Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví
Analýza úlohy Basel II na příkladu Evropsko-ruské banky, a.s. Diplomová práce
Autor:
Sedova Olesya finance
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing. František Pavelka, CSc.
30 Dubna, 2012
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Analýza úlohy Basel II na příkladu Evropsko-ruské banky, a.s.“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 30. dubna 2012
________________ Sedova Olesya
Poděkovaní:
Především bych chtěla poděkovat vedoucímu diplomové práce doc. Ing. František Pavelka, CSc. za odborné vedení a cenné připomínky během sbírání materiálů i samotného psaní této práce.
Anotace práce: Tématem mé diplomové práce je Analýza úlohy Basel II na příkladu Evropsko-ruské banky, a.s. Mým cílem bylo provést analýzu úlohy pravidel Basel II na příkladu Evropské – ruské banky, a.s. zejména z hlediska úlohy řízení rizika. Za podstatný úkol své práce jsem pokládala provést přehled vývoje pravidel kapitálových požadavků, provést analýzu rizikového portfolia banky, analyzovat úroveň plněni kapitálových požadavků Basel II z hlediska jednotlivých rizik a předběžné vyhodnocení dopadu Basel III na kvalitu řízeni rizik v bance. Analýza Evropsko-ruské banky a.s. je v diplomové práci provedená na individuálním základě banky a nezahrnuje analýzu mimobilančních položek banky.
Klíčová slova: Basel II, řízení rizik, Basel III, kapitálové požadavky, leverage ratio, RWA, uvěrové, tržní, operační riziko.
Theses Annotation The subject of my thesis is analysis of the role of Basel II rules on the example of European-Russian Bank. The objectives of the work are overview of the development of capital requirements, analysis of the risk portfolio and the adherence to the Basel II capital requirements of the Bank based on the standard risks according to Basel II. Furthermore the work includes an assessment of the impact of Basel III implementation with the focus on the risk management of the banks.
The analysis of the European-Russian Bank has been
performed on an individual basis and does not include an analysis of the off-balance sheet items of the bank. Key words: Basel II, risk management, Basel III, capital requirements, leverage ratio, RWA, credit, market, operational and liquidity risk
4
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1. Přehled vývoje pravidel kapitálových požadavků ............................................................. 10 1.1
Basel I ........................................................................................................................ 10
1.1.1 Přehled.................................................................................................................... 10 1.1.2 Kapitálová složka ................................................................................................... 11 1.1.3 Kapitálové požadavky ............................................................................................ 11 1.1.4 Tržní riziko............................................................................................................. 12 1.1.5 Dohled .................................................................................................................... 13 1.1.6 Implementace v ČR................................................................................................ 13 1.1.7 Hodnocení .............................................................................................................. 13 1.2
Basel II ....................................................................................................................... 14
1.2.1 Přehled.................................................................................................................... 14 1.2.2 Pilíř 1 ...................................................................................................................... 15 1.2.3 Pilíř 2 - Dohled....................................................................................................... 18 1.2.4 Pilíř 3 ...................................................................................................................... 19 1.2.5 Implementace v ČR................................................................................................ 19 1.2.6 Hodnocení .............................................................................................................. 20 1.3
Basel III...................................................................................................................... 21
1.3.1 Přehled.................................................................................................................... 21 1.3.2 Principy implementací ........................................................................................... 22 1.3.3 Provedené změny ................................................................................................... 22 1.3.3.1
Reforma Kapitálu ............................................................................................... 22
1.3.3.2
Reforma likvidity................................................................................................ 23
1.3.3.3
Reforma dalších elementů pro dosažení stabilnosti financování........................ 23
1.3.4 Předběžné hodnocení.............................................................................................. 24 2. Analýza rizikového portfolia banky................................................................................... 25 2.1
Krátká historie vzniku banky, akcionáři, poslání ...................................................... 25
2.1.1 Úvodní část............................................................................................................. 25 2.1.2 Konkurenční výhody ERB ..................................................................................... 26 2.1.3 Struktura akcionářů ................................................................................................ 26 2.1.4 Organizační řad ...................................................................................................... 27 5
2.1.5 Poslání .................................................................................................................... 27 2.2
Analýza vývoje struktury kapitálu ............................................................................. 28
2.2.1 Úvodní část............................................................................................................. 28 2.2.2 Analýza vývoje struktury kapitálu ......................................................................... 28 2.3
Analýza finanční struktury banky , členěni podle hlavních rizik .............................. 30
2.3.1 Úvodní část............................................................................................................. 30 2.3.2 Úvěrové riziko v průběhu let 2008-2011 ............................................................... 30 2.3.3 Tržní riziko v průběhu let 2008-2011 .................................................................... 33 2.3.4 Operační riziko....................................................................................................... 36 2.3.5 Riziko likvidity....................................................................................................... 38 2.3.6 Riziko koncentrace................................................................................................. 41 2.3.7 Reputační riziko ..................................................................................................... 41 3. Analýza úrovně plnění kapitálových požadavků Basel II z hlediska jednotlivých rizik ... 42 3.1
Pilíř 1 - Kapitálový požadavek ................................................................................. 42
3.1.1 Kapitálová složka ................................................................................................... 42 3.1.2 Kapitálový požadavek ............................................................................................ 42 3.1.3 Kapitálová přiměřenost .......................................................................................... 43 3.2
Pilíř 2 – Dohled.......................................................................................................... 49
3.2.1 Kapitálová přiměřenost vnitřních procesů posuzování .......................................... 50 3.2.2 Požadavky na dohled.............................................................................................. 52 3.3
Pilíř 3 – Tržní disciplína ............................................................................................ 53
3.4 Souhrn ........................................................................................................................ 53 4. Vyhodnocení dopadu Basel III na kvalitu řízení rizika v bance........................................ 54 4.1
Očekávání od Basel III .............................................................................................. 54
4.2 Kapitálová složka....................................................................................................... 54 4.2.1 Úvodní část............................................................................................................. 54 4.2.2 Conservation buffer................................................................................................ 55 4.2.3 Countercyclical buffer neboli proticyklické polštáře ............................................. 55 4.3 Leverage ratio ............................................................................................................ 56 4.4 Standarty likvidity...................................................................................................... 57 4.5 Rámec řízení .............................................................................................................. 57 4.6 Nedostatek kapitálu.................................................................................................... 58 4.7 Cesty řešení případného nedostatku kapitálu............................................................. 58 6
4.7.1 Samofinancování, rozdělení zisků ......................................................................... 58 4.7.2 Externí financování ................................................................................................ 59 4.8 Stress testy v rámci úvěrového rizika ........................................................................ 61 4.9 Stress testy v rámci tržního rizika.............................................................................. 61 Závěr......................................................................................................................................... 62 Seznam obrázků........................................................................................................................ 66 Seznam tabulek......................................................................................................................... 67 Seznam grafů ............................................................................................................................ 68 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 69
7
Úvod Před vznikem Basilejské smlouvy roku 1988, neměla regulace bank jednotnou podobu, do vzniku Basel I byl využíván subjektivní přístup, kdy regulátor prováděl individuální analýzu každé banky s pomocí různých ukazatelů. Platilo pravidlo, že špatný vývoj jednoho ukazatele byl vyvážen příhodným vývojem jiných ukazatelů. Požadavek na kapitálovou přiměřenost byl odmítán a za dobrý ukazatel byla považována kvalita portfolia půjček a manažerského řízení. Z doby přijetí první Basilejské smlouvy uplynulo 24 let a během tohoto období finanční sektor vykonal obrovský pokrok v řízení finančních institucí a zároveň zažil dost krizových situací, které prokázaly nedokonalost finančního systému a také prostor pro jeho vylepšení.
Basilejská smlouva zavedla aktivní kapitálové standardy, které jsou
mezinárodně uznávané, ale mají ovšem nezávazný charakter. Hlavním úkolem basilejských smluv je vylepšení vedení všeobecných standardů v řízení finančních institucí, snaha o větší flexibilitu rizikových vah a odolnost bank proti finanční krizi. Dále také zavádění dodatečných kapitálových požadavků a jiné postupy pro zmírnění procykličnosti kapitálové regulace. A to vše díky Basilejským smlouvám I, II a III.
Cílem této práce je provést analýzu úloh Basel II na příkladu Evropsko-ruské banky. Mladé banky vykonávající svou bankovní činnost na finančním trhu území České republiky od roku 2008. Základním rysem práce je prozkoumat vnitřní mechanismy banky a podívat se, jak fungují standardy uloženy Basel II v praxi. Prozkoumat každý pilíř a zjistit kvalitativní a kvantitativní dopad využití mezinárodních standardů pod pojmem Basel II.
Ve smyslu stanoveného cíle rozdělím celou práci do čtyř kapitol. V první kapitole se budu zabývat přehledem vývoje pravidel kapitálových požadavků. Popíši zde strukturní vývoj Basilejských smluv a to od Basel I až po Basel III, jejich základní pilíře a změny, které proběhly na cestě ke zlepšení kapitálových regulací a řízení rizik finančních institucí. Kapitola samozřejmě zahrnuje také implementace a uplatnění Basilejských smluv na území České republiky.
V druhé kapitole bylo mým cílem podrobně analyzovat rizikový profil Evropsko-ruské banky. Kromě popisu historie vzniku banky jsem pokládala za podstatný úkol také provést průhlednou analýzu vývoje struktury kapitálu banky, vymezení kapitálových zdrojů banky ke 8
krytí rizik a analýzu finanční struktury banky, a to od doby jejího vzniku až ke dni 31. 12. 2011. Dále se budu zabývat bankovním členěním podle hlavních rizik a dalších rizik, která banka považuje za významná (reputační, strategické a rizikové koncentrace).
Třetí kapitola je středem mé diplomové práce, protože se zabývá propočtem nároků na kapitál podle požadavku Basel II. Struktura kapitoly přesně odpovídá stanovenému pilíři Basel II, každá část se tak věnuje jednomu ze třech pilířů Basel II. Kapitola obsahuje analýzu úrovně plnění kapitálových požadavků podle Basel II a podle vyhlášky ČNB 123/2007 Sb. Dále se budu věnovat i funkci dohledu a tržní disciplíny. V práci je zdůrazněna důležitost stanoveného dohledu a tržní disciplíny nejenom pro dodržování plnění Basilejské smlouvy, ale také pro zachování stability finančního sektoru.
Čtvrtá kapitola je zajímavá především vyhodnocením případných požadavků na kapitál a jeho kvalitu už z pohledu Basel III, který bude přijat finančními institucemi až v roce 2019. Obsah kapitoly představuje zavádění nových elementů Basel III v regulaci bankovního systému, metody adaptace banky na zavedení nových pravidel včetně cest řešení nedostatku kapitálu banky.
V závěru práce provádím souhrn úloh Basel II na příkladu Evropsko-ruské banky a.s., s ohledem na budoucí vývoj finančních institucí při působení Basel III. Shrnuji také pohled na nové požadavky Basel III ze třech stran, a to z makroekonomického pohledu, z pohledu regulátorů a z pohledu akcionářů bank.
Analýza Evropsko-ruské banky a.s. je v diplomové práci provedená na individuálním základě banky a nezahrnuje analýzu mimobilančních položek banky.
Pro zpracování práce jsem využívala nejaktuálnější informace mezinárodních finančních institucí, veřejně dostupné informace České národní banky, vnitřní normy, směrnice a výroční zprávy Evropsko-ruské banky a oficiální dokumenty Basel Committee on Banking Supervision. Čerpala jsem též z odborné literatury.
9
1. Přehled vývoje pravidel kapitálových požadavků 1.1
Basel I
1.1.1 Přehled Basilejský výbor pro bankovní dohled zavedl sjednocení mezinárodního bankovního systému. Cílem je snížení rizika bankrotů finančních institucí. „V 80. letech 20. století po pádu velkých bank začali bankovní regulátoři hledat definované kapitálové standardy, které by byly mezinárodně uznávané. Právě z těchto důvodů vznikl Basilejský výbor pro bankovní dohled, který v roce 1988 inicioval dohodu o kapitálové regulaci známé jako Basel I.“1 Obrázek č. 1: Struktura Basel I
Struktura BASEL I
Kapitálové požadavky
Kapitálová složka
Tier 1 Tier 2 Kapitálové požadavky pouze k úvěrovému riziku
RWA 5 kategorií rizikovostí aktiv
Tržní riziko (1996)
Dohled
Tier 3 v ČR od roku 2000
25 principů minimální standarty pro bankovní regulaci a dohled
KP 8%
Tier 1 = Tier1/RWA= 4% KP =
T1 + T2
/RWA= 8%
Tier 2 = Tier2/RWA= 4%
1
Robert Holman, Budoucnost kapitálové regulace Bank, dostupné z: < http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-
37195110-budoucnost-kapitalove-regulace-bank”> , [23.11.2011]
10
1.1.2 Kapitálová složka Basel I rozlišoval kapitál ve formě Tier 1 (který obsahoval základní kapitál akcionářů, tzv. equity) a Tier 2, (který obsahoval rezervy, dlouhodobý podřízený dluh a jiné hybridní typy dluhových nástrojů). Tier 1 je „část kapitálu banky, který představuje součet splaceného základního kapitálu zapsaného do OR, splacené emisní ážio, povinné rezervní fondy ze zisku, nerozdělený zisk z předchozích období po zdanění, zisk ve schvalovacím řízení snížený o předpokládané dividendy, zisk běžného období snížený o předpokládané dividendy a odčitatelné položky“.2 Tier 2 je především závislý na normách a předpisech konkrétních zemí a na celkovém bankovním prostředí. Na území ČR je T-2 závislý na vyhlášce č. 123/2007 Sb ČNB, část 4. Proces výpočtu regulatorního kapitálu je tvořen 100% omezením Tier 2 kapitálem Tier 1, to znamená, že celková výše dodatkového kapitálu (T-2) pro výpočty ukazatele kapitálové přiměřenosti nesmí přesáhnout výši vlastního kapitálu banky, a to do výše 1,25% RWA. Podřízený dluh A nesmí přesáhnut výše 50% T-1 a ostatních kapitálových fondů. Basel I v roce 1988 rozebírala a řešila problematiku úvěrového rizika a zavedla standard minimální kapitálové přiměřenosti.
KP =
Vlastní kapitál 8.00% RWA
1.1.3 Kapitálové požadavky Pod pojmem kapitálové požadavky rozumíme celkový kapitálový požadavek, který vyjadřuje, jakým kapitálem má banka disponovat, aby byla kryta všechna bankou podstupovaná rizika. Riziková váha zaleží na různé kategorii rizikovosti aktiv banky. Basilejský výbor nastavuje škálu rizikových vah a zavádí pojem rizikově vážených aktiv (RWA – risk weighted assets). Následující vzorec je využíván pro vypočet RWA:
RWA Hodnota expozice riziková váha expozice Druhy rizikových faktorů stanoví regulátor a uvádí je v procentech. Z toho vyplývá, že úkolem každé banky je správné přirazení jednotlivého aktiva k druhu rizikovosti. Kategorizace rizikovostí aktiv:
2
Česká Národní banka, Slovník, dostupné z:< http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/t.html >, [1. 12. 2011]
11
„Riskless“ - 0% rizikovost (hotovost, financování v méně, státní dluhopisy, dluhy OECD). 20% rizikovost -
dluhy banky vytvořené bankami začleněných do OECD, které
nejsou členy OECD bankovního dluhu se splatností kratší než jeden rok, hotovostní položky pro sběr a půjčky garantované OECD veřejného sektoru. 50% rizikovosti – hypotéky na bydlení, neboť‘ zahrnují jeden druh majetku a hodnotu tohoto majetku. 100% rizikovost – riziková váha je na 100% hodnoty aktiva a zahrnuje nároky na soukromém sektoru, který není členem OECD, bankovní úvěry se splatností delší než jeden rok, finanční pohledávky bank, které nejsou členy OECD dolarového dluhu nebo eurobondu, vlastní majetek v držení banky a všechna další aktiva. «Proměnná» kategorie rizikovosti – zahrnuje nároky na domácí subjekty veřejného sektoru, které mohou být v hodnotě 0, 10, 20 nebo 50% v závislosti na uvážení centrální banky.
