Analýza vývoje světových pojistných trhů

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Analýza vývoje světových pojistných trhů

Diplomová práce

Autor:

Bc. Petra Poulíčková Finance

Vedoucí práce:

Praha

Bc. Ing. Karina Benetti, Ph.D. (Mužáková)

Červen 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Břeclavi dne 20. 6. 2015

Bc. Petra Poulíčková

Poděkování Chtěla bych tímto poděkovat paní Bc. Ing. Karině Benetti, Ph.D. (Mužákové) za cenné rady a připomínky, které mi pomohly při vypracování této diplomové práce.

Anotace Diplomová práce „Analýza vývoje světových pojistných trhů“ se zaměřuje na vývoj pojistného trhu v letech 2010 – 2014, specifikuje pojištění a pojistný trh obecně, nastíňuje vývoj pojistného trhu až do počátku 90. let minulého století, tedy do vzniku právního rámce komerčního pojišťovnictví. V teoretické části je dále objasněna legislativní sféra, regulace a dohled pojistného trhu. Praktická část práce je zaměřena na pojistný trh České republiky a na základě vybraných ukazatelů porovnává vybrané pojistné trhy v rámci Evropské unie. Poslední část této práce se zabývá vývojovými trendy v životním a neživotním pojištění. Na základě získaných informací nabízí nové potenciální oblasti pro rozvoj pojistných trhů a nalezení možností pro dosažení pojistitelova růstu. Klíčová slova: pojištění, vývoj pojistného trhu, regulace pojistného trhu, předepsané pojistné, pojistné plnění, meziroční přírůstky, Solvency II, globální pojistná rizika

Annotation Thesis „Analysis of development of world insurance markets“ focuses on development of insurance market in years 2010 - 2014, specifies insurance and insurance market in general, outlines development of insurance market to the beginning of 90s of last century therefore to the formation of legal framework of commercial insurance. Practical part is focused on insurance market in Czech Republic and based on selected indicators it compares selected insurance markets from European Union.Last section of this thesis is focused on development trends in life and non-life insurance.Based on acquired informations offers new potencional areas for development of insurance markets and finding possibilities for attainment insurer's growth. Key words: insurance, developement of insurance market, regulation of insurance market, premiums, indemnity, annual increases, Solvency II, global insurance risks

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1.

Historie pojišťovnictví a vývoj pojistného trhu obecně ............................................... 10 1.1 Vývoj pojistného trhu v České republice .................................................................. 11

2.

Regulace pojistného trhu ................................................................................................ 14 2.1 Legislativní rámec a regulace pojistného trhu České republiky ................................ 15 2.1.1

Česká národní banka ................................................................................... 16

2.1.2

Přehled právních předpisů........................................................................... 16

2.1.3

Regulace pojistného trhu ČR před vstupem do EU .................................... 19

2.1.4

Regulace pojistného trhu ČR po vstupu do EU .......................................... 20

2.2 SOLVENCY II .......................................................................................................... 21 3.

Globální pojistná rizika .................................................................................................. 26 3.1 Vývoj globálních pojistných rizik ............................................................................. 26 3.2 Globální pojistná rizika v roce 2015 dle WEF .......................................................... 28

4.

3.2.1

Ekonomická rizika pro rok 2015................................................................. 28

3.2.2

Enviromentální rizika pro rok 2015 ............................................................ 29

3.2.3

Geopolitická rizika pro rok 2015 ................................................................ 30

3.2.4

Sociální rizika pro rok 2015 ........................................................................ 30

3.2.5

Technologická rizika pro rok 2015 ............................................................. 31

Faktory ovlivňující vývoj pojistných trhů .................................................................... 33 4.1 Vnitřní faktory ........................................................................................................... 33 4.2 Vnější faktory ............................................................................................................ 33 4.2.1

Hrubý domácí produkt (HDP)..................................................................... 34

4.2.2

Inflace ......................................................................................................... 35

4.2.3

Míra nezaměstnanosti ................................................................................. 35

4.3 Vliv makroekonomických ukazatelů na předepsané pojistné .................................... 36

5.

4.3.1

Vliv HDP na předpsané pojistné ................................................................. 36

4.3.2

Vliv inflace na předepsané pojistné ............................................................ 37

Pojistný trh v České republice v kontextu evropského pojišťovnictví ....................... 39 5.1 Ukazatele úrovně pojistného trhu .............................................................................. 40 5.1.1

Předepsané pojistné ..................................................................................... 41 5

6.

5.1.2

Pojistné plnění ............................................................................................. 41

5.1.3

Škodovost .................................................................................................... 42

5.1.4

Pojištěnost ................................................................................................... 42

5.1.5

Počet pojišťoven ......................................................................................... 42

5.1.6

Počet uzavřených pojistných smluv ............................................................ 43

5.1.7

Ostatní ukazatele úrovně pojistného trhu .................................................... 43

Vývoj pojistného trhu České republiky ........................................................................ 44 6.1 Předepsané pojistné České republiky ........................................................................ 44 6.1.1

Meziroční přírůstky ..................................................................................... 45

6.1.2

Podíl životního a neživotního pojištění....................................................... 45

6.2 Pojištěnost České republiky....................................................................................... 46 7.

Vývoj pojistného trhu Slovenské republiky .................................................................. 47 7.1 Předepsané pojistné Slovenské republiky.................................................................. 47 7.1.1


7.1.2


7.2 Pojištěnost Slovenské republiky ................................................................................ 49 8.

Srovnání pojistných trhů České republiky a Slovenské republiky ............................ 50 8.1 Předepsané pojistné České republiky a Slovenské republiky .................................... 50 8.1.1


8.1.2


8.2 Pojištěnost České republiky a Slovenské republiky .................................................. 52 9.

Srovnání pojistného trhu České republiky v rámci EU28 za rok 2014 ...................... 53 9.1 Předepsané pojistné České republiky a EU28 za rok 2014 ....................................... 53 9.1.1


9.1.2


9.2 Pojištěnost České republiky a EU28 za rok 2014 ...................................................... 56 10. Vývojové trendy v životním pojištění, jeho problémy a perspektivy ......................... 57 10.1 Základní podoby životního pojištění ......................................................................... 57 10.1.1

Kapitálové životní pojištění ........................................................................ 57

10.1.2

Investiční životní pojištění .......................................................................... 58

10.1.3

Rizikové životní pojištění ........................................................................... 59

10.1.4

Univerzální životní pojištění ....................................................................... 59 6

10.2 Možnosti a rezervy v životním pojištění ................................................................... 60 11. Vývojové trendy v neživotním pojištění, jeho problémy a perspektivy ..................... 61 11.1 Možnosti a rezervy v neživotním pojištění................................................................ 62 Závěr ........................................................................................................................................ 65 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 67 Seznam zkratek ...................................................................................................................... 69 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 70 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 71 Seznam grafů .......................................................................................................................... 72 Seznam příloh ......................................................................................................................... 73 Příloha 1

Přehled členů České asociace pojišťoven .......................................................... I

7

Úvod Lidé odjakživa prožívali strach a nejistotu a tyto pocity nás neopouštějí ani dnes. Naučili jsme se je alespoň eliminovat, a to krytím možných ztrát, jak majetkových, tak také na zdraví a životě, vzniklých přírodními vlivy nebo samotnou činností člověka. Tento proces dal popud pro vznik pojišťovnictví a pojistného trhu. Tato diplomová práce na téma „Analýza vývoje světových pojistných trhů“ je zaměřena na vybrané pojistné trhy. Tento ucelený výběr je proveden záměrně tak, aby byla práce dostatečně konkrétní a neměla pouze obecný povrchový náhled na opravdu široký záběr světového pojišťovnictví. Konkrétní výběr pojistných trhů je proveden takovým způsobem, aby byl pro nás, občany České republiky co nejpřínosnější, a proto je pro analýzu vývoje světových pojistných trhů vybrán pojistný trh České republiky (ČR) samostatně, který je současně brán jako výchozí trh pro další srovnávání, dále pojistný trh Slovenské republiky (SR), který je vybrán z důvodu vhodnosti srovnání s výchozím pojistným trhem a to z důvodu vzájemné polohy SR a ČR, a také jejich nezanedbatelné historické propojenosti. Pro zohlednění širšího rámce vývoje světových pojistných trhů, avšak za současného zachování vhodnosti výběru k výchozímu pojistnému trhu je práce zaměřena také na pojistný trh EU 28, tedy členských států Evropské únie. Cílem této práce je zanalyzovat vývoj vybraných pojistných trhů za období 2010 – 2014 a zhodnocení vývojových trendů v životním a neživotním pojištění, jeho problémy a perspektivy a nalezení možných rezerv. Pro srovnání uvedených pojistných trhů jsou využity nejzákladnější ukazatele hodnotící úroveň pojistného trhu, kterými jsou - ukazatel předepsaného hrubého pojistného, jeho meziroční přírůstky, podíl životního a neživotního pojištění a ukazatel pojištěnosti. Pro komplexnější pohled na problematiku pojištění jsou objasněny vztahy vnitřních a vnějších ekonomických faktorů ovlivňujících pojistný trh. Diplomová práce je rozčleněna na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části diplomové práce je nastíněn vývoj světového pojišťovnictví pro ucelenější představu o vývoji pojištění a vývoj výchozího pojistného trhu ČR. Díky postupnému rozvoji naší společnosti zaujímá i pojištění čím dál větší roli, a tím také roste potřeba přesné definice zákonného rámce pojišťovnictví, zejména úpravy fungování pojistného trhu. Důležitá je také samotná 8

regulace pojistného trhu, v němž dominantní roli regulátora výchozího pojistného trhu hraje Česká národní banka (ČNB), a to jak z pohledu fungování pojišťoven a nakládání s rezervami, tak z ohledu dozoru a regulátora distribuce a ochrany spotřebitele. Dále se práce věnuje usazení pojišťovnictví a pojistného trhu v rámci sociálního prostoru, specifikuje jednotlivé role a cíle účastníků pojistného a připomíná zákony, které tento prostor vymezují a stanovují základní pravidla pro jejich vzájemné fungování. Při práci s pojistným trhem je zapotřebí také specifikace možný rizik, na kterých je světový pojistný trh závislý. V rámci celosvětového pohledu jsou uvedena rizika, vycházející z „Global Risk Report“ od World Economic Forum (WEF) pro vybrané roky 2010 – 2014, s uvedením globálních rizik hrozících v roce 2015. V praktické části se práce zabývá vývojem vybraných pojistných trhů, spolu s vývojem ekonomických ukazatelů, které nepřímo ovlivňují pojistný trh. Sledovaným obdobím jsou roky 2010 – 2014 pro pojistný trh České republiky, Slovenska a ČR ve vztahu k EU 28. Poslední část této práce se zabývá obecně vývojovými trendy v životním a neživotním pojištění, a to zejména vývojem produktů životního pojištění po roce 1991, přechodu od kapitálového životního pojištění po dnešní nejmodernější produkty univerzálního životního pojištění. U neživotního pojištění nelze pominout poslední legislativní úpravy, které nařídily pojišťovnám odškodňovat mnohem více škody na zdraví (Nový občanský zákoník), což se týká zejména odpovědnosti z provozu motorových vozidel, a také realizace katastrofického rizika, včetně analýzy struktury katastrof.

9

1. Historie pojišťovnictví a vývoj pojistného trhu obecně V každé době lidstvo sužovaly jiné problémy, vyplývající z daných podmínek a způsobu života, tomu také odpovídala možná rizika, před kterými se chtěli lidé chránit. První známky pojišťovnictví se objevují již ve starověkém Egyptě, kde se dochovaly dohody o společném krytí nákladů na pohřby, které spolu uzavírali kameníci. Jedná se o dobu 2500 let př. n. l. Další dochované záznamy z doby 2000 let př. n. l. hovoří o dohodách uzavíraných mezi účastníky karavany z Palestiny a Sýrie, a to dohody o společné náhradě škody způsobené ztrátou přepravovaného zboží, uhynutím nebo uloupením tažných zvířat. Tato rizika byla velmi výrazná i pro kupce a námořníky v Perském zálivu a ve městech řeckého pobřeží, kde byl rozvinutý obchod. Avšak v těchto případech se jednalo o dohody na úrovni vzájemné pomoci, nevznikaly a netvořily se tedy žádné fondy plnění sjednaných dohod. Typická podoba dnešního pojištění se začíná objevovat před 400 lety před n. l. v Řecku, kde šlo o formu sociálního pojištění pro případ zranění ve válce. Zájemce o tento druh zajištění pravidelně jednou ročně přispíval do zřízeného fondu. Obdobnou formu pojištění měli i ve starověkém Římě. Tyto spolky se nazývaly Collegia funeraticia a z fondu byly převážné hrazeny pohřby válečných obětí. Zajímavým zajištěním byla také půjčka na námořní loď – fenus nauticum, kdy si majitel námořní lodě půjčil na základě sepsané smlouvy finanční hotovost s vysokou roční úrokovou sazbou (12 – 36 %), avšak měl jistotu, že v případě ztroskotání lodě nebo setkání s piráty, nevracel půjčený obnos. Se stále větším rozvojem obchodu a řemesel v 11. století se v Evropských zemích začaly, převážně v Anglii a Dánsku uzavírat tzv. gildy. Jednalo se o sdružení obchodníků a řemeslníků. Obchodnická gilda - Hanza, spolek neměcký měst hajících své zájmy vůči cizím zemím, fungovala od poloviny 12. století do poloviny 17. století. Řemeslnická gilda – Cech, což bylo sdružení řemeslníků, vznikala v období od 13. do 17. století. Toto sdružení hájilo především zájmy řemeslníků - členů, a mělo za úkol mimo jiné kontrolovat i kvalitu jejich výrobků a jejich cenu. Jednou z podmínek gild bylo vytvoření společného fondu, ze kterého byly hrazeny např. případné škody. 10

První klasická podoba pojištění a první pojistná smlouva vznikla dne 13. 4. 1379 v italské Pise. Spadala do odvětví námořnictví, které bylo v té době a oblasti nejrozřířenější obchodní činností, a to hlavně v Janově a Benátkách. S rostoucím ekonomickým růstem a rozvojem zemí se začala také více konkretizovat a indentifikovat jednotlivá rizika a rozvíjela se také nabídka možných pojištění. Existovala např. pojištění požární, pojištění odpovědnosti za škody, pojištění hospodářských zvířat, úrazové pojištění, pojištění proti krupobití. Velkým krokem v pojišťovnictví bylo ale sestavení úmrtnostní tabulky, kterou zpracoval anglický matematik Edmond Halley. Na základě úmrtnostní tabulky bylo podrobněji rozpracováno životní pojištění a roku 1699 v Londýně vznikla první komerční životní pojišťovna – Společnost pro pojišťování vdov a sirotků.

1.1

Vývoj pojistného trhu v České republice

České počátky pojištění nebyly příliš zdařilé. Za jeden z prvních významnějších aktů byl považován návrh Jana Kryštofa Bořka z roku 1699 na povinné požární pojištění budov v Čechách. Avšak tento návrh nebyl úspěšný a nebyl přijat. Rizikem požárů budov se zabývaly již zmíněné cechy a gildy. Dalším pokusem bylo zřízení fondu pro škody živelní. Tento fond byl pro principiální neúspěch zrušen roku 1819. Nezachránil ho ani příspěvek císařovny Marie Terezie ze státní poklady. V celé monarchii, tedy i v českých zemích, začal v roce 1819 platit patent císaře Františka I., jímž se pojišťovnictví povolovalo jen jako soukromé podnikání. V roce 1812 povolil císař zřizování pojišťoven i veřejnoprávními institucemi, ovšem ponechal si výsadu schvalování, zřizování a kontrolu jejich činnosti (koncesní princip).1

1

MARVAN, Miroslav. Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. díl – Dějiny pojišťovnictví v Československu do roku 1918, Praha: Novinář, 1989. s. 34-35

11

Dne 1. 10. 1828 byla v Praze založena, a zahájila svou činnost, první česká pojišťovna zvaná Císařsko-královský privilegovaný český ústav pojištění náhrad za škodu pohořením, s pozdějším názvem První česká vzájemná pojišťovna. Její činnost se roku 1830 rozšířila i na území Moravy a došlo k širokému rozvoji pojišťovnictví v Čechách i na Moravě. Po té vznikala řada dalších pojišťoven a obdobných celků s různou dobou životnosti. Dalším významným rokem pro pojišťovnictví se stal rok 1918. Po vzniku samostatné Československé republiky (ČSR) byla převzata právní úprava z předchozí monarchie. Státní dozor byl řešen nařízením vlády č. 307/1922 Sb. I přes státní dozor a regulaci docházelo v průběhu let ke zhoršování postavení pojistníků. Pojišťovnictví se ale rozvíjelo i v zahraničí na mezinárodních trzích. Tato situace si vynutila přijetí dvou důležitých zákonů, a to Zákona č. 145/1934 Sb. z. a n., o pojistné smlouvě, a Zákona č. 147/1934 Sb. z. a n., o zabezpečení nároků pojistníků v pojištění soukromém a o státním dozoru nad soukromými pojišťovnami.2 Rok 1945 byl přelomovým mimo jiné i pro pojišťovnictví. Pojišťovnictví v předválečném období přerušilo přirozený vývoj období a bylo v důsledku politických rozhodnutí násilně regulováno. V roce 1945 působilo na území republiky 733 pojišťoven a pojišťovacích spolků. Z tohoto počtu bylo 158 zastoupení zahraničních pojišťoven.3 Dekretem prezidenta republiky č. 103/1945 Sb. bylo vyhlášeno znárodnění průmyslu a peněžnictví a došlo i ke znárodnění soukromého pojišťovnictví v Československu zestátněním. Roku 1946 následovala vyhláška ministerstva financí, která upravovala proces zřízení pěti samostatných pojišťoven a to jako národních podniků, které vznikly sloučením stávajících, avšak znárodněných pojišťoven, jednalo se o Pojišťovna Slavia, Pražská pojišťovna, První československá pojišťovna, Pojišťovna Slovan a Nemocenská pojišťovna.

2

Univerzita Hradec Králové, Rozbor právní úpravy pojišťovnictví ve výtce univerzitního předmětu pojišťovnictví, Vývoj pojistného práva, [online]. 2007 [cit. 2012-11-18]. Dostupné z WWW: ˂http://edu.uhk.cz/~jindrvo1/files/pojis/texty/05_vyvoj_pojistneho_prava.pdf˃

3

KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo, Praha: Nakladatelstvá Leges, 2010. ISBN 97880-87212-45-5

12

Dalším mezníkem byl rok 1948, kdy došlo Vyhláškou č. 977/1948 Ú. l. k převedení čtyř z pěti stávajících pojišťoven do jedné a to První československé pojišťovny s pozdějším názvem Československá pojišťovna. Jednalo se o národní monopolní podnik. V roce 1966 byla Československá pojišťovna změněna na formu státní hospodářské organice – Státní pojišťovna a roku 1968 vznikly ze Státní pojišťovny dva samostatné subjekty a to Česká státní pojišťovna a Slovenská státní pojišťovna, které v této podobě existovaly až do roku 1991.

13

2. Regulace pojistného trhu Pojistný trh ve všech evropských zemích podléhá přísné regulaci jak ze strany daného státu, tak také z evropské úrovně (EU). Pro lepší regulační proces je potřeba, aby se jednotlivé pojistné trhy co nejvíce sdružily a sjednotily a vytvořily jednotný pojistný trh. Historie tohoto sjednocování sahá do 70. let 20. století a byla odstartována zveřejněním tří generací směrnic zaměřujících se na životní a neživotní pojištění, z nichž první se zabývala sjednocováním podmínek pro udělování licencí, dále definovala možné právní formy pro pojistný trh a také stanovila povinnost udržovat předně dané limity solventnosti. Následovala druhá a třetí generace směrnic, která tuto první generaci upravovala a doplňovala. Zásadním ustanovením bylo princim jedniné licence. Princip jediné licence, nebo také princip jednotného evropského pasu, umožňuje společnostem, kterým již byla udělena licence či oprávnění v jedné zemi, provozovat činnost i v jiných členských státech společenství. Tuto skutečnost stačí pouze oznámit příslušnému orgánu. Institucí pro dohled nad evropským pojistným trhem je Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (European Insurance and Occupational Pensions Authority, EIOPA), který v roce 2011 nahradil dřívější Výbor evropských orgánů dohledu v pojišťovnictví a zaměstnaneckých penzích (Committee of European Insurance and Occupational Pensions Supervisors, CEIOPS).4 Mezi základní úkoly orgánu patří poskytování rad Evropské komisi a přispění k implementaci směrnic. Důležitou funkcí je také dohled nad vnitřním pojistným trhem a snaha o zlepšování jeho fungování. Mimo jiné k tomu přispívá regulací trhu při zohlednění zájmů členských států, ochranou subjektů, zachováním stability finančního systému aj. K plnění úkolů a dosahování svých cílů používá orgán řadu pravomocí, kterými jsou:  Navrhování technických norem

4

BÖHM, Arnošt a Karina, MUŽÁKOVÁ. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. Praha: Professional Publishing, 2010, s. 31. ISBN 978-80-7431-035-5

14

 Vydávání pokynů a doporučení  Přijímání rozhodnutí týkající se orgánů dohledu a finančních institucí  Vydávání stanovisek pro orgány EU

2.1

Legislativní rámec a regulace pojistného trhu České republiky

Lidé se mnohdy špatně orientují v produktech jednotlivých pojišťoven, obtížně získávají informace a ještě hůře ověřují jejich pravdivost a úplnost. Důležitá je také stabilita pojistného trhu, kterou nelze zajistit pouze tržními mechanismy. Proto je zde na místě dohled a regulace pojistného trhu, které zajišťují jak důvěryhodnost, tak také jeho stabilitu. Podle zákona o ČNB dohled v pojišťovnictví zahrnuje rozhodování o žádostech o udělení licencí, povolení registrací a předchozích souhlasů podle zvláštních právních předpisů, kontrolu dodržování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, sledování dodržování zákonů, k jejichž kontrole je ČNB zmocněna zákonem nebo zvláštními právními předpisy, kontrole dodržování vyhlášek a opatření vydaných ČNB, získávání informací potřebných pro výkon dohledu a jejich vymáhání, ověřování jejich pravdivosti, úplnosti a aktuálnosti, ukládání opatření k nápravě a sankcí a řízení o správních deliktech a přestupcích.5 Hlavním cílem dohledu ČNB nad pojišťovacím trhem není zabránit případnému selhání jednotlivých institucí, nýbrž ochrana celého finančního trhu jako celku vůči selhání v budoucnu a to např. následnému odejmutí licencí a povolením k činnosti. Jak již bylo uvedeno výše, v případě regulace jde o konstatování konkrétních pravidel pro správné fungování pojistného trhu za současného fungování dozorčí instituce, která má za úkol kontrolu dodržování stanovených pravidel u pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích

5

Česká národní banka. Dohled finančního trhu, [online]. 2010 – 2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z WWW: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/pojistovny_zajistovny/index. html

15

zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí. Dozorčí institucí pojistného trhu v České republice je Česká národní banka.

2.1.1 Česká národní banka Hlavním cílem činnosti České národní banky je péče o cenovou stabilitu, a pokud tím není dotčen její hlavní cíl, podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády. Dále určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank a vykonává bankovní dohled nad činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků.6 Hlavními úkoly ČNB v rámci regulace pojistného trhu je stanovení rámce pro provozování pojišťovací činnosti jednotlivých institucí a následné sledování dodržování daných právních předpisů a vyhlášek a v případě jejich nedodržování je oprávněna udělit sankce, odebírat pojišťovnám jejich licence a v neposlední řadě také tvoří prováděcí předpisy a vyhlášky, které jsou následně vyhlašovány ve Sbírce zákonů. Samotná činnost pojišťoven je upravena Zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.

2.1.2 Přehled právních předpisů Pro ucelený přehled je nutné uvést také legislativní rámce, které upravující činnosti pojišťoven a celý pojistný trh země. V České republice se pojišťovnictví řídí následujícími zákony a právními předpisy: Zákon č. 89/2012 Sb. - občanský zákoník. Nařízení vlády 263/2013 Sb. - o paušální výši úhrady nákladů zásahu, ze dne 21. 8. 2013.

6

ČESKO. Zákon č. 6/1993 Sb., o české národní bance. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992.

16

Zákon č. 277/2009 Sb. - o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem se řídí provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou se sídlem na území České republiky a provozování zajišťovací činnosti zajišťovnou se sídlem na území České republiky a dále provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti na území České republiky pojišťovnou se sídlem na území členského státu Evropské unie nebo na území státu tvořícího Evropský hospodářský prostor jiného než Česká republika. Zákon č. 168/1999 Sb. - o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 433/2009 Sb. - o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 434/2009 Sb. - kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 205/1999 Sb. - kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 582/2004 Sb. - kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 38/2004 Sb. - o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon mimo jiné vymezuje, kdo může provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Uvádí 6 typů pojišťovacích zprostředkovatelů, jejich povinnosti, odpovědnost a dohled ČNB. Těmito zprostředkovateli jsou: Vázaný pojišťovací zprostředkovatel Vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, neinkasuje pojistné a nevyplácí plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. 17

V případě nabídky pojistných produktů více pojišťoven nesmí být tyto produkty vzájemně konkurenční. Podřízený pojišťovací zprostředkovatel Spolupracuje s pojišťovacím agentem nebo výhradním pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím

makléřem

na

základě

písemné

smlouvy,

neinkasuje

pojistné

a nezprostředkovává plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. Ve své činnosti je vázán pokyny pojišťovacího zprostředkovatele, jehož jménem a na jehož účet jedná. Podřízený pojišťovací zprostředkvatel je odměňován pojišťovacím zprostředkovatelem, jehož jménem a na jehož účet jedná. Výhradní pojišťovací agent Vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy jménem a na účet jedné pojišťovny. Pojišťovací agent Vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy, jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven. V případě nabídky pojistných produktů více pojišťoven mohou být tyto produkty vzájemně konkurenční Pojišťovací makléř Je vázán obsahem smlouvy uzavřené se zájemcem o pojištění nebo zajištění. Zpracovává komplexní analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných nebo zajistných programů, poskytuje konzultační a poradenskou činnost, provádí správu uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, sleduje lhůty k jejich revizi, spolupracuje při likvidaci pojistných událostí. Pojišťovací zprostředkovatel, jehož domovským členským státem není Česká republika Může na území České republiky provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovanictví v rozsahu, v jakém je tuto činnost oprávněn provozovat v domovském členském státě, a to po splnění informačních povinností podle § 14 odst. 3 až 5. 18

Samotná regulace vždy vychází z konkrétní ekonomické situace v dané zemi. Česká republika prošla poměrně značnými změnami v posledních letech, s každou změnou byla upravena i regulace pojistného trhu až do dnešní podoby. Nejvýznamějším milníkem je vstup České republiky do Evropské unie. 7 Proto je v další části této práce rozčleněna regulace pojistného trhu před vstupem do Evropské unie a regulace trhu po vstupu do Evropské unie.

2.1.3 Regulace pojistného trhu ČR před vstupem do EU S uvolněním ekonomiky se vyskytl ekonomický prostor pro využití i zahraničními pojišťovnami a zajišťovnami. K tomu bylo zapotřebí přizpůsobit zákonné regulatorní prvky tak, aby pro zahraniční subjety bylo aktraktivní na trh vstoupit a zároveň byla zachována myšlenka primání regulace jako ochrany klietna.8 S rozšířením konkurence na pojistném trhu se rozšířila a zpřístupnila i nabídka jednotlivých pojišťoven pro běžné občany. Základními kameny nové regulace se staly primárně dva zákony, a to Zákon č. 185/1991 Sb. a Zákon č. 363/1999 Sb. První zákon upravoval především požadavky na právní úpravu a formu společnosti poskytující pojišťovací služby, zavedení koncesního systému tzn. systém provozování pojišťovací činnosti na základě koncese neboli licence, stanovení kontrolního dozorčího a regulatorního orgánu (v roce vydání zákona tato pravomoc spadala na zodpovědnost Minosterstva financí), dále pak zákon upravoval tvorbu a užití účelových pojistných fondů a stanovoval zákonný rámec pro působení zahraničních pojišťoven na tehdejším českolovenském pojistném trhu. Následně, až do počátku roku 2004, bylo pojišťovnictví regulováno výše zmíněným zákonem č. 363/1999 Sb., který vešel v platnost 1. dubna 2000 a jeho hlavním cílem bylo sblížení s legislativou pojišťovnictví v rámci EU, což byla i jedna z podmínek vstupu České republiky do Evropské unie. V rámci přípravy 7

BÖHM, Arnošt a Karina, MUŽÁKOVÁ. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. Praha: Professional Publishing, 2010. ISBN 978-80-7431-035-5

8


19

vstupu do EU bylo přijato několik zákonů a novel ohledně pojišťovnictví. Jednalo se o Zákon o pojišťovnictví, Zákon o pojistné smlouvě, Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, o změně živnostenského zákona a zákon, kterým byl upraven zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla.9

2.1.4 Regulace pojistného trhu ČR po vstupu do EU Vstupem České republiky do Evropské unie rokem 2003 vznikla nutnost dokončit harmonizaci legislativní úpravy pojišťovnictví obou institucí. Na základě toho byl přijat Zákon č. 39/2004 Sb., který upravoval původní Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, aby byla zajištěna shoda se zákony tzv. 3. generace ES10. Následoval vznik dalších dvou nových zákonů a to Zákon č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a Zákon č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, oba s platností od 1. ledna 2005. Zákon č. 39/2004 stanovil mnohé nové pojmy a náležitosti pojišťovací činnosti. Především definoval členské státy Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kde po vstupu do společenství mohly začít působit domácí pojišťovny. Na druhou stranu tato definice byla nezbytná, aby i zahraniční členské státy mohly působit v Čechách za jednotných podmínek podnikání. Vstup na trh byl pojišťovnám a zajišťovnám zaručen na základě jednotné licence, kterou vydal domovský dohled v místě sídla společnosti, avšak pojišťovna či zajišťovna musela splnit oznamovací povinnosti vůči státu, kde chtěla začít působit. Další novinkou bylo vyjmutí některých činností z obsahu pojišťovací činnosti. Jednalo se o činnost podpůrných spolků a družstev a činnost obsahující pomoc při nehodě či poškození motorového vozidla. Tímto zákonem bylo zrušeno ustanovení o povolení pojišťovací činnosti mimo zákon

9


10


20

o pojišťovnictví a mimo žádanou právní formu subjektu pomoci zvlášního právního předpisu. Zákon také stanovil podmínky pro působení pojišťoven a zajišťoven z třetích států. Dále byl zvýšen požadavek na základní kapitál v pojišťovacích sférách: oblast životního pojištění na 90 mil. Kč. 11

2.2

SOLVENCY II

Jde o směrnici regulace v oblasti pojišťovnictví vydaná Evropskou komisí. Jedná se o hlavní regulatorní koncept pojistného trhu. Její počátky sahají do roku 2000 a je reakcí na potřebu zefektivnění legislativy celého finančního sektoru. Podnět vzniku byl dán Evropskou komisí s cílem zásadně upravit vztah ke kapitálovému požadavku a tuto změnu promítnout v rámci celého pojistného rámce. Jedná se zejména o snahu odstranit zdlouhavé a příliš složité procesy v pojišťovnictví, vzájemné propojení a zlepšení intergrace pojistných trhů a s tím i nastolit celkovou harmonii mezi požadovanou mírou solventnosti a skutečným rizikem. Dále je podstatná také transparentnost všech procestů pojišťovnictví a zároveň i poctivé zveřejňovaní pravdivých informací. Důležitou činností je také přesné vymezení možných rizik se zvýšením jejich poznání. To vše by mělo vést ke stabilitě pojišťovacího sektoru. Solvency II představuje soubor zákonných požadavků pro pojišťovny působící v rámci Evropské unie. Jedním z důvodů pro zavedení takovýchto požadavků byla snaha usnadnit rozvoj jednotného trhu pojišťovacích služeb v Evropě a zároveň dostatečně ochránit spotřebitele pojistných produktů při zachování vysoké transparentnosti a konzistence metodologie. 12 Předešlá metodika Solvency I byla moderním komplexním zpracováním pravidel pro pojišťovny, jak mají nakládat se svými prostředky a závazky, aby pojišťovna prosperovala a neohrožovala své klienty. Tato pravidla se především zaměřovala na kapitálový, neboli

11

ČESKO. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 2009

12

Ec Europa, [online]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/internalmarket/insurance/docs/solvency/impacta ssess/executive-summary cs.pdf, [cit. 2011-03-21].

21

solventnostní požadavek, který udává pojišťovnám, jakou část finančních prostředků musí držet, aby za jakýchkoliv podmínek předešla možnosti nesplnění svých závazků z pojistných smluv a byla připravena vyplácet klienty i za nečekaných okolností – náhlé přírodní pohromy a podobné situace. Solvency I se zaměřovala především na technické rezervy pojišťoven a nebrala v úvahu stranu aktiv pojišťoven. V této směrnici je výpočet kapitálového požadavku založen na velikosti portfolia příslušné společnosti, nikoli na rizikovosti těchto portfolií a řízení rizik není komplexně začleněno. V ústředním zájmu jsou jen technická rizika a k nim tvořené technické rezervy. V rámci další integrace zemí, a tudíž i finančních trhů, začala být tato směrnice přežitá a neaktuální, nenapomáhala regulaci faktického stavu pojišťovnictví a byla jen vynucovaným administrativním požadavkem. Proto byl v červnu 2007 publikován první návrh nástupce Solvency I a to Solvency II. Plánovaný datum účinnosti SOLVENCY II je od 1. ledna 2016. Koncepčně však vychází Solvency II z metodiky Basel II, což je koncept bankovní regulace, jež byl jako první implementován v oblasti finančního průmyslu. Má zhruba tříletý náskok před Solvency II a stal se proto inspirací pro regulaci v pojistném sektoru. Je citlivější na rizika a volí mezi cestou stanovených standardizovaných metod, nebo budováním vlastních modelů pro optimalizování kapitálových požadavků. Přestože koncepčně Solvency II vychází z Basel II, jsou zde i podstatné rozdíly. 13 Basel II sleduje v rámci rozvahy bank pouze stranu aktiv, Solvency II zohledňuje reálné hodnoty jak na straně aktiv, tak i pasiv pojišťoven. Stejně tak i v rámci implementace diverzifikace do modelů je Solvency II více zapojena než Basel II, který se diverzifikací zabývá jen omezeně. Z pohledu rizik je Solvency II také více otevřená, jelikož Basel II sleduje výši kapitálu jen na předcházející úrovni kapitálové přiměřenosti vycházející z Basel I, na rozdíl od Solvency II, která kapitálový požadavek váže přímo na solventnost (riziko nesolventnosti). Stejně jako Basel II představuje Solvency II třípilířový ucelený a navzájem se doplňující systém, který se v případě bankovní oblasti osvědčil, a proto byl s menšími změnami 13

Pojistný obzor: časopis českého pojišťovnictví. ČAP. 2005. Praha: Česká asociace pojišťoven. roč. LXXXII

22

aplikován i na pojistný trh. Toto převzetí se uskuteční pouze za skutečnosti, že bankovní a pojišťovací trhy jsou si velmi blízké a s řadou společných rysů. Jelikož se tento systém v Basel II osvědčil, můžeme nyní u Solvency II definovat tři jednotlivé pilíře. I. Pilíř – Kvantitativní požadavky - stanovení minimálního kapitálového požadavku Zabývá se vytvářením metodik a pravidel, zaměřených na výši kapitálového požadavku, kvatitativním vymezením technických rezerv, řízením možných rizik a alokace aktiv a závazků. Stanovuje MCR – minimální kapitálový požadavek a SCR – solventní kapitálový požadavek, což je označováno jako dvoustupňový přístup. Pokud je výše kapitálu nižší než je MCR, má regulátor oprávnění začít intervenovat vůči pojišťovně. SCR – ekonomický kapitál se odvíjí v přímé závislosti na riziku. MCR se určuje v závislosti na objemu obchodů pojistitele, zatímco v případě kastrofického sledu událostí je optimální objem kapitálu odvozován z rizikového ekonomického kapitálu. Aby společnost nebyla považována za nesolventní, musí minimální kapitálová vybavenost odpovídat hodnotě ekonomického kapitálu.14 Tento ekonomický kapitál je přepočten dle vlastních početních modelů jednotlivých pojišťoven, které předem schválil regulátor. Vyhodnocením výše uvedených rizik, dat a informací z již uzavřených pojistných smluv a také z podkladů z účetní rozvahy pojišťovny, která zachycuje strukturu aktiv a pasiv, se stanovuje požadavek na minimální kapitál. Pojišťovny se také sami účastní kontrolních procesů a podílejí se na stanovování kontrolních systémů a to interními modely risk managementu, které musí sestavovat spolu se zhodnocováním dopadů zajištění, a vlastním řízením aktiv a pasiv, které zkoumají míru zátěže středních a malých pojišťoven. II. Pilíř – Kvalitativní požadavky - zavedení kontrolních procesů Zabýbá se kvalitativní stránkou řízení rizik a udává základní funkce, které musí pojišťovny interně zřídit v rámci dlouhodobé obchodní strategie. V rámci II. Pilíře se také přezkoumávají současné strategie a pravidla pro řízení jednotlivých rizik a vytváření opravných položek. Účelem tohoto přehodnocování je harmonizace a lepší koordinovanost kontrolních procesů na

14

Pojistný obzor: časopis českého pojišťovnictví. ČAP. 2005. Praha: Česká asociace pojišťoven. roč. LXXXII

23

mezinárodní úrovni. Dále II. Pílíř

zkoumá také operační riziko, které může mít také

nekvantifikovatelnou podobu. Mimo řízení rizik ale II. Pilíř zahrnuje také asset-liability management, vedení rizik a investiční pravidla, zastupuje funkci auditu, představenstva. Hlavním smyslem druhého pilíře je zajištění dostatečné výše kapitálu na pokrytí všech možných rizik. Zároveň je ale nutné tato rizika dostatečně monitorovat a poznat. III. Pilíř - Tržní disciplína V rámci III. Pilíře je kladena povinnost zveřejňování informací o obchodních a finančních činnostech institucí pro lepší transparentnost celého pojistného trhu, což poskytuje investorům lepší přehled o dané pojišťovně. To by mělo vést k lepšímu konkurenčnímu prostředí a pojišťovny budou tlačeny k větší disciplíně a lepšímu dodržovaní kvantitativních a kvalitativních požadavků a pravidel. Vyžaduje se také rozsáhlý reporting regulátorovi. V konečné fázi vlastně posiluje předešlé dva pilíře. Základem koncepce Solvency II je přesná specifikace možných rizik. Rozlišujeme několik druhů rizik a to: Tržní riziko – zobrazuje potenciální ztrátu způsobenou změnou hodnoty aktiv díky pohybu úrokových měr, pohybu devizových kurzů a cenných papírů za předpokladu časového nesouladu aktiv a pasiv. V rámci tržního rizika je počítáno i s rizikem inflačním, jelikož působením inflačních sil dochází ke změně budoucích hodnot aktiv a pasiv. Aby pojišťovna byla schopná pokrýt veškeré své závazky, musí nastavit dostatečnou výši investičních přirážek. Proto může být tržní riziko v některých případech označováno také jako riziko investiční. Představuje jedno z nejvýznamnějších rizik jak pro pojistný trh, tak i pro trh bankovní. Toto riziko bývá často zajištěno některými finančními instrumenty, jako jsou finanční opce v rámci pojistných smluv či jiné. V neposlední řádě je také důležité správné určení budoucích podílů na zisku, což je úkolem managementu pojišťovny. Do tržního rizika se řadí riziko úrokové, akciové, nemovitostní, měnové, riziko kreditních spreadů, koncentrační riziko. Úvěrové riziko – zohledňuje možnost, že některá ze smluvních stran nedostojí svým závazkům, k čemuž dochází zejména při úpadku dlužníka či při změně ratingu dlužníka, 24

kterým bývá zejména emitent finančního instrumentu. V případě zhoršení ratingu se zvyšuje míra rizika investice u tohoto emitenta, což vede ke změně zhodnocování daného aktiva. Pojišťovny se toto riziko snaží zajistit zajišťovací smlouvou, což opět přináší riziko finanční nestálosti a případné finanční krize zajišťovny. Riziko likvidity – likvidita vyjadřuje schopnost podniku dostát svým závazkům. V případě, že společnost není schopna pokrýt své závazky, dástává se do finanžních problémů a riziko ztráty je na místě. S tím je spojeno také riziko vysokých nákladů na rychlé získání finanční likvidity, což bývá vždy finančně nevýhodné, riziko sankce za pozdní plnění závazků a další vzniklé dlouhodobější náklady jako např. úroky z přijatého úvěru po dobu krytí likvidity pojišťovny. Pojistné riziko – vyjadřuje nejistotu vzniku a plnění budoucích pojistných událostí, tedy riziko nedostatečných finančních rezerv. Rozlišujeme životní pojistné riziko zahrnující jak demografický vývoj obyvatelstva, tak i další rizika s přímým vlivem a to například riziko storen, riziko nákladů, katastrofické riziko atd., dále neživotní riziko a zdravotní pojistné riziko. Operační riziko -

operační riziko je spojeno se ztrátou, způsobenou chybou vnitřních

systémů, lidskými chybami, neadekvátnosti vnitřních procesů či vnějšími vlivy, jejichž existenci a působení nelze ovlivnit. Řadí se sem také riziko ztráty dobrého jména, právní rizika způsobené špatnou interpretací pojistných podmínek, případně možné konsolidace s vládním předpisem, dále chybovost zaměstnanců pojišťoven.

25

3. Globální pojistná rizika Obecně lze pojistné riziko charakterizovat jako míru rizika, že nastane skutečnost, která bude pojistnou událostí a vznikne tedy nárok na pojistné plnění. Mezi výší rizika a cenou pojištění je přímá úměra. Znamená to, že čím vyšší je míra rizika, tedy pravděpodobnost, že se přihodí určitá událost, tím méně je to pro pojišťovnu výhodné a proto se musí krýt vyšší cenou tohoto druhu pojištění. Například pojištění proti povodním je v povodňové oblasti daleko dražší než v oblastech, kde je riziko povodní minimální. U havarijního pojištění se zkoumá minulost pojištěného. Pokud se jedná o bezúhonného řidiče, bude pro něho havarijní pojištění levnější, než u řidiče se záznamem. Pojmem globální pojistná rizika se označují rizika, s velkým geografickým dopadem na více odvětví, s vysokým ekonomickým a sociálním nebezpečím. Dopředu nelze předvídat, kdy a jakým způsobem nastanou a je nutné k jejich řešení přistupovat mezioborově. Dle Global Risk Report, neboli ročenky analyzující globální rizika, vydávané Světovým ekonomickým fórem (WEF) rozlišujeme několik druhů globálních rizik a to rizika ekonomická, environmentální rizika, geopolitická rizika, sociální rizika, technologická rizika. Dále je pak globální rizika možno zaznamenávat dle dopadu na společnost nebo dle pravděpodobnosti jejich výskytu.

3.1

Vývoj globálních pojistných rizik

V následující tabulce jsou uvedena jednotlivá rizika, podle pravděpodobnosti jejich výskytu a to za roky 2010 - 2014. Rizika jsou pro lepší přehlednost barevně rozlišena a to podle druhů rizika, čili rizika ekonomická, enviromentální, geopolitická, sociální, technologická. Z tohoho znázornění můžeme tedy vyčíst fakt, že v roce 2010 hrozil výskyt v největší míře ekonomických rizik, avšak postupem času se do popředí možných hrozeb dostávají rizika environmentální. Tento fakt je důsledkem toho, že ekonomické hrozby se v dnešní době dají z části přesně předpovídat a jejich výskyt se značně eliminuje. Avšak u environmentálních rizik je pravděpodobnost výsku více méně nejasná, např. počasí a s ním i spojené povodně a dále také rostoucí emise skleníkových plynů, které způsobují tolik diskutované globální oteplování planety a změnu klimatu. Dále také nedostatek pitné vody, který zastupuje rizika, 26

jež zde byla vždy, avšak až v posledních letech se dostávají do popředí a jsou velmi často zdůrazňována z důvodu jejich momentální aktuálnosti a naléhavosti. Tabulka 1: Rizika dle pravděpodobnosti jejich výskytu za období 2010 - 2014 2010 2011 2012 2013 2014 zhroucení cen příjmová příjmová bouře a cyklony příjmová nerovnost aktiv nerovnost nerovnost zpomalení čínské chronické fiskální chronické fiskální extrémní záplavy ekonomiky nerovnováhy nerovnováhy počasí šíření infekčních rostoucí emise rostoucí emise korupce nezaměstnanost nemocí skleníkových plnů skleníkových plynů ztráta kybernetické fiskální krize nedostatek vody změna klimatu biodiverzity útoky nedostatky v klimatická adaptace na stárnutí kybernetické nedostatek vody global governance změna populace útoky Legenda: ekonomická, enviromentální, geopolitická, sociální, technologická Zdroj: www.weforum.org

V tabulce 2 jsou znázorněna a stejným způsobem rozčleněna globální rizika, avšak jedná se o rizika s největším a nejvýznamnějším dopadem na společnost. Na první pohled nás zaujme modrá barva, která představuje ekonomická rizika. Tato rizika mají v různých letech různý dopad na celou společnost. Zatímco v roce 2010 měla největší dopad na společnost rizika zhroucení cen aktiv, snížení míry globalizace, prudký růst cen ropy a plynu, v dalších letech už hovoříme o riziku selhání finančního mechanismu, riziku chronické fiskální nerovnováhy a nezaměstnanosti. Riziko fiskální krize je zastoupeno v celém období 2010 – 2014. S velkým dopadem na společnost jsou také označována rizika šíření zbraní hromadného ničení a geopolitický konflikt. Zajímavým faktem je také účast rizika selhání informační infrastruktury, které se předpovídá jako hrozba i v roce 2015 a s vzrůstajícím rozvojem, propojováním a závislostí na informačních technologiích bude toto riziko stále aktuálnější a bude se řadit mezi rizika s největším dopadem na společnost.

27

Tabulka 2: Rizika dle dopadu na společnost za období 2010 - 2014 2010

2011

zhroucení cen aktiv

fiskální krize

snížení míry globalizace prudký růst cen ropy a plynu

klimatická změna geopolitický konflikt

vážné nemoci fiskální krize

2012 selhání finančního mechanismu

2013

2014

selhání finančního mechanismu

fiskální krize

nedostatek vody

nedostatek vody

změna klimatu

nedostatek jídla

chronické fiskální nerovnováhy

nedostatek vody

zhroucení cen aktiv

chronické fiskální nerovnováhy

šíření zbraní hromadného ničení

nezaměstnanost

volatilita cen energií

volatilita cen energií a potravin

adaptace na změny klimatu

selhání informační infrastruktury

Legenda: ekonomická, enviromentální, geopolitická, sociální, technologická Zdroj: www.weforum.org

3.2

Globální pojistná rizika v roce 2015 dle WEF

Jak již bylo uvedeno, s rozvojem společnosti se mění i možná rizika v jednotlivých letech. Tendence propojenosti a vzájemné spolupráce světových zemí vede nejen k celkovému světovému rozvoji, ale nese s sebou také čímdál větší riziko rozšíření celosvětové krize. Kolabs jedné země může ohrozit celý svět. Globální pojistná rizika pro rok 2015 vycházejí z aktuální ekonomické situace jednotlivých zemí světa a také ze vzájemné síly závislosti jednotlivých zemí, a možných dopadů, v případě krize země s dominantním postavením.

3.2.1 Ekonomická rizika pro rok 2015  Bublina na trhu aktiv v globálně významné ekonomice  Deflace v globálně významné ekonomice  Cenový šok na tru s energiemi  Selhání významného finančního mechanismu nebo instituce  Selhání důležité informační infrastruktury 28

 Fiskální krize v globálně významné ekonomice  Vysoká strukturální nezaměstnanost  Nezvladatelná inflace Největší nárůst za období 2010 – 2014 představuje riziko selhání finančního mechanismu nebo instituce a to o 24,3 % a riziko nezvladatelné inflace o 23,8 %, za nimi následuje riziko fiskání krize s 20,4 % a riziko cenového šoku na trhu s energiemi. Menší nárůst, avšak nezanedbatelný, představuje riziko bubliny na trhu aktiv s růstem 10,9 % a riziko deflace s 10,6 %. Na spodních příčkách v nárůstu je riziko nezaměstnanosti 5,7 % a riziko selhání důležité infrastruktury 5,2 %.

3.2.2 Enviromentální rizika pro rok 2015  Extrémní počasí (záplavy, bouře, atp.)  Selhání adaptace na klimatické změny  Zásadní ztráta biodiverzity a kolaps ekosystému  Přírodní katastrofy (zemětřesení, geomagnetická bouře, atp.)  Ekologické katastrofy způsobené člověkem (únik ropy, radioaktivita, atp.) Ne tak výrazný nárůst představují enviromentální rizika. Riziko selhání adaptace na klimatické změny narostlo od roku 2004 o 6,5 %, stejně jako riziko ekologické katastrofy způsobené člověkem. Riziko ztráty biodiverzity a kolaps ekosystému vzrostlo za sledované období o 4 %, riziko přírodní katastrofy o 3,6 % a nejnižší nárůst představuje riziko extrémního počasí.

29

3.2.3 Geopolitická rizika pro rok 2015  Teroristické útoky značného rozsahu  Selhání národní vlády (korupce, nezákonný obchod, atp.)  Mezistátní konflikt s regionálním dopadem  Kolaps státu (občanská válka, vojenský převrat atp.)  Zbraně hromadného ničení V současnosti jedno z nejsledovanějších rizik představuje riziko teroristického útoku. Je to velmi aktuální téma, na což začal reagovat i pojistný trh. Nárůst rizika teroristického útoku za sledované období představuje 21,3 % a s tím je spojeno i riziko zbraní hromadného ničení s nárůstem 16,9 %. Nízkého nárustu potom dosahuje riziko selhání národní vlády 3,8 %, riziko kolapsu státu 3,1 % a riziko mezistátního konfliktu 2,9 %.

3.2.4 Sociální rizika pro rok 2015  Nedostatek pitné vody  Selhání urbanizace  Nedostatek jídla  Nekontrolovatelná migrace značného rozsahu  Hluboká sociální nestabilita  Rychlé masivní šíření infekčních nemocí I přes dnešní vyspělou dobu mají sociální rizika stále významnou pozici. Největší nárůst představuje riziko šíření infekčních nemocí a to o 20,2 %. I přes veškeré úsilí dnešního lékařství představuje velký problém velmi rozšířená migrace obyvatelstva, která i přes 30

maximální snahu o omezení značně urychluje šíření infekčních nemocí. Příkladem může být epidemie eboly, která započala v prosinci 2013 v západní Afice. Postupně se virus eboly rozšířil téměř po celém světě, převážně ve Španělsku, Spojeném království a také USA. V České republice sice nakažení virem ebola nebylo potvrzeno, nicméně několik podezřelých případů způsobilo mezi občany značný rozruh až paniku, např. když zásahová jednotka zpacifikovala nachlazeného ghanského studenta na pražském nádraží. Jako reakci na probíhající epidemii prohlásila Rada bezpečnosti OSN tuto situaci za „hrozbu světové bezpečnosti“ a byl omezen pohyp osob přes hranice státu. Některé pozemní hranice byly úplně uzavřeny. V současnosti je virus ebola držen pod kontrolovou díky experimentálnímu léku s nejasnými nežádoucími účinky. Další nárůst představuje riziko nedostatku jídla 16,6 % a selhání urbanizace 11,3 %. Nepatrným nárůstem se značí riziko nedostatku pitné vody 4,2 %, riziko hluboké sociální nestability 3,3 % a riziko nekontrolovatelné migrace 2,5 %.

3.2.5 Technologická rizika pro rok 2015  Zhroucení kritické informační infrastruktury a sítí  Kybernetické útoky značného rozsahu  Krádeže či zneužití dat značného rozsahu  Masivní zneužití technologií (např. 3D tisk, umělá inteligence, syntetická biologie atp.) V dnešní vyspělé době jsou technologická rizika mírně potlačena. Nejvýznamnějším rizikem z pohledu nárůstu je riziko zhroucení infrastruktury s růstem za sledované období o 10,8 %, nižší růst pak vykazuje riziko kybernetických útoků 6,8 %, riziko krádeže či zneužití dat 5,4 % a riziko zneužití nových technologií 4,1 %.

31

Tabulka 3: Přehled globálních rizik pro rok 2015 dle pravděpodobnosti výskytu Mezistátní konflikty Extrémní počasí Selhání národní vlády Kolaps státu Nezaměstnanost Přírodní katastrofy Selhání adaptace na klimatické změny Nedostatek pitné vody Krádeže či zneužití dat Kybernetické útoky

dle dopadu na společnost Nedostatek pitné vody Šíření infekčních nemocí Zbraně hromadného ničení Mezistátní konflikty Selhání adaptace na klimatické změny Cenový šok na trhu s energiemi Zhroucení kritické informační infrastruktury Fiskální krize Nezaměstnanost Ztráta biodiverzity a kolaps ekosystému Zdroj: vlastní

32

4. Faktory ovlivňující vývoj pojistných trhů Na vývoji pojistných trhů se podílí několik různých faktorů. Jako nejčastější dělení těchto faktorů je považováno dělení na vnitřní faktory, které ovlivňují trh zevnitř a vnější, ovlivňující pojistný trh zvenčí.

4.1

Vnitřní faktory

Jedná se o faktory, jež přímo souvisí s konkrétním chováním účastníků daného pojistného trhu. Jedním ze zásadních vlivů na pojistný trh mají spotřebitelé, jelikož pojistný trh je typický přebytkem nabídky nad poptávnou po pojištění. Jedná se tedy převážně o následující psychologické faktory:  Pojišťovací a zajišťovací činnost a jiné související činnosti  Zájem o pojištění ze strany klientů  Regulace pojistného trhu dozorem nad pojišťovnictvím  Zprostředkovatelská činnost zprostředkovatelů pojištění  Činnost asociace pojišťoven

4.2

Vnější faktory

Jedná se o faktory, jež také zásadně ovlivňují vývoj pojistného trhu, avšak sami pojistitelé nejsou schopni ovlivnit jejich průběh. Jsou to ukazatelé, jež ovlivňují v první řadě národní ekonomiku, a ta následně působí na pojistný trh. Jsou jimi:  Vývoj a objem HDP  Vývoj inflace

33

 Vývoj nezaměstnanosti  Počet obyvatel, věková struktura, délka života  Peněžní příjem obyvatelstva  Objem a struktura výdajů domácností  Situace u ostatních segmentů finančního trhu Jelikož se následující kapitoly obracejí k v nějším makroekonomických faktorům, níže jsou blíže specifikovány ty nejzásadnější z nich.

4.2.1 Hrubý domácí produkt (HDP) Měří celkový objem veškeré finální produkce v peněžních jednotkách vyrobených v dané zemi za určité období, výrobními faktory umístěnými v dané zemi bez ohledu na to, kdo vlastní tyto výrobní faktory. Jsou stanoveny přesné požadavky, které musí každé zboží splňovat, aby mohlo být zahrnuto do HDP. Těmito požadavky jsou výroba zboží ve sledovaném období. V tomto období musí dojít k jeho prodeji na trhu a v daném období nesmí být znovu prodáno. Metodami pro stanovení HDP jsou výdajová metoda, kterou získáváme výši HDP součtem veškerých výdajů ekonomických subjektů, důchodová metoda, pro kterou platí, že HDP představuje souhrn veškerých příjmů ekonomických subjektů získaných z vlastnictví výrobních faktorů a také metoda odvětvová, pomocí které je HDP zachycován dle jednotlivých odvětví v zemi. Tabulka 4: Vývoj HDP v České republice za období 2010 – 2014 rok

HDP v mld. Kč

Meziroční vývoj %

2010 2011 2012 2013 2014

3 667,6 3 807,2 3 822,5 3 873,4 3 843,9

3,8 0,4 1,3 -0,8 Zdroj: vlastní

34

4.2.2 Inflace Inflací se rozumí procentní přírůstek indexů spotřebitelských cen, což znamená nárůst cenové hladiny v čase. Indexy spotřebitelských cen porovnávají ve dvou obdobích ceny spotřebitelského koše, který představuje souhrn cca 730 výrobků a služeb. Váha jednotlivých položek je dána jejich podílem, který mají na celkové spotřebě domácností v dané zemi. Do spotřebitelného koše se zahrnuje potravinářské zboží (potraviny, nápoje, apod.), nepotravinářské zboží (nábytek, oblečení, domácí potřeby, drogerie, apod.) a služby (zdravotní, sociální, doprava, vzdělávání, ubytování, finanční služby apod.). Tabulka 5: Vývoj inflace v České republice za období 2010 - 2014 Rok

inflace v %

Meziroční vývoj %

2010 2011 2012 2013 2014

1,5 1,9 2,3 0,4 0,4

26,7 21,1 -82,6 0,0 Zdroj: vlastní

4.2.3 Míra nezaměstnanosti Jedná se o velmi podstatný faktor národní ekonomiky. Jde o stav na trhu práce, kdy existuje určitý počet osob, které nejsou schopny nebo ochotny najít si zaměstnání, přičemž pojem nezaměstnaní chápeme jako osoby starší 15 let, aktivně hledající zaměstnání, registrováné na úřadu práce a schopné okamžitého nástupu do zaměstnání. Samotná míra nezaměstnanosti je dána podílem mezi neumístěnými uchazeči o zaměstnání registrovaných na úřadu práce a pracovní sílou. Tu tvoří osoby zaměstnané z VŠPS (výběrového šetření pracovních sil), dále zaměstnaní občané EU (EHP), zaměstnaní cizinci ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání či živnostenským oprávněním a neumístění uchazeči o zaměstnání registrovaní na úřadu práce.

35

Tabulka 6: Vývoj nezaměstnanosti v České republice za období 2010 – 2014 míra nezaměstnanosti meziroční vývoj míry rok nezaměstnanost v% nezaměstnanosti % 2010 561 551 9,6 2011 508 451 8,6 -10,42 2012 545 311 9,4 9,30 2013 596 883 8,2 -12,77 2014 541 914 7,5 -8,54 Zdroj: vlastní

4.3

Vliv makroekonomických ukazatelů na předepsané pojistné

Jedním ze zásadních ekonomických činností pro pojišťovny je sledování makroekonomických ukazatelů, neboť právě vývoj makroekonomických ukazatelů zásadně ovlivňuje hospodaření pojišťoven.

