Jak se české banky připravují na BASEL III Jan Kincl (Partner Grant Thornton Advisory) Andrew Dickson (Manager Grant Thornton Advisory) V současné době vzniká detailní podoba regulace BASEL III, její první zpřísněné požadavky na kategorizaci kvality aktiv vstoupí v platnost již za méně než 18 měsíců. Společnost Grant Thornton Advisory se ve svém průzkumu zeptala více než 150 odborníků z finančního světa na to, jak se české bankovnictví na BASEL III připravuje. O třetí kapitole regulace BASEL se diskutuje již mnoho let jako o pokračování regulace BASEL II (BII). Nicméně s globální finanční krizí, která začala na konci roku 2008 a vyústila v celou řadu státních zásahů na záchranu bank, se existence této úpravy stala ještě naléhavější a získala i nový politický rozměr. Skupina G20, která stojí za Radou pro finanční stabilitu, se rozhodla využít stávajícího systému BASEL, aby ochránila daňového poplatníka před nutností vyplácet krachující banky z vlastní kapsy. Zároveň však předkládá podmínky, které velkým bankám úpadek umožní, pokud nebudou na novou situaci připravené či budou mít problémy s financováním. BASEL III stručně řečeno znamená, že banky budou muset posílit kapitálové rezervy, a to nejen z hlediska kvantity, ale také z hlediska kvality. Regulace navíc počítá se zavedením nových ukazatelů pákového poměru, likvidity a čistého stabilního financování. BASEL III proto zpřísňuje regulaci BASEL II nejen v oblasti bankovního kapitálu a povinností spojených s likviditou, ale dotýká se i interních opatření a procesů, které bude při přípravách třeba zavést podle definovaného časového rámce. Průzkum Grant Thornton se zaměřil na probíhající opatření v souvislosti s implementací BIII v českých bankách v praktické projektové rovině, dopady nové regulace do finanční situace bank a dopady do obchodního chování bank při poskytování úvěrových služeb pro klienty. BASEL III jako projekt Z průzkumu vyplynulo, že většina českých bank v současné době sleduje vývoj a analyzuje dopady nové regulace na své úvěrové a obchodní modely. Méně než 10 % začalo s formální přípravou implementace vzhledem k délce implementačního období, které je navíc rozdělené do jednotlivých fází.
V jaké fázi příprav na BASEL III je vaše banka?
Monitorování vývoje (znění regulace atd.…) Analýza dopadu Probíhá implementace některých opatření Příprava plánu a strategie implementace Regulace bude zavedena jako rozšíření BASEL II
Regulace BASEL II požadovala, aby měly banky automatický a centralizovaný interní systém hodnocení úvěrů. Na návrhu těchto systémů a aplikací na vytváření jednotlivých reportů se tedy značnou měrou podílelo IT. Téměř 60 % respondentů průzkumu se ale domnívá, že na přípravách na BIII se IT podílet nebude. 20 % respondentů naopak odpovědělo, že IT se na projektu podílet bude. Projekt BIII spadá i nadále do kompetence představenstva. Ovšem jak uvedlo více než 90 % dotázaných, implementaci BIII povede Risk Management. Další zmínka padla pouze o oddělení Project Internal Compliance, které se podle odpovědí do projektu více zapojí obvykle až poté, co regulace skutečně vstoupí v platnost. Nicméně 9 % respondentů uvedlo, že Compliance bude hrát v projektovém týmu klíčovou roli již od samého počátku. Průzkum každopádně rovněž ukázal, že řada bank implementuje BIII jako součást rozsáhlejšího vnitroskupinového projektu, založeného na stejném postupu a společných harmonizačních metodologiích. Projekt pak většinou řídí člen představenstva na úrovni skupiny. Liší se i postupy bank, které v České republice provozují větší počet právnických subjektů. Odpovědnost za BIII se většinou přesunula na nejnižší úroveň, i když naopak 28 % českých bank projekt vede na národní úrovni a své lokální subjekty podporuje.
Finanční připravenost na BASEL III Většina bank v České republice již nyní splňuje požadavek, který přinese první fáze zavádění BIII, tedy držet 4,5 % vlastního kapitálu (zvýšení ze 2 % podle regulace BII) a 6 % kapitálu Tier I (zvýšení ze 4 % podle regulace BII) rizikem zatížených aktiv (RWA). České banky se z ekonomické krize vzpamatovaly rychleji, než se čekalo, a mají „dobrou výchozí pozici“, aby vyhověly přísnějším regulačním požadavkům BIII. Potvrzuje to jak ratingová agentura Standard and Poor´s, tak odpovědi získané v průzkumu. Jen pro ilustraci, když se podíváme na jádrový kapitál Tier 1, většina českých bank drží mezi 8 a 9 % rizikově zatížených aktiv (RWA), což podle časového harmonogramu implementace odpovídá požadavkům BIII do konce roku 2014. Přesuňme pozornost k ukazateli krytí likviditou (LCR), kdy je na banky kladen požadavek držet dostatečný objem „vysoce kvalitních likvidních aktiv“, který by v případě krizové situace pokryl čistý odliv hotovosti na období 30 dnů. Více než 60 % respondentů odpovědělo, že jejich banka již nyní splňuje požadavky, jejichž zavedení je naplánováno na rok 2015. Basel III – Studie připravenosti 2011
|3
Ukazatel čistého stabilního financování (NSFR), který zavádí BIII, měří množství dlouhodobějších stabilních zdrojů financování dané instituce v relativním poměru k profilu likvidity financovaných aktiv a bude zaveden v roce 2018. Jak vyplývá z průzkumu, téměř polovina oslovených institucí již nyní splňuje požadavky kladené na stabilní financování bankovních rozvah, mimo rozvahovou míru rizika i aktivity na kapitálovém trhu.
Který z následujících požadavků regulace Basel III již nyní splňujete?
Tier 1 Tier 2 (jádrový kapitál)
LCR
NSFR
Pákový poměr
Obchodní dopad regulace BASEL III Změna kapitálových požadavků, tedy posun od BII k BIII, s velkou pravděpodobností výrazně ovlivní ziskovost bank Dopad na návratnost kapitálu (ROE) je obecně odhadován v rozsahu až 4 procentních bodů. Banky budou muset pozorně mapovat situaci a řídit dopad regulace na strategii i všechny oblasti provozu. Jak vyplývá z odpovědí respondentů průzkumu, banky v současné době monitorují vývoj a provádějí analýzu tohoto dopadu. Ta jim umožní naplánovat a zvládnout změny v oblasti řízení kapitálu, snižování nákladů, úpravy cen, až po změny týkající se opatření pro řízení kapitálu zaměřené na restrukturalizaci rozvahy tak, aby se zvýšila jeho kvalita a snížily dodatečné kapitálové potřeby plynoucí ze zavádění BIII.
Basel III – Readiness Survey 2011
|7
Jaký bude podle vašeho názoru dopad na následující oblasti? Jiné Procesy HR Organizační struktura IT Komerční úvěry / úvěry pro firemní investice
Žádný dopad Malý Střední Značný
Výkaznictví Řízení kapitálu Celkový obchodní model
Vedení banky bude rovněž muset přehodnotit obchodní strategie a do budoucna vytvořit takové modely a produkty, které budou po stránce kapitálu a likvidity efektivní. Je možné, že v některých případech bude nutné zvážit i produktovou nabídku. Jak nicméně vyplynulo z odpovědí respondentů, jediný „výrazný“ dopad pociťují banky v oblasti komerčních úvěrů. Objem úvěrů se bude nově hodnotit s ohledem na vyváženost, likviditu a financování úvěrových aktivit, tak jak budou probíhat jednotlivé fáze zavádění regulace. Banky nicméně předpokládají, že velký dopad pocítí ve významných strategických oblastech, jako je celkový obchodní model a řízení kapitálu. Nejmenší dopad bude mít regulace podle jejich názoru na počet zaměstnanců a pouze minimálně se dotkne oblasti procesů a IT, kde dojde k úpravě stávajících modelů BII a jejich doplnění o parametry BIII. BIII ovlivní i mezibankovní úvěry. Přísnější kapitálové požadavky mohou vést k tlaku na náklady na straně věřitelů, a tím pádem i klientů, kteří využívají maloobchodní a podnikatelské úvěry. K určitým změnám bude možná muset dojít i v celém bankovnictví, neboť české banky by mohly být donuceny zredukovat určité oblasti a investovat do jiných, aby vyhověly změněným požadavkům na kapitál a likviditu. Podle studie provedené v roce 2010 organizací OECD se bude dopad implementace BASEL III na růst HDP pohybovat v rozmezí – 0,05 až – 0,15 procentního bodu ročně. Studie dále uvádí, že banky mohou být nuceny navýšit úvěrové rozmezí v průměru asi o 15 bazických bodů, aby mohly financovat navýšené nároky na kapitál.
Basel III – Studie připravenosti 2011
|8
Předpokládáte pokles úrovně bankovních úvěrů v důsledku vyšších kapitálových nároků?
Žádný dopad Mírné snížení Střední snížení Výrazné snížení á redukce
Většina bank v České republice předpokládá, že dopad na úroveň bankovních úvěrů s ohledem na zvýšené náklady na financování, které budou muset některé banky převzít, nebude v důsledku vyšších kapitálových požadavků velký. Zvýšené kapitálové náklady ponesou klienti. Z výsledků průzkumu dále vyplývá, že se neočekává – a není žádoucí – výraznější dopad na oblast spotřebitelských úvěrů. Konkurence mezi bankami bude i nadále vést k efektivitě a zajištění harmonizace s novou regulací tak, aby byl dopad na klienty co možná nejmenší (modely financování, procesy, reorganizace atd.). Shrnutí České banky navzdory dlouhému implementačnímu období podle všeho výzvy, kterým budou čelit, pochopily a začaly s přípravou a plánováním strategické a technické harmonizace s novou regulací. Zahájily již i přípravu plánů na to, jak se adaptovat v případě potenciálních změn řízení kapitálu a obchodních modelů. Výsledky průzkumu sice ukázaly, že v českém bankovním sektoru existují v otázce implementace BIII určité jednotné vzorce a trendy, nicméně metody a časový harmonogram implementace, vedení, strategie řízení rizik, managementu, IT, procesů i řízení informačních systémů se u jednotlivých bank liší. Úspěšné metody implementace však budou mít i celou řadu společných faktorů. Mezi ně patří jasný cíl a rozsah, dosažení harmonizace s minimálními náklady, včasná analýza dopadu a plánování a využití stávajících interních znalostí k regulaci BASEL získaných z fází BI a BII. Všechny tyto faktory je nutné definovat a řídit prostřednictvím robustního projektového managementu a za dohledu vyššího managementu. Nezbytný je rovněž dostatečný rozpočet. Přípravy na regulaci BASEL III se v bankách dotknou mnoha organizačních složek, počínaje oblastí IT, přes řízení rizik až po operations či interní audit.
Basel III – Studie připravenosti 2011
| 12
