Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Analýza zemědělství ve vybraném regionu-historie, současnost, tendence Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Mgr. Ing. Hana Vavrouchová, Ph.D.
Jana Novotná
Brno 2011
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Analýza zemědělství ve vybraném regionu-historie, současnost, tendence“ vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Dne……………………………. Podpis………………………….
PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych ráda poděkovala Mgr. Ing. Haně Vavrouchové, Ph.D., vedoucí bakalářské práce, za odborné vedení a rady při zpracovávání práce. Ráda bych také poděkovala Ing. Pallovi, řediteli Ministerstva zemědělství-Agentury pro zemědělství a venkov ve Ţďáru nad Sázavou, za poskytnutí potřebných informací a podkladů pro vypracování aplikační části bakalářské práce, týkající se zemědělství v okrese Ţďár nad Sázavou.
ABSTRAKT Bakalářská práce na téma Analýza zemědělství ve vybraném regionu-historie, současnost, tendence se člení na dva hlavní celky. V prvním celku se práce zabývá popisem situace zemědělství v České republice, především před a po roce 1990, dále pak změnami, které nastaly v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie a v neposlední řadě současným stavem českého zemědělství. Druhá část se jiţ věnuje konkrétní lokalitě, tedy okresu Ţďár nad Sázavou, kde je opět shrnut vývoj zemědělství před a po roce 1990, následně nastíněn současný stav a za pomoci SWOT analýzy popsány silné stránky, slabé stránky, příleţitosti a hrozby, které se v zemědělství v okrese Ţďár vyskytují. Klíčová slova: Zemědělství, Historie, Okres Ţďár nad Sázavou, SWOT analýza
ABSTRACT The Bachelor thesis themed on Analysis of agriculture in selected region – history, present state, trends is divided into two main parts. The first part describes situation of the agricultural sector in the Czech Republic, especially before and after 1990. In following steps there are described changes, which occurred after the connection of the Czech Republic to the European Union and also the present state of agricultural sector in the Czech Republic. The second part is devoted to concrete location, which is the county of Zdar nad Sazavou, and shows the development of agriculture before and after 1990, the contemporary state and by using the SWOT analysis it describes the strengths, weaknesses, opportunities and threats, which can be found in agricultural sector of Zdar county. Key words: Agriculture, History, Zdar nad Sazavou county, SWOT analysis
OBSAH 1
ÚVOD....................................................................................................................8
2
CÍL PRÁCE ...........................................................................................................9
3
METODIKA PRÁCE ........................................................................................... 10
4
VLASTNÍ PRÁCE ............................................................................................... 11 4.1
Teoretická část .............................................................................................. 11
4.1.1
Stručná charakteristika České republiky ................................................. 11
4.1.2
Přehled o vývoji zemědělství v letech 1961, 1971, 1981 ......................... 13
4.1.3
Charakteristika období let 1948-1989 ..................................................... 15
4.1.4
Charakteristika změn po roce 1990 ......................................................... 16
4.1.5
Stav českého zemědělství k 31.12.1994 .................................................. 17
4.1.6
Vstup České republiky do Evropské unie ............................................... 18
4.1.7
Základní zemědělská legislativa ............................................................. 22
4.1.8
Současný stav zemědělství v ČR v číslech .............................................. 24
4.2
Aplikační část................................................................................................ 26
4.2.1
Stručná charakteristika kraje Vysočina ................................................... 26
4.2.2
Charakteristika okresu Ţďár nad Sázavou............................................... 26
4.2.3
Přehled o vývoji zemědělství v okrese Ţďár nad Sázavou v letech 1961,
1971, 1981 ...........................................................................................................34 4.2.4
Vývoj zemědělství od roku 1948 ............................................................ 36
4.2.5
Zemědělství v okrese Ţďár nad Sázavou po roce 1990 ........................... 37
4.2.6
Stav zemědělství v okrese Ţďár nad Sázavou v roce 1994 ...................... 38
4.2.7
Současný stav zemědělství v okrese Ţďár nad Sázavou .......................... 38
5
SWOT ANALÝZA .............................................................................................. 43
6
DISKUSE ............................................................................................................ 46
7
ZÁVĚR ................................................................................................................ 49
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ..........................................................................50
Kniţní zdroje ...........................................................................................................50 Internetové zdroje .................................................................................................... 51 SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................................... 55 1. Reliéfní mapa České republiky (Reliéfní mapa ČR, online, 2011) ............................ 56 2. Mapa kraje Vysočina (Kraj Vysočina, online, 2006) ................................................ 57 3. Mapa okresu Ţďár nad Sázavou (Český statistický úřad, online, 15.5.2009) ............ 58 4. Mapa CHKO Ţďárské vrchy ((CHKO Ţďárské vrchy, online, 2010) ....................... 59 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................ 60 SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 60
1
ÚVOD Bakalářskou práci na téma „Analýza zemědělství ve vybraném regionu-historie,
současnost, tendence“ jsem si vybrala z toho důvodu, ţe tato problematika mě velice zajímá a ráda jsem se o ní dozvěděla více. Celá práce se dělí na dvě hlavní části, a to část teoretickou a část aplikační. První oddíl je zaměřen na teoretické zpracování problematiky zemědělství v historii, především se zaměřuji na vývoj zemědělství před a po roce 1990. Tento oddíl se vztahuje na celou Českou republiku. Druhý oddíl se jiţ věnuje konkrétní lokalitě, a to okresu Ţďár nad Sázavou. I zde je popsána stručná charakteristika okresu. Nedílnou součástí je část věnovaná historii Ţďárska ve vztahu k zemědělství. V tomto oddíle se také věnuji současnému stavu zemědělství v okrese Ţďár nad Sázavou. Dále rozebírám vývoj zemědělství v okrese, jaký je zde charakter podniků, charakter zemědělské výroby, bilance a cena půdy, podíl ekologického zemědělství apod. Česká a v té době Československá republika procházela velmi těţkými obdobími. Střídání reţimů neprospívalo nikomu z nás a nejinak na tom bylo i zemědělství. Nástup komunismu po roce 1948 znamenal začátek cílevědomé diskriminace a destrukce přirozených vztahů v odvětví zemědělství. V Československu do té doby fungovalo zemědělství velmi dobře, soukromí zemědělci prosperovali. Ale s nástupem nového reţimu přišla velká vlna kolektivizace a soukromých zemědělců zde zbylo opravdu poskromnu. Tato doba s sebou přinesla velké zmatky i v majetkoprávních vztazích. Po roce 1990 se Česká republika jiţ zaměřila na vyrovnávání majetkoprávních vztahů formou restitucí a začaly se znovu preferovat rodinné podniky. Dalším mezníkem pro ČR byl vstup do Evropské unie v roce 2004. I kdyţ se některým mohlo zdát, ţe tento vstup nijak zemědělství neovlivní, opak byl pravdou. EU přinesla do Čech několik kladů, ale také řadu záporů. Jiţ od narození ţiji na Vysočině v malé vesnici nedaleko Ţďáru nad Sázavou. Ve své rodině i okolí mám řadu lidí, kteří se zemědělstvím hodně zabývají a také v této oblasti pracují. I právě díky nim jsem se o tento obor začala zajímat. Proto v bakalářské práci mám zahrnutou i část týkající se zemědělství v okrese Ţďár nad Sázavou.
8
2
CÍL PRÁCE Cíl bakalářské práce můţeme rozdělit do dvou hlavních celků. 1. Celek: sběr a sumarizace teoretických informací týkajících se historického vývoje zemědělství především před a po roce 1990 porovnání situace v českém zemědělství po vstupu do Evropské unie a zhodnocení kladů a záporů spojených s tímto vstupem zhodnocení současného stavu českého zemědělství 2. Celek: analýza konkrétního území, tedy okresu Ţďár nad Sázavou posouzení vývoje zemědělství v okrese před a po roce 1990 kritické zhodnocení současného stavu zemědělství v okrese pomocí SWOT analýzy
9
3
METODIKA PRÁCE K získávání a zpracování celé práce je vyuţíváno několik metod. Mezi ně patří
především analýza, syntéza a SWOT analýza. Analýza je definována jako vědecká metoda zaloţená na dekompozici celku na elementární části. Cílem analýzy je definovat podstatné a nutné vlastnosti elementárních částí celku, poznat jejich podstatu a zákonitosti (Záruba, J., online, 25.3.2007). Syntéza je obecné označení pro proces spojování dvou nebo více částí do jednoho celku (Syntéza, online, 1.1.2011). SWOT analýza je metoda, jejíţ pomocí je moţno identifikovat silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby, spojené s určitým projektem. Jedná se o metodu analýzy uţívanou především v marketingu, ale také např. při analýze a tvorbě politik. Díky tomu je moţné nalézt problémy nebo nové moţnosti řešení (SWOT, online, 25.1.2011).
10
4
VLASTNÍ PRÁCE
4.1 Teoretická část 4.1.1 Stručná charakteristika České republiky Česká republika leţí v srdci Evropy. Sousedí s Polskem, Slovenskem, Rakouskem a Německem. Rozkládá se na ploše 78 867 km2. V roce 2009 zde ţilo přibliţně 10,5 milionů obyvatel (Česko, online, 11.1.2011). Vzhledem k tématu bakalářské práce, které se zaměřuje na zemědělství, je nutné zmínit, jaký je počet obyvatel pracujících v tomto odvětví. V roce 2009 to bylo 153 700 lidí. Z toho 6 900 lidí ve věku 15-24 let, 9 900 ve věku 25-29 let, 54 000 v rozmezí 30-44 let, 70 800 ve věku 45-59 let a 12 100 lidí ve věku 60 let a více. Dále bychom mohli zmínit průměrné platy v rámci zemědělství pro rok 2009. Vedoucí pracovníci v zemědělství pobírají průměrnou mzdu ve výši 44 596 Kč, ředitelé v zemědělství 41 901 Kč, agronomové 31 531 Kč, mechanici zemědělských strojů 25 427 Kč, obsluha zemědělských strojů 20 703 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství 15 234 Kč. Z těchto údajů je patrné, ţe výška mzdy je odvislá od vzdělání a zařazení v pracovním procesu (Český statistický úřad, online, 31.5.2010). Podnebí je v ČR mírné, přechodné mezi kontinentálním a oceánským typem. Typické je střídání čtyř ročních období. Je charakterizováno převládajícím západním prouděním. Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách a na Moravě, ve Slezsku jiţ přibývá kontinentálních podnebných vlivů. Největší vliv na podnebí v ČR však má nadmořská výška a reliéf (Česko, online, 11.1.2011). Reliéf České republiky je poměrně různorodý a pestrý (příloha 1). Základním rysem reliéfu je rozdíl mezi starší Českou vysočinou na západě a výběţky mladého pásemného pohoří Karpat na východě. Česká vysočina vznikla vrásněním v prvohorách a ve třetihorách získala tvar kotliny lemované na JZ, SZ a SV pohraničními pohořími a na JV pozvolněji přecházející k pruhu sníţenin před čelem mladých karpatských pohoří. Nejvyšším bodem České republiky je Sněţka (1602 m.n.m.), nejniţším bodem je výtok Labe z ČR (115 m.n.m). Průměrná nadmořská výška v ČR je 430 m.n.m. (Herber,V., Dobrovolný, P., online).
