ALZHEIMEROVA CHOROBA V BARVÌ METHYLENOVÉ MODØI

Pøehledné èlánky

P SYCH I A T R I E  ROÈNÍK 18  2014  ÈÍSLO 4

ALZHEIMEROVA CHOROBA V BARVÌ METHYLENOVÉ MODØI ALZHEIMER’S DISEASE IN A COLOR OF METHYLENE BLUE JIØÍ PATOÈKA1,2 Jihoèeská univerzita v Èeských Budìjovicích, Zdravotnì sociální fakulta, katedra radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva 2 Centrum biomedicínského výzkumu, Fakultní nemocnice, Hradec Králové 1

SOUHRN Alzheimerova nemoc (angl. Alzheimer‘s disease, AD), progresivní a nevratné neurodegenerativní onemocnìní, je nejèastìjší pøíèinou demence na celém svìtì. I když patofyziologie AD není zcela známa, je do znaèné míry vyvolána neurotoxickým pùsobením beta-amyloidu (A) a cytoskeletálních abnormalit vyvolaných hyperfosforylaci tau proteinu v neuronálních mikrotubulech. Tyto procesy následnì vedou k tvorbì neuritických plakù a neurofibrilárních klubek. Tyto struktury v mozku jsou charakteristickými patologickými znaky onemocnìní. Klinické pøínosy dostupné farmakologické léèby AD pomocí kognitiv (zejména inhibitorù cholinesteráz a memantinu) jsou nezpochybnitelné, ale pouze pro doèasnou, symptomatickou podporu kognitivních a souvisejících funkcí. Stále se proto hledá vhodné léèivo AD, které by zabránilo tvorbì neuritických plakù a neurofibrilárních klubek ještì døív, než poškodí mozek nevratným zpùsobem. Nadìjné výsledky dávají studie s fenothiazinovým barvivem, známým jako methylenová modø (MB). MB byla identifikována jako inhibitor agregace tau proteinu a bylo také prokázáno, že snižuje hladinu oligomerního A. V klinických testech je MB zkoušena pod obchodním názvem Rember. Klíèová slova: Alzheimerova choroba, methylenová modø, ethylthioninium chlorid, kognitivum, beta-amyloid, tau protein

SUMMARY Alzheimer’s disease (AD) is a progressive and irreversible neurodegenerative disease. It is the most common cause of dementia worldwide. Although not fully understood, the pathophysiology of AD is largely represented by the neurotoxic events triggered by the beta-amyloid (A) and by cytoskeletal abnormalities subsequent to the hyperphosphorylation of microtubule-associated tau protein in neurons. These processes lead respectively to the formation of neuritic plaques and neurofibrillary tangles. These structures in the brain are the pathological hallmarks of the disease. Clinical benefits of the available pharmacological treatment for AD with cognitive enhancers (namely cholinesterase inhibitors and memantine) are unquestionable, but are limited to a temporary, symptomatic support to cognitive and related functions. Researchers are therefore still looking for a suitable drug to treat AD, which would prevent the formation of neuritic plaques and neurofibrillary tangles before the brain is damaged irreversibly. Promising results are provided by studies with phenothiazine dye known as methylene blue. MB was identified as an inhibitor of tau protein aggregation and has also been shown to reduce A oligomer levels. MB has been tested in clinical trials under the trade name Rember. Key words: Alzheimer’s disease, methylene blue, methylthioninium chloride, cognitive enhancers, beta-amyloid, tau protein Patoèka J. Alzheimerova choroba v barvì methylenové modøi. Psychiatrie 2014;18(4):166-170.

