Aktuální legislativa v oblasti vypouštění odpadních vod

Aktuální legislativa v oblasti vypouštění odpadních vod

Váš partner v profesním rozvoji

Veronika Vytejčková, Zdeněk Horáček Praha, Konferenční centrum CITY – Pankrác 26. května 2016

Program semináře

Veronika Vytejčková

Zdeněk Horáček

• Základní právní předpoklady zneškodňování odpadních vod • Informace o probíhající novelizaci vodního zákona • ČOV na ohlášení - procesní úprava a související judikatura • Nová prováděcí právní úprava dopadající na ohlašované ČOV • Povolované ČOV - procesní úprava a související judikatura • Nová prováděcí právní úprava dopadající na povolované ČOV • Další novely prováděcích právních předpisů přijaté v roce 2015

© 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář

Základní právní předpoklady zneškodňování OV Působnost vodního zákona v ochraně vod • § 1 vodního zákona – Účel a předmět zákona •

Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod […]. Účelem tohoto zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů.

•

Zákon upravuje právní vztahy […] fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod […], a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod […]. V rámci vztahů upravených tímto zákonem se bere v úvahu zásada návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně nákladů na související ochranu životního prostředí a nákladů na využívané zdroje, v souladu se zásadou, že znečišťovatel platí.

• Na nakládání s odpadními vodami se předně vztahuje vodní zákon •

Zákon o odpadech se vztahuje na nakládání se všemi odpady, s výjimkou odpadních vod v rozsahu, v jakém se na ně vztahuje vodní zákon



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Pojem „odpadní vody“ I/ • Odpadními vodami jsou •

Vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopr. prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu),

•

Jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,

•

Průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních,

•

Průsakové vody ze skládek odpadu.

• Odpadními vodami nejsou •

Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků,

•

Chladící vody užité na plavidlech a pro vodní turbíny, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty,

•

Nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody,

•

Srážkové vody z dešťových oddělovačů, pokud oddělovač splňuje podmínky v povolení,

•

Srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod závadnými látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.

• V pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje vodoprávní úřad © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


Základní právní předpoklady zneškodňování OV „Nebezpečné, zvl. nebezpečné a prioritní látky“ • Zvláštní zacházení s odpadními vodami obsahujícími nebezpečné a zvlášť nebezpečné látky •

Nebezpečné a zvlášť nebezpečné látky v příloze č. 1 k vodnímu zákonu

• Zvláštní kategorií nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek prioritní látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí a související ekosystémy •

Seznam prioritních látek stanoven nařízením č. 401/2015 (příloha č. 6)



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Pojem „důlní vody“ • Důlní vody se pro účely tohoto zákona považují za vody povrchové, popřípadě podzemní a tento zákon se na ně vztahuje, pokud horní zákon nestanoví jinak (§ 4 odst. 2 VZ). • Důlními vodami jsou všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami (§ 40 odst. 1 horního zákona). • Organizace je při hornické činnosti oprávněna vypouštět důlní vodu, kterou nepotřebuje pro vlastní činnost, do povrchových, popřípadě do podzemních vod a odvádět ji, pokud je to třeba, i přes cizí pozemky způsobem a za podmínek stanovených vodohospodářským orgánem a orgánem ochrany veřejného zdraví [§ 40 odst. 2 písm. c) horního zákona]. •

K vypouštění důlních vod organizací není třeba povolení k nakládání s vodami [§ 8 odst. 3 písm. f)]

•

Do působnosti krajských úřadů patří mj. stanovovat způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních a znečištěných vod a průsaků z úložných míst do povrchových vod [§ 107 odst. 1 písm. i) VZ],



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Pojem „odpadní vody“ II/ • Odpadní vody jsou vlastnictvím znečišťovatele před jejich smísením s povrchovými či podzemními vodami nebo jiným zneškodněním • Látkami, které nejsou odpadními vodami a které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost povrchových nebo podzemních vod, nejsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), pouze „závadné látky“ stanovené v ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky č. 6/1977 Sb., která upravuje podmínky pro zacházení s nimi, ale i látky jiné, byť zvláštní právní předpis podmínky pro zacházení s nimi neupravuje. S těmito "jinými" látkami je nutno zacházet za podmínek stanovených v ustanovení § 25 odst. 1 věta druhá vodního zákona [VS Praha 7 A 53/97]. • Nejvyšší správní soud rovněž neshledal, že by zákon o vodách obsahoval ustanovení, která by se týkala nakládání s tímto odpadem. Z těchto důvodů zacházení s odpadem s odpadními vodami (pozn. odpadní vody s kapalnými odpady a kapalné odpady), který je přečerpáván do DEM-ČOV, spadá do působnosti zákona o odpadech, nikoliv do působnosti zákona o vodách. […] Nejvyšší správní soud se proto ztotožnil se správními orgány a krajským soudem v tom, že stěžovatel se směsí, kterou na DEM-ČOV přijímal, byl povinen nakládat v režimu zákona o odpadech [NSS 7 As 125/2015 - 74]. © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


Základní právní předpoklady zneškodňování OV Pojem „zařízení“ ve vztahu k vzniku OV • Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (§ 38 odst. 1 vodního zákona). Stavbou či zařízením ve smyslu § 38 odst. 1 zákona o vodách nemůže být samotná čistírna odpadních vod, neboť jde o zařízení zneškodňující již existující odpadní vody dle § 38 odst. 3 tohoto zákona o vodách [III. ÚS 2450/11]. Pojem „zařízení“ užitý v § 38 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, k definici odpadních vod nezahrnuje jen stroje a technologické prvky, ale i plochy k zajištění určité lidské činnosti (potřeby) [NSS 5 As 49/2010-82]. •

Srážkové vody odtékající z manipulačních ploch mohou být odpadními vodami



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Pojem „vypouštění odpadních vod“ • Vypouštění odpadních vod je nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami [§ 2 odst. 9 a § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona] • Ve smyslu vodního zákona je „vypouštěním odpadních vod“ jejich odtok mimo zařízení, kde vznikly, popřípadě mimo zařízení, v němž měly být přechodně uloženy do doby zajištění jejich zneškodnění původcem [VS Praha 7 A 14/93]. • Městský soud vychází z širší koncepce původce úniku odpadních vod, tedy subjektu fakticky provozujícího ČOV likvidací splašků, a to nejen vypouštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, ale například i vyvážením jímky, ve které jsou splašky shromažďovány. Zohledňuje tedy i situaci, kdy ČOV není provozována předpokládaným způsobem a odpadní vody nejsou na základě povolení provozovatele vypouštěny do podzemních či povrchových vod, ale de facto představuje ČOV jímku, s níž je nějakým způsobem manipulováno, aby nedošlo k přílišnému nahromadění splašků [NSS 1 As 51/2008-72].



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Obecné principy vypouštění odpadních vod • Povinnost dbát na dbát o ochranu povrchových a podzemních vod a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání • Dbát o to, aby nedocházelo k porušování jiných chráněných veřejných zájmů • Zneškodňování odpadních vod v souladu s podmínkami stanovenými v povolení •

Třeba mít povolení k vypouštění odpadních vod [KS Ústí NL 42 A 15/2010-49]

•

Dodržování podmínek stanovených v rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod je jednou z povinností, kterou vodní zákon, tomu, kdo vypouští odpadní vody, určuje [MS Praha 11 Ca 175/2004-46].

