MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky
ANALÝZA OBĚŽNÉHO MAJETKU NÁBYTKÁŘSKÉHO PODNIKU
Bakalářská práce
Brno 2011
Leona Taptičová
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Analýza oběžného majetku nábytkářského podniku“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
......................................................... V Brně 9.5.2011
Leona Taptičová
Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu práce Ing. Daliboru Šafaříkovi za odborné vedení. Velmi oceňuji jeho pomoc při přípravě této práce, jeho cenné rady a připomínky, vstřícný přístup a čas, který mi věnoval.
ANALÝZA OBĚŽNÉHO MAJETKU NÁBYTKÁŘSKÉHO PODNIKU ANALYSIS OF SHORT-TERM ASSETS IN THE FURNITURE COMPANY Leona Taptičová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Dalibor Šafařík
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá analýzou oběžného majetku nábytkářských podniků, se zaměřením na výrobce kuchyňského nábytku. Jejím cílem je najít klíčové faktory ovlivňující strukturu a výši oběžného majetku a také navrhnout optimální výši oběžného majetku. V jednotlivých kapitolách je charakterizován nábytkářský průmysl. Dále je analyzován oběžný majetek podniků zabývajících se výrobou kuchyňských linek. Sledovaným obdobím byly roky 2005-2009. Analýza je provedena pomocí vývoje oběžných aktiv, struktury oběžného majetku (zásob), dobou obratu zásob a obratem zásob a pomocí obratového cyklu peněz. Nakonec je navrhnuta optimální výše oběžného majetku nábytkářských podniků.
Klíčová slova analýza, oběžný majetek, kapitálová potřeba, zásoby
Abatract This bachelor thesis analyses the short-term assets in the furniture companies, focusing on manufacturers of kitchen furniture. Its aim is find the key factors influencing the structure and amount of short-term assets and also propose an optimal amount of short-term assets. In the particular chapters is characterized the furniture industry. Then is analyzed the shortterm assets of companies engaged in the manufacture of kitchen units. The period was 2005-2009. This analysis is done through the development of short-term assets, the structure of short-term assets (stocks), the inventory turnover and inventory turnover ratio and through the turnover cycle of money. Finally is suggested optimal level of short-term assets in the furniture conpanies.
Key words analysis, short-term assets, property structure, stock
Obsah Úvod ...........................................................................................................................................................8 Cíl práce ......................................................................................................................................................9 Teoretická část ........................................................................................................................................... 10 1.
Majetek podniku............................................................................................................................ 10 1.1.
Oběžný majetek ............................................................................................................ 10
1.2.
Struktura oběžného majetku .......................................................................................... 12
1.2.1.
Zásoby.......................................................................................................................... 12
1.2.2.
Pohledávky ................................................................................................................... 14
1.2.3.
Krátkodobý finanční majetek ........................................................................................ 14
2.
Faktory ovlivňující strukturu oběžného majetku ............................................................................. 15
3.
Analýza oběžného majetku ............................................................................................................ 16
4.
3.1.
Doba obratu zásob (DOZ) ............................................................................................. 16
3.2.
Obrat zásob (OZ) .......................................................................................................... 17
3.3.
Doba obratu (DOZy) a obrat (OZy) jednotlivých druhů zásob ........................................ 17
3.4.
Objem relativně uvolněného majetku (O) ...................................................................... 18
Výše oběžného majetku ................................................................................................................. 19 4.1.
Optimální výše oběžného majetku ................................................................................. 20
4.1.1.
Obratový cyklus peněz .................................................................................................. 20
4.1.2.
Pracovní kapitál ............................................................................................................ 22
Praktická část ............................................................................................................................................. 23 5.
Charakteristika nábytkářského průmyslu a výrobců kuchyňského nábytku ...................................... 23
6.
Analýza oběžného majetku nábytkářských podniků........................................................................ 25
7.
6.1.
Vývoj oběžných aktiv ................................................................................................... 25
6.2.
Struktura oběžného majetku .......................................................................................... 27
6.2.1.
Struktura zásob ............................................................................................................. 28
6.3.
Doba obratu zásob a obrat zásob ................................................................................... 30
6.3.1.
Doba obratu zásob a obrat zásob podle velikosti podniků............................................... 31
6.3.2.
Doba obratu a obrat jednotlivých složek zásob .............................................................. 32
6.4.
Objem relativně uvolněného majetku ............................................................................ 35
Optimální výše oběžného majetku nábytkářských podniků ............................................................. 37 7.1.
Obratový cyklus peněz .................................................................................................. 37
7.2.
Jednodenní náklady....................................................................................................... 39
7.3.
Kapitálová potřeba ........................................................................................................ 40
Využití výsledků práce v praxi ................................................................................................................... 43 Závěr ......................................................................................................................................................... 45 Summary ................................................................................................................................................... 47 Použitá literatura ........................................................................................................................................ 48
Úvod Tématem bakalářské práce je analýza oběžného majetku nábytkářského podniku. Práce je zaměřena na podniky zabývající se výrobou kuchyňského nábytku. Chce-li být podnik konkurenceschopný, musí být schopen nabídnout zákazníkovi více než jen novou kuchyň. Subjekty podnikající v tomto oboru nabízejí vždy i související služby a sortiment, jako například veškeré kuchyňské spotřebiče, nábytek do jídelny, vestavěné skříně, popřípadě vybavení celého interiéru. Reprezentativní vzorek podniků aplikovaný v této práci, se tedy zaměřuje na výrobu kuchyní jako na svou hlavní podnikatelskou činnost. Zkoumanými podniky jsou ALNUS, spol. s r.o., Galley s.r.o., HANÁK NÁBYTEK, a.s., Hartman a spol, s.r.o., HEVOS interier, s.r.o., Infini a.s., IRNA CENTRUM, s.r.o., KORYNA nábytek, a.s., Lamont Rýmařov, s.r.o., Libovický s.r.o., NADOP-VÝROBA NÁBYTKU, a.s., NOVÝ INTERIER TRADE s.r.o., Ra + Ja, s.r.o., SYKORA, spol. s r.o. a WELLE – ing.Kaláb, s.r.o. Těchto patnáct společností bylo rozřazeno podle kategorizace EU do homogennějších skupin podle jejich velikosti na mikropodniky, malé podniky a střední podniky. Kritériím pro zařazení do kategorie velký podnik nevyhověl v České republice žádný subjekt zabývající se výrobou kuchyňského nábytku jako svou hlavní podnikatelskou činností. Oběžný majetek v podniku plní řadu funkcí (zajišťuje likviditu, koloběh majetku a kapitálu, plní funkci rezervy na krytí rizik, ovlivňuje rentabilitu, apod.) a je tedy nezbytnou součástí podnikání. Pro výrobní podniky jsou velmi důležitou položkou oběžného majetku zásoby. Proto se tato práce věnuje zásobám podrobněji než ostatním složkám oběžného majetku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Část teoretická charakterizuje oběžný majetek, řeší jeho strukturu a faktory, které na něj působí a ovlivňují ho. Dále je řešena metodika analýzy oběžného majetku. V praktické části je charakterizován nábytkářský průmysl a jsou rozebrány faktory působící na výši a strukturu oběžného majetku výrobců kuchyňských linek. Poté je velká část práce věnována samotné analýze oběžných aktiv. Snahou autora bylo okomentovat výsledky z globálního pohledu, ale i z pohledu jednotlivých skupin podniků rozdělených podle velikosti. Při analyzování jednotlivých ukazatelů jsou hledány konkrétní faktory ovlivňující celý zkoumaný vzorek, ale i každou skupinu zvlášť. Vývoj ukazatelů je sledován v letech 2005-2009.
8
Cíl práce Prvním cílem práce bylo analyzovat strukturu oběžného majetku nábytkářských podniků. V souvislosti s tímto cílem byla tedy provedena horizontální analýza oběžných aktiv, vertikální analýza struktury oběžného majetku i zásob. Dále byla řešena doba obratu zásob a s ní související obrat zásob. Také byl posuzován objem relativně uvolněného majetku. Identifikace faktorů mající významný vliv na strukturu oběžného majetku byla druhým cílem. Tyto faktory byly nejdříve sepsány z odborných literatur a poté byly podrobněji rozebírány při diskuzi výsledků. Posledním z cílů práce bylo navrhnout optimální výši oběžného majetku nábytkářského podniku. V práci byla tato optimální výše určena pomocí obratového cyklu peněz a pomocí jednodenních nákladů.
9
Teoretická část 1. Majetek podniku Každý podnik, bez ohledu na jeho velikost, právní formu či druh podnikání, vlastní majetek. Majetek je pořizován vkladem do podnikání, popřípadě si jej podnik vytváří sám, ale nejčastějším způsobem opatření je za úplatu neboli koupí. Majetek může být rozdělen na dlouhodobý a krátkodobý a na fixní a oběžný. Dlouhodobý majetek představuje tu část aktiv, která se používá po dobu delší než 1 rok. Oproti tomu krátkodobý majetek je využit do 1 roku od doby jeho pořízení. Fixní majetek se vyznačuje neměnící se podobou. Slouží podniku dlouhodobě a v průběhu užívání se spotřebovává postupně (kromě pozemků) a předává tedy postupně svou hodnotu do hodnoty výrobků – říkáme, že se opotřebovává. Jeho hlavní rozdělení je na hmotný, nehmotný a finanční. Oběžný majetek je charakteristický neustálým pohybem a při koloběhu tohoto majetku dochází ke změně jeho formy, užitné hodnoty, ceny, místa a mnoha jiných vlastností.1 1.1. Oběžný majetek Mezi důležité a charakteristické vlastnosti oběžného majetku patří krátkodobost (doba obratu by měla být kratší než jeden rok), rychlá přeměna a také poměrně vysoká likvidnost. Oběžný majetek se spotřebovává jednorázově - nedochází k částečnému opotřebovávání jako u majetku dlouhodobého. Tento majetek přechází ve velmi krátkém časovém úseku z jedné formy do jiné. Přechází z formy peněz do surovin, ty poté do nedokončené výroby, ta přechází na hotové výrobky, které se mění v pohledávky a ty opět na peníze – říkáme o něm, že „obíhá“ (viz Obr. 1). Tento koloběh oběžného majetku je vyjádřen obrátkovostí, která udává, kolikrát za určité období (nejčastěji za rok) oběžný majetek oběhne. 2
1
KUPČÁK, V., 2006. Ekonomika lesního hospodářství. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 258 s. ISBN 80-7157-998-X. s. 79-80 2
SYNEK, M. 2010. Podniková ekonomika. Praha, C.H. Beck, 498 s. ISBN 80-7400-336-3. s. 132-133
10
Obr. 1: Koloběh oběžného majetku
3
Oběžný majetek se člení na majetek v peněžní (někdy též finanční) a věcné podobě. Do věcného oběžného majetku jsou zahrnuty zásoby (ty dále dělíme na zásoby materiálu, zásoby nedokončené výroby a polotovarů, zásoby hotových výrobků, zvířata a zásoby zboží) a peněžní oběžný majetek, který obsahuje dlouhodobé i krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek (cenné papíry, peníze v hotovosti i na účtech,…).4 Pro existenci a ziskovost podniku je důležitá neustálá obnova zásob, která je z dlouhodobého hlediska možná jen díky přeměně oběžného majetku z věcné do peněžní formy. Díky této přeměně dochází k naplnění významu podnikání, kterým je vznik zisku. Čím rychleji (a tudíž častěji za určité období) se tento majetek přemění a oběhne, tím má podnik nejen větší zisk, ale také potřebu nižší zásoby tohoto majetku. Oběžný majetek (zejména krátkodobý finanční majetek) je také využíván k uhrazení závazků podniku. Koloběh oběžného majetku je nazýván provozním cyklem, který se liší podle druhu podniku, charakteru vykonávané činnosti, aj. Rychlost průběhu celého cyklu má velký význam pro celkovou finanční situaci podniku. O provozním cyklu bude ještě zmínka v kapitole 4.1.1. 5
3
SYNEK, M. 2007. Manažerská ekonomika. Praha, C.H. Beck, 464 s. ISBN 80-247-1992-4. s. 48
4
SYNEK, M. 2010. Podniková ekonomika. Praha, C.H. Beck, 498 s. ISBN 80-7400-336-3. s. 132
5
SŮVOVÁ, H., 1999. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Praha, Bankovní institut, 622 s. ISBN 80-7265-027-0. str. 39
11
1.2. Struktura oběžného majetku Každý podnik vlastní více druhů oběžného majetku. Toto množství se u každého podniku liší a neustále vyvíjí. Strukturu zásob ovlivňuje značné množství faktorů, které budou uvedeny v kapitole 2. Struktura oběžného majetku je uvedena v rozvaze vždy k určitému datu. 1.2.1. Zásoby Do zásob řadíme materiál, zboží, nedokončenou výrobu a polotovary, výrobky, zvířata a poskytnuté zálohy na zásoby. Zásoby se v podniku evidují zejména na skladových kartách, z pohledu účetnictví na účtech účtové třídy 1 – Zásoby. Materiál Materiálové zásoby rozdělujeme na suroviny (ty chápeme jako základní materiál, který je zcela nebo zčásti přeměněn na výrobek a tvoří jeho podstatu), pomocné látky (vcházejí přímo do výrobku, ale netvoří jeho hlavní část – pouze výrobku dodávají určité vlastnosti), provozovací látky (vcházejí do výrobku nepřímo, jsou však zapotřebí pro jeho výrobu a napomáhají k uskutečnění pracovního procesu), náhradní díly, obaly a obalové materiály a drobný hmotný majetek (jedná se o movité věci, které nejsou podnikem zařazeny do dlouhodobého majetku, přičemž nezáleží na výši ocenění). 6 Nedokončená výroba a polotovary Do zásob vlastní výroby zahrnujeme nedokončenou výrobu (materiál byl již určitým způsobem zpracován či přeměněn, ale nejedná se ještě o hotové výrobky) a polotovary vlastní výroby (produkt ještě neprošel všemi výrobními stupni - v dalším výrobním procesu bude dokončen, nebo se jedná o samostatně prodejné meziprodukty, které budou zkompletovány do hotových výrobků).6 Výrobky Jedná se o konečný výsledek celého výrobního procesu. Pokud mluvíme o hotovém výrobku, znamená to, že již prošel všemi výrobními fázemi, které byly zcela dokončeny. 6
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In Sbírka zákonů, Česká republika. Hlava II: Obsahové vymezení některých položek rozvahy (bilance), §9.
