Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín
Analýza úvěrů, včetně komparace podmínek v největších tuzemských bankách Bakalářská práce
Autor:
Petr Růžička Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Mgr. Ivana Babinská
Červen, 2014
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou, práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Karlových Varech dne:
27. června 2014
Petr Růžička
Poděkování
Za neocenitelnou vstřícnost a ochotu při vypracování této práce děkuji Ing. Mgr. Ivaně Babinské. Za vstřícnost při vypracování nabídky děkuji bankovním poradcům bank. Petr Růžička
Anotace:
Předmětem bakalářské práce Analýza úvěrů, včetně komparace podmínek v největších tuzemských bankách je analyzovat nejčastěji poskytované úvěry, seznámit se obecně s úvěrovou problematikou ať ze strany klienta, tak též ze strany banky a provést komparaci úvěrů u tří největších tuzemských bank. Dále se práce zabývá nastíněním fungování nebankovních subjektů, vytvořením základních pravidel pro žadatele o úvěr a procesem poskytování úvěru. Klíčové pojmy: Banka, bankovní registry, kreditní karta, úroková sazba, úvěr.
Annotation
The bachelor’s thesis Analysis of loans include comparison the terms in the biggest internal banks focuses on analysis of most provided loans, on acquaint with loans issues from the clients perspective and from the bank perspective. It shows the comparison of loans from three biggest inland banks. The bachelor’s thesis outlines functioning of non-banking subject and creates basic rules for loans applicants and outlines the process of loans providing. Key words
Bank, banking registers, credit card, interest rate, loan.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 7 1. Zvolené metody zpracování ................................................................................................................ 8 2. Historie úvěrů ...................................................................................................................................... 9 3. Druhy nejčastěji poskytovaných úvěrů ............................................................................................. 12 3.1 Obecné informace o úvěrech ...................................................................................................... 12 3.1.1 Základní pojmy v oblasti úvěrování .................................................................................. 12 Zdroj: Vývoj a trendy v oblasti spotřebitelských úvěrů v České republice ............................................. 13 3.1.2 Zásady bank při poskytování úvěrů .................................................................................. 13 3.1.2.1
Způsob tvoření úrokových sazeb ........................................................................... 14
3.1.3 Úvěrové riziko bank .......................................................................................................... 15 3.1.4 Zajištění úvěrů .................................................................................................................. 15 3.1.5 Způsoby splácení úvěru .................................................................................................... 17 3.1.6 Dělení úvěrů ..................................................................................................................... 19 3.2 Jednotlivé druhy úvěrů ................................................................................................................ 20 3.2.1 Povolený debet................................................................................................................. 20 3.2.2 Revolvingový úvěr, úvěr ke Kreditním kartám ................................................................. 22 3.2.2.1 Postupně splácený úvěr (spotřebitelský úvěr) .......................................................... 22 Zdroj: Vývoj a trendy v oblasti spotřebitelských úvěrů v České republice ............................................. 23 3.2.2.2 Hypoteční úvěr .......................................................................................................... 23 3.2.2.3 Americká hypotéka.................................................................................................... 25 3.2.3 Úvěrové registry .............................................................................................................. 25 3.2.3.1 Solus .......................................................................................................................... 27 4 Komparace nejčastěji poskytovaných úvěrů ...................................................................................... 28 4.1Největší České banky.................................................................................................................... 28 4. 1.1 Česká spořitelna a.s. ........................................................................................................ 28 4.1.2 Československá obchodní banka, a. s. ............................................................................. 28 4.1.3 Komerční banka a.s. ......................................................................................................... 29 4.2 Komparace produktů bank .......................................................................................................... 30 4.2.1 Spotřebitelský úvěr .......................................................................................................... 31 4.2.2 Hypotéční úvěr ................................................................................................................. 35 4.2.3 Kreditní karta .................................................................................................................... 39 5. Nebankovní poskytovatelé úvěrů v ČR.............................................................................................. 42 6. Doporučení pro žadatele, proces zpracování úvěrů ......................................................................... 43 Závěr ...................................................................................................................................................... 47 Použitá literatura ................................................................................................................................... 48
Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral téma Analýza úvěrů, včetně komparace podmínek v největších tuzemských bankách, které jsem si zvolil z důvodu, že se jako zaměstnanec banky v úvěrové problematice pohybuji každý den. Každý z nás se během svého života s úvěrem setkal, ať už že si ho přímo bral nebo o něm slyšel, ale jen málo lidí má o úvěrové problematice ucelené informace. V první části práce se budu zabývat historií úvěrů, vznikem úvěrování, prvními způsoby regulace a postoji církve vůči půjčování s úrokem až do dob zámořských objevů. Následně Vás seznámím se základními pojmy v úvěrové problematice a představím nejčastěji poskytované úvěrové obchody společně s variantami splácení, zajištění a úvěrovou problematiku z pohledu banky. Dále se v práci zaměřuji na bankovní registry, které jsou nedílnou součásti poskytování úvěrů, jejich druhy, historií a způsoby fungování, včetně doby uchovávání informací o klientech. V dalším oddílu jsou komparovány nejčastěji poskytované úvěry tří největších tuzemských bank. A to způsobem osobního získání nabídky v jednotlivých bankách v Chebu. Ke konci práce bude nastíněna problematika úvěrů poskytovaných nebankovními společnostmi. V poslední části bude sepsán průběh vyřízení spotřebitelského úvěru a doporučení pro klienty bank.
7
1. Zvolené metody zpracování Předmětem této práce je seznámit čtenáře s úvěrovými produkty a komparovat podmínky u největších tuzemských bank. Z toho důvodu jsem k dosažení výsledku využil metodu komparace, tedy porovnání. Zajímalo mě, jakým způsobem se zachovají přední tuzemské banky při požadování přesně specifikovaných finančních produktů, přesně specifikovaným a totožným subjektem. Na základě této komparace lze vyvodit závěr o výhodnosti produktů jako celku u jednotlivých bank. Srovnávací metoda je využita ve 4. části práce. Je však potřeba vzít na zřetel fakt, že rychle se měnící ekonomické prostředí a s tím i strategie bank, společně s možností individuality nabídky bankovními poradci, neposkytuje ideální podmínky. Podklady ke komparaci autor získal osobní návštěvou poboček tří největších tuzemských bank (České spořitelny a.s., Československé obchodní banky a.s. a Komerční banky a.s). Další metodou využitou v této práci je analýza, tedy rozklad, jednotlivých úvěrových produktů od základního popisu až po jednotlivé varianty, jakým způsobem tyto finanční nástroje využít. Při analýze bankovních produktů jsem vycházel převážně ze zkušeností poskytnutých mi na školení banky a z interních neoficiálních materiálů, které nám byly v bance poskytnuty.
8
2. Historie úvěrů Úvěrování existovalo již v prvopočátku lidské kultury, dokonce dříve, než byly používány první formy peněz. Původně se používala jako předmět úvěru domácí zvířata, osivo, či různá nářadí a půda. Již v této době byl úrok obvyklou součástí úvěru. Osivo se zaselo a po sklizni bylo vráceno se vzrostlými plodinami. Chovné zvíře bylo vráceno s mládětem, či půda navrácená s částí sklizně. Až mnohem později se stal cenou úvěru úrok placený penězi. V historii i současnosti jsme schopni dle určitých rozdílných rysů rozlišovat čtyři základní druhy úvěrů: 1. Dlouhodobé úvěry produktivních věcí: to jsou věci, které svým využíváním rozšiřují objem vypůjčených věcí (osivo, zvířata). 2. Krátkodobé úvěry formou provozního kapitálu: v historii se jednalo o půjčky nástrojů a nářadí, v dnešní době pod tímto pojmem spíše chápeme úvěry na financování běžného provozu podniku. 3. Neproduktivní spotřební úvěry: jedná se o úvěry na nákup věcí, které dále neprodukují zdroje ke splácení poskytnutého úvěru (v současné době úvěry na nákup automobilu, dovolené atd.) 4. Úvěry vládám (v historii zejména na financování válek a válečných tažení, dnes formou státních dluhopisů na financování provozu státu a státních deficitů). Postupem času začaly úroky z úvěrů být panovníky regulovány a kontrolovány, jako je tomu do dnes. Například roku 1800 před naším letopočtem, uváděl Chammurapiho zákoník maximální limity pro úrokové sazby 20 % ročně, pokud byl úvěr poskytnut ve stříbře a 33% ročně pokud byl poskytnout v obilí (funkci bank u tohoto úvěru zastávali obilné sýpky), přičemž se vše zaznamenávalo u notáře. V případě nesplácení úroku byla možnost dlužníka potrestat až propadnutím veškerého majetku včetně žen, dětí a konkubín, či otroctví1. Obdobná situace panovala ve starověkém Řecku. Kde kolem roku 600 před Kristem, zavládla ekonomická krize, jejíž příčinou bylo předlužení obyvatelstva, z nichž se také stávali otroci. Otroctví pro nesplácení dluhu zrušil až reformátor Solón, který taktéž formuloval Solónův