4.3.1 Vliv HDP na předpsané pojistné Vlivem HDP na předepsané pojistné a jeho možných dopadů se v minulosti zabývala řada studií. Mezi nejvýnamnější se řadí analýza Greenwooda a Jovanovice (1990), která zkoumá přímý vliv činnosti pojistného trhu na hospodářský růst, přičemž výsledky hovoří o velmi významném vlivu jak životního, tak i neživotního pojištění na růst ekonomiky v 55 zemích světa a to v letech 1976 – 2004. Další významná studie proběhla v roce 1986 a zabývali se jí Beenstock, Dickinson a Khajuria, kteří zkoumali možné vztahy mezi pojištěním obyvatelstva a HDP na obyvatele, neboli úrovní příjmů za období 1970 – 1981. Tato analýza měla také pozitivní výsledky ve smyslu potvrzení vztahu poptávky po zejména neživotním pojištění a úrovní příjmu obyvatelstva ve sledovaných zemích. V roce 2000 se pánové Ward a Zurbruegg zabývali možnou souvislostí mezi pojistnými trhy zemí organizace OECD a hospodářským růstem v letech 1961 – 1996. Pro měření ekonomické aktivity a pro měření aktivity pojištovací použili ukazatel předepsaného pojistného v rámci jednoho roku. Ward a Zurburegg dále (2000) zkoumali kauzální vztah 36

mezi pojištěním a ekonomickým růstem. Pozorovali, že v dlouhém období je obousměrný kauzální vztah mezi předepsaným pojistným a reálným HDP pro Austrálii, Kanadu, Itálii a Japonsko, ale nepřímý vztah reálného HDP k předepsanému pojistnému ve Francii.15 Webb, Grace a Skipper (2002) zkoumali příčinnou souvislost bankovního sektoru, životního a neživotního pojištění na hospodářský růst v rámci Solowova neoklasického modelu ekonomického růstu. Autoři používají bankovní sektor, životní a neživotní pojištění jako další vstupy do Cobb-Douglasovy produkční funkce. Studie dokázala pozitivní vliv životního a neživotního pojištění na ekonomický růst. Životní a neživotní pojištění má různé dopady na hospodářský růst na různých úrovních hospodářského rozvoje měřených HDP na obyvatele. Životní a neživotní pojištění má dopad na hospodářský růst při nízkých a středních fázích ekonomického rozvoje. Životní pojištění má dopad na hospodářský růst při nízkých úrovních hospodářského rozvoje a neživotní pojištění na střední úrovni hospodářského rozvoje.16 Jedna z novějších studií z roku 2011, jejímž autorem je Feyen, se zabývá závislostí pojištění a příjmu. Výsledkem byl fakt, že skupina lidí s vysokým příjmem nemá zájem o pojištění, jelikož disponují s takovým množstvím finančních prostředků, které mohou pokrýt vzniklé škody. Stejný zájem o pojištění, avšak z opačného důvodu, mají supiny s nízkým příjmem. Nesjednávají si pojištění, jelikož na něho nemají finanční prostředky a toto pojištění pro ně představuje nadstandard až luxus. Obecně lze říci, že pojištění má poitivní vliv na ekonomický růst, jelikož podporuje tvorbu národního důchodu a to vytvářením přidané hodnoty. Díky pojištění rostou investice do sice rizikovějších, ale o to výnosnějších projektů, a snižuje také úvěrové riziko.

4.3.2 Vliv inflace na předepsané pojistné S rostoucí inlací roustou v počátku také úrokové sazby a s tím klesají budoucí výnosy z investičních činností. To způsobuje pokles poptávky po investicích a olivňuje poptávku po 15 16

Ehow, [online]. Dostupné z WWW: http://www.ehow.com/ Ehow, [online]. Dostupné z WWW: http://www.ehow.com/

37

pojištění. Tuto souvislost zkoumal Li, (2007), jež potvrdil, že vysoká míra inflace negatině ovlivňuje růst pojišťovnictví. Při dlouhodobě se zvyšující inflační míře a současném snižování poptávky po pojištění, dochází k utlumování ekonomického růstu. Tato kombinace roustoucí inflace a útlumu ekonomického růstu, až finanční krize, vede ke snižování úrokových měr, což má negativní dopad na návratnost aktiv, a proto klesá poptávka po finančních instrumentech. U nemovitostí se rostoucí inflace projevuje zvýšením jejich hodnoty a z toho vyplývají i vyšší náklady na pojistná plnění. Je tedy zřejmé, že roustoucí inflace vytváří přímo úměrný vztah s rostoucím pojistným. V automobilovém průmyslu, již tak velmi citlivém na změnu ceny, vyřešili rostoucí inflaci tak, že prodejní cenu automobilů neměnili, ale zvýšenou inflaci odrazili v ceně náhradní dílů, které jsou nedílnou součástí tohoto průmyslu a tím si zajistili, s větším či menším zpožděním, pokrytí zvýšené inflace. V tomto případě se nejedná o přímý vliv na spotřebitele.

38

5. Pojistný

trh

v České

republice

v kontextu

evropského

pojišťovnictví Ve srovnání pojistného trhu se zeměmi evropské unie se Česká republika, dle výroční zprávy ministerstva financí o vývoji finančního trhu, pohybuje v podprůměrných hodnotách. V případě ukazatele průměrného pojistného na jednoho obyvatele se ČR pohybuje na úrovni 1/3 ve srovnání s ostatními zeměmi EU. Jako důvod se uvádí zbytnost pojištění, což znamená, že v případě napjatého rozpočtu domácností, je právě pojištění považováno za zbytné, a proto dochází k redukci tohoto pojištění a nedochází ani k uzavírání nových pojistných smluv. Živnotní pojištění je na tom ještě hůře než neživotní. Lidé dávají přednost pojištění majetku než zdraví. Je pro ně lépe představitelné, že budou okradeni nebo dojde k poškození jejich majetku, ale cenu života často podceňují. Mnohdy mají také neaktuální pojistné smlouvy v případě životního pojištění. Lidský život a vztahy v něm se v průběhu let značně mění, zakládají se rodiny a s tím roste také finanční náročnost na zabezpečení rodiny v případě neštěstí, a proto je potřeba přizpůsobovat těmto změnám i životní pojištění.

Rozlišujeme druhy pojištění: Neživotní pojištění  Pojištění úrazu a nemoci  Pojištění motorových vozidel  Pojištění požáru a jiných majetkových škod  Letecké pojištění, pojištění vnitrozemské plavby a námořní pojištění a pojištění přepravovaných věcí  Pojištění odpovědnosti za škodu  Pojištění úvěru a záruky  Pojištění jiných ztrát

39

Životní pojištění  Pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní pojištění s vrácením pojistnéh.  Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí  Důchodové pojištění  Pojištění podle bodů 1 až 3 spojené s investičním fondem  Kapitálové činnosti -

umořování kapitálu založené na pojistně matematickém výpočtu, jímž jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem, přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši

-

správa skupinových penzijních fondů

-

činnosti doprovázené pojištěním zabezpečujícím zachování kapitálu nebo platbu minimálního úroku

-

pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní riziko

 Pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem pojištění podle odvětví 1 až 5

5.1

Ukazatele úrovně pojistného trhu

Ke sledování pojistného trhu se využívají ukazatele úrovně, díky kterým můžeme srovnávat a vyhodnocovat pojistný trh, jeho rozsah a efektivnost. Je třeba vybrat takové ukazatele, aby bylo možné komplexně vyhodnotit úroveň pojistného trhu a zároveň, aby se jednalo o ukazatele všeobecně uznávané ve vyspělých ekonomikách. V následující části jsou uvedeny hlavní ukazatele úrovně pojistného trhu.

40

5.1.1 Předepsané pojistné Tento ukazatel vypovídá o výkonnosti komerční pojišťovny. Poskytuje nám informace o úrovni a rozsahu pojistného trhu. Dle výše předepsaného pojistného můžeme určit podíl dané pojišťovny na pojistném trhu státu. Předepsané pojistné je částka, která je předem stanovená, je pevně dána a vztahuje se k určitému pojistnému období. Pojistník je povinen hradit jemu předepsané pojistné. Nehrazení pojistného vede k porušení pojistných podmínek a k zániku pojistné smlouvy, přičemž pojišťovna má nárok na vzniklé dlužné nájemné do doby zániku smlouvy.

Obrázek 1: Předepsané smluvní pojisté ČR 1-12/2014 Zdroj: www.cap.cz

5.1.2 Pojistné plnění V případě, že dojde k pojistné události, má pojištěný (poškozený) právo na náhradu škody a to jak na náhradu plnění, tak i naturální. Podmínky výplaty náhrady škody jsou zakotveny 41

v pojistné smlouvě, která je sjednána mezi pojištěným a pojišťovnou. Pojistné plnění je nahrazená ztráta, jejíž hodnota je přesně vypočítaná podle předem daných pravidel. Může se také jednat o předem dohodnutou částku a to zejména u životního pojištění. K pojistnému plnění dochází v případě, že jsou splněny podmínky sjednaného pojištění.

5.1.3 Škodovost Škodovost je ukazatel, který nám udává poměr mězi předepsaným pojistným a pojistným plněním, výsledkem by mělo být procento nižší než netto pojistění v procentech a nižší než 100 % pojistného. Pokud by procento přesáhlo hranici netto pojistného (případně brutto pojistného, které zahrnuje mimo netto pojistného také správní režijní náklady a kalkulovaný zisk), jedná se o ekonomicky nevyrovnané pojistné, což znamená pro pojištovnu ztrátu. Tento ukazatel je také možné členit na škodovost u životního pojištění a škodovost u neživotního pojištění. Většina pojištěn však využívá daleko podrobnější členění a to dle jednotlivých produktů.

5.1.4 Pojištěnost Je jedním ze základních ukazatelů úrovně pojistného trhu. Vyjadřuje poměr mezi předepsaným pojistným a hrubým domácím produktem v běžných cenách, neboli znázorňuje podíl předepsaného pojistného na HDP dané země. Výsledky ukazatele jsou prezentovány v procentech. Vypovídají o kapacitních možnostech pojistného trhu jak souhrnně, tak i zvlášť v oblasti životního a neživotního pojištění.

5.1.5 Počet pojišťoven Díky světové expanzi na nové trhy působí i v České republice velké množství zahraničních pojišťoven, které fungují jako organizační složky nebo jsou zde zainteresované v rámci majetkové účasti v domácích pojišťovnách. V České republice je aktuálně zaregistrováno u České asociace pojištoven 28 řádných členů a 2 členové se zvláštním statutem.

42

5.1.6 Počet uzavřených pojistných smluv Jedná se o ukazatel efektivnosti pojistného trhu dané země a samozřejmě vypovídá také o efektivnosti práce jednotlivých subjektů pojistného trhu.

Obrázek 2: Počet pojistných smluv ČR 1-12/2014 Zdroj: www.cap.cz

5.1.7 Ostatní ukazatele úrovně pojistného trhu Za zmínku stojí také následující ukazatele pro posuzování úrovně pojistného trhu:  Počet zaměstnanců v pojišťovnictví – svým způsobem podává informaci o úrovni pojistného trhu, avšak pro kompletnost pohledu je nutné zahrnout také produktivitu práce subjektů daného pojistného trhu  Průměrné pojistné na jednu pojistnou smlouvu – ukazatel zobrazuje růst či pokles výše předepsaného pojistného na jednu pojistnou smlouvu  Počet vyřízených pojistných událostí – udává nám informaci o konečném efektu pojištění  Průměrné pojistné plněnění na jednu událost – ukazatel, jenž nám umožňuje posouzení celkové škodovosti v dané skupině pojistných událostí a pojištěného rizika. Udává průměrné plnění pojišťovny na jednu pojistnou událost v rámci pojistné smlouvy 43

6. Vývoj pojistného trhu České republiky V následující kapitole je zachycen vývoj pojistného trhu v České republice za r. 2010 - 2014. Pro posouzení úrovně pojistného trhu jsou vybrány nejvýznamnější ukazatele a to předepsané pojistné, jeho meziroční přírůstky, podíl životního a neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojištění dané země a pojištěnost.

6.1

Předepsané pojistné České republiky

Rok 2014 znamenal pro tuzemský pojistný trh mírné zlepšení. Po předchozím roce 2013 přišel nárůst předepsaného pojistného z necelých 114 miliard na 115 miliard, což není velký nárůst, avšak zastavila se klesající tendence předepsaného pojistné v minulých letech. Na následující období není předpokládán razantní nárůst předepsaného pojistného, spíše pozvolný. Pokles a současná stagnanace vycházela z aktuálního stavu ekonomického vývoje České republiky, který nebyl příznivý. S rostoucí mírou nezaměstnanoti stagnují, až klesají také disponibilní příjmy občanů a tím klesá zájem o pojistné produkty a pojišťoven a pojistné obecně. V současné době je česká ekonomika na vzestupu a to díky roustoucí domácí poptávce, čili spotřebou domácností a vlády, zároveň také vytvářením fixního kapitálu. Dle predikce ministerstva financí ČR reálná hrubá přidaná hodnota mezičtvrtletně vzrostla o 1,2 %, což je největší přírůstek od 1. čtvrtletí 2008. Reálné HDP má také růstovou tendenci, čtvrtletní zprávy vykazují růst o 0,4 %. Růst není tak výrazný, což je způsobeno dočasným útlumem výběru spotřební daně z tabákových produktů, a to díky legislativnímu omezení prodeje tabákových výrobků se starým kolkem. Pozitivní je také klesající míra nezaměstnanosti a inflace, které podporují hospodářský růst ČR. Tabulka 7: Vývoj předepsaného pojistného v ČR za období 2010 - 2014 v tis. Kč Rok Předepsané pojištění Neživotní pojištění Životní pojištění 2010 116 730 685 72 249 017 44 481 668 2011 116 394 267 71 064 337 45 329 930 2012 115 542 362 68 103 903 47 438 459 2013 113 986 370 67 543 734 46 442 636 2014 115 194 643 69 076 016 46 118 627 Zdroj: vlastní

44

6.1.1 Meziroční přírůstky Pro konstruktivní zhodnocení vývoje pojistného trhu je vhodné sledovat také dynamiku růstu předepsaného pojistného a to prostřednictvím meziročních přírůstků, resp. meziroční změny v procentuálním vyjádření. Z následující tabulky je patrný pokles meziročních přírůstků předepsaného pojistného v období od r. 2010 – 2013. Mezi roky 2013 – 2014 již úroveň roste, avšak jen o 1,06 %. Růst zapříčinil meziroční nárůst neživotního pojištění, který byl v takové výši, že i meziroční pokles životního pojištění neměl vliv na pozitivní meziroční nárůst celkového předepsaného pojištění. Celkově ale vývoj ve sledovaném období potvrzuje spíše stagnující tendenci pojistného trhu ČR, jelikož nejsou evidentní zásadní změny a kolísání meziročních přírůstků. Lze ale očekávat rostoucí tendenci v následujícím období. Tabulka 8: Meziroční přírůstky životního a neživotního poj. ČR za období 2010 - 2014 Předepsané pojištění Rok Neživotní pojištění v % Životní pojištění v % celkem v % 2010-2011 2011-2012 2012-2013 2013-2014

- 0,29 - 0,73 - 1,35 1,06

- 1,64 - 4,17 - 0,82 2,27

1,91 4,65 - 2,10 - 0,70 Zdroj: vlastní

6.1.2 Podíl životního a neživotního pojištění Vývoj podílu předepsaného pojištění neživotního a životního má prakticky jednoduchý průběh. Jak už je zmíněno v textu výše, vývoj směřuje k převaze neživotního pojištění nad životním pojištěním. V roce 2010 byl poměr neživotního a životního pojištění 53,1:46,9. Po nárůstu neživotního pojištění v roce 2011, můžeme v roce 2012 pozorovat další snížení rozdílu mezi životním a neživotním pojištěním a to v poměru 58,9:41,1. Rychlejší tempo růstu neživotního pojištění se poté odráží v roce 2014, kdy dosahuje 60 % celkového předepsaného pojištění, tedy s celkovým poměrem 60:40. I s těmito ročními výkyvy ovšem neživotní pojištění stále převyšuje životní pojištění, což je zobrazeno v následující tabulce.

45

Tabulka 9: Vývoj podílu životního a neživotního poj. ČR za období 2010 - 2014 Předepsané pojištění podíl neživotního podíl životního Rok v tis. Kč pojištění v % pojištění v % 2010 116 730 685 53,1 46,9 2011 116 394 267 61,1 38,9 2012 115 542 362 58,9 41,1 2013 113 986 370 59,3 40,7 2014 115 194 643 60,0 40,0 Zdroj: vlastní

6.2

Pojištěnost České republiky

Podíl pojistného na HDP vykazuje ve sledovaném období poměrně vyrovnané hodnoty. Po slabší stagnaci dochází v roce 2014 k menšímu nárůstu. Tento nárůst je zapříčiněn především nárůstem podílu neživotního pojištění na HDP. Samotná vyrovnanost a případný růst tohoto ukazatele značí o rovnoměrném vývoji předepsaného pojistného a HDP ČR.

Rok 2010 2011 2012 2013 2014

Tabulka 10: Vývoj pojištěnosti ČR za období 2010 - 2014 Podíl na HDP v % Pojistné celkem Životní pojištění Neživotní pojištění 4,1 1,9 2,2 4,1 1,9 2,2 4 1,9 2,1 4 1,8 2,2 4,1 1,8 2,3 Zdroj: vlastní

46

7. Vývoj pojistného trhu Slovenské republiky V následující kapitole je zachycen vývoj pojistného trhu Slovenska za r. 2010 - 2014. Pro posouzení úrovně pojistného trhu jsou stejně jako u posuzování pojistného trhu České republiky vybrány nejvýznamnější ukazatele a to předepsané pojistné, meziroční přírůstky, podíl životního a neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojištění dané země a pojištěnost.

7.1

Předepsané pojistné Slovenské republiky

Slovenský trh velmi dobře reagoval na zlepšení ekonomické situace v eurozóně, která je významnou součástí finančního sektoru Slovenska. Tento stav byl docílen předevších zásahy Slovenské centrální banky. Pozitivní vývoj zaznamenává i vývoj na trhu práce, který od konce roku 2013 zastavil svůj růst míry nezaměstnanosti a je možnost pozorovat pokles počtu nezaměstnaných osob, avšak to nemění nic na faktu, že nezaměstnanost je stále na vysoké úrovni. Pojistný trh neprodělal žádné výrazné změny a propady, naopak postupně vzrůstá. Tabulka 11: Vývoj předepsaného pojistného v SR za období 2010 - 2014 v tis. EUR Předepsané Rok Neživotní pojištění Životní pojištění pojištění 2010 2 067 104 940 664 1 126 440 2011 2 109 993 964 579 1 145 414 2012 2 114 318 948 725 1 165 593 2013 2 169 677 937 501 1 232 176 2014 2 180 894 965 351 1 215 543 Zdroj: vlastní

7.1.1 Meziroční přírůstky Růst předepsaného pojistného Slovenské republiky nejlépe zachycuje přehled meziročních přírůstků. Neživotní pojištění vykazovalo v předchozích letech pokles. Až v roce 2014 je zaznamenán nárůst. Na poklesu meziročního pojistného se podílely mírně rostoucí náklady na pojisné plnění a další související náklady. V neživotním pojištění se v letech 2012 – 2013 projevilo zdražení pojištění aut a to poklesem meziročních přírůstků. Od roku 2013 nastává 47

pomalý meziroční nárůst neživotního pojištění. Naopak výsledek životního pojištění vykazoval slušný nárůst do roku 2013. Tento růst byl zásluhou zpomalení nákladů na pojistné plnění a výraznému zpomalení růstu unit-linked rezervy o 67 mil. EUR, z toho dvě třetiny z důvodu poklesu výnosů z investicí, kde riziko nese klient. Životní pojištění po dvou slabších letech zrychlilo svůj růst v roce 2013 o 5,71 % meziročně. Tento růst mohl souviset se snížením technické úrokové míry od 1. ledna 2014 na 1,9 %, což následně vedlo ke zdražení pojištění. To se odráží v poklesu růstu pojištění právě v roce 2014 o 1,35 %, na rozdíl od předcházejícího roku se zmíněným růstem 5,71 %. Bez ohledu na tyto výkyvy a rozdíly mezi vývojem životního a neživotního pojištění, celkové předepsané pojistné vykazuje v každém roce sledovaného období nárůst. Tabulka 12: Meziroční přírůstky životního a neživotního poj. SR za období 2010 - 2014 Předepsané pojištění Neživotní pojištění v Životní pojištění v Rok celkem v % % % 2010-2011 2011-2012 2012-2013 2013-2014

2,07 0,20 2,62 0,52

2,54 -1,64 -1,18 2,97

1,68 1,76 5,71 -1,35 Zdroj: vlastní

7.1.2 Podíl životního a neživotního pojištění Vývoj celkového pojistného sice rostl, avšak jeho struktura prodělávala změny. Do popředí se díky svému růstu dostává životní pojištění, zatímco neživotní pojištění bylo negativně ovlivněno trendy v pojištění aut, hlavně v roce 2013. V rámci životního pojištění rostl objem technického pojistného. Hlavním rizikem v tomto odvětví je schopnost pojišťoven krýt garantované výnosy v pojistných smlouvách v prostředí nízké výnostnosti méně rizikových aktiv. Kromě toho je pojistný sektor stále více vystaven dopadu otázek reinvestice volných prostředků z dluhopisů, které byly nakoupené v období vyšších výnosů. Oblast neživotního pojištění zaznamenala pokles technického pojisného, což bylo způsobeno zejména vývojem v povinném smluvním pojištění a havarijním pojištění, kde i nadále klesá hodnota průměrného pojistého na jednu smlouvu a roste škodovost, nákladovost. V havarijním pojištění se ukazatel nákladovosti a škodovosti zvýšil až na úroveň, kdy toto odvětví přestává být ziskové. Pojištění majetku naopak zaznamenalo růst pojistného a pokles nákladů. 48

Tabulka 13: Vývoj podílu životního a neživotního poj. SR za období 2010 - 2014 Předepsané podíl neživotního pojištění podíl životního Rok pojištění v tis. EUR v% pojištění v % 2010 2 067 104 45,5 54,5 2011 2 109 993 45,7 54,3 2012 2 114 318 44,9 55,1 2013 2 169 677 43,2 56,8 2014 2 180 894 44,3 55,7 Zdroj: vlastní

7.2

Pojištěnost Slovenské republiky

Následující tabulka zobrazuje vývoj pojistěnosti pojistného trhu Slovenska za sledované období. Můžeme vidět, že vývoj pojištěnosti na Slovensku má mírně klesající tendenci, i přes to, že HDP i předepsané pojistné v počátcích sledovaného období rostli. Růst DPH byl rychlejší než růst předepsaného pojistného a proto dochází k tomuto efektu klesajících hodnot ukazele pojištěnosti. Nárůst hodnot můžeme pozorovat teprve až v roce 2014, kdy ukazatel pojištěnosti dosahuje hodnoty přes 3 %. Tento nárůst má na svědomí rostoucí tendence podílu životního pojištění na HDP. Tabulka 14: Vývoj pojištěnosti SR za období 2010 - 2014 Rok 2010 2011 2012 2013 2014

Podíl na HDP v % Pojistné celkem

Životní pojištění

Neživotní pojištění

3 2,9 2,9 3 3,1

1,71 1,66 1,69 1,70 1,80

1,29 1,24 1,21 1,30 1,30 Zdroj: vlastní

49

8. Srovnání pojistných trhů České republiky a Slovenské republiky Slovenská republika je vhodným kandidátem pro porovnávání úrovně pojistného trhu, jelikož je to země prostředím blízká České republice, stejně tak jako myšlení obyvatelstva obou zemí. Značný podíl na tomto má společná minulost, která pojí tyto dvě země. To vše by mohlo vést k myšlence, že oba pojistné trhy budou mít podobný vývoj, avšak opak je pravdou. Daleko větší význam na vývoj pojistného trhu (nejen) má ekonomická situace v dané zemi a také různorodost právní regulace. I když obyvatelé České republiky a Slovenska prožili hodně společného, jsou odlišné i jejich preference, což se také odráží na pojistném trhu.

8.1

Předepsané pojistné České republiky a Slovenské republiky

Následující graf zachycuje vývoj předepsaného pojistného v období 2010 – 2014 jak v Českérepublice, tak i slovenské. I když v roce 2014 obě země vykazují růst předepsaného pojistného, historii mají zcela odlišnou. Zatímco Slovenská republika zaznamenává postupný pozvolný nárůst, Česká republika vykzuje roustoucí tempo až od roku 2013. Tento dlouhodobý proces vychází z ekonomické situace dané země. Českou republiku za poslední roky trápila rostoucí míra nezaměstnanosti a další efekty spojené se špatnou ekonomickou situací, jako například klesající příjmy obyvatelstva a jejich neochota vynakládat další výdaje. Graf 1: Vývoj předepsaného pojistného ČR a SR za období 2010 - 2014

Zdroj: vlastní

50

V roce 2014 došlo k vzestupu ekonomiky a celá situace v zemi se pozvolna revitalizuje, což je zřejmé i z rostoucí míry předepsaného pojistného.

8.1.1 Meziroční přírůstky Pro lepší zachycení a porovnání meziročních přírůstků a to jak celkového předepsaného pojistného, tak i meziročních přírůstků neživotního a životního pojištění jsou uvedeny dva grafy. První graf zachycuje meziroční přírůstky pro pojistný trh České republiky a druhý pojistný trh Slovenské republiky za období 2010 – 2014. Při porovnání těchto grafů lze sledovat poměrně nevyvážený průběh předepsaného pojistného v České republice. Velký výkyv nastal v období 2011 – 2012, kdy neživotní pojištění zaznamenalo výraznější pokles, který byl však do jisté míry vyrovnán vzrůstem životního pojištění. Proto celkové předepsané pojistné nezobrazuje větší výkyv. Oproti tomu Slovensko vykazuje vyváženější hodnoty. Graf 2: Vývoj meziročních přírůstků předepsaného pojistného ČR a SR za období 2010 - 2014

Zdroj: vlastní

8.1.2 Podíl životního a neživotního pojištění V náledujícím grafu můžeme porovna podíl životního a neživotního pojištění na jednotlivých trzích Slovenské a České republiky. Rozdíl je poměrně výrazný. Zatímco v roce 2014 na Slovensku převažuje životní pojištění nad neživotním pojištěním a to v poměru 56:44, v České republice je to právě naopak. Neživotní pojištění přesahuje nad životním pojištěním v poměru 60:40. Nižší podíl neživotního pojištění má příčinu, jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, zejména ve vývoji v povinném smluvním pojištění a havarijním pojištění. 51

Graf 3: Vývoj podílu životního a neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném ČR a SR za období 2010 - 2014

Zdroj: vlastní

8.2

Pojištěnost České republiky a Slovenské republiky

Při porovnání pojištěnosti České republiky a Slovenska docházíme k faktu, že pojištěnost v ČR vykazuje lepší hodnoty než pojištěnost Slovenska. Zatímco hodnoty ČR dosahují 4 %, Slovensko se drží na 3% hodnotách. Avšak v rámci vývoje v daném období obě země vykazují růst více méně podobným tempem. Tabulka 15: Vývoj pojištěnosti ČR a SR za období 2010-2014 Rok

Pojistné ČR

Pojistné SR

2010 2011 2012 2013 2014

4,1 4,1 4 4 4,1

3,0 2,9 2,9 3,0 3,1 Zdroj: vlastní

52

9. Srovnání pojistného trhu České republiky v rámci EU 28 za rok 2014 Jako další srovnávací analýza bylo zvoleno porovnání pojistného trhu České republiky v rámci pojistných trhů všech členských států Evropské unie, kterých je k dnešnímu dni 28 včetně ČR. Při srovnávání pojistných trhů na mezinárodní úrovni, je potřeba zohlednit a respektovat vývoj ekonomických ukazatelů dané země, a to jak ukazatelů vnitřních, tak také vnějších, které se mnohdy zásadně liší. Jedná se předevších o rozdíly v úrovni HDP, inflace, ale také rozdílnost v demografické oblasti daných států. Proto je zvolen nejvhodnější ukazatel, využívaný při mezinárodním srovnávání nejčastěji, a to propojištěnost. Pro komplexnější představu je však znázorněn i vývoj dalších podstatných ukaztelů hodnotících úroveň pojistného trhu a to předepsané pojistné, jeho meziroční přírůstky a podíl životního a neživotního pojištění.

9.1

Předepsané pojistné České republiky a EU 28 za rok 2014

V případě předepsaného pojistného v porovnání s ostatními 27 členy Evropské únie se Česká republika nachází na 16. místě, což představuje umístění ve zhruba polovině ze všech členských států. Graf 4: Předepané pojistné EU 28 za rok 2014

Zdroj: vlastní

53

9.1.1 Meziroční přírůstky Meziroční přírůstky pojistného za období 2013 - 2014 zachycují růst či pokles celkového předepsaného pojistného životního i neživotního pojištění. 2/3 členských států EU vykazují kladné výsledky, tedy růst, avšak 1/3

členských států vykazuje meziroční pokles

předepsaného celkového pojistného. Česká republika se řadí do kladné části, a je v pořadí na 18. místě. Graf 5: Meziroční přírůstky EU 28 za rok 2014

Zdroj: vlastní

9.1.2 Podíl životního a neživotního pojištění Na první pohled je patrné, že životní pojištění značně převažuje právě v ekonomicky vyspělejších zemích. Životní pojištění je do značné míry chápáno jako luxusní statek. Jeho cílem je zabezpečení členů rodiny a domácnosti v případě pojistitelovy smrti. V dnešní době se jedná také o způsob spoření. Domácnosti s nízkými příjmy však považují životní pojištění 54

za zbytečné, jelikož v první řadě musí zabezpečit základní potřeby pro rodinu a celkový chod domácnosti a na životní pojištění jim mnohdy nezbývají finanční prostředky. Oproti těmto životním situacím stojí skupiny obyvatelstva s vysokými příjmy, jimž nedělá problém měsíčně vynaložit finanční prostředky navíc. Jejich život je závislý na finančním příjmu, díky kterému mohou žít na určité životní úrovni. Pro tyto skupiny je důležité zabezpečit rodinu a domácnost pro případ jejich smrti a neschopnosti vydělávat peníze, a možnosti si zachovat přiměřenou životní úroveň. Česká republika se nachází na 15. místě při řazení dle životního pojištění. Nutno také podotknout, že první příčky v grafu s převahou životního pojištění plní právě vyspělejší země. Graf 6: Podíl životního a neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném EU 28 za rok 2014

Zdroj: vlastní

55

9.2

Pojištěnost České republiky a EU 28 za rok 2014

V grafu za rok 2014 můžeme zaznamenat poměrně rovnoměrný podíl pojistného na HDP u sledovaných států, pouze Lichtenštejnsko vykazuje výrazné hodnoty oproti ostatním státům EU. Česká republika je umístěna na 19. místě se 4,1 %. Průměr pojištěnosti EU 28 je 7,6 %. ČR tak za sledované období dosahuje zhruba poloviny pojištěnosti oproti Evropské únii, s tím, že nejvíce přes polovinu dosahovala v roce 2010. Od té doby se tento poměr mírně snížil, avšak zůstává víceméně konstantní. Stejně tak jako vykazuje Česká republika pokles, zaznamenala mírný pokles v pojištěnosti Evropská únie a nedochází tak k propasti. Samotné umístění ČR v rámci států EU lze také chápat jako prozatím nevyužitý potenciál pojistného trhu v ČR. Graf 7: Pojištěnost EU 28 za rok 2014

Zdroj: vlastní

56

10. Vývojové

trendy

v životním

pojištění,

jeho

problémy

a perspektivy Životní pojištění je určeno především pro ochranu při ztrátě příjmu. Jedná se o formu finančního zabezpečení rodiny pro případ smrti některého člena – smrti pojištěného a také pro případ dožití. V rámci životního pojištění mohou být kryty dluhy a daně v případě smti pojištěného, pomáhá udržet určitou životní úroveň rodiny, poskytuje rychlý přístup k finanční hotovosti. Pojistné plnění nelze kvantifikovat na základě velikosti vzniklé škody, jelikož hodnotu škody v případě smrti lze jen velmi těžko ohodnotit. Proto je výše pojistného plnění závislé na výši celkové pojistné částky, kterou si každý pojištěný stanovuje dle vlastních představ a finančních možností. Některé druhy životního pojištění však mohou pomoci k vytvoření finančního aktiva.

10.1 Základní podoby životního pojištění Pro shrnutí možností, rezerv a trendů životního pojištění je důležité vysvětlit současné podoby životního pojištění, kterými jsou kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění, rizikové životní pojištění, až po nejnovější verzi, kterou je univerzální životní pojištění.

10.1.1 Kapitálové životní pojištění Jedná se o nejběžnější a nejprodávanější formu životního pojištění pro případ smrti a dožití. Základním rysem tohoto pojištění je fakt, že pro případ smrti i dožití je smluvně stanovena stejná pojistná částka. Klient má nárok jak na odbytné, tak i na podíl na zisku. Součástí uzavření smlouvy je zdravotní dotazník pro zaznamenání zdravotního stavu pojištěného. Standardní doba, na kterou se uzavírá pojistná smlouva, je do věku 60 let. V rámci varianty pojištění pro případ dožití s vrácením zaplaceného pojistného, se v pojistné smlouvě sjednává pojistná částka pro případ dožití. Součástí této varianty bývá ve většině případů také sjednán fakt, že smrt je také pojistnou událostí a pojistná částka tak představuje již uhrazené pojistné. Významově se tedy nejedná o vrácení pojistného, ale vypořádání 57

škodné události. Klient má nárok jak na odbytné, tak i na podíl na zisku. V této variantě kapitálového životního pojištění není nutné vyplňovat zdravotní dotazník, jelikož zde neexistuje větší pojistné riziko. Třetí variantou je pojištění pro případ smrti a dožítí s ruznými poměry. Tato varianta je reakcí na požadavky trhu, je to snaha o zatraktivnění a zlepšení stávajícího pojištění pro případ smrti a dožití se stejným poměrem. Nejčastější a nejoblíbenější varianta je pojištění pro případ dožití s trojnásobnou částkou pro případ smrti, anebo v opačném případě, pojištění s dvojnásobnou částkou pro případ dožití. Některé pojišťovny se přizpůsobily natolik, že dávají klientům na výběr poměr mezi pojistnou částkou pro přápad smrti a pojistnou částkou pro případ dožití. V této variantě má klient také právo na podíl na zisku a na odbytné. Čtvrtou variantou je pojištění pro případ dožití, tedy pouze dožití. K výplatě pojistného dochází pouze v případě dožití, v případě úmrtí se žádná pojistná částka oprávněnému nevyplácí. Klient má nárok pouze na podíl na zisku, na odbytné nikoliv. Pro pojišťovnu tato varianta znamená mimo výnosů z investičních činností také vyšší příjmy v případě klientů, kteří se nedožijí sjednaného konce pojištění. Jelikož klienti chtějí v případě jejich smrti zabezpečit svou rodinu, není o tento produkt v České republice zájem a v současnosti také ani není v nabídce žádné pojišťovny. Poslední variantou je ROP pojištění a spol., které je vlastně opakem pojištění pro případ dožití. Jedná se o pojištění pro případ smrti a také dožití, avšak sjednaná pojistná částka na dožití je tak minimální, že spíše plní funkci marketingovou. Tato varianta pojištění se v rámci České repbliky nenabízí.

10.1.2 Investiční životní pojištění Jak už z názvu vypovídá, jedná se o druh životního pojištění, u kterého je výše pojistné částky plně vázána na hodnotu podílových jednotek, což znamená, že není garance předem stanovené výše pojistné částky k výplatě a výše pojistného plnění je nejisté, na rozdíl od kapitálového životního pojištění, kde je pojistná částka předem sjednána. Investiční riziko nenese pojištovna, ale klient. Může se také stát, že pojistné plnění bude nižší, než u kapitálového životního pojištění. 58

10.1.3 Rizikové životní pojištění Stejně jako předchozí druhy životního pojištění, se jedná o pojištění pro případ smrti. Rizikové životní pojištění je však zcela specifické v tom, že pokud dojde k ukončení pojistné smlouvy, nedochází k výplatě pojistného plnění a nedochází tedy ke zhodnocování finančních prostředků a uhrazené pojistné je zcela použito na krytí pojistné ochrany a další poplatky splejné s uzavřením pojištění.

10.1.4 Univerzální životní pojištění Předmětem univerzálního, neboli variabilního životního pojištění je hlavně riziko smrti a riziko dožití a jejich případné kombinace. Prameny tohoto pojištění sahají až do 70. let na území Spojených států amerických. Jedná se o novější formu klasického kapitálového životního pojištění, jehož hlavní odlišnosti spočívají ve variabilitě pojistného krytí, což znamená, že pojištěný si může sám určit výši pojistné částky pro případ smrti a tomu také odpovídá placené pojistné. Další odlišností je variabilita parametrů pojištění, kdy pojištění si může v průběhu pojištění upravovat některé stanovené podmínky a to hlavně rozsah a výši pojistného krytí, výši placeného pojistného a může také dočasně přerušit placení pojistého z důvodu neočekávaných životních situací. Od 1. 1. 2015 došlo ke změně ve výběru finančních prostředků. Před tímto datem bylo možno čerpat část hodnoty pojištění i v průběhu trvání pojistné smlouvy a přitom příspěvky na toto pojištění využívat ke snižování základu daně. Nyní je možno využít jen jedné z těchto variant, čili pojistnou smlouvu využit jako daňově uznatelnou bez možnosti předčasné výplaty již naspořených finančních prostředků, anebo si ponechat právo tohoto předčasného výběru, avšak s nemožností snížení základu daně z příjmu. Dalším charakteristickým rysem univerzálního životního pojištění je možnost mimořádné platby pojistného, což je platba nad rámec smluveného pojistného, které lze uhradit kdykoliv v průběhu trvání pojistné smlouvy. I když se to může zdát jako samozřejmé, ne všechny pojistné produkty jsou dostatečně transparentní. V případě univerzálního životního pojištění má klient u dané pojišťovny veden individuální účet, kde se zaznamenávají veškeré jeho finanční operace, tzn. přijaté platby pojistného a odvody za správu pojištění, či další poplatky. Společným rysem s klasickým 59

kapitálovým životním pojištěním je zhodnocování pojistné rezervy a to výší technické úrokové míry.

10.2 Možnosti a rezervy v životním pojištění Stejně jako každý trh i trh životního pojištění má své rezervy a neustále se vyvýjí. Aktivně reaguje na danou situaci. Dle provedené analýzy pojistného trhu lze obecně říci, že do popředí se dostává spíše trh s neživotním pojištěním. Avšak i v rámci životního pojištění se nacházejí skryté rezervy. Tyto rezervy jsou využívány jako připojištění k životnímu pojištění, nebo jde přímo o soukromé životní pojištění a nabídka těchto připojištění je velmi rozmanitá. Nejproblematičtější z hlediska životního pojištění je stávající nastavení produktů a jeho přesjednávání, které je motivováno klesající cenou rizik životního pojištění a vysokými odměnami, které pojišťovny vyplácejí zprostředkovatelům. Jejich výše dosahuje až dvojnásobku ročního pojištění klienta. Tento efekt je důsledkem tlaku trhu a velkých makléřských sítí na zvyšování provizí makléřů. Zákony trhu jsou jasné, pokud by se některá pojišťovna vychýlila a neúčastnila by se vyplácení těchto vysokých odměn, mohou přicházet o spoustu obchodů – uzavřených pojistných smluv, což může mít fatální důsledky. Ze zkušeností ostatních zemí nelze hledat pomoc ani v zákoně, kde by bylo možno stanovit výši odměn, případně uzákonit zvěřejňování odměn pojišťovacích poradců. Možnosti, jak získat finanční odměny od pojišťoven jsou však nepřeberné. Je tedy důležitá komunikace mezi jednotlivými subjekty pojistného trhu a využívání zdravého rozumu. Trh by měl také klást větší požadavky na zprostředkovatele a na jejich odbornou způsobilost tak, aby zprostředkovatel opravdu jednal v zájmu klienta.

60

11. Vývojové trendy v neživotním pojištění, jeho problémy a perspektivy Dle provedené analýzy vývoje pojistného trhu můžeme konstatovat, že neživotní pojištění se dostává do čela a začíná poměrově převyšovat životní pojištění v předepsaném pojistném. Trendy v neživotním pojištění jsou velmi rozmanité a vycházejí z dané situace a aktuálních požadavků. Velmi aktuálními hrozbami jsou v současnosti povodně a jiné živelné pohromy. Jak je uvedeno níže, živelné pohromy jsou již každoročně se opakující.  BŘEZEN 2006 – jarní povodně - Na území České republiky způsobily 15 tisíc pojistných událostí v celkové hodnotě přesahující 1 mld. Kč.  LEDEN 2007 - orkán Kyrill - Největší větrná katastrofa v dějinách České republiky zasáhla celé území. Způsobila bezmála 80 tisíc pojistných událostí v objemu téměř 2,25 mld. Kč.  BŘEZEN 2008 – vichřice Emma - Na celém území ČR bylo hlášeno téměř 38 tisíc škod v celkové výši přesahující 1,24 mld. Kč.  ČERVEN 2009 – povodně - Náhlášeno 17 tisíc pojistných událostí v celkové hodnotě téměř 2 mld. Kč.  KVĚTEN 2010 – povovně na Moravě - Náhlášeno téměř 17 tisíc pojistných událostí v celkové hodnotě téměř 1,5 mld. Kč.  ČERVEN 2013 – povodně - Nahlášeno 38 tisíc pojistných událostí v celkové hodnotě 6,6 mld. Kč.  PROSINEC 2013 – orkán Xaver - Řádil na území ČR 5. – 7. 12. 2013, stihnul napáchat 2 700 škod v celkové hodnotě 80 mil Kč. Právě povodně představují nejětší riziko živelné pohromy u nás. Zlomovým okamžikem byl rok 1997, když ČR zasáhly povodně vůbec poprvé v takové síle, na kterou nebyli občané země připraveni. Vznikly několikamiliardové škody na majetku i na lidských životech. Pojistná plnění pojišťoven sahala k celkové částce 9,7 mld. Kč. Ze zveřejněných statistik 61

vyplývá, že do roku 1997 bylo pojištěno pouze 15 % obyvatelstva, kterého se katastrofální povodně posléze dotkly. Rok 1997 byl tedy velkým poučením jako pro klienty, tak také pro samotné pojišťovny. Ty byly nuceny přehodnotit a modifikat stávající tarifní modely, což vedlo k navýšení cen pojištění a k celkové změně této oblasti neživotního pojištění. Novinku v neživotním pojištění přinesl Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (NOZ), který upravuje oblast náhrady újmy na zdraví. Změna se týká zrušení paušáních tabulek ministerstva zdravotniství, které dle původního občanského zákoníku určovaly výši odškodnění za poškození zdraví, které byly v mnoha případech nedostatečně nastaveny. Tento úkon, spolu s novým občanským zákoníkem tak přináší možnosti vyššího odškodnění při újmě na zdraví. Pojišťovny tedy v případě vzniku pojistné události posuzují každý případ samostatně s přihlednutím na situaci poškozeného a individuálně pak stanovují výši náhrady. Dle NOZ mohou nastat také situace, kdy na odškodnění po úmrtí blízké osoby bude mít nárok širší okruh osob než pouze osoby nejbližší, jak to bylo dříve a to, pokud prokáží, že smrt dané osoby jim způsobuje „osobní neštěstí“. Celý proces odškodňování se však tímto individuálním přístupem může značně zpomalit. NOZ však ukládá další podmínky pojišťovnám, které však i my nepřímo pocítíme. Jedná se například o úpravu paušálních úhrad zásahu hasičských jednotek, díky které pojišťovnám vrzostou náklady až o 200 mil. Kč ročně a navýšení odvodů do Fondu zábrany škod, které pro pojišťovny znamenají dalších 600 mil. Kč ročně navíc. Tyto úpravy měly v první fázi ulevit poplatníkům a plátcům pojistného, avšak v důsledku budou pojišťovny nuceny navýšit předepsané pojistné. Nejvíce se tento fakt prozatím odrazil na odpovědnosti z provozu motorových vozidel, tedy povinném ručení, jehož plošné zvýšení avízovaly některé pojišťovny svým klientům dokonce písemně.

11.1 Možnosti a rezervy v neživotním pojištění Pojišťovny využívají strachu lidí obecně z nepředvídatelných událostí. Pro účasníky pojisného trhu je velmi důležité sledovat dění ve světě a reakci subjektů na vzniklé situace. Vycházejí také z globálních pojistných rizik, které stanovuje WEF. Nejlepším příkladem je pojištění proti terorismu. Toto téma je čímdál častěji diskutováno a bylo odstartováno teroristickým útokem na Spojené státy 11. září 2001. Problém pojištění proti terorismu je špatná identifikace a specifikace možné rizika a následných vzniklých škod. Riziko použití civilního 62

letadla pro vykonání teroristického útoku nebylo zahrnuto v seznamu globálních rizik. V současnosti hrozba terorismu roste a i občané zemí, kterých se tento problém zdánlivě nikdy netýkal, se začínají cítit zranitelně. S rostoucí poptávkou po tomto pojištění roste i jeho cena, bez ohledu na opravdovou výši daného rizika pro konkrétního občana. S rostoucí poptávkou po pojištění škod spojených s rizikem teroristického útoku se objevují nové pojistné produkty s přímým zaměřením na pojištění škod následkem terorismu, které je jinak v běžném pojištění vyloučeno. Pojištění je určeno pro všechny občany, avšak jsou specifikována pro nejvíce ohrožené subjekty. Jedná se především o subjekty nacházející se poblíž strategických objektů, kterými jsou politické, ekonomické a vojenské objekty, ale také obchodní centra, přehrady, letiště, apod. Dále také subjekty nacházející se v hlavním městě případně v městě s velkou koncentrací obyvatel. Pojištění se vztahuje na škody majetkové – hmotný majetek a pojistit lze také tzv. přerušení provozu, které je především vázáno na pojištění následků případných vzniklých škod firem, jelikož firma při teroristickém útoku může přijít o hmotný majetek, následkem čehož není schopna produkce, avšak náklady firmy dále pokračují. V rámci tohoto pojištění je také možnost rozšířit pojištění o riziko sabotáže, vzpoury, povstání, odboje nebo státního převratu, stávky, výtržností či občanských nepokojů. Jelikož neživotní pojištění pracuje zejména s náhodnými jevy, na rozdíl od životního pojištění, kde se pracuje převážně s jiným rizikem smrti, nabízí se v této oblasti daleko širší možnosti. Je však otázkou, proč se tyto možnosti zatím neotevřely. Brzdícím faktorem při samotném sjednávání neživotního pojištění je jistě i nízké ohodnocení pro pojišťovací poradce v rámci provizí za uzavřené pojistné smlouvy a s tím spojená demotivace v uzavírání neživotního pojištění. V rámci oživení produktů neživotního pojištění je nutné inovovat již stávající produkty a zaměřit se na aktuální vývoj dnešního světa. Příkladem může být pojištění proti vážným nemocem, jako je pojištění proti rakovině prsu, které je ukázkou perfektní reakce na trh a populační vývoj. Velkou příležitostí je v současnosti pojištění, kryjící škody způsobené při vedení společnosti, které je určeno pro manažery a pracovníky na řídících pozicích – jednatelé. Tyto osoby většinou odpovídají za škody v plné výši. I když toto pojištění již existuje, oproti světovému pojistnému trhu např. USA jeho sjednávání v ČR značně zaostává.

63

Jako další možné rezervy pojistného trhu v dnešní moderní společnosti se přímo vybízí využítí sociálních sítí, které skrývají možnosti rozvoje nejen pojišťovnictví. Sociální zdroje soustřeďují nepřeberné množství informací jak o konkrétních osobách, tak také o společnosti jako celku. Zajímavým zdrojem informací je například sledování zájmových skupin, lze vypozorovat, co kterou cílovou skupinu obyvatelstva zajímá, životní styl a žebříčky hodnot a další informace o způsobu života dané cílové skupiny. Díky těmto informacím se mohou přesně stanovit a upravit nabízené produkty tak, aby přesně odpovídaly určené kategorii, která svým způsobem nechtěně sděluje, co vlastně potřebuje.

64

Závěr Tato diplomová práce zachycuje vývoj světových pojistných trhů a to konkrétně vývoj pojistného trhu České republiky a nám nejbližší pojistný trh Slovenské republiky a jeho vývojové tendence a to za období 2010 – 2014. Pro komplexnější pohled je pojistný trh České republiky ještě porovnán v rámci evropské unie v minulém roce a zachycuje celkovou úroveň pojistného trhu v globálním postavení. V rámci světových pojistných trhů jsou vybrány ty, které jsou pro nás, jako občany ČR pro vzájemné srovnání nejvhodnější. K posouzení úrovně pojistného trhu a celkově každé problematiky lze přistupovat různými pohledy a způsoby. Pro obsáhlost a širokost problematiky pojištění a pojistného trhu je potřeba zaměřit se pouze na vybrané aspekty a i přesto zachovat ucelenost o vývoji vybraných pojistných trhů. V rámci této práce je tedy posouzení úrovně pojistných trhů vysvětleno pomocí ukazelů hodnotící úroveň trhu a to ukazatelem předepsaného hrubého pojistného, jeho meziročních přírůstků, podíl životního a neživotního pojištění a ukazatelem pojištěnosti, jelikož se jedná o základní ukazatele pojistného trhu s dobrou vypovídací schopností. Z provedené analýzy vybraných pojistných trhů vyplývá, že úroveň pojistných trhů je více méně stagnační, spíše s menším prokazatelným růstem než tomu bylo v předchozích letech, stejně tak jako ekonomická úroveň evropských zemí. O tomto svědčí i pozitivní výsledky ekonomických ukazatelů hodnotících ekonomickou úroveň daných zemí, jako je v případě ČR klesající míra nezaměstnanosti a klesající míra inflace. Lze tedy konstatovat, že jak úroveň pojistných trhů, tak i celkový podíl na národním hospodářství roste, což dokazuje nárůst předepsaného pojistného obecně a pojištěnosti. Přínosem této práce je také závěrečné zhodnocení současného stavu pojišťovnictví v rámci nabízených produktů životního a neživotního pojištění, nalezením nových potenciálních oblastí pro rozvoj pojistných trhů a nalezení možností pro dosažení pojistitelova růstu. K tomu, aby si pojistný trh udržel svůj rozvoj a růst je tedy potřeba efektivně se přizpůsobovat aktuálním podmínkám a případným změnám, které mohou nastat. Právě zkoumání možných rizik a jejich zabezpečení se proti nim, by mělo být hlavním cílem pojišťoven a jejich pracovníků, neboť zde jsou ukryty možné rezervy. Pojišťovnictví, ač působí jako oblast nenápadně, hraje velmi významnou roli v celém ekonomickém systému a tlak na jeho zefektivnění by měl být proto maximální. Problémem 65

pojistného trhu je obecně nedostačující kvalifikace a odbornost jednotlivých subjektů, poskytujících pojišťovací a finanční poradenství. Neodbornost, především na nižších úrovních této sítě, má značný negativní dopad na důvěru klientů a spotřebitelů k pojištění. V rámci zvyšování úrovně poskytovaných služeb by měly být nastaveny určité podmínky, které umožní vykonávat pojišťovací činnost kvalitně. Co se týče regulačních podmínek přímo pro pojišťovací subjekty, tak tyto jsou konkrétnější a budoucnost směřuje k přísnější regulaci a kontrole pojistného trhu, o čemž svědčí i nová regulatorní opatření jako Solvency II, které pojistný trh přesně vymezuje a formuje pro co jeho největší efektivnost. Právě správné usazení podmínek a regulace pojistného trhu má značný vliv na jeho budoucnost a každý špatný krok může mít fatální důsledky. O pojištění by se měl zajímat každý občan, myslící na svou budoucnost, neboť stát, i kdyby chtěl, není schopen pokrýt všechny vzniklé škody. I když pro některé osoby pojištění může představovat luxusní statky, což se také liší v zemích s různou ekonomickou úrovní, základní pojištění by mělo být součástí života každé vyspělé společnosti.

66

Seznam použité literatury

BÖHM, Arnošt a Karina, MUŽÁKOVÁ. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. Praha: Professional Publishing, 2010. ISBN 978-80-7431-035-5. ČEJKOVÁ, Viktória. Pojistný trh. Praha: Grada Publishing, spol, s r. o., 2002. ISBN 80-2470137-5. ČEJKOVÁ, V., D. MARTINOVIČOVÁ, a S. NEČAS. Poistný trh: teória i prax. Bratislava: Lura Edition, 2011. ISBN 978-80-8078-399-0 DAŃHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. Praha: Proffesional Publishing, 2005. ISBN 80-8641984-3. DAŃHEL, Jaroslav. Kapitoly z pojistné teorie. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80-2450306-9.. DAŃHEL, J., E. DUCHÁČKOVÁ a J. RADOVÁ. Analýza globálních trendů ve světovém a českém komerčním pojišťovnictví. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-245-1256-3. DAŃHEL, Jaroslav a Eva DUCHÁČKOVÁ. Teorie pojistných trhů. Praha: Proffesional Publishing, 2010. ISBN 978-80-7431-015-7 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978808-692-951-4 KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo, Praha: Nakladatelstvá Leges, 2010. ISBN 978-80-87212-45-5. MARVAN, Miroslav. Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. díl – Dějiny pojišťovnictví v Československu do roku 1918, Praha: Novinář, 1989.

67

MARVAN, Miroslav a Josef CHALOUPECKÝ. Dějiny pojišťovnictví v Československu. 2. díl – Dějiny pojišťovnictví v Československu 1918 - 1945, Bratislava: Alfa Konti, 1993. ISBN 80-88739-01-2. MARVAN, Miroslav a Josef CHALOUPECKÝ. Dějiny pojišťovnictví v Československu. 3. díl – Dějiny pojišťovnictví v Československu 1945 - 1992, Praha: Česká pojišťovna, a. s., 1997. ISBN 80-238-8592-8. Česká asociace pojišťoven. Výroční zprávy, [online]. 2010 – 2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z WWW: www.cap.cz Univerzita Hradec Králové. Rozbor právní úpravy pojišťovnictví ve výtce univerzitního předmětu pojišťovnictví, Vývoj pojistného práva, [online]. 2007 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z WWW: http://edu.uhk.cz/~jindrvo1/files/pojis/texty/05_vyvoj_pojistneho_prava.pdf Česká národní banka. Dohled finančního trhu, [online]. 2010 – 2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z WWW: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/pojistovny_zaj istovny/index.html Ec Europa, [online]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/internalmarket/insurance/docs/solvency/impacta ssess/executive-summary cs.pdf, [cit. 2011-03-21]. Insurance Europe, [online]. Dostupné z WWW: http://www.insuranceeurope.eu Ehow, [online]. Dostupné z WWW: http://www.ehow.com/ Pojistný obzor: časopis českého pojišťovnictví. ČAP. 2005-. Praha: Česká asociace pojišťoven. roč. LXXXII, č. 1. ČESKO. Zákon č. 6/1993 Sb., o české národní bance. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992. ČESKO. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 2009 68

Seznam zkratek GDP

Hrubý domácí produkt (Gross Domestic Product)

WEF

Světové ekonomické fórum (The World Economic Forum)

NOZ

Nový občanský zákoník

ČR

Česká republika

SR

Slovenská republika

EU

Evropská unie

ČSR

Československá republika

EUR

euro

Kč

koruna česká

ml.

milion

mld.

miliarda

MCR

minimální kapitálový požadavek

SCR

solventní kapitálový požadavek

ČAP

Česká asociace pojišťoven

69

Seznam tabulek Tabulka 1: Rizika dle pravděpodobnosti jejich výskytu za období 2010 - 2014 Tabulka 2: Rizika dle dopadu na společnost za období 2010 - 2014 Tabulka 3: Přehled globálních rizik pro rok 2015 Tabulka 4: Vývoj HDP v České republice za období 2010 – 2014 Tabulka 5: Vývoj inflace v České republice za období 2010 - 2014 Tabulka 6: Vývoj nezaměstnanosti v České republice za období 2010 – 2014 Tabulka 7: Vývoj předepsaného pojistného v ČR za období 2010 - 2014 v tis. Kč Tabulka 8: Meziroční přírůstky životního a neživotního poj. ČR za období 2010 - 2014 Tabulka 9: Vývoj podílu životního a neživotního poj. ČR za období 2010 - 2014 Tabulka 10: Vývoj pojištěnosti ČR za období 2010 - 2014 Tabulka 11: Vývoj předepsaného pojistného v SR za období 2010 - 2014 v tis. EUR Tabulka 12: Meziroční přírůstky životního a neživotního poj. SR za období 2010 - 2014 Tabulka 13: Vývoj podílu životního a neživotního poj. SR za období 2010 - 2014 Tabulka 14: Vývoj pojištěnosti SR za období 2010 - 2014 Tabulka 15: Vývoj pojištěnosti ČR a SR za období 2010-2014

70

Seznam obrázků Obrázek 1: Předepsané smluvní pojisté ČR 1-12/2014 Obrázek 2: Počet pojistných smluv ČR 1-12/2014

71

Seznam grafů Graf 1: Vývoj předepsaného pojistného ČR a SR za období 2010 - 2014 Graf 2: Vývoj meziročních přírůstků předepsaného pojistného ČR a SR za období 2010 2014 Graf 3: Vývoj podílu životního a neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném ČR a SR za období 2010 - 2014 Graf 4: Předepané pojistné EU 28 za rok 2014 Graf 5: Meziroční přírůstky EU 28 za rok 2014 Graf 6: Podíl životního a neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném EU 28 za rok 2014 Graf 7: Pojištěnost EU 28 za rok 2014

72

Seznam příloh Příloha 1

Přehled členů České asociace pojišťoven .......................................................... I

73

Příloha 1 Přehled členů České asociace pojišťoven

AEGON Pojišťovna, a.s.

Allianz pojišťovna, a.s.

AXA pojišťovna a.s.

AXA životní pojišťovna a.s.

a.s.

Česká pojišťovna a.s.

Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s.

Amcico pojišťovna a.s.

BNP Paribas Cardif Pojišťovna,

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

ČSOB Pojišťovna, a.s., člen

D.A.S. pojišťovna právní ochrany,

holdingu ČSOB

a.s.

ERV pojišťovna, a.s.

Generali Pojišťovna a.s..

ERGO pojišťovna, a.s

Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s.

HDI Versicherung AG, organizační složka

Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

Pojišťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group

Triglav pojišťovna, a.s.

Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s.

ING Životní pojišťovna N. V., pobočka pro Českou

Komerční pojišťovna, a.s.

republiku

MAXIMA pojišťovna, a.s.

MetLife pojišťovna a.s.

Pojišťovna VZP, a.s.

Slavia pojišťovna a.s.

UNIQA pojišťovna, a.s.

Wüstenrot pojišťovna a.s.

Členové se zvláštním statutem

Česká kancelář pojistitelů

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. Zdroj: www.cap.cz

Analýza vývoje světových pojistných trhů

Recommend Documents