12
Výrobek tedy odpovídá stanoveným normám, či podmínkám uvedeným ve smlouvě s odběratelem. Výrobky jsou určeny k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky.7 Zboží Do zboží zařazujeme podnikem nakupované movité věci, které podnik v nepozměněném stavu dále prodává. Tento druh zásob zahrnuje i výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a následně prodány do vnitropodnikových prodejen. Do zboží můžeme zařadit i nemovitosti, a to v případě, že je splněna podmínka o nákupu a prodeji nemovitosti v nepozměněné podobě – to znamená, že tyto nemovitosti podnik nijak nezhodnocuje, nevyužívá, nepronajímá, apod.7 Zvířata Zařazení zvířat do oběžného majetku se děje v případě, že se jedná o zvířata, která nejsou zařazena v položkách dospělá zvířata a jejich skupiny (v dlouhodobém majetku), materiál a zboží. Většinou se jedná o mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu, ryby, kožešinová zvířata, včelstva, atd.8 Poskytnuté zálohy za zásoby Jedná se o zálohy na pořízení zásob. Zahrnují se sem poskytnuté zálohy na materiál, zboží, popřípadě i zvířata. Jsou to krátkodobé i dlouhodobé pohledávky, které jsou pro jejich zpřehlednění a rozdělení zařazeny v zásobách. Většinou tyto zálohy podnik poskytuje dodavateli z důvodu časového a prostorového nesouladu mezi zadanou objednávkou a disponibilitou těchto zásob. Dodavatel musí vynaložit svůj čas i náklady pro splnění objednávky, tudíž chce mít jistotu opravdového zájmu o dodávku a tyto zálohy po podniku požaduje.9
7
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In Sbírka zákonů, Česká republika. Hlava II: Obsahové vymezení některých položek rozvahy (bilance), §9. 8
BUCHTOVÁ, J., 2004. Podvojné účetnictví pro podnikatele: programová učebnice: včetně základů s výkladem a cvičebními testy. Ostrava, Mirago, 298 s. ISBN 80-86617-18-1. s. 131 9
Http://www.unium.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-22]. ZF - Základy financování. Dostupné z WWW:
.
13
1.2.2. Pohledávky Podniku vznikne pohledávka po předání výrobku či služby odběrateli v tom případě, že mu bude platba uhrazena až po určité době (splatnosti pohledávky). Jedná se tedy o nárok věřitele na inkaso od dlužníka. Vedle pohledávky vzniká na druhé straně (dlužníka) závazek. V okamžiku splacení tohoto dluhu dlužníkem pohledávka zaniká.10 Krátkodobé i dlouhodobé pohledávky se dále dělí zejména podle dlužníků (pohledávky z obchodních vztahů, pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení, dlouhodobé poskytnuté zálohy,…). Nejzastoupenějšími krátkodobými pohledávkami jsou pohledávky z obchodních vztahů (vystavené faktury za prodané zboží nebo poskytnuté služby). Pohledávky jsou tedy zdánlivým majetkem podniku, a proto jsou řazeny do aktiv. Z důvodu směnitelnosti a obchodovatelnosti jsou zařazeny v oběžném majetku. Pohledávky se evidují na účtech účtové třídy 3 – Zúčtovací vztahy. 1.2.3. Krátkodobý finanční majetek Hotovosti (peníze, šeky), ceniny (poštovní známky, kolky, dálniční známky,…), účty v bankách (zejména běžné a vkladové), cenné papíry a podíly určené k obchodování do jednoho roku od jejich pořízení (podnik je tedy nakupuje s předpokladem krátkodobého držení) a pořizovaný krátkodobý finanční majetek jsou součástí krátkodobého finančního majetku. 11 Krátkodobý finanční majetek je charakteristický vysokou likvidností a jeho velkou výhodou je bezprostřední obchodovatelnost. Eviduje se na účtech účtové třídy 2 - Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry.
10
KUPČÁK, V., 2006. Ekonomika lesního hospodářství. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 258 s. ISBN 80-7157-998-X. s. 103 11
KUPČÁK, V., 2006. Ekonomika lesního hospodářství. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 258 s. ISBN 80-7157-998-X. s. 102-103
14
2.
Faktory ovlivňující strukturu oběžného majetku Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující výši a strukturu oběžného majetku můžeme
zařadit: 12,13 typ podniku (v obchodním podniku převládají zásoby zboží, ve výrobním podniku zásoby materiálu a nedokončené výroby a polotovarů), činnost podniku a odvětví; velikost podniku (je empiricky ověřeno, že malé podniky ve vyspělých ekonomikách udržují zpravidla větší podíl oběžného majetku v celkových aktivech a to z důvodu méně efektivního řízení oběžného majetku a také díky složitějšímu přístupu na kapitálové trhy); přístup k úvěrům (možnosti získání finančních zdrojů); technická náročnost výroby a techničtí činitelé (typ výroby, délka výrobního cyklu, velikost výrobní dávky, možnosti zásobování, druh zpracovávaných materiálů, šíře vyráběného sortimentu, atd.); cyklus života podniku (v období jistého a vyrovnaného vývoje mají podniky tendenci udržovat minimální úroveň oběžných aktiv, a naopak v období nejistoty mají podniky snahu vytvářet určité bezpečnostní hladiny oběžných aktiv (zejména zásob a hotovosti), které jim umožní se vyrovnat s případnými výkyvy); strategické záměry firmy; sezonnost výroby (i v prodeji nábytku existuje sezonnost – v období letních prázdnin lidé realizují rekonstrukce svých bytů a domů více než v jiných měsících a tedy prodejnost nábytku roste – tato sezonnost se ovšem dotýká zejména velkých řetězců, které nefigurují na českém trhu jako výrobci, ale pouze jako obchodníci); vzestupy nebo poklesy tržeb (s růstem tržeb obvykle narůstá potřeba růstu oběžného majetku a krátkodobých pasiv a naopak – čím jsou tržby stabilnější, tím stabilnější je i úroveň oběžného majetku); požadavky odběratelů na dodávky výrobků; nutná výše peněžních prostředků (na splatné závazky, mimořádné nákupy materiálu, nepředvídatelné výdaje, aj.); vývoj makroekonomických faktorů.
12
SŮVOVÁ, H., 1999. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Praha, Bankovní institut, 622 s. ISBN 80-7265-027-0. str. 173,174 13
SYNEK, M. 2010. Podniková ekonomika. Praha, C.H. Beck, 498 s. ISBN 80-7400-336-3. s. 133-134
15
3. Analýza oběžného majetku Pro minimalizaci celkových nákladů, tedy pro možnost dosáhnout větších zisků, je nezbytné řízení oběžného majetku. Řízení oběžného majetku je definováno jako vědomá činnost podniku zahrnující analýzu, stanovení a udržování optimální výše, struktury, použití a míry tohoto majetku, která odpovídá potřebám, možnostem a cílům podniku.14 Pro korektní řízení stavu zásob je potřeba analyzovat oběžný majetek, zejména potom zásoby, jelikož právě na jejich správném řízení může výrobní podnik získat nejvíce. Při analýze oběžného majetku se sledují především ukazatelé obrátkovosti. 3.1. Doba obratu zásob (DOZ)
x1…hodnota x…
minulého období
hodnota sledovaného období Vzorec č. 1 15
Doba obratu zásob je definována jako podíl průměrného stavu zásob a průměrných jednodenních tržeb. Tradičně se pro výpočet používají tržby, jelikož zásoby jsou pořizovány a drženy hlavně za účelem tržeb. Je možno se však setkat i s výpočty, kde jsou tržby nahrazeny náklady. Stává se tak z toho důvodu, že zásoby jsou uváděny v nákladových (pořizovacích) cenách, tudíž při použití tržeb pro výpočet je výsledná hodnota doby obratu zásob trochu „přilepšena“.16 Doba obratu zásob nám podává informaci o tom, za kolik dní se v průměru zásoby jedenkrát obrátí. Jinak řečeno výsledkem je počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podnikání, do doby jejich spotřeby, nebo doby jejich prodeje.
14
KALOUDA, F., 2004. Základy firemních financí. Šlapanice, Olprint, Jaroslav Olejko, 106 s. ISBN 80-2103584-6. s. 60-61 15
STROUHAL, J., 2006. Finanční řízení firmy v příkladech: co odhalí finanční analýza, kdy je investice výhodná. Brno: Computer Press. 178 s. ISBN 80-251-0913-5. s. 55 16
SEDLÁČEK, J., 2007. Finanční analýza podniku. Brno, Computer Press, 154 s. ISBN 80-251-1830-6. s 62
16
3.2. Obrat zásob (OZ)
Vzorec č. 2
17
Obrat zásob udává, kolikrát jsou v průběhu roku zásoby prodány a znovu uskladněny. Tento ukazatel je také označován jako ukazatel intenzity využití zásob. Jeho výpočet je dán jako podíl ročních tržeb a průměrných zásob.18 Vyšší obrat zásob vypovídá o tom, že podnik nemá zbytečné nelikvidní zásoby, které by vyžadovaly financování. Čím rychleji se zásoby obrátí, tím za stejných podmínek přinesou vyšší zisk. Obecně platí, že čím vyšší je počet obrátek a čím nižší doba obratu, tím jsou zásoby efektivněji využívány. To lze však konstatovat pouze do té míry, aby byl zajištěn dostatek materiálu pro plynulou výrobu a dostatek hotových výrobků s ohledem na poptávku zákazníků.19 3.3. Doba obratu (DOZy) a obrat (OZy) jednotlivých druhů zásob Pro detailnější a přesnější informace je vhodné zanalyzovat jednotlivé druhy zásob. Díky tomu může podnik přesně odhalit nejslabší „článek“ zásob a může se díky němu zaměřit na snížení doby obratu celkových zásob. Konkrétně se tedy jedná o dobu obratu zásob materiálu, zásob zboží, zásob nedokončené výroby a polotovarů a zásob výrobků. Při aplikaci těchto ukazatelů na zásoby výrobků a zásoby zboží bude také částečně odhaleno, jaká je likvidita podniku, jelikož určíme dobu, za kterou je podnik schopen výrobky či zboží proměnit za peníze. x1…hodnota x…
minulého období
hodnota sledovaného období
Y…druh sledovaných zásob
Vzorec č. 3 20
17
STROUHAL, J., 2006. Finanční řízení firmy v příkladech: co odhalí finanční analýza, kdy je investice výhodná. Brno: Computer Press. 178 s. ISBN 80-251-0913-5. s. 53 18
SEDLÁČEK, J., 2007. Finanční analýza podniku. Brno, Computer Press, 154 s. ISBN 80-251-1830-6. s 61
19
HOLEČKOVÁ, J., 2008. Finanční analýza firmy. Praha, ASPI. 208 s. ISBN 978-80-7357-392-8.
20
POLSTER, P., 2002. Podniková ekonomika (cvičení). Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 79 s., s. 31
17
Pro výpočet ukazatele se použije vzorec č. 1, přičemž do čitatele je umístěn průměrný stav konkrétního druhu zásob.
Vzorec č. 4 21
Výpočet obratu jednotlivých druhů zásob vychází ze vzorce č. 2. Ve jmenovateli se však nachází průměrný stav konkrétního druhu zásob.