Motto: Modrá je planeta, kde mùžeme žít, Modrá je voda, kterou musíme pít, Modrá je obloha, když odejde mrak, Modrá je dobrá, už je to tak. Úvod Alzheimerova choroba (angl. Alzheimer‘s disease, AD) je v celém svìtì nejèastìjší pøíèinou demence. Postihuje více než polovinu z celkového poètu dementních jedincù, která se odhaduje na pøibližnì 24 milionù napøíè všemi národy (Ballard et al., 2011). AD náleží k neurodegenerativním chorobám

a má specifický obraz neuropatologických zmìn v mozku. Ten spoèívá v tvorbì patologických proteinù a jejich depozit v mozkové tkáni. V mezibunìèném prostoru CNS vznikají amyloidní plaky, obsahující pøevážnì amyloid- (A). Ten je matabolickým produktem štìpení amyloidního prekursorového proteinu (APP) úèinkem enzymù, zvaných sekretázy (Perneczky et al., 2014). Amyloidní hypotéza AD je založena na zjištìní, že pøi fragmentaci APP vznikající A oligomerizuje v intracelulárním prostoru a pøedstavuje nejtoxiètìjší formu amyloidu (Wacker et al., 2014). Toxické intracelulární oligomery zvýšenì interagují s intracelulárním tau proteinem, což vede k jeho hyperfosforlyci (Liao et al., 2014), a také s mitochondriemi, což vede k jejich poškození (Swerdlow et al., 2014). I když

166

Pøehledné èlánky amyloidní hypotéza AD je pokládána za nejvýznamnìjší, existuje mnoho nesrovnalostí, které nelze její pomocí vysvìtlit (Morris et al., 2014). Dalším významným proteinem, jehož deposita v podobì tzv. neurofibrilárních klubíèek se ukládají uvnitø neuronu, je abnormálnì hyperfosforylovaný tau protein (Giacobini a Gold, 2013). Tento druh poruch bývá klasifikován jako proteopatie, èi jako nemoc vyvolaná špatnì sbaleným proteinem, jehož základní biofyzikální a biochemické vlastnosti jsou podobné prionùm. Z tohoto pohledu mùžeme na AD také pohlížet jako na prionovou chorobu (Yin et al., 2014). Známe sice øadu rizikových faktorù AD, ale patogeneze vzniku nemoci není ani po více než 100 letech od jejího objevu (Alzheimer, 1907) plnì objasnìna (Kalvach et al., 2004). Doprovází ji však nìkolik závažných èi ménì závažných biochemických a morfologických zmìn, které o nemoci hodnì vypovídají a urèují smìry, kterými se ubírá další výzkum a hledání nových léèiv. Jednou z možností je využití fenothiazinového barviva, známého jako methylenová modø (MB). Tato syntetická látka má široké použití v oblasti biologie a chemie a po urèitou dobu byla využívána i v humánní medicínì pøi zánìtech moèového mìchýøe. Na možnost jejího využití v terapii AD upozornil objev prof. Wischika a jeho kolegù z Univerzity v Cambridge (Wischik et al., 1996). Ti zjistili, že MB úèinnì inhibuje tvorbu tau proteinových neurofibrilárních klubíèek v neuronech. Další výzkumy prokázaly, že MB zasahuje i do dalších patologických procesù AD, zpomaluje její prùbìh a pùsobí jako neuroprotektivum (Paban et al., 2014). Pøed medicínou tak vyvstala nová otázka: Mùže se stát methylenová modø novým léèivem AD (Scheindlin, 2008)? Tento èlánek shrnuje naše znalosti o chemii, farmakologii a toxikologii MD a hodnotí její šance na využití jako léèiva AD. Methylenová modø Methylenová modø (methylene blue, MB) byla pøipravena v roce 1876 nìmeckým chemikem Heinrichem Caro (1834–1910) v chemické továrnì Badische Anilin- und Sodafabrik (BASF) v Mannheimu (Caro, 1876). Vyrábí se pùsobením sirovodíku na 4-aminodimethylanilin rozpuštìný v kyselinì chlorovodíkové s následnou oxidací chloridem železitým (Michaelis et al., 1940). Chemie Methylenová modø (C16H18ClN3S, 3,7-bis(dimethylamino)-fenothiazin-5-ium chlorid, methylthioninium chlorid, obchodní název Rember, CAS Registry Number 61-73-4; Obrázek 1) je tmavì zelený krystalický prášek o b.t. 105 °C (za rozkladu), který se rozpouští ve vodì a alkoholu na tmavì modrý roztok, log P (oktanol-voda) = 5 850. Látka tvoøí krystalický hydrát se tøemi molekulami vody. MB našla uplatnìní jako barvivo v biologii a biochemii a také v medicínì jako znaèkovací látka i jako lék. Farmakologie Methylenová modø interaguje s mnoha biomakromolekulami živých organismù a zasahuje do mnoha jejich biochemických procesù, a je proto farmakologicky velmi aktivní. Mezi ty nejznámìjší patøí její baktericidní a fungicidní úèinky (Ramamoorthy et al., 2013). Toxikologie MB je klasifikována jako nebezpeèná látka podle naøízení (ES) è.1272/2008 (Acute Tox.4: H302). Akutní toxicita pro