•

Vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních podle horního zákona pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad

• Měření objemu vypouštěných vod a míry jejich znečištění •

Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen oprávněné laboratoře

•

Neplatí pro ohlášené ČOV

• Předávání výsledků měření VPÚ, příslušnému s.p. a pověřenému odbornému subjektu © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


Základní právní předpoklady zneškodňování OV Soukromoprávní předpoklady vypouštění OV I/ • V […] jsou zde upraveny dvě skutkové podstaty - obtěžování jiného a vážné ohrožení výkonu jeho práv. Obtěžování je právně významné jen v případě, že je „nad míru přiměřenou poměrům“, zatímco pokud by v důsledku imise došlo k vážnému ohrožení výkonu práva, je otázka míry přiměřené poměrům bez významu. Rozdíl mezi ohrožením výkonu práva a obtěžováním jiného spočívá v tom, že ohrožování se týká přímo výkonu práv chráněného subjektu anebo dokonce jejich existence; obtěžování vlastnímu výkonu práva nebrání, ale činí jej obtížným nebo nepříjemným. Pokud v důsledku jednání vlastníka dochází k vážnému ohrožení vlastnického práva jiného, spočívajícímu v poškozování věci, jde o neoprávněný zásah […] bez ohledu na to, zda tento zásah překračuje míru přiměřenou poměrům. [NS 22 Cdo 1935/2003].



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Soukromoprávní předpoklady vypouštění OV II/ • Oprávnění mít na cizím pozemku stavbu ještě neznamená, že vlastník stavby je oprávněn nad míru přiměřenou poměrům rušit vlastníka pozemku či dokonce ohrožovat výkon jeho práv anebo jinak rušit výkon jeho vlastnického práva. Samotné zřízení oprávnění mít na pozemku žalobkyně kanalizaci tak není oprávněním vypouštět na její pozemek nebo do jejího rybníka odpadní vody. Jestliže soudy dospěly k závěru, že bez vypouštění těchto vod není možný výkon vlastnického práva ke stavbě, byla na místě úvaha o zřízení dalšího věcného břemene, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě, a to břemene stanovícího oprávnění vypouštět na cizí pozemek (do cizího rybníka apod.) odpadní vody. […] Zřízení takového věcného břemene se zpravidla neobejde bez vyžádání stanoviska orgánu ochrany životního prostředí a součástí výroku rozsudku musí být podmínky výkonu práva. Za takto zřizované věcné břemeno je třeba poskytnout náhradu [NS 22 Cdo 5459/2007].

• V řízení o vydání povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových […] či v řízení o jeho změně je účastníkem vždy žadatel […] a rovněž vlastník pozemku, na němž se zasažené povrchové vody nacházejí, neboť vypouštěním odpadních vod může být přímo dotčen na svém vlastnickém právu k pozemku pod vodami povrchovými […] [VOP 1910/2013/VOP/MKČ]. © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


Základní právní předpoklady zneškodňování OV Základní předpoklady vypouštění OV I/ • Při povolování vypouštění odpadních vod vodoprávní úřad •

Přihlíží k BAT v oblasti zneškodňování odpadních vod

•

Stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření

•

Stanoví nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění

•

Přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů

•

Posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních vod

•

V některých případech stanoví přísnější přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod, popřípadě může stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty

•

V některých případech může uložit zneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod

•

V některých případech může povolit vypouštění odpadních vod s vyššími přípustnými hodnotami



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Zkušební provoz ČOV – limity vypouštění • V některých případech, např. při zkušebním provozu (§ 38 odst. 12 vodního zákona) může povolit vypouštění odpadních vod s vyššími přípustnými hodnotami Skutečnost, že v průběhu zkušebního provozu čistírny odpadních vod byly postupně stanoveny pro tento provoz dvojí emisní limity, nezakládá platnost pozdějších a mírnějších limitů pro trvalý provoz, ani povinnost správního orgánu stanovit pro trvalý provoz tyto pozdější a mírnější limity [NSS 3 As 54/2007-83].

Režim zkušebního provozu byl ukončen dnem nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí vodoprávního úřadu. Toto rozhodnutí povoluje trvalý provoz, podmínky v něm uvedené neupravují pravidla pro provoz zkušební, nýbrž pro provoz trvalý. Záleží na úvaze správního orgánu - vodoprávního úřadu - jaké emisní limity zvolí pro trvalý provoz čistírny. Při jejich stanovení však vychází z výsledků zkušebního provozu […] VPÚ zvolil ty hodnoty, které podle jeho úvahy jsou těmi nejvhodnějšími [NSS 3 As 54/2007-83].



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Základní předpoklady vypouštění OV II/ •

Povolení k vypouštění odpadních vod se vydává ve vodoprávním řízení společně se stavebním povolením k ČOV – princip dvojí prevence (§ 9 odst. 5 a § 15 odst. 1 vodního zákona)

•

Řízení o vydání povolení k vypouštění odpadních vod podle § 38 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, není řízením s předstihem žádosti ani řízením o výběru žádosti dle § 145 a § 146 správního řádu z roku 2004 [MS Praha 7 Ca 253/2007-847].

•

Pokud správní úřad vydá jednomu žadateli veřejnoprávní povolení k určité činnosti (zde vypouštění odpadních vod podle § 38 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách), a jiným žadatelům obdobnou žádost podanou ve stejné době zamítne s tím, že již povolení vydáno bylo, a pouze tato skutečnost brání ve vyhovění jejich žádostem, pak takovým postupem bezdůvodně zvýhodňuje jednoho ze žadatelů na úkor ostatních (§ 2 odst. 4 správního řádu z roku 2004) [MS Praha 7 Ca 253/2007-847].



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Základní předpoklady vypouštění OV III/ •

Vybrané konkrétní problémy k diskuzi: •

Lze povolit domovní čistírnu odpadních vod s akumulační jímkou (využívanou na zálivku pozemků) současně s přepadem do vodoteče? •

•

Lze povolit zároveň vypouštění do vod povrchových i podzemních? •

•

Pokud ano, jaké povolení vydat?

Pokud ano, za jakých podmínek?

Je možný rozstřik čištěných odpadních vod na pozemek? •

Pokud ano, je nutné jej povolovat?

•

Pokud ano, jak jej povolit?

•

Pokud jej lze povolit, bude třeba doložit hydrogeologický posudek?



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Časové omezení povolení k vypouštění OV • Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší než 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než 4 roky (§ 9 odst. 2 vodního zákona). •

Výjimka pro ohlašované čistírny odpadních vod

• Platnost povolení […] k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31. prosince 2001, zaniká nejpozději dnem 1. ledna 2008, pokud nezanikne uplynutím doby, na kterou byla udělena, je-li tato doba kratší (čl. II bod 2 zákona č. 20/2004 Sb.)



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Nahrazení integrovaným povolením • Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1 […] se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení […]. Ostatní ustanovení tohoto zákona, včetně časového omezení platnosti povoleného nakládání s vodami, tím nejsou dotčena a musí být při postupu podle zákona o integrované prevenci zohledněna […]. Ten, komu svědčí právo z rozhodnutí vydaného podle zákona o integrované prevenci, se považuje za oprávněného (§ 126 odst. 5 VZ). V již zahájeném vodoprávním řízení o vydání povolení k vypouštění odpadních vod provozovatelem z povolovaného zařízení nelze pokračovat po zahájení řízení o vydání integrovaného povolení, protože integrované povolení nahrazuje povolení vodoprávního úřadu vydávané podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) - vydává se namísto něj (§ 126 odst. 5 citovaného zákona) [MS Praha 9Ca 154/2004-76]. Nestanovení emisních limitů pro vypouštění znečišťujících látek do vod v integrovaném povolení, resp. vynětí problematiky nakládání s vodami z projednání v rámci řízení o vydání integrovaného povolení s poukazem na probíhající vodoprávní řízení ve věci vypouštění odpadních vod z povolovaného zařízení, je porušením § 13 odst. 4 písm. a), § 13 odst. 6 a § 14 odst. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci [MS Praha 9Ca 154/2004-76]. © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


Základní právní předpoklady zneškodňování OV Poplatek za vypouštění OV • Za vypouštění odpadních vod se platí poplatky •

Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod a

•

Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod

• Jestliže je k nějaké činnosti podle zákona potřebí úředního dovolení, je bez tohoto dovolení činností zakázanou. Osobu, která ji bez dovolení koná, lze však postihnout jen za výkon takové nedovolené činnosti (především za správní delikt nebo trestný čin), nelze však takové osobě ukládat plnění povinností, které jsou jinak s činností řádně dovolenou spojeny (včetně daňových, poplatkových a dávkových) [VS Praha 6 A 3/94].



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Propůjčení/přechod povolení k vypouštění OV • Nestanoví-li vodoprávní úřad jinak, může oprávněný umožnit výkon svého povolení k nakládání s vodami i jinému (§ 11 odst. 3 vodního zákona). • Povolení k vypouštění odpadních vod má věcně právní charakter – přechází společně s převodem/přechodem ČOV nebo kanalizace bez ČOV Práva a povinnosti vyplývající z povolení k nakládání s vodami, které bylo vydáno pro účel spojený s vlastnictvím k pozemkům a nebo stavbám, přecházejí na jejich nabyvatele, pokud tyto pozemky a nebo stavby budou i nadále sloužit účelu uvedenému v povolení. To platí i pro jejich uživatele po dobu užívání těchto pozemků nebo staveb v rozsahu, který odpovídá rozsahu práv uživatele k nim, vyplývajícího ze vzájemného vztahu mezi vlastníkem a tímto uživatelem (§ 11 odst. 1 VZ a rovněž § 73 odst. 2 správního řádu). Nabyvatelé těchto pozemků a nebo staveb, případně jejich uživatelé, jsou povinni oznámit vodoprávnímu úřadu, že došlo k převodu nebo přechodu pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno, a to do 2 měsíců ode dne jejich převodu nebo přechodu, případně vzniku práv k jejich užívání (§ 11 odst. 1 VZ).



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Odpovědnost za vypouštění odpadních vod •

V případě správního deliktu podle citovaného ustanovení [pozn. § 116 odst. 1 písm. b) vodního zákona] jde o odpovědnost objektivní, kdy subjekt odpovídá za způsobený následek bez ohledu na zavinění, přičemž vodní zákon ani pro takový případ nestanoví liberační důvody [NSS 4 As 37/2004-78].

•

Správního deliktu […] se dopustí subjekt, který je v nejtěsnějším vztahu k zařízení, z něhož jsou nedovoleně vypouštěny odpadní vody, tedy obvykle nejprve provozovatel, poté nájemce a teprve poté vlastník zařízení, a to nejen tím, že sám nebo prostřednictvím svých pracovníků, popř. pracovníků jiného subjektu konajících na jeho pokyn, odpadní vody vypustí, ale i tím, že svým jednáním, ať už konáním nebo opomenutím, dopustí, a to i bez svého zavinění, aby prostřednictvím jeho zařízení nepředčištěná voda unikla [NSS 7 As 110/2011-59].

•

Při posuzování odpovědnosti za škodu vzniklou únikem škodlivých látek do vodních toků pak nezáleží pouze na tom, kdo je původcem odpadních vod, tedy kdo je ten, jehož činností vznikly, ani na tom, kdo je vlastníkem či provozovatelem zařízení, jehož prostřednictvím se jejich vypouštění realizuje. Rozhodující je, kdo je vypouští, kdo se jich chce v konečném důsledku takto zbavit, tedy kdo tímto způsobem s povrchovými nebo podzemními vodami nakládá. Povinnosti jsou vodním zákonem ve smyslu uvedené zásady ochrany životního prostředí stanoveny každému a odpovědnost za jejich porušení je třeba odvíjet nikoli od právního poměru k nemovité věci, ale od konkrétní činnosti, z níž povstala škoda [NS 25 Cdo 10/2013].



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Škoda způsobená vypouštěním OV • Odpovědnost veřejnoprávní podle vodního zákona a soukromoprávním za škodu podle občanského zákoníku • V soukromoprávní rovině odpovědnost za škodu z provozní činnosti (§ 2924 OZ) •

Ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí.

• Povinnosti se „škůdce“ zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo • Není rozhodné, že společnost vypouštěla odpadní vody v souladu s podmínkami a limity vodoprávních předpisů a povolení a rovněž ani skutečnost, že za vypouštění odpadních vod platila řádně příslušné poplatky [viz obdobně NS 25 Cdo 769/2006]. • Je-li dům, z něhož jsou odpadní vody neoprávněně vypouštěny do kanalizace, ve spoluvlastnictví, jsou všichni spoluvlastníci povinni provozovateli kanalizace nahradit ztrátu vzniklou neoprávněným vypouštěním odpadních vod společně a nerozdílně bez zřetele na výši svých spoluvlastnických podílů [KS Hradec Králové 21 Co 223/2010].



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Veřejnoprávní náprava vypouštění OV • Uložení sankce a/nebo opatření k nápravě Jestliže vodohospodářský orgán zjistí, že nedovoleným vypouštěním vod nebo nedovoleným nakládáním s látkami vodám škodlivými došlo k znečištění povrchové nebo podzemní vody nebo k ohrožení její jakosti, a zjistí původce tohoto závadného stavu, pak není na jeho úvaze, zda tomuto původci uloží povinnost provést opatření k odstranění závadného stavu či nikoli, ale je povinen tato opatření uložit vždy […] [NSS 5 A 81/2001-46].



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Typy zneškodňování OV • Vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle vodního zákona • Vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle vodního zákona • Vypouštění odpadních vod do kanalizace • Jiné zneškodňování odpadních vod

-------------------• Znovuvyužívání (recyklace odpadních vod), např. •

Zalévání technických plodin odpadními vodami,

•

Mytí ulic,

•

Využívání v průmyslu, apod.



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Vypouštění OV do vod povrchových • Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vodoprávní úřad vázán •

Ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku,

•

Normami environmentální kvality,

•

Ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod,

•

Ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a

•

Náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, včetně specifikací BAT v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínek jejich použití, které jsou stanoveny nařízením č. 401/2015 Sb.



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Vypouštění OV do vod podzemních • Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno (§ 38 odst. 7 VZ). •

Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky z jednotlivých staveb pro bydlení, jednotlivých staveb pro rodinnou rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu.