3.4. Objem relativně uvolněného majetku (O) x1…hodnota x…
minulého období
hodnota sledovaného období Vzorec č. 5 22
Objem relativně uvolněného majetku udává, zda podnik mezi jednotlivými sledovanými období s majetkem hospodařil lépe, či hůře. Pro výpočet ukazatele se použije rozdíl doby obratu zásob mezi dvěma sledovanými obdobími a tento rozdíl se vynásobí jednodenními tržbami.
21
STROUHAL, J., 2006. Finanční řízení firmy v příkladech: co odhalí finanční analýza, kdy je investice výhodná. Brno, Computer Press. 178 s. ISBN 80-251-0913-5. s. 53 22
POLSTER, P., 2002. Podniková ekonomika (cvičení). Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 79 s., s. 31
18
4.
Výše oběžného majetku Pro maximalizaci zisku je pro podnik mimo jiné důležitá výše oběžného majetku
a to zejména zásob. Je v zájmu podniku, mít co nejvíce oběžného majetku (zásob), jelikož tento majetek zajišťuje kontinuitu výroby a podnik nemusí řešit časté doplňování zásob, které stojí nejen peníze, ale i čas. Ovšem pokud podnik vlastní více oběžných aktiv než potřebuje, je jejich část nevyužita, což je nehospodárné a zapříčiňuje to brzdění podniku. Na druhou stranu se však podnik snaží minimalizovat stav zásob zejména z důvodu velké vázanosti finančního majetku, ale také proto, že nižší množství zásob má za následek nižší náklady s tím spojené. V případě vypotřebení zásob však dochází k velkým ztrátám podniku, což také brzdí jeho rozvoj. Podnik by měl mít zajištěnu kontinuitu výroby i při vzniku neočekávaných událostí.23 Stav zásob je proto třeba hlídat a řídit a prostřednictvím politiky zásob určit optimální množství – určit jakýsi kompromis mezi minimální a dostatečnou zásobou. Optimální výše oběžného majetku zajišťuje normální chod podniku a to s co nejnižšími náklady a vázaností finančních zdrojů. Doplňování zásob je spojeno s náklady, které jsou jednorázové a do určité míry nezávislé na velikosti dodávky. Udržování zásob a neuspokojení spotřeby z pohotové zásoby jsou spojeny s náklady, které souvisí s velikostí dodávky. S rostoucími zásobami tyto náklady také rostou. Existuje však řada nákladů, které mají protichůdný vývoj a s rostoucím množstvím zásob klesají. Z toho vyplývá, že nelze jednoznačně určit, zda je výhodnější držení velkého množství zásob, či časté doplňování. 24
23
KUPČÁK, V., 2006. Ekonomika lesního hospodářství. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 258 s. ISBN 80-7157-998-X. s.101-102 24
KONEČNÝ, M., 1997. Podniková ekonomika: (pro obor podnikové finance a obchod). Brno, PC-DIR, spol. s. r. o. - Nakladatelství,. 275 s. ISBN 80-214-0880-4. s. 36-37
19
4.1. Optimální výše oběžného majetku Pro určení optimální (potřebné) výše oběžného majetku můžeme postupovat dvěma způsoby25: analyticky, tj. podle jednotlivých položek oběžných aktiv, kdy u každé položky určíme její optimální výši globálně, tj. souhrnným výpočtem pomocí tzv. obratového cyklu peněz 4.1.1. Obratový cyklus peněz Obratový cyklus peněz vyjadřuje dobu mezi zaplacením nakoupeného materiálu a přijetím inkasa z prodeje výrobků či zboží. Je tedy zřejmé, že tento cyklus je spojen s likviditou podniku. S prodlužující dobou obratového cyklu peněz se zhoršuje likvidita podniku a naopak. Obratový cyklus peněz můžeme rozdělit na aktivní a pasivní složku. Aktivní složka je tvořena z nepeněžních forem, z nichž se postupně stávají peníze. Je charakteristická průměrnou dobou, po kterou jsou fondy podniku vázány v oběžném majetku, tedy dobou mezi platbou za nakoupený materiál a přijetím inkasa z prodeje výrobků. Aktivní složkou je tedy myšlen provozní cyklus, který se vypočítá součtem doby obratu zásob (DOZ) a doby inkasa (DI). Doba obratu zásob je charakterizována v kapitole 3.1. Doba inkasa neboli doba obratu pohledávek je průměrná doba, která uplyne od okamžiku vystavení faktury do dne přijetí inkasa.26
Vzorec č. 6 27
DOZ + DI = provozní cyklus = aktivní složka Pasivní složkou obratového cyklu peněz je doba, po kterou zůstávají neuhrazeny krátkodobé závazky. Díky tomu podnik využívá bezplatný úvěr. Tato doba vypovídá nejen o schopnosti podniku vyjednat pro sebe co nejlepší podmínky u dodavatelů, ale také o jeho platební disciplíně a solidnosti vůči dodavatelům. Jedná se o dobu mezi nákupem materiálu
25
SYNEK, M., 2000. Manažerská ekonomika. Praha, Grada publishing. 480 s. ISBN 80-247-9069-6. s. 325
26
OTRUSINOVÁ, M.; KUBÍČKOVÁ, D., 2011. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví. Praha, C.H. Beck, 178 s. ISBN 80-7400-342-4. s. 108–110 27
ŽIŽKA, M.; MARŠÍKOVÁ, K., 2010. Ekonomika a řízení podniku (pro kombinovanou formu studia). Liberec, Vysokoškolský podnik Liberec. 276 s. 978-7372-667-6. s. 108
20
a platbou za něj. Pasivní složka tedy zkracuje dobu celého obratového cyklu peněz. Charakterizuje ji doba odkladu plateb (DOP). Do jisté míry je vhodné, aby doba odkladu plateb byla delší, než je doba inkasa. Vzorec č. 7 28
DOP = pasivní složka Obratový cyklus peněz (OCP) se tedy vypočítá jako: OCP = aktivní složka – pasivní složka = DOZ + DI – DOP Obratový cyklus peněz je však pouze neúplná část pro zjištění optimální výše oběžného majetku. Další nezbytnou součástí pro výpočet potřebných zdrojů k financování oběžného majetku jsou jednodenní náklady. Optimální výše je tedy dána vzorcem: Optimální výše oběžného majetku (kapitálová potřeba) = OCP × jednodenní náklady Vzorec č. 8
29
Z předešlého textu je patrné, že čím je kratší obratový cyklus peněz, tím má podnik menší potřebu provozního kapitálu. V nejlepších případech je obratový cyklus peněz v záporných číslech, což znamená, že provozní cyklus má kratší trvání než doba odkladu plateb, čili podnik platí závazky dodavatelům již z tržeb za prodaný výrobek. Snaha každého podniku by tedy měla být zkrátit obratový cyklus peněz. Toho lze dosáhnout následujícími kroky: 30 zkrácením doby obratu zásob (snížení zásob nedokončené výroby, zkrácení doby výroby, snížení výrobních dávek, zkrácení doby zásobování, zkrácení doby expedice, apod.) zkrácením doby inkasa (prostřednictvím skonta, nastavení úvěrových limitů, aj.) prodloužením doby odkladu plateb (pouze však za předpokladu, že se nenaruší vztahy s dodavateli a nezvýší se náklady podniku)
28
ŽIŽKA, M.; MARŠÍKOVÁ, K., 2010. Ekonomika a řízení podniku (pro kombinovanou formu studia). Liberec, Vysokoškolský podnik Liberec. 276 s. 978-7372-667-6. s. 108 29
SYNEK, M., 2000. Manažerská ekonomika. Praha, Grada publishing. 480 s. ISBN 80-247-9069-6. s. 342
30
ŽIŽKA, M.; MARŠÍKOVÁ, K., 2010. Ekonomika a řízení podniku (pro kombinovanou formu studia). Liberec, Vysokoškolský podnik Liberec. 276 s. 978-7372-667-6. s. 66
21
4.1.2. Pracovní kapitál Pracovní kapitál získal svůj název díky tomu, že „pracuje“, neboť neustále obíhá. (Z peněz se mění na zásoby a ty pak skrze pohledávky opět na peníze). Všechny aktivní položky obratového cyklu peněz (zásoby, pohledávky i finanční majetek) jsou součástí pracovního kapitálu. Při odečtení pasivní složky obratového cyklu peněz (krátkodobých závazků) od složek aktivních dostáváme čistý pracovní kapitál. Ještě se můžeme setkat s pojmem nefinanční pracovní kapitál, který je složen pouze z nefinančních aktivních položek obratového cyklu peněz, tedy ze zásob a pohledávek.
31
Pracovní kapitál tedy
můžeme rozdělit na: nefinanční pracovní kapitál = zásoby + pohledávky, pracovní kapitál = nefinanční pracovní kapitál + finanční majetek, čistý pracovní kapitál = pracovní kapitál – krátkodobé závazky.
Obr. 2: Pracovní kapitál32
Pojmem pracovní kapitál se tedy označují jak oběžná aktiva na straně aktiv, tak krátkodobá pasiva na straně pasiv. V praxi se však tímto pojmem myslí čistý pracovní kapitál.33
31
KISLINGEROVÁ, E., 2010. Manažerské finance. Praha, C.H. Beck. 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9. s. 443-446 32
SCHOLLEOVÁ, H., 2008. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha, Grada publishing. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9. s. 81 33
SŮVOVÁ, H., 1999. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Praha, Bankovní institut, 622 s. ISBN 80-7265-027-0. str. 169
22
Praktická část 5. Charakteristika nábytkářského průmyslu a výrobců kuchyňského nábytku Nábytkářský průmysl je významně ovlivněn inovacemi a také jsou pro něj důležité nové technologie a know-how. V tomto průmyslu se setkáváme s postupným snižováním počtu zaměstnanců a to zejména díky novým technologiím a zvyšování produktivity práce. Výroba (kuchyňského) nábytku je poměrně náročná na materiálové náklady, které tvoří až tři čtvrtiny z nákladů celkových. Výroba kuchyňských linek zahrnuje zhruba 10-15 % z celkové výroby nábytku. Nutno podotknout, že české kuchyně jsou kvalitními výrobky a těší se velkému zájmu i v zahraničí. Výroba kuchyňského nábytku je specifická ve výrobě nábytku na míru zákazníkovi. V tomto oboru se již nesetkáme s předvýrobou výrobků na sklad. Podniky se přizpůsobují každé zakázce zvlášť, neboť variabilita kuchyňských linek je obrovská. Zákazník má požadavky na rozměry skříněk, použitý materiál, design celé kuchyňské linky, kování, spotřebiče, apod. Existuje tedy nepřeberné množství možností, na které se podnik není schopen dopředu připravit – nakupuje většinu materiálu přímo na zakázku, z čehož vyplývá časté zásobování a velmi malé zásoby materiálu a zboží na skladech. U nábytkářských podniků zabývajících se výrobou kuchyňských linek jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími výši a strukturu oběžného majetku zejména: Velikost podniku – tento faktor ovlivňuje oběžný majetek podniků snad vůbec nejvíce. Z toho důvodu je nutné podniky rozdělit do homogennějších skupin podle velikosti (podle kategorizace EU34). o Do mikropodniků jsou zahrnuty podniky s počtem zaměstnanců 10, s ročním obratem ≤ € 2 milionů a s celkovou hodnotou aktiv ≤ € 2 milionů. Mikropodniky mají oproti větším podnikům méně propracované řízení oběžného majetku (zejména zásob). Avšak velmi malé množství oběžných aktiv, které vlastní mikropodniky zabývající se výrobou kuchyní je lépe kontrolovatelné než řízený oběžný majetek velkých podniků. Mikropodniky
34
SYNEK, M., 2006. Podniková ekonomika. Praha: C.H. Beck. 473 s. ISBN 80-7179-892-4. s 347. tab. 22 – 3., Kritéria pro vymezení malých a středních podniků podle Doporučení komise EU 2003/61/ES ze dne 6. května 2003 o definici malého a středního podnikání.
23
mají většinou větší podíl oběžného majetku (zásob) v celkových aktivech, než podniky větší. Při provádění následující analýzy oběžného majetku byly do této skupiny zařazeny tyto podniky: Galley s.r.o., Infini a.s., IRNA CENTRUM, s.r.o., NOVÝ INTERIER TRADE s.r.o., Ra + Ja, s.r.o. a společnost WELLE – ing.Kaláb, s.r.o. o Do malých podniků byli zařazeni výrobci kuchyňských linek, kteří mají 50 zaměstnanců, roční obrat ≤ € 10 milionů a celkovou hodnotu aktiv ≤ € 10 milionů. Do této skupiny podniků byly zařazeny následující podniky: ALNUS, spol. s r.o., Hartman a spol, s.r.o., HEVOS interier, s.r.o. a Lamont Rýmařov, s.r.o. o Střední podniky mají 250 zaměstnanců, roční obrat ≤ € 50 milionů a celkovou
hodnotu
aktiv
≤
€
43 milionů.
Tyto
podniky
jsou
charakteristické již nejmodernějšími technologiemi, které umožňují kratší dobu obratu oběžných aktiv. Také mají snazší přístup na kapitálové trhy. Do středních podniků byly zahrnuty tyto společnosti: HANÁK NÁBYTEK, a.s., KORYNA nábytek, a.s., Libovický s.r.o., NADOP-VÝROBA NÁBYTKU, a.s. a SYKORA, spol. s r.o. o Do velkých podniků se řadí podniky, které mají nad 250 zaměstnanců, roční obrat € 50 milionů a celkovou hodnotu aktiv € 43 milionů. V následující analýze oběžného majetku nenalezneme žádného zástupce velkých podniků, jelikož v České republice podnik této velikosti zabývající se výrobou kuchyňského nábytku není. Nejvíce se k této skupině přibližuje společnost KORYNA nábytek, a.s., která by splňovala kritérium počtu zaměstnanců, avšak ročním obratem a celkovou hodnotou aktiv do této skupiny nespadá. Techničtí činitelé – v nábytkářském průmyslu jsou nové technologie zásadní výhodou oproti konkurenci. Tyto technologie ovlivňují zejména kvalitu a rychlost odváděné práce, ale také např. šíři vyráběného sortimentu. Šíře vyráběného sortimentu – je logické, že čím je šíře sortimentu větší, tím více oběžného majetku, zejména materiálových zásob podnik vlastní. Mikropodniky v drtivé většině vyrábějí kuchyňské linky z laminovaných dřevotřískových desek, tudíž množství barev a dezénů je závislé na nabídce dodavatele. Větší podniky již mají širší portfolio používaných materiálů. Setkáváme se s dýhovaným a zejména lakovaným nábytkem (vše je ovlivněno technickými možnostmi podniku). 24
Samozřejmě platí, že čím je nabízená šíře materiálu větší, tím podnik musí vynaložit větší náklady (následně však dosahuje i větších tržeb a zisků), což je mnohdy pro mikropodniky nepřijatelné. Možný přístup k financím – rozvinutost peněžního a kapitálového trhu. Strategické záměry podniku. Růst nebo pokles poptávky a s tím související růst nebo pokles tržeb. Vývoj makroekonomických faktorů – pokles spotřeby domácností, vysoká nezaměstnanost, úroková míra, síla měny, apod.
Vývoj struktury a výše oběžných aktiv ve sledovaném období velmi ovlivnila světová finanční krize, která se nevyhnula ani českým výrobcům kuchyní.
6. Analýza oběžného majetku nábytkářských podniků 6.1. Vývoj oběžných aktiv Tab. č. 1: Průměrná výše oběžného majetku sledovaných podniků[Kč] 2005 35
2006
2007
2008
2009
Průměrné hodnoty
Průměrné hodnoty mikropodniků
1 327 000
1 973 750
3 309 917
4 262 417
3 999 750
3 237 700
Průměrné hodnoty malých podniků
11 667 000
11 755 250
13 806 250
15 342 625
14 673 875
13 231 000
Průměrné hodnoty středních podniků
95 522 900 107 767 900
127 520 600
131 270 600 127 563 500
117 929 100
Průměrné hodnoty
36 172 300
48 212 256
50 291 881
40 498 967
48 745 708
44 799 267
Zdroj: Zpracováno autorem na základě výročních zpráv jednotlivých podniků za roky 2005-2009
Z tabulky je patrné, že u průměrné výše oběžného majetku sledovaných podniků docházelo k postupnému navyšování až do roku 2008. V roce 2008 byla průměrná výše oběžného majetku vůbec nejvyšší za sledované období, bez ohledu na velikost podniků.
35
Vzhledem k nedostatku zdrojů (snížené četnosti souboru) je vypovídací schopnost roku 2005 ve všech řešených problematikách méně přesná. Výsledky jsou zatíženy statistickou chybou větší než 5 %. Pro zvýšení vypovídající schopnosti nebyl rok 2005 počítán jako aritmetický průměr všech dostupných hodnot, ale pouze jako průměr hodnot mikropodniků, malých podniků a středních podniků. Tím bylo dosaženo přesnějších výsledků pro rok 2005.
25
Od roku 2005 do roku 2008 došlo k navýšení 39 %. Růst majetku do roku 2007 byl způsoben zejména prosperující ekonomikou, která pokračovala do poloviny roku 2008. Jak bude zanalyzováno dále, do roku 2007 rostly i tržby a zlepšovala se doba obratu zásob. Nárůst oběžného majetku v roce 2008 byl zřejmě způsoben počínající krizí v nábytkářském průmyslu, která zapříčinila pokles poptávky po kuchyňském nábytku. Podniky se tedy snažily vytvářet určitou bezpečnostní úroveň, aby mohly přečkat možné výkyvy bez problémů. Také část již vyrobených výrobků nenašla odbyt, tudíž se kupily i ostatní zásoby. Jelikož však drtivá většina podniků zabývajících se výrobou kuchyňských linek objednává materiál na výrobu přímo v závislosti na konkrétní zakázce, nárůst oběžného majetku byl malý. V roce 2009 nastal mírný pokles, který byl způsoben zejména propuknutím krize v nábytkářském odvětví. Byl to hlavní a zásadní faktor ovlivňující vývoj oběžného majetku, jelikož zvrat do té doby pozitivního vývoje nastal u všech sledovaných podniků bez výjimky. Je tedy patrné, že pokles výše oběžných aktiv způsobil vnější činitel. V důsledku krize tedy došlo k poklesu tržeb, s čímž souvisí i snížení stavu průměrného oběžného majetku. Zásadní vliv na průběh celkové výše oběžného majetku ve sledovaném období měl vývoj oběžného majetku ve středních podnicích. V těchto podnicích je totiž koncentrována rozhodující část celkových oběžných aktiv sledovaných podniků. Vývoj celkové výše oběžného majetku tedy odráží víceméně vývoj výše oběžného majetku větších podniků. Ovšem všechny kategorie podniků (mikropodniky, malé i střední podniky) mají totožný vývoj – tzn. do roku 2008 výše oběžných aktiv rostla a v roce 2009 nastal pokles.
26
6.2. Struktura oběžného majetku Graf č. 1: Struktura oběžného majetku sledovaných podniků [%] 100% 90%
20,1
19,0
31,7
33,5
24,6
28,0
27,9
24,5
Krátkodobý finanční majetek
30,2
27,3
31,0
Krátkodobé pohledávky
80% 70% 60%
32,2
50%
1,8
5,2
40%
1,6
1,2
3,9
2,6 Dlouhodobé pohledávky
30% 20%
46,4
42,2
39,4
40,7
43,1
41,9
10%
Zásoby
0% 2005
2006
2007
2008
2009
Průměr
Zdroj: Zpracováno autorem na základě výročních zpráv jednotlivých podniků za roky 2005-2009
Z grafu struktury oběžného majetku je zřejmé, že mezi hlavní položky oběžných aktiv patří v pořadí podle objemu: zásoby, krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek. Výše dlouhodobých pohledávek u námi sledovaných podniků zabývajících se výrobou kuchyňského nábytku je poměrně zanedbatelná. Průměrné hodnoty zásob se ve sledovaném období pohybují kolem 41,9 %, průměrné hodnoty krátkodobých pohledávek oscilují kolem 31,0 %, průměrné hodnoty krátkodobého finančního majetku se pohybují kolem 24,5 % a průměrné hodnoty dlouhodobých pohledávek jsou kolem hodnoty 2,6 %. Co se týče absolutních čísel, tak výrazných změn od roku 2005 dosáhl zejména krátkodobý finanční majetek, který se z hodnoty 7,3 mil. Kč dostal až na úroveň 14,4 mil. Kč v roce 2008. Nárůst krátkodobého finančního majetku byl tedy 97,3%. Tento vývoj vykazovaly všechny podniky bez ohledu na jejich velikost. Příčinou nárůstu krátkodobého finančního majetku bylo snižování pohledávek, zejména potom pohledávek dlouhodobých. Logickým krokem podniků v době krize bylo nastavení přísnějších podmínek odběratelům v oblasti splatnosti pohledávek, či nastavení určitých výhod 27
při hotovostním placení. Důsledkem bylo snížení pohledávek, tedy zvýšení prostředků podniků, což mělo pozitivní vliv na jejich likviditu. Do roku 2008 objem zásob u všech podniků bez ohledu na jejich velikost narůstal. V roce 2009 došlo k poklesu zásob oproti roku 2008 pouze u podniků střední velikosti – u mikropodniků a malých podniků byl objem zásob největší právě v roce 2009, čili zásoby vykazovaly každoroční růst. Světová krize tedy ovlivnila nejvíce podniky střední velikosti a to zejména díky snížení exportu jejich výrobků do zahraničí. U podniků střední velikosti byl tedy zaznamenán největší pokles poptávky. V procentuálním vyjádření byly zásoby nejobjemnější položkou oběžného majetku v roce 2005, kdy tvořily 46,4 %. Poté jejich zastoupení oproti ostatním složkám klesalo až do roku 2007, ve kterém zásoby tvořily 39,4 % oběžných aktiv. Od tohoto roku dochází opět k jejich růstu.
6.2.1. Struktura zásob Graf č. 2: Struktura zásob sledovaných podniků [%] 100% 90%
0,1 5,0 4,8
0,1 4,7 4,2
36,1
37,8
0,1 5,6 4,5
0,1
0,0
7,1 4,9
7,6 5,4
0,1 6,1 4,8
Zálohy na zásoby
80% 70%
Výrobky 39,8
41,4
42,3
39,5
60% Nedokončená výroba a polotovary
50% 40% 30%
53,9
53,1
49,9
20%
46,5
44,7
49,6
Zboží
10% Materiál
0% 2005
2006
2007
2008
2009
Průměr
Zdroj: Zpracováno autorem na základě výročních zpráv jednotlivých podniků za roky 2005-2009
28
Z grafu č. 1 vyplynulo, že nejobjemnější a tedy nejdůležitější částí oběžného majetku jsou zásoby. Struktura zásob (dle grafu č. 2) byla v průměru za sledované období následující: zásoby materiálu tvořily 49,6 %, zásoby zboží 39,5 %, zásoby nedokončené výroby a polotovarů tvořily 4,8 %, zásoby výrobků 6,1 % a zálohy na zásoby 0,1 %. Je patrné, že nejvýznamnějšími položkami u podniků zabývajících se výrobou kuchyňského nábytku jsou zásoby materiálu a zboží. V průměru byly zásoby materiálu ve všech letech vždy nejobsáhlejší položkou zásob a to jak u mikropodniků, tak i u malých a středních podniků. Jediné dvě společnosti – KORYNA nábytek, a.s. a ALNUS, spol. s.r.o. – vlastnily jako nejpočetnější druh zásob zásoby zboží a to ve všech sledovaných letech. Obě tyto společnosti se od ostatních odlišují vysokou aktivací uvedenou ve výkazu zisku a ztrát, což tuto odchylku může vysvětlovat. Položku zálohy na zásoby využívalo jen malé množství podniků. Ze sledovaných 15-ti subjektů tyto zálohy na zásoby využívaly jen 2 společnosti dlouhodobě (HEVOS interier, s.r.o. a Lamont Rýmařov, s.r.o.), a v roce 2005 i jedna společnost střední velikosti (NADOP-VÝROBA NÁBYTKU, a.s). Můžeme tedy konstatovat, že zálohy na zásoby dlouhodoběji využívaly jen společnosti malé velikosti. Je tomu tak zřejmě z toho důvodu, že větší podniky jsou pro své dodavatele jedním z hlavních zdrojů příjmů, tudíž jim vychází vstříc a snaží se o rychlou dodávku i bez záloh. Naopak mikropodniky neodebírají příliš velké množství zásob a velmi často si zásoby dopravují na výrobnu samy. V absolutních číslech vzrostla od roku 2006 do roku 2009 výše zásob materiálu o 3,5 %, zásob zboží o 37,3 %, zásob nedokončené výroby a polotovarů o 56,8 %, a výše zásob výrobků dokonce o 98,2 %. Jediný pokles zaznamenaly zálohy na zásoby, které klesly o 83,2 %. Výrazný procentuální nárůst můžeme vidět zejména u zásob výrobků, zásob nedokončené výroby a polotovarů a poté zásob zboží. Právě tyto položky zásob způsobily procentuální pokles materiálu ve struktuře zásob i přes jeho růst v absolutních číslech.
