Analýza platformy SAP ECC 6 jako řídícího nástroje komunikace

Analýza platformy SAP ECC 6 jako řídícího nástroje komunikace Bakalářská práce

Marie Humlová, DiS.

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra marketingu a mediálních komunikací

Studijní obor: Marketingové komunikace ve službách Vedoucí bakalářské práce: Ing. Bc. Jan Chromý, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-11-12 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha, 2014

Bachelor’s Dissertation

Analysis of platform SAP ECC 6 as managing tool of communication

Marie Humlová, DiS.

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Marketing and Media Communication

Major: Marketing Communication in Services Thesis Advisor: Ing. Bc. Jan Chromý, Ph.D. Date of Submission: 2014-11-12 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague, 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza platformy SAP ECC 6 jako řídícího nástroje komunikace zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

…………………………….. jméno a příjmení autora V Újezdě dne 12. 11. 2014

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala panu Ing. Bc. Janu Chromému, Ph.D. za jeho ochotu ujmout se vedení této bakalářské práce a za jeho konstruktivní poznámky, které mi velmi pomohly. Chtěla bych také poděkovat všem, kteří se nějakou mírou na této práci podíleli, od bývalých kolegů až po Národní knihovnu Praha. A v neposlední řadě děkuji své rodině za trpělivost a podporu.

Ab s tra k t HUMLOVÁ, Marie. Analýza platformy SAP ECC 6 jako řídícího nástroje komunikace. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2014. 56 stran. Předkládaná bakalářská práce pojednává o problematice komunikace a informačních systémů ve firmě a jejich vzájemném propojení. Cílem práce je zjistit, jestli může informační systém, konkrétně SAP ECC 6.0, sloužit jako řídící nástroj firemní komunikace. Data pro vypracování této práce jsem získala studiem odborných publikací z oblasti komunikace a informačních systémů. Podstatnou část studia jsem věnovala systému SAP. Na základě zjištěných teoretických údajů jsem tato data porovnala s praktickými zkušenostmi se systémem SAP, v němž jsem několik let aktivně pracovala. Analýzu systému jsem provedla metodou komparace (porovnání). V analytické části jsem nejprve popsala praktické nálezy a několik příkladů, u kterých jsem vyhodnotila jejich pozitivní a negativní stránky z hlediska komunikace. Svá zjištění jsem následně porovnala s teoretickými údaji o základních aktivitách firemní komunikace. Ve výsledku jsem zjistila, že informační systém SAP lze využít jako nástroj pro řízení komunikace, a to jak vnitřní, tak vnější. Tento nástroj ale není zcela efektivní. Především z hlediska vnitřní komunikace má určitá omezení, na kterých je potřeba dále pracovat. Je nutné zapojení specialistů IT, kteří mohou vyvinout nová řešení pro usnadnění komunikace. A zapotřebí je také rozhodnutí manažerů, kteří jsou za celý systém nastavení komunikačního procesu a komunikační sítě zodpovědní. Také je nutné nezapomínat na ostatní prostředky komunikace a ideálně je zkombinovat. Klíčová slova: komunikace, informační systém, ERP, SAP

Ab s tra c t HUMLOVÁ, Marie. Analysis of platform SAP ECC 6 as managing tool of communication [Bachelor’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague : 2014. 56 pages.

The thesis I hereby present deals with problematic of communication and information systems inside a company and their interconnection. Aim of the thesis is to find out if an information system, namely SAP ECC 6.0, can be used as managing tool of company communication. To prepare this thesis I gained the data by studying specialized publications from field of communication and information systems. Significant part of my studies was devoted to SAP system. Based on my theoretical findings I compared these data with my practical experiences with SAP system in which I’d worked actively for several years. Analysis of the system was done by method of comparison. In this analytic part I described at first practical findings and some examples which I evaluated from positive and negative sides from the point of view of communication. After that I compared my findings with theoretical data about basic activities of company communication. In final result I found out that information system SAP can be used as a tool for management of communication, both internal and external. But this tool is not fully effective. Especially talking about internal communication it has certain limitations which needs to be worked on. It is necessary to involve IT specialists who can develop new solutions to ease the communication. And decision of managers, who are responsible for the whole system of communication process setting and communication network, is also essential. Also we must not forget other means of communication and combine them ideally.

Keywords: communication, information system, ERP, SAP

Obsah Úvod ...................................................................................................................... 10 1 Teoretická část ................................................................................................... 12 1.1 Komunikace ................................................................................................ 12 1.1.1 Formy komunikace .............................................................................. 13 1.1.2 Firemní komunikace ............................................................................ 16 1.2 Charakteristika informačních systémů ........................................................ 18 1.3 Podnikové informační systémy ................................................................... 19 1.3.1 Historie ERP ........................................................................................ 20 1.3.2 Historie ERP v datech .......................................................................... 22 1.4 Dodavatelé podnikových IS......................................................................... 24 1.4.1 Microsoft .............................................................................................. 26 1.4.2 Oracle .................................................................................................. 27 1.4.3 Infor ..................................................................................................... 28 1.5 SAP ............................................................................................................. 28 1.5.1 Firma SAP v České republice .............................................................. 29 1.5.2 Produkty SAP ...................................................................................... 30 2 Analytická část ................................................................................................... 35 2.1 Analýza vnitřní komunikace ........................................................................ 37 2.2 Analýza vnější komunikace ......................................................................... 45 2.3 Výsledky analýzy ........................................................................................ 47 3 Návrhová část .................................................................................................... 50 Závěr ..................................................................................................................... 52 Seznam použité literatury ...................................................................................... 54 Seznam internetových zdrojů ................................................................................ 56

Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Hlavní změny užití informací v podniku Tabulka č. 2 – Porovnání řešení společnosti SAP pro malé a středně velké podniky

Seznam obrázků Obrázek č. 1 – Komunikační proces Obrázek č. 2 – Vnější a vnitřní partneři firmy Obrázek č. 3 – Schéma ERP II Obrázek č. 4 – Řešení mySAP Business Suite Obrázek č. 5 – Základní moduly SAP R/3 Obrázek č. 6 – Vývoj aplikace SAP a technologie Obrázek č. 7 – Nastavení uživatele v SAP Obrázek č. 8 – Požadavky na vystavení objednávky Obrázek č. 9 – Naplněné Kanbanové karty Obrázek č. 10 – Připravená vlna v EWM Obrázek č. 11 – Neuvolněný materiál v transakci QA32 Obrázek č. 12 – Text v dokumentu Obrázek č. 13 – Komentář v transakci MD04 Obrázek č. 14 – Business Warehouse Obrázek č. 15 – Monitor příchozích avíz (IDoců) Obrázek č. 16 – EDI zpráva z archivu (avízo od dodavatele)

Seznam grafů Graf č. 1 – Podíl dodavatelů na celosvětovém trhu ERP softwaru, 2013 Graf č. 2 – Podíl dodavatelů ERP softwaru v České republice, 2012

Seznam zkratek BI - Business Intelligence BW – Business Warehouse CRM – Customer Relationship Management ČR – Česká republika ECC – ERP Central Component EDI - Electronic Data Interchange ERP – Enterprise Resource Planning EWM – Extended Warehouse Management HRMS – Human Resource Management System ICT – Information and Communication Technology IDoc – Master-Intermediate Document IS – informační systém IT – informační technologie MRP – Material Requirements Planning MS – Microsoft PLM – Product Lifecycle Management RESERVOIR- Resources and Services Virtualization Without Barriers SAP – Software, Anwendungen und Produkte1 SCM – Supply Chain Management SOA – Services Oriented Architecture SRM – Supplier Relationship Management SW - software WebAS – Web Application Server

1

někdy je písmenem „S“ míněno slovo Systeme

Úvod Téma této bakalářské práce jsem si vybrala z několika důvodů. Tím prvním určitě bylo, že jsem za dobu svých aktivních, pracovních let již několikrát pracovala s podnikovým informačním systémem SAP. V jedné firmě jsem systém pomáhala i zavádět, proto ho znám z praktického hlediska poměrně dobře. Druhý důvod úzce souvisí s prvním. Informační systém SAP ECC 6.0 sice znám prakticky, ale zajímalo mě, do jaké míry dokáže fungovat pro řízení vnitřní a vnější firemní komunikace. Cílem práce je tedy zjistit, jestli SAP ECC 6.0 může sloužit jako řídící nástroj komunikace v podniku. Pokud ano, pak do jaké míry, případně jakým způsobem by bylo možné tento podnikový informační systém vylepšit, aby se dal lépe využít pro řízení komunikace. Ve své práci jsem si stanovila dvě hypotézy: 

SAP ECC 6.0 obsahuje drobné nedostatky oproti moderním systémům;



Existují dokonalejší systémy pro řízení efektivní firemní komunikace.

Samotná práce je rozdělená do tří hlavních částí – teoretické, analytické a návrhové. V teoretické práci jsou blíže vysvětleny pojmy komunikace a informačních systémů. Komunikace je nejprve představena obecně, následně pak z hlediska podniku, což je pro tuto práci stěžejní. Stejně tak jsou teoreticky popsány i informační systémy. Charakteristika podnikových informačních systémů je ještě rozšířena o jejich historii a nejvýznamnější dodavatele. Zvláštní část se pak věnuje pouze společnosti SAP a jejím produktům, včetně analyzovaného SAP ECC 6.0. Druhá

část,

analytická,

se

věnuje

samotné

analýze

podnikového

informačního systému SAP ECC 6.0 z hlediska možností komunikace. Pro analýzu jsem si vybrala metodu komparace neboli porovnání. Konkrétně budu srovnávat teorii s praxí a tím potvrzovat či vyvracovat stanovené hypotézy. Zaměřím se jak na vnitřní, tak na vnější firemní komunikaci. V poslední, návrhové, části pak vyhodnotím provedenou analýzu a její výsledky. Na základě těchto výsledků případně navrhnu vylepšení informačního systému SAP ECC 6.0 nebo doporučím jiné řešení.

10

Dnešní doba bývá označována jako Informační doba (z anglického Information Age) nebo jako Komunikační doba (z anglického Communication Age). Ať už je označována jakkoli, podstatné je, že „komunikace, technologie a média se sbližují a hluboce pronikají do našeho každodenního života“2. Tato práce má přiblížit jednu z těchto technologií – podnikový informační systém, a propojit ji právě s komunikací. Komunikace je nedílnou součástí našeho života a na firemním životě se podílí stále větší mírou. Jak píše Raydu ve své publikaci: „Komunikace je důležitým aspektem managementu. Nikdo nemůže přehlížet její důležitost. Hlavní důvod nedorozumění je nedostatek efektivní komunikace.“3 Možností jak zefektivnit firemní komunikaci je mnoho a jednou z nich může být správně nastavený podnikový informační systém.

2

EDWARDS, Autumn. The communication age: connecting [online]. Los Angeles: Sage Publications, c2013, 1 v. (various pagings) [cit. 2014-10-06]., str. 3 3 RAYUDU, C. S. Communication [online]. Rev. ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2010 [cit. 2014-10-03]., str. 84

11

1 Teoretická část Tato práce se zabývá informačním systémem SAP jakožto nástrojem komunikace. K pochopení veškerých pojmů a spojitostí je třeba nejprve se seznámit s teorií, která bude vysvětlena v této části.

