Analýza nezaměstnanosti v okrese Třebíč a úloha rekvalifikace

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Analýza nezaměstnanosti v okrese Třebíč a úloha rekvalifikace Bakalářská práce

Autor: Martina Nováková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2016

2

Abstrakt NOVÁKOVÁ Martina: Analýza nezaměstnanosti v okrese Třebíč a úloha rekvalifikace Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra ekonomických studií. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Bakalářská práce se zabývá analýzou nezaměstnanosti v letech 2005−2014 v okrese Třebíč se zaměřením na nezaměstnanost absolventů středních a vysokých škol a na celkový význam rekvalifikace. V teoretické části jsem popsala trh práce, nezaměstnanost a pojmy s ní spojené a také pojem rekvalifikace. V praktické části jsem analyzovala nezaměstnanost a rekvalifikaci podle určitých hledisek a rozdělení. Tyto údaje, data a hodnoty jsem uspořádala do přehledných tabulek a grafů. Klíčová slova Trh práce, nezaměstnanost, okres Třebíč, rekvalifikace, absolventi

Abstract NOVÁKOVÁ Martina: Studies of unemployment in the District of Trebic and the role of retraining

Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Economic. Thesis supervizor Ing. Věra Nečadová. Degree of professional qualification: bachelor.

Bachelor thesis deals with the analysis of unemployment in the years 2005−2014 in the District of Trebic, focusing on graduates of High Schools and Universities and the overall importance of retraining. In the theoretical part, I described the labor market, unemployment and related topics, and also the notion of retraining. In the practical part, I had analyzed unemployment and retaining according to certain aspects and division. I have organized these data and data values in tables and charts.

Key Words Job Market, Unemployment, District of Trebic, Retraining, Graduate

3

Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala své vedoucí Ing. Věře Nečadové, za odborné vedení práce, za veškerou pomoc a cenné rady, které mi vždy ochotně poskytla a byla ve všem nápomocná. Také bych ráda poděkovala paní Bc. Pavlíně Prausové, za poskytnutí potřebných informací. 4

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 3. května 2016 ...................................................... Podpis

5

Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 8 Teoretická část ........................................................................................................................ 10 1. Trh práce ............................................................................................................................. 10 2. Trh práce v České republice .............................................................................................. 12 3. Nezaměstnanost ................................................................................................................... 12 4. Míra nezaměstnanosti......................................................................................................... 13 5. Typy nezaměstnanosti ........................................................................................................ 14 5.1. Frikční .................................................................................................................. 14 5.2. Strukturální .......................................................................................................... 15 5.3. Cyklická ............................................................................................................... 15 5.4. Dobrovolná .......................................................................................................... 15 5.5. Nedobrovolná....................................................................................................... 16 6. Přirozená míra nezaměstnanosti ....................................................................................... 16 7. Příčiny nezaměstnanosti ..................................................................................................... 16 8. Faktory ovlivňující nezaměstnanost.................................................................................. 17 9. Důsledky nezaměstnanosti ................................................................................................. 18 10. Historie ............................................................................................................................... 19 11. Úřady práce ....................................................................................................................... 19 12. Rekvalifikace ..................................................................................................................... 22 13. Podmínky pro zařazení do rekvalifikace ........................................................................ 23 14. Způsoby realizace rekvalifikace ...................................................................................... 23 15. Možnost úhrady rekvalifikace ......................................................................................... 24 16. Dohoda o rekvalifikaci...................................................................................................... 24 17. Závazky smluvních stran ................................................................................................. 24 18. Rekvalifikace zaměstnanců .............................................................................................. 25 Praktická část .......................................................................................................................... 26 1. Charakteristika okresu Třebíč .......................................................................................... 26 2. Podíl nezaměstnaných osob v České republice ................................................................ 28 3. Míra registrované nezaměstnanosti v okrese Třebíč ....................................................... 30 4. Podíl nezaměstnaných osob................................................................................................ 31 5. Nezaměstnaní podle dosaženého vzdělání ........................................................................ 32 6. Nezaměstnaní dle věku ....................................................................................................... 34 6

7. Nezaměstnaní dle pohlaví ................................................................................................... 35 8. Délka evidence uchazečů o zaměstnání ............................................................................. 37 9. Počet volných míst .............................................................................................................. 38 10. Podíl nezaměstnaných osob ČR v porovnání s krajem Vysočina ................................. 39 11. Nezaměstnaní absolventi .................................................................................................. 41 11.1. Středoškolské vzdělání ...................................................................................... 41 11.2. Bakalářské vzdělání ........................................................................................... 42 11.3. Magisterské vzdělání ......................................................................................... 43 12. Firmy a získávání pracovníků ......................................................................................... 44 12. 1. PBS INDUSTRY, a. s. ..................................................................................... 44 13. Predikce nezaměstnanosti ................................................................................................ 46 14. Počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci – s příspěvkem ....................................... 47 Shrnutí ..................................................................................................................................... 50 Závěr ....................................................................................................................................... 53 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 54 Příloha č. 1 ................................................................................................................................ 56 Příloha č. 2 ................................................................................................................................ 58

7

Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma: Analýza nezaměstnanosti v okrese Třebíč a úloha rekvalifikace. Myslím, že nejen v dnešní době, ale také v budoucnosti je téma nezaměstnanosti velmi aktuální. Toto téma jsem si vybrala, protože žiji ve městě Třebíči a chtěla jsem se dozvědět více informací o nezaměstnanosti a rekvalifikaci v tomto okrese. Všude se dočítáme, že nezaměstnanost na Vysočině je velmi vysoká a konkrétně v okrese Třebíč až kritická. Proto jsem se rozhodla, že zanalyzuji vývoj nezaměstnanosti se zaměřením na nezaměstnanost absolventů a s ním společné ukazatele za období 2005 – 2014. Zaměřila jsem se také na úlohu rekvalifikace, která je v získání požadovaného zaměstnání někdy až nezbytná. Cílem mé bakalářské práce je provést analýzu nezaměstnanosti v letech 2005 – 2014 v okrese Třebíč se zaměřením na nezaměstnanost absolventů středních a vysokých škol a na celkový význam rekvalifikace. Práci jsem rozdělila do dvou částí. V teoretické části jsem se zabývala pojmem trh práce a nezaměstnanost a ukazateli s nimi související. Mezi tyto ukazatele jsem zařadila: typy nezaměstnanosti, míra nezaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti, příčiny nezaměstnanosti, faktory ovlivňující nezaměstnanost, důsledky nezaměstnanosti a historie. Dále jsem v teoretické části své práce popsala úřad práce a jeho funkce, organizační strukturu krajských poboček úřadu práce v České republice a rozebrala pojem rekvalifikace. Rekvalifikací jsem se zabývala podrobněji. Rozebrala jsem zde následující oblasti týkající se rekvalifikace. Jedná se o: podmínky pro zařazení do rekvalifikace, způsoby realizace rekvalifikace, možnosti úhrady rekvalifikace, dohoda o rekvalifikaci, závazky smluvních stran, rekvalifikace zaměstnanců. Na konec teoretické části jsem charakterizovala okres Třebíč. V druhé části práce, tedy v praktické části, jsem se zabývala již výše uvedenými pojmy a souvisejícími ukazateli. Pro lepší představení celé skutečnosti jsem zde rozebrala podíl nezaměstnaných osob v České republice. Dále jsem se zabývala mírou registrované nezaměstnanosti v okrese Třebíč, podílem nezaměstnaných osob, nezaměstnaní podle dosaženého vzdělání, nezaměstnaní dle věku, nezaměstnanost dle pohlaví, délka evidence uchazečů o zaměstnání, počtem volných míst v okrese Třebíč, 8

podíl nezaměstnaných osob ČR v porovnání s krajem Vysočina a nezaměstnaností absolventů středních a vysokých škol. Popsala jsem zde, jak firmy mohou podporovat studenty. Následně jsem si vybrala společnost PBS INDUSTRY, a.s., kde jsem se podílela na tvorbě Žádosti o vzdělávání zaměstnanců. V této části jsem analyzovala také rekvalifikaci podle různých hledisek.

Zaměřila jsem se také na skutečnost, predikci a výhled nezaměstnanosti v letech 2014 – 2017. Výhled je velmi příznivý, z uvedených dat (orientační data) by se měla nezaměstnanost oproti předchozím letům postupně snižovat. Informace o nezaměstnanosti a rekvalifikaci jsem studovala z odborné literatury a legislativy. Ve své práci jsem pro přehlednost dat, čísel a údajů, použila grafické metody (tabulky grafy - sloupcové, výsečové). V textu je také použito schéma, které znázorňuje organizační strukturu krajských poboček Úřadu práce v České republice. Práci jsem také pro lepší představivost doplnila obrázky týkající se tématu.

9

Teoretická část 1. Trh práce Trh práce je součástí trhu, ale vedle obecných atributů, jako je hospodářská soutěž, fungování nabídky a poptávky, peněžní vyjadřování ceny práce, soukromé vlastnictví či volný vnitrostátní pohyb pracovních sil, má svá specifika. Na trhu práce se také utváří podmínky zaměstnanost a to včetně platů a mezd. Charakteristiky trhu práce: o domácnosti na trhu práci nabízejí, o firmy práci poptávají, o poptávka po práci je poptávkou odvozenou – a to od poptávky po produkci, která je s pomocí najaté práce vyráběna, o práce na trhu není předmětem koupě a prodeje, ale nájmu. Práce je výrobním faktorem zvláštního druhu, nemá stejnou povahu jako zboží. Schopnost pracovat je neoddělitelná od člověka, představuje souhrn fyzických a duševních schopností, které mu umožňují pracovat, ale neztotožňuje se s ním. Člověk má svůj pracovní rozměr a současně rozměr osobnosti a biologický. Ve svobodné společnosti svobodně disponuje svou pracovní silou. Trh práce je místem, kde se setkává nabídka práce s poptávkou po práci. Utváří se zde cena práce – mzda. Nabídku práce představují domácnosti se svou pracovní silou a poptávku firmy, které potřebují získat pracovníky. [1], [2]

10

Obrázek č. 1 – Trh práce v rovnováze Zdroj: http://www.ius-wiki.eu/tnh/pfuk/tnh/zkouska/nova/otazka-69

Komentář k obrázku:

Při reálné mzdě WE se nachází trh práce v rovnováze. Při nižší mzdě by vznikl nedostatek práce a při vyšší mzdě vzniká přebytek práce, tedy nezaměstnanost. Strana nabídky práce je ovlivněna: o reálnými mzdami o majetkovými poměry domácností o mimopracovními příjmy včetně státních transferů o demografickým vývojem – počet a struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví o mírou ekonomické aktivity obyvatelstva o pracovními zvyky, kulturou, tradicemi. Strana poptávky je ovlivněna: o cenou práce, výší reálné mzdy o poptávkou po produktech a službách a jejich cenou o produktivitou práce o cenou ostatních vstupů o očekávanými budoucími tržbami o volnou disponibilní silou na trhu práce. [1] Trh práce je považován za nejsegmentovanější trh, kde existuje velké množství strnulostí a vzniká zde nezaměstnanost. Trh práce bývá ovlivňován státními zásahy, kdy stát se snaží regulovat svými aktivními zásahy nezaměstnanost a cenu práce. Dalším faktorem je nepružnost poptávky po práci, kdy zaměstnavatelé jsou omezováni platnými 11

zákony a kolektivními smlouvami s odborovými organizacemi. Na trhu práce dochází k interakci mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a státem. Zásadní problémy na trhu práce jsou řešeny jednáním na tripartitním základě, na centrální i místní úrovni. [1], [4]

2. Trh práce v České republice Trh práce prošel za posledních 20 let rychlými změnami spojenými s restrukturalizací a privatizací ekonomiky. V devadesátých letech změnila svou profesi více než polovina všech zaměstnaných v České republice. V některých regionech došlo k nárůstu nezaměstnanosti v souvislosti s rušením celých odvětví, například zbrojařského, textilního, elektrotechnického průmyslu. Stejně jako i rušením zemědělských výrob, které po liberalizaci cen a otevření domácího trhu cizím dodavatelům nebyly schopné konkurovat dováženému potravinářskému zboží dotovanému a subvencovanému vládami vyvážejících států Evropské unie. Náklady státu na vyplácení dávek v nezaměstnanosti a sociálních dávek prudce stouply v souvislosti se zhoršením vývoje nezaměstnanosti ve všech sektorech celého národního hospodářství. [1] Trh práce je svým způsobem stejný jako každý jiný trh a působí na něm stejné ekonomické zákony. Ale přece je v něčem jiný – působí zde nezaměstnanost. Určité ekonomické teorie vysvětlují, že neoddělitelnou součástí, aby trh práce fungoval, je nezaměstnanost. Lidem obvykle přináší starosti a nežádoucí zkušenosti, proto se jí oprávněně obávají. [2] 3. Nezaměstnanost Je to makroekonomický ukazatel. Můžeme jej definovat jako převis nabídky nad poptávkou na trhu práce. Ekonomická teorie definuje nezaměstnaného člověka, jako osobu, která nemůže najít práci, přitom práci aktivně hledá a je schopna pracovat. Za nezaměstnané můžeme považovat tyto kategorie pracovních sil: 1) osoby, které nepracují, ale o práci se ucházejí, 2) osoby dočasně uvolněné z práce a čekající na výzvu k nástupu do práce, 3) osoby dočasně uvolněné z práce na dobu určitou.

12

Mezi nezaměstnané ovšem nezahrnujeme lidi, kteří ztratili přesvědčení, že by si mohli práci ještě najít. Tyto lidi označujeme jako tzv. odrazené pracovníky. Zaměstnaní jsou lidé, kteří jsou řádně zaměstnáni nebo samostatně či jinak podnikají. Obyvatele můžeme členit do dvou následujících skupin: Ekonomicky aktivní - lidé, kteří jsou zaměstnaní nebo nezaměstnaní, ale práci si aktivně hledají nebo čekají, až se budou moci po určité době do zaměstnání vrátit. Všichni zaměstnaní a nezaměstnaní dohromady tvoří tzv. pracovní sílu dané země. Jsou to lidé starší 15 let. Ekonomicky neaktivní - lidé, kteří nemají zaměstnání a práci si aktivně nehledají. Patří sem lidé, kteří nemohou být zařazeni v kategorii zaměstnaných či nezaměstnaných (studenti, ženy v domácnosti, zdravotně postižení, penzisté). [6] Nezaměstnanost v České republice můžeme vypočítat různými způsoby. Existují dva rozdílné ukazatele míry nezaměstnanosti: 1) registrovaná míra nezaměstnanosti (hodnoty se počítají z podkladů Ministerstva práce a sociálních věcí), představuje počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na Úřadu práce České republiky vztažených k pracovní síle. Využívá se především pro národní účely. 2) obecná míra nezaměstnanosti (vychází z dat Českého statistického úřadu). Vyjadřuje podíl nezaměstnaných osob ve věku 15 - 64 let. V médiích se většinou uvádějí hodnoty, které zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě statistik úřadů práce. [1],[5] 4. Míra nezaměstnanosti Vývoj nezaměstnanosti můžeme změřit pomocí míry nezaměstnanosti. Je to významný makroekonomický ukazatel. Tento ukazatel vyjadřuje procento podílu nezaměstnaných osob na celkovém počtu pracovních sil. Za nezaměstnané se považují osoby podle pravidel stanovených v každé zemi. 13

Míru nezaměstnanosti zobrazuje následující vztah: Míra nezaměstnanosti = (počet nezaměstnaných hledající práci * 100) / ekonomicky aktivní obyvatelstvo [1]

Nebo lze ho zapsat následující vztah takto: u(%) = (U/L)*100 Legenda: u= míra nezaměstnanosti U= % ekonomicky aktivního obyvatelstva L= nezaměstnaní a zaměstnaní [4]

5. Typy nezaměstnanosti V České republice rozlišujeme nezaměstnanost podle příčin, které vedou ke vzniku nezaměstnanosti, a také podle jejích projevů v ekonomice. Existují tři základní typy nezaměstnanosti. Tyto typy mají různou povahu, různou dobu trvání a přinášejí rozdílné ekonomické a sociální důsledky.

5.1. Frikční Je pokládána za přirozený jev tržní ekonomiky. Je nevyhnutelná a obvykle bývá jen dočasná. Vyplývá z krátkého přerušení práce při přecházení z jednoho zaměstnání do druhého, z nedostatečných znalostí a informací o pracovních příležitostech, ukončení školy, ze změny bydliště, apod. Pokusy o odstranění frikční nezaměstnanosti mohou vést spíše ke zhoršení efektivnosti ekonomiky. Frikční nezaměstnanost zpravidla dosahuje 1-2 % a ekonomice je spíše prospěšná. Můžeme sem zařadit i období, kdy si člověk

hledá

svoje

první

zaměstnání.

Čím

výhodnější

v nezaměstnanosti, tím delší může být doba hledání zaměstnání. Mezi její charakteristický rys patří krátkodobost.

14

je

podpora

státu

5.2. Strukturální Má zejména 2 formy: a) Nezaměstnanost profesní Vlivem technického rozvoje se omezují nebo zanikají některé profese. Kvalifikovaní pracovníci musí přeškoleni (rekvalifikováni) na jiné činnosti (profese). b) Nezaměstnanost regionální V některých oblastech dochází ke snižování pracovních možností, v jiných naopak ke zvyšování. Je tedy nutnost přesouvat pracovníky do regionů s větším počtem pracovních příležitostí. V našem státě omezuje tuto mobilitu způsob života pracovníků a také nedostatek nových bytů (dvougenerační rodinné domky, ze kterých se lidé nechtějí stěhovat za prací). 5.3. Cyklická Tento typ nezaměstnanosti bývá spojován s hospodářským cyklem v tržní ekonomice. V období ekonomického růstu je více pracovních příležitostí než v období ekonomického poklesu nebo ekonomické stagnace. V období prosperity firmy přijímají nové zaměstnance, zatímco v období recese z úsporných důvodů zaměstnance propouští. Propouštění se obvykle týká všech odvětví. Pokud je cyklická nezaměstnanost nulová, znamená to, že frikční i strukturální nezaměstnanosti jsou si rovny. Můžeme sem zařadit i nezaměstnanost sezónní. Tato nezaměstnanost vzniká, pokud je nezaměstnanost spojena s přírodním cyklem. [3] Dále můžeme nezaměstnanost členit z hlediska dobrovolnosti na dobrovolnou a nedobrovolnou.

5.4. Dobrovolná Dobrovolně nezaměstnaní jsou lidé, kteří o zaměstnání vědomě neusilují. Dobrovolná nezaměstnanost se skládá z frikční nezaměstnanosti a určité části strukturální nezaměstnanosti. Nezaměstnaní dávají raději přednost svým koníčkům, studiu nebo úplně jiným činnostem.

15

5.5. Nedobrovolná Nedobrovolnou nezaměstnanost způsobuje, více zájemců o práci než je pracovních příležitostí. Tito nezaměstnaní aktivně práci hledají nebo se připravují na nástup do práce. Někteří tito lidé jsou ochotni pracovat i za nižší mzdu. Nedobrovolná nezaměstnanost v podstatě odpovídá cyklické nezaměstnanosti. [3]

6. Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti se v jednotlivých zemích liší. Součtem frikční a strukturální nezaměstnanosti získáme přirozenou míru nezaměstnanosti. Nastává tehdy, pokud mzdy a ceny v ekonomice jsou v rovnováze, inflace je stabilní a dosahuje velmi nízkých hodnot. Pro ekonomiku je bezproblémová, ve většině zemí se pohybuje mezi hranicí 4 - 8 %. Hodnoty přirozené míry nezaměstnanosti má tendenci ve všech ekonomikách časem pomalu růst vlivem nedokonalostí na trhu práce. Jde však o nejnižší udržitelnou míru nezaměstnanosti, která je v tržní ekonomice dosažitelná. Přirozená míra nezaměstnanosti představuje takovou míru nezaměstnanosti, kdy se trh práce nachází ve stavu všeobecné rovnováhy. Je přirozené, že určité procento zaměstnaných práci ztratí a určité procento nezaměstnaných si práci nalezne. Přirozenou míru nezaměstnanosti zobrazuje následující vztah: u n = s : (s + mí) Legenda: s - míra ztráty pracovních příležitostí mí - míra nových pracovních příležitostí [1]

7. Příčiny nezaměstnanosti Existuje několik příčin nezaměstnanosti. Základní příčinou je nepružnost mezd a to směrem dolů. Mezi příčiny můžeme považovat: o Selhávání státu = stát zaručuje minimální mzdu, kterou musí zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci. Ale pro lidi, kteří mají nízkou kvalifikaci nebo výkon, je 16

obtížné najít si práci i za minimální mzdu. V roce 2014 minimální mzda činila částku 8 000,- Kč, v letošním roce 2015 se zvedla na částku 9 200,- Kč. o

Selhání zaměstnavatelů (firem) – Firmy se chovají mikroekonomicky. Výkon nového zaměstnance nebude určitý čas na stejné úrovni jako u stálého zaměstnance, a to by pro danou firmu znamenalo finanční ztrátu.

o

Selhávání odborů – Odbory se snaží o zvýšení mzdy, ale firmy nejsou schopny vyplácet vysoké mzdy velkému počtu zaměstnanců. [9]

Mezi další příčiny nezaměstnanosti můžeme zařadit: o Náhrada lidí za stroje – stroje jsou levnější, modernější a výkonnější o Vysoké zdanění – snižuje výhodnost ekonomické aktivity, těžká či namáhavá práce není hodnocena odpovídajícím výdělkem o Rigidní zákoník práce - Zákoník práce má za cíl přesně definovat mantinely pracovně-právních

vztahů.

Nejvýznamnějším omezením

je nemožnost

rozvázání pracovního poměru bez udání důvodu a výše odstupného. [9] 8. Faktory ovlivňující nezaměstnanost Rozlišujeme také několik faktorů, které ovlivňují nezaměstnanost. Jedná se o faktory, které by měly přispívat ke snižování nezaměstnanosti. Mezi faktory nejčastěji zařazujeme: 1) Vládní politika zaměstnanosti – vláda může svými opatřeními zlepšovat informovanost o volných pracovních místech, podporovat migraci za prací, stimulovat ekonomiku dodatečnými vládními výdaji. 2) Vliv stanovené minimální mzdy a sociálních dávek – větší sociální jistoty mohou být příčinou vyšší dobrovolné nezaměstnanosti. 3) Demografie a zaměstnávání zahraničních pracovníků – trh práce je ovlivňován demografickou strukturou ekonomicky aktivního obyvatelstva.

17

4) Vzdělání, kvalifikace a osobní kompetence – motivace najít si práci a pracovat je jen jedním faktorem ovlivňujícím uplatnění se na trhu práce, dalším faktorem jsou osobní kompetence způsobilost. 5) Mobilita, pružnost a ochota stěhovat se za prací – mobilitu a pružnost mohou ovlivňovat zakořeněné pracovní návyky, požadavek na práci v místě bydliště nebo nevýhodnost dojíždění za prací špatně placenou, popřípadě vliv nákladů a omezených možností dopravy do zaměstnání. [8] 9. Důsledky nezaměstnanosti Neodmyslitelnou součástí nezaměstnanosti jsou i její důsledky. Nezaměstnanost je jevem, který s sebou přináší negativní ekonomické a sociální důsledky. Ekonomické dopady: o ztráta statků a služeb, které by mohly být vyrobeny o náklady na nezaměstnanost (podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky, náklady na rekvalifikaci Sociální důsledky: o

pokles životní úrovně nezaměstnaného a jeho rodiny

o

stres, zdravotní problémy (vede k vyššímu výskytu srdečních chorob), alkoholismus, rostoucí míra kriminality, psychické problémy, sebevraždy

o

ztráta kvalifikace

Okunův zákon Podle amerického ekonoma Arthura Okuna je v ekonomii

označení

pro

vypozorovanou korelaci mezi mírou nezaměstnanosti a mírou růstu hrubého domácího produktu. Vyjadřuje fakt, že při růstu nezaměstnanosti nad její přirozenou úroveň nepřímo úměrně klesá hrubý domácí produkt. Okunův zákon říká, že na každá 2 %, o něž hrubý domácí produkt poklesne vzhledem k potencionálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 %. [4]

18

10. Historie Jako každý ekonomický pojem má i nezaměstnanost svoji historii. O nezaměstnanosti se dozvídáme v tržních ekonomikách. Za feudalismu měli nevolníci přístup k půdě, i když ne vlastní a mohli pracovat. V Sovětském svazu, kde byla centrálně řízená ekonomika, byla poskytována práce každému občanovi a to za cenu, že byla přezaměstnanost. „Za vlády komunistů existovala povinnost pracovat, proto vznikalo mnoho nadbytečných pracovních míst. Tam, kde je dnes potřeba pěti lidí, pracovalo za komunistů hned osm. Efektivita práce tak byla velmi nízká.“[12] V Československé socialistické republice existovala pracovní povinnost a příživnictví bylo považováno za trestný čin. Nezaměstnanost byla nízká i za cenu umělé zaměstnanosti. Velká část chudších zemí postrádá moderní sociální zabezpečení zahrnující i podporu v nezaměstnanosti, tzn., že delší nezaměstnanost si může dovolit málokterý občan. Lidé bohatých zemí, kteří jsou bez práce, často vykonávají méně kvalifikované práce a mezi nezaměstnané se nezapočítají. Novým hospodářským i sociálním problémem v posledních letech se stává vysoká nezaměstnanost mladých lidí hlavně v jižních státech EU (Španělsko, Řecko). [11]

11. Úřady práce Úřad práce ČR byl zřízen dne 1. 4. 2011, zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. Ministerstvo práce a sociálních věcí řídí Úřad práce ČR a je jeho nadřízeným správním úřadem. Úřad práce ČR je tvořen generálním ředitelstvím, krajskými pobočkami a pobočkou pro hlavní město Prahu. Součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště. V čele Úřadu práce ČR je generální ředitel. V čele krajské pobočky stojí ředitel. V čele kontaktního pracoviště krajské pobočky je ředitel nebo vedoucí.

19

Úřady práce jsou územní orgány státní správy na úseku zaměstnanosti. Mají právní subjektivitu, tzn., že jednají vlastním jménem. Správní obvody jsou stejné se správními obvody okresů. Ředitelé úřadů práce jsou jmenováni a odvoláváni ministrem práce a sociálních věcí. Úřady sledují stav na trhu práce ve svém obvodu a hodnotí stav a vývoj, připravují koncepce vývoje zaměstnanosti ve svém obvodě a přijímají opatření ke zlepšení na trhu práce ve svém obvodě. [1] Úřady práce plní tyto funkce: o sledují a hodnotí stav na trhu práce ve svém obvodu o informují občany o pracovních příležitostech, o možnostech rekvalifikace o zprostředkovávají vhodné zaměstnání uchazečům o zaměstnání o poskytují poradenské služby občanům spojené s hledáním zaměstnání a volbou povolání, odbornou výchovou a rekvalifikací o vedou evidenci uchazečů o zaměstnání, evidenci volných pracovních míst o rozhodují o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, stanovují nároky a výši podpory v nezaměstnanosti, zajišťují výplaty podpory v nezaměstnanosti o organizují, zabezpečují a usměrňují rekvalifikace uchazečů o zaměstnání Služby úřadů práce poskytované občanům jsou bezplatné. Žákům základních škol je poskytováno poradenství v souvislosti s volbou povolání, studentům a absolventům středních a vysokých škol poskytují úřady práce aktuální informace o pracovních příležitostech v rámci Informačních a poradenských středisek. Nejdůležitější a základní činností úřadů práce je poskytování zprostředkovatelské a poradenské činnosti uchazečům o zaměstnání. Přitom úřad práce porovnává předpoklady uchazeče s požadavky zaměstnavatele a vhodné uchazeče o zaměstnání vysílá k potenciálnímu zaměstnavateli. Poradenskou činnost poskytují úřady práce i v oblasti výkladu zákoníku práce a právních předpisů z oblasti pracovněprávní problematiky. [1]

20

Obrázek č. 2 – Organizační struktura krajských poboček ÚP v ČR Zdroj: Vlastní zpracování. Údaje https://portal.mpsv.cz/upcr/gr/orgstr/org_str_krp_2015_06_01.pdf

21

převzaty

z:

12. Rekvalifikace Řídí se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zákon pojem rekvalifikace chápe následovně: „Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání.“[10] Rekvalifikace může být prováděna pouze o zařízeními s akreditovanými vzdělávacími programy dle tohoto zákona [1], o zařízeními s akreditovanými vzdělávacími programy dle zvláštního právního předpisu, o školami v rámci oboru vzdělání, které mají zapsány v rejstříku škol a školských zařízení nebo vysoké školy s akreditovanými studijními programy dle zvláštního právního předpisu, či o zařízení se vzdělávacími programy dle zvláštního právního předpisu. [10]

[1]

Akreditovaným vzdělávacím programem rozumíme program, kterému Ministerstvo školství, mládeže

a tělovýchovy udělilo akreditaci na základě písemné žádosti. Její součástí je určení obsahu a rozsahu vzdělávání, způsob ověření výsledků rekvalifikace a formy a metody výuky.

22

13. Podmínky pro zařazení do rekvalifikace Uchazeč musí být v evidenci úřadu práce jako zájemce o zaměstnání či jako uchazeč. Musí mít odpovídající vstupní kvalifikační předpoklady pro vybranou rekvalifikaci a pro výkon profese, na kterou se chce rekvalifikovat. Musí být zdravotně způsobilý pro absolvování rekvalifikace a pro výkon nové profese. Rekvalifikace musí být potřebná, protože dosavadní

kvalifikace neumožňuje získat

pracovní

místo.

Rekvalifikace musí být účelná tzn., že po ukončení rekvalifikace existuje reálná šance získat zaměstnání.[10] 14. Způsoby realizace rekvalifikace Existují 2 způsoby realizace: 1. „běžné kurzy z nabídky ÚP“ (§109) Kdy kurz zajišťuje, schvaluje, vybírá vzdělavatele a hradí ÚP dle svých možností a podmínek. Vychází z nabídky rekvalifikací předložené úřadem práce. Úřad práce vybírá vzdělavatele jednotlivých kurzů na základě výběrového řízení dle zákona o veřejných zakázkách. Rekvalifikaci může provádět pouze vzdělávací zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem nebo škola v rámci oboru vzdělávání. Akreditace garantuje kvalitu učebního obsahu, způsob výuky, odbornost lektorů a další podmínky vzdělávání. Termíny zahájení kurzů a četnost kurzů operativně řeší ÚP na základě zájmu uchazečů. 2. tzv. „Zvolená rekvalifikace“ (§109a) Kdy kurz vybírá a zajišťuje vzdělavatele sám uchazeč ÚP po udělení souhlasu a po úspěšném absolvování hradí kurzovné. Před touto rekvalifikací je vždy nutné individuální jednání s poradcem pro rekvalifikaci. Uchazeč se zájmem o zvolenou rekvalifikaci vybírá typ rekvalifikace i rekvalifikační zařízení. Jednání s rekvalifikačním zařízením je plně v jeho kompetenci. Zájem o zvolenou rekvalifikaci je nutné předat úřadu práce s předstihem, nejméně 14 dnů před plánovaným zahájením kurzu. Požadavek je posouzen v odborné komisi a informace o výsledku posouzení je uchazeči s předstihem předána. [14] Formulář Zvolené rekvalifikace viz. příloha č. 1

23

15. Možnost úhrady rekvalifikace Existují 4 možnosti úhrady: 1. z finančních prostředků úřadu práce 2. z Evropských sociálních fondů 3. z vlastních zdrojů uchazeče 4. za finanční spoluúčasti budoucího zaměstnavatele [14] 16. Dohoda o rekvalifikaci Při zahájení kurzu je mezi ÚP a uchazečem uzavřena písemná dohoda o rekvalifikaci. V této dohodě je specifikován obsah a způsob rekvalifikace a jsou vymezeny práva a povinnosti obou stran. Dohoda o rekvalifikaci musí být vždy uzavřena písemně a musí v ní být uvedeno: o identifikační údaje obou účastníků této dohody, o pracovní činnost, na kterou je rekvalifikace uskutečňována, o doba a způsob rekvalifikace a místo, kde se bude konat, o podmínky spojené s poskytováním příspěvku na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s touto rekvalifikací, o jak budou ověřeny získané znalosti a dovednosti, o závazek uchazeče nebo zájemce o zaměstnání uhradit náklady rekvalifikace, pokud bez závažných důvodů nedokončí rekvalifikaci nebo odmítne nastoupit do

vhodného

zaměstnání

odpovídajícího

nově

získané

kvalifikaci,

a druhy nákladů, které bude povinen úřadu práce uhradit, o závazek uchazeče nebo zájemce o zaměstnání uhradit poměrnou část ceny rekvalifikace, pokud v průběhu rekvalifikace přestane být uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, o ujednání o způsobu vypovězení dohody. [14] 17. Závazky smluvních stran Závazek účastníka rekvalifikace: 1. nastoupit na dohodnutou rekvalifikace, plnit studijní a výcvikové povinnosti 2. neprodleně, nejpozději do 8 kalendářních dnů, oznámit ÚP závažné důvody, které brání v další účasti na rekvalifikaci 24

3. uhradit náklady rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci. Závazek ÚP: 1. zabezpečit rekvalifikaci, uhradit náklady. [14] 18. Rekvalifikace zaměstnanců Rekvalifikace může být prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Rekvalifikace zaměstnanců se provádí na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. O rekvalifikaci zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace může úřad práce uzavřít se zaměstnavatelem dohodu. Pokud je rekvalifikace zaměstnanců prováděna na základě dohody s úřadem práce, mohou být zaměstnavateli nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele rekvalifikaci zaměstnanců zajišťuje, úřadem práce plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené. Jestliže pro zaměstnavatele zabezpečuje rekvalifikaci zaměstnanců rekvalifikační zařízení, uzavírá se dohoda mezi zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením, popřípadě mezi úřadem práce, zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením. [8]

25

Praktická část 1. Charakteristika okresu Třebíč V jihovýchodní části kraje Vysočina najdeme okres Třebíč, který sousedí s okresy Jihlava, Znojmo, Jindřichův Hradec Žďár nad Sázavou a Brno-venkov. Díky své rozloze (1463,07 km2), ho můžeme zařadit k druhému největšímu okresu v kraji Vysočina. Na druhé místo je řazena i počtem obyvatel (přibližně 36 880) a hustotou osídlení (75 obyvatel/km²). Významnými toky tohoto okresu jsou řeky Jihlava, Oslava a Rokytná. Patří mezi hlavní, ale nepříliš vodnaté toky v okrese, ale nalezneme zde i přibližně 250 rybníků a přehrady u Mohelna a Dalešic. V okrese se nachází 167 obcí. V roce 2015 bylo sčítáním zjištěno, že zde trvale žije 112 076 obyvatel. Přibližně na celém území okresu se rozléhá Českomoravská vrchovina. Nejvyšším místem tohoto okresu je 711 metrů vysoká hora Mařenka. Podnebí je zde suchozemské, vlhčí drsnější a ve vyšších polohách severní a severozápadní části okresu, teplejší sušší a na východě a jihovýchodě. Průměrné teploty v průběhu celého roku se pohybují kolem 4 až 7 stupňů Celsia. Srážkový průměr dosahuje přibližně 600 mm za rok. Významné silniční tahy zde představuje pouze silnice Brno - České Budějovice a také silnice Znojmo - Jihlava. Největším problémem dopravy je napojení okresního města na dálnici. Na hospodářskou situaci a zaměstnanost v okrese Třebíč těžce dolehly důsledky transformace hospodářství po roce 1989. Důsledkem likvidace nebo také velmi dramatického omezení výroby v největších podnicích okresu – na prvním místě zapotřebí jmenovat BOPO Třebíč (firma vyrábějící obuv, ponožky a další oděvy) – se rozmohla vysoká nezaměstnanost, k níž se přidalo i nutné propouštění v ostatních podnicích a úřadech. Vznik nových pracovních míst v malých a menších soukromých podnicích mohl negativní důsledky těchto procesů jen do určité míry utlumit. Vysoká nezaměstnanost (zvláště dlouhodobá) a malé platy patří k trvale hlavním problémům

26

v okrese Třebíč. Obzvláště tíživá situace je na vesnicích, kde se k běžným problémům přidává ještě špatná dopravní obslužnost a útlum zemědělské výroby. Do jisté míry můžeme i říct, že krajina v okrese Třebíč je poměrně zachovalá a ekologicky málo zatížená krajina. V okrese Třebíč nalezneme řadu přírodních i historických památek (včetně památek UNESCO, baziliku sv. Prokopa a komplexu židovského města a hřbitova). Tyto památky ovšem nejsou v širší veřejnosti moc známé. Avšak třebíčský okres má velmi velké předpoklady pro rozvoj turistického ruchu, agroturistiky a cykloturistiky. V současné době jsou tyto atrakce okresu prakticky nevyužívány. [13]

Obrázek č. 3 – Okres Třebíč Zdroj: www.mesta.obce.cz

Obrázek č. 4 – Památky UNESCO – Třebíč Zdroj: Vlastní zpracování podle www.visittrebic.eu

27

2. Podíl nezaměstnaných osob v České republice Pro představu, jsem vypracovala tabulku a následně graf celkové nezaměstnanosti v České republice v letech 2005−2014. Nezaměstnanost se ve sledovaných letech pohybovala v rozmezí od 4,4 % do 8,2 %. Z následujících dat můžeme vyčíst, že nejnižší nezaměstnanost v České republice byla v roce 2007 a to 4,49 %. Naopak největší nezaměstnanost za sledované roky byla v roce 2013 a to 8,17 %. V grafu dále můžeme vidět, že od roku 2005 se nezaměstnanost postupně snižovala o necelé 1 %. Od roku 2009 do 2010 postupně rostla a následně v roce 2011 nepatrně poklesla. V následujících letech se opět pohybovala kolem 7 - 8 %, načež v 2014 se nezaměstnanost ustálila na hodnotě 7,46 %. Tabulka č. 1 – Původní hodnoty Roky Hodnoty v % 2005 6,59 2006 5,75 2007 4,49 2008 4,51 2009 7,12 2010 7,4 2011 6,77 2012 7,37 2013 8,17 2014 7,46 Zdroj: Vlastní zpracování. Data poskytnuta od paní Ing. Jitky Číhalové - Ředitelka krajské správy ČSÚ.

28

Obrázek č. 4 – Podíl nezaměstnaných osob v ČR

Zdroj: Vlastní zpracování. Data poskytnuta od paní Ing. Jitky Číhalové - Ředitelka krajské správy ČSÚ.

Obrázek č. 5 – Podíl nezaměstnaných osob na počtu obyvatel Zdroj: https://www.czso.cz/csu/xc/pocty-nezamestnanych-jsou-o-12-nizsi-nez-pred-rokem

Komentář k obrázku: Podíl nezaměstnaných do 4,99 % byl zaznamenán ve 14 okresech, od 5,0 % - 7,99 % ve 40 okresech, od 8,0 % do 10,99 % v 18 okresech a od 11,0 % a více ve 4 okresech České republiky. Z obrázku vidíme, že nejhůře na tom je Ústecký kraj a naopak nejlépe Jihočeský kraj. 29

V kraji Vysočina konkrétně v okrese Třebíč se nezaměstnanost pohybovala mezi 8,0 % a 10,99 %. 3. Míra registrované nezaměstnanosti v okrese Třebíč „je podíl, kde v čitateli je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vč. Občanů ČR a občanů EU (EHP), což jsou evidovaní nezaměstnaní ke konci období, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání, a ve jmenovateli pracovní síla, tj. počet zaměstnaných z VŠPS (výběrového šetření pracovních sil) + počet zaměstnaných občanů EU (EHP) + počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání či živnostenským oprávněním + počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vše klouzavý roční průměr).“[15] V následujícím grafu jsem sledovala míru registrované nezaměstnanosti za roky 2005−2014. Z grafu můžeme vyčíst, že nejvyšší nezaměstnanost v okrese Třebíč byla v roce 2010 a to 13,84 %. Nejnižší nezaměstnanost byla v letech 2007−2008, která činila 8,38 %. V roce 2013 byl ukazatel míry registrované nezaměstnanosti nahrazen ukazatelem: Podíl nezaměstnaných osob (na obyvatelstvu ve věku 15 - 64 let). Tento ukazatel rozeberu níže. Tabulka č. 2 – Původní hodnoty Roky Hodnoty v % 2005 13,07 2006 11,17 2007 8,38 2008 8,38 2009 12,75 2010 13,84 2011 12,64 2012 13,4 2013 10,49 2014 9,64 Zdroj: Vlastní zpracování. Data poskytnuta od paní Ing. Jitky Číhalové - Ředitelka krajské správy ČSÚ

30

Obrázek č. 6 – Míra registrované nezaměstnanosti

Hodnoty v %

Míra registrované nezaměstnanosti 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Roky Zdroj: Vlastní zpracování. Data poskytnuta od paní Ing. Jitky Číhalové - Ředitelka krajské správy ČSÚ.

4. Podíl nezaměstnaných osob Tento ukazatel vyjadřuje podíl nezaměstnaných osob ve věku 15 - 64 let. V níže uvedeném grafu můžeme vidět, že nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v roce 2013 a to 10,49 %. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla o 5 let dříve, v roce 2008, která dosahovala 6,15 %. Od roku 2005 až do roku 2008 nezaměstnanost postupně klesala (celkově klesla o 3,36 %). Od roku 2009 do roku 2010 stoupla o 1,18 %. V letech 2011 až 2014 se nezaměstnanost pohybuje mezi 9 % a 10 %. Celkový podíl nezaměstnaných osob se pohybuje za sledované roky mezi 6 % a necelými 11 %.

31

Tabulka č. 3 – Původní hodnoty Roky Hodnoty v % 2005 9,51 2006 8,15 2007 6,19 2008 6,15 2009 9,28 2010 10,46 2011 9,59 2012 9,82 2013 10,49 2014 9,64 Zdroj: Vlastní zpracování. Data poskytnuta od paní Ing. Jitky Číhalové - Ředitelka krajské správy ČSÚ.

Obrázek č. 7 – Podíl nezaměstnaných osob


5. Nezaměstnaní podle dosaženého vzdělání V následující části jsem se zaměřila na nezaměstnanost občanů dle dosaženého vzdělání. Vzdělání jsem rozdělila do následujících skupin: bez vzdělání či neúplné základní vzdělání, základní vzdělání, vyučení, nižší střední vzdělání či bez maturity a výučního listu, úplné střední vzdělání včetně vyučení s maturitou, vyšší vzdělání, bakalářské vzdělání a nakonec vysokoškolské vzdělání včetně vědecké výchovy. Z tabulky můžeme vyčíst, že nejvíce nezaměstnaných má pouze výuční list, úplné střední vzdělání včetně vyučení s maturitou a pouze základní vzdělání. Naopak nejnižší 32

čísla se vyskytují v oblasti bez vzdělání (v ČR bylo v roce 2012 evidováno 50 000 Čechů bez základního vzdělání).[3] V uvedené tabulce můžeme vidět, že u jednotlivých stupňů vzdělání, se počty v jednotlivých letech střídají (nepravidelně rostou či klesají). Avšak u bakalářského vzdělání počet nezaměstnaných každým rokem roste. Výjimku tvoří pouze rok 2007, kdy tento počet klesl. V následujících letech opět počet nezaměstnaných osob s bakalářským vzděláním roste. V roce 2014 se ustálil na počtu 166. Oproti roku 2005 vzrostl tento počet o 139 nezaměstnaných. Tabulka č. 4 – Nezaměstnaní podle dosaženého vzdělání bez vzděl., nižší střední a úplné střední vysokošk.vzd. neúplné základ. střed.vzděl. vyšší bakal. vyučení vzd.,vč.vyuč. vč. vědecké zákl. vzděl. bez maturity a vzděl. vzděl. s maturitou výchovy vzděl. vl. 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

10 6 8 5 5 6 6 6 8 4

1 545 1 403 1 137 1 005 1 264 1 374 1 293 1 295 1 382 1 265

4 051 3 496 2 514 2 421 4 064 4 418 3 893 4 042 4 148 3 670

227 193 152 160 197 244 212 155 151 225

1 964 1 647 1 245 1 276 1 792 1 979 1 830 1 802 1 934 1 763

48 47 29 28 55 55 47 60 55 55

27 33 18 34 70 86 101 137 164 166

211 166 152 159 248 267 249 238 306 270


[2] [3]

osoby, které projevili hlubší zájem v ekonomických oborech (vědách)

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Bez-zakladniho-vzdelani-je-asi-50-tisic-Cechu-241813

33

Obrázek č. 8 – Nezaměstnání podle dosaženého vzdělání

Nezaměstnaní podle dosaženého vzdělání 6%

bez vzděl., neúplné zákl. vzděl.

16%

základní vzdělání

13% 9%

9%

vyučení

13%

9% 9%

8%

nižší střední a střed.vzděl. bez maturity a vl.

8%

úplné střední vzd.,vč.vyuč. s maturitou


6. Nezaměstnaní dle věku Jednotlivé uchazeče jsem rozdělila do 6 následujících skupin: do 24 let, 25 - 34 let, 35 - 44 let, 45 - 54 let, 55 - 64 let a uchazeče nad 65 let.

Po sečtení hodnot

u jednotlivých skupin, jsem zjistila, že nejvíce nezaměstnaných se pohybuje v rozmezí 45 - 54 let, naopak nejméně ve skupině nad 65 let. Z tabulky můžeme vyčíst, že nejvíce nezaměstnaných bylo v roce 2005 ve skupině 25 - 34 let, celkově 2041 lidí. V letech 2008 a 2009 se neobjevil žádný nezaměstnaný a to ve skupině nad 65 let.

34

Tabulka č. 5 – Nezaměstnaní dle věku do 24 let 25-34 let 35-44 let 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

1714 1 343 819 844 1 377 1 376 1 377 1 318 1 364 1121

2041 1 762 1 255 1 215 1 831 1 874 1 609 1 648 1 753 1548

1710 1 491 1 155 1 141 1 777 2 025 1 836 1 820 1 917 1770

45-54 let 55-64 let 1899 1 688 1 366 1 296 1 800 2 030 1 850 1 857 1 864 1701

717 705 659 592 910 1 123 957 1 090 1 248 1271

nad 65 let 2 2 1 1 2 2 2 7


Obrázek č. 9 – Nezaměstnaní dle věku


7. Nezaměstnaní dle pohlaví Následující tabulka a následně i graf přináší srovnání mezi nezaměstnanými muži a ženami. Již při prvním pohledu na graf zjistíme, že se počet nezaměstnaných mužů a žen nepravidelně mění. V letech 2005−2008, 2012−2014 bylo méně nezaměstnaných mužů. Naopak v letech 2009−2011 bylo méně nezaměstnaných žen. Nejvíce nezaměstnaných mužů bylo v roce 2010 (4446) a nejméně v roce 2008 (2330). Žen bylo nejvíce nezaměstnaných v roce 2005 (4424) a nejméně v roce 2008 (2758).

35

Tabulka č. 6 – Nezaměstnaní dle pohlaví

muži ženy

2005 3659 4424

2006 3048 3943

2007 2353 2902

2008 2330 2758

2009 4077 3618

2010 4446 3983

2011 3840 3791

2012 3842 3893

2013 4059 4089

2014 3642 3776


Obrázek č. 10 – Nezaměstnanost dle pohlaví


36

8. Délka evidence uchazečů o zaměstnání Délku evidence uchazečů o zaměstnání jsem rozdělila do 6 následujících skupin: do 3 měsíců, 3 - 6 měsíců, 6 - 9 měsíců, 9 - 12 měsíců, 12 - 24 měsíc a více než 24 měsíců. Nejvíce uchazečů setrvává v evidenci do 3 měsíců, než najdou odpovídající zaměstnání. Celkově tento počet udává 21 217 uchazečů. 5 540 uchazečů je evidováno v rozmezí 9-12 měsíců. Je to nejmenší počet ze všech uvedených skupin. Tabulka č. 7 – Délka evidence uchazečů o zaměstnání

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

do 3 měsíců

3 až 6 měsíců

6 až 9 měsíců

9 až 12 měsíců

12 až 24 měsíců

2 061 1 835 1 569 1 933 2 522 3 121 2 381 2 517 1 126 2 152

1 295 1 088 788 859 1 672 1 265 1 257 1 214 644 981

715 495 424 423 907 676 554 566 515 520

558 417 372 265 686 600 428 469 1 312 433

1 415 1 145 605 529 955 1 461 1 299 1 146 2 170 1 050

více než 24 měsíců 2 039 2 011 1 497 1 079 953 1 306 1 712 1 823 620 2 282

Zdroj: Vlastní zpracování. Data poskytnuta od paní Ing. Jitky Číhalové – Ředitelka krajské správy ČSÚ.

Obrázek č. 11 – Délka evidence uchazečů o zaměstnání

Zdroj: Vlastní zpracování. Data poskytnuta od paní Ing. Jitky Číhalové – Ředitelka krajské správy ČSÚ.

37

9. Počet volných míst Pro porovnání jsem vytvořila graf, který udává hodnoty počtu volných pracovních míst v okrese Třebíč. V roce 2006 bylo k dispozici 982 volných pracovních míst, což je nejvíce za sledované období. Naopak nejméně volných pracovních míst bylo v roce 2010 a to 151. V letech 2009 až 2012 se počet míst pohybuje kolem 100 až 170. Od roku 2013 počet volných míst roste. V roce 2014 počet oproti roku 2013 vzrost o 294. Za sledované období se počet volných míst pohybuje v rozmezí 151 – 982. Tabulka č. 8 – Původní hodnoty Roky Hodnoty 2005 275 2006 982 2007 677 2008 359 2009 159 2010 151 2011 109 2012 171 2013 225 2014 519 Zdroj: Vlastní zpracování. Data poskytnuta od paní Ing. Jitky Číhalové - Ředitelka krajské správy ČSÚ.

Obrázek č. 12 – Počet volných míst


38

10. Podíl nezaměstnaných osob ČR v porovnání s krajem Vysočina Pro

porovnání

jsem

vytvořila

graf,

kde

jedna

křivka

znázorňuje

podíl

nezaměstnaných osob v ČR a druhá křivka kraj Vysočina. Z následující tabulky můžeme vyčíst, že od roku 2005 do roku 2014 se v celé České republice pohybuje nezaměstnanost mezi 4 % - 8 %, nejnižší nezaměstnanost jsme zaznamenali v roce 2007 (4,51 %). Nejvyšší nezaměstnanost byla v roce 2013 (8,17 %). Zatímco v okrese Třebíč se nezaměstnanost za sledované roky pohybuje v rozpětí 8 % - 10 %. Nejnižší nezaměstnanost byla zachycena v roce 2008 (6,15 %) a nejvyšší v roce 2013 (10,49 %). Tabulka č. 9 – Původní hodnoty ČR Okres Třebíč Rok hodnoty v % hodnoty v % 2005 6,59 9,51 2006 5,75 8,15 2007 4,49 6,19 2008 4,51 6,15 2009 7,12 9,28 2010 7,4 10,46 2011 6,77 9,59 2012 7,37 9,82 2013 8,17 10,49 2014 7,46 9,64 Zdroj: Vlastní zpracování. Data poskytnuta od paní Ing. Jitky Číhalové - Ředitelka krajské správy ČSÚ.

39

Obrázek č. 13 – Podíl nezaměstnaných osob


Obrázek zachycuje mapu České republiky, kde je barevně naznačeno, jaká nezaměstnanost je v určité oblasti. Sledujeme zde podíl nezaměstnaných osob ve věku 15 – 64 let. Údaje jsou zachyceny za prosinec 2014. Průměrná nezaměstnanost se pohybovala okolo 7,5 %. Bílá barva označuje místa, kde byla nezaměstnanost nejnižší a to do 4,99 %. Naproti tomu tmavě modrá barva znázorňuje místa s vysokou nezaměstnaností od 11 % a více.

Obrázek č. 14 – Nezaměstnanost v Česku Zdroj: http://www.financninoviny.cz/zpravy/index_img.php?id=324502

40

11. Nezaměstnaní absolventi V následující části, jsem se zaměřila na analýzu nezaměstnaných absolventů středních škol, absolventů s bakalářským vzděláním a magisterským vzděláním. 11.1. Středoškolské vzdělání Do středoškolského vzdělání jsou zahrnuti jak absolventi s maturitou, tak absolventi s výučním listem. Nejnižší údaj nalezneme v roce 2014 a to 192 nezaměstnaných absolventů se středoškolským vzděláním, naopak nejvíce nezaměstnaných bylo v roce 2006 a to 1837. Tabulka č. 10 – Nezaměstnaní absolventi se středoškolským vzděláním Počet 1016 821 1837 483 364 568 627 583 357 274 192

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Zdroj: Vlastní zpracování. Data použita ze Statistické ročenky kraje Vysočina 2004 – 2014.

Obrázek č. 15 – Středoškolské vzdělání

Středoškolské vzdělání 2200 1900

Počet

1600 1300 1000 700 400 100 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Roky Zdroj: Vlastní zpracování. Data použita ze Statistické ročenky kraje Vysočina 2004 – 2014.

41

11.2. Bakalářské vzdělání Tabulka zachycuje počty nezaměstnaných absolventů s bakalářským vzděláním. V letech 2004 až 2008 se jejich počet pohyboval mezi 17 až 36 absolventy. Od roku 2009 byl zaznamenán velký nárůst nezaměstnaných absolventů. V roce 2011 jejich počet přesáhl 100 a to na celkových 110 absolventů. V roce 2012 se oproti roku 2011 jejich počet zvýšil o celých 51 absolventů. Od roku 2012 se počet nepatrně snížil a v roce 2014 se ustálil na 111 nezaměstnaných absolventech. Tabulka č. 11 – Nezaměstnaní absolventi s bakalářským vzděláním Počet 17 36 25 26 62 99 110 161 137 111

Roky 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


Obrázek č. 16 – Bakalářské vzdělání

Počet

Bakalářské vzdělání 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Roky Zdroj: Vlastní zpracování. Data použita ze Statistické ročenky kraje Vysočina 2004 – 2014.

42

11.3. Magisterské vzdělání V tabulce je zachycen počet nezaměstnaných absolventů s magisterským vzděláním. Hodnoty se v letech 2005−2014 pohybovaly mezi 55 a 112 nezaměstnanými absolventy. Hodnoty od roku 2005 až do roku 2009 se střídavě snižovaly a zvyšovaly. Nejnižší počet byl zjištěn v roce 2006 a to 55 nezaměstnaných absolventů, naopak největší počet byl zachycen v roce 2010 a to 112. Od roku 2012 počet postupně klesá. Tabulka č. 12 – Nezaměstnaní absolventi s magisterským vzděláním Počet 76 55 67 64 93 112 110 93 81 74

Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


Obrázek č. 17 – Magisterské vzdělání

Magisterské vzdělání 120 110

Počet

100 90 80 70 60 50 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Roky Zdroj: Vlastní zpracování. Data použita ze Statistické ročenky kraje Vysočina 2004 – 2014.

Ve výše uvedených tabulkách vidíme různé počty nezaměstnaných absolventů, jak se středoškolským

vzděláním,

tak

i

s vysokoškolským

vzděláním.

Nejvíce

nezaměstnaných středoškoláků je z oborů gastronomie, hotelnictví a turismus,

43

strojírenství, elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. Vysokoškoláků je nejvíce evidovaných z oborů ekonomie a pedagogika a sociální péče. Úřad práce nabízí pro uchazeče různé druhy zaměstnání. Jedná se například o pozice: šička oděvní konfekce, stavební dělník/zedník, recepční v hotelu a mzdová účetní. Nevýhodou je, že většina absolventů ať už středních či vysokých škol nemá firmami požadovanou praxi. Po přečtení nabídek práce podanými firmami z okresu Třebíč se firmy potýkají s nedostatkem dělnických pracovníků na pozice: konstruktér, konstruktér vývojář, obsluha výrobních strojů a zámečník. A také s nedostatkem řidičů autobusové a nákladní dopravy. 12. Firmy a získávání pracovníků V dnešní době existuje celá řada možností pro firmy, jak svépomoci (bez úřadu práce) najít nové pracovníky pro své firmy. Mezi tyto možnosti patří vyvěšení inzerátu na sociální sítě (například Facebook), podání inzerátu do novin či zaslání nabídek práce přímo do škol a také již zmíněný úřad práce.

12. 1. PBS INDUSTRY, a. s. Aby se firmy vyhnuly problému s nedostatkem pracovníků, snaží si své budoucí zaměstnance vybrat a vyškolit již při jejich studiu. Mezi takové firmy patří i firma PBS INDURTY a. s., se sídlem v Třebíči (www.pbstre.cz). Firma je tradičním dodavatelem energetických a teplárenských celků. Tato firma spolupracuje jak se středními školami (Střední průmyslová škola Třebíč, Střední škola dopravy, obchodu a služeb Moravský Krumlov,…), kde se snaží studentům nabídnout praxi v jejich firmě, tak i s vysokými školami, kam posílá aktuální nabídky práce. Výhodou tohoto postupu je, že si student vyzkouší práci již v konkrétní firmě a po vyhodnocení jeho práce má velkou šanci, že mu bude ve firmě nabídnuto pracovní místo. Firma též nabízí exkurze pro školy, setkání důchodců, kteří ve firmě pracovali 44

a dny otevřených dveří, aby potencionální zaměstnanci měli možnost prvně se o firmě něco dozvědět a také si ji prohlédnout. Firma se také zapojila do programu Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II (POVEZ II) na kterém jsem spolupracovala s paní Bc. Pavlínou Prausovou (personální ředitelka společnosti). Projekt je realizován od 1. prosince 2015 až do 30. listopadu 2020.

Popis projektu: „Projekt Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II (dále jen POVEZ II) se zabývá problematikou adaptability pracovní síly v podnicích na neustále se měnící situaci na trhu. Pro zvýšení konkurenceschopnosti a rozšíření činnosti musí zaměstnavatelé disponovat kvalifikovanou pracovní silou. Projekt POVEZ II, proto řeší jednak problém nesouladu mezi dovednostmi a kvalifikačními předpoklady nabízenými a požadovanými, tedy nedostatečnou flexibilitu pracovní síly (včetně flexibility profesní), a dále problém neochoty zaměstnavatelů investovat do vzdělávání vlastních zaměstnanců.“ [16] Popis postupu: Z celkového počtu zaměstnanců (487), jsme vybraly 5 zaměstnanců, kteří budou do toho projektu aktivně zapojeni. Po vybrání uchazečů jsem vyplnila Žádost o příspěvek na úhradu nákladů zabezpečení vzdělávací aktivity zaměstnanců v rámci projektu Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II. Žádost byla následně odeslána na příslušný úřad práce, konkrétně na Úřad práce v Třebíči. K Žádosti bylo též zapotřebí dodat další dokumenty: Potvrzení o bezdlužnosti zaměstnavatele, Doklad o zřízení účtu, Čestné prohlášení o příspěvcích v rámci projektu, Průzkum trhu, Prohlášení zaměstnavatelů o zbavení mlčenlivosti, Čestné prohlášení žadatele o podporu v režimu de minimis

[4]

, Souhlas zaměstnanců se zařazením do projektu

a zpracováním osobních údajů. Po zasedání hodnotící komise, jsme obdržely dopis, kde nás informovaly o schválení naší Žádosti. Obecným cílem projektu je profesní růst zaměstnanců. [4]

Zaměstnavatel může obdržet příspěvek ve výši až 100 % vynaložených nákladů.

45

Obecné informace ze Žádosti: Obecným cílem projektu je profesní růst zaměstnanců se získáním nástavbových znalostí. Vybraní zaměstnanci budou školeni v oblasti Autodesk - efektivní tvorba výkresové dokumentace a modelování plechových dílů. Jedná se o zaměstnance, kteří jsou pracovníky technického oddělení, konkrétně konstrukce a této oblasti se každodenně věnují. Školení bude probíhat v období září 2016 – říjen 2016. Služba (školení) bude zajištěno externím dodavatelem – CAD Studio a.s. se sídlem v Brně, který bude účastníky školit přímo ve firmě. Celkové náklady na školení byly vyčísleny na 157.300,- Kč včetně DHP. Kdy na jednotlivého zaměstnance připadá 31.460,- Kč včetně DPH. Předpokládané celkové mzdové náklady zaměstnanců za dobu jejich účasti na vzdělávací aktivitě činí 72.600,- Kč. Výuka bude trvat 88 hodin. Ověření získaných znalostí účastníků kurzu bude provedeno závěrečným testem, který bude v délce 2 hodin. Náhled celkové Žádosti o příspěvek na úhradu nákladů zabezpečení vzdělávací aktivity zaměstnanců v rámci projektu Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II viz příloha č. 2. (Součástí této Žádosti (přílohy) není seznam vybraných zaměstnanců, z důvodu obsahu osobních údajů.) 13. Predikce nezaměstnanosti V následující části jsem se snažila zanalyzovat předpověď nezaměstnanosti v celé České republice. Údaje jsou jen orientační. Z tabulky můžeme vyčíst, jaká byla skutečnost a predikce nezaměstnanosti. Nalezneme zde i výhled pro roky 2016 a 2017. Pro roky 2016 a 2017 je výhled velmi příznivý, nezaměstnanost by měla klesnout oproti rokům 2014 a 2015 a měla by se pohybovat okolo 5,5 % až 6,1 %.

46

Dle údajů zveřejněných ministerstvem financí byla plánovaná predikce nezaměstnanosti v roce 2014 na úrovni 7,0 %, ve skutečnosti se však nezaměstnanost pohybovala okolo 7,7 %. V 2015 se nezaměstnanost měla pohybovat mezi 6,5 % - 6,7 %. [5] Tato predikce se však nevyplnila a skutečná nezaměstnanost byla o něco nižší (6,2 %). Celkově nezaměstnanost činila 453 100 osob a k dispozici bylo 100 000 volných pracovních míst. [6] Tabulka č. 13 – Skutečnost, predikce, výhled nezaměstnanosti 2014 2015 2016 2017 podíl nezaměstnaných osob skutečnost predikce výhled výhled 7,7 6,5 až 6,7 5,7 až 6,1 5,5 až 6,1 Zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/869

14. Počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci – s příspěvkem Největší počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci byl zaznamenán v roce 2005. Od tohoto roku pak počet uchazečů postupně klesal. Výjimku tvořil rok 2009, kdy počet uchazečů o zaměstnání výrazně stoupl oproti roku 2008, konkrétně o 24 uchazečů. Avšak od roku 2010 klesl počet o 21 uchazečů. V letech 2011 a 2012 se počet uchazečů ustálil na číslici 1. K dispozici jsou pouze údaje do roku 2012. Tabulka č. 14 – Počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci – s příspěvkem 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 okres Třebíč 40 28 16 3 27 6 1 1 Zdroj: Vlastní zpracování. Data poskytnuta od paní Ing. Jitky Číhalové - Ředitelka krajské správy ČSÚ.

[5]

Makroekonomická predikce. Ministerstvo financí [online]. Praha: Blogger, 2015 [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/makroekonomickapredikce/2014/makroekonomicka-predikce-leden-2014-16757 [6]

Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2016. Kurzycz [online]. Praha: Blogger, 2015 [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://www. kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/

47

Obrázek č. 18 – Počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci


48

15. Aktuální nabídka rekvalifikací Zde jsou vypsány rekvalifikace, které jsou zabezpečovány úřadem práce. Rekvalifikační kurzy, které nejsou uvedeny v nabídce, lze také zajistit formou zvolené rekvalifikace. Rekvalifikační kurzy, které nejsou uvedeny v nabídce, lze také zajistit formou zvolené rekvalifikace. Tabulka č. 15 – Přehled rekvalifikací

Název rekvalifikace Obchod PK Skladník (66-002-H) Kurzy pro obsluhu osobního počítače Základy obsluhy osobního počítače Počítačová gramotnost Průkaz profesní způsobilosti řidiče - Třebíč Průkaz profesní způsobilosti řidiče skup. C Gastronomie - Třebíč PK Příprava pokrmů studené kuchyně (65-002-H) PK Příprava teplých pokrmů (65-001-H) PK Příprava minutek (65-004-H) Svařování - Třebíč Zákl. kurz svařování v ochr. atmosféře CO2 (ZK 135 1.1) Zákl. kurz svařování obalenou elektrodou (ZK 111 1.1) Zákl. kurz svařování plamenem (ZK 311 1.1) Zákl. kurz svařování netavící se elektrodou (ZK 141 ) Strážný - JI, TR PK Strážný (68-008-E) Sociální péče Pracovník v sociálních službách Administrativa PK Asistent/ka, Sekretář/ka (62-008-M) Účetnictví Účetnictví s využítím výpočetní techniky Mzdové účetnictví s využítím výpočetní techniky Základy podnikání Základy podnikání

Min. poč. hod.

Min. vzdělání

Místo konání

100

ZŠ

JI, TR, ZR

60 100

ZŠ SŠ

HB, JI, PE, TR, ZR

140

ZŠ

v některém městě okresu Třebíč

40 120 40

ZŠ ZŠ ZŠ

160

ZŠ

160 160 160

ZŠ ZŠ ZŠ

40

ZŠ

JI,TR

150

ZŠ

HB, JI, PE, TR, ZR

80

SŠ

HB, JI, TR

160 120

SŠ SŠ

HB, JI, PE, TR, ZR

150

ZŠ

HB, JI, TR, ZR

Třebíč

v některém městě okresu Třebíč

Zdroj: Vlastní zpracování podle http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/poradenstvi_a_rekvalifikace/rekvalifikace_kraj.pdf

49

Shrnutí V bakalářské práci na téma Analýza nezaměstnanosti v okrese Třebíč a úloha rekvalifikace jsem svoji pozornost soustředila na problém trhu práce a to v podobě nezaměstnanosti a s ní spojené možnosti rekvalifikace. Analýza je sledována za období 2005−2014. V úvodu je stručně popsán obecně pojem trh práce a také trh práce v České republice. Základním stavebním kamenem celé práce je jak pojem nezaměstnanost, tak i rekvalifikace. Nejprve jsem se zabývala pojmem nezaměstnanost. V teoretické části jsem popsala nejen tento pojem, ale také pojmy související s nezaměstnaností (např. typy nezaměstnanosti – frikční, strukturální, cyklická, dobrovolná, nedobrovolná, příčiny

nezaměstnanosti,

faktory

ovlivňující

nezaměstnanost,

důsledky

nezaměstnanosti, historie a další). V okrese Třebíč se

rozmohla vysoká nezaměstnanost

po roce

1989, kdy

na hospodářskou situaci a zaměstnanost v okrese dolehly důsledky transformace hospodářství. V okrese vypuklo dramatické omezení výroby v největších podnicích zde je zapotřebí jmenovat firmu BOPO Třebíč (firma vyrábějící obuv, ponožky a další oděvy), která zaměstnávala velké množství lidí, či jejich následná likvidace. Vznik nových pracovních míst v malých a menších soukromých podnicích mohl negativní důsledky těchto procesů jen do určité míry utlumit. Vysoká nezaměstnanost (zvláště dlouhodobá) a malé platy patří k trvale hlavním problémům v okrese Třebíč. Obzvláště tíživá situace je na vesnicích, kde se k běžným problémům přidává ještě špatná dopravní obslužnost a útlum zemědělské výroby. V praktické části jsem se zabývala již jednotlivými ukazateli. Pro zajímavost jsem analyzovala podíl nezaměstnaných osob v celé České republice, kdy nejvíce nezaměstnaných bylo evidováno v roce 2013 a to 8,17 %. Nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti (13,84 %) již v okrese Třebíč byla zachycena v roce 2010. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl, zaznamenám v roce 2013, 10,49 %. Dále je k dispozici ukazatel Nezaměstnaní podle dosaženého vzdělání, kde největší problém o získání pracovního místa mají lidé, kteří jsou pouze vyučeni. Naopak lidé, kteří mají bakalářské vzdělání, se ve statistikách o nezaměstnanosti podle dosaženého vzdělání objevují nejméně. V České republice bylo v roce 2012 evidováno 50 000 Čechů bez základního 50

vzdělání. Největší podíl nezaměstnaný dle věku je zaznamenán v rozmezí mezi 45 - 54 lety. Největší nárůst je evidován v roce 2010 a to 2013 lidí. V porovnání nezaměstnaných podle pohlaví, bylo za sledované období nezaměstnáno o 1881 žen více, než můžu. Mužů bylo celkově evidováno 35296 a žen 37177. Nejvíce uchazečů je evidováno na úřadě práce více než 24 měsíců, naopak nejméně uchazečů se pohybuje v rozmezí 9 - 12 měsíců. Následně jsem analyzovala počet volných míst v okrese, nejvíce jich bylo k dispozici v roce 2006 a to 982. Také jsem mezi sebou porovnala Podíl nezaměstnaných osob České republiky s krajem Vysočina, kde se okres Třebíč nachází. Největší podíl nezaměstnaných v České republice byl zachycen v roce 2013 a to 8,17 % a v okrese Třebíč také v roce 2013, 10,49 %. Hodnoty v České republice se pohybují od 4 % do 8,2 %. V okrese v rozmezí od 6 % do 10,5 %. Následná predikce nezaměstnanosti v České republice vypadá velmi příznivě, neboť by se měla pohybovat mezi 5 - 6 %. Skutečná nezaměstnanost se v roce 2014 pohybovala na 7,7 %. Velmi zajímavou částí je analýza nezaměstnaných absolventů. Nejvíce nezaměstnaných středoškoláků bylo v roce 2004 (1016), bakalářů v roce 2012 (161) a magistrů v roce 2010 (2012). Nejvíce nezaměstnaných středoškoláků je z oborů gastronomie, hotelnictví a turismus, strojírenství, elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. Vysokoškoláků je nejvíce evidovaných z oborů ekonomie a pedagogika a sociální péče. Úřad práce nabízí pro uchazeče různé druhy zaměstnání. Jedná se například o pozice: šička oděvní konfekce, stavební dělník/zedník, recepční v hotelu a mzdová účetní. Dle statistik je největší poptávka po dělnických profesích: konstruktér, konstruktér vývojář a zámečník. Ale také po řidičích autobusové a nákladní dopravy. Aby se firmy vyhnuly problému s nedostatkem pracovníků, snaží si své budoucí zaměstnance vybrat a vyškolit již při jejich studiu. Na základě těchto údajů jsem si vybrala společnost PBS INDUSTRY, a.s. se sídlem v Třebíči (dodavatel energetických a teplárenských celků), kde jsem zjistila, že spolupracují se středními školami (Střední průmyslová škola Třebíč, Střední škola dopravy, obchodu a služeb Moravský Krumlov,…) a nabízí studentům možnost praxe

51

ve firmě. Pokud se student na praxi osvědčí, je zde možnost, že je mu firmou nabídnuto pracovní místo. Firma se také stará o své stávající zaměstnance v oblasti vzdělávání. Nyní firma vybrala 5 zaměstnanců, které zapojí do Projektu na vzdělávání zaměstnanců II. Obecným cílem tohoto projektu je profesní růst zaměstnanců a získání nástavbových znalostí. Zaměstnanci budou školeni v oblasti Autodesk - efektivní tvorba výkresové dokumentace a modelování plechových dílů.

Jedná se o zaměstnance, kteří jsou

pracovníky technického oddělení, konkrétně konstrukce a této oblasti se každodenně věnují. Následné školení je naplánováno na období září 2016 – říjen 2016. Školení bude zajištěno firmou CAD Studio a.s. se sídlem v Brně, který bude účastníky školit přímo ve firmě. Celkové náklady jsou vyčísleny na 157.300,- Kč. Kdy na jednotlivého zaměstnance připadá 31.460,- Kč. Předpokládané celkové mzdové náklady zaměstnanců za dobu jejich účasti na vzdělávací aktivitě činí 72.600,- Kč. Výuka bude trvat 88 hodin. Ověření získaných znalostí účastníků kurzu bude provedeno závěrečným testem, který bude v délce 2 hodin. V další části práce jsem se věnovala pojmu rekvalifikace. Z hlediska vlastního uplatnění, se mohou zájemci přihlásit na rekvalifikaci. Ať už například na rekvalifikaci zvolenou, či zaměstnaneckou. Zde jsem zjistila, že největší počet zájemců o účast v rekvalifikaci byl v roce 2005 a to 40. Úřad práce nabízí rekvalifikační kurzy. Mezi aktuální rekvalifikace patří kurzy v oblasti: obchod, obsluha osobního počítače, profesní způsobilost řidiče, gastronomie, svařování, strážný, sociální péče, administrativa, účetnictví a základy podnikání. Minimální délka kurzů je 40 hodin. Pro každou rekvalifikace je zvoleno minimální vzdělání. U uvedených rekvalifikací, stačí základní vzdělání, kromě oblasti administrativy a účetnictví, zde se požaduje středoškolské vzdělání.

52

Závěr Bakalářská

práce

zobrazuje

analýzu

nezaměstnanosti

se

zaměřením

na nezaměstnanost absolventů v okrese Třebíč a úlohu rekvalifikace, za sledované roky 2005−2014. Největší nezaměstnanost se v okrese rozmohla po roce 1989, kdy na okres dolehly důsledky transformace hospodářství. Vypuklo dramatické omezení výroby ve zdejších podnicích (BOPO Třebíč – výroba obuvi, ponožek a dalších oděvů), či dokonce k následné likvidaci podniků. Záchrana přišla ze strany nových pracovních míst ze strany soukromých podniků. Avšak tyto podniky nebyly schopny zaměstnat takové množství lidí, jaké bylo zapotřebí. Vysoká nezaměstnanost (zvláště dlouhodobá) a malé platy patří k trvale hlavním problémům v okrese Třebíč. Predikce nezaměstnanosti v České republice vypadá velmi příznivě, neboť by se měla pohybovat mezi 5 – 6 %. Což by mohlo mít i příznivý dopad pro okres Třebíč. Z analyzovaných ukazatelů nezaměstnanosti můžeme vyčíst, že hodnoty jsou nepravidelně na zvestupu i pádu. I když je nezaměstnanost v okrese špatná, vyskytl se zde nedostatek dělnických profesí: konstruktér, konstruktér vývojář a zámečník. Ale také řidičů autobusové a nákladní dopravy. Aby firmy předešly tomuto problému, spolupracují se středními školami. Mezi takové společnosti patří i třebíčská firma PBS INDUSTRY, a.s. Firma umožňuje studentům středních škol praxi a po osvědčení studenta, je zde možnost, že je mu firmou nabídnuto pracovní místo. Firma také pečuje o své stávající zaměstnance v oblasti vzdělávání. Nyní se zapojila do Projektu na vzdělávání zaměstnanců II. Aby lidé měli větší uplatnění na trhu práce, mohou se přihlásit na rekvalifikaci. Úřad práce nabízí rekvalifikace, které jsou zajištěny úřadem práce. Ale pokud zájemce zde nenajde vhodnou rekvalifikaci, má možnost si zažádat o zvolenou rekvalifikaci.

53

Seznam použité literatury Tištěné zdroje [1] MĚRTLOVÁ, Libuše. Přednášky – Řízení lidských zdrojů, 5. semestr, 2015 [2] NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. Jihlava: Studijní opora,Vysoká škola polytechnická, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1. [3] NEČADOVÁ,V.: Veřejné finance, Studijní opora, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2012, 327 str. ISBN 978-80-87035-69-6. [4] ROSEN, H. S.: Public finance. Irwin: Homewood. 1992. ISBN 0-256-08376-2. [5] HOLMAN, Robert. Základy ekonomie pro studenty vyšších odborných škol

a neekonomických fakult VŠ. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2000. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-717-9434-1. [6] SOJKA, Milan a Bronislav KONEČNÝ. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 6., aktualiz. vyd. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-727-7328-3. [7] VLČEK, Josef. Ekonomie a ekonomika. 4., zcela přeprac. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 515 s. ISBN 978-80-7357-478-9. [8] FIALOVÁ, Helena. Malý ekonomický výkladový slovník. 8., upr. vyd. Praha: A plus, 2007, 208 s. ISBN 978-80-903804-0-0. [14] Tištěné materiály poskytnuté úřadem práce v Třebíči Internetové zdroje [9] Nezaměstnanost její typy, příčiny. Základy společenských věd [online]. Praha: Blogger, 2015, 2015 [cit. 2015-11-06]. Dostupné z: http://zsvmaturita.blogspot.cz/2011/05/19-nezamestnanost-jeji-typy-priciny.html 6. Historie [10] Zákony ČR: Rekvalifikace. Zákony ČR [online]. Praha: Blogger, 2015 [cit. 201602-15]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/zakon-o-zamestnanosti/cast-5-hlava-2 [11] Historie nezaměstnanosti. Wikipedie [online]. Praha: Bluenomics, 2015, 2015 [cit. 2015-11-07]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nezam%C4%9Bstnanost [12] Umělá zaměstnanost. Nechceme komunisty [online]. Praha: Blogger, 2015, 2015 [cit. 2015-11-07]. Dostupné z: http://www.nechcemekomunisty.cz/prace [13] Charakteristika okresu Třebíč. Český statistický úřad [online]. Praha: Blogger, 2015, 2015 [cit. 2015-11-07]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xj/charakteristika_okresu_trebic

54

[15] Míra nezaměstnanosti. Měšec [online]. Praha: Blogger, 2015, 2015 [cit. 2015-1107]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/dane/ekonomika/pruvodce/nezamestnanost/ [16] Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II (POVEZ II). Evropský sociální fond v ČR [online]. Praha: Kuchařová, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/podpora-odborneho-vzdelavani-zamestnancu-ii-povez-ii

55

Příloha č. 1

56

57

Příloha č. 2

58

59

60

61

62

63

64

65

Analýza nezaměstnanosti v okrese Třebíč a úloha rekvalifikace

Recommend Documents