Aktualizovaná státní energetická koncepce a její dopady na ovzduší

Aktualizovaná státní energetická koncepce a její dopady na ovzduší Ochrana ovzduší ve státní správě IX, 23. října 2014

AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE ČESKÉ REPUBLIKY

Ing. Tomáš Smejkal Oddělení strategie Ministerstvo průmyslu a obchodu

1

Dlouhá cesta ASEK Červen 2012: dokončení pětileté práce první a druhé „Pačesovy komise“ Dvouměsíční připomínkové řízení v Radě vlády a mezirezortním řízení 8. listopadu 2012 schválila základní koncepční záměry dokumentu => postoupení do procesu SEA (usnesení č. 803) V rámci procesu SEA vypořádáno přes tisíc připomínek – proběhlo veřejné projednávání a mezistátní projednávání 30. října 2013 přijala vláda informaci o průběhu procesu SEA na SEK a uložila materiál předložit vládě s doprovodnými dokumenty Dopracovány analytické materiály Ekonomická analýza návrhu ASEK a Možné scénáře vývoje české energetiky 1. července. 2014 vydáno kladné stanovisko SEA Aktuálně probíhá již třetí mezirezortní připomínkové řízení



2

Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost • •

Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám

Konkurenceschopnost

Bezpečnost

Udržitelnost

• Konkurenceschopné ceny pro průmysl • Sociální přijatelnost nákladů na energie pro domácnosti

Konkurenceschopnost

Udržitelnost • • • •

Zátěž pro životní prostředí Udržitelnost dodávek primárních zdrojů Financování energetického systému Lidské zdroje



3

Historické a prognózované emise dle ASEK Historické a prognózované emise CO2 ze spalovacích procesů (sektorový přístup IEA) 200 180 160

mil. tun CO2

140 120 100 80 60 40 20

Výroba elektřiny a tepla Vlastní spotřeba energetického sektoru Doprava Prognóza ASEK



2039

2037

2035

2033

2031

2029

2027

2025

2023

2021

2019

2017

2015

2013

2011

2009

2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1981

1979

1977

1975

1973

1971

0

Výroba elektřiny a tepla (závodní výrobci) Průmysl Ostatní sektory

4

Příležitost a ohrožení České energetiky Těžba černého uhlí

50

10

45

9

40

8

35

7

Těžba ČU [mil.tun]

Těžba HU [mil. tun]

Těžba hnědého uhlí - Zachování ÚEL

30 25 20 15

6 5 4 3

10

2

5

1

0

0

Libouš

Bílina do limitů

ČSA do limitů

Vršany

Jiří+Družba

Dovoz



UVPK

ESP/PCI

Černé uhlí energetické

5

Příležitost a ohrožení České energetiky Histogram četnosti podle roku výroby/rekonstrukce spalovacích kotlů 2010 2008 2006 2004 2002 2000 1998 1996 1994 1992 1990 1988 1986 1984 1982 1980 1978 1976 1974 1972 1970 1968 1966 1964 1962 1960 1958 1956 1954 1952 1950 1948 1946 1944 1942

Histogram četnosti podle roku výroby/rekonstrukce turbogenerátorů

2010 2008 2006 2004 2002 2000 1998 1996 1994 1992 1990 1988 1986 1984 1982 1980 1978 1976 1974 1972 1970 1968 1966 1964 1962 1960 1958 1956 1954 1952 1950 1948 1946 1944 1942 1940 1938 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14

Počet kotlů vyrobených/zrekonstruhovaných v daném roce

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Počet TG vyrobených/zrekonstruhovaných v daném roce

Celkem TG =182

Celkem kotlů =213 AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE ČESKÉ REPUBLIKY

0


6

13

Primární energetické zdroje ČR v % (předběžné 2012, IEA) -3%

Primární energetické zdroje ČR v % (rok 2040) -1% 8%

10%

0%

17%

8%

28% 28%

7%

22%

1% 15%

19%

17%

15% 1% Černé uhlí Zemní plyn Průmyslové a komunální odpady Jádro Teplo

Hnědé uhlí Ropa Obnovitelné zdroje energie Elektřina

Hrubá výroba elektřiny v % (předběžné 2012, IEA) 3%

Černé uhlí Zemní plyn Průmyslové a komunální odpady Jádro

Hnědé uhlí Ropa Obnovitelné zdroje energie Elektřina

Struktura hrubé výroby elektřiny v % (rok 2040) 2% 2%

6%

15% 35%

9% 49%

46%

23%

9% 1% Černé uhlí

Hnědé uhlí

Černé uhlí

Hnědé uhlí

Zemní plyn

Obnovitelné zdroje energie

Zemní plyn

Obnovitelné zdroje energie

Jádro

Ostaní

Jádro

Ostatní



7

Cílové koridory pro rok 2040 Primární energetické zdroje Jaderné palivo Tuhá fosilní paliva Plynná paliva Kapalná paliva Obnovitelné a druhotné zdroje

25 - 33 % 11 - 17 % 18 - 25 % 14 - 17 % 17 - 22 %

Hrubá výroba elektřiny Jaderné palivo Obnovitelné a druhotné zdroje Zemní plyn Černé a hnědé uhlí



46 - 58 % 18 - 25 % 5 - 15 % 11 - 21 %

8

10%

-3% 0%

-1%

17%

1%

8%

28%

Primární energetické zdroje

28%

7%

8%

22%

Vývoj emisí CO2 ze spalovacích procesů - referenční rok 1990 120%

19%

15%

15% Index roku 1990 (1990 = 100 %)

17%

Současnost

1% 80%

78% 72%

67% 57%

60%

45% 40% 20%

4,7%

0%

7,2%

6,6%

Budoucnost (rok 2040)

1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022 2024 2026 2028 2030 2032 2034 2036 2038 2040

5,7%

100%

11,8% 5,6%

19,6% 28,7%

Struktura emisí CO2 podle druhu paliva

20,0%

14,1% 46,9% 29,3% AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE ČESKÉ REPUBLIKY


9

Předpokládaný vývoj emisí CO2 na KWh 600

500

gram CO2 na KWh

400

300

200

100

0



10

Cíle a priority ASEK Postupný přechod ze zdrojového mixu orientovaného zejména na uhlí na diverzifikované portfolio zdrojů s vyšším podílem jaderné energetiky ve výrobě elektřiny. Zachování plné soběstačnosti ve spotřebě elektřiny, ale orientace pouze na mírně přebytkovou bilanci. Rozvoj konkurenceschopných OZE s účinnou podporou státu v oblasti přístupu k síti, povolovacích procesů, podpory technologického vývoje a pilotních projektů a současně veřejné přijatelnosti rozvoje OZE. (podporu zajišťovat pomocí výnosu z povolenek a ekologických daní – double dividend). Rozvoj zdrojů na zemní plyn především ve zdrojích o menších výkonech a v mikrokogeneraci – možná náhrada výtopen.



12

Cíle a priority ASEK Udržení maximálního možného konkurenceschopného rozsahu SZT, ale s maximálním důrazem na vysoce účinnou kombinovanou výrobu a využitím alternativních paliv k uhlí (odpady, teplo z JE atd.) – progresivní penalizace kondenzační výroby. Zajistit postupný přechod od nevyhovujících zdrojů na tuhá paliva nižších emisních tříd (dle ČSN 303-5) na účinnější nízko-emisní zdroje emisních tříd vyšších. Zajistit postupný přechod ke kogenerační výrobě kombinované s efektivním užitím tepelných čerpadel u všech výtopen. Podporovat využívání zemního plynu, biomasy a tepelných čerpadel pro náhradu vytápění na pevná paliva v domácnostech. Snížení závislosti na dovozu ropy a snižování emisí uhlíku v dopravě do roku 2050 až o 60 % pomocí vyšší účinnosti a alternativních paliv.



13

Snižování emisí pomocí účinnosti Primární energetické zdroje versus hrubá konečná spotřeba 2 000 1 800 1 600 1 400

PJ

1 200 1 000 800 600 400

200 0

2010

2015

2020 Primární energetické zdroje

2025

2030

2035

2040

Hrubá konečná spotřeba

Cíl: Zachovat úroveň KS při nižších PEZ  zachovat stávající PEZ při vyšší KS AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE ČESKÉ REPUBLIKY


14

Energetická účinnost Zvyšování energetické účinnosti a úspory energie jsou společným jmenovatelem všech tří pilířů energetické politiky ČR, tedy bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Jednou z pěti strategických priorit ASEK. Je důležitým nástrojem ke zlepšení ŽP a kvality ovzduší. Cílem je pokrytí dodatečného ekonomického růstu energetickými úspory – rozevřít „nůžky“ mezi ekonomickým růstem a spotřebou energií a nepřímo tedy zmírnit dopady ekonomického růstu na kvalitu ovzduší. ASEK formuluje konkrétní cíle pro dosažení energetických úspor v sektoru přeměny energie, její distribuci a konečné spotřebě v sektorech průmyslu a domácností.



15

Modelování konečné spotřeby Konečná spotřeba - base line scénář

Konečná spotřeba - referenční scénář

1 500 000

1 250 000

Obyvatelstvo

1 000 000

TJ

Obyvatelstvo 750 000

Doprava Doprava

500 000 Strojírenství Sklo a keramika 250 000

Obchod a služby

Obchod a služby



2040

2038

2036

2034

2032

2030

2028

2026

2024

2022

2020

2018

2016

2014

2012

2010

2040

2038

2036

2034

2032

2030

2028

2026

2024

2022

2020

2018

2016

2014

2012

2010

0

16

Děkuji Vám za pozornost



17

Aktualizovaná státní energetická koncepce a její dopady na ovzduší

Recommend Documents