1.1 Komunikace Komunikace je stará jako lidstvo samo a „byla odjakživa základní podmínkou existence lidstva“4. Je obecnou pravdou že „ať se člověk snaží jakkoliv, nemůže nekomunikovat“5. Samotné slovo „komunikace“ má kořeny v latině, konkrétně ve slově „communicare“, které znamená „sdělit, spojovat nebo svěřovat“.6 Komunikací tedy něco sdělujeme nebo se o něco dělíme. Může jít o myšlenky, pocity, koncepty atd. Ve slově „komunikace“ je velmi důležitý prefix „co-“, který lze vyjádřit slovy „s“ nebo „společně“. Z toho vyplývá, že komunikace vyžaduje zapojení druhých. Komunikace probíhá hlavně mezi dvěma či více lidmi, o takového komunikaci pak hovoříme jako o inter-personální, respektive skupinové.7 Definicí komunikace existuje mnoho. C.S. Rayudu ve své knize popisuje komunikaci jako „proces výměny myšlenek, faktů, názorů a způsob, kterým příjemce vzkazu sdílí význam a chápání s druhým“8. Jak dále uvádí, komunikace „nám umožňuje přenos informace od jednoho člověka k druhému, z jednoho oddělení na druhé, zvenku do organizace, ať už se jedná o organizaci individuální, firmu, společnost nebo právnickou osobu“. Jana

Holá

uvádí

ve

své

publikaci,

že

„komunikaci

obecně

lze

charakterizovat jako proces sdílení určitých informací s cílem odstranit či snížit nejistotu na obou komunikujících stranách. Předmětem komunikace jsou data, informace a znalosti“.9

4

CHROMÝ, Jan. Komunikace a média pro využití v hotelnictví a cestovním ruchu. Vyd. 1. Praha: Verbum, 2010, str. 18 5 WATZLAWICK, Paul, BAVELAS, Janet Beavin a JACKSON, Don D. Pragmatika lidské komunikace: interakční vzorce, patologie a paradoxy. 2., rev. vyd., 1. v Newton Books. Brno: Newton Books, 2011., str. 51 6 Latinské slovo - communicare. Latinský slovník [online]. c2009 [cit. 2014-10-13]. 7 Komunikace může být i intra-personální, tj. komunikace sama se sebou. 8 RAYUDU, C. S. Communication [online]. Rev. ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2010 [cit. 2014-10-03]., str. 19 9 HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Vyd. 1. Brno: Computer Press, ©2006. vi, str. 3

12

V jednoduchém modelu komunikace si můžeme představit na jedné straně sdělujícího a na druhé příjemce, kde sdělující předává příjemci informaci, čímž dochází ke komunikaci. Odezvou příjemce, tzv. zpětnou vazbou, nám vzniká obousměrná komunikace, kdy se role sdělujícího a příjemce vyměňují. Role zpětné vazby je pravděpodobně nejdůležitějším prvkem komunikačního procesu. Jde de facto o ověření pochopení přenášené informace. Interakce mezi sdělujícím a příjemcem je tedy nezbytná. Tento oboustranný komunikační model se proto také nazývá cyklickým nebo interakčním. Prvek interakce mezi odesílatelem a příjemcem představili Level a Galle pod názvem Komunikační proces, viz Obrázek č. 1. Vzhledem k tomu, že základem jejich modelu je interakce, je jejich model známý jako interpersonální komunikace nebo interakční model. Obr. 1 - Komunikační proces

zpětná vazba

odesílatel

příjemce

komunikace

Zdroj: vlastní ilustrace, převzato z RAYUDU, C. S. Communication [online]. Rev. ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2010 [cit. 2014-10-03]., str. 28

1.1.1 Formy komunikace Pro efektivní komunikaci je velmi důležitý správný přenos informací a s tím související správný výběr formy komunikace.

13

Informaci budeme v této části chápat jako „sdělení určitých poznatků“10. Pochopení tohoto sdělení je pro výsledný efekt komunikace kritický. Přenos informace do značné míry ovlivňuje míra znalostí. Lze říci, že „data jsou zjednodušeně holá fakta, informace dávají data do souvislostí a přidělují jim konkrétní význam a pokud umíme pracovat s informacemi, víme jak je využít, pak máme znalosti“.11 Formou komunikace můžeme rozumět prostředek, kterým se přenáší sdělení. Dhiraj Sharma12 dělí formy komunikace následovně: 

Verbální;



Neverbální;



Písemná;



Technologická.

Verbální forma komunikace „je považována za nejstarší a nejběžnější prostředek komunikace“13. Základními komponenty této formy komunikace jsou slova, řeč, jazyk a zvuk. Neverbální komunikace se dá jednoduše popsat jako komunikace beze slov. Lze sem zahrnout výrazy obličeje, oční kontakt, gesta, pohyby a postoje těla, ale také fyzický zjev či dotyky. Verbální a neverbální komunikaci můžeme souhrnně označit jako komunikaci osobní, tzv. face-to-face neboli z očí do očí. Osobní komunikace je nejběžnější formou a bývá v mnoha případech upřednostňována. Největší výhodou této komunikace je okamžitá interakce. Na druhou stranu je zde ale jistá nevýhoda v tom, že informace jsou pouze vyslovené. Mnohdy je tedy nutné zapojit písemnou formu. Písemná forma bývá považována za složitější než výše uvedené formy. Je to především z důvodu chybějící interakce a nemožnosti využít neverbální komunikaci pro lepší vyjádření. Předávaný písemný vzkaz je proto třeba správně popsat, aby nemohlo dojít k nedorozumění. Mezi nástroje písemné komunikace patří dopisy, poznámky, reporty a v neposlední řadě samozřejmě e-maily. 10

VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009., str. 197 11 HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Vyd. 1. Brno: Computer Press, ©2006. vi, str. 3 12 SHARMA, Dhiraj. Communication in IT Age [online]. Rev. ed. Mumbai: Himalaya Pub. House, 2010 [cit. 2014-10-02]., str. 37 13 RAYUDU, C. S. Communication [online]. Rev. ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2010 [cit. 2014-10-03]., str. 77

14

Technologická forma je pro tuto práci nejdůležitější. Jedná se o takovou formu komunikace, „která je možná jen díky technologickému pokroku“14. Je typická využitím informačních technologií, které lze jednoduše popsat jako „mikroelektronika plus počítače plus telekomunikace“15. Mezi výhody technologické (či elektronické) komunikace patří fakt, že nemá žádné hranice. Pro tyto technologie neexistuje omezení časem nebo prostorem. Zajímavou charakteristikou je, že elektronická forma je často propojena s některou z výše uvedených forem, někdy dokonce se všemi najednou. Nejznámějšími prostředky technologické formy komunikace jsou telefony, telekonference, videokonference, intranet, e-mail, online diskuze a internet. Všechny tyto formy lze označit zkratkou ICT – Information and Communication Technologies

(informační a komunikační

technologie). Na těchto technologiích jsou založené i moderní informační systémy. Pro informační systémy založené na informačních a komunikačních technologiích se používá zkratka IS/ICT. Tyto systémy podporují nejen podnikové procesy a datové transakce, ale podstatné je, že se zaměřují i na systémy interní a externí komunikace, ke kterým patří především elektronická výměna dat EDI (Electronic Data Interchange). EDI nahrazuje klasické papírové dokumenty jejich elektronickými verzemi. „V systémech EDI spolu přímo komunikují počítačové aplikace nebo informační systémy obchodních partnerů a mohou si tak automatizovaně (nebo s minimem lidských zásahů) předávat standardní obchodní dokumenty (například faktury či objednávky), a to dvacet čtyři hodin denně.“16 Tento systém je ve srovnání s papírovými dokumenty mnohem bezpečnější, efektivnější a levnější. EDI také „urychluje obchodní cyklus tím, že umožňuje rychlejší odpověď na zákaznické objednávky a požadavky. Navíc … EDI zjednodušuje zpracování zákaznických dat přesným poskytováním jen takového minimálního množství dat, které je požadováno zákazníkem.“ 17

14

SHARMA, Dhiraj. Communication in IT Age [online]. Rev. ed. Mumbai: Himalaya Pub. House, 2010 [cit. 2014-10-02]., str. 51 15 WATSON, James a Anne HILL. Dictionary of media and communication studies [online]. 8th ed. London: Bloomsbury Academic, an imprint of Bloomsbury Pub., 2012, xxii, [cit. 2014-10-02]., str. 136 16 FANTA, Petr, ed. a KVĚTOŇ, Viktor, ed. Efektivní využívání informačních a komunikačních technologií nejen pro projektové man[a]žery. Vyd. 1. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, 2008., str. 47. 17 SHARMA, Dhiraj., op. cit., str. 7

15

1.1.2 Firemní komunikace Správné fungování firmy je na efektivní komunikaci závislé. Každý typ organizace, tedy i organizace firemní, vyžaduje pro své fungování komunikaci. Mluvíme zde jak o komunikaci s vnějším okolím, tak o vnitřní firemní komunikaci. Nejdůležitější vnější a vnitřní partnery firmy naznačuje Obrázek č. 2. Obr. 2 – Vnější a vnitřní partneři firmy Úřady a správní orgány, státní instituce, neziskové organizace a další (zájmová sdružení, sportovní kluby apod.)

Spolupracující firmy (banky, logistické firmy, marketingové agentury apod.) Stávající a potenciální zákazníci

Odborná i laická veřejnost

Firma: Dodavatelé

Vlastníci a zaměstnanci, skupiny pracovníků – formální a neformální týmy

Média Potenciální pracovníci a spolupracovníci firmy

Konkurence stávající i potenciální Rodinní příslušníci pracovníků firmy

Obyvatelé a organizace v okolí, kde firma podniká

Zdroj: vlastní ilustrace, převzato z HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Vyd. 1. Brno: Computer Press, ©2006. vi, str. 5

Ve firemním prostředí „chápeme proces komunikace jako výměnu, předávání a přijímání informací, které by měly jasně odrážet aktivitu a cíle firmy.“ 18 Základní aktivity v pojetí firemní komunikace, jak dále uvádí Holá, lze shrnout do následujících aktivit: 

Monitorování – zachycování informací, vyhledávání, chápání jejich obsahu a zaznamenávání, př. uchování,



Interpretace – sdělování pochopených informací a předávání jejich hodnoty dále do firmy,

18

HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Vyd. 1. Brno: Computer Press, ©2006. vi, str. 4

16



Distribuce – účelné předávání informací ve vhodném čase vhodným adresátům,



Sdílení – přístup k informacím členům komunikačního procesu,



Realizace – implementace a využití v praxi, nastavování procesů a standardů.

Zásadní vliv na firemní komunikaci mají manažeři, kteří stojí jak za výběrem nástrojů a formy komunikace, tak za nastavením celého komunikačního procesu. Dalo by se říci, že firma komunikuje tak, jak komunikují její manažeři. Manažerská práce je založená na práci s informacemi, tj. na komunikaci. „Komunikace je integrovaná součást rozhodování, plánování, stimulace, organizace, kontroly… To znamená, že nastavení a řízení komunikace spočívá v rozhodování, plánování, stimulaci, organizaci a kontrole.“19 Jak již bylo uvedeno výše, z pohledu firmy rozdělujeme komunikaci na vnitřní (interní) a vnější (externí). Vnitřní komunikaci, tj. komunikaci uvnitř firmy, můžeme dále rozdělit na formální a neformální. Neformální komunikace je „přenos informací skrz neoficiální kanály v organizaci“20. Jedná o aktivity mimo pracovní prostředí (mnohdy organizované samotnou firmou) nebo o přátelské skupinky na pracovištích. Pro účely této práce je ale důležitější druhý způsoby firemní komunikace, tedy formální. Formální síť komunikace úzce souvisí s nastavenou organizační strukturou a zajišťuje „proudění informací mezi kancelářemi, odděleními, divizemi, dceřinými společnostmi a u řady firem i … komunikaci se zahraničními filiálkami apod.“21 Velmi důležité je stanovení systému odpovědnosti nebo systému jakýchsi pravidel, která jasně identifikují rozsah či omezení přístupu k datům a informacím uvnitř firmy. Tato pravidla se stanovují dle zařazení pracovníka. Vnější komunikaci lze popsat jako komunikaci firmy s vnějším okolím. „Vzhledem k existenci legislativních předpisů a také vzhledem k základním potřebám činnosti organizace jsou četné vnější komunikační aktivity v určitém směru povinné.“22 Jde hlavně o komunikaci s úřady, bankami, pojišťovnami a

19

HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Vyd. 1. Brno: Computer Press, ©2006. vi, str. 104 SHARMA, Dhiraj. Communication in IT Age [online]. Rev. ed. Mumbai: Himalaya Pub. House, 2010 [cit. 2014-10-02]., str. 24 21 VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009., str. 192 22 VEBER, Jaromír., op. cit., str. 191 20

17

samozřejmě také s dodavateli a zákazníky. Firma ale musí také dbát o svou image a práce s veřejností je tedy také velmi důležitou formou komunikace.

