NESOULADU

„ANALÝZA SOULADU/NESOULADU

POŽADAVKŮ NA DOTACE“ Zadavatel: Moravskoslezský kraj 28. října 117, 702 18 Ostrava

srpen 2012 Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 1

AUTORSKÝ TÝM



PhDr. Mgr. Ivo Říha



Mgr. Miroslav Špaňhel



Kamila Brýnová

Kontakt na zpracovatele: Nexia AP a.s.

Sokolovská 5/49, 130 00 Praha 8 telefon:

+420 221 584 301

telefon:

+420 221 584 302

fax:

+420 221 584 319

e-mail: [email protected] web: www.nexiaprague.cz

Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 2

Obsah

1 Úvod ................................................................................................................................................................... 5 2 Metodika a postup činností.............................................................................................................................. 5 2.1 Problematika výběru analyzovaného vzorku respondentů ...................................................................... 6 2.1.1

Dotazník – cílová skupina Obce ................................................................................................ 8

2.1.2

Dotazník – cílová skupina Příspěvkové organizace................................................................ 13

2.1.3

Dotazník – cílová skupina NNO ............................................................................................... 16

2.1.4

Dotazník – cílová skupina firmy .............................................................................................. 20

3 Analýza neúspěšnosti žadatelů v v období 2007-2013 ................................................................................ 25 3.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření - Obce............................................................................................ 26 3.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření – Příspěvkové organizace státu, kraje a obcí ............................. 33 3.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření - NNO ............................................................................................ 41 3.4 Vyhodnocení dotazníkového šetření - Firmy ........................................................................................... 46 4 Návrh možností zaměření finančních podpor v programovacím období 2014 - 2020 .............................. 53 5 Analýza potřeb pro uplatnění finančních Nástrojů ...................................................................................... 59 6 Závěr ................................................................................................................................................................ 64


Seznam zkratek ČR

Česká republika

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

GG

Globální grant

IPRM

Integrovaný plán rozvoje měst

IS

Informační systém

MI

Monitorovací indikátory

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

NNO

Nestátní nezisková organizace

OP

Operační program

OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OPPI

Operační program podnikání a inovace

OP VK

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

OP ŽP

Operační program životní prostředí

PO

Příspěvková organizace

PpŽ

Příručka pro žadatele

PRV

Program rozvoje venkova

ROP

Regionáln í operační program

ŘO

Řídící orgán

TP

Technická pomoc

VH

Věcné hodnocení


1 ÚVOD Strukturální fondy EU přispívají k rozvoji regionů ČR již osmým rokem. Za tuto dobu byla podpořena řada projektů, větší část jich však dle výsledků monitoringů jednotlivých operačních programů podpořena nebyla. Právě nepodpořené projekty a jejich autoři či subjekty, které je podávaly, jsou předmětem zájmu této práce. Dle

stanovení

ze

strany

zadavatele

je

tedy

cílem

a

výstupem

projektu

analýza

neúspěšnosti/neúspěšnosti žadatelů v jednotlivých operačních programech v období 2007-2013 a reflexe nejnovějších informací o stavu přípravy programovacího období 2014+, jehož hlavním výstupem je analýza překážek současné podpory a doporučení, do jakých oblastí by měla být zaměřena podpora v příštím programovacím období. Proces zpracovávání dokumentace měl zahrnout získávání informací o neúspěšných žadatelích u řídících orgánů programů. Ve vztahu ke sledování možné přidané hodnoty projektu pro zadavatele jsme řešili otázky minimálně ve třech rovinách: a) Jaké byly bariéry zamezující úspěšné přijetí žádostí a podpory projektů u operačních programů v současném období? b) Vedle celkového zmapování situace také získání odpovědi na otázku, kam má kraj případně směřovat vnitřní zdroje jako zdroje komplementární k možným oblastem podpory v nových operačních programech kofinancovaných ze strukturálních fondů EU pro období 2014+? c) Hypotetická alternativa - kam má kraj směřovat své dotační prostředky v situaci, kdy v období 2014+ zejména strukturální fondy EU k dispozici nebudou, případně pouze v omezené míře.

2 METODIKA A POSTUP ČINNOSTÍ Tato analýza především reflektuje tendence neúspěšnosti různých žadatelů v MSK v různých programech v programovacím období 2007-2013. Materiál vyhodnocuje získané informace o neúspěšných žadatelích z území Moravskoslezského kraje. Při provedení zevrubné analýzy přitom zpracovatel vycházel z následujícího postupu:


Konfrontace zjištěných závěrů s disponibilními výstupy analýz

Syntéza a vydefinování dílčích zjištění/závěrů

Aplikace nadefinované metodiky rozboru dat

Výběr analyzovaného vzorku respondentů

2.1 PROBLEMATIKA VÝBĚRU ANALYZOVANÉHO VZORKU RESPONDENTŮ Úvodní aktivitou realizace projektu byl výběr analyzovaného vzorku respondentů. Nejednalo se o tzv. kvalifikovaný vzorek. Výběr byl uskutečněn na základě požadavků zadavatele a možností zpracovatele, přičemž definování vzorku zadavatel nechal na kompetenci zpracovatele a finální skupina respondentů byla pracovníky zadavatele odsouhlasena. Výběr neúspěšných žadatelů o EU dotace v Moravskoslezském kraji v období 20017-2013 a respondentů pro identifikaci možných témat podpory kraje v období 2014 byl proveden z následujících 4 kategorií subjektů působících, resp. zejména předkládajících projekty s realizací na území Moravskoslezského kraje.


Vzorek respondentů - území MSK

Obce, města

Dle

zadání

a

domluvy

NNO

se

zadavatelem

Firmy

PO

oslovil

zpracovatel

několikrát

klíčové

řídící

orgány/zprostředkující subjekty s žádostí o poskytnutí seznamu neúspěšných žadatelů. Některé, konkrétně programy s návazností na Moravskoslezský kraj (ROP NUTS2 Moravskoslezsko, či ZS OP VK na KÚ Moravskoslezského kraje MSK), požadované údaje, resp. soupisy neúspěšných žadatelů poskytly. Problém byl však u kategorie podnikatelských subjektů, pro které byl z mnoha důvodů relevantním a stěžejním zdrojem OPPI v kompetenci Czechinvest. Zde se však i přes několik žádostí (dřívějšímu i současnému vedení, včetně regionální kanceláře Czechinvest, požadovaný soupis získat nepodařilo. Po dohodě s KÚ Moravskoslezského kraje byla ve finálně pro kategorii podnikatelských subjektů použita (bohužel pravděpodobně jediná možná) databáze KREDO, za jejíž zpřístupnění (resp. požadovaných kontaktů na firmy ve zpracovatelském průmyslu) i s vědomím ne příliš zásadní aktuálnosti patří dík Agentuře pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje. Vybraným respondentům, jejichž výběr byl nakonec dohodou pracovníků zadavatele a zpracovatele proveden, byl zaslán na základě získaných kontaktů e-mailový dopis s prosbou o spolupráci (text viz níže) s vydefinovanými otázkami a průvodním dopisem s prosbou o spolupráci. Dotazník s průvodním dopisem byl všem respondentům zaslán elektronickou poštou. Tento mail byl novým rozesláním posléze 2krát urgován. Pokud se v získaných dotaznících vyskytly případné nejasnosti, pokusili se zpracovatelé komunikovat tyto s respondenty telefonicky. Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 7

Predikovaný a finálně stanovený vzorek respondentů:  mezi obcemi Moravskoslezského kraje, které podávaly žádost v programovacím období 2007 - 2013 (mělo být osloveno 300, finálně bylo osloveno všech 300, celkem 317 el. adres), 

mezi příspěvkovými organizacemi obcí, kraje a státu (20% vzorek z cca 370, finálně bylo osloveno 260 subjektů),

 na vzorku neziskových organizací (mělo být osloveno minimálně 30 subjektů, finálně bylo osloveno 70),  na vzorku podniků (dle zadání mělo být osloveno minimálně 200, bylo osloveno 300), k tomuto bodu bude dotazník také obsahovat dotazy k bodu 3) Analýza potřeb pro uplatnění finančních nástrojů.

Dotazníky pro všechny čtyři cílové skupiny byly obdobné. Některé (pouze komplementární otázky byly v rámci pilotáže využity jen u některých kategorií, aby respondenti nebyli zatěžováni nadměrným množstvím otázek.

2.1.1 Dotazník – cílová skupina Obce Vážená paní, vážený pane,

Moravskoslezský kraj ve spolupráci se společností NEXIA AP a.s. prostřednictvím projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“, konkrétně v rámci aktivity „Analýza souladu/nesouladu požadavků na dotace“ realizuje dotazníkové šetření mezi neúspěšnými žadateli v různých operačních programech EU na území Moravskoslezského kraje s cílem identifikace příčin a dopadů neúspěšnosti projektů/žádostí a dále zjištění možných oblastí podpory, které by kraj mohl v příštím programovém období v rámci nových finančních nástrojů podporovat přímo ze svého rozpočtu.

Obracíme se na Vás jako na žadatele do některého z operačních programů v období 2007 – 2013 a laskavě Vás prosíme o pomoc při vyplnění krátkého dotazníku, který je připojen v tomto souboru a jeho následné odeslání na níže uvedenou emailovou adresu. Zpracování dotazníku by Vám nemělo zabrat více jak 10 minut. Jeho vyplněním přispějete mj. ke zlepšení nastavení podpory z veřejných Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 8

zdrojů jak po formální, tak obsahové stránce, stejně jako důležité reflexi práce poskytovatelů dotací ze strukturálních fondů v Moravskoslezském kraji. Uvedená data budou využita pouze k účelům zpracování tohoto dotazníku v rámci realizace výše uvedeného projektu. Vyplněné dotazníky, prosím, odešlete na adresu [email protected] do 27. 8. 2012.

Za řešitelský tým Vám velice děkujeme za spolupráci a přejeme Vám mnoho úspěchů při přípravě a realizaci dalších projektů. Kontakt pro dotazy a informace o dotazníkovém šetření: Mgr. Miroslav Špaňhel mobil: 724 785 088

DOTAZNÍK pro žadatele o finanční podporu ze strukturálních fondů v Moravskoslezském kraji v období 2007 - 2013 Část a) Typologie příjemce - obec 1) Jaký jste typ subjektu? ----2) Informace o osobě, která vedla zpracování projektu a předložení žádosti: muž Věková kategorie: 18-25 46-55 26-35 56+ 3) Kolik žádostí o podporu z fondů EU Vaše organizace již zpracovávala?