167

PSYC HIATR IE  ROÈNÍK 18  2014  ÈÍSLO 4

Obrázek 1: Methylenová modø, 3,7-bis (dimethylamino)-fenothiazin-5-ium chlorid

zvíøata pøi rùzných zpùsobech podání je uvedena v Tabulce 1. Látka pùsobí jako iritant. Pøi vdechování dráždí sliznice hrtanu a vyvolává dušnost a kašel, pøi požití dráždí sliznice úst, hltanu, jícnu a trávicího ústrojí. Dráždí také oèi a kùži a mùže zpùsobit kontaktní dermatitidu. Za nejbezpeènìjší zpùsob podání MB èlovìku je považováno podání ústy ve vhodné lékové formì. Injekèní podání mùže být spojeno s nekrotickými zmìnami tkánì (Sharr et al., 1978). Americká FDA vydala v roce 2011 bezpeènostní upozornìní, ve kterém varuje pøed podáváním léèiv a diagnostických preparátù s methylenovou modøí pacientùm se serotonergní psychiatrickou léèbou (http://www.fda.gov/Drugs/DrugSafety/ucm263190.htm). Pøesný mechanismus této lékové interakce není znám, nicménì methylenová modø inhibuje úèinek monoaminooxidázy A (Ramsey et al., 2007), enzymu který je zodpovìdný za odbourávání serotoninu v mozku. Pøedpokládá se proto, že podávání MB pacientùm se serotonergními psychiatrickými léèivy mùže zvýšit hladiny serotoninu v mozku (Stanford et al., 2010) a zpùsobit napø. metabolickou encefalopatii (Sweet a Standiford, 2007). O tom, že souèasné podávání MB s SNRI inhibitory mùže být opravdu nebezpeèné, svìdèí práce Top et al. (2014). Podání MB s velafaxinem vedlo ke smrti pacienta. Využití v medicínì Jednou z prvních možností využití MB v medicínì bylo zjištìní Paula Ehrlicha a Paula Guttmanna (1891), že toto barvivo funguje jako úèinné antimalarikum. V této indikaci bylo úspìšnì používáno Amerièany a jejich spojenci bìhem 2. svìtové války v Pacifiku. Postupnì však byla jeho preskripce omezována, protože vojáci si stìžovali, že jim modrá oèní bìlmo a moè se jim barví do zelena. S tím, jak stále klesá úèinnost v praxi zavedených antimalarik, se zaèaly znovu objevovat studie využívající MB v terapii malárie (Schirmer et al., 2004; Bountogo et al., 2010; Suwanarusk et al., 2014). Ty jsou motivované mimo jiné i jeho nízkou cenou. MB je úspìšnì používána v terapii methemoglobinemie (Mehta, 2006), zejména té toxické, zpùsobené rùznými jedy. Je cenìna v urgentní medicínì, protože její úèinek je velmi rychlý (Bender a Neuhaus, 2011). MB pùsobí také jako antidotum pøi otravì kyanidy a oxidem uhelnatým (Okada, 2007). Zatímco využití MB jako antidota pøi otravách má dlouholetou tradici (Brooks, 1936), její použití pøi šokových stavech je novìjšího data (Donati et al., 2010; Paciullo et al., 2010; Hen et al., 2013; Jang et al., 2013; Lo et al., 2014). Relativnì nové je také zjištìní, že MB vyvolává selektivní apoptózu nádorových bunìk (Chen et al., 2008; Xiang et


P SYCH I A T R I E  ROÈNÍK 18  2014  ÈÍSLO 4 Tabulka 1: Akutní toxicita methylenové modøi pro nìkteré živoèichy Organismus

Typ testu *

Způsob podání **

Dávka (mg/kg)

Odkaz na literaturu

i.v.

