Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699, 686 04 Kunovice 1. soukromá vysoká škola na Moravě
Tendence vývoje světových hospodářských seskupení Bakalářská práce
Vypracoval: Tibor Hlačina, 3MZ Vedoucí práce: Ing. Jan Prachař Kunovice, květen 2005
Prohlašuji, že jsem vypracoval tuto bakalářskou práci nezávisle, pod vedením Ing. Jana Prachaře, a že jsem při práci používal odbornou literaturu a zdroje zdroje.
Kunovice, květen 2005 ……………………………
2
Chtěl bych poděkovat panu Ing. Janu Prachařovi za velmi užitečnou a soustavnou pomoc, kterou mi poskytl během vypracování mé bakalářské práce.
Kunovice, květen 2005 Tibor Hlačina
3
Contents :
Úvod …………………………………………………………………………………….
5
1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8
ASEAN – charakteristika a historie …...…………………………………… 7 Smluvní základy ………………………………………………………………… 8 Orgány…………………………………………………………………………….. 8 Cíle……………………………………………………………………………….. 8 Nástroje.………………………………………………………………………….. 9 Rozpočet a financování…………………………………………………………. 9 Historie ASEANu.……...………………………………………………………… 9 Charakteristika ekonomické úrovně ASEAN..……..………………………… 10 Smlouvy a deklarace seskupení ASEAN………………………….………… 17
2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7
Analýza současného stavu ASEAN………………...................................… 20 Ekonomická a funkční spolupráce…....…….................................................... 20 ASEAN – FTA, zóna volného obchodu ………………………………………… 20 Vývoj obchodu……………………………………………….………….……… 22 Obchod ASEANu s hlavními obchodními partnery.....................…............ 23 Vnější vztahy…..…………………………………………………………….…. 23 Systém dialogů……..……………………..…………………………………… 25 Východoasijská spolupráce………….…………………………………………. 25
3 3.1 3.2 3.3
Analýza tendencí vývoje ASEANU……………………….......................... Spolupráce s Evropskou Unií…………………………………………………… Politické dialogy…..……………………………………………………………… Obchodní vztahy………………………………………………………………….
27 27 30 31
4 4.1 4.2 4.3 4.4
Spolupráce s Českou republikou…………………………………………. Obchod s Českou republikou a Vietnamem………………………………… Obchod s Českou republikou a Thajskem………………………………….. Obchod s Českou republikou a Indonésií…………………………………… Shrnutí kapitoly…………………………………………………………………
32 32 37 40 43
…………………………………………………………………………………
44
Závěr
Literatura
…..............................................................................................
4
46
Úvod Cílem této práce je charakterizovat organizaci ASEAN, analyzovat jeho současný a budoucí stav, a popsat obchodní vztahy a příležitosti pro Českou republiku.
Asie je mimořádně složitý kontinent – přírodně, ekonomicky, politicky, kulturně, národnostně i nábožensky, což vše zvláště komplikuje formování procesů regionální integrace. Megaregion Asie je poměrně velký (přes 44 mil. km², tj. asi 30% plochy Země) s více než 3,6 mld. obyvatel (tzn. přes 60% světové populace). Přírodně se nachází ve všech klimatických pásmech – od arktického po tropický, což vytváří velmi různorodé podmínky pro ekonomický a celkový civilizační rozvoj. Rovněž politicky je Asie velmi heterogenní – demokratické i autoritativní režimy, zastaralé feudální struktury se středověkými praktikami, rozvinutý kapitalismus i socialisticky orientované tržní ekonomiky. Státy s nepředstavitelným bohatstvím i ubohé životní podmínky v mnoha z nich.
Až pozoruhodnou zvláštností je velikostní rozčlenění asijského megaregionu, který zahrnuje supervelké státy jako je více než miliardová Čína, Indie, stamilionová Indonésie, Bangladéš, Pákistán či Japonsko, až po supermalé státečky. V Asijském megaregionu se nachází 45 suverénních státních celků značně rozdílných velikostí. Téměř polovina asisjkých států – devatenáct – patří do kategorie velkých zemí. Supervelké státy (Čína, Indie) samy o sobě představují nezměrné produkční zdroje a obrovský trh, jehož velikosti prakticky nemůže dosáhnout žádná další integrace subregionálního charakteru.
Existence a váha velkých států , spolu s dalšími faktory vysvětluje, že v asijském megaregionu prakticky nejsou vytvářeny reálné předpoklady pro prosazování idey vytvoření celokontinentální integrace a to ani ve vzdálené budoucnosti.
Pokud jde o rozvoj regionálních integrací, Asie nezná vyšší úroveň integrace, nežli je pásmo volného obchodu, jen výjimečně dovedené na úroveň celní unie. I v těchto případech nejsou tyto integrace plně rozvinuté a fungují s mnoha omezeními pro skutečně svobodný obchod. Ani velmoci Čína a Japonsko nepodporují hlubší integraci.
5
V Asii v současné době existují čtyři reálná, relativně rozvinutá integrační seskupení. První z nich - Spojené arabské emiráty (UAE) již svůj integrační vývoj jistým způsobem završilo, když byl vytvořen společný stát na federativním principu. V jihozápadní Asii se vytvořila na počátku osmdesátých let minulého století Rada pro spolupráci arabských zemí zálivu (GCC). V subregionu jižní Asie se pak objevuje integrační organizace, jež sdružuje země indického subkontinentu a která nese název Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci (SAARC). Jako integračně perspektivní se jeví především jihovýchodní Asie. Myšlenka užší spolupráce se setkává s podporou vládnoucích politických kruhů těchto zemí. Objektivně posuzováno, přes existenci různých turbulencí, finančních krizí a jiných hospodářských poruch šlo a stále jde o oblast s dlouhodobou růstovou tendencí. Všech 10 zemí oblasti se postupně zapojilo do seskupení ASEAN, které sice pomalu a mnohdy s velkými obtížemi, ale přece jen vytvářejí oblast volného obchodu (ASEAN-FTA). Státy ASEAN se v posledním období snaží rozšířit spolupráci i na oblast obrany a bezpečnosti, vzniká široce pojaté Regionální fórum ASEAN (ASEAN Regional Forum) z roku 1994 (za účasti států G-7, ČLR a Francie jako pozorovatelů). Otevírají se i otázky spojené se strategickým významem oblasti (námořních linek mezi Pacifikem a Indickým oceánem, s problémem kontroly nad nerostným bohatstvím oblasti aj.)
6
1. ASEAN – CHARAKTERISTIKA A HISTORIE Datum založení: 8.8.1967
Sídlo: Indonéská Djakarta, ovšem některé orgány sídlí i jinde
Základní údaje: Počet obyvatel: 532 mil. obyvatel (8,5% světové populace) HDP: 1117 mld. US$ HDP na 1 obyv.: 1217 US$ (Kambodža 270 US$, Thajsko 1970 US$, Singapur 24740 US$) Růst ekonomiky (v %): r.2000 5,5 %, r.2001 2,8%, r.2002 4,5%, r.2003 5,01% Podíl na světovém obchodu: 5,1% Podíl na vývozu a dovozu EU: 4,3% a 6,3% Export EU do zemí ASEANu: 4% světového exportu Zdroj informací: Světová banka, World Development Report 2003, ASEAN Secretariat
Členové: -
BRUNEJ
-
KAMBODŽA
-
INDONESIE
-
LAOS
-
MALAJSIE
-
BARMA (MYANMAR)
-
FILIPÍNY
-
SINGAPUR
-
THAJSKO
-
VIETNAM
7
1.1
Smluvní základy
Treaty of Amity and Corporation in Southeast Asia (Smlouva o přátelství a spolupráci v jihovýchodní Asii, 1976), The ASEAN Declaration (Bangkokská deklarace, 1967, zakládající smlouva), Zone of Peace, Freedom and Neutrality (Zóna míru, svobody a neutrality, 1971), Deklaration of ASEAN Concord (Deklarace svornosti ASEAN, 1976), ASEAN Vision 2020 (1997).
1.2
Orgány
Setkání hlav států a vlád členských zemí (ASEAN Summit), Setkání ministrů zahraničních věcí ASEAN (Ministerial Meeting), Sekretariát ASEAN (ASEAN Secretariat), Generální tajemník ASEAN (Secretary – General of ASEAN), Národní sekretariáty v jednotlivých členských zemích (National Secretariats), Stálý výbor (Standing Comitee), Ad – hoc a stálé komise (Ad – Hoc Commitees and Permanent Commitees).
1.3
Cíle
Urychlit ekonomický růst, sociální pokrok a kulturní rozvoj, podporovat mír a stabilitu v oblasti, podporovat aktivní spolupráci a vzájemnou pomoc v oblasti ekonomické, sociální, kulturní, technické, vědecké a administrativní. V současnosti jsou hlavními cíli organizace: plnohodnotně začlenit do svých struktur nové členy a pokusit se prosadit hlubší ekonomickou spolupráci v rámci tzv. AFTA (ASEAN Free Trade Area ). Základní pravidla Dohoda o přátelských vztazích a kooperaci (TAC) v Jihovýchodní Asii, podepsaná na prvním summitu ASEANu 24. 2. 1976 deklaruje, že smluvní strany jsou vázány následujícími základními pravidly: •
Nezávislost, suverenita, rovnoprávnost, integrita, a národní identita všech národů
•
Právo každého státu vést svůj národní způsob života, bez vnějších zásahů, rozvracení a donucování
•
Nevměšování se do interních záležitostí ostatních národů
•
Efektivní kooperace mezi členy
•
Vypořádání se s rozdíly a spory mírovou cestou
8
1.4
Nástroje
Sestavování smluv jak s partnery mimo ASEAN (např. EU, USA, Japonsko ), tak tvorbu smluv a deklarací závazných jen v rámci ASEAN (např. prosazování mírových otázek pomocí smlouvy o Pásmu bez jaderných zbraní v jihovýchodní Asii atd.), zřizování speciálních komisí pro řešení aktuálních problémů a univerzitních programů v členských státech.
1.5
Rozpočet a financování:
Činnost organizace je financována částečně přímo vládami jednotlivých členů, částečně soukromými subjekty, ale hlavní odpovědnost za financování má, a s rozpočtem organizace operuje, tzv. ASEAN Finance Corporation (AFC), společně s ASEAN Banking Council (ABC) a Finanční a bankovní komisí (COFAB), otázky přílivu kapitálu do zemí ASEAN a jeho rozdělování mají za úkol i další instituce, např. ve vztahu s Japonskem je to ASEAN – Japan Development Corporation (AJDC).
1.6
Historie ASEAN
Vznik ASEAN svým způsobem představoval vyvrcholení dekolonizačního procesu v jihovýchodní Asii, který začal ihned po ukončení II. Světové války. Státy nacházející se v této oblasti se v průběhu padesáti let vymanily z koloniálního vlivu. Hlavním faktorem, který podnítil rozmach národního hnutí , byla japonská okupace a skutečnost, že evropské státy, do jejichž koloniálního vlivu tyto státy spadaly , jim nebyly v průběhu světové války schopny zajistit ochranu. Když se pak evropské kolonikální mocnosti na konci II.světové války pokoušely opět získat a stabilizovat svoji kontrolu v Asii zjistily, že v průběhu japonské okupace se rozvinul silný národní odpor, což je donutilo se z těchto oblastí stáhnout, i když často po dlouhých válkách za nezávislost. Když se v roce 1967 pět států jihovýchodní Asie shodlo na založení Sdružení států jihovýchodní Asie, nejednalo se o první pokus o hospodářskou a politickou spolupráci v tomto regionu, ale jen o jakési vyústění předchozích méně úspěšných pokusů. Lze se například zmínit o Associatin of Southeast Asia (Malajsie, Thajsko, Filipíny), jež ovšem existovala pouze mezi lety 1961-1962 nebo o South Asia Integration (1963 – Filipíny, Indonésie, Thajsko), která se mimo jiné pokoušela o
9
vytvoření zóny volného obchodu. Nakonec až Bangkokská deklarace způsobila, že sporné otázky ( územní spory Malajsie a Indonésie nebo odtržení Singapuru od Malajsie) ustoupily do pozadí před možnými hrozbami pro region (na intenzitě stále nabývající vietnamský konflikt nebo čínská kulturní revoluce), jimž mohlo sdružení několika států lépe čelit. Tak vznikl ASEAN , jenž v jihovýchodní Asii nastartoval úspěšnou spolupráci. Původně se ovšem jednalo jen o politickou (částečně i bezpečnostní) spolupráci, což bylo způsobeno zejména válkou ve Vietnamu a další eskalací konfliktů v Kambodži a Laosu. Přesto se ale už v této době začal tvořit nejen základ pozdější ekonomické spolupráce, ale započal i proces rozšiřování organizace. Jejím novým členem se jako první stal roce 1984 malý státeček, který leží zcela obklopen Malajsií, totiž Brunej. K dalšímu rozšíření ASEAN ovšem došlo až po konci studené války, byť i v předchozích letech se s dalším rozšířením samozřejmě počítalo. Ovšem až v letech devadesátých se rozšíření stalo jedním ze stěžejních cílů ASEAN. Od roku 1992 se pozorovatelskými státy v ASEAN staly Vietnam a Laos a již v roce 1995 se ve Vietnamu podařilo splnit přijímací kritéria a stal se plnohodnotným členem organizace. Zbývající státy (Laos, Barma, Kambodža) měly dovršit tzv. Vision of Asean 10 (dlouhodobý cíl organizace mít 10 členů) a vstoupit do ASEAN při příležitosti 30.výročí jeho založení. Stalo se tak ovšem jen v případě Laosu a Barmy v roce 1997, neboť v Kambodži došlo k další eskalaci napětí a násilí. Přijetí této země bylo tedy odloženo až do uklidnění situace. Právě pomocí ASEAN se však stav v zemi podařilo stabilizovat. Díky tomu se Kambodža 30.4.1999 stala řádným členem organizace.
1.7
Charakteristika ekonomické úrovně ASEAN
V následujících tabulkách jsou zahrnuty nejdůležitější informace o členských státech ASEANu. K vlastnímu vytvoření jsou zde použity informace z dostupných a nejaktuálnějších zdrojů, ne starších dvou let (tzn. od roku 2003 do roku 2005). V tabulce lze najít např. aktuální importované a exportované komodity jednotlivých států, výši HDP, měnu, hlavu státu, náboženství, atd
10
BRUNEJ Hlava státu Hlavní město Rozloha Počet obyvatel Jazyk Náboženství Členství
: : : : : : :
Měna HDP Průmysl Export Import
: : : : :
Sultán Haji Hassanal Bolkiah Bandar Seri Begawan 2 5 765 km 363,5 tis. (2004) Malajština, Angličtina Islám ASEAN, APEC, APT, APDC, Commonwealth, ESCAP, GP 77, GATT/WTO, ICAO, IMO, IMF, WMO, UNDP, WHO, WIPO, WTO-GBT, ASEM, EALAF B$ Brunejský dolar 4,715 mld. US$ (2004) Těžba ropy a zemního plynu, textilní, potravinářský, stavebnický Ropa a zemní plyn, oblečení technika a stroje pro dopravu, syntetické (umělé) doplňky potravin
KAMBODŽA Hlava státu
: Norodom Sihamoni
Nejvyšší představitel vlády
: Premiér Hun Sen
Hlavní město
: Phnom Penh
Rozloha
: 181 035 km
Počet obyvatel
: 13 798 000 (2004)
Jazyk
: Khmerština
Náboženství Členství
: Buddhismus : ASEAN, CTBTO, ESCAP, FAO, IAEA, IBRD, ICAO, IDA, IFC, IFAD, ILO, IMF, IMO, ITU, LDC, UNO, UNCTAD, UNESCO, UPO, UNIDO, WIPO, WHO
Měna
: Riel
HDP
: 4,215 mld. US$ (2004)
Průmysl
: Textilní, potravinářský, zpracování potravin, dřevozpracující průmysl
Export
: oblečení, textilie, nábytek, kaučuk (guma)
Import
: Dopravní vybavení a stroje, průmyslové zboží, syntetické (umělé doplňky potravin
2
INDONÉSIE
11
Hlava státu Hlavní město Land area Počet obyvatel Jazyk Náboženství Členství
: : : : : : :
Ména HDP
: :
Průmysl
:
Export Import
: :
Prezident Susilo Bambang Yudhoyono Jakarta 2 1 890 000 km 213,5 mil. (2004). Bahasa, Indonézština Islám, Křesťanství, Buddhismus, Hinduismus ASEAN, UN, IMF, ESCAP, FAO, ILO, UNESCO, IBRD, IFC, MIGA, IDB, IDA, ADB, WTO, APEC, ASEM, EALAF Rupie 208,7 mld. US$ (2004) Papír a celulóza, cement, lehké kovy a umělá hnojiva, energetika, telekomunikace Textil, elektronika, obuvnictví, ropa a plyn, opracované dřevo Léčiva, umělé hnojiva, bavlna, textilní látky, stroje, auta
LAOS Hlava státu Hlavní město Land area Počet obyvatel Jazyk Náboženství Členství
: : : : : : :
Měna HDP Průmysl Export Import
: : : : :
Bounhang Vorachit Vientiane 2 236 800 km 5,618 milionů (2004) Laoština Buddhismus ASEAN, ADB, ESCAP, FAO, IBRD, WHO, IDA, WIPO, IFC, ILO, IMF, UN, NCTAD, UNESCO, UNIDO, UNICEF, WHO, EALAF Kip 12,043 mil. US$ (2004) oděvnictví, dřevozpracující průmysl, výroba elektrické energie káva, el. energie, oděvnictví, dřevěné výrobky, sádra Zemědělské stroje, ocel, elektronika, železo, ropa, stavebnické materiály
MALAJSIE Hlava státu
:
Hlavní město Rozloha Počet obyvatel Jazyk Náboženství
: : : : :
premiér Seri Paduka Baginda Yang Dipertuan Agung Tuanku Syed Sirajuddin Ibni Almarhum Tuanku Syed Putra Jamalullail Kuala Lumpur 2 330 257 km 23,1 mil. (2004). Melayu, angličtina, čínština, tamilština Islám, buddhismus, taoismus, hinduismus, křesťanství
12
Členství
: ASEAN, ADB, APEC, ASEM, D-8, EBRD, ECOSOP, ESCAP, FAO, G15, IAEA, IBRD, ICAO, IDA, IDB, ILO, EALAP : malajský Ringgit : 103,737 mld. US$ (2004) Elektronika, textilní, oděvnický a obuvnický, chemický, ropa, : dřevozpracující průmysl, strojírenství, gumárenský : elektronika, ropa a zemní plyn, textil, oblečení obuv, palmový olej, dřevo : Stroje a dopravní prostředky, produkty železa
Měna HDP Průmysl Export Import
MYANMAR (Barma) Hlava státu Hlavní město Rozloha Počet obyvatel Jazyk Náboženství Členství
: : : : : : :
Měna HDP Průmysl Export
: : :
Import
:
:
Generálmajor Hla Tun Yangon 2 676 577 km 53,515 mil. (2004) Myanmarština Buddhismus, Křesťanství, Islám ASEAN, ADB, ESCAP, ACU, FAO, IBRD, IDA, IFC, ILO, IMF, ITU, WTO, UNESCO, UNIDO, UNICEF, EALAF Kyat 9,605 mld. US$ (2004) zemědělský, textilní, válcovny ocele Rýže, týkové dřevo, luštěniny (fazole), kaučuk, káva, minerály, drahokamy (těžba v moři) Elektrická energie, umělá hnojiva, nafta, cement, těžební zařízení a náhradní díly, vodní čerpadla, hydraulické rypadla
FILIPÍNY Hlava státu Hlavní město Rozloha Počet obyvatel Jazyk Náboženství Členství Měna HDP Průmysl
: : : : : : :
Prezidentka Gloria Macapagal-Arroyo Manila 2 300 000 km 81,081 mil. (2004) Filipínština, angličtina, španělština Islám, křesťanství, buddhismus ASEAN, ADB, APEC, ASEM, FAO, IBRD, IDA, IMF, IFAD, IFC, ILO, UN, UNESCO, UNICEF, UNIDO, WHO, WTO, WCO, WIPO, EALAF : Peso : 79,270 mld. US$ (2004) potravinářský, těžba ropy a černého uhlí, chemický průmysl, : elektrotechnický průmysl
13
Export
Elektronika, oblečení, stroje a dopravní prostředky, minerály, kokosové produkty, cukr, banány, ananas, mango : Materiály pro výrobu elektroniky/ elektrických výrobků :
Import
SINGAPUR Hlava státu Hlavní představitel vlády Hlavní město Rozloha Počet obyvatel Jazyk Náboženství Členství
: SR Nathan : Premiér Lee Hsien Loong : : : : : :
Měna HDP Průmysl Export
: : :
Import
:
:
Singapore 2 697,1 km 4,2 milionů (2004) Angličtina, malajština, mandarinština, tamilština Buddhismus, křesťanství, islám ASEAN, ADB, APEC, ARF, COMMONWEALTH, FAO, IAEA, IBRD, IDA, IFC, IMF, IFAD, IMO, ILO, ITU, UNIDO, UPO, WHO, ASEM, EALAF Singapurský Dolar (S$) 91,355 mld. US$ (2003) Elektronický, chemický, služby, turismus, bankovnictví a finančnictví Ropné produkty, zemědělské stroje, radiové a televizní přijímače, elektronické komponenty, oblečení, tabák Surová ropa, železo a ocel, stroje, elektrické generátory, elektronické komponenty a součástky
