Analýza kapacit ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji

Analýza kapacit ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Analýza využití kapacit ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji bakalářská práce

Autor: Denisa Vlachová Vedoucí práce: Ing. Petr Scholz, Dis. Jihlava 2013 -2-

Abstrakt VLACHOVÁ,

Denisa:

Analýza

využití

kapacit

ubytovacích

zařízení

v Moravskoslezském kraji. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Petr Scholz, Dis.. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava. 2013. 68 stran. Předmětem bakalářská práce je problematika kapacit ubytovacích zařízení a jejich využívání v Moravskoslezském kraji. V práci jsou popsána ubytovací zařízení, oficiální jednotná klasifikace České republiky. Pozornost je věnována způsobům měření využívání kapacit ubytovacích zařízení, přičemž je porovnáván vývoj ubytovacích zařízení v kraji, počet hostů, počet přenocování, průměrná doba pobytu, využití lůžek a využití pokojů.

Abstract Analysis of capacity utilization accommodation facilities in the Moravskoslezský region. Bachelor´s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor Ing. Peter Scholz, Dis. Level of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava. 2013. 68 pages. Subject of this thesis is the issue of capacity of accommodation facilities and their use in the Moravskoslezský region. In the thesis are describes the accommodation facilities, the official united classification of the Czech republic. Attention is paid to ways of measuring capacity utilization accommodation, which is compared to the development of accommodation facilities in the region, the number of guests, number of nights, the average length of stay, bed occupancy and room occupancy.

Klíčová slova Klasifikace. Ubytovací služby. Ubytovací zařízení.

Key words Accommodation capacity. Accommodation facility. Classification. -3-

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala Ing. Petru Scholzovi, DiS., za odborné vedení a podnětné rady. Poděkování náleží také mé rodině a mému nejbližšímu příteli, kteří mě plně podporovali po celou dobu studia.

-4-

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 5. 2013. ...................................................... Podpis

-5-

Copyright © Denisa Vlachová, 2013

-6-

Předmluva Důvodem výběru tématu bakalářské práce je pro mne interesantní obsah práce, ve kterém jsem se zaměřila na Moravskoslezský kraj, odkud pocházím. Všem doporučuji kraj navštívit, jelikož nabízí spoustu zajímavých a krásných míst k vidění. Nachází se zde široká škála různých ubytovacích zařízení, ze kterých je 31 certifikováno.

-7-

Obsah Seznam zkratek ............................................................................................................ - 9 Seznam tabulek .......................................................................................................... - 10 Seznam grafů ............................................................................................................. - 11 Seznam příloh ............................................................................................................ - 12 Úvod........................................................................................................................... - 13 1

2

Ubytovací zařízení a jejich postavení na trhu .................................................... - 14 1.1

Ubytovací zařízení jako poskytovatelé služeb ............................................ - 14 -

1.2

Způsoby měření využívání kapacit ubytovacích zařízení ........................... - 21 -

Analýza využívání ubytovacích kapacit v Moravskoslezském kraji ................. - 25 2.1

Cíl a metodika zkoumání ............................................................................ - 26 -

2.2

Struktura ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji ........................ - 26 -

2.3

Využívání kapacity ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji ........ - 41 -

Shrnutí ........................................................................................................................ - 45 Závěr .......................................................................................................................... - 47 Přílohy........................................................................................................................ - 49 Seznam použitých zdrojů ........................................................................................... - 65 -

-8-

Seznam zkratek ČSÚ: Český statistický úřad

-9-

Seznam tabulek Tabulka 1: Minimální a povinná kritéria jednotlivých tříd kategorie hotel, motel, botel, penzion a hotel garni .................................................................................................. - 18 Tabulka 2: Srovnání tříd kategorie hotel ................................................................... - 19 Tabulka 3: Srovnání určitých typů ubytovacích jednotek a druhů postelí ................ - 20 Tabulka 4: kapacitní ukazatelé a jejich vzorce .......................................................... - 22 Tabulka 5: Kapacity ubytovacích zařízení, pokojů a lůžek v okresech Moravskoslezského kraje v roce 2011 ....................................................................... - 32 Tabulka 6: Průměrná doba pobytu hostů a přenocování v jednotlivých ubytovacích zařízeních v letech 2000 – 2012 ................................................................................ - 35 Tabulka 8: Počet přenocování hostů a počet hostů v lázeňských zařízeních............. - 40 -

- 10 -

Seznam grafů Graf 1: Vývoj počtu ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji od roku 2000 – 2011 ........................................................................................................................... - 27 Graf 2: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji v letech 2000 –2012 ................................................................................................................ - 28 Graf 3: Počet přenocování rezidentů a nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji ........................................................................ - 30 Graf 4: Vývoj jednotlivých ubytovacích zařízení od roku 2000 – 2011 ................... - 31 Graf 5: Průměrný podíl ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji v letech 2000 – 2011 v % .................................................................................................................... - 33 Graf 6: Hosté v jednotlivých ubytovacích zařízeních v roce 2011 v Moravskoslezském kraji ............................................................................................................................ - 34 Graf 7: Průměrný počet přenocování hostů a průměrná doba pobytu hostů ve všech ubytovacích zařízeních v letech 2000 – 2012 ............................................................ - 36 Graf 8: Přenocování hostů v jednotlivých ubytovacích zařízeních v roce 2011 v Moravskoslezském kraji ......................................................................................... - 37 Graf 9: Vývoj počtu rezidentů ................................................................................... - 39 Graf 10: Čisté využití lůžek a využití pokojů v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních v % v Moravskoslezském kraji ................................................................ - 42 Graf 11: Čisté využití lůžek a využití pokojů v hotelech kategorie First Class a Standart v letech 2000 – 2012 .................................................................................................. - 43 Graf 12: Čisté využití lůžek a využití pokojů v penzionech v letech 2000 – 2012 ... - 44 -

- 11 -

Seznam příloh Příloha 1: Mapa Moravskoslezského kraje ................................................................ - 49 Příloha 2: Hotely třídy First Class ............................................................................. - 50 Příloha 3: Seznam kongresových ubytovacích zařízení v okresech Moravskoslezského kraje ........................................................................................................................... - 59 Příloha 4: Seznam klasifikovaných ubytovacích zařízení ......................................... - 62 Příloha 5: Vzory certifikátů Hotelstars Union ........................................................... - 64 -

- 12 -

Úvod Hromadná ubytovací zařízení jsou součástí infrastruktury cestovního ruchu. Typická je pro ně časová a místní návaznost, neskladovatelnost a kompletnost. Jsou součástí základních služeb cestovního ruchu a jsou nezbytné pro jeho realizaci (Ryglová, 2009 str. 49). Cílem bakalářské práce je analýza ubytovacích kapacit v Moravskoslezském kraji. Práce je členěna do dvou kapitol. V první kapitole se zabýváme problematikou ubytovacích zařízení, jejich členěním, kategorizací, klasifikací a způsobem měření využití jejich kapacit. Druhá kapitola analyzuje využívání kapacit ubytovacích zařízení v kraji. Tyto údaje jsou v praxi důležité pro Revenue Yield Management, jako integrovaný manažerský nástroj řízení podniku služeb, jehož implementací lze maximalizovat profitabilitu podniku (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011 str. 169). V práci jsou využívána sezónní data, a to statistické ročenky, přehledy a časové řady Českého statistického úřadu. Využíváme také, odbornou literaturu a internetové zdroje s odborným zaměřením.

- 13 -

1 Ubytovací zařízení a jejich postavení na trhu Historický vývoj ubytovacích zařízení po celém světě je znám již od počátku 14 století, kdy vznikaly první ubytovací zařízení, zájezdní hostince, poskytující ubytování včetně stravy. Hostince vznikly v souvislosti s cestováním za obchodem, studiem diplomacií, s rozvojem dostavníkové dopravy, pošty a později železnice. Často se považují za předchůdce hotelů. Hotel se jako samostatné zařízení pro ubytování cestující veřejnosti objevuje na přelomu l8. a 19. století. Název hotel je převzat z francouzského slova hôtel. Rozvoj cyklistiky a později automobilismu, výrazně ovlivnil, další rozšíření ubytovacích zařízení. V této době vznikají prvé seznamy hotelů pro potřeby členů příslušných sportovních klubů. První z nich jsou známy již před koncem 19. století a lze je považovat za základ pozdější hotelové klasifikace. Rozvoj hotelnictví v Evropě je patrný především v zemích s příznivými podmínkami pro rozvoj obchodu a cestovního ruchu, jako například ve Francii, Velké Británii, v 19. století ve Švýcarsku a v Německu. Značný rozvoj hotelnictví zaznamenávají i Spojené státy americké. Velké luxusní hotely vznikají na přelomu 19. a 20. století, kdy lze též zaznamenat, první družení hotelů v hotelové podniky. Proces koncentrace hotelů dosáhl vrcholu po II. světové válce. Pokračuje i v současné době a je pro něj charakteristický mezinárodní aspekt (Indrová, 2007, str. 31).

1.1

Ubytovací zařízení jako poskytovatelé služeb

Ubytovacím zařízením se rozumí objekty, prostory nebo plochy, kde je veřejnosti poskytováno za úplatu ubytování. Je součástí základní infrastruktury cestovního ruchu a bývá spojeno se stravovacími službami v plném nebo omezeném rozsahu a samozřejmostí je poskytování dalších doplňkových služeb (Pásková, Zelenka, 2002, str. 300). Zahraniční autor A. K. Bathia vidí ubytovací zařízení jako klíčový prvek a nezbytnou složku v cestovním ruchu, která je charakteristická pro rozvoj stále rostoucího odvětví. Ubytovací služby jsou předpokladem dalšího rozvoje cestovního ruchu a jsou součástí jeho služeb. Ubytovací služby se řadí mezi základní služby cestovního ruchu, což znamená, že zajišťují, základní potřeby návštěvníků (Pásková, Zelenka, 2002, str. 300).

- 14 -

S rozvojem cestovního ruchu, postupně dochází k diferenciaci různých druhů ubytovacích zařízení, která poskytují jeho účastníkům služby na různé úrovni a v různém rozsahu (Indrová, 2007, str. 35). Dle Křižíka a Neufuse dělíme ubytovací zařízení z mnoha perspektiv. Nejobvykleji je členíme dle umístění na přímořské, lázeňské, městské, rekreační a horské, dle velikosti na malé obvykle do 50 pokojů, střední obvykle od 50 pokojů do 150 pokojů, velké obvykle od 150 pokojů do 400 pokojů a na mega hotely obvykle nad 400 pokojů. Konkrétně lze hotely členit dle převažujících doplňkových služeb nebo dle zaměření na kongresové, konferenční či seminární hotely, lázeňské hotely, wellness hotely, sportovní hotely, relax hotely, rodinné hotely a golf resort hotely. Dalším způsobem členění může být, podle doby provozu na celoroční a sezónní, podle převažující klientely pro obchodníky, pro rodiny s dětmi, pro sportovce a pro mnoho dalších rozdílných klientů (Indrová, 2007, str. 35). Lázeňský/Spa hotel a Resort/Golf resort hotel se řadí mezi specifická hotelová zařízení. Lázeňský/Spa hotel je ubytovací zařízení, které se nachází v místě se statutem lázeňského místa dle Zákona č. 164/2001 Sb. (lázeňský zákon) v aktuálním znění, které splňuje veškeré požadavky pro kategorii hotel a které zajišťuje zároveň lázeňskou péči dle § 33 zák. č. 48/1997 Sb. Hotel musí vyhovovat příslušným hygienickým normám a personál musí mít odpovídající odborné vzdělání. Resortem /Golf Resortem hotelem se nazývá ubytovací zařízení poskytující společensko-kulturní a sportovní vyžití, které splňuje požadavky pro kategorii hotel 3* – 5*. Jedná se o uzavřený soubor objektů, kde může být restaurace a recepce mimo ubytovací část. Golf Resort musí, být vybaven minimálně devíti jamkovým normovaným hřištěm dle parametrů České golfové federace (Oficiální jednotná klasifikace, 2013). Kongresový, konferenční, seminární hotely se specializují na konání kongresů, seminářů a konferencí. Musí být vybaveny příslušnými sály s odpovídající technikou (Pásková, Zelenka, 2002). Mezi ostatní hotelová zařízení řadí Hotelstars Union ubytovací zařízení kategorie kemp, chatovou osadu a turistickou ubytovnu.

- 15 -

Procesem kategorizace, dělíme ubytovací zařízení do jednotlivých kategorií, jako jsou hotel, hotel garni, motel, penzion, botel a další. Hotelem je nazváno ubytovací zařízení s nejméně deseti pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených, zejména stravovacích služeb. Členíme jej do pěti tříd. Hotel garni má stejnou definici jako hotel s výjimkou vybavení, kterým je omezený rozsah stravování a člení se do čtyř tříd. Obdobným zařízením je také motel, který musí disponovat téže deseti pokoji, ale je zaměřený především pro motoristy a může maximálně obdržet čtyři třídy. Zařízení se nachází v blízkosti pozemních komunikací s plochou pro parkování a s recepcí. Restaurace se nemusí vyskytovat přímo v ubytovacím zařízení. Mezi ubytovací zařízení řadíme též penzion, který musí mít k dispozici nejméně pět a maximálně dvacet pokojů. Společenské a doplňkové služby spojené s ubytováním jsou poskytované v omezeném rozsahu a může chybět restaurace. Člení se nejvýše do čtyř tříd. Specifické ubytovací zařízení je botel, umístěný v trvale zakotvené osobní lodi, členěný do čtyř tříd (Křížek, Neufus, 2011, str. 22 - 23). Všechny tyto kategorie patří mezi ubytovací zařízení hromadná s minimálně pěti pokoji, nebo deseti lůžky sloužící, pro účely cestovního ruchu, to znamená, že poskytují přechodné ubytování hostům, včetně dětí, za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech a podobně (ČSÚ, 2012). Hromadná ubytovací zařízení kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel a botel se mohou podílet na procesu zvaném klasifikace. Na základě usnesení vlády ze dne 17. 7. 1999, zpracovali Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovního ruchu České republiky HO. RE. KA ČR a Národní federace hotelů a restaurací České republiky NFHR ČR, dnes již obě známé pod názvem Asociace hotelů a restaurací České republiky AHR ČR, a UNIHOST Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách, za podpory Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a České centrály cestovního ruchu Czech Tourism Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky pro kategorii hotel, hotel garni, motel, penzion a botel. Jednotná klasifikace je dobrovolná a cílem je usnadnit spotřebiteli i zprostředkovateli orientaci v nabídce ubytovacích služeb. Host má tedy představu, jaké služby a vybavení může od ubytovacího zařízení očekávat a i ubytovací zařízení si musí

- 16 -

být vědomo, jakou úroveň služeb musí svým hostům poskytovat (Křížek, Neufus, 2011, str. 23). Součástí klasifikace je proces označený Certifikace, udělující certifikát a klasifikační znak, dle Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky, pro kategorii hotel, motel, penzion, hotel garni a botel (Hotelstars Union, 2012). Asociace hotelů a restaurací České republiky je od roku 1993 členem evropské konfederace

HOTREC

–

Hospitality

Europe.

Spolu

se

svou

evropskou

zastřešující organizací pracují již několik let na podpoře tohoto systému, který v České republice funguje na dobrovolné bázi již od roku 2004. HOTREC – Hospitality Europe je evropská asociace, jejímž posláním je podpora konkurenceschopnosti a ochrana zájmů malých a středních podniků v oblasti pohostinství, zahrnující hotely, restaurace, kavárny a podobná zařízení v 27 zemích Evropy, vůči ostatním institucím Evropské unie. Dále její hlavní činností je sledovat a analyzovat vývoj politiky v rámci Evropské unie, které dopadají na odvětví pohostinství. HOTREC přijali dokument 21 kritérií, sjednocující evropské klasifikační systémy. Pod záštitou HOTREC – Hospitality Europe založili hotelové asociace sedmi zemí Evropské unie (Rakousko, Česká republika, Německo, Maďarsko, Nizozemí, Švédsko, Švýcarsko), unii zvanou Hotelstars Union. Česká republika se tedy stala součástí unie, jejímž cílem je především sjednotit klasifikaci hotelových služeb pomocí jednotné metodiky a využít společného marketingu při propagaci certifikovaných zařízení. Hotelstars Union vznikla roku 2004 v Bergenu a stálo při ní sedm zemí Evropské unie, rok před uplynutím prvního období její platnosti se rozšířila o další čtyři země, a to o Lucembursko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko a v roce 2012 se připojila Malta. V současné době aplikují tyto země společná kritéria v udělování hvězdiček. Asociace hotelů a restaurací České republiky na základě aktivit, které vyvíjí v oblasti budování systému klasifikace v České republice, přijala v roce 2010 nabídku na rozšíření národní klasifikace na mezinárodní úroveň (Hotelstars Union, 2012). Příchodem Nového roku 2013 vstoupila první mezinárodní certifikace Hotelstars Union v podobě Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení v České republice do cílové roviny jejího prvního tříletého období, která skončí rokem 2015 (Hotelstars Union, 2012). - 17 -

Hotelová klasifikace má celkem 270 hodnotících kritérií, která vznikla na podkladu průzkumů očekávání hotelových hostů a potřeb trhu. Systém se opírá o povinná kritéria a dobrovolně volitelné požadavky. Pro zařazení do určité třídy musí ubytovací zařízení splnit předepsaný počet povinných kritérií a minimálních bodů, které jsou ke každé třídě stanoveny (tabulka 1). Ubytovací zařízení, splňující v rámci jednotlivých tříd klasifikace více než povinná kritéria a minimální počet nepovinných kritérií, mohou získat k označení hvězdiček označení Superior. Superior představuje vynikající hotely a penziony, které dosahují bodových hodnocení vysoce předstihujících počty bodů předepsaných pro jejich třídy a u nichž celkový dojem převyšuje standard očekávaný v jejich třídě. Přívlastek Superior mohou získat také hotely typu garni (Oficiální jednotná klasifikace, 2013). Tabulka 1: Minimální a povinná kritéria jednotlivých tříd kategorie hotel, motel, botel, penzion a hotel garni kategorie

*

**

***

****

*****

Minimální kritéria: hotel, motel, botel

90

170

250

380

570

přívlastek Superior

170

250

380

570

650

hotel garni

70

150

230

360

-

penzion

70

100

140

180

-

100

140

180

230

-

hotel, motel, botel

44

53

84

104

120

hotel garni

24

33

54

84

-

penzion

40

52

73

97

-

přívlastek Superior Povinná kritéria:

Zdroj: zpracováno dle Oficiální jednotné klasifikace, 2013.

Třída, kterou lze získat pomocí klasifikace, vyjadřuje úroveň, kvalitu a rozsah poskytovaných služeb a vybavení (tabulka 2). Ve většině zemí se označuje hvězdičkami, ale může nabít i znaků korunek, klíčů či slovního označení. Provozovna musí být ze zákona příslušnou třídou viditelně označena. Klasifikační znaky se udělují na dobu tří let. Aktuální období probíhá od roku 2013 a bude končit rokem 2015. Czech Tourism přednostně propaguje ubytovací zařízení, která certifikaci podstoupili (Oficiální jednotná klasifikace, 2013). - 18 -

Tabulka 2: Srovnání tříd kategorie hotel označení třídy

počet hvězdiček

služby a vybavení

rozloha pokojů v m2

1/1 denně úklid pokoje, 100% pokojů má barevnou TV či k zapůjčení, Tourist * stůl židle, ručník na osobu, mýdlo, služby recepce, fax, přístupný 8 telefon, snídaně, nabídka nápojů, možnost uložení cenností vše co v Tourist třídě a navíc osuška na osobu, lampička, poličky, Economy ** hygienické předměty (zubní kartáček, zubní pasta, holící souprava), 8 akceptování platebních karet vše co je uvedené výše a navíc rozhlas, telefon na pokoji, přístup na internet, fén, kosmetické ubrousky, zrcadlo, šitíčko, služby žehlení a prádelny, pomůcky k čištění bot, polštář a přikrývka na vyžádání k dispozici, recepce otevřena 14 hodin denně a k dispozici telefonicky Standard *** 9,5 24 hodin denně, místa k sezení u recepce, pomoc se zavazadly, trezor k dispozici, systém vyřizování stížností, restaurace otevřena minimálně 5 dní v týdnu, personál hovořící minimálně 2 jazyky (čeština a jeden světový) vše co je uvedené výše včetně čalouněného křesla či pohovky se stolkem, kosmetických produktů (sprchovací čepice, pilník na nehty, bavlněné tamponky, zrcátko), dále velká odkládací plocha v koupelně, osušky, pantofle k dispozici, krejčovská služba, internet a internetový terminál, možnost IT podpory, recepce otevřena 18 First Class **** 11,4 hodin denně, hotelový bar, snídaňový bufet či snídaňový jídelní lístek prostřednictvím Room Service, minibar či nápoje 24 hodin denně prostřednictvím Room Service, restaurace s "á la carte" otevřená minimálně 6 dní v týdnu, zjišťování a vyhodnocování připomínek hostů vše co je uvedené výše včetně služby Concierge, bagážisty, dveřníka, 24 hodinové recepce a personálu hovořící alespoň 2 cizími jazyky, osobního uvítání každého hosta, žehlení prádla a čištění Luxury ***** obuvi, dále internet a trezor na pokoji popřípadě počítač, produkty 12 osobní péče v lahvičkách, župan, prostorná hala s místy k sezení s nápojovým servisem, hotelový bar, restaurace s "á la carte" otevřená alespoň 7 dní v týdnu, kontrola mystery guest Zdroj: zpracováno dle Oficiální jednotné klasifikace, 2013.

