Analýza webových stránek města Prahy

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Lukáš Kovanda

Analýza webových stránek města Prahy Bakalářská práce

2010

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury.

V Praze dne

………………………………. Podpis

ABSTRAKT Cílem mé bakalářské práce je analyzovat oficiální webové stránky hlavního města Prahy. Ve své práci se především zaměřuji a vysvětluji problematiku přístupnosti a také pouţitelnost webu. Rozebírám jednotlivé analýzy, kterými se dají jednotlivé weby testovat, a některé z nich i pouţívám pro praktické testování. Samozřejmě také poukazuji na slabá místa webu. Snaţím se vytvářet náměty a případná doporučení, které povaţuji vhodné pro daný web k jeho zkvalitnění.

KLÍČOVÁ SLOVA: přístupnost, pouţitelnost, Rutgers Index, heuristická analýza, webové stránky Prahy

ABSTRACT The aim of my bachelor thesis is to analyze the official website of the Prague City. I am focusing on and explaining main problems of accessibility and usability of the web. I go into the detail with analysis, which can be used for testing of individual website and some of them I use for practical testing. I also point to the weaknesses of the web. I have prepared suggestions and recommendations, which could be appropriate for prague web and can lead to its improvement.

KEY WORDS: accessibility, usability, Rutgers Index, heuristics analysis, website of Prague

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval paní PhDr. Haně Slámové, PhD. za vedení mé práce. Dále bych chtěl poděkovat své rodině a svým blízkým za chápavý přístup a podporu.

Síla webu je v jeho univerzalitě. Přístup pro každého nezávisle na schopnostech je jeho základním prvkem.

Tim Berners-Lee, W3C

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 8 1

VYSVĚTLENÍ POJMU ANALÝZA WEBOVÝCH STRÁNEK........................... 9

2

PŘÍSTUPNOST ........................................................................................................ 10 2.1

HANDICAPOVANÍ UŢIVATELÉ ................................................................................ 10

2.2 NORMY PŘÍSTUPNOSTI .......................................................................................... 12 2.2.1 Web Content Accessibility Guidelines ........................................................ 12 2.2.2 Pravidla přístupnosti..................................................................................... 12 2.2.3 Blind Friendly Web ...................................................................................... 13 3 MARKETINGOVÁ HODNOTA WEBU ............................................................... 14 4

5

6

7

POUŢITELNOST .................................................................................................... 15 4.1

POUŢITELNOST NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH ......................................................... 16

4.2

PRAVIDLA POUŢITELNOSTI.................................................................................... 17

4.3

POUŢITELNOST A JEJÍ VÝZNAM ............................................................................. 18

METODY ANALÝZY WEBOVÝCH STRÁNEK ................................................ 19 5.1

HEURISTICKÁ ANALÝZA ....................................................................................... 19

5.2

UŢIVATELSKÉ TESTOVÁNÍ..................................................................................... 22

5.3

CARD-SORTING .................................................................................................... 26

5.4

FOCUS GROUPS ..................................................................................................... 27

5.5

COGNITIVE WALKTHROUGH .................................................................................. 28

5.6

A/B TESTOVÁNÍ .................................................................................................... 28

5.7

EYE TRACKING ..................................................................................................... 29

HODNOCENÍ WEBOVÝCH PORTÁLŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY ........................ 31 6.1

THE E-GOVERNANCE INSTITUTE .......................................................................... 31

6.2

ZLATÝ ERB ........................................................................................................... 31

ANALÝZA WEBOVÉHO PORTÁLU PRAHY ................................................... 32 7.1 ANALÝZA PŘÍSTUPNOSTI ...................................................................................... 32 7.1.1 Část A: Obsah webových stránek je dostupný a čitelný............................... 33 7.1.2 Část B: Práci s webovou stránkou řídí uţivatel............................................ 33 7.1.3 Část C: Informace jsou srozumitelné a přehledné ........................................ 34 7.1.4 Část D: Ovládání webu je jasné a pochopitelné ........................................... 34 7.1.5 Část E: Kód je technicky způsobilý a strukturovaný.................................... 34 7.1.6 Část F: Prohlášení o přístupnosti webových stránek .................................... 35 7.1.7 Celkové hodnocení ....................................................................................... 35 7.2 ANALÝZA ZA POMOCI RUTGERS-SKKU E-GOVERNANCE PERFORMANCE INDEXU................................................................................................................. 35 7.2.1 Klíč k hodnocení .......................................................................................... 35 7.2.2 Hodnocení podle kategorií ........................................................................... 37

8

7.2.2.1 Soukromí a bezpečnost ........................................................................ 37 7.2.2.2 Pouţitelnost .......................................................................................... 38 7.2.2.3 Obsah ................................................................................................... 39 7.2.2.4 Sluţby .................................................................................................. 41 7.2.2.5 Propojení s občany ............................................................................... 42 7.2.3 Výsledky....................................................................................................... 43 HEURISTICKÁ ANALÝZA POUŢITELNOSTI ................................................. 45

9

STATISTIKA NÁVŠTĚVNOSTI ........................................................................... 51

10

ZHODNOCENÍ ........................................................................................................ 52

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 56 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .............................................................................. 58 PŘÍLOHA:P I: PRAVIDLA PŘÍSTUPNÉHO WEBU .................................................. 60 PŘÍLOHA P II: ZÁKON 365/2000 SB. TÝKAJÍCÍ SE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY ............................................................................ 63

VŠE, Fakulta informatiky a statistiky

8

ÚVOD Ve své bakalářské práci bych se rád zaměřil na kvalitu přístupnosti a pouţitelnosti oficiálních webových stránek hlavního města Prahy. Mít kvalitní webové stránky je dnes jiţ pro kaţdé město nutnost, především pokud se jedná o hlavní město, do kterého jen za loňský rok přijelo na návštěvu více neţ 6 milionů turistů z celého světa. Vytvořit kvalitní stránky, které by splňovaly většinu očekávání, není vůbec lehké. Nicméně Praha se jiţ od roku 2005 umisťuje v TOP 20 nejlepších webů světových metropolí. V posledním ţebříčku se dostala dokonce aţ na druhé místo na světě a nejlépe v Evropě. Z tohoto ocenění vyplývá, ţe web Prahy má poměrně vysokou hodnotu a je dobře zpracovaný, coţ je v dnešní době velice důleţité. Web města musí slouţit jak běţným občanům města, kde získají informace, které hledají o jednotlivých úřadech, ale také o dění v jejich městě, elektronickém kontaktu s radnicí apod. Druhá páteřní část takového webu je určená k propagaci města jednak v dané zemi, tak i v zahraničí. V dnešní době, kdy turistický ruch je odvětví, kde se kaţdoročně točí miliony dolarů, je důleţitý pro kaţdé město, protoţe z turistického ruchu přicházejí nemalé finanční částky do městských pokladen. Proto je nutné dávat velký zřetel na kvalitní web, který slouţí často jako první kontakt potencionálního turisty s daným městem. Svým způsobem takový web je reklamou, ale i zároveň vizitkou města. A v dnešní době, kdy stále více světové populace hledá informace na internetu, mohou být kvalitní a dobře pouţitelné stránky obrovskou výhodou, a místem, kde se dá relativně jednoduchým způsobem předčit „konkurenci“ dalších i třeba ekonomicky vyspělejších metropolí světa. Webové stránky se dají analyzovat širokým spektrem metod, ať se jedná o metody přístupnosti, pouţitelnosti, atd. Ve své práci se zaměřím především na tyto dvě páteřní metody. Web bychom také mohli měřit podle čitelnosti, jasnosti formulací, velikosti fontů atd., nicméně to by jiţ přesahovalo rozsah bakalářské práce, a proto jsem se rozhodl pouţít základní metody.


1

9

VYSVĚTLENÍ POJMU ANALÝZA WEBOVÝCH STRÁNEK

Podobně jako samotný internet je analýza webových stránek poměrně mladý pojem a z tohoto důvodu pro něj ještě neexistuje v dnešní době sada přesných definic. Proto bych chtěl zde uvést jak můţeme tento výraz chápat ze dvou úhlů pohledu:

1. Z jednoho pohledu se můţeme na to dívat jako na jednu z fází ţivotního cyklu webu. Slovo analýza můţeme parafrázovat jako postup, jehoţ výstupem je logický model vytvářeného systému. 2. Druhou moţností vysvětlení je proces a výsledek zkoumání určité sloţky kvality webových stránek. A tento smysl slova analýza jsem pouţil pro svoji práci.

Ve své práci tedy myslím analýzu webových stránek jako jejich rozbor z mnoha úhlů pohledu. Pokud chceme vytvořit úspěšný web, tak realizace některých typů analýz je naprosto nezbytná jiţ v první fázi plánování webu. Během vytváření celého webu je také vhodné dělat další typy analýz. Avšak např. analýza návštěvnosti, která je také důleţitá, se dá ze zištných důvodů dělat aţ po spuštění webu. Výsledkem analýzy by měl být výstup, ve kterém jsou popsány silné i slabé stránky tohoto webu, nejzásadnější chyby a vhodné je i popsat návrh na řešení těchto chyb. Výsledkem by nemělo být popis jednotlivých opatření ani vyhodnocování dopadů. Na druhou stranu je moţné analýzu provést i opakovaně. Kvalitní web často bývá výsledkem mnoha iterací, které zahrnují tři části a sice kontrolní, implementační a analytickou.


2

10

PŘÍSTUPNOST

V této kapitole bych chtěl vysvětlit jednotlivá úskalí, která jsou potřeba při tvorbě webu vzít do úvahy. Přístupnost můţeme chápat jako zamezení jakýchkoli překáţek v pouţívání. V dnešní době jiţ má například většina institucí bezbariérové vchody apod. Stejně tak, jako je kladen důraz po fyzické stránce v přístupu do budov a jiných míst, tak by měl být i kladen důraz při tvorbě webu, aby byl také bezbariérový. Velmi dobře to hodnotí David Špinar ve své knize Tvoříme přístupné webové stránky. „Přístupná webová stránka je pouţitelná pro kaţdého uţivatele Internetu, a to nezávisle na jeho postiţení, schopnostech, znalostech, zkušenostech či zobrazovacích moţnostech.“1 Ve své knize popisuje celou řadu charakteristik a bariér, kterých by se kaţdý designér webových stránek měl vyvarovat a které by měl brát v úvahu. Tato slova potvrzuje i web konsorcia W3C, které je povaţováno za zakladatele technologie tvorby webu. Webové stránky jsou přístupné tehdy, kdyţ nekladou svým uţivatelům ţádné zásadní překáţky, které by omezovaly jejich pouţitelnost2.

2.1 Handicapovaní uţivatelé Na první pohled by se mohlo zdát, ţe mezi handicapované uţivatele internetu patří pouze zrakově postiţení. Avšak lidé s různým zrakovým postiţením tvoří pouze část uţivatelů. Znovu bych zde zmínil knihu Davida Špinara Tvoříme přístupné webové stránky, kde uvádí, ţe aţ 30 procent uţivatelů mají nějaký typ postiţení. Nyní si ukaţme, které skupiny zahrnujeme mezi handicapované uţivatele. 1. Zrakově postiţení. Sem můţeme zařadit nevidomé uţivatele a uţivatele s těţkými poruchami zraku. Tito lidé pouţívají braillský řádek nebo hlasové čtečky. Díky tomu je potřeba, aby webové stránky měli vţdy textovou podobu, protoţe tyto čtečky jsou schopné interpretovat pouze textovou formu. Mezi další uţivatele s určitou poruchou se řadí slabozrací. Pro ně je nejdůleţitější, aby bylo moţno texty zvětšovat a

1

ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky.. 2004. Brno : Zoner Press, 2004. 360 s. ISBN 80-8681511-0. 2 W3C. W3C [online]. 2008 [cit. 2010-03-14+. Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 2.0. Dostupné z WWW: .


11

také aby měl text v popředí s pozadím stránky jasný kontrast. Jasný kontrast je důleţitý i pro barvoslepé uţivatele, pro něţ je také nezbytný. 2. Neslyšící. Tato skupina uţivatelů nemá aţ tak velký problém s procházením webových stránek, protoţe větší obsah webů zahrnuje textová část. Na druhou stranu, například při některých krátkých ukázkách či videí je zvuk důleţitou součástí. A proto by na správném webu mělo být moţné si i stáhnout titulky k jednotlivým videím, to také ocení někteří uţivatelé, kteří například nemají sluchátka nebo jsou v prostředí, kde je vyţadováno ticho a díky titulkům mohou pochopit i obsah videí. 3. Pohybově postiţení. V této skupině mám na mysli především problém pro lidi s trvalým postiţením, ale i například se zlomenou rukou a tedy nemoţností pouţívat myš. Proto je vhodné, aby programátor dokázal naprogramovat web tak, aby ho bylo moţné ovládat jen klávesnicí. 4. Uţivatelé podle softwarového vybavení. Kaţdý z uţivatelů má svůj oblíbený webový prohlíţeč. Podle statistiky jsou sice nejrozšířenější Internet Explorer a Mozilla Firefox, nicméně řada uţivatelů pouţívá i další prohlíţeče, jako např. Operu, Google Chrome, Safari atd. Je tedy nutné vytvořit web, který nebude závislý na jednom prohlíţeči, jestli podporuje technologii Flash nebo jestli má uţivatel povolený Javascript a další. 5. Nezkušení uţivatelé internetu. Do této skupiny se mohou řadit především lidé, kteří dříve s počítačem a internetem nepřišli do styku. Proto je vhodné, aby webové stránky byly jednoduché, srozumitelné a uţivatel nemusel hledat zdlouhavé cesty pro výběr konkrétního poţadavku.


12

2.2 Normy přístupnosti 2.2.1 Web Content Accessibility Guidelines Tato norma byla vydána konsorciem W3C. Původní pochází z roku 1999 pod označením WCAG 1.0. Od konce roku 2008 je nová s označením WCAG 2.0. Norma WCAG 2.03 určuje, jak vytvářet obsah webu pro handicapované uţivatele. Stojí na následujících čtyřech pilířích: 1. Rozpoznatelnost a vnímatelnost 2. Zajistit funkčnost pomocí klávesnice (bez nutnosti pouţívat další zařízení) 3. Čitelnost a srozumitelnost 4. Funkčnost současnými a budoucími technologiemi Kompletní normu můţeme nalézt na webu W3C. 2.2.2 Pravidla přístupnosti Pravidla tvorby přístupného webu je nejvýznamnější projekt v České republice. Tento projekt je datován do roku 2004 a byl vytvořen na Ministerstvu informatiky. Pravidla jsou zakotvena v novele zákona číslo 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy provedenou zákonem číslo 81/2006 Sb. Tato forma byla v roce 2006 aktualizovaná a přepracovaná oproti původní verzi v rámci „projektu vědy a výzkumu“ pod vedením Ministerstva informatiky. Pravidla byla uznávána, nicméně se časem ukázalo, ţe je v nich mnoho chyb a proto byla aktualizována. Problém byl v tom, ţe původní pravidla neodpovídala úplně potřebám, v určitých směrech byla moc striktní, v jiných zase naopak málo definována. Další nevýhodou bylo, ţe původní verze neměla ţádnou návaznost na mezinárodní pravidla WCAG 2.0. Úplný seznam Pravidel tvorby přístupného webu se nachází na stránkách www.pravidlapristupnosti.cz , v příloze této práce se nachází seznam těchto pravidel.

3

W3C. W3C [online]. 2008 [cit. 2010-03-14+. Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 2.0. Dostupné z WWW: .


13

2.2.3 Blind Friendly Web V roce 2000 vznikl v České republice ve sdruţení SONS4 tento projekt, který se věnuje pravidlům přístupnosti webových stránek pro těţce zrakově postiţené. Do určité míry tento projekt vychází z normy WCAG 1.0.

4

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR *online+. 2002 *cit. 2010-04-07+. SONS. Dostupné z WWW: .


3

14

MARKETINGOVÁ HODNOTA WEBU

V dnešní době jsou webové stránky nedílnou součástí marketingu. V podstatě ţádná velká profitující firma nebo město by se bez prezentace na webových stránkách neudrţela mezi konkurencí. Webové stránky můţeme povaţovat za jednu ze základních sloţek marketingu. V oblasti webových stránek jednotlivých měst-na které se zaměřuji ve své práci- slouţí webové stránky jako nedílná součást propagace daného regionu. Kdyţ vezmeme v potaz chování dnešních spotřebitelů a potencionálních turistů, téměř kaţdý si jiţ předem snaţí zjistit informace předem na webu o jednotlivých destinacích, kam se chystá. Dnes jsou jiţ v nenávratnu doby, kdy klienti přišli do cestovní kanceláře a nechali si sestavit komplexní balíček se všemi informacemi. Coţ je dáno více faktory, dnes je daleko jednodušší si sehnat informace o daných destinacích na webu, a proto je velmi důleţité, aby stránky jednotlivých měst byly na vysoké úrovni vzhledem k dnešní konkurenci. Dalším faktorem jsou nízkonákladové letecké společnosti, které zpřístupnily cestování mnoha mladým lidem, kteří dříve neměli dostatek finančních prostředků na cestování. A právě tato cílová skupina je velmi znalá v počítačové oblasti a vyhledává si sama tyto informace na webu. Je tedy důleţité, aby na jedné stránce uţivatelé našli všechno, co dnes potřebují k zařízení dovolené nebo víkendového pobytu. Je tedy nutností, aby na jedněch webových stránkách se dozvěděli informace o destinaci (městě), kam se chystají, dále aby na těchto stránkách rovnou našli i moţnosti ubytování, informací, co mohou ve městě vidět-památky, výstavy atd., navštívit různé veletrhy a krátkodobé festivaly, sportovní utkání. V neposlední řadě je důleţité, aby zde byly informace o počasí, dopravní dostupnosti a plánkem města.


