Aktivní politika zaměstnanosti, úspěšnost zaměstnávání osob po výkonu trestu odnětí svobody

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Katedra hospodářské a sociální politiky Obor: národní hospodářství

Aktivní politika zaměstnanosti, úspěšnost zaměstnávání osob po výkonu trestu odnětí svobody bakalářská práce

Autor: Marek Mejzlík Vedoucí práce: Ing. Zdenka Vostrovská CSc. Rok: 2012

Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury Marek Mejzlík V Praze, dne 23.5.2012

2

Rád bych poděkoval vedoucí práce paní Ing. Zdeňce Vostrovské, CSc. za vedení této bakalářské práce a její věcné poznámky. Taky chci poděkovat panu JUDr. Miroslavu Běleckému a panu Petru Novákovi za odborné konzultace v oblasti zaměstnávání osob po výkonu trestu. V neposlední řadě chci poděkovat rodině za jejich nezměrnou trpělivost.

3

Abstrakt Práce se snaží analyzovat úspěšnost zapojení osob po výkonu trestu do pracovního procesu v letech 2008- 2012 a to na základě dat Vězeňské služby ČR, projektů Šance, Pomůžeme ti pracovat a Nová šance. K reintegraci této rizikové skupiny by měli sloužit prvky aktivní politiky zaměstnanosti, která má za cíl zvyšovat zaměstnanost. Hypotézou pro tuto práci je tvrzení, že finanční prostředky vynakládané v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (z evropských sociálních fondů, státního rozpočtu a municipalit) na podporu reintegrace osob po výkonu trestu jsou efektivně vynakládány v porovnání s možností, že by stát použil stejné prostředky formou pasivní politiky zaměstnanosti. Na základě analýzy získaných dat jsem vyvrátil tuto hypotézu, protože vynakládané prostředky jsou vyšší na opatření aktivní politiky zaměstnanosti než veřejné prostředky vynaložené v rámci pasivní politiky zaměstnanosti. Doporučení vycházející z práce jsou: větší individualizace a kontrola projektů řešících tuto problematiku. Klíčová slova: osoba po výkonu trestu, nezaměstnaný, vzdělání, zaměstnání

Abstract This paper aims to analyze success rate of integration of person returning to the labour market after thein previous imprisonment between years 2008-2012. This paper uses data of the prison service of the Czech Republic, projects Šance, Pomůžeme ti pracovat and Nová šance. Active employment policy whose aim is to increase employment shall serve for integration this risk-group. According to hypothesis of this paper financial funds spent within activeemployment policy (from European social funds, national budget and municipalities) for support of the integration of person after imprisonement are spent effectively are spent effectively comparing to, that state would apply the same funds through the Pasove employment policy. Based on the data analysis, I have collected, I falsify this hypothesis because of the money spent on aktive employment policy measures are higher than public funds spent in case of passive employment policy. Recommendations arising from this paper are: higher individualization and control of projects, dealing with this problems. Key words: person after imprisonment, unemployed person, education, labor

4

JEL Classification: I19,J08, J24, J71 5

Obsah Úvod........................................................................................................................................ 9 1.

Státní politika zaměstnanosti ......................................................................................... 11

1.1.

Aktivní politika zaměstnanosti .................................................................................. 12

1.2.

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ..................................................................... 13

1.2.1.

Rekvalifikace .......................................................................................................... 14

1.2.2.

Veřejně prospěšné práce......................................................................................... 14

1.2.3.

Společensky účelná pracovní místa........................................................................ 14

1.2.4.

Příspěvek na zapracování ....................................................................................... 15

1.2.5.

Veřejná služba ........................................................................................................ 15 Pasivní politika zaměstnanosti ................................................................................... 15

1.3. 1.3.1.

Dávky v hmotné nouzi ........................................................................................... 16

1.3.2.

Životní minimum.................................................................................................... 16

1.3.3.

Existenční minimum .............................................................................................. 17

1.3.4.

Podpora v nezaměstnanosti .................................................................................... 17 Rizikové skupiny na trhu práce.................................................................................. 18

1.4. 1.4.1.

Absolventi škol....................................................................................................... 19

1.4.2.

Mladiství uchazeči o zaměstnání............................................................................ 19

1.4.3.

