ANGLICISMY V ČEŠTINĚ Kulturní a jazykové kontakty anglicismy amerikanismy

Marek Nekula, in: W. Viereck, K. Viereck, H. Ramisch: Atlas anglického jazyka [dtv-Atlas Englische Sprache]. Přel. M. Nekula, A. Malá. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2004, s. 259-275, 284-289.

ANGLICISMY V ČEŠTINĚ Kulturní a jazykové kontakty Anglicismy v češtině jsou výsledkem jazykového kontaktu češtiny s angličtinou, resp. americkou variantou angličtiny. Ten se odehrává v konkrétním kulturním a společenském kontextu. Výsledky jazykového kontaktu lze však až na výjimky jen s obtížemi diferencovaně identifikovat jako anglicismy nebo amerikanismy, třebaže u výpůjček typu colorfilm, behaviorismus je zřetelná preference americké pravopisné varianty. Kontakty českých zemí s anglofonními zeměmi sahají až do středověku. POLIŠENSKÝ (1999: 517n.) upozorňuje např. na ROBERTA ANGLICUSE, notáře PŘEMYSLA I. OTAKARA. ROBERT ANGLIČAN se v r. 1201 stal moravským biskupem, který založil klášter Velehrad. Pozoruhodná je i politická aktivita pozdních Přemyslovců, zvláště VÁCLAVA II., jehož poselstvo přineslo do Prahy nepatrnou část ostatků THOMASE Z CANTERBURY. Lucemburkové sice ve válce o Flandry stáli na straně Francie, snažili se nicméně zprostředkovávat mezi oběma stranami. V r. 1382 se do Anglie za RICHARDA II. provdala „dobrá královna“ ANNA (LUCEMBURSKÁ), sestra VÁCLAVA IV. Do Anglie ji následoval velký doprovod. Pro české země má v té době kulturní význam především Oxfordská univerzita, jmenovitě JOHN WYCLIFFE (VIKLEF), s jehož (latinskými) spisy se kol. r. 1398 v Praze seznamuje JAN HUS prostřednictvím českých studentů, kteří se vrátili z Oxfordu. V r. 1415 do Čech prchl Wycliffův žák PETR PAYNE, zvaný ENGLIŠ, který od r. 1417 působil na Karlově univerzitě a zastupoval husitskou delegaci na basilejském koncilu v r. 1433. Z pověření JIŘÍHO Z PODĚBRAD navštívil Anglii ZDENĚK LEV Z ROŽMITÁLU, jehož cesty byly zachyceny členy jeho doprovodu VÁCLAVEM ŠAŠKEM Z BÍŘKOVA a TATZELEM Z NORIMBERKA. POLIŠENSKÝ (1999: 520n.) upozorňuje na změnu ve vnímání českých zemí v Anglii s příchodem reformace. Také česká šlechta sledovala dění v Anglii. ZDENĚK BRTNICKÝ Z VALDŠTEJNA podle svého latinského cestopisu Cesta do Anglie shlédl v r. 1600 v divadle Globe jednu ze SHAKESPEAROVÝCH komedií. Četné styky českých zemí s Anglií se datují do období vlády Habsburků. Nejde jen o paracelsisty JOHNA DEE a EDWARDA KELLEYHO a další konkrétní osobnosti. Habsburský pražský dvůr byl místem setkání anglických katolíků a protestantů. Ozvuky španělsko-anglických, anglicko-hansovních sporů i válka Nizozemí doléhaly až do Prahy. V r. 1619 byl českým králem zvolen FRIEDRICH V. FALCKÝ, jehož manželkou byla dcera krále JAKUBA I. (resp. VI. SKOTSKÉHO). Pomoc tchána se nicméně omezila na přibližně tři tisíce mušketýrů. Anglická společnost vůči Čechům chovala sympatie. V Anglii tak našla útočiště část českých exulantů. Poč. 40. let 17. stol. hostila Anglie JANA AMOSE KOMENSKÉHO, který v r. 1642 dostal nabídku také na místo rektora americké Harvardovy univerzity (KUČERA 1990b: 13). Jedním z důsledků francouzské revoluce v r. 1789 bylo posílení vazeb vyšší šlechty s Anglií a její výraznější orientace na angličtinu, zatímco měšťanské vrstvy, znalé němčiny, se v 19. stol. orientovaly na francouzštinu. Přesto není anglická kultura v českých zemích neznámá. K běžné četbě té doby patří vedle poněkud exkluzivního MILTONOVA ,Ztraceného ráje‘, o jehož převod do češtiny se pokusil JOSEF JUNGMANN, především WALTER SCOTT nebo CHARLES DICKENS. Na české preromantiky inspirativně zapůsobil tzv. OSSIAN, nepochybný je vliv LORDA BYRONA především v díle KARLA HYNKA MÁCHY. WILLIAM SHAKESPEARE byl běžnou součástí divadelního repertoáru. Anglická literatura je nicméně čtenáři té doby většinou zprostředkovávána němčinou. Převod SHAKESPEAROVA díla jako celku vyšel v letech 1855–1872 a podle POLIŠENSKÉHO (1999: 526) tvořila oslava Shakespearova výročí v r. 1863 protiváhu k oslavám GOETHA a SCHILLERA. Z Anglie – a to i prostřednictvím expertů a podnikatelů vracejících se z Anglie nebo působících v českých zemích (dobový obr. pražské tramvaje) – vzešla pro české země v 259


průběhu 19. stol. řada impulzů hospodářských (budování manufaktur), technologických (zvl. v oblasti těžby kovů, hutnictví, strojírenství, železnic a textilního průmyslu) i sociálních. Od 40. let 19. stol. hrají v kulturních, sociálních i hospodářských kontaktech stále významnější roli i Spojené státy americké, kam v souvislosti s ekonomickou a politickou situací v českých zemích (porážka revoluce r. 1848 a nastolení BACHOVA neoabsolutismu) i vlivem „zlatokopeckých horeček“ směřují vystěhovalci z Čech, Moravy i Slovenska. Cílem většiny přistěhovalců z českých zemí je zprvu americký středozápad s levnou zemědělskou půdou, později přistěhovalci směřují do průmyslových center, a to zvl. do Chicaga a Clevelandu. Pro českou migraci je typické, že se Češi usazovali v blízkosti německých přistěhovalců (ČAPEK 1920: 112), jejichž jazyk znali. Stát

Illinois Texas Kalifornie Wisconsin New York Ohio Minnesota Nebraska Pennsylvánie Michigan Iowa Missouri

Češi v USA Celkový počet Obyvatelstvo obyvatel v r. českého 1980 původu v r. 1980 11 426 518 14 229 191 23 667 902 4 705 767 17 558 072 10 797 630 4 075 970 1 569 825 11 863 895 9 262 078 2 913 808

208 421 178 932 134 494 131 135 120 153 118 029 105 671 101 267 100 721 75 005 72 477

Pořadí států podle počtu obyvatel českého původu v r. 1980 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

4 916 686

33 176

14

Obyvatelstvo českého původu v r.1900 38 570 9 204 504 14 145 16 327 15 131 11 147 16 138 3 368 2 160 10 809

Pořadí států podle počtu obyvatel českého původu v r. 1900 1 8 20 5 2 4 6 3 10 14 7

3 453

9

(Podle KUČERY 1990: 202-203) Česká komunita v Americe vyvíjela nejen spolkovou činnost (obr.: titulní strany čechoam. časopisů, mapa osídlení), ale ve zmíněných centrech dočasně vyvíjela i významné kulturní aktivity (srov. PAPOUŠEK 2001). Americký pobyt absolvovali například VOJTĚCH NÁPRSTEK (1826–1894), JOSEF VÁCLAV SLÁDEK (1845–1912), ANTONÍN DVOŘÁK (1841–1904), ale i syn prvního československého prezidenta JAN MASARYK (1886–1948) a řada dalších. Česká a slovenská menšina a její spolky, jmenovitě střechové instituce ,České národní sdružení‘ a ,Slovenská liga‘, sehrály v letech 1915–1918 významnou roli při formování představ o budoucím Československu. Tzv. Clevelandská dohoda (1915) a Pittsburská smlouva (1918) otevřely cestu k společnému, Čechy a Slováky ovšem různě interpretovanému státu. Českou komunitu v Americe neproměnila ani tak politická reemigrace po vzniku Československa v r. 1918, jako spíš přechod USA na politiku asimilace menšin mj. reformou školství. Asimilaci v r. 1921 posílilo stanovení imigračních kvót. Nezanedbatelný význam měla i velká hospodářská krize na přelomu 20. a 30. let 20. stol., která jednak znamenala další 260


vlnu reemigrace do českých zemí, jednak rozbila venkovské i městské komunity Čechů v Americe. Přesto zažila statisícová česká komunita v Chicagu vrchol své slávy právě ve 20. a 30. letech 20. stol. V r. 1925 vydává AUGUST GERINGER reprezentativní ,Zlatou knihu československého Chicaga‘ (dobový obr. Chicaga), v letech 1931–1933 byl ANTONÍN ČERMÁK (1874–1933) starostou města (obr. Čermáka). Chicago se v té době stalo třetím největším českým městem. Podle K. KUČERY (1990b: 17) žilo v r. 1930 v USA na 491 638 obyvatel československého původu. Svůj kredit Evropa i stará vlast ztratily v době 2. svět. války a po ovládnutí Československa Sovětským svazem, což se projevilo ve snazší asimilaci nových imigračních vln i druhé a třetí generace dřívějších imigrantů. Navzdory tomu se podle KUČERY (1990a: 61) v r. 1980 k českým kořenům znalo 1 892 456 Američanů, z nichž však jen zlomek patřil k tzv. první přistěhovalecké generaci narozené ještě v Československu. Hnutí „nové etničnosti“, které živila v 60. letech znovuobjevená indiánská literatura a zvl. kniha afroamerického autora ALEXE HAILEYHO ,Roots‘ z r. 1976 (čes. pod titulem ,Kořeny‘, 1981), vzbudilo i u potomků českých a moravských přistěhovalců zájem o vlastní kořeny a posílilo tzv. kulturní bilingvismus. Nekomunikační užívání některých prvků původního přistěhovaleckého jazyka však ještě zdaleka neznamená znalost češtiny a bilingvismus funkční. Po vzniku Československa v r. 1918, které se politicky opíralo o Francii a Velkou Británii, se posílily i kulturní i hospodářské vazby k těmto zemím. Významným způsobem se o rozvíjení česko-britských kulturních vztahů zasloužil i VILÉM MATHESIUS (1882–1945), první profesor anglistiky na české univerzitě (1911) a zakladatel Pražského lingvistického kroužku; viz např. MATHESIUS (1982). Jazykově se prohloubení vzájemných kulturních vztahů odrazilo především ve slovní zásobě v oblasti sportu, filmu i ve vědě a technice. Zatímco v letech 1915–1917 působil na londýnské univerzitě „osamocený“ T. G. MASARYK, během 2. svět. války nalezly v Anglii útočiště československá vláda i ostatní československé orgány. Britská vláda se tak významně zasloužila o zachování kontinuity československé státnosti; srov. BRANDES (2003). Na území Velké Británie se navíc zformovaly také bojové jednotky Čechoslováků. Totalitární režimy let 1939–1945 a 1948–1989 násilně potlačovaly kulturní – i jazykový – kontakt s anglosaským světem. Výrazné uvolnění přinesla 60. léta, zásadní zlom však nastal až po r. 1989. Angličtina se v českém prostředí stává jazykem vědy, publicistiky, managementu (DANEŠ a kol. 1997) i módním jazykem spojeným s hudbou, sportem, filmem a novými technologiemi, z nichž se odvíjí moderní životní styl zvláště mladší generace (k jazyky na základním stupni (podle LADKÁ 2003; HOFFMANNOVÁ 2000).statistických údaju MŠMT) jazyku srov. též HCizí Postavení 500.000 angličtiny po r. 1989 kontinuálně sílí i ve školství, a to zvláště od veřejné debaty vedené v r. 2000 a 2001 o roli angličtiny ve vzdělávacím systému (obr. grafy). Po r. 1989 byl 450.000 po negativních zkušenostech s všeobecně povinnou ruštinou zaveden princip svobodné volby 400.000 cizích jazyků. Podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, který by měl350.000 platit od r. 2004/2005, by se první cizí jazyk na ZŠ měl učit od 3., druhý cizí jazyk od 7. třídy, přičemž jedním z nich by měla být angličtina. Tím je angličtina de facto ustanovena 300.000 anglictina jako hlavní 250.000 cizí jazyk. nemcina

200.000

(Obr.)

150.000 100.000 50.000

/0

3

2

02

1

/0

20

01

/0

20

0 /0

20

00

9

99

/9

19

8

98

/9

19

7 /9

19

97

6 19

96

/9

5 19

95

/9

4 19

94

/9

3

93

/9

19

92 19

19

91

/9

2

0

261

Cizí jazyky na ceských gymnáziích (podle statistických údaju MŠMT) Marek Nekula, in: W. Viereck, K. Viereck, H. Ramisch: Atlas anglického jazyka [dtv-Atlas Englische Sprache]. 160.000 Přel. M. Nekula, A. Malá. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2004, s. 259-275, 284-289.

140.000 120.000 anglictina

100.000 80.000

nemcina

60.000

francouzština

40.000

ruština

20.000 0

3 /0

2 20

02

/0

1 20

01

/0

0

00 20

19

99

/0

9 /9

8 19

98

/9

7 19

97

/9

6 19

96

/9

5

95

/9

19

94

93

/9 4

19

3 /9

19

92 19

19

91

/9

2

španelština latina

Antiamerikanismus a antiglobalismus se zatím projevuje jen v odporu k mezinárodním institucím a produktům amerických a globálně operujících koncernů, nikoli v odporu k angličtině a anglickým pojmenováním. Angličtina jako prostředník jiných jazyků WARMBRUNN (1994) ve své práci zaznamenal pro češtinu 3 240 lexikálních výpůjček z angličtiny (bez výpůjček sémantických), zatímco etymologický slovník HOLUBA a LYERA z r. 1967 zaznamenal jen 448 anglicismů. WARMBRUNNOVA zjištění jsou srovnatelná s údaji o rozšíření anglicismů v jiných středoevropských jazycích jako např. v němčině, pro niž VIERECKOVÁ v r. 1980 zaznamenává kolem 3 278 subst., 2 505 adj. a 298 sloves anglického původu. Proces obohacování češtiny angličtinou není ovšem zdaleka uzavřen: HLADKÁ (1995) upozorňuje na některé nové výpůjčky jako airbus, billboard, bomber, gay, kiwi, leginy, music shop, new age, notebook, peep show, pop-star, rowdies, secondhand, sprejer, teleshopping, timing, toeloop, trip, wrestling aj. Tam, kde je angličtina jazykem zprostředkujícím slova latinsko-řeckého původu jako sponzor, mluví se spíše o internacionalismech. Pod vlivem angličtiny se v současné době stále častěji užívá i dříve přejatých latinsko-francouzských výrazů jako dramatický, eminentní, exkluzivní, kompatibilní, kompetentní, komplexní, permanentní, profitabilní, rezistentní, retrospektivní, signifikantní, specifický, vehementní; alternativa, diverzita, exkluzivita, filozofie, frustrace, (časový) horizont, implementace, kauza, komodita, kompetence, vize; adaptovat, dramatizovat, frustrovat, kontaktovat, limitovat, lustrovat, monitorovat, participovat aj. (srov. DANEŠ 1997). Tyto výrazy pod vlivem angličtiny získávají nové významy nebo se dostávají do nových spojení: dramatické změny, časový horizont apod. Původní latinské základy, zprostředkované do angličtiny zpravidla přes románské jazyky, přicházejí z angličtiny do češtiny (nebo se v ní upevňují) i v méně intelektuálních kontextech: aligátor, boiler, box, džus, gauč, gril, humor, klaun, klozet, penalta, revolver, sex, stres, trik, (jít na zkoušku z) voleje, žolík aj. Angličtina přitom nezprostředkovává jen slova původem francouzská, ale také holandská, 262


latinskoamerická aj. jako image, Santa Claus, boss, ombudsman, džin, jachting, šerif, skeč, vagón, cafeterie, chilli, bungalow, juke-box apod. Často se jen původní výslovnost překrývá výslovností anglickou: voucher [vaučr], nebo naopak povědomí latinského základu vede k potlačení výslovnosti anglické: charta. Zprostředkování anglicismů přes jiný jazyk, doložitelné zvl. v 19. stol., ale i později, je spíše zřídkavé, což svědčí o tom, že kontakty byly až na výjimky přímé. U výrazů parlament (parliament), bunkr, kabel, kiks, pádlo, punč, flirt, šek (cheque), kraul, štrajkovat či spurtovat / špurtovat, puzzle je zprostředkovávajícím jazykem němčina; markantní je tato zprostředkovatelská role zvláště v „německé“ výslovnosti štrajkovat, špurtovat, snad i puzzle [pucle]. Přes francouzštinu se do češtiny dostaly výrazy jako kroket, park, parkovat, salmonela aj. Jistou roli sehrála i ruština (viz dále). (obr. puzzle se slovy z tohoto odstavce) Rozšíření anglicismů, včetně názvů výrobků na bázi angličtiny (walkman, computer, alwaysky, pampersky aj.), je výsledkem šířící se globalizace. Anglická terminologie proniká i do označení domácích produktů a firem: Škoda pick-up, Smajlík (tvarohová pochoutka v čokoládě); Music shop, Fashion shop, Sport shop, City optik, Press-centrum, Bontonland, Stavening, Orling, Stavinvest, Unistav Team, Sazka on-line (jackpot), Pilsner Urquell Original Restaurant, Second hand zboží, City Info Praha, CARent, Mobil Point, Technik Centrum, Kadeřnický salón Hair Inge, Tenis Servis Brno, Bauhaus – The Home Store, Studio koupelen, Gast Professional Catering Equipment Profesionální gastronomická zařízení, hotel Four Seasons (srov. též SOCHOVÁ/POŠTOLKOVÁ 1994; ČECHOVÁ 1994, 1997; BOZDĚCHOVÁ 1997; NEKULA 1997). Rozšíření anglických názvů firem a produktů v Čechách souvisí v řadě případů s jejich globální výrobní i marketingovou působností, řada firem se však užitím angličtiny do oné „globální“ působnosti jen stylizuje. (obr. koláž fotek a novinových reklam s názvy firem) Anglicismy podle doby převzetí Čeština se přirozeně anglicismy neobohacuje až ve 20. stol. K. KUČERA (1995) např. připomíná výraz bil (< angl. bill ,návrh zákonů‘), kterého užíval již KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ (1821–1856). Přesto se většina anglicismů dostala do češtiny až ve 20. stol. Anglicismy tak mají s ohledem na dobu převzetí rozdílný charakter. Podoba výpůjček z angličtiny z počátku 20. stol. jako např. fotbal (football), volejbal (voleyball), handbal (handball), gól (goal), gólman (goalkeeper), hokej (hockey), puk (puck), tramvaj (tramway), trolejbus (trolleybus), trampovat, svetr (sweater), klub (club) aj. naznačuje, že znalost anglické výslovnosti nebyla obecně rozšířena, resp. že výpůjčka se řídila „českým čtením“ psané podoby slova ve výchozím jazyce, která následně dostala českou psanou podobu. (zlomek Kafkova textu se slovem footbal) Zvl. starší, výrazně adaptované výpůjčky z angličtiny jako svetr, šála aj. tak již nejsou mluvčími běžně pociťovány jako cizí slova. S uvedeným způsobem převzetí se do jisté míry lze setkat i ve výpůjčkách z doby po 2. svět. válce jako nylonky [nilonki] / najlonky nebo kečup. Výpůjčky podle psané, nikoli zvukové podoby je nicméně možno zaznamenat i v novější době – např. hacker / haker, gamesa, adventura, kejb (keyboard) nebo by-pass a laptop, které se čtou ['baiֽpa:s] i ['bipas] a ['lKp'top] i ['laptop], popř. sexuální harašení (sexual harassment), kde jde ovšem o výslovnost i deformaci záměrnou. K prominentním příkladům patří také levisky, mobil nebo chartismus a jejich odvozeniny. Novější výpůjčky nicméně vcelku více respektují angl. výslovnost nejen při výslovnosti, ale i při zápisu (trénink z training, mítink, mečbol), pokud tomu ovšem nebrání příliš velký rozdíl mezi jejich zvukovou a psanou podobou (K. KUČERA 1995) jako v případě interview. Minimální rozdíl mezi zvukovou a psanou podobou výrazu preferovala ,Pravidla 263