1
KUTLÁKOVÁ, Eliška: Pojem lichvy a jeho vnímání ve zvoleném časovém období. Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity. *cit. 20. 6. 2014+ Dostupný také z is.muni.cz/th/366188/esf-b/Bakalarka_final.pdf
9
zákoník, kde se poprvé setkáváme s pojmem hypotheke, což znamená úvěr, jištěn zástavou nemovitosti.2 Obdobný problém s otroctvím pro dluhy panoval též v antickém Římě, kde byl vyřešen kolem roku 450 před naším letopočtem přijetím tzv. zákona dvanácti desek (v originále Lex Duodeccim Tabularum), který se zabýval různými oblastmi života, například úvěrovou problematikou. Zákon stanovil maximální výši výnosu z úvěru pouze 1% měsíčně.3 V biblických dobách bylo v Izraeli Mojžíšovým zákonem zakázáno účtovat úroky z úvěru. Neboť byl čas považován za boží majetek a z toho důvodu nebylo ani pomyslitelné sním obchodovat, nebo na něm nějakým způsobem profitovat. Docházelo tak k ochodům s božím majetkem a církev to považovala za hřích lichvy. Již v židovství, náboženství, které předcházelo křesťanství a islámu, byl úrok zmíněn ve Starém zákoně. A to ve znění: „Bratru svému nepůjčíš na úrok.“4 Náboženství, které následovně tuto tezi převzalo, si ji vysvětlilo tak, že křesťan nemůže na úrok půjčit jinému křesťanovi, muslim jinému muslimovi, naopak půjčovat na úrok mezi náboženstvími možné bylo. Postupem času, s rozvojem výroby a obchodu, však došlo k tomu, že úvěry se staly ekonomickou nutností. To znamenalo, že i když náboženství formálně úrok zakazovala, tak byl tento postoj pro výrobce a obchodníky velmi nepraktický a z tohoto důvodu docházelo k jeho porušování. Toto porušování bylo panovníky tolerováno, neboť i oni sami si potřebovali půjčovat peníze pro financování válečných tažení. Ve středověku zaznamenalo bankovnictví velký rozmach, jenž byl stimulován křížovými výpravami a s nimi spojenou potřebou převozů velkých částek peněz, a dále se na rozkvětu bank podíleli obchodníci zejména na tradičních obchodních místech, jako například v Benátkách, či Janově. V těchto místech též vnikaly první obchodní domy a začaly velké rozmachy úvěrového obchodu. Dokonce již kolem roku 1150 došlo v Janově k prvnímu devizovému obchodu. A to, když se dva bratři zavázali bankovním agentům v Konstantinopoli po jednom měsíci zaplatit za půjčení 115 Janovských liber 460 bezentů (měna, která byla využívána v Kyperském království). Devizové obchody poté zaznamenávají 2
KUTLÁKOVÁ, Eliška: Pojem lichvy a jeho vnímání ve zvoleném časovém období. Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity. *cit. 20. 6. 2014+ Dostupný také z: is.muni.cz/th/366188/esf-b/Bakalarka_final.pdf 3 NEZNÁMÝ: Římské právo. *cit. 20. 6. 2014+ Dostupný také z: http://antika.avonet.cz/article.php?ID=14974 ČERNOHORSKÝ, Jan a TEPLÝ, Petr: Základy financí. *cit. 20. 7. 2014+ Dostupný také z: http://books.google.cz/books?id=PhNgAgAAQBAJ&pg=PA103&lpg=PA103&dq=Bratru+sv%C3%A9mu+nep%C5 %AFj%C4%8D%C3%AD%C5%A1+na+%C3%BArok&source=bl&ots=QvQq5DooE&sig=P2Ar0tbaZYhYFVfReYje7FcKnyg&hl=cs&sa=X&ei=GzStU4vtI8H4QTH8IDIDQ&ved=0CCEQ6AEwAA#v=onepage&q=Bratru%20sv%C3%A9mu%20nep%C5%AFj%C4%8D%C3%AD %C5%A1%20na%20%C3%BArok&f=false
10
prudký rozvoj a to z důvodu velkého počtu různých druhů zlatých mincí. Po 13. století se z ekonomické nutnosti překonává odmítavý postoj církve a účtování úroků z úvěru se stává legální nejen v Itálii, ale i mnoha dalších Evropských městech převážně tam, kde měla své pobočky Lombardská banka. Také se v této době se začínají rozlišovat rozdíly mezi kompenzací ušlého zisku zapůjčením financí (označován termínem interisse z něhož anglický výraz interest tedy úrok) a lichvářským úrokem.5 Půjčování peněz s úrokem zaznamenal další rozmach v období zámořských objevů a kolonizace. Toto období bylo spojeno s enormní poptávkou po úvěrech. Se vzrostlou poptávkou se ale začalo rozmáhat vědomí, že úrok se nedělí na kompenzaci a lichvářství, ale že je to svobodná domluva mezi věřitelem a dlužníkem. A o úroku se začíná pomýšlet jako o ceně za riziko nesplácení úvěru.6
5
KUTLÁKOVÁ, Eliška: Pojem lichvy a jeho vnímání ve zvoleném časovém období. Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity. *cit. 20. 6. 2014+ Dostupný také z: is.muni.cz/th/366188/esf-b/Bakalarka_final.pdf 6 NEZNÁMÝ: Úrok. *cit. 20. 6. 2014+ Dostupný také z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Arok
11
3. Druhy nejčastěji poskytovaných úvěrů 3.1 Obecné informace o úvěrech 3.1.1 Základní pojmy v oblasti úvěrování Úvěr: Jedná se o vztah mezi věřitelem a dlužníkem, kdy se věřitel zavazuje poskytnout dlužníkovi určitou věc, či finanční obnos a věřitel se zavazuje věc vrátit po určité době buď najednou, nebo postupně ve splátkách s určitou přidanou hodnotou (úrokem). Úrok: Je to cena, za kterou věřitel půjčuje, a kterou je povinen dlužník zaplatit při navrácení dluhu věřiteli. Věřitel si do úroku zpravidla kalkuluje riziko spojené s poskytnutím úvěru, dobu na jakou bude úvěr poskytnut, inflaci a vlastní marži. Úroková míra: Je vyjádření úroku v procentech za určité časové období, nejčastěji za jeden rok. Doba splatnosti: Je doba, po kterou je úvěr poskytnut. Věřitel: Je fyzická, nebo právnická osoba, která jiné osobě poskytne půjčku a za odměnu získá úrok. Dlužník: Je fyzická, nebo právnická osoba, která od jiné osoby přijme úvěr a je ochoten za něj zaplatit cenu (úrok). RPSN (roční procentní sazba nákladů): Jedná se o součet všech nákladů (úrok, poplatek za vedení úvěrového účtu, poplatek za zpracování úvěru, aj.) spojených s úvěrovým obchodem vyjádřených v procentech na rok.
12
Graf 1:Zobrazení vývoje úrokových měr a RPSN v čase
Zdroj: Vývoj a trendy v oblasti spotřebitelských úvěrů v České republice [online]. 2013 [cit.2014-06-18]. Dostupné z: http://blog.chytryhonza.cz/chytre-rady/vyvoj-atrendy-v-oblasti-spotrebitelskych-uveru-v-ceske-republice/
Na výše zobrazeném grafu je vidět, jak se úrokové míry a sazba RPSN mění v čase, a jejich vzájemné ovlivňování při tvorbě ceny úvěrového obchodu.
3.1.2 Zásady bank při poskytování úvěrů Bezpečnost. Věřitel musí při poskytnutí úvěru zvážit, jaká rizika mu úvěrem plynou, jak je zajistit a zda jsou pro věřitele ještě akceptovatelná. Banky si pro to vytvořily určité kategorie klientů, podle kterých se určuje výše úvěru, zajištění úvěru, doba splácení a výše úrokové sazby úvěru. Pro zařazení klienta do určité skupiny banka potřebuje o klientovi vědět co nejvíce informací např.: výši příjmu dlužníka, jak dlouho dlužník pracuje v zaměstnání, zda je klient zaměstnán na dobu určitou či neurčitou dále také věk klienta, rodinný stav, počet dětí, jestli bydlí ve vlastním či v pronájmu, apod. Likvidita, nebo-li schopnost dostát svým závazkům. Banka musí zvážit, jak velkou část vkladů klienta může uvolnit dále pro úvěrování a jak velkou rezervu si ponechat. Banka tímto musí neustále operovat, neboť si nemůže dovolit nedostát svým závazkům vůči klientům, ale zároveň se nechce vzdát úvěrování, neboť to je jedna z nejvýdělečnějších činností banky. 13
Rentabilita (výnosnost) ve velké míře závisí na rozdílu mezi úroky, které banka dostává od věřitelů a úroky, které platí klientům za vklady. Je velice ovlivňována rizikovostí úvěrového portfolia banky a návratností úvěrů. Tyto zásady spolu vzájemně souvisí, jednotlivé cíle si však mohou odporovat (např. přemrštěná snaha o vyšší výnosnost může banku zbytečně vystavit vysokému riziku a ohrozit tak její likviditu, naopak snaha být přehnaně likvidní sice zvýší bezpečnost banky, zato však sníží její výnosy). Management banky se tedy pohybuje v začarovaném kruhu, v němž se snaží najít optimální poměr mezi všemi hledisky.
3.1.2.1 Způsob tvoření úrokových sazeb
Úroková sazba je poskytována klientovi jako vyjádření ceny za poskytnutí peněz v procentech p.a.. Úrokovou sazbu banky skládají z jednotlivých částí. Složení úrokové sazby: 1. Cena peněz - (je to cena, za kterou banka peníze na poskytnutí úvěru získává, ať už na mezibankovním trhu, nebo úroky, které platí na účtech klienta). Odvozuje se například od 1.M Priboru. 2. Marže – vyjadřuje zisk banky z úvěrového obchodu v procentech na rok. 3. Srnky (standardní rizikové náklady klienta) – tento údaj bývá buďto součástí marže, nebo jej stanovují zvlášť, a je to bankou ohodnocené riziko půjčení peněz konkrétnímu klientovi. Tato část úrokové sazby dělá rozdíl mezi jednotlivými nabídkami a tudíž je důvodem toho, že když přijdou do banky dva lidé žádat o stejný úvěr, tak nemusí dostat stejnou úrokovou sazbu. V KB a.s. se rizikovost klientů rozdělovala do jednotlivých skupin od 1 do 7, zařazení klienta do jednotlivé skupiny ovlivňovaly všemožné aspekty klienta od dosaženého vzdělání, průměrného zůstatku klienta na Bankovním účtu, počtu dětí a způsobu bydlení až po výši spoření a pojištění. Klienti kategorizovaní do skupiny 1 byli pro banku nejbonitnější klienti. Tito klienti pro banku nepředstavovali riziko nesplácení, například lékař s dlouhodobě uloženými penězi potřebuje půjčit, než mu skončí termínovaný vklad. V těchto případech byla 14
úroková marže na minimech. Naopak do 7. skupiny většinou patřili mladí lidé pouze s vyučením, či základní školou, bydlící v podnájmu a pracující v prvním zaměstnání, tady mohla úroková sazba dosahovat až dvounásobku sazby poskytované klientovi z první skupiny.