Nekvalifikovaní uchazeči ....................................................................................... 19

1.4.4.

Uchazeči pečující o děti do věku 15 let nebo těžce zdravotně postiženého ........... 19

1.4.5.

Ženy po návratu z mateřské dovolené .................................................................... 20

1.4.6.

Státní opatření vztahující se k nezaměstnanosti rizikových skupin ....................... 20

2.

Statistická data o osobách ve výkonu trestu odnětí svobody ........................................ 22

2.1.

Vývoj počtu vězňů v České Republice ...................................................................... 22

2.1.

Délka výkonu trestu ................................................................................................... 23

2.2.

Recidiva vězňů ........................................................................................................... 24

2.3.

Vzdělanostní struktura vězňů..................................................................................... 25 6

2.4.

Zaměstnávání ve věznicích ........................................................................................ 26

2.5.

Rozúčtování odměny ................................................................................................. 28

2.6.

Politika státu pro zvýšení zaměstnanosti odsouzených ............................................. 29

2.7.

Resocializační program .............................................................................................. 30

2.8.

Vyhodnocení resocializačních programů ................................................................... 31

2.9.

Resocializační programy ve vybraných věznicích ..................................................... 31

2.10.

Vzdělávání odsouzených ........................................................................................ 32

2.11.

Opuštění věznice .................................................................................................... 34

2.12.

Sociální kurátor ...................................................................................................... 35

2.13.

Probační a mediační služba ČR .............................................................................. 35

2.14.

Výkon dohledu probační a mediační služby České republiky ............................... 36

2.15.

Srovnání vězněných s vybranými zeměmi ............................................................. 37

3.

Analýza projektů vedoucích ke zvýšení zaměstnanosti osob po VTOS ....................... 38

3.1.

Sběr dat ...................................................................................................................... 38

3.2.

Projekt Šance ............................................................................................................. 39

3.3.

Projekt Pomůžeme ti pracovat ................................................................................... 41

3.3.1.

Cíl projektu............................................................................................................. 41

3.3.2.

Výpočty finanční zátěže projektu ........................................................................... 48

3.4.

Projekt Nová šance .................................................................................................... 50

3.5.

Zhodnocení projektů .................................................................................................. 53

Závěr ..................................................................................................................................... 55 Seznam grafů ........................................................................................................................ 58 Seznam tabulek ..................................................................................................................... 59 Literatura ............................................................................................................................... 60

7

Práce je nejsilnější pojítko s realitou Sigmund Freud

8

Úvod Nezaměstnanost osob po výkonu trestu se stává stále palčivějším problémem dnešních dnů. Osoby, které opouští nápravná zařízení, se ocitají v prostředí, které jim bylo po dobu jejich výkonu trestu velmi vzdálené a návrat do společnosti pro ně znamená stát tváří v tvář problémům, od kterých byly ve vězení uchráněny. Na trhu práce se setkávají s neblahými důsledky, které pro ně pobyt ve vězení představoval. Nejedná se jen o záznam v rejstříku trestu, který je největším problémem pro potencionální zaměstnavatele, ale také jejich sociální vyloučení na okraj společnosti, zpravidla nízké vzdělání, které představuje významný limit na trhu práce, ztráta pracovních návyků a orientace v právním systému České republiky. Cílem této práce je analýza úspěšnosti zapojení osob po výkonu trestu do pracovního procesu v letech 2008-2012, a to na základě dat Vězeňské služby ČR, projektů Šance, Pomůžeme ti pracovat a Nová Šance. Hypotézou práce je tvrzení, že finanční prostředky vynakládané v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (z evropských sociálních fondů, státního rozpočtu a municipalit) na podporu reintegrace osob po výkonu trestu jsou efektivně vynakládány v porovnání s možností, že by stát využíval podporu formou pasivní politiky zaměstnanosti. První dva projekty (Šance a Pomůžeme ti pracovat) byly financovány z veřejných prostředků, a to z prostředků evropských sociálních fondů a státního rozpočtu. Projekt Nová šance je financován z prostředků statutárního města Ostrava. Práce se bude opírat o metriky, vyhodnocení efektivity alokovaných prostředků v rámci tří intervenčních projektů řešících problematiku reintegrace osob po výkonu trestu na trhu práce. Na základě provedené analýzy a výpočtů efektivnosti alokovaných prostředků práce shrne závěry a doporučení na zavedení opatření vedoucích ke zlepšení této situace. V jednotlivých částech práce mapuje státní politiku zaměstnanosti, kde se zabývá možnostmi aktivní politiky zaměstnanosti v reintegraci rizikových skupin na trhu práce, prostředím ve věznicích, možnostmi na poli zaměstnanosti, vzdělávání a resocializačních aktivit a v neposlední řadě analýzou projektů zaměřených na podporu a reintegraci osob po výkonu trestu, včetně dalších možností na tomto poli.