11
Vlivem půdotvorných činitelů dochází k půdotvorným procesům, jako jsou např. zvětrávání, humifikace, zasolování, které dávají půdám charakteristické znaky a vlastnosti, jeţ jsou východiskem pro půdní klasifikace. Základní klasifikační jednotkou v pedologii je půdní typ, který se definuje jako skupina půd charakterizovaná obdobnými morfologickými a anatomickými znaky, která se vyvíjela pod vlivem určitého souboru půdotvorných činitelů. Na území našeho státu se vyskytují hlavní půdní typy, mezi něţ patří především černozem, černice, smonice, šedozem, hnědozem, illimerizovaná půda, pseudoglej, ranker, rendzina, pararendzina, hnědá půda, podzol, nivní půda, glej, rašeliništní půda (graf 1) (Heber,V., Dobrovolný, P., online).
hnědé půdy
hnědozemě
illimerizované půdy
černozemě
oglejené půdy
ostatní
19% 45%
7% 11% 5% 13%
Graf 1 Procentuální zastoupení jednotlivých půdních typů na zemědělské půdě (Bičík, I., Jančák. V., 2005)
Celá práce je zaměřena na zemědělství, proto nedílnou součástí této části je i popis výrobních oblastí. Zemědělské výrobní oblasti jsou nejstarší kategorizací zemědělského území. Na počátku minulého století slouţily pro statistické hodnocení zemědělské výroby podle výrobního zaměření rostlinné výroby v rozdílných půdně klimatických podmínkách. Nyní výrobní oblasti vytváří třídící základnu katastrálních území pro účely zemědělské statistiky pro hodnocení podnikatelských subjektů a analýzy jejich produkčních a ekonomických výsledků. Z hlediska agroekologických a ekonomických předpokladů území jsou vymezeny čtyři výrobní typy a jedenáct podtypů: 12
1. Výrobní oblast kukuřičná (K), typ kukuřično-řepařsko-obilnářský, která se člení na podtyp K1, K2, K3 2. Výrobní oblast řepařská (Ř), typ řepařsko-obilnářský, která se člení na podtyp Ř1, Ř2, Ř3 3. Výrobní oblast bramborářská (B), typ bramborářsko-obilnářský, která se čelní na podtyp B1, B2, B3 4. Výrobní oblast horská (H), typ pícninářský s rozhodujícím zaměřením na chov skotu, se člení na podtyp H1 a H2 (Ministerstvo zemědělství, online, 2009) 4.1.2 Přehled o vývoji zemědělství v letech 1961, 1971, 1981 Tyto tři grafy nastiňují vývoj zemědělské půdy, osevních ploch zemědělských plodin a počtu hospodářských zvířat pro celou Českou republiku v letech 1961, 1971 a 1981. Tyto horizonty jsou vybrány proto, abychom si dovedli představit vývoj
výměra (ha)
zemědělství před rokem 1990.
5000000 4500000 4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0
1961 1971 1981
Zemědělská Orná půda půda
Trvalé louky
Pastviny
Graf 2 Výměry zemědělské půdy (Ministerstvo zemědělství, 1961, 1971, 1981) Graf zobrazuje vývoj zemědělské půdy. Můţeme zde pozorovat, ţe v jednotlivých desetiletích postupně zemědělské půdy ubývalo, i kdyţ to není aţ tak závratné. Samozřejmě ţe největší podíl zemědělské půdy zabírala půda orná.
13
800000 700000
výměra (ha)
600000 500000 400000
1961
300000
1971
200000
1981
100000 0
Graf 3 Plochy osevu zemědělských plodin (Ministerstvo zemědělství, 1961, 1971, 1981) Na tomto grafu můţeme vidět vývoj osevu zemědělských plodin. Největší výměru v celém období zabírala pšenice, ale v roce 1981 můţeme pozorovat, ţe ječmen byl na téměř stejné úrovni, co se týče osevní plochy. Výměry kukuřice a řepky se postupně zvyšovala, ale osevní plochy brambor se rapidně sníţily.
35000000 30000000
počet kusů
25000000 20000000
1961 1971
15000000
1981 10000000 5000000 0
Skot
Prasata
Ovce
Drůbeţ
Graf 4 Početní stavy hospodářských zvířat (Ministerstvo zemědělství, 1961, 1971, 1981) Graf zobrazuje vývoj počtu hospodářských zvířat v České republice. V tomto období se stavy všech druhů HZ zvyšovaly.
14
4.1.3 Charakteristika období let 1948-1989 Nástup komunistické diktatury po roce 1948 znamenal začátek cílevědomé diskriminace a destrukce přirozených vztahů v odvětví zemědělství. Toto odvětví zaloţené na širokém spektru soukromovlastnických vztahů a forem podnikání se opíralo o dlouhodobý a stabilní vývoj od historických změn v polovině 19. století. Tehdejší zemědělství, zaloţené na selském stavu, si vybudovalo na danou dobu velmi progresivní strukturu zahrnující integraci se zpracovatelskou činností. Komunistický reţim zcela zlikvidoval vše, co bylo spojeno s dřívějšími vlastnickými vztahy a podnikatelskou strukturou a namísto osvědčené trţní ekonomiky nastolil tvrdě centralistický systém sovětského typu. 23. února 1949 přijalo Národní shromáţdění zákon o JZD (jednotná zemědělská druţstva). Začala násilná kolektivizace, která znamenala, aţ na malé výjimky, likvidaci veškerého soukromého zemědělství v Československu (Kroupa, M., online, 2011). Vedle vzniku podniků „kolchozního“ typu se ve velkém rozsahu uskutečnilo zcizení majetku zemědělců státem do podoby velkých státních statků. Kolektivizace s sebou nesla i násilnou koncentraci výroby do nezvládnutelných organizačních celků po roce 1970. Hrubá zemědělská produkce v roce 1980 v porovnání s rokem 1970 vzrostla o 21,6%, ale vyrobené zemědělské přebytky byly převáţně dodávány do bývalého SSSR a sovětským vojskům. Zvýšení zemědělské produkce však vyvolalo nepřiměřené dotace do zemědělství ze státního rozpočtu (Ministerstvo zemědělství ČR, 1994). 4.1.3.1 Hlavní důsledky období 1948-1989 v zemědělství a) Likvidace selského stavu, soukromovlastnických vztahů a celé podnikatelské struktury, která se vytvářela v zemědělství po dlouhá desetiletí b) Nástup kolektivního a státního způsobu organizace výroby, projevujícího se v odcizení rolníka od půdy a ostatního majetku c) Likvidace nejlepších podnikatelů-hospodářů, kteří byli označeni za kulaky (střední aţ bohatý rolník) a vyhnáni z vesnice s častým fyzickým postihem. d) Vytvoření nepřehledné situace v majetkoprávních vztazích, coţ nyní ztěţuje proces restitucí. e) Vytvoření značné nadprodukce potravin a to i za cenu vyšších nákladů, masivní dotační podpory a ekonomické ztráty. Tato nadprodukce pokrývala kromě
15
potravinové soběstačnosti naší republiky i dodávky potravin na vývoz, především do východoevropských zemí. f) Výstavba velkokapacitních zařízení na chov hospodářských zvířat a slučování podniků zemědělské prvovýroby. g) Ztráta tradic,
zhoršení ţivotního prostředí a infrastruktury,
finančně
předimenzované zásahy do krajiny apod. (Ministerstvo zemědělství ČR, 1994). 4.1.4 Charakteristika změn po roce 1990 Zemědělství
patřilo
k silně
preferovaným
odvětvím.
Přechod
k trţnímu
hospodářství ale znamenal výrazný tlak na přizpůsobení zemědělství novým ekonomickým podmínkám a odbytovým moţnostem z hlediska jeho rozměru, struktury a výkonnosti (Elzakker, B. van. 1994). Všechny tyto změny a především změny vlastnických poměrů byly startem velkých změn i v krajině. Ale byla zde jiskra naděje, ţe soukromě hospodařící rolníci a rodinné farmy by mohly být zvláště důleţité pro hospodářství v citlivých ekosystémech krajiny, jako jsou například horské a podhorské oblasti (Lapka, M., Gottlieb, M., 2000). V této době se provádělo mnoho zásahů, stěţejním byly reformy na narovnání majetkoprávních vztahů v zemědělství. Jedná se o tři procesy: 1. Restituce, kterými byl na základě uplatněných nároků navrácen k 31.12.1993 majetek u státních statků v hodnotě 13,7 mld. Kč, coţ bylo 65% z uplatněných restitučních nároků. 2. Privatizace, do které bylo v 1. a 2. privatizační vlně zařazeno 971 státních podniků a státních akciových společností v hodnotě 155,5 mld. Kč. K 31.12.1993 bylo schváleno 1022 privatizačních projektů na 565 podniků v celkové hodnotě 138,6 mld. Kč. Postup privatizace podniků zemědělské prvovýroby byl zpomalen restitucemi a zejména posunutím termínu pro jejich uplatnění z 31.12.1992 na 31.3.1993. 3. Transformace, tedy majetek transformovaných druţstev byl převeden do soukromé formy vlastnictví právnických a fyzických osob. Do procesu transformace vstoupilo celkem 1205 zemědělských druţstev s celkovou výměrou 2 550 862 ha z.p. K 30.9.1993 vzniklo celkem 1658 nových druţstevních a obchodních subjektů. V nově vzniklých subjektech převaţovaly
16
druţstva (1092), agrodruţstva (41) a zemědělská obchodní a výrobně obchodní druţstva (201). Výsledkem těchto tří procesů bylo výrazné obnovení majetkoprávních vztahů a také vzestup významu rodinných podniků (Ministerstvo zemědělství ČR, 1994). 4.1.4.1 Zaměstnanost v zemědělství po roce 1990 Specifikem minulého reţimu byla poměrně vysoká zaměstnanost v zemědělství, ale transformační změny s sebou přinesly výrazný pokles počtu zaměstnanců. Nejvyšší pokles byl zaznamenán na počátku 90. let, kdy počet pracovníků poklesl z 600 000 na 300 000. I kdyţ by se mohlo zdát, ţe s úbytkem zaměstnanců se sníţí i objem zemědělské produkce, opak byl pravdou. Důvodem bylo, ţe většina těch, kteří odvětví opustili, byli zaměstnáni v nezemědělských aktivitách JZD a státních statků (Bičík, I., Jančák, V., 2005). 4.1.5 Stav českého zemědělství k 31.12.1994 Následující kapitola je zde uvedena z toho důvodu, abychom si mohli představit, jak se zemědělství vyvíjelo od zlomového roku 1990 a zda uţ se urovnaly všechny vzniklé problémy. Výrazné majetkoprávní a ekonomické změny v českém zemědělství pokračovaly i v roce 1994. Privátní podnikatelské subjekty v zemědělství hospodařily k 31.12.1994 na 97%
z celkové
výměry
zemědělského
půdního
fondu
ČR.