3.1.3 Úvěrové riziko bank Každý poskytnutý úvěr nese pro banku určité riziko, které se snaží banka minimalizovat. Prostřednictvím zkoumání klientů, kterým banka peníze půjčuje, nebo zajištěním jim poskytnutých úvěrových obchodů.
Banky využívají k minimalizaci rizika
zajištění poskytnutého úvěru zástavou, nebo se snaží klienta co nejvíce poznat a tím rizika odhalit
Hlavní rizika v poskytování úvěru klientům: 1. Riziko bonity klienta: tady vzniká riziko, že z nějakého důvodu není klient ochoten dostát svého závazku výši bance a to, že buď je úvěr splacen jenom částečně, nebo vůbec. Jedná se pro banku o velice závažné riziko, neboť na takové úvěry musí vytvářet opravné položky či jej pak odepsat ze svého zisku, a proto se mu snaží banka co nejvíce předejít výběrem vhodného klienta a v případě vznikání problému následnou prací s klientem, aby dopad pro banku byl co nejmenší. 2. Riziko zajištění úvěru: klientem poskytnuté zajištění není dostatečné pro pokrytí pohledávky banky. Je zapříčiněno nejčastěji z důvodu poklesu tržní ceny zástavy (např. pokles ceny nemovitosti) Nebo jeho špatným oceněním při vzniku zástavy. 3. Riziko likvidity: bance může vniknout toto riziko, když větší část klientů začne platit své závazky vůči bance po termínu. To může vést k nedostatku finančních prostředků banky, které potřebuje k pravidelným a dohodnutým výplatám klientům.
3.1.4 Zajištění úvěrů Jak bylo výše zmíněno, riziko je základním faktorem pro půjčování peněz. Z tohoto důvodu se banka snaží zajistit pro případ, že klient nemá dostatek finančních prostředků pro
15
splácení úvěru a zajistit si druhotný přísun financí z jiného zdroje. Tímto se banka snaží snížit riziko na minimum a za to odměňuje klienta sníženou úrokovou sazbou. Druhy zajištění úvěru 1. Zástava nemovitostí - jedná se v současnosti o nejčastější způsob zajištění úvěru v tuzemských bankách, které se využívá zejména při poskytování hypotéčních úvěrů a při poskytování takzvaných amerických hypoték. 2. Zástava věcí movitou- jedná se o zástavu věcmi, které mají vysokou hodnotu, nebo o věci dobře likvidní. Jedná se o zástavu drahých kovů, cenných papírů, uměleckých děl. Ale nejčastější využití zástavy věcí movitou se využívá u leasingových úvěrů, kde se za úvěr ručí movitou věcí, která je na leasing pořizovaná. 3. Směnka neboli směnečné prohlášení - jedná se o ručení podpisem cenného papíru, který je ručitelské prohlášení. Využívá se převážně u úvěrů pro podnikatelské subjekty, ale výjimečně je využito i u úvěrů občanských. Směnka je většinou podepsaná bez některé z podstatných součástí, která se do směnečného prohlášení doplní až při uplatnění směnečného prohlášení a vyzvání ručitele na jeho základu k zaplacení. Nejčastěji chybí doplněná částka a doba splatnosti směnky. Taková směnka se nazývá bianco směnka. 4. Ručitelské prohlášení - v ručitelském prohlášení se třetí osoba zaručuje za dlužníka, že v případě nesplácení závazku dlužníkem ručitel přijme závazek za svůj a úvěr bude následně splácet jako by byl dlužníkem sám. 5. Záruka od jiné banky - jedná se o velmi dobré zajištění, které banka vydává jiné bance, nebo finančnímu ústavu pouze výjimečně a to pouze u bonitních klientů. Poskytuje se například při nutnosti poskytnutí úvěrového rámce v jiné zemi, kde bez zajištění tuzemskou bankou není cizí banka ochotná úvěrový obchod poskytnout
6. Vinkulací vkladu dlužníka - jedná se o omezení dlužníka disponovat s určitou částkou na účtu do doby zaplacení úvěru. V praxi se toto zajištění využívá, pokud klient má dlouhodobě uloženou větší částku peněz a vznikne mu krátkodobá potřeba finančních prostředků. A to pouze v případě, že buď není možné finanční prostředky 16
předčasně vybrat, nebo v případě, že zhodnocení očekávané u dlouhodobého vkladu je vyšší, než úroky a poplatky zaplacené za poskytnutí úvěru. 7. Postoupením pohledávky – pohledávka je přepsána na nového věřitele. Nejčastěji se používá postoupení pohledávek z obchodního styku. Nejčastěji se tento způsob zajištění využívá při poskytování Faktoringových produktů.
3.1.5 Způsoby splácení úvěru Anuitní splácení- jedná se o pravidelné splátky v pravidelném intervalu (nejčastěji měsíčním). Splátka je složena z jistiny a úroku v určitém poměru, jejichž poměr se v čase mění, ale částka splátky zůstává po celou dobu splácení neměnná. Graf 1.: Anuitního splácení
Zdroj: RAIFFEISEN BANK. Fixní měsíční splátky.[online].[cit.2014-06-18]. Dostupné z: https://www.rb.cz/osobni-finance/hypoteky/vse-o-hypotekach/splaceni-hypoteky/fixni-
mesicni-splatky/
17
Na grafu je patrné, jak v průběhu času splácení se mění podíl splátky a to tak, že se postupně v anuitní splátce snižuje podíl placený na úrok a zvyšuje se podíl splácení jistiny Progresivní splácení - na začátku úvěru se stanoví výše splátky jistiny, která je po celou dobu splácení neměnná, a k tomu se připočítává výše úroku, který se každý měsíc snižuje. Tento způsob splácení se využívá převážně u podnikatelských úvěrů, ale lze jej najít výjimečně i u občanského úvěru.
Graf 2.: Vývoj roční splátky rozdělené na úrok a úmor
:CA LLI DO . Deg resivní a anuitní a progresivní splácení hypotéky [online][cit.2014-06-18] http://www.callido.cz/detail/degresivni-splaceni-hypoteky-progresivni-splaceni-hypotekyanuitni-splaceni-hypoteky Na grafu je patrné, jak postupem času se snižuje splátka z důvodu snížení úrokových nákladů, zatímco splátka jistiny je v čase neměnná.
18
Regresivní splácení - Jedná se o nejméně využívaný způsob splácení. Výše splácené částky v čase stále roste. To v důsledku znamená, že v polovině doby trvání úvěru má klient nižší splátky než anuitní splátky a v druhé polovině úvěru vyšší. Tento způsob splácení se bere jako pro banky nejrizikovější a proto není téměř využíván. Avšak opomeneme-li rizikovost z pohledu banky, byla by to ideální varianta pro hypoteční úvěry poskytované na dlouhou dobu. Jelikož v průměru se má za to, že příjmy občana s rostoucím věkem a praxí se zvětšují a tím pádem je klient schopný vyčlenit i více z rozpočtu na splácení. A taktéž by to snížilo nároky na bonitu mladého klienta žádajícího si o úvěr.
3.1.6 Dělení úvěrů Úvěry se rozdělují podle velkého množství kritérií, která pomáhají bance určovat výši úroků a parametrů pro poskytnutí úvěru. 1. Podle doby poskytnutí úvěru: Krátkodobé úvěry (do jednoho roku), střednědobé úvěry (do pěti let trvání úvěry), dlouhodobé úvěry (se splatností nad 5 let). Zde je přiřazení dle délky let ryze na bance a mezi různými bankovními doby se mohou doby splatnosti měnit. U různých bank může být časové zařazení úvěrů různé. 2. Podle zajištění: Zajištěné úvěry nezajištěné úvěry. Zde velice záleží na druhu úvěru, na předmětu, na který je úvěr poskytnut a hlavně také na bonitě klienta. Neboť jeden klient může mít maximální částku na poskytnutí úvěru bez zajištění např. 200 tis. Kč a na druhé straně může být klient, kterému je banka ochotna poskytnout obdobný úvěr až do výše milionu. 3. Podle měny: Úvěry poskytované v tuzemské měně (v korunách českých), úvěry poskytované v cizích měnách.
19
4. Podle účelu úvěru: Neúčelové úvěry, provozní úvěry (vyskytují se u podnikatelů), investiční úvěry (nákup věci, auta…), hypoteční úvěr, překlenovací úvěr, předfinancování dotačního titulu, exportní a importní úvěry. 5. Podle způsobu čerpání úvěru: Jednorázově- klient či určitá třetí osoba (například prodejce vozidla, jenž si klient banky kupuje za bankovní úvěr) dostane peníze v celé výši připsané na svůj bankovní účet. Postupné čerpání úvěru- klient čerpá úvěr postupně dle potřeby, využívá se například při zálohovém poskytnutí hypotéčního úvěru, konsolidace více úvěrů u jiných bank, nebo u účelového úvěru na nákup více věcí, či technologického celku. Může být opětovně poskytnut bezúčelně na účet klienta či účelově například na proplacení faktur. Opakované čerpání- klient může dle svého uvážení peněžní prostředky čerpat, a vracet dle vlastního uvážení, a to klidně i opakovaně do určitého úvěrového rámce (využívá se například u revolvingového úvěru, kreditní karty, či povoleného debetu). Může být poskytován účelově či neúčelově.
3.2 Jednotlivé druhy úvěrů 3.2.1 Povolený debet Debet představuje krátkodobý kontokorentní úvěr na běžném účtu klienta v CZK. Ten umožňuje klientovi čerpat finanční prostředky z běžného účtu do smluvně sjednaného
20
úvěrového rámce. Jedná se o tradiční produkt, jenž klientovi zabezpečí rychlou dostupnost finančních prostředků. Povolený debet banky poskytují fyzickým osobám, podnikatelům nebo právnickým osobám, které mají oprávnění podnikat na území České republiky, na území České republiky podnikají a mají daňovou povinnost v České republice, dále bytovým družstvům, společenství vlastníků jednotek, obcím a městům, krajům, svazkům obcí. Klient může čerpat povolený debet do záporného zůstatku, který musí vždy po nějaké době dorovnat. Klient splácí úvěr převodem, vkladem, došlými úhradami na běžný účet kdykoliv podle svých možností. Každou úhradou došlou na účet se debet splácí a o splacené prostředky se navyšuje objem prostředků, které může klient opět čerpat. Úroková sazba k tomuto typu produktu se řídí vnitřní obchodní politikou bank, popř. platnou vyhlašovanou úrokovou sazbou dané banky. Úroky se počítají denně pouze z čerpané částky, účtovány jsou k ultimu (k poslednímu dni) měsíce a vycházejí z úročícího schématu dané banky. Z nečerpané částky se účtuje takzvaný poplatek za rezervaci zdrojů. Výše ceny v % p.a. je stanovena v Sazebníku bank. Povolený debet se sjednává v dodatku ke smlouvě o zřízení a vedení běžného účtu, je počítána od data účinnosti dodatku ke smlouvě o zřízení a vedení běžného účtu až do ukončení práva klienta čerpat finanční prostředky do tzv. povoleného debetu. Cena za rezervaci zdrojů je počítána z nečerpané částky limitu povoleného debetu. Výpočet ceny probíhá automaticky. Cena za rezervaci zdrojů se účtuje vždy na vrub běžného účtu, na kterém je povolený debet sjednán. Výpočet ceny pak probíhá tak, že systém prvotně vyhodnotí, zda u účtu existuje speciální instrukce pro výpočet ceny za rezervaci zdrojů. Pokud ano, vypočte se cena s využitím sazby uvedené v této speciální instrukci. Pokud speciální instrukce neexistuje, vypočte se cena s využitím sazby určené pro příslušný typ účtu. Poté jsou centrálně denně systémem počítány ceny za rezervaci zdrojů k jednotlivým účtům. K ultimu měsíce systém takto vypočtené ceny sečte, zaokrouhlí a vytvoří elektronické médium obsahující transakce s cenou k jednotlivým účtům, které jsou centrálně zaúčtovány na vrub vybraných účtů klientů a ve prospěch účtů hlavní knihy s popisem transakce cena za rezervaci zdrojů. Tyto transakce vstupují do zúčtování první pracovní den následujícího měsíce.7
7
In: Interní zdroje Komerční banky a.s.
21
3.2.2 Revolvingový úvěr, úvěr ke Kreditním kartám Revolvingový úvěr slouží primárně k vyrovnanosti přechodného nedostatku provozních financí klienta. Je to obdoba povoleného debetu s tím rozdílem, že banka vytvoří speciální účet, kde deponuje úvěrový rámec pro klienta. Z tohoto rámce pak klient platí úroky z čerpané částky, kterou lze kdykoli bezhotovostně přesunou na běžný účet klienta, nebo v případě kreditní karty výběrem hotovosti, či platbou u obchodníka. V případě revolvingu klient z nečerpané částky pravidelně platí tzv. rezervaci zdrojů. Čerpání pak probíhá opakovaně v průběhu celé doby splatnosti úvěru. I zde (obdobně jako u povoleného debetu) platí, že banka poskytuje tento typ úvěru fyzickým osobám – podnikatelům nebo právnickým osobám, kteří mají oprávnění podnikat na území České republiky, na území České republiky podnikají a mají daňovou povinnost v České republice, dále bytovým družstvům, společenství vlastníků jednotek, obcím a městům, krajům, svazkům obcí.8 3.2.2.1 Postupně splácený úvěr (spotřebitelský úvěr) Běžně rozlišujeme postupně splácené úvěry na krátkodobé (se splatností do 1 roku), střednědobé (se splatností do 3 let) a dlouhodobé (se splatností nad 3 roky). Doporučená oblast klientů u postupně splácených úvěrů je standardně pro fyzické osoby – podnikatelé nebo právnické osoby, kteří mají oprávnění podnikat na území České republiky, na území České republiky podnikají a mají daňovou povinnost v České republice, dále bytovým družstvům, společenství vlastníků jednotek, obcím a městům, krajům, svazkům obcí. Banka klientovi opět poskytne úvěrový rámec, zde jsou však finanční prostředky vyčerpány přímo na běžný účet klienta a odtud jsou pak strhávány pravidelně měsíčně anuitní splátky (jistina + úrok = anuita). Cena za rezervaci zdrojů se zde platí v případě, že klient nevyčerpá úvěrový rámec najednou, ale využije možnosti postupného čerpání. Úvěr lze sjednat na fixní (pevnou) nebo pohyblivou úrokovou sazbu. V případě pevné úrokové sazby u některých bank nelze uplatnit bezplatně mimořádné popř. celkové předčasné splacení úvěru, nicméně v případě výkyvu úrokových sazeb na finančních trzích není dotčena sazba na úvěru. Oproti tomu v případě pohyblivé sazby, jež je vždy skládána z ceny peněz na finančních trzích (např. 1M PRIBOR, 12M PRIBOR, O/N PRIBOR apod.) + odchylka banky 8
In: Interní zdroje Komerční banky a.s.
22
(marže) + popř. SRN (standardní rizikové náklady), může být uplacen buď částečně, nebo celkově dříve bez uplatňování sankce za předčasné splacení. Graf 3: Spotřební úvěry domácnostem vč. debetních zůstatků. na BÚ celkem (miliardy Kč)
Zdroj: Vývoj a trendy v oblasti spotřebitelských úvěrů v České republice [online]. 2013 [cit.2014-06-18]. Dostupné z: http://blog.chytryhonza.cz/chytre-rady/vyvoj-atrendy-v-oblasti-spotrebitelskych-uveru-v-ceske-republice/ Ve výše zobrazeném grafu je vidět množství úvěrů v miliardách, včetně čerpaných povolených debetů a vývoj tohoto ukazatele v čase.
3.2.2.2 Hypoteční úvěr Jedná se o účelový úvěr pro investici do nemovitosti. Hypotéční úvěr může sloužit pro: 1. Koupi nemovitosti do vlastnictví (i spoluvlastnického podílu), 2. vypořádání spoluvlastnických a dědických nároků k nemovitosti, 23
3. koupi družstevního bytu, 4. předplacení nájemného za účelem uzavření nájemní smlouvy, 5. výstavbu nemovitosti, 6. rekonstrukci, modernizaci a opravě nemovitostí, 7. konsolidaci (vyrovnání) dříve poskytnutých úvěrů či půjček použitých na investice do nemovitostí, 8.
refundaci (zpětné proplacení) klientem již zaplacené investice do nemovitosti ne starší 1 roku,
Účely lze vzájemně kombinovat, např. koupě a dostavba, koupě a rekonstrukce apod. Z hypotečního úvěru lze proplatit i vedlejší náklady související s investicí do nemovitosti. Hypotéční úvěr lze dle účelu úvěru čerpat různými způsoby a to: 1. Účelově (s doložením konkrétních dokladů prokazujících účel čerpání) a.
na účet uvedený v kupní smlouvě (v případě koupě),
b.
na účty dodavatelů (v případě výstavby/rekonstrukce),
c.
na běžný účet (v případě refundace).
2. Zálohově (bez dokládání konkrétních účetních dokladů – týká se pouze účelů rekonstrukce a výstavba nemovitosti) na běžný účet klienta Splácení hypotečního úvěru: Hypoteční úvěr se splácí měsíčně formou anuitních částek, a to až po úplném vyčerpání. Doba splatnosti je stanovena na dobu 5 – 30 let. U hypotečních úvěrů se používá pevná úroková sazba po dobu platnosti úrokových podmínek (tzv. fixace). Tento typ úvěru musí být zajištěn zástavním právem k nemovitosti, která musí být pojištěna a pojistné vinkulováno ve prospěch banky, nemovitost se musí nacházet na území ČR.
24
Graf 4: Vývoj úrokových cen u hypotéčních úvěrů
Zdroj: FINCENTRUM A.S. Fincentrum Hypoindex březen 2014: Úrokové sazby klesly pod své dno.[online].[cit.2014-06-15] Dostupné z http://www.hypoindex.cz/fincentrumhypoindex-brezen-2014-urokove-sazby-klesly-pod-sve-dno/ Graf
zobrazuje
změnu
průměrné
výše
poskytovaných
hypotéčních
úvěrů
v dlouhodobém časovém horizontu 11 let. 3.2.2.3 Americká hypotéka Je kombinací mezi neúčelovým spotřebitelským úvěrem a hypotečním úvěrem. S tím, že kombinuje neúčelovost standardního spotřebitelského úvěru se zajištěním nemovitostí, jako u hypotéčního úvěru, díky čemuž banka nepostupuje tak velké riziko při nespláceném úvěru, a proto jsou u těchto úvěrů zpravidla nižší úrokové sazby než u standardního úvěru, ale z důvodu neúčelovosti vyšší než u úvěrů hypotéčních. Peníze při poskytnutí Americké hypotéky dostává občan na běžný účet. S možností natáhnout splácení až na 20 let.