THAJSKO Hlava státu Hlavní město Rozloha Počet obyvatel Jazyk Náboženství Členství
: : : : : : :
Měna HDP Průmysl Export
: : :
Import
: :
Premiér Thaksin Shinawatra Bangkok 2 513 254 km 64,950 mil. (2004) Thajština Buddhismus, islám ASEAN, ADB, ASEM, ESCAP, FAO, IBRD, IDA, IFC, IMF, ILO, UNCTAD, UNESCO, WHO, WIPO, APEC, EALAF Baht 143,303 mld. US$ (2004) Elektronika, drahokamy a šperky, obuvnictví, textilní, oděvní Textil, počítače a počítačové komponenty, integrované obvody, drahokamy a šperky, obuv Průmyslové stroje, železo a ocel, stroje na výrobu elektroniky
14
VIETNAM Hlava státu Hlavní město Rozloha Počet obyvatel Jazyk Náboženství Členství
: : : : : : :
Měna HDP Průmysl Export
: : :
Import
:
:
Tran Duc Luong Ha Noi 2 330 363 km 81,185 mil. (2004) Vietnamština Buddhismus, křesťanství ASEAN, IBRD, IDA, IFC, IMF, ASEM, MIGA, UNDP, UNCTAD, GSPT, UNIDO, FAO, IFAD, ICAO, EALAF Dong 39,021 mld. US$ (2004) zemědělský, lesnický, rybolov, průmyslová výroba Surová ropa, uhlí, chrom, cín, cement, vlna, juta, rýže, skořice, mořské plody Motory, ropné produkty, nafta, umělá hnojiva
V současné době je tedy ASEAN společenstvím deseti, dynamicky se rozvíjejících států jihovýchodní Asie s rozlohou cca 4.5 mil km² a s populací o velikosti 515 milionů obyvatel. Tento rozsáhlý ekonomický prostor vykazuje hrubý národní produkt ve výši 560 miliard USD a vyznačuje se poměrně vysokým zapojením do mezinárodní dělby práce (hodnota celkového zahraničního obchodu ASEAN činí zhruba 710 miliard USD). I přes značné ekonomické rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, kdy na jedné straně stojí relativně velmi vyspělé ekonomiky – podle HDP na obyvatele – co do své velikosti nepříliš významné, jako je Singapur, či Brunej - a na straně druhé ekonomiky podstatně větší, ale velmi chudé – Barma, Kambodža, Vietnam a Laos, disponuje ASEAN relativně vhodnými předpoklady realizovat integrační spolupráci v oblasti. Má k dispozici značné, neustále rostoucí lidské zdroje, s relativně dobrou úrovní kvalifikace. Členské státy dosahují stabilně vysokých temp růstu, přičemž nejvyšší míry růstu HDP vykazují právě státy nejméně vyspělé. Důležitým prvkem je také skutečnost, že na rozdíl od jiných regionů Asie, zde nejsou překážkou v prohlubování integrace etnické a náboženské konflikty. Určitým problémem se však jeví dosti výrazný nesoulad v politickém směřování a režimech jednotlivých států, když je zde možné nalézt vlády demokratické i ryze autoritativní, či inklinující k myšlence socialismu. Charakteristika členských států ASEAN:
15
Stát
Rozloha v km²
Počet obyvatel v tis.
HDP v mil. USD
HDP/ob v v USD
Brunej 5 765 338,5 4 252 Filipíny 300 000 76 320 71 350 Indonésie 1 919 317 203 456 145 900 Kambodža 181 035 12 200 3 400 Laos 236 800 5 218 1 759 Malajsie 329 758 23 266 88 050 Myanma 676 577 49 008 7 300 Singapur 660 4 018 85 681 Thajsko 513 120 62 408 114 859 Vietnam 330 363 77 686 33 101 ASEAN 4 493 395 513 919 555 652
Export v mil. USD
Import v mil. USD
12 565 3 533 1 125 935 1 374 1 600 717 57 489 34 921 279 336 551 337 87 981 69 598 3 784 2 122 2 156 149 31 243 28 496 21 326 122 542 109 683 1 840 63 190 60 665 426 16 223 15 881 1 018 386 033 324 676
Zdroj: ASEAN Finance and Macroeconomic Surveillance Unit (FMSU) Database
Růst hrubého domácího produktu (v %) __Rok__ Země Brunej Kambodža Indonésie Laos Malajsie Myanmar/Barma Filipíny Singapur Thajsko Vietnam ASEAN
1996 1,01 4,60 7,82 6,89 10,00 6,44 5,85 7,71 5,90 9,34 7,30
1997 3,60 6,82 4,70 6,91 7,32 5,74 5,19 8,51 -1,37 8,15 4,16
1998
1999
-3,99 3,70 -13,13 3,99 -7,36 5,77 -0,59 -0,86 -10,51 5,83 -7,14
2,56 10,78 0,79 7,28 6,14 10,92 3,41 6,42 4,45 4,71 3,58
2000 2,82 7,03 4,92 5,81 8,86 13,70 4,38 9,41 4,76 6,76 5,91
2001 3,05 5,67 3,45 5,76 0,32 10,50 4,52 -2,37 2,14 6,93 3,26
2002 2,83 5,48 3,69 5,70 4,15 5,00 3,12 3,29 5,41 7,04 4,33
2003 3,20 5,00 4,10 5,90 5,31 5,10 4,70 1,09 6,75 7,24 5,01
Zdroj: ASEAN Finance and Macroeconomic Surveillance Unit (FMSU) Database
Z výše uvedených tabulek je zřejmé, že ASEAN bude i v dalších letech posilovat svou pozici na světových trzích a v budoucnu se s ním bude počítat jako s jedním z největších světových obchodní supervelmocí.
16
1.8
Smlouvy a deklarace ASEAN
Mezi základní cíle obsažené v Bangkokské deklaraci z roku 1967 patří: -
Zrychlovat hospodářský růst a podporovat společenský a kulturní rozvoj v regionu ASEAN prostřednictvím společné snahy v duchu rovnosti a partnerství pro upevnění prosperity a míru v oblasti.
-
Podporovat mír a stabilitu v regionu při respektování spravedlnosti a práva ve vztazích mezi členskými zeměmi a zachování principů Charty OSN
V listopadu 1971 vyhlašuje zakládající pětice zemí ASEAN na svém zasedání v Kuala Lumpur jihovýchodní Asii za pásmo svobody, neutrality a míru a v únoru 1976 na summitu, jenž se konal na Bali jsou přijaty dva důležité dokumenty. Prvním z nich je Deklarace shody ASEAN, která rozšiřuje původní dva cíle z roku 1967 o další čtyři, a to: -
Aktivní spolupráce a podpora vzájemné pomoci ve všech oblastech (ekonomické, kulturní, technické, administrativní, sociální atd.)
-
Vzájemná pomoc při zřizování a provozování vzdělávacích a vědeckých zařízení
-
Rozvíjení spolupráce při dalším rozvoji zemědělství a průmyslu, při rozšiřování vzájemného obchodu, zlepšování infrastruktury a zvyšování životní úrovně obyvatel.
Druhým dokumentem je Smlouva o přátelství a spolupráci v jihovýchodní Asii. Touto smlouvou členské státy deklarovaly zásady, na nichž bude založena jejich další spolupráce a
vzájemné vztahy –
vzájemná úcta ke svobodě, nezávislti,
svrchovanosti, rovnosti všech národů, právo každého státu na svou existenci a samostatnost, zákaz vměšování do vnitřních záležitostí kteréhokoliv státu ze strany jiného, řešení případných sporů mírovým způsobem, odmítnutí hrozby či použití síly při prosazování svých zájmů, vzájemná efektivní spolupráce.
Mechanismy práce a organizační struktura 1) Summit ASEAN
17
Nejvyšším a nejdůležitějším orgánem organizace je Summit ASEAN, v rámci něhož se setkávají hlavy států a vlád jednotlivých zemí a rozhodují a dalším vývoji organizace. Summit je svoláván jedenkrát za tři roky (první se uskutečnil v roce 1976) a doposud došlo k osmi takovýmto setkáním. V období mezi oficiálními summity může ale dojít k tzv. neformálnímu summitu. Ten má řešit důležité otázky v době mezi konáním summitů oficiálních.
2) Setkání ministrů Každoročně se schází i další orgán ASEAN, totiž Setkání ministrů. V tomto případě se jedná o setkání ministrů zahraničních věcí. Ti ovšem také, pokud je třeba, jednají v období mezi jejich oficiálními setkáními. Tato jednání se označují jako tzv. speciální nebo neformální setkání, kde jsou hlavním bodem rozhovorů většinou aktuální politická témata. K Setkání ministrů zahraničních věcí ASEAN dochází již od roku 1967 a jejich vedení rotuje mezi jednotlivými zeměmi. Setkání v rámci ASEAN se ovšem týká i dalších členů jednotlivých vlád, nejčastěji dochází k diskusím ministrů financí, zemědělství nebo ekonomických ministrů jednotlivých členských států.
3) Stálá komise V době, kdy právě nedochází k jednání ministrů, má na starosit běžnou agendu organizace a méně závažné úkoly a rozhodnutí tzv. Stálá komise. Tato komise se skládá ze zástupců jednotlivých zemí a řídí ji ministr zahraničních věcí země, která právě předsedá Setkání ministrů ASEAN. Zatímco podobný druh práce, ale ještě na nižší úrovni, vykonávají Národní sekretariáty, které se nacházejí v každé ze zemí ASEAN, úředníci centrálního Sekretariátu ASEAN, který sídlí v Jakartě, dělají každodenní rutinní práci a jsou vlastně k dispozici pro plnění úkolů, které má na starosti Generální tajemník ASEAN. Mezi tyto úkoly hlavně patří: „Navrhování, řízení a uvádění aktivit ASEAN do praxe.“ O těchto aktivitách rozhodne buď Summit nebo Setkání ministrů. Generálním tajemníkem ASEAN je obvykle na pětileté období jmenována osoba, která se již dříve značnou měrou podílela na rozvoji organizace. Důležitou funkcí v ASEAN je i zástupce generálního tajemníka (Deputy Secretary – General of ASEAN). Na nejnižší úrovni struktury ASEAN jsou komise a to buď stálé nebo ad hoc, které se starají o jednu jasně stanovenou oblast jako jsou např. finance, zemědělství, obchod a průmysl, plavba a letecká doprava. Tyto komise přímo podléhají rozhodnutím ministrů ASEAN v dané oblasti. Všechny komise se 18
ještě dále mohou podle potřeby dělit na několik subkomisí, nebo ustanovit buď tzv. expertní skupiny, nebo tzv. pracovní skupiny.