9

Po zhodnocení projektů práce přijme doporučení, kterým směrem by se měla hospodářská a sociální politika státu v práci s touto rizikovou skupinou dále vydat. Důležitou částí práce je také zkoumání, jak je s osobami po výkonu trestu zacházeno již ve věznicích, aby jejich proces reintegrace byl co nejvíce úspěšný. Práce se zaměřuje především na pracovní možnosti ve věznicích v rámci vězeňských i cizích subjektů, vzdělávání školskými vzdělávacími středisky formální i neformální podobou a doplňování znalostí prostřednictvím resocializačních aktivit potřebných pro návrat do běžného života poskytovanými neziskovými organizacemi. Nedílnou součástí práce je mapování právního institucionálního prostředí zaměstnávání v rámci výkonu trestu a po výkonu trestu v České republice.

10

1. Státní politika zaměstnanosti Obecně lze politiku zaměstnanosti vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil.1 V České republice existují dvě instituce, které se státní politikou zaměstnanosti zabývají a zajišťují, aby byla vykonávaná podle vládních rozhodnutí. Jedná se o ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministerstvo práce a sociálních věcí soustavně vyhodnocuje a sleduje vývoj situace na trhu práce. Podle toho jaké problémy tíží trh práce pak zpracovává koncepce státní politiky zaměstnanosti a s jejíž pomocí se snaží co nejvíce eliminovat negativní vlivy způsobené nerovnováhou na trhu práce. Zde lze zařadit zpracovávání politiky rekvalifikačních programů. Mezi další důležité činnosti spadá příprava programů a opatření, které mají zajistit případné další zajištění uplatnění stávajících zaměstnanců. Dále pak podporuje zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření systému veřejně prospěšných prací. Jednou z hlavních činností pak je správa finančních prostředků na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti. Vykonává také kontrolní činnost zaměstnanosti na trhu práce a uděluje a odnímá povolení právnickým osobám nebo fyzickým osobám k výkonu zprostředkovatelské činnosti zaměstnání za úhradu. Ve státem stanovených mezích zabezpečuje projekční řešení informačního systému zaměstnanosti a řídí úřady práce. 

Orgány územní správy tj. úřady práce

Jsou zřízeny za účelem sledovat a hodnotit stav na trhu práce a informovat občany a zaměstnavatele o možnostech, které lze na trhu práce využít. Hlavní náplní je poskytování poradenských služeb, vedení evidence uchazečů o zaměstnání a stanovování nároků a výše hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Na základě chování uchazeče mohou rozhodnout o jeho setrváni v evidenci úřadu práce. Na poli zaměstnanosti se podílí jako organizátor rekvalifikačních kurů, podporuje zřizování nových pracovních míst a má možnost osobám vydat nebo odejmout povolení pracovat. V rámci své působnosti spolupracují s institucemi, které mají přímý vliv na trh práce. Vykonávají důležitou 1

Sociální politika. Krebs, Vojtěch a kol. Praha: Codex Bohemia, 1997- .ISBN 978-80-7357-585-4