4

15

POUŢITELNOST

Pouţitelnost internetových stránek určuje, jak snadno se na nich uţivatelé orientují, jak rychle pochopí jejich uspořádání a ovládání a jaký uţivatelský záţitek si z nich odnesou.5 Z této definice si můţeme vyvodit jasný závěr, ţe aby náš web byl dobře pouţitelný, měl by být jednoduchý, přehledný a měl by klást důraz, abychom se na jednotlivé odkazy dostali s co nejmenším počtem prokliků. Pojmem pouţitelnost se zabývali Clayton Lewis a John Gould v 80. letech 20. Století ve svém díle Designing for Usability: Key Principles and What Designers Think6. Svoje teze opírají o čtyři základní body – včasné zaměření na uţivatele, interaktivní design, empirické testování, opakovatelnost, jenţ vede ke zlepšení - které zůstávají stejné do dnešní doby. Původně se touto problematikou zabývali především univerzitní profesoři a někteří odborníci z velkých počítačových firem. Postupem času, na konci 90. let 20. století nastal obrovský rozmach tohoto odvětví. O problematiku se začalo zajímat mnohem více lidí, manaţerů z celého spektra odvětví nejen softwarových firem. Mezi největší odborníky na tuto problematiku řadíme především Jakoba Nielsena a Steva Kruga. Jakob Nielsen je dnes povaţován za guru pouţitelnosti, který získal doktorát na Technické univerzitě v Dánsku. Mezi nejvýznamnější firmy, pro které pracoval, můţeme uvést IBM nebo Sun Microsystems. Je povaţován za experta v oblasti snadnějšího pouţívání softwaru a internetu. To je dokumentováno i tím, ţe drţí celkem 79 patentů pro tuto oblast. V roce 1995 spustil vlastní webové stránky7, na kterých je moţné si přečíst mnoho zajímavých postřehů, analýz a predikcí pro budoucnost. Mimo jiné se na jeho webu nachází definice, čím je tvořena pouţitelnost: naučitelnost, efektivita, zapamatovatelnost, chyby a uspokojení8. Má svůj typický úhel pohledu na pouţitelnost webových stránek z pohledu uţivatele a klade největší důraz na jednoduchost. V roce 1998 zaloţil s Donaldem Normannem firmu

5

WebMagazine [online]. 1998 [cit. 2010-04-11+. Slovník pojmů. Dostupné z WWW: . 6 GOULD, John; LEWIS, Clayton. Designing for usability: key principles and what designers think [online]. New York : ACM, 1985 [cit. 2010-04-10+. Dostupné z WWW: 7 Jakob Nielsen´s Website *online+. 1995 *cit. 2010-03-24+. Jakob Nielsen´s Website. Dostupné z WWW: . 8 Jakob Nielsen´s Website *online+. 1995 *cit. 2010-04-01+. Introduction to Usability. Dostupné z WWW: .


16

NielsenNorman Group. Často mu je vytýkána jeho staromódnost a určitý odpor k moderním technologiím, coţ je dokumentováno jeho webovými stránkami, které v podstatě nezměnily svůj design za celých 15 let. Steve Krug se od roku 1989 zabývá testováním pouţitelnosti. V dnešní době se zabývá především poradenstvím a pořádáním mnoha seminářů zabývající se pouţitelností. Mimo jiné je autorem knihy Nenuťte uţivatele přemýšlet!9. Mezi jeho hlavní myšlenky bych zde chtěl uvést tři nejdůleţitější: 1. Nenuťte mě přemýšlet10- je důleţité, abychom se jasně orientovali, kdyţ vstoupíme na neznámou stránku a bylo nám zřejmé, co se zde nachází 2. Nezáleţí, kolikrát musím klepnout, pokud jde vţdy o bezmyšlenkovitou a jasnou volbu11- hledanou informaci nemusím vţdy najít na úvodní stránce, ale abych se k ní dostal bez dlouhého přemýšlení 3. Zbavte se poloviny slov na kaţdé stránce a potom ještě poloviny z toho, co zbylo12uţivatelé si neznámé webové stránky především prohlíţí, a ne je hned čtou, a proto je dobré co nejvíce redukovat dlouhé texty

4.1 Pouţitelnost na webových stránkách Důvodů, proč mít dobře přístupný web, je mnoho. Zde uvádím pouze základní: 1. Co nejmenší počet nespokojených uţivatelů a chyb- abychom dosáhli spokojenosti uţivatelů našeho webu, potřebujeme, aby byl dobře přístupný a obsahoval co nejméně chyb 2. Návštěvnost- pokud je náš web dobře srozumitelný a pouţitelný, uţivatelé mají důvod, proč se na náš web vrátit znovu

9

KRUG, Steve. Web design – Nenuťte uživatele přemýšlet! 1. vyd. Brno : Computer Press, 2003. 144 s. ISBN 80-7226-892-9. 10

tamtéž tamtéž 12 tamtéž 11


17

3. Důvěryhodnost- ke zvýšení důvěryhodnosti a posílení firemní značky je zapotřebí, aby webové stránky byly důvěryhodné a snadno se na nich orientovalo Obecně vzato, na dobře pouţitelném webu se můţeme snadno orientovat, dále nám je zřejmé, co tyto stránky nabízejí a je pro nás jednoduché se na nich pohybovat a vyhledávat.

4.2 Pravidla pouţitelnosti Zakladatelem těchto pravidel je Jakob Nielsen, který například ve svém článku Ten usability heuristics13 popisuje právě pouţitelnost, na nějţ pak navázali mnozí další autoři. V dnešní době se celému okruhu vytváření dobře pouţitelných webových stránek říká heuristika. Jak jiţ bylo výše uvedeno, velmi záleţí na rozloţení a vzhledu stránky. Mezi základní pravidla patří, aby vţdy byly stránky jednoduché, přehledné, dalo se na nich dobře orientovat. Za další je také důleţité, aby byl dobře nastaven kontrast textů s pozadím, aby uţivatel neměl problém číst jednotlivé texty. Také je důleţité, aby byly dobře vytvořené odkazy a především, aby tyto odkazy byly funkční. Kdyţ se podíváme na problematiku z pohledu struktury stránky, tak je dokázané, ţe uţivatelé nečtou celé texty, ale spíše si pouze prohlíţejí stránky. Z toho vyplývá, ţe uţivatel si po čase vybaví pouze věci, které ho zaujaly. Tím pádem je naším úkolem se snaţit vytvořit takové stránky, aby návštěvníka co nejvíce zaujaly. Nejdůleţitější a nejpodstatnější informace by se měli nacházet v horní části stránky, aby si jich uţivatel všiml okamţitě, aniţ by musel scrollovat po stránce dolů. Mezi další důleţitá ustanovení se řadí pravidlo srozumitelnosti. Měli bychom se snaţit popisovat jednotlivé texty nebo názvy ustálenými výrazy, které zná široké spektrum uţivatelů a nepouţívat speciální a odborné názvy. Mnoho lidí by nemuselo vědět, co znamenají, respektive jsou také hůře zapamatovatelné. Také je podstatné, aby na všech stránkách bylo jednoduché se dostat zpět na úvodní stránku (např. aktivním kliknutím na logo).

13

Jakob Nielsen´s Website *online+. 1995 *cit. 2010-03-28+. Ten Usability Heuristics. Dostupné z WWW: .


18

Kapitolou samou pro sebe je úvodní stránka, která je velmi specifická. Je to stránka, kterou vidí všichni uţivatelé, kdyţ chtějí vstoupit na web jednotlivých stránek měst nebo firem. Je potřeba, aby zde bylo jasně a srozumitelně vidět logo a název (města, firmy), aby bylo zřejmé, co tyto stránky propagují. Důleţitá je také struktura této stránky, jejich jasně čitelné odkazy na další stránky a jednoduchá navigace. Důleţité je, aby celkové menu zůstalo zachováno na celém webu a pokud moţno mělo vţdy i stejné názvy, barvy textu a styl písma. Na úvodní stránce by také mělo být jasné pole s vyhledáváním, kde můţe uţivatel zadat jednotlivá hesla, která chce najít.

4.3 Pouţitelnost a její význam Důvodů, proč je v dnešní době dáván takový zřetel na pouţitelnost webu, je velmi dobře patrný citací z knihy Steva Kruga „Konkurence je vzdálena jen na jedno kliknutí myši“14. Proto je zapotřebí, aby náš web byl jednoduchý a srozumitelný, aby se snaţil přilákat co nejvíce klientů a ne je naopak odpuzoval. Ne nadarmo se říká, ţe v jednoduchosti je krása a u webových stránek to platí dvojnásob. Nikdo z uţivatelů se nechce zabývat sloţitými stránkami, ale chce najít jednoduše to, kvůli čemu na tyto stránky zavítá. Většina lidí nezačne sama od sebe pouţívat věci, ke kterým jsou mnohastránkové návody. To dělají pouze v případě, ţe jsou k tomu určitými okolnostmi donuceni. Raději sáhnou po tom, co je jasné a srozumitelné. Hodnota pouţitelnosti webu se velmi snadno promítne i z ekonomického hlediska firmy, vytvářející tento web. Např. pro internetový obchod, pokud je velmi dobře pouţitelný, majitelé vidí přímý ekonomický přínos zvýšením objednávek zboţí. To však platí i pro obecné weby a ne pouze pro e-shopy. U ostatních webů to nemá sice tento přímý ekonomický dopad, ale pokud se na naše stránky dívá více lidí, v našem případě na stránky města, tak poté se rozhodnou přijet do daného města a utratit v něm určité peníze a pak tedy vidíme ekonomický profit. Dalším důvodem, který především vyuţívají zpravodajské servery, jsou nemalé příjmy z reklamních bannerů.

14

KRUG, S. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet! 2.vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN: 80251-1291-8.


5

19

METODY ANALÝZY WEBOVÝCH STRÁNEK

V následující kapitole bych se rád rozepsal o jednotlivých metodách, které budu pouţívat při analýze webových stránek Prahy. Pomocí těchto analýz zjišťujeme, jestli dané webové stránky jsou správně naprogramované, případně které části by se měly zlepšit. Díky těmto metodám jsme schopni odhalit problémy, které bývají překáţkou pro správně fungující web. Proto je důleţité, abychom testy pouţitelnosti prováděli od samého vzniku našich webových stránek. Mezi další aspekt, proč se zabývat testováním při tvorbě webu, je minimalizace finančních prostředků na případnou rekonstrukci webu.

5.1 Heuristická analýza Heuristická analýza je jednou z nejpouţívanějších a základní analýzou pro zkoumání webových stránek. U jejího zrodu v roce 1990 stáli Jakob Nielsen a Rolf Molich. Nyní si vysvětleme a objasněme jak tedy při heuristické analýze obvykle postupujeme. Předloţíme vybrané webové stránky odborníkům a ti na základě obecných pravidel zjišťují, zda dané stránky odpovídají pravidlům. Postupně procházejí jednotlivé části webu a určují, jestli jsou dané části přípustné, či by se měly předělat. Jako ideální počet expertů se obvykle říká, ţe bych jich mělo být tři aţ pět. V praxi však z mnoha důvodů (často především finančních) hodnotí stránky jeden aţ tři odborníci. Dalším rozlišovacím prvkem je analýza strukturovaná, kdy postupují podle daných úkolů a nebo nestrukturovaná, při níţ webové stránky procházejí náhodným způsobem a analyzují je. Na konci testování vţdy vzniká jakýsi report, kde jsou shrnuty všechny problémy, které jsou pak předány správci těchto stránek, který by se jimi měl řídit a chyby opravit. Nyní bych zde rád uvedl 9 zásad15 Jakoba Nielsena a Rolfa Molicha jakoţto zásady slouţící pro heuristické hodnocení, které vytvořili v roce 1990.

15

VIJAYAN, Rajesh. College of Computing [online]. 2005 [cit. 2010-04-01+. Heuristic Evaluation. Dostupné z WWW: .


20

1. Jednoduchý a přirozený design: jde o co nejefektivnější vyuţití a rozloţení webových stránek. Sada nejdůleţitějších informací by měla být barevně odlišena od zbytku informací. Měli bychom se vyvarovat, abychom neměli mnoho informací na jedné stránce, v tomto případě je lepší to řešit formou odkazů na další stránky s podrobnými informacemi. 2. Srozumitelná forma názvů pro uţivatele: Důleţitým hlediskem je, aby psanému textu na webu rozumělo široké spektrum uţivatelů, proto by se měly odborné a sloţité názvy objevovat pouze ve výjimečných případech. 3. Minimalizovat zátěţ na paměť uţivatelů: uţivatelova krátkodobá paměť je omezena, proto je tedy nutné, aby ovládání webových stránek bylo jednoduché a intuitivní, aby uţivatel nemusel nad tím dlouho přemýšlet. 4. Konzistentnost: uţivatelé by neměli váhat, jestli jednotlivá slova, fráze a situace znamenají stejnou věc. Zejména systém opatření v případě potřeby by uţivatel měl být vţdy schopen dosáhnout jednu konkrétní akci. S tím také souvisí neměnný design jednotlivých stránek daného webu, aby uţivatel nenabyl pocitu, ţe se objevil na jiných webových stránkách. 5. Poskytnutí zpětné vazby: internetové stránky by měly vţdy uţivatele informovat o moţnosti, kam se obrátit, aby se mu dostala odpovídající zpětná vazba v přiměřené lhůtě. 6. Poskytnout zřetelně označené cesty: uţivatel by se neměl nikdy dostat do situace, odkud by neměl viditelný krok nazpět, návrat na domovskou stránku nebo provádět různé změny. 7. Zkratky: zpřístupnit stránky začínajícím, tak i pokročilým uţivatelům. Pro pokročilého uţivatele můţe být otravné procházet jemu jiţ známé postupy, které však ocení začínající uţivatel (proto je vhodné vytvořit například odkazy pro pokročilé uţivatele obeznámené danou problematikou) 8. Dobré chybové zprávy: správné chybové zprávy jsou defenzivní, přesné a konstruktivní. Obranné chybové zprávy by měly ukázat vinu na nedostatky systému a nikdy kritizovat uţivatele. Přesné chybové zprávy uţivateli poskytují přesné informace o příčině problému. Konstruktivní chybové zprávy poskytují smysluplné návrhy pro uţivatele o tom, co dělat dál.


21

9. Vyhýbání se chyb: vyvarovat se chyb se můţeme díky vytvoření potvrzovacího tlačítka, které donutí uţivatele, aby si zkontroloval správnost jím zadaných údajů. V roce 1994 Jakob Nielsen revidoval výše uvedený seznam návodů16: 1. Viditelnost stavu systému 2. Vazba mezi systémem a reálným světem 3. Uţivatelská kontrola a svoboda 4. Soudrţnost a normy 5. Vyvarování se chybám 6. Rozpoznávání oproti pamatování 7. Flexibilita a činnost pouţití 8. Minimalistický a estetický design 9. Pomoci uţivatelům rozpoznat, diagnostikovat a vzpamatovat se z chyb. 10. Nápověda a dokumentace Následující graf dokazuje, ţe na tuto metodu není nutné vyuţít mnoho expertů. Obecně se říká, ţe je dostatečný počet tří aţ pěti hodnotitelů. V obrázku jsou tři křivky znázorňující hodnotitele-začátečníky, průměrné specialisty a experty.

16

Jakob Nielsen´s Website *online+. 1995 *cit. 2010-03-28+. Ten Usability Heuristics. Dostupné z WWW: .


22

Obrázek 117 Průměrný počet hodnotitelů a procento zjištěných problémů pomocí heuristické analýzy Mezi hlavní výhody této metody patří rychlost, ekonomická nenáročnost a v neposlední řadě také počtem zjištěných problémů, které jiné metody neobjeví. Heuristická analýza na druhé straně nemá konzistentní výsledky, protoţe dané webové stránky nejsou nijak unifikovány, respektive nemají ţádná jasně daná pravidla designu a dalších sloţek, se kterými by se dané stránky porovnávaly. Za nevýhodu je také povaţováno hodnocení expertem, které můţe být subjektivní. Často výsledky poukazují na určité chyby, které jsou však minoritního rázu oproti závaţným chybám, které tato analýza neobjeví. Ideální rovnováhu výsledku dosáhneme, pokud dané stránky hodnotí odborník na pouţitelnost a zároveň expert pro zvolenou tématickou problematiku.

5.2 Uţivatelské testování User testing je nejčastější a nejdůleţitější metodou, která se pouţívá při testování pouţitelnosti jednotlivých webů. Ani nejlepší designér není schopný vytvořit ideální web. Jednou z alternativ, jak se k ideálnímu webu dostat, je pouţít uţivatelské testování. Díky tomu, ţe

17

VIJAYAN, Rajesh. College of Computing [online]. 2005 [cit. 2010-04-01+. Heuristic Evaluation. Dostupné z WWW: .


23

necháme uţivatele hodnotit web, tvůrce nebo designér získává neocenitelné rady a výtky, které se dozví právě z testování. Doporučuje se tyto testy dělat co nejčastěji v průběhu tvorby webových stránek. Také se tato metoda občas nazývá tzv. přemýšlení nahlas. Často se uţivatelské testování zaměřuje na podněty, na které není jasná odpověď, jestli designer vytvořil stránku správně nebo špatně, ale jedná se především o pocitové záleţitosti. Během testování se vytváří záznam jak zvukový, videa, tak i textového zápisu. Velmi výstiţný je následný obrázek, který ilustruje celkový záznam.

Obrázek 218 Jednotlivé vstupy uţivatelského testování Výběr testerů Nejideálnějšími lidmi pro testování jsou ti, o kterých se předpokládá, ţe budou web pouţívat. Proto třeba není vhodné vybírat odborníky, kteří pracují s počítači, ale je lepší testovat na lidech, kteří nemají excelentní znalosti v internetu. Tím docílíme, aby výsledek nebyl

18

Open interface [online]. 2001 [cit. 2010-04-13]. User testing. Dostupné z WWW: .


24

zkreslený a reprezentoval vzorek nejširší části uţivatelů. Také hodně záleţí na typu stránek, které se mají testovat. Např. zda se jedná o stránky pro děti, skupinu uţivatelů s nějakým úzce specifikovaným tématem a nebo o web veřejné správy, který je pouţíván průřezově všemi vrstvami uţivatelů internetu. Počet testerů Doporučený počet testerů je pět, protoţe bylo zjištěno, ţe s větším počtem testerů klesá počet nově odhalených chyb, pouze se opakují uţ odhalené problémy. Toto tvrzení demonstruje Nielsenův graf.

Obrázek 319 Křivka vykreslující poměr testerů a nalezených problémů

V některé literatuře se dá dočíst, ţe ideální počet testerů se pohybuje mezi třemi aţ osmi. Vţdy je však nutné mít alespoň tři uţivatele pro testování. Prostředí Testování by mělo probíhat v prostředí, kde se nebude tester bát vyslovit svůj názor. Vţdy by však v místnosti měl sedět pouze tester a moderátor, případně pozorovatel. Moderátor by měl umět naslouchat a neměl by testerovi skákat do řeči a vyslechnout jeho celkový

19

Jakob Nielsen´s Website *online+. 1995 *cit. 2010-04-10]. User testing. Dostupné z WWW: .


25

názor. Pro detailní výsledky bývá často místnost snímána kamerou, aby se zpětně mohly analyzovat všechny detaily, co tester uvedl. Příprava testování Testování probíhá podle předem stanoveného scénáře, který zahrnuje úkoly seskupené od jednoduchých po sloţité. Tyto úkoly by měly zahrnovat běţné operace, které se očekávají od uţivatelů např. zaregistrováním se do databáze, objednání si zboţí v e-shopu nebo nalezení kontaktu a napsání komentáře administrátorovi webu. Vytvořený seznam úkolů je vhodné před prvním testování vyzkoušet nanečisto a doladit formulaci úkolů. Vlastní testování Začne se vysvětlením důvodů testování a jeho průběhem. Nastíní se scénář testu. Následují dotazy na testera a jeho zkušenosti s ovládáním internetu. Poté začíná samotné plnění úkolů. Tester je vyzván, aby při jejich plnění uvaţoval nahlas. Občas se stává, ţe se tester dostane do stádia, kdy neví, jak má dále postupovat. V tento moment je vhodné, aby moderátor testerovi neradil, a aby našel vlastní cestu zpět. Během testování se zapisují poznámky o nalezených obtíţích. Optimálním časem testování je půl hodiny, nicméně hodně záleţí na rozsahu webu. V některých pramenech se můţeme dočíst, ţe testování můţe probíhat aţ dvě hodiny. Zpracování výsledků Po ukončení testu je vhodné ihned zpracovat výsledky a vytvořit report z testování. . Jedná se o problémy, se kterými se testeři potýkali, stejně tak i moţné příčiny těchto problémů a návrhy na jejich realizaci. Na výsledky můţeme nahlíţet z mnoha úhlů pohledu jako např. čas při plnění úkolů, splnitelnost úkolu, chybovost, úspěšnost a spokojenost. Jak jsem jiţ na začátku podkapitoly uvedl, jedná se o nejpouţívanější metodu testování. To je spojené s řadou výhod, jako např. ţe získáme poměrně relevantní výsledky, které nejsou subjektivně zabarvené a také praktičnost. Na jednu stranu testerem můţe být prakticky kdokoliv, ale je vhodné zaměřit se na okruh lidí, pro které je web určen. Na druhé straně můţe být tato metoda časově, ale i finančně nákladnější především v momentě, kdy se má jednat o rozsáhlý web.


26

5.3 Card-Sorting Card-Sorting bychom v české literatuře hledali jako třídění karet. „Card-Sorting je skvělá, spolehlivá a levná metoda pro nalezení modelů, jak by uţivatelé očekávali najití obsahu či funkčnosti.“ „Card-Sorting vytváří celkovou strukturu pro vaši informaci, jakoţ i návrhy pro navigaci, nabídky a případné taxonomie.“20 Cílem této metody je zařazovat karty do správných skupin, ve kterých je poté uţivatelé hledají z logického hlediska, neboli aby jednotlivá struktura webu byla jasná a zřetelná. Při Card-Sortingu často mluvíme o dvou typech této metody: 1. Open card-sorting: Účastníkům jsou rozdány karty ukazující obsah webu bez předem stanovených skupin. Tato metoda je především pouţitelná jako vstup do informační struktury v nových nebo stávajících webových stránkách a produktů. 2. Closed card-sorting: Účastníkům jsou rozdány karty ukazující obsah webu s jiţ předem stanoveným návrhem skupin. Účastníci jsou poţádáni, aby umístili karty do těchto skupin. Closed card-sorting je uţitečný při přidávání nového obsahu do jiţ existujícího systému, nebo pro získání zpětné vazby. Metodu provádíme s maximálním počtem 15 testerů, kteří testují vybrané stránky. Při vyhodnocení testů se díváme jednak na statistické výsledky, a zároveň také na komentáře jednotlivých testerů, které nám mohou přinést další uţitečné informace. Tato metoda je jiţ pouţívána více jak 10 let a proto je tedy uţ poměrně zavedená. Mezi další výhody patří cenová nenáročnost, jednoduchost, rychlost. Na druhou stranu i zde se nevyvarujeme stinných stránek jako např. rozdílnost jednotlivých výsledků uţivatelů nebo časová náročnost prozkoumávání velkého mnoţství dat.

20

Boxes and arrows [online]. 2004 [cit. 2010-03-29+. Card sorting. Dostupné z WWW: .


27

Obrázek 421 vizualizace metody Card-Sorting

5.4 Focus groups Skupinové testování je další metodou pouţitelnosti. V této moderátorem řízené diskuzi se obvykle vyskytuje šest aţ deset respondentů, kteří odpovídají na předem připravené otázky moderátora. Tato metoda je známa především z reklamy a marketingu, ale vyskytuje se i u testování webových stránek. Focus groups se pouţívá zejména pro získávání podnětů v prvotních fázích vývoje nových internetových prezentací, při specifikaci jejich potřebných funkcí a poţadavků na obsah. Na rozdíl od běţného uţivatelského testování se tedy nepouţívá k hodnocení pouţitelnosti webu, ale pro poznání názorů jeho potenciálních uţivatelů. Díky focus groups můţeme odhalit, které části webu mají největší vliv na uţivatele. Cílem těchto diskuzí je získání reakcí a názorů respondentů, z nichţ můţe zadavatel čerpat nové nápady ke zlepšení webu. Většina ostatních metod se snaţí pouze odhalit chyby jiţ navrhovaného webu. Mezi nevýhody této metody můţeme zařadit vyšší náklady, náročnější realizaci a také moţnost, ţe se ve skupině najde jedinec s vysokými přesvědčovacími schopnostmi, kterými můţe ovlivnit úsudek ostatních respondentů.

21

Business modeling [online]. 2004 [cit. 2010-04-03+. Card sorting. Dostupné z WWW: .


28

5.5 Cognitive walkthrough Poznávací procházení zjišťuje pouţitelnost pro nové uţivatele, tedy jak budou stránky srozumitelné a jak obtíţná nebo lehká bude orientace v nich. Tato metoda se často vyuţívá při tvorbě stránek, ale také se dá pouţít i jiţ na funkčních webech. Během testování provádí tester nebo skupina testerů předem dané úkony na stránkách, přitom zvaţují, jak jsou pro nové uţivatele obtíţné, zda jsou pochopitelné, jestli uţivatelé mají dostatek informací pro další úkony apod. Pokud má podle testerů uţivatel dostatek srozumitelných informací, je úkol označen jako splněný, v opačném případě je nutné identifikovat problémy a nedostatky. Ve výsledku dostaneme seznam konkrétních poznatků, které části mohou být problematické a jak by bylo vhodné je upravit. Výhodou této metody je, ţe nepotřebujeme shánět ţádné odborníky na testování a také se jedná o velmi levnou techniku. Při testování rozsáhlého webu však můţeme narazit na to, ţe k výsledku vede celá řada cest, coţ můţe zapříčinit zdlouhavé procházení a tím pádem i méně efektivní. Často se uvádí, ţe je vhodné kombinovat cognitive walkthrough spolu s heuristickou analýzou pro získání kvalitních výsledků.

5.6 A/B testování „A/B testování je binárním testem, který porovnává účinnost dvou statických prvků, např. dvě různé verze hlavní stránky, dva různé bannery. Samozřejmě lze otestovat i více neţ dvě varianty.“22 Toto testování je velmi levnou záleţitostí, které můţe přinést rychlé výsledky v podobě vyššího počtu návštěv daného webu. V praxi testování funguje tak, ţe polovině návštěvníků se načte jeden vzhled stránek a druhé polovině druhý typ stránek. Díky statistikám návštěvnosti můţeme vysledovat rozdíly obou variant, kteří zákazníci pokračovali v surfování po daném webu a snadno určit, která varianta je lepší, respektive uţivateli ţádanější.

22

Robert Němec *online+. 2001 *cit. 2010-05-22+. A/B Testování. Dostupné z WWW: .


29

Obrázek 523na tomto obrázku můţeme vidět, jak v praxi vypadá A/B testování, při kterém se hned vypisuje statistika návštěvnosti, času stráveného na daných stránkách a konverze

5.7 Eye tracking Analýza testování oční kamerou je poměrně novou, avšak velmi rychle rozvíjející se a populární metodou. Na obrázku jsou vidět tzv. heat zone maps. Tato mapa funguje na tepelném principu, který zaznamenává, kolik času se uţivatelé dívají na jednotlivé části monitoru. Červená barva znázorňuje nejvyšší výskyty a modrá nejniţší (viz stupnice v obrázku).

23

Click Value [online]. 2006 [cit. 2010-04-02]. A/B testování. Dostupné z WWW:


30

Obrázek 624 Heat zone mapa provedená na stránce Google. Červená barva znázorňuje nejvyšší výskyt, kam se dívá uţivatel.

Po vyhodnocení jednotlivých stránek pomocí testování oční kamerou je patrné, ţe výsledky bývají velmi podobné. Červeně se vykresluje písmeno F. Jedná se o takzvaný F vzorec, ze kterého můţeme vyčíst pohyb očí uţivatelů. Nejprve si přečtou první řádky, poté několik řádků přeskočí a čtou další a nakonec sjíţdějí k spodnímu okraji obrazovky po levé straně a tím vzniká právě písmeno F, někdy se také objevuje tvar písmena E. V začátcích pouţívání této metody se testerům dávaly různé helmy a brýle se senzory pohybu očí. Dnes však jiţ existují systémy zabudované v obrazovkách počítačů. I díky těmto výsledkům se často designéři webu řídí pravidlem, kam umístit důleţité informace, aby je právě uţivatel našel. Proto tedy často bývá menu jednotlivých stránek situované po pravé straně svrchu dolů.

24

Blogstorm [online]. 2003 [cit. 2010-04-18]. Eye tracking. Dostupné z WWW:


6

31

HODNOCENÍ WEBOVÝCH PORTÁLŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY

Kaţdý uţivatel si představuje pod kvalitou stránky něco jiného. Často to souvisí s tím, jaké typy stránek daný klient navštěvuje. Jsou uţivatelé, kteří dbají na dostupnost informací, jiní dávají zřetel na grafické zpracování, dalším jde především o přehlednost nebo jiţ výše popisovanou přístupnost a pouţitelnost. Musíme rozlišovat, jestli se jedná o komerční stránky firem a nebo se jedná o portály veřejné správy.

6.1 The E-Governance Institute Kaţdé dva roky se koná nejznámější hodnocení webů veřejné správy , které má pojmenování „Digital Governance in Municipalities Worldwide“ a porovnává weby 100 světových metropolí. The E-Governance Institute je součástí prestiţní Rutgers University v Newarku (USA), který vytváří tento světový ţebříček spolu s Division for Public Administration and Development Management Organizace spojených národů. V roce 2005 se praţský web umístnil na slušném 14. místě. O dva roky později klesl o jednu příčku na 15. pozici. V dubnu 2010 bylo zatím poslední vyhlášení výsledků a Praha se dostala na vynikající 2. místo. Konkrétnímu hodnocení Rutgersovým indexem se budu věnovat v další části své práce.

6.2 Zlatý erb Pod tímto názvem se skrývá obdobný typ soutěţe, s tím rozdílem, ţe se jedná o hodnocení v rámci České republiky. Soutěţ se koná kaţdým rokem jiţ od roku 1999. Cílem této soutěţe je podporovat rozvoj webů jednotlivých měst a obcí, ocenit vynikající projekty, podpořit výměnu zkušeností a hodnotit kvalitu a přístupnost portálů obcí. Výsledky jsou vţdy vyhlašovány v šesti kategoriích, nejlepší webová stránka města, obce, nejlepší elektronická sluţba (kterou letos získal server zakázky, který patří do portálové rodiny praţského webu), cena veřejnosti a dále dvě zvláštní ceny za bezbariérový přístup ke stránkám a za nejlepší turistickou prezentaci. V roce 2009 obsadil praţský web v hlavní kategorii 3. místo.


7

32

ANALÝZA WEBOVÉHO PORTÁLU PRAHY

V následující kapitole bych rád rozebral praţský web www.praha.eu. Naskýtá se široká paleta moţností jak testovat tento portál. Po delší rozvaze jsem se rozhodl provést čtyři typy analýzy. Chtěl bych otestovat přístupnost webu, také portál rozeberu z pohledu Rutgersovy metody, poté ještě pouţiji heuristickou metodu z pohledu pouţitelnosti a také se zmíním o statistické návštěvnosti webu. Důvodů, proč jsem se rozhodl vybrat právě tyto metody, bylo více. Domnívám se, ţe díky tomuto výběru konkrétních analýz dokáţi závěrem zhodnotit tento portál z poměrně širokého hlediska.

7.1 Analýza přístupnosti V této kapitole provádím hodnocení portálu pomocí pravidel přístupného webu, o kterém jsem se zmiňoval jiţ v podkapitole 2.2.2. Při své analýze postupuji následujícím způsobem. Celková pravidla přístupnosti mají 33 jednotlivých bodů, které jsou rozděleny do šesti jednotlivých kapitol, označených od písmene A aţ po F, celková pravidla se nacházejí v příloze. Pro úplnost bych zde rád uvedl základní části: Část A: Obsah webových stránek je dostupný a čitelný Část B: Práci s webovou stránkou řídí uţivatel Část C: Informace jsou srozumitelné a přehledné Část D: Ovládání webu je jasné a pochopitelné Část E: Kód je technicky způsobilý a strukturovaný Část F: Prohlášení o přístupnosti webových stránek Při analyzování webu jsem prošel všechna pravidla a nyní bych zde vypsal své výsledky a zjištění. Pro kaţdou kapitolu jsem si udělal malou tabulku s hodnocením od 1 do 5 (kdy 1 znamená nejlepší výsledek a 5 nejhorší). Na konci vše uspořádám do jedné tabulky podle kapitol. U některých pravidel nebylo moţné provést analýzu z důvodů, ţe web tyto informace neobsahuje a v tabulce to označuji N/A. Pod tabulkou vypisuji pouze pravidla, ve kterých jsem našel určité chyby a nesrovnalosti.


33

7.1.1 Část A: Obsah webových stránek je dostupný a čitelný V první části se nachází 7 otázek týkajících se dostupnosti a také čitelnosti textu. Z výsledku plyne, ţe jsou místa, která by se dala zlepšit, ale v celku v této části web obstál. Otázka

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Průměr

hodnocení

4

N/A

3

2

1

1

1

2

Chyby: 1. pravidlo: Kaţdý netextový prvek nesoucí významové sdělení musí mít svou textovou alternativu. Obecně můţeme říci, ţe v mnoha sekcích, ať je to Magistrát, Elektronické sluţby a další, se nezobrazuje alternativní text k obrázkům, které se nacházejí v pravém vertikálním menu. 3. pravidlo: Pokud to charakter webových stránek nevylučuje, informace sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, cookies a jiných doplňků na straně uţivatele, musí být dostupné i bez kteréhokoli z těchto doplňků a stránky musí být standardně ovladatelné. V opačném případě sdělí orgán veřejné správy tyto informace jiným způsobem. Není moţné se například registrovat na webový portál bez pouţití JavaScriptu. 4. pravidlo: Informace sdělované vizuální podobou webových stránek, tvary jednotlivých prvků, jejich velikostí, pořadím nebo umístěním musí být dostupné i v případě, ţe uţivatel nemůţe tyto aspekty vnímat. Nápovědu uţivatelé pouţívají proto, aby se jim ulehčila např. orientace na webu a proto není správné, kdyţ se zde dočtou „...vám stačí registrace, ke které se dostanete přes odkaz v horní liště hlavní stránky portálu.“ 7.1.2 Část B: Práci s webovou stránkou řídí uţivatel Druhá kapitola ukrývá také 7 otázek zaměřených především na to, aby na stránce nedocházelo k samovolným pohybům a změnám, aniţ by to uţivatel nepotvrdil, např. kliknutím myši. V této části není co praţskému webu vytknout.


34

Otázka

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

Průměr

hodnocení

1

1

1

1

1

N/A

1

1

7.1.3 Část C: Informace jsou srozumitelné a přehledné V této části přehlednosti a srozumitelnosti web také velmi dobře obstál, aţ na malou výtku ohledně delších tiskových zpráv. Otázka

15.

16.

17.

Průměr

Hodnocení

1

2

1

1,33

16. Pravidlo: Rozsáhlé obsahové bloky jsou rozděleny do menších, výstiţně nadepsaných celků. Na mnoha stránkách portálu je toto pravidlo správně dodrţováno, avšak v sekci Magistrátu, konkrétně v tiskových zprávách, se nacházejí články, které toto pravidlo částečně porušují tím, ţe zde chybějí podnadpisy v jednotlivých článcích. 7.1.4 Část D: Ovládání webu je jasné a pochopitelné Ovládání webu podle hodnocení pravidel přístupnosti ukazuje, ţe se jedná o pochopitelné ovládání, i kdyţ v praktickém pouţití jsou některé podčásti jednotlivých menu ne úplně logicky zařazené do jasných kategorií. Otázka

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

Průměr

hodnocení

1

1

1

1

1

1

1

N

1

7.1.5 Část E: Kód je technicky způsobilý a strukturovaný V této kapitole zabývající se technickou stránkou webu jsem při testování nenarazil na ţádný problém.


35

Otázka

26.

27.

28.

29.

30.

31.

Průměr

hodnocení

1

1

1

1

1

1

1

7.1.6 Část F: Prohlášení o přístupnosti webových stránek Závěrečná dvě pravidla prošla testem také bez jakékoliv závady. Otázka

32.

33.