3.2.3 Úvěrové registry Při poskytování všech úvěrů, jež poskytují banky, je součástí procesu nahlížení do úvěrových registrů. V této části své práce bych Vás chtěl seznámit s druhy úvěrových registrů, co se v úvěrových registrech zaznamenává, historií. 25
Úvěrové registry se dělí na tři základní skupiny, na bankovní registry klientských informací, nebankovní registry klientských informací a registry solus, které se dělí na pozitivní a negativní. 3.1 Bankovní registr klientských informací (BRKI) a nebankovní registr klientských informací (NRKI). Jedná se o registry se zabezpečenými databázemi klientů. Ty jsou tvořeny finančními institucemi a sběrem informací o klientech, kteří se vůči těmto institucím nějakým způsobem zadlužili. Díky tomuto systému mohou banky i jiné nebankovní finanční instituce při poskytování úvěru či jiných finančních prostředků o svém potencionálním zákazníku zjistit výši jeho ostatních finančních závazků, historii jeho finančních závazků, a zda tyto závazky plnil vždy řádně a včas. Tuto informaci mohou pak využít při rozhodování, zda klientovi budou finanční prostředky poskytnuty. Ke každé fyzické či právnické osobě jsou v registrech krom jména, rodného čísla/identifikačního čísla a adresy uvedené také informace o tom, jakým způsobem a jakou částku celkem fyzická či právnická osoba splácí, nebo v minulosti splácela. Konkrétně se jedná o počet úvěrových smluv, které jsou stále spláceny, nebo již byly zaplaceny, výši splátek jednotlivých úvěrů a celkové výši úvěrů. Součástí je též způsob zajištění těchto závazků a historie závazků již skončených. Mezi jednotlivými registry, jak BRKI tak NRKI funguje sdílení vzájemných informací o klientech a z toho důvodu věřitel dostává vždy ucelené informace o svých klientech. Dále registry řeší i problém neúvěrování klientů, a proto hned při náhledu do úvěrových registrů klientů se tyto informace zapisují do registrů, a i v případě, že úvěr poskytnut nebude, je tato žádost v registrech evidována jeden rok, pokud klient žádal u bank a půl roku pokud žádal u nebankovních institucí. Nahlížet do registrů mohou pouze členové těchto registrů a musí plnit mnoho smluvních podmínek s registry spojenými. Účastníkem bankovních registrů klientských informací jsou ze zákona banky a stavební spořitelny a nebankovních registrů jsou další finanční instituce plnící podmínky pro vstup, ale nahlížet do registrů smí pouze v případě, že u nich daný klient žádá o úvěrový produkt, nebo mu je již poskytnut. V opačném případě může být společnost sankciována, nebo i vyloučena z registrů. Právo na vyžádání si informací o své osobě z registrů má samozřejmě každý. A to na požádání u provozovatele registrů, který je zpoplatněn administrativním poplatkem. Informace v bankovních registrech jsou aktualizovány jednou měsíčně a uchovávají se po dobu trvání úvěrového obchodu a pak nadále po dobu dalších 4 let po jeho ukončení.
26
Bankovní registr klientských informací provozuje společnost CBCB (Czech Banking Credit Bureau a.s.). V tomto registru se nachází každá fyzická osoba, občan či fyzická osoba podnikající, která u bank, či stavebních spořitelen má, měla či jenom žádala o nějaký úvěrový produkt, jako například o hypotéční úvěr, kreditní kartu, spotřebitelský úvěr, či úvěr ze stavebního spoření, nebo osoba, která v některých z těchto produktů vystupuje jen jako ručitel. Nebankovní registr klientských informací provozuje zájmové sdružení LLCB (leasing & loan credit Bureau). Nebankovní registry na rozdíl od bankovních shromažďují i údaje o právnických osobách. 3.2.3.1 Solus (Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelů) Jedná se o zájmové sdružení, které vzniklo na ochranu věřitelů a zároveň dlužníků, neboť se snaží informovat o závazcích klientů a tím zabránit jeho neúvěrování, či opakovanému nesplácení závazku a zamezit tak vzniku ztráty věřiteli a také dlužníku, následným splácením tzv. špatných úvěrů ostatními dlužníky, kterým by se tato cena promítla do úrokové sazby. Solus se, stejně jako předchozí registry, snaží co nejlépe informovat věřitele a dlužníkovi, o jeho dluzích, ať už historických, či současných, tak i o jeho platební morálce. Ovšem na rozdíl od předchozích registrů, nejsou součástí pouze banky a nebankovní finanční instituce, ale například také operátoři, či dodavatelé energií, či například společnost Makro. Provázaností těchto společností prostřednictvím registru solus se může stát, že klient s jednou nezaplacenou fakturou za mobilní telefon může mít problém například s poskytnutím hypotečního úvěru.
27
4 Komparace nejčastěji poskytovaných úvěrů 4.1Největší České banky 4. 1.1 Česká spořitelna a.s. Česká spořitelna byla založena v roce 1825 jako první spořitelní instituce na území dnešní České republiky. Je největší bankou v České republice, její služby využívá více než 5 milionů klientů: občané, malé a střední firmy, obce a města, financuje také velké korporace a poskytuje služby v oblasti finančních trhů. Od roku 2000 je Česká spořitelna členem Erste Group a pod touto značkou obsluhuje bonitní a korporátní klienty. Disponuje nejširší sítí poboček a bankomatů v České republice. Tabulka 1: Česká spořitelna v číslech k 31.3.2014.
Počet klientů České spořitelny
5 244 595
Počet poboček
643
Průměrný počet zaměstnanců Finanční skupiny České spořitelny
10 425
Počet bankomatů
1 543
Erste Group – Je mateřská společnost České spořitelny. Skupina Etste group je jedním z předních poskytovatelů finančních služeb ve střední a východní Evropě se 16,4 miliony klientů v sedmi zemích, z nichž většina je členy Evropské unie.
4.1.2 Československá obchodní banka, a. s. Působí jako univerzální banka v České republice. ČSOB byla založena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování služeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 byla privatizována – jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí skupiny KBC. V červnu 2000 ČSOB převzala Investiční a poštovní banku (IPB). Po odkoupení minoritních podílů se v červnu 2007 stala KBC Bank jediným akcionářem ČSOB. Do konce roku 2007 působila ČSOB na českém i slovenském trhu; slovenská pobočka ČSOB byla oddělena k 1. lednu 2008. 28
ČSOB poskytuje své služby všem klientským segmentům, tj. fyzickým osobám, malým a středním podnikům, korporátním a institucionálním klientům. V retailovém bankovnictví v ČR působí banka pod základními obchodními značkami – ČSOB, Era a Poštovní spořitelna. Klienti jsou obsluhováni prostřednictvím poboček ČSOB, Era Finančních center a na obchodních místech České pošty (Poštovní spořitelna) a jsou na nich nabízeny i produkty a služby celé skupiny ČSOB.
Tabulka 2: ČSOB v číslech k 31.12.2013
Počet klientů ČSOB
2 900 000
Počet poboček
245
Průměrný počet zaměstnanců Finanční skupiny České spořitelny
7 553
Počet bankomatů
1 006
Era Finanční centra
74
PS – obchodní místa České pošty
3 100
4.1.3 Komerční banka a.s. Komerční banka byla založena roku 1990 jako státní instituce. Roku 1992 byla transformována na akciovou společnost. Akcie KB jsou kótovány na Burze cenných papírů Praha i v RM-Systému již od jejich vzniku. Od roku 1995 obchoduje KB s globálními depozitními certifikáty (GDR) zastupující akcie KB na Burze cenných papírů v Londýně (London Stock Exchange). Roku 2001 koupila Société Générale státní 60% podíl v Komerční bance a to za cenu 40 miliard Kč. Po této privatizaci začala KB kromě své tradičně silné pozice na trhu podniků a municipalit výrazně rozvíjet aktivity také pro individuální zákazníky a podnikatele. V roce 2006 Komerční banka odkoupila také zbývající 60% podíl v Modré pyramidě, čímž banka získala plnou kontrolu nad třetí největší stavební spořitelnou v České republice, a mohla tak dále rozšiřovat své retailové aktivity. Rok 2011 se stal významným 29
krokem v rozšiřování nabídky klientům. V květnu 2011 byla koupena akvizice 50,1% podílu ve společnosti SG Equipment Finance (SGEF), která je předním poskytovatelem financování zajištěného aktivy v České republice, a prostřednictvím pobočky je aktivní také na Slovensku. Tabulka 3: Komerční banka v číslech v roce 2013
Počet klientů KB
1 600 000
Počet poboček
399
Počet bankomatů
729
Skupina Société Générale - Komerční banka je od října 2001 důležitou součástí mezinárodního retailového bankovnictví skupiny Société Générale, která je jednou z největších evropských finančních skupin. Skupina SG rozvíjí diverzifikovaný model univerzálního bankovnictví, v němž spojuje finanční stabilitu se strategií udržitelného růstu. Cílem je zastávat referenční pozici v oblasti bankovnictví orientovaného na obsluhování klientů, být uznávanou bankou na svých trzích, být nablízku svým zákazníkům, kteří si skupinu SG volí díky kvalitě a nasazení jejích týmů. Société Générale hraje podstatnou roli v ekonomice již po dobu 150 let. S více než 154 000 zaměstnanci působí v 76 zemích, skupina SG obsluhuje na denní bázi více než 32 milionů klientů po celém světě. Týmy skupiny Société Générale nabízí poradenství a služby pro individuální, firemní a institucionální klienty.9
4.2 Komparace produktů bank Pro komparaci navštívil autor osobně výše popisované banky. Pro vytvoření nabídky autor bankám poskytnul níže uvedené osobní údaje. Fyzická osoba: občan Pohlaví: muž 9
In: Interní dokumenty Komerční banka a.s.