Zbývající
3%
obhospodařovaly zbytkové státní statky, školní a vojenské statky, ostatní účelová hospodářství a státní subjekty mimo rezort Mze ČR. Jiţ v tomto roce se začalo dbát na kvalitu ţivotního prostředí. Díky dotacím bylo zatravněno 33 449 ha orné půdy a zalesněno 299 ha zemědělské půdy. Dále byly vytvořeny dotační podpory na údrţbu trvalých porostů, na údrţbu krajiny (Ministerstvo zemědělství ČR, 1995). Oproti předchozím rokům se částečně i pozměnily osevní plochy. Obiloviny si ponechaly téměř stejnou výměru, ale osevní plochy olejnin se dvakrát zvýšily. Výměra cukrovky a brambor se naproti tomu sníţila (Tab.2). Také počet hospodářských zvířat se změnil. Počty skotu se sníţily téměř o jeden milion. Počty prasat klesly jenom mírně a počty drůbeţe klesly téměř o čtyři miliony (Tab.3). 17
Tabulka 1 Struktura zemědělské půdy v letech 1993-1995, stav k 1.1. (tis.ha) 1993 4283 3175 74,13
Zemědělská půda Orná půda % zornění
1994 4282 3173 74,1
1995 4281 3158 73,77
(Ministerstvo zemědělství ČR, 1995) Tabulka 2 Sklizňové plochy hlavních plodin v letech 1993 a 1994 (tis. ha orné půdy) Plodina Obiloviny celkem Olejniny celkem Cukrovka technická Brambory celkem Luskoviny zrno Len přadný
1993 (ha) 1630 192 107 103 94 8
1994 (ha) 1750 249 91 82 72 10
(Ministerstvo zemědělství ČR, 1995) Tabulka 3 Stavy hospodářských zvířat k 1.3.1994 a 1995 (tis.ks) Kategorie Skot celkem z toho: krávy Prasata Drůbeţ celkem
1994 1995 2161 2030 830 768 4071 3867 24974 26688
(Haniková, E., Ouředník, J. 1995)
4.1.6 Vstup České republiky do Evropské unie Evropská unie (dále jen EU) je vystavěna na tzv. Evropských společenstvích. V roce 1993 EU vznikla na základně Maastrichtské smlouvy, díky které si členské země Evropského společenství dohodly širší spolupráci. Od té doby je EU zastřešující organizací, která vedle spolupráce na základě Evropských společenství samotných zahrnuje spolupráci států v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a v oblasti spolupráce ve věcech justice a vnitra (Jansa, Mičaník a kol., 2004). Zemědělství v EU zastřešuje Společná zemědělská politika, kterou provádí orgány Unie, na něţ národní vlády přenesly podstatnou část svých pravomocí v této oblasti. Společná zemědělská politika pomohla zvýšit produkci a zajistila dostatek potravin pro 18
všechny občany. Část zemědělců si díky SZP udrţela své příjmy, zůstala na venkově a zachovalo se tak osídlení venkova. SZP měla i negativní důsledky. Těmi bylo garantování minimálních cen pro většinu zemědělské produkce, coţ postupně vedlo k obrovské nadprodukci. Na domácím trhu nenacházelo zboţí odbyt. Výdaje na financování zemědělství narůstaly a zvyšovaly se i ceny zemědělských výrobků. Zahraniční zboţí začalo být levnější, takţe v mnohých komoditách opět převáţil dovoz, coţ bylo v rozporu se zásadami SZP (Maňák, M., 2000). Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004. Tento vstup znamenal pro naši republiku řadu změn. Ale práce se zabývá především zemědělstvím, proto i v této části bude řeč zvláště o EU a jejich vlivech na zemědělství. Česká republika vstoupila do EU jako stát, v němţ zemědělský sektor zaměstnával méně neţ 4% pracovní síly. V devadesátých letech navíc procházel významnou restrukturalizací, nejen odvětvovou, ale i z hlediska vlastnické struktury. V této specifické oblasti problémů, které nemusely řešit starší členské státy EU a ani mnozí noví členové (polská nebo maďarská kolektivizace zemědělství nedosahovala takových rozměrů, jako kolektivizace československá), je dodnes řada nevyřešených bodů. Navzdory těmto potíţím si udrţovalo české zemědělství v řadě odvětví vysokou efektivitu, o čemţ svědčí i to, ţe ČR v produkci řady komodit před vstupem do EU zaujímala druhé místo v rámci desítky nových členů hned za Polskem a předstihovala i řadu producentů v rámci EU-15, konkrétně v produkci cukru a olejnin (Fajmon, H., 2006). Vstup do EU znamenal pro ČR v zemědělské oblasti několik novinek: 1. Musela se postupně přizpůsobit systému trţní regulace panující v EU. Tu pro nové členské státy ještě zvláštním způsobem upravily přístupové smlouvy, kterými byly např. zákaz podpory vysazování nových vinic po vstupu do EU, kvóty pro pěstování luštěnin, výrobu mléka, produkci dehydratovaného krmiva, bramborového škrobu či zpracovaného ovoce a zeleniny, kvóty a prémie na pěstování dotovaného jatečného dobytka. To způsobilo a ještě způsobovat bude, změny v komoditní skladbě českého zemědělství. 2. Musela se přizpůsobit vývoji evropské legislativy, na kterou působí světový proces liberalizace obchodu se zemědělskými výrobky v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Ten si vynutil v roce 2006 například přijetí reformy v cukerním řádu.
19
3. Musela spolu s přístupovou smlouvou přijmout
deformovaná pravidla
financování zemědělství pro nové členské státy, které jim přiznává aţ do roku 2013 pouze část přímých plateb, jeţ získávají státy EU-15. Rozfázování přímých plateb v letech 2007-2013: Rok 2007-40% Rok 2008-50% Rok 2009-60% Rok 2010-70% Rok 2011-80% Rok 2012-90% Rok 2013-100% (Fajmon, H., 2006). 4.1.6.1 Zemědělské podpory z EU Podpůrné programy vycházející ze Společné zemědělské politiky lze velmi zjednodušeně rozdělit na Programy podpory produkce a Programy zaměřené na rozvoj venkova. Program podpory produkce, zvaný přímé platby, jehoţ čerpání je nárokové. Tento program nepodléhá nijak sloţité administrativě. Program rozvoje venkova (EAFRD) je proti přímým platbám dost náročný. Program se dělí na 4 osy a v jednotlivých osách je ještě několik dalších podpůrných programů. Ţadatel o tuto podporu musí zpracovat příslušný projekt, coţ nebývá jednoduché. Ale kromě evropských programů je moţné čerpat finanční prostředky z národních programů. Podmínkou jejich existence je však odsouhlasení Bruselem. Platby v rámci národních programů se nazývají Národní doplňkové platby, tzv. Top-Up.
20
Tabulka 4 Sazby dotačních titulů pro rok 2010 Opatření Sazba dotace (Kč) Jednotná platba na plochu (SAPS) 4060,8 Oddělená platba za cukr (SSP) 341,65 Oddělená platba za rajčata (STP) 853,67 Platba na dojnice 2444,4 Top-Up:Zemědělská půda 514,1 Top-Up: Chmel 8126,8 Top-Up: Přeţvýkavci 1310,1 Top-Up: Krávy bez trţní produkce mléka 2119,6 Top-Up: Ovce/Kozy 1000 Top-Up: Brambory-škrob-decupl. 465,3 Top-Up: Brambory-škrob-coupl. 1631,2 (Farkač, T., online, 26.11.2010)
Jednotka ha t t VDJ ha ha VDJ VDJ VDJ t t
Tabulka 5 Program rozvoje venkova pro období 2007-2013 (EAFRD)
Osa I.
Osa II.
Osa III.
Zlepšení konkurenceschopn osti zemědělství a lesnictví
Zlepšování ţivotního prostředí a krajiny
Kvalita ţivota na venkově a diverzifikace hospodářství venkova
Modernizace podniků
zem. Znevýhodněné oblasti LFA
Investice do lesů
Platby v Natura 200
Osa IV.
Leader
Diverzifikace činností Konkurencescho nezemědělské povahy pnost rámci
Podpora podniků rozvoje
Přidáváni hodnoty Agroenviromentální Podpora zem. a potr. výrobkům opatření ruchu
zakládání a jejich Ţivotní prostředí cestovního
Kvalita ţivota
Zalesňování zem. Obnova a rozvoj Spolupráce půdy vesnic Platby v rámci Odborné vzdělávání a Ochrana a rozvoj Provoz místních Natura 2000 v informační činnost dědictví venkova akčních skupin lesích LesnickoZahájení činnosti Vzdělávání a enviromentální mladých zemědělců informace platby Předčasné ukončení Obnova lesnického Získávání dovedností, zem. činnosti potenciálu animace, provádění.. Vyuţívání poradenských sluţeb (Ministerstvo zemědělství, 2010) Seskupení producentů
21
4.1.7 Základní zemědělská legislativa Kaţdý sektor se musí řídit řadou vyhlášek a zákonů. Zemědělství tedy není výjimkou. Právě v tomto sektoru představují zákony velkou roli. Musejí se obzvláště pečlivě dodrţovat, protoţe jejich porušením můţe dojít k poškození zdraví lidí a také ţivotního prostředí. Ministerstvo zemědělství rozdělilo zemědělskou legislativu na několik oddílů. Mezi ně patří zákony týkající se rostlinných komodit, ţivočišných komodit, geneticky modifikovaných organismů, ekologického zemědělství, rostlinolékařské péče a hnojiv. Legislativa týkající se rostlinných komodit se zaměřuje např. na: Kontrolu osiva a sadby uváděného do oběhu Stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a uţitné hodnoty odrůd Pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty Ochranu práv k odrůdám rostlin Skladování a způsob pouţívání hnojiv Mnoţitelské porosty a rozmnoţovací materiál chmele, révy, ovocných rodů a druhů Předpoklady a způsoby podpory marketingu a prodeje produktů Agrochemické zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků Ústřední a kontrolní zkušební ústav zemědělský Legislativa pro ţivočišné komodity bere v úvahu: Krmiva Označování zvířat a jejich evidenci Veterinární poţadavky na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a veterinární podmínky jejich dovozu ze třetích zemí Veterinární péči Genetické zdroje zvířat Systém rychlého varování o vzniku rizika ohroţení zdraví lidí z potravin a krmiv Klasifikaci jatečně upravených těl jatečných zvířat 22
Legislativa týkající se geneticky modifikovaných organismů: Stanovuje bliţší podmínky pěstování geneticky modifikovaných odrůd Nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty Legislativa pro ekologické zemědělství se zaměřuje na: Stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-enviromentální opatření Podmínky provádění agroenviromentálního opatření Podmínky poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, v oblastech s jiným znevýhodněním Podmínky provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními Stanovení podpůrných programů k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství Legislativa týkající se rostlinolékařské péče se zabývá: Opatřením proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin Mechanizačními prostředky na ochranu rostlin Přípravky a dalšími prostředky na ochranu rostlin Opatřením k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce rakoviny bramboru a háďátka bramborového Ochranou včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při pouţití přípravků na ochranu rostlin Legislativa zaměřená na hnojiva bere v úvahu: Technické poţadavky na stavby Náleţitosti nakládání se závadnými látkami a náleţitosti havarijního plánu Stanovení zranitelných oblastí a pouţívání a skladování hnojiv a statkových hnojiv Odběry a chemické rozbory vzorků hnojiv Ochranu zemědělského půdního fondu (Mze, online, 2010) 23
4.1.8 Současný stav zemědělství v ČR v číslech Zemědělská půda v České republice zabírá asi 4 264 000 ha, která tak tvoří přibliţně polovinu (54%) celkové rozlohy státu. Ale oproti roku 1995 se výměra zemědělské půdy sníţila téměř o 15 000 ha. Orná půda má výměru 3 045 714 ha, je zde tedy vidět značný pokles (Mze, online, 2009). Výměry osevních ploch jednotlivých plodin můţeme pozorovat dále (Tab. 6). Produkce zemědělského odvětví představovala za rok 2009 výši 97 380,5 mil. Kč, z toho rostlinná produkce činila 50 801,6 mil. Kč a ţivočišná produkce 41 995,3 mil. Kč. Zbytek do celkové produkce zemědělského odvětví vedle rostlinné a ţivočišné produkce tvořila jednak produkce zemědělských sluţeb a nezemědělské vedlejší činnosti. U rostlinné a ţivočišné produkce došlo ke značnému poklesu, a to díky velkému sníţení cen obilovin, technických plodin a mléka a pokles v produkci prasat (Graf 5). Stavy hospodářských zvířat jsou uvedeny v tabulce č.7 (Mze, 2009). Tabulka 6 Osevní plochy zemědělských plodin v letech 2008 a 2009
Výměra (ha)
Plodina Pšenice Ţito Ječmen Obiloviny celkem Brambory
2008 2009 802 324 831 299 43 399 38 453 482 394 454 523 1 558 596 1 541 679 25 531 24 859
(Ministerstvo zemědělství, 2009)
24
Výnos (t/ha) 2008 4,86 4,83 4,66 5,37 21,76
2009 4,37 4,63 4,53 5,08 22,36
2,35
2,88 1,83 19,61
16,57 6,49
13,61
9,91 8,94
7,64
1,43
2,54
4,92
1,28
Nezemědělská vedlejší činnost
Obiloviny
Technické plodiny
Krmné plodiny
Zelenina a zahradnické výrobky
Brambory
Ovoce
Ostatní rostlinné a ţivočišné výrobky
Skot
Prasata
Drůbeţ
Mléko
Vejce
Produkce zemědělských sluţeb
Graf 5 Struktura produkce zemědělského odvětví v ČR v roce 2009 (Ministerstvo zemědělství, 2009) Tabulka 7 Stavy HZ v letech 2008 a 2009 (tis. ks) Skot Prasata Drůbeţ Ovce Kozy
2008 1 402 2 433 27 317 184 16,63
2009 1 363 1 971 26 491 183 16,67
(Ministerstvo zemědělství, 2009)
25
4.2 Aplikační část 4.2.1 Stručná charakteristika kraje Vysočina Území, jímţ se budeme v celé práci zabývat, spadá pod kraj Vysočina. Vysočina leţí na pomezí Čech a Moravy. Na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským krajem. Je jedním ze tří vnitrozemských krajů v Česku. Vysočina a hlavní město Praha jsou jediné dva samosprávné kraje v Česku, které nemají v názvu stanoveném ústavním zákonem „kraj“. Zároveň to jsou jediné dva kraje, u nichţ ţádná část jejich hranice není zároveň státní hranicí. Na Vysočině ţije k 30.9.2010 514 756 obyvatel na rozloze 6 795,73 km2. Hustota zalidnění je 76 ob/km2, tento údaj nám poukazuje na to, ţe kraj je spíše typu venkovského. Nachází se zde 704 obcí. Území je rozděleno na pět okresů podle větších měst na okres Jihlavský, dále okres Ţďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Třebíč. (Analytické a statistické služby kraje Vysočina, online, 2010). Města uvedená v názvech okresů jsou hlavním zdrojem pracovních příleţitostí. V následující tabulce je administrativní členění ze všech okresů na Vysočině. Tabulka 8 Administrativní členění kraje Vysočina Hustota zal. Okres Havlíčkův Brod
Počet obyvatel Rozloha (km2) (ob/km2)
Počet obcí
95 618
1 264,95
76
120
111 257
1 199,32
93
123
72 958
1 290
57
120
Třebíč
114 153
1 463,07
78
167
Ţďár nad Sázavou
119 691
1 578,51
76
174
Jihlava Pelhřimov
(Kraj Vysočina, online, 28.10.2010) 4.2.2 Charakteristika okresu Ţďár nad Sázavou Bakalářská práce se zaměřuje především na okres Ţďár nad Sázavou. V rámci kraje sousedí ze západu s okresy Havlíčkův Brod a Jihlava a z jihu s okresem Třebíč. Ze severu má společnou hranici s okresy Svitavy a Chrudim z Pardubického kraje.
26
Z východu s okresy Blansko a Brno-venkov z kraje Jihomoravského. Je součástí Českomoravské vrchoviny. Rozloha okresu Ţďár nad Sázavou je 1 578,51 km2, tzn. ţe tvoří 23,2% rozlohy celého kraje Vysočina. 55,1% rozlohy zabírá zemědělská půda, z toho na 71,7% je půda orná a na 25,5% jsou trvalé travní porosty. Lesy pokrývají 33,9% plochy okresu, a řadí ho tak na první místo v zalesněných plochách kraje (Hospodářská komora ČR, online, 31.3.2007). Ţije zde 119 691 obyvatel. Meziročně zde byl nárůst obyvatel o 0,17%. Počet muţů a ţen je zde téměř stejný, v procentech je to 50,36% ţen a 49,64% muţů. Průměrný věk se pohybuje okolo 38,5 let. Okres Ţďár nad Sázavou je typický vysokým podílem obyvatel bydlících ve venkovských obcích do dvou tisíc obyvatel a niţším podílem obyvatel bydlících ve městech s deseti tisíci a více obyvateli (Žďár nad Sázavoucharakteristika, online, 22.3.2010). V tomto okrese je 29 488 lidí se stálým zaměstnáním a 5 285 lidí nezaměstnaných (Hospodářská komora ČR, online, 31.3.2007). 4.2.2.1 Geologie Okres Ţďár spadá na území Českého masívu. Právě tato část území se vyznačuje nejdelším geologickým vývojem. Na území Českého masívu došlo ke konci prvohor v době karbonské, k hercynským vrásněním. Dnešní krajina s malebnými kopci, lesy a údolími řek je tedy výsledkem vývoje trvajícího stamiliony let, ale v posledních letech je ovlivňována i činností člověka (Broţ, J., 1994). V předprvohorní době proběhlo v Českém masivu assyntské vrásnění, na konci prvohor pak vrásnění variské. S variským vrásněním je spojen zejména vznik masivů hlubinných vyvřelých hornin a některých rudých ţil zlata, stříbra, olova, zinku a mědi. Především v třetihorách byly oţiveny některé starší zlomy vlivem tlaků, způsobených alpínským vrásněním v Karpatech. Některé části byly vyzdviţeny, např. Ţelezné hory. Koncem třetihor se začala utvářet nová říční síť a ve starších čtvrtohorách vznikala kaňonovitá údolí řek, která najdeme třeba na řece Sázavě. Ve čtvrtohorách se střídaly doby ledové a meziledové. Z té doby pocházejí návěje spraší, které byly později vyuţívány jako cihlářské hlíny, štěrkovité terasy řek i první kamenné nástroje pravěkých lovců na jihovýchodě území. Od mladších čtvrtohor do
27
dnešní doby je novým a hlavním geomorfologickým činitelem činnost člověka (Pohl, M. a kol., 1996). 4.2.2.2 Geomorfologie Okres Ţďár nad Sázavou se rozkládá v severovýchodní části Českomoravské vrchoviny na území čtyř geomorfologických podcelků. Ve Ţďárských vrších převaţuje erozně
denudační
reliéf
ploché
vrchoviny,
kulminující
v centrální
části
geomorfologickým okrskem Devítiskalské vrchoviny s nejvyšším bodem Devět skal (836 m.n.m.) (Demek, J. a kol., 2006). Dalším okrskem je Pohledeckoskalská vrchovina a Bítešská vrchovina (Broţ, J., 1994). Vrásová tektonika odolnějších granitizovaných rul a migmatitů podmiňuje průběh hlavních rozvodních hřbetů, které jsou odděleny široce rozevřenými postupně se zahlubujícími údolími s plochými úvalovitými uzávěry (např. Svratka, Fryšávka…). Toto utváření je označováno jako tzv. ţďárský typ reliéfu. Na hřbetech jsou typickými krajinnými prvky skalní útvary. K nejznámějším patří Devět skal, Čtyři palice, Malinská skála a Dráteničky (Štěpánová, J., online, 2010). 4.2.2.3 Nerostné suroviny V minulosti měl okres Ţďár nad Sázavu velmi významné postavení v těţbě nerostného bohatství, které bylo surovinovou základnou pro výrobu ţeleza a horáckého skla. V lomech se těţil kámen, doloval se písek, těţila se rašelina a hlína. Z ţelezných rud se vyskytoval nejvíce: Magnetit- Vříšť, Fryšava, Kuklík, Studnice, Samotín, Blatiny, Křiţánky, Krátká, Kadov, Sněţné Limonit- Samotín, Blatiny, Sněţné, Kuklík, Budeč u Ţďáru Další horniny Krystalické vápence- Studnice, Fryšava Vápenec- Vápenice u Ţďáru nad Sázavou Pískovce- lesy u Nového Města na Moravě, Blatiny Jemnozrnná rula- Nová Ves u Nového Města na Moravě Ţula- Hamry nad Sázavou Cihlářské písky- Slavkovice 28
Rašelina- u Velkého Dářka, Radostína Hrnčířská hlína- Svratka a okolí (Broţ, J., 1994) V současné době se ještě pořád vyskytují vápence u Vápenice. Také zde byly zjištěny různé typy opálů od mléčně bílé aţ po ţlutohnědé aţ hnědé. V České Mezi u Ţďáru nad Sázavou byly nalezeny ametysty (Štěpánová, J., online, 2010). Velmi významnou roli ve ţdárském okrese sehrála i těţba uranu. Bylo zde několik dolů, ale dnes uţ pracuje jediný důl, dokonce i v České republice, a to v Dolní Roţínce (Pohl, M. a kol., 1996).
Obrázek 1 Dosud fungující uranový důl v Dolní Roţínce (Címala, Z., online, 1997) 4.2.2.4 Půdy Nejrozšířenějším půdním typem jsou hnědé půdy. Vznikly převáţně na zvětralinách ţul a rul ve výškách od 400 m.n.m. do 600 m.n.m. tyto půdy jsou spíše mělčí, vhodné pro pěstování méně náročných obilovin, řepky a brambor. V nejvyšších částech Ţďárských vrchů se pod jehličnatými lesy vyskytují podzoly. Nejúrodnější půdy
29
Vysočiny jsou hnědozemě, které se ale v okrese Ţďár téměř nevyskytují (Pohl, M. a kol., 1996). Z půdních druhů převaţují lehké a středně těţké půdy. Nejvíce jsou zastoupeny hlinitopísčité (Bukáček, online, 2008). Půdní fond je vyuţíván převáţně jako orná půda. Na půdách hůře obdělávatelných převaţují lesy. Vzhledem ke svaţitosti pozemků a mnoţství sráţek je zde málo luk, pastvin a přirozených mokřadů (Pohl, M. a kol., 1996). 4.2.2.5 Vodstvo Okresem Ţďár a dalšími dvěma okresy prochází hlavní evropské rozvodí. Pramení zde pět větších řek, z nichţ do Černého moře dorazí vody Svratky a Oslavy, do Severního moře pak tok řek Sázavy, Doubravky a Chrudimky (Jurman, H., 1998). Nejdelším vodním tokem je Svratka pramenící na úbočí Ţákovy hory a se svými přítoky odvodňuje téměř polovinu oblasti. Řeka Sázava pramení asi 1 km severozápadně od Šindelného vrchu v nadmořské výšce 757m, protéká Velkým Dářkem, aby odvedla asi čtvrtinu vod z oblasti (Broţ, J., 1994). Je zde velká řada vodních ploch, konkrétně 50. První rybníky pocházejí z přelomu 15. a 16. století a byly zde proto, aby zadrţovaly vodu k pohonu hamrů a později hutí. V dnešní době slouţí především k chovu ryb a rekreaci. Největším rybníkem okresu a zároveň i celé Vysočiny je Velké Dářko o výměře 206 ha, které se pyšní rozměry 2,5 km krát 1,5 km (Rybníky kraje Vsočina, online, 9.4.2009). další poměrně známé rybníky jsou Sykovec (nejvýše poloţený-724 m.n.m.), Medlov, Milovy a Pilská nádrţ. V těsné blízkosti Ţďáru nad Sázavou byly vybudovány dvě nádrţe pitné vody: přehrada Staviště na potoku Stavišti a Strţská nádrţ na Sázavě (Jurman, H., 1998). Velmi důleţitým ukazatelem především pro zemědělství jsou pásma hygienické ochrany tří vodárenských nádrţí: Staviště, Mostiště a Vír a dále pásma hygienické ochrany povodí dvou řek pro povrchový odběr vody pro pitné účely a to Sázavy a Svratky. Rozloha pásem hygienické ochrany je 58 473 ha, coţ je více jak 62% výměry zemědělské půdy v okrese. Pro zemědělské podniky jsou závazné zásady hospodaření v pásmech hygienické ochrany. Zásady: Omezení intenzifikačních faktorů (hnojení, chemická ochrana) Převedení orné půdy do TTP, zejména z důvodů omezení vodní eroze
30
Závaţné omezení v dosavadních osevních postupech, zejména vyloučení pěstování okopanin a širokořádkových plodin na svaţitých pozemcích nad 7°… Všechny tyto faktory se promítly do struktury zemědělského půdního fondu (ZPF) a jeho úbytků (MZe, územní odbor Ţďár nad Sázavou). 4.2.2.6 Podnebí Podnebí je jedním ze základních činitelů určujících ráz počasí. Podnebí spoluurčujě přírodní poměry i celkový způsob ţivota. Na podnebí určité oblasti má vliv řada faktorů, například zeměpisná poloha, nadmořská výška, převaţující směry větrů a třeba i zalesnění. Okres Ţďár se tedy řadí do oblasti chladné. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6,8°C v nejniţších a 5°C v nejvyšších polohách. Nejstudenějším měsícem bývá zpravidla leden, nejteplejším červenec. V červenci je průměrná teplota kolem 17°C, v lednu je to potom -3,8°C. V létě převládají větry západní a severozápadní, v zimě jiţní a jihovýchodní. Panuje zde poměrně tuhá zima od 3 do 5 měsíců (Štěpánová, J., online, 2010). Ţďársko patří mezi vlhčí místa v naší republice a spadne zde nejvíce sráţek z celého kraje Vysočina. Roční úhrn sráţek se pohybuje kolem 700-800 mm (Bukáček, M., online, 2008). 4.2.2.7 Flóra a fauna Vzhledem k drsnějšímu klimatu tohoto území není druhová pestrost jednotlivých biotopů příliš velká, celkový počet rostlinných a ţivočišných druhů je však díky pestrosti krajiny poměrně vysoký. Charakteristickým typem lesní vegetace vyšších poloh byly smrkové bučiny, jejichţ dřevinnou skladbu tvořily buk lesní, smrk ztepilý a jedle bělokorá. Ale v dnešní době je jiţ většina lesů (cca 90%) tvořena rychle rostoucími smrkovými monokulturami (Štěpánová, J., online, 2010). Z hlediska výskytu ţivočichů jsou lesy nejbohatším biotopem. Můţeme zde najít řadu druhů hmyzu (bekyně mniška, kůrovci), obojţivelníků (skokan hnědý, čolek horský), obratlovců (sýkory, pěnkava, káně lesní), savců (srnec, prase divoké, liška obecná). Prostředí vzniklá hospodářskou činností člověka jsou charakteristická vysokým počtem druhů původních a druhů nepůvodních. Kulturní louky jsou charakteristické výskytem mnoha druhů trav, např. lipnice luční, psárka luční, srha říznačka. Zároveň
31
zde roste i pryskyřník prudký, kopretina bílá a mnoho dalších. Na orné půdě můţeme najít mák vlčí, chrpu modrák, pcháč oset (ZŠ Stonařov, online, 2006). Zvířena člověkem pozměněného prostředí je velmi pestrá. V prostředí polí se rozšířily původně stepní druhy ţivočichů, jako je skřivan polní, koroptev polní, ze savců pak sysel obecný, křeček polní. Z drobné lovné zvěře vyhovují otevřené plochy polí zajíci polnímu a baţantu obojkovému. V blízkosti lidských sídel ţije např. vrabec domácí, vlaštovka obecná nebo čáp bílý. Větší počet druhů ţije v širším okolí lidských sídel, v zahradách, sadech a parcích. Můţeme zde vidět kosa černého, drozda zpěvného apod. Savci jsou v prostředí lidských sídel zastoupeni několika druhy hlodavců, např. myš domácí, potkan (Pohl, M. a kol., 1996). 4.2.2.8 Lesnictví Ještě na začátku 12. století pokrýval téměř celý okres neproniknutelný prales se smíšeným jedlo-bukovým a smrko-bukovým vegetačním stupněm. Mezníkem bylo 12.14. století, kdy nastala kolonizace a noví osadníci začali s mýcením lesů a proměňovali je na zemědělskou půdu (Broţ, J., 1994). Následně od konce 18. století byly lesy částečně obnovovány, ale pouze rychle rostoucím smrkem. Dnes lesy pokrývají asi 50% oblasti okresu. V současné skladbě je tak smrk zastoupen 86,2%, borovice 5,5%, nepůvodní modřín a ostatní jehličnany 1,3%, ale jedle jen 1%. Zastoupení buku kleslo na pouhá 2%, dále zde rostou olše 2%, břízy 1,3% a ostatní listnaté dřeviny 0,7% (Štěpánová, J., online, 2010). 4.2.2.9 Průmysl V současné době se na území okresu uplatňuje těţba nerostných surovin, průmysl paliv a energie, strojírenský průmysl a spotřební průmysl (dřevařství, potravinářství). Největším závodem strojírenského průmyslu je Ţďas ve Ţďáře nad Sázavou, dalším pak Tokoz, také ve Ţďáře. Dřevařský průmysl vyuţívá velkého bohatství dřevní hmoty ve zdejších lesích. Poměrně známá je výroba lyţí v Novém Městě na Moravě, pod značkou Sporten. Z potravinářského průmyslu je nejvýznamnější zpracování masa. K nejznámějším patří závod v Měříně, kde zpracovává maso a masné výrobky firma Agro-Měřín a.s.
32
4.2.2.10 Zemědělství Zemědělství je činnost, která významným způsobem ovlivňuje krajinu. Všeobecný rozvoj zemědělství na našem území se nevyhnul ani ţďárskému okresu. Území získávalo postupně charakter zemědělské kulturní krajiny, tvořené mozaikou lesů, polí a luk. Zemědělská výroba přímo závisí na přírodních podmínkách. Okres Ţďár nad Sázavou je nejméně příznivou oblastí pro zemědělství z celého kraje Vysočina. V zemědělství zde pracuje cca 8% z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel, tj. 9 575 obyvatel (Střední podíl zaměstnaných v zemědělství, online, 15.5.2009). Okres není oblastí, která bude schopna v rostlinné výrobě konkurovat oblastem v niţších polohách. Převáţná část území tvoří bramborářský výrobní typ, v některých částech dokonce výrobní typ horský. Téměř polovinu osevních ploch tvoří obiloviny. Jsou to hlavně ječmen a pšenice. Velký význam a především tradici má pěstování brambor. Kolem 30% osevních ploch zaujímají pícniny. Dříve se zde hojně pěstoval len, ale v dnešní době se s ním jiţ na polích téměř nesetkáme. Ţivočišná výroba se orientuje zvláště na chov skotu a prasat. Ale Ţďársko postihl značný úbytek v chovech. Na mléko se chovají krávy plemene Holštýnského a Českého strakatého. Na maso potom plemena Charolais, Hereford a další. 4.2.2.11 Ochrana přírody Převáţná část okresu leţí v chráněné krajinné oblasti Ţďárské vrchy. Za chráněnou krajinnou oblast byly vyhlášeny 25.5.1970. Nynější rozloha CHKO činí 709 km2 a nadmořská výška se pohybuje od 490 do 836 metrů. V současné době je zachování nejcennějších přírodních společenstev CHKO zajištěno v síti 49 zvláště chráněných území o celkové rozloze 1301 ha. Ta spolu s dalšími plochami zařazenými v I. zóně odstupňované ochrany přírody tvoří kostru územního systému ekologické stability na 3,1% rozlohy oblasti. Tato území jsou obklopena a propojena II. zónou zvýšeného stupně ochrany přírody, zahrnující přírodně blízké ekosystémy s funkcí biokoridorů územního systému ekologické stability, na ploše 30,6% rozlohy oblasti (CHKO Ţďárské vrchy, online, 2010).
33
Právě díky zařazení okresu do CHKO musí zemědělci respektovat a dodrţovat způsoby hospodaření na těchto půdách. Jsou dány předpisy, které stanovují např. termín sečí TTP, ochranu ptactva, pouţití mechanizačních prostředků při sklizni. 4.2.2.12 Rekreace Turisticky přitaţlivá oblast Ţďárska, plná přírodních zajímavostí, je vyhledávaná k letní i zimní rekreaci a na okres tak připadá podstatná část ubytovacích kapacit kraje. Ze známějších letovisek lze uvést Velké Dářko, Fryšavu, Tři Studně, Devět skal, Milovy, Nové Město na Moravě a další. Oblast Ţďárských vrchů byla v roce 1970 vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí, proto zde můţeme najít mnoho přírodních krás, které sem přitahují turisty z blízkého i vzdálenějšího okolí. Z kulturních památek okresu lze uvést především goticko-barokní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, zařazený mezi památky UNESCO. Do těchto končin láká turisty i agroturistika, coţ je v dnešní době velký hit. Lidé mají moţnost starat se například o koně, jezdit na vyjíţďky apod. Velmi často je agroturistika spojována s ekologickými farmami, kde si „výletníci“ mohou zakoupit i produkty v ekologické kvalitě. Jsou pořádány i různé kurzy, např. kurz spřádání ovčí vlny. 4.2.3 Přehled o vývoji zemědělství v okrese Ţďár nad Sázavou v letech 1961, 1971, 1981 V následujících grafech můţeme pozorovat vývoj výměry zemědělské půdy, jednotlivé výměry zemědělských plodin a vývoj počtu hospodářských zvířat v letech 1961, 1971 a 1981 v okrese Ţďár. V posledním grafu o vývoji počtu HZ chybí údaj z roku 1981 o počtech drůbeţe, protoţe se ve statistických ročenkách jiţ přestal uvádět. První graf znázorňuje vývoj výměry zemědělské půdy. Na tomto grafu můţeme pozorovat, ţe se výměra moc neměnila. Druhý graf popisuje výměry jednotlivých plodin. Zde je zajímavé, ţe oproti celorepublikovému vývoji na Ţďársku převaţuje pěstování ječmene, ţita a brambor a pšenice zaujímá nejniţší plochy. Poslední graf zobrazuje vývoj počtu hospodářských zvířat. Zde můţeme pozorovat patrný nárůst chovu prasat i skotu.
34
100000 90000
výměra (ha)
80000 70000 60000 50000
Zemědělská půda
40000
Orná půda
30000 20000 10000 0 1961
1971
1981
Graf 6 Výměry zemědělské půdy (Ministerstvo zemědělství, 1961, 1971, 1981)
25000
výměra (ha)
20000 15000
1961 1971
10000
1981
5000 0
Pšenice
Ţito
Ječmen
Brambory
Graf 7 Osevní plochy zemědělských plodin (Ministerstvo zemědělství, 1961, 1971, 1981)
35
400000 350000
počet kusů
300000 250000
Skot
200000
Prasata
150000
Drůbeţ
100000 50000 0 1961
1971
1981
Graf 8 Početní stavy hospodářských zvířat (Ministerstvo zemědělství, 1961, 1971, 1981)
4.2.4 Vývoj zemědělství od roku 1948 Právě v roce 1948 byly vytyčeny úkoly, které vedly k jedinému rozhodujícímu cíli, a to k vítězství socialismu na vesnici. Od vydání zákona č. 69 o zemědělských druţstvech v únoru 1949, který měl v politickém zdůvodnění obsaţen Leninův plán, se hodně na podmínkách pro hospodaření JZD a státních statků změnilo (Kratochvíl, J. a kol., 1989). Od roku 1951 se v okrese začaly plnit tzv. pětiletky. Celkem jich bylo šest. První trvala v období 1951-1955, druhá 1956-60, třetí 1961-65, čtvrtá 1966-70, pátá 1971-75, šestá 1976-80. Právě v tomto období zde proběhlo mnoho významných změn. Bylo nejen vybudováno socialistické zemědělství, ale souběţně proběhlo několik zásadních změn v organizační a řídící struktuře. Mnoho podniků se spojovalo ve velké celky. Z původních 258 JZD jich v okrese hospodařilo 32. Na 15% zemědělské půdy hospodařily 4 účelové státní statky: Plemenářský podnik Ţďár nad Sázavou, Státní statek Křiţanov, Školní statek Bystřice nad Pernštejnem a Šlechtitelská stanice Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod v Bystřici nad Pernštejnem (Kratochvíl, J. a kol., 1989). Za dobu existence socialistického zemědělství produktivita práce vzrostla pětkrát a jeden pracovník v zemědělství zajišťoval potraviny pro dalších 16 obyvatel. Ţivotní 36
úroveň pracovníků v zemědělství se vyrovnala s ostatními kategoriemi pracujících. Mizely i rozdíly mezi městem a vesnicí (Riegl, J., 1984). 4.2.5 Zemědělství v okrese Ţďár nad Sázavou po roce 1990 V zemědělství po roce 1990 pracovalo 10 889 osob, coţ je 8,5% z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Celková výměra okresu byla 167 172 ha, z toho zemědělské půdy 94 301 ha. Zemědělství okresu bylo v minulosti značně podporováno. Objem příplatků a dotací činil např. v roce 1989 325,3 mil. Kč, v roce 1991 se sníţil na 158,3 mil. Kč, z toho bylo 79,1 mil. Kč ve formě bezúročných půjček. Vyuţití dotací v rámci restrukturalizace na: Na části 6000 ha pozemků přechod na extenzivní způsob hospodaření, většinou zaměřený na ochranu kulturnosti krajiny. Jednalo se především o CHKO Ţďárské vrchy. Zatravnění 6000 ha zemědělské půdy s cílem sníţit podíl zornění. Zatravněnou plochu vyuţít k výrobě pícnin včetně ponechání náletových remízků. Toto opatření umoţnilo nejen rozvoj chovatelství (masný skot, ovce, koně, jelenovitá zvěř), ale také naplnění krajinotvorné funkce a ochranu ţivotního prostředí, zejména v oblastech omezených vodní erozí, hnojením, chemickou ochranou. Zalesnění zemědělské půdy v rozsahu 700 ha. Zvýšení zastoupení trţních plodin na orné půdě. Díky nadmořské výšce se nedalo příliš počítat se zvyšováním ploch řepky, luskovin či obilovin, proto se navrhlo zvýšit plochy pro pěstování lnu, a to ze současných 477 ha na 1000 ha. Dále se zvyšovaly plochy pro pěstování máku, léčivých rostlin a trav na semeno. Plochy obilovin zůstaly na 50% orné půdy a stabilizovaly se plochy brambor na 5200 ha. Udrţení intenzity chovu skotu. Orientace se zaměřila na chov krav a také masný typ skotu nebo kombinovaný typ (Hereford, Galloway). V chovu prasat se snaţili udrţet průměrné stavy asi 115 000 ks celkem, s cílem rozvinout šlechtitelské chovy (Mze pro okres Ţďár nad Sázavou, 1991).
37
4.2.6 Stav zemědělství v okrese Ţďár nad Sázavou v roce 1994 Zemědělská půda v okrese zabírala celkem asi 90 000 ha a z toho bylo 62 000 ha půdy orné. Z výměry orné půdy leţelo 53 320 ha ve výrobní oblasti bramborářské a 8 680 ha ve výrobní oblasti horské. Tabulka 9 Osevní plochy zemědělských plodin v roce 1994 Plodina Pšenice Ţito Ječmen Hrách setý Brambory Brambory-sadba
Výměra Výnos (t/ha) 9770,44 4,67 3474,32 4,37 16151,92 4,1 2883,52 3,13 5225,93 23,84 406,5 15,55
(Mze pro okres Ţďár nad Sázavou, 1994) Oproti předchozím rokům se osevní plochy pro jednotlivé plodiny změnily. Výměra pšenice se zvýšila téměř o 2000 ha, výměra ţita naopak poklesla asi o 2000 ha, výměra ječmene trochu poklesla, ale pořád se pěstuje na poměrně velkých plochách. A brambory, i kdyţ jsou pro tuto oblast typické, se také pěstují na menší výměře. 4.2.7 Současný stav zemědělství v okrese Ţďár nad Sázavou 4.2.7.1 Charakter podniků na Žďársku V současné době je charakter podniků na Ţďársku následovný. Jsou zde dva velké podniky, které zabírají značnou část zemědělské půdy a těmi jsou: Zemědělské druţstvo Nové Město na Moravě a podnik Agro-Měřín. ZD Nové Město na Moravě obdělává přibliţně 4100 ha zemědělské půdy a zabývá se jak ţivočišnou, tak i rostlinnou výrobou. ZD Nové Město chová České strakaté plemeno s kombinovanou uţitkovostí, býky na maso a na pastvinách krávy bez trţní produkce mléka. Do nedávna také chovali prasata, ale z důvodů nerentability byli nuceni s chovem přestat. V rostlinné výrobě pěstují kukuřici, řepku, brambory, hrách, obiloviny a také i jetel na semeno. V loňském roce podnik pěstoval i geneticky modifikované brambory pro výrobu škrobu. Podnik Agro-Měřín,a.s., obdělává v okrese Ţďár nad Sázavou necelých 7000 ha z.p. V ţivočišné výrobě chovají mléčný skot především plemene Holštýnského, dále pak 38
kombinované České strakaté plemeno a skot bez trţní produkce mléka na pastvinách. Jako jeden z mála podniků chová i prasata a to především kvůli tomu, ţe má vlastní jatka a provozovnu na zpracování masných výrobků. Struktura rostlinné výroby je stejná jako u předcházejícího podniku. Za zmínku také stojí, ţe Agro-Měřín má část rostlinné i ţivočišné výroby v ekologickém zemědělství. Kromě těchto dvou stěţejních podniků je potom v kaţdé větší vesnici zemědělské druţstvo s pár desítkami nebo stovkami hektarů zemědělské půdy. Ale v posledních letech téměř všichni bojují o přeţití a uţ v několika případech se stalo, ţe krachující podnik odkoupil jeden z výše jmenovaných „gigantů“. Samozřejmě téměř kaţdé druţstvo má k rostlinné výrobě přidruţenou i ţivočišnou výrobu. V posledních letech zde také přibylo mnoho soukromých zemědělců, kteří měli dříve pozemky v zemědělských druţstvech, ale postupem času si je brali zpátky do soukromého vlastnictví. Mnozí z nich se vrhli i na ekologické zemědělství a své pozemky z větší části zatravňují. 4.2.7.2 Zemědělská půda a zemědělská výroba na Žďársku V následující tabulce jsou zaznamenány výměry zemědělské půdy pro rok 2010. Můţeme pozorovat značný úbytek z.p. oproti předchozím rokům, kdy např. v roce 1994 byla výměra z.p. okolo 90 000 ha. Důvodem úbytku zemědělské půdy je v neposlední řadě velké zabírání půdy na stavební pozemky a budování nákupních center. Tabulka 10 Výměry zemědělské půdy pro rok 2010
Výměra (ha) Orná půda TTP Ovocné sady Porosty rychle rostoucích dřevin Zelinářské zahrady Školky Zemědělská půda celkem
% podíl
52 081,60 23 226,73 64,63
69,06 30,8 0,09
35,03
0,05
3 0,54
0,00 0,00
75 411,53
100
(Mze pro okres Ţďár nad Sázavou, 2010) 39
Od minulých let se způsob hospodaření velmi změnil. Je vyuţíváno těţké techniky, moderních mechanizačních prostředků, změnily se i osevní plochy jednotlivých plodin. Dříve byl okres poměrně známý pěstováním lnu, ale dnes ho uţ na polích nevidíme. Hojně se pěstoval i mák, ale většina podniků od toho upustila. Celý kraj Vysočina, a samozřejmě i Ţďársko, je známe pěstováním brambor. V roce 2010 se zde pěstovaly i geneticky modifikované brambory pro výrobu škrobu. Poměrně stálé jsou osevní plochy obilovin, pšenice a ječmen si drţí prvenství. I kdyţ okres leţí v bramborářské a částečně i horské výrobní oblasti, rozmohlo se zde pěstování řepky a také kukuřice. Tabulka 11 Osevní plochy a výnosy plodin v okrese Ţďár nad Sázavou pro rok 2001 a 2010
Plodina
2001 Výměra (ha)
Pšenice ozimá Pšenice jarní Ječmen ozimý Ječmen jarní Ţito Oves Tritikale Řepka
2010
Výnos (t/ha)
Výměra (ha)
Výnos (t/ha)
11 752 324
5,2 4,5
12 072 381
5,3 4,6
2 959 11 479 2 393 2 702 1 620 5 544
3 4,6 4,2 4,1 5,3 2,8
2 394 8 807 1 432 1 592 1 342 5 803
4,5 4 5,3 3,7 5,5 3,1
(Mze pro okres Ţďár nad Sázavou, 2001, 2010) Pro srovnání je v tabulce uveden i rok 2001, abychom mohli pozorovat vývoj osevních ploch jednotlivých zemědělských plodin. Výměra pšenice zůstala téměř na stejné úrovni, osevní plocha ječmene, ţita a ovsu se sníţila a u řepky můţeme pozorovat mírný růst a zvýšil se i výnos. Jako všude, tak i na Ţďársku se rapidně sníţily počty hospodářských zvířat. Výkrmny prasat jsou zde vidět opravdu poskromnu. Jedna z mála výkrmen je ve Velké Losenici, ve Slavkovicích. Ani početní stavy skotu nezůstaly stejné, mnoho kravínů bylo zavřeno a stáda se přesměrovala pouze do větších středisek.
40
4.2.7.3 Ekologické zemědělství v okrese Žďár nad Sázavou V současné době se velmi rozmohlo i ekologické zemědělství, tento trend neminul ani okres Ţďár. Především mnoho soukromých zemědělců se rozhodlo jít touto cestou. Důvodem je v neposlední řadě ochrana přírody, „zdravější“ potraviny a především dotace. Ekologičtí zemědělci potřebují získávat podpory od státu a Evropské unie, protoţe tento způsob hospodaření je poměrně náročný. Ekologický zemědělec nikdy nedosáhne takových výnosů u zemědělských plodin, jako např. konvenční, tím pádem nemůţe počítat s dostačujícími příjmy. V následující tabulce můţeme vidět, jakou plochu na Ţďársku zabírá ekologické zemědělství. Jsou zde zemědělci, kteří uţ mají certifikát na ekologické zemědělství, ale mnoho je jich ještě v přechodném období, kdy musí dodrţovat podmínky ekologického zemědělce, ale ještě nezískali certifikát, aby mohli své komodity pouţívat pod názvem „BIO“. Tabulka 12 Výměry ekologického zemědělství Výměra (ha) % podíl 2 330,27 3,09
Certifikát Přechodné 4 992,57 období 100% EKZ leţí v LFA
6,62
(Mze pro okres Ţďár nad Sázavou, 2010) Ekologickou farmu má např. pan Horák v Lesoňovicích u Bystřice nad Pernštejnem, farma nese název „Ekofarma BAUCIS“, dalším eko-hospodářem je pan Mach v Osové Bitýšce, pan Konvalinka ve Sněţném na Moravě a pan Buršík v Rudě u Velkého Meziříčí.
4.2.7.4 Cena půdy v okrese Žďár nad Sázavou Ceny půdy jsou stanoveny podle vyhlášky 412/2008 Sb. o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků. Změny vyhlášky jsou stanoveny ve vyhláškách č. 427/2009 Sb. a č. 340/2010 Sb.
41
V příloze vyhlášky se musí stanovit seznam katastrálních území s přiřazenými základními cenami zemědělských pozemků evidovaných v katastru nemovitostí v druhu pozemku orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty, odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) zemědělských pozemků, jejichţ ceny stanoví právní předpis. BPEJ vyjadřuje hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Údaj o BPEJ je pětimístný číselný kód.
První číslo charakterizuje
klimatický region, druhé a třetí hlavní půdní jednotku, čtvrté svaţitost a expozici pozemku, páté skeletovitost a hloubku ornice (Český úřad zeměměřičský a katastrální, online, 2011). Tabulka 13 Ceny zemědělské půdy podle katastrálního území Průměrná základní cena (Kč/m2)
Katastrální území Bystřice nad Pernštejnem Herálec Křídla Křiţanov Lhotka u Ţďáru nad Sázavou Měřín Město Ţďár Nové Město na Mor. Polnička Studnice u Rokytna Svratka Škrdlovice Velká Bíteš Velké Meziříčí Zámek Ţďár Zvole nad Pernštejnem
4,34 3,10 2,18 4,60 2,73 3,87 3,53 2,32 2,97 1,98 2,12 2,72 4,93 2,95 3,15 5,26
(Ministerstvo zemědělství, 2011) V tabulce můţeme pozorovat, ţe i kdyţ se všechna katastrální území nachází ve stejném okrese, ceny půdy jsou poměrně rozlišné. Vše je určeno právě bonitovanou půdně ekologickou jednotkou.