Průměr

hodnocení

1

1

1

7.1.7 Celkové hodnocení Jak můţeme vidět z následujícího přehledu, hodnocení praţského webu za pomocí pravidel přístupnosti dopadlo velice dobře. Z toho vyplývá, ţe praţský web je velice dobře zpracovaný a ve většině případů vyhovuje pravidlům. Jediné, kde by bylo vhodné, aby se portál zlepšil, je v kapitole A, věnované dostupnosti a čitelnosti stránek. V ostatních kapitolách je vytvořen v podstatě bez chyby. Část

A

B

C

D

E

F

hodnocení

2

1

1,33

1

1

1

Celkový průměr 1,22

7.2 Analýza za pomoci Rutgers-SKKU E-Governance Performance Indexu V roce 2010 Praha získala skvělé 2. místo v ţebříčku 100 světových metropolí, který je kaţdé 2 roky zveřejňován The E-Governance Institutem. 7.2.1 Klíč k hodnocení Všeobecně je uznáváno, ţe toto hodnocení je celkově nejkomplexnější v oblasti portálů veřejné správy na světě. Hodnotí se za pomoci 98 otázek rozdělených do 5 sekcí.. Pro ná-


36

zornost přikládám tabulku jednotlivých kategorií s klíčovými slovy, kterými se sekce zabývají. Kategorie Soukromí a bezpečnost Pouţitelnost

Počet otázek 18

Hrubý Váţený Klíčová slova výsledek výsledek Zásady ochrany osobních údajů, autentizace, 25 20 šifrování, správa dat a pouţití cookies

20

32

20

Obsah

20

48

20

Sluţby

20

59

20

Propojení s občany

20

55

20

Uţivatelsky přijemný design, branding, délka homepage, tématicky zaměřené okruhy a kanály, vyhledávání Přístup k veřejným dokumentům, zprávám, publikacím a multimediálním materiálům Transakční sluţby, zahrnující nákup nebo registraci, interakce mezi občany, podnikateli a městskou samosprávou Online zapojení občanů, internetové a politické debaty, hodnocení kvality stránek uţivateli

Celkem 98 219 20 25 Tabulka 1 Okruhy témat, které zahrnuje Rutgersův Index a jejich maximální skóre, vlastní překlad Vysvětleme si ještě, jak se Rutgersův Index počítá. Kaţdá kategorie má váţený výsledek 20, celkem tedy 100. Jednotlivé otázky se hodnotí 4 moţnými způsoby, respektive body nula, jedna, dva a tři. Jednotlivé vysvětlení ke kaţdému bodu se nachází pro přehlednost v následující tabulce. 43 otázek je tzv. dichotomických, coţ znamená, ţe mohou nabývat pouze dvojích hodnot. V oblasti sluţeb jsou to body 0 a 3, v kategoriích bezpečnost a pouţitelnost 0 a 1. Zbylých 58 otázek je hodnoceno na škále 0-3 bodů. Celkem je moţné dosáhnout aţ 219 bodů.

25

Body

Popis

0

Informace o daném tématu na webových stránkách neexistuje

HOLZER, Marc. Digital Governance in Municipalities Worldwide (2007) [online]. USA : National Center for Public Performance, 2008 [cit. 2010-04-20+. Dostupné z WWW: . ISBN 978-0-942942-08-8.


1

2

37

Informace o daném tématu na webových stránkách existuje (včetně odkazů na další informace a e-mailové adresy) Poloţky ke staţení jsou k dispozici na webových stránkách (formuláře, audio, video a další) Sluţby, transakce, nebo interakce mohou proběhnout kompletně online

3

(transakce kreditní kartou, ţádostí o povolení, vyhledávání v databázích, pouţívání cookies, digitální podpisy, omezený přístup)

Tabulka 226 Bodové hondocení Rutgersova Indexu jednotlivých otázek, vlastní překlad 7.2.2

Hodnocení podle kategorií

7.2.2.1 Soukromí a bezpečnost V první části se analýza zabývá bezpečností a soukromím a to především v ochraně osobních údajů a autentizaci uţivatelů. Pro větší přehlednost vţdy uvedu u jednotlivých kategorií zaměření otázek: Prohlášení o ochraně osobních údajů Sběr dat Osobní údaje a záznamy Administrativní opatření Šifrování Zabezpečení serveru Cookies

26

HOLZER, Marc. Digital Governance in Municipalities Worldwide (2007) [online]. USA : National Center for Public Performance, 2008 [cit. 2010-04-20+. Dostupné z WWW: . ISBN 978-0-942942-08-8.


38

Oznámení o změnách Kontaktní místo pro dotazy Přístup k veřejným a neveřejným informacím Pouţití digitálního podpisu Praha v této kategorii dosáhla na váţené skóre 16,70 bodů, coţ ji zařadilo na 2. místo v kategorii. Pro úplnost vţdy ještě uvedu tabulku 5 nejlepších měst dané kategorie. Pořadí

Město

Stát

Váţený výsledek

1

Soul

Jiţní Korea

18,80

2

Praha

Česká republika

16,70

3

Vídeň

Rakousko

16,00

4

Saigon

Vietnam

14,40

5

Bratislava

Slovensko

13,60

5

Londýn

Velká Británie

13,60

5

Dubaj

Spoj.arabské emiráty

13,60

Tabulka 327 Výsledky v roce 2010 v oblasti soukromí a bezpečnosti

7.2.2.2 Použitelnost Zřetel v této části analýzy byl dáván především v testování pouţitelnosti stránek a skládalo se jednak z testování klasických stránek, tak i formulářů a vyhledávacích nástrojů. Otázky byly zaměřeny do následujících okruhů: Homepage Alternativní formát stránek

27

Oficiální stránky Prahy *online+. 2010 *cit. 2010-04-29+. Konference ePraha 2010. Dostupné z WWW: .


39

Tématicky zaměřené okruhy Navigace Mapa serveru Barva písma Formuláře Vyhledávání Aktualizace V pouţitelnosti Praha dosáhla se skóre 17,62 na úplný vrchol ţebříčku. Zároveň v této kategorii získal praţský web nejvyššího váţeného bodového ohodnocení. Pořadí

Město

Stát

Váţený výsledek

1

Praha

Česká republika

17,62

2

Soul

Jiţní Korea

17,50

2

Bratislava

Slovensko

17,50

4

Singapur

Singapur

16,88

4

Káhira

Egypt

16,88

Tabulka 428 Výsledky v roce 2010 v oblasti pouţitelnosti

7.2.2.3 Obsah Průzkum obsahu vţdy bývá velmi diskutabilní a často také velmi kritizován v porovnání s ostatními kategoriemi. Je také poměrně obtíţné hodnotit, co se dá povaţovat za bezchybný obsah. Nicméně v Rutgersovu Indexu se obsah hodnotí v oblastech veřejných dokumentů, přístupu ke kontaktním informacím, přístupnost webu handicapovanými uţivateli a multimediální materiály.

28



40

K tomu jsou také jednotlivé otázky zaměřené na následující oblasti: Informace o adresách úřadů Seznam externích odkazů Kontakty Zápisy veřejných zasedání Vyvěšení městských vyhlášek Cíle města Programová prohlášení Rozpočet Publikace Geografický informační systém Krizový management Přístupnost pro handicapované Informovanost pomocí bezdrátových technologií Jazykové mutace portálu Seznamy volných pracovních pozic Představitelé města Kalendář událostí Ke staţení Oblast obsahu je pro praţský portál nejslabším článkem. Obsadila 9. místo se 13,02 váţenými body. Pořadí

Město

Stát

Váţený výsledek

1

Soul

Jiţní Korea

18,20

2

Auckland

Nový Zéland

16,80

3

Tallinn

Estonsko

16,40


41

4

Hong Kong

Hong Kong

14,40

5

New York

USA

13,80

Tabulka 529 Výsledky v roce 2010 v oblasti obsahu 7.2.2.4 Služby V oblasti sluţeb se především hodnotí sluţby, díky kterým můţe občan komunikovat s městským úřadem online a také moţnost registrace na portál a z něj poté získávat online informace o dění ve městě. Do této kapitoly se také řadí moţnost, kdy občan můţe platit za určité sluţby města, které vyuţívá, právě přes webový portál. Otázky jsou zaměřeny do oblastí: Platby sluţeb, daní a poplatků Různé ţádosti a jejich online stav Veřejné zakázky Hodnocení majetku z daňového pohledu Vyhledávání v databázích Stíţnosti a veřejná nástěnka FAQ Ţádosti o informace Vlastní přizpůsobení homepage Přístup k neveřejným informacím Nákup vstupenek na sportovní/kulturní akce Aktualizace stránek Seznamy o zákonných přestupcích

29

Oficiální stránky Prahy *online+. 2010 *cit. 2010-04-29]. Konference ePraha 2010. Dostupné z WWW: .


42

V oblasti sluţeb se Praha umístila na 6. místě s 13,86 váţenými body. Pořadí

Město

Stát

Váţený výsledek

1

Soul

Jiţní Korea

19,10

2

Singapur

Singapur

15,93

3

New York

USA

15,42

4

Šanghaj

Čína

14,41

5

Madrid

Španělsko

13,90

6

Praha

Česká republika

13,86

Tabulka 630 Výsledky v roce 2010 v oblasti sluţeb 7.2.2.5 Propojení s občany Obecně můţeme říci, ţe zapojení občanů do veřejných věcí pomocí webových portálů je relativně nová oblast, a proto v této kategorii obecně všechna města získala velmi nízké ohodnocení. V posledních 20 otázkách se zkoumá: Zasílání komentářů Newsletter Chat a diskusní fóra Hlasování k různým tématům Videa z veřejných událostí Průzkumy spokojenosti občanů E-referendum Hodnocení činnosti města

30



43

Jak jsem se zmínil jiţ výše, stále se jedná o relativně novou oblast a proto bodové ohodnocení je poměrně nízké. Praţskému portálu stačilo 11,64 bodů na druhé místo v kategorii. Pořadí

Město

Stát

Váţený výsledek

1

Mexico City

Mexiko

13,45

2

Praha

Česká republika

11,64

3

Bangkok

Thajsko

11,27

4

Soul

Jiţní Korea

11,09

5

Šanghaj

Čína

10,55

Tabulka 731 Výsledky v roce 2010 v oblasti propojení s občany 7.2.3 Výsledky Celkový výsledek praţského webu je opravdu impozantní. 2. místo v ţebříčku 100 světových metropolí značí, ţe Praha má opravdu kvalitní web. V následující tabulce uvádím celkové výsledky.

31

Pořadí

Město

Stát

Váţený výsledek

1

Soul

Jiţní Korea

84,74

2

Praha

Česká republika

72,84

3

Hong Kong

Hong Kong

62,83

4

New York

USA

61,10

5

Singapur

Singapur

58,81

6

Šanghaj

Čína

57,41

7

Madrid

Španělsko

55,59

8

Vídeň

Rakousko

55,48



44

9

Auckland

Nový Zéland

55,28

10

Toronto

Kanada

52,87

Tabulka 832 Celkové výsledky v roce 2010

Jak nám deklarují výsledky, největší rozdíly mezi městy jsou na prvních místech. Vidíme, ţe Soul, který obhájil vítězství ze všech předešlých ţebříčků z let 2007, 2005 i 2003 má stále velký náskok před svými pronásledovateli. Praha udělala za poslední dva roky obrovský skok vpřed. Však v minulém ţebříčku se umístila na 15. místě, kdy získala 50,34 bodů. V následující tabulce vidíme srovnání praţského webu v letech 2005 aţ 2009 podle jednotlivých kategorií. 2009

2007

2005

Umístění

Body

Umístění

Body

Umístění

Body

Celkem

2

72,84

15

50,34

14

47,27

Soukromí a bezpečnost Pouţitelnost

2

16,70

20

9,60

80

0

1

17,62

14

14,68

9

16,88

Obsah

9

13,02

12

12,60

26

10,21

Sluţby

6

13,86

13

10,00

9

10,00

2

11,64

35

3,46

5

10,18

Propojení s občany

Tabulka 933 Srovnání výsledků webu Prahy v uplynulých ročnících Podle tabulky můţeme jasně vidět, ţe praţský web se v posledních dvou letech zlepšil především v oblasti propojení s občany a v bezpečenosti.

32

Oficiální stránky Prahy *online+. 2010 [cit. 2010-04-29+. Konference ePraha 2010. Dostupné z WWW: . 33



8

45

HEURISTICKÁ ANALÝZA POUŢITELNOSTI

Heuristickou analýzu jsem se rozhodl pouţít pro otestování pouţitelnosti webu. Jako pomůcka k této analýze mi poslouţily mnohé rady a také stránky www.useit.com Jakoba Nielsena. Úvodní lišta s logem a vyhledávacím tlačítkem Na titulní straně se nám po levé straně nahoře objevuje logo Prahy, které je tvořeno znakem Prahy a vedle je ještě napsána adresu webu a také, ţe se jedná o portál města. Toto rozmístnění je správné a vyhovuje všeobecným konvencím. Logo také funguje jako tlačítko na přechod na domovskou stránku. Celkově logo Prahy a horní tmavomodrá lišta nás provází na všech stránkách webu. V této tmavomodré liště dále najdeme tlačítka na obě jazykové verze, dále uprostřed velmi dobře zřetelné pole pro vyhledávání a také se zde nachází telefonní číslo odkazující na call centrum.Pokud na toto tlačítko klikneme, automaticky nás to navede k napsání emailu na všeobecnou adresu [email protected], kde můţeme poloţit dotaz. V české verzi ještě v horní liště najdeme další tlačítka a sice na Přihlášení, Registraci do systému, Elektronického podání a také Nápovědu. Pod touto modrou lištou se nachází horizontální menu, které je podtrţené a funguje na základě odkazů, coţ je také podle obecných doporučení správně.

Obrázek 734 Úvodní modrá lišta webu

Aţ doposud bylo, co se týká loga, vše správně. Avšak kdyţ si v internetovém prohlíţeči nastavíme zobrazení bez obrázků, najednou zjistíme obrovský nedostatek. Ačkoliv jsme na anglické verzi stránek, místo loga se nám sice zobrazuje alternativní popisek obrázku, ţe se jedná o domovskou stránku portálu Prahy, avšak v češtině. Druhý problém je s vyhledává-

34

http://www.praha.eu/jnp/en/home/index.html


46

ním, kdyţ z tlačítka Search se nám v bezobrázkové verzi objeví tlačítko Hledej. Zbytek menu je jiţ anglicky. Tyto dva zmíněné problémy, které ilustruji na následujícím obrázku, jsou poměrně závaţnou chybou, neboť uţivatel, který by se díval na tento web bez pouţití obrázků a bez znalosti češtiny, by byl značně zmaten.

Obrázek 835 Úvodní lišta při vypnuté moţnosti zobrazení obrázků Vyhledávání Vyhledávací stránka funguje poměrně dobře. Rychlost vyhledávání je taktéţ uspokojivá. Máme moţnosti si vybrat ať uţ základní vyhledávání, tak i pokročilé. Své dotazy můţeme směřovat přímo do jednotlivých sekcí jako např. doprava, radnice, mapy, ţivot v Praze, zábava atd.

35

http://www.praha.eu/jnp/en/home/index.html


47

Obrázek 936 Vyhledávání Menu Co se týká menu, se zaměřením na anglickou verzi stránek, tak na webu je pouţito horizontální menu s devíti základními rozděleními. Vţdy po zvolení jedné dané kategorie se nám otevře další podkategorie ve stejném horizontálním duchu.

Obrázek 1037 Horiznotální menu pod úvodní lištou Dle mého názoru toto menu není úplně nejvhodněji zvolené. Myslím si, ţe není aţ tak moc přehledné. Podle mého názoru by bylo lepší vytvořit prvotně méně kategorií, např. pouze základní čtyři a v nich vytvořit podkategorie. Jednotlivé kategorie by mohly mít názvy např. Poznejte nás, Ţivot v Praze, Návštěva Prahy, Business. Domnívám se, ţe by toto

36

http://www.praha.eu/jnp/en/general/search/index$5038.html?q=&site=city_hall_en%7Ctransport_en%7Cv isit_prague_en%7Centertainment_en%7Clife_in_prague_en%7Cmaps_en%7Cextra_en%7Copencard_en&cli ent=cz_frontend&output=xml_no_dtd&ie=UTF-8&oe=UTF8&getfields=%2A&requiredfields=&filter=p&x=20&y=9 37 http://www.praha.eu/jnp/en/home/index.html


48

základní rozdělení bylo přehlednější a uţivatelé by se dostali jednodušeji k cíli, který hledají. Musíme mít totiţ stále na paměti, ţe uţivatel většinou nepřijde si prohlíţet stránky, ale chce co nejrychleji a nejpohodlněji získat určité informace. Poté samozřejmě jednotlivé kategorie by bylo moţné dále rozvést, tak jak to činí současné stránky Prahy. Rozvrţení a vzhled stránky Na první pohled můţeme vidět, ţe po načtení domovské stránky se dostaneme k řadě informací. Někteří uţivatelé mohou mít pocit, ţe je domovská stránka poměrně přesycená informacemi. Úvodní horizontální lišta nám zobrazuje logo stránek, moţnost pro hledání a také výběr jazykové mutace. Spodní část této lišty je vyhrazena pro poloţky menu, které má horizontální podobu. Pod menu se nachází vţdy pět hlavních článků a vţdy je zde zobrazen jeden obrázek z některého z článků. Pod touto sekcí se nachází další okno s vyhledáváním v celoměstském adresáři.

Obrázek 1138 Homepage Dále na úvodní stránce najdeme ještě dalších šest oken s podtituly Novinky z Prahy, Tiskové zprávy magistrátu, Novinky z městských částí, Téma měsíce, Dopravní omezení a Kam za kulturou. Tato okna se nám však zobrazují aţ po scrollování domovské stránky dolů.

38

http://www.praha.eu/jnp/cz/home/index.html


49

Obrázek 1239 Homepage po scrollování V pravé vertikální části se nachází několik bannerů pod sebou, pod kterými se skrývají další uţitečné stránky webu. V prvním oknu se nachází úvodní slovo primátora města s jeho fotkou. Kdyţ klikneme na tento odkaz, tak se nám zobrazí jeho proslov k obyvatelům Prahy. Teprve aţ kdyţ z této stránky klikneme v pravé části na kontakt, tak najdeme kontakt přímo na primátora. Dnešní trend je však takový, ţe kdyţ se firma rozhodne zveřejnit email na generálního ředitele (v tomto případě na primátora), většinou najdeme takový odkaz přímo u jeho fotky na hlavní stránce. Dále zde najdeme okno pro moţnost přihlášení na portál, to však jiţ máme v úvodním panelu, takţe se zde jedná o duplicitní okno. Pod ním se nachází další duplicitní okno odkazující na call centrum, které je také v úvodní modré liště. Pod tímto oknem je velmi praktický odkaz „Jak si zařídit“ s návody na řešení ţivotních situací. Velmi kladně hodnotím i následující dvě okna, zabývající se dotacemi a odbory magistrátu, kde si přímo můţeme vybrat z databáze informace ohledně jednotlivých odborů a grantů. Také tu najdeme aktuální pozvánku k volbám do Poslanecké sněmovny, odkaz na stránky Opencard, aplikaci „Pomozte vylepšit Prahu“, on-line kamery v Praze, mapy Prahy a také upozornění, jaký čas ještě zbývá do výměny určitých typů řidičských průkazů.