29
6.3. Doba obratu zásob a obrat zásob Graf č. 3: Doba obratu zásob sledovaných podniků [dny]
60,7
60
50
Celkové zásoby
50,1
42,1
37,8
40
Zásoby materiálu 36,4
34,0 30
Zásoby zboží
27,4
26,5
22,7 20
20,5 14,9
10 4,5 0
3,1 2005
9,9
9,1
2,8
2,8
10,2
12,6 8,9
1,7 2006
1,6 2007
Zásoby nedokončené výroby a polotovarů
3,2 2,8 2,0 2008
Zásoby výrobků
2009
Zdroj: Zpracováno autorem na základě výročních zpráv jednotlivých podniků za roky 2005-2009
Pokud se zaměříme na graf č. 3, dojdeme k závěru, že do roku 2007 doba obratu celkových zásob klesala. V tomto roce (2007) byla nejnižší za sledované období (v průměru byla doba obratu zásob 34,0 dnů). Dá se tedy říci, že podnikům se dařilo do roku 2007 tuto dobu zkracovat, tedy zvyšovat obrat zásob. To mělo za následek větší počet obrátek a pro podniky tedy vyšší zisky. Vývoj byl do tohoto okamžiku pozitivní. Od roku 2007 však dochází k prodlužování doby obratu zásob, což má pro podnik negativní vliv, jelikož má v zásobách delší dobu vázán kapitál. V roce 2009 se doba obratu celkových zásob dokonce vyšplhala na 60,7 dnů. Nejvíce tento nárůst doby obratu celkových zásob způsobuje doba obratu materiálu (ta se od roku 2007 prodloužila o 15,9 dnů, tedy nastalo navýšení o 77,6 %) a doba obratu nedokončené výroby a polotovarů (ta se změnila z 2,8 dnů na 8,9 dnů, tedy nastal nárůst o neuvěřitelných 217,9 %). Tento nárůst doby obratu zásob od roku 2007 by se opět mohl přičíst celosvětové ekonomické krizi. Toto tvrzení je zapříčiněno zvýšením doby obratu zásob u všech 30
sledovaných podniků (jedinou výjimkou byla společnost HANÁK NÁBYTEK, a.s36). Je tedy zřejmé, že tento nárůst způsobil vnější činitel. Nejdelší dobu obratu zásob zaznamenal rok 2009, který byl krizí poznamenán nejvíce.
6.3.1. Doba obratu zásob a obrat zásob podle velikosti podniků Graf č. 4: Doba obratu zásob u sledovaných podniků podle velikosti [dny] 100 90
89,8
80
Malé podniky
76,3
70 64,3
60 51,6
50
50,9
50,8
49,1 48,0
40
46,4
Střední podniky
41,6
30 22,0
44,4
32,3
22,1
20 16,4 Mikropodniky
10 0 2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: Zpracováno autorem na základě výročních zpráv jednotlivých podniků za roky 2005-2009
36
Jediné společnosti HANÁK NÁBYTEK, a.s. se doba obratu zásob do roku 2007 zvyšovala a to zejména mezi
rokem 2005 a 2006. (Nutno však podotknout, že i tak byla doba obratu zásob u této společnosti jedna z nejkratších.) Toto navýšení bylo způsobeno velkým zvyšováním zásob oproti minulým rokům (zásoby byly navýšeny o 77,5 % v roce 2006 a o 36,6 % v roce 2007 oproti předešlým rokům). To vše zřejmě souvisí s novým otevřením rozsáhlého design centra ve Zlíně v roce 2005. (Zejména díky tomuto rozhodnutí se tržby společnosti zvýšily o 72 mil. Kč.) Společnost tedy musela navýšit stavy zásob, jelikož díky novému centru očekávala i nové zakázky. Je obtížné určit přesné množství, které bude pro společnost ideální, tudíž společnost vlastnila větší množství zásob, které způsobovaly delší dobu obratu. Větším množstvím zásob si však společnost zajistila plynulost výroby. Během dvou následujících let bylo díky zkušenostem upraveno množství zásob na potřebnou hodnotu a ve srovnání s ostatními dosahoval HANÁK NÁBYTEK, a.s. vynikající dobu obratu zásob.
31
Pokud jednotlivé podniky rozčleníme podle jejich velikosti, můžeme sledovat poměrně podobný vývoj u všech velikostních kategorií. V roce 2008 se však malé podniky lišily od ostatních zkrácením doby obratu zásob. V tomto roce nastal pokles doby obratu zásob u tří ze čtyř sledovaných malých podniků, což bylo zapříčiněno rostoucími tržbami (mikropodnikům i středním podnikům tržby v roce 2008 klesly). Nejvíce negativní hodnoty vykazuje rok 2009. Jak již bylo několikrát zmíněno, právě v tomto roce výrobci kuchyňských linek pocítili krizi naplno. Nejdelší dobu obratu mají malé podniky, což by mohlo vyvracet tvrzení, že díky exportu svých výrobků byly nejvíce postiženy podniky větší. Je ale nutno vzít v úvahu nesrovnatelné podmínky malých a středních podniků a zejména potom podmínky technické. Střední podniky disponují takovými technologiemi, že doba obratu zásob přesahující dva měsíce je opravdu dlouhá.
6.3.2. Doba obratu a obrat jednotlivých složek zásob Tab. č. 2: Průměrná doba obratu zásob [dny] Doba obratu celkových zásob [dny]
Doba obratu Doba obratu Doba obratu zásob Doba obratu zásob materiálu zásob zboží nedokončené výroby zásob výrobků [dny] [dny] [dny] a polotovarů [dny]
Průměrné hodnoty mikropodniků
28,2
22,5
1,3
3,6
0,7
Průměrné hodnoty malých podniků
55,7
25,5
21,0
6,3
2,9
Průměrné hodnoty středních podniků
47,9
28,7
13,4
2,7
3,0
42,1
25,4
10,6
4,0
2,1
Průměrné hodnoty
Zdroj: Zpracováno autorem na základě výročních zpráv jednotlivých podniků za roky 2005-2009
Průměrná doba obratu zásob za všech pět let byla u vybraných firem spočítána na 42,1 dnů. To znamená, že se celkové zásoby obrátily v průměru 8,6krát za rok. Z již zmíněné doby obratu zásob 42,1 dnů je celková průměrná doba obratu zásob materiálu 25,4 dnů, doba obratu zásob zboží 10,6 dnů, doba obratu zásob nedokončené výroby a polotovarů 4 dny a doba obratu zásob výrobků 2,1 dnů. Největší problém v obratu celkových zásob tedy vytváří doba obratu materiálu. Ten se do roka průměrně obrátí 14,2krát. Je tedy v zájmu podniků se na tento druh zásob zaměřit (spolu s nedokončenou výrobou a polotovary, jelikož právě tady nastal 32
v posledních letech nejprudší nárůst). Naopak nejvíce obratovým druhem zásob jsou výrobky. Za rok se v průměru obrátí 171,4krát. Tato velmi krátká doba v porovnání s ostatními druhy zásob je způsobena malými objemy množství výrobků. Nejkratší dobu obratu celkových zásob zaznamenaly mikropodniky. Jejich doba obratu jednotlivých druhů zásob byla v průměru vždy nejkratší. Nejvíce se však oproti ostatním podnikům lišily v době obratu zboží a výrobků. To bylo zapříčiněno nulovými zásobami zboží v letech 2008 a 2009 a nulovými zásobami výrobků v letech 2005-2007. Díky tomuto faktu, se jejich průměrné hodnoty doby obratu zásob zboží a výrobků výrazně zkrátily, čímž se zkrátila i průměrná doba obratu celkových zásob. Naopak nejdelší dobu obratu zásob zaznamenaly podniky malé. Malé podniky mají poměrně vysokou dobu obratu zboží (přibližuje se době obratu materiálu), což je hlavním důvodem vysokých hodnot celkových zásob. Malé podniky by se tedy měly zaměřit zejména na tento druh zásob a pokusit se snížit jeho dobu obratu. Na průměrnou dobu obratu zboží 21,0 dnů u malých podniků měly negativní vliv roky 2005 a 2009. U mikropodniků se doba obratu zásob za sledované pětiletí pohybovala v průměru kolem 28,2 dnů, což znamená roční rychlost obratu zásob zhruba 12,8krát. O tuto nízkou hodnotu se postarala zejména společnost WELLE – ing.Kaláb, s.r.o., která měla nejnižší průměr doby obratu zásob (v průměru 17,6 dnů) a tedy největší obrat zásob (20,5krát). Tato velmi nízká doba obratu zásob je způsobena zejména díky provádění renovací kuchyňských linek. Touto činností se společnost odlišuje od jiných a také díky tomuto má srovnatelné množství zásob, ale tržby mezi mikropodniky nejvyšší. Renovace kuchyňské linky není tak materiálově náročná jako výroba kuchyňské linky nové, ale za související služby si podnik nafakturuje peníze stejné. Tím je vysvětlena průměrná doba celkových zásob pouhých 17,6 dnů. Doba obratu celkových zásob malých podniků byla 55,7 dnů. Ve srovnání s mikropodniky je tato doba téměř dvakrát vyšší. Tyto průměrné hodnoty byly nejvíce ovlivněny podnikem ALNUS, spol. s.r.o., který zmíněný průměr značně navýšil. Vysoká hodnota doby obratu zásob (v průměru doba obratu zásob 139,9 dnů a v roce 2009 byla doba obratu celkových zásob dokonce 168,6 dnů) je způsobena držením vysokých zásob materiálu a zboží. V průměru společnost vlastní zhruba dvanáctinásobné množství než zbylé malé podniky, čímž se doba obratu zásob samozřejmě velmi prodlužuje. Naopak společnost Hartman a spol, s.r.o. se může chlubit vůbec nejkratší průměrnou dobou obratu 33
celkových zásob za sledované období a to 13,4 dnů. V roce 2007 tato doba byla dokonce pouhých 9,7 dnů. Z části je tato krátká doba ovlivněna výrobou kuchyňských dveří, které podnik prodává ostatním podnikům zabývajících se výrobou kuchyňských linek. Tyto dveře je společnost běžně schopna vyrobit a předat zákazníkovi do druhého dne ode dne objednávky. Navíc má společnost dodavatele, od kterého nakupuje většinu zásob, v těsné blízkosti sídla podniku. Výdaje vyložené na zásobování jsou tedy minimální a podnik může realizovat v podstatě neomezené množství dodávek zboží. To vše přispívá k minimálnímu skladování zásob a velké roční rychlosti obratu zásob (v průměru 26,9krát). Poslední skupina složená z podniků střední velikosti má průměrnou dobu obratu zásob 47,9 dnů. Podniky KORYNA nábytek, a.s. a HANÁK NÁBYTEK, a.s. se od tohoto průměru odlišovaly nejvíce. HANÁK NÁBYTEK, a.s. tento průměr se svým obratem zásob 22krát do roka a svou průměrnou dobou obratu zásob 16,4 dnů značně snížil. Tato nízká doba obratu je způsobena zejména technologickým vybavením a možnostmi podniku. V oblasti výroby kuchyní je šíře používaného materiálu veliká, ale společnost HANÁK NÁBYTEK, a.s. si sama obstarává výrobu základního materiálu pro výrobu kuchyňských linek a to DVD různých dezénů, laků a dýh. Podnik si tento materiál vyrábí přímo na konkrétní zakázku, tudíž nemusí skladovat přebytečný (zbylý) materiál, ani materiál na případné reklamace, jelikož při jeho potřebě mu nedělá problém ho opakovaně vyrobit ve stejné barevnosti i kvalitě. Oproti tomu KORYNA nábytek, a.s. vlastní velké skladovací plochy, tudíž je samozřejmé, že množství zásob a s ním spojená doba obratu bude větší. Konkrétně průměrná doba obratu celkových zásob byla 78,2 dnů, tudíž obrat zásob proběhl 4,6krát.
34
6.4. Objem relativně uvolněného majetku Graf č. 5: Objem relativně uvolněného majetku sledovaných podniků [mil. Kč] 6 4 mikropodniky 2,2
mil. Kč
2 0
0,0
0,0
-0,2 malé podniky
-2 -3,1 -4 střední podniky -6 -8 průměr
-10 2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: Zpracováno autorem na základě výročních zpráv jednotlivých podniků za roky 2005-2009
Jak je patrné z grafu č. 5, průměrný objem relativně uvolněného majetku všech sledovaných podniků kopíroval průběh krize v nábytkářském průmyslu. Od roku 2005 do roku 2007 se podnikům dařilo navyšování relativně uvolněného majetku. Dělo se tak na základě zvyšování tržeb a snižování doby obratu zásob. V roce 2007 bylo navýšení oproti roku 2005 o 2,2 mil. Kč. V roce 2007 však nastal zlom a objem relativně uvolněného majetku začal klesat. V roce 2009 jsou jeho hodnoty nejkritičtější. V roce 2009 klesl relativně uvolněný majetek oproti roku 2005 o 3,1 mil. Kč, oproti roku 2007, ve kterém bylo dosaženo nejlepších výsledků, klesl dokonce o 5,3 mil. Kč. Toto prudké snižování objemu relativně uvolněného majetku bylo zapříčiněno prudkým nárůstem doby obratu zásob. Tato doba se od roku 2007 prodloužila z 34,0 dnů na 60,7 dnů v roce 2009. Doba obratu zásob byla prodloužena poklesem tržeb, které z původní hodnoty 142,5 mil. Kč v roce 2007 klesly na 60,9 mil. Kč v roce 2009. Tržby začaly klesat díky úbytku koupěschopné poptávky. Průměrný objem zásob se pohyboval od roku 2007 do roku 2009 kolem 20,5 mil. Kč a téměř se neměnil. Pokud se zaměříme na podniky podle velikosti, zjistíme odchylku od celkového vývoje u podniků střední velikosti v roce 2006. Tyto podniky zde přichází o relativně 35
uvolněný majetek v hodnotě 867 tis. Kč. Tento propad ovlivnila zejména společnost HANÁK NÁBYTEK, a.s., která prodloužila dobu obratu zásob mezi lety 2005 a 2006 o 65,0 %. Tato negativní změna doby obratu zásob byla způsobena velkým navýšením zásob (o 77,5 %). Toto navýšení se uskutečnilo díky otevření nového rozsáhlého design centra ve Zlíně, jak již bylo popisováno v kapitole 6.3. Dalším výkyvem oproti celkovému vývoji bylo snížení relativně uvolněného majetku malých podniků v roce 2007. Toto snížení bylo zapříčiněno zvýšením doby obratu zásob společnosti HEVOS interier, s.r.o. Doba obratu zásob byla způsobena snížením tržeb za vlastní výrobky a služby (objem zásob byl téměř stejný). Naopak došlo u malých podniků k lepšímu hospodaření s majetkem v roce 2008, kdy je zaznamenán pozitivní vývoj oproti ostatním podnikům. To vysvětluje i odlišný vývoj grafu č. 4 doby obratu zásob, kdy se malým podnikům jako jediným podařilo v roce 2008 dobu obratu zásob snížit.