42
5
SWOT ANALÝZA Silné stránky
Slabé stránky
pěstování brambor kvalitní technika
méně úrodné půdy vysoká nadmořská výška
chov masného dobytka pastvinách dostatek sráţek dostatek org. hnojiv
na vysoký podíl obilovin (BVO, HVO) omezování chovu prasat dlouhé zimy divoká zvěř malé výměry polí
Příleţitosti
Hrozby
počasí
počasí pěstování plodin
dotace
širokořádkových
ekologické zemědělství-dotace
sniţování stavů HZ sniţování výkupních zemědělských komodit
pouţívání technologií
ekonomická krize
agroturistika
cen
minimalizačních
bioplynové stanice
rozšiřování solárních elektráren
mlékomaty
zabírání zemědělské půdy pro stavební účely
farmářské trhy
nedostatek pracovníků
kvalifikovaných
Silné stránky: Pěstování brambor: Okres Ţďár nad Sázavou leţí v bramborářské výrobní oblasti, má tedy vhodné podmínky pro pěstování okopanin Kvalitní technika: Mnoho podniků v posledních letech vyměnilo podstatnou část své techniky a tím tak zvýšili i produktivitu práce Chov masného dobytka na pastvinách: Část okresu leţí i v horské výrobní oblasti, kde se nachází hodně pastvin, díky masnému skotu se mohou dobře udrţovat
43
Dostatek organických hnojiv: Téměř kaţdý podnik má k rostlinné výrobě přidruţenou i ţivočišnou výrobu, proto mohou svá pole hnojit kvalitními organickými hnojivy Slabé stránky: Méně úrodné půdy: Okres leţí v poměrně vysokých nadmořských výškách a zde se moc kvalitních půd nenachází, proto je nutné více hnojit, aby zemědělci dosáhly alespoň uspokojivých výnosů Dlouhé zimy: Právě díky poměrně dlouhým zimám mohou zemědělci později zasít jařiny nebo můţe docházet k velkému poničení ozimů, které můţe být způsobené silnými mrazy Divoká zvěř: V okrese se nachází poměrně velké mnoţství divoké zvěře, např. srny nebo divoká prasata, ty mohou způsobit velké poničení porostů Malé výměry polí: Oproti jiným krajům a okresům jsou zde menší výměry polí. Zemědělci tak musí vykonávat daleko více přejezdů a tím se zvyšuje spotřeba nafty, která se následně promítne do nákladů podniku Příleţitosti: Dotace: Dotace mohou být pro zemědělce velkou příleţitostí, pokud má např. svá pole v LFA oblastech, nemůţe nikdy dosahovat takových výnosů, jako zemědělci hospodařící na kvalitních pozemcích. Proto je pro ně alespoň nějakou kompenzací získání finanční podpory Agroturistika: Pokud má zemědělec farmu, na které vyrábí i své produkty, je velmi výhodné zajistit si k tomu i agroturistiku. Lidé z větších měst v posledních letech takto tráví i dovolenou Mlékomaty: Díky velmi nízkým výkupním cenám mléka v posledních letech se převáţně soukromí zemědělci rozhodli prodávat mléko po svém. Takto alespoň prodají mléko za vyšší cenu Bioplynová stanice: Tím, ţe se sniţují početní stavy hospodářských zvířat, zemědělcům zbývají krmiva. Takto je mohou alespoň vyuţít k výrobě tepla a získat tak i nějaké finance
44
Hrozby: Pěstování širokořádkových plodin: Jak jiţ bylo zmíněno, okres leţí v BVO a HVO, tím pádem jsou zde niţší teploty a těmto plodinám trvá mnohem delší dobu, neţ vytvoří kvalitní porost, který by zadrţel vodu. Díky tomu, ţe jsou pole dlouho dobu bez porostu, tak se z nich odplavuje ta nejkvalitnější půda Sniţování výkupních cen zemědělských komodit: Pro zemědělce je značně finančně náročné hospodaření v poměrně drsných klimatických podmínkách, a kdyţ se jim ani nepodaří prodat své komodity za přijatelné ceny, dostávají se do ztráty a mnoho z nich právě díky tomu jiţ skončilo Rozšiřování solárních elektráren: Díky výstavbám těchto elektráren je zabíráno velké mnoţství zemědělské půdy Sniţování stavů hospodářských zvířat: Pokud se nadále budou sniţovat stavy HZ, tak zemědělci nebudou mít dostatek organických hnojiv a bude se jim sniţovat kvalita půd
45
6
DISKUSE Celá práce je rozdělena na dva celky, jejichţ hlavními cíli je definovat situaci
zemědělství před a po roce 1990 a následně nastínit současnou situaci. Úlohou této kapitoly je shrnutí vývoje zemědělství. V českém zemědělství se v letech 1948-2011 událo mnoho změn, jak kladných tak i záporných. S nástupem komunismu přišly rapidní změny ve struktuře zemědělských podniků, nastala kolektivizace zemědělství. Soukromí zemědělci téměř neměli šanci se v této době udrţet, měli tak ztíţené podmínky, ţe byli nuceni vzdát se svých polí a odevzdat je do státního vlastnictví. Ale i kdyţ zemědělství procházelo nepříliš hezkým obdobím, bylo kupodivu, ţe zde byla velká nadprodukce potravin. Bohuţel i to měli komunisté „dobře vymyšlené“, veškerou nadprodukci posílali do SSSR vojákům. Po roce 1990 se zdálo, ţe by se mohlo blýskat na lepší časy. Ale zmatek v majetkoprávních vztazích byl natolik velký, ţe do dnešní doby v některých případech není zcela vyřešen. Dá se říci, ţe od roku 1990 se zpět vraceli rodinné farmy a soukromí hospodáři. Dalším významným mezníkem nejen v zemědělství byl rok 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. Dovolila bych si tvrdit, ţe pro zemědělství to byl krok zpět. Nastala „diktatura“ v podobě kvót. Nesměly se vysazovat nové vinice, byly uděleny kvóty na pěstování, pro Českou republiku velmi významné komodity, cukrové řepy a dalších. Jedním kladným bodem jsou dotace z evropského fondu, které jsou plánované do roku 2013. Ale co nastane po roce 2013 v oblasti dotací, je v tuto chvíli otázkou. Teď se jiţ dostávám k druhé části bakalářské práce, kterou bych zde také ráda zhodnotila. Jelikoţ ţiji v okrese Ţďár nad Sázavou, je logické, ţe pro zpracování aplikační části jsem si vybrala právě tento region. Ani okres Ţďár se nevyhnul změnám v letech 1948-1990, které byly zmíněny jiţ v rámci celé republiky. Kolektivizace zemědělství se zde projevila značnou měrou, z původních 258 zemědělských druţstev jich vzniklo 32. A jak ovlivnil okres vstup ČR do EU? Především v tom, ţe v rámci dotačních titulů se zde začalo velmi rozvíjet ekologické zemědělství a v rámci toho i zatravňování orné půdy. Okres Ţďár nad Sázavou patří mezi méně úrodné vzhledem k celé republice. Říká se o něm, ţe na polích „roste kamení“ a to z toho důvodu, ţe půdy, které zde máme, nejsou příliš úrodné. Ani počasí zemědělství nepřeje, je zde poměrně chladno a zima zde trvá o mnoho déle neţ v jiţnějších částech republiky. Pozitivní ovšem můţe být 46
dostatek sráţek. Ale i přes všechny překáţky se zemědělci snaţí vyrovnat se, alespoň částečně a v rámci moţností, celorepublikovému průměru. Své silné stránky mají v pěstování brambor. Kdyţ se vydaří rok, tak se mohou pyšnit opravdu výbornými výnosy. V dřívějších letech byl okres také známý pěstováním lnu na vlákno, pamatuji si ještě doby, kdy se modré kvítky lnu rozprostíraly po lánech polí. Ale doba se změnila a i zde se začaly pěstovat plodiny, které se hodí spíše do teplejších oblastí, jako je např. kukuřice nebo řepka. Teď místo modrých kvítků lnu můţeme vidět obrovské lány ţlutě kvetoucí řepky. A právě pěstováním těchto širokořádkových plodin se zde sniţuje i úrodnost půdy, protoţe na jaře, kdy porost není ještě zcela zapojen, dochází k erozi půdy. Za zmínku také stojí sniţování výměry zemědělské půdy, jak celorepublikově, tak v rámci okresu Ţďár, které je způsobeno neustálým zastavováním půdy nákupními centry, rodinnými domy a v posledních letech i solárními elektrárnami. A jaká je situace v ţivočišné výrobě? Ani zde není současný stav příliš příznivý. Celou Českou republiku a současně tedy i okres Ţďár postihlo rapidní sniţování stavů hospodářských zvířat. Na velkovýkrmny prasat v okrese téměř uţ nenarazíme, ale pár odváţlivců se zde ještě najde. Důvodem sniţování stavů prasat byl poměrně levný dovoz vepřového masa ze zahraničí. Hodně se sníţily i stavy krav s trţní produkcí mléka, protoţe výkupní ceny mléka jsou tak nízké, ţe ani nepokryjí zemědělcům náklady na výrobu. Současný stav českého zemědělství není moc příznivý. Neustále se sniţuje výměra zemědělské půdy, coţ v důsledku můţe způsobit nedostatek zemědělských komodit pro potravinářský průmysl. Můţe se stát, ţe poptávka po potravinách bude vyšší neţ nabídka. Dalším problémem v současné době je zvyšování výměry kukuřice a řepky. Kukuřice se pěstuje především pro „krmení“ bioplynových stanic a řepka má nyní na trhu poměrně příznivou výkupní cenu. Je to způsobeno tím, ţe z řepkového oleje se vyrábí pohon do motorových vozidel. Stejná situace je konkrétně i v okrese Ţďár. I kdyţ okres leţí v bramborářské výrobní oblasti, na polích vidíme spíše osevní plochy podobající se jiţnějším oblastem republiky. Zemědělce v dnešní době „drţí nad vodou“ hlavně dotace. Není moc podniků, které by byly ziskové, ale dotace jim pomůţou přeţít. Vyhlídky do budoucna ale nejsou příliš příznivé. Rozpis dotací z evropského fondu je naplánován do roku 2013, a co bude po tomto roce, je otázkou. Mnoho zemědělců přešlo z konvenčního na ekologické zemědělství. Ale z vlastní zkušenosti vím, ţe důvodem přechodu k ekologickému 47
zemědělství byly hlavně vyšší dotace. Tento způsob hospodaření je velmi náročný a nikdy se nedosáhne takových výnosů u zemědělských plodin nebo takové dojivosti u krav s trţní produkcí mléka, jako u konvenčního zemědělství. Jak to ale ekologičtí zemědělci budou dělat, kdyţ po roce 2013 třeba dotace vůbec nedostanou nebo budou tak malé, ţe ani nepokryjí náklady? Budou se asi muset vrátit zpět ke konvenčnímu zemědělství nebo s hospodařením úplně skončit. Bohuţel, vyhlídky do budoucna nejsou moc příznivé. Pokud se nebudeme snaţit o to, aby se zemědělská půda nezastavovala a nepěstovali se na ní jen plodiny, které jsou výhodné z hlediska finančního, můţeme za pár let vidět kolem sebe pouze samá obchodní centra, solární elektrárny nebo půdu, která je znehodnocena erozí.