1.2 Charakteristika informačních systémů Hovoříme-li o informačních systémech, je nutné si nejprve objasnit základní pojmy, tj. pojem systém a pojem informace. Systém, jak uvádí Ing. Vymětal23, se obvykle popisuje jako množina prvků a vazeb. Vazby mezi prvky mohou být jednosměrné nebo obousměrné a každý systém je nějakým způsobem ohraničen. Některé systémy mohou být zcela uzavřeny, jiné nikoliv. Neuzavřené systémy si pak s okolím vyměňují informace. Jedná se tedy o formu komunikace s okolím. Jako příklady systémů lze uvést: 

počítačový systém;



systém klasifikace rostlin;



sociální systém;



systém katalogizace učebnic;



a také informační systém.

Pojem informace byl již částečně vysvětlen v kapitole 1.1.1. K užšímu porozumění tohoto pojmu v rámci informačních systémů je nutné nejprve vysvětlit pojem data. Data je možné chápat jako údaje, které jsou podkladem pro další zpracování. Po zpracování se data mění na informace. Informace je tedy jakýsi obsah dat, kterým uživatel rozumí a dále je používá. Jak ale upozorňuje Ing. Vymětal ve své publikaci24, je nutné si uvědomit, že stejná data mohou mít pro různé uživatele různý význam. Jde především o úhel pohledu a interpretaci. V procesu interpretace hrají stěžejní roli znalosti, jak již bylo také popsáno v kapitole 1.1.1. Spojením pojmů systém a informace získáme informační systém. Informačním systémem (IS) se tedy rozumí množina prvků, ve které dochází ke zpracování dat. Do této množiny patří lidé, informační zdroje a procedury, které jsou navzájem propojeny vazbami a na které působí okolí. Nejedná se o uzavřený

23

VYMĚTAL, Dominik. Podnikové informační systémy - ERP. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2010., str. 8 24 VYMĚTAL, Dominik., op. cit., str. 9

18

systém, což znamená, že si IS s okolím vzájemně vyměňuje informace, tj. má k okolí vstupní a výstupní vazby.

1.3 Podnikové informační systémy Informační systém, který slouží k řízení podniku, se nazývá podnikovým informačním systémem. Lze si ho představit jako množinu prvků, na kterou působí vstupní vazby (tedy vnější vlivy jako legislativa, dodavatelé, konkurence atd.). Podnik sám pak působí na své okolí, zejména na trh a zákazníky (a to dodáním výrobků či služeb). A v neposlední řadě uvnitř podniku působí ještě interní vazby, týkající se výroby, zaměstnanců, logistiky atd. Podnikové IS jsou často označovány zkratkou ERP – Enterprises Resource Planning, tedy plánování podnikových zdrojů. Tato zkratka souvisí s historií vývoje ERP systémů, o které bude pojednáno v kapitole 1.3.1. Dnes neřídí ERP systémy pouze plánování, ale řídí a podporují všechny hlavní procesy v podniku. Základem takovýchto systémů „je jedna společná databáze, díky níž jsou tyto systémy schopny zcela podporovat všechny procesy související s podnikovou ekonomikou daného podniku.“25 Za typické procesy se zpravidla označují níže uvedené: 

Nákup a logistika;



Řízení a plánování výroby;



Prodej a expedice;



Finance či controlling;



Lidské zdroje.

Důležitým rysem ERP systémů je standardizace procesů a společné využití dat. Data zpracovaná informačním systémem pak poskytují pravdivé výstupy. Jak uvádí Sodomka a Klčová: „Podnikový informační systém… by měl poskytovat celostní pohled na fungování organizace a zabezpečit zpracování informací potřebných k manažerskému rozhodování“26. V systému ERP jsou zachyceny hlavní činnosti podniku, které souvisejí: 

„Se správou kmenových dat (především všech položek, kusovníků, technologických

postupů,

25

pracovišť,

ale

rovněž

dodavatelů,

MAASSEN, André et al. SAP R/3: kompletní průvodce. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2007., str. 10 26 SODOMKA, Petr a KLČOVÁ, Hana. Informační systémy v podnikové praxi. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: ComputerPress, 2010., str. 63

19

zákazníků, skladových míst, používaných druhů daní, finančních kurzů, kont apod.); 

S dlouhodobým, střednědobým i krátkodobým plánováním zdrojů potřebných pro realizace obchodních zakázek;



S řízením realizace těchto zakázek z hlediska dodržování termínů;



S plánováním a sledováním nákladů realizace, zejména výroby a



Se zapracováním výsledků všech aktivit do finančního účetnictví a controllingu.“27

Z výše uvedeného plyne, že informační systémy se týkají stejných oblastí jako firemní komunikace, viz kapitola 1.1.2.

1.3.1 Historie ERP Za zlomové období v chápání nástrojů IS/ICT se označují 90. léta minulého století. V této době došlo nejen ke zlepšení dostupnosti technických hardwarových prostředků a jejich zkvalitnění, ale docházelo také k celkové optimalizaci podnikových činností a procesů. Podniky se začaly orientovat především směrem ven, blíže k zákazníkovi a trhu. Informace přestaly sloužit jen podniku uvnitř. Začaly být využívány ke zvýšení transparentnosti a podpoře budoucích rozhodnutí. Hlavní změny v chápání a využití informací jsou uvedeny v Tabulce č.1. Tab. 1 - Hlavní změny užití informací v podniku Dříve Sledování

Nyní informací

zejména Vyšší důležitost informací z okolí a pro

z vlastního podniku

okolí podniku

Informace spíše evidenčního charakteru Informace zachycující výsledky fungování podniku

důležitou

podporou

pro

rozhodování o rozvoji podniku ve vztahu k jeho

okolí

a

pro

uspokojování

požadavků zákazníků Informace nákladů

podporující

snižování Informace

podporující

zvyšování

prodejnosti produktů a služeb

27

BASL, Josef a BENDA, Lukáš. Podpora podnikových procesů produkty SAP. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2003., str. 68

20

Důraz

kladen

na

integraci

dat

a Důraz

technických prostředků

kladen

na

komunikaci

a

spolupráci obchodních partnerů na bázi IS/IT

Zdroj: BASL, Josef a BENDA, Lukáš. Podpora podnikových procesů produkty SAP. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2003., str. 15

Softwarové programy, které se používaly v období 80. let, byly určeny různým úrovním podnikového řízení. Podnikoví analytici a programátoři vyvíjeli řešení pro dané úkoly a dle potřeb uživatelů. Se změnou požadavků trhu a orientace podniků se tyto SW programy začaly postupně nahrazovat. Snahou bylo vytvořit softwarovou aplikaci, která by integrovala činnosti, dříve programované odděleně, do jedné společné databáze. Podniky byly postaveny před rozhodnutí, jakou cestou se nadále ubírat. Jak uvádějí pánové Basl a Blažíček28, reagovat bylo možné třemi možnými způsoby: 

„Rozvojem existujících softwarových řešení, který by sice na jedné straně maximálně využíval již vynaložené náklady, ale na druhé straně nezaručoval celkový efekt i plnění všech možných budoucích požadavků podniku.



Vývojem nového vlastního IS, který by sice „na míru“ odpovídal novým požadavkům i potřebám podniku a využíval aktuální potenciál ICT, ale představoval by časově i finančně náročné řešení navíc spojené s rizikem malé garance výsledného produktu a otázkou bylo zajištění jeho dlouhodobého rozvoje i udržení specialistů v podniku.



Nákupem hotového, na podmínky podniku parametrizovatelného softwarového produktu, který by přes svoji počáteční vyšší investici představoval rychlejší zavedení, měl garantovanou funkčnost a další rozvoj. Na druhé straně by také přinesl nové vztahy mezi podnikem a dodavatelem takového řešení, potřebu integrovat jej s existujícími aplikacemi v podniku a v neposlední řadě by vytvořil závislost na externí organizaci spojenou například i s novými právními aspekty.“

Třetí varianta, tj. nákup hotového celopodnikového řešení, rychle převládla a i v současnosti zůstává dominantní.

28

HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Vyd. 1. Brno: Computer Press, ©2006. vi, str. 54

21

1.3.2 Historie ERP v datech Historie ERP se začala psát ve 40. letech minulého století. Jednalo se pouze o rané pokusy na kalkulačních strojích. Za opravdový zrod předchůdce dnešních podnikatelských IS se považují léta šedesátá, kdy z partnerství J.I. Case, výrobce traktorů, a firmy IBM vzešel první systém plánování zdrojů pro výrobu – MRP (Material Requirements Planning). Tento systém sloužil pro plánování a rozvrhování potřeb materiálu pro výrobu. Firma IBM svůj produkt dále rozvíjela – původní řešení MRP nebylo dokonalé, bylo příliš drahé a vyžadovalo velké technické zázemí. Jednalo se také pouze o materiálové potřeby. Snahou byla integrace i jiných procesů. V roce 1972 založilo pět inženýrů v Mannheimu v Německu firmu SAP, která ve svém řešení provázala MRP s účetnictvím. MRP systém byl už v roce 1976 rozšířeným nástrojem, využívaným ve výrobním řízení a kontrole. V průběhu následujících lety na trh vstoupily další firmy, které vývoj ERP systémů silně ovlivnily. Konkrétně to byly v roce 1977 firmy JD Edwards a Oracle a v roce 1978 firma The Baan Corporation. Pod vlivem výše uvedených firem se MRP postupně rozvinulo z plánování potřeb materiálů na plánování všech podnikových zdrojů – kapacit strojů, práci zaměstnanců atd. Pro oddělení od původního systému se výsledná změna označuje jako MRP II – material resource planning. V roce 1987 byla založena firma PeopleSoft, která měla zásadní význam pro vznik ERP systémů v dnes známé podobě. Tato firma vyvinula tzv. Human Resource Management System (HRMS) neboli přidala do svých produktů také plánování lidských zdrojů. Tím vznikla ucelená koncepce. Samotný termín ERP se začal postupně používat od počátku 90. let jako název pro integrovaný podnikový systém, zahrnující plánování, projektové řízení, finanční a lidské zdroje. S rozvojem technologií docházelo i k rozvoji ERP systémů. V roce 2002 už byla většina ERP systémů dostupná přes Internet a od roku 2004 je standardem SOA – Services Oriented Architecture. Jedná se o software, který umožňuje komunikaci rozdílných systémů.

22

V současné době nabízí většina dodavatelů ERP systémů tzv. rozšířené řešení29, které je zaměřené externě, mimo samotný podnik. Rozšíření se týká zákazníků (CRM – Customer Relationship Management), dodavatelů (SCM – Supply Chain Management) a tzv. Business Intelligence (BI), což je modul sloužící jako podpora rozhodování vyššího managementu (usnadňuje reporting, analýzu dat, zachycení trendů apod.). Tento rozšířený systém se označuje jako ERP II. Schéma ERP II vystihuje Obrázek č. 3. Obr. 3 - Schéma ERP II

SCM

BI ERP

CRM

Zdroj: vlastní ilustrace, převzato z BASL, Josef a BENDA, Lukáš. Podpora podnikových procesů produkty SAP. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2003., str. 16

U ERP II vývoj podnikových systémů nekončí. Kvůli značné finanční a datové nákladnosti nabízí řada společností, které působí na trhu informačních technologií, služby cloud computingu. Jedná se v zásadě o koncepci, „která umožňuje přistupovat k aplikacím, jež jsou ve skutečnosti umístěny jinde než v místním počítači nebo zařízení připojeném k Internetu. Nejčastěji se jedná o vzdálené datové centrum.“30 Výhodou je úspora jak provozních, tak investičních nákladů – hardwarem počínaje, samotným oddělením IT konče. Jednou ze společností nabízející služby cloud computingu je IBM, která v roce 1999 navázala v této oblasti partnerství se společností SAP. K další trendům současnosti patří mobilita. Jak uvádí Pavel Bláhovec ve svém článku na serveru ERP Forum: „Zákazníci požadují, aby i kritické aplikace 29

Místo pojmu „rozšířené řešení“ se velmi často používá jeho anglický ekvivalent Extended Solution. 30 VELTE, Anthony T., VELTE, Toby J. a ELSENPETER, Robert C. CloudComputing: praktický průvodce. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2011., str. 24

23

typu ERP systémů umožňovaly vzdálený přístup z mobilních zařízení, samozřejmě při zachování patřičné úrovně zabezpečení klíčových dat i podnikové sítě jako takové.“31 Mobilní přístup k podnikovým IT systémům by měl urychlit reakce a tím zvýšit efektivitu zaměstnanců. Zjednodušeně můžeme historii vývoje ERP zapsat následovně: 

