Analýza účetní uzávěrky a závěrky ve firmě Prabos plus a. s

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín studijní obor: Účetnictví a finanční řízení

Analýza účetní uzávěrky a závěrky ve firmě Prabos plus a. s.

Květen 2013

Hana Zvonková

Tento Tentoprojekt projektjejespolufinancován spolufinancovánEvropským Evropskýmsociálním sociálnímfondem fondemaastátním státnímrozpočtem rozpočtemCR. ČR.

Tato absolventská práce s názvem „Analýza účetní uzávěrky a závěrky ve firmě Prabos plus a. s.“ byla zpracována jako práce v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038 “Inovace vzdělávacích programů dle poţadavků podnikatelské praxe v rámci procesu stabilizace VOŠE Zlín“.

ABSTRAKT Tato absolventská práce

analyzuje

účetní

uzávěrku a

závěrku

ve společnosti

Prabos plus a. s. Teoretická část se věnuje vysvětlování pojmů účetní uzávěrky a závěrky, dále popisuje úkony, které je nutno provést před samotným sestavením účetních výkazů a uzavřením účetních knih a povinnosti spojené s účetní závěrkou. Úvod praktické části je zaměřen na charakteristiku společnosti, její historii a současnost, organizační strukturu a předmět podnikání. Dále je provedena analýza rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Poté jsou sepsány poznatky z analýzy a doporučení pro zlepšení provádění účetní závěrky společnosti.

Klíčová slova: účetní uzávěrka, účetní závěrka, rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha k účetní závěrce, výroční zpráva

ABSTRAKT This graduate´s work analyses balance of books and financial statement in Prabos plus a. s. In a theoretical part I engage in explanation of terms balance of books and financial statements, then I describe operations needed to be done before the account statements formation itself and before a ledger closure and duties connected with financial statement. An introduction of a practical part is aimed at a characteristic of the company, its history and the present, at an organization structure and its object clause. Next the analysis of the balance of books and financial statement process is carried out. At the end there is written up finding of analysis and suggestion for improvement of the financial statement performs in the company.

Keywords: closing of book, financial statements, balance sheets, profit and loss statement, enclosure to the financial statements, annual report

Poděkování: Chtěla bych poděkovat firmě Prabos plus a. s. Slavičín za poskytnutí praxe, dále vedoucí mé absolventské práce Radomíře Pechancové, která mi ochotně pomáhala s přípravou této práce. Poděkování patří také paní Ing. Janě Šilhánové za konzultace a poskytnutí informací. Současně bych chtěla poděkovat své rodině za trpělivost a podporu v průběhu studia.

Motto: „Člověk mnoho vydrží, má-li cíl.“ (T.G.Masaryk)

Prohlášení

Já, Hana Zvonková, absolvent(ka) denního studia Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín tímto prohlašuji, ţe: a) jsem autorem (autorkou) a nositelem (nositelkou) autorských práv k absolventské práci na téma „Analýza účetní uzávěrky a závěrky ve firmě Prabos plus a. s. “, která vznikla v rámci studia na Obchodní akademii Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín a v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038; b) k práci jsem pouţil(a) zdroje, které jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury; c) s účinností od dnešního dne poskytuji k této absolventské práci níţe specifikovanou licenci

Creative

commons,

jejíţ

plné

znění

je

dostupné

na

adrese

http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/legalcode (dále jen „licence“), resp. zpřístupňuji dílo za podmínek této licence, a to takto: licence opravňuje nabyvatele šířit pouze k nekomerčním účelům, a to pouze pod stejnou nebo obdobnou licencí vţdy s uvedením jména autora a názvu díla; licence neopravňuje nabyvatele k úpravě díla a k šíření upraveného díla; licence vylučuje jakékoli komerční vyuţití díla; d) na díle neváznou práva třetích osob, která poskytnutí licence brání, a jsem oprávněn(a) ji poskytnout; e) souhlasím s tím, aby absolventská práce byla k dispozici v Informačním centru pro potřeby studentů Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín.

Ve Slavičíně, dne 3. 5. 2012 .......................................... podpis

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 7 I TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 8 1 VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ .................................................................... 9 1.1 UŢIVATELÉ ÚČETNÍCH INFORMACÍ ..................................................................... 9 2 ÚČETNÍ UZÁVĚRKA............................................................................................. 10 2.1 INVENTARIZACE............................................................................................... 10 2.1.1 Druhy inventarizací .......................................................................... 11 2.1.2 Druhy inventur.................................................................................. 11 2.1.3 Inventarizační rozdíly ....................................................................... 12 2.2 VĚCNÁ A ČASOVÁ SOUVISLOST ........................................................................ 12 2.3 UZAVÍRÁNÍ ÚČETNÍCH KNIH ............................................................................. 12 2.3.1 Stanovení základu daně a výpočet daně z příjmů............................. 13 3 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA................................................................................................ 14 3.1 ROZVAHA ........................................................................................................ 16 3.2 V ÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT .................................................................................... 16 3.3 PŘÍLOHA .......................................................................................................... 17 3.4 CASH FLOW...................................................................................................... 17 3.5 POVINNOSTI SPOJENÉ S ÚČETNÍ ZÁVĚRKOU ...................................................... 18 3.5.1 Audit ................................................................................................. 18 3.5.2 Výroční zpráva ................................................................................. 19 3.5.3 Zveřejnění ......................................................................................... 20 II PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 21 4 PRABOS PLUS A. S............................................................................................... 22 4.1 HISTORIE ......................................................................................................... 22 4.2 SOUČASNOST ................................................................................................... 23 4.3 HLA VNÍ PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ .......................................................................... 24 4.4 EKONOMICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM SPOLEČNOSTI .......................................... 24 4.5 O RGANIZAČNÍ STRUKTURA SPOLEČNOSTI ........................................................ 25 5 ANALÝZA ÚČETNÍ UZÁVĚRKY ........................................................................ 26 5.1 INVENTARIZACE............................................................................................... 26 5.1.1 Průběh fyzické inventarizace............................................................ 27 5.1.2 Průběh dokladové inventarizace ....................................................... 28 5.1.3 Rozdíly inventarizace ....................................................................... 30 5.2 UZÁVĚRKOVÉ ÚČETNÍ OPERACE ...................................................................... 30 5.2.1 Dohadné poloţky .............................................................................. 30 5.2.2 Časové rozlišení................................................................................ 31 5.2.3 Opravné poloţky .............................................................................. 34 5.2.4 Rezervy ............................................................................................. 35 5.2.5 Kurzové rozdíly ................................................................................ 35 5.2.6 Odpisy............................................................................................... 37 5.3 UZAVÍRÁNÍ ÚČETNÍCH KNIH ............................................................................. 38 5.3.1 Stanovení základu daně .................................................................... 38

ANALÝZA ÚČETNÍ ZÁVĚRKY ........................................................................... 41 6.1 ROZVAHA ........................................................................................................ 41 6.2 V ÝKAZ ZISKU A ZTRÁT .................................................................................... 44 6.3 CASH FLOW...................................................................................................... 46 6.4 PŘÍLOHA .......................................................................................................... 47 6.5 POVINNOSTI SPOJENÉ S ÚČETNÍ ZÁVĚRKOU ...................................................... 47 6.5.1 Audit ................................................................................................. 47 6.5.1.1 Auditorská firma............................................................................... 48 6.5.2 Výroční zpráva ................................................................................. 48 6.5.3 Zveřejnění ......................................................................................... 48 7 NEJBĚŢNĚJŠÍ CHYBY PŘI ÚČTOVÁNÍ ........................................................... 49 8 ZHODNOCENÍ A DOPORUČENÍ ........................................................................ 52 ZÁVĚR................................................................................................................................ 54 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .............................................................................. 55 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 57 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 58 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 59 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 60 6

Obchodní akade mie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín

7

ÚVOD Tématem absolventské práce je „Analýza účetní uzávěrky a závěrky ve firmě Prabos plus a. s.“ Účetní závěrka je důleţitá operace a nejdůleţitějším zdrojem informací o účetní jednotce na konci účetního období kaţdé společnosti. Je nezbytná jak pro vnitřní potřeby firmy, tak i pro externí uţivatelé (dodavatelé, banky, konkurenci, atd.) Účetní uzávěrka má chronologický postup, jedná se o přípravné práce, které napomáhají k věrnému a poctivému zobrazení účetnictví. Do kompetencí účetní uzávěrky patří uzavírání účetních knih a zaúčtování daňových povinností. Na základě účetní uzávěrky je sestavována účetní závěrka, která zahrnuje výkazy rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přílohy. V rámci povinnosti podniku musí vystavit účetní závěrku auditu, následnému schválení a nakonec ji zveřejnit v obchodním rejstříku. Pro zaměstnance společnosti, kteří se podílí na zpracování účetní uzávěrky a závěrky, je to úspěšné zakončení jejich práce za celé účetní období. Přestoţe jde o pravidelnou opakující se událost, mohou se vyskytnout případné chyby. Účetní uzávěrka, závěrka a její postup uzákoňuje Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví a je upravena aktuální vyhláškou č. 500/2002 Sb. Práce je rozdělena do dvou částí – teoretické a praktické. V teoretické části jsou seznámeni uţivatelé s informacemi, které se týkají účetní závěrky a uzávěrky. Jedná se především o účetní závěrku a uzávěrku a s tím spojené povinnosti. Praktická část vychází z teoretických poznatků literárních podkladů. Část se zabývá postupem účetní uzávěrky a závěrky ve firmě Prabos plus a. s. Slavičín za účetní období roku 2011. Práce je zaměřena na popis jednotlivých činností, které souvisejí s účetní uzávěrkou a závěrkou. Cílem této práce je zanalyzovat účetní uzávěrku a závěrku ve společnosti Prabos plus a. s. za rok 2011. Navrhnout vhodná doporučení pro zlepšení provádění uzávěrky a závěrky.

I TEORETICKÁ ČÁST


1

9

VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ

Kaţdá účetní jednotka (Rubáková a Hrouda, 2013, str. 11) musí mít k provozování své činnosti a k plánování budoucích úkolů k dispozici dostatek podkladů, a to jak o finančním hospodaření, tak jeho výsledku hospodaření. Jak uvádí Rubáková a Hrouda (2013, str. 11) hlavním úkolem účetnictví je věrně zobrazit ekonomickou stránku účetní jednotky o majetku a zobrazit zdroje jeho krytí pro majitele, banky, statistické a finanční úřady, zákazníky a veřejnost. Podle Štohla (2007, str. 4) účetnictví plní tyto funkce: informační funkce: poskytuje informace o hospodaření firmy, stavu podniku, důkazní funkce: můţe slouţit jako důkazní prostředek při vedení sporů, dispoziční funkce: poskytuje informace pro rozhodování a řízení podniku, kontrolní funkce: umoţňuje kontrolu stavu majetku a hospodaření, daňová funkce: informace pro účely daňové, získávání podkladů pro výpočet daňových povinností.