36
7. Optimální výše oběžného majetku nábytkářských podniků 7.1. Obratový cyklus peněz Graf č. 6: Obratový cyklus peněz [dny] 120 100
99,6
105,2 77,7
80
40
83,4
73,5
60
Aktivní složka
39,0 18,0
20
7,9
14,6
35,0 Obratový cyklus peněz
0 -20 -40
-60,6
-60
-59,7
-65,6
-68,8 -70,2
-80 2005
2006
2007
2008
Pasivní složka
2009
Zdroj: Zpracováno autorem na základě výročních zpráv jednotlivých podniků za roky 2005-2009
Průměrný obratový cyklus peněz za sledované období byl 17,7 dnů37. Tento průměrný cyklus tvoří 83,5denní aktivní složka. Ta vypovídá o tom, že podniky z peněz, z kterých byly nakoupeny zásoby, obdrží opět peníze za již prodané výrobky za 83,5 dnů. Z toho činí 42,8 dnů doba obratu zásob a 40,7 dnů doba inkasa. Pasivní složka obratového cyklu peněz činila v průměru 65,8 dnů. Touto pasivní složkou je myšlena doba odkladu plateb, která je delší (o 25,1 dnů) než doba inkasa, což je pozitivní výsledek. Z grafu je opět patrný pozitivní vývoj hodnot do roku 2007 a poté dostavení se vývoje negativního. V roce 2007 byl celkový obratový cyklus peněz dokonce 7,9 dnů. Tato velmi nízká hodnota byla zapříčiněna vysokým obratem zásob (doba obratu zásob činila 35,3 dnů) a krátkou dobou inkasa (38,2 dnů). Doba odkladu plateb tento nízký obratový cyklus peněz neovlivnila, neboť dosahovala průměrných hodnot (65,6 dnů).
37
Celý obratový cyklus byl počítán bez účasti společnosti Galley s.r.o., která by všechny výsledky značně zkreslila. Tato společnost měla průměrnou dobu odkladu plateb 1 334 dnů, v roce 2009 dokonce 4 284 dnů. Rapidně by tedy zkreslila OCP i výpočet optimálního množství oběžného majetku. Společnost Galley s.r.o. v roce 2009 vykazovala tržby za prodej vlastních výrobků a služeb a zboží 1,6 mil. Kč, oproti tomu krátkodobé závazky činily 18,8 mil. Kč.
37
Nejhorším rokem z hlediska obratového cyklu peněz nebyl překvapivě rok 2009, ale rok 2005. Stalo se tak díky neustálému prodlužování odkladu plateb, který se od roku 2005 do roku 2009 prodloužil o 9,6 dnů (tedy o 15,8 %). Doba obratu zásob, i doba inkasa byla v roce 2009, oproti roku 2009 delší, ovšem v součtu pouze o 5,6 dnů (o 5,6 %). Nejpodstatnější vliv tedy měla doba odkladu plateb, díky níž byl obratový cyklus peněz nejdelší v roce 2005, kdy činil 39,0 dnů. Jelikož dodavatelé také pocítili snížení poptávky od výrobců kuchyní (ti totiž již nepotřebovali tak časté a velké objemy dodávek), proto bylo jejich snahou si své stálé odběratele udržet a tudíž byli ochotni dobu splácení faktur od výrobců kuchyňského nábytku prodloužit.
Tab. č. 3: Obratový cyklus peněz podniků podle jejich velikosti [dny] Mikropodniky
Malé podniky
Střední podniky
průměr
Průměrná doba obratu zásob
26,5
56,3
48,3
42,8
Průměrná doba inkasa
35,0
49,7
39,2
40,7
Průměrná aktivní složka
61,5
106,0
87,5
83,5
Průměrná pasivní složka
–60,0
–73,2
–65,7
–65,8
1,5
32,8
21,8
17,7
Průměrný obratový cyklus peněz
Zdroj: Zpracováno autorem na základě výročních zpráv jednotlivých podniků za roky 2005-2009
Pokud se zaměříme na jednotlivé podniky podle velikosti, dojdeme ke zjištění, že nejkratší obratový cyklus peněz měly mikropodniky (1,5 dnů), které dokonce v letech 2007 a 2008 dosahovaly záporného obratového cyklu peněz (–17,3 a –7,6 dnů). Mikropodniky vykazovaly v průměru nejkratší hodnoty všech sledovaných položek (tedy doby obratu zásob, doby inkasa i doby odkladu plateb). Na jejich nejkratší obratový cyklus peněz se nejvíce podílela krátká doba obratu zásob. Největší podíl na nejkratším obratovém cyklu peněz měla společnost NOVÝ INTERIER TRADE s.r.o., jejíž délka obratového cyklu peněz byla neuvěřitelných -48,4 dnů. Tato doba byla složena s poměrně krátké doby obratu zásob (35,3 dnů), velmi krátké doby inkasa (13,2 dnů) a velmi dlouhé době odkladu plateb (96,9 dnů). Záporné hodnoty, které si společnost NOVÝ INTERIER TRADE s.r.o. dokázala udržet po všechny sledované roky, jsou pro podnik velmi výhodné, jelikož podnik platí svým dodavatelům již z peněz získaných za prodej výrobků.
38
Nejvíce negativní vliv na celkový obratový cyklus peněz měla společnost ALNUS, spol. s.r.o., která se řadí do malých podniků. Ta měla obratový cyklus peněz v průměru 110,0 dnů. Nejvíce byl tento cyklus ovlivněn dobou obratu zásob (139,9 dnů), kterou měla tato společnost také nejdelší ze všech sledovaných podniků. Dalším negativním faktem byla doba obratu pohledávek, kterou společnost ALNUS, spol. s.r.o. měla o téměř 70 % delší, než byl sledovaný průměr. Zejména díky této společnosti dosahovaly podniky malé velikosti nejhoršího obratového cyklu. 7.2. Jednodenní náklady Graf č. 7: Jednodenní náklady sledovaných podniků podle jejich velikosti [tis. Kč] 1 200
1 094
1 058
1 133
1 105 Střední podniky
1 000 800
tis. Kč
Průměr 600 400
404
417
448
443
424 Malé podniky
200 85 32
96 31
100 41
0 2005
2006
2007
105 52 2008
163 95 48
Mikropodniky
2009
Zdroj: Zpracováno autorem na základě výročních zpráv jednotlivých podniků za roky 2005-2009
Jak je patrné z grafu č. 7, vývoj celkových jednodenních nákladů od roku 2006 do roku 2008 vykazoval mírně rostoucí tendenci. V roce 2009 se projevily důsledky krize, což způsobilo propad celkových jednodenních nákladů, které klesly oproti roku 2008 o 63,2 %. Nejvýraznější propad průměrných jednodenních nákladů zaznamenaly podniky střední velikosti, u kterých došlo zejména díky snížení poptávaných výrobků k výraznému propadu celkových nákladů, na čemž se podílel zejména pokles nákladů na spotřebu materiálu a energie a mzdových nákladů. U mikropodniků a malých podniků nedošlo k tak výraznému poklesu. Avšak i zde byl zaznamenán pokles nákladů o 9,5 % u malých a o 7,7 % u mikropodniků. I v těchto případech hlavní podíl na poklesu nákladů měly náklady na spotřebu materiálu a energie a mzdové náklady. 39
Z toho plyne, že mezi lety 2008 a 2009 došlo k propouštění zaměstnanců ve sledovaných podnicích. Dalším významnou skutečností byl pokles zakázek, který způsobil pokles nákladů na spotřebu materiálu a energie. 7.3. Kapitálová potřeba Graf č. 8: Kapitálová potřeba sledovaných podniků rozdělených podle velikosti [mil. Kč] 24,6
25
23,6 Střední podniky
20,5
20
19,8 17,1
15 mil. Kč
Průměr 10
9,3
5
3,5
9,0 7,8 6,1 2,1
0
7,4 7,0
1,9
Malé podniky
3,4 0,1
-0,1 -0,2
-1,4
-1,0 Mikropodniky
-5 2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: Zpracováno autorem na základě výročních zpráv jednotlivých podniků za roky 2005-2009
Kapitálová
potřeba
pro
financování
oběžného
majetku
byla
sestavena
prostřednictvím průměrných celkových jednodenních nákladů a obratového cyklu peněz. Je patrné a logické, že střední podniky potřebují největší kapitálovou potřebu na financování oběžného majetku. Jejich náklady jsou v průměru 24,6krát větší než náklady mikropodniků. Střední podniky se svým vývojem v roce 2009 odlišují od ostatních – to vše souvisí s prudkým poklesem jednodenních nákladů, který se u malých podniků a mikropodniků nevyskytoval v tak velké míře. Mikropodniky naopak vykazují nejnižší kapitálovou potřebu, v letech 2005-2008 jsou hodnoty dokonce v záporných číslech. Tento jev je způsoben zápornou délkou obratového cyklu peněz, která byla způsobena zejména velmi krátkou dobou obratu zásob.
40
Tab. č. 4: Průměrná kapitálová potřeba jednotlivých podniků [tis. Kč]
Mikropodniky
Průměrná kapitálová potřeba [tis. Kč]
NOVÝ INTERIER TRADE s.r.o
–2 560
Malé podniky
Hartman a spol, s.r.o
Průměrná kapitálová potřeba [tis. Kč]
–2 333
Střední podniky
Libovický s.r.o HANÁK NÁBYTEK, a.s.
Průměrná lapitálová potřeba [tis. Kč]
–1 038
WELLE ing.Kaláb, s.r.o
–920
Lamont Rýmařov, s.r.o
IRNA CENTRUM, s.r.o.
–217
HEVOS interier, s.r.o
3 075
KORYNA nábytek, a.s.
ALNUS, spol. s r.o.
9 973
NADOP-VÝROBA NÁBYTKU, a.s
13 805
SYKORA, spol. s r.o
62 766
Infini a.s
288
Ra + Ja, s.r.o
384
917
6 527 11 709
Zdroj: Zpracováno autorem na základě výročních zpráv jednotlivých podniků za roky 2005-2009
Průměrná kapitálová potřeba pro financování oběžného majetku u námi sledovaných podniků zabývajících se výrobou kuchyňských linek činí 7,5 mil. Kč. U mikropodniků je možné dosáhnout kapitálové potřeby až –4,0 mil. Kč (toho docílila v roce 2008 společnost NOVÝ INTERIER TRADE s.r.o., jejíž průměrná kapitálová potřeba byla –2,6 mil. Kč). Této hodnoty podnik docílil díky velmi krátké době obratového cyklu peněz, kterého bylo dosaženo zejména velmi krátkou průměrnou dobou obratu pohledávek (necelé dva týdny) a naopak velmi dlouhou průměrnou dobou odkladu plateb (přes tři měsíce). Nejoptimálnější kapitálové potřeby u malých podniků dosáhla společnost Hartman a spol, s.r.o., u níž kapitálová potřeba činila v průměru –2,3 mil. Kč (v roce 2006 dokonce –5,3 mil. Kč). Tohoto výsledku bylo dosaženo zejména díky velmi krátké době obratu zásob (necelé dva týdny). Všechny ostatní důležité ukazatele dosahovaly průměrných až podprůměrných hodnot. U středních podniků nalezneme nejoptimálnější množství oběžného majetku u společnosti Libovický s.r.o, která dosáhla úrovně kapitálové potřeby -1,0 mil. Kč. Této hodnoty bylo dosaženo zejména díky krátké době obratu zásob v kombinaci s dlouhou dobou odkladu plateb oproti ostatním podnikům v dané velikostní kategorii. Na základě zjištěných skutečností může být vyvozen závěr, že bez ohledu na velikost podniku, je podnik schopen financovat svůj oběžný majetek z cizích zdrojů. To znamená, že podnik má možnost si vyjednat u dodavatelů dostatečně dlouhý odklad plateb 41
závazků, což vede k situaci, že je kapitálová potřeba na financování oběžných aktiv placena přímo z tržeb. To přináší podnikům úsporu díky malé vázanosti majetku v oběžných aktivech. U mikropodniků je dosahování záporných hodnot kapitálové potřeby snazší (podařilo se to třem podnikům z pěti) a to zejména díky nesrovnatelně nižším nákladům, které podnik vynaloží a také díky velmi krátké době obratu zásob, která značně snižuje obratový cyklus peněz. U středních podniků je dosahování záporné kapitálové potřeby ztíženo vysokými náklady, ale také nesnadností podniků dosáhnout tak krátké doby obratu zásob, jako se to daří mikropodnikům.
42
Využití výsledků práce v praxi Pro praxi může být přínosný zejména výpočet kapitálové potřeby. Samozřejmě nelze určit přesné množství oběžných aktiv, které by bylo pro každý podnik optimální. Objevuje se mnoho odlišných faktorů působící na každý podnik v jiné míře a tudíž je pro každý podnik jiné optimální množství oběžného majetku. Objevuje se zde však jakási paralela a podle výpočtů provedených v práci lze konstatovat, že podniky vyrábějící kuchyňský nábytek (bez ohledu na jejich velikost) jsou schopny financovat svá oběžná aktiva z cizích zdrojů. U mikropodniků dosáhla nejoptimálnějšího množství oběžného majetku společnost NOVÝ INTERIER TRADE s.r.o., jejíž kapitálová potřeba činila v roce 2008 4,0 mil. Kč a průměrná hodnota za sledované pětiletí byla 2,6 mil. Kč. Od ostatních mikropodniků se společnost NOVÝ INTERIER TRADE s.r.o. odlišovala zejména velmi dlouhou dobou odkladu plateb (přes tři měsíce). Je tedy jasné, že svou výhodu nad ostatními získal tento podnik díky ochotným dodavatelům a schopnosti vyjednat pro sebe dobré podmínky. Sledované mikropodniky by tedy mohly reálně prodloužit dobu odkladu plateb v průměru o 47,6 % a tím se přiblížit k optimálnímu množství oběžných aktiv. Nejoptimálnější kapitálové potřeby u malých podniků dosáhla společnost Hartman a spol, s.r.o., u níž kapitálová potřeba v roce 2006 činila 5,3 mil. Kč a průměrná hodnota za období 2005-2009 byla 2,3 mil. Kč. Tohoto výsledku bylo dosaženo zejména díky velmi krátké době obratu zásob (necelé dva týdny). Od ostatních malých podniků se jinými hodnotami společnost neodlišovala. Sledované malé podniky by tedy měly být schopny dobu obratu zásob v průměru zkrátit o neuvěřitelných 428,8 %. Tím by se značně přiblížily k optimálnímu množství oběžného majetku. U podniků střední velikosti nalezneme nejoptimálnější množství oběžného majetku u společnosti Libovický s.r.o, která dosáhla úrovně kapitálové potřeby 4,2 mil. Kč v roce 2009, přičemž průměrná hodnota činila 1,0 mil. Kč. Této hodnoty bylo v porovnání s ostatními středními podniky dosaženo zejména díky krátké době obratu zásob v kombinaci s dlouhou dobou odkladu plateb. Pro přiblížení se k optimálnímu množství oběžného majetku by střední podniky měly zapracovat na snížení doby obratu zásob v průměru o 86,0 % a o prodloužení dobu odkladu plateb v průměru o 7,9 %.
43
Samozřejmě vždy lze najít další způsob, jak dosáhnout ještě lepších výsledků – ani výše zmíněné podniky nevlastní úplně optimální množství zásob. Ovšem nejvíce se tomuto množství přibližují a pro ostatní společnosti podnikající ve stejném oboru by tedy mělo být reálné dosáhnout těchto hodnot.
44
Závěr Základním faktorem ovlivňujícím veškeré výsledky byla celosvětová finanční krize. Krize vznikla v USA již v roce 2007 a její hlavní příčinou bylo neúměrně vysoké zadlužování amerických domácností a jejich následná neschopnost splácet své dluhy (zejména úvěry na nemovitosti). V důsledku celosvětové globalizace ekonomik se krize přesunula do celého světa. V ČR se projevila nejvíce koncem roku 2008. V nábytkářském odvětví měla krize však spíše sekundární dopad (tzn., že se naplno projevila v roce 2009). Primární dopad krize pocítily zejména developerské společnosti, jelikož došlo k poklesu výstavby nových budov. To vše mělo samozřejmě vliv i na výrobce nábytku, kterým rapidně klesly tržby i poptávka po jejich výrobcích. Výrobci nábytku (i kuchyňského) se tedy začali orientovat na kvalitnější, tudíž i dražší zboží. Dražší výrobky by měly zajistit vyšší tržby a tím kompenzovat nižší objemy výroby. Také se viditelně změnila struktura oběžného majetku. Došlo ke snižování pohledávek (zejména dlouhodobých) a navyšování krátkodobého finančního majetku. Nejobjemnější položkou však po celou dobu byly zásoby, které v průměru tvořily 41,9 % oběžného majetku. Krize a tedy i pokles poptávky po kuchyňských výrobcích se projevil zejména u firem, které vyvážely výrobky a zboží na zahraniční trhy (jako například do USA a západoevropských zemí). Rapidní pokles tržeb tedy zaznamenaly zejména podniky střední velikosti. K poklesu tržeb došlo však u všech podniků, nehledě na jejich velikost. U mikropodniků a malých podniků se krize projevila v menší míře. Hlavní část poptávky po výrobcích mikropodniků a malých podniků představují zejména tuzemští odběratelé, u nichž nedošlo k tak výraznému poklesu poptávky po výrobcích a zboží jako u zahraničních odběratelů. Nejkratší dobu obratu zásob dosahovaly podniky zabývající se výrobou kuchyňských linek v roce 2007, kdy tato doba byla 34,0 dnů. Hodnota doby obratu zásob celého nábytkářského průmyslu činila v tomto roce 66,0 dnů38. Stejně tak obratový cyklus peněz měli výrobci kuchyňského nábytku (8,0 dnů) v roce 2007 oproti nábytkářskému průmyslu (69,0 dnů) vynikající. Způsobila to zejména doba obratu zásob a doba obratu 38
Zpracováno autorem z podkladu dostupném na Http://www.mpo.cz [online]. 2010 [cit. 2011-03-29]. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009. Dostupné z WWW: .
45
pohledávek. Je patrné, že podniky zabývající se výrobou kuchyňského nábytku dosahují ve srovnání s celkovým nábytkářským průmyslem velmi pozitivních hodnot. Je tomu tak zejména díky výrobě nábytku na míru, která ovlivňuje nákup i dobu zpracování zásob. Výroba na míru zákazníkovi samozřejmě ve výrobě nábytku není výjimkou, ale u výroby kuchyňského nábytku je pravidlem. Z celkového hlediska se podnikům vyrábějícím kuchyňský nábytek ekonomicky daří, což demonstruje srovnání výsledků s nábytkářským průmyslem, ale i to, že většina sledovaných podniků dosahovala i přes ekonomickou krizi kladného hospodářského výsledku.
46
Summary This bachelor thesis analyses the short-term assets in the furniture companies, focusing on manufacturers of kitchen furniture. Thesis has focused on a representative sample of fifteen companies. They were divided into groups according its size to ensure more meaningful value of the results. The bachelor thesis also solved the factors having major impact on the amount and structure of short-term assets. The most basic factors are the size of company, technical factors, produced wide range, strategic business development and macroeconomic factors. At the end of 2008, and especially in the in 2009 furniture industry was hit by the global economic crisis. Manufacturers of kitchen furniture ordered stock in the exact amount of a particular commision, which greatly influenced the studied factors. In comparison with the national average, companies producing kitchen furniture are perform better than companies producing different kind of furniture. In particular, the inventory turnover and the turnover cycle of money was affected. Both indicators have been very positive. In calculating capital requirements was achieved positive values. All company´s categories by size has been able to reach minus values. This means that the capital needed to finance short-term assets are paid directly from the sales.
47
Použitá literatura: 1. BUCHTOVÁ, J., 2004. Podvojné účetnictví pro podnikatele: programová učebnice: včetně základů s výkladem a cvičebními testy. Ostrava, Mirago, 298 s. ISBN 80-86617-18-1. s. 131 2. HOLEČKOVÁ, J., 2008. Finanční analýza firmy. Praha, ASPI. 208 s. ISBN 80-7357-392-8. 3. KALOUDA, F., 2004. Základy firemních financí. Šlapanice, Olprint, Jaroslav Olejko, 106 s. ISBN 80-210-3584-6. 4. KISLINGEROVÁ, E., 2010. Manažerské finance. Praha : C.H. Beck. 811 s. ISBN 978-807400-194-9. 5. KONEČNÝ, M., 1997. Podniková ekonomika : (pro obor podnikové finance a obchod). Brno, PC-DIR, spol. s. r. o. - Nakladatelství. 275 s. ISBN 80-214-0880-4. 6. KUPČÁK, V., 2006. Ekonomika lesního hospodářství. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 258 s. ISBN 80-7157-998-X. 7. OTRUSINOVÁ, M.; KUBÍČKOVÁ, D., 2011. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví. Praha : C.H. Beck, 178 s. ISBN 80-7400-342-4. 8. POLSTER, P., 2002. Podniková ekonomika (cvičení). Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 9. SEDLÁČEK, J., 2007. Finanční analýza podniku. Brno, Computer Press, 154 s. ISBN 80-2511830-6. 10. SCHOLLEOVÁ, H., 2008. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada publishing. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9. s. 81 11. STROUHAL, J., 2006. Finanční řízení firmy v příkladech: co odhalí finanční analýza, kdy je investice výhodná. Brno: Computer Press. 178 s. ISBN 80-251-0913-5. 12. SŮVOVÁ, H., 1999. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Praha, Bankovní institut, 622 s. ISBN 80-7265-027-0. 13. SYNEK, M. 2007. Manažerská ekonomika. Praha, C.H. Beck, 464 s. ISBN 80-247-1992-4. 14. SYNEK, M. 2010. Podniková ekonomika. Praha, C.H. Beck, 498 s. ISBN 80-7400-336-3. 15. ŽIŽKA, M.; MARŠÍKOVÁ, K., 2010. Ekonomika a řízení podniku (pro kombinovanou formu studia). Liberec : Vysokoškolský podnik Liberec. 276 s. 978-7372-667-6.
Internetové zdroje: 1. Http://www.unium.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-22]. ZF - Základy financování. Dostupné z WWW:. 2. Http://www.mpo.cz [online]. 2010 [cit. 2011-03-29]. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009. Dostupné z WWW: . 3. Http://www.justice.cz
Ostatní zdroje: 1. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In Sbírka zákonů, Česká republika. Hlava II: Obsahové vymezení některých položek rozvahy (bilance), §9. 2. Účetní výkazy sledovaných podniků za roky 2005-2009
48
Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Průměrná výše oběžného majetku sledovaných podniků[Kč] ...................... 26 Tabulka č. 2: Průměrná doba obratu zásob [dny] ............................................................. 34 Tabulka č. 3: Obratový cyklus peněz podniků podle jejich velikosti [dny] ....................... 39 Tabulka č. 4: Průměrná kapitálová potřeba jednotlivých podniků [tis. Kč] ....................... 42
Seznam grafů: Graf č. 1: Struktura oběžného majetku sledovaných podniků [%] .................................... 28 Graf č. 2: Struktura zásob sledovaných podniků [%]........................................................ 29 Graf č. 3: Doba obratu zásob sledovaných podniků [dny] ................................................ 31 Graf č. 4: Doba obratu zásob u sledovaných podniků podle velikosti [dny]...................... 33 Graf č. 5: Objem relativně uvolněného majetku sledovaných podniků [mil. Kč] .............. 36 Graf č. 6: Obratový cyklus peněz [dny] ........................................................................... 38 Graf č. 7: Jednodenní náklady sledovaných podniků podle jejich velikosti [tis. Kč] ........ 40 Graf č. 8: Kapitálová potřeba sledovaných podniků rozdělených podle velikosti [mil. Kč] .......... 41
Seznam příloh: Příloha č. 1: Doba obratu zásob jednotlivých podniků [dny] Příloha č. 2: Doba obratu materiálu jednotlivých podniků [dny] Příloha č. 3: Doba obratu zboží jednotlivých podniků [dny] Příloha č. 4: Doba obratu nedokončené výroby a polotovarů jednotlivých podniků [dny] Příloha č. 5: Doba obratu výrobků jednotlivých podniků [dny] Příloha č. 6: Objem relativně uvolněného majetku jednotlivých podniků [Kč] Příloha č. 7: Obratový cyklus peněz jednotlivých podniků [dny] Příloha č. 8: Kapitálová potřeba jednotlivých podniků [tis. Kč]
49
Příloha č. 1: Doba obratu zásob jednotlivých podniků [dny] Doba obratu zásob [dny] 2005 ALNUS, spol. s r.o. Galley s.r.o. HANÁK NÁBYTEK, a.s. Hartman a spol, s.r.o. HEVOS interier, s.r.o. Infini a.s. IRNA CENTRUM, s.r.o. KORYNA nábytek, a.s. Lamont Rýmařov, s.r.o. Libovický s.r.o. NADOP-VÝROBA NÁBYTKU, a.s. NOVÝ INTERIER TRADE s.r.o. Ra + Ja, s.r.o. SYKORA, spol. s r.o. WELLE ing.Kaláb, s.r.o.
164,5 11,2 9,7 x 48,0 x x 83,6 16,3 x 57,7 x 37,7 55,5 17,1
2006
2007
126,5 22,8 16,0 15,1 46,4 19,9 29,7 81,6 15,6 23,4 52,5 31,2 13,1 58,3 15,6
123,5 15,3 19,5 9,7 55,3 21,6 17,4 70,6 14,7 16,4 49,2 17,3 13,9 52,2 13,1
2008 116,2 51,2 20,2 10,6 51,1 19,8 21,8 77,1 14,2 29,2 54,3 38,3 43,3 64,6 19,2
2009 168,6 75,4 x 18,0 82,9 33,6 19,8 x x 45,4 66,1 54,6 59,6 81,3 23,2
průměr 139,9 35,2 16,4 13,4 56,7 23,7 22,2 78,2 15,2 28,6 56,0 35,4 33,5 62,4 17,6
x…hodnoty neuvedeny
Příloha č. 2: Doba obratu materiálu jednotlivých podniků [dny] Doba obratu materiálu [dny] 2005 ALNUS, spol. s r.o. Galley s.r.o. HANÁK NÁBYTEK, a.s. Hartman a spol, s.r.o. HEVOS interier, s.r.o. Infini a.s. IRNA CENTRUM, s.r.o. KORYNA nábytek, a.s. Lamont Rýmařov, s.r.o. Libovický s.r.o. NADOP-VÝROBA NÁBYTKU, a.s NOVÝ INTERIER TRADE s.r.o. Ra + Ja, s.r.o. SYKORA, spol. s r.o. WELLE - ing.Kaláb, s.r.o.
58,7 10,7 9,0 x 25,7 x x 38,1 7,8 x 37,3 x 37,7 36,8 12,6
2006 44,9 22,6 15,3 15,1 25,1 19,9 29,7 27,8 7,2 21,5 36,3 11,1 13,1 38,5 12,9
2007 47,0 15,2 17,3 9,8 29,6 18,5 17,4 22,1 6,3 15,9 36,4 11,5 13,9 34,1 13,1
2008 46,4 51,2 16,5 10,6 25,1 16,9 21,8 22,1 6,8 25,1 37,2 23,0 43,4 38,8 12,6
2009 66,8 75,4 x 18,0 39,2 23,0 19,9 x x 36,1 41,8 24,8 28,8 46,8 15,8
průměr 52,8 35,0 14,5 13,4 28,9 19,5 22,2 27,5 7,0 24,6 37,8 17,6 27,4 39,0 13,4
x…hodnoty neuvedeny
Příloha č. 3: Doba obratu zboží jednotlivých podniků [dny] Doba obratu zboží [dny] ALNUS, spol. s r.o. Galley s.r.o. HANÁK NÁBYTEK, a.s. Hartman a spol, s.r.o. HEVOS interier, s.r.o. Infini a.s. IRNA CENTRUM, s.r.o. KORYNA nábytek, a.s. Lamont Rýmařov, s.r.o. Libovický s.r.o. NADOP-VÝROBA NÁBYTKU, a.s NOVÝ INTERIER TRADE s.r.o. Ra + Ja, s.r.o. SYKORA, spol. s r.o. WELLE - ing.Kaláb, s.r.o.
2005 76,3 0,5 0 x 8,2 x x 37,4 7,8 x 0,1 x 0 18,7 0
2006 53,7 0,2 0 0 7,6 0 0 40,5 6,5 0,0 0,1 20,1 0 19,7 0
2007 51,2 0,2 0 0 9,6 0 0 39,8 5,8 0,5 0,0 11,4 0 18,1 0
2008 59,9 0 0 0 13,5 0 0 43,5 6,0 4,1 0,1 0 0 25,7 0
2009 85,1 0 x 0 22,4 0 0 x x 9,3 0,1 0 0 34,5 0
průměr 65,2 0,2 0 0 12,3 0 0 40,3 6,5 3,5 0,1 7,9 0 23,4 0
x…hodnoty neuvedeny
Příloha č. 4: Doba obratu nedokončené výroby a polotovarů jednotlivých podniků [dny] Doba obratu nedokončené výroby a polotovarů [dny] 2005 ALNUS, spol. s r.o. Galley s.r.o. HANÁK NÁBYTEK, a.s. Hartman a spol, s.r.o. HEVOS interier, s.r.o. Infini a.s. IRNA CENTRUM, s.r.o. KORYNA nábytek, a.s. Lamont Rýmařov, s.r.o. Libovický s.r.o. NADOP-VÝROBA NÁBYTKU, a.s NOVÝ INTERIER TRADE s.r.o. Ra + Ja, s.r.o. SYKORA, spol. s r.o. WELLE - ing.Kaláb, s.r.o.
29,5 0 0,7 x 1,1 x x 4,0 0 x 5,5 x 0 0 4,5
2006 27,8 0 0,7 0 2,0 0 0 3,1 0 0 6,0 0 0 0 2,7
2007 25,2 0 2,2 0 3,2 3,1 0 2,7 0 0 6,3 0 0 0 0
2008 9,9 0 3,7 0 2,1 3,0 0 2,6 0 0 9,8 10,8 0 0 6,6
2009 16,7 0 x 0 8,2 10,7 0 x x 0 15,3 18,2 30,9 0 7,4
průměr 21,8 0 1,8 0 3,3 4,2 0 3,1 0 0 8,6 7,3 6,2 0 4,2
x…hodnoty neuvedeny
Příloha č. 5: Doba obratu výrobků jednotlivých podniků [dny] Doba obratu výrobků [dny] 2005 ALNUS, spol. s r.o. Galley s.r.o. HANÁK NÁBYTEK, a.s. Hartman a spol, s.r.o. HEVOS interier, s.r.o. Infini a.s. IRNA CENTRUM, s.r.o. KORYNA nábytek, a.s. Lamont Rýmařov, s.r.o. Libovický s.r.o. NADOP-VÝROBA NÁBYTKU, a.s NOVÝ INTERIER TRADE s.r.o. Ra + Ja, s.r.o. SYKORA, spol. s r.o. WELLE - ing.Kaláb, s.r.o.
2006
0 0 0 x 12,9 x x 4,0 0 x 13,9 x 0 0 0
0 0 0 0 11,4 0 0 4,3 0 0 10,1 0 0 0 0
2007
2008
0 0 0 0 11,9 0 0 5,9 0 0 6,5 0 0 0 0
2009 0 0 0 0 9,7 0 0 9,0 0 0 7,2 4,5 0 0 0
0 0 x 0 12,8 0 0 x x 0 8,9 11,6 0 0 0
průměr 0 0 0 0 11,7 0 0 5,8 0 0 9,3 4,0 0 0 0
x…hodnoty neuvedeny
Příloha č. 6: Objem relativně uvolněného majetku jednotlivých podniků [Kč] Objem relativně uvolněného majetku [Kč] 2006 ALNUS, spol. s r.o. Galley s.r.o. HANÁK NÁBYTEK, a.s. Hartman a spol, s.r.o. HEVOS interier, s.r.o. Infini a.s. IRNA CENTRUM, s.r.o. KORYNA nábytek, a.s. Lamont Rýmařov, s.r.o. Libovický s.r.o. NADOP-VÝROBA NÁBYTKU, a.s NOVÝ INTERIER TRADE s.r.o. Ra + Ja, s.r.o. SYKORA, spol. s r.o. WELLE - ing.Kaláb, s.r.o.
3 455 321 -349 754 -5 258 738 x 217 545 x x 3 159 681 58 291 x 1 777 513 x 110 108 -3 146 778 110 032
2007 274 923 436 434 -3 596 751 609 711 -1 122 942 -111 189 144 489 23 078 195 85 611 2 160 030 1 225 127 592 320 -5 586 8 742 222 203 026
2008 750 308 -520 926 -722 450 -86 513 627 956 148 667 -41 416 -13 133 302 44 204 -3 510 210 -1 838 822 -1 114 507 -186 834 -15 848 834 -532 543
2009 -4 180 400 -105 956 x -687 247 -2 954 539 -1 006 328 25 108 x x -3 731 877 -3 139 181 -1 057 568 -126 825 -17 186 635 -312 436
průměr 75 038 -135 051 -3 192 646 -54 683 -807 995 -322 950 42 727 4 368 191 62 702 -1 694 019 -493 841 -526 585 -52 284 -6 860 006 -132 980
x…hodnoty neuvedeny
Příloha č. 7: Obratový cyklus peněz jednotlivých podniků [dny] Obratový cyklus peněz [dny] 2005 ALNUS, spol. s r.o. HANÁK NÁBYTEK, a.s. Hartman a spol, s.r.o. HEVOS interier, s.r.o. Infini a.s. IRNA CENTRUM, s.r.o. KORYNA nábytek, a.s. Lamont Rýmařov, s.r.o. Libovický s.r.o. NADOP-VÝROBA NÁBYTKU, a.s NOVÝ INTERIER TRADE s.r.o. Ra + Ja, s.r.o. SYKORA, spol. s r.o. WELLE - ing.Kaláb, s.r.o.
113,0 -20,9 x 7,3 x x 13,6 -6,3 x 29,2 x 156,8 65,1 -6,7
2006
2007
108,0 5,3 -49,0 20,5 -11,5 -18,4 -0,3 18,5 -8,3 55,4 -8,3 75,0 72,4 -7,5
2008
90,4 19,5 -36,6 15,7 -43,2 -18,5 -4,3 20,5 1,7 45,1 -68,0 64,0 45,2 -21,0
89,5 21,5 -13,2 28,8 5,6 -26,3 10,8 25,6 3,7 30,8 -69,2 68,0 45,6 -16,2
2009 149,4 x 14,7 65,1 52,0 -14,3 x x -16,0 58,0 -47,9 65,8 65,0 -6,2
průměr 110,0 6,3 -21,0 27,5 0,7 -19,4 4,9 14,6 -4,7 43,7 -48,3 85,9 58,6 -11,5
x…hodnoty neuvedeny
Příloha č. 8: Kapitálová potřeba jednotlivých podniků [tis. Kč] Kapitálová potřeba [tis. Kč] 2005 ALNUS, spol. s r.o. HANÁK NÁBYTEK, a.s. Hartman a spol, s.r.o. HEVOS interier, s.r.o. Infini a.s. IRNA CENTRUM, s.r.o. KORYNA nábytek, a.s. Lamont Rýmařov, s.r.o. Libovický s.r.o. NADOP-VÝROBA NÁBYTKU, a.s NOVÝ INTERIER TRADE s.r.o. Ra + Ja, s.r.o. SYKORA, spol. s r.o. WELLE - ing.Kaláb, s.r.o.
10 300,8 -14 916,9 x 731,9 x x 30 341,0 -404,9 x 8 662,7 x 145,9 74 319,5 -422,7
2006
2007
10 099,0 7 954,7 3 907,2 17 727,9 -5 283,2 -4 022,5 2 261,2 1 795,3 -468,7 -2 800,8 -203,7 -223,2 -993,2 -11 685,1 1 355,9 1 795,5 -1 542,1 537,5 17 580,5 15 731,4 -201,2 -2 833,9 323,8 426,7 83 603,7 63 326,7 -563,6 -1 685,8
2008 8 957,8 19 400,6 -1 394,2 3 634,5 522,7 -254,9 29 165,1 2 211,3 1 096,3 11 104,3 -4 011,4 428,8 57 263,4 -1 449,0
2009 12 565,4 x 1 362,9 6 955,2 3 899,4 -185,8 x x -4 241,2 15 947,7 -3 189,9 593,1 47 645,6 -479,9
průměr 9 975,5 6 529,7 -2 334,2 3 075,6 288,2 -216,9 11 706,9 1 239,5 -1 037,4 13 805,3 -2 559,1 383,6 65 231,8 -920,2
x…hodnoty neuvedeny