• Při povolování vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vodoprávní úřad vázán •

Ukazateli vyjadřujícími stav podzemní vody v příslušném útvaru podzemní vody,

•

Ukazateli a hodnotami přípustného znečištění podzemních vod,

•

Ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a

•

Náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které jsou stanoveny nařízením č. 57/2016 Sb.



Základní právní předpoklady zneškodňování OV Akumulace odpadních vod v bezodtoké jímce • Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s tímto zákonem (§ 38 odst. 6). Obecně lze konstatovat, že stavba domovní čistírny, ze které nejsou vypouštěny odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, ale jsou po čistícím procesu akumulovány v bezodtokých jímkách, zřejmě neslouží k nakládání s vodami ve smyslu ustanovení vodního zákona, a to k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních podle § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona ani k vypouštění odpadních vod do kanalizace dle § 16 vodního zákona a nemělo by se u těchto staveb zřejmě jednat o vodní dílo. V tomto případě by se jednalo o stavbu, kterou povoluje obecný stavební úřad [výklad MZe k VZ č. 46].

X MŽP „ … případy, kdy je předčištěná odpadní voda z ČOV (vodního díla!) následně akumulována v bezodtoké jímce a rozstřikována na pozemek považujeme za variantu vypouštění odpadních vod do vod podzemních a samotnou jímku za příslušenství stavby hlavní (ČOV).“



INFORMACE O PROBÍHAJÍCÍ NOVELIZACI VODNÍHO ZÁKONA

Praha 05/201628


Novela vodního zákona_2016  „poplatková novela“  Poplatek za odebrané množství podzemní vody  Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových  Správa poplatků + Další – více méně – (ne) související změny …

29


Novela vodního zákona_2016

    

MPŘ ukončeno 7.12.2015 300 stran zásadních a doporučujících připomínek Odeslání do vlády březen 2016 LRV, vláda, parlament … ? Navrhovaná účinnost 1.1.2017

30


Novela vodního zákona_2016 

Tematické okruhy:

I. Poplatky, jejich správa a proces II. Změny v § 38 + odlehčovací komory III. Další (pokusy o) změny: a) Přikrmování ryb rostlinnými krmivy b) Průzkumné vrty [§ 17 odst. 1 písm. i)] c) Výjimka podle čl. 4.7 RSV 

Související úprava sankčních ustanovení 31


Novela vodního zákona_2016 I. Poplatky, jejich správa a proces a) Poplatek za odebrané množství podzemní vody Platné sazby - příloha č. 2 - rozdělení podle účelu užití: o Pro zásobování pitnou vodou – 2 Kč/m3 o Pro ostatní užití – 3 Kč/m3 •

Současná průměrná cena povrchové vody přes 4 Kč/m3

32


Novela vodního zákona_2016 Platnost poplatku_rok Do vlády_bez rozl.účelu 2017 2018 2019 2020 2021 Od 1.1.2022

Sazba_Kč/m3 3 3 4 4 5 6

ROZPOR s MZE „prvovýroba“ 33


Novela vodního zákona_2016  Limit zpoplatnění Platná právní úprava (§ 88 odst. 2) „(2) Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry povolené k účelu získání tepelné energie, za odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.“.

34





verze do vlády (§ 88b): „Od poplatku za odebrané množství podzemní vody se osvobozuje odebírání podzemní vody provedené poplatníkem na území jedné obce nebo vojenského újezdu, jehož objem nepřekračuje 4 500 m3.“.

ROZPOR s MZE – „zachování stávajícího“ limitu

35


Novela vodního zákona_2016  Rozpočtové určení Platná právní úprava (§ 88 odst. 15) „ Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50 % je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.“

36


Novela vodního zákona_2016  Verze do vlády (§ 88g) o 25 % příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, o 25% příjmem státního rozpočtu a o 50 % příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.



ROZPOR s MZE a SMO ČR 37


Novela vodního zákona_2016 b) Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových i) Poplatek za znečištění Sazby pro výpočet poplatku a hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění viz Sborník

38


Novela vodního zákona_2016 ii) Poplatek z objemu Platná právní úprava (§ 90 odst. 2 a 3) (2) Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových je znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok 100 000 m3. 

Do vlády (§ 89b odst. 2) „Od dílčího poplatku z objemu se osvobozuje vypouštění odpadních vod, jejichž objem nepřekračuje objem 50 000 m3.“.

39


Novela vodního zákona_2016 Platná právní úprava_sazba (§ 90 odst. 3) (3) Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod se vypočte vynásobením objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1 m3.

 Do MPŘ i vlády „(2) Při výpočtu poplatku za objem vypouštěných odpadních vod se použije rozdílná sazba pro čištěné a nečištěné odpadní vody.“

 vývoj přílohy č. 2 část B viz Sborník 40


Novela vodního zákona_2016 § 89d (3) Za čištěné odpadní vody se pro účely poplatku považují vody splňující hodnoty emisních standardů stanovené v nařízení vlády podle § 38 odst. 10; není-li emisní standard stanoven, emisní limity pro vypouštění odpadních vod uvedené v povolení podle § 8 odst. 1 písm. c). (4) V pochybnostech, zda jde o čištěné odpadní vody podle odstavce 3, rozhodne podle správního řádu Česká inspekce životního prostředí. 41


Novela vodního zákona_2016 

Odklad placení poplatku a prominutí části poplatku vypuštěno



Sleva na dílčím poplatku (§ 89d) a posečkání podle DŘ



Rozpočtové určení zachováno (100% SFŽP) + účelovost (výnosu) poplatku (§ 89i)



ROZPOR MZE „obecný nesouhlas se sazbami za vypouštěné znečištění.“

42


Novela vodního zákona_2016 c)

Proces a správa poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a poplatků za odebrané množství podzemní vody

   X X

Přechod správy z ČIŽP na SFŽP Zrušení poplatkových hlášení Procesně pokryto daňovým řádem postup měřících skupin a laboratoří (§ 103a) platba podle § 101 (tomu odpovídá též změna struktury zákon)

43


Novela vodního zákona_2016 II. Změny v § 38 a) Konkretizace definice odpadních vod 

Odst. 1 „…Odpadní vody jsou i průsakové vody vznikající při provozování skládek a odkališť nebo během následné péče o ně, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu..“



Odst. 2 „Odpadní vody zneškodňované na komunální čistírně odpadních vod musí svým složením odpovídat platnému kanalizačnímu řádu.“ 44



b) Explicitní zakotvení způsobů zneškodňování OV 

Odst. 5 „Zneškodňováním odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo akumulace odpadní vody s jejím následným odvozem na čistírnu odpadních vod podle odstavce 8.“ X § 5 odst. 3 „jiné zneškodňování“ …

45


Novela vodního zákona_2016 c) Zneškodňování odpadních vod z jímek 

Odst. 8 „Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je

povinen zajišťovat jejich zneškodňování odvozem na čistírnu odpadních vod. Odvoz může provádět pouze provozovatel čistírny odpadních vod nebo osoba oprávněná podle živnostenského zákona23), která má uzavřenu platnou smlouvu s provozovatelem čistírny odpadních vod na odběr a zneškodnění odpadních vod z bezodtokových jímek. Na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí je vlastník jímky povinen předložit účetní nebo jiné doklady o vývozu odpadních vod za období posledních dvou kalendářních let, ze kterých bude patrno množství vyvezené odpadní vody, datum vývozu, název osoby, jež odpadní vodu odebrala a název čistírny, kde bude odpadní voda zneškodněna. Jiné doklady podle věty třetí může předložit pouze provozovatel čistírny odpadních vod nebo osoba oprávněná podle živnostenského zákona, pokud odvozem na čistírnu odpadních vod zneškodňuje odpadní vody z jímky, kterou má ve vlastnictví.“ 46


Novela vodního zákona_2016 d) Úprava vypouštění odpadních vod do vod podzemních 

Odst. 9 „Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je

zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jednotlivých staveb pro bydlení50), jednotlivých ze staveb nebo souboru staveb pro bydlení50), staveb pro rodinnou rekreaci51) nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby52), vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8) k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu. Maximální povolené množství odpadních vod 3 vypouštěné ze souboru staveb nesmí přesáhnout 15 m /den.“ 47


Novela vodního zákona_2016 e) Odlehčovací komory – komplexní úprava    

§ 8/3 písm. g) (k vypouštění OV z komor není třeba povolení) § 15 odst. 11 (zmocnění na vyhlášku) § 89b/1 písm. f) (osvobození od poplatku – týká se OV z komor splňujících požadavky vyhlášky) přechodné ustanovení čl. II bod 4. (osvobození od poplatku a vazba na vyhlášku, max. 31.12.2022)

ROZPOR s MZE 48


Novela vodního zákona_2016 Projekt „Chytrá obec“  Zadržování vody v krajině  „malé“ ČOV http://www.mzp.cz/cz/news_160301_NPZP_chytre_hospoda reni_voda



Semináře pro obce o chytrém hospodaření s vodou

http://www.mzp.cz/cz/news_160329_seminare_hospodareni _voda  Semináře proběhly v termod 18. do 29. dubna 49


Novela vodního zákona_2016 III a) Přikrmování ryb rostlinnými krmivy 

Do MPŘ návrh na vypuštění § 39 odst. 12 i zmocnění na vyhlášku.



Do vlády: ponechání platného znění zmocnění, zpřesnění § 39 odst. 12 a doplnění chybějících skutkových podstat

50


Novela vodního zákona_2016 III. b) Průzkumné vrty [§ 17 odst. 1 písm. i)]  Souhlas je třeba … „i) ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je následné využití průzkumného díla na stavbu k jímání podzemní vody nebo pro vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod.“

   

Žádá vrtná firma Forma: rozhodnutí Podklady vyhláška č. 432/2001 Sb. NSS 8 As 18/2010 - 113 51







Tvrzení stěžovatelky o konkrétním snížení hladiny spodní vody nemůže být skutečností zakládající důvod pro povolení obnovy řízení ve věci stavby tůně na sousedním pozemku. Nešlo o skutečnost, která objektivně existovala v době vedení správního řízení, ale o následek, ke kterému došlo realizací předmětné stavby.

52


Novela vodního zákona_2016 III. c) Výjimka podle čl. 4.7 RSV  1.   3. 

Dvoufázový postup (Před)posouzení – zhorší/nezhorší stav Obecné stavby: § 104 odst. 9 nebo § 17 odst.5 Vodní díla: § 115 odst. 21 Udělení výjimky § 23a odst. 8



Vyhláška č. 432/2001 Sb. a MP 53


Novela stavebního zákona Základní informace • Do vlády dne 25. ledna 2016 předložilo MMR společně s MŽP •

Účinnost původně plánována od 1.1.2017 (?)

•

Změna dalších 34 zákonů, uplatněno celkem 2142 připomínek (z toho 1602 zásadních)

•

Na LRV dne 24. března 2016 přerušeno k dopracování

• Cílem novely je zjednodušení územních a stavebně právních procesů, včetně integrace procesu EIA •

Koordinované řízení = ÚR, EIA, SP (+ PNV?) v jednom řízení

•

Vede stavební úřad příslušný k povolení stavby v případě souboru staveb příslušný ke stavbě hlavní (soulad s ÚPD posuzuje úřad územního plánovaní nebo krajský úřad)

• Návrh zákona je vládě předkládán s rozpory, zejména •

Možnost povolovat v koordinovaném řízení v rámci souboru staveb jako vedlejší stavby vodní díla vyžadující nakládání s vodami

•

V případě integrace procesu EIA do koordinovaného řízení možnost podání odvolání dotčenou veřejností i v případě, že nebyla účastníkem řízení v prvním stupni

•

Zachování pražských stavebních předpisů



Ohlašované čistírny odpadních vod Základní předpoklady ohlášení ČOV • Úprava ohlášení vodního díla v § 15a vodního zákona •

K provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu, postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu

•

Minimální požadavky, včetně minimální přípustné účinnosti čištění v procentech, jsou uvedeny v nařízeních vlády č. 401/2015 Sb. a č. 57/2016 Sb.

•

K ohlašované ČOV potřeba územní rozhodnutí nebo postačí územní souhlas

• Z ohlašované ČOV lze vypouštět do vod i) povrchových, ii) podzemních, iii) kanalizace • Ohlášení ČOV obsahuje •

Náležitosti podle stavebního zákona,

•

Kategorii výrobku označeného CE,

•

Projektovou dokumentaci zpracovanou oprávněnou osobou,

•

Způsob vypouštění odpadních vod,

•

Vyjádření příslušného správce vodního toku/vyjádření hydrogeologa, stanovisko správce povodí,

•

Provozní řád.



Ohlašované čistírny odpadních vod Proces a důsledky ohlášení • Případné omezení doby trvání ČOV nutné již v územním řízení (VPÚ je DOSS) •

Při umisťování stavby ČOV vzhledem ke stávající studni - platí odstupová vzdálenost?

• Ohlášení úplné a v souladu s požadavky •

Vodoprávní úřad vydá souhlas s provedením ČOV do 30 dnů ode dne podání ohlášení (neexistuje fikce souhlasu)

• Ohlášení není úplné nebo v souladu s požadavky •

Vodoprávní úřad rozhodne usnesením o provedení stavebního řízení

•

Usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat

•

Stavební řízení je zahájeno dnem podání ohlášení; podané ohlášení se považuje za žádost o SP

• Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla souhlasí, má se za povolené i vypouštění odpadních vod •

Vlastník ohlášené ČOV je povinen provádět jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené MŽP technické revize a výsledky těchto revizí předávat do 31. prosince VPÚ.

•

Vlastník vodního díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od provedení revize.



NOVÁ PROVÁDĚCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA DOPADAJÍCÍ NA OHLAŠOVANÉ ČOV

57


Nová nařízení vlády  Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech  Účinnost: 1. ledna 2016  Nařízení vlády č. 57/2016 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních  Účinnost: 1. března 2016 

Přechodná ustanovení…vztah staré a nové právní úpravy 58


Nová nařízení vlády 

Nejedná se o procesní ustanovení … „ Nabytím účinnosti zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, (dnem 1.6.2000) a zřízením Úřadu pro ochranu osobních údajů (§ 2) došlo ke změně kompetencí, neboť oblast ochrany osobních údajů byla svěřena primárně do působnosti zmíněného Úřadu. Citovaný zákon se výslovně nevyjádřil k otázce postupu soudů v řízeních zahájených podle derogovaného zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, a ke dni jeho derogace neskončených … Pokud za této situace krajský soud dospěl k závěru, že není dána jeho kompetence ve věci ochrany osobních údajů, a z tohoto důvodu řízení zastavil, nelze z ústavněprávního hlediska v jeho postupu shledat pochybení. To proto, že podle ustanovení § 154 občanského soudního řádu pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení; v době rozhodování krajského soudu v souzené věci již nabyl účinnosti zákon č. 101/2000 Sb., který přiznával kompetenci rozhodovat o ochraně osobních údajů Úřadu pro ochranu osobních údajů. Krajský soud tedy neporušil právo stěžovatele na soudní ochranu, jestliže se řídil základním principem právního státu, podle něhož státní orgán může činit pouze to, co mu zákon výslovně dovoluje (srov. čl. 2 odst. 592 Listiny základních práv a svobod).“ IV. ÚS 143/02 Aktuální legislativa v oblasti vypouštění odpadních vod

Nová nařízení vlády  Po nabytí nové (hmotně)právní úpravy by se měla aplikovat úprava nová – vč. nových emisních standardů/účinností … X § 4 NV 57/2016



Přerušení řízení s lhůtou pro doplnění žádosti [§ 64 odst. 1 písm. a) SŘ]

. 60


Nařízení vlády č. 57/2016 Sb._ohlašované ČOV  Vypouštění odpadních vod do vod podzemních  § 15a odst. 4 VZ „Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla souhlasí, má se za povolené i nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. c); ustanovení § 9 odst. 2 se v takovém případě nepoužije. … “.    

§ 1 (2) NV § 3 (6) NV Přechodné ustanovení (§ 4) NV Příloha č. 2 NV

61


Nařízení vlády č. 57/2016 Sb._ohlašované ČOV 







§ 1/2 Klasifikace výrobku označovaného CE, který je podstatnou součástí vodních děl ohlášených podle § 15a zákona, je uvedena v příloze č. 2 k tomuto nařízení. § 3/6 Pokud je k čištění odpadních vod použito zařízení pro čištění odpadních vod ohlašované podle § 15a vodního zákona, musí spadat pod klasifikaci výrobku označeného CE stanovenou v příloze č. 2 k tomuto nařízení. § 4 Klasifikace výrobku označovaného CE podle § 3 odst. 6 pro ukazatel Ncelk musí být splněna nejpozději do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. (1.9.2017) Příloha č. 2 … 62


Nařízení vlády č. 57/2016 Sb._ohlašované ČOV Příloha č. 2_znění podle NV 416/2010 Kategorie výrobku (DČOV) CHSKCr BSK5 N-NH4+ NL Pcelk 90 95 80 95 80

Příloha č. 2_NV 57/2016 Klasifikace CHSKCr BSK5 N-NH4+ výrobku 90 95 -

NL Ncelk 50

Pcelk 40

U Ncelk pozor na přechodné ustanovení! (příklad ohlášení před účinností nařízení … ) A co mikrobiologie? 63


Nařízení vlády č. 57/2016 Sb._ohlašované ČOV § 3/3 a 4 NV (3) Pokud z vyjádření osoby s odbornou způsobilostí vyplyne, že vzhledem ke zjištěným hydrogeologickým charakteristikám a množství vypouštěných odpadních vod hrozí kontaminace podzemních vod mikrobiologickým znečištěním, stanoví vodoprávní úřad vedle přípustných hodnot znečištění podle odstavce 1 nebo 2 také přípustné hodnoty znečištění mikrobiologických ukazatelů podle tabulky č. 1 C přílohy č. 1 k tomuto nařízení. (4) V případě stanovení přípustných hodnot znečištění mikrobiologických ukazatelů podle odstavce 3 je mikrobiologické znečištění odstraňováno pomocí technického zařízení, které je součástí čistírny odpadních vod a jehož technologie umožní dosažení hodnot mikrobiologických ukazatelů stanovených vodoprávním úřadem a současně nebude mít negativní vliv na chemické složení odpadních vod. Obdoba § 3/5 (5) Při povolování vypouštění odpadních vod v územích se zvláštní ochranou podle § 30 nebo 33 zákona stanoví vodoprávní úřad přípustné hodnoty znečištění přísnější nebo pro více ukazatelů podle 64 charakteru a požadavků na ochranu těchto území. Jak podle 416? Aktuální legislativa v oblasti vypouštění odpadních vod

Nařízení vlády č. 401/2015 Sb._ohlašované ČOV  Vypouštění odpadních vod do vod povrchových  § 15a odst. 4 VZ „Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla souhlasí, má se za povolené i nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. c); ustanovení § 9 odst. 2 se v takovém případě nepoužije..“  § 14 odst. 3 NV „Minimální požadavky na kategorii výrobku označovaného CE, který je podstatnou součástí vodních děl ohlášených podle § 15a vodního zákona, včetně minimální přípustné účinnosti čištění v procentech jsou uvedeny v tabulce 1c přílohy č. 1 k tomuto nařízení.“  Bez přechodného ustanovení  Tabulka 1c přílohy č. 1 NV 65


Nařízení vlády č. 401/2015 Sb._ohlašované ČOV Tabulka 1c_NV 61/2003 --------------------------- --------------------------------Třída DČOV CHSKCr BSK5 NL N-NH4+ Pcelk --------------------------- --------------------------------I 70 80 90 II 75 85 90 75 III 75 85 95 80 80 --------------------------- --------------------------------Tabulka 1c_NV 401/2015 ----------------------------------------------------------------------------------Kategorie CHSKCr BSK5 NL N-NH4+ Ncelk Pcelk -----------------------------------------------------------------------------I 70 80 II 75 85 75 III 75 85 80 50 80 ----------------------------------------------------------------------------------66


Nařízení vlády č. 401/2015 Sb._ohlašované ČOV Kategorie I - DČOV určené pro obvyklé vypouštění do vod povrchových. S DČOV kategorie I se uvažuje jako s obvyklým řešením pro většinu lokalit, ve kterých se využití DČOV předpokládá, a to zejména tam, kde se prokáže, že použitím zařízení této kategorie nebudou překročeny normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení. Příslušným certifikátem dle ČSN EN 12566-3 je doložena požadovaná úroveň odstranění uhlíkatého znečištění. Kategorie II - DČOV, u nichž je vyšší účinnost odstranění uhlíkatého znečištění a stabilní nitrifikace nutná vzhledem ke zvýšené ochraně povrchových vod, zejména tam, kde zvýšený obsah amoniaku může působit toxicky na vodní ekosystémy a tam, kde malá vodnost toku nezaručuje dosažení norem environmentální kvality a požadavků na užívání vod uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení. DČOV musí garantovat při navrhovaném zatížení dostatečné aerobní stáří kalu tj. větší objem aktivace ve srovnání s kategorií I nebo jiný konstrukční prvek zaručující zvýšení koncentrace vhodných mikroorganismů v systému např. nosič biomasy apod. Kategorie III - DČOV, u nichž je vyšší účinnost nitrifikace, částečné odstraňování dusíku denitrifikací a odstranění fosforu nutné z důvodu vypouštění do vod povrchových s přísnějšími požadavky z důvodu užívání vod pro vodárenské účely apod. Jedná se nejčastěji o DČOV kategorie II, doplněné např. membránovou filtrací nebo jiným dalším stupněm čištění - chemickým srážením, filtrací (pískový filtr, zemní filtr), sorpcí apod. Tyto DČOV musí být vybaveny odděleným prostorem pro akumulaci kalu.

67


Nařízení vlády ohlašované ČOV 

Platí nadále MP k vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle NV 416/2010 a do vod povrchových podle NV 61/2003?



http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vypusteni_o dpadnich_vod_pokyn/$FILE/OOV-MP416_20111201.pdf



http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/odpadni_vo dy_znecisteni/$FILE/OOV-met_pokyn_%20NV_%206120120326.pdf

68


Nařízení vlády ohlašované ČOV

Je možná změnit ohlášenou ČOV na ČOV „povolenou“?

69


Povolované čistírny odpadních vod Předpoklady povolení a provozu ČOV • ČOV je vodním dílem •

Je domovní čistírna odpadních vod s akumulační jímkou vodním dílem?

• ÚPD → územní rozhodnutí → stavební povolení •

Je s.p. účastníkem řízení o vydání povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních?

• Společné stavební řízení a řízení o povolení nakládání s vodami vede vodoprávní úřad (princip dvojí prevence) (§ 9 odst. 5 a § 15 odst. 1 VZ) • Stavba ČOV není součástí kanalizace jako inženýrské sítě a je proto třeba pro její zřízení na cizím pozemku získat právo stavby k pozemku • ČOV pro veřejnou potřebu = kanalizace pro veřejnou potřebu

• Zrušení ČOV • Povinnost pečovat o ČOV •

Vlastník čistírny odpadních vod (vodního díla) je povinen pečovat o její řádný stav. Této povinnosti […] a sankční odpovědnosti z porušení této povinnosti plynoucí […] se nemůže zprostit poukazem na to, že čistírna je provozována v místě staré ekologické zátěže a na jejím vzniku nemá současný vlastník žádnou vinu [NSS 1 As 7/2003-55].



NOVÁ PROVÁDĚCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA DOPADAJÍCÍ NA POVOLOVANÉ ČOV

71


Nařízení vlády č. 57/2016 Sb._povolované ČOV § 1 odst. 1 „Ukazatele přípustného znečištění odpadních vod vypouštěných do vod podzemních a nejvýše přípustné hodnoty těchto ukazatelů (dále jen „emisní standardy“) jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.“ § 2 Náležitosti povolení k vypouštění OV do vod podzemních § 3 Stanovení přípustných hodnot znečištění Příloha č. 1

72


Nařízení vlády č. 57/2016 Sb._povolované ČOV  



  



Stručné shrnutí hlavních změn ve vztahu k povolovaným ČOV: V § 2 odst. 2 zakotvena vedle způsobu měření míry znečištění odběrem vzorku směsného možnost provedení odběru vzorku prostého, je-li zařízení vybaveno akumulačním prostorem umožňujícím hydraulickou dobu zdržení alespoň 2 hodiny. Maximální hodnoty ukazatele mikrobiologického znečištění budou použity jen v odůvodněných případech; vyplyne-li nutnost stanovení hodnot z hydrogeologického posudku (§ 3 odst. 3 a 4) Zákaz zřeďování odpadních vod vodami srážkovými (§ 3 odst. 7) Tabulka 1 A přílohy č. 1 – Pro ukazatel Pcelk v mg/l bylo vyhověno Usnesení vlády č. 72 a tento ukazatel byl vypuštěn. Tabulka 1 A pro větší čistící zařízení (10-50, >50) a 1 B přílohy č. 1 – Ukazatel N-NH4+ byl oproti platnému stavu nahrazen ukazatelem Ncelk, který lépe vyjadřuje požadovanou kvalitu vyčištěných odpadních vod ve vztahu k možnému znečištění vod podzemních, tím dojde ke snížení rizika kontaminace podzemních vod dusičnany. Příloha č. 1. viz Sborník 73


Nařízení vlády č. 57/2016 Sb._povolované ČOV

§ 2(2) Minimální četnost měření míry znečištění odpadních vod podle odstavce 1 písm. f) je dvakrát ročně s typem vzorku A, kterým se rozumí dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut. Pokud je čistící zařízení vybaveno akumulačním prostorem pro vyčištěnou odpadní vodu umožňující hydraulickou dobu zdržení alespoň 2 hodiny, je možné použít typ vzorku prostý jednorázově odebraný z akumulačního prostoru.

74


Nařízení vlády č. 57/2016 Sb._povolované ČOV § 3 Stanovení přípustných hodnot znečištění (3) Pokud z vyjádření osoby s odbornou způsobilostí2) vyplyne, že vzhledem ke zjištěným hydrogeologickým charakteristikám a množství vypouštěných odpadních vod hrozí kontaminace podzemních vod mikrobiologickým znečištěním, stanoví vodoprávní úřad vedle přípustných hodnot znečištění podle odstavce 1 nebo 2 také přípustné hodnoty znečištění mikrobiologických ukazatelů podle tabulky č. 1 C přílohy č. 1 k tomuto nařízení. (4)

V případě stanovení přípustných hodnot znečištění mikrobiologických ukazatelů podle odstavce 3 je mikrobiologické znečištění odstraňováno pomocí technického zařízení, které je součástí čistírny odpadních vod a jehož technologie umožní dosažení hodnot mikrobiologických ukazatelů stanovených vodoprávním úřadem a současně nebude mít negativní vliv na chemické složení odpadních vod. 75


Nařízení vlády č. 57/2016 Sb._povolované ČOV

§ 3(7) Přípustné hodnoty znečištění se nepovažují za dodržené v případě, že k jejich dosažení bylo využito zřeďování odpadních vod, například vodami srážkovými.

76


Nařízení vlády č. 57/2016 Sb._povolované ČOV  Septiky s dalším stupněm čištění (zemní filtr) – je možno povolit tuto stavbu s vypouštěním odpadních vod do vod podzemních, např. u rekreačních objektů, kde normální ČOV není vhodná nebo v blízkosti není vodní tok?  Splňují povolované ČOV standardně hodnoty Ncelk, který byl nově doplněn – místo amoniakálního dusíku - do přílohy č. 1 NV? (pro ohlašování přechodné ustanovení)  U mikrobiologie (příloha č. 1 tab. 1C) došlo oproti NV 416 ke zpřísnění, rozumím tomu správně?

77


Nařízení vlády č. 401/2015 Sb._povolované ČOV       



Hlavní změny – ZPŘESNĚNÍ- ve vztahu k povolovaným ČOV: § 2 vymezení pojmů Úprava definice průmyslových odpadních vod a městských odpadních vod Související nové definice: „splašky“, „průmyslová ČOV“, „komunální ČOV“ § 3 odst. 2 – formální úpravy Lhůta pro povolení podle § 38/12 VZ má být stanovena podle VZ § 4 a 14 – vypouštění z vybraných výrob a vypouštění důlních vod, průsakových vod ze starých ekologických zátěží, odkališť a skládek odpadů a odpadních vod z jednotlivých rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci a jiných staveb obdobné velikosti NV se vztahuje „přiměřeně“ také na vypouštění průsakových vod ze starých ekologických zátěží, odkališť a skládek odpadů (§ 14)

78


Nařízení vlády č. 401/2015 Sb._povolované ČOV     

   

§ 5 až 8 – stanovení emisních limitů Zpřesnění požadavku na stanovení emisních limitů pro vypouštění městských odpadních vod z aglomerací nad 2000 EO Důraz na stanovení požadavků – technologie, emisní limity - při likvidaci průmyslových OV na komunální ČOV (§ 7/1 a 2) § 9 a 10 – dodržení emisních limitů Emisní standardy uvedené v tomto nařízení a emisní limity stanovené na základě tohoto nařízení zohledňují nejistotu metody analýzy a odběru vzorku, výsledek rozboru se tedy přímo porovnává s limitní hodnotou pro daný ukazatel. § 11 až 13 - měření objemu vypouštěných odpadních vod a míry jejich znečištění Zpřesnění požadavků na měření objemu vypouštěných OV (§ 13/2 a 3) Příloha č. 6 – doplnění nových prioritních látek Transpozice s.2013/39/EU, kterou se mění s. 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky. 79


Nařízení vlády č. 401/2015 Sb._povolované ČOV 

Příloha č. 7 - Nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínky jejich použití

   

Zachováno znění podle NV 61/2003 Sb. Usnesení vlády ze dne 14.12.2015 čj. 1237/15 „Vypuštění nebo významné zpřísnění hodnot“ Příloha č. 7 se týká pouze vypouštění městských odpadních vod (§ 5 odst. 3 NV) U průmyslových OV provázanost stanovení EL s nejlepšími dostupnými technikami podle rozhodnutí o závěrech o nejlepších dostupných technikách viz § 7 odst. 3 NV Po VPŘ





80


Nařízení vlády č. 401/2015 Sb._povolované ČOV  Jak postupovat v případě, že je ve stávajícím rozhodnutí stanovena podmínka, že vypouštěné odpadní vody musí splňovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb.?  Možnost čištění odpadních vod v ČOV s tzv. vertikálními filtry doplněnými o další stupeň čištění (např. biologický rybník) a dále vypouštění do vodního toku. Je tato varianta vhodná i pro menší sídla – osady cca 100 EO? Jak povolovat vypouštění z takové ČOV? Jaké jsou zkušenosti s funkčností takové ČOV?

 Měnily se v příloze č. 1 v některých ukazatelích emisní standardy? 81


DALŠÍ NOVELY PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

82


Novely přijaté v roce 2015 

Vyhláška č. 264/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 5/2015 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod



reaguje na odůvodněné stanovisko 2013/2095, které vydala dne 28. května 2015 Evropská komise vůči České republice ve věci nesprávné transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 18. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu. Zakotvení důvodu pro aplikaci přísnějších prahových hodnot při zjišťování a hodnocení stavu vod. sloučení a úpravu tabulek č. 1 a 2 do jedné tabulky č. 1 v příloze č. 5 s definováním nových prahových hodnot u vybraných ukazatelů chemického stavu.

 

83





 



Vyhláška 313/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod Transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky. Zrušení § 3 vyhlášky (Hodnocení jakosti vod) za účelem uvedení textu vyhlášky do souladu se zmocněním podle § 21 odst. 3 zákona. Doplnění prioritních látek podle požadavků čl. 2 odst. 2 bodu 6 směrnice 2013/39/EU pro hodnocení dlouhodobých trendů koncentrací prioritních látek (§ 11 odst. 4 návrhu). Zrušení přílohy č. 12, 13 a 14 vyhlášky s ohledem na platnost certifikovaných metodických postupů pro hodnocení stavu povrchových vod. 84



Vyhláška č. 312/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění vyhlášky č. 49/2014 Sb.



transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/ES ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky. Doplnění ukazatele „tetrachlormethan“ z důvodu zajištění úplnosti transpozice směrnice 105/2008/ES. V § 12 doplnění požadavků na dosažení dobrého chemického stavu pro látky, u kterých došlo ke zpřísnění norem environmentální kvality (NEK jsou uvedeny v příloze č. 3 NV 401/2015). Popis opatření, jejichž cílem je zajistit, aby se koncentrace vybraných prioritních látek uvedených v NV 401/2015 v sedimentu nebo příslušné biotě výrazně nezvyšovaly (příloha č. 1 část 7.).

 



85


Novela přijatá v roce 2016 ! 

Vyhláška č. 154/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 98/2011 Sb.



Transpozice směrnice Komise 2014/101/EU ze dne 30. října 2014 o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnosti Společenství v oblasti vodní politiky Transpoziční termín je stanoven na 20. května 2016 = účinnost vyhlášky Doplnění norem pro monitorování kvalitativních ukazatelů pro klasifikaci ekologického stavu útvarů povrchových vod a ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod do přílohy č. 12





86


NOVELY PŘIPRAVOVANÉ V ROCE 2016

87


Novely připravované v roce 2016 

NOVÁ povodňová vyhláška



Oproti platné právní úpravě obsažené ve vyhlášce č. 236/2002 Sb., která má být zrušena, se provádí následující změny: povodňové scénáře pro průtok Q500, sjednocení postupu stanovení záplavového území a AZZÚ, náležitosti opatření obecné povahy, kterým se záplavové území a jeho AZZÚ stanovuje, aj.

  



Navrhovaná účinnost 1. 6. 2016 88


Novely připravované v roce 2016 Okruhy zásadních připomínek z MPŘ 1. Vymezení ZÚ za mobilními zábranami (§ 5 odst. 4) 2. Vynětí izolovaných ostrovů ploch středního a vysokého ohrožení z AZZÚ (§ 6 odst. 3) 3. Problém s vazbou stanovení AZZÚ na „střední ohrožení“ (§ 6 odst. 2 písm. e) – obecně problém „mapy“! 4. Má vyhláška vliv na „stará“ vymezení ZÚ/AZZÚ? Musí být v nějakém časovém horizontu změněna? + Otázka zpracovaných návrhů … 5. Požadavek, aby vyhláška obsahovala i rozsah návrhu pro stanovení omezujících podmínek mimo aktivní zónu záplavového území … (novelizovaný § 67 odst. 3 VZ)  Nad rámec vyhlášky – problém přechodu řízení ochrany před povodněmi z povodňových org. na orgány krizové … 89


Novely připravované v roce 2016 

Novely vyhlášek č. 5/2011 Sb. a vyhlášky č. 24/2011 Sb.



Transpozice směrnice Komise 2014/80/EU ze dne 20. června 2014 , kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu. Navrhovaná účinnost červenec 2016



90


Děkujeme za pozornost!

Mgr. Veronika Vytejčková Tel: +420 267 122 304 E-mail: [email protected] © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář

JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D. Tel: +420 246 042 812 E-mail: [email protected]

Mobilní aplikace Deloitte CZ

Zpravodaje l Studie l Semináře l Novinky l Videa

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 225 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. Společnost Deloitte ve střední Evropě je regionální organizací subjektů sdružených ve společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, která je členskou firmou sdružení Deloitte Touche Tohmatsu Limited ve střední Evropě. Odborné služby poskytují dceřiné a přidružené podniky společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, které jsou samostatnými a nezávislými právními subjekty. Dceřiné a přidružené podniky společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited patří ve středoevropském regionu k předním firmám poskytujícím služby prostřednictvím více než 5 000 zaměstnanců ze 41 pracovišť v 17 zemích.


Aktuální legislativa v oblasti vypouštění odpadních vod

Recommend Documents