českého pravopisu‘ z r. 1957, dnes se naopak při psaní v češtině často užívá původního anglického pravopisu při relativním zachování původní výslovnosti: briefing, lobbying aj. Proti výpůjčkám z angličtiny – na rozdíl od výpůjček z němčiny – neexistoval v 19. a na počátku 20. století obranný reflex. Ten se v politických kruzích dostavil v době komunismu, zvl. v 70. letech, kdy „strana a vláda“ negativně reagovaly na pronikání anglicismů a cizí ideologie do vědomí mladých lidí. Názory lingvistické veřejnosti, která se proti takovému zjednodušení v osobě TEJNORA (1979: 208) stavěla, zůstaly bez odezvy. Ideologicky motivovaný purismus vedl v době komunismu ke vzniku domácích pojmenování, která měla nahradit již rozšířené anglicismy. Tak např. angl. hot dogs se v té době nahrazuje českým párkem v rohlíku, zatímco pro handbal se na stránkách denního tisku definitivně prosazuje (česká) házená a pro volejbal zase odbíjená. Pronikají-li tedy v období ovládnutí Československa Sovětským svazem anglicismy do češtiny, pak bezpečnou cestou přes ruštinu: kombajn (combine), chuligán (hooligan), dispečer, dispečink aj. Americká čeština Zvláštní postavení mají anglicismy (amerikanismy) v americké češtině. Americká čeština není jednotným útvarem, spíše se jedná o regionálně (nejde přitom o jazykové kontinuum) a dobově specifické variety, které mají – především s ohledem na svou amerikanizaci – některé společné rysy; ke kanadské češtině srov. RAKUSAN (1985). Společným dorozumívacím prostředkem čechoamerických mluvčích totiž není stabilizovaná americká čeština, ale (americká) angličtina. ECKERTOVÁ (1997) ve své práci o nápisech na českých náhrobních kamenech velmi názorně ukázala přechod od češtiny k angličtině mezi usedlíky v Texasu v letech 1860–1960, který se obvykle završuje nejpozději ve čtvrté generaci. V ghettoizovaných (v Evropě židé) a segregovaných komunitách (v Americe především Afroameričané a Hispánci aj.), resp. kulturně a institucionálně svébytných komunitách s vlastním školstvím a případně i s kontaktem k „staré vlasti“ (vídeňští Češi, sedmihradští Němci) se proces asimilace zbržďuje, což se projevilo i u Čechů či Moravanů v Texasu (srov. ECKERTOVÁ 1998). Zpočátku jsou nápisy na hrobech diferencované a stylisticky rozrůzněné, do r. 1900 beze stopy anglického vlivu. Nápisy bývají v dialektu, epitaf ve spisovné češtině. Postupně se však ve formulích čím dál víc prosazuje vliv angličtiny. Podle ECKERTOVÉ (1997: 263) je „prvním ústupkem angličtině [...] úprava vlastních jmen a způsobu datování. Dále se přistupuje na anglickou interpunkci a lexikální výpůjčky. Postupně se přestávají skloňovat vlastní jména a názvy měsíců. Později se upouští od pravidelného užívání diakritických znamének a gramatické shody ve jmenných a slovesných vazbách. Nakonec pisatel není schopen užívat češtiny tvůrčím způsobem – doslovně překládá z angličtiny, opisuje české nápisy, aniž by chápal jejich smysl, a píše česky podle paměti foneticky. I na náhrobcích psaných anglicky však objevujeme stopy češtiny.“ (obr.) (Obr.) 1. stadium jazykové změny: Marie Čáka Rozena v Netolicích, v Čechach, dne 14ho března roku 1832, Zemřela dne 9ho srpna roku 1906. Odpočivejte sladce v tmavem hrobě, Matko naše milená Pan Bůh povolal Vás od nás k sobě, by Vam velky bol byl zkraceny by nás spojil zas. (též: 24 dubna 1920 / Června 29, 1863 / srp. 29 / 5, srp. ...; Jan a Marie Mráz – Mraz John Marie / Bohumír – Tim / Joseph, Sophie, John, Frank, Mary, George...) 264


2. stadium jazykové změny: In Memory of Zde Odpočiva Rudolf Mojžišek narozen dne 24. listopadu r. 1877, zemřel dne 4, srpna, 1878 oplakan od svych rodiču (též: narodil se ve Frenštátě, Morava / v Hrabůvka na Moravě / Morava, Frenštát / ve tiché ve moravě ve Austria Europa...; Nar. 7, Srpen, 1853 Zem. 9, Červ’ce, 1907...; Manželka Jana Štefek / Pamatce Jarolima G. Adamčik věnují stařičci František a Anna Adamčíkovi / Karel Orsak ze svyma ditky Anna a Maryjana / Mari, žena ot Antonína Půlkrábka (,wife of‘)...) 3. stadium jazykové změny: Matka Otec Urbanovsky Frances 1907 Joe 1927 Milovay Otče a Matka naše klidně spite [imper.] v hrobach svych dřimejte večny sen my na vas nikdy ne zapomenem snad tam hore na Večnosti se zejdeme zase všeci světlo večne at Vam sviti Odpočivějte v pokoji (též: Marie, manželka Antonína Zabranský narozena v Praha, Texas...; Zem. Oct. 20, 1917 / 15. Led. / 8 May / 5, Máje... ; Jan Vańa Zemŕel dne 10 cervna roku 1918 Lehce spi milaćku naś odpocivej v pokoji...; Dej jim pan buch lechke odpocinuti / F panu / F pokoji...) 4. stadium jazykové změny: Joe F. Trojaček Nar. Oct. 20, 1872 Zem. Oct. 13, 1817 Zde poko jbude odměnou, Kdo zbožně v Boha věřil Grandmother Antonia Vlasak MOTAL zena ot Inoc Motal Zemrela 15 pros. 1891 Otec Josef Fajkus Born in Kozlovic, Morava 25, Břez. 1871 21 Květ. 1953 (též: Odpočinuti večne at Vam sviti ve svatem Pokoji...) (podle ECKERTOVÉ 1997: 265–268) KUČERA (1990: 72nn.) upozorňuje na to, že s prvními českými migranty přicházela spisovná čeština jen zřídka, její praktický význam vzrostl až po r. 1918. V mluvené podobě se převážně uplatňovaly regionální útvary češtiny – ostatně potomci dřívějších migrantů se nezřídka sami identifikují primárně jako Moravané, Hanáci apod. Tyto útvary se po přenesení do USA nivelizovaly, jejich norma se v důsledku ztráty kontaktů s „domovem“ stále více uvolňovala a útvary se mezi sebou mísily. Postup samotné amerikanizace češtiny v USA (a Kanadě) se ukazuje zejména v analogických změnách jazykového systému (obr. A) a v jeho atrofování (obr. B) čili postupné „likvidaci jevů stojících na okraji jazykového systému, resp. jevů, jejichž místo v systému je oslabeno faktem, že obdobný jev neexistuje v angličtině“ (KUČERA 1990: 98nn.). (Obr. A) Analogické změny systému: - vyrovnávání podoby infinitivního a prézentního kmene (česat – česám, tancovat – tancová, plakat – plaká / pláčet - pláče, pracovat – pracováme aj.); - vyrovnání tvarů pro jednotlivé rody u zájmen a číslovek (dvje roky, tvoje dědeček, moje učitel, naše siňi ,naši synové‘); 265


-

vyrovnání genitivních a lokálových tvarů (s čechách ,z Čech‘, s českejch roďinách ,z českých rodin‘, do hospoďe ,do hospody‘, z nebrasce ,z Nebrasky‘ aj.); - nahrazení předložky na předložkami v a do (do slovenska, do chotska aj.); - nahrazení tvarů kondicionálu bych, bys, by... jednotným by ve spojení s osobním zájmenem (ja bi to viložil, vi bi mi řekli aj.). (podle KUČERY 1990: 96nn.) (Obr. B) Atrofování systému: - oslabení ť, ď, ň (s tema novinama, delat, negdo), zřídka ch v h a ř v rš či rž, výjimečně v r (rekla); - oslabení slabikotvorných likvid r a l (japko ,jablko‘, ved ,vedl‘, popř. brat‹r, s‹lza); - zjednodušení skupiny kn- podle angličtiny (nedlik, kledlik, kedlik ,knedlík‘); - nárůst nesklonných substantiv, a to zvl. v případě zeměpisných jmen (ve Washington, v El Campo, do Dallas) i jmen osobních (presidenta Franklin Delano Roosevelt, s Alicí Procházka – spojeno s absencí přechylování), popř. šíření předložkových spojení s nominativem (zavolal mu po telefon, vokolo česká síň); - ústup zvratného pasiva (bylo zpíváno česky) a jednoduchého futura (nebude jet na ároplejn, na sňídani mu budu řezat krajíc s toho bochňika) a rozkolísanost kategorie vidu (já si nemúžu spomínat, já sem pořád řekla, oňi tady začínali přijet); - zánik zdvořilostního vy a váš; - zánik zvratného zájmene svůj (v jeho dnech studování také se učil lítat v letadle) a mizení se u reflexiv tantum, resp. jeho záměna se si (bál jít domů, to mi líbí; taťínek a maminka si neznali); - oslabení shody v rodu a pádu a vůbec oslabení vyjadřování formální sounáležitosti (žili v malí mňesta, dvacet roky, haus našich sousedi); - ústup některých lexikálních jednotek jako vesnice, skříň v souvislosti s jiným životním prostředím a stylem. (podle KUČERY 1990: 98nn.) Vliv americké angličtiny na americkou češtinu se podle KUČERY (1990: 106nn.) projevil v hláskosloví, tvarosloví, syntaxi a především ve frazeologii a slovní zásobě. Vlivy v hláskosloví jsou spíše sporadické: nekmitavé r namísto kmitavého, ústup asimilace znělosti na konci slova, specifické hlásky v lexikálních výpůjčkách (θinovat, winknout), způsob artikulace samohlásek, a to zvl. v lexikálních výpůjčkách (sændovat ,brousit skelným papírem‘), posuny v přízvuku (československo, respektovat). To platí i o morfologii, kde se vliv omezuje na převzetí plurálové koncovky u přejatých substantiv (dolarz, bójs / bójz) a koncovky tzv. přivlastňovacího pádu (tvuje maminka’s meno). Na úrovni syntaxe se vliv angličtiny projevuje ve shodě podle smyslu, nikoli podle formy (hledali ho polís, mnoho liďí spomínajú), rekci (čekat pro někoho ,wait for‘, hledat pro něco ,search for‘, navštívít s někým ,visit with‘, zapomenout o něčem ,forget about‘), přívlastku (české morafské bratří kostel, na market ulici, v souseda zahradě), častějším užívání pronominálního podmětu (A tak já mislim...) aj. Nejvýraznější je tento vliv ve slovní zásobě a frazeologii, v níž dochází k lexikálním i sémantickým výpůjčkám: maji s toho velkej kick (to get a kick out of), visoká škola (high school) pro ,střední škola‘, černej a bílej (black-and-white) pro ,černobílý‘, bejt v díře (be in the hole) pro ,mít dluhy‘, jíst jako kůň (eat like a horse) pro ,mít hlad jako vlk‘, žádná bolest – žádnej zisk (no pain, no gain) pro ,bez práce nejsou koláče‘, mít dobrej čas (have a good time) pro ,mít se dobře‘. Psané „americké češtině“ na příkladu amerických periodik se věnovaly také JAKLOVÁ 266


(2002) a ŠIPKOVÁ (2001). V mluvené americké češtině jsou zmíněné jevy ještě výraznější, daleko výraznější je i charakteristické přepínání (střídání) a míšení kódů. O střídání kódů se zpravidla mluví tam, kde předěl mezi frázemi nebo mezi (rozvitými) bezprostředními složkami fráze je zároveň ostrým předělem mezi dvěma kódy. Tento předěl tak lze identifikovat jako motivovaný a záměrný, zatímco prolnutí rysů dvou nebo více jazyků v rámci slova či fráze se chápe jako míšení jazyků. To znamená, že ke střídání kódů dochází nejen při citátovém užití jinojazyčné věty nebo sekvence, ale i při citátovém užití izolovaného slova nebo obratu neadaptováného ani morfologicky, ani výslovnostně či pravopisně. Za projev míšení jazyků je možno chápat např. angl. výslovnost / pravopis morfologicky adaptovaných lexikálních anglicismů (makarónská čeština) nebo naopak obsazování anglických větných vzorců a syntaktických modelů českými lexikálními jednotkami. Americká komunita a čeština hraje – tematicky nebo stylotvorně – nemalou roli např. v NOVÁKOVÝCH povídkách ,Striptease Chicago‘ (Toronto 1983, Praha 1991) i ve ŠKVORECKÉHO románu ,Scherzo capriccioso‘ (Toronto 1984, Praha 1991) o pobytu Antonína Dvořáka v Americe a jeho ,Nevěstě z Texasu‘ (Toronto 1992, Praha 1993) nebo v knize ZDENY SALIVAROVÉ ,Hnůj země‘ (Toronto 1994, Praha 1994). Českoamerickou a českokanadskou literaturu z pera emigrantů první generace (Jan Novák, Josef Škvorecký, Zdena Salivarová aj.) povzbudilo založení nakladatelství Sixty-Eight Publishers v Torontu, které významně zasáhlo i do vývoje české literatury. Tato literatura, ač námětově čerpá z amerického prostředí, neztratila kontakt s českým literárním kontextem v Evropě. Současná českoamerická a českokanadská literatura se zdaleka neomezuje jen na autory první generace poválečných emigračních vln. O tom svědčí například kniha ,Lost Lake‘ (čes. Ztracené jezero, 2001) od MARKA SLOUKY. Anglické prvky v českých textech Výskyt anglických prvků v českých textech je motivován různě. Jde o odkazy k okolnímu světu prostřednictvím osobních a místních jmen, citace, užití výstižného pojmenování, které v češtině chybí, sociální identifikaci, ohled na nerodilého mluvčího češtiny apod. Při kombinaci více faktorů se to např. v soukromé korespondenci anglicismy jen hemží (obr.). (Obr.) ... O své English jsem ti už napsala a o boys from Wisconsin myslím taky. Hamburgry, hranolky a taky sandwiche mě už dohnaly k nemilé činnosti jako vaření. Hrůza a děs! Colu nepiju, piju Sprite! ... řekni, ať to s tím učením nepřehání, že se do té Austrálie stejně dostane a když jo tak ať kouká poslat pohled! Just kidding! Já bych mu taky napsala aji pohled, ale I don’t have his adress. Jo a taky si nejsem certain jestli o to stojí. Excuse me, please, I’ll try writing better. Rodina je fajn, vlastně to ani rodina nebyla, dokud jsem nedojela já. Jsou to manželé on (44) a ona (34) a pes (7). No a teď i já (již 18); a jsou takoví odvázaní a srandovní. Jelikož nemají příliš zkušeností s vychováváním dětí, dělá jim to trošku problems, ale I am helpful. – At least I am trying to be ... (podle HLADKÉ 2003: 244n.) Lidi jsou tam [= v Evropě] hrozně vážní, všechno je tak vážný. Jen práce a vydělávání peněz, starosti o social security. Když přijdete sem, dáte si čaj, můžete přijít na meeting pozdě. Tady [= v Indii] berou všechno víc v pohodě. Život je taková sranda. (V Indii pořízené interview s Yanou Guptou, roz. Janou Synkovou, provdanou za Satja Guptu, s nímž žije v Indii a se kterým komunikuje anglicky; PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN, 29.8.2003, 16) 267


Nejde ovšem o jev vázaný výhradně na dnešní dobu. Připomeňme třeba střídání kódů a extenzivní užití anglicismů ve ,Válce s Mloky‘ KARLA ČAPKA (1890–1938), jak se o něm zmiňuje MAREŠ (1999), nebo míšení kódů v ,Pomocné škole Bixley‘ IVANA BLATNÉHO (1919–1990). (ukázka Blatného textu) Při střídání kódů v textech a ve specifických situacích nepochybně dochází ke spontánním ad hoc výpůjčkám, které se v cílovém jazyce mohou uchytit a stabilizovat. Střídání kódů a bilingvní situace ovšem není nutným předpokladem výpůjček. Ty sice mohou zvýšit počet a frekvenci anglicismů, anglická citátová slova a obraty i ostatní výpůjčky nicméně užívají i mluvčí bez znalosti angličtiny. Hlavním důvodem pronikání anglicismů do češtiny je pojmenovávací potřeba – ať už jde o pojmenování nové skutečnosti, prestiž módních výrazů, identifikaci s určitou skupinou nebo stylizaci do určitého způsobu života apod. Výpůjčky z angličtiny Anglická slova a morfémy se při převzetí začleňují do české věty, resp. českého textu a přizpůsobují se systému cílového jazyka na rovině zvukové, grafické, tvaroslovné i slovotvorné. Charakter pronikání anglicismů do češtiny a způsob jejich adaptace lze s ohledem na znalosti systému angličtiny a češtiny a jejich subsystémů do jisté míry předvídat. Srovnáním obou systémů se – na typologickém pozadí – zabývá česko-anglická kontrastivní lingvistika, která má v českých zemích dlouhou tradici (MATHESIUS 1928, TRNKA 1942, VACHEK/FIRBAS 1962, DUŠKOVÁ 1988 aj.). Na podobu adaptace anglicismů v češtině má vedle systému obou jazyků vliv i frekvence anglicismů v českých textech, konkurence s českými výrazovými prostředky apod. Dle míry adaptace na český systém i integrace do něho se výpůjčky pohybují na ose mezi citátovým slovem a slovem plně adaptovaným. K citátovým slovům se počítají jednak sousloví, která intelektualizují promluvu, typu fair play, happy end, sex appeal, science fiction, non fiction, know-how aj., jednak konverzační obraty jako no comment / bez komentáře, sorry, O.K. [ou’kej], bye, hi, hallo (v korespondenci též Love, See you soon) a jiné módní výrazy a obraty typu show, job, trip, time / tajm, hobby / hoby, top, free, cool, non-stop, time is money, top secret, fair play, insider / outsider, guru (pův. ze sanskrtu), (on je) king, jsem totálně dead, jsem strašně busy / down, bylo to fakt great, resp. výrazy, pro něž v češtině neexistuje neutrální synonymní ekvivalent: teenager, jam session, beat generation, happening, rock’n’roll, big beat aj. Citátová slova se zpravidla vyznačují tím, že se graficky neadaptují, a tím, že si ponechávají původní přízvuk, a to i tam, kde není – jako v češtině – na první slabice. Při výslovnosti citátových slov se ovšem adaptace někdy dotýká např. aspirace u p, t, k, bilabiálního w nebo otevřeného K. Třebaže se uvádí, že tzv. citátová slova netvoří odvozeniny a že jsou nesklonná, nelze přehlédnout, že některé ze zmíněných výrazů mohou mít pádové koncovky, srov. film skončil happy endem, nebránil se happy endu, nebo tvořit odvozeniny, půjdu jobovat / džobovat do baru, jakkoli si některé z těchto dokladů zachovávají charakter okazionalismů jako interviewk z Cuku MILOSLAVA ŠIMKA a JIŘÍHO GROSSMANNA. Původní pravopis se u novějších anglických výpůjček v češtině zachovává zvl. u slov, jejichž výslovnost se výrazně liší od jejich psaného obrazu jako outsider, interview, joint venture, bodyguard, puzzle, business apod., zatímco starší výpůjčky jako svetr (sweater), víkend (weekend), byznys (business), ofsajd (offside), džus (juice) jsou již výslovnostně, pravopisně i morfologicky plně adaptovány. Míru cizosti výpůjčky může indikovat i kolísání rodu, např. u substantiv show (n./f.), fair play (n./f.), image (m./f.) apod., či odvozování prostřednictvím cizích, neobvyklých či modifikovaných afixů (srov. drama, dramatik, dramatizovat), zatímco 268