39

http://www.praha.eu/jnp/cz/home/index.html


50

Ve spodní liště úvodní stránky nalezneme odkazy na různé weby, které podle mého názoru nejsou moc logicky seřazené. Tyto linky by měly spíše být v příslušných kategoriích neţ-li takto „volně poloţené“ na úvodní stránce. Nacházejí se zde důleţité odkazy, které tu být mají jako např. Kontakt nebo Mapa serveru. Ale proč jsou zde kontakty např. na ZOO, hned vedle na Dopravní podnik, Technickou správu komunikací, Městskou knihovnu, Antikorupční portál nebo na Cyklostezky mi není úplně zřejmé.

Jazykové mutace webu Web je konfigurován ve dvou v podstatě plnohodnotných verzích, v českém a anglickém jazyce. Na jednu stranu oceňuji velmi podrobnou anglickou část webu, i kdyţ v dnešní době, pokud chce být web konkurence schopný i pro zahraniční uţivatele, je kvalitní anglická verze naprosto nezbytná. Bohuţel však musím být velmi kritický k tomu, ţe zde chybí další jazykové mutace. Je pravdou, ţe na portálu Prahy je zmíněn server www.pis.cz, který provozovuje Praţská informační sluţba. Tento web poskytuje turistické informace o Praze v šesti jazykových mutacích. Kromě české a anglické ještě v německé, francouzské, italské a španělské verzi. Avšak i tak se domnívám, ţe pro oficiální stránky Prahy je pouze angličtina v dnešní době velmi málo. Proto si myslím, ţe by bylo více neţ ţádoucí, aby se objevila na webu Prahy další jazyková verze. Portál Prahy se z určitého pohledu tváří jako reklama na Prahu pro zahraniční turisty, ale proto aby byl tou správnou reklamou, tak je potřeba, aby byl zpřístupněn i ostatním uţivatelům, kteří nerozumějí anglicky a česky. Kdyţ se podíváme na národnostní sloţení zahraničních návštěvníků Prahy, určitě by stálo za uvaţování vytvoření ruské a japonské verze webu. Nemyslím si, ţe by bylo nutné vytvářet ostatní jazykové verze tak obsáhlé, jako je anglická, ţe by stačily informace uţitečné především z pohledu turistického ruchu.


9

51

STATISTIKA NÁVŠTĚVNOSTI

Portál Prahy ke sledování statistik vyuţívá velmi rozšířenou sluţbu Google Analytics. Ačkoliv jsem se snaţil vyvíjet maximální úsilí o to, abych získal podrobnější data ze sluţby Google Analytics a ţádal jsem o to jednak webmastera praţského webu, šéfredaktora webu, dále i ředitele odboru informatiky magistrátu Prahy, který za správu webu zodpovídá, bohuţel jsem se setkal s jistým projevem nezájmu aţ arogance. Bylo mi sděleno, ţe všechna tato data podléhají velkému utajení a proto není moţné je poskytnout. Proto jsem byl nucen vycházet pouze z volně přístupných, avšak velmi základních a okleštěných informací, které se dají sehnat. Tato data jsem uspořádal pro přehlednost do následující tabulky.

Počet návštěv Počet zobrazených stránek Počet stránek za návštěvu

Rok 2007 74 338 125 808 1,69

Rok 2008 2 005 701 9 017 668 4,5

Rok 2009 4 941 069 17 277 914 3,5

Tabulka 1040 Počet návštevníků praţského webu za uplynulá léta Z výše uvedených dat můţeme vyčíst, jaký obrovský nárůst návštěv portál zaznamenal v posledních třech letech. Především nárůst počtu návštev o 2600% mezi lety 2007 a 2008 je grandiózní. Spolu se samotným počtem návštěv můţeme vidět i obrovský nárůst v počtu zobrazených stránek. S tím souvisejících i počet shlédnutých stránek za jednu návštěvu. Zatímco v roce 2007 se uţivatel během přihlášení podíval pouze v průměru na 1,69 stránky portálu, v roce 2008 to jiţ bylo 4,5 stránky. Tato metrika nám deklaruje, ţe se výrazným způsobem zlepšil web jako celek, ţe lidé nenavštěvují pouze homepage, ale prochází i dalšími stránkami webu. V roce 2009 návštěvnost dosáhla hranice téměř 5 000 000. Je patrné, ţe návštěvnost webu má vzrůstající tendenci, kterou můţeme přičíst tomu, ţe se web neustále zdokonaluje. Uţivatelé na něm najdou mnoho nových a uţitečných informací, a proto se dá očekávat, ţe v roce 2010 stoupne počet návštěv. I kdyţ uţ to nebude pravděpodobně v řádu stovek procent, i tak se domnívám, ţe nárůst bude patrný.

40



52

10 ZHODNOCENÍ V závěrečné kapitole bych rád krátce zhodnotil portál Prahy, jak na mě působil a které části se domnívám by bylo vhodné zlepšit. Podle mého názoru praţský web je na velmi slušné úrovni, za posledních pár let prošel velkými změnami, které velmi zatraktivněly jednak obsahovou, tak i grafickou část. Dalším obrovským posunem je, především pro obyvatele Prahy, vylepšení moţnosti podávání různých dokumentů přes tzv. ePodatelnu, coţ mnoho obyvatel Prahy určitě ocení z hlediska zjednodušení komunikace s úřadem. Navigace Podle mého názoru by v této části webu bylo vhodné udělat alespoň dílčí změny, které by přispěly k zjednodušení orientace na webu. Pokud se podívám na českou verzi stránek, tak těch změn by nemuselo být tolik, ale na anglické verzi by bylo zapotřebí přehlednějšího webu. Určitě by bylo vhodné zobecnění a uspořádání základního menu do menšího počtu tématických okruhů. Pro větší přehlednost by také přispělo zavedení drobečkové navigace. Na anglické verzi stránek chybí odkaz na mapu stránek v úvodní liště, jak je tomu v české verzi. Grafika Z grafického pohledu se domnívám, ţe jsou stránky dobře navrhnuté. Některé problémy se však vyskytnou po vypnutí zobrazování obrázků. Např. na úvodní stránce v anglické verzi bez obrázků nám bez znalosti českého jazyka není vůbec jasné, na jakém webu se nacházíme. Dále také chybí alternativní popisky na jednotlivé odkazy, které se nacházejí především v pravém vertikálním sloupci. Myslím si, ţe by se dala jednoduše graficky zlepšit část věnovaná předpovědi počasí. V dnešní době by rozhodně stálo za to, aby se zde nacházely např. i obrázky z meteorologických radarů atp. K zatraktivnění návštěvnosti části webu s počasím by pomohlo vytvoření kalendáře. Tento kalendář by hodnotil minulost, a vţdy u jednotlivého dne by bylo vyznačeno, zda-li bylo slunce, pod mrakem či pršelo. Byla by to určitě zajímavá aplikace.


53

Vytvoření a implementace by bylo nenáročné. Především turisté by toto mohli hodně ocenit. Mnoho uţivatelů by také mohlo ocenit, kdyby se u jednotlivých stránek a především delších článků vedle textu se pohybovalo tlačítko „top“, které by po kliknutí automaticky scrollovalo stránku nahoru. Cizojazyčné verze Jak jiţ bylo uvedeno v dřívějších kapitolách, pouze anglická verze je z dnešního pohledu málo. Bylo by vhodné, aby se na stránkách objevily další jazykové mutace. Chápu, ţe je velmi nákladné a časově náročné spravovat více jazykových verzí v tomto rozsahu webu. Myslím si však, ţe zjednodušené verze, zaměřené především na oblast cestovního ruchu, je nutné vytvořit ve více jazykových mutacích. Úvodní stránka Domnívám se, ţe by bylo vhodné, především na anglické homepage změnit obsahovou část. Více bych se snaţil jiţ v úvodní stránce zaměřit se na cílené skupiny uţivatelů. Na anglickou verzi se především dívají turisté a pak také cizinci ţijící v Praze. Proto si myslím, ţe na úvodní stránce jsou zbytečné odkazy např. na aplikaci jakou je „Vím jak řídím“, ţe by uţivatelé ocenili více praktických informací jako např. počasí v Praze a také aktuální čas. Musíme si uvědomit, do Prahy přijíţdějí i turisté z mimoevropských zemí, a proto by bylo vhodné je informovat, v jakém časovém pásmu se Praha nachází. Další důleţitá věc, která by dle mého názoru byla vhodná zařadit na homepage jak české, tak i cizojazyčné verze, by byl převodník měn (kurzovní lístek). Ten by ocenili jednak češi, kteří chtějí znát kurz koruny k ostatním měnám. Avšak především turisté, aby se dozvěděli aktuální kurz české koruny vůči hlavním světovým měnám. Také se domnívám, ţe by bylo vhodné do anglické verze přidat na úvodní stránku okno Kam za kulturou. Tím by uţivatelé jednoduše našli, co se v který den a na jakém místě v Praze děje. V ideálním případě s moţností propojení na jiný web, kde by si rovnou mohli zakoupit i lístky. V české verzi bych ještě tuto oblast doplnil i o informace nejen o kultuře, ale i o sportu. Doména Oficiální stránky se nacházejí na webové adrese www.praha.eu. Sama o sobě tato doména není špatně zvolená, na druhou stranu je to velmi neobvyklý typ a struktura domény. Kdyţ bychom se podívali na weby ostatních světových metropolí, často najdeme tvar adresy od-


54

lišný. Ať uţ se jedná o jméno města s koncovkou dané země (mám na mysli jako www.praha.cz), nebo v anglické verzi (www.prague.cz), případně s mezinárodní koncovkou .com (www.prague.com) nebo .gov (www.prague.gov). Často se pouţívají také domény se slovem visit, případně discover (www.visitprague.com, www.discoverprague.com). Proto se domnívám, ţe spojení www.praha.eu je poněkud nestandartní a mnoho uţivatelů, kteří nevědí přesný název stránky, by tato doména intuitivně nenapadla. Výše popsané adresy také existují, nicméně jsou to stránky soukromých firem, které šíří informacemi o Praze, avšak jejich zaměření je nasměrováno jednoznačně dle firemních komerčních zájmů. Obsah Obsahová stránka je vţdy velmi diskutabilní a často jde o pohled a názor uţivatele. Podle mého názoru nejsou stránky obsahově špatné, jen jsou nepřehledné. Pokud uţivatel např. hledá předpověď počasí, tak musí přejít do oblasti elektronických sluţeb, coţ podle mého názoru není příliš intuitivní. V anglické verzi dopátrat se předpovědi počasí je téměř nemoţné. Uţivatel musí kliknout na tlačítko Search a poté se mu teprve objeví podmenu, kde je odkaz na praţské aktuality, počasí atd. Toto uspořádání obsahu je dle mého názoru naprosto neintuitivní a mnoho uţivatelů, jak na českých, tak především anglických stránkách musí být hodně zmateno. Na anglické verzi např. pokud se chceme dostat do oblasti, která nám přiblíţí oblast byznysu, musíme do oblasti Ţivot v Praze. Také sekce Extra v menu anglické verze je poněkud matoucí. Nachází se zde takový mix informací, které jsou však neaktualizované a mně osobně přijdou logicky ne moc dobře uspořádané. Přečteme si zde např. článek o Vánocích 2008, vedle toho informace o veřejných toaletách, archeologii, ekologii Prahy, článek o praţském osvětlení, dále článek z historie o roce 1968. Domnívám se, ţe je to pár článků vytrţených z kontextu, které by se daly zařadit pod jiné poloţky menu. Podle mého názoru, zpřehlednění obsahové stránky webu a zařazení do správných kategorií je v dnešní době největší problém tohoto webu. Mezi další nápady jak zatraktivnit obsah webu především pro turisty by bylo zřízení blogu, kde by mohli napsat své jednotlivé recenze a dojmy z jejich návštěvy Prahy. Dalším návrhem by mohlo být zavedení kategorie TOP 10, coţ by znamenalo sestavit ţebříček nejzajímavějších míst v Praze, které stojí za návštěvu. Také by bylo vhodné vytvořit mapy, kde


55

by byly vyznačeny jednotlivé tématické trasy po Praze pro turisty (např. za uměním, historií, ţidovskými památkami, kostely, parky atd.). S tím souvisí i vytvoření malých průvodců se základními údaji, které by bylo moţné si z webu stáhnout. Aktualizace Aktualizace stránek je velmi důleţitá především z toho důvodu, aby uţivatel měl potřebu se na daný web vracet opakovaně. Především v anglické verzi se mnoho článků datuje do období kolem roku 2008. Bylo by vhodné tuto část webu aktualizovat. Obecně Naopak velice kladně hodnotím moţnost u jednotlivých článků jejich moţnost automaticky převést do souboru typu .pdf. Chybí mi zde však u jednotlivých článků jejich prolinkování, respektive zveřejnění přes sociální sítě, jako např. facebook, coţ by také mohlo velice jednoduchým způsobem zvýšit reklamu webu. Myslím si, ţe v dnešní době, kdy sociální sítě neustále získávají na významu, by bylo vhodné, kdyby praţský web měl např. svoji stránku i na facebooku. Samozřejmě by touto kampaní nebylo cíleno na agendu města, ale z pohledu turistického ruchu by to mohla být zajímavá reklama přímo na webové stránky.


56

ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se snaţil osvětlit problémy, respektive postupy, které při tvorbě jednotlivých webových stránek je potřeba mít na paměti. V dnešní době, kdy se stále více pozornosti přikládá internetu a je čím dál více pouţívanějším, tím i rostou poţadavky uţivatelů na kvalitní webové stránky. Domnívám se, ţe je správné, pokud dnes mnoho firem, měst a dalších institucí dbá na to, aby jejich webové stránky byly kvalitní. Např. před nějakými 8 aţ 10 lety téměř nikdo nebral v potaz přístupnost webů pro lidi s určitým handicapem. Jiţ dnes však i tito lidé mají často moţnost surfovat po internetu a mají moţnost získávat stále více informací i přes jejich určitý handicap, díky kterému dříve nebyli schopni webové stránky vnímat v takovém rozsahu. Velký posun nastal i v pouţitelnosti webů, kdy dnes uţ nejde o to, aby si lidé přečetli nějaké zajímavosti, dozvěděli se jaké bude počasí atp. Inovace, kterými i praţský web prošel v ohledu podání různých elektronických podání ţádostí a vyplnění formulářů, běţným občanům usnadňují ţivot, odpadá tím mnohé chození na úřady s jednotlivými formuláři, tím i ke zkvalitnění ţivota občanů a v neposlední řadě jsou tyto elektronické sluţby ku prospěchu samotným úřadům. Ať uţ se jedná o zbytečné zatěţování úředníků, tak i s ušetřením nákladů za papírové zpracování těchto poţadavků zaměstnanci úřadu a další. Je evidentní, ţe posun k větší komunikaci s úřady pomocí internetu neustane. Ba naopak se domnívám, ţe to bude oblast, ve které bude nejvíce patrný posun v horizontu příštích let. Také si myslím, ţe inovace a zlepšení těchto nových sluţeb povede ke zvýšenému počtu uţivatelů, kteří budou přicházet na portály veřejné správy obecně. Jsem také přesvědčen, ţe dojde k vývoji nových metod a analýz, které se budou pouţívat v budoucnu. Myslím si, ţe metody jako jsou heuristická analýza nebo uţivatelské testování hned tak nezaniknou, ale jiţ dnes se mluví o tom, ţe např. sledování oční kamerou (tzv. Eye tracking) se bude měnit, a ţe bude moţné monitorovat děje, které se odehrávají v lidském mozku. Také v souvislosti neustálého posunu v oblasti internetu se domnívám, ţe přibudou i další typy analýzy, které by třeba mohly být spojeny i s prohlíţením webu nejen na klasických počítačích, ale i na mobilních telefonech. Tato část se také velmi rychle rozvíjí, a obliba surfování po internetu v mobilním zařízení nabývá na stále větší popularitě. Je evidentní, ţe prohlíţení webových stránek na displejích chytrých mobilních telefonů s malým displejem je velmi odlišné, neţ na klasickém počítači nebo notebooku. Proto si


57

myslím, ţe bude kladen větší důraz i na pouţitelnost webu v těchto zařízeních s malými displeji.


58

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky. Brno : Zoner Press, 2004. 360 s. ISBN 80-86815-11-0. GÁLA, Libor ; POUR, Jan ; TOMAN, Prokop. Podniková informatika. Praha : Grada Publishing, 2006. 484 s. ISBN 80-247-1278-4. KRUG, Steve. Nenuťte uţivatele přemýšlet!. Brno : Computer Press, 2003. 144 s. ISBN 80-7226-892-9. NIELSEN, Jacob. Usability Engineering. Boston : AP Professional, 1993. 362 s. ISBN 012-518406-9. NIELSEN, Jakob; TAHIR, Marie. Pouţitelnost domovských stránek. Brno : Zoner Press, 2005. 323 s. ISBN 80-86815-18-8. GOULD, John; LEWIS, Clayton. Designing for usability: key principles and what designers think [online]. New York : ACM, 1985 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW: http://portal.acm.org/citation.cfm?id=3170. Blind friendly web [online]. 2000 [cit. 2010-05-14]. Projekt. Dostupné z WWW: . W3C. W3C [online]. 2008 [cit. 2010-03-14]. Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 2.0. Dostupné z WWW: http://www.w3.org/TR/WCAG/. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR [online]. 2002 [cit. 2010-04-07]. SONS. Dostupné z WWW: . Zlatý erb [online]. 1999 [cit. 2010-04-27]. Zlatý erb. Dostupné z WWW: . Jakob Nielsen´s Website [online]. 1995 [cit. 2010-03-24]. Jakob Nielsen´s Website. Dostupné z WWW: . Card sorting [online]. c1999-2009 [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: <www.infodesign.com.au/usabilityresources/cardsorting>.


59

HOLZER, Marc. Digital Governance in Municipalities Worldwide (2007) [online]. USA : National Center for Public Performance, 2008 [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-0-942942-08-8. WebMagazine [online]. 1998 [cit. 2010-04-11]. Slovník pojmů. Dostupné z WWW: . Jakob Nielsen´s Website [online]. 1995 [cit. 2010-04-01]. Introduction to Usability. Dostupné z WWW: . Jakob Nielsen´s Website [online]. 1995 [cit. 2010-03-28]. Ten Usability Heuristics. Dostupné z WWW: . VIJAYAN, Rajesh. College of Computing [online]. 2005 [cit. 2010-04-01]. Heuristic Evaluation. Dostupné z WWW: . Robert Němec [online]. 2001 [cit. 2010-05-22]. A/B Testování. Dostupné z WWW: . Boxes and arrows [online]. 2004 [cit. 2010-03-29]. Card sorting. Dostupné z WWW: . ŠPINAR, David; PAVLÍČEK, Radek. Pravidla tvorby přístipného webu [online]. 2006 [cit. 2010-04-15]. Pravidla tvorby přístipného webu. Dostupné z WWW: .