30
Věk: 25 let Rodinný stav: svobodný, bezdětný Zaměstnání: zaměstnán druhým rokem na dobu neurčitou s průměrnou měsíční čistou mzdou 20 000,- Kč. Bydlení: v podnájmu s nájemným 3000,- Kč měsíčně Spoření: 300,- Kč měsíčně na penzijní fond Pojištění: 500,- Kč měsíčně na životní pojištění Autor v bankách požadoval nabídku na poskytnutí následujících produktů: a) Neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 100 000,- Kč a se splatností 6 let. b) Hypotéční úvěr na nákup nemovitosti (byt) v hodnotě 1 milion Kč a s 250 000,- Kč vlastních zdrojů c) Poskytnutí kreditní karty s limitem 20 000,- Kč O jednotlivých produktech autor jednal samostatně, a proto nebyly ovlivňovány nabídky na jiné produkty. Pro úplnost jsou doplněny i ceny za vedení běžného účtu, jelikož je při aktivních obchodech u bank požadován. Banky v mnoha případech nabízejí více druhých úvěrových produktů k vyřešení výše zmíněného požadavku, nicméně v komparaci autor vycházel z produktů mě nabídnutých.
4.2.1 Spotřebitelský úvěr Nabídka České spořitelny Celková výše nabízeného úvěru: 100 000,- Kč Doba trvání smlouvy: 72 měsíců Způsob splácení: anuitní Nabídnutá úroková sazba: 14.20 % p.a. RPSN: 17,13 % p.a. Celková částka, kterou musí klient zaplatit: 155 040,- Kč Splátka: 2080,- Kč (poslední splátka snížená na 2053,- Kč) Poplatek za vedení úvěrového účtu: 59,- Kč / měsíc Poplatek za poskytnutí úvěru: 1000,- Kč Graf 4: Zobrazení struktury celkové ceny v České spořitelně 31
Zdroj: autor práce Procentní zobrazení poplatků v % za jednotlivé aspekty úvěru v celkové vrácené částce Nabídka Komerční Banky a.s. Celková výše nabízeného úvěru: 100 000,- Kč Doba trvání smlouvy: 72 měsíců Způsob splácení: anuitní Nabídnutá úroková sazba: 11,7 % p.a. RPSN: 12,7 % p.a. Celková částka, kterou musí klient zaplatit: 140 666,95,- Kč Cena za zpracování úvěru: 800,- Kč Cena za vedení úvěrového účtu: 0,- Kč Měsíční splátka: 1959,- Kč (poslední splátka snížená na částku 845,- Kč)
32
Graf 5: Zobrazení struktury celkové ceny v Komerční bance
Zdroj: autor práce Graf obsahuje procentní zobrazení poplatků v % za jednotlivé aspekty úvěru v celkové vrácené částce.
Nabídka Československé obchodní banky a.s. Celková výše nabízeného úvěru: 100 000,- Kč Doba trvání smlouvy: 72 měsíců Způsob splácení: anuitní Nabídnutá úroková sazba: 17,9 % RPSN: 21,7% Celková částka, kterou musí klient zaplatit: 171 792,- Kč (včetně pojištění) Cena za zpracování úvěru: 0,- Kč Cena za vedení úvěrového účtu: 0,- Kč Měsíční splátka: 2386,- Kč (včetně pojištění) Povinné pojištění: 111,- Kč/měsíc
33
Graf 6: Zobrazení struktury celkové ceny v ČSOB
Zdroj: autor práce Graf shrnuje procentní zobrazení poplatků v % za jednotlivé aspekty úvěru v celkové vrácené částce-
Tabulka 4: Komparace nejvýznamnějších ukazatelů spotřebitelských úvěrů
úroková sazba
RPSN
Poplatek za poplatek za vedení poskytnutí úvěrového účtu úvěru Splátka
ČS
14,2 % p.a.
17,13% p.a.
KB
11,7 % p.a
12,70% p.a
0,- Kč/měsíc
ČSOB
17,9 % p.a.
21,70% p.a.
0,- Kč/měsíc
59,- Kč/měsíc
1 000,- Kč
2 080,Kč
1 959,800,- Kč Kč 0,- Kč
2 386,Kč
celková cena úvěru 155 040,00,- Kč
140 666,95,- Kč 171 792,00,- Kč
Zdroj: autor práce Z výše uvedené komparační tabulky jednoznačně vyplývá, že výrazně nejvýhodnější nabídku má v současné době Komerční banka a.s. a to i přes fakt, že účtuje poplatek za
34
poskytnutí úvěrového obchodu. Druhou nejvýhodnější nabídku poskytuje Česká spořitelna a.s. a nejdražší je v tomto případě Československá obchodní banka a.s.
4.2.2 Hypotéční úvěr Nabídka Hypotéčního úvěru na nákup osobního bytu v celkové v ceně 1000 000,- Kč a při disponování 250 000,- Kč jako vlastními zdroji. (autor žádá o financování 75% hodnoty bytu, u bank je poskytnuta sleva na financování při hypotéce do 85% hodnoty). Nabídka České spořitelny a.s. Očekávaná hodnota nemovitosti: 1 000 000,-Kč Výše úvěru: 750 000,- Kč Splatnost: 20 let Výše úrokové sazby: 2,69% Doba fixace: 5 let Výše splátky: 4059,- Kč Povinné pojištění k Hypotéčnímu úvěru 279,- Kč/měsíčně Expresní čerpání: 2000,- Kč Poplatek za poskytnutí úvěru: 2000,- Kč Poplatek za vedení úvěrového účtu: 0,- Kč Cena za odhad nemovitosti (Byt): 3900,- Kč Celková cena hypotéčního úvěru: 1 049 020,- Kč (včetně pojištění, a všech poplatků, v případě neměnné úrokové sazby v období fixace) Graf 7: Zobrazení struktury celkové ceny v České spořitelně
35
Zdroj: autor práce V grafu je procentní zobrazení poplatků v % za jednotlivé aspekty úvěru v celkové vrácené částce. Nabídka Komerční banky a.s. Očekávaná hodnota nemovitosti: 1 000 000,- Kč Výše úvěru: 750 000,- Kč Splatnost: 20 let Výše úrokové sazby: 2,99% Výše splátky: 4156,- Kč/měsíc Povinné pojištění k Hypotéčnímu úvěru 188,- Kč/měsíčně Expresní čerpání: 1500,- Kč Poplatek za vedení úvěrového účtu: 0,- Kč Cena za odhad nemovitosti (Byt): 3500,- Kč Celková cena hypotéčního úvěru: 1 047 560,- Kč (včetně pojištění, a všech poplatků, v případě neměnné úrokové sazby v období fixace) Graf 8: Zobrazení struktury celkové ceny v Komerční bance
36
Zdroj: autor práce V grafu je Procentní zobrazení poplatků v % za jednotlivé aspekty úvěru v celkové vrácené částce Nabídka od Československé obchodní banky Očekávaná hodnota nemovitosti: 1 000 000,- Kč Výše úvěru: 750 000,- Kč Splatnost: 20 let Výše úrokové sazby: 3,29% Výše splátky: 4269,- Kč/měsíc Povinné pojištění k Hypotéčnímu úvěru 142,- Kč/měsíčně Expresní čerpání: 2000,- Kč Poplatek za vedení úvěrového účtu: 150,- Kč/měsíc Poplatek za zpracování žádosti: 3900,- Kč Cena za odhad nemovitosti (Byt): 3700,- Kč Celková cena hypotéčního úvěru: 1 104 240,- Kč (včetně pojištění, a všech poplatků, v případě neměnné úrokové sazby v období fixace)
37
Graf 9: Zobrazení struktury celkové ceny v ČSOB
Zdroj: autor práce Graf obsahuje procentní zobrazení poplatků v % za jednotlivé aspekty úvěru v celkové vrácené částce.
Tabulka 5: Komparace nejvýznamnějších ukazatelů hypotečních úvěrů
úroková sazba
cena za pojištění
poplatky spojené s hypotéčním úvěrem Splátka
celková cena úvěru
ČS
2,69%
66 920,- Kč
7 900,- Kč 4 059,- Kč 1 049 020,- Kč
KB
2,99%
45 120,- Kč
5 000,- Kč 4 156,- Kč 1 047 560,- Kč
ČSOB
3,29%
34 080,- Kč
45 600,- Kč 4 269,- Kč 1 104 240,- Kč
Zdoj: autor práce
Výše zobrazená komparační tabulka poukazuje na nutnost důkladného propočtu při žádosti o hypotéční úvěr. A také přesvědčuje o nutnosti porovnat mezi sebou i přidružené náklady hypotéčního úvěru. Neboť zatímco na první pohled parametry hypotéčního úvěru od 38
České spořitelny vypadali nejvýhodněji, tak po propočtení veškerých nákladů spojených s hypotéčním úvěrem bylo zjištěno, že úvěr poskytnutý Komerční bankou je v konečné fázi nepatrně levnější. Ovšem výpočet celkové ceny úvěru je v tomto případě pouze hypotetický, jelikož autor si pro zjednodušení určil, že úroková sazba bude při každé pětileté fixaci během následujících 20 let neměnná, což je ve skutečném tržním prostředí vyloučené.
4.2.3 Kreditní karta Banky sice nabízejí více, než jednu z kreditních karet, ale u komparace autor vycházel z nabídky poskytnutých jednotlivými bankami. Česká spořitelna Vedení úvěrové karty: 39,- Kč/měsíc Úroková sazba: 23,88 % p.a. Bezúročné období: až 55 dní (při splacení celé půjčené částky) Poplatek za výběr hotovosti: bankomaty ČS: 39,- Kč bankomaty cizích bank: 49,- Kč Bonusový program ke kreditní kartě: Klient obdrží 1 % zpět z každé platby kartou. Může
si
vybrat,
jestli
mu
odměnu
připíše
na
kartový
účet,
Penzijní
zabezpečení(penzijní připojištění, penzijní spoření) České spořitelny nebo Stavební spoření od Buřinky. Za měsíc klient může získat až 350,- Kč. –
Nabídka Komerční banky a.s. Vedení úvěrové karty: 59,- Kč/měsíc (zdarma při bezhotovostním obratu nad 3000/měsíc) Úroková sazba: 19,9 % p.a. Bezúročné období: až 45 dní (při splacení celé půjčené částky) Poplatek za výběr hotovosti: bankomaty Komerční banky 1% z vybírané částky min. 30,- Kč bankomaty cizích bank: 1% z vybírané částky min. 100,-Kč.