48
7
ZÁVĚR Zemědělství je zde uţ odedávna. V dřívějších dobách téměř kaţdý člověk obdělával
kousek půdy a vlastnil alespoň jednu krávu. Pro lidi to byl mnohdy jediný zdroj obţivy a také práce. Ale doba se mění a s ní se vyvíjí i zemědělství. Kde jsou ty časy, kdy zemědělský sektor zaměstnával převáţnou část obyvatel republiky. Dnes se většina pracovních sil pohybuje spíše v oblasti průmyslu a sluţeb. Mnoho lidí si myslí, ţe zemědělství není v dnešní době uţ potřebné, ale opak je pravdou. Jak by mohl fungovat potravinářský průmysl bez dodávek komodit od zemědělců? Je nezbytné brát všechny tyto souvislosti v potaz a dbát na to, aby české zemědělství prosperovalo. Okres Ţďár nad Sázavou, kde jiţ od narození ţiji, není příliš příznivý pro zemědělství, co se týče kvality půdy a počasí. Ale zemědělci se snaţí i s tím málem, co mají k dispozici, naloţit co nejlépe. Okres leţí v bramborářské výrobní oblasti a donedávna tomu ještě odpovídaly i osevní plochy jednotlivých plodin. Z převáţné části se zde pěstovaly brambory, obiloviny a také len. Ale nyní se zde objevují teplomilnější plodiny, jako je kukuřice nebo řepka. Je to z toho důvodu, ţe řepka je na trhu velmi ţádaná a výkupní ceny jsou pro zemědělce velice lákavé a kukuřice je naopak potřeba pro výrobu biomasy do bioplynových stanic. Je pravda, ţe v dnešní sloţité době se i ţďárští zemědělci musejí přizpůsobovat potřebám trhu, ale uţ se tak moc nekoukají na to, ţe s pěstováním těchto širokořádkových plodin jim z polí na jaře „odchází“ ta nejkvalitnější půda vlivem eroze. Dalším aspektem, který zemědělství spíše potlačuje, je sniţování výměry zemědělské půdy. Půda se zastavuje nákupními centry a také, v současné době velmi diskutovanými, solárními elektrárnami. Ani tento trend se okresu Ţďár nevyhnul. Je smutné dívat se na to, jak se poměrně úrodná půda ztrácí pod stojany na fotovoltaické články. Musíme brát v potaz, ţe populace neustále roste, a i kdyţ se zvyšují hektarové výnosy při sklizních plodin, ne zcela to nahradí ztrátu zemědělské půdy, která se začne vyuţívat pro jiné účely. Závěrem bych tedy chtěla říci, ţe zemědělství zde bylo, je a musí do budoucna být, protoţe je to zdroj potravy pro celé lidstvo. A my musíme dbát na to, abychom přírodní bohatství v podobě úrodné půdy, zachovali i pro budoucí generace.
49
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Kniţní zdroje BIČÍK, I., JANČÁK, V., 2005: Transformační procesy v českém zemědělství po roce 1990. Praha: Univerzita Karlova, ISBN 80-86561-19-4. BROŢ, J., 1994: Cyklistický průvodce – Žďárské vrchy. Informační a metodické centrum ve Ţďáře nad Sázavou. DEMEK, J. a kol., 2006: Zeměpisný lexikon ČR, Hory a nížiny. 2. vyd. Brno. AOPK ČR, ISBN 80-860-6499-9. ELZAKKER, B. van. 1994: České zemědělství na křižovatce. Mze, Praha. FAJMON, H., 2006: Čeští zemědělci a Společná zemědělská politika Evropské unie. Centrum pro studium demokracie a kultury ve spolupráci s frakcí Evropská lidová strana-Evropští demokraté. HANIKOVÁ, E., OUŘEDNÍK, J., 1995:
Soupis hospodářských zvířat. Český
statistický úřad. JANSA, MIČANÍK a kol., 2004: Buďte připraveni na život a podnikání v EU. Arnet onLine, a.s. Ostrava. ISBN 80-239-3195-4. JURMAN, H., 1998: Žďársko. Nakladatelství SURSUM. Tišnov. ISBN 80-85799-33-2. LAPKA, M., GOTTLIEB, 2000: M., Rolník a krajina: Kapitoly ze života soukromých rolníků. 1.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, ISBN 80-85850-83-4. MAŇÁK, M., 2000: 100 otázek a odpovědí o Evropské unii. Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Praha. ISBN 80-85864-77-0. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ A VÝŢIVY, 1972: Statistická ročenka 1971. Praha. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ A VÝŢIVY, 1982: Statistická ročenka 1981. Praha. 50
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR, 1994: Základní principy zemědělské politiky vlády ČR do roku 1995 a na další období. Agrospoj Praha. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR, 1995: Zpráva o stavu českého zemědělství 1995-„Zelená zpráva“. Agrospoj Praha. ISBN 80-7084-128-1. MINISTERSTVO ZEMDĚLSTVÍ, LESNÍHO A VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ, 1962: Statistická ročenka 1961. Praha. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR, 1.1.2011: Seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR, 2010:Zemědělství 2009. Praha. ISBN 978-807084-924-8. MZE PRO OKRES ŢĎÁR NAD SÁZAVOU, 1994: Sklizeň zemědělských plodin. Ţďár nad Sázavou. MZE PRO OKRES ŢĎÁR NAD SÁZAVOU, 2001: Sklizeň zemědělských plodin. Ţďár nad Sázavou. MZE PRO OKRES ŢĎÁR NAD SÁZAVOU, 1991: Charakteristika okresu Žďár nad Sázavou a omezující faktory. Ţďár nad Sázavou. POHL, M. a kol., 1996: Vysočina, okresy. Informační a metodické centrum Ţďár nad Sázavou.
Internetové zdroje Analytické a statistické služby kraje Vysočina, [online]. Dostupné z: http://analytika.krvysocina.cz/, 2010. BUKÁČEK,
M.,
Podnebí
kraje
Vysočina,
[online].
Dostupné
z:
http://gynome.nmnm.cz/gisvysociny/index.php?ln=cz&id=3&cat=c&typ=menu, 2008. BUKÁČEK,
M.,
Půdy
a
biota
kraje
Vysočina,
[online].
Dostupné
http://gynome.nmnm.cz/gisvysociny/index.php?ln=cz&id=5&cat=c&typ=menu, 2008.
51
z:
CÍMALA,
Z.,
Historie
hornictví,
[online].
Dostupné
z:
http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/rozinka/rozinka.htm, 1997. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Struktura mezd zaměstnanců v roce 2009. [online]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3109-10. 31.5.2010. ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘIČSKÝ A KATASTRÁLNÍ, Vysvětlení některých zkratek a pojmů. [online]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/Napoveda-vysvetlivky.aspx. 2011. FARKAČ, T., Sazby dotačních titulů pro rok 2010. [online]. Dostupné z: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/jz. 26.11.2010. 26.11.2010. HERBER, V., DOBROVOLNÝ, P., Fyzická geografie České republiky, [online]. Dostupné z: http://www.herber.kvalitne.cz/FG_CR/index.html. 2010. HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČR, Okres Žďár nad Sázavou, [online]. Dostupné z: http://www.komora.cz/inmp/knihovna-informaci-pro-podnikani/regionalniinformace/kraje-cr/kraj-vysocina-j/okres-zdar-nad-sazavou.aspx, 31.3.2007. CHKO ŢĎÁRSKÉ VRCHY, Charakteristika CHKO Žďárské vrchy. [online]. Dostupné z: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/. 2010. Kraj Vysočina, [online]. Dostupné z: http://spravnimapa.topograf.cz/kraj-vysocina, 2006. KROUPA,
M.,
Počátek
kolektivizace
zemědělství,
[online].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://www.pametnaroda.cz/anniversary/detail/id/38?locale=cs_CZ, 2011. MINISTERSTVO
ZEMĚDĚLSTVÍ
ČR,
Legislativa,
[online].
http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/legislativa/. 2010. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR, Program rozvoje venkova. [online]. Dostupné z:
http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/.
2010. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR, Situační a výhledová zpráva-půda. [online]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/45535/puda_11_2009.pdf. 2009. 52
Reliéfní mapa ČR, [online]. Dostupné z: http://free-top.tym.cz/download.php?ds=slepamapa-cr, 2011. Střední
podíl
zaměstnaných
v zemědělství,
[online].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/stredni_podil_zamestnanych_v_zemedelstvi_2002 _2004_ke_stazeni/$File/zem_2002_2004zam.jpg. 15.5.2009. ŠTĚPÁNOVÁ,
J.,
Charakteristika
[online].
oblasti.
Dostupné
z:
http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=869. 2010. Česko,
WIKIPEDIE,
[online].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_republika, 11.1.2011. Rybníky
WIKIPEDIE,
v kraji
Vysočina,
[online].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Rybn%C3%ADky_v_kraji_Vyso%C4%8Dina, 9.4.2009. WIKIPEDIE, Seznam chráněných území kraje Vysočina, [online]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%BDch_%C3%BA zem%C3%AD_kraje_Vyso%C4%8Dina. 2.4.2011. WIKIPEDIE, SWOT, [online]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT. 25.1.2011. Syntéza,
WIKIPEDIE,
[online].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Synt%C3%A9za. 1.1.2011. WIKIPWDIE,
Kraj
Vysočina,
[online].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kraj_Vyso%C4%8Dina, 28.10.2010. ZÁRUBA,
J.,
Analýza.
[online].
Dostupné
z:
http://czech-wikipedia.wiki-
site.com/a/n/a/Anal%C3%BDza.html. 25.3.2007. ZŠ
STONAŘOV,
Krajinou
Vysočiny,
[online].
Dostupné
z:
http://zs.stonarov.indos.cz/projekty/krajinou_vysociny/web_krajinou_vysociny/xkrajina .html, 2006.
53
PŘÍLOHY
54
SEZNAM PŘÍLOH 1. Reliéfní mapa České republiky 2. Mapa kraje Vysočina 3. Mapa okresu Ţďár nad Sázavou 4. Mapa CHKO Ţďárské vrchy
55
1. Reliéfní mapa České republiky (Reliéfní mapa ČR, online, 2011)
56
2. Mapa kraje Vysočina (Kraj Vysočina, online, 2006)
57
3. Mapa okresu Ţďár nad Sázavou (Český statistický úřad, online, 15.5.2009)
58
4. Mapa CHKO Ţďárské vrchy (CHKO Ţďárské vrchy, online, 2010)
59
SEZNAM OBRÁZKŮ Graf 1 Procentuální zastoupení jednotlivých půdních typů na zemědělské půdě ...........12 Graf 2 Výměry zemědělské půdy ................................................................................. 13 Graf 3 Plochy osevu zemědělských plodin ................................................................... 14 Graf 4 Početní stavy hospodářských zvířat .................................................................. 14 Graf 5 Struktura produkce zemědělského odvětví v ČR v roce 2009 ............................ 25 Graf 6 Výměry zemědělské půdy ................................................................................. 35 Graf 7 Osevní plochy zemědělských plodin ................................................................. 35 Graf 8 Početní stavy hospodářských zvířat .................................................................. 36
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Struktura zemědělské půdy v letech 1993-1995, stav k 1.1. (tis.ha) ............. 18 Tabulka 2 Sklizňové plochy hlavních plodin v letech 1993 a 1994 (tis. ha orné půdy) . 18 Tabulka 3 Stavy hospodářských zvířat k 1.3.1994 a 1995 (tis.ks)................................. 18 Tabulka 4 Sazby dotačních titulů pro rok 2010 ............................................................ 20 Tabulka 5 Program rozvoje venkova pro období 2007-2013 (EAFRD) ........................ 21 Tabulka 6 Osevní plochy zemědělských plodin v letech 2008 a 2009 .......................... 24 Tabulka 7 Stavy HZ v letech 2008 a 2009 (tis. ks) ....................................................... 25 Tabulka 8 Administrativní členění kraje Vysočina ....................................................... 26 Tabulka 9 Osevní plochy zemědělských plodin v roce 1994 ........................................ 38 Tabulka 10 Výměry zemědělské půdy pro rok 2010 .................................................... 39 Tabulka 11 Osevní plochy a výnosy plodin v okrese Ţďár nad Sázavou pro rok 2001 a 2010 ............................................................................................................................ 40 Tabulka 12 Výměry ekologického zemědělství ............................................................ 41 Tabulka 13 Ceny zemědělské půdy podle katastrálního území ..................................... 42
60
61