Podle vlastního uvážení může banka použít i vyšší váhy rizikovosti, ale nesmí použít váhy nižší, než je stanoveno regulátorem. 1.1.4 Tržní riziko Tržní riziko bylo zavedeno až v roce 1996 podepsáním dohody o zahrnutí tržních rizik « Amendment to the capital accord to incorporate market risks», implementace dodatku byla nařízena do konce roku 1997. Výsledek uzavřeného dodatku je, že při výpočtu kapitálových požadavků se začalo počítat i s tržním rizikem. Definice tržního rizika se chápe jako riziko ztráty z rozvahových a mimobilančních pozic vznikajících s pohybem tržních cen. V ČR tato úprava vstoupila v platnost k 1. 9. 2000. Tržní riziko je kryto kapitálem Tier 3. Pro krátkodoby podřízený dluh plati stejné podmínky jako u podřízeného dluhu, rozdilém je termin spaltnosti, který je stanoven minimálně na 2 roky. Dohoda stanoví tyto vzájemné vztahy mezí kapitály Tier 1,Tier 2 a Tier 3:
T-3 je omezen na 250% té části T-1, která je určena ke krytí tržního rizika; T-2 muže nahradit T-3 až ve výši 250%; Součet kapitálu T-2 a T-3 by neměl přesáhnout výši vlastního kapitálu T-1. 12
KP =
Vlastní kapitál 8.00% RWA 12,5 MRP
MRP- kapitálový požadavek k tržnímu riziku
1.1.5
Dohled
Basilejská metodika dohledu obsahuje 25 principů, které jsou celosvětově odsouhlasené jako minimální standarty pro bankovní regulaci a dohled. V ČR je zajišťována řadou opatření a vyhlášek ČNB. V normativech ČR jsou upraveny především tyto oblasti pravidel obezřetného podnikaní:
kapitálová přiměřenost;
angažovanost;
pravidla řízení likvidity;
klasifikace pohledávek z hlediska stupně jejich rizikovosti. 1.1.6 Implementace v ČR Od roku 1993 je Česká národní banka (centrální banka) připojená k dohodě Basel I. Banky, které nebyly schopny plnit požadavky Basel, skončily svou činnost nebo se sloučily. V souvislosti s přípravou ČR na vstup do EU, rozšířila ČNB v roce 2000 pravidla kapitálové přiměřenosti a požadavků expozic bank s cennými papíry (tržní riziko), a to v návaznosti na Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu. 1.1.7 Hodnocení V reakci na krizovou situaci, která vznikla v bankovním systému, byla uzavřena Basilejská smlouva. Příčiny neúspěchu Basel I jsou: - časový nesoulad, opatření přijímaná „o krok pozadu“ po nastalé krizi v bankovním systému, - nedostatečné kapitálové vybavení bank. „Regulační kapitál, určený jako 8% z rizikově vážených aktiv, je velmi hrubým odhadem ekonomického kapitálu, tzv. výše vlastních prostředků, nutných k pokrytí potenciálních ztrát, a tedy trvalému zachování finanční stability.“3
3
Ing. František Pavelka, CSc. dostupné z: « ZDROJE NEZBYTNOSTI EXISTENCE REGULATORNÍHO
RÁMCE FINANČNÍCH TRHŮ » str. 3, [cit. 2012-1-13]
13
1.2
Basel II
1.2.1 Přehled Basel II byla přijata v období krize 2000-2002. Cílem bylo podpoření bezpečnosti a stability finančního sektoru. Podstata kapitálové přiměřenosti zde zůstává stejná. Basel II neřeší pouze povinnosti kapitálové přiměřenosti, ale navíc řeší i povinnosti regulátora při uskutečnění bankovního dohledu. Obrázek č. 2: Struktura Basel II
Struktura BASEL II
I PILÍŘ Kapitálové požadavky
II PILÍŘ Dohled
III PILÍŘ Tržní disciplína
1. Kreditní riziko - standardizovaný přístup; - základní IRB přístup; - pokročilý IRB přístup;
- Interní proces hodnocení kapitálové přiměřenosti
- Požadavky na uveřejňování
2. Tržní riziko - Standardizovaný přístup STA; - Interní model (Value at risk);
- Proces dohledu regulátora
3. Operační riziko - základní přístup BIA; - standardizovaný přístup STA; - AMA přístup
KP = (kapitál/KPúr
+ KPtr + KPop)
Dodatečné kap.požadavky
- Interní postup uveřejňování
Sankce regulátora
* 0,08 > 0.08
„Dochází k zpřesnění způsobů stanovení kapitálových požadavků, s ohledem na úvěrové riziko bankovního portfolia. Riziko, které má být kryto kapitálem, zahrnuje také operační riziko banky. Zásadní změna je v přístupu k úvěrovému riziku bankovního portfolia, od hrubého stanovení rizikových vah k jednotlivým položkám aktiv, s pomocí stanovení 14
obecného charakteru dlužníka a tím se zavádí přesnější vyjádření úvěrového rizika na základě individuální bonity jednotlivých subjektů.“4 Základní vztah kapitálové přiměřenosti BASEL II při porovnání s BASEL I z roku 1996 zůstává nezměněný, kapitálová přiměřenost pro regulatorní kapitál platí ≥8%:
kp
KPUR
kapitál 0,08 0,08 KPTR KPOR
1.2.2 Pilíř 1 1.2.2.1 Úvěrové riziko Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku činí velkou část celkových kapitálových požadavků k dalším rizikům. V periodách recese a krize může dostatečnost kapitálu dokonce rozhodnout o další existenci banky. Při zpomalení ekonomiky lze očekávat růst defaultů dlužníků bank, což by mohlo vést k růstu kapitálových požadavků, a to i nad rámec hodnot, kterých by bylo dosaženo podle Basel I. K měření rizika obchodního portfolia BASEL II stanoví standardní přístup nebo IRB (International Ratings Based Approach) interní přístup. 1.2.2.1.1 Standardní přístup Standardní přístup je definovaný Basel I jako externí rating- rating uznaných ratingových agentur (Standord &Poor’s, Moody’s). Výpočet standardního přístupu se provádí:
Vypočet kapitálové přiměřenosti = výše úvěru *riziková váha *kapitálový požadavek = 8%
Příjemci úvěru, který nedisponuje externím hodnocením (ratingem), se přiděluje riziková váha 100%. V České republice existuje velice málo firem, které mají externí rating. Tím pádem má většina klientů žádající o úvěr jednotnou rizikovou váhu ve výši 100 %. A tím se dostáváme ke slabší stránce tohoto přístupu. Díky nedostatečnému rozlišení podle bonity příjemců úvěrů prakticky nelze vypočítat adekvátní kapitálovou rezervu, odpovídající individuálnímu rizikovému profilu banky.
4
Wikipedia, Basel II, dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/BASEL_II >, [cit. 2012-1-13]
15
1.2.2.1.2 IRB Interní rating - IRB (Internal Rating-Based Approach), umožňuje bankám citlivější hodnocení rizik ve srovnání s metodami používajícími externí ratingy. Dopadem využívání přístupu IRB je úspora kapitálu u méně rizikových expozic a naopak vyšší požadavky na kapitál u rizikovějších operací. „Kapitálové požadavky jsou stanoveny nejen podle typu klienta či transakce, ale zohledňují i vývoj rizikového profilu v čase.“5 Podmínka pro použití IRB přístupu je předchozí souhlas dohledového orgánu, který má na starosti vyhodnocení, zda systém splňuje požadavky vyhlášky. Přístup IRB má vystupovat jako součást celkového systému řízení úvěrového rizika, ale nikoliv pouze pro výpočet kapitálového požadavku. „Statistika ukazuje, že banky ČR, které se pustily do využívání systému IRB v roce 2007, ve srovnání s kapitálovými požadavky počítanými podle Basel I došlo k tomu, že banky, které již využily přístup IRB, k poklesu kapitálových požadavků v průměru o 19 %. V tomto ohledu snížila nejúspěšnější banka své celkové kapitálové požadavky dokonce o více než polovinu.“6 Pokud může přístup IRB vést ke snížení celkového povinného kapitálové vybavení finanční instituce, může jí také činit potenciálně zranitelnější.
„Nadměrnému
poklesu kapitálového polštáře by měly zabránit minimální prahové hodnoty, stanovené vyhláškou ČNB č. 123/2007 Sb., pro přechodné období tří let.“7 Významné parametry systému IRB jsou pravděpodobnost defaultu a ztráta při defaultu. Hodnota rizikové vážené expozice vůči malým a středním podnikatelům se vypočítá podle vztahu pro dvojí selhání. Hodnota PD dlužníků v selhání je 100 %. PD u retailové expozice je alespoň 0,03 %. Expozice zajištěné nemovitostmi se nahrazují hodnotou korelace s (R)=0,15 na hodnotu korelace (R)=0,04. U úvěrů v kategorii Retail je nutné držet v rezervě méně kapitálu, než pro podnikové úvěry. V souladu s přílohou č. 10 vyhlášky ČNB č. 123/2007 Sb., má finanční instituce alespoň jednou ročně provádět aktualizaci zařazení 5
Česká Národní banka, dostupné z:
, [cit. 2012-1-28] 6 Česká Národní banka, dostupné z: , [cit. 2012-1-28] 7 Česká Národní banka, dostupné z: , [cit. 2012-1-28]
16
dlužníka do rizikové skupiny a v případě potřeby stanovit nový rating. Jedním z nástrojů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti je provedení stress testů. Stress test zahrnuje všechny události nebo budoucí změny, které můžou ovlivnit úvěrové expozice a hodnocení schopností povinné osoby odolat této změně. Test se provádí se souhlasem oprávněného orgánu dohledu vyhlášky ČNB č. 123/2007 Sb.,§7 odst. (b). V souladu s Basel II jsou určitá zajištění uznávána v závislosti na metodě měření rizika. Zajištění principiálně snižuje riziko poskytovatele úvěru, a tím se snižuje kapitálový požadavek pro financování. Pro klienta to znamená výhodnější podmínky úvěru. K vzhledem k vysoké finanční náročnosti přístupu IRB je tato metoda využitelná především u velkých bank a finančních skupin. Při využití IRB přístupu berou banky v úvahu nejenom riziko klienta, ale i další předpoklady klienta (bonita, zajištění). Na druhou stranu s přístupem IRB se projevuje úspora kapitálu u méně rizikových expozic a naopak vyšší požadavky na kapitálu banky u rizikovějších operací a transakce jsou zohledněny ne jenom podle typu klienta, ale i rizikového profilu v čase. 1.2.2.2 Tržní riziko „Tržní riziko je riziko ztráty banky, vyplývající ze změn cen, kurzů a sazeb na finančních trzích. Jedná se o souhrnný pojem pro úrokové, měnové, akciové riziko a jiná rizika spojená s pohybem tržních cen.“8
Kapitálové požadavky k tržnímu riziku se stanoví
stejně jako v Basel I, buď pomocí standardizované metody nebo pomocí interních modelů (Value at Risk). „Value at Risk je nejrozšířenějším ukazatelem tržního rizika, vychází ze znalosti minulých pohybů tržních sazeb a na jejich základě odhaduje maximální pravděpodobnou ztrátu v horizontu několika nejbližších dní.“9 1.2.2.3 Operační riziko Na základě § 170 vyhlášky ČNB č. 123/2007 Sb., „se mezi přístupy pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku řadí“: výpočet kapitálových požadavků, které jsou použity bez předchozího souhlasu České národní banky: přístup BIA; standardizovaný přístup;
8
Česká Národní banka, dostupné z: < http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/t.html > [cit. 2012-2-8]
9
Mgr. Petr Strnad, «RIZIKO TRŽNÍ LIKVIDITY A JEHO ZOHLEDNĚNÍ V UKAZATELI VALUE AT RISK», dostupné z: < http://www.risk-management.cz/clanky/PetrStrnad-ValueAtRisk.pdf>, [cit. 2012-2-8]
17
výpočet kapitálových požadavků, které jsou použity s předchozím souhlasem České národní banky: standardizovaný přístup v kombinaci s přístupem BIA; přístup ASA; přístup ASA v kombinaci s přístupem BIA; přístup AMA; přístup AMA v kombinaci s ostatními přístupy.
Pro měření operačního rizika v ustanovení § 170 až § 175 vyhlášky ČNB č. 123/2007 Sb., a v příloze č. 22 určuje relevantní ukazatel, který je indikátorem expozice vůči operačnímu riziku finanční instituci. „Hodnota relevantního ukazatele ukazuje současnou a budoucí situaci operačního rizika, je využitelná po dobu 1 roku a až potom, na základě aktuálních údajů, stanovuje nový relevantní ukazatel. Pro určení relevantního ukazatele se používají údaje z výkazu zisku a ztráty za poslední 3 účetní období, které jsou ověřeny auditorem. Cíl relevantního ukazatele je zajištění případných výkyvů a nepřiměřené volatilitě výsledků v čase, a proto se v přístupech využívají údaje za tříleté období.“10
1.2.3 Pilíř 2 - Dohled Orgán dohledu může využít dodatečné omezení povinné osoby v případě pravděpodobné pohybnosti v pečlivém vyměření rizik. Dodatečný kapitálový požadavek, neboli
leverage ratio, je uplatněn jako podíl vlastního kapitálu k rizikově neváženým
aktivům. Leverage ratio je jednoduchý kapitálový požadavek, který nevyžaduje oceňování rizik. Leverage ratio má funkci zastavování nadměrné expanze bankovních aktiv v případě, že dochází k podceňování kreditních rizik, z tohoto pohledu objem aktiv v rámci Basel II rychle roste. Je-li však současně uplatňován kapitálový požadavek založený na rizikově nevážených aktivech, může růst bankovních aktiv zastavit, resp. přinutit banky, aby zvyšovaly kapitál. Díky tomu pak mají banky v období recese více kapitálu na pokrytí ztrát. I když leverage ratio není zaručeným prostředkem proti finanční krizi, zkušenosti ukazují, že banky, které jej uplatňovaly, si v době krize vedly přece jen lépe.
Nedostatkem této
kapitálové regulace je fakt, že není možné podchytit mimobilanční aktiva. Bankám se často dařilo vyvádět některá aktiva mimo bilanci, a tím tuto regulaci obcházet. Úspěšné
10
Ing. Růžena Víšková, Ph.D. «Jak se stanoví relevantní ukazatel, resp. kapitálový požadavek k operačnímu
riziku, v běžných a v mimořádných situacích, např. při vzniku povinné osoby, při přeměnách, ukončení některých činností? » dostupné z: < http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/publikace/ >, [cit. 2012-2-13]
18
uplatňování leverage ratio proto vyžaduje opatření, která by zamezila či minimalizovala vyvádění aktiv mimo bankovní bilance. Regulátor by se měl snažit zasahovat preventivně, aby zabránil poklesu kapitálu pod minimální požadovanou úroveň. Měl by přihlížet k rizikovým charakteristikám konkrétní banky a požadovat okamžitá nápravná opatření, jestliže kapitál není udržován nebo obnoven. Měl by přezkoumávat a evaluovat vnitřní hodnocení a strategii kapitálové přiměřenosti banky, rovněž její schopnost monitorovat a zajišťovat soulad s regulátorem stanovenou hodnotou tohoto ukazatele. Orgán bankovního dohledu má právo požadovat kapitálový požadavek vyšší, než činí propočet banky, dojde li orgán pro bankovní dohled k názoru, že kapitálový požadavek neodpovídá jejímu rizikovému profilu. Limit kapitálové přiměřenosti 8% zůstává nadále absolutním minimem. V závislosti na rizikovém profilu banky by se však kapitálová přiměřenost měla pohybovat v určité výši nad 8%. 1.2.4 Pilíř 3 Tržní disciplínou se rozumí zveřejňování relevantních ukazatelů rizik. Každá banka je povinna informovat a dokumentovat, jak měří své riziko, jak vypadá její rizikový profil a kolik vlastního kapitálu v poměru k přijatým rizikům drží. Význam těchto informací roste s rozsáhlejším využíváním vlastních rizikových parametrů a modelů při stanovení adekvátního kapitálu. Tento pilíř BASEL II logicky doplňuje ostatní dva. „Uveřejňované informace jsou však důležité nejen pro orgán bankovního dohledu, ale také pro ostatní účastníky trhu, aby získali lepší přehled o rizikovém profilu banky, což zároveň vytváří tlak na disciplinované chování bank.“ 11 Banky mají postupovat podle pravidel a zveřejňovat informace o své činnosti, své strategii sledování a měření rizik a kapitálové struktury. Požadavky na zveřejnění jsou následující: kapitálová struktura, rizikové pozice a hodnocení rizik, kapitálová přiměřenost. 1.2.5 Implementace v ČR V ČR bylo zavadění BASEL II uskutečněno vyhláškou ČNB č. 123/2007 Sb., od 1. července 2007.
Regulace kapitálového trhu stanoví rámec pro podnikání poskytovatelů
služeb na kapitálovém trhu. Činnost účastníků kapitálového trhu je upravena zejména
11
Wikipedia dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/BASEL_II#Tr.C5.BEn.C3.AD_discipl.C3.ADna >
[cit. 2012-2-22]
19
zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. Na základě zmocnění v těchto zákonech vydává ČNB vyhlášky, které stanovují zejména bližší podmínky pro vstup na kapitálový trh, obezřetnostní pravidla, pravidla jednání s investory a klienty a pravidla tržní transparence. 1.2.6 Hodnocení BASEL II se dá charakterizovat jako soubor požadavků na tržní disciplínuzveřejňovaní ukazatelů rizik (způsob měření, poměr vlastního kapitálu v poměrech přijatým rizikům). Cílem je otevřenost informací pro získání lepšího přehledu o rizikovosti portfolia banky a vytváření tlaku na disciplinované chování banky.
20
1.3
Basel III
1.3.1
Přehled Basel III navrhuje držet více kapitálu, využívat likviditu jako nástroj na posílení
banky, posílení bankovního dohledu a regulace řízení rizik bankovního sektoru. Kapitálové standardy a nové kapitálové nárazníky budou vyžadovat, aby banky držely více kapitálu a vyšší kvalitu kapitálu než musejí podle současných pravidel Basel II. Nový pákový poměr je založen na opatření hodnocení rizika na minimální požadavky na kapitál. Nové poměry likvidity zajistí, aby odpovídající finanční prostředky byly udržovány v případě krize (viz Obrázek č. 3). Obrázek č. 3:12 Struktura Basel III
Struktura BASEL III
NSFR LCR<3% Q=30 dnů
Likvidita
PILÍŘ I Kapitálová přiměřenost
Kapitál
T1= Tier1/RWA=8,5% T2= Tier1/RWA=2% KP=10.5% (+ proticyklycky polštář 2.5% v době expanze)
12
Leverage ratio T1/aktiva+podrozvaha>3%
PILÍŘ II Dohled
PILÍŘ III Tržní disciplina
RWA
Kreditní riziko - Standardní přístup; - IRB; IRB pokročila;
Tržní riziko STA; - Interní model (Value at risk);
Operační riziko
Koncentrace EU L Expouse
-BIA; -STA; - AMA přístup
Moodys‘ annalytics: Basel III capital and liquidity standards, dostupné z:
, [cit. 2012-2-1]
21
1.3.2 Principy implementací Důvody zavádění BASEL III jsou nedokonalost předchozích dvou verzí, a tím neodolnost bankovních systémů před krizí 2008-2009. Hlavním cílem Basel III je zdravější rozvaha bank. Finanční instituce by měly navýšit své rezervy mezi lety 2013-2015. Hlavní návrh Basel III je proticyklický kapitálový požadavek, kde by banky v době expanze měly navýšit kapitál a v době recese by mohly z vytvořeného kapitálového polštáře čerpat na pokrytí případných ztrát. Ale problém zůstává v tom, že většina bank se i v dobách zvýšené poptávky po úvěrech (expanze) chová obezřetně a nezvyšuje kapitálový požadavek jen proto, že rychle roste určitý makroekonomický ukazatel. Cíle jsou především posílení globální regulace kapitálu a likvidity, následná podpora vývoje pružného bankovního sektoru a zlepšení schopnosti bankovního sektoru absorbovat šoky, které vzniknou v důsledku finančního a hospodářského stresu. Tato schopnost bank bude redukovat riziko přeměny finančního rizika na ekonomickou krizi. Pro dosažení těchto cílů byl Basel III rozdělen do 3 pilířů: reforma kapitálu; reforma likvidity; reforma dalších elementů pro dosah stabilnosti financování 1.3.3 Provedené změny 1.3.3.1 Reforma Kapitálu Požadavek na zvýšení kvality kapitálu – regulatorní kapitál a nerozdělený zisk, mají být dominantními faktory ve složce Tier 1 (Common equity Tier 1 / CET1) a) vlastní kapitál; b) dodatečný going-concern kapitál (hybridní kapitál, který je vždy k dispozici a který účinně absorbuje ztráty při pokračování v činnosti); Složka kapitálu T2 v Basel III má víceméně zjednodušenou podobu. Na rozdíl od Basel II neabsorbuje komponenty, které se nezahrnují do významných aktiv. Hybridní nástroje, které 22
byly obsazeny v Basel II, jsou vyloučeny (T3). Tím je dána složka T2, která absorbuje ztráty kapitálu při ukončení činnosti (pomáhá zajistit, že v případě likvidace mohou být vyplaceni vkladatelé a věřitelé s přednostním právem). Nedostatky Basel II (nedostatečná výše a nízká kvalita regulatorního kapitálu) má vyřešit koncept BASEL III, kde dochází k zpřísnění podmínek, a to zvýšením kapitálu Tier 1 z 4% na 8,5% (z toho 2,5% je kapitálový polštář pro budoucí pád). Tier 2 se sníží z 4% na 2%, a tím pádem se celková kapitálová přiměřenost zvyšuje z 8% na 10,5%, následně v kompetenci národních regulátoru bude možnost navýšení Tier 1 o proticyklycký kapitálový polštář až do výše 2,5% v době úvěrové expanze, a z toho vyplývá, že celková KP může být až ve výše 13%. 1.3.3.2 Reforma likvidity Ukazatel LCR (Liquidity Coverage Ratio) zajišťuje krátkodobou likviditu banky. Představuje limit pod 3 %, popisuje, že všechny aktiva banky a mimo podrozvahové položky nesmí být < 3 % kapitálu banky. Ukazuje, že banka udržuje likvidních aktiv takové množství, že můžou být přeměněna na hotovost v období 30 dnů pro uspokojení likvidních potřeb. Ukazatel LCR bude sledován od roku 2011, jeho zavedení je očekáváno od roku 2015. Ukazatel NSFR (Net Stable Funding Ratio) – ukazatel zajišťuje střednědobou a dlouhodobou likviditu banky. Udržování svých aktiv nemění po dobu jednoho roku, a tím zabezpečuje stabilitu financování a sledování rizika financování. Monitorovací období pro tento ukazatel poběží od roku 2012. Povinnost plnit požadavky z tohoto ukazatele budou mít banky od roku 2018. 1.3.3.3 Reforma dalších elementů pro dosažení stabilnosti financování Pákový poměr (leverage) – jako alternativa ke kapitálové přiměřenosti. Cílem je omezení nadměrného růstu bilančních a mimobilančních sum. Ukazatel je zaváděn v rámci Basel II pro monitorování bank vzhledem ke stávajícímu riziku. V rámci Basel III jsou omezována rozvahová aktiva a podrozvahové položky, bez ohledu na jejich rizikovou váhu (vázán na kapitál Tier 1). Leverage Ratio
Tier1 3% Aktiva podrozvaha
Zavádění v roce 2013-2017, očekávání migrace do I. pilíře v roce 2018. Nová pravidla Basel III budou mít určitý vliv na všechny banky, nicméně závažnost dopadů u různého typu bank může mít i různou velikost. „Hlavní opatření regulace Basel III 23
v návrzích Evropské komise jsou: - požadavek na vyšší kvalitu kapitálu, zejména důraz na vlastní kapitál, který je schopen absorbovat riziko; - zavedení kapitálových polštářů (capital buffers), což znamená vytváření kapitálových rezerv v dobrých časech pro krizová období; důraz na lepší pokrytí rizik, zejména tržních rizik a rizik protistran; - definování minimálních standardů pro řízení likvidity, a to krátkodobé i dlouhodobé; - pákový poměr (leverage ratio), který má sloužit k zamezení nadměrného růstu bilance a podrozvahových transakcí, a to nezávisle na rizikovosti; - zlepšení bankovního dohledu, "corporate governance", řízení rizik v oblasti zveřejňování informací o podnikání a řízení bankovního domu.“13 1.3.4 Předběžné hodnocení Kvalitativní dopad prvků Basel III na bankovní trh. Rozšířené nároky na kapitál a likviditu banky, a s rozšířením rizik ovlivní banky tak, že se sníží riziko úpadku banky. Banky se slabým kapitálem pravděpodobně v budoucnosti zmizí z trhu v důsledku nedodržení vysoké úrovně kapitálové přiměřenosti vyžádané Basel III. Zvýšené nároky na kapitál Basel III zvyšují náklady na financování, bankovní marže a operační možnosti bank. Bankovní rentabilita z pohledu investorů může klesnout, protože banky budou směrovat své příjmy na zvětšení kapitálových ukazatelů. Basel III zvyšuje i ukazatel RWA, viz obrázek č. 4. Obrázek č. 4: Kapitálová přiměřenost
“Nová pravidla likvidity budou mít vliv na růst dlouhodobého financování v bankách v důsledku zavádění NSFR, který pozitivně ovlivní systém likvidních rizik v bankách.“14
13
Bankovnictví: Basel III může pozitivně ovlivnit řízení bank, dostupné z: < http://bankovnictvi.ihned.cz/c150251200-basel-iii-muze-pozitivne-ovlivnit-rizeni-bank >, [cit. 2012-2-1]
14
KPMG Issue and Implication: dostupné z: < http://www.kpmg.com/Global/en/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/Documents/basell-III-issuesimplications.pdf > , str., 4 [cit. 2012-2-3]
24
2. Analýza rizikového portfolia banky 2.1
Krátká historie vzniku banky, akcionáři, poslání
2.1.1 Úvodní část Licenční rozhodnutí České národní banky o udělení bankovní licence společnosti Evropsko-ruská banka a.s (dále jen ERB a.s.) nabylo právní moci dne 6. 5. 2008. ERB a.s. patří do bankovní skupiny Evropsko-ruská banka – První česko-ruská banka. První česko-ruská banka působí na bankovním trhu už 13 let a její nejaktivnější činností je financování zahraničních obchodních vztahů mezi Ruskem a Českou republikou. Činnost ERB vychází z obchodních zkušeností, které získala První česko-ruská banka. Prioritní zaměření aktivit ERB a.s. jsou:
financování českého exportu do Ruska;
platební transakce včetně transakcí v RUB;
depozitní operace;
konverzní operace;
přijímání vkladů od veřejnosti;
poskytování úvěrů;
investování do cenných papírů na vlastní účet;
finanční pronájem (finanční leasing);
vydání a správa platebních prostředků, například platebních karet a cestovních šeků;
poskytování záruk;
otevírání akreditivů;
obstarávání inkasa;
směnárenská činnost (nákup devizových prostředků);
poskytování bankovních informací;
obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem.
25
Banka vykonává všechny činnosti uvedené v licenci, kromě finančního pronájmu (finančního leasingu). 2.1.2 Konkurenční výhody ERB ERB je finanční instituce, která má na území ČR své konkurenční výhody a to:
existence bankovní skupiny v Ruské federaci a Evropské unii (Česká republika)
porozumění specifik podnikání v ruském a českém prostředí
poskytování širokého spektra bankovních služeb na mezinárodní úrovni
operativní platební styk v CZK, EUR, USD a RUB
konverzní operace, výhodné sazby a zajímavé úroky pro depozita
poskytování služeb v českém a ruském jazyce
vysoká operativnost a individuální přístup v péči o klienty15
2.1.3 Struktura akcionářů Struktura akcionářů ERB a.s. ke dni 30. 9. 2011. Ovládající osobou ERB a.s. a současně i PČRB je předseda představenstva ERB a.s., kvalifikovaná účasti (přímá i nepřímá) – 94,92 % z toho přímá 80,10 %. Představenstvo se skládá z 3 členů, kteří jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou na základě stanovy ze dne 9. prosince 2007. Jménem banky jedná představenstvo, za představenstvo navenek jednají a podepisují libovolní dva jeho členové společně.
15
Evropsko-ruská banka a.s., O nás, dostupné z: < http://erbank.eu/cz/index.php?id=2 >, [cit. 2012-2-3] *PČRB – První Česko ruská banka (se sídlem v Moskvě)
26
2.1.4 Organizační řad Obrázek č. 5: Organizační řad16
2.1.5 Poslání Banka v roce 2011 pokračuje v budování své pozice na cílových trzích a v práci na dlouhodobé strategii. Pro banku jsou klíčoví korporátní klienti, zabývající se mezinárodním obchodem s Ruskou federací a rusky mluvící retailová klientela. Banka je zaměřená na rozvoj úvěrových produktů. Hlavní dlouhodobé strategie banky jsou: efektivní využití bankovní skupiny na trzích v ČR a RF, budování důvěry a loajality svých klientů na českém trhu, poskytování individualizovaných služeb v oblasti platebního styku s RF, obsazení významné 16
Evropsko-ruská banka a.s.,Organizační řad, dostupné z: < http://erbank.eu/cz/index.php?id=2 >,
[cit. 2012-2-3]
27
pozice na trhu financování exportních a investičních aktiv směrem do RF, neustálé zlepšování řízení rizik a individuální přístup ke každému klientovi. Vzhledem k významnému podílu zahraniční klientely si ERB uvědomuje velkou odpovědnost v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti a opatření proti financování terorismu, proto banka klade velký důraz na systém řízení rizik.
2.2
Analýza vývoje struktury kapitálu
2.2.1 Úvodní část Evropsko-ruská banka a.s. má, na základě povinnosti stanovené ustanovením § 222 vyhlášky ČNB č. 123/2007 Sb., zpracovány systémy vnitřně stanoveného kapitálu (SVSK) na individuální bázi. S ohledem na relativně krátkou historii banky je pro řízení kapitálu a kapitálové přiměřenosti banky používán "vnitřně stanovený kapitál", který se rovná regulatornímu kapitálu. Ve vztahu k řízení kapitálu a kapitálové přiměřenosti se banka a SVSK řídí vnitřními předpisy: strategie řízení rizik, strategie a řízení rizika kapitálu a kapitálové přiměřenosti, regulatorní limity úvěrové angažovanosti. 2.2.2 Analýza vývoje struktury kapitálu
Kapitálové vybavení 2008. Banka má základní kapitál ve výši 600 000 tis. Kč, který tvoří 600 000 ks kmenových akcií na jméno v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 1 000,- Kč. Kapitálové vybavení 2009. Celková výše Tier 1 kapitálu činí 545 005 tis. Kč. ERB zahájila svoji činnost v průběhu roku 2009 a vykazovala doposud relativně nízkou úvěrovou expozici.
28
Tabulka č. 1
Výše původního kapitálu (Tier 1)
31.12.2008
31.12.2009
Rozdíl v %
601.496
545.005
-9.4%
0
0
-
601.496
545.005
-9.4%
Výše dodatkového kapitálu (Tier 2) Celkový kapitál
Kapitálové vybavení 2010. Celková výše Tier 1 kapitálu činí 505 372 tis. Kč. Kapitál má postupnou tendenci k snižování meziročních rozdílů ve výši kapitálu spojené se ztrátou, která se prokázala v roce 2010 (viz Tabulka č. 2). Tabulka č. 2
Výše původního kapitálu (Tier 1)
31.12.2009
31.12.2010
Rozdíl v %
545.005
505.372
-7.3%
0
0
-
545.005
505.372
-7.3%
Výše dodatkového kapitálu (Tier 2) Celkový kapitál
Kapitálové vybavení 2011. Na konci roku 2011 banka stanovila ztrátu za účetní období. V důsledcích ztráty kapitálu banky Tier 1 poklesl o – 6,4% v porovnání s rokem 2010 (viz tabulka č. 3). Bankou byla uzavřena smlouva o podřízeném dluhu, tím způsobem byl dodatkový kapitál banky Tier 2 navýšen, což vyrovnalo zákonem stanovenou výši celkového kapitálu banky. Kapitál na krytí tržního rizika Tier 3 činí 0. Převážná část kapitálu banky je tvořena pouze kapitálem Tier 1. Celkový kapitál byl ve srovnání s rokem 2010 zvýšen o 3,8 %. Banka počítá vnitřně stanovený kapitál na úrovni kapitálu propočteného dle regulatorních požadavků.
29
Tabulka č. 3
Výše původního kapitálu (Tier 1)
31.12.2010
31.12.2011
Rozdíl v%
505.372
472.803
-6.4%
0
51.605
100.0%
505.372
524.408
3.8%
Výše dodatkového kapitálu (Tier 2) Celkový kapitál
2.3
Analýza finanční struktury banky , členěni podle hlavních rizik
2.3.1 Úvodní část Hlavní podstupovaná rizika banky jsou: úvěrové riziko, tržní riziko, riziko likvidity a operační riziko. Banka nad rámec regulatorních kapitálových požadavků počítá vnitřně stanovené kapitálové požadavky ke strategickému riziku, reputačnímu riziku a riziku koncentrace (zejména riziko země a regionu). Základní principy, které ERB při řízení rizik uplatňuje: řízení rizik je důsledně odděleno od obchodní činnosti; jsou stanoveny limity omezující celkové riziko, dílčí rizika a riziko koncentrace v hlavních rizicích, kterým je banka vystavena (úvěrové a tržní riziko, z toho pak měnové, úrokové a riziko likvidity). Kromě regulatorních limitů jsou stanovovány a sledovány i další - vnitřní limity, a to zejména v oblastech s vyšší koncentrací rizika. Každý obchod je hodnocen v závislosti na jeho velikosti a struktuře, každému klientovi je stanoven vnitřní rating (provázaný na kategorizaci pohledávek dle požadavků ČNB). Jsou zpracovávány denní, týdenní, měsíční a čtvrtletní zprávy, týkající se stavu a vývoje jednotlivých rizik i celkového podstupovaného rizika, které jsou předávány v co nejkratších termínech příslušným úrovním řízení s cílem nejen naplnit regulatorní požadavky, ale zejména z důvodu zajištění efektivního řízení Banky a jejích rizik. Pravidelně (minimálně čtvrtletně) je rovněž prováděno stressové testování kvality úvěrového portfolia a scénářů likvidity a scénářů pro řízení úrokových a měnových rizik. 2.3.2 Úvěrové riziko v průběhu let 2008-2011 Úvěrové riziko představuje pro banku nejvýznamnější riziko. V roce 2008 byla banka zaměřena primárně na služby poskytované korporátním klientům, spolupracujícím s českým a ruským subjektem, kteří se podílejí na zahraničním obchodě s Ruskou federací. Základní metodou snižování úvěrového rizika v průběhu všech těch let je zajištění. Za akceptovatelné 30
zajištění banka považuje primárně zajištění hotovostí (vklady na účtech), bonitními cennými papíry, nemovitostmi, bonitním ručitelem, resp. pohledávkami klienta. V roce 2009 byla banka vystavena zejména úvěrovému riziku investičního portfolia. Úvěrové riziko obchodního portfolia bylo, s ohledem na výši a strukturu obchodního portfolia, marginální. Úvěrové expozice z obchodního portfolia se pohybovaly maximálně do 20 mil. CZK a byly představovány pouze expozicemi vzniklými z obchodování s FX deriváty. Pro výpočet kapitálových požadavků k úvěrovému riziku obou portfolií je používán standardizovaný přístup. Úvěrové riziko na klienta (resp. protistranu), či na s ním ekonomicky spjatou skupinu je omezováno vnitřními limity, které jsou nižší než regulatorně stanovené limity. Omezení rizika pouze regulatorním limitem je využíváno pouze ojediněle. Limity jsou pravidelně, minimálně 1x za rok, přehodnocovány. Z dalších limitů, které banka stanovuje, je aktivně využíván zejména limit na zemi či region, což úzce souvisí s obchodní strategií banky, která je významně směrována na Ruskou federaci (klienty se sídlem v Ruské federaci nebo mající obchodní a ekonomické vazby na Ruskou federaci). Ke snižování úvěrových rizik banka použila všechny techniky, které je možné využít v rámci standardizovaného přístupu. S ohledem na relativně nízký počet úvěrových obchodů s klienty nebyly tyto techniky v roce 2009 využity. Tabulka č. 4 31.12.2008 Pohledávky za bankami Pohledávky za klienty Úvěrové portfolio
v%
31.12.2009
v%
rozdíl v %
513.950 100,0%
392.874
72,6%
-24%
147.938
27,4%
100%
540.812 100,0%
5%
0
0,0%
513.950 100,0%
V tabulce č. 4 jsou údaje vyjadřující procentní změnu a strukturu úvěrového portfolio banky v roce 2008-2009. V roce 2008 činily stoprocentní obsah úvěrového portfolia pohledávky za bankami, tato skutečnost byla spojená s tím, že licenční rozhodnutí banka obdržela v roce 2008, ale až 7. dubna 2009 byl v bance oficiálně zahájen provoz a banka byla otevřena klientům. Tudíž před 7. dubnem 2009 byly likvidně finanční prostředky banky uloženy na depozity v jiné bance, včetně mateřské banky. Od roku 2009 banka zahájila úvěrovou činnost a změnila strukturu úvěrového portfolia.
31
Banka v roce 2009 nevyužívala pro hodnocení pohledávek externí ratingy zapsaných agentur. Pokud některý z klientů nebo protistran byl externím ratingem ohodnocen, byl externí rating pouze jedním ze vstupních údajů pro celkové hodnocení bonity klienta, resp. protistrany. Definice pohledávek po lhůtě splatnosti a pohledávek se znehodnocením banka posuzuje individuálně, na základě stressového testování pohledávek. Stressové testování pohledávek klientů je prováděno na základě tří základních scénářů, které berou v úvahu potenciální zhoršení ekonomických podmínek (obecně/v daném regionu). A to klientský segment a výši lhůt splatnosti pohledávky, mimo debetů na běžných účtech (do 10 000 CZK na jednoho klienta), vzniklých z titulu neuhrazení poplatků bance, které jsou hodnoceny portfoliově a ke kterým jsou vytvářeny opravné položky jako k portfoliu pohledávek. V roce 2010 se úvěrové expozice z obchodního portfolia pohybovaly zpravidla v rozmezí 5-10 mil. Kč a byly představovány pouze expozicemi vzniklými z obchodování s měnovými deriváty. V případě nových klientů banka zpravidla nejprve zařazuje pohledávky klienta mezi sledované (dle regulace ČNB) a teprve po získání pozitivních zkušeností s klientem jsou pohledávky přeřazeny mezi standardní. Banka v roce 2010 nevyužívala pro hodnocení pohledávek externí ratingy zapsaných agentur. Tabulka č. 5 31.12.2009
v%
31.12.2010
v%
rozdíl v %
Pohledávky za bankami
392.874
72,6%
841.382
66,0%
114%
Pohledávky za klienty
147.938
27,4%
433.519
34,0%
193%
Úvěrové portfolio
540.812 100,0%
1.274.901 100,0%
136%
Růst úvěrového portfolia v průběhu roků 2009 – 2010 činí téměř dvojnásobek. V porovnání s rokem 2009 se struktura úvěrového portfolia změnila a podíl poskytnutých úvěrů vůči klientům se zvýšil na 34 % celého portfolia.
Toto zvýšení bylo způsobeno
především redukcí podílu poskytnutých úvěrů vůči bankám. Hlavním cílem bankovní strategie v roce 2010 bylo zvýšení podílu poskytnutých úvěrů vůči klientům. Podle bankovní strategie roku 2010 poskytnutí úvěrů vůči klientům v roce 2011 vzrostlo dvojnásobně (činilo 96%, viz Tabulka č. 6). 32
Ke zvýšení celkového úvěrového
portfolia banky o 48% přispěl také růst poskytnutých úvěrů vůči bankám. Růst pohledávek za bankami v roce 2011 (činí 23%) má zřejmý pokles oproti roku 2010 (pohledávky za bankami činily 114%, viz Tabulka č. 5). Tabulka č. 6 31.12.2010
v%
31.12.2011
v%
rozdíl v %
Pohledávky za bankami
841.382
66,0%
1.037.567
54,9%
23%
Pohledávky za klienty
433.519
34,0%
851.177
45,1%
96%
1.274.901 100,0%
1.888.744
100,0%
48%
Úvěrové portfolio
Snížení tempa růstu pohledávek za bankami a zároveň udržování tempa růstu pohledávek za klienty na vysoké pozici (96 %) přispělo k tomu, že podíl úvěrů poskytnutých vůči klientům dosáhl v roce 2011 45 %. V souhrnu čtyřleté úvěrové činnosti banky se dá konstatovat následující: - celkové úvěrové portfolio banky v době 2008 – 2011 se zvětšilo skoro o 267%; - podíl úvěrů poskytnutých vůči klientům vzrostl od 0% na 45%; - celkový kapitál banky klesnul od roku 2008 o 13% a činí částku 524 408 tis. CZK Tyto popsané změny vedly k tomu, že na jednu českou korunu celkového kapitálu banky se vztahují 3,4 českých korun poskytnutých úvěrů. Při celkovém pohledu na výsledky úvěrové činnosti v průběhu let 2008-2011 považuji výsledky úvěrového portfolia banky za dobré. Je potřeba vzít v úvahu jednak současnou pozici banky na trhu, kde aktivně působí necelé 4 roky, ale také aktuální stav ekonomického prostředí. 2.3.3 Tržní riziko v průběhu let 2008-2011 2.3.3.1
Komponenty tržního rizika Řízení tržních rizik je primárně upraveno speciálním vnitřním předpisem banky
«Strategie řízení tržních rizik». Akceptovatelná míra tržních rizik je dána soustavou limitů vztahujících se k řízení tržních rizik. V rámci tržního rizika banka podstupuje, případně uvažuje podstupovat, pouze následující typy rizik.
33
Úrokové riziko je riziko změny hodnoty aktiv nebo pasiv v důsledku změn tržních úrokových sazeb i riziko změny čistého úrokového příjmu banky v důsledku změn tržních úrokových sazeb. Úrokové riziko je řízeno pomocí gapové analýzy. „GAP analýza spočívá v rozdělení úrokově citlivých nástrojů na jednotlivé úrokové pozice a zařazení těchto pozic do časových pásem podle doby do úrokového přecenění (gapů).“17
GAP = AP1 – PP1
kde: AP1 jsou aktivní úrokové pozice, PP1 jsou pasivní úrokové pozice Pravidelně se rovněž provádí stress-testing - testování dopadů případné náhlé neočekávané změny úrokových sazeb na portfolio banky. Měnové riziko je riziko změny hodnoty aktiv a pasiv, vyjádřené v domácí měně v důsledku změny měnových kurzů. Měnové riziko je sledováno na základě „čistých měnových pozic“18 pro jednotlivé měny i celkové měnové pozice. Banka bere v úvahu volatilitu změn kurzů jednotlivých měn. 2.3.3.2
Úrokové riziko Úrokové riziko bylo pro banku v roce 2008 - 2009 marginální.
„Zmíněné riziko je
však s ohledem na skutečnost, že cizí zdroje banky představovaly ke konci roku 2009 cca 1/7 její bilanční sumy, nevýznamné.“19 V průběhu roku 2009 výsledkem testování GAP analýzy bylo zjištěno, že maximální dopad nepříznivého vývoje úrokové křivky do kapitálu banky činí méně než 2%. V období 2010 - 2011 zůstává úrokové riziko pro banku marginální. Banka ve sledovaném období obchodovala s CZK, RUB, EUR a USD, v závěru roku 2010 byly vytvořeny předpoklady pro obchodování také v CHF a GBP, tato možnost však nebyla do konce roku 2010 využita. 17
Statutární norma Evropsko – ruská banka a.s. A019/2009 «Strategie Řízení rizik Banky» str., 16, [5. 1. 2012]
18
Čistá měnová pozice v cizí měně je součet dlouhých a krátkých měnových pozici v dané měně. Tato pozice je dlouhá, pokud uvedený součet kladný, nebo krátká, pokud je uvedený součet záporný.
19
Výroční zprávy Evropské - ruské banky a.s., za léta 2008 až 2010, dostupné z: < http://erbank.eu/cz/index.php?id=31 >, [cit. 2012-1-20]
34
S ohledem na skutečnost, že úrokové riziko je z hlediska banky minimální, nebyly v průběhu 2010 - 2011 vedením banky explicitně stanoveny limity, které by omezovaly výši rozdílů úrokových sazeb. Nicméně v rámci procesu schvalování úrokových sazeb pro pasivní obchody banky (jako celek) i pro jednotlivé aktivní obchody je vždy pečlivě zvažována i akceptovatelnost úrokového rizika, které v důsledku zmíněných obchodů bude banka postupovat. 2.3.3.3
Měnové riziko
Banka obchoduje ke dni 31. 12. 2011 s měnovým rizikem pouze v CZK, RUB, EUR, USD a GBP. Na otevřenou pozici v jednotlivých měnách i celkovou otevřenou měnovou pozici byly stanoveny vnitřní limity, jejichž využití je denně sledováno. Limit na měnové riziko se stanoví jako: -
„absolutní hodnota čisté měnové pozice banky v jakékoliv cizí měně nebo v CZK, kdy je signální limit 12% kapitálu banky stanoveného na individuálním základě.“ 20
-
„absolutní hodnota celkové měnové pozice banky, kdy je signální limit 18% kapitálu banky, stanoveného na individuálním základě.“ 21
Obchodní portfolio banky, které tvořily FX deriváty typu FX swap a FX forward, je denně přeceňováno. Měnové riziko Banky je snižováno pomocí měnových derivátů. Banka používala k řízení a uzavření měnových pozic operace typu FX forward a FX swap, které byly uzavírány maximálně na dobu jednoho měsíce. Čtvrtletně je prováděno stresové testování na 10-20 % poklesu či vzrůstu měnových kurzů obchodovaných měn a prověřována výše kapitálového požadavku k měnovému riziku. „Výsledkem testování nedošlo k překročení signálních limitů ani na jednu měnu ani na všechny měny agregovaný. V průběhu roku 2010 - 2011 nedošlo k překročení regulatorních ani signálních limitů při stresovém testování.“ 22
20 21
Statutární norma Evropsko – Ruska banka a.s. «Řízení rizik Banky» str., 20 Limity jsou dle Vyhlášky ČNB 123/2007 dostupné z: < http://www.cnb.cz/cs/legislativa/obezretne_podnikani/obsah.html >, [cit. 2012-1-20]
22
Limity jsou dle Vyhlášky ČNB 123/2007 dostupné z: < http://www.cnb.cz/cs/legislativa/obezretne_podnikani/obsah.html>, str. 49 [cit. 2012-1-20]
35
V tabulkách č. 7 a č. 8 jsou uvedeny podíly úvěrového portfolia a závazky vůči bankám a klientům v CZK a dalších měnách. Tabulka č. 7 31.12.2009
31.12.2010
31.12.2011
Uvěrové portfolio v CZK
39,9%
34,2%
41,9%
Uvěrové portfolio v další měně
60,1%
65,8%
58,1%
31.12.2009
31.12.2010
31.12.2011
Závazky vůči bankám a klientům v CZK
41,3%
22,2%
48,8%
Závazky vůči bankám v další měně
58,7%
77,8%
51,2%
Tabulka č. 8
Vysoký podíl pozic v cizí měně je vysvětlován tím, že banka má strategie zaměřené na financování zahraničního obchodu. V bance je podíl závazků v CZK nízký a nedosahoval 50 % ke dni 31.12.2011. Měnová struktura aktiv má totožnou tendenci ve vývoji. Významnost měnové pozice v bance doprovází intenzivnost sledování měnového rizika a využití dalších měnových nástrojů. 2.3.4 Operační riziko Operační riziko je riziko ztráty vlivem nedostatků či selhání vnitřních procesů, lidského faktoru nebo systémů či riziko ztráty vlivem vnějších skutečností, včetně rizika právního. Řízení operačního rizika je nedílnou součástí celkového systému řízení rizik banky, včetně jeho začlenění a provázání s postupy banky pro vnitřní plánování a udržování kapitálu ke krytí podstupovaných rizik. Systém řízení operačního rizika zajišťuje plnění regulatorních požadavku na minimální kapitálové krytí operačního rizika i zajištění informačních povinností vůči ČNB i veřejnosti. Banka mimo operační riziko posuzuje i riziko compliance, reputační a strategické riziko. Pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku banka používala, s ohledem na zahájení činnosti v průběhu roku 2009, „přístup BIA“23 z důvodu, že k jeho používání není potřeba předchozí souhlas ČNB. Na základě zahájeného sběru událostí operačního rizika v roce 2009 banka předpokládá, že po třech letech by začala používat standardizovaný přístup, 23
Basic Indicator Approuch – jeden z základních přístupu k řízení operačního rizika dle vyhlášky 123/2007
36
nebo pokročilý přístup AMA, ale po schválení ČNB. V roce 2009 banka zvolila přístup BIA z důvodu, že teprve zahájila výkon své činnost. Banka stanoví „relevantní ukazatel“24 pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku podle přílohy č. 22 k vyhlášce ČNB č. 123/2007 Sb. „Banka zařadí události operačního rizika do 7 tříd:25 -
Vnitřní nekalé jednání – ztráty způsobené jednáním, pokud je v něm zaangažována alespoň jedna vnitřní strana;
-
Vnější nekalé jednání - ztráty způsobené jednáním třetí osoby;
-
Pracovněprávní postupy a bezpečnost provozu - ztráty způsobené jednáním, ochranou zdraví, dohodami týkajícími se zaměstnání;
-
Klient, bankovní činnost, obchodní postupy - ztráty způsobené nedbalostním jednáním nebo neúmyslným selháním, které vedlo k neschopnosti plnit závazky vůči danému klientovi;
-
Škody na hmotném majetku;
-
Narušení činností a selhání systémů;
-
Provádění transakcí, dodávky, řízení procesů - ztráty způsobené selháním při zpracovávání transakcí.“
Doteď banka vypočítává kapitálový požadavek k operačnímu riziku přístupem BIA. Výhodou přístupu AMA je např. to, že tento pokročilý přístup umožňuje při výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku zohledňovat bankou uzavřená pojištění (v max. výši 20%). Obecně je ale snahou banky mít přehled o realizovaném operačním riziku a předcházet mu. Zatím banka provádí sběr událostí operačního rizika a vyhodnocuje ho tak, aby s maximální přesností realizovala sběr dat a pravidelně jej vyhodnocovala. Podle § 27 vyhlášky ČNB 123/2007, je finanční instituce zaměřena kromě na řízení jednotlivých rizik (úvěrové, tržní, operační), zaměřena také na riziko likvidity, koncentrace, reputační riziko a strategické riziko.
24 25
Relevantní ukazatel stanoví jako tříletý průměr součtu čistého úrokového a čistého neúrokového výnosu. Vnitřní norma Evropsko- ruská banka dostupné z: vnitřní metodika «sběr dat k událostem OR v ERB a.s.» str,.7
37
2.3.5 Riziko likvidity Jedná se o riziko nezpůsobilosti zajistit plnění svých závazků ve stanovené výši a termínu a tím vzniku ztráty nebo dodatečných nákladů souvisejících s touto nezpůsobilostí. Hlavní příčinou vzniku tohoto rizika je nerovnováha mezi finančními aktivy a finančními závazky. Řízení likvidity je v bance primárně upraveno speciálním vnitřním předpisem Strategie řízení rizika likvidity. Likvidita je v bance měřena pomocí sady nástrojů. Jedná se zejména o denní sledování likvidní pozice a hodnoty ukazatele rychle likvidních aktiv (poměr RLA k primárním zdrojům) a pravidelné sledování hodnot likvidní gapů (kumulativních likvidních gapů) ve stanovených časových pásmech. Banka nevstupuje do transakcí, které by mohly znamenat ohrožení její likvidní pozice. Zpracovává scénáře pro řízení likvidity a má zpracován pohotovostní plán pro případ krize likvidity. Akceptovatelná míra rizika likvidity je primárně určena schváleným limitem ukazatele RLA a nezbytnosti dodržovat příslušný stav povinných minimálních rezerv. Další limity, například na jednotlivé gapy (i na kumulované gapy), banka stanoví v závislosti na vývoji finančního trhu a likvidní situaci banky. Banka je vystavena každodennímu čerpání svých dostupných peněžních zdrojů z overnight vkladů, běžných účtů, splatných vkladů, čerpání úvěrů, záruk a vypořádání derivátů. S ohledem na skutečnost, že banka zahájila svoji činnost v dubnu 2009, byly veškeré cizí zdroje plně pokryty likvidními aktivy (hotovostí a zůstatky na účtech jiných bank a krátkodobými mezibankovními depozity – maximálně do 1 měsíce). Banka i přesto denně sledovala plnění limitů likvidity schválených představenstvem banky, a to limity na podíl rychle likvidních aktiv k cizím zdrojům (dle jednotlivých měn i agregovaně). Zmíněné limity nebyly v průběhu roku překročeny. V roce 2010 banka plní limity likvidity schválené představenstvem banky, a to 10% limitem (minimum) na podíl rychle likvidních aktiv k cizím zdrojům (agregované, tzv. koeficient RLA). Minimální limit na koeficient RLA nebyl v průběhu roku překročen, koeficient RLA nebyl nižší než 60%. Riziko likvidity banky je sledováno denně s pomocí metody GAP analýzy se systémem jedenácti časových košů, kde prvních pět časových pásem odpovídá nejbližším pěti bankovním dnům, a to jak po jednotlivých měnách, tak agregovaně. Banka sleduje průběh likvidní pozice jak po jednotlivých časových pásmech, tak kumulovaně. Současně je propočítáván objem volných prostředků k poskytnutí nových úvěrů metodou porovnávání nelikvidních aktiv a jejich zdrojů krytí. Stresové testování likvidní pozice je prováděno a vyhodnocováno s měsíční periodicitou ve smyslu stresových scénářů (Basic 38
Stress Test, Alternative Stress Test), zahrnujících mimo jiné stres sedlin na běžných a termínovaných účtech, stres úvěrů a depozit a předpoklady vyplývající z finančního plánu, přičemž je sledován a vyhodnocován vliv na čerpání limitu RLA, průběh likvidity po jednotlivých časových koších a kumulace a dopad na objem volných prostředků k poskytnutí nových úvěrů. Souhrn rizika likvidnosti banky v roce 2011. Graf č. 1: Podíl aktiv v časových pásmech
Z grafu č. 1 vyplývá struktura splatnosti aktiv, včetně pozice celkových aktiv (do kterých je zahrnuta pokladní hotovost, vklady, pohledávky za bankami, pohledávky za klienty a ostatní aktiva). Do grafu se nezahrnují aktiva s termínem splatnosti větším než pět let (> 5) a aktiva s nespecifikovanou splatností. Na grafu č. 1 je znázorněno, že převážná část aktiv banky patří aktivům s termínem splatnosti do 3 měsíců. Podíl aktiv se splatností do 3 měsíců ke dni 31. 12. 2010 dosáhl 93%. V roce 2011 podíl aktiv se splatností do 3 měsíců klesl na 69 %, a to vůči růstu podílu aktiv s termínem splatnosti od 3 do 12 měsíců a od 1 do 5 let. Daný trend má tendenci zhoršovat likvidní pozici banky. Toto zhoršení likvidnosti souvisí s tím, že v roce 2011 se podíl poskytnutých úvěrů vůči klientům v časovém pásmu od 1 do 5 let zvýšil o 50% celkové pozice. Struktura splatnosti úvěrů poskytnutých vůči klientům je zobrazena na grafu č. 2.
39
Graf č. 2: Poskytnuté úvěry klientům
V roce 2008 banka neprováděla úvěrovou činnost vůči klientům, proto jsou na grafu č. 2 ukázány údaje od roku 2009. Dodržování limitu rizika likvidity souvisí se srovnáním aktiv a pasiv v jednotlivých časových pásmech. Na grafu č. 3 je znázorněno likvidní postavení banky v absolutním poměru. Postavení výše nuly (> 0) naznačuje, že aktiva v daném časovém pásmu jsou vyšší než pasiva.
Graf č. 3: Aktivní pozice pro každé časové pasmo
Srovnání aktiv a pasiv pro každé časové pásmo v absolutních hodnotách: - do roku 2010, aktiva v časových koších do 3 měsíců, 3-12 měsíců a o 1-5 let překračují pasiva; -
v roce 2010 až 2011 v časových pásmech 3-12 měsíců pasiva překračují aktiva a to o 40 %
40
Na závěr bych chtěla poznamenat, že v bance je vyrovnána struktura aktiv a pasiv z pohledu rizika likvidnosti. 2.3.6 Riziko koncentrace „Riziko koncentrace (expozice) – vyjadřuje určitou kvantitativní složku úvěrového rizika a celkovou výši expozice.“26 Při řízení rizika koncentrace a angažovanosti vůči subjektům RF banka využívá řadu mechanizmů, které snižují významné riziko koncentrace. Pokud by banka měla vůči určitému klientovi, skupině či odvětví otevřenou nadměrnou expozici, mohla by se dostat do finančních problémů. Tím pádem platí pravidlo diversifikace. Stanovované úvěrové limity vůči jednotlivým klientům. Ty jsou stanoveny na všechny operace zvyšující úvěrové riziko banky a pro každého klienta zvlášť se sčítají, aby nedošlo k jejich překročení.
„Kapitálový požadavek k riziku koncentrace „na zemi“ banka počítá,
pokud koncentrace rizika na danou zemi převýší 5% bilanční sumy banky ke dni výpočtu kapitálového požadavku. Například koeficienty na riziko země, které nejsou části Evropské unie činí 0,04 – pokud má země některý z ratingů horší než ČR neboť pokud má země rating na stránkách ČNB, mezinárodní vztahy.“27 2.3.7 Reputační riziko S cílem snížení reputačního rizika se banka opírá o principy průhlednosti operace a otevřenosti ve vztazích s protistranami a hospodářského společenství jako celku. Sleduje strategie vnitřní kontroly, aby zabránila využití banky jako nástroje na praní špinavých peněz. Banka tedy hodnotí riziko strategie, a tím dosahuje konkurenčních výhodu. Reputační riziko a riziko strategie se vypočítá v bance 10% regulatorního požadavku na kapitál (včetně úvěrového, měnového a tržního rizika).
26
Druhy rizik v bankovnictví, dostupné z: < http://www.ucitelka.info/financni-teorie/druhy-rizik-vbankovnictvi >, [cit. 2012-1-20]
27
Rizika koncentrace úvěrových portfolií bank v ČR, dostupné z: , [4. 2. 2012]
41
3. Analýza úrovně plnění kapitálových požadavků Basel II z hlediska jednotlivých rizik 3.1
Pilíř 1 - Kapitálový požadavek
3.1.1 Kapitálová složka Banka počítá kapitál na individuálním základě v souladu s ustanovením § 53 54 vyhlášky ČNB č. 123/2007 Sb. Kapitál na individuálním základě se stanoví jako součet původního kapitálu na individuálním základě «Tier 1», dodatkového kapitál na individuálním základě «Tier 2» a kapitálu na individuálním základě na krytí tržního rizika «Tier 3». Na konci roku 2011 kapitálová složka činila 524 408 tis. CZK. 3.1.1.1
Tier 1 Podle paragrafu 55 a), vyhlášky 123 ČNB, disponuje banka k 31. 12. 2011 výší
kapitálu 524 408 tis. CZK, ze kterého do výše kapitálu Tier 1 zahrnuje splacený základní kapitál zapsaný do obchodního rejstříku. Celková výše kapitálu a základní kapitál Tier 1 činí 472 803 tis. CZK. Kapitál je tvořen pouze kapitálem Tier 1. Banka počítá vnitřně stanovený kapitál na úrovni kapitálu propočteného dle regulatorních požadavků. 3.1.1.2
Tier 2 Banka muže tvořit pouze vedlejší dodatkový kapitál na individuálním základě, a to
položkou podřízeného dluhu A. Pro banku zatím nejsou relevantní ostatní položky dodatkového kapitálu na individuálním základě. V roce 2011 došlo k navýšení regulatorního kapitálu banky formou podřízeného dluhu. Dodatkový kapitál Tier 2 činí 51 605 tis. CZK. ČNB potvrzuje, že dané peněžní prostředky splňují podmínku podřízenosti a lze je zahrnout do dodatkového kapitálu banky. 3.1.2 Kapitálový požadavek Podle § 37, vyhlášky ČNB 123/2007 Sb., udržuje banka kapitál na individuálním základě minimálně ve výši odpovídající součtu kapitálových požadavků k úvěrovému, tržnímu a operačnímu riziku. Pro propočet kapitálových požadavků je používán standardizovaný přístup, a to jak pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku, tak pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku. Z kapitálových požadavků k 42
tržnímu riziku je propočítáván pouze kapitálový požadavek k měnovému riziku. Pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku banka používá přístup BIA, který je, vzhledem k zahájení činnosti banky v dubnu 2009, propočítáván na základě schváleného plánu banky. Vývoj výše kapitálových požadavků banky je uveden v následující tabulce č. 9. Tabulka č. 9 Přehled změn regulatorního kapitálu 2009 - 2011 (v tis. Kč) 12/31/2009
12/31/2010 12/31/2011
Kapitál relev. pro vypočet limitu ang. a limitu kval. Účasti
545,005
505,372
524,408
Výše původního kapitálu (Tier 1)
545,005
505,372
472,803
Výše dodatkového kapitálu (Tier 2)
0
0
51,605
Výše kapitálu na krytí tržního rizika (Tier 3)
0
0
0
108.15%
62.56%
29.84%
Kapitálová přiměřenost
Banka provádí denní kontrolu výše regulatorního kapitálu a jeho porovnání s minimálním limitem stanoveným zákoném č.21/192 SB §4 odst. 1, který nesmí klesnout pod 500 000 000 CZK. Banka považuje za významná rizika – strategické riziko a reputační riziko. Kapitálové požadavky jsou propočítávány i k těmto rizikům, a to ke každému ze zmíněných rizik na úrovni 5 % ze součtu všech regulatorně stanovených kapitálových požadavků. Tyto vnitřní stanovené kapitálové požadavky v souhrnu činily 6 462,9 tis. Kč. 3.1.3 Kapitálová přiměřenost V souladu s ustanovením zákona č.21/192 SB §12 je banka povinna průběžně udržovat kapitál minimálně ve výši odpovídající součtu jednotlivých kapitálových požadavků ke krytí rizik (poměr kapitálu k součtu jednotlivých kapitálových požadavků vynásobený 0,08, tj. kapitálová přiměřenost musí dosáhnout hodnoty minimálně 8%). V tabulce č. 9 je uvedena kapitálová přiměřenost banky od začátku zahájení bankovní činnosti ERB. Od roku 2009 kapitálová přiměřenost banky výrazně klesla, což bylo spojeno s tím, že banka v průběhu své činnosti zvýšila počet rizikově vážených aktiv na svých rozvahových položkách. Na druhou stranu, banka je nad stanovenými vnitřními limity kapitálové přiměřenosti. Kapitálová přiměřenost ke konci roku 2011 činila 29.84%. Banka stanoví vnitřní limity kapitálové přiměřenosti (viz. 3.2.1). 43
3.1.3.1
Úvěrové riziko Podle § 76 vyhlášky ČNB 123/2007 Sb., se banka řídí standardizovaným přístupem
pro výpočet kapitálového požadavku. Jako výsledek banka nepoužívá vlastní modely pro výpočet hodnot expozice. Angažovanost investičního portfolia nesmí přesáhnout 25% součtu původního (Tier 1) a dodatkového kapitálu (Tier 2), sníženého o odečitatelné položky (§182 vyhlášky 123). Podle § 84 vyhlášky ČNB 123/2007 Sb., „Kategorie expozic“ zařadí banka do jedné z kategorií své portfolio. Například úvěry poskytnuté bankám se člení na zůstatky na nostro účtu a loro účtu, tzv. korespondenční účty a overnight, na mezibankovní úvěry a umístěné depozity. Zůstatky na korespondenčních účtech a overnightech se rozlišují podle pozice s ČNB a s bankami umístěnými na území EU a USA a banky na území RF mimo EU a USA. Podrobnější klasifikace úvěrového portfolia banky je podle přílohy 4, vyhlášky ČNB 123/2007 Sb. Podle §85 „Se kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia rovná 8% ze součtu hodnot rizikově vážených expozic“. Banka vypočítá RWA expozic podle vzoru RWA=E*r (vzorec jsme detailně probrali v první části DP). Podle §88 banka určí rizikovou váhu expozice na základě úvěrového rizika a kreditního portfolia. V případě, že expozici nebyla stanovena riziková váha, přiřadí se jí riziková váha 100%. Hodnota rizikově vážené expozice se stanovuje u expozic zařazených do jednotlivých kategorií, pokud nejde o odečitatelné položky od kapitálu, u kterých se tato hodnota nestanovuje. Pří vypočtu RWA banka bere v úvahu zajištění úvěru. Technikami snižování úvěrového rizika spojeného s expozicemi, které lze zohledňovat při stanovení kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia, jsou majetkové zajištění a osobní zajištění. Lze zohledňovat techniky snižování úvěrového rizika, pokud je naplněn základní předpoklad znatelnosti těchto technik a jsou splněny podmínky znatelnosti zajištění. Hodnocení RWA expozice banky vůči pohledávkám za banky, za klienty a poměr RWA k úvěrovému portfolio banky v průběhu let 2009 – 2011 (viz graf č. 4).
44
Graf č. 4: Přehled RWA 2009 - 2011
Rizikový profil úvěrového portfolia banky od roku 2009 až 2010 má tendence růstu. Během posledních dvou let banka provádí aktivní politiku expanzí vůči poskytnutí úvěrů. Toto chování banky je vysvětlováno na grafu výrazným růstem rizikového profilu banky v roce 2011. Rizikový profil banky vůči poskytnutým úvěrům bankám od roku 2009 postupně klesá. V roce 2009 činil rizikový profil banky vůči úvěrům poskytnutým bankám 33 % z celkového úvěrového portfolia ERB banky. V roce 2011 tato procentní relace klesá a činí 13,8% z celkového úvěrového portfolia banky, tento pokles je spojen s tím, že banka ukládá své prostředky do špičkových bank s vysokým externím ratingem a vůči tomu RWA tyto položky snižuje, ačkoliv absolutní poměr RWA k úvěrovému portfoliu zastává téměř stejné úrovně. Jak už bylo řečeno, banka pří určení rizikové váhy expozice v případě, když v expozici není uvedena riziková váha, přiřadí se riziková váha 100 %. V roce 2009 banka přiřazovala 100% rizikovou váhu všem poskytnutým úvěrům vůči klientům. Toto zařazení bylo spojeno s tím, že banka první rok své aktivní bankovní činnosti neměla k dispozici klienty z českého prostředí nebo z prostředí EU a disponovala jenom portfolii klientů z RF. V roce 2010 měla riziková váha tendenci k poklesu, ale v roce 2011 činilo RWA ke dni 31. 12. 2011 95%. Růst RWA je spojen s růstem poskytnutých úvěru v bance a s vysokou rizikovou váhou poskytnutých úvěrů (podle metodiky výpočtu standard approach).
45
Parametry RWA a kapitálové požadavky k úvěrovému riziku v průběhu let 2009-2011 je uveden v tabulce č. 10 Tabulka č. 10
Risk Weighted Assets Kap. pož. k úvěrovému riziku celkem
31.12.2009 411'775 32'942
31.12.2010 722'663 57'813
31.12.2011 1'705'500 136'440
Porovnáním úvěrového portfolia banky s kapitálovou složkou banky v průběhu let 2009-2011 vyplývá, že na každou korunu kapitálové složky banky ke dni 31. 12. 2011 bylo vydáno zhruba 3.25 CZK úvěrů (včetně úvěrů poskytnutých bankám). Na druhou stranu, RWA k úvěrovému portfoliu v porovnání s kapitálovou složkou ukazují, že na každou korunu kapitálové složky připadá 3.60 CZK RWA. Graf č. 5: Porovnání RWA s kapitálovou složkou
Z grafu vyplývá, že za dobu aktivní úvěrové činnosti banky má podíl rizika vážených aktiv na kapitálovou složku banky vůči úvěrovému riziku tendence růstu. Výsledkem toho toho je, že pokud banka bude chtít v roce 2012 nadále provádět expanzní úvěrovou politiku podle vyhlášky 123/2007 Sb. a zákonu o bankách č. 21/1992 Sb., musí zvýšit svůj dodatkový kapitál na individuálním základě «Tier 2», a to cestou podřízeného dluhu.
46
Graf č. 6: Rizíkový profil úvěrového portfolia
Na grafu č. 6 je vidět, že riziko vážených aktiv banky v průběhu let 2009 – 2010 vždy bylo kryto kapitálovou složkou banky. Totiž v roce 2011 RWA měla banka vysoký procentní skok rizikově vážených aktiv v porovnání ke kapitálové složce banky, jak již bylo řečeno dříve. Příčina podobného růstu je zahrnutá ve vysoké rizikové váze poskytnutých úvěrů bankou. Řešení je nejenom v navýšení kapitálu banky, ale také v diverzifikaci rizika úvěrového portfolia. Banka by měla zahrnout do svého úvěrového portfolia větší poměr českých klientů a klientů z dalších území EU s nižší rizikovou vahou. Tímto se RWA úvěrového portfolio banky změní nejenom kvantitativně, ale zároveň kvalitativně a poměr rizikové váhy k úvěrovému portfoliu banky by měl mít stabilní tendenci vývoje při úvaze příznivého ekonomického prostředí. 3.1.3.2
Tržní riziko Podle kapitoly II této diplomové práce Evropsko-ruská banka dělí tržní riziko na
úrokové riziko obchodního portfolia a měnové riziko. Pro plnění kapitálového požadavku k úrokovému riziku obchodního portfolia ERB volí metodu splatnosti. „Metody splatnosti úrokové pozice jsou zařazeny do 13 časových pasem s kuponovou mírou nižší než 3 %. Pokud nástroj neobsahuje kupony, jeho pozice se zařadí do časového pásma, které odpovídá kuponové míře nižší než 3%.“28 Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny zaleží na časovém pásmu, který se dělí na krátkodobé (do 1 měsíce až 2 roky),
28
Vyhláška 123/2007 ČNB, příloha č. 20, str. 3 dostupné z:
< http://www.cnb.cz/cs/legislativa/obezretne_podnikani/obsah.html >, [7.3.2012]
47
střednědobé (2 až 4 let) a dlouhodobé (4 až < 20 let) a rovná se součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém časovém pásmu a rozsahu kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku a může tak být od 10% až do 150%. Další sledovaná kategorie tržního rizika je měnové riziko. Povinná osoba stanovuje kapitálový požadavek k měnovému riziku, pokud celková měnová pozice podle §153 vyhlášky přesahuje 2 % regulatorního kapitálu. Kapitálový požadavek k měnovému riziku se stanoví u vybraných nástrojů obchodního a investičního portfolia obsahujících úrokové pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter v cizí měně. Vzhledem k povoleným měnám banka nepředpokládá používání silně korelovaných měn podle vyhlášky. Za účelem sledování, zda měnové riziko překročuje stanovenou 2% bariéru regulatorního kapitálu, bere banka v úvahu krátkou a dlouhou pozici. Dlouhé měnové pozice se označují kladným znaménkem a krátké měnové pozice se označují záporným znaménkem:
(zůstatek LongPosition +) (zůstatek ShortPosition –) * 8%
V průběhu let 2009 – 2011 nepřekročila celková měnová pozice dvouprocentní bariéru. 3.1.3.3
Operační riziko Banka se při výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku řídí přístupem
BIA, uvedeným v § 170 vyhlášky ČNB 123/2007 Sb., (viz kapitola II). Přesná metodika výpočtu kapitálové přiměřenosti k operačnímu riziku je bankou používána na základě přílohy č. 22 k vyhlášce 123, v souladu se kterou «kapitálový požadavek k operačnímu riziku podle BIA je roven 15% z hodnoty relevantního ukazatele». V přístupu BIA se stanoví relevantní ukazatel jako tříletý průměr součtu čistého úrokového a čistého neúrokového výnosu. „Banka využívá auditované výkazy za poslední tři roky 2009 - 2011 pro určení kapitálového ukazatelů BIA podle přílohy č. 22 vyhlášky 123: K BIA (GI 1...n * ) / n
K BIA = Kapitálový pozadavek BIA GI = Indikátor (součet kapitálových požadavků za 3 účetní období) n = vždy se dělí třemi
48
α = 15% (dle přílohy 22,vyhlášky 123, podnikové bankovnictví.” 29
Výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku přístupu BIA (v tis. CZK) 2008
2009
2010
13,608
17,539
42,823
Náklady na úroky a podobné náklady
0
-535
-9,704
Výnosy z akcií a podílů
0
0
0
610
5,965
-17
-690
-3,383
0
1,993
11,765
115
1,098
1,430
13,706
20,016
48,896
Výnosy z úroků a podobné výnosy
Výnosy z poplatků a provizí Náklady na poplatky a provize Čistý zisk nebo ztráta z finančních operací Ostatní provozní výnosy Suma Průměr
27,539
α
15% 4,131
Kapitálový požadavek k operačnímu iziku
3.2
Pilíř 2 – Dohled Dohled v rámci Pilíře 2 se dá prozkoumat z pohledu interního dohledu banky a
externího dohledu uskutečněné Českou národní bankou. V rámci interního dohledu banka provádí: -
29
pravidelné (měsíční, čtvrtletní, roční) celkové vyhodnocení rizikového profilu,
Přijímání vkladů od veřejnosti, poskytování úvěrů, finanční leasing, záruky a přísliby, dostupné z:
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/obezretne_podnikani/download/vyhlaska_pr iloha_22.pdf , [23.2.2102]
49
-
vlastní vyhodnocení rizikového profilu
banky,
zahrnující posouzení všech
významných rizik a systémů řízení a kontrola banky podle jednotlivých činností, -
dialog s institucí pokrývající nesoulad mezi vlastním systémem posuzování adekvátnosti kapitálu a celkovým vyhodnocením instituce dohledem.
3.2.1 Kapitálová přiměřenost vnitřních procesů posuzování Plánování kapitálu a kapitálové přiměřenosti je nedílnou součástí obchodního a finančního plánu banky, jehož návrh je připravován odborem controllingu a reportingu se stanoviskem odboru řízení rizik (zejména ve vztahu k dostatečnosti kapitálu a KP). Limity vnitřně stanovené kapitálové přiměřenosti banky: -
pod 15%, ale je vyšší než 12% (KP-přijatelná) – informace o návrhu opatření k jejímu zvýšení se předkládá představenstvu jednou měsíčně;
-
pod 12%, ale vyšší než 10% (KP-akceptovatelná) - informace o návrhu opatření k jejímu zvýšení se předkládá představenstvu jednou týdně;
-
pod 10% (KP-neakceptovatelná) - informace o návrhu opatření k jejímu zvýšení se předkládá představenstvu denně.
3.2.1.1
Příslušná identifikace a měření rizik
Politika řízení rizik podle pracovní skupiny zahrnuje tři hlavní složky: -
přístup k identifikaci a měření rizik;
-
detailní strukturu limitů a směrnic řídících podstupování rizik;
-
interní kontrolu a manažerský informační systém pro kontrolu, sledování a reportování rizik.
Identifikace musí probíhat na individuální i na konsolidované bázi. „Když jsou rizika identifikována a kvantifikována, stanoví management zásady a postupy na jejich omezení či 30
kontrolu. K zajišťovacím technikám patří diverzifikace, sdílení rizika a transfer.“ Exestuji nasledujici nástroje omezování rizik v ERB bance. Úvěrové riziko:
30
Česká Národní banka, Řízení rizik a kapitálové požadavky ve finančních sektorech, dostupné z:
, [6.2.2012]
50
Majetkové zajištění – věřitel v případě selhání dlužníka může uspokojit svou pohledávku z výtěžku peněžního kolaterálu nebo přivlastněním si kolaterálu; snížit hodnotu expozice na částku nebo expozice nahradit částkou, která představuje rozdíl mezi hodnotou expozice vůči protistraně i hodnotou pohledávky protistrany vůči bance. Osobní zajištění – ze závazku třetí osoby zaplatí věřiteli určitou částku. Tržní riziko: Banka čelí úrokovému riziku pomocí vytváření poolů sekuritizací aktiv a používáním proměnlivých úrokových měr u dlouhodobých úvěrů. Využívá modely generující odhad nejvyšší potenciální ztráty z daného portfolia finančních nástrojů. Operační riziko: Využívání outsourcingu spojeného s technologickými službami přispívá k nutnosti zabývat se vážně tímto rizikem. Banka je vystavena operačnímu riziku při vedení účetnictví, vypořádání operací, depotních obchodech, a to ve všech fázích transakce od počátečního kontaktu s klientem až po zapsání transakce v účetních knihách. Riziko koncentrace: V současné době se zmíněné riziko koncentrace vztahuje k riziku Ruské federace, která má v aktivech ERB významné zastoupení. 3.2.1.2
Přiměřená úroveň vnitřně stanoveného kapitálu ve vztahu k jejich rizikovému profilu Evropsko-ruská banka a.s. na základě povinnosti stanovené ustanovením §222
vyhlášky č.123/2007 Sb. každoročně zasílá do ČNB informace k systému vnitřně stanoveného kapitálu (dále jen SVK). Postupy spojené se SVK jsou zapracovány do systému interních předpisů. Tyto předpisy zahrnují postupy a pravidla pro stanovení a průběžné posuzování potřeby vnitřně stanoveného kapitálu (vnitřně stanovená kapitálová potřeba) a plánování a průběžné udržování zdrojů vnitřně stanoveného kapitálu (vnitřně stanovené kapitálové zdroje), a to v takové výši, struktuře a rozložení, aby byla dostatečně pokryta rizika, kterým je nebo by mohla být banka vystavena (vnitřně stanovená a udržovaná kapitálová přiměřenost). Vnitřně stanovený kapitál ERB byl stanoven shodně jako regulatorní kapitál. V této souvislosti SVK banky zahrnuje tři základní úkoly:
identifikovat, měřit, agregovat a sledovat rizika, která banka podstupuje;
-
mít k dispozici adekvátní objem vnitřně stanoveného kapitálu ve vztahu k svému rizikovému profilu, a to i z pohledu budoucího vývoje, tj. banka bere v úvahu také ta rizika, kterým bude nebo by mohla být v nadcházejícím období vystavena; 51
-
mít k dispozici kvalitní a efektivně fungující systém řízení rizik, který banka stále zdokonaluje.
SVK je součástí celkového řídícího a kontrolního systému banky. Rizika jsou řízena a identifikována jednotlivými útvary v rámci odboru řízení rizik. Odbor řízení rizik je ve spolupráci s odborem controllingu odpovědný za celkové fungování SVK, sledování rizik a jejich krytí kapitálem a současně vyhodnocování tohoto systému a informování představenstva banky. Plánování rizikového kapitálu a rizikového apetitu banky je prováděno jedenkrát ročně, a to na základě schváleného rozpočtu. Plánovací proces je rozdělen do dvou etap: operativní v rámci 1 roku a strategický na dobu 2 let. Součástí SVK jsou též tzv. stresová testování, a to v oblasti úvěrového, tržního i likvidního rizika, jejichž výsledky jsou čtvrtletně vyhodnocovány. Celkový rizikový profil banky je pravidelně měsíčně vyhodnocován a výsledky jsou prezentovány představenstvu na měsíční bázi a akcionářům na čtvrtletní bázi ve formě souhrnného rizikového reportu. 3.2.2 Požadavky na dohled Česká národní banka při výkonu dohledu (jednou ročně) zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené institucí a kapitál instituce zajišťují její bezpečný a spolehlivý provoz a krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena. „ČNB hodnotí rizikový profil instituce automatizovaným systémem RAS. Tento systém vyhodnocuje rizika a řídicí a kontrolní systém instituce v rámci vybraných rizikových kategorií na základě kvantitativních a kvalitativních charakteristik. Výstupem tohoto systému je individuální rating instituce. V rámci systému je posuzováno úvěrové riziko, včetně rizika koncentrace, tržní riziko, úrokové riziko investičního portfolia, riziko likvidity, operační riziko, strategické riziko a reputační riziko. Řídicí a kontrolní systém je posuzován z hlediska strategie, organizace, řízení rizik, personálního zajištění, informační a procesní podpory, compliance, právních služeb a auditu.“31 Pro účinnost dohledu má ČNB zřízen „Panel dohledu“, který má funkce projednávat celkový rating instituce. Rating se stanovuje dvakrát v roce, a to ke konci pololetí a ke konci kalendářního roku. Při vyhodnocení informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu
31
Česka národní banka, Koncepce dohledových činností, dostupné z: , [12.1.2012]
52
instituce ČNB posuzují, zda kapitál instituce dostatečně pokrývá rizika Pilíře 1, rizika, která nejsou kryta Pilířem 1, rizika Pilíře 2 a jiná, pro instituci specifická rizika. Při vyhodnocení systému vnitřně stanoveného kapitálu Česká národní banka rovněž úzce spolupracuje s příslušnými zahraničními orgány dohledu, které jsou součástí dohledu nad mateřskými nebo dceřinými organizacemi instituce. Po vyhodnocení rizikového profilu instituce a dostatečnosti kapitálu dohled České národní banky v případě potřeby přistoupí k uložení opatření k nápravě. Uložená opatření se mohou týkat zejména těchto oblastí: -
zlepšení některých oblastí řídicího a kontrolního systému;
-
pravidel pro stanovení kapitálových požadavků;
-
omezení podstatného rizika v činnosti instituce, jejích produktech nebo službách;
-
zvýšení kapitálu nad minimum požadované v rámci Pilíře 1, nebo jiné požadavky v oblasti vlastního kapitálu;
-
omezení některých povolených činností, distribuční sítě, včetně snížení počtu obchodních míst instituce.
3.3
Pilíř 3 – Tržní disciplína Tržní disciplínou se rozumí zveřejňování relevantních ukazatelů rizik. Každá banka je
povinna informovat a dokumentovat, jak měří své riziko, jak její rizikový profil detailně vypadá a kolik vlastního kapitálu v poměru k přijatým rizikům drží v rezervě.
Na základě
tohoto principu ERB zveřejňuje informace tykající se historie banky, řídících orgánů banky, výročních zpráv a jinou veřejnou informací v souladu s požadavky ČNB. Takže ke konci finančního roku banka provádí každoročně ověření účetní závěrky banky nezávislými externími auditory, kterými jsou posuzovaná podstatné rizika banky a zohledňují vnitřní kontrolu banky. Zároveň banka podporuje dodržování tržní disciplíny s pomocí vnitřních norem a směrnic. Dodržování tržní disciplíny úvěrovými institucemi je směrováno k posilování důvěry veřejnosti, zejména pak v bankovním systému.
3.4
Souhrn V průběhu let 2009-2011 plní banka pečlivě požadavky Basel II z hlediska jednotlivých
rizik. Banka za minulá léta prokázala postupný náběh obchodní činnosti, velmi důkladně 53
posuzuje všechna obchodní rizika a její činnost je nadále nasměrována na snížení rizikové váhy vůči aktivům banky a využití řádu mechanizmu pro snižování rizika koncentrace.
4. Vyhodnocení dopadu Basel III na kvalitu řízení rizika v bance 4.1
Očekávání od Basel III Očekávány změny s přijetím Basel III jsou: -
odstranění procykličností;
-
schopnost banky absorbovat ztráty v krizových obdobích;
-
udržení kapitálové přiměřenosti nad minimální požadovanou mírou (v dobách krize);
-
zvýšení disciplinovanosti banky.
Kapitola zahrnují implementace Basela III na úrovní ČR protože v tuto chvíli se jednoznačné vyhodnocení dopadu Basel III na kvalitu řízení rizika v ERB se pokládá za předběžné.
4.2
Kapitálová složka
4.2.1 Úvodní část Problémem bank je nejen nedostatek kvalitního kapitálu, ale také obsah prvků zadluženosti, které nemůže podporovat banku jako «going concern». Snaha Basel III je zlepšit odolnost bank v krizových situacích prostřednictvím zpřísnění požadavků na tzv. kapitálovou přiměřenost a také na kvalitativní prvky řízení bank. Výsledek dopadu nového kapitálu Basel III byl zkoumán na dvou skupinách bank. Výsledky testování obsahují závěr, že velké banky disponují v průměru dostatkem kapitálu. Problém může nastat u některých jednotlivých bank, které nedisponují kapitálovým požadavkem CET 1 = 4,5%. Tyto banky potřebují navýšení kapitálu v průměru 165 mil. USD. 32
32
Bank for International settlements: Basel Committee on Banking Supervision Basel III: A global regulatory
framework for more resilient banks and banking systems p.10, dostupné z: < http://www.bis.org/publ/bcbs189.htm>, [cit. 2011-11-10]
54
Jak jsem již uvedla v kapitole I v podkapitole 1.3 «Basel III», CET 1 je dominantní kapitál. Kapitál, který je schopen absorbovat riziko. Toto zlepšení kapitálu banky plánují provést dvěma způsoby:
4.2.2 Conservation buffer Conservation buffer - takzvaný konzervační polštář, který bude činit 2,5 % kapitálových zdrojů pro účely kapitálových rezerv nad rámec rizik. Basel III zavádí kapitálovou ochranu, což vyžaduje další 2,5% základního kapitálu Tier I. Kapitál má být vyšší než minimální požadavky. Tento buffer má být k dispozici pro vyčerpání během období stresu. Pokud buffer klesne pod 2,5%, bude mít banka v poskytování finanční činnosti tendence k omezení. Risk management finančních institucí bude usilovat o pozice navýšení kapitálu, a to cestou omezení výplat vůči investorům. V této situaci z pohledu investoru ROE mají banky tendenci k poklesu. Režim pro proticyklické kapitálové rezervy by také mohl pomoci budování středně nadměrným množstvím úvěrů ve finančním systému tím, že zvýší náklady na úvěr, a tak sníží poptávku, kde je prokázáno, že hladina roste rychleji než u stanovených kritérií.33 4.2.3 Countercyclical buffer neboli proticyklické polštáře Countercyclical buffer neboli proticyklický polštář - byl zaveden k zajištění, že bankovní sektor kromě kapitálových požadavků má vzít v úvahu makroekonomické prostředí, ve kterém banky působí. Regulátorem bude stanovení úrovně proticyklického polštáře podle jeho vnímání systémového rizika, který vybudoval v bankovním systému v důsledku nadměrného růstu úvěrů. Tento polštář však může být navýšen ještě o dalších 0 až 2,5 % ve formě, která bude reagovat na ekonomický cyklus. Může být modifikován v národní právní úpravě při respektování pravidel CRD IV. Co se tyká plnění pravidel proticyklickích polštářů v České republice to předběžné dopady na banky v ČR celkového sektoru by měla nová pravidla splňovat. Testováním
33
European Commission the EU single market:Regulatory Capital, dostupné z:
< http://ec.europa.eu/internal_market/bank/regcapital/index_en.htm> [cit. 2012-2-15] *Return on equity *CRD IV - Capital Requirements Directive IV
55
kapitálové přiměřenost Tier1 i celkového kapitálu vůči min. požadavkům s bezpečnostním polštářem i bez.34
Tabulka č. 11 (data z reportingu 31. 3. 2011.) KP Tier 1
KP CK
Velké banky
13,0 %
15,4 %
Střední banky
16,0 %
17,3 %
Malé banky
13,2 %
14,7 %
Minimum bez polštáře
6%
8%
Minimum s polštářem
8,5 %
10,5 %
Zdroj: Basel III: dopad do českého finančního sektoru, Vladimír Tomšík Česká národní banka 31. květen 2011
pitá
Z těchto čísel vyplývá, že český bankovní sektor již nyní splňuje kapitálovou přiměřenost platnou až v roce 2019.
4.3
Leverage ratio Leverage ratio -
alternativa ke kapitálové přiměřenosti, slouží k zamezení
nadměrného růstu bilance a podrozvahových transakcí (nezávisle na rizikovosti). Je snahou redukovat závislost na externím ratingu. Před krizí převyšoval pákový poměr bankovní aktiva až 50 krát, i když banky měly řádnou kapitálovou přiměřenost. Princip výpočtu leverage ratia bude spočívat v poměru vlastního kapitálu banky vzhledem k její rozvahové a podrozvahové expozici (aktivům). Jako vlastní kapitál bude do výpočtu vstupovat Tier 1. U podrozvahových expozic Basilejská komise navrhuje uplatnit při jejich přepočtu na rozvahové ekvivalenty 100% konverzní faktor. Poměr leverage ratio bude kontrolován a hodnocen regulátorem v rámci pilíře 2, pokud se požadavky pilíře 1 nestanou závaznými a to od 1. 1. 2018. Nicméně, v současné době se předpokládá možnost využití poměru překážkou k dobrému řízení rizik v praxi, protože to by se mohlo obrátit proti subjektům s nízkým rizikovým profilem. Navíc neumožňuje od přijatého peněžního kolaterálu třeba odečíst příslušné expozice. Také derivátové zajišťovací transakce sníží riziko, ale jsou přidány do výpočtu 34
Basel III: dopad do českého finančního sektoru, Vladimír Tomšík Česká národní banka 31. květen 2011,str.14, dosstupné z: http: [cit. 2012-1-13]
56
poměru finančních prostředků. Tím pádem nové leverege ratio přenáší zlepšenou kvalitu limitů. Primárně se teď bude obracet na kvalitu limitu a ne na výši aktiv. Systemic add-on – směrován na redukci selhání mezibankovních vztahů. Regulátorem se bude provádět monitoring mezibankovních rizik, spojený s poskytnutím mezibankovních úvěrů. Už se nebude opírat o pravidlo «too big to fail».
4.4
Standarty likvidity
Standardy likvidity se dělí na dva ukazatele:
ukazatel likviditního krytí (Liquidity Coverage Ratio – LCR) a
ukazatel čistého stabilního financování (Net Stable Funding Ratio – NSFR).
Podle LCR budou muset banky disponovat dostatečným objemem vysoce kvalitních likvidních aktiv, který bude větší, než jsou jejich očekávané budoucí čisté výdaje (tj. rozdíl mezi peněžními výdaji a příjmy) v průběhu následujících 30 dní. Basilejská komise určila řadu kritérií pro určení vysoce kvalitních likvidních aktiv. Tato aktiva budou muset splňovat požadavky, například na úroveň rizika nebo korelaci s rizikovými aktivy. Do peněžních výdajů a příjmů budou vstupovat jak toky z bilančních operací, tak z těch mimobilančních (např. peněžní toky z úvěrových příslibů, záruk nebo derivátů). NSFR ukazatelem bude zajištěna střednědobá a dlouhodobá likvidita banky. „Úkolem tohoto ukazatele bude zabezpečit, aby si banky udržovaly dostatek likvidity k financování svých aktivit v časovém horizontu nejméně jednoho roku.“ 35 Basel III zvyšuje kvalitu řízení rizik likvidity a zároveň zavedením ukazatele NSFR podporuje dlouhodobé financování. Po bankovních institucích bude požadováno, aby držely postačující objem dostupných stabilních zdrojů (např. kapitál, preferenční akcie se splatností nejméně jednoho roku).
4.5
Rámec řízení Governance framework (rámec řízení) je oblast kvalitativního řízení bank. Basilejská
komise BCBS revidovala principy interní "governance", s cílem posílit oblast řízení rizika a řídicí a kontrolní systémy. Na jeho základě orgány dohledu získají nové možnosti pro výkon dohledu, včetně zásahu proti nepřiměřeným rizikům. Návrh také znamená posílení požadavků 35
Veronika Bučkova, Standarty likvidity Bank podle Basel III, dostupné z:
http:, [12.2.2012]
57
na řízení a správu společnosti (corporate governance). V neposlední řadě má za cíl konsolidovat regulaci úvěrových institucí stanovením jednotných pravidel (tzv. single rule book).
4.6
Nedostatek kapitálu Navýšení kapitálových požadavků v bankách může zapříčinit nedostatek dostupného
kapitálu. Proto existují obavy, že implementace doporučení Basel III bude mít vliv na další omezení bankovních půjček. Čím více potřebuje banka kapitálu na pokrytí svých rizik, tím více se snižuje návratnost kapitálu při stejné hodnotě čistého zisku. „Řídicí orgány bank (představenstva) by měly stanovovat svou obchodní strategii mimo jiné podle toho, které obchodní jednotky nebo činnosti přinášejí dostatečnou návratnost kapitálu, jenž je potřeba držet a alokovat na tuto činnost pro pokrytí jejich rizik.“36 Z výše uvedených principů vyplývá, že nejdůležitějším cílem řízení bank je vybalancování velikosti rizik, tj. rizikového apetitu banky, kapitálových zdrojů a očekávaného zisku.
4.7
Cesty řešení případného nedostatku kapitálu
“V prvé řadě by banky měly využívat soukromé zdroje kapitálu, a to i prostřednictvím restrukturalizace a převodu dluhů na nástroje vlastního kapitálu. Dokud nebude cíle dosaženo, měly by banky podléhat omezením vztahujícím se na rozdělování dividend a výplatu bonusů.“37 4.7.1 Samofinancování, rozdělení zisků Zadržené, tedy nerozdělené zisky byly a stále jsou jedním z nejvýznamnějších zdrojů na pravidelné posilování kapitálového vybavení. V posledních deseti letech byla v bankovní struktuře v průměru celá polovina dosažených zisků využita na posílení regulatorního kapitálu. V roce 2009 bylo téměř 40 procent zisku použito na zvýšení kapitálové přiměřenosti bank.
36
RNDr. Monika Laušmanová, CSc, Basel III m§že pozitivně ovlivnit řízení Bank, dostupné z: http: , [cit. 2012-3-8]
37
Brusel 26. října 2011« PROHLÁŠENÍ HLAV STÁTŮ A PŘEDSEDŮ VLÁD EU» str3, dostupné z: ,[cit. 2012-3-8]
58
4.7.2 Externí financování 4.7.2.1 Smlouva pro státní podporu Evropská komise poskytuje státní podporu ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. ledna 2011. Podpora se poskytuje formou záruk za financování, formou rekapitalizace a opatření na záchranu aktiv – s pravidly Smlouvy pro státní podporu, jakož i požadavek plánu restrukturalizace a plánu na obnovení životaschopnosti (sdělení o restrukturalizaci). Komise požaduje, aby členské státy předložily plán restrukturalizace pro všechny banky, které obdrží veřejnou podporu ve formě rekapitalizace nebo opatření na záchranu znehodnocených aktiv, ať už se jedná o podporu z vnitrostátních zdrojů či zdrojů EU, bez ohledu na objem či důvod podpory. „Komise stanoví nezbytnost restrukturalizace na základě přiměřeného posouzení dlouhodobé životaschopnosti bank, přičemž zcela zohlední všechny relevantní prvky: zda nedostatek kapitálu souvisí především s nedostatečnou důvěrou ve státní dluhopisy, zda jsou kapitálové vklady z veřejných prostředků omezeny na výši nutnou pro kompenzaci ztrát způsobených valorizací státních dluhopisů členských států EHP* na tržní cenu v bankách, které by jinak byly životaschopné a zda z analýzy vyplývá, že příslušná banka nepodstupovala při nákupu státních dluhopisů nepřiměřené riziko.“38 4.7.2.2 Upsání akcií Úpis dalších akcií na burzu. Podobný postup je ovšem za normálních okolností doprovázen poklesem kurzu. Velice zajímavý je také návrh, aby banky vydávaly dluh, který se přemění na akcie, jednak když se systém ocitne v krizi, což by se určovalo rozhodnutím regulátora nebo automaticky podle údajů, které ekonomika vykazuje, a jednak pokud množství kapitálu dané banky klesne pod určitou úroveň. „První podmínka by měla zajistit, že banka, která se dostala do problémů nikoli kvůli kolapsu celého systému, ale kvůli špatným rozhodnutím vlastního vedení, se nevyhne takzvanému disciplinárnímu dluhovému efektu. Druhý požadavek pak odměňuje zdravé banky tím, že se vyhnou nucené změně vlastnické struktury. To navíc znamená pro banky další podnět k navýšení kapitálu v případě
38
Státní podpora: Komise prodlužuje dobu účinnosti krizových pravidel pro banky, dostupné z: , [3.3.2012]
59
očekávaných ztrát. Toto opatření také snižuje riziko nutnosti sanace bank ze státního rozpočtu.“ 39 4.7.2.3 Podřízený dluh Banky preferují při navyšování kapitálu formu podřízeného dluhu. Jde o druh dodatkového kapitálu (takzvaný Tier 2), který ERB rada využívá jako jeden ze způsobů navyšování kapitálu. „České banky využívají podřízený dluh v mnohem menší míře, než činí evropský průměr. Ke konci roku 2009 činil podřízený dluh jen zhruba čtrnáct procent celkového regulatorního kapitálu bank v České republice.“40 Kapitál banky ERB v průběhu druhého čtvrtletí 2012 bude posílen formou podřízeného dluhu se splatností 7 let. Toto rozhodnutí je již promítnuto v plánu vývoje kapitálu a kapitálové přiměřenosti. Banky ČR jsou zavázány informovat a obrátit se s žádostí na ČNB pro schválení záměru zahrnovat podřízený dluh do regulatorního kapitálu. Podřízený dluh je sice z hlediska regulátorů méně kvalitní než běžný akciový, ale dohledové autority musejí při posuzování kapitálové přiměřenosti konkrétní banky zohlednit i tento druh kapitálu. Podřízený dluh představuje kapitálový instrument střednědobého až dlouhodobého charakteru, který většinou drží zahraniční mateřské banky. Řečeno jinak, u podřízeného dluhu se rizika nacházejí na straně věřitele, nikoliv na straně dlužníka, který již příslušné zdroje obdržel. ČNB ke konci 3Q 2011 provedla hodnocení kapitálu bank návazně na zátěžové testy a tím přisoudit nová kritéria hodnocení bank. Kvůli zátěžovým testům se některé banky ocitají v režimu pozorování s možným zhoršením ratingu. V zátěžových testech bylo provedeno srovnání dosažené kapitálové přiměřenosti s osmiprocentním regulatorním minimem. Aby banky omezily fluktuaci svých rizik, provádí interní testování v rámci jednotlivých rizik banky.
39
Hospodářská a sociální rada (ECOSOC), Regulace finančního sektoru, ročník 2010-2011, str.11, dostupné z: < http://www.studentsummit.cz/data/1296726223457BGR_ECOSOC_Regulace.pdf >, [cit. 2012-3-1]
40
Česká národní banka, Metodologie testu je správná dostupné z: http: , [cit. 2012-3-1] *Evropský hospodářský prostor
60
4.8
Stress testy v rámci úvěrového rizika V rámci systému řízení úvěrového rizika banka pravidelně provádí tzv. stresové
testování s cílem určit dopad změny zvolených parametrů na úvěrové portfolio, tvorbu opravných položek a rezerv a kapitál banky. Scénáře jsou vždy zvolené tak, aby odpovídaly rizikovému portfoliu úvěrového portfolia banky a testovaly jeho nejrizikovější oblasti. Cílem stress testu je stanovit dopad defoltu největších expozic do tvorby opravných položek, rezerv a kapitálu banky. Banka předpokládá, že dlužníci nebudou schopni uhradit své závazky vůči bance a banka je nucena uspokojit své pohledávky v realizaci zajištění. Banka předpokládá několik scénářů zhoršení bonity klientů a vliv zhoršení kvality zajištění na tvorbu opravných položek a rezerv kapitálu banky. Po provedeném stress testu banka zhodnocuje výsledky, obvykle to jsou extrémy provedených stress testů na různé scénáře, a banka se vystavuje riziku poklesu kapitálu až na případ pod zákonem stanovený minimální limit kapitálu banky (tj. 500 mil. CZK).
4.9
Stress testy v rámci tržního rizika Stressové testování úrokového rizika celého portfolia se provádí nejméně jedenkrát za
tři měsíce, pro každou měnu zvlášť. Stressové testování pro některou měnu není nutné provádět, pokud podíl této měny nepřesáhne 5% z aktiv nebo pasiv banky. Stressové testování obsahuje promítnutí výsledků na kapitál banky. Výsledek stressového testování se zdokumentuje a stává se součástí reportu o tržním riziku. V případě, že se na základě stressového testování zjistí, že by dopad úrokového šoku mohl způsobit pokles ekonomické hodnoty (rozumí se současná hodnota očekávaných budoucích čistých peněžních toků) banky o více než 20 % součtu původního Tier 1 a dodatkového Tier 2 kapitálu banky, navrhuje ihned odbor rizik opatření k nápravě. O přijatých opatřeních banka informuje Českou národní banku. Řízení banky podle modelu Basel III bude představovat následující model: -
obchodní (business) model;
-
rizikový profil;
-
riziková únosnost (kapacita rizikovosti banky).