1/2 12,6

12,6

13,3

13,3

16

Poznámka: Jestliže u ubytovací jednotky třídy Tourist až Standart má pokoj více než dvě lůžka, pro každé další lůžko se nejmenší podlahová plocha pokoje zvětšuje o 5 m2. Na botel se vztahují všechny požadavky a kritéria jako na hotely příslušné třídy Tourist až First Class kromě toho, že u botelu není možné do obytné části kajuty umístit příležitostné lůžko. Minimální rozměry lůžka včetně matrace v botelu činí 85×195 cm. Hygienické zařízení ubytovací jednotky musí mít plochu nejméně 4 m2 (Oficiální jednotná klasifikace, 2013)

- 19 -

Co se týče pokojů, které vám ubytovací zařízení mohou nabídnout, existuje široká škála jejich druhů, včetně druhů postelí (tabulka 3). Tabulka 3: Srovnání určitých typů ubytovacích jednotek a druhů postelí vybrané typy ubytovacích jednotek jednolůžkový pokoj

charakteristika

pokoj s lůžkem pro jednu osobu

eventuální druhy postelí

double bed

dvoulůžkový pokoj

pokoj s dvěma lůžky vedle twin beds sebe, nebo ve formě dvoulůžka

twin

pokoj s dvěma oddělenými lůžky

junior suite

ubytování se zvláštním místem queen bed pro sezení v jednom pokoji

suite

ubytování poskytované ve vzájemně oddělených propojených místnostech s ložnicí a obývacím pokojem

single bed

king bed

ubytování poskytující oddělenou místnost pro spaní a california king appartment místnost se sedací soupravou a bed kuchyňským koutem Zdroj: zpracováno dle, Křížek, Neufus, str. 27 - 28, 2011.

charakteristika pro dvě osoby s jednou matraci s rozměry minimálními 80 x 190 cm, 180 x 200 cm, 200 x 200 cm dvě oddělené postele s dvěma matracemi s minimálními rozměry 90 x 200 cm, dle potřeby lze použít jako double bed pro jednu osobu s jednou matrací s rozměry 90 x 200 pro jednu osobu s jednou matrací s rozměry 150 x 200 (často ve speciálních pokojích pro dámy a jednolůžkových pokojích) pro dvě osoby s jednou matrací s rozměry 200 x 200 (často součástí vyšší kategorie pokojů např.: junior suite, suite, appatment postel pro dvě osoby s jednou matraci s rozměry 255 x 230

Kromě stravování a ubytování a služeb s přímo spojených vám ubytovací zařízení v dnešní moderní době nabízejí bohaté využití společensko-zábavních, kulturních a sportovních doplňkových služeb, jako jsou například wellness služby (masáže, manikúra, pedikúra, kosmetika, kadeřník, holič, vizážista), bazén venkovní i vnitřní, sauna, whirpool, fitness posilovna, společensko-zábavní střediska (vinárna, kavárna, bar, herna, knihovna, čítárna, televizní místnost, dětský koutek), nabídka večerní zábavy v hotelu, her a soutěží pro děti i dospělé, tenis, golf, basketbalové hřiště a volejbalové hřiště, půjčovna sportovních potřeb, půjčovna čtyřkolek, nabídka výletů do okolí, prodej vstupenek do divadla, kina, muzeí, galerií, na koncerty. - 20 -

1.2

Způsoby měření využívání kapacit ubytovacích zařízení

Pro oblast statistiky cestovního ruchu je v rámci Evropské unie platná Směrnice 95/57/EC Council Directive o sběru statistických informací v oblasti cestovního ruchu, příloha č. 7. Na základě této Směrnice jsou členské státy Unie povinné poskytovat údaje o kapacitě a návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení sloužících cestovnímu ruchu, údaje z výběrového šetření v domácnostech o cestovních zvyklostech rezidentů, to znamená domácí a výjezdový cestovní ruch a údaje z hraniční statistiky. Údaje o ubytovacích zařízeních jsou získávány ze Seznamu hromadných ubytovacích zařízení a ze šetření o kapacitách a návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení. Český statistický úřad shromažďuje tyto informace z dotazníků s měsíční, čtvrtletní a roční periodicitou, jež jsou zahrnuty v programech statistických zjišťování na příslušný rok. Děje se tak klasickou i elektronickou formou sběru statistických výkazů. Zpravodajskými jednotkami jsou ekonomické subjekty provozující hromadná ubytovací zařízení sloužící cestovnímu ruchu zařazená do Seznamu hromadných ubytovacích zařízení. Do šetření jsou zahrnuta všechna hromadná ubytovací zařízení vykazující stav k 31. prosinci nebo k poslednímu dni, kdy zařízení nabízelo ubytování v průběhu daného roku. Šetření je rozděleno na měsíční šetření, do kterého jsou zahrnuty vybrané jednotky, a čtvrtletní šetření obsahující zbylá hromadná ubytovací zařízení. Údaje o návštěvnosti jsou souhrnem zpracovaných dat za předložené dotazníky a za statisticky dopočtená data ubytovacích zařízení, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán. Výsledky se zpětně používají pro aktualizaci Registru ubytovacích zařízení (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007). Dle výkladového slovníku Páskové a Zelenky rozlišujeme spoustu různých kapacit spojené s ubytováním, ubytovací kapacitu, lůžkovou kapacitu, kapacitu hotelu, disponibilní ubytovací kapacitu (tabulka 4).

- 21 -

Tabulka 4: kapacitní ukazatelé a jejich vzorce kapacitní ukazatel lůžková kapacita

využití lůžkové kapacity

pokojová kapacita

vzorec L=l*t

popis L = lůžkodny l = počet lůžek t = počet dnů v provozu

KL = procento využití lůžkové kapacity KL (v %) = P/Kl * 100 P = počet přenocování za určité období Kl = kapacita v lůžkodnech P=p*t

P = pokojodny p = počet pokojů t = počet dnů v provozu

využití pokojové kapacity

KP = procento využití pokojové kapacity KP (v %) = P/Kp * 100 P = počet použitých pokojů za určité období Kp = kapacita pokojů

obsazenost

O = obsazenost O (v %) = L:LK * 100 L = aktuálně obsazená lůžka za určité období LK = lůžková kapacita P = aktuálně obsazené pokoje za určité období O (v %) = P:PK * 100 PK = pokojová kapacita

turistická funkce

T (f) = N x 100 / P

N = počet stálých lůžek P = počet rezidentů

Zdroj: zpracováno dle výkladového slovníku Pásková, Zelenka, 2002.

Ubytovací kapacita je celkový maximální počet osob, který může být ubytován v daném ubytovacím zařízení nebo v daném městě, oblasti, regionu. Nejčastěji je vyjadřována počtem lůžek, respektive počtem pokojů udané velikosti, respektive počtem lůžkodnů. Využití ubytovací kapacity udává relativní zhodnocení efektivity využití této ubytovací kapacity, která může být vyjádřena pomocí využití lůžkové kapacity a pokojové kapacity, popřípadě i dalšími ukazateli. Disponibilní ubytovací kapacitou se rozumí celkový maximální počet osob, který může být aktuálně ubytován (místa, která jsou k dispozici po odečtení rekonstrukcí, oprav a podobně) v daném ubytovacím zařízení, nebo v daném městě, oblasti, regionu. Pomocí kapacity hotelu zjistíme potenciál pro ubytování hostů v hotelu, který se vyjadřuje počtem stálých lůžek, případně i počtem pokojů určité velikosti. K měření využití ubytovacích kapacit se používají různé kapacitní ukazatelé. Je na každém podnikateli, který z nich si vybere, ale je důležité, abychom věděli, co zvolené ukazatele sledují a o čem vypovídají. Kapacitní ukazatelé hodnotí kapacitu zařízení prostoru a jsou v přímém vztahu k maximálnímu počtu - 22 -

potencionálních návštěvníků ve zvoleném časovém období. V cestovním ruchu rozlišujeme absolutní kapacitní ukazatelé jako je, počet stálých lůžek, počet pokojů, počet disponibilních pokojů, počet lůžkodnů, počet pokojodnů, počet míst na volné ploše, počet míst k sezení, počet dní v provozu, velikost odbytové plochy a relativní kapacitní ukazatelé což jsou výše zmíněné hodnoty vztažené na počet obyvatel nebo rozlohu destinace cestovního ruchu. Pro vyhodnocení výkonu ubytovacího zařízení vyjadřující jedno přenocování jedné osoby používáme statistický ukazatel lůžkoden. Počet lůžkodnů vyjadřuje násobek počtu provozních dní daného zařízení v roce a počtu jeho stálých lůžek a na rozdíl od ukazatele lůžkové kapacity postihuje i sezónnost daného ubytovacího zařízení. Podobně pracuje i jednotka absolutního kapacitního ukazatele pokojoden, který však vyjadřuje na rozdíl od lůžkodnů jedno přenocování jedné či více osob na jednom pokoji, což znamená, že se jedná o údaj nezávislý na počtu osob na pokoji. Ve vztahu ke kapacitě ubytovacího zařízení je počet pokojodnů vyjádřený součinem počtu pokojů a počtu dní daného zařízení v provozu v roce (Pásková, Zelenka, 2002). Pro zjištění skutečného množství využitých lůžkodnů v určitém stanoveném období slouží, dle výkladového slovníku Páskové a Zelenky relativní výkonnostní ukazatel využití lůžkové kapacity vyjadřující podíl skutečně použitých stálých lůžek ve stanoveném období (počet lůžkodnů) z celkového počtu stálých lůžek, jež jsou v daném ubytovacím zařízení ve stanoveném časovém, účetním období k dispozici, to znamená čisté využití lůžkové kapacity, nebo z počtu všech stálých lůžek nehledě na jejich disponibilitu, tím vypočteme hrubé využití lůžkové kapacity. Stejně je to s téže relativním výkonnostním ukazatelem využití pokojové kapacity, s rozdílem, že se nepočítá s lůžkodny, ale pokoji. Čisté využití pokojové kapacity vyjadřuje tedy podíl skutečně použitých pokojů ve stanoveném období, počet pokojodnů z celkového počtu pokojů, jež jsou v daném ubytovacím zařízení ve stanoveném časovém, účetním období k dispozici, nebo lze vypočítat hrubé využití pokojové kapacity z počtu všech pokojů nehledě na jejich disponibilitu. Dalším relativním výkonnostním ukazatelem ve výkladovém slovníku Páskové a Zelenky je obsazenost počítaná, jako poměr hosty aktuálně za určité období obsazených lůžek (obsazených pokojů) a celkové lůžkové kapacity (celkové kapacity pokojů) hromadného ubytovacího zařízení. Vyjadřuje se nejčastěji v procentech. Pro - 23 -

statistiku je vhodné rozlišovat hrubou obsazenost a čistou obsazenost. Relativní ukazatel cestovního ruchu čistá obsazenost je poměr hosty aktuálně za určité období obsazených lůžek a celkové disponibilní lůžkové kapacity ubytovacího zařízení za určité období. Vyjadřuje se téže nejčastěji v procentech. Hrubá obsazenost vyjadřuje využití ubytovací kapacity hromadného ubytovacího zařízení aktuálně v daném období poměrem celkového počtu přenocování a celkové ubytovací kapacity vynásobené délkou sledovaného období a to bez ohledu na to, zda část ubytovací kapacity byla uzavřena ze sezónních nebo jiných důvodů. Vyjadřuje se, opět nejčastěji v procentech. Poslední ukazatel k měření využívání kapacit se používá Turistická funkce vyjadřující intenzitu turistické aktivity v dané destinaci poměrem počtu dvou populací, navštěvující a navštěvované. Turistická funkce sleduje kvantitativní aspekt intenzity cestovního. Výhodou tohoto ukazatele je snadná dostupnost dat, jejich interpretace však vyžaduje přihlédnutí k dalším skutečnostem, například k míře využití lůžkové kapacity či k sezónnosti v destinaci jako jsou například velká města s nevýraznou sezónností v protikladu se sezónním využitím horských ubytovacích zařízení (Pásková, Zelenka, 2002 str. 296).