4) Kolik z těchto žádostí o podporu bylo neúspěšných (v %)?


5) Vyplňte, prosím, počty podaných žádostí podle operačních programů (název operačního programu) za období 2007 - 2013? 1) OP počet žádostí úspěšných/neúspěšných: 0/0 výše požadované podpory celkem: 2) OP počet žádostí úspěšných/neúspěšných: 0/0 výše požadované podpory celkem: 3) OP počet žádostí úspěšných/neúspěšných: 0/0 výše požadované podpory celkem: 4) OP počet žádostí úspěšných/neúspěšných: 0/0 výše požadované podpory celkem:

Část b) Příčiny a dopady neúspěchu žádostí 6) Nejčastějším důvody vyřazení žádostí/neobdržení dotace bylo: (vyplňte 1 či více odpovídajících včetně percentuálního podílu ze všech nepřijatých žádostí) nesplnění formálních kritérií

v%

nesplnění kritérií přijatelnosti

v%

nedostatečné bodové hodnocení

v%

dostatečné bodové ohodnocení, ale převis poptávky

v%

7) V kolika procentech případů jste podali již dříve podaný projekt znovu? 8) Z jakého zdroje se dozvídáte nejčastěji o vypsaných výzvách? webové stránky příslušného poskytovatele dotace osobní konzultace (přímo nebo telefonicky) od příslušného poskytovatele dotace přímým oslovením mailem ze strany poskytovatele dotace semináře pořádané ŘO/ZS od poradenského subjektu jiný zdroj informací prosím, uveďte jaký:


9) Potřebovali jste v uplynulém období financovat/spolufinancovat projekt, který nelze financovat/kofinancovat z EU? ano, projekt nakonec realizujeme z vlastních zdrojů ano, projekt nakonec realizujeme s pomocí českých dotačních titulů ano, projekt nakonec nerealizujeme O jaký záměr se jednalo? (popište krátce slovy) O jaký záměr se jednalo? (popište krátce slovy) O jaký záměr se jednalo? (popište krátce slovy) ne, pro všechny naše záměry jsme našli možnosti EU dotací 10) Pokud jste překládali žádosti do více operačních programů EU, který program považujete z hlediska náročnosti přípravy podkladů a žádosti za nejvíce náročný?

Název programu

Proč? Část c) Příští programové období

11) Co se týče příštího programového období, do jakých oblastí by podle vašeho názoru měla směřovat podpora ze strany krajských dotačních programů Moravskoslezského kraje? (vyberte maximálně 3 oblasti)

doprava a infrastruktura podpora podnikání podpora vědy, výzkumu a inovací podpora rozvoje vzdělávání a školství cestovní tuch a kultura podpora ochrany životního prostředí další, jiné, jaké, příp. upřesnění 12) Uvažujete již o některých konceptech projektů, které byste rádi z těchto krajských dotačních titulů financovali? Pokud ano, specifikujte blíže výše vybrané tematické oblasti, případně uveďte, jaké konkrétní aktivity by dle Vašeho názoru měly být podporovány: (oblasti specifikujte dle posloupnosti výběru v předchozí otázce) Specifikujte několika slovy oblast 1 Specifikujte několika slovy oblast 2 Specifikujte několika slovy oblast 3 Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 11

13) Co byste po zkušenostech se současným nastavením kontroly formálních kritérií, kritérií přijatelnosti a věcným hodnocením žádosti změnili pro nastavení příštích operačních programů v této oblasti Vy?

Část c) Doplňující informace 14) Pokud chcete zmínit nějaké další náměty či informace z hlediska neúspěšnosti současných žádostí či nějaké potenciální možnosti financování dalších projektů, prosím, uveďte: a) b) c) Velice Vám děkujeme za spolupráci!


2.1.2 Dotazník – cílová skupina Příspěvkové organizace

DOTAZNÍK pro žadatele o finanční podporu ze strukturálních fondů v Moravskoslezském kraji v období 2007 - 2013 Část a) Typologie příjemce – příspěvková organizace 1) Jaký jste typ subjektu? ----2) Název subjektu: 3) Oblast / obor působení: 4) Podařilo se Vám z hlediska přípravy projektových žádostí vybudovat dostatečný tým? ano, přípravu všech žádostí jsme zajistili vlastními silami vlastními silami jsme zajistili přípravu pouze některých žádostí (např. OP VK PO 1 apod.) ne, přípravu žádostí jsme řešili komplexně externím způsobem jiná možnost, jaká:

5) Kolik žádostí o podporu z fondů EU Vaše organizace již zpracovávala?


7) Vyplňte, prosím, počty podaných žádostí podle operačních programů (název operačního programu) za období 2007 - 2013? 1) OP počet žádostí úspěšných/neúspěšných: 0/0 výše požadované podpory celkem: 2) OP Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 13

počet žádostí úspěšných/neúspěšných: 0/0 výše požadované podpory celkem: 3) OP počet žádostí úspěšných/neúspěšných: 0/0 výše požadované podpory celkem: 4) OP počet žádostí úspěšných/neúspěšných: 0/0 výše požadované podpory celkem:

Část b) Příčiny a dopady neúspěchu žádostí 8) Nejčastějším důvody vyřazení žádostí/neobdržení dotace bylo: (vyplňte 1 či více odpovídajících včetně percentuálního podílu ze všech nepřijatých žádostí) nesplnění formálních kritérií

v%


v%


v%


v%

9) V kolika procentech případů jste podali již dříve podaný projekt znovu?

10) Z jakého zdroje se dozvídáte nejčastěji o vypsaných výzvách? webové stránky příslušného poskytovatele dotace osobní konzultace (přímo nebo telefonicky) od příslušného poskytovatele dotace přímým oslovením mailem ze strany poskytovatele dotace semináře pořádané ŘO/ZS od poradenského subjektu jiný zdroj informací prosím, uveďte jaký:

11) Potřebovali jste v uplynulém období financovat/spolufinancovat projekt, který nelze financovat/kofinancovat z EU? ano, projekt nakonec realizujeme z vlastních zdrojů ano, projekt nakonec realizujeme s pomocí českých dotačních titulů ano, projekt nakonec nerealizujeme O jaký záměr se jednalo? (popište krátce slovy) Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 14

O jaký záměr se jednalo? (popište krátce slovy) O jaký záměr se jednalo? (popište krátce slovy) ne, pro všechny naše záměry jsme našli možnosti EU dotací

12) Pokud jste překládali žádosti do více operačních programů EU, který program považujete z hlediska náročnosti přípravy podkladů a žádosti za nejvíce náročný? Název programu Proč? 13) Kterou část přípravy projektu považujete za nejnáročnější a proč?

Část c) Příští programové období 14) Co se týče příštího programového období, do jakých oblastí by podle vašeho názoru měla směřovat podpora ze strany krajských dotačních programů Moravskoslezského kraje? (vyberte maximálně 3 oblasti)

doprava a infrastruktura podpora podnikání podpora vědy, výzkumu a inovací podpora rozvoje vzdělávání a školství cestovní tuch a kultura podpora ochrany životního prostředí další, jiné, jaké, příp. upřesnění

15) Uvažujete již o některých konceptech projektů, které byste rádi z těchto krajských dotačních titulů financovali? Pokud ano, specifikujte blíže výše vybrané tematické oblasti, případně uveďte, jaké konkrétní aktivity by dle Vašeho názoru měly být podporovány: (oblasti specifikujte dle posloupnosti výběru v předchozí otázce)

Specifikujte několika slovy oblast 1 Specifikujte několika slovy oblast 2 Specifikujte několika slovy oblast 3




2.1.3 Dotazník – cílová skupina NNO

DOTAZNÍK pro žadatele o finanční podporu ze strukturálních fondů v Moravskoslezském kraji v období 2007 - 2013 Část a) Typologie příjemce - NNO 1) Jaký jste typ subjektu? ----2) Informace o osobě, která vedla zpracování projektu a předložení žádosti: muž Věková kategorie: 18-25 46-55 26-35 56+ Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 16



5) Vyplňte, prosím, počty podaných žádostí podle operačních programů (název operačního programu) za období 2007 - 2013? 1) OP počet žádostí úspěšných/neúspěšných: 0/0 výše požadované podpory celkem: 2) OP počet žádostí úspěšných/neúspěšných: 0/0 výše požadované podpory celkem: 3) OP počet žádostí úspěšných/neúspěšných: 0/0 výše požadované podpory celkem: 4) OP počet žádostí úspěšných/neúspěšných: 0/0 výše požadované podpory celkem:

Část b) Příčiny a dopady neúspěchu žádostí 6) Nejčastějším důvody vyřazení žádostí/neobdržení dotace bylo: (vyplňte 1 či více odpovídajících včetně percentuálního podílu ze všech nepřijatých žádostí)

nesplnění formálních kritérií

v%


v%


v%


v%


8) Z jakého zdroje se dozvídáte nejčastěji o vypsaných výzvách?

webové stránky příslušného poskytovatele dotace osobní konzultace (přímo nebo telefonicky) od příslušného poskytovatele dotace přímým oslovením mailem ze strany poskytovatele dotace Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 17

semináře pořádané ŘO/ZS od poradenského subjektu jiný zdroj informací prosím, uveďte jaký:

9) Potřebovali jste v uplynulém období financovat/spolufinancovat projekt, který nelze financovat/kofinancovat z EU? ano, projekt nakonec realizujeme z vlastních zdrojů ano, projekt nakonec realizujeme s pomocí českých dotačních titulů ano, projekt nakonec nerealizujeme O jaký záměr se jednalo? (popište krátce slovy) O jaký záměr se jednalo? (popište krátce slovy) O jaký záměr se jednalo? (popište krátce slovy) ne, pro všechny naše záměry jsme našli možnosti EU dotací

10) Pokud jste překládali žádosti do více operačních programů EU, který program považujete z hlediska náročnosti přípravy podkladů a žádosti za nejvíce náročný?

Název programu

Proč?


doprava a infrastruktura podpora podnikání podpora vědy, výzkumu a inovací podpora rozvoje vzdělávání a školství cestovní tuch a kultura podpora ochrany životního prostředí další, jiné, jaké, příp. upřesnění Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 18

12) Uvažujete již o některých konceptech projektů, které byste rádi z těchto krajských dotačních titulů financovali? Pokud ano, specifikujte blíže výše vybrané tematické oblasti, případně uveďte, jaké konkrétní aktivity by dle Vašeho názoru měly být podporovány: (oblasti specifikujte dle posloupnosti výběru v předchozí otázce) Specifikujte několika slovy oblast 1 Specifikujte několika slovy oblast 2 Specifikujte několika slovy oblast 3




2.1.4 Dotazník – cílová skupina firmy

DOTAZNÍK pro žadatele o finanční podporu ze strukturálních fondů v Moravskoslezském kraji v období 2007 - 2013

Část a) Typologie příjemce – podnikatelský subjekt

1) Údaje o subjektu: Název firmy: Web: 2) Stručně prosím charakterizujte předmět (oblast) svojí činnosti:

3) Kolik osob zaměstnává Vaše firma? 1 – 10

11 – 24

25 – 100

Více než 100



6) Vyplňte, prosím, počty podaných žádostí podle operačních programů (název operačního programu) za období 2007 - 2013? 1) OP počet žádostí úspěšných/neúspěšných:0/0 výše požadované podpory celkem: 2) OP počet žádostí úspěšných/neúspěšných:0/0výše požadované podpory celkem: 3) OP počet žádostí úspěšných/neúspěšných:0/0výše požadované podpory celkem: Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 20

4) OP počet žádostí úspěšných/neúspěšných: 0/0 výše požadované podpory celkem: Část b) Příčiny a dopady neúspěchu žádostí 7) Nejčastějším důvody vyřazení žádostí/neobdržení dotace bylo: (vyplňte 1 či více odpovídajících včetně percentuálního podílu ze všech nepřijatých žádostí) nesplnění formálních kritérií

v%


v%


v%


v%


9) Z jakého zdroje se dozvídáte nejčastěji o vypsaných výzvách?

webové stránky příslušného poskytovatele dotace osobní konzultace (přímo nebo telefonicky) od příslušného poskytovatele dotace přímým oslovením mailem ze strany poskytovatele dotace semináře pořádané ŘO/ZS od poradenského subjektu jiný zdroj informací prosím, uveďte jaký:

10) Potřebovali jste v uplynulém období financovat/spolufinancovat projekt, který nelze financovat/kofinancovat z EU? ano, projekt nakonec realizujeme z vlastních zdrojů ano, projekt nakonec realizujeme s pomocí českých dotačních titulů ano, projekt nakonec nerealizujeme O jaký záměr se jednalo? (popište krátce slovy) O jaký záměr se jednalo? (popište krátce slovy) O jaký záměr se jednalo? (popište krátce slovy) ne, pro všechny naše záměry jsme našli možnosti EU dotací


11) Pokud jste překládali žádosti do více operačních programů EU, který program považujete z hlediska náročnosti přípravy podkladů a žádosti za nejvíce náročný?

Název programu

Proč?


doprava a infrastruktura podpora podnikání podpora vědy, výzkumu a inovací podpora rozvoje vzdělávání a školství cestovní tuch a kultura podpora ochrany životního prostředí další, jiné, jaké, příp. upřesnění

13) Uvažujete již o některých konceptech projektů, které byste rádi z těchto krajských dotačních titulů financovali? Pokud ano, specifikujte blíže výše vybrané tematické oblasti, případně uveďte, jaké konkrétní aktivity by dle Vašeho názoru měly být podporovány: (oblasti specifikujte dle posloupnosti výběru v předchozí otázce)

Specifikujte několika slovy oblast 1 Specifikujte několika slovy oblast 2 Specifikujte několika slovy oblast 3

14) Co byste po zkušenostech se současným nastavením kontroly formálních kritérií, kritérií přijatelnosti a věcným hodnocením žádosti změnili pro nastavení příštích operačních programů v této oblasti Vy? Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 22

Část c) Podpora ze strany kraje v příštím období

15) Moravskoslezský uvažuje pro příští programové období o zřízení nových vlastních nástrojů podpory podnikání v kraji. V následujícím souboru otázek nás zajímá informovanost podnikatelské veřejnosti o vybraných nástrojích podpory podnikání a potenciální zájem o jejich využití v období 2014+. Vyplňte, prosím, odpovídající.

a) Vím, co jsou tzv. mikropůjčky? Měl /-a bych o využití tohoto typu podpory v období 2014+ zájem?

Ano

Ne

Ano

Ne

Prosím, specifikujte rámcově své projektové záměry vhodné pro podporu v rámci těchto nástrojů, příp. dále více konkretizujte požadované formy podpory?

b) Vím, co jsou tzv. patentové a licenční fondy? Měl /-a bych o využití tohoto typu podpory v období 2014+ zájem?

Ano

Ne

Ano

Ne


c) Vím, co jsou tzv. fondy rizikového kapitálu? Měl /-a bych o využití tohoto typu podpory v období 2014+ zájem?

Ano Ano

Ne Ne


Ano

d) Vím, co jsou tzv. seed fondy? Měl /-a bych o využití tohoto typu podpory v období 2014+ zájem?

Ano

Ne Ne


e) Vím, co jsou tzv. revolvingové nástroje typu JEREMIE? Měl /-a bych o využití tohoto typu podpory v období 2014+ zájem?

Ano Ano

Ne Ne





3 ANALÝZA NEÚSPĚŠNOSTI ŽADATELŮ V OBDOBÍ 2007-2013 Dotazníkové šetření probíhalo na základě uvedení vytvoření specifických dotazníků pro všechny 4 cílové skupiny. Stejným způsobem bylo strukturováno rovněž vyhodnocení dotazníku. V jeho evaluaci a analytice není uvažováno jako s parametry výběru kvalifikovaného vzorku respondentů. Důraz je zde kladen především na zachycení názorů příjemců podpory v rovině kvalitativní. Obecně měla úvodní část dotazníků za cíl zjistit buď konkrétní či obecné základní údaje o respondentech a subjektech jednotlivých cílových skupin respondentů. Zde byly současně zkoušeny různé přístupy, kde u obcí byla analyzována věková kategorie respondentů, zatímco u podnikatelských subjektů byla požadována konkrétní identifikace dotazovaného, jeho pozice ve firmě, web, oblast činnosti subjektu a velikost firmy dle zaměstnanců. Některé údaje jako velikost firmy dle aktuálního počtu zaměstnanců byly řešeny s ohledem na vědomí tazatelů o neaktuálnosti dat v hlavních databázích a potřebě identifikovat co nejaktuálnější současný stav. Záměrem této analýzy bylo především podchytit informačně odpovědi tzv. neúspěšných žadatelů z různých operačních programů. Ačkoliv vzorek obeslaných respondentů byl oproti stanovenému zadání ze strany Moravskoslezského kraje vyšší, počet odpovědí u kategorie neúspěšných žadatelů (právě s ohledem na sledování neúspěšných, nikoliv úspěšných žadatelů) je oproti některým běžným šetřením v některých kategoriích (konkrétně u kategorií firmy a NNO) i po 2 urgencích výrazně nižší. Tabulka 1: Celkový přehled získaných vyplněných dotazníků dle cílových skupin/kategorií subjektů Typ organizace

Počet obeslaných respondentů

Počet získaných odpovědí

Podíl získaných odpovědí na obeslaných (v %)

Počet získaných vyplněných dotazníků v rámci kategorie

Podíl získaných vyplněných dotazníků z celk. počtu oslovených v kategorii (v %)

300

45

14

37

11,7

70

14

20

10

14,3

Příspěvkové organizace kraje, měst a obcí (PO)

260

68

26

48

18,5

Firmy

300

31

10,3

27

9

Obce Nestátní neziskové organizace (NNO)

Zdroj: vlastní šetření říjen, červenec - srpen 2012 Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 25

Názornější přehled a srovnání odeslaných dotazníků a na druhé straně získaných odpovědí a získaných vyplněných dotazníků přináší také graf 1. Graf 1: Přehled odeslaných dotazníků a získaných odpovědí 350 300 250 Počet obeslaných respondentů 200 Počet získaných odpovědí 150 Počet získaných vyplněných dotazníků v rámci kategorie

100 50 0 Obce

NNO

PO

Firmy

Zdroj: vlastní zpracování

V následujícím textu se nachází interpretované a analyzované odpovědi respondentů všech 4 kategorií/cílových skupin na jednotlivé řešené otázky.

3.1 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - OBCE V této kategorii byly odeslány dotazníky na obce a města v Moravskoslezském kraji v počtu 300, resp. na 317 e-mailových adres (tabulka 1). Zpět bylo získáno 45 dotazníků, z nichž bylo 37 (11,7 %) vyplněno relevantně tak, aby je bylo možné dále zpracovávat. Zejména u některých menších obcí byla ve srovnání s NNO či firmami obecně znát vyšší míra angažovanosti a snahy přispět do dotazníkového šetření informací, námětem, radou. Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 26

U této kategorie odpovídaly více malé obce, z největších měst byly získány odpovědi od měst Havířov a Frýdek-Místek. Otázka 1 u kategorie obcí pouze ověřovala typ respondenta v případě, že mohl respondent vyplnit dotazník za více kategorií subjektů. Jelikož je dále uvažováno pouze se subjekty z kategorie obec, město, je další hodnocení této otázky irelevantní.

Otázka 2: Informace o osobě, která vedla zpracování projektu a předložení žádosti: Zde bylo v rámci pilotáže u této kategorie ověřováno pouze pohlaví a cílová kategorie respondenta.

Otázka 3: Kolik žádostí o podporu z fondů EU Vaše organizace již zpracovávala? V rámci vzorku respondentů připadne na jednu obec průměrně ca 10 předložených projektových žádostí. V souboru lze vysledovat korelaci mezi velikostí obce a počtem předložených projektových žádostí, např. Havířov 78 projektů, Frýdek – Místek 46 apod., kde lze dle získaných odpovědí předpokládat disponibilitu větším projektovým týmem pro přípravu i realizaci projektů z interních i externích zdrojů. Obce jsou tak ve srovnání s ostatními typy žadatelů v předkládání projektů poměrně aktivní. Úspěšnější v získávání dotací byla právě větší města (přes 75 %), v souboru však lze nalézt i větší množství menších obcí, jejichž úspěšnost byla menší než 30 %. Průměrná úspěšnost všech obcí v získání dotace činila 59 %.

Otázka 4: Kolik z těchto žádostí o podporu bylo neúspěšných (v %)? Z celkového získaného vzorku odpovědí lze usoudit na neúspěšnost u celkem 41 % podaných žádostí.


Otázka 5: Vyplňte, prosím, počty podaných žádostí podle operačních programů (název operačního programu) za období 2007 - 2013? Graf 2: Podíly úspěšných a neúspěšných žádostí dle programů u obcí

Nejvíce žádostí obce předkládali do OP Životní prostředí, do kterého směřovala téměř třetina všech projektových žádostí obcí (s úspěšností získání dotace 58 %). Druhý největší počet žádostí směřoval do ROP Moravskoslezsko, kde byla úspěšnost obcí průměrně 53,5 %. V ROPu však obce realizovaly projekty s největším rozpočtem. Nejvíce byly obce úspěšné při předkládání žádostí do OP Lidské zdroje a zaměstnanost, kde v rámci získaného vzorku respondentů uspěly se 6 projekty ze 7 podaných žádostí. Úspěšnost v získávání dotací z Integrovaného operační programu významně ovlivňuje Havířov, který z tohoto OP získal 15 z 15 projektů.


Část b) Příčiny a dopady neúspěchu žádostí

Otázka 6: Nejčastějším důvody vyřazení žádostí/neobdržení dotace bylo: (vyplňte 1 či více odpovídajících včetně percentuálního podílu ze všech nepřijatých žádostí) Graf 3: Důvod neúspěšnosti žádostí u obcí

6% 50%

13%

nesplnění formálních kritérií nesplnění přijatelnosti

31%

nesplnění bodového hodnocení splnění bodového hodnocení, ale převis poptávky

Podíl neúspěšných z celkového počtu podaných žádostí činil celkem 41 %. Z této skupiny bylo (obdobně jako např. u NNO) nejvyšší procento nepodpořeno kvůli převisu poptávky nad možnostmi vyhlášené alokace v programu, přesně jedna polovina žádostí. Téměř třetina žádostí pak nesplnila svým potenciálem či zpracováním bodové hodnocení. Rovněž 13% podíl nesplnění přijatelnosti vede k zamyšlení nad mírou relevantní či kvalitní konzultace projektových záměrů (graf 3).

Otázka 7: V kolika procentech případů jste podali již dříve podaný projekt znovu? Přibližně ve 40 % případů pak neúspěšní žadatelé podali již dříve podaný projekt znovu.


Otázka 8: Z jakého zdroje se dozvídáte nejčastěji o vypsaných výzvách? Graf 4: Zdroje získávání informací u obcí 50% 45%

Podíl odpovědí v %

40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% web poskytovatele dotace

osobní konzultace

přímo mailem ze strany poskytovatele dotace

semináře pořádané ŘO/ZS

poradenský subjekt

jiný zdroj informací

Obce se o vyhlášených výzvách dozvídají nejčastěji z internetových stránek poskytovatelů dotace (v 36 % případů) nebo od poradenských subjektů, třetí nejčastější cestou, kterou obce získávají informace, je přímá e-mailová komunikace ze strany poskytovatelů dotace. Lze tak říci, že internet zůstává dominantním informačním kanálem, prostřednictvím kterého se obce dozvídají o vyhlášení výzev. Jako jiný, často udávaný zdroj informací mimo předdefinovanou nabídku odpovědí, byla obcemi zmiňována účast na jednání mikroregionů, svazků a sdružení obcí (graf 4).

Otázka 9: Potřebovali jste v uplynulém období financovat/spolufinancovat projekt, který nelze financovat/kofinancovat z EU? Dle výsledků šetření obce nenalezly vhodnou výzvu z OP na celkem 37 projektových záměrů. Z těchto 37 projektových záměrů bylo nakonec z vlastních prostředků obce realizováno 15 projektů, pro 10 záměrů obce nalezly alternativu v národních programech ČR, 22 záměrů zůstalo bez realizace. Při bližším pohledu na tyto záměry lze však odhadovat, že jedním z hlavních důvodů, proč tyto záměry nebyly realizovány, je mj. fakt, že připravenost konkrétního projektu časově nekorelovala Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 30

s termínem vyhlášení výzvy nebo že obce se svým projektem neuspěly v rámci věcného hodnocení, příp. že obce nebyly dostatečně dobře informovány o vyhlášených výzvách. Příklady záměrů: 

Rekonstrukce/úprava návsi či náměstí, výsadba zeleně



Výstavba kanalizace, rekonstrukce a výstavba komunikací a chodníků, parkovišť



Výstavba dětských hřišť, multifunkčních budov

Otázka 10: Pokud jste překládali žádosti do více operačních programů EU, který program považujete z hlediska náročnosti přípravy podkladů a žádosti za nejvíce náročný?

Žadatelé považovali obecně za nejvíce náročné podmínky ROP NUTS2 MSK, který byl zmíněn celkem 13krát, dále OP ŽP v šesti případech z celkového získaného vzorku respondentů. Konkrétní problémy jsou dále interpretovány níže: ROP MSK - potřeba doložit příliš mnoho podkladů, složitost analýz (finanční, marketingová), studie proveditelnosti, průzkum trhu, množství kontrol, množství administrativy…; složité dotační podmínky, problematické vyjednávání o změnách, změny podmínek a pravidel v průběhu programovacího období a dokonce i výzvy OP ŽP – časově a finančně nákladné přípravy žádostí

Otázka 13: Co byste po zkušenostech se současným nastavením kontroly formálních kritérií, kritérií přijatelnosti a věcným hodnocením žádosti změnili pro nastavení příštích operačních programů v této oblasti Vy?

U této otázky byly zaznamenány zejména následující názory, které jsou veskrze velmi přiléhavým výčtem a současně odpověďmi na otázku definování bariér podávání žádostí do operačních programů v období 2007-2013 : 

snížení administrativní náročnosti, náročnosti na přílohy při podání žádosti, mnohé přílohy se mohou doložit až při získání dotace. Stanovit kritéria podle míry nezaměstnanosti, občanské vybavenosti nebo podle RUD. Více využívat statistiky a strategie socioekonomicky znevýhodněných oblastí a uplatňovat princip konvergence,




zavést možnost obhajovat žádost i její přílohy – mohou být nepochopeny hodnotitelem,



zjednodušit systém tak, aby obce byly schopny sami připravit žádost a nemusely si najímat externí agentury,



celkové zjednodušení systému přípravy projektů,



nastavení standardů podporovaných projektů - vybavenost obce vzhledem k velikosti obce, spádovosti (u služeb…),



kritika cizí resp. vlastní terminologie, která vyžaduje hlubší věnování se studiu pokynů a pravidel,



přihlédnout při hodnocení ke skutečné potřebě realizace dílčích projektů v dané lokalitě/území,



zrušení formálních kritérií, resp. 100% možnost výzvy k doplnění,



dotace rozdělit plošně a nechat v kompetenci starostů, které využijí.

Spíše pro doplnění lze uvést příklady i z dalších fází realizace projektů, které se však bezprostředně netýkají řešeného tématu.



především by se neměly měnit podmínky pro kontrolu po zveřejnění výzvy,



klasickým tématem je dále zjednodušení zákona o veřejných zakázkách.

Na druhé straně se zde vyskytuje u ca 8 % respondentů názor, že si dle jejich slov „již zvykli“, resp. považují současnou praxi a nastavení požadavků ze strany jednotlivých programů vůči žadatelům za adekvátní. Část c) Doplňující informace Otázka 14: Pokud chcete zmínit nějaké další náměty či informace z hlediska neúspěšnosti současných žádostí či nějaké potenciální možnosti financování dalších projektů, prosím, uveďte:

Zde se objevovalo především doplnění toho znění, že se příliš často mění pravidla čerpání dotace, celý systém je příliš složitý a že např. menší obce tudíž nemají šanci uspět.


3.2 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ – PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE STÁTU, KRAJE A OBCÍ U kategorie příspěvkových organizací se podařilo zajistit zdaleka nejrozsáhlejší vzorek vyplněných dotazníků. Z 260 oslovených subjektů bylo získáno 68 odpovědí, z nichž bylo možno dále 48 zpracovávat. Byl tak zajištěn vzorek s velmi povzbudivým podílem 18,5 % na celkovém počtu obeslaných respondentů. U kategorie PO je tedy patrný jejich návyk na pravidelné podávání monitoringů, pravidelných reflexí atd. vůči jejich zřizovateli, což v případě získané skupiny respondentů byl většinou kraj či obce. Otázky 1 a 2 směřovaly ke konkrétnější identifikaci subjektů. Otázka 3: Oblast/obor působení subjektu: Většina získaných odpovědí (téměř ¾) byla získána od PO působících v oblasti školství (zejména základní a střední školy), následováno zhruba pětinou respondentů z řad subjektů působících v sociálních službách kraje a měst. Mezi dalšími subjekty byla také muzea a dále jedna PO z oblasti zdravotnictví. Oblast dalšího vzdělávání byla úmyslně vyčleněna ze školství zvlášť. Struktura respondentů bude v následujcící otázkách udávat také výčty předkládaných projektů do jednotlivých OP, přičemž zejména školy a subjekty sociálních služeb žádaly dominantně do tzv. měkkých OP (OP VK, OP LZZ), sekundárně do ROP. Na druhé straně, subjekty v oblasti kultury měly jako potenciálně hlavní program možností uplatnění svých záměrů ROP. To souvisí mj. také s výčtem možností, resp. definování podpor pro jednotlivé typy subjektů z různých oborů v rámci strukturálních fondů EU v období 2007-2013. PO působící v oblasti školství či sociální oblasti mají jednoznačně více oblastí podpory/ podporovatelných aktivit, než PO působící v oblasti zdravotnictví, resp. kultury (graf 5).


Graf 5: Obor působení subjektu

2% 2% 2% 21% školství sociální služby kultura 72%

zdravotnictví další vzdělávání

Otázka 4: Podařilo se Vám z hlediska přípravy žádostí vybudovat dostatečný tým? V rámci volné pilotáže byla u příspěvkových organizací zjišťována míra zpracování projektových žádostí vlastními silami, resp. s pomocí externích zdrojů. Přes polovinu respondentů (52 %) zajišťovala zpracování žádostí vlastními silami, resp. byla schopna uvolnit vlastní pracovníky či disponuje odpovídajícím projektovým týmem. Zhruba pětina respondentů (21 %) uvedla kombinovanou variantu zajištění generování a přípravy projektových žádostí vlastní cestou i externě. 10 % procent z celkového počtu respondentů pak odpovědělo, že zajišťují přípravu žádosti pouze externě s pomocí poradenských institucí. Od zbytku respondentů (17 %) se nepodařilo tuto informaci získat (graf 6).


Graf 6: Způsob přípravy žádostí

17% ano, přípravu všech žádostí jsme zajistili vlastními silami

10% 52%

vlastními silami jsme zajistili přípravu jen některých žádostí ne, řešili jsme externě

21%

nevyplněno

Obdobné rozložení vykazují dle zjištění rovněž obce, přičemž by měly nižší podíl přípravy žádostí z vlastních zdrojů a převažujícíc variantou by byla varianta označená pro potřeby této práce jako kombinovaná.

Otázka 5: Kolik žádostí o podporu z fondů EU Vaše organizace již zpracovávala? V průměru podávala jedna PO ze získaného vzorku respondentů 3,1 žádosti. Jednotlivé odpovědi se však přirozeně dle subjektů, jejich aktivity a oblasti působení různily. V tomto smyslu jednoznačným „premiantem“ v počtu předložených projektů bylo Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a Informační centrum, Nový Jičín, p.o, které uvedlo 19 přeložených žádostí, mimochodem s pětinovou úspěšností předložení žádosti. Dále s deseti žádostmi a 60% úspěšností SŠ, Havířov-Prostřední Suchá, p.o., následovaná Gymnáziem a SPŠ elektrotechniky a informatiky, Frenštát pod Radhoštěm, p.o. s celkem 8 žádostmi a poloviční úspěšností. Většina ostatních subjektů se pak pohybovala kolem průměru. Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 35

Otázka 6: Kolik z těchto žádostí o podporu bylo neúspěšných (v %)? S průměrem pouhých 29 % neúspěšných žádostí předčí kategorie PO ostatní 3 cílové skupiny.

Otázka 7: Vyplňte, prosím, počty podaných žádostí podle operačních programů (název operačního programu)za období 2007 - 2013? Graf 7: Podíly úspěšných a neúspěšných žádostí dle programů u PO Leonardo da Vinci OP ŽP OP ČR-Polsko a OP ČR-SR OP VK OP LZZ ROP 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

ROP

OP LZZ

OP VK

ÚSPĚŠNÉ

8

1

72

OP ČR-Polsko a OP ČR-SR 4

NEÚSPĚŠNÉ

3

1

33

0

70%

80%

90%

100%

1

Leonardo da Vinci 3

0

1

OP ŽP

Nevyplněno 29 dotazníků

Nejvíce žádostí příspěvkové organizace předkládaly dle očekávání do krajského OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, kde lze také hovořit o ca 2/3 úspěšnosti (graf 7). Dalším (i když z hlediska počtu projektů druhým, z hlediska požadované finanční podpory však významnějším) programem byl Regionální operační program. Význam ostatních programů lze považovat za spíše komplementární. Zkreslená je zde 100 % úspěšnost podání žádosti u OPLZZ a OP ŽP, která je přirozeně dána nízkým počtem předkládaných žádostí.


Část b) Příčiny a dopady neúspěchu žádostí Otázka 8: Nejčastějším důvody vyřazení žádostí/neobdržení dotace bylo: U kategorie PO byla ve srovnání s obcemi zaznamenána nižší míra/podíl vyřazení žádostí na formálních kritériích (3 %), resp. přijatelnosti (8 %). To svědčí kromě kvality přípravy žádostí zejména o mírnějším nastavení měkkých OP vůči žadatelům v těchto fázích hodnocení. Dosažení nízkého bodového hodnocení se pak týkalo ca čtvrtiny respondentů. Zbytek, ergo 63 % připadne „na vrub“ převisu poptávky nad možnostmi vyhlášené výzvy.

Otázka 9: V kolika procentech případů jste podali již dříve podaný projekt znovu?

PO předkládaly znovu žádost o financování z některého operačního programu pouze v necelých 10 % případů, což je mezi komparovanými cílovými skupinami nejméně.

Otázka 10: Z jakého zdroje se dozvídáte nejčastěji o vypsaných výzvách? Dominantním informačním médiem je stejně jako pro obce a další subjekty web poskytovatelů dotací (přes 40 %), následovaný přímým oslovením mailem ze strany poskytovatelů dotace a pořádanými semináři graf 8). U jiného zdroje informací uvádějí žadatelé nejvíce známé.


Graf 8: Nejvyužívanější zdroje získávání informací u příspěvkových organizací 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% web poskytovatele dotace

osobní konzultace

přímo mailem ze strany poskytovatele dotace

semináře pořádané ŘO/ZS

poradenský subjekt

jiný zdroj informací

Otázka 11: Potřebovali jste v uplynulém období financovat/spolufinancovat projekt, který nelze financovat/kofinancovat z EU? Pro celkem 43 % projektových záměrů nenalezli žadatelé z řad PO vhodný dotační zdroj kofinancování z fondů EU. Necelá pětina záměrů s ohledem na uvedenou skutečnost nakonec realizována nebyla. V případě 17 % projektů se podařilo EU zdroje substituovat zdroji ryze českými. Téměř 13 % záměrů bylo žadateli financováno z vlastních zdrojů.

Dále jsou uvedeny příklady záměrů, pro které nebyly nalezeny EU zdroje: 

program na podporu prevence,

 

zateplení budovy, oprava sportovní haly a venkovního sportoviště, mezinárodní spolupráce se zahraničními školami - handicapovaní žáci, Podpora vzdělávání žáků s handicapem a využití volného času,



adaptační pobyty pro žáky ZŠ, vzdělávání pedagogů v oblasti prevence rizik forem chování



podpora oboru geodézie,



rozšíření nabídky vzdělávání v souladu s poptávkou veřejnosti, která jinde v MSK neexistuje,




modernizace a rekonstrukce budov,



pořízení didaktických materiálů a pomůcek pro výuku (bez potřeby tvořit projekt na vzdělávání).

Nutno zde, stejně jako tomu je v případě jiných cílových skupin, zdůraznit specifičnost uvedené cílové skupiny.


Nejvíce žadatelů logicky (s ohledem na celkovou strukturu předkládaných žádostí) označilo za nejsložitější program OP VK (7). Jednalo se však vesměs o žadatele bez zkušenosti s přípravou žádosti do ROP. Respondenti se zkušeností s ROP jednoznačně uváděli tento program. Vyskytl se zde však i údaj o OP ŽP a programu mimo strukturální fondy, ale kofinancovaného z EU – Leonardo da Vinci. Konkrétní problémy jsou dále interpretovány níže: OP VK – časově a finančně nákladné přípravy žádostí; vše složité, časově velmi náročné, přetěžování učitelů a vedení školy na úkor vzdělávání; velice složitá administrace projektu - složité manuály, které se často mění; náročné zdůvodňování; nejbyrokratičtější program ROP – obtížné zpracování příloh a studie proveditelnosti; převedení projektového záměru do formální podoby. Leonardo da Vinci - požadavky na podrobnou specifikaci programu včetně popisu výstupů


U této otázky byly zaznamenány zejména následující názory, které jsou opět veskrze velmi přiléhavým výčtem a současně odpověďmi na otázku definování bariér podávání žádostí do operačních programů v období 2007-2013 : Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 39



snížení podílu kofinancování projektu ze strany žadatele,



snížení administrativní náročnosti přípravy žádosti,



eliminace strohosti formálních vyjádření o důvodech nepřijetí/vyřazení žádosti z dalšího hodnocení,



více hodnotit dosavadní zkušenosti žadatele s realizací projektů,



zjednodušení žádosti a možnost osobního vysvětlení případných nejasností hodnotící komisi, jejíž členové nemusí být v dané oblasti dostatečně zorientováni.

Část c) Doplňující informace Otázka 16: Pokud chcete zmínit nějaké další náměty či informace z hlediska neúspěšnosti současných žádostí či nějaké potenciální možnosti financování dalších projektů, prosím, uveďte:

-

ve školách jsou zastaralé sítě - z hlediska bezpečnosti i energetické náročností by bylo vhodné financovat plošně z prostředků EU,

-

žadatel o podporu má mít možnost jednoduše vyspecifikovat své potřeby finanční podpory a odborník má mít zase schopnost najít žadateli potřebný dotační program a výzvu,

-

práci na formální stránce a formulářích, či požadavcích ze strany vyhlašovatele či EU má zpracovávat kompetentní a odborně zdatný pracovník (např. pracovník oddělení či odborů evropských projektů). Předem má být jasno, zda je projekt tzv. průchozí nebo je to zbytečné plýtvání lidskou silou,

-

vymýšlení projektů na některé aktivity za každu cenu, i když se projektem peníze zbytečně plýtvají a na potřebné věci se nedostane, považujeme za velmi drahou záležitost v dnešní kritické finanční situaci. Na některé potřebné oblasti pro "nemožnost vejít se obsahem do kolonek" se podpory nedostává.


3.3 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - NNO U NNO (z řad zástupců občanských sdružení a obecně prospěšných společností) byl osloven vzorek 70 subjektů předkládajících žádosti do operačních programů z hlediska realizace projektů na území Moravskoslezského kraje. Celkově bylo i po urgencích získáno 14 dotazníků, z nichž pouze 10 bylo relevantních pro další vyhodnocování. Platí zde, stejně jako níže pro firmy, že NNO neměly o komunikaci příliš zájem, zejména z toho důvodu, že kraj v této chvíli nepovažují z hlediska poskytování současných dotačních titulů za atraktivní (prostředky z OP VK i ROP již byly výraznou měrou přerozděleny). Otázka 3: Kolik žádostí o podporu z fondů EU Vaše organizace již zpracovávala? Po nezbytné identifikaci subjektů v rámci kategorie NNO byl zjišťován průměrný počet žádostí o dotaci na subjekt, který činil 7 projektů/žádostí na subjekt. Zde lze jednak poukázat na obecnou potřebu NNO (ve srovnání např. s poloviční hodnotou u firem) financovat významnou část aktivit z externích zdrojů a současně předpoklad získaných odpovědí spíše od vzorku obecně aktivnějších subjektů. Otázka 4: Kolik z těchto žádostí o podporu bylo neúspěšných (v %)? Překvapivě vysoký podíl však byl u získaného vzorku odpovědí zaznamenán u podílu neúspěšných žádostí, který dosáhl 70 % projektů. Tento údaj může mj. znamenat snahu některých subjektů zvýšit pravděpodobnost úspěšnosti aspoň některých žádostí, i když ne vždy nutně se zcela kvalitním projektovým záměrem.

Otázka 5: Vyplňte, prosím, počty podaných žádostí podle operačních programů (název operačního programu) za období 2007 - 2013? U poslední otázky z úvodní skupiny témat zaznamenaly subjekty z uvedeného vzorku respondentů nejlepší poměr úspěšných/neúspěšných žádostí u OP Životní prostředí (OP ŽP), téměř 2/3 podpořených z celkového počtu podaných žádostí, u ROP pak byla podpořena u uvedeného vzorku polovina žádostí. U OP VK a OPLZZ se podíl úspěšně podpořených žádostí z celkového vzorku podaných pohyboval mezi 30 a 40 % (graf 9).


Graf 9: Podíly úspěšných a neúspěšných žádostí dle programů u NNO

ROP MSK

OP ŽP

OP VK

OP LZZ 0% úspěšné neúspěšné

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

OP LZZ 11

OP VK 19

OP ŽP 9

ROP MSK 3

20

32

4

3

100%

Část b) Příčiny a dopady neúspěchu žádostí

Otázka 6: Nejčastějšími důvody vyřazení žádostí/neobdržení dotace bylo: Tato otázka rozlišuje u celkového počtu vzorku neúspěšných žádostí následující 4 důvody nepodpoření žádosti. 56% podíl kategorie „dostatečné bodové hodnocení, ale převis poptávky“ poukazuje, ve srovnání např. s firmami, na relativně kvalitně připravené projektové žádosti, ale nižší možnosti zejména měkkých operačních programů (OP VK, OPLZZ) z hlediska uspokojení všech kvalitních projektů. Na druhé straně např. 4% podíl nesplnění formálních kritérií lze ve srovnání s odpověďmi ve firmách označit za poměrně vysoké s vědomím, že oba měkké operační programy jsou v této fázi hodnocení (oproti např. OPPI) značně benevolentnější. Vedle toho, 12 % nesplnění kritérií přijatelnosti hovoří o značném potenciálu v podrobné konzultaci projektových záměrů. Zde jsou dle žadatelů zejména koncepty/žádosti, které se s ohledem na nízkou časovou dispozici či blížící se termín odevzdání žádosti nepodařilo dostatečně zkonzultovat.


Graf 10: Význam důvodu nepodpoření žádosti u NNO

Dostatečné bodové hodnocení, ale převis poptávky (v %) 56%

Nesplnění formálních kritérií 4%

Nesplnění kritérií přijatelnosti 12%

Nedostatečné bodové hodnocení 28%

Otázka 7: V kolika procentech případů jste podali již dříve podaný projekt znovu? Žadatelé podávali žádosti znovu do následujících výzev ve 39 % případů z celkového počtu primárně nepodpořených žádostí.

Otázka 8: Z jakého zdroje se dozvídáte nejčastěji o vypsaných výzvách? V případě NNO využívá 57 % z celkového vzorku získaných respondentů informace primárně na webu poskytovatele dotace, či webu obecně. Sekundárně, pak spíše konkretizující informace na seminářích ŘO/ZS k dané vyhlášené nebo chystané výzvě (graf 11).


Graf 11: Význam jednotlivých informačních kanálů

7%

webové stránky příslušného poskytovatele dotace

7%

přímým oslovením mailem ze strany poskytovatele dotace

22% 57% 7%

semináře pořádané ŘO/ZS od poradenského subjektu bez odpovědi

Otázka 9: Potřebovali jste v uplynulém období financovat/spolufinancovat projekt, který nelze financovat/kofinancovat z EU?

U této otázky odpověděly pouze 3 organizace, přičemž z odpovědí lze učinit následující profil. Jeden subjekt realizuje nepodpořený projekt z vlastních zdrojů, přičemž záměr nebyl blíže specifikován. Druhý subjekt získal na příslušný záměr český dotační titul, přičemž záměr nebyl rovněž specifikován. Třetí subjekt jeden z projektů projekt nerealizuje, jde o projekt na podporu talentu a silných stránek osobností žáků a studentů (unikátní metodika, která pomůže všem s odhalením vlastních talentů a přeměně na silné stránky). Druhý projekt, taktéž nerealizovaný, se týká vzdělávání lektorů v oblasti metodiky webinářů a online vzdělávání



Názory získaného vzorku respondentů plně reflektuje níže uvedený přehled. OPŽP

přemrštěné nároky na dokládání příloh a podpůrných dokladů.

IOP

jde o investiční prostředky

ROP

náročná Studie proveditelnosti, finanční analýzy atd.

OPVK i OPLZZ

před 3 lety se psaly projekty mnohem snadněji, dnes jsou projekty kvalitněji a detailněji zpracovány a hodnotitelé jsou buď nekompetentní, nebo jim nerozumí nebo snad je ani nečtou


S ohledem na to, že některé odpovědi s ohledem na jejich emocionální prudkost není v tomto materiálu vhodné prezentovat, jsou tyti níže uvedeny ve zmírněné modifikaci: 

respondenti často předpokládají určitou podjatost a neobjektivitu výběrových komisí, a to také z hlediska podpořených témat,



mnozí respondenti vyjadřují nevoli až celkové rozladění z psaní dalších konceptů a žádostí, kde opět předpokládají podporu zejména některých – (uvádějí doslova – projekty stále stejných) žadatelů, mnozí pak od dalšího psaní projektů zcela abstrahují.


3.4 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - FIRMY Segment podnikatelských subjektů byl vedle segmentu NNO relativně specifickým s ohledem na nízkou návratnost vyplněných dotazníků, mj. ve srovnání s kategoriemi obcí a PO. To bylo dle vyhodnocení zpracovavatele i respondentů dáno několika faktory: 

projevený nezájem na účasti na dotazníkovém šetření – respondenti z řad firem nevěří v relevanci a skutečný dopad jejich odpovědí,



další část respondentů jednoduše nechce poskytovat informace o firmě a jejích aktivitách s argumentací zaneprázdněnosti či projevem nedůvěry vůči třetím subjektům či úřadům „v dnešní době“, jak uvádějí,



poptávanou skupinou byly tzv. „neúspěšní“ v žádostech, což výraznou část potenciálních respondentů eliminovalo z důvodu, že byli v žádostech většinou či výhradně úspěšní, jiná část respondentů pouze nechtěla více zdůrazňovat svoji neúspěšnost s předpokladem, že by je to snad (dle jejich vyjádření) mohlo znevýhodnit v dalších žádostech a možných grantech včetně dotačních titulů MSK.

Celkově tak bylo ze 300 oslovených subjektů (vesměs podniky zpracovatelského průmyslu z databáze KREDO) získáno i po dvou urgencích (první e-mailová, druhá proběhla telefonicky) celkem 27 odpovědí relevantních ke zpracování. Zde se však zpracovatelé opět zaměřovali spíše na kvalitativní stránku věci, přičemž z hlediska vytvoření relevantního odpověďního profilu se získaný vzorek jevil jako dostačující.

Otázka 2: Stručně prosím charakterizujte předmět (oblast) svojí činnosti: Po úvodní otázce týkající se základní identifikace a aktualizace možného dalšího informačního kanálu byla zjišťována oblast působení subjektů a podíl zastoupení subjektů v jednotlivých oborech z celkového počtu získaných odpovědí. Jedná se o poměrně heterogenní vzorek firem, s nejvyšším podílem (15 %) jsou v získaném vzorku zastoupeny subjekty z oblasti výroby a opravy strojů a zařízení, následované firmami z oblasti stavebnictv, IT a výpočetní techniky. Přibližně čtvrtina firem ponechala tuto otázku bez odpovědi (graf 12).


Graf 12: Oblast/obor působení subjektu

Výroba a opravy strojů a zařízení

Výroba elektrických a optických přístrojů

Vydavatelství a tisk

Stavebnictví

Doprava a spoje

Biotechnologie

Výroba plastových obalů

IT a výpočetní technika

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků

Bez odpovědi

Otázka 3: Kolik osob zaměstnává Vaše firma? U podnikatelských subjektů – respondentů – byla také zjišťována jejich velikost, a to pouze z hlediska významu pro trh práce, čili dle aktuálního počtu zaměstnanců. Největší kategorii respondentů zde tvoří dle očekávání malé firmy do 24 zaměstnanců včetně, a to celou třetinu (profily byly stanoveny dle vlastní úvahy zpracovatele a zadavatele). S rostoucí velikostí firmy zájem o průzkum i participaci na určování budoucí podpory ze strany kraje klesá. Bez odpovědi v této otázce zůstalo cca 11 % z celkového počtu hodnocených dotazníků (graf 13).


Graf 13: Velikostní kategorie firem


35 30 25 20 15 10 5 0 bez 0 - 10 11 - 24 25 - 100 100 + odpovědi Velikostní kategorie dle počtu zaměstnanců

4) Kolik žádostí o podporu z fondů EU Vaše organizace již zpracovávala? V případě otázky 4 v kategorii podnikatelských subjektů lze konstatovat, že v období 2007-2013 podávala 1 firma v průměru 3 žádosti. Lze tedy říci, že firmy připravují relativně méně projektových žádostí než obce či neziskové organizace. U získaného vzorku respondentů nelze jednoznačně stanovit míru závislosti počtu předkládaných žádostí o dotace EU v závislosti na velikosti firmy. 5) Kolik z těchto žádostí o podporu bylo neúspěšných (v %)? Neúspěšných žádostí bylo ve vzorku firem 41,5 %, tj. 34 z celkového počtu 82 podaných žádostí. 6) Vyplňte, prosím, počty podaných žádostí podle operačních programů (název operačního programu) za období 2007 - 2013? Respondenti z řad podnikatelských subjektů měli největší zkušenost (opět dle očekávání – jednalo se dominantně o zpracovatelský průmysl) s předkládáním žádostí do Operačního programu Podnikání a inovace (dále jen OPPI) s gestorem MPO a CzechInvest. Zde byl také u získaného vzorku stanoven nejlepší poměr úspěšných žádostí vůči neúspěšným v rámci celkového součtu žádostí. Uvedené firmy rovněž podávaly žádosti do tzv. měkkých programů (OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost - OPVK Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 48

a OP Lidské zdroje a zaměstnanost – OP LZZ), přičemž poměr úspěšné/neúspěšné žádosti vyzníval nepatrně lépe u žádostí do OP VK, než u OP LZZ. Zajímavá je analyzovaná 100% úspěšnost u podpory z VaVpI, která je však spíše dána tzv. nekvalifikovaným vzorkem respondentů a předpokladem vyšší míry angažovanosti v dotazníkovém šetření u subjektů, které projevují vyšší míru aktivity obecně.

Graf 14: Podíly úspěšných a neúspěšných žádostí dle programů u firem OP ŽP OP VK OP VaVpI OP PI OP LZZ 0% úspěšné neúspěšné

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

OP LZZ 15

OP PI 17

OP VaVpI 5

OP VK 8

OP ŽP 3

12

9

5

5

3

100%

Část b) Příčiny a dopady neúspěchu žádostí Otázka 7: Nejčastějšími důvody vyřazení žádostí/neobdržení dotace bylo:

U získaného vzorku podnikatelských subjektů tvořil podíl neúspěšných žádostí o dotace 45,3 %. Otázka 7 pak řeší důvody neúspěšnosti této části žádostí o dotace u dané cílové skupiny. Nejčastějším důvodem nezískání dotace u žádostí podnikatelských subjektů (graf 15) bylo nedostatečné bodové hodnocení (u cca 40 % předkládaných žádostí). Zdůraznit je zde třeba i relativně vysoký podíl žádostí nesplňujících přijatelnost (necelých 18 %), což značí nedostatečné komunikování přijatelnosti ze strany žadatele u poskytovatele dotace. Stejně tak přibližně 10% podíl nesplnění formálních kritérií značí jednak značný potenciál v přípravě žádosti na straně žadatelů, Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 49

stejně jako možnou půdu pro diskusi na úrovni poskytovatele dotace o možných zmírněních pravidel pro splnění přijatelnosti u žádostí o dotaci z jednotlivých OP.

Graf 15: Podíl jednotlivých důvodů nezískání dotace u firem

Nesplnění formálních kritérií Nesplnění kritérií přijatelnosti

Dostatečné bodové hodnocení, ale převis poptávky

Nedostatečné bodové hodnocení

Otázka 8: V kolika procentech případů jste podali již dříve podaný projekt znovu? Většina respondentů tuto odpověď vynechala. Odpověď uvedena pouze v 9 případech, přičemž firmy podaly většinou neúspěšný projekt po jeho drobné modifikaci znovu.

Otázka 9: Z jakého zdroje se dozvídáte nejčastěji o vypsaných výzvách? Klasickou otázkou dotazníkových šetření bývá oblíbenost/využívanost informačních kanálů o chystaných či vypsaných výzvách. Zde se opět potvrzuje zájem o informace na webu (44 % respondentů), přibližně 40 % ze vzorku respondentů čerpalo informace od poradenského subjektu.


Graf 16: Význam jednotlivých informačních kanálů v případě firem

webové stránky příslušného poskytovatele dotace semináře pořádané ŘO/ZS od poradenského subjektu jiný zdroj informací

Co se týče dalších zdrojů informací, uváděli žadatelé jako zdroj informací své známé, kteří však již předtím učinili spíše pozitivní zkušenost s žádostmi o dotace z programů EU (graf 16).

Otázka 10: Potřebovali jste v uplynulém období financovat/spolufinancovat projekt, který nelze financovat/kofinancovat z EU? K této otázce bylo zpět získáno pouze 8 odpovědí. Ve dvou případech na uvedený záměr nebyla výzva a projekt přesto realizují s pomocí vlastních zdrojů – i když třeba pomaleji oproti možnosti využití EU dotace, v ostatních případech pak s ohledem na finanční náročnost investice projekt bez EU dotace v rámci OP PI nerealizují. To se týká také firemního vzdělávání.


Nejvíce žadatelů považuje za nejnáročnější program z hlediska předložení žádosti OP PI. To je však logické s vědomím toho, že OPPI je oproti OP VK a OPLZZ (kde bylo také předkládáno více žádostí) financován z ERDF, je programem vesměs pro podporu investičních projektů, kde žádosti obecně vykazují s ohledem na množství příloh včetně např. Studie proveditelnosti s náročnějšími parametry. OP PI je označováno za obtížné obecně z hlediska přípravy žádosti i další administrace, OP LZZ pak například za přílišnou detailnost, kterou je nutno projevit v žádosti. Zde je třeba zdůraznit, že Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 51

zpracovatel v této fázi nehodnotí relevanci získaných odpovědí. Klade si zde dle zadání pouze za cíl interpretaci (relevantních) odpovědí. Otázka 14: Co byste po zkušenostech se současným nastavením kontroly formálních kritérií, kritérií přijatelnosti a věcným hodnocením žádosti změnili pro nastavení příštích operačních programů v této oblasti Vy?

U této otázky žadatelé ponejvíce uváděli zejména potřeby lepší propagace výsledků projektů (mj. s cílem pozitivního vnímání prostředků vynakládaných na jednotlivé aktivity. S ohledem na hodnocení projektů poukazovali na občas příliš dlouhou dobu hodnocení projektu (u některých projektů v OPPI v některých letech i přes rok), stejně jako náročnost množství různých pravidel a povinností spojených s předložením žádosti i následnou realizací projektu. Pravidelně zmiňovaná náročnost a složitost pravidel při výběrových řízeních pak již plně spadá do fáze realizace projektu.


V doplňujících otázkách lze identifikovat zejména potřebu firem obsahově zaměřovat výzvy více dle potřeb podniků. Firmy mají pocit, že výzvy jsou často zaměřeny spíše dle potřeby „shora“. Současně je relevantním požadavkem zvýšení dostupnosti konzultací pro zpracování žádostí (i když se jedná v tomto případě o marginální vzorek respondentů.


4

NÁVRH

MOŽNOSTÍ

ZAMĚŘENÍ

FINANČNÍCH

PODPOR

V PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ 2014 - 2020 V této části práce měly být na základě poznatků vzešlých z analýzy neúspěšnosti žadatelů v programovacím období 2007 – 2013, a na základě získaných informací o novém programovacím období navrženy oblasti, do kterých by měla být zaměřena podpora v příštím programovacím období z pohledu kraje (např. krajské dotační programy). Dle zjištěných informací jsou však prioritní oblasti, resp. jakákoliv další konkretizace navrhovaných podpor teprve ve fázi raného vyjednávání a nelze tak přesně stanovit průnik „z obou stran“. Proto je dále uvažováno a vycházeno zejména z úrovně vytyčení potenciálních prioritních os a podporovaných aktivit na základě získaných vyplněných dotazníků. Přednostně je třeba říci, že představy jednotlivých kategorií subjektů/cílových skupin se notně liší v závislosti na oboru a směru jejich působení a povaze řešených aktivit. Za účelem komparace bylo využito speciálních otázek o návrzích podporovaných oblastí v příštím období v rámci získané skupiny respondentů. Část c) Příští programové období Obce vidí zákonitě (dle již zmíněných vzorců) jako prioritní témata, která je pálí i v současnosti a u kterých je přes možnou podporu v rámci současných OP, výrazný převis poptávky nad nabídkou. Současně se jedná o témata, na která mnoho obcí menší velikosti často z vlastních zdrojů ani nedosáhne či velmi problematicky. Současně o témata, která jsou společností, obyvateli města obcí přednostně vyžadována a předpokládaná jako prioritně řešená. Z tohoto titulu vychází u kategorie obcí jako prioritní podpora dopravy a infrastruktury obecně (graf 17).

Otázka 11 - obce: Co se týče příštího programového období, do jakých oblastí by podle vašeho názoru měla směřovat podpora ze strany krajských dotačních programů Moravskoslezského kraje?


Graf 17: Potenciální prioritní témata podpory kraje na období 2014+ z pohledu obcí 35

Počet odpovědí

30 25 20 15 10 5 0

U této otázky lze, stejně jako např. u kategorií firem a NNO, sledovat reflexi současných aktivit, strukturu současných investičních plánů měst a obcí, jejich rozpočtů a obecně zaměření a potřeby realizovaných témat. Se znalostí současných trendů v oblasti regionálního rozvoje jednotek různých řádovostních úrovní nepřekvapí dominance potřeb v kategorii dopravy a infrastruktury. Předpokládanou prioritou pro obce pro příští programovací období je tedy oblast dopravy a infrastruktury a podpora ochrany životního prostředí. Jedná se zejména o v předchozí otázce zmíněné vybudování či rekonstrukce místních komunikací vč. chodníků a parkovišť, odkanalizování obcí či výsadba zeleně a úprava vodních toků. Mezi dalšími aktivitami lze zmínit např. = infrastrukturu pro mládež, oprava majetku ve vlastnictví obce, obnovu venkova a podporu místních občanských aktivit, která opět odpovídají profilu činností a kompetencí obcí a města v Moravskoslezském kraji.


Otázka 12: Uvažujete již o některých konceptech projektů, které byste rádi z těchto krajských dotačních titulů financovali? Pokud ano, specifikujte blíže výše vybrané tematické oblasti, případně uveďte, jaké konkrétní aktivity by dle Vašeho názoru měly být podporovány:

Graf 18: Prioritní témata podpory v období 2014+ pro obce Podpora podnikání Cestovní ruch a kultura Revitalizace obce/výsadba zeleně Sociální služby Podpora vzdělávání, školství Rekonstrukce a budování komunikací Sportovní zařízení, hřiště Kanalizace, ČOV, inženýrské sítě Rekonstrukce obecního majetku 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Podíl obcí se záměrem ve zmíněné oblasti

Celkový počet odpovědí na tuto otázku je 30. Z těchto považují za nejpotřebnější aktivitu ve formě rekonstrukce a budování komunikací téměř 3/4. Menší obce pak vyžadují incestice do kanalizací, ČOV, inženýrských sítí, všechny obce pak podporu ivestičních i neinvestičních projektů v oblasti vzdělávání, dále revitalizaci obcí a výsadbu zeleně (graf 6). Otázka 13 - PO: Co se týče příštího programového období, do jakých oblastí by podle vašeho názoru měla směřovat podpora ze strany krajských dotačních programů Moravskoslezského kraje?


U této otázky lze, stejně jako např. u kategorií firem a NNO, sledovat reflexi současných aktivit, strukturu současných rozpočtů PO a obecně zaměření a potřeby realizovaných témat. Otázka byla vyhodnocována na základě hodnocení preferenčních hlasů, kdy každý respondent mohl udělit hlas až 3 nabízeným tématům. Na základě vyhodnocení této části lze identifikovat jednoznačnou dominanci kategorie podpora rozvoje vzdělávání a školství (42 preferenčních bodů), následovanou podporou vědy, výzkumu a inovací (12) a ochranou životního prostředí (10). Kromě podpory cestovního ruchu a kultury (9) všechny ostatní témata nepřekročila hranici 5 bodů. Zde se opět odráží povaha zaměření a struktura aktivit vzorku respondentů, jimiž jsou minimálně ze 3/4 vzdělávací instituce. Mezi dalšími zmiňovanými tématy se objevovala také podpora aktovot v oblasti sociálních služeb, zdravotnictví, volného času.

Otázka 14 - PO: Uvažujete již o některých konceptech projektů, které byste rádi z těchto krajských dotačních titulů financovali? Pokud ano, specifikujte blíže výše vybrané tematické oblasti, případně uveďte, jaké konkrétní aktivity by dle Vašeho názoru měly být podporovány:

V této otázce bylo přistoupeno k prostémé interpretaci výčtu relevantnějších projektových záměrů viz níže: 

dopravní dostupnost a kvalita dopravní sítě regionu,



podpora základního školství a volnočasových aktivit dětí,



postupné snižování ekologické zátěže regionu,



renovace sportovišť,



zateplení objektů škol,



rekonstrukce odborných přírodovědných učeben,



zapojení dětí z dětstkých domovů do běžného života,



další vzdělávání ped. pracovníků ve specializovaných oblastek (PAS, vady řeči, atd.),



podpora dalšího vzdělávání pracovníků ve školství,



modernizace vybavení školy,



mimoškolní aktivity pro žáky,




další podpora odborného technického vzdělávání,



vytváření školních komplexů, škola, domov mládeže, víceúčelové hřiště, sportovní hala, enviromentální pracoviště, podpora aktivit žáků po skončení výuky - odpolední kroužky, odborné zájmové útvary,



péče o sbírkový fond (ochrana, restaurování atd.),



permanentní zvyšování digitální gramotnosti pedagogických pracovníků,



volnočasové aktivity, terapeutické aktivity,



podpora zaměstnanosti - práce z domu s využitím IT,



podpora cestovního ruchu - industriální památky,



spojení teorie a praxe,



podpora krátkodobých a jednorázových projektů škol a školských zařízení kraje (např. festivaly, přehlídky), rozvoj sportovních volnočasových aktivit pro žáky ZŠ.



Otázka 11 - NNO: Co se týče příštího programového období, do jakých oblastí by podle vašeho názoru měla směřovat podpora ze strany krajských dotačních programů Moravskoslezského kraje? (vyberte maximálně 3 oblasti) Graf 19: Zájem o budoucí podporu jednotlivých témat u NNO 12

Počet odpovědí

10 8 6 4 2 0 doprava a infrastruktura

podpora podnikání

podpora vědy, podpora výzkumu a rozvoje inovací vzdělávání a školství

cestovní ruch a kultura

podpora ochrany životního prostředí

další, jiné


V případě kategorie NNO by byl v příštím programovém období nejvyšší zájem o podporu rozvoje vzdělávání a školství (graf 19), následováno podporou ochrany životního prostředí a podporou vědy, výzkumu a inovací. Stejně jako u firem, i zde lze identifikovat jasnou profilaci na témata, s nimiž pracují NNO jako současní žadatelé a realizátoři projektů v současnosti. Zajímavý je nízký zájem o cestovní ruch a kulturu, což je dle respondentů částečně zapříčiněno nedůvěrou v přerozdělování prostředků na tuto oblast v současném období viz současné causy. Co se týče dalších či jiných možných potenciálně podporovaných témat, zde lze zmínit zájem např. o podporu sociálního bydlení sociálně exkludovaných skupin vázané na resocializační programy. Otázka 12: Uvažujete již o některých konceptech projektů, které byste rádi z těchto krajských dotačních titulů financovali? Pokud ano, specifikujte blíže výše vybrané tematické oblasti, případně uveďte, jaké konkrétní aktivity by dle Vašeho názoru měly být podporovány: (oblasti specifikujte dle posloupnosti výběru v předchozí otázce) V této otázce lze udělat výčet nejčastějších odpovědí viz níže: 

environmentální výchova a vzdělávání



rozvoj tradičních řemesel



ochrana biodiverzity



šetrný turistický ruch



předškolní výchova a podpora školního vzdělávání u sociálně exkludovaných skupin



sociální bydlení sociálně exkludovaných skupin vázané na resocializační programy



především rozvoj vzdělávání - odborného vzdělávání


Věcné hodnocení u několika subjektů – např. citace „věcné hodnocení je velmi subjektivní, často docházelo k velkým rozdílům hodnocením dvou hodnotitelů - rozdíly např. 30 bodů Setkávali jsme se s častou nedbalostí hodnotitelů, kde připomínkovali věci, které v žádosti nebyly uvedeny, s neodborností hodnotitelů v dané problematice atd.“ Dokument je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“. 58

Otázka 12 - firmy: Co se týče příštího programového období, do jakých oblastí by podle vašeho názoru měla směřovat podpora ze strany krajských dotačních programů Moravskoslezského kraje? Tato otázka byla vyhodnocena formou přiřazování „preferenčních“ bodů jednotlivým tématům. Podnikatelské subjekty vidí jako hlavní téma na mikro i makroúrovni podporu vědy výzkum a inovací. Toto téma se jeví jako dominantní, přičemž je třeba reflektovat profil získaného vzorku, který sestává z dominantní části z malých a středních firem zpracovatelského průmyslu v kraji. Souvisejícím tématem z pohledu firem je školství a vzdělávání obecně, následované různými formami podpory podnikání.

Počet odpovědí

Graf 20: Priority směřování podpory ze strany kraje v období 2014+ z hlediska firem 20 15 10 5 0 podpora vědy, podpora výzkumu a rozvoje inovací vzdělávání a školství

podpora podnikání

doprava a infrastruktura

podpora ochrany životního prostředí

cestovní ruch a kultura

další, jiné

Otázka 13: Uvažujete již o některých konceptech projektů, které byste rádi z těchto krajských dotačních titulů financovali? Pokud ano, specifikujte blíže výše vybrané tematické oblasti, případně uveďte, jaké konkrétní aktivity by dle Vašeho názoru měly být podporovány: Z hlediska výběru možných konceptů disponují firmy relativně obsáhlým „zásobníkem“ projektů, resp. možných konceptů, které by v budoucnu rády uplatnily v rámci některého z možných operačních programů.

Zde lze zmínit zejména ty nejvíce relevantní: 

vývoj zařízení pro monitoring nemocných osob v domácí léčbě



podnikové vzdělávání s minimálním omezením obsahu vzdělávání, které podpoří snižování vzdělanostního handicapu zaměstnanců ve firmách, především v oblasti jazykových a IT znalostí a dovedností,




snížení znečištění ovzduší,



snížení hluku,



výsadba zeleně.


5 ANALÝZA POTŘEB PRO UPLATNĚNÍ FINANČNÍCH NÁSTROJŮ Na základě výše jmenovaného dotazníkového šetření provedl zpracovatel analýzu finančních nástrojů, uplatnitelných v rámci malých a středních podniků v novém programovacím období, zejména: -

fond rizikového kapitálu,

-

mikropůjčky,

-

patentové a licenční fondy a další.

Část c) Podpora ze strany kraje v příštím období Otázka 15: Moravskoslezský uvažuje pro příští programové období o zřízení nových vlastních nástrojů podpory podnikání v kraji. V následujícím souboru otázek nás zajímá informovanost podnikatelské veřejnosti o vybraných nástrojích podpory podnikání a potenciální zájem o jejich využití v období 2014+. Vyplňte, prosím, odpovídající.

a) Vím, co jsou tzv. mikropůjčky?

Ano

Měl /-a bych o využití tohoto typu podpory v období 2014+ zájem?

Ano

Ne Ne


b) Vím, co jsou tzv. patentové a licenční fondy? Měl /-a bych o využití tohoto typu podpory v období 2014+ zájem?

Ano

Ne

Ano

Ne


c) Vím, co jsou tzv. fondy rizikového kapitálu? Měl /-a bych o využití tohoto typu podpory v období 2014+ zájem?

Ano

Ne

Ano

Ne



d) Vím, co jsou tzv. seed fondy? Měl /-a bych o využití tohoto typu podpory v období 2014+ zájem?

Ano

Ne

Ano

Ne


e) Vím, co jsou tzv. revolvingové nástroje typu JEREMIE? Měl /-a bych o využití tohoto typu podpory v období 2014+ zájem?

Ano

Ne

Ano

Ne

Prosím, specifikujte rámcově své projektové záměry vhodné pro podporu v rámci těchto nástrojů, příp. dále více konkretizujte požadované formy podpory? I když by bylo možno níže uvedené podpory sloučit do jedné otázky, byly s ohledem na zadání a dohodu se zadavatelem poptávány zvlášť. Z hlediska informovanosti získaného vzorku žadatelů prokázali žadatelé nejvyšší míru informovanosti o tzv. fondech rizikového kapitálu, tzv. seed fondech a tzv. patentových licenčních fondech.


Graf 21: Informovanost o potenciálních nových nástrojích podpory 60 Podíl odpovědí v %

50 40 30 Ano 20

Ne

10 0 Vím, co jsou Vím, co jsou tzv. tzv. patentové a mikropůjčky? licenční fondy?

Vím, co jsou tzv. fondy rizikového kapitálu?

Vím, co jsou tzv. seed fondy?

Vím, co jsou tzv. revolvingové nástroje typu JEREMIE?

Zájem o nové možnosti/nástroje podpory pak plně reflektuje informovanost. Z hlediska zájmu byly zaznamenány obecně spíše odpovědi negativní. V několika případech by byl, viděno optikou vzorku zástupců malých a středních podniků v Moravskoslezském kraji, potenciální zájem pouze o patentové a licenční fondy a fondy rizikového kapitálu.


Graf 22: Zájem respondentů o potenciální nové nástroje podpory

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Ano Ne

Mikropůjčky Patentové a licenční fondy

Fondy rizikového kapitálu

Seed fondy Revolvingové nástroje typu JEREMIE


6 ZÁVĚR Závěrem lze konstatovat, že mnohá zjištění potvrdila očekávání. Co se týče analýzy neúspěšnosti žadatelů v období 2007-2013, zde lze především, kromě nevole neúspěšných žadatelů sdělovat své zkušenosti, poukázat na nepříliš odlišné odpovědi týkající se bariér předkládání žádostí od reflexí pořizovaných na konci období 2004-2006. Z hlediska budoucích oblastí podpor v rámci krajských, případně dalších podpor byla vydefinována prioritní témata zájmu cílových skupin, která se však kategorie žadatelů od kategorií žadatelů poměrně liší. Zde tedy bude třeba reflektovat specifické potřeby každé kategorie žadatelů zvlášť. Z hlediska zájmu podnikatelských subjektů o nové nástroje podpory a jejich informovanosti o těchto možnostech lze konstatovat, že informovanost ohledně těchto instrumentů se pohybuje zhruba na polovině a zájem o tyto nástroje (aspoň na základě provedeného šetření na nekvalifikovaném vzorku respondentů) se nejeví jako výrazně.


NESOULADU

Recommend Documents