S přijetím Basel III leží na bankách úkol dobré spolupráce a hlubokého pochopení souvislostí. Nutnou podmínkou úspěchu je omezení negativních dopadů regulatorních požadavků. Banky 61
musí vytěžit ze zdánlivě negativních stránek nové regulace to pozitivní, co může pozvednout kulturu a efektivitu jejich řízení.41
Závěr Na závěr diplomové práce shrnu provedenou analýzu úlohy Basel II na příkladu Evropsko-ruské banky a.s. Cílem zavádění Basilejských opatření je posílit odolnost bankovního sektoru v zájmu dlouhodobého udržitelného ekonomického růstu. Opatření jsou navrhována pod dojmem krize a pod časovým tlakem. Jak prokázala analýza, splnění jednotlivých ukazatelů izolovaně nemusí být obtížné, ale problematické může být souběžné působení ukazatelů. Platný Basel II na příkladu ERB přispívá k držení množství kvalitního kapitálu, který musí banka držet vzhledem k rizikovosti úvěrů, které vydávají. ERB je sice mladá banka působící na území České republiky, ale bez ohledu na její krátkou historii zcela plní požadavky uloženy Basel II. Banka nedisponuje velkým regulatorním kapitálem a počítá vnitřně stanovený kapitál na úrovni kapitálu propočteného dle regulatorních požadavků. Jedním ze zajímavých rysů diplomové práce je, že je v ní popsán proces mladé rozvíjející se banky, která se snaží najít si své místo na bankovním trhu a řídí se stanovenými požadavky v souladu s mezinárodními normami a uznanými standardy bankovního řízení. Zvláštnost banky a zároveň její jednoduchost je v kapitálové složce banky. Banka může tvořit vedlejší dodatky (Tier 2) pouze podřízeným dluhem A. Pro banku zatím nejsou relevantní ostatní položky dodatkového kapitálu na individuálním základě.
41
Bankovníctvi, Basel III může pozitivně ovlivnit řízení Bank, dostupné z:
< http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-50251200-basel-iii-muze-pozitivne-ovlivnit-rizeni-bank>, [2.3.2012]
62
Kapitálová přiměřenost banky leží vysoko nad minimálním 8 % kapitálovým přiměřením, a to ke dni 31. 12. 2011 činí 29, 84%. Banka uplatňuje základní principy při řízení rizik. Řízení rizik jsou důsledně oddělena od obchodní činnosti. Jsou stanoveny limity omezující celkové riziko, dílčí rizika a riziko koncentrace v hlavních rizicích, kterým je banka vystavena. Po analýze bylo zjištěno, že pro banku představuje úvěrové riziko nejvýznamnější riziko. Banka je za celou dobu své činnosti zaměřena primárně na služby poskytované korporátním klientům, a to klienty spolupracující s českým a ruským subjektem, kteří se podílejí na zahraničním obchodě s Ruskou federací. Výsledky úvěrové činnosti v průběhu let 2008-2011 považuje banka za dobré. Během poslední dvou let se aktivní politika banky soustředí na expanzi v poskytování úvěrů. Toto chování banky nemohlo nenechat stopy na RWA banky. Navíc nesmím zapomenout na to, že klientské portfolio banky má přímý vliv na růst RWA v bance. Příčina růstu RWA je zahrnutá ve vysoké rizikové váze poskytnutých úvěrů. Řešení je nejenom v navýšení kapitálu banky, ale také v diverzifikaci rizika úvěrového portfolia. Banka by měla zahrnout do svého úvěrového portfolia větší poměr českých klientů a klientů z dalších území EU s nižší rizikovou váhou. Tímto se RWA úvěrového portfolia banky změní nejenom kvantitativně, ale zároveň kvalitativně a poměr rizikové váhy k úvěrovému portfoliu banky by měl mít stabilní tendenci vývoje pří úvaze příznivého ekonomického prostředí. V rámci tržního rizika banka podstupuje pouze úrokové riziko a měnové riziko. Analýza banky prokázala, že úrokové riziko bylo v průběhu let 2008 – 2011 marginální. Nicméně v rámci procesu schvalování úrokových sazeb pro pasivní obchody banky (jako celek) i pro jednotlivé aktivní obchody je vždy pečlivě zvažována i akceptovatelnost úrokového rizika. V rámci měnového rizika banka obchoduje ke dni 31. 12. 2011 pouze v ceských korunách a dalsích měnách. Měnové riziko banky je snižováno pomocí měnových derivátů spolu s prováděním stresového testování. Systém řízení operačního rizika zajišťuje plnění regulatorních požadavků na minimální kapitálové krytí operačního rizika i zajištění informačních povinností vůči ČNB i veřejnosti.
Banka pod operačním rizikem posuzuje i riziko compliance, reputační a
strategické riziko.
63
Při sledování operačního rizika banka sleduje metodiky výpočtu kapitálové přiměřenosti k operačnímu riziku, banka je používá na základě přílohy č. 22 k vyhlášce ČNB 123/2007 Sb. V průběhu let 2008 - 2011 plnila banka pečlivě požadavky Basel II z hlediska jednotlivých rizik. Prokázala za minulé roky postupný náběh obchodní činnosti. Banka velmi důkladně posuzuje všechna obchodní rizika a její činnost je nadále směrována na snižovaní rizikové váhy vůči aktivům banky a využívání řady mechanizmů pro snižování rizika koncentrace. Poslední kapitola práce se tyka předběžného hodnocení dopadu Basel III na kvalitu řízení rizik. Především musím zdůraznit, že každá Basilejská smlouva zavadí nové ohraničení pro finanční instituci.
Z makroekonomického pohledu to jsou ohraničení na odolnosti
bankovního systému v době krize.
Z pohledu regulátorů zavádění nových pravidel velmi pravděpodobně povede k požadavku na zvýšení kapitálu, odstranění procykličností, zvyšování schopnosti banky absorbovat ztráty v krizových obdobích, udržení kapitálové přiměřenosti nad minimální požadovanou mírou (v dobách krize) a zvyšování disciplinovanosti bank. Z pohledu banky (jakožto akcionářů a managementu banky) nové pravidla sice zlepší kvalitu kapitálu banky, ale zároveň jeho obtížná dostupnost může utlumit aktivní obchody banky. Zavadění standardní bankovní regulace "Basilej III" a dalších nových pravidel bude vyžadovat, aby banky v nejbližších letech získaly dodatečný kapitál, stejně jako radikální restrukturalizaci bussinesu. V perspektivě Basel III budou banky velmi daleko od schopnosti vytvářet zisk na úrovni, která by uspokojila investory. Zejména se banky mají naučit více inteligentního zacházení s kapitálem a zároveň snižování nákladů. Mezi hlavní příležitosti ke snížení nákladů patří: konsolidace bank, snížení počtu expozitur bank, část bankovních operací provádět formou on-line transakcí a vývoj nových produktů, soustředících se na specifické zákazníky. Pro úspěch banky je pravděpodobně potřeba vývoje ve třech směrech. Za prvé snížení nákladů banky (včetně snížení počtu expozitur). Za druhé budou banky muset účelně spravovat vlastní kapitál, protože požadavky na kapitál jsou drahé, a tím větší mají dopad na manažerské řízení bank. 64
Za třetí by banky potřebovaly radikální reformu, ve které by regulátoři ověřili, do kterých aktiv banky investují, jaké uskutečnily obchody, a nařídili by zákaz činností, na nichž mají prospěch pouze bankéři. Při provádění změn ve všech třech směrech by působení Basel III bylo opravdu účinné.
65
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Struktura Basel I.................................................................................................9 Obrázek č. 2: Struktura Basel II................................................... ...........................................13 .
Obrázek č. 3: Struktura Basel III.............................................................................................20 Obrázek č. 4: Kapitálová přiměřenost......................................................................................23 Obrázek č. 5: Organizační řad...................................................... ...........................................26 .
66
Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Celkový kapitál Banky rok 2008 – 2009........................................................28 Tabulka č. 2 - Celkový kapitál Banky rok 2009 – 2010........................................................28 Tabulka č. 3 - Celkový kapitál Banky rok 2010 – 2011........................................................29 Tabulka č. 4 - Procentní změna a struktura úvěrového portfolio banky rok 2008/09...........30 Tabulka č. 5 - Procentní změna a struktura úvěrového portfolio banky rok 2009/10..................................................................................................................................31 Tabulka č. 6 - Procentní změna a struktura úvěrového portfolio banky rok 2010/11...........32 Tabulka č. 7 - Podíly úvěrového portfolia Banky v letech 2009 – 2011...............................35 Tabulka č. 8 - Zavážky vůči bankám a klientům v CZK a dalších měnách v letech 2009- 2011.............................................................................................................................35 Tabulka č.9 - Přehled o změnách regulatorního kapitálu 2009 – 2011........................... ....42 .
Tabulka č. 10 - Parametry RWA a kapitálové požadavek k úvěrovému riziku v průběhu let 2009/11...............................................................................................................45 Tabulka č.11 - Basel III: dopad do českého finančního sektoru..........................................56
67
Seznam grafů Graf č. 1 - Podíl aktiv v časových pásmech..............................................................................38 Graf č. 2 - Poskytnuty úvěry klientům......................................................................................39 Graf č. 3 - Aktivní pozice pro každé časové pásmo..................................................................39 Graf č. 4 - Přehled RWA v letech 2009 – 2011........................................................................44 Graf č. 5 - Porovnání RWA s kapitálovou složkou...................................................................45 Graf č. 6 - Rizikový profil úvěrového portfolia........................................................................46
68
Seznam použité literatury Osobní konzultace:
1. Ing.
František
Pavelka,
CSc.
«ZDROJE
NEZBYTNOSTI
EXISTENCE
REGULATORNÍHO RÁMCE FINANČNÍCH TRHŮ » [cit. 2011-11-13]
Dokumenty a oficiální materiály:
2. Bank for International settlements: History of the Basel Committee and its Membership, dostupné z WWW: < http://www.bis.org/bcbs/history.htm> [cit. 2011-11-05] 3. Bank for International settlements: Basel II: Revised international capital Framework, dostupné z WWW: < http://www.bis.org/publ/bcbsca.htm> [cit. 2011-11-10] 4. Bank for International settlements: Basel Committee on Banking Supervision Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking systems, dostupné z WWW: < http://www.bis.org/publ/bcbs189.htm> [cit. 2011-11-10] 5. Bank for International settlements: Progress report on Basel III implementation, dostupnéz WWW: < http://www.bis.org/publ/bcbs203.htm> [cit. 2011-12-16] 6. Bank for International settlements: Basel III international framework for liquidity risk measurement standards and monitoring, dostupné z WWW: < http://www.bis.org/publ/bcbs188.pdf> [cit. 2011-12-16] 7. Bank for International settlements: Basel III definition of capital, Paragraphs 52-53 (criteria for Common Equity Tier 1), Paragraphs 54-56 (Criteria for Additional Tier 1 capital), dostupné z WWW: < http://www.bis.org/publ/bcbs204.htm> [cit. 2012-1-13] 8. Bank for International settlements: «International Convergence of capital measurement and capital standarts», dostupné z WWW: < http://www.bis.org/publ/bcbs04a.htm> [cit. 20121-14] 9. Česká Národní Banka: Obsah vyhlášky č. 123/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb., vyhlášky č. 380/2010 Sb. a vyhlášky č. 89/2010 Sb, Přílohy č. 4, 5, 9, 10, 11, 12, 14,15, 17, 19, 23, 32, dostupné z WWW: [cit. 2012-1-25] 10. Česká Národní Banka: Zákon č.21/192 SB., o Bankách, dostupné z WWW: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/zako n_o_bankach.pdf> [cit. 2012-1-25] 69
11. Brusel 26. října 2011 «Prohlášení hlav statů a předsedů vlad EU», dostupné z WWW: [cit. 2012-3-8] 12. Evropská komise: Státní podpora: Komise prodlužuje dobu účinnosti krizových pravidel pro banky, dostupné z WWW: [cit. 2012-3-8] 13. Hospodářská a sociální rada (ECOSOC): Regulace finančního sektoru, ročník 2010-2011, dostupné z WWW: [cit. 2012-3-1] 14. Česká bankovní asociace: Změny bankovní regulatoriky a dopad na banky působící v ČR, L. Niedermayer, J. Klumpar, L. Lízal, P. Sobíšek, J. Bušek, P. Vojáček, dostupné z WWW: < http://www.czech-ba.cz/data/articles/down_15663.pdf> [cit. 2012-1-25]
Publicistika, denní tisk:
15. Bankovnictví.cz:
Budoucnost
kapitálové
regulace
bank,
dostupné
z
WWW:
[cit. 2012-1-25] 16. Česká
Národní
Banka:
Slovník
pojmu,
dostupné
z
WWW:
[cit. 2012-1-20] 17. Česká Národní Banka: Význam ratingů pro stabilitu finančního sektoru, dostupné z WWW: [cit. 2012-1-19] 18. Ing. Petr Strnad «Riziko tržní likvidity a jeho zohlednění v ukazateli Value at Risk», dostupné z WWW: < www.vse.cz/polek/download.php?jnl=aop&pdf=11.pdf>[cit. 2012-1-19] 19. Moodys‘ annalytics: Basel III capital and liquidity standards, dostupné z WWW: [cit. 2012-2-1] 20. Bankovnictví: Basel III může pozitivně ovlivnit řízení bank, dostupné z WWW: [cit. 2012-2-1] 21. KPMG Issue and Implication: dostupné z WWW: 70
[cit. 2012-2-3] 22. Česká Národní Banka: Rizika koncentraci úvěrových portfolií Bank V ČR, dostupné z WWW: [cit. 2012-2-12] 23. Česká Národní Banka, Radka Litošová, Tomáš Rýdl, Jitka Svobodová: Řízení rizik a kapitálové požadavky ve finančních sektorech, dostupné z WWW: [cit. 2012-2-15] 24. Česká Národní Banka: Koncepce dohledových činností, dostupné z WWW: [cit. 2012-3-15] 25. Česká Národní Banka: Zátěžové testy, dostupné z WWW: < http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zatezove_testy > [cit. 2012-3-15] 26. European Commission the EU single market:Regulatory Capital, dostupné z WWW: < http://ec.europa.eu/internal_market/bank/regcapital/index_en.htm> [cit. 2012-2-15] 27. Česká Národní Banka: Metodologie testu je správná, aut. Jan Frait, Adam Geršl, dostupné z WWW: [cit. 2012-2-15] 28. McKinsey&Company: Bael III and Eropean banking:Its impact, how banks might respond and the challenges of implementation, Philipp Harle, Erik Luders a Co. November 2010, dostupné z WWW: < www.mckinsey.com/.../McKinsey/.../26_Basel_II.> [cit. 2011-12-15] 29. Česká Národní Banka: Implementace Pilíře I v bankách, Helena Sůvová, Radka Litošová, Růžena
Víškova,
Tomáš
Schűtz,
dostupné
z
WWW:
[cit. 2011-12-1] 30. Dan Hojdar: Komparace metod pro výpočet kapitálového požadavku pro tržní riziko – Value at Risk, dostupné z: < ies.fsv.cuni.cz/default/file/download/id/132> [cit. 2011-2-15] 31. Vedomosti.ru: dostupné z WWW: [cit. 2011-3-17] 71
Ostatní zdroje:
32. Wikipedia: Basel II: dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/BASEL_II > [cit. 2012-1-13] 33. Česká národní banka: Basel III: dopad do českého finančního sektoru, Vladimír Tomšík, dostupné z WWW: [cit. 2012-1-13] 34. Česká národní banka: Basel III Požadavky nové regulace a její dopad na bankovní sektor, Monika Laušmanová, dostupné z WWW: [cit. 2012-1-13] 35. Finance.cz: Standarty likvidity bank podle Basel III, dostupné z WWW: < http://www.finance.cz/zpravy/finance/310628-standardy-likvidity-bank-podle-basel-iii/ > [cit. 2012-3-13] 36. Bryan J. Balin, The Johns Hopkins University School of Advanced International Studies (SAIS),Washington DC 20036, USA: Basel I, Basel II, and Emerging Markets: A Nontechnical Analysis, dostupné z WWW: < http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1477712 > [cit. 2012-1-13] 37. Česká spořitelna: prezentace Basel II, dostupné z WWW: < http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/BaselII_final_cj.pdf > [cit. 2012-2-3] 38. Česká národní banka: Basel III – dopady na náklady financování a ekonomickou aktivitu, Jan Frait, dostupné z WWW: [cit. 2012-2-3] 39. Pricewaterhousecoopers luxembourg: Basel III a risk management perspective – 2011, dostupné z WWW: [cit. 2012-3-20] 40. Výroční zprávy Evropské - ruské banky a.s., za léta 2008 až 2010, dostupné z WWW: [cit. 2012-1-20] 41. Organizační
struktura
Evropsko-ruské
banky
a.s.,
dostupné
z
WWW:
[cit. 2012-2-2] 42. Veřejné informace Evropsko-ruské banky a.s. v souladu s požadavky ČNB, dostupné z 72
WWW:< http://erbank.eu/cz/index.php?id=33> [cit. 2012-2-2]
Vnitřní normy Evropsko – ruské banky a.s.
43. Směrnice B 001/2011: «Strategie řízení kapitálu a kapitálové přiměřenosti na individuálním základě» 44. Směrnice B 016/2011: «Strategie řízení rizika likvidity Banky na individuálním základě 45. Směrnice A 020/2009: «Strategie a řízení tržních rizik banky» 46. Směrnice A 019/2009: «Strategie řízení operačního rizika» 47. Procedura: «Sběr dat k událostem operačního rizika v Evropsko – ruské banky a.s. » 48. Směrnice B 077/2010: « Kategorizace pohledávek» 49. Report: «Operacioný risk report Banky za léta 2010 až 2011» 50. Report: «Úvěrový risk report Banky za léta 2009 až 2011» 51. Report: «Tržní risk report Banky za léta 2009 až 2011»
73