1.1 Uţivatelé účetních informací Uţivatelé účetních informací (Šašinková, 2009, str. 16) jsou: Interní uţivatelé: vlastníci podniku – snaţí se získat informace o moţnostech dalšího rozvoje firmy, manaţeři – jsou odpovědni za běţný chod účetní jednotky, jejich rozhodování potřebuje podrobné informace, zaměstnanci – zajímá je jistota zaměstnání, výše mezd. Externí uţivatelé: banky – při poskytnutí úvěru potřebují mít jistotu návratnosti finančních prostředků, konkurence – informace vyuţívají konkurenční podniky ke stanovení vlastní strategie, zákazníci – získávají informace o spolehlivosti firmy jako stálého dodavatele, finanční úřady – kontrolují, zda účetní jednotka správně vypočítala daň, dodavatelé – potřebují vědět, zda je účetní jednotka schopna splácet své závazky.


2

10

ÚČETNÍ UZÁVĚRKA

Koch (2011, str. 125) uvádí, ţe účetní uzávěrka je proces uzavírání účetních knih. Účetní uzávěrka předchází sestavení účetní závěrky. Na základě přípravných prací účetní jednotka zjistí, zda všechny účetní případy, příjmy, výnosy, výdaje a náklady byly zaúčtovány do období, se kterým věcně a časově souvisí. Dále prověří úplnost, správnost a pravdivost účetních záznamů. Šilhánová (2008, str. 53) ve své publikaci uvádí, ţe účetní uzávěrka zahrnuje tyto činnosti: zaúčtování hospodářských a účetních operací k 31. prosinci nebo k jinému okamţiku, k němuţ se účetní uzávěrka provádí, uzavírání účetních knih, tím se zajišťuje získání účetních informací do účetních výkazů, účetní závěrky.

2.1 Inventarizace Účetní jednotky (Rubáková a Hrouda, 2013, str. 61) většinou k poslednímu dni v roce, kdy se sestavuje účetní uzávěrka a závěrka, provádí také inventarizace. Ryneš (2011, str. 237), Rubáková a Hrouda (2013, str. 61) se shodují, ţe inventarizace se provádí porovnáním skutečného stavu majetku a závazků podniku se stavem účetním. Zjišťují se inventarizační rozdíly a tyto rozdíly se vypořádávají a odstraňují. Podle Kocha (2011, str. 108) se inventarizace skládá z inventur, z porovnání zjištěných skutečností s účetnictvím a ze zjištění, zda se nemusí vytvořit rezervy, opravné poloţky a odpisy majetku. Jako podklad o provedené inventarizaci (Štohl, 2008, str. 175) je potřeba mít inventurní soupisy, které musí být podepsány osobou odpovědnou, která vykonávala inventarizaci. Inventarizace (Štohl a Klička, 2004, str. 22) se provádí nejméně jedenkrát ročně. Vzhledem k pracnosti inventury dovoluje zákon inventarizovat zásoby průběţně, pokud tomu odpovídá pouţitý postup účtování.

Obchodní akade mie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 2.1.1

11

Druhy inventarizací

Štohl a Klička (2004, str. 21) ve své publikaci uvádějí toto dělení inventarizací: Podle toho, kdy se provádí: řádná inventarizace – tato inventarizace se dále dělí na periodickou, která se provádí v okamţiku, kdy se sestavuje účetní závěrka a průb ěţnou, která se provádí postupně v průběhu celého účetního období, mimořádná inventarizace – provádí se v mimořádných případech, jako jsou sloučení podniku, vznik podniku, rozdělení, vloupání, ţivelná pohroma Podle rozsahu: úplná – týká se všech sloţek majetku a závazků, dílčí – týká se jen některých sloţek majetku a závazků 2.1.2

Druhy inventur

Koch (2011, str. 108) uvádí toto dělení inventur: fyzická inventura – předpokládá moţnost fyzického přístupu členů inventurní komise k předmětu inventury. Fyzická inventura je uplatnitelná především u majetku hmotné povahy, který lze skutečně zjistit, zváţit, změřit a spočítat. Při fyzické inventuře by nemělo být vyuţíváno odhadu mnoţství, takové zjištění skutečnosti inventury by nemohlo být povaţované za průkazné. Zejména se jedná o zásoby, ceniny, dlouhodobý majetek a pokladní hotovost v české a cizí měně. dokladová inventura - pouţívá se v případech, kdy nelze provést inventuru fyzickou. Provádí se například u pohledávek a závazků, rezerv, zásob na cestě. Skutečný stav určitého druhu majetku a závazku se zjišťuje pomocí písemností, podle kterých se mělo účtovat. Účetními doklady se rozumí obchodní smlouvy, bankovní výpisy z peněţních a úvěrových účtů, zápisy z jednání orgánů společnosti. Problémy při fyzické inventarizaci podle Ryneše (2011, str. 61) mohou vzniknout u nedokončené výroby nebo polotovarů vlastní výroby. Je zde nutné být obezřetní a sepisovat nedokončenou výrobu podle jednotlivých stupňů dokončenosti.


12

Inventarizační rozdíly

„Inventarizační rozdíly jsou rozdíly mezi skutečným (fyzickým stavem) zjištěným při inventurách a stavem v účetnictví“ (Ryneš, 2011, str. 64). Březinová a Munzar (2006, str. 110) uvádějí, ţe inventarizace nekončí prací zjištěním inventarizačních rozdílů. Inventarizační rozdíl je jevem, který znamená, ţe nebylo zaúčtováno správně, o některých účetních případech nemuselo být účtováno vůbec, nesprávné uskladnění nebo mohlo dojít k odcizení, apod. U inventarizačních rozdílů je nutno zjistit příčinu vzniku. Účetní jednotka (Koch, 2011, str. 116) je povinna inventarizační rozdíly vyúčtovat do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků. Účetním obdobím se rozumí kalendářní rok nebo hospodářský rok. Podle Rubákové a Hroudy (2013, str. 62) se zjištěné rozdíly uvedou v zápise o inventarizaci, uvedou se jména odpovědných zaměstnanců, a jak se vypořádala účetní jednotka s inventarizačním rozdílem. Porovnání skutečného stavu se stavem účetním: přebytek - skutečný stav je vyšší neţ účetní, schodek - skutečný stav je niţší neţ účetní

2.2 Věcná a časová souvislost Účtování pomocí přechodných účtů aktiv a pasiv (Koch, 2011, str. 3) se nazývá „akruální princip“. Účetní jednotky účtují o skutečnostech do období, se kterým věcně a časově souvisí. Nástrojem na řešení případů věcné a časové souvislosti jsou přechodné účty aktiv a pasiv. Jsou to náklady příštích období, výnosy příštích období, příjmy příštích období, výdaje příštích období, dohadné účty aktivní a pasivní, odpisy.

2.3 Uzavírání účetních knih Zůstatky ze všech účtů (Štohl a Klička, 2004, str. 111) se převedou na dvojici uzávěrkových účtů 702 – Konečný účet rozvažný (účty aktiv a pasiv), 710 – Účet zisků a ztrát (účty nákladů a výnosů).


13

Účetní jednotka (Koch, 2011, str. 127) provádí následující kroky: na syntetických a analytických účtech zjistíme obraty stran MD a D, na účtech nákladů a výnosu zjistíme konečné stavy, na účtech aktiv a pasiv zjistíme konečné zůstatky, konečné zůstatky aktiv se převedou na vrub účtu 702 – Konečný účet rozvažný, konečné zůstatky pasiv ve prospěch účtů 702 – Konečný účet rozvažný, zjistí ZDP, vypočte a zaúčtuje daňovou povinnost splatnou, v některých případech i odloţenou, konečné stavy účtů nákladů převede na vrub účtu 710 – Účet zisků a ztrát, konečné stavy výnosu převede ve prospěch účtu 710 – Účet zisků a ztrát, nakonec převede zůstatek účtu 710 – Účet zisků a ztrát ve prospěch účtu 702 – Konečný účet rozvažný v případě zisku v hospodaření účetní jednotky, v případě ztráty se zaúčtuje na vrub účtu 702 – Konečný účet rozvažný. 2.3.1

Stanovení základu daně a výpočet daně z příjmů

Podle Kocha (2011, str. 105) účetní jednotka postupuje tímto způsobem: zjistí zůstatky nákladových a výnosových účtů, rozdělí náklady a výnosy na činnost provozní a finanční, náklady a výnosy za mimořádnou činnost, zvýší výsledek hospodaření před zdaněním o částky nákladů, sníţí dosaţený výsledek hospodaření před zdaněním o částky výnosů, vypočítá se takto základ daně z příjmů před úpravou, provede odečet poloţek, které lze v souladu s příslušnými ustanoveními ZDP odečíst od základu daně, vypočítá daň z příjmů jako součin základu daně a sazby daně stanovené ZDP, moţnost sníţit vypočtenou daň o tzv. slevy na dani.


3

14

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

Sestavením účetní závěrky v účetní jednotce vrcholí účetní práce za účetní období. Účetní práce zahrnují běţné účetní zápisy, podle účetních dokladů se kontroluje jejich správnost a uzavření syntetických účtů. Uvádí ucelený systém podstatných informací o stavu majetku, závazků, vlastního kapitálu, nákladů, výnosů, výsledku hospodaření. Sestavuje se ke konci účetního období (Šilhánová, 2008, str. 57). Účetní závěrka musí dodrţovat věrný a poctivý obraz účetnictví. Zobrazení se povaţuje za věrné a poctivé, jestliţe obsah účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu v souladu se způsoby oceňování, odpisování, s tvorbou a pouţitím opravných poloţek a rezerv a dalšími účetními metodami, účetními principy a zásadami danými zákonem o účetnictví (Ryneš 2011, str. 240). Ryneš (2010, str. 240) dále uvádí tyto základní poţadavky na informace uváděné v účetní závěrce: Spolehlivost – účetní závěrka podává poctivý a věrný obraz. Srovnatelnost – údaje musí být vykázány, sestaveny a zveřejněny způsobem, který umoţní jejich srovnatelnost s předchozími účetními obdobími. Srozumitelnost – údaje uvedené v účetní závěrce musí být vykázány způsobem, který poučenému uţivateli učiní představu o majetkové, důchodové a finanční situaci účetní jednotky. Významnost – informace se povaţuje za významnou, jestliţe by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit rozhodování osoby. Před sestavením účetní závěrky je třeba uzavřít účetní knihy k poslednímu dni účetního období. Postup prací podle Rubákové a Hroudy (2013, str. 155) a Štohla (2008, str. 174) se dá rozdělit do dvou částí: Přípravné práce inventarizace zaúčtování účetních operací na konci účetního období Účetní uzávěrka zjištění výsledku hospodaření výpočet základu daně z příjmů a zaúčtování daňové povinnosti


15

uzavření všech účtů – zaúčtování zůstatků nákladů a výnosů na účet 710 – Účet zisků a ztrát, účet 702 – Konečný účet rozvažný, zaúčtovaní rozvahových účtů.

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA inventarizace

zveřejnění

účetní analýza

schválení

uzávěrkové operace

audit

zjištění hrubého hospodářského výsledku

sestavení účetních výkazů

daňová analýza

uzavření účetních knih

VÝPOČET DANĚ Z PŘÍJMŮ Zdroj: Koch, 2011, str. 45 Obr. 1. Průběh účetní závěrky Štohl (2008, str. 191) uvádí, jaké výkazy obsahuje účetní závěrka: Rozvaha – obsahuje informace o stavu a struktuře majetku, závazků a kapitálu. Výkaz zisků a ztrát – uvádí výši nákladů a výnosů. Příloha Účetní závěrka se sestavuje buď v pravidelných intervalech, nebo podle potřeby účetní jednotky. Březinová a Munzar (2006, str. 423) uvádějí, kterou účetní závěrku můţe účetní jednotka sestavit: Řádná účetní uzávěrka – sestavuje se k poslednímu dni účetního období, kdy se uzavírají všechny účetní knihy, účetním obdobím je kalendářní rok nebo hospodářský rok.


16

Mimořádná účetní závěrka – sestavuje se před dnem do vstupu likvidace, před dnem účinnosti o prohlášení konkursu, ke dni zápisu změny právní formy, ke dni zániku společníka ve společnosti a v dalších případech. Mezitimní účetní závěrka – sestavuje se v průběhu účetního období, neuzavírají se při ní účetní knihy, je minimalizován i proces inventarizace, lze ji sestavit například ke dni účinnosti zrušení rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace. Rozsah vykazovaných informací by měl být stejný jako u řádné nebo mimořádné účetní závěrky. Rozsah účetní závěrky (Štohl, 2008, str. 192): Výkazy v plném rozsahu – sestavují je všechny akciové společnosti a účetní jednotky, které mají povinnost auditu. Výkazy ve zjednodušeném rozsahu – sestavují je všechny ostatní účetní jednotky.

3.1 Rozvaha Poskytuje základní informace o finanční situaci účetní jednotky, o struktuře majetku a jeho zdrojích. Rozvahové poloţky se uvádějí jako stavy běţného účetního období a stavy za účetní období minulé (Březinová a Munzar, 2006, str. 427). Aktiva a pasiva jsou rozdělena do skupin. Jednotlivé skupiny jsou označeny velkým písmenem latinské abecedy (aktiva

A-D, pasiva A-C). Podrobnější rozdělení na

podskupiny se označuje římskými číslicemi (Štohl a Klička, 2004, str. 113).

3.2 Výkaz zisků a ztrát Poskytuje uţivatelům informace o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření. Je důleţitým zdrojem o výkonnosti podniku. Výkaz zisků a ztráty, jeho uspořádání a vykazování, je dáno ve dvou variantách. Jsou uspořádány stupňovitě. Zjišťuje se provozní výsledek hospodaření, finanční výsledek hospodaření, výsledek hospodaření za běţnou činnost, mimořádný výsledek v hospodaření a výsledek hospodaření za účetní období (Šilhánová, 2008, str. 58). Podle Kocha (2011, str. 129) se účetní jednotka rozhodne, zda sestaví výkaz zisků a ztrát v druhovém členění nebo účelovém. Většina účetních jednotek se přikloní k druhovému členění, toto členění lépe umoţňuje analyzovat vývoj nákladů a výnosů a lépe odhadne budoucí peněţní toky.


17

Hodnotové údaje se zaznamenávají do dvou sloupců, první sloupec představuje údaje za běţné účetní období, druhý sloupec údaje za minulé období. Výnosy a náklady se ve výkazu zisků a ztrát prolínají pro zjištění výsledku hospodaření (Štohl a Klička, 2004, str. 113).

3.3 Příloha Příloha se můţe sestavit způsobem popisným nebo k lepší přehlednosti a srozumitelnosti ve formě tabulek. Účetní jednotky v příloze uvedou údaje doplňující informace obsaţené v rozvaze a výkazu zisků a ztráty. Rubáková a Hrouda (2013, str. 157) dále uvádí, ţe v příloze je nejprve nutné uvést údaje o účetní jednotce, jsou stanovené zákonem o účetnictví: přesný název účetní jednotky sídlo účetní jednotky identifikační číslo právní formu předmět činnosti a účel vzniku pozvahový den, k němuţ se účetní závěrka sestavuje podpisový záznam osoby, která účetní závěrku sestavila Obsah přílohy je podrobně popsán v § 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

3.4 Cash flow Cash flow (Podnikatel, 2011) vypovídá o tom, kolik peněz účetní jednotka skutečně „vyprodukovala“ a jakým způsobem je uţila. Cash flow přináší obraz o finanční situaci podniku a úrovni jeho finančního řízení. Peněţním tokem (Koch, 2011, str. 130) rozumíme pohyb peněţních prostředků a ekvivalentů. Umoţňuje zjistit, z jakého důvodu má podnik nedostatek peněţních prostředků. Výkaz je nepovinnou součástí účetní závěrky, kterou účetní jednotky sestavují v plném rozsahu.


18

Výkaz (Podnikatel, 2011) se sestavuje ve třech úrovních činností podniku: provozní činnosti – peněţní toky vyplývající z hlavní činnosti podniku. Patří sem ale také činnosti, jeţ nelze jednoznačně přiřadit mezi činnosti investiční nebo finanční, investiční činnosti – pořízení hmotného a nehmotného majetku a jeho prodej, dále poskytování dlouhodobých půjček a příjem jejich splátek, finanční činnosti – peněţní toky, které ovlivní velikost vlastního jmění, přijaté úvěry a půjčky slouţící k navýšení vlastního kapitálu, smlouvy o finančním pronájmu.

3.5 Povinnosti spojené s účetní závěrkou Po sestavení účetní závěrky se přechází k dalším povinnostem souvisejících s účetní závěrkou. Účetní závěrka se v některých případech musí nechat ověřit auditorem. Případně vyhotoví výroční zprávu, dále má povinnost zveřejnit účetní závěrku někdy i výroční zprávu. Účetní závěrka se také musí přiloţit jako příloha k daňovému přiznání (Koch, 2011, str. 162). 3.5.1

Audit

„Oblast auditu upravuje zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon kromě jiného stanoví, že statutární audit účetních závěrek mohou vykonávat pouze auditoři s vydaným a platným osvědčením Komory auditorů ČR“ (Ryneš, 2011, str. 267). Auditor je specialista na účetnictví. Jeho úkolem je na základě ţádosti firmy ověřit účetní závěrku, o této kontrole vypracuje zprávu, ve které firmě vytkne, co zaúčtovala špatně, k čemu nemá dostatečné doklady. Auditor má firmě poradit. Nepředepisuje ţádné pokuty a penále (Švarcová, 2002, str. 162). Ověřovací povinnost uvedená v publikaci Štohl (2008, str. 192): Účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem: akciové společnosti, které překročily alespoň jedno kritérium, ostatní podnikatelské subjekty, společnosti, druţstva, která překročila minimálně dvě kritéria.


19

Kritéria: Aktiva celkem překročila 40 000 000 Kč. Roční čistý obrat byl vyšší neţ 80 000 000 Kč. Průměrný přepočtený stav zaměstnanců byl vyšší neţ 50. Úleva z povinnosti auditu: Účetní jednotky, které mají povinnost auditu, nejsou povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku pokud (Ryneš, 2011, str. 269): je sestavena v průběhu konkurzu, a to po dobu nepřetrţitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkurzu, je sestavena ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud došlo ke zrušení konkurzu z důvodu, ţe majetek je pro uspokojení věřitele nepostačující, pokud tak stanoví zvláštní předpis. 3.5.2

Výroční zpráva

„Zákon o účetnictví ukládá povinnost sestavovat a zveřejňovat výroční zprávu alespoň v rozsahu stanoveném zákonem o účetnictví účetním jednotkám, jejichž účetní závěrka podléhá zákonnému auditu podle § 20 zákona o účetnictví“ (Ryneš, 2011, str. 270). Základním účelem výroční zprávy podle Kocha (2011, str. 164) je uceleně, vyváţeně a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. Dále uvádí, ţe pokud se účetní jednotka dobrovolně rozhodne k ověření účetní závěrky auditorem, nevztahuje se na ni povinnost vyhotovení výroční zprávy. Výroční zpráva (Ryneš, 2011, str. 270) musí obsahovat minimálně tyto informace: účetní závěrku zprávu o auditu výroční zprávy o významných skutečnostech, které nastaly aţ po konci rozvahového dne o předpokládaném budoucím vývoji společnosti


20

o aktivitách v oblasti vývoje a výzkumu o tom, zda má účetní jednotka v zahraničí organizační sloţku o dalších skutečnostech poţadovaných podle zvláštních předpisů 3.5.3

Zveřejnění

„Povinnost a způsoby zveřejňování účetní závěrky, popřípadě výroční zprávy, vyplývají z ustanovení § 21a zákona. Zveřejnění informací podle § 21a je podmínkou úplnosti účetnictví podle § 8 odst. 3 zákon“ (Koch, 2011, str. 165). Účetní jednotky také zveřejňují zprávu auditora. Auditované účetní jednotky nesmí zveřejnit informace, které nebyly ověřeny auditorem. Zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy je nutné provést bez ohledu na audit a schválení úče tní závěrky orgánem účetní jednotky do konce následujícího účetního období. (Ryneš, 2011, str. 272) Ryneš (2011, str. 273) tvrdí, ţe zveřejněny musí být především tyto údaje: účetní závěrka výroční zpráva zpráva auditora k účetní závěrce a výroční zprávě návrh na rozdělení zisku či úhradu ztráty a skutečná podoba zpráva o vztazích mezi propojenými osobami

II PRAKTICKÁ ČÁST


4

22

PRABOS PLUS A. S.

4.1 Historie Tradice koţeluţského průmyslu ve Slavičíně sahá k roku 1860, kdy se zde začaly vyrábět a zpracovávat usně. Krátce po I. světové válce zahájil zakladatel společnosti Jan Pivečka výrobu obuvi. Původní název firmy byl JAPIS, coţ byl ve zkratce Jan Pivečka Slavičín. V tomto období zaţila společnost nebývalý rozmach, který přerušila aţ II. světová válka. V roce 1948 došlo ke znárodnění společnosti JAPIS a továrna přešla pod národní správu n. p. Baťa. V té době zde pracovalo více jak 350 zaměstnanců. V letech 1951 aţ 1952 byla ve zdejším závodě výroba usní zrušena a došlo k začlenění do národního podniku Svit Gottwaldov jako podnik bez právní subjektivity. Teprve 1.4.1991 se závod transformoval, vznikla tak samostatná dceřiná společnost a. s. Svit Zlín a rovněţ jako další závody získaly právní subjektivitu pod názvem Prabos a.s. Slavičín. Akcionáři společnosti byli Svit a.s. (82 %) a Jan Pivečka (18 %). Podnik byl tradičně zaměřen především na výrobu vojenské, pracovní a bezpečnostní obuvi. Díky své dlouholeté specializaci a dominanci na trhu v předrevolučním Československu si Prabos udrţel velmi dobré postave ní na trhu v těchto dvou základních kategoriích. V roce 2001 byla zaloţena dceřiná společnost Prabos plus s.r.o. Tento krok měl dva motivy, jednak zefektivnit obchodní činnost a oddělit ji od výrobní činnosti a za druhé vytvořit pro potencionální investory příleţitost vstoupit a přinést prostředky zdravé, nezadluţené obchodní společnosti. Společnost Prabos plus. s.r.o. se tedy zabývá pouze obchodní činností. V konečné fázi se Prabos plus a.s. stal fakticky nástupcem společnosti Prabos a. s. a společnosti Prabos plus s.r.o. Má stejný podíl na trhu, pokračuje ve výrobě obdobné produkce. Jedná se však o společnost s jinou strukturou vlastníků a co je nejdůleţitější, společnost zdravou a bez předluţení (Prabos, ©2013)


23

4.2 Současnost V současné době se Prabos plus a.s. zabývá výrobou a prodejem obuvi ve třech hlavních kategoriích: obuv vojenská a speciální – obuv vhodná pro armádu, policii, bezpečnostní agentury, záchranné sbory a ostatní uniformované sloţky, obuv trekkingovou – speciální turistická obuv pro středně náročné a vysokohorské terény, obuv pracovní, ochrannou a bezpečnostní.

Zdroj: Prabos, ©2013 Obr. 2. Areál společnosti Prabos plus a. s. Slavičín

Společnost Prabos plus a. s. vlastní výrobní a obchodní licenci na výrobu obuvi vybavené membránou GORE-TEX® a je nositelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2008. V současné době zaměstnává společnost asi 350 zaměstnanců. Musí se také přičíst další pracovníci, kteří pro firmu pracují v kooperacích. Odbytové mnoţství činí cca 374 372 párů obuvi ročně, coţ představuje objem trţeb cca 288 020 tis. Kč.


24

V současné době pokrývá významnou část kapacity českého trhu a největším výrobcem pracovní a bezpečnostní obuvi v ČR. Perspektivy společnosti z pohledu odbytových směrů: armáda ČR policie ČR, záchranné sbory zahraniční armády a policejní sbory speciální ochranná a bezpečnostní obuv trekkingová obuv

4.3 Hlavní předmět podnikání Společnost se zabývá následujícími činnostmi: maloobchod velkoobchod výroba obuvi sluţby v oblasti administrativní správy a sluţby činnost finančních, ekonomických, organizačních poradců

4.4 Ekonomický informační systém společnosti Společnost pouţívá ekonomický informační systém od firmy SW Slezan, který se pouţívá pro práci s ekonomickými agendami. Skládá se z jednotlivých modulů, které jsou vzájemně provázány: účetnictví financování banka výkaznictví plány a rozpočty


4.5 Organizační struktura společnosti

Zdroj: Vlastní zpracování Obr. 3. Schéma organizační struktury společnosti

25


5

26

ANALÝZA ÚČETNÍ UZÁVĚRKY

Účetní uzávěrka má zajistit věrný a poctivý obraz účetnictví a zjistit, které poloţky je potřeba časově rozlišit a zda skutečný stav aktiv a pasiv odpovídá stavu účetnímu. Účetní uzávěrku ve společnosti Prabos plus a. s. Slavičín řídí a zpracovává ekonomické oddělení. Účetní jednotka zaúčtuje kromě všech běţných účetních případů za prosinec i tyto účetní případy: Vystavené účetní doklady, které časově rozlišují náklady a výnosy vyfakturované v následujícím roce, které věcně a časově souvisí s rokem účetní závěrky. Kursové rozdíly u pohledávek a závazků evidovaných v cizí měně, zejména na účtech 051, 052, 211, 221, 231, 311, 314, 321, 324, 378, 379, 461, 479 do nákladů nebo výnosů (účty 563 – Kursové ztráty a 663 – Kursové zisky). Zúčtování opravných poloţek, rezerv a jiného časového rozlišení podle směrnic společnosti. V případě, ţe nebude moţné vystavit za některá plnění faktury, proúčtuje se výnos z nich na účet 388 – Dohadné účty aktivní. Pokud společnost neobdrţí faktury za některá plnění, vyúčtují se jako nevyfakturované dodávky na účet 389 – Dohadné účty pasivní.

5.1 Inventarizace Společnost má pro inventarizaci vypracovanou interní směrnici. Interní směrnice stano vuje postup při inventarizaci. Při provádění inventarizace společnost stanoví inventarizační komisi. Společnost vydává k termínu inventarizace metodický pokyn, který obsahuje termíny zahájení, ukončení a odevzdání dokladů.

Fyzická inventarizace Fyzická inventura probíhala k účetní závěrce za měsíc říjen 2011. Inventarizují se veškeré zásoby (materiál, nedokončená výroba a polotovary, výrobky, zboţí), peníze, ceniny, DHM, DNM. Výsledky se zapisují do inventárních soupisů. Inventární soupisy musí mít náleţitosti dle interní směrnice. Inventurní soupisy jsou vyhotovovány ručně. Inventurní soupisy obsahují jména členů inventarizační komise,


27

datum a čas zahájení a ukončení inventarizace. Důleţitou součástí jsou podpisy osob, které provedly inventuru a jsou za ni zodpovědné. Pokud při porovnání evidenčního a fyzického stavu vzniknou rozdíly, musí se vyčíslit, v jaké výši vznikly. Inventarizační rozdíly se předají komisi. Ta zjistí příčinu a vyhodnotí jednotlivé návrhy komise. Při fyzické inventarizaci je nutná přítomnost auditora.

Dokladová inventarizace Dokladová inventura se provádí k 31. 12. Dělá se u všech rozvahových účtu tříd 1, 2, 3, 4 a podrozvahové evidence 7, 8. Dokladová inventura se provedla také u majetku, kde nelze provést fyzickou inventuru. 5.1.1

Průběh fyzické inventarizace

Inventarizace, která se provádí v účetní jednotce, musí být v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Inventarizace probíhala v období 27. - 30. října 2011. Inventarizace probíhá dle metodického pokynu. Statutární zástupce společnosti jmenuje inventarizační komisi. Inventarizační komise jmenuje dílčí členy inventarizační komise pro jednotlivá hospodářská střediska. Je jim vysvětlen postup prací při inventarizaci a oni mají správně vyčíslit manka, přebytky a inventarizační rozdíly. Dále, aby posoudili obrátkovost zboţí, výrobků a materiálů a navrhli tvorbu opravných poloţek k bezobrátkovým zásobám. U dlouhodobého majetku, který je znehodnocen, aby navrhli jeho vyřazení. Při inventuře v pokladně se zjišťuje skutečný stav peněz jejich přepočítáním. Po dokončení inventarizace inventarizační komise vyhotoví zápis o inventarizaci, který bude obsahovat vyčíslené inventarizační rozdíly a návrhy na tvorbu opravných poloţek k zásobám nebo na vyřazení majetku. Záznamy o inventarizaci zkontroluje auditor.


28

Průběh dokladové inventarizace

Dokladová inventura se zjišťuje doloţením zůstatků: Dlouhodobý majetek, účtová třída 0. Výpisem majetku s daňovými a účetními odpisy (pořizovací hodnota majetku se rovná zůstatku účtů 01, 02, 03, účetní odpisy se rovnají zůstatku účtů 07,08. Účet 04x nedokončený majetek je doloţen seznamem, který obsahuje číslo daňového dokladu, kterým byl majetek vyfakturován dodavatelem, název majetku a hodnota pořizovaného majetku, součet musí souhlasit se zůstatkem účtu 04x.

Zásoby, účtová třída 1. Sestavy stavu zásob jsou doloţeny podle jednotlivých skladů společnosti (materiál, výrobky, zboţí) a dle jednotlivých skladových karet k 31. prosinci 2011. Celková hodnota zásob ze skladové evidence se musí rovnat zůstatku účtů. Účty skladových odchylek jsou doloţeny přehledem tvorby a rozpuštění skladové odchylky do nákladů v průběhu daného účetního období. Zboţí na cestě je doloţeno daňovým dokladem. OP k materiálu, výrobkům a zboţí jsou doloţeny seznamem jednotlivých poloţek materiálu, výrobků a zboţí, ke kterým je tvořena opravná poloţka.

Finanční účty, účtová třída 2. Pokladna se dokládá výčetkou peněţní hotovosti. Bankovní účty se dokládají bankovními výpisy jednotlivých účtů. Krátkodobý úvěr je doloţen výpisem z úvěrového účtu.

Zúčtovací vztahy, účtová třída 3. Účty pohledávek z obchodních vztahů,

závazků a záloh jsou doloţeny sestavami

saldokonta. Závazky za zaměstnanci a závazky z titulu SP a ZP jsou doloţeny sestavou zúčtování mezd za prosinec 2011.


29

Daňové účty jsou doloţeny jednotlivými daňovými přiznáními. Ostatní závazky a pohledávky jsou doloţeny sestavami saldokonta a jinými doklady např. nájemní smlouvou. Účty časového rozlišení jsou doloţeny přehledem jednotlivých poloţek s uvedením čísla dokladu, popisem poloţky a zaúčtované hodnoty. Dále dokládáme kopie daňových nebo účetních dokladů. Dohadná poloţka pasivní je doloţena seznamem materiálu přijatého na sklad, který není vyúčtován dodavatelem. OP k pohledávkám – seznam jednotlivých pohledávek s uvedením čísla faktury, IČ odběratele, hodnota pohledávky a % tvorby.

Kapitálové účty a dlouhodobé závazky, účtová třída 4. ZK je doloţen výpisem z obchodního rejstříku Účty fondů jsou doloţeny zápisem z Dozorčí rady, která schválila rozdělení zisku za rok 2010. Čerpání sociálního fondu je doloţeno přehledem daňových dokladů a výše čerpání fondu. Rozdíl mezi tvorbou a čerpáním se musí shodovat se zůstatkem účtu. Rezerva je doloţena účetním dokladem a dokladem (např. faktura), který je předmětem tvorby rezervy. Dlouhodobý bankovní úvěr – výpisem z úvěrového účtu. Dlouhodobé závazky – např. smlouva o půjčce a přehled výpočtu úroků.

Podrozvahová evidence třídy 7. Zůstatek závazku z leasingových smluv k 31. prosinci 2011. Odepsané pohledávky jsou doloţeny přehledem jednotlivých pohledávek s uvedením čísla faktury, IČ odběratele, název a hodnota pohledávky. Záruky – např. bankovní garance se dokládají smlouvou. Akceptované směnky se dokládají smlouvou.


30

Podrozvahová evidence třídy 8. Evidence devizových účtů jsou doloţeny bankovním výpisem. Pokladna v eurech se dokládá výčetkou hotovosti v pokladně. 5.1.3

Rozdíly inventarizace

Rozdíly v inventarizaci jsou zaúčtovány v ekonomickém úseku. Za zaúčtování zodpovídá hlavní účetní. Po ukončení inventarizace a všech inventarizačních prací mohou být zjištěny následující výsledky: Inventarizační rozdíly materiálu a zboţí: Manko

549/112, 132

Přebytky

112, 132/648

Inventarizační rozdíly nedokončená výroba a výrobky: Manko

549/121, 123

Přebytky

121, 123/648

5.2 Uzávěrkové účetní operace K poslednímu dni běţného období je potřeba zaúčtovat případy, kdy společnost neobdrţela potřebné doklady a poloţky související s časovým rozlišením. 5.2.1

Dohadné poloţky

Pro dodrţení částečného termínu pro uzavření účetních knih se vytváří dohadné poloţky. Jedná se o poloţky neurčité výše, vztahují se k pohledávkám a závazkům.

Dohadné účty aktivní Společnost zde nejčastěji účtuje o pohledávce za pojišťovnou v důsledku pojistných událostí v případech, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila do data uzavírání účetních knih konečnou výši náhrady.