1960 – MRP od IBM



1972 – založení společnosti SAP



1977 – založení společností JD Edwards a Oracle



1978 – založení společnosti The Baan Corporation a přerod MRP na MRP II



1987 – založení společnosti PeopleSoft



1990 – ERP jako integrovaný systém



2002 – ERP dostupné přes Internet



2004 – standard SOA



Současnost – rozšířený systém ERP II, cloud computing, mobilní ERP

1.4 Dodavatelé podnikových IS Dle výzkumu společnosti Gartner vzrostl celosvětově trh s ERP systémy v porovnání s loňským rokem 2013 o 3,8%32. Jedná se o velmi konkurenční trh s rychlým technologickým pokrokem. Dodavatelé ERP systémů musí reagovat na trh, rozvíjet své produkty a služby a tím si zabezpečit podporu zákazníků. Dochází k inovacím systémů, některé firmy se specializují jen na určitá průmyslová odvětví a svou roli hrají také akvizice.33 Jednotliví dodavatelé podnikových IS se od sebe v mnoha ohledech liší, ale na druhou stranu lze mezi nimi najít i řadu společných rysů: „všechny tyto společnosti totiž nabízejí software určený pro řízení podniku, řešení pro datové sklady a business inteligence, software pro malé a střední podniky, platformy pro 31

Mobilní přístup k ERP. BLÁHOVEC, Pavel. ERP Forum [online]. 21.8.2014 [cit. 2014-10-02]. Gartner's ERP Market Share Update Shows The Future Of Cloud ERP Is Now. In: COLUMBUS, Louis. Forbes [online]. 5.12.2014 [cit. 2014-10-02]. 33 Pojem akvizice vysvětluje slovník ITBiz následovně: „Akvizice je proces získávání či nabytí nějakého aktiva (předmětu, věci, osoby) nebo cíl tohoto procesu. V ekonomice se akvizicí rozumí právní i ekonomické spojení (převzetí) podniků. Naproti tomu ve finančnictví jde o získávání zákazníků osobním vyhledáváním a jednáním.“ – Zdroj: Akvizice. ITBiz: Vaše jednička mezi nulami [online]. [cit. 2014-10-02]. 32

24

vývoj webových i standardních aplikací, software pro integraci jednotlivých počítačových systémů či různá řešení pro cloud computing apod.“34 Podíl dodavatelů ERP systémů na trhu znázorňuje Graf č. 1. Z grafu vyplývá, že nejvíce firem používá ostatní informační systémy (ať už na míru ušité nebo od menších dodavatelů IS). Mezi samotnými dodavateli si vedoucí pozici v prodeji ERP softwarů drží SAP, stejně jako tomu bylo v minulých letech. Následují společnosti Oracle, Sage, Infor a Microsoft. Graf 1 – Podíl dodavatelů na celosvětovém trhu ERP softwaru, 2013

Zdroj: http://www.forbes.com/sites/louiscolumbus/2014/05/12/gartners-erp-market-share-updateshows-the-future-of-cloud-erp-is-now/

34

ANDERSON, George W. Naučte se SAP za 24 hodin. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012., str. 31

25

V České republice si vedoucí pozici drží také společnost SAP, následována společnostmi Microsoft, Asseco Solutions, Oracle a QAD, viz Graf č. 235. Stejně jako celosvětově jsou ale v největší míře zastoupeny ostatní informační systémy. Graf 2 - Podíl dodavatelů ERP softwaru v České republice, 2012

Zdroj: http://www.leading.cz/aktuality/vyvojtrhupodnikovychinformacnichsystemuavczavesvete

Na trhu působí v současné době mnoho dodavatelů podnikových informačních systémů, nicméně „vývoj na světovém trhu s ERP systémy nejvíce ovlivňují společnosti Microsoft, Oracle, SAP a finanční instituce stojící za akvizicemi nejrůznějších dodavatelských firem pod značkou Infor“36. Stručné charakteristiky těchto společností jsou uvedeny níže. 37

1.4.1 Microsoft Microsoft je považován za nejsilnějšího hráče na trhu ERP, přestože jeho podíl není největší. Jeho význam spočívá především v dominantním postavení na trhu doplňujících produktů k ERP systémům (MS Windows, MS SQL Server atd.) a v oblasti vývoje softwaru.

35

Data za rok 2013 nebyla v době přípravy této práce k dispozici, proto byly použity údaje z roku 2012 36 SODOMKA, Petr a KLČOVÁ, Hana. Informační systémy v podnikové praxi. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: ComputerPress, 2010., str. 199 37 Společnosti SAP bude věnována celá kapitola, viz kapitola 1.5.

26

Na trh s ERP vstoupil Microsoft v roce 2002, kdy odkoupil dánskou firmu Navision Software A/S. Úzká vazba Navision a Microsoft se datuje od roku 1995, kdy firma Navision přešla na grafické rozhraní podobné Windows a MS Office. Roku 2000 společnost Navision fúzovala s jinou dánskou společností Damgaard, a pak následovala již zmíněná akvizice firmou Microsoft, která iniciovala vznik nové divize Microsoftu – Microsoft Business Solutions (později přejmenovaná na Microsoft Dynamics). Microsoft nabízí své produkty výhradně prostřednictvím partnerů, tj. software není dodáván přímo. Proto má „velkou výhodu v celosvětové síti partnerů, schopných tento produkt zavádět a dle požadavků zákazníka jej dále rozvíjet.“38 Mezi nejznámější produkty Microsoftu patří Microsoft Dynamics NAV a Microsoft Dynamics AX. K současným

trendům

Microsoftu

patří

zpřístupnění

ERP

systémů

prostřednictvím portálových řešení (Microsoft Office SharePoint Server) a cloud computing.

1.4.2 Oracle Firma Oracle patří k lídrům mezi dodavateli databázových systémů. Byla založena roku 1977 pod názvem Software Development Laboratory a s první komerční verzí databáze Oracle přišla v roce 1980. V roce 1983 se firma přejmenovala dle svého produktu na Oracle. Společnost je známá cílenými akvizicemi. Mezi ty nejvýznamnější patří odkup společnosti PeopleSoft (která v roce 2003 odkoupila firmu JD Edwards), dále pak firmy BEA Systems (dodavatel SW infrastruktury podnikových aplikací) a v roce 2010 akvizice Sun Microsystems (společnost vlastnící mimo jiné technologii Java). Poslední zmíněná akvizice je jednou z největších svého druhu – odkup stál 7,4 mld. dolarů. K produktům ERP společnosti Oracle patří Oracle E-Business Suite, JD Edwards EnterpriseOne a PeopleSoft Enterprise.

38

VYMĚTAL, Dominik. Podnikové informační systémy - ERP. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2010., str. 55

27

1.4.3 Infor Společnost Infor Global Solutions je, stejně jako firma Oracle, známá skupováním firem. Její investice financují nadnárodní finanční instituce Golden Gate Capital a Summit Partners. Společnost Infor nakoupila v průběhu let několik klíčových firem a stala se tak jedním z předních poskytovatelů podnikových systémů a služeb. Jedním z nejdůležitějších odkupů byl v roce 2006 odkup firmy SSA Global, která předtím nakoupila několik společností, mezi něž patřila i divize Baan. Jak uvádí Sodomka a Klčová39, Infor se primárně zaměřuje na segment výrobních a logistických podniků a v současné době také podnikové systémy pro obchodní firmy a neziskový sektor a na Business Intelligence. V oblasti IS se k nejznámějším produktům firmy Infor řadí Infor ERP Visual, Inform ERP SyteLine a Infor ERP Xpert. Další známá řešení (dříve patřící pod SSA Global) jsou Infor ERP LN, Infor ERP LX a Inform ERP MAX+.

1.5 SAP Firmu SAP (Systemanalyse und Programmentwicklung, čili Systémová analýza a programový rozvoj) založili roku 1972 v Mannheimu v Německu bývalí zaměstnanci IBM s vizí nahradit podnikové aplikace jedním systémem. V dnešní době sídlí společnost ve Walldorfu a patří k předním dodavatelům informačních systémů. Společnost má v současnosti pobočky ve více než 50 zemích světa, její produkty se využívají ve více než 120 zemích a mezi její zákazníky patří nejúspěšnější světové firmy jako Volkswagen, Siemens, Deutsche Telekom, Fiat, Colgate Palmolive nebo Robert Bosch. Dle hospodářských výsledků za rok 2013 zaznamenala společnost SAP úspěch a například v poli cloudových systémů rostla dokonce rychleji než trh. Jak uvádí na svém serveru, celoroční příjmy z podeje softwaru a s ním souvisejících služeb stouply o 11 procent a celoroční provozní zisk stoupl o 13 procent. Současným cílem společnosti je dále se zaměřovat na cloudová řešení. Do roku 2017 chce firma SAP dosáhnout příjmů z cloudu ve výši 3 – 3,5 miliard eur.40

39

SODOMKA, Petr a KLČOVÁ, Hana. Informační systémy v podnikové praxi. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: ComputerPress, 2010., str. 203 40 Hospodářské výsledky společnosti SAP za rok 2013. SAP [online]. 27.1.2014 [cit. 2014-10-13].

28

Zajímavostí je, že do značné míry podporují SAP jeho konkurenti: „společnost SAP například považuje Oracle za svého největšího dodavatele databáze, zatímco Microsoft dodává operační systémy jak pro datová centra, tak i pro kanceláře, přičemž systém SAP je nejčastěji provozován právě na těchto systémech. Největším konzultačním partnerem společnosti SAP je IBM a jak Microsoft, tak i IBM dodávají řešení pro business inteligence využívaná aplikacemi společnosti SAP.“41 Se společností IBM spolupracuje firma SAP ještě na projektu zabývajícím se migrací SAP aplikací pomocí cloudu mezi vzdálenými systémy IBM POWER6. Je součástí projektu cloud computingu Resources and Services Virtualization Without Barriers (RESERVOIR), který je financovaný Evropskou unií. „Dosáhli jsme průlomu v tom, že aplikace lze pružně přesunovat mezi vzdálenými fyzickými servery bez ohledu na umístění. Naše práce díky tomu značně posiluje možnosti technologie cloudu,“42 vysvětlil dr. Joachim Schaper, viceprezident divize SAP Research. Cílem projektu RESERVOIR je rozložit zatížení SAP mezi vzdálenými servery. Na rozdíl od svých konkurentů společnost SAP neuskutečňuje často akvizice. K jejím nejvýznamnějším odkupům patří akvizice společnosti Business Objects a společnosti Sybasse. Firma SAP je spíše „známá tím, že investuje do výzkumu a vývoje softwaru nemalou částku svého ročního obratu.“43

1.5.1 Firma SAP v České republice Společnost SAP vstoupila na český trh v roce 1993 a v současné době spolupracuje s více než 1200 zákazníky. Zákazníci SAP ČR se řadí ke špičce českého hospodářství. Patří mezi ně např. společnosti Škoda Auto, Valeo nebo Ministerstvo zemědělství ČR. V rámci České republiky působí dvě pobočky této německé společnosti – SAP ČR a SAP Business Services Center Europe. První z nich, SAP ČR, zaměstnává 272 zaměstnanců a nachází se na dvou místech – regionální zastoupení SAP je v Praze a v Brně funguje vývojové a lokalizační středisko pro celou střední a východní Evropu. Druhá pobočka, SAP Business Services Centre 41

ANDERSON, George W. Naučte se SAP za 24 hodin. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012., str. 31 42 VELTE, Anthony T., VELTE, Toby J. a ELSENPETER, Robert C. CloudComputing: praktický průvodce. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2011., str. 84 SODOMKA, Petr a KLČOVÁ, Hana. Informační systémy v podnikové praxi. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: ComputerPress, 2010., str. 202

29

Europe, je největším zastoupením SAP v ČR. Jedná se o Centrum sdílených služeb, zaměstnává téměř 700 zaměstnanců a poskytuje podporu v oblasti financí a lidských zdrojů pro pobočky v Evropě a Africe.44

1.5.2 Produkty SAP Produkty firmy SAP se zaměřují na všechny velikosti podniků – od těch největších až po malé a středně velké podniky. Stejně jako většina ERP systémů pracuje systém SAP transakčně, tj. vytváří „řadu transakcí sloužících k podpoře obchodních procesů … Přitom transakcemi se míní logicky ukončené operace sestávající z jednotlivých akcí. Platí, že každá akce musí být zcela dokončena; v opačném případě nesmí být vůbec provedena.“45 Každý uživatel SAP vlastní jedinečné uživatelské jméno, ke kterému jsou přiřazena práva k transakcím, které jsou danému uživateli zpřístupněny. „Každý uživatel smí mít přístup pouze k těm datům, která ke své práci potřebuje.“46 Důležité také je, že žádný uživatel nesmí mít tak vysoká oprávnění, aby mohl sám sobě svoji práci schvalovat, a že změny v systému může provádět jen omezený okruh osob. Jednotlivá „oprávnění jsou obvykle slučována do profilů“ a „vlastně popisují dané pracovní místo a tím i okruh působnosti zaměstnance, který na daném místě pracuje.“47 Transakce lze také vytvářet. Nové transakce vytváří specializované IT oddělení a lze je od ostatních rozeznat počátečním písmenem – tyto transakce začínají písmeny „Y“ nebo „Z“. Využívají se hlavně pro shrnutí několika transakcí či dat z nich do jedné transakce. Tím odpadá nutnost data složitě vyhledávat a usnadňuje se jejich následné zpracování. Důležité také je, že uživatel může mít najednou otevřeno několik transakcí a v každé z nich může samostatně pracovat. Není tedy nutné počkat na ukončení jedné transakce. Více uživatelů může zároveň pracovat ve stejných transakcích. Jestliže ale jeden uživatel mění nebo upravuje v transakci data, nemůže v daný moment to samé činit nikdo jiný. Systém SAP lze propojit i s jinými systémy, ať už hovoříme o aplikacích jiných dodavatelů nebo o vlastních, specifických podnikových řešení. Propojit lze i dva aplikační systémy v rámci jednoho podniku. K přenosu dat z jednoho systému 44

SAP ČR. SAP [online]. c2014 [cit. 2014-10-02]. MAASSEN, André et al. SAP R/3: kompletní průvodce. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2007., str. 12 46 MAASSEN, André et al., op. cit., str. 47 47 MAASSEN, André et al., op. cit., str. 49 45

30

do druhého se používá tzv. IDoc (Master-Intermediate Document). IDoc se vytvoří spuštěním dané aplikace, dalším krokem se odešle na propojený systém, kde je IDoc načten, zpracován a zaúčtován. Existují i webové varianty propojení systémů, mezi něž patří například WebEDI. K systému SAP je možné se také vzdáleně připojit. Uživatel tedy nemusí být nutně připojený pouze k místní síti. Vzdálený přístup vyžaduje připojení na Internet a je chráněný mnoha prvky. Jedním z dodavatelů síťových služeb, s kterými firma SAP spolupracuje, je společnosti Cisco. Pro

uživatele

produktů

SAP

je

důležitá

také

možnost

propojení

s kancelářskými aplikacemi. Patří mezi ně především textové editory, tabulkové kalkulátory nebo lokální databáze. Propojení je možné jak zvenčí dovnitř („kancelářská aplikace načítá data ze systému SAP… a případně je do tohoto systému i předává“48), tak zevnitř ven (aplikace se spustí přímo ze systému SAP). Mezi takto podporované aplikace patří např. Microsoft Office, Corel Office či Lotus SmartSuite. Základním produktem společnosti je SAP Enterprise Resource Planning (SAP ERP), který patří do sady integrovaných podnikových řešení nazvané Business Suite. Součástí této sady jsou ještě komponenty SAP CRM (Customer Relationship Management), SAP SCM (Supply Chain Management), SAP PLM (Product

Lifecycle

Management)

a

SAP

SRM

(Supplier

Relationship

Management). Řešení Business Suite, též označované jako mySAP Business Suite, je upřednostňováno především velkými společnostmi. Názorně jej zobrazuje Obrázek č. 4. Je nutné upozornit, že jednotlivé komponenty jsou volitelné. Firma si může vybrat, jaké komponenty si pořídí a jaké ne. Je také možné si komponenty později dokoupit a přiřadit je tak ke stávajícímu systému. A v neposlední řadě existuje možnost jednotlivé komponenty rozšiřovat. Firma si může pořídit například pouze tzv. očesaný ERP, který nemá možnost komunikace přes EDI (takový systém má jen základní transakce, nemá žádné přidané aplikace a komponenty). Poté je možné systém ERP o tuto možnost rozšířit. Stejně tak se chovají i ostatní komponenty a aplikace.

48

MAASSEN, André et al. SAP R/3: kompletní průvodce. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2007., str. 672

31

Obr. 4 – Řešení mySAP Business Suite

Zdroj: http://dc178.4shared.com/doc/-0F6gGnW/preview.html

Produkt SAP ERP se postupně vyvinul z prapůvodní aplikace R/1. Tato aplikace byla následně nahrazena systémem R/2 a ten zase systémem R/3. Produkt SAP R/3 je typickým představitelem ERP systémů. Obsahoval základní podnikové moduly z oblasti financí, logistiky, personalistiky a procesních řešení. Blíže tento modul specifikuje Obrázek č. 5. SAP R/3 fungoval na systému klientserver a byl orientovaný spíše vertikálně, což se změnilo s příchodem Internetu. Společnost SAP uvedla na trh webový aplikační server WebAS (Web Application Server), který „byl počátečním krokem… k tomu, aby mohla nabídnout samostatný technologický produkt, který by mohl být nainstalován samostatně, tj. nezávisle na podnikových modulech SAP.“49 V roce 2004 byla na trh uvedena platforma NetWeaver, do které byly postupně převáděny všechny produkty společnosti a byly přidány i komponenty nové (např. SAP Business Warehouse – výkaznictví a základní Business Intelligence či integrační technologie Exchange Infrastructure – propojení SAP s jinými systémy). Produkt SAP R/3 Enterprise se změnil na SAP ERP Central Component (ECC). Na rozdíl od R/3 je ECC orientován spíše

49

ANDERSON, George W. Naučte se SAP za 24 hodin. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012., str. 92

32

horizontálně a dá se tedy označit za představitele systémů ERP II. Historický vývoj od SAP R/3 v souvislosti s příslušnou platformou je uveden na Obrázku č. 6. Obr. 5 – Základní moduly SAP R/3

Zdroj: http://abapmentors.blogspot.cz/2012/04/different-modules-in-sap.html

Obr. 6 – Vývoj aplikace SAP a technologie

Aplikace

SAP R/3

SAP R/3 Enterprise

Technologie

SAP Basis

SAP WebAS

SAP ECC

mySAP ERP

SAP NetWeaver

Zdroj: vlastní ilustrace

Na závěr ještě krátce k ostatním produktům společnosti SAP. Pro menší podniky vyvinula společnost SAP tři řešení – SAP Business One, SAP BusinessByDesign a SAP Business All-In-One. Srovnání těchto produktů je uvedeno v Tabulce č. 2.

33

Tab. 2 – Porovnání řešení společnosti SAP pro malé a středně velké podniky Řešení

SAP Business One

SAP BusinessByDesign

SAP Business All-InOne

Stručný popis

Jediná, integrovaná aplikace k řízení celého podniku

To nejlepší ze SAPu, dodávané na vyžádání (on-demand)

Komplexní, integrované a snadno nakonfigurovatelné jako služba (Software-as-asService, SaaS)

Počet zaměstnanců / uživatelů v podniku

Do 100

100-500

Do 2500

Dostupné pro země

40 zemí

Typ či způsob nasazení

Vlastní zařízení zákazníka (onpremises)

Doba nasazení

2-8 týdnů

Dostupnost omezena na USA, Velkou Británii, 50 zemí Německo, Francii, Indii a Čínu Vlastní zařízení Na vyžádání (onzákazníka (ondemand) premises) či hostované nasazení 4-8 týdnů 8-16 týdnů

Objem transakcí

Nízký

Střední

Vysoký

Odvětvová řešení

Několik

Málo

Mnoho

Zdroj: ANDERSON, George W. Naučte se SAP za 24 hodin. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012., str. 80

34

2 Analytická část V této části se budu věnovat analýze informačního systému SAP ECC 6.0. Analýzu provedu metodou komparace, tedy zjištěním shodných a rozdílných stránek. V rámci této práce se bude jednat o porovnání teoretických požadavků na komunikaci s praktickými možnostmi SAP. Porovnání bude rozděleno na dvě části – na porovnání vnitřní a následně vnější komunikace. Pro porovnání budu předpokládat, že informační systém SAP ECC 6.0 má všechny základní moduly, rozšířený skladový systém (EWM – Extended Warehouse Management) a aplikaci Business Warehouse. Vzhledem k mým dosavadním praktickým zkušenostem bude analýza prováděna především z hlediska logistiky, nicméně ostatní moduly budou také zmíněny. Před samotnou analýzou vnitřní a vnější firemní komunikace zmíním ještě problematiku oprávnění, jelikož správné nastavení oprávnění uživatelů je pro výsledný

efekt

klíčové.

V systému

SAP

nastavuje

oprávnění

a

profily

specializované oddělení podniku (buď podřízené IT oddělení, nebo fungující jako samostatné oddělení). Nikdo jiný nemá právo přidělit či odebrat uživatelské oprávnění. Nastavením jednotlivých oprávnění se ve společnosti vytváří určitá síť, ne nepodobná komunikační síti. Uživatelé pracují se společnými daty, mnohdy dokonce ve stejných transakcích, k nimž mají ale rozdílná práva. Příklady těchto rozdílných nastavení uvádím níže: 

uživatel se může na data pouze podívat, ale nemůže se již přepnout do jiné transakce, aby data upravil;



uživatel může zkontrolovat vyplánované objednávky, ale nemůže je odeslat dodavateli;



uživatel může zkontrolovat naskenované Kanban karty, ale nemůže vyskladnit materiál ze skladu do výroby.

Na výše uvedených příkladech dokazuji, že je dodržen jistý princip vzájemné spolupráce a tím také komunikace. V SAPu platí, že pokud jeden uživatel provede nějaký úkon (transakci), na který je třeba navázat dalším úkonem, musí se o této povinnosti druhý uživatel nějakým způsobem dozvědět. Tento přenos dat z jedné transakce do druhé je jakousi formou komunikace mezi 35

uživateli. Není možné, aby měl jeden uživatel tak vysoká práva, aby mohl sám dokončit všechny kroky dané operace. Oprávnění ke všem transakcím má pouze specializované IT oddělení, které tedy v této hierarchii stojí nejvýše. Neplatí zde klasická pyramida komunikační sítě, kde na vrcholu stojí manažer. V SAPu řídí nastavení profilů a oprávnění pracovník či pracovníci IT oddělení, kteří tak ale činí na základě požadavků od manažerů. Nastavení práv uživatelů určuje, kdo uvidí jaká data, kdo je bude mít možnost zpracovat a kdo bude s kým přímo spolupracovat a skrz data v SAP komunikovat. Příklad nastavení uživatele v SAP ilustruje Obrázek č. 7. Obr. 7 – Nastavení uživatele v SAP

Zdroj: vlastní

36

2.1 Analýza vnitřní komunikace V analýze vnitřní firemní komunikace se zaměřím na spolupráci mezi odděleními za použití nástrojů SAP, tj. bez nutnosti zapojení dalšího nástroje komunikace (bez použití emailu, telefonu apod.). V SAPu existuje mnoho transakcí, které na sebe vzájemně navazují. Jedná se většinou o určité požadavky, kdy jeden uživatel požaduje úkon po jiném uživateli, nebo o propojení mezi jednotlivými odděleními, kdy informace od jednoho uživatele vyústí v akci jiného. Níže uvádím několik příkladů. 

Požadavek na vystavení materiálové objednávky o Za vystavení objednávky, ať už jednorázové či rámcové smlouvy, zodpovídá oddělení nákupu. Oddělení nákupu ale nezná potřeby výroby. Za zajištění materiálu pro výrobu je zodpovědné oddělení logistiky, respektive jeho část, která se často nazývá oddělením dispozic. Pracovník oddělení dispozic (disponent) musí včas upozornit oddělení nákupu o potřebě vystavit novou objednávku nebo novou rámcovou smlouvu. o Disponent zadá požadavek na vystavení objednávky v SAP v transakci MD43 a následně tento požadavek upraví – přidá doplňující text, upraví požadované datum splnění, může si dokonce vybrat příslušného nákupčího. Jakmile je vše vyplněno, disponent svůj požadavek uvolní, čímž se tento požadavek zobrazí v SAP příslušnému nákupčímu v seznamu otevřených požadavků na objednávku, viz Obrázek č. 8. Obr. 8 – Požadavky na vystavení objednávky

Zdroj: vlastní

37

o SAP tedy předá požadavek disponenta nákupčímu. Ovšem nákupčí si musí sám svůj seznam kontrolovat. Neexistuje žádné automatické upozornění, že byl zadán nový požadavek. Chybí také zpětná vazba mezi nákupem a disponentem. Zpětnou vazbou je pouze to, že disponent v SAP vidí buď čekající požadavek, nebo vystavenou objednávku. 

Požadavek na vyskladnění o Ve výrobních firmách je běžné použití skenerů a čárových kódů. A také systému KANBAN50. Pokud ve výrobě dochází materiál a je třeba dovézt další ze skladu, pověřený pracovník výroby naskenuje prázdnou kanbanovou kartu a tím odešle požadavek do skladu. Požadavek na vyskladnění může být zadán i ručně v SAP, je ale nutné přesně zadat místo dodání. V aplikaci EWM si tento požadavek zpracuje pracovník skladu tak zvanou vlnou. Vlnu lze nastavit automaticky (např. spuštění každých 30 minut) nebo ji lze vygenerovat i manuálně. Ve vlně se nashromáždí veškeré požadavky výroby, které ještě nejsou zpracované. Jakmile požadavky skladník vygeneruje, automaticky se z vlny odstraní.

Skladník

v požadavku

vidí,

odkud

má

materiál

vyskladnit a kam ho má zavést. Na Obrázku č. 9 je příklad naplněných kanbanových karet a Obrázek č. 10 ukazuje připravenou vlnu v aplikaci EWM. o KANBAN je naplněn v okamžiku, kdy skladník doveze materiál ze skladu a naskenuje ho proti kanbanové kartě. o Problém nastává v okamžiku, kdy není požadovaný materiál skladem.

Skladník

nemůže

vyskladnit

materiál

a

naplnit

kanbanovou kartu. Ta zůstává v nesplněných požadavcích, ale výroba o této skutečnosti není automaticky upozorněna. V tomto případě opět chybí zpětná vazba v komunikaci.

50

Systém KANBAN byl vyvinutý firmou Toyota. „Tento systém využívá při řízení produkce princip výroby na výzvu, někdy také nazývaný jako tahový systém řízení. … materiálový okruh vytváří objednávka (Kanban karta) dodaná dodavateli a následné vrácení objednávky spolu s materiálem odběrateli. Systém KANBAN využívá signalizaci poklesu zásob pod stanovenou hladinu“. Zdroj: KANBAN. DF: Dynamic Future s.r.o. [online]. c2010 [cit. 2014-10-19].

38

Obr. 9 – Naplněné Kanbanové karty

Zdroj: vlastní

Obr. 10 – Připravená vlna v EWM

Zdroj: vlastní



Uvolnění materiálu vstupní kontrolou o Některé materiály procházejí při dodání vstupní kontrolou, za kterou zodpovídá oddělení kvality. Pracovník kvality si u materiálu nastaví, aby se automaticky po příjmu na sklad zablokoval. S takovým materiálem není možné disponovat, dokud ho pracovník kvality neuvolní. Zablokovaný materiál se zobrazí v Qmodulu, takže oddělení vstupní kontroly vidí, kdy byl materiál přijat na sklad, viz příklad na Obrázku č. 11. Dle interních předpisů musí pak pracovník kvality do určité doby materiál zkontrolovat a uvolnit. Po uvolnění se materiál odblokuje a je možné s ním dál manipulovat. o SAP bohužel nijak nekontroluje dobu určenou na uvolnění materiálu. Pokud tedy pracovník kvality zapomene, může být materiál zablokován až do doby, kdy chybí ve výrobě a skladníci či disponenti kontrolují jeho dostupnost. Není také zajištěno potvrzení o uvolnění. Skladníci si tedy musí uvolnění kontrolovat sami. 39

Obr. 11 – Neuvolněný materiál v transakci QA32

Zdroj: vlastní



Expedice mimořádných dodávek o V SAPu je možné rozlišit pravidelné dodávky od mimořádných nastavením priority dodávky. Mimořádné dodávky jsou zpravidla urgencí, proto je potřeba připravit je odděleně. Musí zde proběhnout správná komunikace mezi oddělením dispozic a expedicí. o Disponent nastaví prioritu při zakládání dodacího listu. Dále musí správně vyplnit požadované datum expedice a prioritu blíže specifikovat pro účely reportingu a pro finanční oddělení. Ve specifikaci uvede důvod mimořádné expedice, plátce nákladů za přepravu a poměr těchto nákladů (např. 100% hradí zákazník, 50% hradí dodavatel atd.). Expedice si pak vygeneruje pouze dodávky s mimořádnou prioritou a připraví je k nakládce a odbavení. Finanční oddělení si zase vygeneruje report všech prioritních dodávek a přeúčtuje náklady, pokud to tak bylo disponentem nastaveno. o Tento systém funguje velmi dobře. Jediné úskalí vidím v lidském faktoru při změnách priority dodávky. Pokud se například mimořádná dodávka doloží dalšími výrobky, které mají dodací list s normální prioritou, a nikdo tuto prioritu nezmění, pak finanční oddělení nevidí tyto dodací listy ve výsledném reportu. Nebo dojde ke změně priority naopak, z mimořádné na normální, a dodací listy zůstanou nezměněné, takže finanční oddělení vidí tyto dodávky v reportu pro mimořádné vyúčtování.

40



Reklamace vůči dodavatelům o Pokud dodavatel nebo přepravce dodá poškozené zboží (logistická reklamace) nebo je zboží nepoužitelné z hlediska nevyhovující kvality (kvalitativní reklamace), je možné v SAPu vystavit reklamaci. Takto reklamace slouží nejen jako podklad pro následnou komunikaci s dodavatelem, ale také jako základní informační zdroj pro finanční oddělení, které v posledním kroku reklamaci zpracuje. o Pracovník logistiky nebo kvality uvede v reklamaci do textu veškeré informace (datum, stav zboží, následné kroky) a přidá také informace o řešení (např. dodavateli budou účtovány extra náklady, nebude účtováno nic, bude vyřešeno výměnou atd.). Jakmile je reklamace uzavřena, finanční oddělení dle uvedených informací uzavře reklamaci i z jejich strany. o Reklamace využívá pro komunikaci i další oddělení – oddělení nákupu, a to při zpracování hodnocení dodavatelů. Založené reklamace toto hodnocení automaticky ovlivňují. Informace obsažené v reklamacích mohou tedy využívat až čtyři oddělení najednou – logistika, kvalita, nákup a finance.

Na druhou stranu existuje v SAPu také mnoho transakcí, které jedna bez druhé nemůžou fungovat, ale neexistuje mezi nimi žádné spojení. Příkladem je nastavení nebo úprava kmenových dat materiálů. Pokud jsou data nastavena chybně nebo zcela chybí, příslušné oddělení se o tom nedozví ze SAPu, ale musí být kontaktováno uživatelem, který na tuto chybu přijde. Podobné je to také s nastavením zákaznických nebo dodavatelských dat. V případě založení objednávky na dodavatele se sice nákupčímu vygeneruje nový požadavek, jak bylo popsáno výše, ale mnohdy je třeba také založit cenu, což spadá pod jiné oddělení. Toto oddělení musí nákupčí kontaktovat telefonicky nebo emailem, protože v SAPu neexistuje možnost, jak systémově zažádat o založení ceny. Jak již bylo naznačeno na výše uvedených příkladech, velmi často chybí v SAPu zpětná vazba. Jako příklad jsem již uvedla chybějící reakci skladu, když není materiál skladem a kanbanový požadavek nemůže být tedy naplněn. Dalším příkladem může být expedice zboží. Pokud zboží není z nějakého důvodu naloženo na příslušný kamión, SAP na to nijak neupozorní. Dodací list prostě 41

zůstane v systému bez odbavení. Expedient na tento fakt musí upozornit disponenta jinou formou. SAP také automaticky neupozorňuje uživatele o ukončení platnosti dokladů. Například u nákupních dokladů je třeba stanovit platnost. Pokud je tato platnost překročena, na první pohled vypadá vše stále stejně, ale dodavateli nejsou odesílány aktualizované požadavky. Prodejní ceny mají také nastavenou dobu platnosti a ani zde neexistuje žádné automatické upozornění, pokud tato doba vyprší. Jestliže se vrátím zpět k tomu, jak SAP umožňuje interní komunikaci ve firmě, musím zmínit možnost vkládání vysvětlujících poznámek nebo komentářů. Tato možnost existuje u některých transakcí. Uživatel vloží poznámku a podle informace v textu se pak může řídit jiné oddělení a není potřeba dodatečného dotazování. Za velmi praktické považuji vkládání textu v transakci MB1B, která slouží k přeúčtování materiálu (ze skladu na sklad, z čísla materiálu na jiné apod.). Text je sice omezený počtem znaků, ale lze v něm krátce shrnout, proč se přeúčtování provádí a kdo přeúčtování povolil. Tento text je viditelný při následném zobrazení materiálového dokladu. Příklad takového textu v dokumentu ilustruje Obrázek č. 12.

Obr. 12 – Text v dokumentu

Zdroj: vlastní

42

Jedna transakce v SAP vyniká tím, že ji nezávisle na sobě používá mnoho uživatelů z různých oddělení. Jedná se o transakci MD04, která přehledně zobrazuje materiál (jeho disponibilní stav a budoucí rozplánování) a ze které se lze jednoduše „proklikat“ do jiných transakcí (detailní přehled skladových zásob, kmenová data materiálu, plánování, zákaznická objednávka, objednávka u dodavatele atd.). V této transakci je možné vložit komentář k danému materiálu. Často se tento komentář týká problémů s dodávkou od dodavatele, nastavení pojistné zásoby nebo inventurního rozdílu, viz Obrázek č. 13. Komentář si může přečíst kdokoliv. Není tedy třeba kontaktovat příslušného disponenta, protože komunikace je tímto komentářem zajištěna, respektive základní informace je předána. Obr. 13 – Komentář v transakci MD04

Zdroj: vlastní

Další praktickou transakcí, která usnadňuje komunikaci, je transakce MB51. Touto transakcí lze zobrazit přehled všech materiálových dokladů. Z materiálových dokladů je možné zjistit, kdy a kdo zaúčtoval pohyb materiálu a o jaký pohyb konkrétně šlo (včetně zablokování či spotřeby). Není tedy třeba např. telefonovat do oddělení kvality a shánět informace o zablokování. Vše podstatné je v SAPu. Ještě detailněji zobrazí pohyby materiálu aplikace EWM, ta se ale týká pouze skladu. Za velmi užitečné u EWM považuji, že zobrazí veškeré pohyby materiálu včetně jména toho, kdo s materiálem manipuloval. Při zpětném dohledávání tak nemusí vedoucí skladu kontrolovat s personálním oddělením, kdo měl kdy směnu, ale může se jednoduše podívat do historie EWM a kontaktovat přímo dotyčného

43

pracovníka. Odpadá tím komunikace s personálním oddělením a celý proces se výrazně urychlí. Efektivní interní komunikace je také spojena s reportingem a výkaznictvím. Nashromáždit data bývá někdy problém, a proto je snahou alespoň základní reporty nějak automatizovat. Při práci se SAPem jsem tuto problematiku řešila velmi často. V samotném systému ERP existuje transakce SA38, která slouží k reportingu, je ale nutné nejprve vytvořit program, kterým se report spouští. Vytvořit takový program je ale složité a de facto ho vytváří pouze specializované oddělení IT. U výsledných reportů existuje možnost nastavit si zasílání v pravidelných intervalech na email. SAP dle příslušného nastavení vygeneruje report a pošle ho na zadanou emailovou adresu ve formě webové stránky. Reporty je možné také upravit změnou layoutu. Každý uživatel si může uložit vlastní layout a v něm si report spustit. Nicméně platí, že každá firma si tvoří reporty sama. Možná právě proto se stále často využívá kompatibility s Microsoft Office a data se ze SAPu pouze vygenerují a následně se zpracovávají mimo SAP. Praktické je, že data lze exportovat do textového souboru, tabulky nebo kontingenční tabulky. Ze SAPu je možné exportovat data z téměř každé transakce. Jakmile transakce připomíná svým uspořádáním tabulku, je export vždy zaručen. Většina uživatelů raději pracuje s Excelem než se SAPem, nicméně já bych na druhou stranu jako uživatel informačního systému uvítala, abych mohla data jednoduše zpracovat rovnou v SAPu, a pak si jen vytisknout výsledný report. Pro vylepšení výkaznictví vytvořil SAP aplikaci Business Warehouse. Tato aplikace si stahuje data ze SAPu a vytváří z nich přehledné tabulky a grafy. Jedná se vlastně o slabou verzi Business Intelligence. Bohužel ale nedosahuje kvalit BI. Data se do BW importují jednou denně, nejsou tedy zcela aktuální. Je také opět nutný zásah IT oddělení k synchronizaci dat mezi SAPem a BW. V praxi to znamená, že přehledné grafy a výkazy se nezobrazí, pokud předtím někdo nezanese kmenová data ze SAPu do aplikace BW a reporty nenastaví. Tato aplikace tedy neumí zcela komunikovat se základní platformou SAP ERP. Dokáže z ní sice stáhnout data, ale ve formě grafu vyhodnotí jen předem nastavené reporty. Ostatní data lze zpracovávat pouze do přehledových tabulek, ale orientace

v Business

Warehouse

není

nejjednodušší

a

dopracovat

se

k požadovanému výsledku je mnohdy složité. Příklad BW je zobrazen na Obrázku č. 14 44

Obr. 14 – Business Warehouse

Zdroj: vlastní

2.2 Analýza vnější komunikace Vnější firemní komunikace zahrnuje použití další prostředků komunikace. Analýza porovná, do jaké míry lze těchto prostředků využít použitím pouze systému SAP, respektive do jaké míry se dokáže SAP propojit s těmito prostředky a docílit tak kontaktu s externím okolím firmy. Velmi populárním prostředkem externí komunikace je elektronická výměna dat, tzv. EDI. EDI se používá jak ke kontaktu s dodavateli, tak se zákazníky. Zpracování dat na obou stranách je jednoduché a rychlé, ale předpokládá se, že před první zprávou zaslanou přes EDI budou všechna data nastavena. Pokud tomu tak není, nelze data přijmout do systému nebo je ze systému odeslat. Zprávy jsou odesílány a přijímány ve formě tzv. IDocu, který jsem vysvětlila v teoretické části.

45

V případě zákaznických EDI (např. přijaté objednávky, odeslaná avíza) je nutné nastavit především kmenová data samotného zákazníka a prodejní data. Tato zodpovědnost spadá pod prodejní oddělení. Pokud nejsou data nastavena, není možné objednávku zpracovat. Bohužel ale neexistuje v SAPu žádná funkce, která by upozornila prodejní oddělení, že k došlé objednávce nejsou nastavena všechna data. Na tento fakt musí upozornit prodejní oddělení disponent, který je za daného zákazníka zodpovědný po stránce logistiky. Jakmile jsou všechna data nastavena, funguje komunikace bez problémů. To samé platí u odesílání avíz, která se generují automaticky po odbavení zboží. Zde je jediným potenciálním problémem pouze lidský faktor (např. chyba při systémovém zabalení, opomenutí odbavit zboží atd.). Co se týče dodavatelských EDI (např. odeslané objednávky, přijatá avíza), je princip velmi podobný. Veškerá data musí být nastavena před prvním odesláním objednávky a ani zde neexistuje žádný systémový požadavek na zadání těchto dat. Je nutné vypsat požadavky do emailu a odeslat jej na příslušné oddělení. Velmi praktické je, že u odesílaných objednávek je možné nastavit odeslání pouze přes EDI, nebo odeslání přes EDI a zároveň na email. Email lze nastavit bohužel jen jeden, ale i přesto tuto možnost využívá mnoho dodavatelů. Je také možné nastavit, aby se objednávky odeslaly pouze v případě změny a jen v určitý den. V případě přijatých avíz od dodavatelů odpadá nutnost dotazování, kdy bude zboží odesláno. Jakmile dodavatel odešle zboží, odešle zároveň avízo, IDoc se zpracuje v systému a vygeneruje zprávu o avízu do SAPu. Pro lepší ilustraci přikládám níže Obrázky č. 15 a 16, kde je zobrazen monitor příchozích IDoců a EDI zpráva z archivu zachycující příchozí avízo. Obr. 15 – Monitor příchozích avíz (IDoců)

Zdroj: vlastní

46

Obr. 16 – EDI zpráva z archivu (avízo od dodavatele)

Zdroj: vlastní

Další příkladem externí komunikace je komunikace s finančními orgány. Za příklad k ilustraci jsem si vybrala komunikaci s bankou. Finanční oddělení, které s bankou komunikuje, si dokáže v SAPu vygenerovat automatický soubor (po založení požadavků na platbu), který se pak pošle do internetového bankovnictví. Jak jsem již uvedla, není možné, aby celou platební operaci vykonal pouze jeden člověk (tj. aby si například účetní sám zadal platební příkazy, schválil je a zaplatil). Schválení plateb musí být vždy provedeno jiným uživatelem. Prakticky platby tedy většinou probíhají tak, že se vygenerovaný soubor ze SAPu odešle do internetového bankovnictví, kde ho příslušní uživatelé schválí a až poté je možné platby odeslat. Schválení tedy neprobíhá v SAPu, ale v aplikaci dané banky. Zaúčtování všech plateb, odchozích či příchozích, funguje elektronicky. Firma si stáhne z banky výpis z účtu, naimportuje ho do SAPu a SAP si podle kódů rozdělí, co je příjem peněz, platba dodavateli, co jsou bankovní poplatky apod. SAP pak automaticky spáruje platby s transakcemi a dojde k finálnímu zaúčtování. Problém nastává v okamžiku, kdy banky firmy neumí k platbám přiřadit kódy. Bez těchto kódů si SAP nedokáže platby spárovat.

2.3 Výsledky analýzy Po provedené analýze systému SAP vyhodnotím níže základní aktivity firemní komunikace, jak byly uvedeny v teoretické části v kapitole 1.1.2. První aktivitu, monitorování, splňuje SAP ve všech ohledech. Data zachycuje v okamžiku jejich vzniku v podobě provedených transakcí. Veškerá data jsou uchována a jakákoli změna je dohledatelná. Zaznamenaná data lze zpětně vyhledat. Vyhledávání je částečně omezeno pouze nastavením uživatelských 47

oprávnění. Chápání obsahu dat je dáno znalostmi uživatelů. SAP je dle mého názoru systém, který je po několika týdnech praxe zcela pochopitelný. Pro nové uživatele může být zpočátku nesrozumitelný a složitý, ale jednotlivé transakce si jsou velmi podobné, respektive pracují na podobném principu. Aktivita interpretace je také splněna, ale opět záleží na znalostech a oprávnění uživatele. Informace jsou ve formě dat předávány tím, že existují v SAPu. Jejich obecná hodnota je zachována a individuální, uživatelská hodnota souvisí s pozicí daného uživatele. Další aktivita, distribuce, dat je v SAPu splněna pouze částečně. Některé transakce dokážou data či informace předávat. Je to zajištěno formou komentářů a doplňujících textu nebo komunikací mezi jednotlivými transakcemi, jako je tomu například při vytváření požadavku na objednávku. Příslušná oddělení mezi sebou nepotřebují v těchto případech jinak komunikovat, protože všechny informace již mají v SAPu. Taková distribuce dat ale nefunguje mezi všemi odděleními. V mnoha transakcích nelze vygenerovat požadavek a je nutné druhého uživatele nebo oddělení kontaktovat jinou formou. Není ani zajištěno předávání chyb, které se v SAPu objeví, ať už se jedná o chybějící kmenová data nebo o chybné zaúčtování. SAP sice na chybu upozorní a vyhodnotí, co je potřeba udělat, ale mnohdy je takové upozornění a požadované kroky pro běžného uživatele nesrozumitelné, takže nezbývá než kontaktovat kolegy nebo specializované IT oddělení. Aktivita sdílení je v SAPu ošetřena velmi dobře. K datům a informacím mají přístup jen ti uživatelé, kteří k tomu mají oprávnění. Oprávnění odpovídá komunikační síti, kdy nejvyšší oprávnění mají manažeři a oprávnění klesají, jak klesáme níže po komunikační pyramidě. Výjimku tvoří specializované IT oddělení, které má přístupy ke všem transakcím a oprávnění pro všechny uživatele spravuje. Poslední aktivita – realizace – souvisí hlavně s nastavením procesů. Pokud jsou všechny procesy správně nastaveny, funguje firma bez jakýchkoli problémů. Největší problém vidím ve využití všech dat v praxi, konkrétně ve výkaznictví. Ze SAPu je možné data získat, ale reporty nejsou jednoduché a je nutná spolupráce IT oddělení. Externí aplikace Business Warehouse sice částečně tento problém řeší, ale není dokonalá. Zatím neodpovídá kritériím Business Intelligence a ve srovnání s nabídkou jiných dodavatelů IS je poněkud „zkostnatělá“. Výkazy z BW 48

jsou předem dané, nelze je upravovat nebo připravit zcela nový report, aniž by opět nemuselo zasáhnout IT oddělení. Další problém je také to, že data se do BW importují pouze jednou denně, takže výkazy nejsou 100% aktuální. Provedením analýzy jsem potvrdila obě hypotézy, které jsem si v úvodu své práce stanovila. Můžu potvrdit, že systém SAP ECC 6.0 má drobné nedostatky ve srovnání s modernějšími systémy, čímž se potvrzuje i druhá hypotéza, že existují efektivnější systémy řízení komunikace ve firmě.

49

3 Návrhová část Poslední částí této práce je část návrhová. V této části se pokusím navrhnout možnosti vylepšení platformy SAP, aby odpovídala moderním požadavkům na efektivní nástroj pro řízení firemní komunikace. Informační systémy se stále zdokonalují, ale prostor pro jejich vylepšení tu stále existuje. Konkrétně u SAP ERP bych navrhovala zapracovat především na vytvoření nějaké možnosti zpětné vazby a na systémovém propojení více oddělení. Dále bych navrhovala vylepšení aplikace Business Warehouse, aby odpovídala moderním nástrojům Business Intelligence. Vnější komunikace funguje téměř bez problémů, proto se návrhy na zlepšení budou týkat spíše vnitřní komunikace. Nemám technické znalosti, takže návrhy budou čistě teoretické. 

Systémové propojení o V SAPu by bylo potřeba zesílit propojení mezi více odděleními, aby se požadavky a upozornění generovaly automaticky na správném

oddělení.

upozorňujícího

Příkladem

okna

(pop-up

by

mohlo

window)

být

zobrazení

nebo

odeslání

automatického emailu. Teoreticky by bylo také možné vytvořit v SAPu zcela novou transakci, která by shromažďovala všechny otevřené požadavky. V této transakci nebo reportu by si každý uživatel mohl vygenerovat požadavky, které vytvořil, a zobrazil by si tak jejich stav, nebo by se mohl podívat na požadavky od jiných oddělení, které čekají na vyřízení a vyřídit je má oddělení, ve kterém pracuje. Ideální by bylo, kdyby byl požadavkům přidělen také termín splnění a v případě překročení tohoto termínu by SAP vygeneroval

automatické

upozornění,

např.

na

vedoucího

oddělení. o Výhodou by také bylo, kdyby v SAPu existovala jakási forma oficiálního chatu nebo odesílání krátkých zpráv. Tím by bylo docíleno

efektivní

interní

komunikace

bez

použití

jiných

komunikačních prostředků. 

Zpětná vazba o Vytvoření zpětné vazby do jisté míry souvisí s výše uvedeným. Obě navrhovaná řešení by se dala aplikovat i na tento problém.

50

Pokud by existoval report shromažďující požadavky, pak by nebyl problém si v tomto reportu dohledat již vyřízené požadavky. Mohlo by se zde zavést populární rozlišení, které se v SAPu používá, a sice „semafory“ (červená = nevyřízeno, žlutá = v procesu, zelená = vyřízeno). Možnost odesílat v SAPu krátké zprávy by chybějící zpětnou vazbu také vyřešila. Nutno ale podotknout, že zprávy nebývají obvykle nikde v záznamech. Přestože by tedy byla takováto forma komunikace technicky možná a firmou by byla odsouhlasená jako formální, nebyl by v samotném SAPu nikde žádný záznam o uzavření požadavku nebo o vytvoření neshody (např. v případě chybějícího materiálu na skladě). 

Business Intelligence o Zavedení BI a její správné fungování považuji v dnešní době za nevyhnutelné. Business Warehouse sice do jisté míry BI supluje, nedosahuje ale jejích kvalit, alespoň tedy těch teoretických. Aplikaci BW je potřeba přiblížit uživatelům a vylepšit její funkce. Zcela jistě by se měla vylepšit komunikace mezi SAP ERP a BW, ta by měla být automatická, tj. nejen u importu dat ze SAPu, ale také u aktualizace reportů. Aplikace má sloužit hlavně pro výkaznictví, proto by se reporty měly generovat automaticky a nemělo by se čekat na nastavení od IT oddělení. o Ideální by bylo vyměnit celý Business Warehouse za aplikaci Business Intelligence. BI by tak zaštiťovala celý informační systém a sdružovala by všechny důležité aplikace. Výkaznictví a reporting by se tím vylepšily a uživatelé by měli lepší a přehlednější přístup k informacím. Zároveň by zavedení BI vylepšilo i externí komunikaci, především se zákazníky, protože kompletní řešení BI zahrnuje i aplikaci CRM. Toto navrhované řešení by bylo sice finančně náročnější, ale věřím, že by firmě prospělo nejlépe, nejen z hlediska řízení komunikace.

51

Závěr V závěru si dovolím shrnout svou práci. Popíšu jednotlivé části a přidám také své vlastní názory na komunikaci ve firmě. V první části práce jsem teoreticky popsala komunikaci se zvláštním ohledem na firemní komunikaci, a pak jsem se zaměřila na charakteristiku informačních systémů, z větší míry pak charakteristiku platformy SAP. Tato část byla důležitá pro pochopení všech pojmů a souvislostí. Druhá část práce, analytická, vycházela především z mých praktických zkušeností se systémem SAP, ve kterém jsem několik let pracovala. Analýzu jsem provedla srovnáním praxe s teorií. Nejprve jsem analyzovala vnitřní a vnější možnosti firemní komunikace za použití systému SAP, pak jsem výsledky aplikovala na teorii. Z teorie jsem si k samotnému porovnání vybrala základní aktivity firemní komunikace, jak je uvádí Holá ve své publikaci. Hypotézy, které jsem si stanovila v úvodu, jsem svou analýzou potvrdila. Prokázala jsem, že systém SAP ECC 6.0 obsahuje drobné nedostatky v porovnání s moderními požadavky na informační systémy. Analýzou jsem také prokázala, že existují dokonalejší prostředky pro efektivní řízení firemní komunikace. V poslední, návrhové, části práce jsem využila výsledků z provedené analýzy. Pro vylepšení platformy SAP jsem navrhla tři řešení. Dvě z nich by pomohly především interní firemní komunikaci (vylepšení systémového propojení a zpětné vazby) a třetí by pomohla celé firmě jak z pohledu interního, tak externího. Třetím řešením, které jsem navrhla, bylo zavedení kompletního systému Business Intelligence. Toto řešení považuji za nejlepší možné, přestože je zároveň finančně nejvíce nákladné. Pokud chce ale firma efektivně řídit komunikaci (a nejen ji), měla by vzít v úvahu zavedení systému BI. Na druhou stranu firma SAP může stávající systém ERP vylepšit do takové míry, že výsledný produkt bude pro firmy dostačující. Nebo specialisté IT vytvoří v SAPu takové transakce, které budou požadavkům na vnitřní a vnější komunikaci zcela vyhovovat. Vše je jen otázkou rozhodnutí manažerů. Informační systém může sloužit jako řídící nástroj komunikace, ale jen do určité míry. Nejde pouze o systémové nedostatky nebo o možnosti vylepšení. Jde také o to, že určité prostředky komunikace jsou nenahraditelné. Mluvím především

52

o verbální komunikaci, která je ve firmě i mimo ni nepostradatelná. Někdy je třeba domluvit se z očí do očí a to nemůže žádný systém nahradit. Také písemná komunikace zůstane vždy důležitou součástí firemní komunikace. Je považována za oficiální a ve většině případů je dokonce vyžadovaná (např. zápis ze schůzky). Tam, kde to není vyžadováno, může informační systém urychlit a usnadnit komunikaci. Dodá potřebné informace, vygeneruje příslušné reporty a ulehčí spolupráci mezi odděleními. V případě externí komunikace IS slouží jako efektivní nástroj komunikace, kdy spojuje elektronickou a písemnou formu komunikace. Prostor pro vylepšení informačního systému SAP z hlediska komunikace určitě existuje. Myslím, že do budoucna se budou dodavatelé IS na tuto problematiku soustředit, protože dnešní věk vyžaduje rychlé a efektivní jednání. A čím více to může informační systém usnadnit, tím pro firmy lépe. Nesmí se ale zapomínat na lidský faktor. Nejen na verbální komunikaci, ale i na to, že informační systémy bez lidí fungovat nemůžou. Mohou být supermoderní, ale ve výsledku je to člověk, který s nimi pracuje a který interpretuje zadaná data dle svých znalostí. Každý člověk je jiný, komunikovat ale dokážeme všichni. Důležité nakonec je, abychom se vzájemně domluvili. Jako cíl této práce jsem si stanovila zjistit, jestli SAP ECC 6.0 může sloužit jako řídící nástroj komunikace v podniku. V úvodu jsem si také stanovila dvě hypotézy. Cíl práce jsem dodržela a obě hypotézy byly analýzou potvrzeny.

53

Seznam použité literatury [1] EDWARDS, Autumn. The communication age: connecting [online]. Los Angeles: Sage Publications, c2013, 1 v. (various pagings) [cit. 2014-10-06]. ISBN

978-141-2977-593.

Dostupné

z:

http://books.google.cz/books?id=YZwgAQAAQBAJ&printsec=frontcover&hl= cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false [2] ANDERSON, George W. Naučte se SAP za 24 hodin. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012. 432 s. ISBN 978-80-251-3685-0. [3] BASL, Josef a BENDA, Lukáš. Podpora podnikových procesů produkty SAP. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2003. 147 s. ISBN 80-245-0613-0. [4] BASL, Josef a BLAŽÍČEK, Roman. Podnikové informační systémy: podnik v informační společnosti. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012. 323 s. Management v informační společnosti. ISBN 978-80-247-4307-3. [5] FANTA, Petr, ed. a KVĚTOŇ, Viktor, ed. Efektivní využívání informačních a komunikačních technologií nejen pro projektové man[a]žery. Vyd. 1. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, 2008. 225 s. ISBN 978-80-86684-512. [6] HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Vyd. 1. Brno: Computer Press, ©2006. vi, 170 s. ISBN 80-251-1250-0. [7] CHROMÝ, Jan. Komunikace a média pro využití v hotelnictví a cestovním ruchu. Vyd. 1. Praha: Verbum, 2010, 128 s. Komunikace a média. ISBN 97880-904415-2-1. [8] MAASSEN, André et al. SAP R/3: kompletní průvodce. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2007. 733 s. Informační systémy. ISBN 978-80-251-1750-7. [9] MALIK, Subodh. Media and communication management [online]. Delhi, India: Manglam Publishers, 2007, vi, 236 p. [cit. 2014-10-02]. ISBN 978-81-9047277-7. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10416049 [10] RAYUDU, C. Communication [online]. Rev. ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2010, 712 p. [cit. 2014-10-02]. ISBN 978-81-8318-799-2. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10415588 [11] ROSICKÝ, Antonín. Informace a systémy: základy teorie pro úspěšnou praxi. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009. 200 s. ISBN 978-80-245-1629-5.

54

[12] SHARMA, Dhiraj. Communication in IT Age [online]. Rev. ed. Mumbai: Himalaya Pub. House, 2010, 252 p. [cit. 2014-10-02]. ISBN 978-93-5024514-9. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10415525 [13] SODOMKA, Petr a KLČOVÁ, Hana. Informační systémy v podnikové praxi. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: ComputerPress, 2010. 501 s. ISBN 978-80-2512878-7. [14] VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009, 734 s. ISBN 978-80-7261-200-0. [15] VELTE, Anthony T., VELTE, Toby J. a ELSENPETER, Robert C. Cloud Computing: praktický průvodce. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2011. 344 s. ISBN 978-80-251-3333-0. [16] VYMĚTAL, Dominik. Podnikové informační systémy - ERP. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2010. 134 s. ISBN 978-80-7248-618-2. [17] WATSON, James a Anne HILL. Dictionary of media and communication studies [online]. 8th ed. London: Bloomsbury Academic, an imprint of Bloomsbury Pub., 2012, xxii, 346 p. [cit. 2014-10-02]. ISBN 978-1-84966563-6. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10535510 [18] WATZLAWICK, Paul, BAVELAS, Janet Beavin a JACKSON, Don D. Pragmatika lidské komunikace: interakční vzorce, patologie a paradoxy. 2., rev. vyd., 1. v Newton Books. Brno: Newton Books, 2011. 283 s. Gaia; 5. ISBN 978-80-87325-00-1.

55

Seznam internetových zdrojů [1] Akvizice.

In:

ITBiz

[online].

[cit.

2014-10-13].

Dostupné

z:

http://www.itbiz.cz/slovnik/ekonomie/akvizice [2] DC

Partner

-

SAP.

Cisco

[online].

[cit.

Dostupné

2014-10-13].

z:

http://www.cisco.com/c/en/us/solutions/data-center-virtualization/dc-partnersap/index.html [3] Different Modules in SAP. ABAP Mentor's: A Trusted ABAP Adviser [online]. c2010

[cit.

Dostupné

2014-10-13].

z:

http://abapmentors.blogspot.cz/2012/04/different-modules-in-sap.html [4] Gartner's ERP Market Share Update Shows The Future Of Cloud ERP Is Now. In: COLUMBUS, Louis. Forbes [online]. 5.12.2014 [cit. 2014-10-02]. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/louiscolumbus/2014/05/12/gartnerserp-market-share-update-shows-the-future-of-cloud-erp-is-now/ [5] Hospodářské výsledky společnosti SAP za rok 2013. SAP [online]. 27.1.2014 [cit.

2014-10-13].

Dostupné

z:

http://global1.sap.com/cz/news-

reader/index.epx?articleId=22456 [6] KANBAN. DF: Dynamic Future s.r.o. [online]. c2010 [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.dynamicfuture.cz/priklady-z-praxe/kanban/ [7] Latinské slovo - communicare. Latinský slovník [online]. c2009 [cit. 2014-1013].

Dostupné

z:

http://latinsky-slovnik.latinsky.cz/cesko-

latinsky/communicare.html [8] Mobilní přístup k ERP. BLÁHOVEC, Pavel. ERP Forum [online]. 21.8.2014 [cit. 2014-10-02]. Dostupné z: http://www.erpforum.cz/erp-trendy/mobilni-pristupk-erp.html [9] SAP

ČR.

SAP

[online].

c2014

[cit.

2014-10-02].

Dostupné

z:

http://www.sap.com/cz/about/press-fact-sheet.html [10] Vývoj trhu podnikových informačních systémů v CZ a ve světě. LAPČÍK, Dušan.

Leading

[online].

28.1.2014

[cit.

2014-10-13].

Dostupné

z:

http://www.leading.cz/aktuality/vyvojtrhupodnikovychinformacnichsystemuavc zavesvete [11] What

is

SAP.

4shared

[online].

[cit.

2014-10-13].

http://dc178.4shared.com/doc/-0F6gGnW/preview.html

56

Dostupné

z: