Analýza nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na českém trhu práce Klára Kalíšková CERGE-EI a VŠE Seminář Kvalifikovaná pracovní síla jako zdroj konkurenceschopnosti ČR Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 1. 10. 2015
VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA POPULACE 2
0
20
40
60
80
100
Vývoj vzdělanostní struktury populace (osoby ve věku 20-64 let)
1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
Primary education Secondary education without school-leaving exam Secondary education with school-leaving exam Tertiary education
3
0
20
40
60
80
100
Vývoj vzdělanostní struktury absolventů (osoby ve věku 25-35 let)
1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
Primary education Secondary education without school-leaving exam Secondary education with school-leaving exam Tertiary education
4
0
10
20
30
40
Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů podle nejvyššího dosaženého vzdělání
1994
1996
1998
2000
2002
2004 reftrok
2006
2008
2010
2012
2014
Primary education Secondary education without school-leaving exam Secondary education with school-leaving exam Tertiary education
5
Beveridgova křivka: Vztah mezi počtem nezaměstnaných a počtem volných míst 160000 1/08 140000
Number of vacancies
120000
8/15
100000
1/07
80000 1/09 1/06
60000
1/15 1/05
40000 1/12
20000 300000
350000
400000
450000
500000
550000
1/14 1/13 1/111/10 600000
650000
Number of unemployed
6
VERTIKÁLNÍ NESOULAD
7
Vertikální nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na trhu práce • Překvalifikovanost/převzdělanost pracovní síly • Subjektivní měřítko: – „Je Vaše současné zaměstnání méně kvalifikované a neodpovídá Vašemu vzdělání a pracovním zkušenostem?“
• Objektivní měřítko: – Pokud má osoba vyšší vzdělání než 80% lidí pracujících ve stejné kategorii zaměstnání (ISCO), je osoba překvalifikovaná 8
Vertikální nesoulad podle pohlaví Podíl překvalifikovaných osob: Pohlaví
subjektivní měřítko objektivní měřítko
Muž
19.7%
9.1%
Žena
22.5%
8.1%
Celkem
20.9%
8.6%
9
Vertikální nesoulad podle výše dosaženého vzdělání Nejvyšší dosažené vzdělání Bez vzdělání (ISCED 0) První stupeň základní školy (ISCED 1) Druhý stupeň základní školy (ISCED 2) Střední vzdělání bez maturity (ISCED 3) Střední vzdělání s maturitou (ISCED 3) Vyšší odborné vzdělání a konzervatoře (ISCED 5) Vysokoškolské vzdělání bakalářské (ISCED 6) Vysokoškolské vzdělání magisterské (ISCED 7) Doktorské vzdělání (ISCED 8) Celkem
Podíl překvalifikovaných osob: subjektivní objektivní měřítko měřítko 0 0 12% 20% 24% 23% 23% 18% 6% 21%
0 0 0 0 5% 31% 33% 17% 100% 7% 10
Vertikální nesoulad (subjektivní) podle oboru vzdělání • Vysoké procento (26-50%) překvalifikovaných osob je v oborech: – Turismus, Matematika a statistika, Potravinářství, Výroba a zpracování textilu, Marketing, Pojišťovnictví a účetnictví, Obchod a správa (Obchodní akademie), …
• Nízké procento (0-20%) překvalifikovaných osob je naopak v oborech: – Zdravotnictví, Farmacie, Právo (VŠ), Technické obory – strojírenství, elektrotechnika a energetika (SŠ), motorová vozidla, Architektura a stavebnictví, Cizí jazyky, … 11
Vertikální nesoulad (subjektivní) podle kategorie zaměstnání • Vysoké procento překvalifikovaných osob je v kategoriích s nejnižší náročností práce: – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (45-60 %), Obsluha strojů a zařízení (30 %), Pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství (30 %), Pracovníci ve službách a prodeji (25 %)
• Nízké procento překvalifikovaných osob je v kategoriích s nejvyšší náročností práce, ale také mezi řemeslníky: – Zákonodárci a řídící pracovníci(4-14 %), Specialisté (614 %), Techničtí a odborní pracovníci (14 %), Řemeslníci a opraváři (16-19 %) 12
Vertikální nesoulad v mezinárodním srovnání 45
60
40
50 35
30
40
25 30 20 15
20
10 10 5
2010
2013
ES
CY
IE
BG
EL
PL
IT
UK
FR
EE
EU28
SK
LV
RO
HR
AT
BE
FI
SE
SI
LT
HU
NL
PT
CZ
DE
DK
MT
0 LU
0
share of tertiary educated (right axis)
Definice: Procento VŠ vzdělaných osob ve věku 25-34 let, kteří nepracují jako vedoucí a řídící pracovníci , jako 13 specialisté, ani jako techničtí a odborní pracovníci
HORIZONTÁLNÍ NESOULAD
14
Horizontální nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na trhu práce • Horizontální nesoulad nastává v případě, kdy osoba vykonává povolání v jiném oboru, než v jakém studovala • Je tedy nutné přiřadit všem oborům vzdělání (ISCED) typy ekonomických činností (NACE), které jim odpovídají – Například pokud je vystudovaný obor Architektura a stavebnictví, je odpovídajícím typem ekonomické činnosti práce v Architektonických a inženýrských činnostech nebo Stavebních činnostech, méně odpovídající činností je pak práce v Dopravě, nebo ve Výrobě strojů a zařízení 15
Horizontální nesoulad podle oboru vzdělání • Obory vzdělání s největším podílem osob pracujících v odpovídajícím typu práce: – Zdravotnictví, Farmacie, Pedagogika: 75-85 % u VŠ, 68-74 % u SŠ oborů – Architektura a stavebnictví, Doprava, Strojírenství a metalurgie (SŠ), Technické obory - motorová vozidla (SŠ): 40-58%
• Obory vzdělání s nejnižším podílem osob pracujících v odpovídajícím typu práce: – Marketing, Sociologie a kulturologie, Humanitní vědy (VŠ), Cizí jazyky, Matematika a statistika, Přírodní vědy (biologie, fyzika, geologie), Bezpečnostní služby – 2-7 % u SŠ, 8-19 % u VŠ oborů 16
Horizontální nesoulad: srovnání dnešních absolventů a celé populace • U některých oborů se počet osob pracujících v odpovídajícím oboru liší pro čerstvé absolventy a pro starší osoby: – Například v dnešní absolventi oborů Pedogogiky, Sportu, Žurnalistiky, Knihovnictví a Zemědělství mají mnohem nižší pravděpodobnost, že budou pracovat v oboru, než tomu bylo dříve – Absolventi Chemie a Technických oborů mají naopak vyšší pravděpodobnost, že budou pracovat v oboru, než lidé kteří vystudovali stejný obor v minulosti 17
MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI PODLE OBORU VZDĚLÁNÍ 18
Ph 0 ar Li m br se ac ar rv y y ic st es ud an ie s d m ilit ar y M ed In ic fo in m e Ba at i o nk n La in te w g, ch in no s Ar ur lo gy an ch Pe ite ce da El ct ,a go u ec cc gy tro re a ou nd ni n ta cs nc an con y st d ru au ct to io En m n at gi iz ne a er So tio in n g ci al an El ca d ec m Fo re tro e re ta te ig llu ch n rg ni l a y cs ng an ua d en ges er H ge um Ag ri c tic Ec an s ul Bi o i t tu ie no ol r s og e, m -t ic y, fo C e s r o h ph es l e o m ys try gy i ic ,h an stry s, i s d ge to fis ry ol hi og ,p ng y, hi lo an so d ph lif e y sc ie nc e
Se cu rit y 1
2
3
4
Míra nezaměstnanosti absolventů VŠ podle oboru vzdělání
19
se rv
L Ph aw ic es arm ac an y d m In ilit fo ar m y M at ed io El ic n ec in te Fo tro c hn e re te ig ol ch n og ni l a y cs ng an ua El d ec en ges tro er ni ge cs tic Ec En an s Bi o d g no ol i a n og ee u m ic y, rin tom s ph at g iz an ys at d ic io s, m n et ge a ol l l og So urg y, y an cia l d ca lif re e sc ie Ar nc ch Pe e Ba ite da ct nk go ur in gy C e g, h an em H i n d um su is co ra try an n n s itie ce tru ,a s ct -t cc io eo n ou l og nt Li Ag an br y, ri c ar cy h ul is y tu to s tu re ry di ,p ,f es or es hilo so try an phy d fis hi ng
Se cu rit y 0
2
4
6
8
Míra nezaměstnanosti absolventů SŠ podle oboru vzdělání
20
Shrnutí • Míra nezaměstnanosti absolventů SŠ a VŠ je u nás dlouhodobě nízká • Překvalifikovanost pracovní síly je podle objektivních měřítek také spíše nízká, ačkoli 20% zaměstnanců se subjektivně cítí být překvalifikovaných na svou současnou pracovní pozici • Horizontální nesoulad se výrazně liší přes studované obory • Z hlediska vertikálního i horizontálního nesouladu jsou na tom nejlépe absolventi zdravotnických oborů, farmacie, práva a technických oborů 21