- 24 -

2 Analýza využívání ubytovacích kapacit v Moravskoslezském kraji Moravskoslezský kraj je místem, kde dochází k nepřetržitému růstu kvality života, zlepšuje se stav životního prostředí, zkvalitňuje se silniční a železniční dopravní síť, rozšiřuje se nabídka bydlení, zvyšuje se návštěvnost kraje a roste atraktivita regionu jako turistické lokality cestovního ruchu. Ve tvorbě HDP vykazuje kraj druhou největší hodnotu v České republice a trvale si udržuje třetí nejvyšší průměrné mzdy (msregion.cz). Moravskoslezský kraj se nachází v nejvýchodnější části České republiky. Se svou rozlohou 5 427 km2 se řadí mezi 6 nerozsáhlejších krajů, který zaujímá celkem 6,9 % území celé České republiky. Kraj je vymezen 6 okresy, okresem Nový Jičín, Bruntál, Ostrava – město, Frýdek – Místek, Opava a Karviná. Počet obyvatel přesahuje 1 230 tisíc obyvatel, a řadí se mezi 3 nejlidnatější kraje v České republice, přesto patří ke krajům, s nejnižším počtem sídel s hustotou osídlení 227 obyvatel na km2. V krajské metropoli Ostravě žije téměř 300 tisíc obyvatel. Další velká města s počtem nad 50 tisíc jsou Havířov, Opava, Karviná a Frýdek – Místek (msregion.cz). Západ kraje tvoří masív Hrubý Jeseník s nejvyšším vrcholem kraje a celé Moravy, horou Praděd (1 491 m n. m), Nízký Jeseník a Oderské vrchy. Ve středu kraje se nachází Opavské nížiny, Ostravské pánve a Moravská brána. Směrem na jihovýchod leží pohoří Beskydy tvořené Moravskoslezskými Beskydy na hranicích se Slovenskou republikou a s nejvyšším vrcholem Lysou horou (1 323 m n. m.) a Slezskými Beskydy na hranici s Polskem. Nejvýznamnějším vodník tokem je řeka Odra. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní spolupráce ve výrobní sféře, v rozvoji infrastruktury, v ochraně životního prostředí, v kulturně vzdělávací činnosti a hlavně v oblasti cestovního ruchu. Za tímto účelem působí v současné době na území kraje euroregiony Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko (msregion.cz). Vedle přírodního bohatství se v kraji vyskytují bohaté zásoby nerostných surovin, především zásoby koksovatelného černého uhlí, dále ložisek zemního plynu, vápence, žuly, mramoru, břidlice, sádrovce, písku, štěrkopísku a cihlářských jílů. Jádrem nerostného bohatství se stala ostravsko-karvinská těžební a průmyslová pánev. - 25 -

Od 19. století je kraj celostátním průmyslovým centrem hutní výroby a současně je zde soustředěna těžba téměř celé produkce černého uhlí České republiky (msregion.cz).

2.1 Cílem

Cíl a metodika zkoumání bakalářské

práce

je analýza

využívání

kapacit

ubytovacích

zařízení

v Moravskoslezském kraji. V návaznosti na cíl jsme stanovili hypotézu H0, ve které předpokládáme, že využívání kapacit pokojů v hotelech a v podobných ubytovacích zařízeních dosahovalo v letech 2003 – 2012 v průměru 30 %. Na hlavní hypotézu H0 navazují částkové hypotézy H1 a H2. H1 vyjadřuje předpoklad, že průměrné využívání kapacit hotelů a podobných ubytovacích zařízení v období 2003 – 2012 bylo vyšší jako průměrné využívání kapacit penzionů. V další částkové hypotéze H2 se domníváme, že průměrná délka počtu přenocování hostů v ubytovacích zařízeních měla v období 2003 – 2012 klesající tendenci. Některá data jsou uvedena pouze za rok 2011, protože v době zpracování bakalářské práce nebyla všechna data ČSÚ za rok 2012 zpracována.

2.2

Struktura ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji

Do hromadných ubytovacích zařízení Český statistický úřad započítává ubytovací zařízení s minimálně pěti pokoji, nebo deseti lůžky kategorie hotel, motel, botel, hotel garni, penzion, kemp, chatová osada, turistická ubytovna a ostatní jinde neuvedená hromadná ubytovací zařízení, mezi které patří například léčebné lázně, rekreační zařízení podniků, odborových svazů, školicí střediska podniků, odborových svazů, domovy mládeže, vysokoškolské koleje, podnikové ubytovny (ČSÚ, 2012). Ubytovací zařízení v Moravskoslezském kraji tvoří 6 % z veškerých ubytovacích zařízení v České republice. V roce 2011 představovalo tuto hodnotu 464 hromadných ubytovacích zařízení. Odhad počtu hostů za rok 2012, činil více než 607 tisíc, z toho téměř 20 % tvořili zahraniční hosté. Počet přenocování dosahoval téměř 2 milionů, z nichž 18 % tvořili hosté ze zahraniční (ČSÚ, 2012). Vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení (graf 1) v Moravskoslezském kraji, nedosahovalo více než 513 ubytovacích zařízení. Rok 2002 je obecně znám jako rok růstu souhrnné výkonnosti české ekonomiky, doprovázené nízkou inflací, cenovou stabilitou, posílením devizového kurzu koruny. To vše se odrazilo v kupní síle - 26 -

a konečné spotřebě domácností. Naopak rok 2010 byl doprovázen zvýšením spotřebitelských cen a mírou inflace. V tomto roce byl vykázán nejnižší počet ubytovacích zařízení, meziroční pokles činil více než 9 % a byl způsoben především velkým úbytkem penzionů a ostatních ubytovacích zařízení, jako jsou kempy, chatové osady a turistické ubytovny. Po roce 2010 nastal velký boom ubytovacích zařízení, jejich počet vzrostl o 59 ubytovacích zařízení více, procentuálně o téměř 15 %. Dále mezi roky 2008 a 2009 ubylo 4 % ubytovacích zařízení, předpokládáme, že z důvodu začínající ekonomické krize. Ostatní roky nezaznamenaly žádné velké výkyvy a jejich poklesy se pohybovaly okolo 0,2 % až 1 % (czechtrade, 2010). Graf 1: Vývoj počtu ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji od roku 2000 – 2011 600 580 ubytovací zařízení

560 540 513

520 497

500

485

503 489 470

480

465

460

469

468

464 447

440 420

405

400 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok Zdroj: zpracováno dle ČSÚ, 2012.

Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (graf 2) v letech 2000 – 2012 nevykázal žádné razantní změny. Počet hostů se pohyboval okolo 600 tisíc, s výjimkou roku 2010, kdy kraj navštívilo nejméně turistů, okolo 500 tisíc. Vůči předchozímu roku došlo k poklesu o téměř 60 tisíc hostů, tedy o 10 %, pravděpodobně z důvodu zvýšení míry inflace, která v roce 2010 k předchozímu roku vzrostla ze 1,0 % na 1,5 %, a která měla dopad na výši cen služeb, výši mezd a důchodů. Nejvíce hostů navštívilo kraj v roce 2002, který vykázal více než 6,6 tisíc hostů, z toho 21 % tvořili zahraniční hosté, - 27 -

patrně z důvodu, že rok 2002 byl rokem růstu souhrnné výkonnosti české ekonomiky. Zvýšila se kupní síla i konečná spotřeba domácností. Nejvíce zahraničních hostů navštívilo kraj v roce 2002, poté to bylo roku 2008 (21,3 %) a v roce 2007 (20,5 %). Naopak nejméně turistů ze zahraničí přicestovalo v roce 2000, kdy jejich počet nepřesahoval 100 tisíc, procentuálně jich přicestovalo 15 %. Co se týče domácích hostů, ti nejvíce navštěvovali kraj v letech 2000 a 2001. V roce 2000 činili rezidenti více než 540 tisíc všech hostů Moravskoslezského kraje a v roce 2011 jich bylo téměř o 5,5 tisíc více. Vysoká čísla vykazovaly také roky 2002, 2003, 2007 a 2008. V ostatních letech nedosahoval počet rezidentů nad 500 tisíc (ČSÚ, 2012). V posledním čtvrtletí roku 2012 navštívilo kraj přes 125 tisíc hostů, z nichž více než 1/5 přijela ze zahraničí. Celkový počet hostů je tak o 0,4 % vyšší než ve stejném období předchozího roku. Tento ukazatel řadí kraj na desáté místo mezi ostatními kraji. Na zvýšení se podíleli domácí hosté (1,9 %) i zahraniční hosté (12,2 %). Zvýšení bylo vykázáno i v ostatních krajích České republiky s výjimkou Jihomoravského kraje. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamenal rok 2011, kdy došlo ke zvýšení oproti předchozímu roku o 8,5 % (czechtrade, 2010, ČSÚ, 2012). Graf 2: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji v letech 2000 –2012 600 000

546 113

538 588 510 870

488 570

500 000

540 800

472 404 503 812

496 768

489 342

počet hostů

461 043

529 356

475 406

400 000

426 048

300 000 200 000

138 296

136 316

100 000

121 309

118 220

131 859

112 668

107 949

96 688

101 332 132 046

107 560

113 290

111 263

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok nerezidenti

rezidenti

Zdroj: zpracováno dle ČSÚ, 2012.

- 28 -

Přenocování hostů (graf 3) v roce 2012 se snížilo o 0,5 % vůči stejnému období minulého roku. Ikdyž počet rezidentů převyšoval počet nerezidentů, podíleli se na tomto snížení výhradně domácí hosté, u nichž došlo k meziročnímu poklesu o 3,5 %. Tento pokles řadí kraj na druhé místo s největším poklesem mezi všemi kraji v České republice. U zahraničních hostů došlo naopak k nárůstu o 16,1 %. Vyšší nárůst zaznamenal již pouze kraj Vysočina. Přestože došlo k poklesu počtu přenocování, celkový počet hostů se meziročně zvýšil o 6,2 %, a to zásluhou domácích i zahraničních hostů. U rezidentů se zaznamenal nárůst o 3,4 % a u nerezidentů činil nárůst o 17,9 %. V posledním čtvrtletí roku 2012, bylo zjištěno více než 329 tisíc přenocování, které dosahovalo poklesu vůči stejnému období předchozího roku o 3,4 %. Tento pokles byl opět způsoben rezidenty, jelikož u domácích hostů došlo k poklesu počtu přenocování o 8,4 %, kdežto u zahraničních návštěvníků se zaznamenal meziroční nárůst o skoro 20 %. 4,5 % hostů ze všech hostů, kteří přicestovali na území České republiky, navštívilo Moravskoslezský kraj, a přibližně 4,6 % v kraji přenocovalo. V roce 2000 přenocovalo na území kraje, více než 3 miliony hostů a z toho téměř 11 % tvořili nerezidenti. Po roce 2000 následoval pokles s výjimkou roku 2002, kdy byl zaznamenán nepatrný meziroční nárůst o 0,5 %. Snížení bylo zapříčiněno pravděpodobně z důvodu úbytku zájmu turistů o kraj, který se potýká neustále se špatným životním prostředím, dále také mírou inflace, postupného meziročního cenového růstu, především nárůstem cen pohonných hmot a regulovaných cen nájemného, elektřiny a zemního plynu. Koncem roku pak i nárůstem cen potravin. Největší poklesový rozdíl byl zaznamenán mezi roky 2000 a 2001, kde snížení dosahovalo téměř 500 tisíc přenocování, což činí snížení o 17,5 % z důsledku, nadprůměrného růstu míry nezaměstnanosti a míry inflace v roce 2001 (czechtrade 2010, ČSÚ, 2012)

- 29 -

Graf 3: Počet přenocování rezidentů a nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji v letech 2000 - 2012 3 000 000

2 772 416

počet přenocování

2 500 000 2 000 000

2 165 127 1 830 422

2 187 049 2 084 989

1 726 761 1 595 485 1 469 820

1 751 583

1 500 000

1 470 344

1 690 871 1 570 607

1 530 637

1 000 000 500 000

334 931

410 536

376 129

349 260

313 688

0

333 284

328 943

287 136

345 335

324 017

264 112 280 650

277 997

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok Zdroj: zpracováno dle ČSÚ, 2012.

nerezidenti

rezidenti

Vývoj jednotlivých ubytovacích zařízení (graf 4) od roku 2000 kopíroval vývoj všech ubytovacích zařízení v kraji. Nejvíce hotelů třídy Standard a First Class byl zaznamenán v roce 2011, jejich počet činil 23. Naopak nejnižší počet 6 vykázal rok 2002. Od roku 2000 měli hotely třídy Tourist, Standard a hotely garni rostoucí tendenci, která byla přerušena v roce 2010, ale v následujícím roce opět počet hotelů rostl. Stejný trend postihl ubytovací zařízení kategorie penzion, kemp, chatové osady, turistické ubytovny a ostatní jinde nespecifikovaná ubytovací zařízení. Nejvyšší počet 244 ostatních ubytovacích zařízení se vyskytoval v roce 2002, penzionů bylo nejvíce v roce 2004 a ostatních hotelů v roce 2002. Roku 2011 tvořily hotely třídy Standard a First Class 5 % všech ubytovacích zařízení, hotely třídy Tourist, Standart a hotely garni zahrnovaly 23 %, 28 % vytvářeli penziony a 44 % kempy, turistické ubytovny, chatové osady a ostatní jinde nespecifikovaná ubytovací zařízení.

- 30 -

Graf 4: Vývoj jednotlivých ubytovacích zařízení od roku 2000 – 2011 250 počet ubytovacích zařízení

225 200 175 150 125 100 75 50 25 0 2000

2001

2002

2003

hotely *** a ****

2004

2005 2006 rok

ostatní hotely

2007

penziony

2008

2009

2010

2011

ostatní UZ


Hromadná ubytovací zařízení Moravskoslezského kraje poskytují více jak 10 tisíc pokojů a téměř 27 tisíc lůžek. Nejvíce hromadných ubytovacích zařízení se nalézá v okrese s nejvyšší kapacitou lůžek a pokojů Frýdku – Místku a dále v okrese Bruntál. Nejnižší kapacity lůžek, pokojů a nejnižší počet ubytovacích zařízení je zaznamenán v okresech Opava a Karviná. Ve velkém množství se v Moravskoslezském kraji vyskytují ubytovací zařízení kategorie penzion, na druhé místo se řadí ostatní jinde nespecifikovaná hromadná ubytovací zařízení, následují hotely a motely třídy Standart, dále turistické ubytovny, hotely a motely třídy Tourist, Economy a First Class. Nejmenším množstvím disponují kempy, chatové osady a hotely garni třídy 1*, 2*, 3* a 4*. V Moravskoslezském kraji se nenachází žádné hotely třídy Luxury a botely (tabulka 5).

- 31 -

Tabulka 5: Kapacity ubytovacích zařízení, pokojů a lůžek v okresech Moravskoslezského kraje v roce 2011 okres ubytovací zařízení

FrýdekMístek

Bruntál

Karviná

Nový Jičín

Ostravaměsto

Opava

kraj celkem

120

142

28

59

47

68

464

1

8

-

5

1

8

23

10

14

5

16

5

19

69

4

2

3

2

5

1

92

4

5

1

2

1

4

17

-

3

1

1

-

-

5

39

32

8

11

16

23

129

1

8

-

3

4

-

16

1

4

1

3

1

-

10

27

23

-

5

4

7

66

33 43 kapacita pokojů 1 997 2 570 kapacita lůžek 5 744 7 597 Zdroj: zpracováno dle ČSÚ, 2012.

9

11

10

6

112

1 085

1 195

867

2 704

10 418

2 122

3 209

2 571

5 277

26 520

v tom: hotely, motely **** hotely, motely *** hotely, motely ** hotely, motely * hotely garni penziony kempy chatové osady turistické ubytovny ostatní

Průměrně téměř polovinu ubytovacích zařízení v kraji od roku 2000 do roku 2011 tvoří kempy, turistické ubytovny, chatové osady a ostatní jinde nespecifikovaná ubytovací zařízení, za nimi s necelými 27 % následují penziony, poté hotely třídy Tourist a Economy a hotely garni. Nejmenší podíl vykazují hotely třídy Standart a First Class (graf 5).

- 32 -

Graf 5: Průměrný podíl ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji v letech 2000 – 2011 v %

26,8

46,8

23,9 2,3

ostatní jinde nespecifikovaná UZ

hotely *** a ****

ostatní hotely

penziony


Okolo 25 % hostů v roce 2011 navštívilo hotely třídy Standard. Předpokládáme, že hotely třídy Standard jsou nejvíce navštěvovány z důvodu vyhovujících poskytovaných služeb vzhledem k jejich dostupné ceně. Poté byly z 19,1 % využívány hotely třídy First Class. Za hotely třídy First Class následují ostatní jinde nespecifikovaná ubytovací zařízení s návštěvností 18,9 %. Nejméně turistů, okolo 1 %, užívalo chatové osady. Možným důvodem je nedostatek chatových osad v kraji a nízká úroveň poskytovaných služeb a jejich sezónnost spojená především s letními měsíci. Málo využívané ubytovací zařízení v roce 2011 byly také hotely garni 2,3 % a kempy 3,3 %, předpokládáme, že ze stejného důvodu se kterým se potýkají chatové osady. Hotelů garni je v celém kraji nejméně a kempy jsou spíše sezónní ubytování (graf 6).

- 33 -

Graf 6: Hosté v jednotlivých ubytovacích zařízeních v roce 2011 v Moravskoslezském kraji 160 000

146 315

140 000 120 000

109 138

počet hostů

99 562

100 000 72 280

80 000 60 000 40 000

44 510 32 787

30 127

20 000

13 012

18 646 5 929

0

ubytovací zařízení Poznámka: popisky dolní osy x, v grafu, popisují ubytovací zařízení kategorie hotel****, ***, **, *, hotely garni ****, ***, **, *, penziony, kempy, chatové osady, turistické ubytovny a ostatní jinde nespecifikovaná hromadná ubytovací zařízení. Zdroj: zpracováno dle ČSÚ.

Průměrný počet přenocování v České republice činí 2,9 noci, to řadí Moravskoslezský kraj na šesté místo s průměrným počtem přenocování 3,0. V kraji v roce 2011 jsou využívána pro nejdelší pobyty ostatní jinde nespecifikovaná ubytovací zařízení a to s průměrem noci 7. Dále nejvyšší průměrný počet přenocování je zachycen u chatových osad 5,2 noci a u turistických ubytoven 3,3 noci. Předpokládáme, že důvod delšího pobytu souvisí, s nižší cenou. Za nimi následují kempy, 2,6 noci, hotely třídy Tourist, 2,5 noci a penziony společně s hotely třídy Standart, 2,4 noci. Nejnižší průměrný počet přenocování 1,8 noci se zaznamenal u hotelů třídy First Class. Pravděpodobně, z důvodu vyšší ceny za poskytování ubytování a služeb s tím spojených. Jen o dvě desetiny více bylo zjištěno u hotelů třídy Economy, za nimi následují hotely garni s průměrným počtem přenocování 2,3 noci. V hotelech třídy Standart společně s First Class přenocovali hosté průměrně 3,6 noci během 12 let. V penzionech a v ostatních hotelech noci činili 3,7 a v ostatních ubytovacích zařízeních 5,7 (tabulka 5), (ČSÚ, 2012).

- 34 -

Tabulka 6: Průměrná doba pobytu hostů a přenocování v jednotlivých ubytovacích zařízeních v letech 2000 – 2012

průměrný počet přenocování

rok

hotely, motely **** a ***

průměrný doba pobytu

ostatní hotely

penziony

hotely, ostatní ostatní UZ motely hotely **** a ***

penziony

ostatní UZ

2000 5,4

5,3

4,4

5,8

6,4

6,3

5,4

6,8

2001 5,3

3,9

3,7

6,1

6,3

4,9

4,7

7,1

2002 3,7

4,2

4,2

5,6

4,7

5,2

5,2

6,6

2003 3,9

3,9

3,9

6,3

4,9

4,9

4,9

7,3

2004 3,9

3,4

3,6

5,0

4,9

4,4

4,6

6,0

2005 3,0

3,4

3,5

6,4

4,0

4,4

4,5

7,4

2006 3,1

3,4

3,7

5,5

4,1

4,4

4,7

6,5

2007 3,0

3,3

3,5

5,6

4,0

4,3

4,5

6,6

2008 3,0

3,5

3,5

5,0

4,0

4,5

4,5

6,0

2009 3,0

3,4

3,7

5,4

4,0

4,4

4,7

6,4

2010 3,1

3,3

3,6

5,7

4,1

4,3

4,6

6,7

3,3 3,4 2011 3,1 Zdroj: zpracováno dle ČSÚ, 2012.

5,5

4,1

4,3

4,4

6,5

Vývoj počtu přenocování a doby pobytu hostů vykazoval od roku 2000 klesající tendenci. V průměru od roku 2000 zde trávili hosté 4,5 dne. V roce 2012, činila v kraji průměrná doba pobytu 4 dny a průměrný počet přenocování 3 noci. Oproti roku 2011 klesl průměrný počet přenocování o 6,7 % a průměrná doba pobytu o 5 %. Velké meziroční snížení zaznamenal rok 2001, pravděpodobně z důvodu vyšší míry inflace, která kolísala v jednotlivých čtvrtletích, na níž se podílely především úpravy cen regulovaného trhu, změny cen energií, změny cen potravin a z důvodu nadprůměrného růstu míry nezaměstnanosti (graf 7).

- 35 -

Graf 7: Průměrný počet přenocování hostů a průměrná doba pobytu hostů ve všech

průměrný počet přenocování

ubytovacích zařízeních v letech 2000 – 2012 7 5,9

6 4,8

4,9

5 4 3

4,7

4,5

4,5

4,4

4,2

4

4,2

4,3

4,2

3,2

3,3

3,2

4

4,9 3,8

3,9

3,7

3,5

3,5

3,4

2

3,2

3

3

1 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok průměrná doba pobytu

průměrná doba přenocování


Z 39 % byly hosty k přenocování v roce 2011 využívány ostatní jinde nespecifikovaná ubytovací zařízení. Poté následovali hotely třídy Standard s 19,3 %, předpokládáme opět ze stejného důvodu, jako jsou odpovídající služby k nižší ceně, a hotely třídy First Class s téměř 11 %. Nejnižší počet přenocování vykázaly hotely garni (1,7 %), poté chatové osady (1,72 %) a následně kempy (2,7 %). Pravděpodobně z důsledku jejich nízkého výskytu a sezónnosti. V penzionech přenocovalo 9 % hostů (graf 8).

- 36 -

Graf 8: Přenocování hostů v jednotlivých ubytovacích zařízeních v roce 2011 v Moravskoslezském kraji 800 000


699 233

600 000 400 000

349 732

197 017

172 498

200 000

112 086 60 109

108 008 30 525

48 425

31 001

0

ubytovací zařízení

Poznámka: popisky dolní osy x, v grafu, popisují ubytovací zařízení kategorie hotel****, ***, **, *, hotely garni ****, ***, **, *, penziony, kempy, chatové osady, turistické ubytovny a ostatní jinde nespecifikovaná hromadná ubytovací zařízení. Zdroj: zpracováno dle ČSÚ, 2012.

Největším kapitálním přínosem pro Moravskoslezský kraj jsou již od roku 2000 hosté z Polska, Německa a poté ze Slovenska. Hosté z ostatních zemí navštěvovali kraj podstatně méně. V roce 2000 dosahoval počet hostů z Německé spolkové republiky téměř 20 tisíc a v následujícím roce přesahovala jejich návštěvnost 25 tisíc. Turistů z Polska přicestovalo téměř o 14 tisíc více. V následujících letech jejich počet kolísal a v roce 2012 se dostal na více než 20,5 tisíc, kdy tvořili druhou nejpočetnější skupinu s meziročním zvýšením o necelých 18 %. Co se týče Slovenské republiky, v roce 2000 navštívilo kraj 10 096 hostů a jejich počet se začal postupně zvyšovat na téměř 24 tisíc a tvořili 18,2 % všech nerezidentů. Minulý rok navštívilo kraj o 7,6 % slovenské populace méně. Po roce 2000 a 2001 započal pokles zájmu německých hostů o kraj a v roce 2012 jejich počet klesl na necelých 15 tisíc, ten samý trend postihl hosty z Nizozemí, kdy v roce 2000 jejich počet přesahoval 4 tisíce a v roce 2012 kles na 2 tisíce. V jiných zemí se počet hostů postupně zvyšoval. Nejvyšší počet hostů z Itálie byl naměřen v roce - 37 -

2003, který dosahoval téměř 5 tisíc a v ostatních letech se pohyboval okolo 4 až 5 tisíc. Dále Moravskoslezský kraj poměrně vysoce navštěvují hosté z Francie, Rakouska, Spojených států amerických, Velké Británie a Ruska. Hosté z Ruska se díky vysokému přírůstku mezi roky 2011 a 2012 o více než 75 % umístili na třetí místo v návštěvnosti mezi ostatními zeměmi. V roce 2012 jich přicestovalo 16,5 tisíc a předstihli tak o 1,7 tisíc více turisty z Německé republiky. Zatímco v roce 2001 byli hosté z Ruska v žebříčku zemí na 13. místě, počty jejich příjezdů se dlouhodobě zvyšovaly a s počtem 414,7 tisíc hostů přicestovali v roce 2010, kdy patřili mezi nejpočetnější skupiny zahraničních hostů v České republice. Důvodem může být vnímání Rusů České republiky, jako rozvinuté země, kde se snadno domluví. Nejvyšší počet hostů z Francie se vykazoval mezi roky 2005 až 2012, a pohyboval se okolo 2,5 tisíc. Nejméně jich přicestovalo v roce 2000, a nejen Francouzských turistů, ale také hostů z ostatních zemí, například z Itálie, Německa, Belgie či Velké Británie, zřejmě z důvodu nedostatečné informovanosti a popularity České republiky. Více než čtyři tisíce hostů v roce 2012 dorazilo z Rakouska a Itálie a tvořili 3,4 % všech nerezidentů. Přibližně o tisíc méně turistů, 2,5 % přicestovalo z Velké Británie a 2,3 % ze Spojených států amerických. 2,1 % tvořili hosté z Francie a 2 % hosté z Jižní Korei. Okolo jednoho tisíce hostů navštěvovalo kraj z Belgie, Bulharska, Dánska, Chorvatka, Finska, Lotyšska, Maďarska, Rumunska, Španělska, Švédska a Ukrajiny, ze zemí Asie. Méně než tisíc hostů od roku 2000 přicestovalo z ostatních neuvedených zemí Evropy, ze zemí Afriky, z ostatních zemí Ameriky, Islandu, Malty (ČSÚ, 2012).

- 38 -

návštěvnost v %

Graf 9: Vývoj počtu rezidentů 36,0 34,0 32,0 30,0 28,0 26,0 24,0 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok Polsko Německo Slovensko Rusko Itálie Rakousko Francie Velká Británie Zdroj: zpracováno dle ČSÚ, 2012.

Na území Moravskoslezského kraje se nacházejí troje lázně. Lázně Klimkovice, jedny z nejmodernějších lázní v České republice, které se nachází u průmyslového města Ostravy. Na hranicích s Polskem v sousedícím městě Karviná leží Lázně Darkov – Karviná a poslední, se nacházejí v centru Hrubého Jeseníku a díky své poloze se řadí mezi nejkrásnější lázně na území Moravskoslezského kraje, Lázně Karlova Studánka. Tyto troje lázně navštívilo v roce 2012 více než 25 tisíc hostů, z toho tvořili 6,2 % turisté ze zahraničních zemí. Oproti roku 2011 se snížili počet hostů lázeňských zařízení o 5,5 %, který byl způsoben poklesem zájmu domácích hostů. Do Moravskoslezských lázní přijelo o 7,7 % měně rezidentů, než tomu bylo v loňském roce, ale přitom se počet rezidentů zvýšil o téměř 50 %. Stejný, ale více výraznější trend postihl počet přenocování v lázeňských zařízeních. Zahraniční hosté meziročně prodloužili své lázeňské pobyty na 22,1 dní, průměrně o 0,4 dne a domácí turisté je naopak zkrátili průměrně o 1,7 dne na 15,5 dní. V následujících letech bude počet průměrných pobytů v lázeňských zařízeních klesat, neboť se zkrátila doba pobytu z 28 dní na 22 dní,

- 39 -

stanovená v indikačním seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost dle vyhlášky č. 267/2012 Sb. (tabulka 8). Tabulka 7: Počet přenocování hostů a počet hostů v lázeňských zařízeních rok

počet hostů

2000

22 228

2001 2002

nerezidenti

rezidenti


nerezidenti

rezidenti

709

21 519

585 473

22 158

563 315

23 017

672

22 345

591 321

30 276

561 045

25 111

1 499

23 612

578 755

37 599

541 156

2003

22 456

769

21 687

588 586

32 560

556 026

2004

22 501

548

21 953

572 678

13 823

558 855

2005

23 917

872

23 045

547 281

21 534

525 747

2006

21 456

1 093

20 363

426 900

26 852

400 048

2007

24 341

1 241

23 100

458 485

22 283

436 202

2008

25 968

1 339

24 629

446 747

28 718

418 029

2009

25 303

1 082

24 221

453 806

36 221

417 585

2010

25 483

1 611

23 872

467 670

32 355

435 315

2011

26 506

1 057

25 449

460 548

22 977

437 571

1 566

23 491

399 517

34 569

364 948

2012 25 057 Zdroj: zpracováno dle ČSÚ, 2012.

V každém okrese Moravskoslezského kraje lze využít služeb incentivního cestovního ruchu. V okrese Bruntál si lze vybrat z devíti ubytovacích zařízení vykazující celkem 680 míst. Na Novojičínsku se nachází celkem šest hotelů s dostupnou kapacitou 699 míst. Dvěma hotely poskytující služby kongresového cestovního ruchu disponuje okres Karviná a nabízí celkem 230 míst. Pět hotelů vlastní okres Opava a umožňuje usazení pro 345 hostů. V okrese Frýdek – Místek se nachází druhý nejvyšší počet kongresových hotelů v kraji s jedním resortem a jedním areálem pro více než tisíc osob. Ostrava disponuje dostatečně velkou hotelovou kapacitou pro konání incentivní turistiky a kongresovou infrastrukturou v odpovídajícím standardu. Nachází se zde přes 12 tisíc míst v MICE segmentu s kvalitními službami hotelů a restaurací a k dispozici je přes 5,5 tisíc lůžek. Během minulého roku 2012 byla hromadná ubytovací zařízení v Moravskoslezském kraji využita k uspořádání 1 078 konferencí s téměř 190 tisíci účastníků. Meziroční nárůst akcí incentivního cestovního ruchu činil 7 % a počet účastníků se zvýšil o 39,5 %. Od roku 2006 rostl počet akcí incentivního cestovního ruchu společně s účastníky. Výjimka nastala v roce 2010, kdy byl zaznamenán - 40 -

meziroční pokles účastníků o 2,3 % a počet akcí se snížil o 8 %. Největší meziroční růst v počtu akcí vykazoval rok 2011, a to o téměř 42 %.

2.3

Využívání kapacity ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji

Průměrné využívání pokojů v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních v letech 2000 – 2012 dosahovalo v průměru 36,2 % a od roku 2003 – 2012 dosahovalo v průměru 32,2 %. V roce 2000 činilo využití pokojů v hotelech a ostatních ubytovacích zařízeních hotelového typu více než 50 % a postupně docházelo k jejich poklesu, zřejmě z důvodu zvýšené nezaměstnanosti, nárůstem míry inflace a nárůstem spotřebitelských cen, kdy rok 2006 byl průlom v tomto poklesu a započal růst, důvodem by mohl být meziroční nárůst průměrné měsíční nominální mzdy i reálné mzdy, meziročně narostla i míra zaměstnanosti a míra registrované nezaměstnanosti se meziročně snížila o 0,9 bodu. Přestože byl rok 2005 ekonomicky úspěšný (klesl počet dlouhodobě nezaměstnaných o 3,2 %, bylo zaznamenáno meziroční zpomalení růstu cen na vnitřním trhu a průměrná roční míra inflace se meziročně snížila o 0,9 procentního bodu) vykazoval nejvyšší pokles v míře využití lůžek o 22 % a pokojů o 21 %, důvodem by mohlo být znečištění ovzduší prachem, které překračovalo denní limit po dobu více než 5 měsíců. Roku 2008 se zvýšila míra inflace o 3,5 procentního bodu, a to mohlo být důvodem pro opětovný pokles, který činil více než 3 % k předchozímu roku. V roce 2012 byl zaznamenán meziroční úbytek o 8 %. Čisté využití lůžek během posledních 13 let v průměru činilo 31 % a od roku 2003 26 %. Rok 2000 zaznamenal nejvyšší využití lůžek a postupně následoval pokles. Velké, meziroční snížení bylo zaznamenáno v roce 2005, kdy meziroční úbytek byl 22 %, a v následujícím roce vzrostlo využití lůžek hosty o 7,5 %. Pravděpodobně z důvodu ekonomické krize započal o dva roky později pokles využití lůžek v hotelech a podobných ubytovacích zařízení. Roku 2012, bylo naměřeno nejnižší využití lůžek a meziroční pokles činil 11,9 % (czechtrade, 2010, ČSÚ, 2012), (graf 10).

- 41 -

Graf 10: Čisté využití lůžek a využití pokojů v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních v % v Moravskoslezském kraji 60,0

53,5 50,2

využití v %

50,0 40,0

44,6 47,0

39,5

38,7

44,8 30,6

39,4

30,0

32,6

20,0

32,3

34,4

33,1 29,0

29,0

29,0

23,5

24,1

24,4

26,6

30,7 23,9

25,7

27,4

26,0

21,5

10,0 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok čisté využití lůžek

využití pokojů


Čisté využití lůžek od roku 2000 v hotelech kategorie Standard vykazovalo v průměru 34,1 % a jejich využití pokojů zahrnovalo v průměru 39,8 %. V kategorii First Class to bylo o 3,2 % méně a o 0,2 % méně než u hotelů kategorie Standard, které jsou hosty více preferované a ve kterých tráví více nocí v závislosti na ceně a jejich vyššího výskytu. Mezi roky 2000 a 2001 byl zaznamenán 44% pokles jak využití lůžek tak vyžití pokojů. Na tomto snížení pravděpodobně opět působila vyšší míra inflace, kolísající v jednotlivých čtvrtletích, na níž se podílely především úpravy cen regulovaného trhu a změny cen energií a potravin, nadprůměrný růst míry nezaměstnanosti a meziroční pokles průměrné doby pobytu o 2,5 dne. Mezi roky 2011 a 2012 bylo naměřeno snížení o 1,2 % v užití pokojů a o 7,9 % v užití lůžek (graf 11).

- 42 -

Graf 11: Čisté využití lůžek a využití pokojů v hotelech kategorie First Class a Standart v letech 2000 – 2012 60,0 49,9

50,0

44,5

46,0

využití v %

39,1

40,0

41,2

42,7 37,5

44,1 27,6

30,0 20,0

38,6

37,1 33,8

32,0

32,4

32,4

26,1

26,6

27,8

32,0

37,2 30,5

31,8

33,2 29,0

24,5

25,6

10,0 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok využití lůžek

využití pokojů


Vyšší využití pokojů a lůžek zaznamenaly penziony (graf 12). V průměru jejich využití lůžek během 13 let činilo 31,3 % a využití pokojů tvořilo 38,2 %. Nejvyšší pokles byl zaznamenán mezi roky 2002 a 2003, a to o více než 30 % u využití lůžek a více než 27 % u využití pokojů. Dále mezi roky 2003 a 2004, byl vykázán pokles u využití lůžek o 17,3 % a o 5,2 % méně vykázal pokles u využití pokojů. Jelikož byl rok 2003 celkově úspěšný, snížila se míra inflace na 0,1 %, nastal ekonomický růst, trojnásobně se snížili úrokové sazby, nastala cenová stabilita, můžeme za následky poklesu považovat pokles zájmu zahraničních hostů o 22,4 % i pokles zájmu domácích hostů o více než 7 %, úbytek ubytovacích zařízení a snížení průměrné doby pobytu o 0,4 dne. V roce 2004 se meziročně snížil počet nerezidentů o více než 26 %, počet rezidentů poklesl o téměř 25 % a z 3,9 dnů na 3,5 dní poklesla průměrná doba pobytu hostů.

- 43 -

Graf 12: Čisté využití lůžek a využití pokojů v penzionech v letech 2000 – 2012 60,0 50,2

48,4

využití v %

50,0 40,0

45,3

43,9

43,4 40,6

32,9 28,9

30,0

26,4

28,9

30,4

29,8 25,4

25,4

24,6 20,7

28,2

20,0

23,3

23,7

24,6

23,7

20,7

20,9

21,6

20,8 17,2

10,0 0,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok využití lůžek

využití pokojů


- 44 -

Shrnutí Moravskoslezský kraj je osmým krajem s nejvyšším počtem hromadných ubytovacích zařízení v České republice. Od roku 2000 do roku 2011 se v kraji nacházelo průměrně 11 hotelů třídy Standart a First Class, 113 ostatních hotelů, 127 penzionů a 222 ostatních ubytovacích zařízení. Nyní se v kraji nachází nejvíce hotelů třídy Standart a ostatních jinde nespecifikovaných ubytovacích zařízení (léčebné lázně, rekreační zařízení podniků a odborových svazů, vysokoškolské koleje, školicí střediska podniků a odborových svazů, podnikové ubytovny, domovy mládeže). Nejnižší počet zaujímají chatové osady a hotely garni. Nejvyšší zaregistrovaný počet příjezdů hostů eviduje rok 2002, také s nejvyšším množstvím příjezdů hostů ze zahraniční, ale nejvyšší kvantita přenocování rezidentů i nerezidentů se konala v roce 2000. Počet hostů od roku 2002 a jejich přenocování od roku 2000 vykazuje klesající tendenci. Nejvíce dní pobývali turisté v Moravskoslezském kraji v roce 2000 a to 5,9 dní. Moravskoslezský kraj se řadí na šesté místo v počtu průměrného přenocování 3,0. Žádaným a preferovaným ubytovacím zařízením pro přespání v roce 2011 byly hotely třídy Standart a ostatní jinde nespecifikovaná ubytovací zařízení s nejvyšším průměrným počtem přenocování 7 noci. Dále byly pro delší pobyty využívány chatové osady, turistické ubytovny a kempy. Naopak nejkratší pobyt hostů byl naměřen u hotelů First Class s 2,8 dny. Z více jak 19 % navštívili kraj hosté ze Slovenské republiky, kteří zde strávili v průměru 2,1 noci. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili hosté z Polska, kterých přicestovalo 15,7 %, a pobývali zde v průměru 2,4 noci. Německá populace navštěvovala kraj z 14 % a trávili zde 3,4 dne. O více než 13,5 % meziročně vzrostl počet hostů z Ruska a v roce 2011 jich přicestovalo více než 8 tisíc (7,9 %) a pobývali v kraji průměrně 3,5 dne. 2,9 % turistů přijelo z Velké Británie a 2,8 % ze Spojených států amerických. Méně než 2 % turistů přijíždí z ostatních neuvedených zemí. Nejdelší čas v kraji strávili v roce 2011 turisté z Kanady, 5,1 dní. Na území Moravskoslezského kraje se nachází troje lázně, tyto lázně navštěvovalo od roku 2000 v průměru přes 24 tisíc hostů a přenocovalo jich více než 505 tisíc. Tento počet je tvořen především domácími hosty. Jejich návštěvnost se pohybuje v průměru okolo 95 % a jejich přenocování okolo 94 %. V roce 2012 meziročně poklesl zájem o lázně o 5,5 % a počet přenocování se snížil o 13,3 %. Opět nadměrně převažoval počet rezidentů nad nerezidenty. - 45 -

Největší pokles jak využití lůžek tak využití pokojů v hotelech a podobných ubytovacích zařízení byl zaznamenán mezi roky 2004 a 2005. Razantní snížení využití pokojů a lůžek v hotelech kategorie First Class a Standard byl zjištěn roku 2001, který činil více než 44 %. Co se týče penzionů, dosahovalo průměrné využití pokojů a lůžek od roku 2000 32,1 % a 27,1 %. V roce 2003 bylo zaznamenáno nejvyšší meziroční snížení 30,5 % u využití lůžek a 27,3 % u využití pokojů. V bakalářské práci jsme zkoumali hlavní hypotézu H0 ve které, jsme předpokládaly, že využívání kapacit pokojů v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních dosahovalo v letech 2003 – 2011 v průměru 30 %. Hypotézu H0 můžeme potvrdit, jelikož průměrné využívání kapacit pokojů v hotelech a podobných ubytovacích zařízení dosahovalo v letech 2003 – 2011 32,2 % (graf 10). V částkové hypotéze H1, jsme předpokládali, že průměrné využívání kapacit v hotelech a podobných ubytovacích zařízení v období 2003 – 2012 bylo vyšší jako průměrné využívání kapacit v penzionech. Tuto hypotézu jsme potvrdili pomocí grafu 10 a grafu 12. V další částkové hypotéze H2 jsme se domnívali, že průměrná délka počtu přenocování hostů v ubytovacích zařízeních v období 2003 – 2012 vykazovala klesající tendenci, mohli jsme potvrdit hypotézu H2, jelikož od roku 2003 vykazovala délka počtu přenocování hostů meziroční poklesy průměrně o více než 0,2 % (0,27 %), s výjimkou v letech 2002, 2009 a 2010, které vykazovaly nepatrný nárůst, průměrně o 0,13 % (graf 7).

- 46 -

Závěr Práce se zabývala analýzou kapacit ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji. Teoretická část obsahovala charakteristiku ubytovacích zařízení a ubytovacích služeb, definici jejich klasifikace, kategorizace a následně jsme se zaměřili na způsoby měření využívání ubytovacích kapacit. Dále práce obsahovala rozdělení hotelů podle velikosti, umístění, doby provozu, převažující klientely a doplňkových služeb. Definovali jsme si specifická hotelová zařízení Lázeňský/Spa hotel a Resort/Golf a charakterizovali proces kategorizace, který řadí jednotlivá ubytovací zařízení do kategorií, jako je hotel, motel, botel, penzion, kemp, chatová osada, turistická ubytovna, hotel garni a ostatní, a význam Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky sloužící pro kategorii hotel, hotel garni, motel, penzion a botel. Další pojednání se týkalo označením tříd a označením Superior u ubytovacích zařízení kategorie penzion a hotel. Následně nás zajímaly způsoby měření využívání kapacit ubytovacích zařízení, které jsme si charakterizovali s příslušnými vzorci, které se nachází v tabulce 4. Praktická část se zaměřila na analýzu využívání kapacit ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji. K analýze nám sloužila data Českého statistického úřadu. Pro začátek byla vhodná stručná charakteristika kraje a následně jsme zjišťovali informace o stavu hromadných ubytovacích zařízení s důrazem na jejich využívání pokojů a lůžek, návštěvnost, kapacitu a vývoj v jednotlivých letech. V návaznosti na cíl práce, jsme si stanovili tři hypotézy. Hlavní hypotézu H0 ve které, jsme předpokládaly, že využívání kapacit pokojů v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních dosahovalo v letech 2003 – 2012 v průměru 30 %, kterou jsme potvrdili, jelikož průměrné využívání kapacit pokojů v hotelech a podobných ubytovacích zařízení dosahovalo v letech 2003 – 2012 32,2 % (graf 10). V částkové hypotéze H1, jsme předpokládali, že průměrné využívání kapacit v hotelech a podobných ubytovacích zařízení v období 2003 – 2012 bylo vyšší jako průměrné využívání kapacit v penzionech. Tuto hypotézu jsme téže potvrdili (graf 10 a graf 12). V další částkové hypotéze H2 jsme se domnívali, že průměrná délka počtu přenocování hostů v ubytovacích zařízeních v období 2003 – 2012 vykazovala klesající tendenci, potvrdili jsme hypotézu H2 (graf 7). Výzkum k bakalářské práci je založen na analýze dané situace pomocí sekundárních informací z externích zdrojů. Důvodem pro nevyužití primárních informací bylo - 47 -

odmítnutí ubytovacích zařízení poskytnout jakékoliv informace, které by sloužili pro účely analýz jejich kapacity. Přínos vidíme ve zmapování vývojové situace v hromadných ubytovacích zařízeních, které odhalilo klesající trend v počtu ubytovacích zařízení, v délce pobytu hostů a ve využití lůžek a pokojů. Pro zlepšení současného stavu by, podle našeho názoru, měli ubytovací zařízení své služby více rozvíjet, zvýšit podíl propagace v informačních zdrojích a využít certifikace, která přispívá k zvýšení celkového dojmu na veřejnost a vytváří představu úrovně a souboru poskytovaných služeb, kterou host může od ubytovacího zařízení očekávat.

- 48 -

Přílohy Příloha 1: Mapa Moravskoslezského kraje

Zdroj: spravnimapa.topograf.cz

- 49 -

Příloha 2: Hotely třídy First Class Okres Nový Jičín Wellness hotel ABÁCIE , Nový Jičín

Zdroj: icnj.cz, 2013.

Hotel Zámeček pod Hradem, Starý Jičín

Zdroj:zamecek-hotel.cz, 2013.

- 50 -

Hotel Štramberk, Štramberk

Zdroj: relaxvpodhuri.cz, 2013.

Horský hotel Troyer, Trojanovice

Zdroj: viphotels.cz, 2013.

Hotel Gong, Štramberk

Zdroj: zamek-kunin.cz, 2013.

- 51 -

Okres Frýdek - Místek Hotel Miura, Čeladná


Hotel Vitality, Verdyně


Hotel Beltine, Ostravice


- 52 -

Hotel Green Inn, Ostravice


Hotel Excelsior, Jablunkov


Hotel Afrika, Frýdek – Místek


- 53 -

EuroAgentur Hotel Terasa, Olešná

Zdroj: konferencniprostory.info, 2013

Golf Hotel Adámkova vila, Raškovice

Zdroj: adamkovavila.cz, 2013

Okres Ostrava – město Hotel Imperial, Ostrava


- 54 -

Clarion Congress Hotel, Ostrava


Hotel Jan Maria, Ostrava

Zdroj: jan-maria-ostrava.rs-hotel.net, 2013.

Hotel Briony, Ostrava

Zdroj: cs.hotels.com, 2013.

- 55 -

Mamaison Business & Conference Hotel Imperial, Ostrava


Mercure Ostrava Center Hotel, Ostrava


Park Inn by Radisson, Ostrava


- 56 -

hotel Ruby Blue, Ostrava

Zdroj: penzion-hotel.cz, 2013.

Okres Opava Wellness hotel Opava, Opava

Zdroj: turistik.cz, 2013.

- 57 -

Okres Bruntál Hotel Cvilín, Bruntál

Zdroj: turistik.cz, 2013.

- 58 -

Příloha 3: Seznam kongresových ubytovacích zařízení v okresech Moravskoslezského kraje Kongresová ubytovací zařízení v okrese Bruntál okres

Bruntál


kongresová ubytovací kapacita kapacita

vybavení sálu

chata Kopřivná

70

130

flipchart, kopírka, DVD, dataprojektor, plátno, počítač, kinoprojektor

Hotel Hukvaldy

100

54

dataprojektor, flipchart

Hotel Montenegro

30

29

DVD, plátno, flipchart

Hotel Ovčárna

45

125

flipchart, dataprojektor, plátno

Hotel Rázotka

160

100

flipchart, dataprojektor, kopírka, plátno

Hotel Slezan

50

126

flipchart

Hotel Steigner

80

40

dataprojektor, plátno

Hotelový koplex flipchart, kopírka, DVD, řecnický pult, 120 281 Avalanche dataprojektor, pódium, plátno Restaurace a 25 31 flipchart plátno, dataprojektor, kopírka penzion Koliba Zdroj: zpracováno dle internetového zdroje Kongrespark.cz, 2013.

Kongresová ubytovací zařízení v okrese Ostrava okres

Ostrava



vybavení sálu mikrofon, flipchart, řečnický pult, dataprojektor, plátno mikrofon, flipchart, počítač, DVD, pódium, dataprojektor, plátno mikrofon, flipchart, počítač, DVD, pódium, dataprojektor, plátno, kopírka, řečnický pult

Harmony Club Hotel***

230

214

Hotel Brioni****

210

84

Hotel Clarion Congress****

650

300

Hotel Club Trio***

30

29

kopírka, plátno

Hotel Maria***

72

67

flipchart, plátno

Hotel Max***

35

55

flipchart, plátno

Hotel Puls***

30

71

flipchart, plátno, DVD

Hotel Vista Ostrava***

72

165

mikrofon, flipchart, dataprojektor, plátno

Zdroj: zpracováno dle internetového zdroje Kongrespark.cz, 2013

- 59 -

Kongresová ubytovací zařízení v okrese Nový Jičín kongresová kapacita

ubytovací kapacita

Hotel Dělnický dům

380

49

Hotel HEIPARK

90

38

Nový Jičín Interhotel Tatra

75

98

Hotel U Lip

70

53


TROYER Hotel

60

54

mikrofon, flipchart, DVD, dataprojektor, počítač, plátno

okres


vybavení sálu mikrofon, flipchart, kopírka, DVD, dataprojektor, pódium, plátno mikrofon, flipchart, DVD, dataprojektor, plátno, klimatizace dataprojektor, plátno, mikrofon, flipchart,

Zdroj: zpracováno dle internetového zdroje Kongrespark.cz, 2013.

Kongresová ubytovací zařízení v okrese Karviná okres

kongresová kapacita

ubytovací kapacita

Hotel Central***

60

28

mikrofon

Hotel Dakol***

170

23

flipchart, kinoprojektor, dataprojektor, plátno


Karviná

vybavení sálu


Kongresová ubytovací zařízení v okrese Opava okres

Opava



vybavení sálu

Hotel Buly Arena

130

60

kopírka, flipchart, dataprojektor, plátno

Hotel Golf Šilheřovice

95

42

mikrofon, flipchart, plátno

Hotel Iberia***

40

46

mikrofon, flipchart, plátno, dataprojektor, počítač, DVD

Hotel Sonáta**

20

72

flipchart, plátno, dataprojektor, DVD

Parkhotel Opava

60

133

flipchart, DVD


- 60 -

Kongresová ubytovací zařízení v okrese Frýdek - Místek okres

ubytovací zařízení Areál Na Mlýně

kongresová kapacita

ubytovací kapacita

15

40

flipchart, počítač, plátno

vybavení sálu

Golf & Ski resort Ostravice Horský hotel Ondráš *** Horský hotel Rajská Bouda***

35

54

flipchart, plátno

140

34

flipchart, dataprojektor

145

67


Hotel Grůň***

30

50

flipchart, dataprojektor

Hotel Odra***

77

80

flipchart, dataprojektor, plátno, mikrofon

Hotel Premiér****

145

120

mikrofon

Hotel Prosper****

140

98

Hotel Sepetná***

200

200

Hotel Terasa****

70

49

Frýdek - Místek

flipchart, dataprojektor, plátno, mikrofon, DVD flipchart, dataprojektor, plátno, mikrofon, DVD, kopírka, flipchart, dataprojektor, plátno, DVD, kopírka,


- 61 -

Příloha 4: Seznam klasifikovaných ubytovacích zařízení Horský hotel Sepetná****, Ostravice Horský hotel Vidly****, Vrbno pod Pradědem Hotel Vitality****, Vedryně MIURA hotel ****, Čeladná Wellness Hotel ABÁCIE****, Nový Jičín Hotel Jan Maria****, Ostrava Hotel Troyer****, Trojanovice Wellness Hotel Pod Kyčmolem****, Horní Lomná Hotel dependence Státní Léčebné lázně Karlova Studánka****, Karlova Studánka Davidův mlýn***Superior, Staré Těchanovice Lázeňský/SPA hotel Sanatoria Klimkovice***Superior, Klimkovice Penzion U Hasičů***Superior, Klimkovice Penzion Nad Vodopády***Superior, Horní Město Hotel Grůň***Superior, Mosty u Jablunkova Hotel Vista***Superior, Ostrava Penzion Stadion***Superior, Bystřice Horský Hotel Brans***, Malá Morávka Hotel Chata Kopřivná***, Malá Morávka Hotel Palác Elektra***, Ostrava Hotel Maria***, Ostrava Hotel Steel***, Třinec - 62 -

Vojenská zotavovna – Hotel Ovčárna Pod Pradědem***, Karlova Studánka Hotel Olympia***, Kopřivnice garni hotel Horizont resort***, Kunčice Pod Ondřejníkem garni hotel VŠB – TU Ostrava***, Ostrava garni Lázeňský Hotel Vila Vlasta***, Karlova Studánka Penzion Hermes***, Krnov Areál Dobré Pohody**Superior, Žimrovnice Penzion Bawaria**Superior, Horní Lomná Penzion „U Bohouše“ **Superior, Karlov Pod Pradědem Penzion Na Zámku *Superior, Bartošovice Zdroj: jednotná oficiální klasifikace, 2013.

- 63 -

Příloha 5: Vzory certifikátů Hotelstars Union

Zdroj: Oficiální jednotná klasifikace, 2013.

Zdroj: Oficiální jednotná klasifikace, 2013



- 64 -

Seznam použitých zdrojů B.A. Adamkovavila [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.adamkovavila.cz/ B.A. Czechtrade [online]. 2000 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/d/documents/01/4-nase-sluzby/4-9-informace-materialy-kestazeni/4-9-5-analyzy-zahranicniho-obchodu/countryprofile/Ceska_republika_v_roce_2000.pdf B.A. Czechtrade [online]. 2001 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/d/documents/01/4-nase-sluzby/4-9-informace-materialy-kestazeni/4-9-5-analyzy-zahranicniho-obchodu/countryprofile/Ceska_republika_v_roce_2001.pdf B.A. Czechtrade [online]. 2002 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/d/documents/01/4-nase-sluzby/4-9-informace-materialy-kestazeni/4-9-5-analyzy-zahranicniho-obchodu/countryprofile/Ceska_republika_v_roce_2002.pdf B.A. Czechtrade [online]. 2003 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/d/documents/01/4-nase-sluzby/4-9-informace-materialy-kestazeni/4-9-5-analyzy-zahranicniho-obchodu/countryprofile/Ceska_republika_v_roce_2003.pdf B.A. Czechtrade [online]. 2004 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/d/documents/01/4-nase-sluzby/4-9-informace-materialy-kestazeni/4-9-5-analyzy-zahranicniho-obchodu/countryprofile/Ceska_republika_v_roce_2004.pdf B.A. Czechtrade [online]. 2005 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/d/documents/01/4-nase-sluzby/4-9-informace-materialy-kestazeni/4-9-5-analyzy-zahranicniho-obchodu/countryprofile/Ceska_republika_v_roce_2005.pdf B.A. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace - 65 -

B.A. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/cestovni_ruch_v_moravskoslezskem_kraji_v_roce_ 2012 B.A. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/cestovni_ruch-xt B.A. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr B.A. Český statistický úřad, veřejná databáze [online]. 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?q_rezim=1&kapitola_id=39&vo=null&q_text=&e xpand=0 B.A. Český statistický úřad, veřejná databáze [online]. 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?q_rezim=1&kapitola_id=39&vo=null&q_text=&st ranka=1 B.A. Český statistický úřad [online]. 2000 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/CA005DEA3C/$File/92080501.pdf B.A. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_cishod.jsp?kodcis=126&kodzaz=11&kodjaz=203&app =vdb B.A. Hotelstars Union [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/klasifikacni-znaky-ke-stazeni B.A. Hotelstars Union [online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.hotelstars.eu/index.php?id=start B.A. Hotelstars Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky [online]. 2012 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/metodika-klasifikace

- 66 -

B.A. Hotelstars Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky [online]. 2012 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/coznamenaji-hotelove-hvezdicky B.A. Hotelstars Union [online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.hotelstars.eu/fileadmin/download/kriterien/German_Hotel_Classification_2 010-2014_excl%20_Logo.pdf B.A. HOTREC Hospitality Europe [online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.hotrec.eu/about-us/mission-priorities.aspx B.A. HOTREC Hospitality Europe [online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.hotrec.eu/about-us/organisation.aspx B.A. Icnj.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://icnj.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=141451&id_obce=18740 B.A. Jan-maria-ostrava [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.janmaria-ostrava.rs-hotel.net/ B.A. Konferencniprostory [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.konferencniprostory.info/?show=detail&id=591 B.A. Metodická podpora regionálního rozvoje [online]. 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/116.html B.A. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2007 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/d99c234e-7624-4a22-9638-7688dd1040e8/Statistika-vcestovnim-ruchu.pdf B.A. Moravskoslezský region,nevšední zážitky [online]. 2012 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.msregion.cz/cz/lazne/lazne/default.htm B.A. Moravskoslezský region,nevšední zážitky [online]. 2012 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.msregion.cz/cz/o-kraji/geograficke_informace.html B.A. Penzion-hotel.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.penzion-hotel.cz/cz/detail-ubytovani/hotel/ruby-blue-hotelostrava/1089.html - 67 -

B.A. Relaxvpodhuri.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.relaxvpodhuri.cz/cz/hotel-stramberk/ubytovani/ B.A. Spravnimapa.topograf.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://spravnimapa.topograf.cz/moravskoslezsky-kraj B.A. Viphotels.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.viphotels.cz/ubytovani-moravskoslezsky-kraj.html B.A. Zamecek-hotel.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.zamecek-hotel.cz/kontakt.htm BHATIA, A.K. Boooks.google [online]. 2001 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=HfPNr7okKAC&pg=PA394&dq=a.k.+bhatia+accommodation&hl=cs&sa=X&ei=rn6DUaWHKae G4ATwj4CwCA&ved=0CDoQ6AEwAg#v=onepage&q=a.k.%20bhatia%20accommod ation&f=false INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch: základy. Praha: Oeconomia, 2007. ISBN 978-80245-1252-5. KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management. Praha: Grada publishing a.s, 2011. ISBN 978-80-247-3868-0. PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu: kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-807201-880-2. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2007. ISBN 978-80-87071-44-1. RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch: podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing a.s, 2011. ISBN 978-80-247-4039-3.

- 68 -

Analýza kapacit ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji

Recommend Documents