39
Bonusový program ke kreditní kartě: exkluzivní výhody MasterCard® ELITE programu, ojedinělé pojištění a asistenční služby pro nečekané situace, odměna ve výši 1 % z každé platby kartou u obchodníka na Váš účet penzijního spoření (III. Pilíř) u KB Penzijní společnosti
Nabídka Československé obchodní banky Vedení úvěrové karty: 50,- Kč/měsíc (zdarma při bezhotovostním obratu nad 5000/měsíc) Úroková sazba: 20,16 % p.a. Bezúročné období: až 55 dní (při splacení celé půjčené částky) Poplatek za výběr hotovosti: bankomaty ČSOB 6 Kč + 1,5 % bankomaty cizích bank: 30,- Kč + 1,5 % Bonusový program ke kreditní kartě: odmění vás za každý nákup – 1 % z platby dostanete zpět na účet kreditní karty, prodlouženou záruku o 1 rok na elektroniku, domácí spotřebiče, hobby nářadí a zahradnické techniku. Tabulka 6: Komparace kreditních karet
vedení úroková úvěrové karty sazba
bezúročné poplatek zavýběr z období bankomatu banky
ČS
39,- Kč
23,88 % p.a.
až 55 dní
KB
59,Kč/zdarma10
19,90 % p. a.
až 45 dní
ČSOB
50,Kč/zdarma11
20,16 % p. a.
až 55 dní
39,- Kč
poplatek výběr z bankomatu cizích bank 49,- Kč
1% minimálně 30,- 1% minimálně 100,Kč Kč 6,- Kč + 1,5 %
30,- Kč + 1,5 %
Zdroj: autor práce 10
Vedení kreditního účtu je zdarma pokud klient měsíčně, bezhotovostně provede větší obrat, než 3000,- Kč
11
Vedení kreditního účtu je zdarma pokud klient měsíčně, bezhotovostně provede větší obrat, než 5000,- Kč
40
Z důvodu velké rozdílnosti parametrů a různorodosti parametrů u kreditních karet není možné jednoznačně určit nejvýhodnější kreditní kartu, a je to pouze na způsobu, jakým ji má klient v plánu v budoucnu využívat. Pokud platební kartu hodlá držet pouze jako finanční rezervu, v tom případě vyjde na cenu nejlevněji kreditní karta od České spořitelny, pokud chce čerpat úvěrový rámec a postupně jej splácet, je nejlevnější kreditní karta od Komerční banky a pokud chce mít klient úvěrový účet vedený zdarma a mít co nejdelší bezúročné období, jednoznačně se rozhodne pro kartu vydanou Česko slovenskou obchodní bankou.
41
5. Nebankovní poskytovatelé úvěrů v ČR V České republice existuje nemalá skupina nebankovních institucí, které poskytují spotřebitelské úvěry, jenž je třeba pro úplnost také zmínit. Nebankovní instituce nepodléhají žádnému dozoru a může je poskytovat jakákoli fyzická, nebo právnická osoba, která podniká na základě volné živnosti Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy. Za služby organizačně hospodářské povahy považujeme zejména poskytování úvěrů a půjček nebankovními subjekty z vlastních zdrojů, odkup pohledávek, přebírání závazků a jejich úhradu, postoupení pohledávek, operace směřující k řešení platební neschopnosti, poskytování ručení za bankovní úvěry nebankovními subjekty, vypořádání mezipodnikových závazků a pohledávek. Z jednoduchosti a nekontrolovatelnosti tohoto způsobu podnikání je na českém trhu velká řada subjektů podnikajících v tomto oboru ať už od společností, které poskytují podmínky obdobné bankovním institucím a mají na trhu zvučné jméno jako například Cetelem s průměrnou sazbou RPSN pod 25% p. a. (při nejkratší možné půjčce s nejkratší dobou splatnosti) až regionální téměř neznámé firmy, kde není ojedinělé se dostat k sazbě až 3000% RPSN p. a. Proč vznikají na nebankovním trhu takové cenové rozdíly a oba extrémy jsou schopné se uživit? Hlavním důvodem je rizikovost, kterou společnosti postupují. Zatímco u společnosti Cetelem klienta čeká téměř obdobná procedura, jako v jakékoli jiné bance, zahrnující kopie dvou dokladů totožnosti, poskytnutí kompletního výpisu ze stávající banky, předložení potvrzení o zaměstnání či dvou výplatních pásek (žadatel nesmí být na mateřské dovolené, ve zkušební či výpovědní době) tak u firem z dlouhé škály postačí občanský průkaz, podepsání nevýhodné smlouvy a během pár minut máte peníze ,,na stole“. Tedy rozdíl v ceně je ohodnocení rozdílného rizika, které společnosti postupují. Ovšem postupuje společnost, která půjčuje pouze na občanský průkaz, až o tolik větší riziko? Co je ještě úrok za riziko spojené s půjčením finančních prostředků a co je již lichva? O tomto se vedou v české vysoké politice spory již dlouhá léta, ale hranice, která by tento druh podnikání omezila a omezila parazitování firem na životní situaci a neznalosti lidí, se stále neobjevila.
42
6. Doporučení pro žadatele, proces zpracování úvěrů Jde-li fyzická osoba do banky žádat o úvěrový produkt, musí si s sebou vzít občanský průkaz a druhý doklad totožnosti, např. řidičský průkaz, pas. Pokud se nejedná o klientovu domácí banku, tak s sebou musí mít potvrzení o výši pracovního příjmu (často banky vyžadují jimi poskytovaný formulář, který je ke stažení na internetových stránkách). Je-li fyzická osoba ve svazku manželském, je zapotřebí aby ho do banky doprovázel partner/ka. Pokud je fyzická osoba rozvedená, přikládá doklad o vypořádání společného jmění manželů. Postupy pro vyhodnocení úvěru bankou Klient přijde do jím vybraného bankovního ústavu a zvolí výši a typ úvěru. V tuto chvíli mohou nastat dvě varianty: 1. Banka klienta zná a dle historie a pohybů na účtu je schopna klientovi nabídnout požadovanou finanční částku. 2. Banka klienta nezná, nebo nemá předschválenou dostatečnou částku a klient musí přinést potvrzení o příjmech. Pokud je bance klient znám, chodí mu tam příjem, tak je možné vytvořit nabídku bankovního úvěru na počkání, v opačném případě musí být klient trpělivý a banka provádí kontrolu příjmů klienta u zaměstnavatele na základě potvrzení vystavené v práci. Banka kontroluje: Zda společnost existuje, zda telefonní číslo na potvrzení je do společnosti, zda je měsíční mzda na potvrzení správně a zda v současné době není klient ve zkušební, nebo výpovědní lhůtě. Po ověření příjmů přichází konkrétní domlouvání doby splatnosti a výše splátek. Ze své osobní zkušenosti můžu říci, že je dobré si tuto věc velice dobře rozmyslet. Neboť když člověk vybere nejvyšší možnou splátku, kterou je schopný platit, tak musí přemýšlet, jestli bude schopen tuto část svého příjmu odkládat po celou dobu splácení úvěru a jak bude řešit nenadále situace, které mohou v domácnosti přijít (například rozbití pračky nebo jiné nenadálé výdaje). Na druhou stranu při volbě nejmenší možné splátky sice splátka rozpočet výrazně nezatěžuje, ale člověk zase přeplatí více peněz na úrocích. Proto jsem klientům vždy doporučoval volit nějakou střední cestu a zbylé peníze, které nevyužijí pro splácení úvěru dávat bokem (spořicí účet, investiční produkty banky), kde se peníze aspoň minimálním úrokem úročí a klient je má v případě nenadále situace v krátkém časovém horizontu k dispozici. Tomuto rozhodnutí nahrává také fakt, že v současné době největší tuzemské 43
banky nabízí předčasné splátky ať už celkové, či částečné bez poplatku, a to umožní klientovi při nevyčerpání vytvořeného rezervního fondu buďto částečně, nebo celkově úvěr splatit a tím snížit úrokové náklady. Po vybrání adekvátních parametrů k úvěru přijde na řadu získávání údajů od klienta, v této části by měla banka zjistit všechny příjmy a výdaje klienta, a to z důvodu, aby nenapomáhala k předlužení klienta a zjistila, zda klient bude schopen splácet své závazky vůči bance při zachování aspoň životního minima. V této části přichází otázky jako například počet dětí, výše nájemného, výše a splátky úvěru u jiných bank, zda žije v domácnosti sám, zda je ženatý, vdaná (v případě že klient není svobodný, nebo rozvedený a společné jmění manželů již vyrovnané přijde zjišťování obdobných informací od druha, nebo družky a doložení příjmů druhého z rodiny). Po zjištění veškerých informací bankovní poradce vytiskne žádost na úvěr, ve které jsou veškeré výše zjištěné informace shrnuty a kde klient podepisuje souhlas s nahlížením do bankovních registrů. (podpis musí být od obou partnerů). Po té přijde náhled do bankovních registrů, kde si banka ověří pravost odpovědí k otázce o úvěrech a závazcích v jiných peněžních ústavech a také zjistí, jak řádně klient své závazky platí. A jaké závazky měl v historii. Poté se vyhodnotí, zda je klient se stávajícími příjmy schopný plnit své závazky. Zde může vzniknout řada situací, např.: 1. Klient má záznam v registrech a) Záznam v registrech je nepatrný a banka je ochotná v obchodu pokračovat. b) Záznam v registru je vážnější, ale po doložení splacení závazku je banka ochotna v obchodu i nadále pokračovat. c) Registry byly bez problémů. 2. Problém s bonitou klienta a) Klient je málo bonitní pro poskytnutí úvěru a banka z důvodu rizika není ochotna poskytnou klientovi žádný úvěr. b) Klient bonitně není chopen splácen požadovaný úvěr, ale vzniká prostor pro další komunikaci s klientem, například snížení úvěrové částky, snížení splátek, konsolidace stávajících úvěrů a tím docílené snížení splátek, nebo přijmutím ručitele, či další osoby do úvěrového vztahu (partnerka, děti, které jsou výdělečně činné).
44
c) Klient bonitně vychází a banka nemá problém s poskytnutím úvěrového obchodu. Pokud bankovní poradce vyhodnotí úvěr jako schvalitelný, je z důvodu bezpečnosti pro banku ještě schvalován vyšším nadřízením a to v závislosti na typu obchodu, velikosti a okolnostech obchodu. (ve výjimečných případech vyšší schválení není vyžadováno). Při schválení nadřízeným přijde na řadu příprava úvěrové dokumentace a podpis smlouvy. Zde by si měl klient uvědomit, že nekupuje rohlíky a veškeré dokumenty, které bankovnímu poradci podepisuje, dobře přečíst a na veškeré věci, kterým nerozumí se zeptat. Dále by měl klient důkladně zkontrolovat, zda veškeré informace ve smlouvě odpovídají skutečnosti a zda parametry úvěru jsou dle předchozí domluvy. Dále je v dnešní době velký tlak na bankovní prodejce v plnění produkce, tak by měl bedlivě poslouchat, co mu jeho bankovní poradce nabízí jako další produkty, a rozmyslet si zda jsou ve skutečnosti pro něho výhodné a zda je vůbec využije. Ne z euforie ze schválení úvěrů bezhlavě podepisovat dokumenty, které mu bankovní poradce podstrkuje, i když klientovi tvrdí, že to je součástí úvěru.
Doporučení pro klienty žádající o úvěr: 1. Dát si práci a obejít více peněžních ústavů pro komparaci nabídky bank. 2. Bedlivě si číst veškeré smlouvy a na vše, čemu nerozumí, se zeptat. 3. Dát si pozor na produkty přiřazované k úvěrům, jako například na různá pojištění, zjistit, zda je klient vůbec využije a počítat je do nákladů na poskytnutí úvěru. 4. Pozorně si propočítat všechny náklady spojené s úvěrem, ne pouze úrokovou míru, ale i další podmínky a produkty, díky kterým je daná úroková míra na takto nízké úrovni. 5. Dát si pozor na podmíněný prodej, který je v České republice zakázaný, jako například poskytneme Vám úvěr u nás, pokud si k tomu uděláte spoření, kreditní kartu nebo jiný produkt. 6. Nenechat se od bankovního poradce zahltit informacemi, jdete pro úvěr, tak se zajímejte pouze o úvěr, bankovní poradce se často snaží využít příležitosti návštěvy klienta, zahltit ho informacemi a pak jej dotlačit k podpisu co největšího počtu produktů.
45
7. Pozorně si rozmyslet výši a částku úvěru a zda jste schopni splácet po celou dobu smlouvy 8. U veškerých produktů, které jsou ,,součástí úvěru“ si ověřit informaci, zda jsou nutné, zda je využijete a jaká je jejich cena. 9. Doporučuji si přinést do banky nabídky od jiných peněžních ústavů. Každá banka chce, abyste byli jejím klientem, a proto se bude s cenou snažit dostat pod cenu konkurence. 10. Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo se v úvěrové problematice vyzná, nikdy není na škodu si ho vzít s sebou jako doprovod a rádce. Zkušení lidé dokážou daleko lépe odhalit úmysly bankovního poradce, neboť bankovní poradce je v první řadě prodejce, až v druhé rádce.12
12
ČERNOHORSKÝ, Jan a TEPLÝ, Petr: Základy financí. *cit. 20. 7. 2014+ Dostupný také z: http://books.google.cz/books?id=PhNgAgAAQBAJ&pg=PA103&lpg=PA103&dq=Bratru+sv%C3%A9mu+nep%C5 %AFj%C4%8D%C3%AD%C5%A1+na+%C3%BArok&source=bl&ots=QvQq5DooE&sig=P2Ar0tbaZYhYFVfReYje7FcKnyg&hl=cs&sa=X&ei=GzStU4vtI8H4QTH8IDIDQ&ved=0CCEQ6AEwAA#v=onepage&q=Bratru%20sv%C3%A9mu%20nep%C5%AFj%C4%8D%C3%AD %C5%A1%20na%20%C3%BArok&f=false
46
Závěr V bakalářské práci autor břibližuje historii úvěrování, úvěrových produktů a jejich vývoj v čase do dob zámořských objevů. V následující části jsou analyzovány nejčastěji poskytované úvěry včetně různých variací daných úvěrů a to jak z pohledu banky, tak z pohledu klienta. Ve třetí části jsou provedeny komparace nejčastěji poskytovaných úvěrových obchodů v České republice u tří největších tuzemských bank. Následně nastiňuje problém nebankovních úvěrových společností a na závěr je popsán postup poskytnutí úvěru a doporučení pro žadatele o spotřebitelský úvěr. V časti práce, kde se autor snažil provést analýzu, se díval na úvěrovou problematiku jak z pohledu banky, jejich rizik zajištění a různých interních věcí, tak v další části představuje jednotlivé úvěrové obchody s různými variantami, způsobů úročení a typů daných jednotlivých obchodů včetně využití. V komparační části této práce se autor dostal k závěru, že klient musí danou problematiku a jednotlivé obchody vnímat jako celek a studovat kompletní podmínky, neboť nejlevnější úroková sazba neznamená nejlevnější úvěr, jak je názorně vidět u nabídky hypotéčních úvěrů. Dále z komparace vyplývá, že nabízené produkty bank jsou téměř totožné a jediným rozdílem je cena, a ta byla dána na vzorového klienta. V případě zvoleného klienta, či vytvořením určitého tlaku na cenu nabídek, bychom se mohli dostat k jiným nabídkám a v jednotlivých produktech by mohla vyjít jiná banka výhodněji. Ovšem jako demonstrační příklad potřebnosti náhledu na produkty a výhodnost jednotlivých nabídek poskytnutých autorovi se to jeví dostačující.
47
Použitá literatura Vývoj a trendy v oblasti spotřebitelských úvěrů v České republice [online]. 2013 [cit.2014-06-18]. Dostupné z: http://blog.chytryhonza.cz/chytre-rady/vyvoj-atrendy-v-oblasti-spotrebitelskych-uveru-v-ceske-republice/ RAIFFEISEN BANK.
Fixní
měsíční
splátky.[online].[cit.2014-06-18]. Dostupné
z:
https://www.rb.cz/osobni-finance/hypoteky/vse-o-hypotekach/splaceni-hypoteky/fixnimesicni-splatky/ CALLIDO . Degresivní a anuitní a progresivní splácení hypotéky [online][cit.2014-06-18] http://www.callido.cz/detail/degresivni-splaceni-hypoteky-progresivni-splaceni-hypotekyanuitni-splaceni-hypoteky KUTLÁKOVÁ, Eliška: Pojem lichvy a jeho vnímání ve zvoleném časovém období. Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity. [cit. 20. 6. 2014] Dostupné z: is.muni.cz/th/366188/esf-b/Bakalarka_final.pdf Zdroj: FINCENTRUM A.S. Fincentrum Hypoindex březen 2014: Úrokové sazby klesly pod své dno.[online].[cit.2014-06-15] Dostupné z http://www.hypoindex.cz/fincentrumhypoindex-brezen-2014-urokove-sazby-klesly-pod-sve-dno/ Interní dokumenty Komerční banka a.s. NEZNÁMÝ: Úrok. [cit. 20. 6. 2014] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Arok ČERNOHORSKÝ, Jan a TEPLÝ, Petr: Základy financí. [cit. 20. 7. 2014] Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=PhNgAgAAQBAJ&pg=PA103&lpg=PA103&dq=Bratru+sv %C3%A9mu+nep%C5%AFj%C4%8D%C3%AD%C5%A1+na+%C3%BArok&source=bl&o ts=-QvQq5DooE&sig=P2Ar0tbaZYhYFVfReYje7FcKnyg&hl=cs&sa=X&ei=GzStU4vtI8H4QTH8IDIDQ&ved=0CCEQ6AEwAA#v=onepage&q=Bratru%20sv%C3%A9mu%20nep% C5%AFj%C4%8D%C3%AD%C5%A1%20na%20%C3%BArok&f=false
48
BALCAR, Vladimír: Lichva vs. půjčky nebankovních institucí v ČR. Právnická fakulta Masarykovy univerzity.[cit. 20. 6. 2014] Dostupné z: is.muni.cz/th/325704/pravf_m/Balcar__Diplomova_prace_-_Lichva_vs._pujcky_nebankovnich_instituci_v_CR.doc Výroční splátky rozdělené na úrok a úmor. [cit. 20. 6. 2014] Dostupné z: http://www.google.cz/imgres?imgurl=http%3A%2F%2Fwww.callido.cz%2Fimages%2Fconte nt%2Fcontent%2Fanuitni-splaceni-jy36ul-zz39kquk.JPG&imgrefurl=http%3A%2F%2Fwww.callido.cz%2Fdetail%2Fdegresivnisplaceni-hypoteky-progresivni-splaceni-hypoteky-anuitni-splacenihypoteky&h=260&w=666&tbnid=YZxWqXZtQDcAbM%3A&zoom=1&docid=O6-moF1uiR5nM&ei=AjqfUm4HI6e7AbD5oGwCw&tbm=isch&ved=0CCkQMygNMA0&iact=rc&uact=3&dur=326&pa ge=1&start=0&ndsp=14 www.kb.cz www.csas.cz www.csob.cz
49