adaptovaná slova zpravidla využívají afixů českých, srov. džobovat, stopovat / stopnout, (za)sejvovat / sejvnout, mailovat / mailnout, flopáč, cédéromka, sofťárna, cédéčko, fotbálek aj. Vedle různě a různou měrou adaptovaných výpůjček jako make-up / mejkap, nylonky / najlonky, playback / plejbek, scanner / skener, team / tým, comics / komiks aj. existují i překladové, sémantické výpůjčky jako samoobsluha (self-service), počítač (computer), myš (mouse), strom (tree), kořen (root), časovač (timer), kořenový adresář (root-directory), okna (windows), tráva (grass ,marihuana‘), zpravodajsky krýt / pokrýt (vysílání) (to cover), horká linka (hot line), noční klub (night club), virtuální realita (virtual reality), balí(če)k (ekonomických opatření, zákonů...) (package), uživatelsky přívětivé prostředí (user-friendly environment), dramatické zvýšení cen, dramaticky jiná situace (dramatic ,výrazný‘), být v červených / černých číslech (to be in the red / black), jsme všichni v jedné lodi (we are all in the same boat), zavolám ti zpátky (I’ll call you back), plovoucí kurs (floating course), dlouhé peníze (long money), prkno (board), máma / mátibórd (motherboard), horské kolo (mountain bike) aj. Výslovnostní / pravopisná adaptace Při výslovnostní adaptaci výpůjček z angličtiny do češtiny dochází vzhledem k rozdílnosti fonologického systému – zčásti i v tzv. citátových slovech – k těmto změnám: 1. ztrácí se vedlejší přízvuk a mění se postavení přízvuku hlavního: recyklace z angl. recycling; 2. dochází k asimilaci znělosti u znělých souhlásek na konci slova či morfému: job [džop], slajd [slajt] (< slide), ragtime [rektajm], podobně gag, gang, ring, sajdkár aj.; 3. nedochází k redukování koncových slabik: Regan, Wilson, Washington, transfer, tandem, traper, terminál; 4. plně se realizuje souhláska r: párty, park, parkovat, Carter, skateboard, servis; 5. ztrácí se aspirace hlásek p, t, k v počáteční pozici: párty, park; tenis, tým; koks, kompjuter aj.; 6. ztrácejí se, resp. jinak realizují specifické fonémy, zvl.: a) -th /θ/ na počátku slova jako t i s, srov. Thacherová [tečerová], thriller [triler], na konci lexikálního morfému jako s, srov. Smith [smis]; podobně i hláska [ð] jako [d] např. v madrbórd (motherboard). b) bilabiální /w/ jako labiodentální /v/ , srov. tvíd (tweed), Wilson, whisky, víkend (weekend), vigvam (wigwam), windsurfing, winchestrovka, worcester, wranglerky, sendvič (sandwich), tramvaj; c) a v zavřené slabice, v angličtině realizované jako /æ/, se v češtině vyslovuje jako [e] nebo [a]; džentlmen (gentleman), handbal, ralley, kemp (camp), handicap, tramp / tremp, sendvič (sandwich); 7. v češtině okrajové fonémy a varianty /dž/ , /ou/ , /ó/ a velární [–] se ve výpůjčkách z angličtiny pomíjejí ve prospěch fonémů z centra českého fonologického systému: dis(k)žokej (jockey), jacket, ale jazz, jeep, džem; gól (goal), rolovat (roll), kompost, rostbíf (roastbeef [rÀ¥st'bi:f], někdy dokonce s výslovností ['rozbi:f]); handbal. Velární foném /–/ v -ing se realizuje jako [-–k], popř. nověji [-n]: controlling, body building, modeling / modelling, screening. Preference formy -incích (lok. pl. substantiv) reflektuje skutečnost, že přinejmenším frekventovaný nom. a ak. sg. substantiv se vyslovuje [-i–k]. Naproti tomu u adjektiv a adverbií odvozených od výrazů s -ing se v pravopisu i výslovnosti preferuje podoba s [-g-]: marketingový, dopingový. Specifický je zvl. způsob reprodukce zvukové podoby jazykového výrazu v písmu. V případě anglicismů se do češtiny přejímá: 269


1. angl. pravopisná forma s angl. výslovností (laser, feature, business, hobby, hippie...), 2. angl. pravopisná forma s částečně adaptovanou výslovností (handicap, jazz, jam, scanner, image, cartridge...), 3. český zápis angl. výslovnosti (displej, sejf, sejvnout, kempovat, skener, byznys, hoby, džez, džem, imidž [imič], kartridž...), 4. český zápis české (chybné) výslovnosti angl. pravopisné formy (volejbal, žokej, grepfrujt...); srov. též OBDRŽÁLEK (1995). Přechod mezi 1. a 2. skupinou a 3. a 4. skupinou je neostrý, u 3. a 4. skupiny může navíc jedno slovo patřit do obou skupin: kód (code [k‹¥d], resp. [kh‹¥d]), kazeta (cassette [kK's¤t], resp. [khK's¤t]), klub (club [klÃb]) aj. Napětí mezi původním pravopisem a výslovností na jedné straně a českou výslovností a tendencí sblížit zvukovou a psanou podobu jazykového výrazu na straně druhé je příčinou dublet jako jazz / džez, tramp / tremp aj. Na rozkolísanost upozorňuje např. i BOZDĚCHOVÁ (1997: 244) (obr.: cash / keš, hot-line / hotlajn, jazzband / džezbend, gambler / gembler, byte / bajt...). Podobné kolísání je také u zakončení -ing. Ve starších nebo přes jiné jazyky zprostředkovaných anglicismech se reflektuje česká výslovnost: pudink, trénink, marketink, mítink, brífink, dresink, dispečink, šilink aj. U novějších výpůjček se dává přednost pravopisu s -ing (srov. BLATNÁ 2000; obr. s grafem frekvence variant -ing / ink), a to i tam, kde první část výpůjčky byla do češtiny přejata a v češtině integrována již dříve: sponzoring, inženýring, dabing. Z různých důvodů dochází také k restituci původního pravopisu u meeting, briefing aj. Ne u všech výpůjček je ovšem pravopis vyložitelný ze struktury výchozího a cílového jazyka a konsekventního rozlišení jejich zvukové a psané podoby, srov. biftek (beefsteak), rozbíf (rostbeef), kečup, džungle. Na cestě z angličtiny do češtiny se v citátech mění i způsob interpunkce, zvl. kladení uvozovek, k posunům dochází i při značení předělu u vícečlenných slov. V češtině se podle SVOBODOVÉ (1999: 123) užívá zápis se spojovníkem (know-how, HIV-pozitivní), s pauzou (blue chips) nebo dohromady (cheerleader). BLATNÁ (2000: 92n.) upozorňuje, že čeština nezřídka obměňuje jedinou v angličtině přípustnou formu více způsoby, např. bungee-jumping jako bungee-jumping, bungee jumping, bungeejumping, home banking jako home-banking, home banking, homebanking, peacekeeping jako peace-keeping, peace keeping, peacekeeping. V reklamě i ve firemních označeních a označeních výrobků se podle angličtiny objevují velká písmena ve složeninách uvnitř slova: WordPerfect, CARent aj. Morfologická adaptace Morfologická adaptace se týká především substantiv, zatímco v případě adaptace adjektiv a sloves se uplatňují slovotvorné sufixy, které umožňují pravidelnou českou deklinaci a konjugaci. Anglická substantiva přijímají v češtině rod podle přirozeného rodu, včetně rozlišení na životné a neživotné u maskulin, a/nebo příslušného zakončení v základním tvaru: angl. businessman jako čes. byznysmen (m. živ.), čes. airbag (m. neživ.) aj. Důsledkem stanovení rodu podle (výslovnostního) zakončení v základním tvaru bývá kolísání rodu jako v image / imidž (m., f., popř. neskl. n.), puzzle (f./n.), displej (f./m.), džíny / džínsy (m./f.). Jistou roli zde hraje i analogie podle významově blízkých či nadřazených výrazů: story f./n. podle ,povídka‘ / ,povídání‘, city f./n. podle ,čtvrť‘ / ,město‘, puzzle f./n. podle ,hádanka, skládačka‘, country (music) podle ,hudba‘, power play podle 270


,přesilová hra‘, whisky, brandy podle ,kořalka‘, infoline podle ,linka‘, lobby f./n. podle ,skupina‘, neskl. know-how f./n. podle ,vědění‘ / ,znalost‘, Greenpeace f./n. podle ,organizace‘ / ,hnutí‘. Také způsob skloňování podle příslušného deklinačního vzoru se řídí podle zakončení: dealer, outsider, hitmaker jako ,pán‘, diskžokej, dýdžej, gay jako ,muž‘, bar, baseball, laptop jako ,hrad‘, hokej, sprej, displej jako ,stroj‘ apod. Zakončením se rozumí zakončení podle výslovnosti, takže Shakespeare se skloňuje podle vzoru ,pán‘, Altridge podle vzoru ,muž‘. To se projevuje i v nepřímých pádech: gen. Shakespeara, gen. Wilda (od Wilde) apod. Důsledkem může být – právě s ohledem na nepřímé tvary – prosazení pravopisu podle výslovnosti: game, -u > gem, u apod. Nesklonná slova jako blues aj. či slova se zakončením na -i/-y (v češtině nezvyklým), popř. e jsou většinou rodu středního: kiwi, chilli, hi-fi, sci-fi; hobby, buly, rugby, summary; skóre, nescafé aj. Někdy však i tyto výrazy tvoří instrumentál singuláru jako ve tvarech s chillim, happy endem (též gen. happy endu), popř. kolísají jako aids (obr.) Zakončení -i/-y může být ovšem nahrazeno v češtině běžnou koncovkou jako v autenticit-a (autenticity). Koncovka se řídí zakončením kmene (tvrdý konsonant) a „skrytým“ rodem: výrazy typu autenticita jsou jednak analogické jiným abstraktům jako autentičnost, jednak je zde zřetelný vliv francouzštiny (v případě češtiny zprostředkovaný nejspíš němčinou), neboť v obou jazycích jsou ekvivalenty výrazů se sufixem -ity, tedy -ité a -ität, rovněž ženského rodu. Tyto výrazy se pak skloňují podle příslušného vzoru. Nesklonné jsou i výrazy mužského a ženského rodu jako profi m., miss f., kde je rod dán přirozeným rodem, nebo citátově užité výrazy typu action (v tom filmu byla jenom jedna super action podle akce), connection (snad analogie podle action), publicity (podle publicita), jejichž rod se řídí podle adaptovaného slova příbuzného. V případě nejednoslabičných vlastních jmen zakončených na [-i] se preferuje pronominální/adjektivní sklonění: Shelley, Shelleyho, Shelleymu... (Obr.) „Složitost formální adaptace anglicismů do češtiny se projevuje rozkolísaností v úzu i normě a ztěžuje kodifikaci, která je náročná i vzhledem k jejich počtu. Srov. kodifikaci týchž slov v různých slovnících: Co v slovnících nenajdete: aids – [eijc, ajc], neskl. i -u, m, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, 2. vyd.: aids – [ajts, ejts], -u, m, Akademický slovník cizích slov: aids – [ejts, ajts], med. [...] atp.“ Doplnit další příklady a reprodukovat k tomu titulní strany příruček. (Podle BOZDĚCHOVÉ 1997: 275) Na způsob skloňování má kromě zakončení (kmene) vliv i významová analogie, srov. např. gamesa z pl. angl. game(s) podle ,hra‘, vliv zprostředkujících jazyků (zpravidla němčiny, popř. francouzštiny), srov. např. databanka (Bank f. – bank); farma (Farm f. – farm) podle vzoru ,žena‘, akce (Aktion f.), relace (Relation f.), diskuze (Diskussion f.) podle vzoru ,růže‘ či slovotvorná adaptace: Např. převzetí ženských označení typu hostess, stewardess aj. provází rozšíření o „přechylovací“ sufix -ka, tedy hosteska, stewardka / stevardka, podobně i hov. misska. Morfologicky adaptovaná slova mají pravidelné pádové koncovky, resp. v češtině běžné dublety: V označeních jako ford, walkman nebo joint, pro mluvčího pozitivně konotovaných, jsou v genitivu a akuzativu singuláru doloženy personifikační dublety forda (vedle 271


fordu), walkmana (vedle walkmanu) nebo dát si jointa, což je ovšem běžné také u výpůjček z jiných jazyků (volkswagen-a, renault-a) i u domácích slov (najít hřib-a, tancovat šlapák-a). Zvl., ale nikoli jen v soukromé korespondenci se objevují angl. plurálová zakončení: CDs, newsy, windousy... Citátově se podobné formy objevují i v mluveném jazyce: tyhle stories na mě nezkoušej (běžně ovšem neskl. tyhle story). Přejímání pomnožných, resp. plurálových tvarů jako v džínsy (< jeans), chipsy (< chips), windowsy, resp. neskl. public relations, playgirls, Euro-news aj., není důsledné, srov. džíny / džínsy, kornflejky / kornflejksy, leginy (X leggings). Forma comics / komiks má v češtině singulární, forma comicsy / komiksy plurální význam, což ukazuje, že přejímání anglické plurálové koncovky je mechanické, formální. Pod vlivem angličtiny se vedle (slovotvorně) adaptovaných adjektiv typu férový / fairový (< fair) stále více šíří nesklonné neadaptované výpůjčky typu byla tam super nálada, byla jsem na live koncertu, to je ale cool oblečení, koupil jsem si novou hi-fi věž, do Berlína je přitáhla love paráda aj. Nezřídka jde o adjektiva na -y jako easy, happy, heavy, sexy, trendy, která tvoří specifická kolokační spojení. Koncovky i stupňování adaptovaných adjektiv s českou koncovkou je pravidelné: férový – férovější – nejférovější, suprový... Podobně jako u výpůjček sloves z jiných jazyků, uplatňuje se při výpůjčkách nejvýrazněji sufix -ova-, např. returnovat, mailovat / majlovat / mejlovat, fixovat..., takže časování je pravidelné v analogii k ostatním slovesům na -ova-. Takto přejatá slovesa bývají nedokonavá (popř. vidově neutrální), dokonavé protějšky se tvoří prefixy: na-/od-/zamailovat, zafixovat, odentrovat aj. Dokonavé protějšky se ovšem tvoří i sufixy: nedok. klikat X dok. kliknout, nedok. stopovat X dok. stopnout, nedok. tipovat X dok. tipnout aj. V takovém případě jde většinou o slovesa v češtině plně adaptovaná. Slovotvorná adaptace Spojování cizích slovotvorných afixů s domácími základy a naopak je podle DOKULILA a KUCHAŘE (1977: 170) jen omezené, což je z dnešního pohledu možno upřesnit. V poslední době expanduje užívání prefixoidů (viz dále) a šíří se také užívání sufixu -ing, např. ve firemních názvech jako Stavening, Orling aj. Uplatnění domácích slovotvorných afixů u přejímaných cizích základů je velmi rozšířené. Slovesa a z velké části i adjektiva se z angličtiny nepřejímají bez připojení českého sufixu (viz výše), využití slovotvorných prefixů u sloves (zasejvovat, odmailovat, nabootovat, vytrejdovat, přivulkanizovat...) je omezeno jen sémantikou slovotvorného základu. Také substantiva bohatě využívají prostředků ze svého slovotvorného inventáře. To platí pro nomina actoris i instrumentis (kros-ař, snowbo(a)rd-ista, disid-ent, brok-er, pank-áč, prof-ík, sendvičova-č...), přechýlená jména (manažer-ka, model-ka), deminutiva (test-ík, buldoč-ek), abstrakta (sponzor-ství, sponzorován-í) aj. Bohatě se slovotvorných možností češtiny využívá ve slangu, a to zvl. při univerbizaci: týpko (tepee), grínpísák, sekáč (second hand), androš (příslušník undergroundu), sofťák, sofťárna (softrocková skladba), flopáč (flopy disc), flopina, texťák (textový editor)... V případě substantivně chápaných deverbativ na -ing si v češtině konkurují slovotvorně adaptovaná a neadaptovaná forma: lobování – lobbying. U přejatých morfémů je zřetelně silnější tendence k složeninám, které jsou buď přejímány jako celek (callboy, peep show, airbag...), popř. jde o zdánlivé výpůjčky (gólman místo goalkeeper, happy end místo happy ending, smoking místo smoking jacket, džin tonik místo gin and tonic), nebo u nichž se (nově) přejímá jen jeden element složeniny (technobomba, Standard směs, diskohudba, Novashopping, krimithriller, nealko, VW-manažer, rychlodabing, faxtelefon, autokemp, fitcentrum, minivysavač...). 272


V současné době se v reklamě a ve slangu mladé generace šíří morfémy mega-, supernebo ultra- (megakoncert / megahvězda / megahit / megastar / megaromán, superceny / superforma / superhřiště / superliga, ultrazvuk...) i ve spojení s českými základy: ultralehký, superpevný / superhvězdný, megalevný... Ty se mohou osamostatnit a fungovat mj. jako adjektiva. Vzhledem ke své nesklonnosti se někdy v českém pravopisu reflektují oběma způsoby: super ceny / superceny... Roste také počet kvantitativních prefixoidů typu makro-, mikro-, mini-, super-, hyper-, ultra-, které se významně rozšířily díky angličtině, a prefixoidů jako agro-, bio-, dia- aj. (obr.). Některé prefixoidy se osamostatňují: auto, disko, elektro, info, krimi, makro, mikro, moto, porno, stereo, retro, video. (Obr.) agro- (-banka, -turistika), bio- (-brambory, -humus, -masa, -nafta, -park, -plyn, -výzkum, technologie...), dia- (-centrum, -potraviny, -projektor), disk/o- (-hrátky, -hit, -hudba, -móda, příběh, -žokej), eko- (-farma, -film, -fórum, -katastrofa, -potraviny, -rozvoj, -systém, -sféra, továrna, -zemědělec), fit- (-centrum, -cvik, -klub, -kuchařka), multi- (-instrumentalista, -kino, -procesor, -síť, -uživatelský, -vitamin), porno- (-film, -hvězda, -příběh, -průmysl), profi- (studio, -tým, -vrtačka, -vybavení, -závod), repro- (-bedna, -technika), retro- (-hudba, -móda, snímek, -trestněprávní), stereo- (-nahrávka, -vysílání), servo- (-řízení), video- (-kazeta, -klip, reklama, -rekordér, -signál). Charakteristické je přejímání iniciálových zkratek, někdy včetně anglické výslovnosti (O.K., DJ, PC, TV, BBC, IBM, FBI, SMS, ale USA, VHS, CD, CT, HIV, DVD), z nichž v mluveném jazyce vznikají derivací a skládáním slangová slova (PR akce, CD menu, písíčko / pécéčko, ajbíemka, ikstéčko, cédéromka, cédéčko, elpíčko, esemeska, cétéčko, dévédéčko...). Zkratky typu AIDS [ejts, ajts], BIOS, VIP, NATO, AutoCAD, PIN, UFO nebo části zkratek jako MSDOS, CD-ROM aj. se vyslovují v celku a přijímají koncovky podle zakončení podobně jako některá zkratková slova vzniklá zkracováním sousloví a slov, resp. jejich prolnutím: jeans z blue jeans, pool ze swimming pool, fitklub z fitness-club, bit z binary a digit, motel z motor a hotel. Zkratková slova se adaptují také slovotvorně, jako neskl. profi v profík, jiná zůstávají nesklonná deo, disko, strip. Oblíbené jsou složeniny se ztratkami: AIDS-pacient, C vitamin, HIV virus, RH-faktor / RH faktor, PR manažer, CD komplet, hi-fi nahrávka, HIV-pozitivní... Významy výpůjček Pro výpůjčky z angličtiny je příznačné, že jen zřídka jde o převzetí výrazu jako formálního i významového komplexu se všemi významy: internet, homebanking, walkman. Spíše dochází k převzetí jen jednoho nebo jen některých významů: (hudební, filmová...) star, body (typ oblečení, typ cvičení), (hudební, nákupní...) hit, top (typ oblečení), coca-cola light (lehká, méně slazená)... Při přejímání může docházet k rozšíření, zúžení nebo pozměnění významu. Např. drink se v češtině zužuje na ,nápoj s obsahem alkoholu‘. Slipy zase označují mužské spodní prádlo, zatímco angl. slip označuje dámské spodní prádlo. České keksy z angl. cakes ,koláč‘ znamenají ,(slané) sušenky‘, zatímco biscuit znamenají ,sladké sušenky‘. Flirt v angličtině znamená nejen flirtovat, ale i osobu, s níž se flirtuje, zatímco v češtině jde o označení aktu flirtování apod. Výpůjčky z angličtiny jsou nezřídka synonymy českých výrazů, někdy vzniklých překladem: computer – počítač, klient – zákazník, power – síla, bodyguard – osobní strážce, homepage – domovská stránka aj. Důvody pro vytvoření takovýchto synonym jsou např. terminologické (gól – branka, bek – obránce), nebo módní povahy (mountain bike – horské kolo, story – 273


povídka). GERSTEROVÁ (2001: 117–135) si ve svém empirickém průzkumu všímala, jak vybrané anglicismy charakterizují čeští studenti v Praze a Olomouci. Jakkoli se výsledky pro již zavedené anglicismy typu férový (čestný) a nové anglicismy typu airport (letiště) liší, převažují pro daný korpus charakteristiky ,běžný‘, ,moderní‘, ,internacionáln(ějš)í‘, ,hovorový‘ / ,odborný‘. Nejnovější vlivy angličtiny na češtinu V případě dříve adaptovaných anglických slov lze vzhledem k prohlubujícím se znalostem angličtiny pozorovat výslovnostní, popř. i pravopisnou reanglizaci výpůjček. Tak zvl. vzdělané vrstvy se nejen přiklání k „angličtější“ variantě výslovnosti u puzzle [pazl] místo hov. [pucle], surfovat [serfovat] namísto hov. [surfovat], keyboard jako [kejbort] i [ki:bort] i [ki:bo:d], grapefruit jako ['grepfrujt] i ['greâpֽfru:t], ale také citátové výslovnosti citátových slov typu happy birthday ['hæpi 'b®:θֽdeâ] místo ['hepi 'be:rsdej]. Podle KUČERY (1995) není vyloučeno, že spolu se šířící se znalostí angličtiny se může podstatně rozšířit užívání velárního [–], což naznačuje i podporuje rozšíření výslovnosti [-n] ve výrazech typu leasing, marketing aj. V oblasti morfologie se vliv angličtiny projevuje v ponechávání koncovek plurálu u přejímaných substantiv (CDs, bójs...; pokud se naši DJs prosazují v Evropě), která tak nabývají citátový charakter. KUČERA (1995) upozorňuje i na masivní rozšíření nesklonných adjektiv (instant kakao / kaše / polévka vedle sklonného instantní, non-profit organizace / akce, top modelka / manažer / příležitost, hot jazz, light mléčné výrobky / cigarety / pivo, live pořad / nahrávka, hokejová Telecom extraliga) a užívaní substantiv v adjektivní pozici jako nesklonných adjektiv (fax papír, bonsai klub, disko večer, gay festival, money market účet, kolekce jeans oděvů...). Zmíněná spojení lze ovšem chápat i jako složeniny (disko večer i diskovečer, demo verze i demoverze), popř. jako anteponovaný nominativ jmenovací (bonsai klub místo klub bonsai). Zřetelné je i posílení užití nezvratných posesivních zájmen navzdory shodě subjektu věty a subjektu přivlastňování (dal jsem mu moje číslo, dala mu její číslo...), které se ovšem v češtině objevovalo i dříve, rozšíření akuzativních vazeb jako diskutovat něco místo diskutovat o něčem (BOZDĚCHOVÁ 1997: 276), antepozice rozvitých adjektiv deverbativních aj. Zmíněné tendence jsou ovšem složitější. V případě posesivních zájmen svou roli sehrál vliv němčiny a jistý význam mají i pragmatické faktory. Nejvýraznější je ovšem vliv angličtiny v oblasti slovní zásoby a frazeologie. Slovní zásoba totiž nejrychleji reaguje na proměny mimojazykové, sociální reality, v níž angličtina ve 20. stol., v českých zemích zvl. po r. 1989, hraje tak významnou roli. Nejde jen o technologické inovace spojované s anglosaským světem, ale i o proměnu životního stylu v nejrůznějších oblastech sociální reality. I proto jsou anglicismy rozšířeny nejen ve specifických profesních doménách (být v červených / černých číslech), ale jsou rozšířeny obecně (imidž, být in / out, dramatické sucho, on-line / online). Příznačná je v této souvislosti zvláště exploze konverzačních obratů typu hi, bye, sorry, no comment, thanks, please, v korespondenci See you soon, Love. Anglicismy se uplatňují např. v oblasti - ekonomické: broker, byznys / byznysmen, dealer, dumping, job / džob, holding, joint venture, konkurz, know-how, monitorovat, tendr, boom, slump, medvědí trh (bear market), marketing, teamwork, workshop, (top) management, manažer, trust, logo, lobby, concern / koncern, lobby / lobbying, odrazit se ode dna, rating, goodwill (viz též obr.); 274


(Obr.) - bankovnictví: cheque / check / šek, credit card, cash, homebanking, telebanking, prime rate, revolvingový vklad, spořící účet (saving account), money market účet, PIN / pinkarta, hotovostní výběr cash advance, hot money; - obchod a služby: music / sport / copy... shop, secondhand / second hand / second-hand, supermarket, hypermarket, shopping centre, made in, leasing / leasingový / lízovat, dumping, dealer, sales manager; Trading K, s.r.o., Sport trading; - automobilismus a doprava: airbag, ABS, spoiler, air-conditioning, vstřikování CommonRail; Jeep / džíp, off-road, on-road, pickup / pick-up, truck, crash test, tankovat, airbus, tanker; - móda a kosmetika: džíny, manšestráky, slipy, svetr, šortky, body, top, leginy, blazer, bomber, strečové rifle, patchworkové doplňky, crazy móda, S – M – L – XXL (small – middle – large – extralarge); outfit, piercing, tatoo; aftershave, conditioner, herbalife, styling, hairpainting, make-up / mejkap, peeling, roll-on deodorant, shampoo, spray; - stravování: Bic Mac, cheeseburger, coca cola light, cornflakes / kornflejky, popcorn / popkorn, whisky, steak, ketchup, ice-tea, hot dog / hotdog, hamburger, fast food, drink, dressing / dresink, fresh shakes, toastovač; pub, bar, snack bar, short bar, caffé bar, klub / club, McDonald’s aj. - telekomunikací, internetu a komputerových technologií a her: SMS / esemeska, mobil, displej, tarif Data Nonstop, ISDN produkty, SIM karta, paging; server, provider, computer / komputer, no-name / noname, internet, e-mail / mail / mailovat, mailbox, hacker, kurzor, fonty, reset, klávesa Help, joystick, trackball, tower, monitor, nabootovat, links / linky, doména, windowsy / okna, drive / drajv, hard disk, klikat / kliknout, homepage, laptop, notebook, on-line, server, scanner / skener, software, hardware, freeware, hypertext, modem, faxmodem, display, ikon-menu, memopole / memo pole (memo field), laserjet, toner, chip, chat / chatovat, CD-ROM, RAM, DOS / dosový, bit, byte / bajt, fulltextové vyhledávání, speller, setup, ThinkPad, tlačítko RapidRestore, surfovat, (od)entrovat, digitalizovat, samplovat, deletovat, escapovat / eskejpovat / iskejpovat, implementovat, konvertovat, lokalizovat ,počešťovat‘, resetovat, patching, firewall, file, plotter, driver, koš (trash), myš (mouse), strom (tree), kořenový adresář (root-directory), cesta (path); srov. též HOFMAN 1998); - publicistiky a politiky: balík zákonů, patová situace, katastrofické scénáře, jednobarevná vláda, neprůchodný návrh, prohlasovat návrh, signály, ošetřit věc zákonem, kongres či konference místo sjezd, leader / lídr, summit, praní špinavých peněz (money laudring), špička ledovce (tip of iceberg), výprodej rodinného stříbra (sell of the family silver), jít vládě po krku, brífing, press-foyer, round table, monitoring zpráv, peacekeeping, top ten (týdne), editorial, news room / newsroom, boom, timing, talkmaster, (talk) show, feature / fíčr, copywriter, (Water-, Írán-, ropa-, Wallis-, záliv-) gate, startovat proces (srov. též SVOBODOVÁ 1996, HLAVSOVÁ 1997); - reklamy: poster, teleshopping, billboard, storyboard, ideamaker, imagemaker, signmaking, public relations, PR akce, promotion, spot, poster; spoty Go na Juice! / Go svou cestou! / Vo co Go? / Go za svobodou!, BESTarostně spolu, Nech se West, Boty pro bosé – Boty pro bosse, Jedinečná zkušenost s mléčným koktejlem MilkShake, Ať žije první páj!, Nové L&M Superlights. The right taste, Nakupujte v IKEA (srov. ČMEJRKOVÁ 2000, 79-88; BENEŠ 2003); - filmu, televize a médií: action, casting, clip / klip, happy end, sitcom, peoplemet(e)r, western / eastern, remake, talk show, teleshopping, jackpot, spíkr, mítink, soap opera; budějovické rádio Faktor Gold, ostravské Rádio Hey aj.; - hudby: blues, country, cover version, DJ / dýdžej, elpíčko, cédečko, kompakt, evergreen(s), fan club, front man / frontman, hitmaker, bigband, folk, gospel, soul, sound, hard rock, 275


hitparáda, mainstream, pop-music, pop-song, pop-star, protestsong, showbyznys, showman, showmaster, playback, jam session, muzikál, punk / punker / pankáč, heavy metal / heavymetalový / hevík, hip hop / hiphopový, jazz, jazzrock, rock and roll, song, sound, feeling, remix, singl, klip, soundtrack, sampl / sampler oldies, playback, promoter, reggae, rap / rapování, raver, break dance / breakování, keyboard, steelka, comeback; skupiny Kurtizány z 25. avenue, Majklův strýček, Tata Bojs, Ectasy of St. Theresa, Support Lesbiens, The Hottentots Orchestra aj.; titulky jako Jesus Christ hip hop Star; hudební soutěže a festivaly Coca-Cola Popstar, Marlboro Rock, Colours of Ostrava, Trutnov Open Air Music Festival, Summer of Love v Pardubicích, Country Lodenica; - literatury a umění: bestseller, ghost-writer, copyright, paperback, story, horror, science fiction / sci fi, thriller, fantasy; pop art, body-designer, painting, airbrush, performance / performer, happening, event, pop-art, op-art, one-man show / one-woman show, festival, hight-light výstavy; - označení sociálních jevů a skupin: establishment, greenpeace / grínpísák, hippies, teenager, yuppie, squatter, sprejer, graffiti / grafiťák, tagger / teger, gambler, skinheadi, rowdies, hooligans, homeless / houmlesák, babysitting, workholik / workoholik, freak, new age, beatlemanie, singl; - konzumace drog: clean, trip, dealer, extáze, joint, speed, crack; - sportu: sponzor, manažer, couch, trenér; fotbal, gól, gólman, bek, hattrick, offside / ofsajd; aerobic, supremový povrch, shorttenis, baseball, breakball, bowling, bungee jumping / bungee-jumping, parasailing, jogging, in-line skater, skateboard / skate, joyrobik, aerobik, strečink, jump, beachvolejbal, nohejbal, paintball, streetball, kick-box, squash, paragliding, rafting, skating, squash, wrestling, windsurfing, jet-skiing, curling, rugby, dream team, snowboard(ing) / prkno, body building / bodybuilding místo kulturistika; hockey / hokej, puk, buli, NHL, scout / skaut, draft / draftovat, play-off, power-play; singl, skif, mountain bike / horské kolo, superbike, trekking, skrečovat, timing, Grand Slam, Škoda Czech Open (srov. též REJZEK 1987). Zvláště ve slanzích dochází k intenzivnějšímu využívání výpůjček i k jejich dalšímu kreativnímu rozvíjení jazykovou hrou. Zřetelné je to především u počítačového slangu (srov. např. HOFMAN 1998), jehož obec se zvl. v poslední době výrazně rozrostla (obr.). (obr.). ataráč / atariko / atárko, flopáč (floppy disc), flopina (floppy disc drive), komp (komputer), gameska, wokna / woknousy / windowsy / pinďousy / deBillovy wokna (windows), džoj / styk / myšítko (joystick), bord, soft (software), femail (email od ženy), hard / hadr (hardware), júzr (user), kejbl (cable), keška (cache), kejb / kíbórd (keyboard), romka (ROM), ramka (RAM), amíčko / amina (Ami Pro), písíčko, ikstéčko, kopr (koprocesor), packal (Pascal), pecka (PC), pichitach, gofrovat, gamesík, interneťák, noutbukař, cédéčko / cídidlo (CD), kvádro (Quatro Pro), exprdel (explorer), fernet (internet), sketa (disketa), kripl (clipper), Microshit / Mikro$oft / Mrkvo$oft, Mikeš (zaměstnanec Microsoftu), pakování (pack), disketovka, hajkolorový, mabáč (main board), mego / megoušek (megabyte); altnout, apdejtovat (update), apgrejdovat (upgrade), bootovat, brousit (od browser), clearnout / klírnout, dílítnout, džamprovat, erejznout, flašnout (flush), forwardovat, kánslovat, kilnout (kill), kopat / kopnout (copy), konektit, kreknout (crack), linkovat, logovat, luxovat, mailovat, můvnout, myšnout / myšovat, (na/od)logovat se (login in / out), pakovat (pack), popnout (pop), pušnout (push), resetnout, workovat, zararovat (od RAR), zazipovat (od ZIP). Stále větší význam nabývá angličtina v českých zemích také v oblasti vědy a vzdělávání, v níž se prosazuje jako hlavní komunikační jazyk. To se odpovídajícím způsobem reflektuje ve 276


vědecké terminologii (induktor, transpozon, terminace, inzert, exprese, regulon; DANEŠ 1997), tzv. anglosaském stylu vědeckého pojednání (DANEŠ/ČMEJRKOVÁ 1997), ve výpůjčkách v běžné profesní komunikaci (akreditace, grant; elongace, kampus, handout / hand-out, gender studia aj.) i na internetových stránkách českých univerzit (srov. např. NEWERKLA 1999).

277


Seznam literatury Následující výběr si nečiní nárok na úplnost. Bibliografické údaje se omezují na důležitá díla. S jejich pomocí lze snadno vyhledat další literaturu. U sborníků nebylo vždy možno zachovat členění literatury podle tématu. Bibliografie 1. Glauser, B. aj.: A New Bibliography of Writings on Varieties of English, 1984–1992/93. Amsterdam 1993 2. Viereck, W. aj.: A Bibliography of Writings on Varieties of English, 1965–1983. Amsterdam 1984 Souhrnné přehledy a sborníky: 3. Aitken, A. J./McArthur, T. (ed.): Languages of Scotland. Edinburgh 1979 4. Bailey, G. aj. (ed.): The Emergence of Black English: Text and Commentary. Amsterdam 1991 5. Bamgbose, A. aj. (ed.): New Englishes: A West African Perspective. Ibadan 1995 6. Bell, A. (ed.): New Zealand English. Amsterdam 1999 7. Bell, A./Holmes. J. (ed.): New Zealand Ways of Speaking English. Clevedon 1990 8. Blake, N. (ed.): The Cambridge History of the English Language 1066–1476. Sv. 2. Cambridge 1992 9. Burchfield, R. (ed.): The Cambridge History of the English Language. Sv. 5: English in Britain and Overseas: Origins and Development. Cambridge 1994 10. Cheshire, J. (ed.): English around the World: Sociolinguistic Perspectives. Cambridge 1991 11. Collins, P./Blair, D. (ed.): Australian English: The Language of a New Society. St. Lucia 1989 12. Coupland, N. (ed.): English in Wales: Diversity, Conflict and Change. Clevedon 1990 13. Crystal, D.: The Cambridge Encyclopedia of the English Language. Cambridge 1997 14. Crystal, D.: English as a Global Language. Cambridge 1998 15. Edwards, J. (ed.): Language in Canada. Cambridge 1998 16. Foulkes, P./Docherty, G. (ed.): Urban Voices: Accent Studies in the British Isles (s kazetou). London 1999 17. Freeborn, D. aj. (ed.): Varieties of English. London 21993 18. Görlach, M. (ed.): Focus on: Scotland. Amsterdam 1985 19. Görlach, M./Holm, J. A. (ed.): Focus on the Caribbean. Amsterdam 1986 20. Harris, J. aj. (ed.): Perspectives on the English Language in Ireland. Dublin 1986 21. Hogg, R. M. (ed.): The Cambridge History of the English Language. Sv. 1: The Beginnings to 1066. Cambridge 1992 22. Kallen, J. L. (ed.): Focus on Ireland. Amsterdam 1997 23. Köppl, S. aj. (ed.): Englisch: Formen und Funktionen einer Weltsprache. Bamberg 1983 278


24. Lass, R. (ed.): The Cambridge History of the English Language 1476–1776. Sv. 3. Cambridge 1999 25. Leitner, G.: English as a Pluricentric Language. In: Clyne, M. (ed.): Pluricentric Languages: Differing Norms in Different Nations. Berlin 1992, s. 179–237 26. McArthur, T.: The English Languages? In: English Today 11 (1987), s. 9–13 27. McArthur, T. (ed.): The Oxford Companion to the English Language. Oxford 1992 28. McArthur, T.: The English Languages. Cambridge 1998 29. McCrum, R. aj.: The Story of English. London 21992 30. Milroy, J./Milroy, L. (ed.): Real English: The Grammar of English Dialects in the British Isles. London 1993 31. Poplack, S. (ed.): The English History of African American English. Oxford 2000 32. Romaine, S. (ed.): Language in Australia. Cambridge 1991 33. Romaine, S. (ed.): The Cambridge History of the English Language 1776–1997. Sv. 4. Cambridge 1999 34. Schneider, E. W. (ed.): Englishes around the World. 2 sv. Amsterdam 1997 35. Strevens, P.: Teaching English as an International Language. Front Practice to Principle. Oxford 1980 36. Strevens, P.: World English or the World’s Englishes - or, whose Language is it anyway? In: The Royal Society for the Encouragement of Art Manufactures and Commerce Journal 130 (1982), s. 418–431 37. Tristram, H. L. C. (ed.): The Celtic Englishes. Heidelberg 1997 38. Tristram, H. L. C. (ed.): The Celtic Englishes. II. Heidelberg 2000 39. Trudgill, P. (ed.): Sociolinguistic Patterns in British English. London 1978 40. Trudgill, P.: Sociolinguistics: An Introduction. Harmondsworth 42000 41. Trudgill, P. (ed.): Language in the British Isles. Cambridge 1984 42. Ureland, P. S./Broderick, G. (ed.): Language Contact in the British Isles. Tübingen 1991 43. Viereck, W. (ed.): Focus on: England and Wales. Amsterdam 1985 Dějiny jazyka 44. Barber, C.: The English Language: A Historical Introduction. Cambridge 1993 45. Baugh, A. C.: The Chronology or Loan-words in English. In: Modern Language Notes 50 (1935), s. 90–93 46. Baugh, A. C./Cable, T.: A History of the English Language. London 41993 47. Berndt, R.: A History of the English Language. Leipzig 31989 48. Blake, N.: Premisses and Periods in a History of English. In: Fernández, F. (ed.): English Historical Linguistics 1992. Papers from the 7th International Conference on English Historical Linguistics. Amsterdam 1994, s. 37–46 49. Bonaparte, Prince L.-L.: On the Dialects of Eleven Southern and South-western Counties, with a new Classification of the English Dialects. In: English Dialect Society. Series D. Miscellaneous. Miscellanies II. London 1877, s. 13–24 50. Brunner, K.: Die englische Sprache: Ihre geschichtliche Entw. 2 sv. Tübingen 21960 51. Devitt, A. J.: Standardizing Written English: Diffusion in the Case of Scotland, 1520– 1659. Cambridge 1989 279


52. Dillard, J. L.: All-American English: A History of the English Language in America. New York 1975 53. Dillard, J. L.: A History of American English. Harlow 1992 54. Ellis, A. J.: The Existing Phonology of English Dialects Compared with that of West Saxon Speech. London 1889 (mapa z roku 1887) 55. Faiß, K.: Englische Sprachgeschichte. Tübingen 1989 56. Fisiak, J.: An Outline History of English: External History. Poznań 32000 57. Haliburton, T. C.: The Clockmaker; or, The Sayings and Doings of Sam Slick of Slickville. New York 1840 58. Hughes, G.: Words in Time: A Social History of the English Vocabulary. Oxford 1988 59. Jespersen, O.: Growth and Structure of the English Language. Oxford 91962 60. Murray, J. A. H.: The Dialect of the Southern Counties of Scotland. London 1873 61. Rot, S.: Old English. Budapest 31992 62. Rydén, M./Brorström, S.: The Be/Have Variation with Intransitives in English. Stockholm 1987 63. Scheler, M.: Der englische Wortschatz. Berlin 1977 64. Wright, J.: A Grammar of the Dialect of Windhill, in the West Riding of Yorkshire. London 1892 Moderní angličtina, dialektologie a sociolingvistika 65. Bailey, R. W.: Dialects of Canadian English. In: English Today 27 (1991), s. 20–25 66. Barry, M. V.: The Southern Boundaries of Northern Hiberno-English Speech. In: Linguistic Studies in Honour of Paul Christophersen. Occasional Papers in Linguistics and Language Learning 7 (1980), s. 105–152 67. Barry, M. V.: The English Language in Ireland. In: Bailey. R. W./Görlach. M. (ed.): English as a World Language. Ann Arbor 1982, s. 84–133 68. Bayard, D.: Kiwitalk: Sociolinguistics and New Zealand Society. Palmerston North 1995 69. Bertz, S.: Der Dubliner Stadtdialekt. Eine synchronische Beschreibung der Struktur und Variabililät des heutigen Dubliner Englischen. Diss. Freiburg 1975 70. Butters, R. R.: The Death of Black English: Divergence and Convergence in Black and White Vernaculars. Frankfurt 1989 71. Carr, E. B.: Da Kine Talk. From Pidgin to Standard English in Hawaii. Honolulu 1972 72. Carver, C.: The Influence of the Mississippi River on Northern Dialect Boundaries. In: American Speech 61 (1986), s. 245–261 73. Catford, J. C.: Vowel-systems of Scots Dialects. In: Transactions of the Philological Society 1957 (1958), s. 107–117 74. Chambers, J. K./Hardwick, M. F.: Comparative Sociolinguistics of a Sound Change in Canadian English. In: English World-Wide 7 (1986), s. 25–46 75. Chambers, J. K./Trudgill, P.: Dialectology. Cambridge 21998 76. Clark, T. L: Marietta, Ohio: The Continuing Erosion of a Speech Island. Publication of the American Dialect Society 57 (1972) 77. Clyne, M.: Community Languages: The Australian Experience. Cambridge 1991 78. Cruttenden, A.: Gimson’s Pronunciation of English. London 51994 79. DeCamp, D.: Towards a Generative Analysis of a Post-creole Continuum. In: Hymes, D. 280


(ed.): Pidginization and Creolization of Languages. Cambridge 1971, s. 349–370 80. Deverson, T.: Finding a New Zealand Voice: Attitudes towards English Used in New Zealand. Auckland 1989 81. DeWolf, G. D.: Social and Regional Factors in Canadian English: A Study of Phonological Variables and Grammatical Items in Ottawa and Vancouver. Toronto 1992 82. Douglas-Cowie, E.: Linguistic Code-switching in a Northern Irish Village: Social Interaction and Social Ambition. In: Trudgill, P. (ed.): 1978, s. 37–51 83. Downes, W.: Language and Society. Cambridge 21998 84. Filppula, M.: From Anglo-Irish to Hiberno-English: Divergence and Convergence in the Irish Dialects of English. In: Viereck, W. (ed.): Verhandlungen des Internationalen Dialektologenkongresses, Bamberg, 29.7.–4.8.1990. Sv. 3. Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik. Příloha 76. Stuttgart 1994, s. 180–196 85. Filppula, M.: The Grammar of Irish English. London 1999 86. Glauser, B.: The Scottish-English Linguistic Border. Bern 1974 87. Gordon, E./Deverson, T.: New Zealand English: An Introduction to New Zealand Speech and Usage. Auckland 1985 88. Graddol, D.: Language Variation and Diversity. Milton Keynes 1981 89. Graddol, D.: The Future of English? A Guide to Forecasting the Popularity of the English Language in the 21st Century. London 1997 90. Harris, J.: Phonological Variation and Change: Studies in Hiberno-English. Cambridge 1985 91. Harris, J.: Northern Territory Pidgins and the Origin of Kriol. Canberra 1986 92. Henry, A.: Belfast English and Standard English: Dialect Variation and Parameter Setting. New York 1994 93. Henry, P. L.: A Linguistic Survey of Ireland: Preliminary Report. In: Lochlann 1 (1958), s. 49–208 94. Henry, P. L.: Anglo-Irish and its Irish Background. In: Ó Muirithe, D. (ed.): The English Language in Ireland. Dublin 1978 95. Holm, J.: Pidgins and Creoles. 2 sv. Cambridge 1989 96. Honey, J.: Does Accent Matter? The Pygmalion Factor. London 1991 97. Honey, J.: Language is Power: The Story of Standard English and its Enemies. London 1997 98. Horvath, B. M.: Variation in Australian English: The Sociolects of Sydney. Cambridge 1985 99. Hudson, R. A.: Sociolinguistics. Cambridge 21996 100. Joy, R. J.: Languages in Conf1ict: The Canadian Experience. Toronto 1972 101. Kurath, H./McDavid, Jr., R.: The Pronunciation of English in the Atlantic States. Ann Arbor 1961 102. Labov, W.: The Social Stratification of English in New York City. Washington, DC 1966 103. Lanham, L. W./Macdonald, C. A.: The Standard in South African English and its Social History. Heidelberg 1979 104. Macafee, C.: Traditional Dialect in the Modern World: A Glasgow Case Study. Frankfurt 1994 281


105. Macaulay, R. K. S.: Variation and Consistency in Glaswegian English. In: Trudgill, P. (ed.): 1987, s. 132–l43 106. Mehrotra, R. R.: Indian English. Amsterdam 1998 107. Millar, S.: The Question of Ethno-linguistic Differences in Northern Ireland. In: English World-Wide 8 (1987), s. 201–213 108. Milroy, J.: Regional Accents of English: Belfast. Belfast 1981 109. Milroy, L.: Language and Social Networks. Oxford 1980 110. Milroy, L.: Observing & Analysing Natural Language. Oxford 1987 111. Mühlhäusler, P.: Pidgin and Creole Linguistics. Oxford 1986 112. Mugglestone, L.: 'Talking Proper': The Rise of Accent as a Social Symbol. Oxford 1995 113. Murison, D.: The Scottish Language. In: Daiches, D. (ed.): A Companion to Scottish Culture. London 1981, s. 345–347 114. Orton, H. aj.: The Survey of English Dialects. Leeds 1962–71, reprint London 1998 115. Paddock, H.: Newfoundland Dialects of English. In: Paddock, H. (ed.): Languages in Newfoundland and Labrador. St. John’s 1982, s. 71–89 116. Parry, D.: On Producing a Linguistic Atlas: The Survey of Anglo-Welsh Dialects. In: Kirk, J. M. aj. (ed.): Studies in Linguistic Geography. London 1985, s. 51–66 117. Patrick, P.: Urban Jamaican Creole. Amsterdam 1998 118. Penhallurick, R. J.: The Anglo-Welsh Dialects of North Wales. Frankfurt 1991 119. Penhallurick, R. J.: Gowerland and its Language. Frankfurt 1994 120. Poplack, S./Tagliamonte, S.: African American English in the Diaspora: Evidence from Old-line Nova Scotians. In: Clarke, S. (ed.): Focus on Canada. Amsterdam 1993, s. 109– 150 121. Preston, D. R.: Perceptual Dialectology: Nonlinguist’s Views of Areal Linguistics. Dordrecht 1989 122. Quirk, R. aj.: A Comprehensive Grammar of the English Language. London 1985 123. Ramisch, H.: The Variation of English in Guernsey/Channel Islands. Frankfurt 1989 124. Romaine, S.: Pidgin and Creole Languages. Harlow 1988 125. Romaine, S.: Language in Society: An Introduction to Sociolinguistics. Oxford 22000 126. Sabban, A.: Gälisch-englischer Sprachkontakt: Zur Variabilität des Englischen im gälischsprachigen Gebiet Schottlands. Heidelberg 1982 127. Sandred, K. I.: Good or Bad Scots? Attitudes to Optional Lexical and Grammatical Usages in Edinburgh. Uppsala 1983 128. Schmied, J. J.: English in Africa: An Introduction. London 1991 129. Sebba, M.: London Jamaican: Language Systems in Interaction. London 1993 130. Shorrocks, G.: A Grammar of the Dialect of the Bolton Area. Sv. 1: Frankfurt 1998, Sv. 2: 1999 131. Speitel, H.-H.: An Areal Typology of Isoglosses. Isoglosses near the Scottish-English Border. In: Zeitschrift für Mundartforschung 36 (1969), s. 49–66 132. Speitel, H.-H.: The Geographical Position of the Scots Dialect in Relation to the Highlands of Scotland. In: Benskin, M. aj. (ed.): So Meny People Longages and Tonges. Edinburgh 1981, s. 107–129 133. Sutcliffe, D.: British Black English. Oxford 1982 134. Todd, L.: By their Tongue divided: Towards an Analysis of the Speech Communities in 282


Northern Ireland. In: English World-Wide 5 (1984), s. 159–180 135. Trudgill, P.: The Dialects of England. Oxford 1990 136. Trudgill, P./Hannah, J.: International English: A Guide to Varieties of Standard English. London 31994 137. Viereck, W.: Regionale und soziale Erscheinungsformen des britischen und amerikanischen Englisch. Tübingen 1975 a 138. Viereck. W.: Lexikalische und grammatische Ergebnisse des Lowman-Survey von Mittel- und Südengland. 2. sv. München 1975 b 139. Wächtler, K.: Geographie und Stratifikation der englischen Sprache. Düsseldorf 1977 140. Wakelin, M. F.: The Stability of English Dialect Boundaries. In: English World-Wide 4 (1983), s. 1–15 141. Wakelin, M. F.: The Archaeology of English. London 1988 142. Wells, J. C.: Accents of English. 3. sv. s kazetou. Cambridge 1982 143. Wilson, H. R.: The Dialect of Lunenburg County, Nova Scotia. Ph. D. University of Michigan. Ann Arbor 1958 144. Winer, L.: Trinidad and Tobago. Amsterdam 1993 Atlasy a slovníky 145. Allsopp, R.: Dictionary of Caribbean English Usage. Oxford 1996 146. Anderson, P.: A Structural Atlas of English Dialects. London 1987 147. Avis, W. S.: A Dictionary of Canadianisms on Historical Principles. Toronto 1967 148. Avis, W. S.: The Gage Canadian Dictionary. Toronto 21984 149. Barnhart, C. L.: The Barnhart Dictionary of New English: 1963–1972. London 1973 150. Barnhart, C. L.: The Second Barnhart Dictionary of New English. Bronxville 1980 151. Barnhart, R. K.: Third Barnhart Dictionary of New English. New York 1990 152. Branford, J./Branford, W.: A Dictionary of South African English. Cape Town 41991 153. Bright, E. S.: A Word Geography of California and Nevada. Berkeley 1971 154. Carver, C.: American Regional Dialects: A Word Geography. Ann Arbor 1987 155. Cassidy, F. G./Hall, J. H.: Dictionary of American Regional English. Sv. 1: Cambridge, MA 1985, sv. 2: 1991, sv. 3: 1996 156. Cassidy, F. G./LePage, R. B.: Dictionary of Jamaican English. Cambridge 21980 157. Craigie, W. A./Aitken, A. J.: A Dictionary of the Older Scottish Tongue. Chicago 1931 ff. 158. Delbridge, A.: The Macquarie Dictionary. North Ryde, NSW, 21991 159. Fowler, H. W.: A Dictionary of Modern English Usage (1926). Second edition rev. by E. Gowers. Oxford 1965 160. Fyle, C. N./Jones, E. D.: A Krio-English Dictionary. Oxford 1980 161. Grant, W./Murison, D. D.: The Scottish National Dictionary. 10 sv. Edinburgh 1931–76 162. Holm, J. A./Shilling, A. W.: Dictionary of Bahamian English. Cold Spring, NY 1982 163. Jakobsen, J.: An Etymological Dictionary of the Norn Language in Shetland. London 1928–1932 164. Jones, D.: English Pronouncing Dictionary. Cambridge 151997 165. Kurath, H.: A Word Geography of the Eastern United States. Ann Arbor 1949 283


166. Kurath. H. aj.: Middle English Dictionary. Ann Arbor 1952–2001 167. Kurian, G. B. T.: Dictionary of Indian English. Madras 1966 168. Lamb, G.: Orkney Wordbook: A Dictionary of the Dialect of Orkney. Byrgisey 1988 169. Macafee, C.: A Concise Ulster Dictionary. Oxford 1996 170. Mather, J. Y./Speitel, H.-H.: The Linguistic Atlas of Scotland. Scots Section. Sv. 1: London 1975. Sv. 2: 1977. Sv. 3: 1986 171. Mathews, M. M.: A Dictionary of Americanisms on Historical Principles. Chicago 1951 172. McIntosh, A. aj.: A Linguistic Atlas of Late Mediaeval English. 4 sv. Aberdeen 1986 173. Murray, J. A. H. aj.: The Oxford English Dictionary. Oxford 21989 174. The New Oxford Dictionary of English on CD-ROM. Oxford 2000 175. Orsman, H. W.: The Dictionary of New Zealand English. A Dictionary of New Zealandisms on Historical Principles. Auckland 1997 176. Orton, H./Wright, N.: A Word Geography of England. London 1974 177. Orton, H. aj.: The Linguistic Atlas of England. London 1978 178. Parry, D.: The Survey of Anglo-Welsh Dialects. Sv. 1: The South-East. Swansea 1977; sv. 2: The South-West. Swansea 1979 179. Pearsall, J.: The New Oxford Dictionary of English. Oxford 1998 180. Pratt, T. K.: Dictionary of Prince Edward Island English. Toronto 1988 181. Ramson, W. S.: The Australian National Dictionary: A Dictionary of Australianisms on Historical Principles. Melbourne 1988 182. Robinson, M.: The Concise Scots Dictionary. Aberdeen 1985 183. Rooney, K.: Encarta World English Dictionary. Gütersloh 1999 184. Story, G. M. aj.: Dictionary of Newfoundland English. Toronto 1982 185. Todd, L.: Words Apart: A Dictionary of Northern Ireland English. Gerards Cross, Bucks. 1990 186. Upton, C. aj.: Survey of English Dialects: The Dictionary and Grammar. London 1994 187. Upton, C./Widdowson, J. D. A.: An Atlas of English Dialects. Oxford 1996 188. Viereck, W./Ramisch, H.: The Computer Developed Linguistic Atlas of England. Sv. 1: Tübingen 1991, sv. 2: 1997 189. Wells, J. C.: Longman Pronunciation Dictionary. Harlow 22000 190. Wright, J.: The English Dialect Dictionary. 6 sv. London 1898–1905. Sv. 6 obsahuje The English Dialect Grammar Onomastika a genetika 191. Bahlow, H.: Deutschlands geographische Namenwelt: Etymologisches Lexikon der Fluß- und Ortsnamen alteuropäischer Herkunft. Frankfurt/M. 1965, reprint 1985 192. Brown, E. S.: Distribution of the ABO and Rhesus (D) Blood-groups in the North of Scotland. In: Heredity 20 (1965), s. 289–303 193. Cameron, K.: English Place-Names. London 1961 194. Frazer, T.C.: Isoglosses and Place Names in Historical Context. In: Names 33 (1985), s. 225–231 195. Gelling, M.: Signposts to the Past: Place-Names and the History of England. London 1979 284


196. Gelling, M.: Towards a Chronology for English Place-Names. In: Hooke, D. (ed.): Anglo-Saxon Settlements. Oxford 1988, s. 59–76 197. Greenberg, J. H.: The Languages of Africa. Bloomington 21963 198. Greenberg, J. H.: Languages in the Americas. Stanford 1987 199. Kopeć, A. C.: The Distribution of the Blood-Groups in the United Kingdom. London 1970 200. Lasker, G. W.: Surnames and Genetic Structure. Cambridge 1985 201. Renfrew, C.: Archaeology and Language: The Puzzle of the Indoeuropean Origins. London 1987 202. Vennemann, T.: Zur Erklärung bayerischer Gewässer- und Siedlungsnamen. In: Sprachwissenschaft 18 (1993), s. 425–483 203. Viereck, W.: Pri la kulturhistorio de Eŭropo / Zur Kulturgeschichte Europas. Acta Sanmarinensia Academiae Internationalis Scientiarum Vol. V. 3 (2000) 204. Voitl, H.: Die Entstehung englischer Familiennamen aus Taufnamen (Patronymika). In: Schützeichel, R. aj. (ed.): Erlanger Familiennamen-Colloquium. Neustadt an der Aisch 1985, s. 19–39 205. Voitl, H.: Englische Familiennamen als fossile englische Wörter. In: Bertram, U. aj. (ed.): Erlanger Anglistik und Amerikanistik in Vergangenheit und Gegenwart. Erlangen 1990, s. 115–137 Různé 206. Ammon, U. (ed.): The Dominance of English as a Language of Science. Berlin 2000 207. Campbell, M.: Social Origins of some Early Americans. In: Smith, J. M. (ed.): Seventeenth-Century America: Essays in Colonial History. Chapel Hill 1959, s. 63–89 208. Carter, H./Williams, G.: Aggregate Studies of Language and Culture Change in Wales. In: Williams, G. (ed.): Social and Cultural Change in Contemporary Wales. London 1978, s. 143–165 209. Churchill, W.: History of the English-speaking Peoples. Sv. 2. London 1956 210. Daiches, D./Flower, J.: Literary Landscapes of the British Isles. Harmondsworth 1985 211. Eichhoff, J.: Wortatlas der deutschen Umgangssprachen. Sv. 2: Bern 1978, sv. 3: München 1993, sv. 4: München 2000 212. Fishman, J. aj. (ed.): Post Imperial English: Status Change in Former British and American Colonies, 1940–1990. Berlin 1996 213. König, W.: dtv-Atlas Deutsche Sprache. München 121998 214. Lehnert, M.: Anglo-Amerikanisches im Sprachgebrauch der DDR. Berlin 1990 215. Ogden, C. K.: Basic English. London 1930 216. Österreichisches Wörterbuch, hg. im Auftrag des Bundesministeriums für Unterricht und Kunst. Wien 351979 217. Pfeffer, A. J./Cannon, G.: German Loanwords in English. An Historical Dictionary. Cambridge 1994 218. Ritchie, A.: Picts: An Introduction to the Life of the Picts and the Carved Stones in the Care of the Secretary of State for Scotland. Edinburgh 1989 219. Viereck, K.: Englisches Wortgut, seine Häufigkeit und Integration in der österreichischen und bundesdeutschen Pressesprache. Frankfurt 1980 285


Výběrový seznam literatury ke kapitole Anglicismy v češtině Akademický slovník cizích slov. Praha 1995 Martincová, O. a kol.: Nová slova v češtině. Slovník neologismů. Praha 1998 Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha 1994 Gelöscht: ¶

Balhar, J. [Jelínek, Milan]: Evropeismy versus svébytnost jazyka. In: Universitas (Brno) 18/3, 1985, s. 26–27 Bartošek, J.: Vyjednávání čili negociace. – Naše řeč 85, 2002, s. 225–234 Beneš, P.: Nískejbačet. Reklamsky nesnadno, pomalu a nejlépe vůbec. Praha 2003 Blanár, V.: Die Einbürgerung entlehnter Wörter in graphischer Darstellung. In: Travaux linguistiques de Prague 3, 1968, s. 155–178 Blatná, R.: K procesu přejímání slov. In: Čeština univerzália a specifika 2, Brno: MU 2000, s. 85–98 Bozděchová, I.: Diskosloženiny. In: Naše řeč 76, 1993, s. 103–104 Bozděchová, I.: O počítačové češtině a komunikaci. In: Český jazyk a literatura 47/96-97, 1996/97, s. 109–115 Bozděchová, I.: Jazyk managementu. In: Daneš, F. a kol., Český jazyk na přelomu tisíciletí, Praha 1997a, s. 97–104 Bozděchová, I.: Jazyk počítačů. In: Daneš, F. a kol., Český jazyk na přelomu tisíciletí, Praha 1997b, s. 105–113 Bozděchová, I.: Vliv angličtiny na češtinu. In: Daneš, F. a kol., Český jazyk na přelomu tisíciletí, Praha 1997c, s. 271–279 Brandes, D.: Velká Británie a její východoevropští spojenci. Praha 2003 Buchtelová, R.: Jak má správně znít výslovnost slova rekordman: [rekordmen], či [rekordman]? In: Naše řeč 47, 1964, s. 255–256 Buchtelová, R., Švestková, L.: Před vydáním příručky Výslovnost spisovné češtiny 2. In: Slovo a slovesnost 38, 1977, s. 153–157 Buchtelová, R.: Joule. In: Naše řeč 74, 1991, s. 255–256 Čechová, M.: Současné změny ve firemních názvech. In: Naše řeč 77, 1994, s. 169–178 Čechová, M.: Charakter pojmenování cestovních kanceláří. In: Naše řeč 79, 1996, s. 129–134 Čeňková, I./Hrdlička, M.: Bibliografie českých a slovenských prací o překladu a tlumočení. Praha 1995 Čižmárová, L.: Mlha, kouřmo, zákal, smog: K vývoji pojmenování některých meteorologických jevů. In: Naše řeč 69, 1986, s. 72–77 Čižmárová, L.: Sidecar, sajdkár, sajdkára. In: Naše řeč 71, 1988, s. 55–56 Čižmárová, L.: Video. In: Naše řeč 73, 1990, s. 135–140 Čižmárová, L.: Design, či dizajn? Designer, designér, či dizajnér? In: Naše řeč 75, 1992, s. 166–167 Čmejrková, S.: Jazyk reklamy. In: Daneš, F. a kol., Český jazyk na přelomu tisíciletí, Praha 1997, s. 133–145 Čmejrková, S.: Reklama v češtině. Praha 2000 Daneš, F.: Dubbovat. In: Jazykový koutek čs. rozhlasu, Praha 1955a, s. 70–72 Daneš, F.: Trust a rayon. In: : Jazykový koutek čs. rozhlasu, Praha 1955b, s. 153–155 Daneš, F.: Psaní přejatých jmen obecných. In: : Jazykový koutek čs. rozhlasu, Praha 1959, s. 70–72 Daneš, F.: Some Remarks on the Phonemic Status of Loan- Words in Czech. In: Zeitschrift für Phonetik, Sprachwissenschaft und Kommunikationsforschung 17, 1964, s. 161– 168 286


Daneš, F.: K výslovnosti znělých souhlásek v přejatých slovech. In: Naše řeč 48, 1965, s. 161–171 Daneš, F.: Jazyk vědy. In: Daneš, F. a kol., Český jazyk na přelomu tisíciletí, Praha 1997, s. 68–83 Daneš, F.: People, cultures, and languages in contact: The drifting of Czech in the present-day flood of English. In: Journal of Asian Pacific Communication 10 (2), 2000, 227-238. Daneš, F./Čmejrková, S.: Territoriale und kooperative Prinzipien in der Fachsprache: In: Höhne, S./Nekula, M. (ed.): Sprache – Wirtschaft – Kommunikation. Deutsche und Tschechen in Interaktion. München 1997, s. 159–183 David, J.: Petr Dolan, Paula Wild a ti druzí (nejen o jménech pornohvězd). In: Jazykovědné aktuality 40, 2003, s. 34–41 Dejmek, B.: Nespisovné výrazy rockové hudby, jejich charakter a zdroje. In: Sborník přednášek z 3. konference o slangu a argotu (v Plzni 24.–27. ledna 1984), Plzeň 1987, s. 193–198 Drápela, M.: Převezen na emergenci... In: Naše řeč 82, 1999, s. 162–163 Dušková, L.: Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny. Praha 1988 Eckertová, E.: Lexicon of the First Generation of American Czechs. In: Review of Applied Linguistics 76, 1987, s. 25–41 Eckertová, E.: Češi v Texase: americká čeština na náhrobních kamenech. In: Naše řeč 80, 1997, s. 260–269 Eckertová, E.: Češi v Texase: moravské komunity a nářečí náhrobních kamenů. In: Naše řeč 81, 1998, s. 38–49 Fijas, L.: Zum englischen Einfluss auf das heutige Russisch und Tschechisch. In: Freiberger Beiträge zum Einfluss der angloamerikanischen Sprache und Kultur auf Europa 5, Frankfurt/M. 1998, s. 78–92 Fink, H., Fijas, L.: America and Her Influence upon the Language and Culture of Postsocialist Countries. In: Freiberger Beiträge zum Einfluss der angloamerikanischen Sprache und Kultur auf Europa 5. Frankfurt/M. 1998 Flegl, V.: Sportovní slang a sportovní publicistika. In: Sborník přednášek z 3. konference o slangu a argotu (v Plzni 24.–27. ledna 1984). Plzeň 1987, s. 206–208 Flídrová, D.: Airbush. In: Naše řeč 76, 1993, 105–107 Gammelgaarg, K.: Modern Slang in Prague. Scando-Slavica 34, 1988, s. 95–109 Gerster(ová), S.: Anglizismen im Tschechischen und im Deutschen. Frankfurt/M.: Peter Lang 2001 Hasil, J.: Rockfest a Jazztival. In: Naše řeč 73, 1990, s. 108–110 Havránek, B.: Cizí jazyk a ‚cizí slova‘. In: Slovo a slovesnost 4, 1938, s. 255–256 Henzl, V. M.: American Czech: A Comparative Study of Linguistic Modification in Immigrant and Young Children’s Speech. In: International Review of Slavic Linguistics 6, 1981, s. 33–46 Hladiš, F.: Nohejbal. In: Naše řeč 54, 1971, s. 64–67 Hladiš, F.: Xeroxovat – xerovat? In: Naše řeč 74, 1991, s. 165–167 Hladká, Z.: Recenze J. Warmbrunna (viz níže). In: SPFFBU, A43, 1995, s. 153–155 Hladká, Z.: Cizojazyčné prvky v korespondenci mladých lidí. In: Naše řeč 86, 2003, s. 241– 250 Hlavsa, Z.: Briefing. In: Naše řeč 73, 1990, s. 213 Hofman, D.: Počítačový slang. Brno 1998 (diplomová práce) Hoffmannová, J.: Pařani a gamesy. In: Naše řeč 81, 1998, s. 100–111 Holubová, V.: Outdoorové sporty. In: Právo, 6.3.2000 Hrbáček, J.: Skloňování osobních jmen typu Humphrey. In: Naše řeč 48, 1965, s. 60–61 287


Hrbáček, J.: Zkratky a lexikální systém. In: Acta universitatis Carolinae, Philologica 1–3, Slavica Pragensia 10, 1968, s. 275–283 Hrbáček, J.: Citátové výrazy a jiné periferní lexikální prvky cizího původu v slovní zásobě češtiny. In: Slovo a slovesnost 32, 1971, s. 26–34 Hrbáček, J.: Lexikální ekvivalenty, dublety a varianty. In: Naše řeč 57, 1974, s. 28–33 Hrušková, Z., Pokorná, E.: Stiptérka, striptýzka nebo ještě jinak? In: Naše řeč 53, 1970, s. 125–127 Hrušková, Z.: Hosteska. In: Naše řeč 53, 1970, s. 188–190 Chmelová, A.: Bikini. In: Naše řeč 53, 1970a, s. 192 Chmelová, A., Salzmann, Z.: K několika novým amerikanismům v češtině. In: Naše řeč 53, 1970b, s. 61–62 Chmelová, A., Salzmann, Z.: K některým módním slovům cizího původu. In: Naše řeč 53, 1970c, s. 127–128 Chmelová, A./Salzmann, Z.: K některým módním výrazům přejatým z angličtiny. In: Naše řeč 53, 1970d, s. 309–311 Chmelová, A: Potřebujeme anglické termíny input, output a computer? In: Naše řeč 65, 1971a, s. 67 Chmelová, A.: Sněhurka a sedm trpaslíků od Disneye či Disneyho? In: Naše řeč 54, 1971b, s. 127–128 Ireinová, M.: Nová slova mezi námi. In: Naše řeč 79, 1996, s. 167–168 Jaklová, A.: První českoamerická periodika, jejich jazyk a styl I. In: Naše řeč 84, 2001, s. 245–252 Jaklová, A.: První českoamerická periodika, jejich jazyk a styl II. In: Naše řeč 85, 2002, s. 1– 10 Jamborová, K.: Počítačový slang. In: Studentská jazykovědná konference. Ostrava 8.12.1997, Ostrava 1998, s. 79–92 Kamiš, A.: Teenager. In: Naše řeč 50, 1967, s. 56 Kamiš, A.: K problému klasifikace slov cizího původu. In: Acta Universitatis Carolinae, Philologica 1–3, Slavica Pragensia 10, 1968, s. 267–273 Kamiš, A.: Slovní zásoba české publicistiky 18. století. Praha 1974 Kamiš, A.: Fix, fixka. In: Naše řeč 65, 1982, s. 166 Kavková, Z.: Bodybuilding nebo kulturistika? In: Naše řeč 80, 1997, s. 55–56 Knutová, G.: English as a Foreign Language in Post-socialist Slovakia – Some first Observations. In: Freiberger Beiträge zum Einfluss der angloamerikanischen Sprache und Kultur auf Europa, sv. 5. Frankfurt/M. 1998, s. 67–77 Koblížek, V.: Čeština a výpočetní technika (Problematika internacionalizace odborné slovní zásoby). In: Spisovná čeština a jazyková kultura, Praha 1995, s. 215–219 Kořenský, J.: Tranzistor. In: Naše řeč 49, 1966, s. 60–61 Koudelová, M.: McEnroe – [mekenrou], nebo [makenrou]? In: Naše řeč 65, 1982, s. 167–168 Kraus, J.: O jednom šířícím se typu anglicismů v češtině. In: Naše řeč 81, 1998, s. 164–165 Kroupová, L.: Western, evergreen, hit, song, muzikál, šanson. In: Naše řeč 50, 1967, s. 53–56 Křístek, V.: Poznámky k sportovním názvům cizího původu. In: Naše řeč 54, 1971, s. 87–93 Kučera, J. – Zeman, J.: Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině. Anglická osobní jména. Hradec Králové 1998. Kučera, K.: Současné postavení českého jazyka v USA. In: Naše řeč 73, 1990a, s. 57–63 Kučera, K.: Český jazyk v USA. Praha 1990b Kučera, K.: K nejnovějším vlivům angličtiny na český jazyk. In: Přednášky z XXXIV. a XXXV. běhu LŠSS. Praha 1995, s. 77–82 Kuchař, J.: Skloňování přejatých jmen v češtině. In: O češtině pro Čechy. Praha 1960, s. 116– 150 288


Kuchař, J., Stich, A., Rulfová, M.: Soudobá populární hudba a její jazyk. In: Naše řeč 56, 1973, s. 238–249 Mareš, P.: Code-mixing – míšení (směšování) kódů: Angličtina v češtině. In: Čeština doma a ve světě 4, 1996, s. 242–245 Mareš, P.: „Krupař Vantoch, do you remember?“ Válka s Mloky jako vícejazyčný text. In: Naše řeč 82, 1999, s. 57–64 Martincová, O.: Problematika neologismů v současné spisovné češtině. Praha 1983 Martincová, O.: Neologismy v současné spisovné češtině a slang. In: Sborník přednášek z 3. konference o slangu a argotu (v Plzni 24.–27. ledna 1984), Plzeň 1987, s. 54–60 Martincová, O./Savický N.: Hybridní slova a některé obecné otázky neologie. In: Slovo a slovesnost 48, 1987, s. 124–139 Martincová, O., Vlková V.: Programovací jazyky. In: Naše řeč 73, 1990, s. 104–105 Martincová, O., Vlková V.: Designer, designér. In: Naše řeč 73, 1990, s. 166–168 Martincová, O.: Neologismy v současné spisovné češtině. In: Přednášky z XXXIV. a XXXV. běhu LŠSS. Praha 1995, s. 81–86 Mathesius, V.: On linguistic characterology with illustration from Modern English, in: Actes du premier congrès international de linguistes à la Haye du 10–15 avril 1928, 1928, s. 56–63 Mathesius, V.: Jazyk, kultura a slovesnost. Praha 1982 Matisková, M.: Výslovnost slov anglického původu v češtině (diplomová práce). Praha 1978 Mravinacová, J.: K některým jevům morfologické adaptace anglicismů. In: Martincová, O./Světlá, J. (ed.): Nová slovní zásoba ve výkladových slovnících. Praha 2000, s. 98– 104 Nejedlý, P.: „Reket“? In: Naše řeč 73, 1990, s. 165–166 Nekula, M.: Germanismen in der tschechischen Presse und Werbung. Die Einstellung gegenüber dem Deutschen. In: Höhne, S./Nekula, M. (ed.): Sprache, Wirtschaft, Kultur. Deutsche und Tschechen in Interaktion. München 1997, s. 147–159 Nekula, M.: Vilém Mathesius. In: Verschueren, J. et al. (ed.): Handbook of Pragmatics. Amsterdam/Philadelphia, 1999, s. 1–14 Newerkla, S. M.: Jazyk vybraných domovských stránek českých studentů a mladých absolventů vysokých škol v síti ,World Wide Web‘. In: Naše řeč 82, 1999, s. 127–138 Němčolková, V.: English Computing Terms in the Slovak Language. In: Freiberger Beiträge zum Einfluss der angloamerikanischen Sprache und Kultur auf Europa 5. Frankfurt/M. 1998, s. 60–66 Obdržálek, J.: O fyzikální terminologii. – Naše řeč 78, 1995, s. 145–147 Obrtelová, N.: Windsurfing. In: Naše řeč 68, 1985, s. 54–55 Obrtelová, N.: Manažering? Management! In: Naše řeč 75, 1992, s. 53–54 Papoušek, V.: Česká literatura v Chicagu. Literární tvorba Čechoameričanů v letech 1880– 1939. Olomouc 2001 Pecušová, A.: Softbal, či softbol? In: Naše řeč 70, 1987, s. 271 Pecušová, A.: Lakros. In: Naše řeč 72, 1989, s. 48 Pecušová, A.: Strečink. In: Naše řeč 72, 1989, s. 108 Poldauf, I.: Phonological Aspects of the Adoption of English Words in Czech. In: The English element in European languages 2, Zagreb 1982, s. 57–70 Polišenský, J.: Dlouhá tradice česko-britských vztahů. In: K. O. Morgan a kol., Dějiny Británie. Praha 1999, s. 516–532 Polívková, A.: Jak psát a skloňovat slovo spray. In: Naše řeč 54, 1971, s. 188 Polívková, A.: Máte ve svém šatníku blejzr? In: Naše řeč 56, 1973, s. 280 Polívková, A.: Názvy potravin. In: Naše řeč 62, 1979, s. 108–109 Polívková, A.: Triatlon. In: Naše řeč 69, 1986a, s. 55–56 Polívková, A.: Terminál. In: Naše řeč 69, 1986b, s. 223–224 289


Polívková, A.: Handicap, handicapovat, hendikep, hendikepovat. In: Naše řeč 70, 1987, s. 54 Polívková, A.: Lobby, lobbista, lobbismus. In: Naše řeč 76, 1993a, s. 53 Polívková, A.: Rafting. In: Naše řeč 76, 1993b, s. 55–56 Polívková, A./Hůrková, J.: Leasing. Leasingovat? In: Naše řeč 76, 1993, s. 105–107 Poštolková, B.: Nová pojmenování z výrobních značek. In: Naše řeč 54, 1971, s. 125–126 Poštolková, B.: Jezdíte také eskalátorovým tunelem? In: Naše řeč 62, 1979, s. 107–108 Poštolková, B.: Technická a vědecká terminologie v slovnících spisovné češtiny. In: Československá standardizace 5, 1980, s. 159–161 Poštolková, B./Roudný M./Tejnor, A.: O české terminologii. Praha 1983 Povolná, R.: Názvy sportovců zakončené na -ař/-ář. In: Naše řeč 73, 1990, s. 48–52 Povolná, R.: Sofistikovaný, sofistikovanější, sofistikovanost. In: Naše řeč 84, 2001, s. 218– 220 Prandstetter, E.: Kombajn, kombajnér, kombajnista. – In. Jazykový koutek čs. rozhlasu, Praha 1955, s. 103–104 Price, G. a kol.: Encyklopedie jazyků Evropy. Přel. V. Černý, S. Heřman, Z. Kufnerová. Praha 2002 Rakusan, J.: The Funktion of English Loanwords in Canadian Czech. In: Canadian Slavonic Papers / Revue canadienne des slavistes 27, 1985, s. 178–187 Rangelová, A.: K dvěma česko-bulharským paralelám. In: Slavia 68, 1999, s. 33–36 Rangelova, A.: Workoholismus a to ostatní. In: Naše řeč 79, 1996, s. 110–112 Rejzek, J.: Anglicismy ve sportovní terminologii a jejich hodnocení uživateli. Praha 1987 (diplomová práce) Rejzek, J.: K formální adaptaci anglicismů. In: Naše řeč 76, 1993, s. 26–30 Roudný, M.: Vliv cizích jazyků na vývoj českého odborného názvosloví. In: Československá standardizace 6, 1981, s. 495–496 Rubín, A.: Dva interfacy, nebo interfaky, dva interfejsy, nebo interfejzy. In: Naše řeč 59, 1976, s. 163–164 Rydl, O.: Příspěvek k technickému slangu. In: Sborník přednášek z III. konference o slangu a argotu (v Plzni 24.–27. ledna 1984), Plzeň 1987, s. 181–183 Salzmann, Z.: The Morphology of Anglicisms in Contemporary Czech. In: Aspekte kultureller Integration. Vyd. K. Mácha, P. Drews. München 1991, s. 225–232 Salzmann, Z.: Anglicisms in modern literary Czech. In: The English element in European languages 3, Zagreb 1991, s. 57–70 Skalka, B.: Canisterapie, workoholik, workholik? (Neologismi elegantiam linguae cruciantes). In: Naše řeč 82, 1999, s. 108–110 Sochor, K.: Cizí názvy jídel na našich jídelních lístcích. In: Jazykový koutek čs. rozhlasu, Praha 1959a, s. 78–81 Sochor, K.: Cizí potravinářské názvy a výkladní skříně lahůdkářských prodejen. In: Jazykový koutek čs. rozhlasu, Praha 1959b, s. 81–83 Sochor, K.: Přejaté názvy nápojů a jejich pravopis. In: Jazykový koutek čs. rozhlasu, Praha 1959c, s. 83–86 Sochová, Z.: Některé novinky v současné slovní zasobě. In: Naše řeč 48, 1965, s. 199–205 Sochová, Z.: Sexy filmy i u nás. In: Naše řeč 55, 1972, s. 279–280 Sochová, Z./Poštolková, B.: Co v slovnících nenajdete. Praha 1994 Světlá, J.: Sportovní terminologie v cestovním ruchu. In: Naše řeč 81, 1998, s. 202–205 Svobodová, D.: Jsou anglické názvy lepší reklamou? In: Češtinář VI, 1995/1996, s. 137–139 Svobodová D.: Anglické výrazy v českém publicistickém stylu. In: Naše řeč 79, 1996, s. 99– 102 Svobodová, D.: Prefixálně tvořené anglicismy v české publicistice. In: Slovo 4, 1997, s. 40– 43 290


Svobodová, D.: Anglická a hybridní kompozita v současné češtině a jejich adaptace. In: Naše řeč 82, 1999, s. 122–126 Svobodová, D.: Anglicismy přejímané do češtiny v původní plurálové formě. In: Naše řeč 83, 2000, s. 55 Svobodová, D.: Anglicismy v českých slanzích. In: Hladká, Z./Karlík, P. (ed.): Čeština – univerzália a specifika 3, Praha 2001, s. 291–298 Šipková, M.: O jazyce angloamerického týdeníku Našinec. In: Naše řeč 84, 2001, s. 192–198 Šoltys, O.: Aids, nebo eids? In: Naše řeč 70, 1987, s. 219–220 Štěpán, J.: Buď fit! In: Naše řeč 56, 1973, s. 109–110 Tejnor, A.: Marketing. In: Naše řeč 49, 1966, s. 125 Tejnor, A.: Minisukně a minipublicistika. In: Naše řeč 50, 1967, s. 51–53 Tejnor, A.: Display. In: Naše řeč 55, 1972, s. 55–56 Tejnor, A.: Anglicismy v odborném vyjadřování. In: Naše řeč 59, 1976, s. 90–93 Tejnor, A.: Anglicismy v češtině. In: Aktuální otázky jazykové kultury v socialistické společnosti, Praha 1979, s. 207–212 Tejnor, A. a kol.: Přejatá slova a veřejné mínění. In: Naše řeč 55, 1972, s. 185–202 Tichá, Z.: Taping. In: Naše řeč 81, 1998, s. 160–161 Trnka, B.: O fonologických cizostech v češtině. In: Slovo a slovesnost 8, 1942, s. 20–27 Tyl, Z.: Puk, touš, kotouč. In: Jazykový koutek čs. rozhlasu. Praha 1955a, s. 120–122 Tyl, Z.: Reportér – reportáž – reportovat. In: Jazykový koutek čs. rozhlasu, Praha 1955b, s. 241–242 Uher, F.: Přejaté odborné názvy a hledisko spisovnosti. In: Naše řeč 63, 1980, s. 140–145 Uhlířová, L.: Ombudsman. In: Naše řeč 76, 1993, 223 Vachek, J.: K otázce tzv. citátových složenin v češtině. In: Slovo a slovesnost 21, 1960, s. 110–117 Vachek, J.: Some Remarks on English Loans in Czech Sports Terminology. In: English in Contact with Other Languages. Vyd. W. Viereck, W.-D. Ball. Budapest 1986, s. 25– 30 Vachek J./Firbas, J.: Lingvistická charakteristika současné angličtiny. 2. rev. vyd. Praha 1962 Venková, O.: America and her Influence on the Czech Republic. In: Freiberger Beiträge zum Einfluss der angloamerikanischen Sprache und Kultur auf Europa 5, Frankfurt/M. 1998, s. 15–36 Vlková, V.: Minikošíková a minižáci. In: Naše řeč 70, 1987, s. 166 Voborská, M.: Kamerawoman, nebo kameramanka? In: Naše řeč 80, 1997, s. 106 Vojtová, J.: Zachatujte si s námi! In: Naše řeč 84, 2001, s. 221–223 Warmbrunn, J.: Englische lexikalische Entlehnungen im Wortschatz der tschechischen Gegenwartssprache. Münster 1994 Zeman, J.: K výslovnosti cizích vlastních jmen osob v češtině. In: Jančáková, J./Komárek, M./Uličný, O. (ed.): Spisovná čeština a jazyková kultura. Praha 1995, s. 138–142 Zeman, J.: Problémy se skloňováním: Stanley cup 1993 aneb McSorley, Robitaille a ti druzí. In: Naše řeč 80, 1997, s. 81–86 Doklady k obrazové příloze Veškeré obrazové přílohy byly pro tento atlas nakresleny poprvé nebo nově. V následujícím seznamu jsou uvedeny předlohy, částečné předlohy a informační zdroje. Polotučné znaky odkazují k příslušné stránce s obrazovou přílohou, znaky za dvojtečkou k číslu titulů v seznamu literatury. Tam, kde není uveden žádný pramen, jde o všeobecně známá schémata a znázornění. 291


10: F. Schmidt: Zeichen und Wirklichkeit, Stuttgart 1966 a H. Ramisch. 12A: 135. 12B: 40. 14A: H. Ramisch. 14B: S. Greenbaum in: English Today 28, 1991. 16A: 78. 16B, 18A: 164. 18B: 78, 20: 164. 22A,B: H. Ramisch. 22C: L. Lipka: An Outline of English Lexicology, Tübingen 19922. 24A,B,C,26A,B,C: 122. 28A: L. Lipka: An Outline of English Lexicology, Tübingen 19922. 28B: F. de Saussure: Cours de linguistique générale, Paris 1916. 28C: C. K. Ogden a I. A. Richards: The Meaning of Meaning, London 194910. 30A: G. Leech: Semantics. The Study of Meaning, Harmondsworth 19812. 30B: F. Palmer: Semantics. A New Outline, Cambridge 19812. 30C: L. Lipka: An Outline of English Lexicology, Tübingen 19922 a H. Ramisch. 32A: H. Ramisch. 32B: G. Leech: Semantics. The Study of Meaning, Harmondsworth 19812. 32C: F. J. Hausmann: Einführung in die Benutzung der neufranzösischen Wörterbücher, Tübingen 1977. 34,35: Philip E. Ross in: Spektrum der Wissenschaft 6/1991. 36: Atlas Linguarum Europae, Rom 1997. 38,40A: Philip E. Ross in: Spektrum der Wissenschaft 6/1991. 40B: Cavalli-Sforza in: Spektrum der Wissenschaft 1/1992. 42A: 213. 42B: J. P. Mallory: In Search of the Indo-Europeans, London 1989. 46A: 213. 48: 213. 50A: T. Capelle: Archäologie der Angelsachsen, Darmstadt 1990 a W. Viereck. 50B: The Reader’s Digest Complete Atlas of the British Isles, London 1965. 52A: DER SPIEGEL 41/1994 a W. Viereck. 52B: P. Vidal-Naquet a J. Bertin: Historischer Bild-Atlas, München 1991. 54B: 213. 54C: M. Lehnert, Poetry and Prose of the Anglo-Saxons, Halle 1960. 56A,B,C: The Reader’s Digest Complete Atlas of the British Isles, London 1965. 56D: 195. 58A: G. Fellows-Jensen in: Wikinger – Waräger – Normannen, Berlin 1992 a W. Viereck. 58B: W. Viereck. 60A: G. Bernage in: Heimdal. Normandie – Europe du Nord 16/1975 a W. Viereck. 60B: R. A. Donkin in: H. C. Darby, A New Historical Geography of England before 1600, Cambridge 1976. 62: H. Kinder a W. Hilgemann: dtv-Atlas zur Weltgeschichte Sv. 1, München 198621. 64A,B: D. F. Renn: Norman Castles in Britain, London 19732. 66A,B,C,D: R. Beadle in: M. Laing a K. Williamson, Speaking in our Tongues, Cambridge 1994. 68A,B,C,D: 172. 72A: 62. 72B: A. Ellegrd: The Auxiliary Do, Stockholm 1953. 74B: M. Görlach: Einführung in die englische Sprachgeschichte, Heidelberg 19943 a W. Viereck. 76A,B: D. Graddol et al.: English: History, Diversity and Change, London 1996. 78A: W. Viereck. 78B: D. Daiches a J. Flower: Literary Landscapes of the British Isles, Harmondsworth 1981. 78C: J. Forster: Class Struggle and the Industrial Revolution, London 1977. 78D: J. T. Coppock in: H. C. Darby, A New Historical Geography of England after 1600, Cambridge 1976. 78E: R. E. Dickinson: City and Region, London 1972. 80A: 54. 80B: W. Viereck in: English World-Wide 1, 1980. 82A: 137. 82B,C: The Reader’s Digest Complete Atlas of the British Isles, London 1965. 82D: 177. 84A,B: W. Viereck. 84C,D,86A,B: 188. 86C: M. Alinei in: M. Alinei a W. Viereck, Atlas Linguarum Europae: Perspectives nouvelles en géolinguistique, Rom 1997. 88A: W. Viereck in: K. Hyldgaard-Jensen a Arne Zettersten, Symposium on Lexicography IV, Tübingen 1988. 88B: W. Viereck. 88C: 88. 88D: W. Viereck. 88E: 188. 90: 137. 92A: 199. 92B: A. Fischer: Dialects in the South-West of England, Bern 1976. 92C: B. Glauser in: English World-Wide 12, 1991. 94A: W. Viereck in: D. Kastovsky a A. Szwedek, Linguistics across Historical and Geographical Boundaries, Berlin 1986. 94B: R. K. S. Macaulay in: J. Kirk et al. Studies in Linguistic Geography, London 1985. 94C: 88. 96A,B,C,D a 98A,B,C: H. Vogel. 98D: H. Händler. 100A,B: 135. 102A: 88. 102B: W. Viereck. 104A: K. J. George in: Cornish Studies 14, 1986. 104B: G. Broderick in: P. S. Ureland a G. Broderick, Language Contact in the British Isles, Tübingen 1991. 106A,B: 123. 108A: H. L. Humphreys: La langue galloise, Rennes 1979. 108B: H. Carter a G. Williams in: G. Williams, Social and Cultural Change in Contemporary Wales, London 1978 a A. Thomas. 112A: W. Viereck. 112B: 178. 114: C. W. J. Withers in: Scottish Literary Journal Supplement 9, 1979; C. W. J. Withers: Gaelic in Scotland 1698–1981, Edinburgh 1984. 116A: K. Mackinnon in: 42; 1991 Census: Monitor for 292


Scotland, Edinburgh 1992. 116B: C. W. J. Withers: Gaelic in Scotland 1698–1981, Edinburgh 1984; 1991 Census: Monitor for Scotland, Edinburgh 1992. 116C: 132. 118: 126 a W. Viereck. 122A: W. Viereck. 122B: 51. 124A: 182; D. Murison in: D. Daiches, A Companion to Scottish Culture, London 1981. 124C: 88. 126A,B: The Reader’s Digest Complete Atlas of the British Isles, London 1965. 126C, 128A: 170. 128B: The Reader’s Digest Complete Atlas of the British Isles, London 1965. 128C,D,130A: 170. 130B: 170 a M. Gressmann. 132A,B: W. Viereck. 134A: 3. 134B: R. K. S. Macaulay in: 39. 136A: The New EncyclopKdia Britannica, sv. 21, Chicago 199015. 136B: R. D. Edwards: An Atlas of Irish History, London 1981. 136C: R. Lawton in: Irish Geography 4, 1959. 138A: R. Hindley in: C. H. Williams, Linguistic Minorities, Society and Territory, Clevedon 1991. 138B,140B: Volkszählungsergebnisse. 142A: 67. 142B,144: P. L. Henry in: J. Kirk et al., Studies in Linguistic Geography, London 1985. 146: W. Viereck. 148A: 108. 148B: 82. 150: P. VidalNaquet, J. Bertin: Historischer Bild-Atlas, München 1991. 152A: 26 a W.Viereck. 152B: 136. 154A,B: 124. 156A: P. Vidal-Naquet a J. Bertin: Historischer Bild-Atlas, München 1991: H. Kinder a W. Hilgemann: dtv-Atlas zur Weltgeschichte, München 198621 a W. Viereck. 156B: P. Vidal-Naquet a J. Bertin: Historischer Bild-Atlas, München 1991. 156C: N. Stone: The Times Atlas of World History, London 19903. 156D: US Census Bureau. 158A: 141. 158B: H. Kurath: Studies in Area Linguistics, Bloomington 1972. 158C,D: H. Kurath et al.: Handbook of the Linguistic Geography of New England, New York 19732. 160A: 1980 Census of Population: Ancestry of the Population by State, Washington 1983 a J. Eichhoff in: F. Trommler, Amerika und die Deutschen, Opladen 1986. 160B: R. I. McDavid, Jr. in: W. N. Francis, The Structure of American English, New York 1958. 160C: 153. 162A: N. F. Conklin a M. A. Lourie: A Host of Tongues: Language Communities in the United States, New York 1983; W. Zelinsky: The Cultural Geography of the United States, Eaglewood Cliffs, N. J. 1973 a W. Viereck. 162B: 154. 164A: 102. 164B: C. E. Reed: Dialects of American English, Amhurst 1977. 164C: 155. 164D: N. F. Conklin a M. A. Lourie: A Host of Tongues: Language Communities in the United States, New York 1983. 166A: R. L. Morrill in: Economic Geography 48, 1972. 166B: T. R. Miller: Graphic History of the Americas, Melbourne, FL 1972. 166C: R. L. Morrill in: Economic Geography 48, 1972. 168A: R. Burling: English in Black and White, New York 1973. 168B: P. Jones-Jackson in: M. B. Montgomery a G. Bailey: Language Variety in the South: Perspectives in Black and White, University, AL 1986 a W. Viereck in: Neuphilologische Mitteilungen 92, 1991. 170: Brockhaus Enzyklopädie. Sv. 10 (1999), s. 448 a Philip’s Atlas of World History. London 1999, s. 109. 172A: M. Görlach. 172B: G. Glissmeyer in: R. W. Bailey, Varieties of PresentDay English, New York 1973. 174: L. Wolf: Französische Sprache in Kanada, München 1987. 176: D. G. G. Kerr: A Historical Atlas of Canada, Ontario 19662 a W. Viereck. 178A: Statistics Canada / Statistique Canada, Ottawa 1993. 178B: L. Wolf in: Zeitschrift der Gesellschaft für Kanada-Studien 1, 1981: Statistics Canada / Statistique Canada, Ottawa 1993. 180: M. Görlach in: Zeitschrift der Gesellschaft für Kanada-Studien 7, 1987. 182A: M. H. Scargill: Modern Canadian English Usage. Linguistic Change and Reconstruction, Toronto 1974. 182B: 74. 184A: 143. 184B: R. W. Winks: The Blacks in Canada: A History, Montreal 1971. 184C: J. Edwards in: C. H. Williams, Linguistic Minorities, Society and Territory, Clevedon 1991. 186A: W. Kirwin a R. Hollet in: Journal of English Linguistics 19, 1986. 186B: 115. 188: H. Ramisch. 190,192: J. Holm in: 9. 194A: B. Lalla a J. D’Costa: Language in Exile. Three Hundred Years of Jamaican Creole, Tuscaloosa 1990. 194B: B. Bailey in: D. Hymes, Pidginization and Creolization of Languages, Cambridge 1971. 196: H. Ramisch. 198: 128 a H. Ramisch. 200A: L. Todd in: R. W. Bailey a M. Görlach, English as a World Language, Ann Arbor 1982. 200B: I. Hancock a R. Angogo in: R. W. Bailey a M. Görlach, English as a World Language, Ann Arbor 1982. 202A: 128. 202B: I. Hancock a R. Angogo 293


in: R. W. Bailey a M. Görlach, English as a World Language, Ann Arbor 1982. 204A: D. Gough in: V. de Klerk, Focus on South Africa, Amsterdam 1996. 204B: H. Ramisch. 206: 128 a H. Ramisch. 208A,B,210A: H. Ramisch. 210B: B. Kachru in: R. W. Bailey a M.Görlach, English as a World Language, Ann Arbor 1982. 212A: H. Ramisch. 212B: J. Platt in: R. W. Bailey a M. Görlach, English as a World Language, Ann Arbor 1982. 212C,214A,B,C: H. Ramisch. 216: C. Moseley und R. E. Asher: Atlas of the World’s Languages, London 1994. 220A: 124. 220B: S. A. Wurm et al.: Atlas of Languages of Intercultural Communication in the Pacific, Asia, and the Americas, Berlin 1996. 222A,B: Wochenzeitung Wantok: Niuspepa bilong ol Papua Niugini stret. 222C: T. Dutton: A new course in Tok Pisin (New Guinea Pidigin). Canberra 1994. 224A,B,C: H. Ramisch. 226A: R. Eagleson in: R. W. Bailey a M. Görlach, English as a World Language, Ann Arbor 1982 a H. Ramisch. 226B: A. Shnukal in: 32. 226C: J. Harris: Northern Territory Pidgins and the Origins of Kriol, Canberra 1986. 226D: M. Clyne: Community Languages. The Australian Experience, Melbourne 1991. 228A: P. Bryant in: 32. 228B: D. Bradley in: 10. 230A: B. Horvath in: 32. 230B: 136. 230C: H. Ward: Down Under Without Blunder, Rutland 1967. 232A: R. Eagleson in: R W. Bailey a M. Görlach, English as a World Language. Ann Arbor 1982 a H. Ramisch. 232B: E. Gordon a M. Abell in: 7. 234A: 136. 234B: D. Bayard: Kiwitalk: Sociolinguistics and New Zealand Society, Palmerston North 1995. 236A: Die Presse, Wien, 16. 7. 1993. 236B: W. Viereck. 236C: 59 a W. Viereck. 238,239: W. Viereck. 240: J. Baden et al.: Empire, Commonwealth, Europe, Stuttgart 1988. 242A: W. Viereck. 242B: Börsenblatt 57/20. Juli 1999. 244A,B: U. Ammon: Ist Deutsch noch internationale Wissenschaftsprache? Berlin 1998. 246,248: W. Viereck in: Folia Linguistica 22, 1988. 250A,B,252A,B: W. Viereck. 254,255,256,257,258: 211. 260: Britain: An Official Handbook, London 1964. 261: H. Händel a D. A. Gossel: Großbritannien, München 19943.

Jmenný rejstřík Adam, Robert 122 Alexander, Sir William 185 Alexander, William 122 Alfréd Veliký 53, 55, 58, 67, 71 Alžběta I. 137, 149, 151, 175 Annand, James King 122 Augustinus 51 Bailey, Nathaniel 77 Ballantyne, Robert M. 122 Barbour, John 121 n. Barrie, James M. 122 Beattie, James 122 Becket, Samuel 146 Beckwith, Lillian 119 Beda Ctihodný 51 Behan, Brendan 145 n. Benkő, Loránd 251 Berkeley, George 146 Binchey, Maeve 146 294


Birmingham, George 146 Blair, Hugh 122 Blake, Norman 71 Boece, Hector 122 Bopp, Franz 39 Boswell, James 122 Bougainville, Louis Antoine de 217 Boyle,William 146 Brackebusch, W. 153 Brown, George Douglas 122 Brown, George Mackay 122 Buchanan, George 122 Bullokar, William 77 Burke, Edmund 146 Burns, Robert 121 n. Caboto, Giovanni / Cabot, John 150, 175 Caesar, Julius 47, 57 Campbell, Joseph 146 Carleton, William 146 Carlyle, Thomas 122 Carroll, Paul V. 146 Cartier, Jacques 175 Carver, Craig M. 162 n. Cary, Joyce 146 Catford, J. C. 116 n. Cavalli-Sforza, Luigi Luca 41 Cavendish, Thomas 150 Cawdrey, Robert 77 Clarke, Austin 146 Claudius 57 Cockery, Daniel 145 Coles, Elisha 77 Colum, Padraic 146 (Sv.) Colum Cille (Columbanus) 51, 57 Cook, James 173, 217, 225 Corkery, Daniel 146 Craigie, Sir William A. 122 Crellin, Lewis 105 Cromwell, Oliver 117, 137 David I. 115 Davis, Thomas 146 Defoe, Daniel 71, 77, 131 Dickens, Charles 79 Dieth, Eugen 81 Dolgopolsky, A. B. 39 Douglas, Gavin 122 Doyle, Sir Arthur Conan 122 Drake, Francis 150 295


Drummond, William 122 Dryden, John 71 Dunbar, William 122 Dunger, Hermann 253 Duns Scotus, John 122 Eduard Vyznavač 53 Eleanora Akvinská 61, 67 Ellis, Alexander J. 80 n., 91, 125, 237 Ericson, Leif 175 Farquhar, George 146 Ferguson, Margaret 121 Ferguson, Sir Samuel 146 Fergusson, Robert 122 Ferrier, Susan E. 122 Filip II. 61, 107 František I. 175 Frazer, Sir James 122 Galt, John 122 Gamkrelidze, T. V. 43 Garry, Flora 122 Gilbert, Sir Humphrey 175, 187 Gimson, A. C. 91 Gogarty, Oliver St. John 146 Goldsmith, Oliver 146 Goodwin, Geraint 110 Gottfried z Anjou 61 Gower, John 67, 77 Grant, W. 116 n. Grattan, Henry 146 Gray, Alasdair 122 Greenberg, Joseph H. 39, 41 Gregory, Lady Isabella Augusta 146 Grieve, Christopher M. / Hugh MacDiarmid Grimm, Jacob 39, 48 n., 71 Guthrum 53, 58 Händler, Harald 99 Hardie, Keir 122 Hargreaves, James 129 Harold II. 61, 107 Hart, John 77 Hawkins, William 197 Heaney, Seamus 146 Henryson, Robert 122 Hewitt, John Harold 146 Hindley, Reg 139 Hogan, Desmond 146 296


Hogg, James 122 Hrozný, F. 45 Humboldt, Wilhelm von 37 Hume, David 122 Hyde, Douglas 146 Champlain, Samuel de 175 Chaucer, Geoffrey 67, 77 Chouart, Médard 175 Churchill, Sir Winston 151, 237 Illič-Svityč, V. M. 39 Isunoda, Minoru 245 Ivanov, V. V. 43 Jackson, Andrew 171 Jakub II. 137 Jakub III. 115 Jakub VI. / Jakub I. 120, 137, 185 Jamieson, John 122 Jefferson, Thomas 157 Jespersen, Otto 237 Jindřich II. 61, 67, 137 Jindřich VII. 109, 175 Jindřich VIII. 109 Jiří III. 79 Johann (John Lackland) 107 Johnston,William 146 Joliet, Louis 175 Jones, Sir William 37 Joyce, James 146 Juliana of Norwich 67 Kamehameha 173 Karel III. 61 Kelman, James 122 Kempe, Margery 67 Kennedy, John F. 249 Knox, John 122 Kristensson, Gillis 69 Kristián I. 115 Kurath, Hans 162 n. La Salle, René-Robert 157 Langland, William 67 Le Fanu, Joseph S. 146 Lehnert, Martin 54 Leibniz, Gottfried Wilhelm 37 Leonard, Tom 122 Lever, Charles J. 146 297


Lewis, C. S. 146 Lindsay, Robert 122 Linklater, Eric 122 Livingstone, David 122 Llewellyn, Richard 109 Lochhead, Liz 122 Lorimer, William 121 Lover, Samuel 146 Lowman, Guy S., Jr. 80 n. Ludvík XIV. 157 Lyndsay, David 122 Macaulay, R. K. S. 95 Macaulay, Thomas B. 209 MacCaig, Norman 122 Mackie, Albert D. 121 n. MacNeice, Louis 146 Macpherson, James 122 Malcolm III. 115 Mangan, James C. 146 Markéta / Saint Margaret 115 Markéta 115 Marquette, Jacques 175 Martyn, Edward 146 Marie I. Tudorovna 137 Matylda 61 Maturin, Charles 146 Mavor, O. H. 122 McGrath, Tom 122 McIntosh, Angus 67, 69 McLellan, Robert 122 McMurrough, Dermot 137 Meech, Sanford B. 69 Mirk, John 67 Moore, George 146 Moore, Samuel 69 Moore, Thomas 146 Muir, Edwin 122 Mulcaster, Richard 151 Müller, Max 237 Murdoch, Iris 146 Murray, James A. H. 116 n., 125 Nisbet, Murdoch 121 O’Brien, Edna 146 O’Brien, Flann 146 O’Brien, Kate 146 O‘Casey, Sean 145 n. O’Connor, Frank 145 n. 298


O’Donnell, Peadar 146 O’Faoláin, Sean 146 O’Flaherty, Liam 146 O’Grady, Standish J. 146 O’Kelly, Seumas 146 O’Murchú, Máirtin 139 O’Neill, Hugh 137 Oakden, J. P. 69 Ogden, Charles K. 29 Orm 69 Orry 105 Orton, Harold 81 Parsons, J. 43 Penn, William 157 Piras 237 Plinius st. 47 Plutarchos 47 Prince Bonaparte, Louis-Lucien 80 n., 125 Prince Charles Edward / Bonnie Prince Charlie 117 Puttenham, George 77 Raeburn, Henry 122 Raleigh, Sir Walter 150 Ramsay, Allan 122 Rask, Rasmus 39 Ray, John 77 Reagan, Ronald 147 Renfrew, Colin 43 Rhodes, Cecil 196 Riel, Louis 177 Richards, I. A. 29 Robert z Gloucesteru 61 Robinson, Lennox 146 Rolle, Richard 67 Rollo / Robert 61 Ross, Alexander 122 Ross, Martin 145 n. Ruhlen, Meritt 39 Russell, George 146 Saussure, Ferdinand de 28 n. Scaliger, J. 37 Scott, Alexander 122 Scott, Sir Walter 121 n. Shakespeare, William 110, 133 Shaw, George Bernard 83, 146 Sheridan, Richard B. 146 Schlegel, Friedrich 37, 43 Schleicher, August 139 299


Schleyer, Johann Martin 237 Schmidt, Johannes 39 Schuchardt, Hugo 237 Sigerson, George 146 Smith, Adam 122 Smith, Iain Crichton 122 Smith, Ian D. 196 Smollett, Tobias 122 Somerville, Edith 145 n. Soutar, William l22 Speitel, Hans-Henning 116 n. Steele, Sir Richard 146 Stephens, James 146 Sterne, Laurence 146 Stevenson, Robert L. 122 Stoker, Bram 146 Stowe, Harriet Beecher 167 Strongbow, Richard 137 Sutherland, Robert Garioch 122 Sweet, Henry 71 Swift, Jonathan 71, 146 Synge, John M. 145 nn. Ševoroškin, Vitalij 39 Tacitus 47 Taylor, Maxwell 249 Thomson, James 122 Tsunoda, Minoru 245 Verner, Karl 48 n. Verrazano, Giovanni da 175 Vilém I. (Dobyvatel) 61, 63, 67, 107 Vilém Oranžský 137 Wainscoat, Jim 41 Wakelin, Martyn 91 Walker, John 83 Wallace, Douglas C. 41 Wallis, Samuel 217 Waugh, Evelyn 110 Webster, Noah 151, 161 Wells, H. G. 237 Whitehall, Harold 69 Wilde, Oscar 146 William of Ockham 67 Wilson, Allan C. 41 Wright, Joseph 81, 85 Wycliffe, John 67, 121 300


Yeats, William Butler 146 n. Young, Douglas 122 Zamenhof, Ludwig 237

Věcný rejstřík Afrika 196 nn. -, anglofonní osadníci 196 n. -, britské kolonie 196 n. -, Jižní Afrika 196 nn., 204 nn. -, oficiální status angličtiny 201, 203, 205 n. -, postavení angličtiny 198 n. -, první britské osady 197 -, východní Afrika 202 n. -, západní Afrika 200 n. Afrika Jižní 196 nn., 204 nn. -, etnické skupiny 204 n. -, mateřské jazyky 204 n. -, úřední jazyky 205 afrikánština 204 n., 207 akrolekt 155, 195 albánština 44 n. alofon 19 alomorf 22 n. -, nulový 23 altajština 37 analýza fonémů 19 nn. -, slovních polí 32 n. angličtina, domorodců (v Austrálii) 229 angličtina jako druhý jazyk 198 n., 241 n. angličtina, raná nová 70 n., 76 angličtina, stará 51 nn. 70 n. -, dialekty 54 n. -, francouzský vliv 55 -, keltský vliv 55 -, latinský vliv 55 -, písmo 54 n. -, runová abeceda 54 n. -, skandinávský vliv 53 angličtina, střední 60 nn. -, dialekty 68 n. -, literatura 66 n. Anglie od 15. stol. 76 nn. -, dialektometrie 96 nn. -, evening / night 88 n. -, gramatika dialektu 85 -, learn / teach 88 n. 301


-, moderní dialekty 100 n. -, označení pro koňský postroj 88 n. -, pojmenování pampelišky 88 n. -, postvokalické /r/ 82 n. -, reliktní oblasti 94 n. -, severské pravidlo podmětu 84 n. -, till / while 88 n. -, určitý člen 86 n. -, užití zájmen 84 n. -, výslovnost either 82 n. -, výslovnost hand 82 n. -, výslovnost tongue 82 n. -, vývoj jazyka, regionální 102 n. -, vývoj jazyka, sociální 102 n., 165 anglosaština 55 anglish 55 antonymie 31 arbitrárnost 11 arménština 44 n. Austrálie 224 nn. -, aborigines 224 n., 227, 229 -, angličtina domorodců 229 -, dnešní obyvatelstvo 224 n. -, historie osidlování 225 -, kriol 226 n. -, Migrant English 229 -, neanglické jazyky 224 n., 229 -, Pidgin English (Queensland) 227 -, přechod k angličtině 226 n. -, přistěhovalectví 224 n., 227 -, regionální variabilita angličtiny 228 n. -, sociální variabilita angličtiny 229 n. -, standardizace australské angličtiny 231 -, Torres Strait Creole 226 n. -, vokály v Broad Australian English 230 n. -, výslovnost jako [æ] 228 n. -, vznik australské angličtiny 231 -, vývoj obyvatelstva 225 n. -, znaky australské angličtiny 230 n. balkánské jazyky 87 baltština 44 n. Barbados 189, 191, 193, 195 BASIC English 237 basilekt 155, 195 baskičtina 37 Belize 189, 193 Black South African English 204, 207 člen, určitý v evropských jazycích 86 n. 302


členění, dvojí (duálnost) 11 dialektometrie 96 nn. diftongy v angličtině 18 nn. East Afrikan English 202 n. prvky, větné, funkční 26 n. English Creole v karibské oblasti 188 nn. -, kreolské jazykové kontinuum 195 -, migrace po r. 1700 192 n. -, migrace před r. 1700 190 n., 193 -, sociolingvistické aspekty 193, 195 fáze vzestupu angličtiny celosvětově 151 Filipíny 214 n. -, domácí jazyky 214 n. -, oficiální jazyky 215 -, znalost angličtiny mezi obyvatelstvem 214 n. fonetika a fonologie 17 nn. -, dílčí oblasti fonetiky 17 fráze v angličtině 24 nn. fryzština 45 flexe v angličtině 22 n. General American (GA) 20 n., 181 General Canadian 181 genetika a jazykověda 40 n. Germáni, germánština 44 nn. Germáni západní 51 Ghana 196 nn. glosáře, nářeční 77 Grimmův zákon 48 n. Herminoni 47, 51 heteroglosa 94, 163 hierarchie, gramatická 24 n. homonymie 31 Hongkong 214 n. -, angličtina ve školství 214 n. -, angličtina v médiích 215 -, oficiální jazyky 215 hyperkorektnost 165 Chancery Standard 69 chetičtina 44 n. idiolekt 13 ilyrština 45 Indie 208 nn. -, angličtina jako státní jazyk 208, 211 303


-, angličtina v médiích 209, 211 -, angličtina ve školství 209, 211 -, britské koloniální období 209 -, normování Indian English 210 n. -, oficiální jazyky 208, 211 -, původní jazyky 208, 211 -, rysy Indian English 210 -, variabilita angličtiny 211 indština 44 n. indoevropština / indogermánština 37, 43 nn. Ingveoni 47, 51 International Corpus of English (ICE) 14 nn. íránština 44 n. Irsko 136 nn. -, English Pale 136 n. -, etnolingvistické charakteristiky v Severním Irsku 141 -, Gaeltacht 138 n. -, irština / angličtina v Severním Irsku 139 -, jazyková hranice sever-jih 142 n. -, morfologické rysy irské výslovnosti 147 -, plantations 136 n. -, pojmenování pro nejmenší a nejslabší prasátko vrhu 144 n. -, pojmenování pro poslední snop obilí 142 n. -, sociálně jazyková stratifikace 148 n. -, syntaktické rysy irské výslovnosti 145, 147 -, zvláštnosti ve výslovnosti irské angličtiny 147 izoglosa 76, 125 Istveoni 47, 51 Jamaican Creole 194 n. Jamajka 189, 191, 193, 195 jazyk, 10 nn. -, arbitrárnost 11 -, dvojí členění (duálnost) 11 -, komplexnost 11 -, komunikace 10 n. -, konvenčnost 11 -, mluvený 10 n. -, produktivnost 11 -, psaný 10 n. -, redundantnost 13 -, variabilita 13 jazykověda 14 n. -, diachronní 15 -, dílčí disciplína 14 n. -, synchronní 15 jazyky, drávidské 208 -, indoárijské 208 -, italické 44 n. -, kentumové 43 n. 304


-, satemové 43 n. -, umělé 237 jména, místní 56 nn. -, anglická 56 -, anglo-normanská 61, 63 -, keltská a germánská slovotvorba 58 n. -, latinská 57, 59 -, p- a q-keltská 56 n. -, piktská 56 n. -, skandinávská 56, 58 n. jména řek, předindoevropská 56 n. Kanada 174 nn. -, Akádie, obyvatelé Akádie 175, 177, 185 -, Alberta 177 n., 180 n. -, angličtina Indiánů kmene Micmac 185 -, angličtina v Quebecu 179, 183 -, Britská Kolumbie 177 n., 180 -, Canadian Raising 183 -, francouzština v Quebecu 179 -, fronting 182 n. -, gaelština v Novém Skotsku 185 -, loajalisté 176 n. -, Manitoba 177 nn., 180 n. -, michif 177 -, Newfoundland 175, 177 n., 180 n., 186 n. -, Northwest-Territories 177 n. -, Nová Francie 175, 179 -, Nové Skotsko 175, 177 n., 184 n. -, New Brunswick 175, 177 n. -, Nunavut 177 -, Ontario 177 nn., 180 n., 185 -, Ostrov Prince Eduarda 177 n. -, prérijní provincie 177, 181 -, Quebec 177 nn., 180 -, regionální angličtina 180 nn. -, Saskatchewan 177 n., 180 n. -, sociálně podmíněný vývoj jazyka 182 n. -, Yukon 178 Karibik, karibská oblast 188 nn. -, další jazyky 188 n. -, dnešní obyvatelstvo 189 -, jazykové rysy 195 -, kreolské jazykové kontinuum 195 -, migrace po r. 1700 190 n., 193 -, migrace před r. 1700 192 n. -, oficiální jazyky 188 n. -, otroci z Afriky 189, 191, 193 -, sociolingvistické aspekty 193, 195 -, vliv americké angličtiny 195 305


-, vliv různých jazyků 194 n. kavkazština 37 keltština 44 n. Keňa 196 nn., 202 n. kentština 55 kolokace v angličtině 32 n. Komáří pobřeží 189, 193 komplexnost 13 konsonanty v angličtině 16 nn. -, druhy artikulace 16 n. -, frekvence 19 -, intenzita artikulace 17 -, místo artikulace 16 n. -, znělost 16 n. konvenčnost 11 kornština 104 n. Kostarika 189, 193 kreoly 154 n., 168 n., 173, 188 nn., 194 n., 197, 217, 226 n. krio 197 kriol 226 n. Libérie 196 nn. Linguistic Survey of Scotland 127 nn. Lowman-Survey 80 n. luvijština 45 lykijština 45 Malawi 196, 198, 202 n. Malajsie 213 -, angličtina ve školství 213 -, oficiální jazyky 213 manština 104 n. Melanesian Pidgin English 227 mesolekt 155, 195 Migrant English 229 model, implikační 155 -, komunikační 10 n. modely, znakové 28 n. morfém 22 n. -, různé třídy 22 n. morfologie 22 n. -, sta.>střa.>na. 72 n. Normanské ostrovy, francouzské transference v angličtině 107 Nigérie 196, 198 nn. Nový Zéland 232 nn. -, amerikanismy v New Zealand English 234 n. -, historie osidlování 233 -, hodnocení New Zealand English 232 n. -, maorské obyvatelstvo 232 n. 306


-, přistěhovalectví 232 n. -, rozdíly oproti Australian English 235 -, rysy New Zealand English 34 n. -, variabilita angličtiny 233 -, vokály v New Zealand English 234 n. -, vývoj obyvatelstva 232 n. Oceánie 216 nn. -, bichelamar / bislama 217, 220 n. -, hiri motu / police motu 217 -, kreoly 217 -, Pidgin English 217, 220 -, postavení angličtiny 218 n. -, Solomon Islands Pijin 217, 221 -, tok pisin 217, 219 n. -, unserdeutsch 217 -, Vanuatu 216 n., 219 orgány, artikulační, lidské 16 palajština 45 Panama 189, 193 páry, minimální 19, 131 pelasgijština 45 Pidgin English 173, 191, 199 nn. 203, 217, 219 nn., 227 pidžiny 153, 173 polysémie 30 n. posouvání, první, germánské 48 n. -, druhé 49 postvokalické /r/ 12 n., 21, 82 n., 164 n., 195, 210, 231, 235 pravlast, ide. 42 n. produktivnost 11 příbuznost, jazyková, genetická 37 -, nostratická 38 n. příjmení a osobní jména 63 Received Pronunciation (RP) 11, 20 n., 91, 200, 202, 210, 212, 230 nn. redundantnost 13 rodiny, jazykové 34 nn. -, v Evropě 36 n. rozmezí, jazykové, anglicko-skotské 91, 93, 124 n. -, Humber-Lune-Ribble 90 n., 93 rukopisy, staroanglické 55 -, středoanglické 66 řečtina / helénština 44 n. saština západní 55 Skotsko 114 nn. -, angličtina v Glasgow 134 n. -, ant a varianty 128 n. 307


-, francouzské výpůjčky ve skotštině 120 n. -, gaelské výpůjčky ve skotštině 120 n. -, gaelština 114 nn. -, gramatické rysy 133 -, Highland English 118 nn. -, Highland Line 114 n. -, children a varianty 126 n. -, infectious a varianty 126 n. -, jádrové oblasti a oblasti expanze 131 -, konsonantické rysy 132 n. -, kontaktní angličtina / ostrovní angličtina 118 n. -, kontinuum skotštiny a angličtiny 134 n. -, Lallans 121 -, Modern Scots 120 -, newt a varianty 128 n. -, norn114 n. -, Older Scots 120 -, pipe a varianty 126 n. -, poangličťování skotského pravopisu 122 n. -, pravidla vokalické délky 125 -, reliktní oblasti 131 -, skotština, skotsko-anglické dialekty 118, 120, 124 nn. -, skandinávské výpůjčky ve skotštině 121 -, spider a varianty 128 n. -, vokalické systémy 130 n. -, weasel a varianty 128 n. sémantika 28 nn. -, kontrastivní sémantika 30 n. -, sémantická komponentová analýza 31 n. -, sémantický trojúhelník 28 n. semitština 37 Sierra Leone 196 nn., 201 Singapur 212 n. -, angličtina v rodinné oblasti 212 n. -, angličtina ve školství -, deníky 212 n. -, rysy Syngapore English 212 skupina, krevní, germánská 93 -, keltská 93 slovanština 44 n. slovníky 32 n. -, makrostruktura 32 n. -, mikrostruktura 32 n. Somálsko 196, 198, 202 n. South African English 205, 207 South African Indian English 207 Survey of Anglo-Welsh Dialects 81 nn., 113, 127 Sv. Kitts 189, 191 svaz, jazykový 87 světový jazyk angličtina 236 nn. 308


-, amerikanismy v evropských jazycích 246 nn. -, anglicismy v německé jazykové oblasti 254 nn. -, jako cizí jazyk 241 n. -, jako druhý jazyk 241 n. -, jako jazyk vědy 244 n. -, jako mateřský jazyk 241 n. -, knižní produkce 243 -, postavení angličtiny celosvětově 238 n., 241 -, překlady do němčiny 242 n. -, sekundární výpůjčky 250 nn. -, v mezinárodních organizacích 243 synonymie 31 syntax 24 nn. -, jednoduché věty 24 n. -, komplexní věty 24 n. -, koordinace 25 -, sta.>střa.>na. 72 n. -, subordinace 25 -, vedlejší věty 24 n., 27 systém, konsonantický, ide. / germ. 48 n. -, vokalický ide. / germ. 49 Tanzanie 196, 198, 202 n. Tape-recorded Survey of Hiberno-English Speech 143 thráčtina 45 tocharština 44 n. Torres Strait Creole 116 n. Trinidad a Tobago 189, 193, 195 třídy variet 13 -, slov v angličtině 27 tvoření slov v angličtině 22 n., 25 typologie, jazyková 37 typy vět v angličtině 26 n. Uganda 196, 198, 202 n. uralština 37 USA 156 nn. -, anglické kolonie 156 n. -, dialekty Nové Anglie 158 n. -, formy jazyka na Havaji 172 n. -, gullah 168 n. -, hnutí za nezávislost 157 -, hypotéza kreolu 168 n. -, indiánská angličtina 171 -, nářeční hypotéza 168 n. -, nářeční oblasti USA 162 n. -, občanská válka 157 -, otrokářství a jeho důsledky 166 n. -, postvokalické /r/ 164 n. -, výpůjčky z jiných jazyků 160 n. 309


variety angličtiny celosvětově 152 n. Vernerův zákon 48 n. vokály v angličtině 17 nn. -, diagram vokálů 18 n. -, frekvence 19 výpůjčky, francouzské 55, 65 -, germánské 65 -, keltské 55 -, latinské 55 -, skandinávské 53, 94 n. -, z jiných jazyků 75 výslovnost angličtiny 19 nn. -, obtíže pro německé žáky 19, 21 -, rozdíly mezi RP a GA 20 n. -, výslovnostní standardy 20 n. vývoj hlásek / vývoj fonémů 70 n. význam 28 nn. -, denotativní význam 29 -, konotativní význam 29 Wales 108 nn. -, fonetické zvláštnosti angličtiny 112 n. -, lexikální zvláštnosti angličtiny 112 n. -, ústup velštiny 180 n. -, velšské vlivy v angličtině 110 n. -, welshing 111 Watling Street 80 n., 91 West African English 200 n. West African Pidgin English 200 n. Zambie 196, 198 n., 202 n. zápis nové angličtiny 70 n. zásoba, slovní 32 n. -, sta.>střa.>na. 74 n. Zimbabwe 196 nn., 202 n. zpracování dat, elektronické 15

310

ANGLICISMY V ČEŠTINĚ Kulturní a jazykové kontakty anglicismy amerikanismy

Recommend Documents