31

Př. Společnosti vznikl nárok na náhradu škody v důsledku pojistné události, výše nebyla do konce roku 2011 pojišťovnou potvrzena. Předpokládaná výše náhrady 160 000 Kč. V roce 2012 pojišťovna přiznala a poukázala náhradu ve výši 148 000 Kč. Účtování

Částka Kč

MD

D

160 000

388

648

Předpis pojistné náhrady

148 000

378

388

Zrušení zůstatku dohadné poloţky

12 000

548

388

148 000

221

378

Dohadná pohledávka V roce 2012 přiznaná náhrada:

Příjem náhrady od pojišťovny Zdroj: Vlastní zpracování

Tab. 1. Účtování dohadné položky aktivní

Dohadné účty pasivní Jedná se například o nevyfakturované dodávky. I tady se pracuje s pouhými odhady, které se mohou lišit od skutečnosti. Př. Příjemka na dodávku náhradních dílů ve výši 90 000 Kč. Náhradní díly nebyly do konce roku vyfakturovány. Účtování

Částka Kč

MD

D

Příjemka na dodávku náhradních dílů

90 000

112

111

Nevyfakturované dodávky

90 000

111

389

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 2. Účtování dohadné položky pasivní

5.2.2

Časové rozlišení

U časového rozlišení musíme dodrţovat věcnou a časovou souvislost.


Účet

Běţné období

Příští období

Druh účtu

381

Výdaj

Náklad

aktivní

382

Výdaj

Náklad

aktivní

383

Náklad

Výdaj

pasivní

384

Příjem

Výnos

pasivní

385

Výnos

Příjem

aktivní

32

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 3. Schéma časového rozlišení

Náklady příštích období Výdaj běţného účetního období, který souvisí s hospodářskými operacemi příštích období. Na účet 381 – Náklady příštích období se ve společnosti zachycují pojištění zaměstnanců při sluţební cestě, akontace u leasingu, reklamy. Př. Společnost Prabos plus a. s. přijala fakturu za reklamu v hodnotě 72 000 Kč od neplátce DPH. Reklama trvá od období 1. dubna 2011 do 3. března 2012. Reklama trvá v období 12 měsíců, měsíčně lze účtovat do nákladů 6 000 Kč. V roce 2011 trvá reklama 9 měsíců, do nákladů lze zaúčtovat 54 000 Kč. V roce 2012 trvá reklama 3 měsíce, do nákladů lze zaúčtovat 18 000 Kč. Účtování

Částka Kč

MD

D

Faktura přijatá za reklamu

72 000

381

321

Rozpouštění nákladů 2011

54 000

518

381

Rozpouštění nákladů 2012

18 000

518

381

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 4. Účtování nákladů příštích období

Výdaje příštích období Účtuje se o nákladech, které vznikly, ale dosud se neuskutečnil výdaj.


33

Na účet 383 – Výdaje příštích období společnost účtuje náklady na telekomunikační sluţby za prosinec 2011 vyfakturované v roce 2012, vstupní lékařské prohlídky uskutečněné v roce 2011 a vyfakturované v roce 2012. Př. Společnost platí za telekomunikační sluţby pozadu. Výše činí 56 000 Kč. Úhrada provedena v lednu 2012. Účtování

Částka Kč

MD

D

Telekomunikační sluţby za prosinec 2011

56 000

518

383

Úhrada v lednu 2012

56 000

383

221

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 5. Účtování výdajů příštích období

Výnosy příštích období Částky přijaté v běţném období, které věcně patří do výnosů v dalším období. Na účet 384 – Výnosy příštích období společnost zachycuje především úhradu nájemného v roce 2011 na rok 2012. Př. ÚJ má příjmy z pronájmu, měsíční nájemné činí 62 000 Kč. Jedná se o měsíční nájemné placené předem (v prosinci na leden). Účtování

Částka Kč

MD

D

Příjem nájemného roku 2011

62 000

221

384

Nájemné vztahující se k následujícímu období

62 000

384

602

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 6. Účtování výnosů příštích období

Příjmy příštích období Částky, které nebyly ke dni uzavírání účetních knih přijaty, ale věcně a časově souvisí s výnosy běţného účetního období. Na účet 385 – Příjmy příštích období společnost účtuje smluvní provize, bonusy které byly uhrazeny v následujícím roce.


34

Př. Za zprostředkování obchodu ÚJ má výnosovou provizi. Ve smlouvě je výše provize v částce 40 000 Kč. K datu ÚZ nebyla provize uhrazena. Účtování

Částka Kč

MD

D

Smluvní provize roku 2011

40 000

385

602

Úhrada provize roku 2012

40 000

221

385

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 7. Účtování příjmů příštích období 5.2.3

Opravné poloţky

Opravné poloţky společnost vytváří, aby dosáhla poctivého a věrného obrazu účetnictví. K veškerým pohledávkám po lhůtě splatnosti se tvoří opravné poloţky. Účetní jednotka vytváří opravné poloţky k pohledávkám, které jsou 180 dní po lhůtě splatnosti. Pohledávky Na základě vlastní analýzy platební schopnosti zákazníků si společnost stanoví opravné poloţky k pohledávkám. Zásoby Opravné poloţky k zásobám jsou vytvářeny v případě, ţe ocenění pouţité v účetnictví je přechodně vyšší neţ současná trţní hodnota příslušných zásob. Na základě provedené inventury zásob a jejich obrátky, je vytvořena opravná poloţka ve výši 970 tis. Kč. Při inventarizaci zásob roku 2011 nebyly zjištěny inventarizační rozdíly, ale bylo nutno provést sníţení hodnoty zásob 300 tis. Kč, dočasné sníţení hodnoty zásob 970 tis. Kč. Během následujícího roku byl veškerý materiál spotřebován. Účtování

Částka Kč

MD

D

Trvalé sníţení hodnoty zásob

300 000

549

112

Dočasné sníţení hodnoty zásob

970 000

559

191

Zrušení OP ke spotřebovanému materiálu

970 000

191

559

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 8. Opravná položka k zásobám


35

Rezervy

Společnost tvoří rezervy za účelem pokrytí budoucích plánovaných výdajů. Společnost vytváří rezervu na dovolenou a daň z příjmu, ale nevytváří rezervu na opravy dlouhodobého majetku. Př. Společnost vytvořila rezervu na daň z příjmů. Splatná daň za rok 2011 činí 201 tis. Kč. Účetní případ

Částka Kč

MD

D

Tvorba rezervy na daň z příjmů na rok 2011

150 000

591

451

Počáteční zůstatek na zaplacených zálohách

151 000

341

Vypočtená daň

201 000

591

341

Rozpouštění vytvořené rezervy

150 000

451

591

Doplatek splatné daně v roce 2012

51 000

341

221

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 9. Účtování rezervy na daň příjmů 5.2.5

Kurzové rozdíly

Mezi další uzávěrkové operace patří i zjištění a zaúčtování kurzových rozdílů. Během účetního období pouţívá firma pro účtování denní kurzy ČNB. Společnost pouţívá denní kurz platný v den uskutečnění účetního případu pro tyto operace - přepočet hotovosti v cizí měně, přepočet závazků a pohledávek a pro zaúčtování zahraničních pracovních cest. Společnost vede korunový, eurový účet v bance. Denní kurzy získá společnost z webové stránky České národní banky, které jsou k dispozici odpoledne. Všechny kurzové rozdíly se účtují na účty 563 – Kurzové ztráty a 663 – Kurzové zisky. Účtování kurzových rozdílů běhe m účetního období: Kurzový zisk při nákupu materiálu

111/663

Kurzová ztráta při nákupu materiálu

563/111


36

Př. Společnost prodává své zboţí odběratelům do zahraničí. Faktura byla vystavena na částku 2000 EUR, kurz platný ke dni uskutečnění účetního případu 25,80 Kč/EUR. Úhrada faktury, připsáno na bankovní účet 50 000 Kč (kurz 24,20 Kč/EUR). Účetní případ

Částka Kč

MD

D

Faktura za prodej zboţí

51 600

311

604

Úhrada faktury

48 400

221

311

3 200

563

311

Vyúčtování kurzového rozdílu Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 10. Účtování kurzových rozdílů

Kurzové rozdíly nerealizované Společnost musí přepočítávat majetek (např. pokladnu, banku, pohledávky) a závazky vyjádřené v cizích měnách na české koruny. Ke konci účetního období pouţívá společnost výhradně denní kurz ČNB k 31. 12. Př. Společnost eviduje závazek z 20. listopadu 2011 ve výši 1000 EUR, kurz 25,47 Kč. K začátku 1. prosince 2011 došlo k částečné úhradě 500 EUR, kurz 25,10 Kč. Ke konci 31. prosince 2011 dochází k přepočtu zbývajícího závazku dle platného kurzu 25,80 Kč.

Datum

Kurz

Částka Kč

Částka EUR

20. listopad 2011

25,47

25 470

1 000

1. prosince 2011

25,10

12 550

500

kurzový zisk z platby 31. prosince 2011

185 25,80

12 900

500

Z toho vyplývá, ţe bychom měli k dodavateli k 31. prosinci dluh ve výši 12 735 Kč. Vzhledem k tomu, ţe se kurz k 31. prosinci zvýšil, evidujeme závazek ve výši 12 900 Kč.


37

Vzniklý rozdíl mezi částkami zaúčtujeme jako kurzovou ztrátu ve výši 165 Kč. Účtování

Částka Kč

MD

D

Kurzový zisk z platby

185

321

663

Kurzová ztráta k 31. prosinci 2011

165

563

321

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 11. Účtování kurzových rozdílů nerealizovaných 5.2.6

Odpisy

Metoda odpisování je stanovená v interní směrnici společnosti. Účetní odpisy Jsou součástí hospodářského výsledku, jsou vypočteny podle odpisového plánu. Dlouhodobým hmotným majetkem ve společnosti jsou pozemky a budovy výrobního závodu. Hodnota je vyšší neţ 40 000 Kč a doba pouţitelnosti je delší neţ rok. Pro účetní odpisy se dlouhodobým nehmotným majetkem rozumí majetek, jehoţ ocenění je vyšší neţ 60 000 Kč a doba pouţitelnosti delší neţ 1 rok. Účetní odpisy se počítají ze vstupní ceny. Účetní odpisy mají odpovídat skutečnému opotřebení dlouhodobého majetku.

Daňové odpisy Provádí se podle Zákona č. 568/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 30 ZDP). Stanovuje výši odpisu, kterou si u druhů majetku můţe účetní jednotka zahrnout do daňových nákladů. Výše daňových odpisů za jednotlivá období je evidována na inventarizačních kartách v informačním systému. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. DHM jsou ve společnosti budovy a pozemky výrobního závodu. Mezi samostatné movité věci, dále jen SMV, patří výrobní stroje. Jejichţ PC je vyšší neţ 40 000 Kč a doba pouţitelnosti je delší neţ 1 rok. Zde jsou zahrnuty také automobily.


38

SMV s oceněným do výše 40 000 Kč a dobou pouţitelnosti kratší neţ 1 rok se nepovaţuje za DHM. Povaţuje se za materiál, účtuje se přímo do spotřeby na nákladový účet 501 – Spotřeba materiálu. SMV s oceněným do výše 40 000 Kč a dobou pouţitelnosti delší neţ 1 rok se povaţuje za majetek. Doba odpisování DHM: Majetek

Metoda

Doba odepisování

Budovy

Lineární

50 let

Stavby

Lineární

30 let

Energetické a hnací stroje

Lineární

14-15let

Stroje a zařízení

Lineární

7-8let

Počítače a zařízení

Lineární

3,5let

Formy

Lineární

3roky

Dopravní prostředky

Lineární

4roky

Nehmotný majetek

Lineární dle smlouvy

3 roky

Účtování odpisů: Odpis

551/081,082,071

5.3 Uzavírání účetních knih Při provádění účetní uzávěrky je důleţitou součástí uzavírání účetních knih. Na všech účtech jsou provedeny součty stran MD a D a konečné stavy. Konečné stavy jsou pak převáděny do výkazů. Důleţité je stanovení základu daně a výpočet daně. 5.3.1

Stanovení základu daně

Účetní jednotka při sestavování základu daně musí vědět, které poloţky jsou daňově uznatelné a které jsou daňově neuznatelné.


39

Metodika při sestavování základu daně: Účetnictví

Daňové přiznání

Výnosy Náklady Účetní výsledek hospodaření

Účetní výsledek hospodaření + Daňově neuznatelné náklady -Výnosy nezahrnované do ZD +/-Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy Základ daně - Odčitatelné poloţky Základ daně sníţený o odčitatelné poloţky x Sazba daně Daň z příjmů splatná -Slevy na dani

- Daň z příjmů splatná po slevách

Daň z příjmů splatná po slevách

+/-Daň z příjmů odloţená Disponibilní zisk

Pokud jsou daňové odpisy menší neţ účetní, rozdíl se přičítá, v opačném případě se odečítá. Základ daně sníţený o odčitatelné poloţky se zaokrouhluje na tisícikoruny dolů. 524 – Nezaplacené ZP a SP 545 – Ostatní pokuty a penále neuhrazené 549 – Manka a škody 546 – Odpisy nedobytných pohledávek kde není tvořena zákonná OP 548 – Ostatní náklady, které nesouvisí s předmětem podnikání 554 – Tvorba a zúčtování ostatních rezerv 559 – Opravná poloţka k pohledávkám 543 – Dary 644 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení neuhrazené


40

Splatná daň Splatná daň zahrnuje daň vypočtenou z daňového základu s pouţitím daňové sazby platné v první den účetního období a veškeré doměrky a vratky za minulá období. Splatná daň z příjmu za zdaňovací období roku 2011 činí 201 tis Kč. Splatná daň z příjmů:

591/341

Odloţená daň Odloţená daň vychází z veškerých dočasných rozdílů mezi účetní a daňovou hodnotou aktiv a pasiv, v případě dalších dočasných rozdílů (daňová ztráta) s pouţitím očekávané daňové sazby platné pro období, ve kterém budou daňový závazek nebo pohledávka uplatněny. Společnost podléhá auditu, proto má povinnost účtovat o odloţené dani. Vybrané poloţky aktiv a pasiv

31. 12. 2011

31. 12. 2010

Rozdíl

- 12 338

-10 248

-3 363

0

44

-550

Účetní opravná poloţka k zásobám

184

401

-237

Nezaplacené ZP a SP

262 2 369

2 369

-7 434

-1 781

Rozdíl účetních a daňových zůstatkových cen dlouhodobého majetku Účetní opravná poloţka pohledávkám

Neuplatněná daňová ztráta z předchozích let Celkem

11 106

Odloţený daňový závazek 19 % 2012

2 110

Odloţený daňový závazek 19 % 2011 Navýšení v roce 2011

1 412 698

Zdroj: Výroční zpráva 2011 Tab. 12. Daň z příjmů – odložená (údaje v tis. Kč)

Odloţený daňový závazek činí 698 tis. Kč k 31. prosinci 2011 a vzniká především z rozdílu účetní a daňové zůstatkové hodnoty dlouhodobého majetku. Odloţená daň z příjmů:

592/481


6

41

ANALÝZA ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

Společnost sestavuje účetní závěrku v plném rozsahu. Součástí účetní závěrky je rozvaha, výkaz zisku a ztrát a příloha k účetní závěrce. Vlastní sestavení výkazů je prováděno pomocí účetního softwaru. Je zde důleţitá kontrola nastavení parametrů všech účtů v účtovém rozvrhu pro správné zařazení do výkazů. Účetní závěrka se sestavuje v peněţních jednotkách české měny. Jednotlivé poloţky se vykazují v celých tisících Kč.

6.1 Rozvaha Poskytuje informace o majetkovém stavu společnosti a zdrojích jeho krytí. Sestavuje se k rozvahovému dni. Rozvaha vykazuje konečné zůstatky syntetických účtů. Výkaz obsahuje přesný název a sídlo společnosti, která je upřesněna i IČ. Uveden je přesně měsíc i rok vyhotovení výkazu. Výkaz je sestaven v celých tisících korunách v české měně. Rozvaha se vyplňuje ve všech řádcích, kde není uvedena ţádná hodnota, vpisují se nuly (viz. příloha II.). Označení poloţek rozvahy je stanoveno ve vyhlášce 500/2002 Sb. Společnost vyuţívá tohoto uspořádání. Výkaz je rozdělen na aktiva a pasiva (viz příloha č.). První jsou rozebrána aktiva. Jsou členěna do 4 sloupců – Brutto, Korekce, Netto – za běţné účetní období a Netto – za minulé účetní období. Poloţky jsou uspořádány od pohledávek za upsaný základní kapitál, kde jsou ve společnosti nulové, dále poloţka DM, oběţných aktiv a časového rozlišení. Pasiva se dělí na 2 sloupce – stav v běţném účetním období a stav v minulém účetním období. Poloţky jsou uspořádány od vlastního kapitálu přes cizí zdroje a časové ro zlišení. Musí zde platit bilanční pravidlo, aktiva se musí rovnat pasivům.

Analýza Rozvahy Dlouhodobý majetek, řádek č. 003 – tato poloţka je uvedena ve výši 72 481 tis. Kč. Je to součet DHM, DNM, DFM.


42

Dlouhodobý nehmotný majetek, řádek č. 004 – zahrnuje veškerý DNM společnosti ve výši 2 505 tis. Kč. Software, řádek č. 007 – byl zařazen software. Je zde podchyceno programové vybavení společnosti. Ve sloupci korekce jsou oprávky k softwaru. Sloupec netto vyjadřuje čistou hodnotu software. Ocenitelná práva, řádek č. 008 – jsou zde výrobně technické poznatky společnosti, licence na výrobu obuvi vybavené membránou GORE-TEX®. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek, řádek č. 011 – se jedná především o nedokončené investice, které k 31. prosinci 2011 činily 207 tis. Kč. Dlouhodobý hmotný majetek, řádek č. 013 – zahrnuje poloţky na řádcích č. 014, 015, 016, 020. Dohromady tato poloţka je uvedena ve výši 69 976 tis. Kč. Pozemky, řádek č. 014 – obsahují všechny pozemky, které má společnost ve vlastnictví. Sloupec korekce je nulový, protoţe pozemky nevykazují oprávky. Stavby, řádek č. 015 - zachycují se zde všechny budovy, haly a stavby společnosti, bez ohledu na to, jakou mají trvanlivost či cenu. Tato poloţka činí výše 33 262 tis. Kč. Samostatné movité věci a soubor movitých věcí, řádek 016 – jsou zde uvedeny výrobní stroje, formy, kancelářský nábytek a technika, nářadí. V roce 2011 bylo nejvýznamnějším zařazením majetku společnosti osobní automobil Škoda Suberb a napínací stroj špic. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, řádek č. 020 – zkušební forma na novou kolekci forem. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku, řádek č. 022 – rozdíl mezi kupní cenou části podniku a jejím oceněním. Oběţná aktiva, řádek č. 031 – sčítají poloţky zásob, dlouhodobých pohledávek, které jsou nulové, krátkodobých pohledávek a krátkodobý finanční majetek. Je zde uvedená částka 161 603 tis. Kč. Z toho největší poloţka jsou zásoby, které jsou ve výši 82 697 tis. Kč. Zásoby, řádek č. 032 – je uveden veškerý materiál, nedokončená výroba, výrobky a zboţí, které společnost eviduje. Opravná poloţka byla vytvořena u materiálu a výrobků. Krátkodobé pohledávky, řádek č. 048 – poskytnuté zálohy, pohledávky za společníky, ale hlavně pohledávky z obchodních vztahů. Její hodnota k 31. prosinci 2011 činila


43

64 104 tis. Kč. Důvodem pro takovou vysokou částku je to, ţe většinu této sloţky tvoří pohledávky s dobou splatnosti déle jak 180 dní. Krátkodobý finanční majetek, řádek 058 – je ve výši 14 624 tis. Kč, z toho peníze v pokladně tvoří částku 338 tis. Kč a převáţná část je na bankovních účtech. Časové rozlišení, řádek č. 063 – zde jsou uvedeny náklady příštích období, příjmy příštích období. Základní kapitál, řádek č. 069 – je uveden základní kapitál ve výši 52 243 tis. Kč. Základní kapitál byl k 31. 12. 2011 plně splacen. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisků, řádek č. 078 – je zde uveden zákonný rezervní fond, kdy její výše činila 3 297 tis. Kč, statutární a ostatní fondy činily výše 43 tis. Kč Výsledek hospodaření minulých let, řádek č. 081 – je zahrnován nerozdělený zisk/ztráta minulých let. Firma vyprodukovala v tomto roce zisk ve výši 18 270 tis. Kč. Výsledek hospodaření běţného účetního období, řádek č. 084 – částka 2 633 tis. Kč na této poloţce musí být shodná s částkou na poloţce řádku ř. 60 ve výkazu zisku a ztrát. Cizí zdroje, řádek č. 085 – sčítají poloţky rezerv, dlouhodobých závazků a krátkodobých závazků. Nejvýznamnější a největší poloţkou jsou pro společnost krátkodobé závazky. Rezervy, řádek č. 086 – je zde uvedena ostatní rezerva z řádku č. 090 a je vytvořena rezerva na nevyčerpanou dovolenou. Dlouhodobé závazky, řádek č. 091 – zde jsou řazeny závazky z obchodních vztahů, dlouhodobé přijaté zálohy, ale i závazky – ovládající a řídící osoba, která se nejvíce podílí na této poloţce. Krátkodobé závazky, řádek č. 102 – nejčastější poloţka, která se zde řadí a dosahuje nejvyšší hodnoty, je závazky z obchodních vztahů. Její hodnota činila 46 844 tis. Kč. Patří zde téţ poloţky závazky k zaměstnancům, k SP a ZP, stát – daňové závazky a dotace. Bankovní úvěry a výpomoci, řádek č. 114 – jsou členěny na krátkodobé a dlouhodobé úvěry. Firma vyuţívala ve sledovaném období dlouhodobý úvěr, který byl vyuţit na investiční účely a to v částce 13 169 tis. Kč. Naopak krátkodobý úvěr byl převáţně pouţit na provozní účely, kdy hodnota dosahovala výše 36 831 tis. Kč.


44

Časové rozlišení, řádek č. 118 - jsou zde uvedeny výdaje příštích období a výnosy příštích období, které dohromady činí 2 762 tis. Kč.

6.2 Výkaz zisku a ztrát Výkaz zisku a ztrát neboli výsledovka, zobrazuje veškeré poloţky nákladů a výnosů. Je vystavován také dle vyhlášky č. 500/2002 Sb. Také musí být uvedeno období, za které se vystavuje. Je sestavován k 31. 12. Sestavuje se v celých tisících korunách v české měně. Vyhotovuje se ve 2 sloupcích za skutečnost v účetním období běţném a minulém (viz. příloha č. III). Nejprve se vypočítá provozní výsledek hospodaření, obsahují všechny náklady a výnosy spojené s provozní činností Prabos plus a. s., dále násled uje z poloţek zjištění finančního hospodářského výsledku. Finanční výsledek hospodaření a provozní výsledek hospodaření tvoří výsledek hospodaření za běţnou činnost.

Analýza Výkazu zisku a ztrát Trţby za prodej zboţí, řádek č. 01 – tato poloţka je uvedená ve výši 23 964 tis. Kč. Obchodní marţe, řádek č. 03 – výše poloţky je 4 257 tis. Kč a vzniká odečtením nákladů vynaloţených na prodané zboţí, řádek č. 02 od trţeb za prodej zboţí. Výkony, řádek č. 04 – tuto poloţku tvoří největší částka z výkazu zisku a ztrát a její výše je 263 961 tis. Kč. Vzniká sečtením trţeb z prodeje vlastních výrobků a sluţeb a aktivací a odečtením změny stavu zásob vlastní činnosti. Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb, řádek č. 05 – zde jsou řazeny trţby za prodej zboţí, vlastních výrobků, sluţeb a z prodeje majetku a materiálu. Tato sloţka je více jak ze 79 % tvořena trţbami z prodeje vlastních výrobků. Výkonová spotřeba, řádek č. 08 – je dána součtem poloţek na řádku č. 09 a 10. Spotřeba materiálů a energie, řádek č. 09 – zde je zjištěno, kolik bylo za celý rok spotřebováno materiálu a energie. Poloţka v tomto roce dosáhla výše 173 228 tis. Kč.


45

Příčinou vysoké hodnoty je to, ţe dochází neustále k navyšování cen jak materiálu, tak i energie. Sluţby, řádek č. 10 – zahrnují všechny sluţby pro společnost a dosahují výše 20 393 tis. Kč. Osobní náklady, řádek č. 12 - tato poloţka souvisí zejména se zaměstnanci, např. mzdové náklady, která se nejvíce podílí na této sloţce, a to ve výši 51 815 tis. Kč, s tím souvisí i vznik nákladů na SZ a ZP, ale i sociální náklady. Daně a poplatky, řádek č. 17 – obsahuje daně, které jsou uvedeny společností na účtech 531 – Daň silniční, 532 – Daň z nemovitostí a 538 – Ostatní daně a poplatky. Opisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, řádek č. 18 – jsou zde uvedeny odpisy DHM a DNM, které účetní jednotka eviduje na účtu 551 – Odpisy. Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu, řádek č. 19 – zde je uvedena částka ve výši 19 198 tis. Kč. Z toho částka 11 991 tis. Kč byla za prodej DHM. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu, řádek č. 22 – zde se účtuje v případě prodeje materiálu a DHM, je to rozdíl mezi pořizovací cenou prodávaného majetku a vytvořenými oprávkami. Změna stavu rezerv a opravných poloţek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období, řádek č. 25 – jsou zde uvedeny opravné poloţky k pohledávkám a materiálu a např. rezervu na dovolenou. Ostatní provozní výnosy, řádek č. 26 – účetní jednotka zde zahrnuje např. úhrady od pojišťovny, smluvní pokuty a penále. Ostatní provozní náklady, řádek č. 27 – zahrnuje zde ÚJ např. pojištění, reklamace, odstupné, technické zhodnocení, dary, smluvní pokuty a penále, odpis pohledávky. Provozní výsledek hospodaření, řádek č. 30 – je dán sečtením přidané hodnoty, trţeb DHM a materiálu, ostatních provozních výnosů a odečtením osobních nákladů, daní a poplatků, odpisů DNM a DHM, zůstatkovou cenou DHM a materiálu, ostatních provozních nákladů. Provozní výsledek hospodaření činí 5 833 tis. Kč. Výnosové úroky, řádek č. 42 – jsou zde uvedeny úroky z běţného účtu.


46

Nákladové úroky, řádek č. 43 – nákladové úroky obsahuje úroky vykázané ve věcné a časové souvislosti, do příslušné poloţky patří i úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování. Ostatní finanční výnosy, řádek č. 44 – na tomto řádku jsou především zaúčtovány kurzové zisky. Ostatní finanční náklady, řádek č. 45 – zde jsou řazeny bankovní sluţby. Dále kurzové rozdíly, které svou hodnotou navyšují tuto sloţku o bezmála 5 309 tis. Kč a to z důvodu, ţe část své produkce prodává do zahraničí. A finanční manka a škody. Finanční výsledek hospodaření, řádek č. 48 – je dán sečtením výnosových úroků, ostatních finančních výnosů a odečtením nákladů z finančního majetku, nákladových úroků. Daň z příjmů za běţnou činnost splatná, řádek č. 50 – splatná daň z příjmů za zdaňovací období roku 2011 činí 201 tis. Kč. Daň z příjmů za běţnou činnost odloţená, řádek č. 51 – odloţený daňový závazek činí 698 tis. Kč k 31. prosinci 2011. Vzniká z rozdílu účetní a daňové zůstatkové hodnoty DM. Výsledek hospodaření za běţnou činnost, řádek č. 52 – je dán sečtením provozního hospodářského výsledku a finančního hospodářského výsledku a odečtením daně z příjmů za běţnou činnost. HV je za běţnou činnost je 2 633 tis. Kč. Výsledek hospodaření před zdaněním, řádek č. 61 – vypočítá se sečtením poloţek provozního a finančního HV (jinak i mimořádných výnosu, ty jsou ale nulové) a odečtením mimořádných nákladu, které jsou ale taky nulové.

6.3 Cash flow Peněţní tok slouţí k vnitřním potřebám akciové společnosti (viz. příloha IV). Výkaz si mohou vyţádat bankovní instituce, jako přílohu ţádosti o bankovní úvěr. Forma cash flow není závazná, upravuje se o nepeněţní operace. Ve společnosti Prabos plus a. s. se jedná především o odpisy, změny stavu nepeněţních sloţek pracovního kapitálu (pohledávky, závazky, zásoby), zaplacené úroky, nabytí stálých aktiv.


47

6.4 Příloha Příloha k účetní závěrce je nedílnou součástí účetní závěrky. Má zpřesnit údaje vykazované v rozvaze a výkazu zisků a ztrát. Příloha je sestavena kombinací tabulek a popisovaného způsobu, srozumitelně a velmi podrobně poskytuje svým uţivatelům doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztrát. Příloha společnosti je sestavena také v plné m rozsahu a obsahuje: Charakteristiku společnosti, popisuje obecné údaje (obchodní jméno, právní forma, sídlo, předmět činnosti, datum vzniku). Uvádí informace o pouţitých účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování (oceňování majetku, opravné poloţky k zásobám a pohledávkám, odpisové plány, způsob přepočtu z cizí měny na českou). Dále uvádí doplňující údaje k rozvaze a výkazu zisků a ztrát (odloţený daňový závazek, časové rozlišení, popis dlouhodobého majetku, vlastní kapitál, závazky vůči státnímu rozpočtu, dotace, rezervy, vztahy mezi propojenými osobami, náklady na vědu a výzkum, náklady na odměny statutárnímu auditorovi). Součástí přílohy jsou také informace o výrobním sortimentu a zaměstnancíc h a vedoucích pracovnících. Mohou být uvedeny i významné události po datu účetní závěrky (např. odvolání člena představenstva).

6.5 Povinnosti spojené s účetní závěrkou Povinnostmi společnosti Prabos Plus a.s. jsou – vyhotovení výroční zprávy, ověření účetní uzávěrky auditorem, zveřejnění účetní závěrky nebo výroční zprávy. Jednou z povinností je i přiloţení účetní závěrky k daňovému přiznání a jejího uchování po dobu 10 let. 6.5.1

Audit

Po splnění zákonem daných podmínek, musí firma nechat účetní závěrku ověřit auditorem. Auditor ověří zprávu o vztazích mezi propojenými osobami, navštíví a zkontroluje chod firmy. Ověří účetní uzávěrku, výroční zprávu.


48

Po provedení auditu sepíše Zprávu nezávislého auditora o ověření závěrky, výroční zprávy a zprávu o vztazích mezi propojenými osobami. Tato zpráva se zahrnuje do výroční zprávy. 6.5.1.1 Auditorská firma Statutární orgán společnosti si pro audit účetní závěrky zvolil nezávislého auditora Ing. Lumíra Volného. Pokud Ing. Lumír Volný vykonává pro společnost audit, nesmí uţ pro společnost dělat daňové poradenství. Vyplývá to ze Zákona. č. 93/2009 Sb., o auditorech. Společnost dosáhla od auditora výrok k účetní závěrce „výrok bez výhrad“. 6.5.2

Výroční zpráva

Pokud společnost podléhá povinnému auditu, je její povinností sestavit výroční zprávu. Firma Prabos plus a.s. podmínku splňuje. Po sestavení účetní závěrky, vedoucí sepíše výroční zprávu. Po sepsání této zprávy se předá k ověření auditorem a ke schválení valné hromady. 6.5.3

Zveřejnění

Firma Prabos plus a.s. je zapsána v obchodním rejstříku, proto je její samozřejmostí zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu. Auditor ověří a valná hromada schválí tyto dokumenty, které jsou poté zaslány na Rejstříkový soud v Brně, který je zveřejní. Dokumenty musí být zveřejněny do 30 dnů od schválení valné hromady, ale nejpozději do konce následujícího účetní období.


7

49

NEJBĚŢNĚJŠÍ CHYBY PŘI ÚČTOVÁNÍ

Mezi nejčastější chyby patří nesprávné zaúčtování účetních případů. Především na nákladových účtech. Vzhledem k tomu, ţe společnost kromě analytické evidence, vyuţívá účtování mezi středisky, jedná se o střediska: 2100 – ÚSEK VÝROBNĚ TECHNICKÝ 2110 – ÚSEK KONFEKCE 2111 – KONFEKČNÍ DÍLNA 2112 – KONFEKČNÍ DÍLNA 2113 – KONFEKČNÍ DÍLNA 2114 – KONFEKČNÍ DÍLNA ABEBA 2116 – KONFEKCE DESMA 2117 – DESMA II 2118 – KONFEKČNÍ DÍLNA 2119 – KONFEKCE DESMA 2120 – ÚSEK MANIPULACE 2121 – MANIPULACE SPODKOVÁ 2122 – MANIPULACE VRCHOVÁ 2123 – MANIPULACE KARTONÁŢ 2124 – MANIPULACE TEXTILU 2130 – ÚSEK ŠICÍ 2131 – ŠICÍ DÍLNA 2132 – ŠICÍ DÍLNA 2133 – ŠICÍ DÍLNA 2134 – ŠICÍ DÍLNA ABEBA 2138 – ŠICÍ DÍLNA DESME


50

2140 – ÚSEK KOOPERACE 2150 – ÚSEK SPECIÁLNÍ VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ 2160 – ÚSEK TECHNICKÝ 2211 – SKLAD ZBOŢÍ 2212 – EKONOMICKÝ 2214 – PRODEJNA 2215 – OBCHODNÍ EXPORT 2216 – REKLAMACE 2221 – PRODEJNA OBUVI 2222 – PRODEJNA OBUVI 2300 – ÚSEK TEPV 2420 – ZÁSOBOVÁNÍ 2421 – ZÁSOBOVÁNÍ – ÚPRAVY 2429 – ZÁSOBOVÁNÍ KOOPERACE 2500 – ÚSEK EKONOMICKÝ 2700 – ÚSEK ŘÍZENÍ JAKOSTI 2800 – ÚSEK TECHNICKÝ mohou být chybou špatné umístění nákladů na jiném středisku.

Společnost můţe nesprávně ocenit DM, můţe opomenout dopravu, clo. Nesprávné vymezení obsahu DNM. Nesprávné odpisování DM podle zákona o účetnictví. Společnost má nesprávně vypracované vnitropodnikové směrnice, například při postupu při inventarizaci. Nebo se nemusí podle nich postupovat. Špatná kontrola při přebírání zásob.


51

Inventura se nevykonává podle zákonných stanovených termínů. Nebo nekvalitně a neúplně vykonaná inventura. Mohou

být

chybně

vyčísleny

inventarizační

rozdíly.

inventarizačních rozdílů. Špatná skladová evidence zásob a materiálů. Nesprávné účtování přijatých úroků od banky. Nesprávné zaúčtování časového rozlišení. Nedostatečná analytická evidence pohledávek a závazků. Účtování na nesprávných stranách aktiv a pasiv. Nedodrţení archivačních lhůt dokumentů.

Nesprávné

zaúčtování


8

52

ZHODNOCENÍ A DOPORUČENÍ

Při analýze účetní závěrky ve společnosti Prabos plus a. s. jsem nenarazila na nedostatky při provádění účetní uzávěrky a závěrky. Při řešení problémů účetní závěrky jsem pouţívala vnitropodnikové směrnice společnosti jako je například metodický pokyn při provádění inventarizace. Samotný proces inventarizace byl ve společnosti dobře zpracován i proveden podle vydaného nařízení vedením společnosti o provedení inventur. Výsledky provedené inventarizace slouţí jako důkazní materiál pro další orgány, kterými jsou například auditorské společnosti nebo finanční úřady. Společnost je schopná dodrţovat termíny inventarizací stanovených vedením společnosti i přesto, ţe má společnost ve svém vlastnictví značný počet poloţek majetku. Tím pádem se neposouvají další činnosti v rámci účetní závěrky. Společnost zajistila zodpovědné osoby pro vykonání inventury. Provedená inventura slouţí k odhalení nepotřebného majetku podniku, který se můţe prodat nebo zlikvidovat. Dále se jedná o zjištění nepouţitelnosti stroje a jeho potřeba vyřazení, či naopak zjištění potřeby provedení opravy stroje. Inventarizace zásob nedokončené výroby je sloţitá, vše se musí ručně zapisovat. Společnosti bych navrhovala vynalézt podnikový informační systém, který by slouţil k sledování nedokončené výroby z pohledu materiálu a výrobních operací. Detailní informace by byly sečteny do výsledných údajů za jednotlivé dílny a výrobní stupně aţ po výsledky za celou firmu. Provádění inventarizace nedokončené výroby by se zrychlilo a ulehčil by zaměstnancům inventarizaci nedokončené výroby. Zjištěné rozdíly nebyly z pohledu vedení společnosti natolik významné, aby se jimi dále zabývalo. U materiálu, který byl spotřebován ve výrobních zakázkách, nebyla řádně zaevidována spotřeba. Společnosti bych navrhla v příštím roce provádění průběţných kontrol. Výsledky inventarizací byly dále předmětem zkoumání nezávislého auditora. Nedílnou součástí účetní závěrky bylo také vypracování Přílohy k účetní závěrce, Výroční zprávy. V sedmé kapitole, s názvem nejběţnější chyby při účtování jsou vzpomenuté chyby, které se můţou vyskytnout ve společnosti při sestavování účetní závěrky.


53

Předpokladem správného fungování účetní jednotky je dobrá orientace v oblasti účetnictví a daní, a s tím související znalost legislativy a sledování změn v Zákoně o daních z příjmů.


54

ZÁVĚR Praxe mě přesvědčila, ţe sestavení účetní uzávěrky a závěrky patří k nejobtíţnějším a nejdůleţitějším operacím v účetnictví. Účetní závěrka je vyvrcholením účetní uzávěrky za určité účetní období. Pokud účetní jednotka vede účetnictví správně s úplnými informacemi, je účetní závěrka vizitkou společnosti. Účetní jednotky podléhající auditu, musí mít ověřenou účetní závěrku. Úlohou auditora je vydat na základě provedeného auditu výrok k účetní závěrce. Společnost Prabos plus a. s. Slavičín dosáhla od auditorské společnosti výrok „bez výhrad“. K mé práci mi byly poskytnuty vnitropodnikové směrnice společnosti. Vyuţila jsem například metodický pokyn při provádění inventarizace. Při inventarizaci bylo nutno zajistit zodpovědné osoby pro vykonání inventury. V teoretické části jsem vycházela z doporučené literatury a platné legislativy. Tato část je rozdělena na účetní uzávěrku, závěrku a povinnosti spojených s účetní závěrkou. K povinnostem spojených s účetní závěrkou patří zpracování výroční zprávy, provedení auditu a zveřejnění. V praktické části je provedena analýza účetní závěrky ve společnosti Prabos plus a. s. Slavičín. Opět se tato část člení na účetní uzávěrku, závěrku a povinnosti spojené s účetní závěrkou. V úvodu praktické části je krátce představena historie a produkty, které jsou náplní této firmy. Informace potřebné k analýze jsem získala z účetnictví společnosti a její výroční zprávy pro rok 2011. Na konci praktické části je uvedeno zhodnocení současného stavu při provádění účetní závěrky ve společnosti Prabos plus a. s., Slavičín. Společnosti jsem navrhla především vytvořit podnikový informační systém na inventarizaci nedokončené výroby a provádění průběţných kontrol.


55

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1. BŘEZINOVÁ, Hana a Vladimír MUNZAR, 2006. Účetnictví I. Praha: Institut Svazu účetních, 494 s. Vzdělávání účetních v ČR (Institut svazu účetních). ISBN 80-867-1629-5. 2. ČESKO, 6. listopad 2002. Vyhláška č. 500/2002 Sb. pro podnikatele 3. ČESKO, 12. prosince 1991. Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 4. KLIČKA, Vladislav a Pavel ŠTOHL, 2004. Maturitní okruhy z účetnictví. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. 5. KOCH, Jiří, 2011. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2011. Český Těšín: Poradce, 176 s. ISBN 978-807-3653-316. 6. KUČEROVÁ, Dagmar, 2011. Co je to cash flow? Čtěte jednoduchý výklad i zajímavé

tipy.

[online].[cit.

2013-04-28].

Dostupné

z:

http://www.podnikatel.cz/clanky/cash-flow-poskytne-obraz-o-financni-situaci/ 7. PRABOS, ©2013. O firmě - Prabos. Prabos.cz. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: www.prabos.cz 8. RUBÁKOVÁ, Věra a Pavel HROUDA, 2013. Účetnictví pro úplné začátečníky. Praha: Grada Publishing, 192 s., sedmé vydání. ISBN 978-80-2474634-0. 9. RYNEŠ, Petr, 2011. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. Olomouc: ANAG, 199--, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-633-4. 10. ŠAŠINKOVÁ,

Markéta, 2009. Podnikový informační systém. Absolventská

práce. Uherské Hradiště. Podkapitola 2.2. Uţivatelé účetních informací, s. 6,7. 11. ŠILHÁNOVÁ, Jana, 2008. Účetnictví. Zlín 12. ŠTOHL, Pavel, 2007. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost: podle právního stavu k 1.1.2007. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl. ISBN 978-809-0391-505. 13. ŠTOHL, Pavel, 2008. Učebnice účetnictví: pro střední školy a pro veřejnost. 9., upravené vyd. podle právního stavu k 1.1.2008. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 201 s. ISBN 978-808-7237-021.

Obchodní akade mie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 14. ŠVARCOVÁ, Jena, 2002. Ekonomie stručný přehled: Teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. 1. vyd. Zlín: CEED nakladatelství, 279 s. ISBN 80-902-55264. 15. Výroční zpráva, 2011, Prabos plus, a. s. Slavičín

56


SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ČNB

Česká národní banka

D

Strana dal

DFM

Dlouhodobý finanční majetek

DHM

Dlouhodobý hmotný majetek

DNM

Dlouhodobý nehmotný majetek

DPH

Daň z přidané hodnoty

IČ

Identifikační číslo

MD

Strana má dáti

OP

Opravná poloţka

PC

Pořizovací cena

SP

Sociální pojištění

SMV

Samostatná movitá věc

ÚJ

Účetní jednotka

ZP

Zdravotní pojištění

ZDP

Zákon o dani z příjmů

57


58

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Průběh účetní závěrky.............................................................................................. 15 Obr. 2. Areál společnosti Prabos plus a. s. Slavičín ............................................................ 23 Obr. 3. Schéma organizační struktury společnosti............................................................... 25


59

SEZNAM TABULEK Tab. 1. Účtování dohadné poloţky aktivní .......................................................................... 31 Tab. 2. Účtování dohadné poloţky pasivní.......................................................................... 31 Tab. 3. Schéma časového rozlišení ...................................................................................... 32 Tab. 4. Účtování nákladů příštích období ............................................................................ 32 Tab. 5. Účtování výdajů příštích období.............................................................................. 33 Tab. 6. Účtování výnosů příštích období ............................................................................. 33 Tab. 7. Účtování příjmů příštích období .............................................................................. 34 Tab. 8. Opravná poloţka k zásobám .................................................................................... 34 Tab. 9. Účtování rezervy na daň příjmů............................................................................... 35 Tab. 10. Účtování kurzových rozdílů................................................................................... 36 Tab. 11. Účtování kurzových rozdílů nerealizovaných ....................................................... 37 Tab. 12. Daň z příjmů – odloţená (údaje v tis. Kč) ............................................................. 40


SEZNAM PŘÍLOH PI

Inventarizační zápis dílčí inventarizační komise

P II

Rozvaha 2011

P III

Výkaz zisků a ztrát 2011

P IV

Cash flow 2011

PV

Účtová osnova

60

PŘÍLOHA P I: INVENTARIZAČNÍ ZÁPIS DÍLČÍ INVENTARIZAČNÍ KOMISE

PŘÍLOHA P II: ROZVAHA 2011

PŘÍLOHA P III: VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT 2011

PŘÍLOHA P IV: CASH FLOW 2011

PŘÍLOHA P V: ÚČTOVÁ OSNOVA

Analýza účetní uzávěrky a závěrky ve firmě Prabos plus a. s

Recommend Documents