41

Abdernalden’s Handbuch, 1935

i.v.

50


LDLo

p.o.

500


LDLo

s.c.

300


kočka

LDLo

pes

LDLo

pes morče makak

LDLo

i.v.

10


myš

LD50

i.v.

77

Nečina et al., 1963

myš

LD50

p.o.

3500

Nečina et al., 1963

králík

LD50

i.p.

1000


potkan

LD50

i.v.

1250

Schmidt et al., 1968

potkan

LD50

p.o.

1180

Marhold, 1986.

ovce

LD50

i.v.

42,3

Burrows, 1984

*LDLo – nejnižší smrtelná dávka, LD50 – střední smrtelná dávka **i.v. – intravenosní, p.o. – perorální, s.c. – subkutánní, i.p. – intraperitoneální

al., 2011) a otevírá nové možnosti ve fotodynamické léèbì rakoviny (Lim et al., 2013). Využití v psychiatrii Pøi studiu úlohy oxidu dusnatého (NO) u idiopatických poruch, jako je schizofrenie, bylo zjištìno, že MB podávaná jako adjuvans ke konvenèním neuroleptikùm zlepšuje stav pacienta (Deutsch et al., 1997). Pøedklinické výzkumy rovnìž naznaèily, že MB by mohla mít antipsychotické úèinky (Shen, 1999). V 80. letech 20. století se zaèíná MB testovat u nìkterých psychiatrických chorob, jako jsou bipolární porucha (Thomas a Callender, 1985; Lerer, 1985), závažná depresivní porucha (MDI); Turner (1985), maniodepresivní psychóza (Naylor et al., 1986), deprese (Naylor et al., 1987; Moody et al., 1989) a mánie (Naylor et al., 1989). Na možnost využití MB v terapii AD upozornila práce Wischika et al. (1996), kteøí zjistili, že MB inhibuje tvorbu neurofibrilárních klubíèek tvoøených tau proteinem (Hattori et al., 2008). Je známo, že hromadìní reziduí tau proteinu v neuronech a jejich následné poškození (tauopatie) se kromì AD objevuje u více než tøiceti dalších neurodegenerativních chorob. Mimo jiné u nìkterých forem Parkinsonovy choroby. MB by proto mohla být významná i v terapii dalších psychiatrických onemocnìní (Congdon et al., 2012). Dalším dùležitým zjištìním je, že MB posiluje klíèové biochemické dráhy v mitochondriích, oddaluje jejich dysfunkci a zpomaluje pøirozené stárnutí bunìk (senescenci); Atamna et al. (2008). Dysfunkce mitochondrií mùže být jednou z pøíèin vzniku AD i dalších neurodegenerativních onemocnìní (Eckert et al., 2012). Když bylo zjištìno, že MB zlepšuje kognitivní funkce myší narušené úèinkem skopolaminu lépe než rivastigmin (Deiana et al., 2009), vzbudilo to znaèný zájem lékaøské veøejnosti (Schirmer et al., 2011). Navíc bylo zjištìno, že souèasné podávání efektivních dávek MB a rivastigminu pùsobí synergicky, takže kombinovaná terapie by mohla zlepšit nejen symptomy AD, ale také snížit dávky rivastigminu a pøispìt tak k minimalizaci vedlejších úèinkù terapie (Deiana et al., 2009). V poslední dobì pøibývá dùkazù o tom, že MB mùže zpomalit progresi AD. MB ovlivòuje øadu bunìèných a molekulárních funkcí, které úzce souvisejí s progresí AD. Snižuje

toxicitu tau proteinu tím, že blokuje tvorbu neurofibrilárních klubíèek (Pritchard et al., 2011). MB podporuje in vitro fibrilární konformaci A, avšak agregovaný amyloid je ménì toxický než oligomerní. Selektivní inhibice tvorby oligomerù A proto mùže být v terapii AD užiteèná (Necula et al., 2007). MB také ovlivòuje rùzné systémy neurotransmiterù (cholinergní, serotoninergní a glutamátergní), o nichž se pøedpokládá, že hrají dùležitou roli v patogenezi AD a dalších kognitivních poruchách (Oz et al., 2009; Medina et al., 2011). Mimo jiné je to napø. modulace 7-nikotinových acetylcholinových receptorù (nAChR); Al Mansouri et al. (2012), o nichž se ví, že hrají roli v patogenezi rùzných neurodegenerativních onemocnìní. MB také moduluje -sekretázu, jeden z klíèových enzymù podílejících se na tvorbì A z amyloidního prekurzorového proteinu (APP); Mori et al. (2014). Klinické studie Zatím jediná klinická studie byla zahájena v roce 2007 ve Velké Británii (TauRx Therapeutics, 2007). Financuje ji spoleènost TauRx Therapeutics Ltd. a jejím cílem je provìøit úèinnost MB (methylthioninum chlorid, Rember) podávaného perorálnì v 30mg tabletách pacientùm s AD. O prùbìžných výsledcích studie bylo referováno na mezinárodní konferenci o Alzheimerovì nemoci v Chicagu (Strobel, 2008). Lék byl do roku 2008 testován na 323 pacientech obojího pohlaví s mírnou až støednì tìžkou AD, kteøí nedostávali žádnou další AD farmakoterapii. Pacienti byli randomizováni do skupin a bylo jim perorálnì podáváno 30, 60 nebo 100 mg MB tøikrát dennì nebo placebo. K hodnocení bylo použito testu ADAS-Cog a pacienti byli sledováni po dobu 24 týdnù. Nejvìtší efekt mìly dávky 60 mg MB. Další fáze klinického zkoušení by mìly být provádìny s novou redukovanou formou MB (LMTX) s vyšší stabilitou a tolerabilitou (Wischik et al., 2008). Závìr Methylenová modø, látka známá už skoro 140 let, má za sebou bohatou historii jako barvivo i jako léèivo. Její

168


PSYC HIATR IE  ROÈNÍK 18  2014  ÈÍSLO 4

schopnost iteragovat s tau proteinem a blokovat tvorbu intraneuronálních neurofibrilárních klubíèek vedla k myšlence použít MB jako léèivo AD. Preklinické experimenty prokázaly, že AD pøíznivì ovlivòuje i další patofyziologické procesy doprovázející tuto degenerativní chorobu. Klinické testy jsou však teprve na zaèátku a nelze z nich usuzovat na další osud tohoto potenciálního léku AD. Podìkování: Podpoøeno MZ ÈR – RVO (FNHK, 00179906). prof. RNDr. Jiøí Patoèka, DrSc. katedra radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva Zdravotnì sociální fakulta JU Emy Destinové 46 370 05 Èeské Budìjovice e-mail: [email protected] Do redakce došlo: 29. 4. 2014 K publikaci pøijato: 22. 9. 2014

Giacobini E, Gold G. Alzheimer disease therapy – moving from amyloid- to tau. Nat Rev Neurol. 2013; 9(12):677-686. Guttmann P, Ehrlich P. Über die Wirkung des Methylenblau bei Malaria Berliner Klin Wochenschrift. 1891; 28:953-956. Hattori M, Sugino E, Minoura K, In Y, Sumida M, Taniguchi T, Tomoo K, Ishida T. Different inhibitory response of cyanidin and methylene blue for filament formation of tau microtubule-binding domain. Biochem Biophys Res Commun. 2008; 374(1):158-163. Chen Y, Zheng W, Li Y, Zhong J, Ji J, Shen P. Apoptosis induced by methylene-blue-mediated photodynamic therapy in melanomas and the involvement of mitochondrial dysfunction revealed by proteomics. Cancer Sci. 2008; 99(10):2019-2027. Jang DH, Nelson LS, Hoffman RS. Methylene blue for distributive shock: a potential new use of an old antidote. J Med Toxicol. 2013; 9(3):242-249. Kalvach Z, Zadák Z, Jirák R, Zavázalová H a kol. Geriatrie a gerontologie. Grada, Praha 2004. 864 s. ISBN 80-247-0548-6 (tištìná verze) a 977880-247 (ektronická verze). Lerer B. Alternative therapies for bipolar disorder. J Clin Psychiatry. 1985; 46(8):309-316. Liao D, Miller EC, Teravskis PJ. Tau acts as a mediator for Alzheimer‘s disease-related synaptic deficits. Eur J Neurosci. 2014; 39(7):1202-1213. Lim EJ, Oak CH, Heo J, Kim YH. Methylene blue-mediated photodynamic therapy enhances apoptosis in lung cancer cells. Oncol Rep. 2013; 30(2):856-862 Lo JC, Darracq MA, Clark RF. A review of methylene blue treatment for cardiovascular collapse. J Emerg Med. 2014; 46(5):670-679. Marhold J. Pøehled prùmyslové toxikologie. Svazek 2. Organické látky. Avicenum, Praha 1986. 1334 s.

LITERATURA Abdernalden‘s Handbuch der Biologischen Arbeitsmethoden. 1935; 4:1366. Al Mansouri AS, Lorke DE, Nurulain SM, Ashoor A, Keun-Hang SY, Petroianu G, Isaev D, Oz M. Methylene blue inhibits the function of 7-nicotinic acetylcholine receptors. CNS Neurol Disord Drug Targets. 2012; 11(6):791-800. Alzheimer A. Über eine eigenartige Erkrankung der Hirnrinde. Allgem Zeitschr Psychiatrie Psychisch-gerichtliche Med. 1907; 64:146-148. Atamna H, Nguyen A, Schultz C, Boyle K, Newberry J, Kato H, Ames BN. Methylene blue delays cellular senescence and enhances key mitochondrial biochemical pathways. FASEB J. 2008; 22(3):703-712. Ballard C, Gauthier S, Corbett A, Brayne C, Aarsland D, Jones E. Alzheimer’s disease. Lancet 2011; 377:1019-1031. Bender P, Neuhaus H. Giftig Methämoglobinämie. Dtsch Med Wochenschr. 2011;136(15): 762-764. Bountogo M, Zoungrana A, Coulibaly B, Klose C, Mansmann U, Mockenhaupt FP, Burhenne J, Mikus G, Walter-Sack I, Schirmer RH, Sié A, Meissner P, Müller O. Efficacy of methylene blue monotherapy in semiimmune adults with uncomplicated falciparum malaria: a controlled trial in Burkina Faso. Trop Med Int Health. 2010; 15(6):713-717. Brooks MM. Methylene blue as an antidote for cyanide and carbon monoxide poisoning. Sci Monthly. 1936; 43(6):585-586.

Medina DX, Caccamo A, Oddo S. Methylene blue reduces a levels and rescues early cognitive deficit by increasing proteasome activity. Brain Pathol. 2011; 21(2):140-149. Mehta M. Drug therapy in congenital methaemoglobinaemia. Anaesth Intensive Care. 2006; 34(6):828-829. Michaelis L, Schubert MP, Granick S. Semiquinone Radicals of the Thiazines. J Am Chem Soc. 1940; 62(1): 204-211. Moody JP, Allan SM, Smith AH, Naylor GJ. Methylene blue excretion in depression. Biol Psychiatry. 1989; 26(8):850-852. Mori T, Koyama N, Segawa T, Maeda M, Maruyama N, Kinoshita N, Hou H, Tan J, Town T. Methylene Blue Modulates -secretase, Reverses Cerebral Amyloidosis, and Improves Cognition in Transgenic Mice. J Biol Chem. 2014 Aug 25. pii: jbc.M114.568212. [Epub ahead of print]. Morris GP, Clark IA, Vissel B. Inconsistencies and controversies surrounding the Amyloid Hypothesis of Alzheimer¿s disease. Acta Neuropathol Commun. 2014; 2(1):135. Naylor GJ, Martin B, Hopwood SE, Watson Y. A two-year double-blind crossover trial of the prophylactic effect of methylene blue in manicdepressive psychosis. Biol Psychiatry. 1986; 21(10):915-920. Naylor GJ, Smith AH, Connelly PA controlled trial of methylene blue in severe depressive illness. Biol Psychiatry. 1987; 22(5):657-659. Naylor GJ, Smith AH, Connelly P. Methylene blue in mania. Biol Psychiatry. 1988; 24(8): 941-942.

Burrows GE. Methylene blue: effects and disposition in sheep. J Vet Pharmacol Ther. 1984; 7(3):225-231.

Necula M, Breydo L, Milton S, Kayed R, van der Veer WE, Tone P, Glabe CG. Methylene blue inhibits amyloid Abeta oligomerization by promoting fibrillization. Biochemistry. 2007; 46(30):8850-8860.

Caro H. Improvement in the production of dye-stuffs from methylaniline. British patent no. 3751 (October 9, 1877), U. S. Patent no. 204,796 (March 28, 1878).

Neèina J, Jakuboviè A, Mikulášková J. Farmakologie methylenové modøi Èesk Farm. 1963; 12:94-101.

Congdon EE, Wu JW, Myeku N, Figueroa YH, Herman M, Marinec PS, Gestwicki JE, Dickey CA, Yu WH, Duff KE. Methylthioninium chloride (methylene blue) induces autophagy and attenuates tauopathy in vitro and in vivo. Autophagy. 2012; 8(4):609-622. Deiana S, Harrington CR, Wischik CM, Riedel G. Methylthioninium chloride reverses cognitive deficits induced by scopolamine: comparison with rivastigmine. Psychopharmacology (Berl). 2009; 202(1-3):53-65. Deutsch SI, Rosse RB, Schwartz BL, Fay-McCarthy M, Rosenberg PB, Fearing K. Methylene blue adjuvant therapy of schizophrenia. Clin Neuropharmacol. 1997; 20(4):357-363.

Okada Y. Antidotal therapy for poisoning. Chudoku Kenkyu. 2007; 20(1):11-12. Oz M, Lorke DE, Petroianu GA. Methylene blue and Alzheimer‘s disease. Biochem Pharmacol. 2009 Oct 15; 78(8):927-32. Paban V, Manrique C, Filali M, Maunoir-Regimbal S, Fauvelle F, AlescioLautier B. Therapeutic and preventive effects of methylene blue on Alzheimer‘s disease pathology in a transgenic mouse model. Neuropharmacology. 2014; 76 Pt A:68-79. Paciullo CA, McMahon Horner D, Hatton KW, Flynn JD. Methylene blue for the treatment of septic shock. Pharmacotherapy. 2010; 30(7):702-715.

Donati A, Adrario E, Pelaia P, Preiser JC. Methylene blue as the future protecting agent for ischemic brain injury? Crit Care Med. 2010; 38(11):2265-2266.

Perneczky R, Alexopoulos P, Kurz A. Soluble amyloid precursor proteins and secretases as Alzheimer‘s disease biomarkers. Trends Mol Med. 2014; 20(1):8-15.

Eckert GP, Renner K, Eckert SH, Eckmann J, Hagl S, Abdel-Kader RM, Kurz C, Leuner K, Muller WE. Mitochondrial dysfunction – a pharmacological target in Alzheimer‘s disease. Mol Neurobiol. 2012; 46(1):136-50.

Pritchard SM, Dolan PJ, Vitkus A, Johnson GV. The toxicity of tau in Alzheimer disease: turnover, targets and potential therapeutics. J Cell Mol Med. 2011; 15(8):1621-1635.

169

P SYCH I A T R I E  ROÈNÍK 18  2014  ÈÍSLO 4 Ramamoorthy S, Patel S, Bradburn E, Kadry Z, Uemura T, K Janicki P, Shah RA, Bezinover D. Use of methylene blue for treatment of severe sepsis in an immunosuppressed patient after liver transplantation. Case Rep Transplant. 2013; 2013:203791. Ramsay RR, Dunford C, Gillman PK. Methylene blue and serotonin toxicity: inhibition of monoamine oxidase A (MAO A) confirms a theoretical prediction. Brit J Pharmacol. 2007; 152(6): 946. Sharr MM, Weller RO, Brice JG. Spinal cord necrosis after intrathecal injection of methylene blue. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 1978; 41(4):384-386.

Pøehledné èlánky Suwanarusk R, Russell B, Ong A, Sriprawat K, Chu CS, PyaePhyo A, Malleret B, Nosten F, Renia L. Methylene blue inhibits the asexual development of vivax malaria parasites from a region of increasing chloroquine resistance. J Antimicrob Chemother. 2014 Aug 21. pii: dku326. [Epub ahead of print]Sweet G, Standiford SB. Methylene-blue-associated encephalopathy. J Am Coll Surg. 2007;204:454-458. Swerdlow RH, Burns JM, Khan SM. The Alzheimer‘s disease mitochondrial cascade hypothesis: progress and perspectives. Biochim Biophys Acta. 2014; 1842(8):1219-1231.

Shen Q, Du F, Huang S, Rodriguez P, Watts LT, Duong TQ. Neuroprotective efficacy of methylene blue in ischemic stroke: an MRI study. PLoS One. 2013; 8(11):e79833.

TauRx Therapeutics. An open label continuation study of the effects of MTC 30 mg TID and 60 mg TID in patients with Alzheimer’s disease. Open label study of methylthioninium chloride (MTC) in Alzheimer’s disease. GB, 2007. Dostupné na: https://www.clinicaltrialsregister.eu/ ctr-search/trial/2007-002470-59/GB.

Shen WW. A history of antipsychotic drug development. Compar Psychiatry 1999; 40(6):407-414.

Thomas RD, Callender K. Methylene blue in treatment of bipolar illness. Biol Psychiatry. 1985; 20(1):120-121.

Scheindlin S. Something old... something blue. Mol Interv. 2008; 8(6):268-273.

Top WM, Gillman PK, de Langen CJ, Kooy A. Fatal methylene blue associated serotonin toxicity. Neth J Med. 2014; 72(3):179-181.

Schirmer H, Coulibaly B, Stich A, Scheiwein M, Merkle H, Eubel J, Becker K, Becher H, Müller O, Zich T, Schiek W, Kouyaté B. (2003). Methylene blue as an antimalarial agent – past and future. Redox Rep. 2003; 8(5):272-276.

Turner WJ. Methylene blue for MDI. Biol Psychiatry. 1985; 20(7):815.

Schirmer RH, Adler H, Pickhardt M, Mandelkow E. „Lest we forget you – methylene blue...“. Neurobiol Aging. 2011; 32(12):2325.e7-16. Stanford SC, Stanford BJ, Gillman PK. Risk of severe serotonin toxicity following co-administration of methylene blue and serotonin reuptake inhibitors: an update on a case report of post-operative delirium. J Psychopharmacol. 2010; 24(10):1433-1438. Schmidt D, Haym J. On the problem of a selective thermosensitization of carcinoma cells in vivo with vitamin K3-sodium bisulfite, methylene blue and other thermosensitizators. 1. On the toxicology of vitamin K3sodium bisulfite in combination with methylene blue on rats and dogs]. Arzneimittelforschung. 1968; 18(6):676-682. Strobel G. Out of the Blue – A Tau-based Treatment for AD? Chicago: International Conference on Alzheimer‘s Disease (ICAD) 2008. Dostupné z http://www.alzforum.org/news/conference-coverage/chicago-out-bluetau-based-treatment-ad?id=1892.

Wischik CM, Bentham P, Wischik DJ, Seng KM. Tau aggregation inhibitor therapy with Rember arrests disease progression in mild to moderate Alzheimer‘s disease over 50 weeks. Alzheimer Dement. 2008; 4(Suppl 2):T167. Wacker J, Rönicke R, Westermann M, Wulff M, Reymann KG, Dobson CM, Horn U, Crowther DC, Luheshi LM, Fändrich M. Oligomer-targeting with a conformational antibody fragment promotes toxicity in Aexpressing flies. Acta Neuropathol Commun. 2014; 2:43. Wischik CM, Edwards PC, Lai RY, Roth M, Harrington CR. Selective inhibition of Alzheimer disease-like tau aggregation by phenothiazines. Proc Natl Acad Sci USA. 1996; 93(20):11213-11218. Xiang J, Xia X, Jiang Y, Leung AW, Wang X, Xu J, Wang P, Yu H, Bai D, Xu C. Apoptosis of ovarian cancer cells induced by methylene blue-mediated sonodynamic action. Ultrasonics. 2011; 51(3):390-395. Yin RH, Tan L, Jiang T, Yu JT. Prion-like mechansims in Alzheimer’s disease. Curr Alzheimer Res. 2014; 11(8):755-764.

170

ALZHEIMEROVA CHOROBA V BARVÌ METHYLENOVÉ MODØI

Recommend Documents