Přístupnost [online]. 2000 [cit. 2010-04-06]. Zákon 365/2000 Sb. O informačních systémech veřejné správy. Dostupné z WWW: .


60

PŘÍLOHA:P I: PRAVIDLA PŘÍSTUPNÉHO WEBU Kapitola A: Obsah webových stránek je dostupný a čitelný 1. Kaţdý netextový prvek nesoucí významové sdělení musí mít svou textovou alternativu. 2. Multimediální prvky nesoucí významové sdělení musí být doplněny textovými titulky, jestliţe nejsou jen alternativou k existujícímu textovému obsahu. 3. Pokud to charakter webových stránek nevylučuje, informace sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, cookies a jiných doplňků na straně uţivatele, musí být dostupné i bez kteréhokoli z těchto doplňků a stránky musí být standardně ovladatelné. V opačném případě sdělí orgán veřejné správy tyto informace jiným způsobem. 4. Informace sdělované vizuální podobou webových stránek, tvary jednotlivých prvků, jejich velikostí, pořadím nebo umístěním musí být dostupné i v případě, ţe uţivatel nemůţe tyto aspekty vnímat. 5. Informace sdělované barvou musí být dostupné i bez barevného rozlišení. 6. Barvy popředí a pozadí textu (nebo textu v obrázku) musí být vůči sobě dostatečně kontrastní, jestliţe text nese významové sdělení. 7. Velikost písma musí být moţné zvětšit alespoň na 200 % a zmenšit alespoň na 50 % původní hodnoty pomocí standardních funkcí prohlíţeče. Při takové změně velikosti nesmí docházet ke ztrátě obsahu nebo funkcionality. Kapitola B: Práci s webovou stránkou řídí uţivatel 8. Obsah ani kód webové stránky nesmí předpokládat ani vyţadovat konkrétní výstupní či ovládací zařízení. 9. Obsah ani kód webové stránky nesmí předpokládat ani vyţadovat konkrétní způsob pouţití ani konkrétní programové vybavení. Pokud je předpokládáno či vyţadováno konkrétní programové vybavení, můţe to být pouze z důvodu technické nerealizovatelnosti přizpůsobení obsahu a kódu webové stránky všem programovým vybavením. 10. Načtení nové webové stránky či přesměrování musí být moţné jen po aktivaci odkazu nebo po odeslání formuláře. 11. Načtení nové webové stránky do nového okna prohlíţeče musí být moţné jen v odůvodněných případech a uţivatel na to musí být předem upozorněn.


61

12. Na webové stránce nesmí docházet rychleji neţ třikrát za sekundu k výrazným změnám barevnosti, jasu, velikosti nebo umístění prvku. 13. Zvuk, který zní na webové stránce déle neţ tři sekundy, musí být moţné na této webové stránce vypnout nebo upravit jeho hlasitost. 14.Časový limit pro práci s webovou stránkou musí být dostatečný. Pokud to nevylučuje charakter webové stránky, můţe uţivatel časový limit prodlouţit nebo vypnout. Kapitola C: Informace jsou srozumitelné a přehledné 15. Webové stránky musí sdělovat informace jednoduchým jazykem a srozumitelnou formou, pokud to charakter webové stránky nevylučuje. 16. Rozsáhlé obsahové bloky musí být rozděleny do menších výstiţně nadepsaných celků. 17. Bloky obsahu, které se opakují na více webových stránkách daného orgánu veřejné správy, je moţné přeskočit. Pokud webové stránky nemají velký rozsah, nemusí být zajištěno přeskočení opakujících se bloků obsahu. Kapitola D: Ovládání webu je jasné a pochopitelné 18. Navigace musí být srozumitelná a konzistentní a na všech webových stránkách orgánu veřejné správy obdobná. Od ostatního obsahu webové stránky musí být zřetelně oddělena. 19. Kaţdá webová stránka (kromě úvodní webové stránky) musí obsahovat odkaz na vyšší úroveň v hierarchii webových stránek a odkaz na úvodní webovou stránku. 20. Pokud se jedná o rozsáhlejší webové stránky, musí být kromě navigace k dispozici rovněţ vyhledávání nebo odkaz na mapu webových stránek. Odkaz na mapu webových stránek nebo vyhledávací formulář musí být k dispozici na kaţdé webové stránce. 21. Kaţdá webová stránka musí mít výstiţný název odpovídající jejímu obsahu. 22. Kaţdý formulářový prvek musí mít popisek vystihující poţadovaný obsah. 23. Pokud uţivatel učiní chybu při vyplňování webového formuláře, musí být k dispozici informace o tom, ve které poloţce je chyba. Pokud to charakter webového formuláře nevylučuje, musí být k dispozici rovněţ informace, jak tuto chybu odstranit. 24. Text odkazu nebo jeho přímo související text musí výstiţně popisovat cíl odkazu. Jestliţe odkaz vede na jiný typ souboru, neţ je webová stránka, musí být odkaz doplněn sdělením o typu, případně o velikosti tohoto souboru.


62

25. Kaţdý rám musí mít vhodné jméno či popis vyjadřující jeho smysl a funkčnost. Kapitola E: Kód je technicky způsobilý a strukturovaný 26. Sémantické značky, které jsou pouţity pro formátování obsahu, musí být pouţity ve zdrojovém kódu tak, aby odpovídaly významu obsahu. 27. Prvky značkovacího jazyka, které jsou párové, musí mít vţdy uvedenu počáteční a koncovou značku. Značky musí být správně zanořeny a nesmí docházet k jejich kříţení. 28. Ve zdrojovém kódu musí být určen hlavní jazyk obsahu webové stránky. 29. Prvky tvořící nadpisy a seznamy musí být korektně vyznačeny ve zdrojovém kódu a musí být výstiţné. 30. Je-li tabulka pouţita pro zobrazení tabulkových dat, musí obsahovat značky pro záhlaví řádků nebo sloupců. 31. Obsah všech tabulek musí dávat smysl čtený po řádcích zleva doprava. Kapitola F: Prohlášení o přístupnosti webových stránek 32. Kaţdá webová stránka musí vţdy obsahovat prohlášení o tom, ţe forma uveřejnění informací je v souladu s touto vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo odkaz na toto prohlášení. 33. Pokud orgán veřejné správy některá z podmíněně povinných pravidel uvedených pod čísly poloţek 3, 9, 14, 15, 17, 20 a 23 v souladu s uvedenou podmínkou neuplatní, musí uveřejnit tuto informaci v prohlášení o přístupnosti, a to jejich číselným výčtem, včetně příslušného odůvodnění.


63

PŘÍLOHA P II: ZÁKON 365/2000 SB. TÝKAJÍCÍ SE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY ZÁKON ze dne 14. září 2000 o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů Změna: 517/2002 Sb. Změna: 413/2005 Sb., 444/2005 Sb. Změna: 81/2006 Sb. (část) Změna: 70/2006 Sb. Změna: 81/2006 Sb. Změna: 110/2007 Sb. Změna: 81/2006 Sb. (část), 269/2007 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon stanoví práva a povinnosti, které souvisejí s vytvářením, uţíváním, provozem a rozvojem informačních systémů veřejné správy. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) informační činností získávání a poskytování informací, reprezentace informací daty, shromaţďování, vyhodnocování a ukládání dat na hmotné nosiče a uchovávání, vyhledávání, úprava nebo pozměňování dat, jejich předávání, šíření, zpřístupňování, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace dat ukládaných na hmotných nosičích. Informační činnost je prováděna správci, provozovateli a uţivateli informačních systémů prostřednictvím technických a programových prostředků; b) informačním systémem funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost. Kaţdý informační systém zahrnuje data, která jsou uspořádána tak, aby bylo moţné jejich zpracování a zpřístupnění, a dále nástroje umoţňující výkon informačních činností; c) správcem informačního systému veřejné správy subjekt, který podle zákona určuje účel a prostředky zpracování informací a za informační systém odpovídá; d) provozovatelem informačního systému veřejné správy subjekt, který provádí alespoň některé informační činnosti související s informačním systémem. Provozováním informačního systému veřejné správy můţe správce pověřit jiné subjekty, pokud to jiný zákon nevylučuje;


64

e) vytvářením informačních systémů veřejné správy proces zavádění informačních a komunikačních technologií, včetně jeho právního, organizačního, znalostního a technického zajištění; f) datovým prvkem jednotka dat, která je v daném kontextu dále povaţována za nedělitelnou a je jednoznačně definována; g) sluţbou činnost informačního systému uspokojující dané poţadavky oprávněného subjektu spojená s funkcí informačního systému; h) číselníkem seznam přípustných hodnot datového prvku obvykle ve formě dvojic, to znamená kódovaného údaje a hodnoty jeho kódu; i) referenčním, sdíleným a bezpečným rozhraním informačních systémů veřejné správy (dále jen „referenční rozhraní“) souhrn právních, technických, organizačních a jiných opatření vytvářejících jednotné integrační prostředí informačních systémů veřejné správy, které poskytuje kvalitní soustavu společných sluţeb, včetně sluţeb výměny oprávněně vyţadovaných informací mezi jednotlivými informačními systémy orgánů veřejné správy a dalšími subjekty, a to i se systémy mimo Českou republiku; j) atestacemi stanovení shody 1. způsobilosti k realizaci vazeb informačního systému veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní, nebo 2. dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy s poţadavky tohoto zákona a prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu; k) produktem souhrnný název pro technické vybavení, programové vybavení, dokumentaci informačních systémů nebo sluţby nebo jejich kombinaci; l) atestem doklad osvědčující kladný výsledek atestace; m) atestačním střediskem právnická nebo fyzická osoba, kteří jsou podnikateli, provádějící atestace; n) dálkovým přístupem přístup do informačního systému prostřednictvím sítě nebo sluţby elektronických komunikací (například s vyuţitím internetu); o) správcem datového prvku právní subjekt, který nové datové prvky předkládá, navrhuje jejich změnu nebo zrušení; p) správcem číselníku právní subjekt odpovědný za tvorbu a distribuci číselníku; q) portálem veřejné správy informační systém vytvořený a provozovaný se záměrem usnadnit veřejnosti dálkový přístup k pro ni potřebným informacím z veřejné správy a komunikaci s ní; r) sdílením dat umoţnění přístupu (tj. poskytování příslušné sluţby) k daným datům prostřednictvím referenčního rozhraní více subjektům současně; s) vazbou mezi informačními systémy veřejné správy vzájemné nebo jednostranné poskytování sluţeb a informací, například sdílení dat; t) veřejným informačním systémem informační systém vedený správci uvedenými v § 3 odst. 2 nebo jiný informační systém poskytující sluţby veřejnosti, který má vazby na informační systémy veřejné správy;


65

u) provozním informačním systémem informační systém zajišťující informační činnosti nutné pro vnitřní provoz příslušného orgánu, například účetnictví, správu majetku, a nesouvisející bezprostředně s výkonem veřejné správy; v) atestačními podmínkami obchodní podmínky vydané atestačním střediskem, obsahující zejména vymezení předmětu atestace a postupy atestačního střediska při provádění atestací schválené Ministerstvem vnitra (dále jen „ministerstvo“), w) akreditací postup, na jehoţ základě se vydává osvědčení o tom, ţe právnické nebo fyzické osoby, které jsou podnikateli, splňují ve vymezeném rozsahu technické, organizační, ekonomické a personální předpoklady k provádění atestací, x) provozní dokumentací dokumentace informačního systému veřejné správy, která popisuje funkční a technické vlastnosti informačního systému. § 3 Informační systémy veřejné správy (1) Informační systémy veřejné správy jsou souborem informačních systémů, které slouţí pro výkon veřejné správy. Jsou jimi i informační systémy zajišťující činnosti podle zvláštních zákonů.^1) (2) Správci informačních systémů veřejné správy jsou ministerstva, jiné správní úřady a územní samosprávné celky (dále jen „orgány veřejné správy“). (3) Zákon se nevztahuje na informační systémy veřejné správy vedené a) zpravodajskými sluţbami;^2) b) Policií České republiky při plnění jejích úkolů;^3) c) orgány činnými v trestním řízení v souvislosti s trestním řízením^3a), s výjimkou evidence Rejstříku trestů^3b), d) Policií České republiky a Vězeňskou sluţbou České republiky při poskytování zvláštní ochrany a pomoci ohroţeným osobám podle zvláštního právního předpisu^3c), e) Ministerstvem financí v rámci činnosti podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udrţování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu; f) Národním bezpečnostním úřadem, zpravodajskou sluţbou nebo Ministerstvem vnitra při provádění bezpečnostního řízení a vedení evidencí podle zvláštního zákona5), g) v působnosti Ministerstva obrany, při činnostech vykonávaných podle zvláštních právních předpisů^6), h) Ministerstvem vnitra, Ministerstvem financí a Ministerstvem spravedlnosti při zpracování osobních údajů příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu^6a), i) správními úřady a orgány územních samosprávných celků v přenesené působnosti při činnostech souvisejících se zajišťováním obrany státu podle zvláštního právního předpisu^6b), j) orgány veřejné správy a právnickými osobami, pokud jsou pouţívané výlučně k podpoře krizového řízení^6c).


66

(4) Mají-li informační systémy uvedené v odstavci 3 písm. b) aţ j) vazby na jiné informační systémy veřejné správy realizované prostřednictvím informačních činností, vztahuje se na ně zákon pouze v rozsahu těchto vazeb, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak. (5) Zákon se nevztahuje na provozní informační systémy správců informačních systémů veřejné správy, s výjimkou vazeb provozních informačních systémů na informační systémy veřejné správy. (6) Zákon se rovněţ nevztahuje na informační systémy veřejné správy nakládající s utajovanými informacemi5). (7) Práva a povinnosti správců a provozovatelů informačních systémů při zpracovávání informací v informačních systémech stanovené zvláštními zákony7) nejsou tímto zákonem dotčeny. (8) Provozovatel je povinen při provozování informačního systému [§ 2 písm. d)] zajišťovat ochranu a bezpečnost informací v rámci provozovaného informačního systému. § 4 Ministerstvo vnitra (1) Ministerstvo ve spolupráci s orgány veřejné správy a) vyhledává, zpracovává, ukládá a vytváří nové informace, které jsou znalostní základnou pro kvalitní vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné správy; b) zpracovává návrhy strategických dokumentů v oblasti informačních systémů veřejné správy, a to i z hlediska bezpečnosti těchto systémů, a předkládá tyto dokumenty vládě, sleduje a analyzuje informační potřeby veřejné správy a stav informačních systémů veřejné správy; c) připravuje nebo koordinuje přípravu záměrů pro budování nebo přetváření informačních systémů veřejné správy vyvolané společnou potřebou více správců informačních systémů veřejné správy; d) připravuje nebo koordinuje přípravu záměrů pro budování nebo přetváření informačních systémů veřejné správy vyvolané potřebou spolupráce a koordinace na mezinárodní úrovni; e) vyjadřuje se k návrhům dokumentací programů obsahujících pořízení, obnovu a provozování informačních a komunikačních technologií vypracovaných podle zvláštního právního předpisu^7a). Ministerstvo přitom přihlíţí zejména k oprávněným zájmům předkladatele dokumentace programu a k potřebám zajištění řádného výkonu veřejné správy, f) zajišťuje tvorbu metodických pokynů pro výkon odborných činností spojených s vytvářením, rozvojem a vyuţíváním informačních systémů veřejné správy; g) stanoví a spravuje referenční rozhraní a stanoví prováděcím právním předpisem technické a funkční náleţitosti uskutečňování vazeb mezi informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní; h) vytváří a spravuje veřejný informační systém, který obsahuje základní informace o dostupnosti a obsahu zpřístupněných informačních systémů veřejné správy; i) vytváří a spravuje veřejný informační systém o datových prvcích, jeho prostřednictvím vyhlašuje datové prvky, a stanoví prováděcím právním předpisem formu a technické náleţitosti předávání údajů do něj; j) vytváří a spravuje portál veřejné správy;


67

k) koordinuje a vytváří podmínky pro podporu rozvoje elektronického obchodu; l) koordinuje a vytváří podmínky pro činnost veřejné správy prostřednictvím veřejných informačních systémů, včetně dálkového přístupu. (2) Ministerstvo a) kontroluje u orgánů veřejné správy dodrţování povinností stanovených tímto zákonem. Při kontrole postupuje podle zvláštního zákona;^8) b) se vyjadřuje k investičním záměrům akcí pořízení, obnovy a provozování informačních a komunikačních technologií, jejichţ registrace v Informačním systému financování reprodukce majetku, zadání jejich realizace a změna jejich závazně stanovených parametrů se provádí pouze se souhlasem Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu^7a). Ministerstvo přitom přihlíţí zejména k oprávněným zájmům předkladatele investičních záměrů a akcí a k potřebám zajištění řádného výkonu veřejné správy; c) vykonává působnost stanovenou tímto zákonem v oblasti akreditace a atestací; d) stanoví pravidla pro sdílení dat a sluţby mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní a pravidla pro zápis datových prvků do informačního systému o datových prvcích. Postupy ministerstva a orgánů veřejné správy při vedení a zápisu datových prvků do informačního systému o datových prvcích, včetně postupů ministerstva při vyhlašování datových prvků, stanoví prováděcí právní předpis; e) ukládá sankce za správní delikty podle § 7; f) ukládá opatření směřující k nápravě nedostatků; g) vyjadřuje se k projektům informačních systémů veřejné správy; h) vydává Věstník, v němţ uveřejňuje metodické pokyny [odstavec 1 písm. f)], seznam atestačních středisek, udělení osvědčení o akreditaci a udělení atestů a další dokumenty vztahující se k informačním systémům veřejné správy. Vydávání Věstníku zabezpečuje ministerstvo prostřednictvím portálu veřejné správy; i) konzultuje návrhy metodických pokynů zejména s dotčenými subjekty formou veřejné konzultace, jejímţ cílem je získání stanovisek a připomínek dotčených subjektů k předmětnému návrhu, a za tímto účelem zřídí a spravuje informační systém, kde způsobem umoţňujícím dálkový přístup uveřejňuje návrhy metodických pokynů, umoţňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledek konzultace. § 5 Orgány veřejné správy (1) Orgány veřejné správy v rozsahu své zákonné působnosti provádějí výběr technických a programových prostředků a dalších produktů pro provoz jimi vytvářených a spravovaných informačních systémů. (2) Orgány veřejné správy jsou v rámci informačních systémů veřejné správy povinny a) spolupracovat s ministerstvem při plnění jeho úkolů podle § 4 odst. 1, včetně kontroly na místě podle § 4 odst. 2 prováděné ministerstvem; b) předloţit ministerstvu k vyjádření návrhy dokumentací programů obsahující pořízení, obnovu a provozování informačních a komunikačních technologií vypracovaných podle zvláštního právního předpisu^7a) a investiční záměry akcí pořízení, obnovy a provozování informačních a komunikačních technologií, jejichţ registrace v Informačním systému financování reprodukce majetku, zadání jejich realizace a změna jejich závazně stanovených