11

kontrolu na trhu práce v dodržování právních předpisů o zaměstnanosti a hospodaří s finančními prostředky. Finanční prostředky jsou rozdělovány mezi jednotlivé úřady práce pomocí koeficientu potřebnosti. Koeficient potřebnosti je pro jednotlivé ÚP (úřad práce) vypočten na základě vybraných ukazatelů - počet uchazečů v evidenci ÚP, míra nezaměstnanosti, počet uchazečů do 25 let, počet uchazečů nad 50 let, počet zdravotně postižených osob v evidenci ÚP, počet volných pracovních míst a nebo počet dlouhodobě nezaměstnaných. Jedná se o průměrné roční statistické údaje, ze kterých jsou vypočteny dílčí koeficienty. Dílčí koeficient je vypočten jako podíl uchazečů uvedené specifické skupiny v konkrétním okrese k celkovému počtu uchazečů v této kategorii v ČR (v případě volných pracovních míst se počítá s obrácenou hodnotou). Z jednotlivých dílčích koeficientů se vypočítá průměrný koeficient (tj. koeficient potřebnosti) a vynásobí se sumou finančních prostředků vyčleněných na realizaci „APZ úřady práce“.2

1.1. Aktivní politika zaměstnanosti Je politikou s důrazem na vytváření nových pracovních příležitostí a na přípravu pracovních sil pro uplatnění na trhu práce.3 Cílem

aktivní

politiky

zaměstnanosti

je

podpora

sociální

průchodnosti

ekonomických reforem a udržování stability na trhu práce. Zároveň podporuje sociálně ekonomický rozvoj v regionech České Republiky a snižuje tak finanční náročnost prostředků ze státního rozpočtu na pasivní politiku zaměstnanost. Mezi její činnosti patří podpora kvalifikačních a rekvalifikačních kurů, pomoc rizikovým skupinám obyvatelstva, snaha odstraňovat bariéry na trhu práce, snaha odstraňovat územní imobilitu pracovních sil, zajišťuje finanční podporu a poradenskou činnost začínajícím podnikatelům a podporuje malé a střední podnikání. Osobám z rizikových skupin nabízí možnost veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst. Její důležitým aspektem je také poskytování šance seberealizace osobám dlouhodobě nezaměstnaným. Je zacílena především na rizikové skupiny na trhu práce a na podnikatele, kteří tyto skupiny zaměstnávají. Základní a hlavní tezí APZ (aktivní politika zaměstnanosti) je, aby se měli lépe ti, kdo pracují, nebo vykonávají určitou činnost, než ti, kteří jsou nezaměstnaní a jen pasivně pobírají sociální dávky. V poslední době lze spatřovat tendenci, že s každou MPSV. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti [online]. 12.4.2010 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/8612 3 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, KOLIBOVÁ, Helena a KUBICOVÁ, Alina. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti: [studijní materiály pro kombinované studium Veřejná správa a regionální politika]. Vyd. 1. Opava: Optys, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85819-76-2. 2

12

novelou zákona o zaměstnanosti je snaha, aby ten, kdo hledá a je aktivní ve snaze získat pracovní místo, byl před ostatními nezaměstnanými zvýhodňován. Z tabulky č.1 lze pozorovat, že vývoj v posledních letech naznačoval až do roku 2011 stabilní růst prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. Tento trend byl dán konstantní politikou aktivní zaměstnanosti na celostátní úrovni a měl zajišťovat, aby snaha vydávat méně prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti dosaženo. V roce 2011 byly v souvislosti s reformními kroky vlády prostředky na APZ značně zkráceny, v čemž byla spatřována značná rizika na poli zaměstnanosti. V roce 2012 nabyla platnost novela zákona o zaměstnanosti, která přinesla značné změny v oblasti aktivní zaměstnanosti. I když pro rok 2012 byly prostředky navýšeny, stále dosahují jen zlomku částek před několika lety. Tabulka č.1 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti Rok

2008

2009

2010

2011

2012

podíl na HDP

0,166

0,136

0,199

0,066

0,081

Zdroj: Materiály MPSV, vlastní úpravy

1.2.

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti

Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, do nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti řadíme: 

Rekvalifikace



Veřejně prospěšné práce



Společensky účelná místa



Příspěvek na zapracování



Příspěvek na nový podnikatelský program



Investiční pobídky



Poradenské služby



Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Je typické, že v posledních letech se čím dál tím více upouští od finanční podpory nezaměstnaných, ale více se investuje do jejich lidského kapitálu formou rekvalifikací a zvyšování vzdělání. Tyto činnosti jsou podporovány tzv. Bílou knihou Evropského 13

společenství: Růst konkurenceschopnosti. Pro osoby, které opouštějí výkon trestu odnětí svobody a nedaří se jim najít si pracovní uplatnění, je velice důležité využívat spolupráci s úřady práce, aby jim tyto nástroje pomohli. Na straně státu je krajně důležité, aby aktivní politika byla co nejvíce využívána na úkor pasivní politiky, která nevede k větší konkurence schopnosti těchto osob na trhu práce a naopak je spíš odrazuje od úspěšného návratu na trh práce.

1.2.1. Rekvalifikace Rekvalifikací se rozumí získávání nové kvalifikace a zvýšení, doplnění nebo prohloubení dosavadních znalostí včetně jejich udržování u uchazeče o zaměstnání. Rekvalifikace by měla vést k získání jak nových teoretických, tak praktických poznatků. Subjekty, které chtějí rekvalifikaci provádět, musí získat akreditaci, kterou uděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Uchazečům, kteří jsou vedeni v evidenci úřadů práce, mohou být náklady na rekvalifikaci proplaceny. Rekvalifikace může využít i osoby stojící mimo pracovní trh, jako matky na mateřské dovolené nebo uvězněné osoby. Pokud je v rekvalifikačním kurzu osoba, která má zaměstnání, a rekvalifikační kurz mu brání v plném využití pracovní doby, je mu proplácena průměrná mzda za dobu, kterou strávil mimo zaměstnání.

1.2.2. Veřejně prospěšné práce Jde o časově omezené pracovní příležitosti, dohromady nepřesahující dobu 12 kalendářních

měsíců,

které

slouží

zejména

k zaměstnávání

osob

dlouhodobě

nezaměstnaných. Náplní práce je činnost, která má společenský užitek. Mezi nejčastější činnosti patří údržba veřejných prostor, úklid a takové práce, které jsou prospěšné veřejným institucím. Veřejně prospěšné práce jsou vytvářeny na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Takovémuto zaměstnavateli, který vytvoří prostor pro veřejně prospěšné práce, může být poskytnut příspěvek až do výše skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnaného včetně pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

1.2.3. Společensky účelná pracovní místa Na tato pracovní místa jsou po dohodě úřadu práce se zaměstnavatelem umisťovány ty osoby v evidenci úřadu práce, které nelze jiným způsobem na trh práce umístit. V tomto případě toto místo může zřídit i sám uchazeč. Avšak opět pod podmínkou 14

dohody s úřadem práce. Společensky účelná pracovní místa a jejich finanční podpora ze státních prostředků může mít 4 varianty. 

Návratný příspěvek



Příspěvek na úhradu úroků z úvěru



Jiný účelově určený příspěvek



Částečně nebo úplně proplacení mzdových nákladů zaměstnance,

včetně pojištění na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Výše příspěvků závisí především na počtu společensky účelných pracovních míst.

1.2.4. Příspěvek na zapracování Jde o nástroj, který je v České republice využíván od roku 2004. Je zacílen na osoby, kterým úřady práce věnují zvýšenou pozornost. Pokud zaměstnavatel příjme osobu ze skupiny rizikových osob, může požádat úřad práce o poskytnutí příspěvku na zapracování. Příspěvek může být vyplácen po dobu maximálně 3 měsíců. Vyplacení tohoto příspěvku vždy závisí na dohodě mezi úřadem práce a zaměstnavatelem.

1.2.5. Veřejná služba Od 1.1.2012 byla zřízena veřejná služba. Pokud je uchazeč o zaměstnání veden evidenci úřadu práce nepřetržitě déle než 2 měsíce, je mu nabídnuta veřejná služba. Jedná se o pracovní činnost v rozsahu až 20 hodin týdně. Jestliže uchazeč bez vážného důvodu odmítne nabídku, bude vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání.

1.3.

Pasivní politika zaměstnanosti

V rámci státní politiky zaměstnanosti má své nezastupitelné místo i pasivní politika zaměstnanosti. Její úkol je především hmotně zabezpečit osoby, které se ocitly bez zaměstnání, ale je u nich snaha si nové pracovní místo obstarat svépomocí nebo zprostředkovaně přes úřady práce. