12. 10. 2015
Analýza globálních problémů II. pokračování
Dej hladovému rybu a bude mít co jíst, ale když jej naučíš rybařit, bude mít co jíst po celý život. čínské přísloví
Přednáška č. 04/2015 - UVZ
Michael Bartoš, podzim 2015
II. Zabezpečení potravy Potraviny patří společně s vodou, ošacením a přístřeším mezi nejzákladnější potřeby člověka. Lehce pracující člověk potřebuje denně energii v hodnotě 2500 – 3000 kalorií, těžce pracující 3500 – 5000 Při spotřebě 3000 kalorií denně se jedná o trvalý příkon energie 145 Wattů.
1
12. 10. 2015
I přes rychlý růst populace se během let 1990-2000 zvýšila produkce potravin na hlavu téměř o 25%. Denní dávka kalorií vzrostla z 2.500 na 2.750 - používání nových odrůd, odolných proti chorobám a škůdcům - používání většího množství pesticidů a hnojiv - rozšířením zavlažovaných oblastí -…
Okolo 850 milionů lidí je podvyživených
2
12. 10. 2015
Využívání umělých hnojiv – množství dusíku, fosforu a draslíku v letech 1961– 2001 (upraveno podle Clarke, King, 2004 in Nováček, 2010)
Nárůst zavlažovaných ploch (miliony hektarů) zemědělských plodin v průběhu minulého století (upraveno podle Nátr, 2005)
3
12. 10. 2015
Okolo 1 miliardy lidí je podvyživených
Okolo 1 miliardy lidí je obézních
Dnes, 14.10.2013 1:16
Na starém kontinentě už trpí nedostatkem potravin 43 miliónů občanů. Konstatuje to ve své zprávě Mezinárodní červený kříž s tím, že jde o nejhorší humanitární krizi od konce 2. světové války.
4
12. 10. 2015
V současnosti každým rokem zahyne 6 milionů dětí v důsledku podvýživy a Každým dnem tak umírá více než 16 000 dětí, to je jedno dítě za každých pět vteřin. Hlad ohrožoval lidi po celou historii.Teprve ve 2. polovině 20. století se podařilo celosvětově díky tzv. zelené revoluci výrazně zvýšit zemědělskou produkci. V letech 1950–1985 předstihla světová produkce obilovin růst populace. Ve Spojených státech má 15 % dětí problémy s nadváhou a jsou zde každoročně vyhozeny potraviny v hodnotě 100 miliard dolarů
Poznámka: Termín „zelená revoluce“ byl poprvé použit v roce 1968 ředitelem americké agentury pro rozvojovou pomoc (US AID) Williamem Gaudem. Nicméně otcem „zelené revoluce“ je Norman Borlaug, který za vyšlechtění vysoce výnosných druhů pšenice a další aktivity související se zvyšováním zemědělských výnosů v rozvojových zemích dostal v roce 1970 Nobelovu cenu. Odhaduje se, že díky jeho činnosti nezahynulo hlady asi 250 milionů lidí.
5
12. 10. 2015
Hlad a chudoba si každý den vyžádají 25 tisíc lidských životů;
852 milionů lidí trpí nedostatkem jídla – to je více než celá populace Spojených států, Kanady a Evropské unie dohromady;
V 90. letech 20. století se celosvětová chudoba snížila o 20 procent. Počet hladovějících se však zvýšil o 18 milionů;
Hlad a podvýživa jsou největším zdravotním rizikem, na jejich následky umírá více lidí než na AIDS, malárii a tuberkulózu dohromady;
Chudí utratí za jídlo přes 70 procent svých příjmů. Průměrná americká rodina něco přes deset procent; v ČR 16% (2013)
Jedním z rozvojových cílů tisíciletí je snížení počtu hladovějících na polovinu.
poznámka Nejvyšší měsíční výdaje mají lidé v ČR za potraviny. V průměru za jídlo utratí 7 169 korun měsíčně. Nejčastěji domácnosti utrácejí mezi 2 a 5 tisíci, více než čtvrtina lidí za měsíc projí sedm až deset tisíc korun. Bydlení je až druhá nejvyšší položka v rodinném rozpočtu. V průměru náklady na bydlení činí 5 167 korun za měsíc.
Průzkum probíhal v listopadu 2012 a účastnilo se ho 500 obyvatelů České republiky starších 18 let. Cílem výzkumu bylo zjistit jaká je na začátku roku současná finanční situace českých domácností a jak lidé vidí svoji finanční gramotnost v porovnání s ostatními znalostními oblastmi.
6
12. 10. 2015
Konec poznámky
Podíl podvyživených podle regionů Kdo uživí Čínu?
(Nováček, 2010; Jeníček, Foltýn, 2003)
Lester Brown (1996) „Who will feed China?“ – prosperita Číny může způsobit nedostatek potravin v jiných částech světa. Čína má dlouhodobě vysoký růst HDP, a tedy bohatne. Číňané touží mít více masa na svých stolech (nejen rýži a zeleninu). Čína není schopna se sama uživit. Má jen 10% zemědělsky obdělávané plochy. Díky obrovským vývozům průmyslového zboží má dostatek prostředků na tržní nákup obilovin. Prosperita Číny může ohrozit přežití lidí např. v subsaharské Africe.
Půda potřebná k produkci potravin
(Nováček, 2010; Barney et al., 1993
7
12. 10. 2015
Zdroj: MA(2005) in Moldan, 2009
Zemědělské plodiny a jejich nepřímé využívání pro lidskou stravu Okolo 35% vypěstovaných obilovin je použito jako krmivo (převážně v rozvinutých státech)
Nárůst spotřeby v rozvojových zemích – nutnost dovozu
8
12. 10. 2015
Hlavní světové plodiny byly vypěstovány v různých oblastech světa, kde dodnes divoce rostou jejich divocí předkové – zdroj genetického materiálu pro další šlechtění (Moldan, 1997)
Celková spotřeba obilovin ke krmení (miliony tun)
Rozvojové země Rozvinuté země
Čína
1983
1993
1997
2020
128
194
235
444 (346%)
465
442
425
511 (118%)
(461%)
49
84
111
226
Komentář: Ve velké části Asie a subsaharské i severní Africe nejsou vhodné podmínky pro pěstování krmných obilovin – nutnost dovozu.
9
12. 10. 2015
Otázka: Kolik kg krmiva (sušiny, obilnin) potřebuje hospodářské zvíře k produkci 1kg přírůstku?
1. 2-2,5 kg 2. 2,5 – 4 kg 3. Ještě víc
V současné době uživí rolníci – kterých je v rozvinutých státech méně než 5% pracujících – celý zbytek populace. (důsledek mechanizace obdělávání půdy, sklizně a pod.) Odhaduje se, že na kalorii v potravě se spotřebuje zhruba 10 kalorií v palivech pro dopravní prostředky, pro výrobu hnojiv, strojů atd.
Základ zemědělské výroby – orná půdu (vodní a větrná eroze) Půdní úrodnost – odhaduje se, že jen 50% průmyslových hnojiv je využito rostlinami, zbytek bez užitku vázán v půdě nebo vyplavovaán do podzemních vod a poté do povrchových vod (eutrofizace vod).
10
12. 10. 2015
Dalšího zvýšení zemědělských výnosů (především v rozvojových zemích) může být dosaženo následujícími způsoby: Zvýšením produktivity zemědělské půdy Obděláváním nové půdy Objevením nových, zemědělsky využitelných druhů a/nebo vyšlechtěním nových druhů rostlin
Vyvinutím nových zemědělských postupů (organic farming) Nahrazením chovu zvířat pěstováním plodin (regionálně to může být i naopak: v afrických savanách lze chovat původní zvěř, která je lépe přizpůsobena místním podmínkám – evoluční vývoj – snáší žízeň, odolává nemocem, využije lépe potravu; antilopy, zebry, buvoli) Problematické: GMO, pěstování biopaliv, ... Nebezpečné: banán a ekologický terorismus – cílené šíření patogenu
Nejdůležitější problémy III. Městské problémy Během posledních deseti let se koncentrace škodlivin ve městech EU snížily, stále však překračují hranice WHO
Více než 30% městské populace v EU je vystavena nadměrnému hluku z dopravy, přestože došlo k výraznému snížení hladiny hluku u jednotlivých zdrojů …
11
12. 10. 2015
Více než 30% městské populace v EU je vystavena nadměrnému hluku z dopravy, přestože došlo k výraznému snížení hladiny hluku u jednotlivých zdrojů.
„Terrible situation“ nebo-li strašná situace. Takové dojmy údajně měli ze stavu ostravského ovzduší a jeho dopadu na zdraví dětí dva angličtí novináři, kteří zde zhruba půl roku přijížděli točit reportáž pro celoplošnou televizi ITV1.
Dokument šel do vysílání včera po desáté hodině večerní, kvůli vysílacím právům ho však mohli vidět pouze lidé v Anglii. (6.10.2011)
12
12. 10. 2015
Lidé začali vytvářet města již na začátku neolitické revoluce. Například Jericho u mrtvého moře je staré asi 12.000 let. Velké stěhování do měst bylo jedním z důsledků industrializace a koncentrace výrobních prostředků – lidé se stěhovali do měst za vidinou lepšího zaměstnání, později i služeb (kvalita života).
Městská populace narůstá asi o 60 mil. ročně
Procento světové populace žijící ve městech
Dnes – 2014 asi ½ obyvatel Země žije ve městech.
13
12. 10. 2015
Poznámka - odbočka
Řízení biorytmů Endogenní – vrozené, dědičné a univerzální, vnější prostředí je pouze synchronizuje
Exogenní – vyvolané změnami v prostředí
Ptáci ve městech
Šakal Canis aureus je denní, ale v místech hustě osídlených člověkem je noční
14
12. 10. 2015
Problematika nelegální migrace (do měst) - vojenské konflikty - ekonomická migrace - environmentální migrace
15
12. 10. 2015
Vývoj počtu obyvatel žijících na venkově a ve městech v USA za posledních 200 let (Nováček, 2010)
Podíl obyvatel žijících ve slumech Slumy jsou podle definice OSN chudinské čtvrti z improvizovaných a obvykle nelegálně postavených chatrčí, které se nacházejí hlavně na předměstích velkoměst v chudých státech.
16
12. 10. 2015
Romské osady na Slovensku
Nejdůležitější problémy IV. Energie – nové možnosti, nové překážky V. Průmysl – produkovat více, potřebovat méně VI. Druhy a ekosystémy – zdroje pro rozvoj VII.Péče o oceány
17
12. 10. 2015
Nejdůležitější problémy VII. Péče o oceány 70,8% povrchu Země je tvořena oceány a moři Průměrná hloubka je 3.800m Oceán přijímá sluneční záření (energii) na ohřev vody, pohyb mořských proudů a výpar vody
• Znečišťování světových oceánů a ohrožení existence pobřežních ekosystémů
18
12. 10. 2015
• Enormně intenzivní rybolov v mořích a drastický úbytek některých komerčních druhů ryb
19
12. 10. 2015
Nejdůležitější problémy VIII. Antarktida – cesta ke spolupráci IX. Vesmír – klíč k řízení Země X. Konflikty a ničení životního prostředí XI. Změny v organizacích a právních systémech
20
12. 10. 2015
X. Problémy životního prostředí I. Definice environmentálního problému: „Přítomnost patogenní nebo jedovaté látky v životním prostředí člověka jako výsledek lidských aktivit, které mohou poškodit lidské zdraví“ (IHS, Roterdam 1999)
Příklady:
• vysoká úroveň znečištění podzemních a povrchových vod, nedostatečné čištění odpadních vod, nepřiměřené odvodňování a používání agrochemikálií, nevhodné průmyslové technologie ... • vysoká úroveň znečištění ovzduší (doprava, průmysl, spalování fosilních paliv, .... • toxické a nebezpečné odpady nevhodně skladované (staré zátěže .... • vysoká úroveň hlukové zátěže • …
Problémy životního prostředí II. Sociální problémy jako součást životního prostředí člověka
Příklady: • chudoba • kriminalita a násilí • diskriminace • sociální izolovanost • špatné fyzické zdraví • špatné duševní zdraví • …
Sociální ekologie
Konec přednášky – Globální problémy
21