68

parametrů se provádí pouze se souhlasem Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu^7a). Náleţitosti dokumentací programů a investičních záměrů stanoví zvláštní právní předpis^8a); c) uveřejňovat číselníky, pokud jsou správci těchto číselníků a není zákonem stanoveno jinak, a to i způsobem umoţňujícím dálkový přístup a předávat ministerstvu údaje do informačního systému o datových prvcích v elektronické podobě, ve formě a s technickými náleţitostmi stanovenými prováděcím právním předpisem; d) zajistit, aby vazby jimi provozovaného informačního systému na informační systémy jiného provozovatele byly uskutečňovány prostřednictvím referenčního rozhraní s vyuţitím datových prvků vyhlášených ministerstvem a vedených v informačním systému o datových prvcích. Způsobilost informačního systému k realizaci těchto vazeb jsou povinny prokázat atestem. Toto ustanovení se nevztahuje na vazby mezi jimi provozovanými informačními systémy a informačními systémy vedenými zpravodajskými sluţbami; e) zpřístupňovat ministerstvu v elektronické podobě, ve formě a s technickými náleţitostmi stanovenými prováděcím právním předpisem, bez zbytečného odkladu informace o jimi provozovaném informačním systému a jím poskytovaných sluţbách a pouţívaných datových prvcích, a to za účelem uveřejnění v informačním systému podle § 4 odst. 1 písm. h) a i), pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,^9); f) postupovat při uveřejňování informací způsobem umoţňujícím dálkový přístup tak, aby byly informace související s výkonem veřejné správy uveřejňovány ve formě, která umoţňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postiţením. Formu uveřejnění informací stanoví prováděcí právní předpis; g) odstranit zjištěné nedostatky ve lhůtě stanovené ministerstvem. (3) Ústřední správní úřady zveřejňují věstníky vydávané ve své působnosti na portálu veřejné správy. § 5a Dlouhodobé řízení informačních systémů veřejné správy (1) Orgány veřejné správy vytvářejí a vydávají informační koncepci, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodrţování. V informační koncepci orgány veřejné správy stanoví své dlouhodobé cíle v oblasti řízení kvality a bezpečnosti spravovaných informačních systémů veřejné správy a vymezí obecné principy pořizování, vytváření a provozování informačních systémů veřejné správy. Obsah a strukturu informační koncepce, jakoţ i postupy orgánů veřejné správy při jejím vytváření, vydávání a při vyhodnocování jejího dodrţování a poţadavky na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy stanoví prováděcí právní předpis. (2) Na základě vydané informační koncepce orgány veřejné správy vytvářejí a vydávají provozní dokumentaci k jednotlivým informačním systémům veřejné správy, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodrţování. Obsah a strukturu provozní dokumentace stanoví prováděcí právní předpis. (3) Orgány veřejné správy si zajistí atestaci dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy a prokáţí splnění povinností podle odstavců 1 a 2 atestem dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy. Rozsah provozní dokumentace předkládané při atestaci stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost podle věty první se nevztahuje na obce, které vykonávají přenesenou působnost pouze v základním rozsahu^9a). § 5b Bezpečnost informačních systémů veřejné správy


69

(1) Orgány veřejné správy zajišťují bezpečnost informačních systémů veřejné správy v rozsahu daném prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis dále stanoví minimální bezpečnostní poţadavky k zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti zpracovávaných informací. (2) Orgány veřejné správy odpovídají za výběr a zavedení přiměřených bezpečnostních opatření odpovídajících minimálním bezpečnostním poţadavkům. § 5c Kontrola dodrţování povinností orgánů veřejné správy (1) Zjistí-li ministerstvo při kontrole podle § 4 odst. 2 písm. a) u orgánu veřejné správy nedostatky, vyzve orgán veřejné správy, aby přijal opatření k nápravě těchto nedostatků. (2) Ve výzvě podle odstavce 1 ministerstvo specifikuje zjištěné nedostatky a stanoví opatření, která mají být orgánem veřejné správy přijata k nápravě těchto nedostatků, a určí orgánu veřejné správy přiměřenou lhůtu k přijetí těchto opatření. Tato lhůta nesmí přesáhnout 6 měsíců. § 6 Pověření k provádění akreditace (1) Akreditaci provádí právnická osoba, která je členem mezinárodních sdruţení zabývajících se akreditací a určených ministerstvem podle odstavce 6 a která byla na základě ţádosti o pověření k provádění akreditace rozhodnutím ministerstva k provádění akreditace pověřena (dále jen „akreditující osoba“). Pověření k provádění akreditace je nepřevoditelné. (2) K ţádosti o pověření právnické osoby k provádění akreditace ţadatel přikládá a) zakladatelský dokument, b) doklad o věcných, personálních a organizačních předpokladech pro činnost akreditující osoby, c) doklad o členství v mezinárodních sdruţeních zabývajících se akreditací a určených ministerstvem podle odstavce 6 a způsob a rozsah plnění povinností z členství vyplývajících, d) doklad o zajištění zdrojů potřebných pro výkon činností akreditující osoby, e) podmínky a postupy posuzování ţadatelů o akreditaci (dále jen „akreditační pravidla“), které musí být v souladu s pravidly mezinárodních sdruţení zabývajících se akreditací určených ministerstvem podle odstavce 6. (3) Splňuje-li ţadatel všechny podmínky předepsané tímto zákonem pro pověření k provádění akreditace, vydá ministerstvo rozhodnutí, jímţ jej prováděním akreditace pověří. V opačném případě ţádost o pověření k provádění akreditace zamítne. V rozhodnutí, kterým ministerstvo pověřuje akreditující osobu prováděním akreditace, vysloví ministerstvo souhlas s akreditačními pravidly. (4) Akreditující osoba je povinna a) postupovat při provádění akreditace v souladu s akreditačními pravidly, s nimiţ ministerstvo vyslovilo souhlas, b) plnit povinnosti vyplývající z členství v mezinárodních sdruţeních zabývajících se akreditací určených ministerstvem podle odstavce 6, c) mít zajištěné zdroje potřebné pro výkon svých činností,


70

d) personálně zajišťovat své činnosti osobami, které mají odborné znalosti, zkušenosti a kvalifikaci nezbytnou pro provádění akreditací a které jsou obeznámeny s akreditačními pravidly, e) jednat v průběhu akreditace nestranně a nepodjatě, zejména se zdrţet všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v její nestrannost, f) ohlásit bezodkladně ministerstvu, ţe není schopna po dobu delší neţ 3 měsíce plnit povinnosti podle písmene c). (5) Neplní-li akreditující osoba povinnosti stanovené v tomto zákoně a a) byla jí v uplynulém kalendářním roce nejméně dvakrát ministerstvem uloţena pokuta podle § 7, nebo b) porušení zákona je natolik závaţné, ţe jiţ nelze očekávat nápravu závadného stavu a řádné plnění povinností akreditující osoby, rozhodne ministerstvo o odnětí pověření k provádění akreditace. Ministerstvo vţdy rozhodne o odnětí pověření k provádění akreditace, pokud o to akreditující osoba písemně poţádá. (6) Seznam určených mezinárodních sdruţení zabývajících se akreditací, rozhodnutí o pověření akreditující osoby k provádění akreditace a rozhodnutí o odnětí pověření k provádění akreditace uveřejní ministerstvo ve Věstníku. (7) Dozor nad akreditující osobou při plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona vykonává ministerstvo. Při dozoru se postupuje podle zvláštního zákona8). § 6a Osvědčení o akreditaci (1) Akreditaci zahájí akreditující osoba na ţádost právnické nebo fyzické osoby, pokud jsou podnikateli. Akreditace se provádí za úplatu. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu10). (2) Na základě provedené akreditace vydá akreditující osoba osvědčení o akreditaci, pokud má ţadatel o akreditaci oprávnění podnikat v oblasti atestací a splňuje podmínky akreditačních pravidel. Osvědčení o akreditaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky zabezpečení předpokladů podle věty první a dobu, na kterou bylo vydáno. (3) Akreditující osoba předá v elektronické podobě ministerstvu informace o vydaném osvědčení o akreditaci ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne jeho vydání. (4) Akreditující osoba dohlíţí u atestačních středisek nad dodrţováním podmínek v akreditačních pravidlech. Zjistí-li nedostatky v jejich plnění, podle závaţnosti nedostatků v souladu s akreditačními pravidly, osvědčení o akreditaci odejme. Tuto skutečnost akreditující osoba bezodkladně sdělí ministerstvu v elektronické podobě. § 6b Pověření k provádění atestací (1) Atestace provádí atestační středisko podle § 2 písm. o), které bylo na základě ţádosti o pověření k provádění atestací rozhodnutím ministerstva pověřeno k provádění atestací. (2) Ministerstvo vydá rozhodnutí o pověření atestačního střediska k provádění atestací, pokud k ţádosti o pověření k provádění atestací předloţí a) návrh atestačních podmínek, jeţ obsahují náleţitosti podle § 2 písm. v), b) osvědčení o akreditaci podle § 6a a


71

c) potvrzení příslušných orgánů, ţe nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení, na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky. (3) V pověření k provádění atestací ministerstvo stanoví období, na které se pověření uděluje, a schválí postupy atestačního střediska při provádění atestací obsaţené v atestačních podmínkách, které ţadatel o pověření k provádění atestací předloţil. (4) Pověření k provádění atestací nelze bez souhlasu ministerstva převést na jinou osobu. Pověření k provádění atestací se uděluje na období nejvýše 5 let. § 6c (1) Ministerstvo odejme pověření k provádění atestací, jestliţe atestační středisko a) pozbylo osvědčení o akreditaci, na jehoţ základě mu bylo pověření k provádění atestací uděleno, b) pozbylo oprávnění k podnikání, na základě kterého bylo oprávněno podnikat v oblasti atestací, c) neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, nepostupuje podle atestačních podmínek, nebo nedodrţuje ustanovení prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu, ačkoliv bylo na moţnost odnětí pověření k provádění atestací z těchto důvodů ministerstvem písemně upozorněno a nápravu nezjednalo ani v přiměřené lhůtě stanovené ministerstvem, nebo d) ve stanovené lhůtě nepředloţilo ministerstvu upravené znění atestačních podmínek podle odstavce 4. (2) Ministerstvo odejme pověření k provádění atestací, jestliţe o to atestační středisko písemně poţádá. (3) Ministerstvo můţe z vlastního podnětu zrušit rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska podle § 6b odst. 3, a) dojde-li k ohroţení nebo omezení provozu informačních systémů veřejné správy, b) je-li to nezbytné k dodrţení mezinárodních smluv, jimiţ je Česká republika vázána. (4) Jestliţe ministerstvo zruší rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska při provádění atestací, sdělí atestačnímu středisku důvody, proč bylo rozhodnutí zrušeno, a vyzve ho, aby ve stanovené přiměřené lhůtě předloţilo ministerstvu upravené znění atestačních podmínek ke schválení postupů atestačního střediska při provádění atestací. (5) Ministerstvo schvaluje postupy atestačního střediska při provádění atestací, jestliţe atestační středisko předloţí návrh jejich nového znění. § 6d Provádění atestací (1) Atestační střediska jsou při provádění atestací povinna a) postupovat podle atestačních podmínek a b) provádět posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy a způsobilosti k realizaci vazeb informačních systémů veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní v souladu s tímto zákonem a uděleným pověřením postupy stanovenými prováděcím právním předpisem.


72

(2) Atestační středisko není oprávněno provádět atestace dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy a atestace způsobilosti k realizaci vazeb informačních systémů veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní, na jejichţ vývoji, přípravě, výrobě nebo na obchodu se jakkoliv podílelo samo nebo s ním ekonomicky nebo personálně spojená osoba, kdy a) ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí, jestliţe se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliţe se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké^11), b) účastí na kontrole nebo jmění se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoli podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem. (3) Atestační středisko provádí atestace na základě smlouvy uzavřené s ţadatelem o atestaci za úplatu. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu10). (4) Atestační středisko vydá ţadateli o atestaci protokol o provedené zkoušce ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne ukončení této zkoušky. Atestační středisko vydá o kladném výsledku atestace ţadateli atest. Atest musí obsahovat podmínky platnosti atestu. (5) Atest se vydává na dobu nejvýše 5 let. (6) Atestační středisko, které vystavilo atest, můţe na základě ţádosti drţitele atestu před uplynutím platnosti atestu prodlouţit jeho platnost o 2 roky, a to i opakovaně. Ţadatel i atestační středisko při prodluţování platnosti atestu postupují obdobně jako při provádění atestací. (7) Atestační středisko předá v elektronické podobě prostřednictvím automatizovaného ohlašovacího procesu přístupného dálkovým přístupem na elektronické adrese, kterou ministerstvo uveřejní ve Věstníku, ministerstvu informace o provedené atestaci ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne jejího provedení. Informaci o vydání atestu ministerstvo uveřejní ve Věstníku. (8) Dozor nad atestačními středisky při plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona vykonává ministerstvo. Při dozoru se postupuje podle zvláštního zákona8). § 6e Uzavření smlouvy o provedení atestace (1) Atestační středisko zveřejní atestační podmínky, kaţdou jejich změnu, odejmutí pověření k provádění atestací (§ 6c odst. 1 a 2) nebo zrušení rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska (§ 6c odst. 3) ve své provozovně a způsobem umoţňujícím dálkový přístup do 7 pracovních dnů od vydání příslušného rozhodnutí ministerstva. (2) Atestační středisko navrhne uzavření smlouvy a provedení atestace kaţdému, kdo jej způsobem stanoveným v atestačních podmínkách vyzve k uzavření smlouvy podle zveřejněných atestačních podmínek. (3) Odchylky od atestačních podmínek lze pro jednotlivý případ sjednat jen tehdy, jestliţe to atestační podmínky připouštějí a jestliţe se těmito změnami nemění povaha nabízené atestační sluţby. (4) Atestačnímu středisku nevzniká povinnost navrhnout uzavření smlouvy o provedení atestace, jestliţe jejím obsahem mají být také odchylky od atestačních podmínek podle odstavce 3. § 6f Dodání datové zprávy orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu veřejné správy


73

(1) Správce portálu veřejné správy (dále jen „správce portálu“) zajišťuje podle podmínek stanovených tímto zákonem dodání datové zprávy orgánu veřejné moci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. (2) Kaţdý je oprávněn vyuţít sluţby dodání datové zprávy orgánu veřejné moci (dále jen „dodání“) prostřednictvím portálu veřejné správy (dále jen „portál“) za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy^11a) a provozním řádem portálu pro dodávání datových zpráv orgánům veřejné moci prostřednictvím portálu (dále jen „provozní řád“). (3) Převzetím datové zprávy vzniká správci portálu povinnost bez zbytečného prodlení a za podmínek stanovených tímto zákonem dodat datovou zprávu orgánu veřejné moci, kterého odesílatel datové zprávy označil jako příjemce (dále jen „příjemce“). Datová zpráva je převzata portálem v okamţiku, kdy je mu dostupná a je způsobilá k dalšímu zpracování za účelem dodání. (4) Převzetí datové zprávy potvrzuje správce portálu neprodleně odesílateli datovou zprávou, která je označena elektronickou značkou^11b) správce portálu a obsahuje datum a čas převzetí. (5) Správce portálu dodává datovou zprávu příjemci doplněnou o údaje data a času, kdy datovou zprávu převzal. (6) Dodání potvrzuje příjemce bez zbytečného prodlení správci portálu datovou zprávou, která je označena elektronickou značkou^11b) příjemce a obsahuje datum a čas dodání příjemci. Datová zpráva je dodána příjemci v okamţiku, kdy je dostupná elektronické podatelně orgánu veřejné moci. (7) Dodání datové zprávy příjemci potvrzuje příjemce prostřednictvím portálu bez zbytečného prodlení odesílateli datovou zprávou, která je označena elektronickou značkou^11b) příjemce a obsahuje datum a čas dodání příjemci. § 6g Provozní řád (1) Provozní řád pro dodávání datových zpráv orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu veřejné správy vydává ministerstvo a zveřejňuje jej ve Věstníku. (2) Provozní řád obsahuje vymezení a) způsobu předání datové zprávy odesílatelem portálu, včetně stanovení technických parametrů datových zpráv, b) způsobu dodání portálem příjemci, včetně nejvyšší moţné doby, která můţe uplynout od převzetí do dodání, c) orgánů veřejné moci, kterým je podle zvláštního právního předpisu moţné prostřednictvím portálu datové zprávy dodávat, a typů podání, která je podle zvláštního právního předpisu moţné prostřednictvím portálu dodávat, d) provozní doby přístupnosti portálu. § 6h Povinnost zachovávat mlčenlivost (1) Správce portálu a fyzické osoby podílející se na straně správce portálu na poskytování sluţby dodání mají povinnost zachovávat mlčenlivost o obsahu datových zpráv, u kterých zajišťují dodání. Odesílatel nebo příjemce, případně jejich zástupci nebo právní nástupci mohou osoby podle věty první povinnosti mlčenlivosti zprostit.


74

(2) Správce portálu a fyzické osoby podílející se na straně správce portálu na poskytování sluţby dodání mají povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se sluţby dodání datové zprávy orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu, které se při své činnosti dozvěděli. Znalosti těchto skutečností smějí vyuţívat jen pro potřeby poskytování sluţby dodání; nesmějí umoţnit, aby se s nimi neoprávněně seznámila jiná osoba. Odesílatel nebo příjemce, případně jejich zástupci nebo právní nástupci mohou osoby podle věty první povinnosti mlčenlivosti zprostit. (3) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 2 se nevztahuje na údaje, ze kterých nevyplývá, kdo byl odesílatelem, ani kdo byl příjemcem. (4) Porušením povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 2 není, pokud správce portálu a osoby podílející se na straně správce portálu na poskytování sluţby dodání sdělí údaje podle odstavce 2 odesílateli nebo příjemci, popřípadě jejich zástupci, právnímu nástupci nebo jiným osobám, které s vědomím odesílatele nebo příjemce jednají v jeho prospěch. (5) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na případ, kdy má správce portálu podle zvláštního právního předpisu^11d) povinnost a) sdělit osobám a orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu^11d) informace o poskytovaném nebo poskytnutém dodání, nebo jim umoţnit, aby tyto informace získaly, b) vydat osobám a orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu^11d) záznam o zpracování datové zprávy, která je předmětem dodání, nebo c) učinit nebo umoţnit jiná opatření. § 6i Práva a povinnosti správce portálu (1) Správce portálu je oprávněn zjišťovat obsah datové zprávy pouze v rozsahu údajů nezbytných pro splnění povinností stanovených tímto zákonem. Technické parametry datové zprávy, která je předmětem dodání, je správce portálu oprávněn zjišťovat za účelem ověření, zda odpovídají podmínkám stanoveným provozním řádem. (2) Právo nakládat s datovou zprávou mají aţ do jejího dodání jen správce portálu a odesílatel. (3) Správce portálu není oprávněn datové zprávy, které převzal za účelem dodání, kopírovat nebo uchovávat. (4) Správce portálu vede evidenci datových zpráv, které převzal za účelem dodání, v rozsahu nutném k naplnění povinností stanovených tímto zákonem. V evidenci vede zejména a) datum a čas převzetí datové zprávy, která je předmětem dodání, potvrzení o jejím převzetí, b) datum a čas dodání datové zprávy, která je předmětem dodání, potvrzení o jejím dodání, c) informace nezbytné k určení odesílatele a příjemce datové zprávy. (5) Informace podle odstavce 4 je správce portálu povinen uchovávat po dobu 3 let od okamţiku jejich vzniku. (6) Správce portálu je oprávněn datovou zprávu zničit, jestliţe a) jde o datovou zprávu, kterou nelze dodat příjemci ani vrátit odesílateli, nebo b) je to nezbytné pro zabránění vzniku škody.


75

§ 7 Správní delikty právnických osob (1) Akreditující osobě, která a) neprovádí akreditaci podle akreditačních pravidel, s nimiţ ministerstvo vyslovilo souhlas [§ 6 odst. 4 písm. a)], b) vydá osvědčení o akreditaci, aniţ by splňovala personální poţadavky [§ 6 odst. 4 písm. d)], c) neohlásí bezodkladně ministerstvu, ţe nemá po dobu delší neţ 3 měsíce zajištěné zdroje potřebné pro výkon svých činností [§ 6 odst. 4 písm. f)], d) nepostupuje při provádění akreditace nestranně [§ 6 odst. 4 písm. e)], nebo e) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost předání informací ministerstvu (§ 6a odst. 3), se uloţí pokuta do 100 000 Kč. (2) Atestační středisko se dopustí správního deliktu tím, ţe a) neprovádí atestaci podle postupů atestačního střediska schválených ministerstvem (§ 6b odst. 3), b) vyhodnotilo způsobilost ţadatele o atestaci (§ 6b) k realizaci vazeb informačního systému veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní nebo způsob dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy v rozporu s osvědčením o akreditaci (§ 6a) nebo tímto zákonem, c) vydá atest na způsobilost k realizaci vazeb informačního systému veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní nebo na dlouhodobé řízení informačních systémů veřejné správy, na jejichţ vývoji, přípravě, výrobě nebo na obchodu se jakkoliv podílelo samo nebo s ním ekonomicky nebo personálně spojená osoba (§ 6d odst. 2), d) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost vydání protokolu o provedené zkoušce (§ 6d odst. 4), e) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost předání informací ministerstvu (§ 6d odst. 7), nebo f) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost zveřejnění atestačních podmínek (§ 6e odst. 1). (3) Za správní delikt podle odstavce 2 písm. a) aţ c) se uloţí pokuta do 1 000 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 2 písm. d) aţ f) se uloţí pokuta do 100 000 Kč. § 7a Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliţe prokáţe, ţe vynaloţila veškeré úsilí, které bylo moţno poţadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závaţnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichţ byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliţe správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává ministerstvo.


76

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuţ došlo při podnikání fyzické osoby12) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty vybírá ministerstvo a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. (7) Při vybírání a vymáhání uloţených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu^12a). §8 (1) Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění akreditace je ţadatel o pověření k provádění akreditace. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění akreditace je akreditující osoba, které má být rozhodnutím pověření odňato. (2) Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění atestací je ţadatel o pověření k provádění atestací. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění atestací je atestační středisko, kterému má být rozhodnutím pověření odňato. (3) Účastníkem řízení o vyslovení souhlasu se změnou postupů atestačního střediska a o zrušení rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska je atestační středisko, jehoţ postupů se řízení týká. nadpis neplatil § 8a neplatil Vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy §9 (1) Z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají orgány veřejné správy, které jsou správci nebo provozovateli těchto systémů (dále jen „správci“), na poţádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému. Z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají správci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, na poţádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému osobě, které se zápis přímo týká, nebo osobě, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna ţádat informaci uvedenou v zápisu, a to v rozsahu tímto zvláštním právním předpisem stanoveném. (2) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, výpis podle odstavce 1 (dále jen „výpis“) nebo potvrzení o tom, ţe určitý údaj v informačním systému veřejné správy není v elektronické podobě označené elektronickou značkou^11b) správce (dále jen "výstup z informačního systému veřejné správy""), ověřují a ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy na ţádost vydávají a) notáři, b) krajské úřady, c) matriční úřady,


77

d) obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichţ seznam stanoví prováděcí právní předpis, e) zastupitelské úřady stanovené prováděcím právním předpisem, f) drţitel poštovní licence15) a Hospodářská komora České republiky. (3) Ověřeným výstupem z informačního systému veřejné správy (dále jen „ověřený výstup“) se rozumí listina, která vznikla úplným převodem výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby(§ 9a). (4) Výpis v listinné podobě a ověřený výstup podle odstavce 3 jsou veřejnými listinami. § 9a (1) Ověřením výstupu z informačního systému veřejné správy se rozumí ověření té skutečnosti, ţe listina vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby. Ověření se provede ověřovací doloţkou, která obsahuje a) údaj o ověření toho, ţe ověřený výstup odpovídá výstupu z informačního systému veřejné správy, b) údaj o tom, z kolika listů se skládá ověřený výstup, c) údaj o tom, ţe ověřený výstup obsahuje částečný výpis z informačního systému veřejné správy, pokud neobsahuje výstup úplný, d) místo a datum vyhotovení doloţky o ověření, e) pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci ověření výstupu z informačního systému veřejné správy, f) otisk úředního razítka a podpis ověřujícího. (2) Ověřovací doloţku vyhotoví ověřující na listině, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, nebo ověřovací doloţku vyhotoví zvlášť a s touto listinou ji pevně spojí. Listina, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, a na ní vyhotovená nebo s ní pevně spojená ověřovací doloţka, se povaţují za jednu listinu. § 9b Povinnosti ověřujícího (1) Ti, kteří vydávají ověřené výstupy (dále jen „ověřující“), jsou povinni při ověřování výstupu z informačního systému veřejné správy pouţívat pouze takové technické zařízení, které výstup z informačního systému veřejné správy, který má být ověřen, zobrazí do formy, v níţ je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný tak, aby jeho interpretace odpovídala zápisu v informačním systému veřejné správy. (2) Ověřující je povinen provést veškeré úkony potřebné k tomu, aby ověřil tu skutečnost, ţe výstup z informačního systému veřejné správy je označen elektronickou značkou^11b) správce, ţe tato elektronická značka je platná a její kvalifikovaný systémový certifikát nebyl zneplatněn a výstup z informačního systému veřejné správy nebyl následně změněn. (3) Při vydávání ověřených výstupů na základě výpisů podle § 9 odst. 1 věty druhé je ověřující povinen prověřit oprávnění ţadatele a zjistit jeho totoţnost. Jde-li o právnickou osobu, zjišťuje její existenci a totoţnost osob jednajících jejím jménem.


78

(4) Ověřující je povinen vést evidenci vydaných ověřených výstupů. Evidence obsahuje alespoň tyto údaje: a) pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci ověření výstupu z informačního systému veřejné správy, b) datum vyhotovení doloţky o ověření, c) je-li ţadatelem fyzická osoba jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu, nemá-li trvalý pobyt, adresu bydliště, rodné číslo, nemá-li rodné číslo, datum narození osoby, jejíţ totoţnost byla pro účely vydání ověřeného výstupu ověřena, včetně druhu a čísla průkazu, jímţ byla totoţnost zjištěna, je-li ověření totoţnosti předepsáno; je-li ţadatelem právnická osoba, její obchodní firmu nebo název, adresu sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, a jméno, příjmení, rodné číslo, nemá-li rodné číslo, datum narození, a adresu místa trvalého pobytu, nemá-li trvalý pobyt, adresu bydliště osoby nebo osob, jednajících jménem této právnické osoby, nebo osoby jednající za právnickou osobu jejím jménem na základě zastoupení, d) číslo kvalifikovaného systémového certifikátu, na němţ je zaloţena elektronická značka, kterou je výstup z informačního systému veřejné správy označen, unikátní u daného akreditovaného poskytovatele certifikačních sluţeb, a obchodní firmu akreditovaného poskytovatele certifikačních sluţeb, který tento kvalifikovaný systémový certifikát vydal. § 9c Povinnosti orgánů veřejné správy, které jsou správci nebo provozovateli informačních systémů veřejné správy (1) Správci jsou povinni předat ověřující osobě na poţádání bezodkladně výstup z informačního systému veřejné správy a opatřený datem a časem s uvedením hodiny, minuty a sekundy, kdy byl výstup vytvořen, a datem a časem s uvedením hodiny, minuty a sekundy okamţiku, ke kterému správce odpovídá za soulad výstupu se stavem zápisu v informačním systému veřejné správy (dále jen „okamţik platnosti údajů“), a označený elektronickou značkou^11b). (2) Správci odpovídají za soulad výpisu, který vydávají podle § 9, nebo výstupu z informačního systému veřejné správy se stavem zápisu v informačním systému veřejné správy k okamţiku platnosti údajů. (3) Správci jsou povinni uvědomit neprodleně ověřující osoby o tom, ţe hrozí nebezpečí zneuţití dat pro vytváření elektronické značky^11b) správce. (4) Správci informačních systémů veřejné správy, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, jsou povinni předat ověřující osobě výstup z informačního systému veřejné správy tak, aby byl tento výstup z informačního systému veřejné správy v průběhu předání odpovídajícím způsobem skryt před třetími osobami. § 9d Zpoplatnění ověřování výstupu z informačního systému veřejné správy (1) Správce je oprávněn poţadovat za poskytnutí výstupu z informačního systému veřejné správy ověřujícímu úplatu, a to za kaţdý poskytnutý výstup z informačního systému veřejné správy částku, která je stanovena zvláštním právním předpisem jako poplatek za vydání výpisu z předmětného záznamu, jenţ má jednu stránku16). (2) Správní poplatek za vydání ověřeného výstupu vydaného ověřujícím podle § 9 odst. 2 písm. b) aţ e) stanoví zvláštní právní předpis16).


79

(3) Ověřující podle § 9 odst. 2 písm. f) můţe za vydání ověřeného výstupu poţadovat poplatek, jehoţ výše nesmí přesáhnout sazbu správního poplatku podle odstavce 2. (4) Odměnu notáře za vydávání ověřených výstupů stanoví zvláštní právní předpis17). § 10 Přechodná ustanovení (1) Informační systémy, které orgány veřejné správy ke dni účinnosti tohoto zákona jiţ spravují, provozují nebo budují, musí orgány veřejné správy nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona uvést do souladu s tímto zákonem nebo ukončit jejich činnost. (2) V případě informačních systémů veřejné správy, jejichţ správci jsou orgány územní samosprávy, které nevykonávají státní správu v přenesené působnosti, se na tyto správce povinnosti uvedené v § 5 odst. 2 písm. c), f), g) a h) vztahují po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí účinnosti těchto ustanovení zákona. § 11 Zrušení Úřadu pro státní informační systém (1) Úřad pro státní informační systém se zrušuje. (2) Dosavadní působnost Úřadu pro státní informační systém stanovená zvláštními zákony13) přechází na Úřad. (3) Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních vztahů přecházejí z Úřadu pro státní informační systém na Úřad. Zmocňovací ustanovení § 12 (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) technické a funkční náleţitosti uskutečňování vazeb mezi informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní podle § 4 odst. 1 písm. g), b) formu a technické náleţitosti předávání údajů do informačního systému podle § 4 odst. 1 písm. h) a i), c) postupy ministerstva a orgánů veřejné správy při vedení, zápisu a vyhlašování datových prvků v informačním systému o datových prvcích podle § 4 odst. 2 písm. d), d) formu uveřejňování informací, která zajistí, aby se s informacemi souvisejícími s výkonem veřejné správy uveřejňovanými způsobem umoţňujícím dálkový přístup mohly v nezbytném rozsahu seznámit i osoby se zdravotním postiţením podle § 5 odst. 2 písm. f), e) poţadavky na strukturu a obsah informační koncepce, postupy orgánů veřejné správy při jejím vytváření, vydávání, při vyhodnocování jejího dodrţování a poţadavky na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy podle § 5a odst. 1, f) poţadavky na strukturu a obsah provozní dokumentace podle § 5a odst. 2 a na rozsah provozní dokumentace předkládané při atestaci podle § 5a odst. 3, g) rozsah zajišťování bezpečnosti informačních systémů veřejné správy a oblasti minimálních bezpečnostních poţadavků k zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti zpracovávaných informací, podle § 5b odst. 1, h) postupy atestačních středisek při posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy podle § 6d odst. 1 písm. b),


80

i) postupy atestačních středisek při posuzování způsobilosti k realizaci vazeb informačních systémů veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní podle § 6d odst. 1 písm. b), j) seznam obecních úřadů, úřadů městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřadů městských částí hlavního města Prahy podle § 9 odst. 2 písm. d). (2) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 2 písm. e). § 12a Působnosti stanovené tímto zákonem krajskému úřadu, matričnímu úřadu a obecnímu úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a úřadu městské části hlavního města Prahy jsou výkonem přenesené působnosti. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích § 12 1. V sazebníku správních poplatků uvedeném v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb. a zákona č. 307/2000 Sb., se doplňuje část XIV, která zní: "ČÁST XIV Řízení podle zákona o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů Poloţka 164 Podání ţádosti o udělení statutu atestačního střediska Kč 100 000". 2. REJSTŘÍK K SAZEBNÍKU se doplňuje o část XIV, která zní: "ČÁST XIV Řízení podle zákona o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 164". 3. Tečka za částí XIII se zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky § 13 V § 2 odst. 1 bodu 6 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., se slova „Úřad pro státní informační systém“ nahrazují slovy „Úřad pro veřejné informační systémy“.


81

ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 14 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení a) § 5 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001; b) § 5 odst. 2 písm. f), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001; c) § 5 odst. 2 písm. g), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002; d) § 5 odst. 2 písm. h), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001 a pro zveřejňování informací dálkovým přístupem nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002; e) § 6, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Vybraná ustanovení novel Čl.II zákona č. 81/2006 Sb. Přechodná ustanovení 1. Orgány veřejné správy jsou povinny prokázat atestem způsobilost informačního systému k realizaci vazeb prostřednictvím referenčního rozhraní podle § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti bodu 36 článku I tohoto zákona, a to nejdříve po uplynutí 2 let ode dne nabytí účinnosti bodu 36 článku I tohoto zákona. 2. Orgány veřejné správy jsou povinny splnit povinnosti podle § 5a odst. 1 a 2 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona, a to do 2 let ode dne nabytí účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona. 3. Orgány veřejné správy jsou povinny si zajistit atestaci dlouhodobého řízení informačních systémů podle § 5a odst. 3 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona, a to do 3 let ode dne nabytí účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona. Atesty shody se Standardem informačních systémů veřejné správy 005/02.01 pro náleţitosti ţivotního cyklu informačního systému, vydané přede dnem nabytí účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona se povaţují za atesty dlouhodobého řízení po dobu platnosti těchto atestů. 4. Platná pověření k výkonu atestací vydaná atestačním střediskům ke dni nabytí účinnosti bodu 42 článku I tohoto zákona se povaţují za pověření k provádění atestací vydaná podle § 6b zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti bodu 42 článku I tohoto zákona, po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti bodu 42 článku I tohoto zákona.


82

5. Správní řízení zahájená podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti bodu 46 článku I tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti bodu 46 článku I tohoto zákona. Pověření k výkonu atestací vydaná podle věty první lze udělit na dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti bodu 46 článku I tohoto zákona. 6. Atestace zahájené podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti bodu 41 článku I tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti bodu 41 článku I tohoto zákona. 7. Standardy informačních systémů veřejné správy vydané přede dnem nabytí účinnosti bodu 24 článku I tohoto zákona se ke dni nabytí účinnosti bodu 24 článku I tohoto zákona zrušují. Čl. XV zákona č. 130/2008 Sb. neplatil 1) Například zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické sluţbě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských sluţbách, ve znění zákona č. 118/1995 Sb. 3) § 42d zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 60/2001 Sb. 3a) § 12 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). 3b) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb. 3c) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 6) Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní sluţby a vojenských cvičeních a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 6a) Zákon č. 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb.


83

6b) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6c) § 26 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 7) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. 7a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 8a) Vyhláška č. 231/2005 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů pořízení a reprodukce majetku, ve znění vyhlášky č. 269/2005 Sb. 9) Například zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákon č. 106/1999 Sb., ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákon č. 101/2000 Sb. 9a) § 61 odst. 1 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 11) § 116 a násl. občanského zákoníku. 11a) Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 11b) Zákon o elektronickém podpisu. 11d) Například § 7 aţ 12 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační sluţbě, § 11 aţ 16 zákona č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 153/1994 Sb. a zákona č. 88/1995 Sb. 12) § 2 obchodního zákoníku. 12a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 64d zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 28/2000 Sb. § 62 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných draţbách. 15) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních sluţbách), ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 17) Vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění vyhlášky č. 42/2002 Sb.

Analýza webových stránek města Prahy

Recommend Documents