SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb
Analýza současných produktů cestovního ruchu a nových netradičních trendů
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Zdeněk TUNKA
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jitka KRULOVÁ
Znojmo, 2013
.
Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Analýza současných produktů cestovního ruchu a nových netradičních trendů“ jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu použité literatury Ve Znojmě dne 04. 04. 2013
-------------------------------------vlastnoruční podpis autora
.
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí své bakalářské práce Ing. Jitce Krulové za obětavý přístup, odborné konzultace a cenné připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
.
.
.
ABSTRAKT
Bakalářská práce se zabývá cestovním ruchem, produktem cestovního ruchu, marketingem, marketingovým průzkumem a novými netradičními formami cestovního ruchu. Součástí praktické části je marketingový průzkum týkající se preferencí a spotřebního chování klientů cestovní kanceláře NOVA. Na základě výsledků analýzy jsou cestovní kanceláři NOVA doporučeny dva odlišné produkty s využitím těchto netradičních forem turistiky.
Klíčová slova: cestovní ruch, Corrupt Tour, Geocaching, marketingový průzkum
ABSTRACT
The bachelor thesis deals with the tourist industry, the product of the tourism, with marketing, marketing survey and new unconventional forms of the tourism. The practical part includes a marketing survey of the preferences and consumer behavior of the clients of the travel agency NOVA. On the basis of the survey results two different products with the application of the two unconventional forms of tourism are recommended to the travel agency NOVA.
Key words: Tourism, Corrupt Tour, Geocaching, marketing survey
.
Obsah 1
ÚVOD ............................................................................................................... 9
2
CÍL PRÁCE A METODIKA............................................................................. 10
3
TEORETICKÁ ČÁST...................................................................................... 11
3.1 Cestovní ruch ............................................................................................................................11 3.1.1 Definice a základní pojmosloví cestovního ruchu .............................................................. 12 3.1.2 Specifika cestovního ruchu .................................................................................................... 16 3.1.3 Typologie cestovního ruchu ................................................................................................... 17 3.2
Produkt cestovního ruchu ......................................................................................................22
3.3 Legislativní vymezení pojmů ..................................................................................................22 3.3.1 Zájezd ....................................................................................................................................... 23 3.3.2 Cestovní kancelář .................................................................................................................... 23 3.3.3 Cestovní agentura ................................................................................................................... 25 3.3.4 Kalkulace ceny......................................................................................................................... 26 3.4 Marketing....................................................................................................................................27 3.4.1 Marketingový výzkum ............................................................................................................. 27 3.4.2 Marketingový mix v cestovním ruchu ................................................................................... 29 3.4.3 Segmentace ............................................................................................................................. 31 3.5
Současné trendy a perspektivy cestovního ruchu .............................................................31
3.6 Nové formy cestovního ruchu ................................................................................................33 3.6.1 Corrupt Tour ............................................................................................................................. 34 3.6.2 Geocaching .............................................................................................................................. 36
4 4.1
PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................ 42 Použitá metoda průzkumu a struktura dotazníku ...............................................................42
4.2 Základní analýza četností získaných dat ..............................................................................43 4.2.1 Okruh první – monitoring preferencí respondentů.............................................................. 43 4.2.2 Okruh druhý – Monitoring spotřebního chování respondentů .......................................... 50 4.2.3 Okruh třetí – demografická segmentace .............................................................................. 55 4.3
Výsledky anketního průzkumu ...............................................................................................57
4.4
Cestovní kancelář NOVA a její produkty ..............................................................................61
. 4.4.1 4.4.2
Návrh výletu za korupčními aférami ..................................................................................... 66 Cyklistický program spojený s Geocachingem ................................................................... 76
5
ZÁVĚR ........................................................................................................... 80
6
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................ 83
7
PŘÍLOHY........................................................................................................ 92
1 Úvod Cestovní ruch, který je považován za jednu z celosvětově nejdynamičtěji se rozvíjejících ekonomických a společenských aktivit, vykazující vysokou dynamiku růstu. Cestovní ruch vzbuzuje pozornost podnikatelů, vlády i veřejnosti, ale také konkurence, která usiluje o získání lidí ochotných cestovat. Odvětví cestovního ruchu právem patří mezi nejvýznamnější součásti národních ekonomik. Jsou přínosem pro další odvětví, jako jsou obchod, doprava, stavebnictví, kultura, sport, tvorba hrubého domácího produktu, záchrana kulturních, uměleckých a historických památek. Zvyšují všeobecnou vzdělanostní úroveň obyvatelstva (především jazykovou vybavenost), jsou důležitým faktorem rozvoje regionů. Mají pozitivní vliv na rozvoj malého a středního podnikání. Zvyšují zaměstnanost, a to i v ekonomicky slabých regionech. Změny v trendech současného cestovního ruchu jsou spjaty s novými specifickými potřebami realizace cestovního ruchu a přímo souvisejí s demografickými změnami, se změnami životního stylu, se změnami podmínek životního prostředí, s vyvíjejícím se technologickým pokrokem. Klasické formy základního cestovního ruchu budou stále více doplňovány novými netradičními formami specifického cestovního ruchu. Bude upřednostňováno alternativní trávení volného času. Pro odvětví cestovního ruchu je důležité tyto změny akceptovat a přizpůsobit jim svou nabídku. Na základě změn vznikají nové netradiční formy cestovního těchto ruchu.
9
2 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je porovnání nových netradičních trendů v cestovním ruchu České republice (tj. poznávání míst, o nichž se hovoří v souvislosti s korupčními kauzami, ale také lokalit souvisejících s Geocachingem) s tradičními formami a analýza spotřebního chování zákazníků cestovní kanceláře NOVA, včetně návrhů do budoucna. Bakalářskou práci na toto téma jsem si vybral na základě informací ve veřejných sdělovacích prostředcích. Tato zajímavá novinka mne zaujala natolik, že jsem se rozhodl se tématu věnovat podrobněji. Bakalářská práce bude rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části budou na základě dostupné literatury přehledně zpracovány literární rešerše zaměřené na cestovní ruch, marketing a marketingový výzkum. V praktické části bude proveden kvantitativní průzkum současných i potenciálních zákazníků cestovní kanceláře NOVA pomocí techniky dotazníkového šetření. Dále bude provedeno zhodnocení současného stavu v CK NOVA a na jeho základě a na základě analýzy získaných dat budou CK NOVA doporučeny některé zajímavé destinace vhodné pro tyto netradiční druhu turistiky. V bakalářské práci bude použito metod rešerše odborné literatury, kvantitativního průzkumu, analýzy, komparace a deskripce zjištěných poznatků. Dotazníkovým šetřením bude mimo jiné zjišťováno, zda jsou informace o těchto nových trendech v povědomí veřejnosti, a zda by o ně byl klienty CK NOVA zájem. V práci na základě výsledků vlastního dotazníkového šetření budou sledovány změny v nákupních preferencích zákazníků CK NOVA a porovnáván zjištěný současný stav s tím, který by měl či mohl nastat v nejbližší budoucnosti. Na základě výsledků analýzy budou vytipovány některá zajímavá místa pro tento druh turistiky. Současně by tato práce mohla být přínosem pro CK NOVA, kterou jsem oslovil a vypracoval pro ni návrhy dvou fakultativních výletů.
10
3 Teoretická část 3.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je považován za jednu z celosvětově nejdynamičtěji se rozvíjejících ekonomických a společenských aktivit, vykazující vysokou dynamiku růstu.1 Je přínosem
pro
zaměstnanost,
další tvorba
odvětví, hrubého
jako
jsou
domácího
obchod, produktu,
doprava, záchrana
stavebnictví, kulturních,
uměleckých a historických památek, zvyšuje všeobecnou vzdělanostní úroveň obyvatelstva, je důležitým faktorem rozvoje regionů. Na druhou stranu nelze opomíjet jeho možný negativní vliv na přírodní prostředí, na infrastrukturu apod. Aby byl cestovní ruch dlouhodobě udržitelným, je v této souvislosti nutná jistá regulace jeho rozvoje.2 Světová komise pro životní prostředí (World Commision on Environment and Development) definovala už v roce 1987 udržitelný rozvoj destinace cestovního ruchu „jako rozvoj, který uspokojuje potřeby dneška bez ohrožení možnosti budoucích generací uspokojovat jejich vlastní potřeby“. 3 Cestovní ruch je výsledkem dlouhého historického vývoje lidstva. Řada historických údajů nám již od starověku dokládá nejrůznější cesty jednotlivců nebo skupin lidské společnosti z místa na místo, které byly podnikány především z důvodů obchodních, objevitelských, kolonizačních, vojenských, prestižních a jiných. Z hlediska současného pojetí cestovního ruchu se však jednalo především o cestování jednotlivců nebo nevelkých skupin cestovatelů, které se začalo mnohem více rozvíjet teprve až v souvislosti s průmyslovou revolucí na konci 17. století, kdy poptávka po nových pracovních silách vyvolala tlaky na zrušení omezení volnosti pohybu. Začátek novodobého cestovního ruchu se datuje od roku 1841, kdy se v Anglii uskutečnil první hromadně organizovaný turistický výlet vlakem pro více než 500 účastníků. Značný rozvoj zaznamenává novodobý cestovní ruch mezi dvěma světovými válkami. Cestování je však většinou záležitostí jen dobře situovaných vrstev obyvatelstva. Cestovní ruch se 1
NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 204 str. ISBN 978-80-7357-673-8., str. 9. 2 KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha : Ekopress s.r.o., 2003. 173 str. ISBN 80-86119-56-4., str. 9. 3 World Commision on Environment and Development. Our Common Future. Oxford, Oxford University Press, 1987, p. 383 [online]. [cit. 2012-11-04]. Dostupné z:
.
11
mohutně rozmáhá až po druhé světové válce, i když toto období je charakteristické nerovnoměrným rozložením cestovního ruchu v jednotlivých regionech. Mnohé státy si v této době již plně uvědomují ekonomický význam cestovního ruchu a sami ho podporují. Cestovní ruch se přesouvá z potřeb luxusních do potřeb základních, které jsou nedílnou součástí běžného života. Příčin, proč se cestování stává dostupnějším i méně majetným vrstvám obyvatelstva je několik. Nejdůležitější je podstatný nárůst fondu volného času, zlepšuje se sociální situace obyvatelstva (větší příjmy), jedním z hlavních motivů pro cestovní ruch se stává rekreace, dochází ke značnému rozvoji silniční a letecké dopravy, což má za následek zrychlení a místy i zlevnění cestování. 4 Doswell uvádí, dva důvody, díky nimž lidé cestují. Jednak z povinnosti cestovat, např. z profesních důvodů, jednak z potěšení, které nám cestování přináší (zážitky z dovolené, speciální zájmy), resp. kombinace těchto dvou důvodů.5 Cestovní ruch je v dnešní době vnímán jako mnohostranný společenský ekonomický jev, který se orientuje na oblasti volnočasových aktivit, poznávání a rekreace. Aby se mohl cestovní ruch rozvíjet, musí být nezbytně splněny tři základní podmínky – svoboda pohybu současně se zachováním bezpečnosti v dané destinaci, volný čas a dostatek disponibilních finančních prostředků obyvatelstva. Rozvoj cestovního ruchu je ovlivněn ještě dalšími faktory, které souvisejí s růstem počtu obyvatelstva, se zlepšováním jejich zdravotního stavu a se zvyšováním vzdělanosti, která postupně překonává jazykové bariéry a podněcuje touhu po poznávání nových míst, kultur a prožití neobvyklých zážitků.6
3.1.1 Definice a základní pojmosloví cestovního ruchu Různí teoretici cestovního ruchu se pokoušeli definovat pojem cestovní ruch mnoha způsoby, ale panuje názor, že žádnému z nich se tento jev patrně nepodařilo definovat zcela vyčerpávajícím způsobem. Dodnes se mezi nimi vedou bouřlivé diskuse o nejvýstižnější formulaci pojmu cestovního ruchu. Jinak totiž 4
RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. vydání. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 str. ISBN 978-80-7418-028-6., str. 19-20. 5 DOSWELL, Roger. Tourism. How effective management makes the diference. 1. Edit. Oxford : Butterworth Heinemann, 1997. 319 p. ISBN 0-7506 2272 5., p. 8. 6 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiál. 3. vydání. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 str. ISBN 978-80-7418-028-6., str. 17.
12
na toto odvětví pohlížejí cestovní kanceláře, jinak hotely, jinak obce a podnikatelé v nich a ze zcela jiného úhlu na něj pohlížejí jeho konzumenti. Všeobecně však platí, že cestovní ruch by měl být chápán jako průmysl poskytující veškeré služby spojené s cestováním a turistikou.7 Cestovním ruchem se původně jen jinak označovalo cestování. Za mezník v definování cestovního ruchu i pro jeho statistické sledování se všeobecně považuje konference Světové organizace cestovního ruchu (World Tourism Organisation, dále jen WTO, předchůdce dnešní UNWTO), která se konala v Ottavě v roce 1991. Na ní došlo nejen k definování samotného pojmu cestovního ruchu, ale také k obsahovému vymezení většiny v současnosti používaného základního pojmosloví z oblasti cestovního ruchu. Byl přijat a následně Statistickou komisí OSN v roce 1993 schválen soubor Doporučení pro statistiku cestovního ruchu.8 Všeobecně uznávanou základní definicí cestovního ruchu je podle WTO „dočasná změna místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místa trvalého bydliště, ne déle než 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi“. Podobně vyznívá i definice cestovního ruchu podle AIEST (Mezinárodní sdružení expertů cestovního ruchu), která jej definuje „jako souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání“. 9 Také současní čeští a slovenští teoretici se zabývají podstatou definice cestovního ruchu. Např. Kašpar postihuje podstatu cestovního ruchu následovně: „Cestovní ruch je cestování a dočasný pobyt lidí mimo místo trvalého bydliště obvykle ve volném čase, a to za účelem rekreace, poznání a spojení mezi lidmi.“10
7
RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiál. 3. vydání. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 str. ISBN 978-80-7418-028-6., str. 9. 8 International Conference on Travel and Tourism Statistic, Conference Resolutions WTO, Madrid, July 1991a United Nations Statistical Commision and WTO, Recomandations on Tourism Statistics. Madrid and New York: WTO, March 2008. 141 p. [online]. [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: . 9 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. vydání. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 str. ISBN 978-80-7418-028-6., str. 11. 10 KAŠPAR, Jiří. Vývoj teórie cestovného ruchu a jeho vedeckého skúmania. In KOPŠO, Emil a kol. Ekonomika cestovného ruch. 1. vydání. Bratislava : Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 1985. 414 str., s. 17.
13
Česká specialistka na marketing, obchod a služby Jakubíková vymezuje pojem cestovního ruchu jako: „pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce“.11 Po zapojení České republiky do evropských struktur v turismu je v současné české teorii akceptována a používána definice WTO. Cestování – je širší pojem než cestovní ruch. Cestování může být spojeno i s jinými motivy, které nepatří do cestovního ruchu (jízda do práce). Turistika – je pouze částí (podmnožinou) cestovního ruchu. Je to ta část cestovního ruchu, která je spojena s pohybovou aktivitou účastníků (pěší turistika, cykloturistika, horská turistika, vodní turistika). Někdy bývá pojem turistika chybně zaměňován s pojmem turismus (= cestovní ruch, ucelený systém aktivit a vzájemných vazeb).12 Složitost cestovního ruchu je dána nevyhnutelným spojením subjektu s objektem, k němuž dochází při vlastní realizaci cestovního ruchu. Subjekt – účastník cestovního ruchu se spojuje se svým objektem – místem dočasného pobytu, kde dochází k uspokojování jeho potřeb, které rozhodly o účasti na cestovním ruchu.13 Průmysl cestovního ruchu – soubor ekonomických aktivit, které přímo uspokojují poptávku návštěvníků, nap. ubytovací a stravovací služby, činnost cestovních kanceláří a agentur a další doprovodné služby. Ekonomika cestovního ruchu – kromě aktivit zahrnutých do průmyslu cestovního ruchu jsou to i veškeré vyvolané (tedy i nepřímé) ekonomické aktivity související s realizací cestovního ruchu. Turista – dočasný návštěvník, který se v zemi zdrží alespoň 24 hodin (jedno přenocování), ne však déle než 1 rok.
11
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. 288 str. ISBN 978-80-247-3247-3., str. 18. 12 NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 204 str. ISBN 978-80-7357-673-8., str. 22. 13 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. vydání. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 str. ISBN 978-80-7418-028-6., str. 9-11.
14
Výletník (= jednodenní návštěvník) – zdrží se v navštívené zemi pouze jeden den, aniž by přenocoval. Návštěvník – osoba, která cestuje do jiné země, než ve které má trvalé bydliště a mimo jeho obvyklé prostředí, na dobu nepřekračující dobu 1 roku, přičemž hlavní důvod cesty je jiný, než výdělečná činnost v navštívené zemi. Rezident (= stálý obyvatel) – v mezinárodním cestovním ruchu je to osoba, která žije v dané zemi alespoň jeden rok. V domácím cestovním ruchu se jedná o osobu, která v daném místě žije alespoň 6 měsíců.14 Destinace cestovního ruchu – přirozený územní celek, který si účastník cestovního ruchu vybírá jako cíl své cesty. Jedná se o geograficky relativně uzavřený prostor s jedinečnými vlastnostmi a atraktivitami (které jsou odlišné od jiných destinací; jsou základem nabídky konkrétního území), a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu.15 Původní definice WTO z roku 1993 destinace cestovního ruchu („Destinace je místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh.“) byla v roce 2002 ještě rozšířena o nezastupitelnou roli místní populace v destinaci. Destinace bývá často nesprávně ztotožňována s regionem. Obecně platí, že destinace je vždy konkrétní územní celek, obráceně však zároveň neplatí, že každý typ územního celku, zejména region, je destinací. Rovněž tak obecně platí, že pokud si účastník cestovního ruchu (segment poptávky) vybere nabízené území za cíl své cesty, stává se toto území destinací. Pokud si jej nevybere, destinací není, a to až do doby, než bude vybráno jiným segmentem poptávky. 16
14
RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. vydání. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 str. ISBN 978-80-7418-028-6, str. 11-12. 15 NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 204 str. ISBN 978-80-7357-673-8, str. 47-49. 16 NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 204 str. ISBN 978-80-7357-673-8., str.49-56.
15
3.1.2 Specifika cestovního ruchu Pro cestovní ruch jsou specifické následující charakteristiky: rozvoj cestovního ruchu je podmíněn politicko-správními podmínkami, produkt cestovního ruchu nelze vyrábět na sklad. místní vázanost, bezprostřední spojitost s místem, ve kterém se realizuje, zejména s jeho kvalitou přírodního prostředí, výrazná sezónnost, vysoký podíl lidské práce a služeb, trh je silně determinován přírodními faktory a dalšími nepředvídatelnými vlivy, těsný vztah nabídky a poptávky,
poptávka je výrazně ovlivňována důchody obyvatelstva, fondem volného času, cenovou hladinou nabízených služeb, preferencemi, motivací, módou a celkovým způsobem života spotřebitelů.
Nabídku silně ovlivňuje rozvoj a využívání moderní techniky a technologií (internet, informační a rezervační systémy, GPS navigační systémy a další).17 Pro rozvoj destinace cestovního ruchu je důležitá kvalitní nabídka atraktivit, která dokáže přilákat návštěvníky a následně uspokojit jejich požadavky a potřeby. Jedná se o soubor šesti charakteristických složek, označovaných jako „šest A“: Attractions (přitažlivosti) – primární nabídka cestovního ruchu, přírodní a kulturně-historický potenciál. Acessibility
a
ancillary
services
(přístupnost
služeb)
–
všeobecná
infrastruktura (dopravní infrastruktura, zdravotnické, bankovní, telekomunikační, poštovní služby atd.) která umožňuje přístup do regionu, pohyb za atraktivitami regionu, patří sem také služby využívané především místními obyvateli, jako jsou zdravotnické, bankovní, poštovní apod. Amenities (komfort) – infrastruktura umožňující pobyt v destinaci (ubytovací, stravovací, sportovně-rekreační, kulturně-společenské a další zařízení). 17
FORET, Miroslav; FORETOVÁ, Věra. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s., 2001. 180 str. ISBN 80-2470207-X. str. 14.
16
Available packals (turistické produkty) – připravené produktové balíčky. Activities (aktivity) – nejrůznější aktivity.18
3.1.3 Typologie cestovního ruchu V odborné literatuře lze nalézt řadu různých kritérií systematiky cestovního ruchu. Podle uspokojování potřeb různých spotřebitelů v souvislosti s neustálým vývojem společnosti rozeznáváme základní a specifické formy cestovního ruchu.19
3.1.3.1 Základní formy cestovního ruchu V odborné literatuře můžeme nalézt řadu různých kritérií systematiky cestovního ruchu. Základní formy cestovního ruchu korespondují s primárním rozdělením lidských potřeb, které jsou cílem účasti na cestovním ruchu.
rekreační cestovní ruch – slouží především k regeneraci fyzických a duševních sil člověka. Realizuje se ve vhodném rekreačním prostředí. Je to nejrozšířenější forma cestovního ruchu,
kulturně poznávací cestovní ruch – je zaměřený na poznávání historie, kultury, zvyků a tradic. Cílem jsou památky, výstavy, festivaly a další akce,
sportovně turistický cestovní ruch – využívá zájmu lidí o aktivní odpočinek či aktivní provozování nějaké sportovní činnosti (turistika, plavání, lyžování, jízda na koni, cyklistika, vodáctví apod.), ale také pasivní účast na sportovních akcích,
léčebný a lázeňský cestovní ruch – je zaměřen na péči o zdraví, prevenci, léčbu, relaxaci, celkovou obnovu fyzických a duševních sil jednotlivce. Využívá přírodní léčivé zdroje.20
3.1.3.2 Specifické formy cestovního ruchu Specifických forem cestování je celá řada, od klasických až po ty nejmodernější. Jsou výsledkem měnícího se životního stylu obyvatel a nastupujících trendů. Jsou 18
BUHALIS, Dimitrios. Tourism Management 21/2000: Marketing the Competittive Destination of the Future. London : University of Westminster. [online]. 2000, 116 p. [cit. 2012-09-11]. Dostupné na: .p. 98. 19 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. vydání. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 str. ISBN 978-80-7418-028-6, str. 12. 20 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. vydání. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 str. ISBN 978-80-7418-028-6., str. 119-122.
17
odvozeny od konkrétní činnosti, která je příčinou, proč se jedinec rozhodne cestovat. Nabídka těchto forem se neustále mění a do budoucna se bude rozšiřovat. dobrodružný cestovní ruch (adrenalinová turistika) – je spojen s adrenalinovými sporty jako např. paragliding, bungee jumping, sky diving, horolezectví, vysokohorská turistika, potápění, windsurfing, plachtění, rafting, canyoning, snowboarding, speleologie, lanová centra, bicross apod. V současné
době
patří
k nejrychleji
se
rozvíjejícímu
doplňkovému
segmentu v cestovním ruchu. Existuje měkká a tvrdá dobrodružná turistika, která se liší fyzickou náročností, vesmírná turistika – cílem je let kolem zeměkoule až na hranici vesmíru; prozatím to není příliš rozšířená forma cestovního ruchu, je určen pro movitou klientelu, kongresový cestovní ruch – návštěvy konferencí, sympozií a kongresů v daném kongresovém místě za účelem výměny vědeckých a odborných poznatků a zkušeností, nákupní turistika – cílem jsou návštěvy nákupních center nebo trhů za účelem nákupů, tomu náboženský cestovní ruch – věřící cestují na poutní místa nebo církevní slavnosti nebo na místa spojená s význačnými církevními osobnostmi či náboženskými obřady, gastronomický cestovní ruch – poznávání jídel a nápojů v jiných krajích a zemích, zvěřinové hody, vinobraní apod. turistika za divokou zvěří – hlavním motivem je cestování za účelem pozorování divoké zvěře v jejím přirozeném prostředí.21 lovecký a rybářský cestovní ruch – převážně individuální akce pro malé skupiny; cílem je lov zvěře nebo rybolov pod vedením zkušených průvodců, ekoturistika – zodpovědné cestování za přírodou, které chrání a navazuje vztahy s místními obyvateli, funguje na principech dlouhodobě udržitelného rozvoje,22 21
RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. vydání. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 str. ISBN 978-80-7418-028-6., str. 119-122. 22 The International Eco-tourism Society. What is Ecotourism? [online]. [cit.2012-11-05]. Dostupné z: .
18
golfová turistika – vyhledávaná zvláště movitější klientelou, která chce strávit aktivní dovolenou v některé významné golfové destinaci s vysokou úrovní zázemí, výhodou je nikdy nekončící sezóna, mládežnický cestovní ruch – zpravidla jde o náročnější, méně pohodlné a levnější formy cestování, stravování a ubytování, rodinný cestovní ruch – cestování rodin s dětmi, seniorský cestovní ruch – nutné je pohodlí při dopravě a ubytování a citlivé jednání; vhodná je přítomnost lékaře, městská turistika – je to většinou krátkodobá forma cestovního ruchu, prolíná se s ostatními formami cestovního ruchu, jejím hlavním cílem je celkový zážitek z návštěvy města,
venkovský cestovní ruch – pobyt a aktivity spojené s venkovským prostředím a přírodou; tato forma se řadí do trvale udržitelných forem cestovního ruchu,
zelená turistika (agroturistika) – turisté při cestování respektují určitá pravidla a nezatěžují příliš životní prostředí. Jedná se o cestování šetrné k přírodě, životnímu prostředí a místním kulturám.23
veletržní cestovní ruch – jedná se o návštěvy veletrhů či výstav, které jsou zaměřeny na určitou specifickou oblast chatařský a chalupářský cestovní ruch -
je specifický pro české
prostředí, lidé odjíždějí z města na víkendy aktivně si odpočinout do svých vlastních nemovitostí na venkově, sexuální turistika – cílem je návštěva podniků s erotickým programem nebo veřejných domů,
hazardní cestovní ruch – cílem je návštěva dané země za účelem návštěvy kasina či herny nebo vsazení si tiketu loterie,24
diaspora tourism - cestování emigrantů do bývalé domoviny,25
23
Co je zelená turistika a kdo jsou zelení turisté? [online]. [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: . 24 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. vydání. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 str. ISBN 978-80-7418-028-6., str. 119-122. 25 Diaspora tourism – cestování do bývalé domoviny. [online]. [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: .
19
dark tourism – cestování návštěvníků do míst, kde se v minulosti, – ať již dávné či poměrně nedávné – udála nějaká tragédie nebo neštěstí,26
Není reálné v této bakalářské práci vyjmenovávat všechny myslitelné specifické formy cestovního ruchu, protože lidé bývají vedeni k cestování rozličnými pohnutkami, které by jiné ani ve snu nenapadly. Jako jeden z mnohých příkladů lze uvést tematické zájezdy vdavekchtivých žen z vylidňujícího se španělského venkova za hledáním ženichů do jiných oblastí Španělska.
3.1.3.3 Základní druhy cestovního ruchu Základní druhy cestovního ruchu se dělí podle různých kritérií, např. podle místa realizace, podle způsobu financování, délky pobytu, způsobu organizace, počtu účastníků, podle ročního období, vztahu k platební bilanci, vlivu na životní prostředí atd. 27 Podle místa realizace rozlišujeme tyto kategorie cestovního ruchu: domácí – osoby trvale sídlící v zemi cestují uvnitř tohoto státu a nepřekračují jeho hranice,
zahraniční – dochází k překračování hranic jednoho či více států. Jde o výjezdový cestovní ruch spojený s výjezdy osob z tuzemska do zahraničí a o příjezdový cestovní ruch spojený s příjezdy osob ze zahraničí do tuzemska.
Podle způsobu financování volný (komerční) – účastník si ji plně hradí ze svých prostředků, jeho účast není ničím podmíněna,
vázaný (sociální) – účastník je „vázán“ splněním určité podmínky (např. členstvím
v organizaci).
Jedná
se
kombinaci
úhrady
služeb
ze společenských fondů. Podle délky pobytu 26
Dark tourism – temné cestování na místa katastrof a neštěstí. [online]. [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: . 27 FORET, Miroslav; FORETOVÁ, Věra. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu: Distanční studijní opora. 1. vydání. Znojmo : SVŠE Znojmo s.r.o., 2008. 120 str. ISBN 978-80-903914-3-7., str. 9.
20
krátkodobý – doba pobytu v místě do tří přenocování,
dlouhodobý – doba pobytu s více než třemi přenocováními.
Podle způsobu organizace
organizovaný – cestu a pobyt organizují cestovní kanceláře a jiní zprostředkovatelé,
neorganizovaný – služby si volí a zabezpečuje účastník sám.
Podle vlivu na životní prostředí
tvrdý turismus – jedná se především o masový turismus, který nebere ohled na svůj vliv na přírodní, sociální a kulturní vnější prostředí,
měkký turismus – snaží se šetrně a uvědoměle chovat k prostředí, v němž se realizuje, a tím přispívat k trvale udržitelnému rozvoji turismu.
Podle počtu účastníků
individuální – návštěvník nebo turista se účastní cestovního ruchu sám nebo s rodinnou,
skupinový – cestovního ruchu se účastní více osob. Dělí se dále na skupinový, masový, rodinný nebo klubový cestovní ruch.
Podle ročního období
letní,
zimní,
sezónní – vysoká návštěvnost místa s maximální nabídkou služeb,
mimosezónní – nízká návštěvnost místa je někdy doprovázena sníženou nabídkou služeb.
Podle vztahu k platební bilanci
aktivní (Incoming) – příjezdy zahraničních turistů do České republiky,
pasivní (Outcoming) – výjezdy českých turistů do zahraničí.
Cestovní ruch se dá dále členit podle celé řady dalších kritérií, jak jsou cíl cesty, použitý dopravní prostředek, výběr destinace, způsob ubytování, věk účastníků apod.28
28
RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. vydání. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 str. ISBN 978-80-7418-028-6., str. 12-14.
21
3.2 Produkt cestovního ruchu Produkt cestovního ruchu je všeobecný termín pro všechno, co cestovní ruch nabízí současným i potencionálním zákazníkům. Je to cokoliv, co je možné nabízet na trhu k pozornosti, k získání, používání nebo ke spotřebě a co může uspokojit potřebu nebo požadavek. Patří sem služby, lidé, místa, organizace, výrobky, myšlenky, předměty, hodnoty nebo výhody. 29 Z hlediska zákazníka je produktem to, co si po návštěvě destinace může odnést domů, tj. zážitek, zkušenost, splnění tužeb. Produkt musí pro zákazníka představovat hodnotu. Každý produkt cestovního ruchu musí splňovat základní vlastnosti, jako je užitečnost, dosažitelnost a použitelnost.30 Produkt cestovního ruchu je složen z následujících faktorů: primární nabídka destinace - ovlivňuje motivaci a výběr návštěvníků, sekundární nabídka destinace – vytváří podmínky pro pobyt a umožňuje využít primární nabídku destinace, přístupnost destinace, image destinace – silně ovlivňuje výběr destinace,
přiměřená cena.
3.3 Legislativní vymezení pojmů Podmínky pro založení a provozování cestovní kanceláře nebo cestovní agentury upravuje Zákon č. 159/1999 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů. Tento zákon dále vymezuje základní pojmy (zájezd CK, CA, cestovní smlouva) a upravuje vztahy mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu, jejich práva a povinnosti.31
29
KOTLER, Philip, FOX, F., A., Karen: Strategic Marketing for EducationalInstitutions. 2. Edit. New Jersey, Englewood Cliffs Prentice Hall 1995, 464 p. ISBN 9780136689898., p. 221. 30 KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha : Ekopress s.r.o., 2003. 173 str. ISBN 80-86119-56-4., str. 86-87. 31 Česko. Zákon č. 159/1999 ze dne 30. června 1999 o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů České republiky. 1999, částka 53, s. 3056-3063. Dostupné také na:.
22
3.3.1 Zájezd Zájezd je kombinace minimálně dvou služeb cestovního ruchu (např. doprava + ubytování), je-li prodáván za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin (nebo když zahrnuje ubytování přes noc). Zájezdy se rozlišují podle následujících hledisek: podle geografického hlediska
domácí
zahraniční podle způsobu přípravy
standardní (katalogové) - předem připravené pro anonymního klienta formou katalogu
forfaitové – připravené na základě individuálních požadavků klienta, kterému nepostačuje standardní nabídka
podle použitého dopravního prostředku letecké autokarové vlakové s vlastní dopravou podle programu pobytové poznávací
3.3.2 Cestovní kancelář Základní provozní jednotkou cestovního ruchu je Cestovní kancelář (CK). CK může na základě koncese nabízet a prodávat zájezdy, přičemž cestovní smlouva je uzavřena jejím jménem. Žadatel o vydání koncesní listiny musí splňovat předpoklady odborné kvalifikace (vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru nebo vyšší odborné vzdělání a 3 roky praxe nebo úplné střední vzdělání či úplné střední odborné vzdělání a 6 let praxe) a další náležitosti vyžadované živnostenským zákonem. Dále může CK nabízet a prodávat jednotlivé služby 23
cestovního ruchu nebo jejich kombinace, zprostředkovávat prodej zájezdů nebo jednotlivých služeb cestovního ruchu (nebo jejich kombinace) pro jiné cestovní kanceláře nebo cestovní agentury či jiné osoby. Předmětem její činnosti je organizování,
zprostředkování
a
zabezpečování
služeb
a
prodej
zboží
souvisejících s cestovním ruchem. Kromě toho může CK prodávat věci související s cestovním ruchem (mapy, plány, upomínkové předměty) a má povinnost informovat MMR o zprostředkování prodeje zájezdu pro CK z jiných členských států EU. CK se rozlišují: podle počtu zaměstnanců - malé (specializované) - do 5 zaměstnanců, - střední – 5 až 50 zaměstnanců, - velké - nad 50 zaměstnanců. podle charakteru a rozsahu poskytovaných služeb - základní - poskytují služby v plném rozsahu, tj. tuzemské i zahraniční zájezdy atd., - specializované – specializují se na určitou klientelu nebo destinaci, popř. na určitý druh a rozsah služeb. Specializace je jednou z možností pro malé CK, jak konkurovat velkým a silným CK. Nabízejí sice menší rozsah služeb, ale individuálním přístupem a pružnějším vztahem k zákazníkům v případě nestandardní situace mohou oproti velkým CK získat konkurenční výhodu. podle územního hlediska -
přijímací – jejich hlavní činností je aktivní cestovní ruch. Jsou zaměřené na přijímání klientů z jiných destinací. Zabezpečují výlety, ubytování v místě, směnárenskou činnost, spolupracují s dalšími CK, které přivážejí klienty.
-
vysílající – jejich hlavní činností je pasivní cestovní ruch; organizují zájezdy.32
32
RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. vydání. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 str. ISBN 978-80-7418-028-6., str. 62-63.
24
3.3.2.1 Služby cestovních kanceláří Stěžejní činností většiny cestovních kanceláří v České republice je organizování a prodej zájezdů včetně souvisejících služeb. Základní kategorie služeb cestovních kanceláří jsou: - organizování a prodej standardních a forfaitových zájezdů a pobytů v tuzemsku a v zahraničí, - průvodcovské služby, - pojišťovací služby, - směnárenské služby, - obstarávání víz, - poskytování informací souvisejících s cestovním ruchem, - obstarávání a prodej lázeňských léčebných pobytů, - obstarávání a prodej individuálního ubytování formou tzv. recepční služby, - obstarávání a prodej vstupenek na kulturní a sportovní akce, - zajištění taxislužby a půjčování automobilů v tuzemsku i v zahraničí, -
prodej cestovních pomůcek a zboží, které souvisí s cestovním ruchem.33
3.3.3 Cestovní agentura Cestovní agentura (CA) nesmí prodávat zájezdy pod svým jménem (cestovní smlouva musí být bezpodmínečně uzavřena mezi klientem a cestovní kanceláří). Cestovní agentura smí na základě volné živnosti provozovat následující činnosti: - může dělat zprostředkovatele prodeje zájezdu pro cestovní kancelář, - smí prodávat jednodenní výlety (může to být kombinace více služeb, ale nesmí zahrnovat nocleh nebo přesáhnout 24 hodin), - zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jiné CK nebo CA, - prodávat věci související s cestovním ruchem, - musí označit provozovnu a propagační materiály slovy „cestovní agentura“, - má povinnost informovat MMR o zprostředkování prodeje zájezdu pro CK z jiných členských států EU, 33
RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. vydání. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 str. ISBN 978-80-7418-028-6, str. 73.
25
-
má povinnost informovat zákazníka, pro kterou CK je prodej zájezdu zprostředkován a před uzavřením smlouvy předložit doklad o pojištění organizující CK.
3.3.4 Kalkulace ceny V případě stanovení cen produktů cestovního ruchu je nejběžnějším základním postupem tato kombinace: -
stanovení ceny na základě kalkulace nákladů;
-
úprava ceny podle konkurence;
-
úprava ceny podle marketingových cílů s využitím alternativních cenových strategií, které sledují např. návratnost investice, ceny podle sezóny, podle fáze životního cyklu produktu, cenové balíky, ceny za komplet, individuální ceny pro stálou klientelu apod.
V praxi se při kalkulaci ceny běžně používá dvoustupňový model bez použití alternativních strategií. Nákladová kalkulace reprezentuje princip stanovení ceny odspodu (tedy součet minimálních nákladových cen položek nezbytných pro realizaci produktu), zatímco porovnání s nabídkou konkurence působí na cenu shora a zákazníci limitují možný objem prodeje. Minimální nákladové ceny určují z pohledu prodávajícího nejnižší přijatelnou prodejní cenu, kdy investice do produktu je ještě návratná, zatímco objem poptávky a ochota zákazníka akceptovat cenu určuje z pohledu prodávajícího maximální dosažitelnou prodejní cenu. Konkurence pak určuje, jaká bude konečná cena na trhu. Při kalkulaci ceny se náklady dělí podle charakteru na: -
přímé a nepřímé náklady, související určitým druhem výkonu či více druhy výkonů zabezpečující zprostředkování služby jako celku;
-
fixní a variabilní náklady (mzdy, energie, suroviny apod.).
26
Dvoustupňový model kalkulace ceny 1. stupeň – stanovení předběžné prodejní ceny: -
výpočet minimální nákladové ceny, která pokrývá náklady na prostou realizaci produktu (např. zájezdu), kalkulace odspodu, součet cen nakupovaných služeb na osobu nebo skupinu turistů;
-
stanovení marže, tj. obchodní přirážky, umožňující určitý zisk;
-
úprava konečné ceny pro zákazníka po porovnání s cenami konkurence;
-
předběžná kalkulace výnosu.
2. stupeň – výpočet skutečně dosažené realizační ceny – vyúčtování. Na výslednou cenu produktu má vliv obsazenost, kurzové rozdíly, nepředvídatelné náklady a zdanění.34
3.4 Marketing Cílem marketingu je poznat a pochopit zákazníka natolik dobře, aby mu výrobek nebo služba padla jako šitá na míru a prodávala se sama.35
3.4.1 Marketingový výzkum Pro každou cestovní kancelář je důležité marketingové umění porozumět potřebám, přáním a požadavkům cílového trhu, tzn. tomu, jak se potenciální klienti rozhodují, jak tráví svůj volný čas, za co utrácejí, jaké zážitky, služby a výhody vyhledávají.36 Podstatou marketingového výzkumu je pak poznávání zákazníků a průzkum trhů pomocí systematických marketingových nástrojů a postupů. Marketingový výzkum zahrnuje plánování, sběr a analýzu dat, které pomáhají marketingovým manažerům rozpoznávat a reagovat na marketingové příležitosti a hrozby. Základní obsahové a tematické okruhy poznávání zákazníků jsou: 34
RYGLOVÁ, Kateřina; BURIAN, Michal; VAJČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s., 2011. 216 str. ISBN 978-80247-4039-3., str. 116-118. 35 KOTLER, Philip; KELLER, Kevin Lane. Marketing management. 12. vydání. Praha : Grada Publishing a.s. 2007. 792 str. ISBN 978-80-247-1359-5., str. 44 a DRUCKER, Peter Ferdinand. Management: Tasks, Responsibilities, Practises. 1. Edit. New York : Harper and Row, 1973. 553 p. ISBN 0-525-24463-8., p. 64-65. 36 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. 288 str. ISBN 978-80-247-3247-3., str. 21.
27
kdo jsou naši zákazníci - základní sociodemografické informace o věku, pohlaví, dosaženém školním vzdělání, rodinném stavu, počtu dětí, bydlišti našich současných nebo potencionálních zákazníků, jejich životní podmínky – životní úroveň tvořená výší příjmů a výdajů, vlastnictvím movitého i nemovitého majetku, vybaveností domácností, jejich životní styl – pracovní a mimopracovní aktivity (vzdělání, rekreace, kultura, sport apod.), jejich hodnotové orientace – jejich názory, životní postoje, orientace a preference, jak se chovají a rozhodují – zejména při nákupu, čemu dávají přednost nebo naopak o co nemají zájem, kdo a jak s nimi komunikuje – jaké sdělovací prostředky sledují, jak je ovlivňuje marketingová komunikace37
3.4.1.1 Dělení marketingového výzkumu Marketingový výzkum se dá dělit na základě mnoha hledisek. Nejdůležitější je základní rozdělení na primární a sekundární marketingový výzkum. -
Primární marketingový výzkum – sběr dat v terénu, zjištění hodnot vlastností u samotných sledovaných jednotek. Primární marketingový výzkum se dále člení na: -
Kvantitativní výzkum – zkoumá rozsáhlé soubory velkého množství respondentů, získané poznatky se pomocí statistických postupů zobecňují na celý základní soubor. Základní technikami tohoto výzkumu jsou osobní rozhovory, písemné dotazování (které se provádí se pomocí dotazníků nebo anket), pozorování, experimenty nebo obsahová analýza textů.
-
Kvalitativní výzkum – umožňuje hlubší poznání motivů a chování lidí. Základními technikami tohoto výzkumu jsou individuální hloubkové rozhovory nebo skupinové rozhovory.
37
FORET, Miroslav; STÁVKOVÁ, Jana; VAŇOVÁ, Anna. Marketingový výzkum: Distanční studijní opora. 1. vydání. Znojmo : SVŠE Znojmo s.r.o., 2006. 113 str. ISBN 80-239-7755-5., str. 9-10.
28
-
Sekundární marketingový výzkum – dodatečné, zpravidla statistické zpracování dat, která už dříve nashromáždil někdo jiný pro primární marketingový výzkum.
3.4.1.2 Dotazník V praktické části bakalářské práce budu marketingovou techniku dotazníkového šetření ke zjišťování dat, která by měla odpovídat potřebám a cílům výzkumu. Při sestavování dotazníku se používají tři základní typy otázek, a to: -
otevřené, v nichž je respondentovi ponechána absolutní volnost názoru,
-
uzavřené s nabídkou několika možných variant odpovědí
-
polozavřené, což je kombinace obou předešlých typů.
V dotazníku se ještě používají filtrační otázky, které respondenty rozdělují na různé skupiny a nasměrují je na následující otázky právě podle toho, jak odpověděli na filtrační otázku. Dotazník by neměl být příliš obsáhlý, aby neodrazoval respondenty svým rozsahem. Otázky by měly být formulovány jednoznačně a srozumitelně, abychom zjistili to, co zjistit chceme. Jde o to, aby respondent mohl odpovídat stručně a pravdivě. Při sestavování dotazníku by na začátku měly být zařazeny otázky zajímavé, které bezprostředně souvisejí s problémem výzkumu, na konci otázky méně závažné.
3.4.2 Marketingový mix v cestovním ruchu Marketingový mix je soubor marketingových nástrojů, jejichž vhodnou kombinaci firma může využít k tomu, aby dosáhla svých marketingových cílů (tržeb) prostřednictvím uspokojování potřeb cílového trhu.38 Klasická sestava marketingového mixu je tvořena čtyřmi prvky, tzv. „4P“:
product (produkt) – z hlediska návštěvníka destinace je produktem všechno, co uspokojuje jeho potřeby a požadavky,
38
KOTLER, Philip. Marketing Insight from A to Z: 80 Concepts Every Manager Needs To Know. 1. Edit. New Jersey : John Wiley & Sons, Inc., 2003. 205 p. ISBN 0-471-26867-4., p. 69.
29
price (cena)
– je z hlediska návštěvníka nejviditelnější součástí
marketingového mixu, neexistuje vysoká nebo nízká cena, jen dobrá, nebo zlá podle toho, jestli ji je návštěvník ochoten zaplatit, nebo ne, place (místo, distribuční cesty) – umožňují, aby byl produkt na správném místě a ve správném čase,
promotion (marketingová komunikace) – návštěvník musí být informován a motivován tak, aby se začal o destinaci zajímat - základním cílem komunikace je vytvořit poptávku po destinaci.39
Tvorba marketingového mixu není snadnou a jednoduchou záležitostí. Firma musí dokázat analyzovat vlivy trhu, zvláště pak nákupní chování zákazníka, chování konkurence, chování samotného trhu a zároveň musí splňovat administrativní a politické podmínky. Při tvorbě marketingového mixu je nutné brát v úvahu nejen pohled ze strany firmy, která marketingový mix vytváří, ale také pohled ze strany zákazníka, který marketingový mix posuzuje. V oblasti
služeb
cestovního
ruchu
jsou
k základním
čtyřem
prvkům
marketingového mixu přiřazovány další prvky: people – lidé, packaging – balíčky služeb, programming – tvorby programů, partnership – spolupráce, partnerství, proccess – procesy. Jakubíková uvádí ještě desátý prvek, a tím je
political power – politická moc.40
Důležité je, aby jednotlivé prvky byly mezi sebou vzájemně propojeny do jednoho integrovaného celku. Přesto je ve firmách často praxe taková, že odpovědnost za jednotlivé prvky marketingového mixu je rozdrobena do rukou mnoha jednotlivců nebo oddělení.41
39
KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha : Ekopress s.r.o., 2003. 173 str. ISBN 80-86119-56-4., str. 83-110. 40 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. 288 str. ISBN 978-80-247-3247-3., str. 182-183. 41 KOTLER, Philip. Marketing Insight from A to Z: 80 Concepts Every Manager Needs To Know. 1. Edit. New Jersey : John Wiley & Sons, Inc., 2003. 205 p. ISBN 0-471-26867-4., p. 71.
30
3.4.3 Segmentace Protože nelze uspokojit a obsloužit úplně všechny požadavky navzájem příliš odlišných klientů tak rozsáhlého trhu, jakým je trh cestovního ruchu, je třeba tento trh rozdělit na menší stejnorodé části (segmenty), které mají stejné nebo alespoň podobné požadavky, preference, chování, názory, demografické ukazatele apod. Segmentace se provádí na základě analýzy celkového trhu a s ohledem na cíle a strategie firmy. Výsledkem segmentace by měl být výběr segmentů (zákazníků), které firma může obsloužit lépe, než konkurence. Tím může oproti konkurenci získat určitou výhodu.42 Trh cestovního ruchu lze segmentovat podle celé řady hledisek. Nejvýznamnější jsou následující čtyři kritéria: demografické - věk příjem, profese, velikost rodiny, vzdělání, geografické - klima, země, region, psychografické - hodnoty, životní styl, zájmy, aktivity,
behavioristické - zvyky a preference, postoje, očekávání.
V praxi se tato kritéria často kombinují. Široce používanou metodou segmentace v oblasti
cestovního
ruchu
je
demografické
hledisko
v kombinaci
s behavioristickým, a to podle účelu a důvodu cesty.
3.5 Současné trendy a perspektivy cestovního ruchu Bezprostředními příčinami vzniku novodobého cestovního ruchu jsou tyto faktory: mír a příznivé mezinárodní klima, potřeba obnovit spojení s přírodou s cílem reprodukovat pracovní sílu, růst vzdělání jako realizace potřeby poznání, obnovování a navazování styku s lidmi,
další ekonomické, ekologické, demografické, administrativní a materiálně technické faktory.43
42
RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiál., 3. vydání. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 str. ISBN 978-80-7418-028-6., str. 118. 43 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. 288 str. ISBN 978-80-247-3247-3., str. 18.
31
Typickými
znaky
cestovního
ruchu,
který
je
neodmyslitelnou
součástí
každodenního života, je zvyšování úlohy cestovního ruchu v rámci národní ekonomiky, změna životního stylu a věkové struktury obyvatelstva (stárnutí populace, růst příjmů domácností), zvyšuje se zájem o nové turistické destinace současně s ekologickými aspekty, vzrůstá role žen, roste zájem o sebevzdělávání, stále více se rozvíjejí nové formy a produkty cestovního ruchu. V České republice dochází po roce 2000 k celkovému zmírnění tempa růstu příjezdového cestovního ruchu, naproti tomu pokračuje pozitivní trend ve výjezdovém cestovním ruchu, a to především díky růstu fondu volného času, změnami životního stylu obyvatelstva, odstraňováním bariér volného pohybu a růstem
mobility.
Navíc
se zlepšuje
kvalita
poskytovaných
služeb,
jsou
dostupnější informace, stále více se rozvíjí specifické formy cestovního ruchu, důraz
je
kladen
na
regionální
aspekty
a
cestovní
kanceláře
začínají
44
spolupracovat.
S tímto korespondují i závěry z analýz největší a nejprestižnější neziskové organizace cestovního ruchu v Evropě, kterou je Evropská komise pro cestovní ruch (European Travel Commision - jejím hlavním úkolem je podpora evropského cestovního ruchu, propagace Evropy jako atraktivní turistické destinace, průzkum trhu, marketing, reklama, tvorba statistik apod.) vyplývá, že současné změny v trendech cestovního ruchu jsou spjaty s novými specifickými potřebami realizace evropského cestovního ruchu a přímo souvisejí s demografickými změnami, se změnami životního stylu a se změnami podmínek životního prostředí. Klasické formy základního cestovního ruchu budou stále více doplňovány novými netradičními formami specifického cestovního ruchu. Bude upřednostňováno alternativní trávení volného času. Na jedné straně bude především mladší populace
stále
více
vyhledávat
různé
formy
aktivní
dovolené,
zvláště
adrenalinovou a dobrodružnou. Na straně druhé je třeba počítat se stárnutím populace, která bude mít více volného času a bude preferovat hlavně speciální zdraví prospěšné lázeňské a wellness produkty mimo hlavní sezónu. Stále více v cestovním ruchu budou využívány nejnovější technologie, které usnadní nejen vyhledávání a objednávání produktů, ale také budou k dispozici meteorologické,
44
Cestovní ruch v České republice 2007, Ministerstvo pro místní rozvoj. 84 str., str. 78.
32
dopravní a mnohé další informace on-line. S největší pravděpodobností dojde k oslabení pozice tvrdého turismu a klasických cestovních kanceláří, naopak se bude zvyšovat poptávka po produktech nezávislé individuální, relaxační a zážitkové turistky. Ve větší míře bude vyžadována vysoká kvalita nabízených produktů a služeb, bezpečnost, snadný způsob dopravy, vzroste zájem o prodloužené víkendy a mimosezónní kratší pobyty. Se změnou životního stylu poroste poptávka po ubytování v menších ubytovacích zařízeních, po přírodních produktech a agroturistice.45
3.6 Nové formy cestovního ruchu Současní zákazníci CK jsou ochotni kupovat jen takové produkty, které mohou optimálně uspokojit jejich aktuální požadavky, potřeby a přání. Na to CK reagují nabídkami na míru připravených moderních forem cestovního ruchu, zaměřených na zážitky, kulturu, ozdravné programy, sport nebo vzdělávání. Z hlediska nabídky služeb platí, že nabízené produkty musí odpovídat aktuálním požadavkům zákazníků. Zvyšující se zkušenosti s cestováním vytvářejí z hostů ve vztahu ke kvalitě a ceně služeb cestovního ruchu kritické zákazníky. Současný host při svém rozhodování o dovolené zpravidla vybírá určitou formu podle svých představ a zálib. Teprve potom se začne zajímat o ubytování, místo, stravování, dopravní spojení a další služby. Pro strávení své dovolené obvykle nehledá konkrétní hotely nebo místa, ale je pro něj rozhodující souhrnná nabídka služeb. 46 Vždy se najdou lidé, kteří jsou ochotni zúčastnit se výletu či zájezdu, který jim poskytne zcela nový nebo výjimečný zážitek. Tím může to být např. výstava historických automobilů, kde je představována minulost, nebo naopak výstava, jak bude život na Zemi vypadat za několik desetiletí, tedy budoucnost. Ale nezapomenutelné zážitky jim mohou poskytnout i jiné netradiční formy cestovního ruchu, jako je cestování po stopách českých korupčních afér nebo Geocaching.
45
European Travel Commision. Tourism trends for Europe. [online]. 2006. [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: . 46 BERÁNEK, Jaromír. Nové směry v nabídce cestovního ruchu. [online]. [cit. 2012-11-16]. Dostupné z: .
33
3.6.1 Corrupt Tour Corrupt Tour je zcela nový, netradiční produkt cestovního ruchu vyplňující mezeru na českém trhu. Je to produkt s poměrně velkou kreativní složkou. U zrodu této originální myšlenky stál zakladatel pražské cestovní agentury Corrupt Tour sedmatřicetiletý filozof a překladatel Petr Šourek. První výlet podnikla cestovní agentura 12. února 2012 pro 30 účastníků. Chce nabízet českým občanům, kteří o to mají opravdový zájem, několikahodinový cestovatelský zážitek po místech protkanými korupčními aférami nebo lidmi, o nichž se v souvislosti s korupcí hovoří. Tento typ turistiky nebude nikdy masový. Na druhou stranu se organizátoři těchto výletů nemusí obávat, že by v mimořádně stabilním českém korupčním prostředí ztratili inspiraci. Naše zákony totiž omezují korupci podstatně méně než je tomu v zahraničí. Zákonodárci je už dávno mohli opsat či přizpůsobit. Je zřejmé, že k tomu mají stále málo motivace.
Ale vytváření korupčního prostředí není jen
otázkou zákonů. České korupční prostředí spoluvytvářejí tři základní faktory. První je typicky česká mentalita, kterou zcela vystihuje všeobecně zažité rčení „kdo nekrade, okrádá svou rodinu“. Druhým je absence některých důležitých právních norem, které běžně ve světě jsou, jako je např. zákon o úřednících či trestní odpovědnost právnických osob. Třetím faktorem je, že za posledních dvacet let pomocí korupčních mechanismů získala vliv a peníze určitá skupina lidí, která se tento vliv snaží udržet.47 Kde selhává policie a soudy, tam nastupuje český humor. Jedná se vlastně o snahu humorně upozornit na ožehavé problémy společnosti a současně o zajímavý podnikatelský záměr. Korupce u nás je, tak proč se na ni nezajet podívat? Je to tak trochu jako katastrofická turistika. Jako se lidé jezdí dívat na vrak ztroskotané výletní lodi Costa Concordia, tak u nás se lidé mohou zajet podívat na naše korupční katastrofy. Na výletech za přebujelou korupcí je pro turisty lákavé především to, že při naslouchání výkladu proškoleného průvodce si vše mohou prohlédnout na vlastní oči. Okružní jízda po pamětihodnostech, při které se objíždějí více nebo méně 47
ŠOUREK, Petr. Česká televize. Hyde park ČT24. [online]. 15. 2. 2012. [cit. 2012-11-02] Dostupné z: .
34
zajímavá místa, je téměř jako každý jiný výlet. Jen ty pamětihodnosti se od těch tradičních něčím liší. Místo Svatovítského chrámu jsou turistům ukazována sídla kontroverzních
podnikatelů,
místo
orloje
na
Staroměstském
náměstí
je
prezentován předražený tunel Blanka, sídlo pražského magistrátu nebo před okolním světem uzavřené kolonie, v nichž bydlí lobbisté a manažeři velkých firem. Úplatkářství a jeho údajní či skuteční protagonisté se stali svého druhu zážitkem. Průvodce v autobusu přečte, o jakou korupční kauzu se jedná, a pak na místě ukazuje následky. V autobuse nezřídka panuje i určitá atmosféra, kde si účastníci mezi sebou vyměňují některé související informace. Stalo se, že tam jede někdo, kdo o konkrétní aféře ví mnohem víc, než průvodce. To není nic neobvyklého. Je zajímavé s klienty o těch kauzách hovořit, zapojit je do děje. Nejednou se stalo, že účastníci navzájem ještě kauzu dořešují. Korupce sama o sobě je určité téma. Je to základní surovina, která se dále zpracovává do přijatelnější, vtipnější formy, aby bylo možno snáze pochopit, jak daná kauza vlastně funguje. Při zpracovávání jednotlivých korupčních případů je nezbytné najít alespoň dva nebo tři nezávislé zdroje informací na dané téma. Už při zpracovávání materiálu se zjistí, zda se dá pro připravovanou túru použít, protože něco jsou jenom dohady, které nejsou o nic opřené, a z toho opravdu nelze vycházet. Některé informace je proto nutné konzultovat s odborníky. 48 Přestože je tento druh cestovního ruchu zcela nový, již nyní má mezi českými lidmi značný ohlas, zajímá je a líbí se jim. V poslední době je korupce velmi tendenční až módní téma, o kterém se hodně hovoří. Vždy se najdou zájemci, kteří jsou ochotni za tímto cestovatelským zážitkem vyrazit. A právě o to jde, aby si člověk vyhradil svůj volný čas a společně s pořádající CK si projel určitou trasu, nechal si určité věci vyložit a viděl je na vlastní oči. Další skutečností, která této formě turistiky nahrává, je to, že lidé v naší zemi dychtí po bulváru, z něhož se dá čerpat neuvěřitelné množství podnětů, kam za korupcí jet.49 48
ŠOUREK, Petr. Česká televize. Hyde park ČT24. [online]. 15. 2. 2012. [cit. 2012-11-02] Dostupné z: . 49
ŠOUREK, Petr. Česká televize. Hyde park ČT24. [online]. 15. 2. 2012. [cit. 2012-11-02] Dostupné z: .
35
3.6.2 Geocaching Geocaching je outdoorová turistická aktivita, vlastně hra, jejímž smyslem je za pomoci moderních technologií najít na určeném místě skrytou schránku (angl. cache, český název je keš), o níž jsou známy její přesné zeměpisné souřadnice. Schránka obsahuje zápisník, tzv. logbook, popř. další různé předměty na výměnu. Nálezce se fyzicky zapíše do logbooku v cache a později i do jeho elektronické verze na internetu. Při hledání se nejčastěji používají turistické přijímače GPS nebo mobilní telefony s GPS navigací. Geocaching je turistická hra pro mozek, nohy a přístroj GPS, spojující prostřednictvím internetu tisíce lidí všech věkových kategorií po celém světě. Nezbytnou podmínkou provozování této hry je fungování systému GPS. GPS neboli Global Positioning System je americký vojenský globální družicový navigační systém (celým názvem NAVSTAR GPS - Navigation Signal Timing and Ranging Global Positioning System), s jehož pomocí je možno určit polohu a přesný čas kdekoliv na Zemi nebo nad Zemí s přesností zhruba do deseti metrů. Pro zjištění správné polohy je potřeba mít signál současně alespoň ze čtyř družic, ovšem čím je jich více, tím je měření přesnější. 50 O využití družic v globálním navigačním systému se uvažovalo již koncem padesátých let, prakticky se však začaly využívat až od roku 1995. Protože systém GPS byl vyvinut pro vojenské účely (využíval se v oblasti letectva a námořnictva), byla od počátku jeho fungování do signálu přidávána umělá odchylka, jejímž cílem bylo zamezení zneužití systému. Záměrná odchylka, kterou uměly odstranit jen vojenské přijímače, způsobovala, že přesnost určení polohy byla pouze v řádu desítek až stovek metrů. O vypnutí této uměle přidávané chyby bylo rozhodnuto Ministerstvem obrany USA 1. května 2000 a vše nasvědčuje tomu, že ani do budoucna
USA nehodlají opětovně odchylku
zapnout.
V
roce 2007
prezidentem Spojených států amerických akceptováno doporučení Ministerstva
50
GPS.gov; Official U.S. Government information about the Global Positioning System (GPS) and related topics [online]. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: .
36
obrany, aby funkce záměrného zhoršení přesnosti civilních přijímačů nebyla u nových družic GPS III přidávána.51 Dne 2. května 2000 byla tedy záměrná odchylka ze systému odstraněna a od tohoto data mohl být systém GPS využíván i k civilním účelům. Této možnosti využil hned následujícího dne, 3. května 2000, Američan Dave Ulmer, který chtěl vyzkoušet, je-li možné na základě nyní přesného systému měření souřadnic najít schovanou schránku. Jednu cache tedy umístil v Oregonu a jeho polohu zveřejnil na internetu. Během tří dnů byla schránka nalezena, a to hned dvakrát. Tím byly vytvořeny podmínky ke vzniku zcela nové formy cestovního ruchu, venkovní aktivity spojené s moderní technologií – Geocachingu. Tento termín, vzniklý ze spojení dvou anglických slov geo a cache, se začal používat od 30. 5. 2000. 52 Další podmínkou vzniku Geocachingu, bez kterého by tuto hru nebyla možno provozovat, bylo rozšíření internetu. Toto médium je místem, kde se nejen dají najít přesné souřadnice uložených caches, ale také místem pro ty, kteří poklad již našli a mají potřebu podělit se o tuto radost s ostatními. Třetí nezbytnou podmínkou provozování této turistické aktivity bylo zpřístupnění GPS přístrojů široké veřejnosti, a to především jejich cenovou dostupností. V České republice dochází od roku 2006 díky razantnímu snížení ceny GPS navigací ke značnému nárůstu prodaných přístrojů. Následující graf dokládá, jak ovlivnila dostupnost GPS přístrojů v českém prostředí počet nalezených caches.53
51
THE WHITE HOUSE; Statement by the Press Secretary [online] 2007. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: . 52 Geocaching [online] 2013. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: . 53 Geocaching [online] 2013. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: .
37
Graf č. 1: Vývoj počtu nálezů všech caches v ČR v letech 2003 – 2009
Zdroj: derilin.sweb.cz/3.png Geocaching se začal rychle rozvíjet a schránky se začaly umísťovat i mimo území USA. Na Novém Zélandu byla první schránka umístěna 12. května 2000 a v Chile 15. května 2000. První založená cache v Evropě je datována k 3. červnu 2000 v Irsku. V České republice byla první cache umístěna 1. června 2001 a je do dneška stále aktivní. K 1. září 2000 existovalo 75 cache založených po celém světě a dne 26. února 2013 byla založena již dvoumiliontá cache (v Austrálii).54 Pro srovnání, jakým tempem se ubírá vývoj této formy cestovního ruchu, stačí uvést počty založených caches v předchozích letech. Před rokem, ke konci března 2012 po celém světě umístěno přes 1 700 000 caches, ke konci března 2009 jich bylo 758 784. Obrázek č. 1 ilustruje, jak hustě jsou caches umístěny v Evropě ve srovnání s přiléhajícími oblastmi Asie a Afriky. To, co na mapě vypadá jako shluky různobarevných čtverečků, se po zvětšení mapy rozbalí do skutečných symbolů podle jednotlivých typů caches. Rozlišení symbolů je zobrazeno v Příloze č. 1.
54
Geocaching [online] 2013. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: .
38
Obrázek č. 1: Hustota umístění caches v Evropě, severní Africe a východní části Asie
Zdroj: geocaching.com Na území ČR se k 10. březnu 2013 nacházelo 32 902 caches. V množství umístěných caches na svém území je Česká republika na 5. místě v Evropě - za Německem, Spojeným Královstvím, Švédskem a Francií.55 Proto je logický vzrůstající zájem o Geocaching z pohledu jak aktivního, tak i pasivního cestovního ruchu. Pro lepší pochopení této formy turistiky uvádím stručná pravidla jejího provozování. Ukryté caches jsou rozmístěny prakticky po celém světě. V současné době je jen velmi málo zemí, kde nejsou žádné caches uloženy. Většinou jsou umístěny na významných nebo něčím zajímavých místech. Mohou být ukryty kdekoli: v městském parku, u stavební či technické zajímavosti, u rozhledny, v rušných ulicích města, na stromě nebo např. v potopeném vraku na dně moře.
55
Geocaching [online] 2013. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: .
39
K získání přesných souřadnic je nutná registrace na internetových stránkách www.geocaching.com. Základní členství je bezplatné, prémiové členství s celou řadou výhod je zpoplatněné. Po zaregistrování si účastník ze seznamu již založených ukrytých caches vybere jakoukoliv z nich a po rozkliknutí názvu získá její souřadnice a další údaje o cache. Po zadání souřadnic do GPS zařízení začíná nejzajímavější fáze hry, což je vyhledávání ukryté cache. Je dobré vědět, že i dnes mají souřadnice vypočtené GPS zařízením určitou nepatrnou odchylku kvůli technickým omezením. GPS přístroje cachery (česky kačery) zavedou docela blízko k danému místu, ale pak už se musí při hledání ukryté cache spoléhat jen na své vlastní hledačské schopnosti. Při zakládání (ukrývání) caches se postupuje podle přesně stanovených pravidel. Jednou ze základních myšlenek geocachingu je umisťování caches na místech, která jsou něčím zajímavá a přesto nejsou turisticky příliš navštěvovaná. Jak se cache hledají? Prvním krokem při hledání je získat základní informace o dostupnosti a představu o velikosti cache. To vše je popsáno v listingu každé cache. V listingu bývají také uvedeny informace o místě, o jeho zvláštnostech a zajímavostech. V některých případech je zajímavý právě úkol, který je s nalezením cache spojen. Účastník Geocachingu může být vyzván k nějakému úkolu, např. k výstupu na Sněžku, k zazpívání písničky na Václavském náměstí nebo k vyfocení se na nějaké rozhledně. V současné době existuje více typů caches, které mohou mít různou velikost i vzhled. Můžeme se setkat s malými i velkými caches z plastu nebo kovu, ale i s takovými, které vypadají jako kámen nebo pařez v lese. Vzájemně se od sebe odlišují také obtížností, terénem apod. Popisovat zde všechny typy caches by nemělo smysl. Kompletní přehled a podrobný popis caches je uveden na http://www.geocaching.com/about/cache_types.aspx v češtině pak k dispozici na http://wiki.geocaching.cz/wiki/Typy_cache. Jejich zobrazení na mapě je v Příloze č. 1.
40
Základní přehled velikostí krabiček je velmi zevrubně tento: - Micro - krabička o objemu menším než 100ml. Nejčastěji jsou to krabičky od filmů do fotoaparátu. Tyto caches většinou obsahují pouze logbook; - Nano cache je podkategorií Micro cache - má objem menší než 10ml a obsahuje pouze miniaturní logbook; - Small - objem 100ml nebo větší, ale méně než 1l. Může to být např. krabička, do které se dává svačina; - Regular - objem 1l nebo větší, ale méně než 20l, např. plastová krabička ve velikosti krabice od bot; - Large - objem 20l a více, např velký plastový kbelík; - Other - velikost takovéto cache musí být popsána v listingu. Cache o velikosti Small, Regular a Large často obsahují předměty určené k výměně. Pokud si nálezce z cache něco vezme, měl by tam zanechat věc v podobné
nebo
vyšší
hodnotě. Některé
předměty
jsou
„putovní“,
jsou
přemísťovány mezi jednotlivými caches v rámci různých států. Jejich trasu lze dohledat na internetu. V případě úspěšného nalezení cache, zalogování se (zapsání povinných údajů do logbooku) a případné výměně obsahu ji nálezce opět uschová na její původní místo a zamaskuje. Nakonec se úspěšný nález cache zaloguje na listingu na www.geocaching.com.56
56
Geocaching [online]. [cit. 2012-11-04]. Dostupné z:
a z: a z: .
41
4 Praktická část 4.1 Použitá metoda průzkumu a struktura dotazníku Kvantitativní průzkum preferencí klientů CK NOVA byl proveden prostým náhodným výběrem, metodou standardizovaného dotazníkového šetření. Dotazník byl sestaven ze sady dvaceti otázek, z nichž osmnáct bylo uzavřených (s nabídkou možností) a dvě otevřené, kde respondenti nebyli nijak omezováni předem definovanými odpověďmi. Dvě otázky byly filtrační (otázka č. 2 a 7). Z dvaceti otázek se prvních pět týkalo cestování po korupčních aférách, okruh dalších deseti otázek byl věnován Geocachingu a pět závěrečných otázek bylo identifikačních, které respondenty segmentovaly podle demografických faktorů, jako je věk, pohlaví, zaměstnání, bydliště a nejvyšší dosažené vzdělání. Kompletní dotazník je v Příloze č. 2. Dotazníkové šetření probíhalo v období od 15. srpna 2012 do 10. listopadu 2012, a to na území celé ČR. Dotazníkem bylo osloveno celkem přes 550 respondentů z celé České republiky. Respondenty byli klienti CK NOVA. Více než 100 respondentů nevyplnilo všechny otázky v dotazníku, proto tyto neúplné dotazníky byly při zpracování odpovědí vyřazeny. Kompletně vyplněný dotazník se podařilo získat od 310 respondentů, což je konečná velikost výběrového souboru. V některých krajích byl ochoten vyplnit dotazník pouze nepatrný počet respondentů. Nejvíce vyplněných dotazníků se podařilo získat z Jihomoravského kraje, a to 200, za ním následovalo hlavní město Praha s 32 dotazníky, kraj Středočeský s 12 dotazníky a kraj Vysočina s 11 dotazníky. Z dalších krajů byla odezva slabší, což přímo koresponduje s tím, jaké je zastoupení klientů CK NOVA v rámci České republiky. Dotazník v českém jazyce byl rozesílán prostřednictvím internetu, který byl zveřejněn na internetových stránkách Google docs57 nebo byl respondentům předán v tištěné podobě. Pro pozdější snadnější zpracování byla data z vyplněných dotazníků v tištěné podobě následně přepsána do elektronické
57
Google docs [online]. [cit. 2012-11-04]. Dostupné z:
42
podoby. V několika případech, když o to respondent požádal, byl dotazník vyplněn společně s dotazovaným při osobním pohovoru. Průzkum byl rozdělen do tří okruhů: 1) Monitoring preferencí respondentů (klientů CK NOVA), 2) Monitoring spotřebního chování respondentů 3) Demografická segmentace respondentů
4.2 Základní analýza četností získaných dat 4.2.1 Okruh první – monitoring preferencí respondentů Otázky č. 1 až 5 souvisely se zájmem respondentů o specifický druh turistiky, která souvisí s korupčními aférami a jejich aktéry – Corrupt Tour. Otázka č. 1: Víte, co je to Corrupt Tour? Graf č. 2: Víte, co je to Corrupt Tour?
Ano
Ne
Slyšel jsem o tom, ale nevím přesně
6% 37% 57 %
Pramen: [vlastní zpracování] Z výše uvedeného grafu vyplývá, že více než třetina respondentů, a to 37 % měla jasnou představu o tom, co to je Corrupt Tour, 6 % dotazovaných o tom někde 43
něco zaslechlo, ale nedokázalo by vysvětlit, o co se jedná a 57 % respondentů o tomto pojmu nikdy neslyšelo a nevědělo, o co se vlastně jedná. Protože vyplněné údaje z dotazníků byly pravidelně sledovány a porovnávány v týdenních cyklech, bylo možno vysledovat, jak se během dotazníkového šetření velmi rychle měnily preference respondentů. Corrupt Tour byl více v povědomí dotazovaných v počátcích dotazníkového šetření, tedy v době, kdy se o tuto novou formu cestovního ruchu také mnohem více zajímala média právě v souvislosti s některými probíhajícími korupčními aférami. Jednalo se např. o mediálně známé kauzy Janoušek či Rath. Otázka č. 2: Zúčastnil(a) byste se exkurze po místech, která jsou spojována s "kontroverzními " podnikateli, zločinci a účastníky korupčních afér? Graf č. 3: Zájem respondentů o účast na exkurzi po místech, která jsou spojována s korupčními aférami
Zúčastnili by se
Nezúčastnili by se
12 %
Doposud nejsou rozhodnuti
21 %
67 %
Pramen: [vlastní zpracování] Z grafu je patrné,že 67 % respondentů uvedlo, že by o výlet za korupčními aférami nemělo zájem. Zúčastnilo by se jej pouhých 21 % dotazovaných. 12 % respondentů uvedlo, že ještě nejsou rozhodnuti. U části z nich ale lze předpokládat, že by se nakonec pravděpodobně také výletu po stopách korupčních afér zúčastnili. 44
Odpovědi na otázku se nejvíce lišily právě v závislosti na věku, vzdělání a místě bydliště dotazovaných. O účast na exkurzi po místech korupčních afér, která jsou spojována s působením „kontroverzních“ podnikatelů a jiných„vlivných“ osobností, projevili zájem především respondenti starší, ve věku nad 35 roků, nejčastěji vysokoškolsky vzdělání a převážně bydlící ve velkých městech, tedy v Praze a okolí, v Brně a v Ostravě. Respondenti mladší, tedy ve věku od 15 do 35 let, ale paradoxně i ti úplně nejstarší, dále respondenti se základním vzděláním či s výučním listem, bydlící mimo metropoli nebo v krajích, kde není CK NOVA příliš v povědomí, účast na takovéto akci spíše odmítali a z jejich odpovědí se snadno dalo vysledovat rozčarování ze současného veřejného dění a nezájem zabývat se tímto tématem více do hloubky. Otázka č. 3: Kdo by Vás nejvíce zajímal (která osobnost veřejného života)? Graf č. 4: Preferovaná osobnost
Politik
Podnikatel
Úředník
Jiné
11 % 24 % 63 %
45 %
Pramen: [vlastní zpracování] Výše uvedený graf znázorňuje zájem respondentů o různé typy aktérů, kteří se v korupčních aférách nějakým způsobem angažovali. Z těch respondentů, kteří by se výletu zúčastnili, by preferovalo více než dvě třetiny z nich, kdyby se výlet týkal některého ze zkorumpovaných politiků. 45 % by se rádo něco dozvědělo o podnikatelích, kteří mají něco společného s korupcí v České republice, 26 % by zajímali úplatní státní úředníci a 11 % dotazovaných by si přálo, aby se výlet 45
tematicky zajímal i o jiné osobnosti veřejného života, jako jsou sportovci, hudebníci, herci, publicisté a další. U této otázky mohli uživatelé vybrat více než jednu odpověď, proto je celkové procento vyšší než 100 %. Otázka č. 4: Která lokalita by Vás nejvíce zajímala? Graf č. 5: Preferovaná lokalita
Praha a okolí 20 %
Střední Čechy
33 %
3%
Hostivice Jižní Morava
6%
Jižní Čechy 5%
10 % 5%
4%
6%
Znojmo Brno
8%
Jinde v ČR Mimo ČR Nerozhoduje
Pramen: [vlastní zpracování] Tato otázka byla otevřená. Respondenti nebyli omezováni předem definovanými odpověďmi. Měli zde napsat konkrétní lokality, které by je v souvislosti s korupcí zajímaly. Z lokalit v České republice, které by klienti chtěli navštívit v souvislosti s korupčním jednáním, byla nejčastěji uváděna Praha a okolí (32 %), dále následovaly Střední Čechy, za nimi Davidem Rathem proslavené Hostivice, Jižní Morava, Jižní Čechy, Znojmo, Brno, Ostrava. Celkem šest procent respondentů uvedlo nejrůznější lokality v rámci celé České republiky. V těchto případech se jednalo především o lokality z nejbližšího okolí těch respondentů, kteří zde měli bydliště nebo působiště. Jako příklad lze uvést odpovědi s lokalitami typu Liberec, Ústí nad Labem nebo Jihlava. Procento odpovědí s těmito jednotlivými lokalitami bylo zanedbatelné, proto byly tyto odpovědi sloučeny do jedné s názvem „Jinde v ČR“. Nechyběla ani tak kuriózní přání, jakými byla účast na exkurzi po stopách českých korupčníků i jinde ve světě. Uváděno bylo Tichomoří, Jihoafrická republika nebo např. Chicago v USA. Zde však šlo spíše o recesi převážně 46
mladších respondentů, než o jejich skutečné přání vyjet za korupcí na opačný konec světa. Bohužel, až při zpracovávání těchto odpovědí jsem si uvědomil, že tato otázka nebyla zcela správně formulována. Její formulace měla být taková, aby se lokality nacházely jen na území České republiky. Ale měnit zadání otázek během průzkumu nebylo myslitelné. Otázka č. 5: Chtěl(a) byste, aby se exkurze věnovala pouze korupčním aférám nebo byste dal(a) přednost tomu, aby exkurze byla spojena s výletem do okolí, který s tématem korupčních afér přímo nesouvisí? Graf č. 6: Corrupt Tour s výletem do okolí
Pouze korupční aféry
S výletem do okolí
78 %
22 %
Pramen: [vlastní zpracování] Pouze 22 % dotazovaných respondentů odpovědělo, že by měli zájem zúčastnit se exkurze věnované jen korupčním skandálům. Naopak 78 % oslovených, tedy naprostá většina, by dala přednost tomu, aby exkurze byla spojena s výletem po blízkém okolí, který by s tématem korupčních afér přímo nesouvisel. Sada následujících deseti otázek (č. 6 až 15), které se věnovaly pouze Geocachingu, pomohla objasnit, zda respondenti tuto formu turistiky znají, popř. zda a jak dlouho ji provozují aktivně. Další otázky se týkaly monitoringu spotřebního chování respondentů právě v souvislosti s provozováním této outdoorové turistické aktivity. 47
Otázka č. 6: Víte, co je to Geocaching? Graf č. 7: Víte, co je Geocaching?
Ano
Ne
Slyšel jsem o tom, ale nevím přesně
5% 24 %
71 %
Pramen: [vlastní zpracování] Graf ukazuje, že 71 % respondentů mělo jasnou představu o tom, co to Geocaching je, 24 % ho neznalo a 5 % o něm již slyšelo, ale nevědělo úplně přesně, o co se jedná. Z grafu jasně vyplývá, jak rozsáhlé je povědomí široké veřejnosti o této formě cestovního ruchu. Otázka č. 7: Měl(a) byste zájem zúčastnit se výletu s hledáním caches (keší, krabiček) a současně poznávat zajímavá a neobvyklá místa? Tabulka č. 1: Výlet spojený s Geocachingem Zájem zúčastnit se
Počet
%
Ano
118
38 %
Ne
192
62 %
Celkem
310
100 %
Zdroj: [vlastní zpracování] Tabulka udává, jaký je mezi respondenty zájem zúčastnit se výletu spojeného s hledáním caches a při tom současně poznávalo zajímavá a neobvyklá místa. 48
Třicet osm procent respondentů o takovýto výlet projevilo zájem, šedesát dvě procenta respondentů by se této aktivity nezúčastnilo. Otázka č. 8: Kolik let se Geocachingu věnujete? Graf č. 8: Doba provozování Geocachingu
Pramen: [vlastní zpracování] Tato otázka byla otevřená. 213 respondentů, tedy více než dvě třetiny, uvedlo, že se Geocachingu aktivně nevěnuje, přesto by se výletu spojeného s Geocachingem mnozí z nich zúčastnili. Nejčastější odpovědi respondentů, kteří Geocaching provozují aktivně, byly, že se této aktivitě věnují 1 nebo 2 roky. Jen velmi málo respondentů uvedlo, že se Geocachingu věnují 5 až 10 let. Mezi respondenty nebyl nikdo, kdo se Geocachingu věnuje od jeho vzniku v ČR, tedy od roku 2001. Zajímavý je vzájemný vztah mezi aktivními provozovateli Geocachingu a jejich zájmem o účast na výletě, který by byl s Geocachingem spojen. Kontingenční tabulka dokládá, že více než polovina aktivních cachers, by se tohoto výletu nezúčastnila. Dávají totiž přednost hledání caches individuálně nebo jen v malých skupinkách. Naopak překvapil nečekaný zájem těch, kteří se této aktivitě začali věnovat zcela nedávno, popř. se jí vůbec nevěnují.
49
Tabulka č. 2: Zájem o účast na výletě spojeného s Geocachingem Zúčastnili by se Nezúčastnili by výletu se výletu
Celkem
Geocaching aktivně neprovozují
78
135
213
Geocaching provozují aktivně do dvou let
32
32
64
Geocaching více let
8
25
33
118
192
310
provozují
aktivně
Celkem
Zdroj: [vlastní zpracování]
4.2.2 Okruh
druhý
–
Monitoring
spotřebního
chování
respondentů Smyslem následujících pěti otázek (č. 10 až 15) bylo zjistit, zda vynaložené náklady respondentů za Geocaching souvisí i s dalšími výdaji na služby cestovního ruchu, jako je doprava, ubytování, občerstvení, parkovné, vstupné do objektů apod. Otázka č. 9: Ovlivňuje Vás Geocaching ve výběru destinace při plánování dovolené? Tabulka č. 3: Vliv na dovolenou Počet
%
Ovlivňuje
22
18 %
Neovlivňuje
100
82 %
Celkem
122
100 %
Vliv na dovolenou
Zdroj: [vlastní zpracování] Jen 18 % respondentů uvedlo, že je Geocaching ovlivňuje při plánování dovolené. Naopak 82 % respondentů uvedlo, že dovolenou plánují podle zcela odlišných měřítek a Geocaching na toto plánování nemá žádný vliv.
50
Otázka č. 10: Navštívil(a) jste kvůli Geocachingu nějakou destinaci, do které jste původně vůbec neměl(a) v úmyslu jet? Tabulka č. 4: Volba destinace Počet
%
Ano
40
34 %
Ne
78
66 %
Celkem
114
100 %
Volba destinace
Zdroj: [vlastní zpracování] Z tabulky vyplývá, že 34 % respondentů navštívilo kvůli Geocachingu takovou destinaci, do které původně vůbec neměli v úmyslu jet. Otázka č. 11: Co při Geocachingu používáte? Tabulka č. 5: Používané technologie Používané technologie
Počet
%
Internet
43
47 %
GPS navigace
36
40 %
Mobilní telefon s navigací
45
49 %
Jiné
11
12 %
Zdroj: [vlastní zpracování] Z odpovědí na tuto otázku je možno odvodit, jaké přímé finanční výdaje jsou ochotni vynaložit respondenti za technologie, které používají v souvislosti s Geocachingem. Uživatelé mohli vybrat více než jednu odpověď. Konkrétní sumy nákladů, které byly za technologie vynaloženy, nebyli respondenti ochotni sdělovat. Nicméně, vzhledem k tomu, že je pro tuto aktivitu nutno mít připojení k internetu, vlastnit nějaký počítač, některou z mnoha druhů GPS navigací nebo alespoň mobilní telefon s navigací a připojením k internetu, jsou už počáteční náklady v řádech desetitisíců Kč. Samozřejmě internet a počítač si nikdo nepořídil jen kvůli Geocachingu, ale bez těchto technologií by bylo provozování tohoto druhu turistiky nemyslitelné. Podobně musíme uvažovat 51
i v případě pořizování obuvi a oblečení do terénu, různých doplňků sportovního oblečení a výbavy, speciálního vybavení pro potápění nebo lezení po horách a dalších nezbytných pomůcek. Z ekonomického hlediska také není zanedbatelná investice související s výrobou a zakládáním nových caches. Profesionální zpracování některých caches, ale i jejich úkrytů, svědčí v některých případech o tom, že do nich byly ze strany zakladatelů vloženy nemalé prostředky. Otázka č. 12: Jakým způsobem se nejčastěji přemísťujete při Geocachingu? Tabulka č. 6: Transfery při Geocachingu Počet odpovědí
%
Pěšky
66
70 %
Jízdní kolo
40
43 %
Auto
49
52 %
MHD
18
19 %
Linkový autobus
7
7%
Vlak
18
19 %
Jiné
5
5%
Doprava
Zdroj: [vlastní zpracování] Z tabulky je patrné, že pěší chůzi uvedlo 70 % respondentů jako alespoň jednu z nabízených možností přemísťování se při Geocachingu. Do vzdálenějších míst se nejčastěji přepravují autem, na kole nebo využívají služeb MHD, vlaku nebo kombinují různé druhy dopravy. Uživatelé mohli vybrat více než jednu variantu odpovědí, takže celkové procento je vyšší než 100 %.
52
Otázka č. 13: Pokud je cache umístěna u turisticky zajímavého objektu, navštívíte ho i v případě, že budete platit vstupné? Tabulka č. 7: Placení vstupného Placení vstupného
Počet
%
Ano
83
78 %
Ne
25
23 %
Celkem
108
100 %
Zdroj: [vlastní zpracování] Z tabulky vyplývá, že většina respondentů by při hledání caches nejen navštívila zajímavé objekty, u kterých jsou caches uschovány. V případě, že se za návštěvu nebo prohlídku v těchto objektech platí vstupné, je 78 % respondentů ochotno vstupné do těchto objektů zaplatit. Jen necelá čtvrtina respondentů by nebyla ochotna vstupné platit. Otázka č. 14: Je hledání cache obvykle spojeno i s dalšími výdaji (za stravu, za parkovné apod.)? Tabulka č. 8: Další výdaje spojené s Geocachingem Další výdaje
Počet
%
Ano
70
67 %
Ne
25
33 %
Celkem
105
100 %
Zdroj: [vlastní zpracování] Dvě třetiny respondentů uvedly, že při provozování Geocachingu počítají s vynaložením dalších nákladů, jako je stravování, parkovné apod. Třetina respondentů by Geocaching provozovala převážně bez těchto vícenákladů.
53
Otázka č. 15: Pokud jste při hledání cache daleko od svého bydliště, využíváte k přespání kempy, penziony nebo hotely? Tabulka č. 9: Přenocování v hotelu, penzionu, kempu Přenocování v hotelu
Počet
%
Ano
48
45 %
Ne
58
55 %
Celkem
106
100 %
Zdroj: [vlastní zpracování] Smyslem této otázky bylo zjistit, kolik procent respondentů při hledání caches, které jsou daleko od jejich bydliště, využívá k přespání ubytovací zařízení. Z tabulky se dozvídáme, že 45 % respondentů tato zařízení k přenocování využívá, 55 % respondentů se bez hotelů, penzionů a kempů obejde a přespání řeší jinak. Pro podrobnější analýzu byla data zpracována v kontingenční tabulce. Tabulka č. 10: Přenocování v ubytovacích zařízeních podle věku Věk Celkem 15 – 25 let
26 – 35 let
36 – 50 let
51 a více
Používají ubytovací zařízení
35
34
58
41
168
Nepoužívají ubytovací zařízení
73
55
14
0
142
Celkem
108
89
72
41
310
Zdroj: [vlastní zpracování] Z kontingenční
tabulky
vidíme,
že
starší
respondenti
většinou
zaplatí
za přenocování v ubytovacích zařízeních, ti mladší řeší přenocování jiným, levnějším způsobem.
54
4.2.3 Okruh třetí – demografická segmentace Otázka č. 16: Věk Kategorizace podle věku – demografická segmentace. Zpracování a vyhodnocení věkových údajů bylo rozděleno do skupin 15-25, 26-35, 36-50, 51 a více let. Nejsilněji je zastoupena věková skupina 36-50 let, což odpovídá 39,7 % respondentů, následuje věková skupina 51 a více let, což odpovídá 24,1 % respondentů, další je věková skupina 26-35 let, což odpovídá 22,8 % respondentů a nejméně je zastoupena věková skupina 15-25 let, což odpovídá 13,4 % respondentů. Otázka č. 17: Pohlaví Průzkum demografické segmentace podle pohlaví respondentů ukázal, že poměr mezi dotazníky, které vyplňovali muži nebo ženy, je téměř jedna ku jedné. Dotazník vyplnilo 149 mužů. Ti jsou zastoupeni 44 %. Žen dotazník odevzdalo 161, což je 56 % z celkového počtu 310 respondentů. Převaha odpovídajících žen vůči mužům je tedy nepodstatná. Otázka č. 18: Kdo jste? Demografická kategorizace podle zaměstnání. Respondent měl možnost výběru z variant: student, nezaměstnaný, pracující, důchodce, jiné. Nejsilněji byla zastoupena respondentů, kteří uvedli, že jsou pracující. Těch bylo 72 %. Druhou nejsilnější skupinou byli studenti, jichž bylo 17 %. Méně byly zastoupeny další tři skupiny. Nezaměstnaných bylo 7 %. Důchodců byly 4 % a varianta „jiné“ byla zastoupena také 4 %. Variantu „jiné“ uváděly nejvíce ženy na mateřské dovolené.
55
Otázka č. 19: Ve kterém kraji žijete? Tabulka č. 11: Bydliště respondentů Počet respondentů
%
Hlavní město Praha
35
11%
Středočeský
12
4%
Jihočeský
8
2%
Plzeňský
4
1%
Karlovarský
7
2%
Ústecký
3
1%
Liberecký
5
2%
Královéhradecký
5
2%
Pardubický
4
1%
Vysočina
11
4%
Jihomoravský
200
65 %
Olomoucký
6
2%
Zlínský
3
1%
Moravskoslezský
7
2%
310
100 %
Kraj
Celkem Zdroj: [vlastní zpracování]
Z následující tabulky je patrné, že působiště naprosté většiny dotazovaných je v Jihomoravském kraji Těch bylo celkem 200, což je téměř 70 % ze všech respondentů. Další dvě silněji zastoupené byla skupiny respondentů z Prahy a Středočeského kraje, kterých bylo 11 % a 4 %. Další kraje byly zastoupeny mnohem slaběji, v rozsahu mezi 1 až 7 respondenty, což je rozmezí 0 až 2 % na jednotlivé kraje. Jistě by bylo zajímavé porovnání, koresponduje-li tento výsledek se skutečným zastoupením klientů CK NOVA v rámci jednotlivých krajů České republiky. Přesné údaje o počtech klientů se však od CK NOVA nepodařilo získat.
56
Otázka č. 20: Vaše nejvyšší dosažené vzdělání Demografická kategorizace podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Respondent měl možnost výběru z variant: základní, vyučen, středoškolské a vysokoškolské vzdělání. Nejpočetnější skupina 155 respondentů uvedla, že jejich nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské, což je celých 52 % z celkového počtu respondentů. Protože mezi nimi bylo několik desítek současných studentů vysokých škol, lze předpokládat, že by se v blízké budoucnosti stala nejpočetnější skupinou respondentů ta, která uvedla, že má dokončené vysokoškolské vzdělání, která se 124 respondenty nyní figuruje na druhém místě se 43 %. Základní vzdělání uvedlo 3 % dotazovaných a možnost vyučen uvedly 2 % respondentů.
4.3 Výsledky anketního průzkumu Anketní kvantitativní průzkum přinesl celou řadu zajímavých výsledků a souvislostí mezi nimi. Standardizovaný, ne příliš rozsáhlý internetový dotazník, byl sestaven ze sady dvaceti otázek. Dvě otázky byly otevřené, v nichž nebyli respondenti nijak omezováni předem definovanými odpověďmi, a osmnáct otázek bylo uzavřených s nabídkou možností. Dotazník byl rozesílán klientům CK NOVA z celé České republiky prostřednictvím internetu, v menší míře pak prostřednictvím dotazníku v tištěné podobě. Dotazníkové šetření probíhalo v období tří měsíců na území celé ČR. Kompletně vyplněný dotazník odevzdalo 310 respondentů, což je konečná velikost výběrového souboru. Průzkum byl rozdělen do tří okruhů. První byl monitoring preferencí respondentů, druhý byl monitoring spotřebního chování respondentů a třetí byla demografická segmentace respondentů podle věku, pohlaví, profese, působiště a nejvyššího dosaženého vzdělání. Vyplněné údaje z dotazníků byly porovnávány v týdenních cyklech, proto bylo možno vysledovat, jak se během dotazníkového šetření měnily preference respondentů. To, co respondenti s nadšením preferovali před několika měsíci, je později již příliš nezajímalo a naopak. V současné době by někteří z respondentů odpověděli na některé otázky jinak. Tuto skutečnost jsem si ověřil dodatečným osobním pohovorem s některými respondenty, kteří dotazník vyplňovali. Vývoj preferencí respondentů zároveň souvisel i s věkovou skladbou 57
dotazovaných. Na počátku dotazníkového šetření odpovídalo více respondentů ve věku od 36 let výše, kdežto ke konci dotazníkového šetření přicházela většina vyplněných dotazníků od respondentů ve věku mezi 15 a 25 roky, většinou od studentů. Z odpovědí na sadu úvodních pěti otázek, kde byla pozornost věnována preferencím klientů v souvislosti s cestováním za korupčními aférami, vyplývá, že zhruba třetina respondentů měla jasno v tom, co to Corrupt Tour, neboli cestování za korupčními aférami, vlastně je. Podobný byl výsledek i při zpracovávání další otázky, kdy opět zhruba třetina dotazovaných uvedla, že by se výletu po stopách korupce v Česku vypravila. Počáteční velké nadšení, zájem a ochota účasti respondentů na cestování po stopách korupčních afér přímo souviselo s právě odhalenými nebo prošetřovanými korupčními kauzami a se zájmem masmédií o ně. Tyto pozitivní reakce respondentů však postupně ochabovaly a ke konci sledovaného období už u většiny respondentů převládal spíše odmítavý postoj k účasti na takovémto výletu. Z těch respondentů, kteří by se výletu zúčastnili, by více než dvě třetiny dala přednost tomu, kdyby se výlet týkal některého ze zkorumpovaných politiků. Téměř polovinu respondentů by zajímali také zkorumpovaní podnikatelé, že jen kolem deseti procent účastníků by zajímali také zkorumpovaní státní úředníci. To je pozoruhodný výsledek, uvědomíme-li si, že ve většině mediálně známých korupčních afér jsou hlavními aktéry právě státní úředníci. Důvodem takového zjištění by mohla být přímá spojitost jednotlivých afér s objemem financí, o něž v té které aféře vždy jde. Zde je platná jednoduchá rovnice: Čím větší je podvod, tím výše postavený a veřejně známější člověk v něm hraje svoji roli. Čím větší je mediální zájem o takového člověka, tím větší zájem o tuto osobu nebo důsledky jejího konání je i mezi respondenty. Většinu dotazovaných proto mnohem více zajímá zkorumpovaný ministr nebo hejtman než mediálně mnohem méně známý starosta z nějaké zapadlé vesničky, který svým korupčním jednáním tuto obec zadlužil na několik let a zcela tak zastavil tak její další rozvoj. V podobném smyslu vyzněly výsledky odpovědí na otevřenou otázku, která konkrétní lokalita v České republice by respondenty v souvislosti s korupčním jednáním zajímala. V odpovědích se nejčastěji objevila Praha a Davidem Rathem 58
proslavené Hostivice nedaleko od Prahy, dále následovaly Střední Čechy, za nimi Jižní Morava, Jižní Čechy, Znojmo, Brno a Ostrava. Nepoměrně menší byl zájem o jiné lokality, které uváděli většinou právě ti respondenti, kteří zde mají své bydliště nebo působiště. V odpovědích se při zpracovávání objevovaly také někdy až kuriózní lokality z jiných částí světa, což mne upozornilo na špatnou formulaci této otázky. Přeformulovat otázku během již probíhajícího průzkumu mi však nepřipadalo vhodné. Pouze pětina dotazovaných respondentů projevila zájem zúčastnit se exkurze věnované jen korupčním skandálům. Většina by dala přednost tomu, aby exkurze byla spojena s výletem po blízkém okolí, který by s tématem korupčních afér přímo nesouvisel. Následovala sada dalších deseti otázek dotazníku, které se týkaly pouze Geocachingu. Při průzkumu zájmu respondentů o Geocaching měl vývoj odpovědí odlišný průběh, než tomu bylo u Corrupt Touru. Zpočátku byly dotazníkem více oslovovány ty věkové skupiny, které neměly o této aktivitě přílišné povědomí. Teprve od okamžiku, kdy začaly přicházet vyplněné dotazníky od středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných respondentům nižších věkových skupin, začalo rychle přibývat pozitivních ohlasů a zájmu o cestování spojené s hledáním caches. Z odpovědí na otázky č. 6 až 15 vyplynula následující zjištění. Téměř dvě třetiny dotazovaných klientů CK NOVA měly jasnou představu o tom, co to Geocaching je. Někteří respondenti sice neznali samotný pojem Geocaching, ale znali tuto aktivitu pod jinými názvy, jako např. keškování nebo krabičky. Pouze čtvrtina dotazovaných vůbec nevěděla, s čím si má pojem Geocaching spojit. Vzhledem k tomu, že tato forma turistiky v České republice existuje teprve od roku 2001, je povědomí o ní značné. Přesto zájem o účast na výletu, který by byl spojen s hledáním caches, projevilo pouze 38 % respondentů. Tento výsledek odráží skutečnost, že právě aktivní geocachers by se tohoto výletu většinou nezúčastnili, protože dávají přednost hledání caches individuálně nebo jen v malých skupinkách. Více než dvě třetiny respondentů uvedlo, že se Geocachingu aktivně nevěnuje. Přesto by se výletu spojeného s hledáním caches mnozí z nich zúčastnili společně s těmi, kteří se Geocachingu začali aktivně věnovat teprve nedávno, což bylo nejčastěji do dvou let provozování. Ani jeden 59
respondent z výběrového souboru se Geocachingu nevěnuje od jeho vzniku, tedy od roku 2001. Jen pětina respondentů uvedla, že je Geocaching ovlivňuje při plánování dovolené a více než třetina z aktivních geocachers uvedla, že kvůli Geocachingu již někdy navštívili takovou destinaci, do které původně vůbec neměli v úmyslu jet. Smyslem další sady otázek bylo zjistit, jaké ekonomické přínosy může tato forma turistiky přinést, resp. jaké přímé finanční výdaje jsou ochotni vynaložit respondenti v souvislosti s Geocachingem. Je nemyslitelné tento druh turistiky provozovat bez využití moderních technologií. Proto respondenti, kteří se Geocachingu věnují nebo se mu věnovat hodlají, musí počítat s tím, že už počáteční náklady za technologie, jako je připojení k internetu, počítač, GPS navigace nebo alespoň mobilní telefon s navigací a připojením k internetu, půjdou do desetitisíců korun. Konkrétní sumy nebyli respondenti ochotni sdělovat. Z ekonomického hlediska není zanedbatelné ani pořízení základní výbavy do terénu, jako je obuv a oblečení, pořízení dalších nezbytných pomůcek a různé speciální výbavy. Rovněž nelze opomíjet investice související s výrobou a zakládáním nových caches. Všechny tyto výdaje za techniku a ostatní vybavení potřebné pro provozování Geocachingu, jsou neoddiskutovatelným přínosem pro celé národní hospodářství. V kombinaci s výdaji za přenocování, dopravu a se všemi průměrnými denními výdaji, které jsou srovnatelné s průměrnými útratami ostatních turistů, mohou být přínosy z Geocachingu významnými zejména pro hospodářsky slabší venkovské oblasti s méně rozvinutými turistickými strategiemi. Na otázku, jakým způsobem se přemísťují při hledání caches, 70 % respondentů uvedlo, že caches hledají nejčastěji pěšky. Do vzdálenějších míst se pak nejčastěji přepravují autem, méně často na kole, využívají služeb MHD, vlaku nebo vzájemně kombinují různé druhy dopravy. Jedním ze základních cílů Geocachingu je upozorňovat ostatní na zajímavá místa, objekty, události. Pokud jsou caches umístěny u turisticky zajímavých objektů, kde se za návštěvu nebo prohlídku platí vstupné, je 78 % respondentů ochotno toto vstupné zaplatit. Dvě třetiny respondentů uvedlo, že při provozování Geocachingu počítají s vynaložením dalších nákladů, jako je doprava, stravování, parkovné 60
apod. Při hledání caches, které jsou daleko od jejich bydliště, využívá 45 % respondentů
k přenocování
ubytovacích
zařízení.
Převážně
se
jedná
o respondenty ve věku nad 36 let. Ostatní respondenti, jichž je 55 %, řeší přenocování jinak. Posledních pět otázek dotazníku mělo za cíl segmentovat respondenty podle demografických faktorů, jako je věk, pohlaví, zaměstnání, bydliště a nejvyšší dosažené vzdělání. Pro snadnější vyhodnocení demografické segmentace podle věku byli respondenti rozděleni do věkových skupin 15-25, 26-35, 36-50, 51 a více let. Nejsilněji byla zastoupena věková skupina 36-50 let. Z průzkumu vyplynulo, že poměr mezi pohlavími
respondentů,
kteří dotazník
vyplnili,
je
téměř
vyrovnaný.
Při
vyhodnocování jednotlivých otázek nebyl žádný významný vliv dle pohlaví zaznamenán. Z demografické kategorizace podle zaměstnání vyplynulo, že nejvíce zastoupená byla skupina respondentů, kteří uvedli, že jsou pracující. Demografickou kategorizací podle nejvyššího dosaženého vzdělání bylo zjištěno, že z výběru čtyř variant respondenti nejčastěji uváděli, že jejich nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské. Při segmentaci respondentů podle místa působení byli nejsilněji zastoupeni respondenti z Jihomoravského kraje. Těch bylo celkem 200, což je téměř 70 % z celkového počtu všech respondentů. Další dvě silněji zastoupené byly skupiny respondentů z Prahy a ze Středočeského kraje. Další kraje byly zastoupeny mnohem méně. Při vyhodnocování odpovědí respondentů na jednotlivé otázky bylo možno vysledovat, jak je jejich rozhodování ovlivněno právě v souvislosti s věkem, délkou aktivního provozování Geocachingu a místem bydliště. Vliv v souvislosti s pohlavím a nejvyšším dosaženým vzděláním nebyl příliš významný. Konkrétní případy jsou uvedeny v kapitole 4.2.
4.4 Cestovní kancelář NOVA a její produkty Znojemská Cestovní kancelář NOVA s.r.o., jejíž sídlo je na ulici Velká Michalská 184/1, existuje na trhu cestovního ruchu již 20 let. Byla založena roku 1993 a od svého založení se snaží reagovat na požadavky a přání svých stálých zákazníků zvyšováním kvality veškerých svých služeb. 61
Je to cestovní kancelář s profesionálním týmem zaměstnanců, která klade velký důraz na výběr programů a služeb, které nabízí, na jejich komplexnost a rychlost jejich poskytování. Snaží se o individuální přístup ke každému klientovi. Jejím cílem je spokojený zákazník, který si s CK plní své sny a jako klient se opakovaně vrací, protože jí důvěřuje. Ve své práci CK využívá moderních technologií, jejichž hardware i software je pravidelně obměňován. Díky těmto technologiím je možno okamžitě optimálně reagovat na požadavky zákazníka. Jedná se především o online rezervační systém CK NOVA, spolupráci s internetovým portálem Invia a Net travel, on-line rezervační systémy velkých touroperátorů, ale také franšízu CK Fischer, franšízu Invia, rezervační systém Galileo pro prodej letenek, hotelů, aut do celého světa, rezervační systém AMS – prodej autobusových jízdenek po celé Evropě, rezervace Avis a Booking. CK NOVA klade velký důraz na proškolování a neustálé vzdělávání svých zaměstnanců. Každý z nich je zodpovědný za kvalitu a poskytování informací a služeb
zákazníkovi.
Je
prosazován
individuální
přístup
ke
klientům.
Vybudováním systému řízení kvality, chce CK NOVA v konkurenčním prostředí dosahovat výjimečné úrovně kvality služeb, spokojenosti a trvalé důvěry zákazníků, To by mělo vést k upevnění pozice firmy na trhu a její prosperitě. 58 Cestovní kanceláří NOVA je zákazníkům nabízena široká nabídka zájezdů všech typů do nejrůznějších destinací světa. Přehled nabízených zájezdů je uveden v následující v tabulce. Tabulka č. 12: Nabídka zájezdů CK NOVA v roce 2013 Pobytové zájezdy
Záleží na počtu dní, typu ubytování, stravě, dopravě
Česká republika
2 – 7 dní
2 200 až 5 600 Kč
Chorvatsko
6 – 9 dní
350 až 6 000 Kč
Slovensko
4 – 8 dní
500 až 950 Kč/den
Maďarsko
4 – 8 dní
1 500 až 3 500 Kč
Polsko
wellness
58
Oficiální stránky CK NOVA [online] 2013. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: .
62
CK nabízí pobyty a vlastní dopravu u spolupracujících subjektů jak v ČR, tak v zahraničí (Slovensko, Chorvatsko, Maďarsko). Poznávací zájezdy Záleží na počtu nocí, typu pokoje, zemi, atd. po Evropě Navštěvované země:
Cena
Paříž od 3 590 Kč (muzea zdarma – 1x ubyt.) Paříž, Versailles od 4 190 Kč (muzea zdarma – 2x ubyt.) Francouzská riviéra od 4 990 Kč (3x ubyt.) Normandie, Bretaň 6 990 až 7 990 Kč (5x ubyt.) Canal du Midi od 14 850 Kč (na lodích - 7x ubyt.) Řím Itálie od 3 790 Kč (muzea zdarma – 1x ubyt) Řím, Vesuv, Pompeje, od 5 590 Kč Capri (3 x ubyt.) Londýn, Windsor Velká Británie Od 5 690 Kč (2 x ubyt.) Holandsko a tulipány Nizozemí Od 4 650 Kč (1 x ubyt.) Okruh Švýcarsko 5 290 až 16 200 Kč (3x ubyt. – 8 x ubyt.) Zájezdy na míru - většinou pro větší skupinu lidí, kteří si zájezd nechají vytvořit, 6 až 25 dní (4 - 20 nocí), cena 10 - 120 tis. Kč (dle počtu nocí, úrovně služeb, typu ubytování, stravování, dopravy apod.) Francie
Počet dní, nocí
Exotika
Cena
Arménie
8 dní, 7 nocí
31 990 Kč
Austrálie
20 dní, 18 nocí
94 500 Kč
Chile, Argentina, Uruguay
15 dní, 12 nocí
75 500 Kč
Kambodža, Vietnam, Thajsko
15 dní, 12 nocí
78 790 až 79 890 Kč
Laos,
Nový Zéland
27 nocí
od 125 000 Kč
Peru
13 dní, 11 nocí
89 990 Kč
USA - Západ
16 dní, 14 nocí
63 790 Kč
Školní zájezdy na míru Benelux
6 dní, 3 noci
od 5 550 Kč
Londýn
6 dní, 3 noci
5 890 až 6 590 Kč
Cyklozájezdy (na míru), 3 - 8 dní, (2 - 7 nocí), cena 4 - 12 tis. Kč (dle destinace, počtu osob, typu a úrovně ubytování, stravování, apod.). 63
Max. počet osob na cyklozájezd je 48. Země
Oblast
Cena
Německo
Mosela
5 950 až 6 890 Kč
Rakousko
Taurnská stezka
4 790 až 5 550 Kč
Neziderské jezero
od 4 950 Kč
Itálie
Lago di Garda
10 150 až 10 990 Kč
Holandsko
lodí a na kolech
11 450 až 11 950 Kč
Lyžařské zájezdy na míru 6 – 7 dní (skipas 5 – 6 dní), cena 11 000 až 17 000 pro skupinu Kč Země
Oblast
Itálie
Valtellina Aprica
9 990 až 13 690 Kč
Val di Fiemme
8 990 až 16 990 Kč
Cavalese
10 990 až 15 290 Kč
Marilleva Folgarida
11 100 až 15 490 Kč
Cena
Zdroj: [vlastní zpracování, podklady převzaty z CK NOVA] CK NOVA má navíc k dispozici vlastní ubytovací zařízení - Penzion NOVA. Ten se nachází v obci Chvalatice, nad romantickým údolím jedné ze zátok Vranovské přehrady, 3 km od Bítova. Nádherná krajina, čisté ovzduší, řeka Dyje se svými písečnými plážemi, skalnatými útesy a meandry, romantická zákoutí, rybaření, sportovní vyžití, historické památky (hrad Bítov, zřícenina Cornštejn, zámek Vranov) – to vše nabízí nejbližší okolí penzionu. Nedaleké Jaroměřice, Telč i Znojmo dávající možnost pořádání výletů. Blízkost hranic s Rakouskem umožňuje výlety k sousedům, řada vinných sklípků v okolí Znojma láká k příjemným večerním posezením. Možnosti kulturního i sportovního vyžití spolu s výbornou kuchyní a příjemným bydlením v rodinném penzionu, tím vším penzion láká k příjemně strávené dovolené. Penzion je vhodný pro rodiny s dětmi, školy v přírodě, firemní akce, pro milovníky pěší turistiky a cykloturistiky. Nabízí ubytování ve 2-3 lůžkových pokojích (31 lůžek, 2 x 1/4 pokoj, 4x 1/2 pokoj, 5 x 1/3 pokoj), všechny s vlastním sociálním zařízením a TV na pokojích. Další vybavení penzionu: recepce, stylová restaurace, venkovní terasa s grilem, bazén 3 x 6
64
metrů, okrasné jezírko, ohniště s posezením úschovna kol, parkoviště, hřiště na míčové hry. 59 CK svou nabídkou zájezdů a jejich koncepcí reaguje na měnící se zájmy a požadavky zákazníků v průběhu let a své programy stále zkvalitňuje. CK NOVA se zaměřuje na poznávací zájezdy po Evropě, ale nabízí také pobytové zájezdy jak v České republice, tak na Slovensku, Maďarsku či v Chorvatsku. Její specializací jsou forfaitové zájezdy, čili zájezdy na míru, které představují 50 % celkového obratu firmy. Tyto forfaitové zájezdy všeho druhu, jako jsou exotické zájezdy, cyklistické výlety, poznávací zájezdy, poznávací školní zájezdy) je CK schopna připravit dle přání a požadavků svých klientů, které má nejen v celé České republice, ale také na Slovensku, v Chorvatsku, v Německu, v Rakousku a ve Švýcarsku. Forfaitové zájezdy vykazují poslední dobou nárůst především v exotických zájezdech, protože do vzdálených destinací za vysoké ceny chce klient dovolenou prožít se skupinou jemu známých přátel. Ostatní typy forfaitových zájezdů ani neklesají, ani se nezvyšují. Tuzemské zájezdy jsou v produktu CK NOVA zastoupeny minimálně. Jedná se především o prodej kapacity penzionu NOVA ve Chvalaticích a o několik málo pobytových zájezdů v jiných oblastech ČR, především lázeňských. CK zajišťuje také teambuildingy pro několik firem. Toto vše představuje přibližně 5,1 % z celkového obratu firmy. Zbylých 45 % prodávaného produktu CK NOVA tvoří pobytové zájezdy v zahraničí u moře, v termálních lázních apod. Tento poměr nabízeného a současně prodávaného produktu je dán zaměřením firmy na stálého zákazníka a jeho požadavky. Letošní rok u pobytových zájezdů vykazuje asi desetiprocentní nárůst prodejů oproti loňskému, je ale nutno říci, že poslední 3 roky prodeje pouze klesaly. 60 V oblasti destinací jsou u pobytových zájezdů rozhodovací preference klientů závislé především na vzdálenosti destinace, typu dopravy a ceně. Jedním z nejdůležitějších rozhodovacích momentů pro destinaci je momentální politická 59 60
Interní materiály CK NOVA Interní materiály CK NOVA
65
a ekonomické situace té které země. Jako příklad lze uvést Řecko, Egypt a Tunis, které dlouhodobě patřily k nejvyhledávanějším. Během posledních dvou let tyto destinace vykazovaly velký pokles zájmu, který se v letošním roce pomalu zvyšuje. Letos se jako velký problém jeví situace na Kypru. CK musí sledovat především nové způsoby marketingu a komunikace s klienty (facebook, twitter, linked), svoje produkty umísťovat na portálech a vyhledávačích, které jsou pro klienty nejznámější (invia, zájezdy, e-travel) a především mít vlastní web s možností knihování on-line a platbami kartou. V oblasti produktů u menší CK je třeba soustředit se na zájmy stálých klientů a orientovat se na poptávky z jejich strany. Opakovaně jezdí klienti s CK NOVA na forfaitové zájezdy, na cyklistické zájezdy a do penzionu NOVA. Jejich procentní zastoupení však z oficiálních zdrojů nelze zjistit, protože CK NOVA tyto údaje tají.
4.4.1 Návrh výletu za korupčními aférami V Praze je v oblasti korupce opravdu z čeho vybírat, proto je možno jednotlivé cíle obměňovat podle aktuální situace na české politické scéně. Níže je uveden návrh jednodenního výletu pro klienty CK NOVA za korupčními aférami v České republice.
Praha – po stopách korupčních afér Výlet s odborným výkladem průvodce trvá přibližně 14 hodin, a to včetně přestávky na oběd. Doprava je zajištěna vlastním autobusem CK NOVA. Odjezd je ze Znojma v 6:30 hodin od autobusového nádraží. Příjezd do Znojma se předpokládá kolem 21:00 hodin. Na Obrázku č. 2 je mapa Prahy s vyznačením trasy a jednotlivých zastávek, které mají spojitost s korupčními aférami pražských politiků a podnikatelů. Během exkurze budou navštívena tato místa v následujícím pořadí: 1) VIS TENISCENTRUM s.r.o., Vestec, Sportovní ulice – Dalík (0,5 hod.) 2) Praha 4 – Lopatecká ulice – Janoušek a Dvořák (0,5 hod.) 66
3) Praha 3 (Vítkov) - Roháčova ulice – Vnouček (0,5 hod.) 4) Praha 6 - Hradčany, ulice Na valech – Dalík (0,5 hod.) 5) Přestávka na oběd (1,5 hod.) 6) Letenská pláň - tunel Blanka (průjezd bez zastávky) 7) Hostivice a blízké okolí – Rath (1 hod.) Kalkulaci výletu dokládá tabulka č. 14. Všechny ceny vstupů jsou převzaty z CK NOVA. Doprava je zajištěna vlastním autobusem CK NOVA. Cena za dopravné činí 26,- Kč/km. V kilometrovném je již zahrnuta mzda řidiče. Mzda průvodce se pohybuje podle destinace, náročnosti či jazykové vybavenosti v rozmezí od 1 500,- Kč do 2 200,- Kč na den, v tomto případě byla zvolena mzda ve spodní hranici platového rozpětí, protože tento výlet není příliš náročný a u průvodce není požadována znalost cizích jazyků. Obrázek č. 2: Trasa výletu po korupčních aférách v Praze
Zdroj: vlastní zpracování – údaje převzaty Google Map Maker
67
4.4.1.1 Kalkulace Tabulka č. 14: Nákladová kalkulace Cena za jednotku
Výpočet
Doprava
26,- Kč x 500 km
26 x 500
13 000
Průvodce
1 500 – 2 200,- Kč/den
1 700
1 700
Čekání
600,- Kč/hod.
600 x 5
3 000
Ostatní náklady (pojištění)
25,- Kč/osoba
25 x 40
1 000
Marže CK
5 - 25% (20%)
18 700 x 20 %
3 740
21%
22 400 x 21%
4 713
DPH
Celkem Kč
Celkem Kč/osobu
27 112 Platí při počtu 40 osob.
27 112/40
678 (= cca 700)
Zdroj: [vlastní zpracování] Po konzultaci s majitelkou CK NOVA ing. Vančurovou bylo rozhodnuto, že výlet po stopách korupčních afér v Praze a okolí je nejvhodnější naplánovat jako jednodenní z těchto důvodů: - Navštívit více míst za jeden den je časově nerealizovatelné. - Za jeden den je možno navštívit 5 až 6 zajímavých míst. Vzhledem k tomu, že všechna navštěvovaná místa se týkají stále stejného tématu, nebylo by vhodné navštívit dvojnásobné množství míst. To už by nebylo zajímavé, ale nudné. - Kdyby měl být výlet dvoudenní s jedním přenocováním v ubytovacím zařízení, cena zájezdu by se prodražila až dvojnásobně. Zájezd by z tohoto důvodu byl neprodejný. - V případě dvoudenního výletu by se také prodražila cena dopravy, a to minimálně o 28 800,- Kč (8 hodin x 600,- Kč). Také z tohoto důvodu by nebyl zájezd realizovatelný. Navíc, kdyby se uvažovalo o dvoudenním zájezdu, jeho cena by se ještě prodražila o dalších 1 700,- Kč za mzdu průvodci. Dále je třeba počítat s dalšími vícenáklady, jako je ubytování řidiče a průvodce, parkovné za autobus apod.
68
- Vzhledem k tomu, že výletu by se na základě provedeného průzkumu zúčastnili především klienti ve věku nad 36 let (včetně důchodců), je nutno brát zřetel i na finanční možnosti této cílové skupiny. Cena 700 Kč, která platí v případě účasti 40 osob, je za jednodenní výlet (bez stravy) přijatelná. Níže jsou popsána jednotlivá místa trasy výletu včetně stručného popisu korupčních případů, které se k nim vztahují. Zastávka č. 1 – VIS TENISCENTRUM s.r.o., Vestec, Sportovní 456 – kauza Dalík Svou profesní dráhu začal Mgr. Marek Dalík ve svých 19 letech jako úředník na Hradě (za prezidenta Václava Havla), kde působil přes tři roky. Od února 2002 je předsedou představenstva PR agentury New Deal Communications. Podle obchodního rejstříku je v současnosti i společníkem a jednatelem společnosti Ráj 7, s. r. o. a společníkem VIS TENISCENTRUM s. r. o. V roce 2003 stal členem ODS, pro niž zároveň pracoval jako mediální poradce a konzultant. V roce 1999 se stal hlavním poradcem senátora, pozdějšího předsedy ODS a premiéra Mirka Topolánka. Médii je označován za šedou eminenci české politiky a lobbistu ovlivňujícího strategická ekonomická rozhodnutí vlády Mirka Topolánka. Spekulovalo se o tom, že některé zakázky pro svou firmu mohl získat právě díky politickým vlivům a stykům s významnými osobnosti politické scény. 61 Dalíkovo jméno se začalo poprvé výrazněji objevovat v médiích v srpnu 2004 v souvislosti s kauzou údajného uplácení exposlance US-DEU Zdeňka Kořistky. Dalík byl jedním z emisarů ODS, které Kořistka obvinil, že mu nabízeli deset milionů korun, když nepodpoří tehdejší vládu Stanislava Grosse (ČSSD). Policie v této souvislosti obvinila Dalíka a lobbistu Jana Večerka z podplácení, obvinění se však neprokázalo a případ byl odložen. Dalík se pro média stal symbolem údajných vazeb vedení ODS na podnikatele a lobbisty, jejichž záměry často vzbuzovaly pochybnosti. 61
Naši politici [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: .
69
V roce 2005 si Dalík pořídil luxusní byt v Praze na Hradčanech za 8,5 milionů a o rok později mezonetový byt za 8,3 milionu ve Špindlerově Mlýně. Obě nemovitosti obratem dobře zpeněžil, za jejich prodej vyinkasoval 27 milionů korun. Kde na byty v celkové hodnotě téměř 18 milionů korun vzal, zatím příliš přesvědčivě nevysvětlil. Oficiálně přiznal za šest let práce zisk 10 milionů. Byty sice Dalík prodal, loni na jaře ale bulvární tisk zjistil, že kupuje lukrativní dům na Hradčanech za 42 milionů korun. 62 63 Ten bude cílem výletu jako zastávka č. 4. Dalík je znám svým luxusním stylem života. V srpnu 2009 napsaly Hospodářské noviny, že jeho agentura New Deal Communication má obraty v řádu desítek milionů korun. Ke svým majetkovým poměrům Dalík v roce 2009 řekl, že kromě řízení své společnosti, „pracuje ještě na živnosťák jako poradce v oblasti reklamy a marketingu".64 V roce 2009 se rozhodl stáhnout z veřejného dění a ustoupil do ústraní. Média informovala o tom, že v říjnu 2012 byl v souvislosti s nákupem obrněných transportérů Pandur Dalík zadržen. Podle výpovědi někdejšího zaměstnance rakouské firmy Steyr v roce 2007 žádal 18 milionů eur (480 milionů korun) za to, že česká vláda bude pokračovat v projektu dodávek předražených transportérů Pandur. Dalík to popřel. Únik informací v kauze nákupu transportérů poté řadu měsíců šetřila policie, které se však nepodařilo najít viníka a případ byl odložen.65 Zastávka č. 2 – Praha 4 – Janouškova a Dvořákova dvojvila v Podolí na rohu ulic Na Lysině a Lopatecká 3 Tato moderní vila je místem trvalého bydliště podnikatele, lobbisty, bývalého člena statutárních orgánů mnoha společností JUDr. Romana Janouška - muže, který ovlivňoval chod pražského magistrátu a kterého proslavily odposlechy jeho telefonátů s jeho blízkým přítelem, pražským primátorem Pavlem Bémem.
62
Novinky. Téma [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: . Lidovky.cz [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: . 64 Deník.cz [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: . 65 Deník.cz [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: . 63
70
Po absolvování gymnázia na Praze 4 pracoval Roman Janoušek jako číšník a krátce působil i jako tenisový instruktor v Německu. V 90. letech vystudoval pražskou právnickou fakultu. V letech 1993-2004 byl jednatelem a společníkem MEDEA REAL s.r.o. Mezi roky 1994 a 2001 zastával stejné funkce v ARCO PUB, spol. s r.o. Působil také jako jednatel a společník Golf Blaník,s.r.o. Od roku 2000 byl dva roky místopředsedou představenstva S & J - MEDEA KULTUR a.s., ve stejném období působil jako jednatel a společník GOOD HARVEST spol. s r.o. V letech 2000-2003 byl společníkem MEDEA KULTUR s.r.o. Od roku 2001 byl do roku 2010 členem představenstva PRINT MEDIA, a.s. V letech 2002-2006 byl místopředsedou představenstva CHRISI PRAGA a.s. Od roku 2003 byl do roku 2007 členem představenstva HARRASOV a.s.66 Firmy manželů Janouškových jsou živoucí organismus. Když jedna z taktických důvodů zanikne, hned vzniká další, v jejímž vedení už nemusí sedět přímo mafián Janoušek či jeho žena, většinou to jsou však jejich lidé. Janoušek se s Bémem potkali někdy v 90. letech. Janoušek založil firmu MEDEA KULTUR, na jejíž účty přitekla v letech 1993-1994 velká část z půl miliardy korun uvolněných nejvyšším kontrolním úřadem na protidrogové programy. Skutečný byznys se ale rozjel až s nástupem Béma na magistrát v roce 2002. Tehdy společnost TARDUS vyhrála výběrové řízení na vydávání měsíčníku Listy hlavního města Prahy. Padesát procent firmy Tardus vlastní podle obchodního rejstříku společnost CHRISI PRAGA, v jejímž vedení tehdy seděla Janouškova manželka Simona. Další výhodné kšefty dostává od magistrátu firma TAIKO. V dozorčí radě během Bémova primátorování sedí opět paní Simona Janoušková. Tato firma například vyhrála
konkurz
na
provozovatele
vánočních
a
velikonočních
trhů
na
Staroměstském náměstí. V roce 2004 dostala firma TAIKO od magistrátu na dvacet let do pronájmu areál v Podolí, kde vzniklo koupaliště Žluté lázně. Ročně TAIKO platí podle informací Hospodářských novin jen 750 tisíc korun. Jméno Simony Janouškové lze dohledat i v řídícím orgánu společnosti ORA PRINT, která vešla do dějin tunelováním Všeobecné zdravotní pojišťovny 66
Naši politici [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: .
71
přes předražený časopis Pohoda pojištěnce. Předsedou představenstva a kolegou paní Janouškové byl Radek John. Oba z dozorčí rady odešli ve chvíli, kdy se John stal předsedou Věcí veřejných, v červnu 2009. Jméno Simony Janouškové je také spojeno i se společností Mladý svět s. r. o. Společnost Janoušková přejmenovala na Simona Publishing, s. r. o. a prodala. V roce 2001 se spolu s Janouškem stala členkou orgánů akciové společnosti Mladý svět, později přejmenované na PRINT MEDIA, a.s. V orgánech společnosti setrvali až do prohlášení konkursu na její majetek v říjnu 2009.67 Podle informací magazínu Ekonom koupil Janoušek pozemek o rozloze zhruba 1800 m2 v listopadu 2001 za 7,45 milionu korun od Diplomatického servisu, příspěvkové organizace Ministerstva zahraničních věcí. Později zde nechal postavit vilu za cca 100 milionů korun. Proti vysoké zdi, která Janouškův pozemek odděluje od okolí, protestovali sousedé. Nikoho ale dnes už nepřekvapí, že podle tehdejšího posudku památkářů okolní domy vysoko převyšující moderní vila skvěle zapadá do původní zástavby.68 Sousedem a majitelem vedlejší vily je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Český Aeroholding, a.s. Miroslav Dvořák. Dříve působil také jako generální ředitel Letiště Praha a od roku 2008, kdy se tato firma transformovala do akciové společnosti, do roku 2011byl i jejím předsedou představenstva. Od října 2009 do roku 2011 byl také prezidentem a předsedou představenstva Českých aerolinií. Kdekoliv jinde než v České republice by totiž bylo takovéto soužití lobbisty a muže, který má na povel státní miliardy, naprosto nepřijatelné. U nás je to, zdá se, normální.69
67
Blesk.cz. Zprávy, události [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: . 68 I-hned. Zprávy [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: . 69 Aha.cz [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: < http://www.ahaonline.cz/clanek/zhavedrby/67215/miroslav-dvorak-reditel-firmy-ktere-pripadlo-csa-a-letiste-praha-a-roman-janouseklobbista-se-zajmem-o-letiste-praha-jsou-to-sousedi.html>.
72
Zastávka č. 3 – Praha 3 (Vítkov) - Roháčova ulice - Vnouček Zde stojí dům číslo 188/37, v němž má oficiální sídlo na šest stovek firem. Jednou z nich je společnost SEDERMIN. Martin Vnouček, který ji zastupuje, figuruje i ve společnosti Duplessa Investments Limited, která vlastní dvě třetiny stavební firmy GEOSAN. Ta pro stát likviduje za tři miliardy korun staré ekologické zátěže po chemičce OSTRAMO. Z deseti největších státních zakázek od 90. let na čištění starých škod získal GEOSAN čtyři. Takovou úspěšnost jiná firma nemá.70 Zastávka č. 4 – Praha 6 - Hradčany, ulice Na valech – Dalík Viz text výše. Zastávka č. 5 – Letenská pláň - tunel Blanka Tunelový komplex Blanka, který se skládá z několika těsně na sebe navazujících tunelových úseků, je největší podzemní stavbou budovanou v současné době v České republice. Její celková délka činí 6 382 m a doplní tak již provozovanou část okruhu v délce cca 17 km s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským. Po zprovoznění, které bylo předpokládáno v roce 2011, tak vznikne nejdelší tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě. Výstavba tunelu začala v roce 2007 (několikrát byla odložena z důvodu odvolání mnoha občanských sdružení) a vyžádala si velká dopravní omezení v některých částech Prahy 6 a Prahy 7. Celý úsek je financován rozpočtem hlavního města Prahy a předpokládaná cena stavby měla být 26 miliard korun. Odhady skutečných nákladů 37,9 miliardy a ve spojitosti s výsledky auditu mezinárodní auditorské firmy White & Case se o tunelu Blanka hovoří jako o ukázkovém případu vytunelování. Úplně na začátku měla Blanka stát necelých 26 miliard. Postupně ale nabobtnala až na 38 miliard. Nyní se pražskému magistrátu sice podařily ušetřit dvě miliardy (uspořilo se na křižovatkách a podchodech, marže ale zůstaly nedotčené), přesto konečná cena tunelu Blanka bude 36 miliard. Výsledná cena je přesto o 10 miliard
70
I-hned. Zprávy [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: < http://zpravy.ihned.cz/c1-58979210vydelavam-na-korupci-kdo-z-vas-to-ma-majitele-corrupt-tour-tesi-vynosny-byznys>.
73
vyšší, než bylo v plánu. Řidiči jím poprvé projedou 1. května 2014. Předpokládané zprovoznění ale mělo být už v roce 2011.71 Obrázek č. 3: Trasa tunelového komplexu Blanka
Zdroj: Aktuálně.centrum.cz Zastávka č. 6 – Hostivice u Prahy a blízké okolí – kauza Rath Hostivice u Prahy je poslední dobou proslavena korupční kauzou Davida Ratha, který má v Hostivici Bývalý středočeský hejtman a poslanec ČSSD David Rath byl zadržen protikorupčním komandem bezprostředně po spáchání trestného činu 15. května 2012. Hovoří se o tom, že převzal úplatek 7 milionů korun. Rath je obviněný z korupce: podplácení a přijetí úplatku, za což mu hrozí až 12 let vězení. Byl zadržen spolu s dalšími sedmi osobami, mezi nimiž byla také ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Pancová nebo exposlanec za ODS Petr Kott.
71
I-hned. Zprávy [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: .
74
Obvinění poslance Ratha z korupce podle všeho souvisí s financováním modernizace kladenské nemocnice. Kauzu kladenské nemocnice nastartoval hejtman Bendl, kladenský rodák a bývalý starosta města. Ten nechal připravit projekt dostavby kladenské nemocnice za čtyři miliardy korun a stačil sepsat smlouvy s dodavateli stavby i medicínského vybavení za 300 milionů korun. Sotva se ale Bendl na podzim 2008 po porážce v krajských volbách přesunul do opozice, jeho nástupce David Rath začal upozorňovat na to, že projekt je předražený. Například přístroje až dvojnásobně. To ale Rathovi nebránilo v tom, aby vymyslel neprůhlednou příspěvkovou organizaci Krajská nemocnice Středočeského kraje, která spolykala několikanásobně víc peněz než zbylé čtyři středočeské krajské nemocnice dohromady. Ředitelkou této kladenská nemocnice se v polovině roku 2009 stala Kateřina Pancová, kterou policie v souvislosti s případem Rath rovněž zadržela. Vznik organizace Rath vysvětloval úsporami nákladů při lepší koordinaci činností nemocnic a jejich hospodaření. HN a server IHNED.cz upozornily na podezřelé finanční toky v rámci organizace. Ukázalo se, že dva roky odcházela každý měsíc z pěti středočeských nemocnic stejná částka: přesně 150 tisíc korun. kraj úzkostlivě tajil, kde peníze končí. Pátrání HN naznačilo, že velká část peněz mohla skončit jako odměna nejbližším Rathovým spolupracovníkům, nebo jako provize anonymních právníků. Nešlo přitom o malé částky: za dva roky takhle středočeské krajské nemocnice zaplatily skoro 20 milionů - oficiálně za nejrůznější poradenství. 72 Obec Hostivice za dobu Rathova působení jako středočeského hejtmana získala na dotacích zhruba 75 milionů korun. Hostivice z toho zaplatila rekonstrukci mateřské a základní školy, budovy městského úřadu, kanalizaci nebo obnovu zeleně. Rath býval kvůli dotacím do Hostivice terčem kritiky právě kvůli dostavbě základní školy nebo zřízení gymnázia, které tam podle nich vzniklo jen kvůli tomu, že je to hejtmanovo bydliště. S jeho naplněním však měl kraj potíže, přestože se specializuje například na golf.
72
I-hned. Zprávy [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: .
75
Bohatý historický vývoj Hostivice a blízkého okolí dokládají mnohé stavební památky. Nejvýznamnější z nich je Litovická tvrz z roku 1330 ve stylu vyspělé francouzské gotiky. Hostivický zámek s monumentálním zobrazením bitvy na Bílé hoře vznikl přestavbou staršího raně barokního zámečku. Dnes v zámku sídlí městský úřad. Před zámkem stojí 9 metrů vysoký pískovcový mariánský sloup z roku 1734. Jednolodní kostel sv. Jakuba Většího z 13. Století s barokní farou z let 1734 až 1736. Rozsáhlou stavební činnost Anny Marie velkovévodkyně Toskánské z 30. let 18. století připomíná množství stavebních památek soustředěných kolem Husova náměstí. Zlatý otisk ruky v kašně patří Rathovi73
4.4.2 Cyklistický program spojený s Geocachingem Nabídka vícedenního cyklistického programu spojeného s hledáním caches v okolí Vranovské přehrady pro znojemskou cestovní kancelář NOVA. Účastníci tohoto programu by využili ubytovacích a stravovacích služeb Penzionu NOVA ve Chvalaticích, jemuž by program pomohl překonat na začátku a na konci letní sezóny nižší obsazenost. Na základě výsledků provedeného marketingového šetření je tato akce určena především pro fyzicky zdatnější klienty mladší generace. Při rozumném rozvržení denní aktivity je program vhodný také pro rodiny s dětmi či pro aktivní sportovně založené seniory.
Na kolech za poklady kolem Vranovské přehrady Výchozí místo: Penzion NOVA Chvalatice (Toto ubytovací zařízení je podrobně popsáno v kapitole 4.4 Cestovní kancelář NOVA a její produkty. Orientační ceník za ubytování je v Příloze č. 4). Co potřeba mít s sebou? Kolo (možno zapůjčit v Penzionu NOVA), GPS navigaci nebo mobilní telefon s GPS navigací, mapu okolí Chvalatic (k dostání rovněž v Penzionu NOVA), sportovní oděv a obuv, dobrou náladu. Trasa: Účastníci si mohou podle svého uvážení zvolit z více tras různé délky a náročnosti. Wi-fi připojení k internetu pro plánování tras je volně k dispozici. 73
I-hned. Zprávy [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: .
76
Trasa pro méně náročné geocachers: V nejbližším okolí Chvalatic je síť dobře značených cyklotras (viz Obrázek č. 4), v jejichž blízkosti se nachází cca 15 založených caches (viz Obrázek č. 6). Tyto nepříliš náročné trasy jsou vhodné zejména pro začínající geocachers, popř. pro rodiny s dětmi. Většina tras vede nádhernou přírodou v okolí Vranovské přehrady. Další výhodou je, že Penzion NOVA ve Chvalaticích není od uvedených caches příliš vzdálen, takže je možno kdykoliv se v případě potřeby rychle vrátit zpět na základnu. Trasa pro zdatné geocachers: Zdatnější cykloturisté a pokročilí geocachers mohou zvolit z více možností, kam se za „poklady“ vypravit. Výběr ukrytých caches je opravdu velký (viz Obrázek č. 5) a při jejich hledání si účastníci užijí spoustu zábavy. Tempo přesunů i hledání si volí každý podle svých možností a uvážení. Nikdo se nemusí obávat, že něco nestihne nebo že nepřijede někam včas. Obdivovatelé přírody mohou zvolit některou z cyklotras po české nebo rakouské straně Národního parku Podyjí. Záleží jen na nich, jak dlouhou trasu si zvolí. Pojedou-li na východ, mohou ti nejzdatnější hledat caches až ve třicet kilometrů vzdáleném městě Znojmě a jeho okolí. Ale mohou zvolit i trasy kratší s využitím hraničních přechodů v Šafově nebo Hardeggu (viz Obrázek č. 6). Pro ty, kdo chtějí poznat okolní krajinu západně od Chvalatic, může být lákavá série 29 caches, které jsou v obrazci půlměsíce ukryty v okolí Deštné a Rancířova (viz Obrázek č. 7). Nebo se mohou vydat jiným směrem, např. do 30 km vzdálených Jaroměřic nad Rokytnou či do 35 km vzdálené Telče, která je zařazena mezi památky UNESCO. Množství nalezených caches a ujetých kilometrů se meze nekladou. Délka trasy: podle vlastního uvážení, od několika málo kilometrů až po ty náročné, při nichž je nutno během dne zvládnout několik desítek kilometrů. Terén: zvlněný Občerstvení:
Podél
cyklotras
na
mnoha
místech
čekají
na
účastníky
občerstvovací a stravovací zařízení v podobě stánků, bufetů nebo restaurací. 77
Obrázek č. 4: Cyklotrasy v okolí Chvalatic
Zdroj: Mapy.cz Obrázek č. 5: Rozmístění uložených caches v okolí Vranovské přehrady
Zdroj: geocaching.com/map Přiblížením mapy se objeví konkrétní typy caches, zobrazení v Příloze č. 1. 78
Obrázek č. 6: Mapa caches uložených jihovýchodně od Chvalatic
Zdroj: geocaching.com/map Obrázek č. 7: Mapa caches uložených západně od Chvalatic
Zdroj: geocaching.com/map
79
5 Závěr Se změnami životního stylu společnosti dochází k dynamickým změnám i v oblasti cestovního ruchu. Jedním z cílů práce je porovnání klasických trendů cestovního ruchu s trendy novými. Stále více klientů cestovních kanceláří chce svou dovolenou prožít jinak, než jen pouhým pobytem v některém známém letovisku. Většina cestovních kanceláří, včetně CK NOVA, zaznamenávají v posledních letech mírný, přesto ale setrvalý pokles objemu prodávaných klasických pobytových zájezdů. Naopak poměrně patrný je nárůst poptávky po aktivních formách dovolené všeho druhu a po takových produktech, u kterých si klienti ve spolupráci s CK nechají sestavit zájezdy podle svých přání nebo nakupují již připravené zájezdy, jejichž součástí jsou ještě další aktivity. Nejen v České republice se proto objevují se stále nové formy turistiky. Velmi oblíbenými se stávají takové formy turistiky, doplňující klasické formy cestovního ruchu, při nichž jsou účastníci více spjati s přírodou, jakými jsou např. cykloturistika, agroturistika, chození po horách, sjíždění řek na lodích a dalších formách aktivního odpočinku. Jedním z cílů bakalářské práce bylo zjistit preference klientů CK NOVA. Monitoringem respondentů byly získány údaje, ze kterých bylo možno vyvodit profil typického účastníka připravovaných výletů podle věku, vzdělání, profese a místa bydliště a současně zjistit ekonomické souvislosti, jakými jsou přímé výdaje účastníků za služby související s těmito novými netradičními formami cestovního ruchu. Z výsledků provedeného kvantitativního průzkumu by se mohlo vycházet v případě plánování a sestavování výletů pro ty zákazníky CK NOVA, kteří projevili ochotu zúčastnit se avizovaných akcí. Dotazníkovým průzkumem u 310 respondentů z celé České republiky bylo zjištěno, že určitá část klientů CK NOVA má zájem zúčastnit se netradiční exkurze, která by je provedla po místech spojených s korupčními aférami českých politiků, lobbistů a podnikatelů. Nejvíce preferovanou lokalitou respondentů je Praha. Velké korupční skandály se odehrávají nejčastěji právě v Praze, což je logické, protože v hlavním městě jsou soustředěny nejen téměř všechny vrcholové orgány státní správy, ale je zde také nejvíce podnikatelů a firem. 80
Exkurze po stopách korupčních afér by se zúčastnili většinou nejčastěji respondenti ve věku nad 36 let, zaměstnaní nebo důchodci, převážně středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří sledují politické a ekonomické dění v České republice a nejsou lhostejni k tomu, co se v této zemi děje. Corrupt Tour nikdy nebude masový, ale vždy se najde někdo, kdo se o tuto formu turistiky bude více zajímat, bude ochoten jet na exkurzi a prohlédnout si lokality na vlastní oči. Mohl by tam jet sám, ale v kolektivu dalších lidí, které toto téma rovněž zajímá, navíc pod vedením průvodce, který má připraven komentář, je to pro něj mnohem lákavější. V bakalářské práci byl pro klienty CK NOVA navržen jednodenní výlet autobusem s průvodcem pro 40 osob do Prahy a do Hostivice za 700,- Kč na osobu. Z dotazníkového průzkumu dále vyplynulo, že ještě větší část respondentů, klientů CK NOVA, má zájem zúčastnit se cyklistického výletu, jehož součástí by bylo hledání caches – Geocaching. Tato poměrně nová forma cestovního ruchu v posledních letech získává na popularitě. Průzkum ukázal, že tento cyklistický výlet je nejvhodnější pro mladší generaci respondentů do 35 let věku, většinou vysokoškolsky nebo středoškolsky vzdělaných, z nichž mnozí tuto formu turistiky již určitou dobu provozují. Geocaching ovlivňuje jejich rozhodování při výběru dovolené, jsou ochotni investovat finanční prostředky do moderních technologií a hledání caches spojují také s dalšími výdaji za služby v cestovním ruchu, jako je doprava, ubytování, občerstvení, vstupné do turisticky zajímavých objektů apod. Je nepochybné, že ekonomický přínos této nové netradiční formy cestovního ruchu může být významný zejména ve venkovských oblastech s méně rozvinutými turistickými strategiemi. Přitom není příliš složité založením nových caches na vhodných místech turisty do regionů přilákat. Když už zde budou, uskuteční výdaje související se službami v cestovním ruchu a srovnatelné s průměrnými denními útratami ostatních turistů a návštěvníků. Tyto útraty výletníků, kterých je mnohem víc než turistů, jsou v kombinaci s výdaji za techniku a používáním technologií z ekonomického hlediska nezanedbatelné. V bakalářské práci byl navržen cyklistický program spojený s Geocachingem v okolí Penzionu NOVA. Protože se jedná pouze o doplňkový pobytový program, je pro klienty CK NOVA platná stejná kalkulace týdenního pobytu za ubytování s polopenzí, která je uvedena v Příloze č. 4. 81
Část respondentů projevila zájem o účast na obou nových formách cestovního ruchu, tedy Corrupttouru i Geocachingu. Většina z nich ale preferovala pouze jednu z nabízených alternativ. Část respondentů nebyla ochotna se zúčastnit ani jedné z obou nabízených turistických aktivit. Nejčastěji šlo o respondenty vyučené nebo se základním vzděláním. Geocaching je módní trend turistiky, který v současné době zažívá obrovský rozmach. Zajímavý by mohl být zvláště pro rodiny s dětmi, v souvislosti s ubytováním v penzionu NOVA ve Chvalaticích, tedy jakousi základnou, odkud by se vyráželo „za poklady“ a kam by se také vracelo k přenocování. Penzion NOVA je svým umístěním a zázemím, jako je úschovna kol, dětské hřiště pro zabavení a odreagování dětí a možnost koupání, přímo předurčen stát se základnou pro strávení takovéto dovolené, která by byla kombinací pobytu a cyklistického výletu spojeného s hledáním caches. Tento produkt by bylo vhodné nabízet především ve vedlejší sezóně, kdy je obsazenost penzionu menší. Protože cestovní ruch je jedním ze sektorů, kde lze v budoucnu očekávat gigantický růst, lze předpokládat, že i CK NOVA bude rozšiřovat svou nabídku produktů. Při rozšiřování produktové nabídky zájezdů a výletů na míru by v úvahu mohla přicházet i nabídka dvou nových netradičních a v současnosti stále dosud ne příliš rozšířených forem cestovního ruchu, jako jsou Geocaching nebo výlety po stopách korupčních afér českých politiků, podnikatelů a státních úředníků. Ve své nabídce tyto produkty CK NOVA prozatím nemá, ale možná by stálo za úvahu, aby je do svého produktu zahrnula. Tyto netradiční formy cestovního ruchu se pravděpodobně nikdy nestanou masovou záležitostí, přesto se vždy najdou zákazníci, kteří je budou vyhledávat.
82
6 Seznam použité literatury DOSWELL, Roger. Tourism: How Effective Management Makes the Diference. 1. Edit. Oxford : Butterworth Heinemann, 1997. 319 p. ISBN 07506 2272 5. DRUCKER, Peter Ferdinand.
Management:
Tasks,
Responsibilities,
Practises. 1. Edit. New York : Harper and Row, 1973. 553 p ISBN 0-52524463-8. FORET, Miroslav; FORETOVÁ, Věra. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s., 2001. 180 str. ISBN 80-2470207-X. FORET, Miroslav; STÁVKOVÁ, Jana. Marketingový výzkum: Jak poznávat své zákazníky. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s., 2003. 160 str. ISBN 80-247-0385-8. FORET, Miroslav. Marketingový průzkum. 1. vydání. Znojmo : SVŠE Znojmo s.r.o., 2006. 121 str. ISBN 80-239-7755-5. FORET, Miroslav; STÁVKOVÁ, Jana; VAŇOVÁ, Anna. Marketingový výzkum: Distanční studijní opora. 1. vydání. Znojmo : SVŠE Znojmo s.r.o., 2006. 113 str. ISBN 80-239-7755-5. FORET, Miroslav; FORETOVÁ, Věra. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu: Distanční studijní opora. 1. vydání. Znojmo : SVŠE Znojmo s.r.o., 2008. 120 str. ISBN 978-80-903914-3-7. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s., 2009. 288 str. ISBN 978-80-247-3247-3. KAŠPAR, Jiří. Vybrané kapitoly z ekonomiky cestovního ruchu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 134 str. KESNER, Ladislav a kol. Management kulturního cestovního ruchu. Praha : Cultropa, 2008. 183 str.
83
KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha : Ekopress s.r.o., 2003. 173 str. ISBN 80-86119-56-4. KOPŠO, Emil a kol. Ekonomika cestovného ruchu. 1. vydání. Bratislava : Slovenské pedagogické nakladatelstvo. 1985, 414 str. KOTLER, Philip; FOX, F., A., Karen: Strategic Marketing for Educational Institutions. 2. Edit. New Jersey, Englewood Cliffs Prentice Hall, 1995. 464 p. ISBN 978-0-13-668989-8. KOTLER, Philip. Marketing Insight from A to Z: 80 Concepts Every Manager Needs To Know. 1. Edit. New Jersey : John Wiley & Sons, Inc., 2003. 205 p. ISBN 0-471-26867-4. KOTLER, Philip; ARMSTRONG, Gary. Marketing management. 6. vydání. Praha : Grada Publishing a.s., 2004. 856 str. ISBN 80-247-0513-3. KOTLER, Philip; KELLER, Kevin Lane. Marketing management. 12. vydání. Praha : Grada Publishing a.s., 2007. 792 str. ISBN 978-80-247-1359-5. KOZEL, Roman a kol. Moderní marketingový výzkum. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s., 2006. 280 str. ISBN 80-247-0966-X. LEINERT, Ondřej. Tady se kradlo, ukazuje cestovka turistům. Pražský deník extra, březen 2012. LEPKOVÁ, Hana. Nové netradiční formy cestovního ruchu. 2009. 48 str., 10 příloh. Bakalářská práce. MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 204 str. ISBN 978-80-7357-673-8. PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s., 2006. 224 str. ISBN 80-247-1014-5. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. vydání. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 str. ISBN 978-80-7418028-6. 84
RYGLOVÁ, Kateřina; BURIAN, Michal; VAJČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s., 2011. 216 str. ISBN 978-80-247-4039-3. ZÁBRANSKÁ, Vendula. Vliv geocachingu na cestovní ruch. Praha, 2012. 76 str. Diplomová práce. VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE, Fakulta mezinárodních vztahů. Vedoucí práce Ing. Markéta Kubálková, Ph.D. SØRENSEN, Brunn et al. Ecotourism as a Way to Protect Nature. AARHUS : Fysisk institut, 2002. 90 p. ISBN 87-7785-137-4. Cestovní ruch v České republice 2007, Ministerstvo pro místní rozvoj. 84 str. Výsledky předběžného průzkumu úrovně řízení cestovního ruchu na úrovni obcí. C. O. T. business, 11/2011. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. C. O. T. business, 7-8/2012. Vinařská turistika v ČR. C. O. T. business, 7-8/2012.
Seznam elektronických zdrojů BERÁNEK, Jaromír. Nové směry v nabídce cestovního ruchu. [online]. Dostupné
[cit. 2012-11-16].
z:
. BUHALIS, Dimitrios. Tourism Management 21/2000: Marketing the Competittive Destination of the Future. London : University of Westminster. [online].
2000,
116
p.
[cit.
2012-09-11].
Dostupné
z:
. p. 98. Co je zelená turistika a kdo jsou zelení turisté? [online]. [cit. 2012-10-28]. Dostupné z:
turi.aspx?plc_lt_zoneMain_pageplaceholder_pageplaceholder_lt_zoneMain _KzN_NewsDetail_AllMostReaded_RepeaterReadersChangePage=7>. Česko. Zákon č. 159/1999 ze dne 30. června 1999 o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů České republiky. 1999, částka 53, s. 3056-3063. Dostupné
z:
99.pdf>. Dark tourism – temné cestování na místa katastrof a neštěstí. [online]. [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: . Derilin.cz. Dostupné z: . Diaspora tourism – cestování do bývalé domoviny. [online]. [cit. 2012-1028]. Dostupné z: .
Geocaching
[online].
[cit.
Dostupné
2013-03-13].
z:
http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC46N4E . Geocaching
[online].
[cit.
Dostupné
2012-11-04].
a a
z: z: z:
. Geocaching - mapy [online]. Dostupné z: . GPS.gov; Official U.S. Government information about the Global Positioning System (GPS) and related topics [online]. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: . International Conference on Travel and Tourism Statistic, Conference Resolutions WTO, Madrid, July 1991a United Nations Statistical Commision 86
and WTO, Recomandations on Tourism Statistics. Madrid and New York: WTO, March 2008. 141 p. [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: . Mapy.cz [online]. [2013-03-15]. MUSIL, Martin a kol. Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v souvislosti s ochranou životního prostředí. Vysoka škola ekonomická v Praze. Nakladatelství Oeconomica. 1. vydání, 118 str. [online]. [cit. 201211-04]. Dostupné z: . Oficiální stránky CK NOVA [online] 2013. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: . Oficiální stránky Penzionu NOVA [online] 2013. [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: . ŠOUREK, Petr. Česká televize. Hyde park ČT24. [online]. 15. 2. 2012. [cit. Dostupné
2012-11-02]
z:
. The International Eco-tourism Society. What is Ecotourism? [online] [cit. 2012-11-05].
Dostupné
z:
ecotourism>. THE WHITE HOUSE; Statement by the Press Secretary [online] 2007. [cit. 2013-03-13].
Dostupné
z:
http://georgewbush-
whitehouse.archives.gov/news/releases/2007/09/20070918-2.html>. VYSTOUPIL, Jiří a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. Brno : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR,2006. 157 str. ISBN 80-239-7256-1. [online].
[cit.
2012-11-5]
Dostupné
z:
cestovniho-ruchu-cr-2006-pdf>. World Commision on Environment and Development. Our Common Future. Oxford, Oxford University Press, 1987, p. 383 [online]. [cit. 2012-11-04]. 87
Dostupné z: . Aha.cz
[online].
[cit.
2013-03-21].
Dostupné
z:
. Aktuálně.centrum.cz
[online].
[cit.
2013-03-21].
Dostupné
z:
. Blesk.cz.
Zprávy,
události
[online].
[cit.
2013-03-21].
Dostupné
z:
. Deník.cz
[online].
[cit.
2013-03-21].
Dostupné
z:
. Google
docs
[online].
[cit.
2012-11-04].
Dostupné
z:
. I-hned.
Zprávy
[online].
[cit.
2013-03-21].
Dostupné
z:
. I-hned.
Zprávy
[online].
[cit.
2013-03-21].
Dostupné
z:
. I-hned.
Zprávy
[online].
[cit.
2013-03-21].
Dostupné
z:
.
88
I-hned.
Zprávy
[online].
[cit.
2013-03-21].
Dostupné
z:
. I-hned.
Zprávy
[online].
[cit.
2013-03-21].
Dostupné
z:
. Lidovky.cz
[online].
[cit.
2013-03-21].
Dostupné
z:
. Naši
politici
[online].
[cit.
2013-03-21].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
. Naši
politici
[online].
[cit.
2013-03-21].
. Novinky.
Téma
[online].
[cit.
2013-03-21].
Dostupné
z:
. Trasa tunelového komplexu Blanka. [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: . Interní materiály CK NOVA.
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Hustota umístění caches v Evropě, severní Africe a východní části Asie Obrázek č. 2: Trasa výletu po korupčních aférách v Praze Obrázek č. 3: Trasa tunelového komplexu Blanka Obrázek č. 4: Cyklotrasy v okolí Chvalatic Obrázek č. 5: Rozmístění uložených caches v okolí Vranovské přehrady Obrázek č. 6: Mapa caches uložených jihovýchodně od Chvalatic Obrázek č. 7: Mapa caches uložených západně od Chvalatic 89
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Výlet spojený s Geocachingem Tabulka č. 2: Zájem o účast na výletě spojeného s Geocachingem Tabulka č. 3: Vliv na dovolenou Tabulka č. 4: Volba destinace Tabulka č. 5: Používané technologie Tabulka č. 6: Transfery při Geocachingu Tabulka č. 7: Placení vstupného Tabulka č. 8: Další výdaje spojené s Geocachingem Tabulka č. 9: Typy caches, které se zobrazí při zvětšení mapy Tabulka č. 9: Přenocování v hotelu, penzionu, kempu Tabulka č. 10: Přenocování v ubytovacích zařízeních podle věku Tabulka č. 11: Bydliště respondentů Tabulka č. 12: Nabídka zájezdů CK NOVA v roce 2013 Tabulka č. 13: Časový popis trasy Tabulka č. 14: Nákladová kalkulace
Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj počtu nálezů všech caches v ČR v letech 2003 – 2009 Graf č. 2: Víte, co je to Corrupt Tour? Graf č. 3: Zájem respondentů o účast na exkurzi po místech, která jsou spojována s korupčními aférami Graf č. 4: Preferovaná osobnost Graf č. 5: Preferovaná lokalita Graf č. 6: Corrupt Tour s výletem do okolí Graf č. 7: Víte, co je Geocaching? Graf č. 8: Doba provozování Geocachingu
90
Seznam příloh Příloha č. 1: Typy caches, které se zobrazí při zvětšení mapy Příloha č. 2: Dotazník Příloha č. 3: Časový snímek výletu za korupčními aférami do Prahy Příloha č. 4: Orientační ceník za ubytování v Penzionu NOVA pro rok 2013
91
7 Přílohy Příloha č. 1: Typy caches, které se zobrazí při zvětšení mapy Tradiční Cache
Cache In Trash Out Event (CITO)
Multi-Cache
Groundspeak Block Party
Mystery Cache
Earthcache
Groundspeak Headquarters
GPS Adventures Maze Exhibit
Letterbox Hybrid
Virtuální Cache
Wherigo Cache
Webcam Cache
Event cache
10 Years! Event Cache
Mega-Event Cache
Locationless Cache
Zdroj: [vlastní zpracování, údaje převzaty z geocaching.com]
92
Příloha č. 2: Dotazník
93
94
95
Příloha č. 3: Časový snímek výletu za korupčními aférami do Prahy
Časový odhad
Čas odjezdu a příjezdu
Odjezd ze Znojma
6:30
Příjezd do Prahy
3 hodiny jízdy
9:30
průjezd Prahou bez zastávek
2 hodiny
2 hodiny
průjezd Prahou se 2 zastávkami
2 hodiny
9:30 – 11:30
1,5 hodiny
11:30 – 13:00
průjezd Prahou se 2 zastávkami
2 hodiny
13:00 – 15:00
Hostivice
1 hodina
15:30 – 16:30
Oběd
Odjezd z Hostivice
16:30
Příjezd do Znojma
4 hodiny jízdy
20:30
Zdroj: [vlastní zpracování] Příloha č. 4: Orientační ceník za ubytování v Penzionu NOVA pro rok 2013* Hlavní sezóna
Mimosezóna I.
Mimosezóna II.
22. 6. - 24. 8. 2013
18. 5. - 22. 6. 2013 24. 8. - 14. 9. 2013
13. 4. - 18. 5. 2013, 14. 9. - 2. 11. 2013
Dospělý lůžko 1/2
4 340,- Kč
3 885,- Kč
3 150,- Kč
Dospělý 1/3
4 340,- Kč
3 885,- Kč
3 150,- Kč
Dítě 2-10 let lůžko 1/2
4 340,- Kč
3 885,- Kč
3 150,- Kč
Dítě 2-10 let lůžko 1/3
3 640,- Kč
2 800,- Kč
2 310,- Kč
Dospělý lůžko 1/1
6 020,- Kč
5 285,- Kč
4 480,- Kč
* ceny za týdenní pobyt za osobu s polopenzí
Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Penzionu NOVA
96