2.
ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ASEAN
Tato kapitola obsahuje analýzu současného stavu ASEANu, jeho příležitosti pro svět, možné spolupráce v oblasti obchodu a další informace týkající se současného stavu.
2.1
Ekonomická a funkční spolupráce
Když byl ASEAN založen, obchod mezi jednotlivými členskými státy byl nepatrný. Záznamy mezi léty 1967 a léty sedmdesátými ukazují, že se podíl obchodu mezi zeměmi ASEANu a celkovým obchodem členských států pohyboval mezi 12 a 15 procenty. Dokazují to některé statistiky tohoto období, zejména ustanovení z roku 1977 (The Preferential Trading Arrangement of 1977).
2.2
ASEAN – FTA, zóna volného obchodu
19
Singapurský summit, který se konal v lednu 1992 uzavírá jednu etapu vývoje tohoto integračního uskupení, ve které dochází k pomalému, leč nepřetržitému sbližování postojů a stanovisek členských států, k posilování jejich jednoty a postupného přesouvání těžiště spolupráce od vojenskopolitických oblastí k oblastem ekonomickým a sociálním, které vrcholí dohodou o vytvoření Pásma volného obchodu zemí ASEAN (ASEAN Free Trade Area – AFTA)
Státy ASEAN-FTA si velice dobře uvědomovaly přínos odstranění cel i netarifních překážek ve vzájemném obchodu pro další růst produktivity a efektivnosti jejich ekonomik. To se mělo v konečném důsledku odrazit ve zvyšování konkurenční schopnosti těchto zemí na světovém trhu a v jejich dalším dynamickém rozvoji. V rámci dohody o Společném efektivním tarifu (CEPT), jakožto základním schématu pro realizaci AFTA, byl stanoven harmonogram eliminace tarifních i netarifních překážek obchodu mezi účastníky. Původně bylo schváleno, že k odstranění veškerých překážek dojde v průběhu období 1993-2008 a to ve dvou etapách. První měla být ukončena k 1. lednu 2003 snížením úrovně tarifů (s výjimkou zemědělských tarifů) na maximálně 20%, druhá pak k 1.1.2008, kdy se maximální celní tarify měly pohybovat v rozmezí 0 – 5%. (graf. č. 1)
Graf č.1: Procentuální vyjádření celních tarifů států s tarify 0-5 procenty
Zdroj: : Databáze dozorčí rady pro finance a makroekonomii ASEANu
20
(Tento graf ukazuje procentuální zastoupení tarifů 0-5 %. To znamená že mezi šesti základními členy ASEANu bylo zastoupení sazby tarifů 0-5 % téměř stoprocentní, zatímco u ostatních členů dosahovala tato sazba pouze dvě třetiny, 1/3 tarifů byla vyšší pěti procent.)
Tento plán však doznal změny hned na dalším, pátém summitu ASEAN v Bangkoku, kde se členské státy rozhodly urychlit realizaci AFTA z 15 na 10 let(tzn. do r. 2003) a zahrnout do ní i zemědělské produkty s tím, že některé citlivé výrobky budou dočasně z CEPT vyřazeny.
Hlavní přínos utvoření AFTA lze především spatřovat ve výrazném zintenzivnění vzájemné spolupráce v obchodní oblasti mezi členskými zeměmi. V roce 1993 činil obchod mezi zúčastněnými státy cca 8,6 mld USD, zatímco v roce 2001 již téměř 210 miliard, což je nárůst o 142%. Zároveň to znamená, že výměna zboží v rámci ASEAN-FTA se podílí na celkových vývozech a dovozech tohoto integračního uskupení 30%. Pro srovnání je možné uvést, že v roce, kdy byl ASEAN založen činil tento podíl pouze 12%. Co se týče plánu AFTA půjde o velmi specifické asijské srůstání, jež nebude tak těsné jako v Evropské unii.
2.3
Vývoj obchodu
Po krizi v letech 1997-1998 nabyl export ASEANu znovu růstu během dvou let, když celkový export měl hodnotu 408 mld. dolarů. Po poklesu v roce 2001, kdy výše exportu činila 366.8 mld. dolarů (díky výsledku ekonomického sestupu v USA a EU a hospodářské recese v Japonsku), export ASEANu opět vzrostl. A to v roce 2002, kdy dosahoval výše 380.2 mld. dolarů. Narůstání hodnoty exportu trvalo až do poloviny roku 2003. Obchod mezi členskými státy od poloviny roku 2003 vzrostl o 4,2 % u exportu a 1,6 % u importu. [Grafy 2,3 a 4] Graf č.2: Celkový export ASEANu
21
Zdroj: : Databáze dozorčí rady pro finance a makroekonomii ASEANu
Graf č.3: Celkový obchod ASEANu, pouze 6 základních členů (v mil. dolarů)
Zdroj: : Databáze dozorčí rady pro finance a makroekonomii ASEANu
Graf č.4: Obchod mezi zeměmi ASEANu, pouze země základní (v mil. dolarů)
22
Zdroj: : Databáze dozorčí rady pro finance a makroekonomii ASEANu
2.4
Obchod ASEANu s hlavními obchodními partnery
USA, Japonsko a Evropská unie pokračují ve snaze být největšími exportéry na trhu ASEANu. Japonsko, následované USA a EU, byly největšími zdroji importu. Během let 2002 a 2003 vzrostl šesti základním členům (Brunej, Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur a Thajsko) obchod s hlavními partnery o 11,71 % u exportu a 6,91 % u importu. Naopak, export ASEANu do USA a Indie poklesl. Taktéž v tomto období poklesl import z Kanady a Indie.
2.5
Vnější vztahy
Vize ASEANu (The ASEAN Vision 2020) potvrdila, že ASEAN zastává klíčovou roli v mezinárodním společenství a narůstá obecný zájem o ASEAN.
ASEAN učinil hlavní kroky v budování vzájemné spolupráce se státy v Asijskopacifickém regionu v jednotě a velké prioritě. Spolupráce s ostatními východoasijskými
zeměmi
byla
urychlena
dodržováním
každoročních
dialogů
mezi představiteli ASEANu, Čínou, Japonskem, a Jižní Koreou. V roce 1997 bylo mezi ASEANem a každou zúčastněnou zemí podepsané společné prohlášení poskytující rámec pro spolupráci v 21. století. V listopadu roku 1999, představitelé ASEANu, Číny, Japonska a Jižní Koreje vydali Společné prohlášení o východoasijské spolupráci v oblasti vzájemné spolupráce.
23
Sdružení států jihovýchodní Asie časem začalo čelit problémům, které překračovaly rámec jejich regionu a musely se řešit na jiných úrovních. Proto i členové ASEAN byli nuceni navazovat dialog a spolupráci ať s jednotlivými státy nebo i s dalšími sdruženími států. V této souvislosti je nutno zmínit, že ASEAN není v regionu jihovýchodní Asie jedinou regionální mezinárodní organizací se zaměřením na hospodářskou spolupráci. Je tím na mysli zejména Asijsko – tichomořská hospodářská spolupráce (Asia – Pacific Economic Cooperation – APEC). Ta vznikla v zoce 1989 jako spíše konzultační fórum, ale dnes je již regionálním sdružením s hospodářskými, politickými, ale i bezpečnostními cíli. Jeho základ vlastně tvoří státy ASEAN (kromě Laosu, Kambodže a Barmy jsou všichni i členy APEC), které v rámci Asisjko – tichomořské hospodářské spolupráce jako platformy pro transkontinentální spolupráci mohou jednat s Dohodou o severoamerickém volném obchodu (NAFTA – North American Free Trade Agreement,USA, Mexiko, Kanada), s jihoamerickými zeměmi (Chile, Peru) s Australsko – novozélandskou zónou volného obchodu (ANZFTA – Australia – New Zealand Free Trade Area) a v neposlední řadě i se strategickými státy jakými jsou bezpochyby Rusko, Japonsko a Čína. APEC by však ve vztahu k ASEAN (jak potvrdilo ministerské setkání APEC v Singapuru v roce 1990) měl být pouze podpůrnou silou a dokonce posilovat roli ASEAN. V poslední době se ale ukazuje, že členství v APEC může pro státy ASEAN být i jistou nevýhodou, což lze například dokumentovat na rozdílném přístupu zemí ASEAN k liberalizaci obchodu v rámci APEC. ASEAN samozřejmě spolupracuje i s dalšími mezinárodními organizacemi a přirozeně i s mnoha státy jednotlivě, jako např. s USA prostřednictvím tzv. US – ASEAN Bussines Council, s Austrálií na tzv. ASEAN – Australia Economic Cooperation Programme (AAECP), se státy Jižní Ameriky prostřednictvím East Asia – Latin Amerika Forum (EALAF), ale i například s Organizací spojených národů. Větší význam pro Sdružení národů jihovýchodní Asie má ale každoroční ASEANForeign ministers meeting (někdy je toto setkávání též označováno jako East Asia Vision Group), kde se setkávají ministři zahraničních věcí členských států ASEAN se svými resortními kolegy z Číny, Japonska a Jižní Koreje. Pomineme-li otázky vojensko – bezpečnostní, pak zejména ekonomické otevírání Čínské lidové republiky s sebou nese problémy, které znepokojují státy ASEAN. Jedná se např. o příliv ilegálních běženců a tím i samozřejmě i nové a levné pracovní síly, nebo též o 24
proniknutí levných produktů na trh ASEAN, což může ohrožovat některé výrobce ve členských státech. Stejně tak v roce 1999 došlo k tzv. ASEAN +10Foreign ministers meeting, kde byly partnery ASEAN při jednání i další strategicky důležité země. Podobné iniciativy se každoročně ASEAN ujímá s pravidelnou obměnou jednajících stran, přizvané státy se podobných setkání s potěšením účastní, protože je zřejmý i zájem světových velmocí, zejména Spojených států a Japonska, o kontrolu nad slibně se rozvíjejícími trhy v dané oblasti.
2.6
Systém dialogů
Na druhé konferenci v Kuala Lumpur souhlasili hlavy států ASEANu, že ekonomické vztahy s ostatními zeměmi a seskupeními je třeba zvýšit a zintensivnit. V této příležitosti se setkali ministři ASEANu s premiéry Austrálie, Japonska a Nového Zélandu. V dalším roce se uskutečnilo setkání s ministry Austrálie, Kanady, EU, Japonska, Nového Zélandu a USA. Bylo to setkání ASEANU s jeho partnery dialogů. Každý další rok se setkávali ministři těchto zemí s protějšky z ASENU. Čtyři další země se později přidalo k těmto dialogům, které se uskutečňovaly vždy po konferenci ASEANu. A tak vznikl systém dialogů. Mezi tyto čtyři země patřila Čína (1996), Indie (1996), Jižní Korea (1991) a Rusko (1996).
2.7
Spolupráce členských států
Jak již bylo zmíněno, v počátcích ASEAN chtěli jeho členové svojí spoluprací vyřešit vzájemné politické problémy a politicky tak posílit region jako celek: „Iniciátoři ASEAN ovšem razili zásadu, že cesta k rozvoji a ke stabilitě členských zemí vede přes ekonomiku.“ Přestože některé bezpečnostní otázky v rámci ASEAN řešeny
byly,
jednalo se spíše jen o okraj zájmu organizace, což bylo dáno zejména koexistencí dalších organizací v regionu jako ANZUS nebo SEATO. Přesto v bezpečnostních otázkách ASEAN některé důležité kroky učinil. Jednalo se např. o založení tzv. ASEAN Regional Forum (ARF) v roce 1993, což je diskusní fórum o bezpečnostních 25
otázkách regionu, které je otevřené, takže se ho účastní i např. Japonsko nebo Čína. V souvislosti s problematikou bezpečnosti v regionu můžeme též hovořit o vytvoření Jihovýchodní asijské zóny bez jaderných zbraní (SEANWEZ) v roce 1997 či o řešení dalších otázek jako je stahování amerických vojáků z filipínských základen. Stěžejní oblastí spolupráce zemí ASEAN je ovšem oblast ekonomická. Kooperace zemí ASEAN probíhá podle koncepce tzv. regionální adaptability, což znamená vytvoření
aliance,
která
bude
schopna
vyrovnat
se
s výzvami
moderního
mezinárodního systému, zároveň bude ale plně odpovídat kritériu nezasahování do vnitřních záležitostí států. Již Deklarace svornosti ASEAN z roku 1976 stanovila 3 základní směry ekonomické spolupráce ASEAN. Kromě liberalizace obchodu a posílení průmyslové spolupráce se jednalo o různé smlouvy a dohody mezi jednotlivými členy organizace jak na úrovni vlád, tak v rámci soukromého sektoru. Dalším krokem k užší ekonomické spolupráci byl hned v následujícím roce tzv. Preferential Trading Arrangement, který upravoval celní tarify při vzájemném obchodování mezi členskými státy ASEAN. V roce 1997 byla schválena tzv. ASEAN Vision 2020, která má nadále rozvíjet hospodářskou spolupráci regionu a časem dosáhnout volného pohybu zboží, služeb, investic, kapitálu, také umožnit spravedlivý hospodářský rozvoj, snižování chudoby a sociálních nerovností. ASEAN se těmito kroky snaží stabilizovat ekonomiky svých členů (někteří z nich jsou často označovaní jako tzv. asijští draci), jejichž strmý ekonomický vzestup (tzv. efekt letících hus) byl zbrzděn Velkou asijskou krizí, a dalším nepředvídatelným obtížím předcházet.
3.
ANALÝZA TENDENCÍ VÝVOJE ASEANU
26
V této kapitole jsem se zaměřil na tendence vývoje ASEANu s hlediska spolupráce s Evropskou Unií, která je jedním z největších exportérů ASEANu, a také proto, že Česká republika patří do zemí ASEANu.
3.1
Spolupráce ASEAN a EU
Přestože téměř od založení ASEAN již existovala vzájemná spolupráce s evropskými státy, k těsnějším kontaktům obou mezinárodních organizací došlo až s pozvolnými hospodářskými úspěchy regionu jihovýchodní Asie. Z jiného pohledu je v této souvislosti nutno nahlížet na spolupráci ASEAN a Ruska, k níž jsou obě strany vedeny zejména geografickou polohou.
Bývalé EHS se již v roce 1972 stalo prvním partnerem ASEAN, se kterým sdružení států jihovýchodní Asie udržovalo kontakt pomocí komise speciálně vzniklé k tomuto účelu. O tři roky později se sešli zástupci obou organizací, aby v rámci tzv. ASEAN – ECC Joint Study Group projednali možné scénáře vzájemné spolupráce. Ke všem těmto podobným jednáním však zatím docházelo jen na neformální úrovni. Až v roce 1977 se setkal německý ministr zahraničních věcí H.D.Genscher se svým thajským resortním kolegou U.Panchariyangkun a shodli se na nutnosti pravidelných setkávání EHS – ASEAN na ministerské úrovni. Přítomnost německého ministra je pochopitelná, neboť právě v regionu jihovýchodní Asie dosud nebyly zapomenuty konflikty s bývalými koloniálními mocnostmi (Španělsko, Portugalsko, Velká Británie nebo Francie) a země ASEAN ještě nyní považují Spolkovou republiku Německo za nejvýznamnějšího a zároveň nejspolehlivějšího evropského partnera (SRN je momentálně z členů EU rovněž největší individuální dovozce a vývozce v zemích ASEAN). K prvnímu setkání ministrů (ASEAN – EEC Ministerial Meeting – AEMM) došlo v říjnu 1978 v Bruselu. Hned na dalším setkání ministrů v Kuala Lumpuru v roce 1980 byl podepsán klíčový dokument pro další vývoj vztahů obou regionů. Jedná se o EC –ASEAN Cooperation Agreement (Kooperační dohoda ES – ASEAN), tato dohoda zejména stanovila cíle pro obchodní hospodářskou a technickou spolupráci a vytvořila zvláštní komisi (Joint Cooperation Cometee – JCC) jako mechanismus pro kontrolu a rozvoj spolupráce ASEAN a EHS. Tato komise se od svého založení zatím sešla třináctkrát (naposledy v květnu 1999 v Bangkoku) V rámci tohoto důležitého dokumentu byla potvrzena spolupráce nejen na poli
27
ekonomickém, ale byla navržena i spolupráce v oblasti zdravotnictví, školství nebo i v boji proti drogám. Evropa zároveň v této době poskytla regionu jihovýchodní Asie nemalé finanční prostředky a technické zázemí na řešení zejména problémů kambodžských, vietnamských a laoských uprchlíků, které tehdy tížily hlavně Thajsko. Ještě větší pokrok ve vzájemných ekonomických vztazích později nastal po založení společného obchodního fóra ASEAN – EEC Business Council v prosinci 1983.
K dalšímu utužování vztahů došlo až v průběhu 90.let. Na 11. setkání ministrů EU a ASEAN v německém Karlsruhe v říjnu 1994 byly vytvořeny další společné orgány obou organizací. Jedná se o Eminent Persons Group (EPG – Skupina významných osobností podobná jako existuje v APEC), jejímž cílem je, aby zástupci obou regionů v tomto orgánu mimo jiné společně dále rozvíjeli politickou, bezpečnostní, hospodářskou a kulturní spolupráci. Dalším novým orgánem se stal ASEAN – EU Senior Official Meeting (SOM – Setkání členů vlád), což znamená jednání nižších vládních úředníků, které obvykle navazuje na Setkání ministrů a má za úkol zajistit praktickou realizaci ministry přijatých rozhodnutí. První takovéto jednání se uskutečnilo v roce 1995 v Singapuru a ve stejném roce došlo též k prvnímu Speciálnímu setkání ekonomických ministrů EU a ASEAN. Z dalších společných orgánů lze ještě například jmenovat komise ASEAN sídlící v nejdůležitějších evropských centrech, jedná se např. o Brusel (ASEAN – Brussels Comitee), Paříž nebo Londýn.
Vztahy EU a ASEAN však sebou přinášejí a přinášely i jisté obtíže a to i v případě, že pomineme již výše zmíněné historické zkušenosti obyvatel Asie s evropskými kolonizátory. Cíle spolupráce se totiž časem začaly měnit směrem k odstraňování chudoby, k plánování rodičovství, posílení role žen ve společnosti, dodržování základních lidských práv a ekologických a samozřejmě i právních (zejména co se týče práva duševního vlastnictví) standardů. Velké problémy ve vzájemných vztazích tak pramenily zejména z toho, že státy ASEAN přijímaly jen se zdráháním po evropsku chápána lidská práva, takové požadavky byly často považovány za formu kulturního imperialismu a vyvolávaly postoje ze strany tradičně sebevědomých Asiatů. Setkávání dvou odlišných kultur tak sebou pochopitelně přináší nemalé potíže, které je třeba při vzájemných jednáních vždy předvídat. Na region jihovýchodní Asie je euroamerickou civilizací často nahlíženo západními metodami, 28
které často buď berou kulturní složku v úvahu jen okrajově a omezují se spíše na faktory, které jsou objektivně měřitelné. Jistou obavu též mezi obyvateli a politiky zemí ASEAN vyvolalo vytvoření jednotného evropského trhu v roce 1993.
Přes tyto překážky dochází v poslední době ke stále lepší spolupráci. V roce 1996 schválila EU novou strategii pro jednání s Asií (New Asia Strategy), jejímž cílem bylo mimo jiné vytvořit podmínky k tomu, aby nedocházelo pouze k setkávání politického charakteru, ale aby i soukromý sektor mohl navazovat oboustranně výhodnou kooperaci. Zároveň Evropská unie rozhodla pomoci ASEAN i jinak než finanční cestou a tak např. prostřednictvím tzv. Institutional Development Programme for the ASEAN Secretariat poskytuje této asijské organizaci do jejího jakartského sekretariátu některé svoje úředníky, aby svým kolegům předali zkušenosti z práce s agendou své organizace. Dalším klíčovým okamžikem
a jakýmsi dosavadním
vyvrcholením vzájemné spolupráce byl vůbec první summit představitelů EU a ASEAN, který je znám pod označením ASEM I (Asia – Europe Meeting) a konal se 1. a 2. března 1996 v Bangkoku. Jednání se kromě členských států EU a ASEAN zúčastnili i zástupci Japonska, Číny a Jižní Koreje. Aby se předešlo případným neshodám, nebyly na program jednání vůbec zařazeny právě ony citlivé body, jako jsou lidská práva, postavení žen, dětská práce nebo ekologické standardy, což společně s neúčastí Spojených států a Ruska bylo důležité pro vyjednávací pozici nejen čínské delegace, ale jistě to přivítaly i další země. Jako příklad lze uvést problematiku lidských práv ve Východním Timoru, která v minulosti bránila Indonésii v možném dialogu zejména s evropskými státy. V rámci summitu byl přijat pouze jeden oficiální dokument – Charmanś Statement (Prohlášení předsedy summitu), jež se hlavně snaží o posílení euroasijského partnerství, pořádat setkání na vyšší úrovni než doposud a pokusit se o formování nových vztahů mezi Evropou a Asií. Z dalších důležitých diskutovaných bodů se lze zmínit o snahách zintenzivnit dialog o bezpečnostních otázkách, prosazení reformy OSN a napomáhání odzbrojování. V oblasti ekonomické se jednající země dohodly na pokračující liberalizaci vzájemného obchodování, harmonizaci svých cílů s cíli jiných mezinárodních organizací jako je např. APEC. Důležité ale bylo, že se účastníci shodli na dvouleté periodicitě
setkávání
ekonomickýcj
ministrů
ASEM.
Ke
druhému
summitu
představitelů obou organizací (ASEM II) došlo 3. a 4. dubna 1998 v Londýně.
29
Program summitu byl hodně ovlivněn tím, že tzv. asisjký ekonomický zázrak byl náhle vystřídán tzv. asijskou ekonomickou krizí. Úkolem, který si jednající strany daly, bylo podobným událostem co nejlépe předcházet. Summit ovšem nedosáhl nějakých dostatečně konkrétních závěrů nebo opatření. Co se týče otázek bezpečnostních, zde Evropa s ASEAN nikdy nespolupracovala tak intenzivně jako v oblasti hospodářské, což bylo vzhledem k orientaci tehdejší EHS pochopitelné. K částečné změně došlo až s Maastrichtskou smlouvou, která znamenala společný přístup evropských zemí k zahraniční a bezpečnostní politice. Od července 1994 se EU také pravidelně účastní Regionálního fóra ASEAN – ARF (viz výše), kde se diskutují zejména otázky bezpečnosti v regionu jihovýchodní Asie.
Vzájemná spolupráce obou regionů bude bezpochyby dále pokračovat i do budoucna a zřejmě se bude i nadále prohlubovat, neboť jak Sdružení států jihovýchodní Asie, tak Evropská unie jsou si vědomy, že pozitiva jsou větší než negativa z této spolupráce vzešlá. Navíc ve 21. století se stane spíše již ekonomickou nutností udržovat co možná nejlepší vzájemné vztahy.
3.2
Politické dialogy
Politické dialogy mezi zeměmi ASEANu a Evropskou Unií probíhají na bázi setkání ministrů obou stran. Politici se na těchto mítincích setkávají již od roku 1978. Obě strany
diskutují o politických a bezpečnostních otázkách. Diskuse probíhají na
ministerských konferencích (ASEAN Post Ministerial Conferences), které se uskutečňují každým rokem hned po Regionálním fóru ASEANu (ASEAN Regional Forum, ARF). EU je platným členem ARF. EU a ASEAN zde jednají o obecných otázkách jako je důvěra v regionální mír a stabilitu.
3.3
Obchodní vztahy
30
V roce 2002 bylo EU druhým největším exportérem ASEANu a třetím největším celkovým obchodním partnerem po USA a Japonsku. Export EU do ASEANu tehdy dosahoval 30 miliard EUR, zatímco import dosahoval 62 miliard EUR. EU se snažilo, aby byl jeho trh pro ASEAN stále otevřený. A to i v době Asijské finanční krize v roce 1997. Země ASEANu, jako Thajsko a Indonésie, zaznamenaly v několika sektorech (kde začínaly být v posledních letech úspěšné) ztrátu zisku za důležité produkty. Například se jednalo o thajský rybolov. Jediný Singapur není díky své ekonomické vyspělosti cílem evropských investic. Tyto investice Evropské Unie byly před asijskou krizí velmi vysoké. I když se investice dále neustále zvyšují, nedosahují takové úrovně jako před krizí.
Podíl jednotlivých zemí ASEAN na celkovém obchodu EU (v %) Export Import Zěmě 1990 2000 2003 1990 2000 2003 Singapur 1,6 1,6 1,7 1,1 1,5 1,8 Malajsie 0,7 0,9 1 0,9 1,7 1,6 Thajsko 1 0,7 0,7 1 1,2 1,5 Indonésie 0,8 0,5 0,5 0,7 1,1 1,2 Filipíny 0,3 0,5 0,6 0,3 0,9 0,9 Vietnam 0 0,1 0,5 0 0,4 0,5 Brunej 0,1 0 0,1 0,1 0 0 Zdroj : Databáze dozorčí rady pro finance a makroekonomii ASEANu
4.
SPOLUPRÁCE S ČESKOU REPUBLIKOU
31
V této kapitole jsou vybrány tři nejzajímavější státy ASEANu z hlediska obchodu. Vybral jsem tyto tři státy: Vietnam, Thajsko a Indonésii, protože intenzita obchodu mezi těmito zeměmi a Českou republikou narůstá.
4.1
Obchod s Českou republikou a Vietnamem
VIETNAM Hlava státu Hlavní město Rozloha Počet obyvatel Jazyk Náboženství Členství
: : : : : : :
Měna HDP Průmysl Export
: : :
Import
:
:
Tran Duc Luong Ha Noi 2 330 363 km 81,185 mil. (2004) Vietnamština Buddhismus, křesťanství ASEAN, IBRD, IDA, IFC, IMF, ASEM, MIGA, UNDP, UNCTAD, GSPT, UNIDO, FAO, IFAD, ICAO, EALAF Dong 39,021 mld. US$ (2004) zemědělský, lesnický, rybolov, průmyslová výroba Surová ropa, uhlí, chrom, cín, cement, vlna, juta, rýže, skořice, mořské plody Motory, ropné produkty, nafta, umělá hnojiva
Vývoj zahraničního obchodu v posledních 5 letech: Ukazatel
2000 2001 2002
2003
2004
Export (mld. USD)
11,5
14,3 15,03 16,53 19,84
Import (mld. USD)
11,6
15,2 16,16 19,30
Bilance (mld. USD)
-0,1
-0,9
25,0
-1,13 -2,77 -5,16
Zdroj: ASEAN Finance and Macroeconomic Surveillance Unit (FMSU) Database
Vietnamský export se, kromě svých přirozených sousedních trhů, jako Japonsko, Čína, Taiwan a Singapur, orientuje hlavně na země EU a po vstupu v platnost obchodní dohody také na USA (v r. 2000 bylo USA na 7. příčce vietnamského vývozu, loni již na první!) a Austrálii. Vietnamský dovoz si však mezi sebou téměř výhradně rozdělili "asijští tygři". Další posílení pozic asijských dodavatelů lze s jistotou očekávat od momentu plné integrace Vietnamu do AFTA v r. 2006. Z mimoasijských zemí bylo v r. 2003 největším exportérem do Vietnamu Německo, ovšem celkově se umístilo až na 9. příčce za Malajsií... Pro český export se ale jedná
32
o dobrou zprávou, neboť pod částí "německého" exportu jsou pravděpodobně i některé české výrobky. Vietnamské statistiky zboží neevidují podle certifikátu skutečného původu zboží, ale podle země "dodavatele", tedy odesílatele zboží.
Vývoj vzájemného obchodu v letech 1999 - 2004 dokumentuje následující tabulka (údaje v mil. USD) Rok
Obrat
Export ČR
Import ČR
Bilance
1999
48,6
11,3
37,3
-26
2000
57,8
16
41,8
-25,7
2001
65,5
10,6
54,9
-44,3
2002
65,2
15,1
50,1
-35
2003
66,5
15,2
51,3
-36,1
2004
74,6
19,7
54,9
-35,2
Zdroj: ASEAN Finance and Macroeconomic Surveillance Unit (FMSU) Database
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že objem vzájemného obchodu v roce 2004 se ve srovnání s předchozím rokem zvýšil o 12 %, z pohledu české ekonomiky je pochopitelně důležitější ukazatel růstu exportu, který v relaci Vietnam dosáhl v r. 2004 hodnoty téměř 30 %. K nejvýznamnějším vývozním položkám patří: textil a oděvy, obuv, ropa, rýže, mořské produkty, káva, čaj, kaučuk, kešu, uhlí a rukodělné výrobky, v loňském roce zakolísal export ovoce a zeleniny.
Dovozy tvoří převážně : ocel a ocelové polotovary, zpracované ropné produkty, umělá hnojiva, stroje a zařízení, stavební sklo a spotřební zboží. V loňském roce došlo k dalšímu zbrzdění růstu dovozu motocyklů v souvislosti s novými restriktivními opatřeními (omezení registrace ve velkých městech).
Až do roku 1988 byl zahraniční obchod Vietnamu zcela řízen státem prostřednictvím tehdejšího Ministerstva zahraničního obchodu VSR, které podnikům zahraničního obchodu direktivně přidělovalo exportní a importní kvóty. Od roku 1989 došlo
33
k částečné liberalizaci zahraničního obchodu, která umožnila vývozní a dovozní aktivity dalším ekonomickým subjektům. Pro srovnání je možno uvést, že v roce 1985 mělo povolení k zahraničnímu obchodu pouze 15 podniků, kdežto v roce 1996 více než 3,000. Dodnes však obchodní výměna Vietnamu se světem podléhá řadě tarifních a netarifních omezení a regulací. Vzhledem k závazkům, vyplývajících z uzavřených mezinárodních smluv (AFTA, Americko - vietnamská obchodní dohoda) i vzhledem ke snaze Vietnamu o vstup do WTO se výrazně omezuje výčet oborů, pro jejichž dovoz je potřeba licencí a naprostá většina omezení dovozu se přesouvá spíše do sféry tarifní. V současné době je oblast zahraničního obchodu řízena Ministerstvem obchodu VSR. Ve spolupráci s ním se na řízení obchodu s určitými komoditami podílejí i další ministerstva: 1. Ministerstvo přírodních zdrojů a životního prostředí - nerostné suroviny 2. Ministerstvo zdravotnictví - léky a farmaceutické suroviny, zdravotnická zařízení 3. Ministerstvo vodních produktů - rybí a krevetí násady, akvaproduky zvláštní hodnoty, léčiva a krmivo pro vodní živočichy 4. Ministerstvo zemědělství - lesní zvířata, technologie na zpracování dřeva, zpracované dřevo, krmivo pro zvířata 5. Ministerstvo obrany - zbraně a vojenské materiály a zařízení 6. Ministerstvo kultury a informací - zboží kulturního charakteru 6. Generální ředitelství pošt - poštovní a komunikační zařízení Dovážet a vyvážet lze volně veškeré zboží s výjimkou následujících kategorií •
zboží zakázané dovážet a vyvážet
•
zboží regulované kvótami
•
zboží výrazně ovlivňující státní rozpočet
Pro rok 2004 zůstaly seznamy regulovaného zboží stejné, jako v r. 2003:
1. Zakázaný vývoz
34
Zbraně, munice, výbušniny, vojenská zařízení, starožitnosti, narkotika, toxické chemikálie, dřevo, palivové dřevo, dřevěné uhlí, výrobky ze dřeva pocházejícího z domácích lesů, divoká zvířata, zvířata a rostliny chráněné Ministerstvem zemědělství.
2. Zakázaný dovoz
Zbraně, munice, výbušniny (s výjimkou průmyslových trhavin), vojenská zařízení, narkotika, toxické chemikálie, pornografické a protivládní materiály, petardy (s výjimkou pro použití v námořní dopravě), hračky s negativním vlivem na člověka a národní bezpečnost (včetně imitací zbraní), cigarety (s výjimkou dovozu pro osobní potřebu ve spoluzavazadle), použité spotřební zboží, vozidla s pravostranným řízením, použité automobily, motocykly a náhradní díly (s výjimkou autobusů nad 16 míst mladších 5 let a nákladních automobilů nad 5 t. mladších 5 let), produkty obsahující azbest (ze skupiny amfibolu).
3. Zboží regulované exportními kvótami
Oděvní výrobky exportované do EU, Kanady a Norska. V r. 2001 byly zrušeny kvóty na export rýže.
4. Zboží, jehož dovoz podléhá licenčnímu režimu (importní kvóty)
Keramické a granitové dlaždice větší než 400 x 400 mm, portlandský cement (některé druhy), klinker, automobily do 9 míst, motocykly (vč. tříkolek) kompletní i ve formě CKD, nebo SKD (dílů k montáži), včetně motorových tříkolek, jejich motorů a rámů, některé druhy oceli (kulatá stavební ocel 6-40 mm, kroucená ocel 10-40 mm, V a L ocel 20-100 mm, C,U,I a H ocel pod 120 mm, ocelové trubky 14-115 mm, litinové roury, pozinkované ocelové plechy 0.25-0.55 mm, ocelový drát, ostnatý drát a ocelové sítě), tabulové sklo 1,5 - 12 mm, kancelářský papír, tiskařský papír (50-80 g/m2), rafinovaný rostlinný olej, rafinovaný a nerafinovaný cukr.
Licence vydává Ministerstvo obchodu VSR v souvislosti s aktuálními potřebami vietnamské ekonomiky. Podepsat dovozní/vývozní kontrakty na výše uvedené 35
komodity mají právo pouze ekonomické subjekty s platnou dovozní/vývozní licencí vystavenou MO VSR.
Výše uvedený seznam komodit podléhajících licenčnímu režimu je třeba po zkušenostech z minulých let považovat za pouze indikativní, neboť v průběhu roku v něm může dojít ke změnám v závislosti na aktuální situaci v tom kterém odvětví (výše domácí nabídky a spotřeby). Celní systém se řídí zákonem "Vietnam Law on Export and Import Taxes", který vstoupil v platnost v r. 1991 a je průběžně upravován. Celní sazebník pro rok 2004 je k dispozici na ZÚ Hanoj, sazby, bohužel, nejsou přístupné na internetu. Pro výpočet konkrétní výše cla na jednotlivé položky je však třeba znát také tzv. Minimální tabulkovou cenu, kterou Ministerstvo financí administrativně stanovuje na některé druhy zboží. Účelem má být zamezení daňových úniků při podfakturaci, fakticky však tato metodika bývá i zneužita místními průmyslovými lobby k ochraně vlastního zboží. Tento seznam minimálních cen není k dispozici v angličtině, často se mění a je předmětem kritiky Vietnamu v rozhovorech o jeho přístupu k WTO.
4.2
Obchod České republiky s Thajskem
36
THAJSKO Hlava státu Hlavní město Rozloha Počet obyvatel Jazyk Náboženství Členství
: : : : : : :
Měna HDP Průmysl Export
: : :
Import
: :
Premiér Thaksin Shinawatra Bangkok 2 513 254 km 64,950 mil. (2004) Thajština Buddhismus, islám ASEAN, ADB, ASEM, ESCAP, FAO, IBRD, IDA, IFC, IMF, ILO, UNCTAD, UNESCO, WHO, WIPO, APEC, EALAF Baht 143,303 mld. US$ (2004) Elektronika, drahokamy a šperky, obuvnictví, textilní, oděvní Textil, počítače a počítačové komponenty, integrované obvody, drahokamy a šperky, obuv Průmyslové stroje, železo a ocel, stroje na výrobu elektroniky
Obchodní bilance Thajska se v posledních pěti letech vyznačuje stálými přebytky. Přehled výsledků thajského zahraničního obchodu v posledních 5ti letech dokumentuje následující tabulka : Ukazatel Vývoz - mld. THB - mld. USD Dovoz - mld. THB - mld. USD Bilance - mld. THB - mld. USD Zdroj: Bank of Thailand
1999
2000
2001
2,112.1 56.7 1,779.8 47.8 327.8 8.9
2,733.3 67.9 2,513.4 62.4 219.9 5.5
2,818.1 63.2 2,700.0 60.7 111.2 2.5
2002 2,871.5 66.9 2,722.9 63.4 148.6 3.5
2003 3,246 78.4 3,071 74.2 174 4.2
K nejvýznamnějším zahraničně-obchodním partnerům Thajska patří Japonsko, USA, Čína, státy Evropské unie a země ASEANu. V posledních dvou letech došlo k výraznému zvýšení obchodní výměny Thajska s Čínou a státy ASEAN, mírně se zvýšila obchodní výměna s Japonskem. Na druhé straně obchodní výměna s tradičními thajskými obchodními partnery (USA, EU) v posledních letech spíše stagnovala. Přesto USA stále zůstávají, pokud nebereme v úvahu státy ASEAN, nejdůležitějším exportním trhem pro thajské produkty. V dovozní struktuře naopak došlo v minulém roce ke zvýraznění podílu Japonska na úkor zemí EU a USA.
37
Nejdynamičtěji rostoucím exportním trhem pro thajské výrobky je v posledních letech Čína. V minulém roce vzrostl thajský export do Číny o neuvěřitelných 60%. K nejrychleji rostoucím dovozům patřily rovněž čínské produkty, jejichž dovoz do Thajska se v minulém roce zvýšil o 25%.
V nejbližší budoucnosti lze očekávat zejména další zvýraznění států ASEAN v zahraničním obchodě Thajska. Od zavedení první fáze zóny volného obchodu (AFTA) k 1. lednu 2003, kdy byla většina cel na průmyslové výrobky zredukována na 0-5%, obchod v rámci zemí ASEAN významně vzrostl. S další postupnou redukcí celních sazeb bude obchod v rámci ASEAN narůstat.
Teritoriální struktura thajského vývozu byla v letech 2000-2003 následující : Podíl na thajském vývozu (v %) ASEAN
2000
2001
2002
2003
19.34
19.34
19.71
20.61
Evropská unie
15.75
16.14
14.83
14.65
Japonsko
14.80
15.31
14.53
14.20
USA
21.29
20.31
19.60
16.97
ostatní
28.82
28.90
31.33
33.57
Zdroj: Ministry of Commerce
Thajsko patří mezi nejdůležitější obchodní partnery ČR v Asii. Rámcem pro rozvoj bilaterálních obchodních vztahů je výše zmíněná obchodní dohoda, jejíž platnost však byla ukončena ke dni vstupu ČR do EU. V tomto roce se předpokládá uzavření nové dohody o hospodářské spolupráci, která by měla zrušenou dohodu nahradit. Na základě nové dohody bude pokračovat fungování smíšené obchodní komise mezi ČR a Thajskem, jejíž první zasedání proběhlo v Bangkoku v listopadu 1995, druhé zasedání v červnu 2000 v Praze a poslední v březnu 2002 v Bangkoku.
Perspektivní odvětví pro české exportéry
Energetika 38
Pokračující konjunktura thajského hospodářství a narůstající energetická spotřeba přiměla thajskou vládu přepracovat výhledy vývoje poptávky po elektrické energii a znovu se vrátit k pozastaveným investicím do energetického sektoru. V tomto roce by k hlavním investičním projektům měla patřit modernizace a výstavba nových linek vysokého napětí. V následujících letech pak také obnova výrobního zařízení a výstavba nových elektráren, což bude znamenat rovněž nové možnosti dodávek pro české výrobce energetických zařízení. Energetika patří mezi jedny z oblastí, kde jsou české výrobky v Thajsku vysoce konkurenceschopné, a současný rozvoj thajského energetického sektoru tak nabízí nové příležitosti pro dodávky českých produktů.
Automobilové součástky a příslušenství
Thajsko disponuje největší kapacitou montážních linek osobních automobilů a nejširší výrobní základnou kvalitních automobilových součástek v zemích ASEAN. Celkem třináct podniků vlastněných největšími světovými automobilkami může ročně vyrobit více jak jeden milion vozidel. S pokračující konjunkturou a růstem kupní síly obyvatelstva dochází rovněž k enormnímu nárůstu poptávky po automobilech. V minulém roce se počet prodaných automobilů zvýšil o úctyhodných 50% a tomto roce se očekává další růst. Thajský automobilový průmysl proto představuje velmi perspektivní odvětví pro české výrobce součástek a příslušenství. Velmi dobré uplatnění na thajském trhu již v současnosti našly například čeští výrobci palivových čerpadel a brzdných systémů.
Laboratorní a vědecké přístroje
Poptávka po laboratorních a vědeckých přístrojích v Thajsku bude v následujících třech letech vykazovat stabilní růst hlavně díky chystaným projektům thajské vlády, která je největším odběratelem těchto výrobků. Na nejbližší období se připravuje nákup laboratorního a testovacího zařízení pro thajské vysoké školy v odhadované hodnotě 34 mil. USD, který bude realizován Ministerstvem pro univerzitní záležitosti. Dále Thajský institut průmyslové standardizace připravuje zřízení laboratoře pro testování průmyslového zboží s investičními náklady kolem 150 mil USD a další 39
investice do nového zařízení plánuje také Národní potravinový institut a thajská Food and Drug Administration. Většina analytických přístrojů se do Thajska dováží, což poskytuje možnosti také pro dovoz českých zařízení. Uplatnění by zde mohly nalézt například spektrometry, analyzátory plynu, inkubátory, míchačky atd., ale i například laboratorní sklo.
Dokumenty vyžadované při dovozu :
1) Vyplněný formulář celního prohlášení (Customs Declaration Form) 2) Originál faktury a 3 kopie 3) Konosament (Bill of Lading) 4) Balicí list (Packing List) 5) Povolení nebo licence vyžaduje-li to povaha dovážené komodity 6) Případné další doklady vyžadované povahou komodity (např. potvrzení o původu)
4.3
Obchod České republiky s Indonésií
INDONÉSIE Hlava státu Hlavní město Land area Počet obyvatel Jazyk Náboženství Členství
: : : : : : :
Ména HDP
: :
Průmysl
:
Export Import
: :
Prezident Susilo Bambang Yudhoyono Jakarta 2 1 890 000 km 213,5 mil. (2004). Bahasa, Indonézština Islám, Křesťanství, Buddhismus, Hinduismus ASEAN, UN, IMF, ESCAP, FAO, ILO, UNESCO, IBRD, IFC, MIGA, IDB, IDA, ADB, WTO, APEC, ASEM, EALAF Rupie 208,7 mld. US$ (2004) Papír a celulóza, cement, lehké kovy a umělá hnojiva, energetika, telekomunikace Textil, elektronika, obuvnictví, ropa a plyn, opracované dřevo Léčiva, umělé hnojiva, bavlna, textilní látky, stroje, auta
Obchodní bilance za posledních 5 let - vývoz, dovoz, saldo - tabulka Obchodní bilance (miliard USD)
Vývoz (FOB)
1999 2000
2001 2002 2003*
51,2
57,4
65,4
59,2
63,2 40
Dovoz (FOB)
30,6
40,48 34,7
35,7
39,9
Saldo
20,6
25,0
23,5
23,3
22,7
Zdroj: Bank of Indonesia.
V r. 2003 se zvýšil export (bez komodit ropy a plynu) o 6,8% v porovnání s předchozím rokem. Vývoz do USA v r. 2003 klesl o 1 % a představuje již jen 15 % indonéského vývozu. Tento pokles byl kompenzován nárůstem vývozů do Japonska o 3,2 % a především radikálním nárůstem exportu do Číny meziročně o 23 . Export do Singapuru dalšího významné teritoria zůstal nezměněn.
V Evropě byly i v r. 2003 nejdůležitějšími obchodními partnery tradiční země: Německo, Holandsko a Velká Británie. Německo je hlavní zahraničně-obchodní evropský partner Indonésie, který si při velkých objemech, USD 3,2 miliardy obratu v r. 2003, udržuje kladnou obchodní bilanci. Ostatní obchodně významnější partneři zemí EU (Holandsko, Velká Británie, Belgie, Itálie a Francie) mají s Indonésií negativní saldo zahraničně-obchodní výměny. Mezi jednotlivými zeměmi bývalé Východní Evropy ČR zaujímá v zahraničním obchodě s Indonésií vedoucí postavení. Česká republika se podle dovozní statistiky BPS (Indonéský statistický úřad) zařadila na první místo v dovozu do Indonésie v porovnání se všemi ostatními zeměmi bývalé Východní Evropy (dovoz 2003 do Indonésie, pořadí: 1. ČR = USD 21,6 mil., 2. Polsko = USD 13,9 mil., 3. Maďarsko = USD 11,8 mil., atd.). Všechny země bývalé Východní Evropy mají s Indonésií výrazně pasivní saldo vzájemné obchodní výměny a toto záporné saldo se neustále zvyšuje. Hlavními partnery pro vývoz v r. 2003 byly: 1.
Spojené státy (15%),
2.
Japonsko (14%),
3.
Singapur (9,9%),
4.
Čína (5,7%),
5.
Malajsie (4,8%).
Hlavními partnery pro dovoz v r. 2003 byly:
41
1.
Japonsko,
2.
Spojené státy,
3.
Čína,
4.
Singapur,
5.
Jižní Korea,
6.
Německo.
Indonéský vývoz (podíl odvětví na vývozu v r. 2003 v USD cenách, %):
59 % Výroba
textil a oděvy (13,2 % podíl) elektrické spotřebiče (13,1 %) výrobky ze dřeva (7,9 % podíl) stroje a zařízení (6,3 %) chemikálie (5,6 %) palmový olej (5,5 %) papír (5,3 %) boty (2,6 %)
23 % Ropa a zemní plyn 10 % Nerostné suroviny
měď, uhlí, cín, nikl, hliník
7 % Zemědělská produkce
rybí a mořské produkty, přírodní kaučuk, káva
Zdroj: www.businessinfo.cz/default.asp? (7.4.2005)
Indonéský dovoz (podíl odvětví na dovozu v r. 2003 v USD cenách, %): 80 % Polotovary a nedokončené výrobky 12 % Kapitálové zboží
(meziroční nárůst +7 %)
(meziroční pokles -14 %)
9 % Spotřební zboží (meziroční nárůst +7 %) Source: www.businessinfo.cz/default.asp? (7.4.2005)
Indonésie má 7 bezcelních zón a 40 průmyslových zón. Nejznámější bezcelní zónou je Batam Industrial Development Authority, která se nachází v těsné blízkosti Singapuru a zahrnuje ostrovy Batam, Rempang a Galam. Další významnou bezcelní
42
zónou je komplex jakartského přístavu Jakarta Tanjung Priok. Firmy v bezcelních zónách musí exportovat minimálně 2/3 své produkce.
Kromě bezcelních zón, které mají standardní zvýhodnění typu bezcelní dovoz strojového parku, materiálu a náhradních dílů, daňové prázdniny, apod. mohou exportně orientované firmy požádat o zařazení do kategorie EPTE (exportně orientovaná výrobní firma). EPTE se mohou nacházet i průmyslových zónách. Největší koncentrace průmyslových zón je na ostrově Jáva (32 ze 40). Stejně jako firmy umístěné v bezcelních zónách tak firmy typu EPTE mohou umisťovat až 25 % své produkce v Indonésii ve standardním celním režimu.
4.4
Shrnutí kapitoly
Tato kapitola obsahuje informace o obchodní spolupráci některých členských zemí ASEANu a České Republiky. Jmenovitě to jsou státy Vietnam, Thajsko a Indonésie. Tyto země zaujímají postavení nejdůležitějších obchodních partnerů České republiky v oblasti ASEANu. Tato kapitola může být dobrým průvodcem při hledání obchodních informací pro české exportéry / importéry.
ZÁVĚR
43
Tato bakalářská práce na téma „Tendence vývoje světových hospodářských seskupení “ byla vypracována pro Evropský polytechnický institut s.r.o v Kunovicích.
Má bakalářská práce „Tendence vývoje světových hospodářských seskupení“ se zaměřuje na integrační seskupení ASEAN. Jde o „Asociaci zemí jihovýchodní Asie“, která v poslední době nabývá ekonomického i politického celosvětového významu. V kapitolách bakalářské práce je popsána charakteristika organizace ASEAN, analýza současného stavu, analýza tendencí vývoje a obchodní spolupráce s Českou republikou.
Práce by se dala rozdělit na dvě části: teoretickou a praktickou.
V teoretické části, jako je charakteristika ASEANu, jeho historie, různé ukazatele jak ekonomické tak politické a geografické, dále popisy funkční ekonomické spolupráce, systém dialogů, atd., jsou obsaženy přepracované informace z informačních zdrojů, které jsou uvedeny níže v seznamu literatury. Dále je zde druhá část, praktická, která doplňuje část teoretickou o nejnovější poznatky. V praktické části jsem analyzoval současný a budoucí stav této organizace, a zjistil, jaké obchodní vztahy a příležitosti představuje ASEAN pro Českou republiku. V této části jsem dospěl k těmto závěrům:
1)
ASEAN je a v nejbližší době bude i nadále nejrychleji se rozvíjejícím seskupením na světě.
2)
ASEAN představuje obrovského a velice zajímavého obchodního partnera pro všechny státy světa.
3)
ASEAN chce v budoucnu přijmout mezi sebe další členy, a tím rozšířit svůj trh. Nejzajímavější a nejostřeji sledované dialogy probíhají mezi ASEANEM a Čínou. Ta kdyby vstoupila do tohoto 44
regionu, stal by se z ASEANU největší trh světa, tím pádem by se tam přesunula většina ekonomik světa a ASEAN by se stal centrem obchodu. 4)
Mimo Čínu se o členství zajímá Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Nový Zéland. Mezi ASEANEM a těmito zeměmi probíhají politické dialogy.
5)
Evropská unie posiluje svou pozici jednoho z největších partnerů ASEANU.
6)
Česká republika obchoduje se všemi státy ASEANU. V poslední době se tento obchod výrazně zvýšil. Narůstá export i import do těchto zemí.
7)
Největším obchodním partnerem pro ČR ze zemí ASEANU je Thajsko. Ze zemí bývalé Východní Evropy, je Česká republika na prvním místě v obchodu s Thajskem.
8)
Dalšími velkými partnery pro ČR jsou Indonésie a Vietnam.
Tato bakalářská práce může posloužit jako studijní text, nebo jako zdroj informací pro podnikatele, kteří se zajímají o trh ASEANU. Během mé práce jsem využíval zdrojů uvedených v literatuře a používal jsem k práci MS Word a MS Excel.
Information sources:
45
[1] Baňouch, H.: Mezinárodní organizace. 1.vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2000. ISBN 80-210-2474-7 [2] Bráza, J.: Internet.cz – jak hledat a najít. 3., aktualizované vydání. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-9002-5 [3] Cihelková, E.: Vnější ekonomické vztahy EU. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2003.ISBN 80-7179-804-5 [4] Kotler, P.: Marketing a management. 10. rozšířené vydání. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0016-6 [5] Machková, H.: Mezinárodní obchodní operace. 3.přepracované vydání. Praha: Grada, 2003 ISBN 50-247-0686-5
[6] Zlý, B. a kol.: Integrační procesy ve světové ekonomice. 1.vydání. VŠB – Technická univerzita Ostrava, Ostrava, 2004. ISBN 80-248-0592-8
[7] Internetové adresy: http://epp.eurostat.cec.eu.int http://www.asean.com http://www.aseansec.org
(17.4.2005) (17.4.2005) (20.4.2005)
http://europa.eu.int/comm/external_relations/ (20.4.2005) http://www.businessinfo.cz
46
(17.4.2005)
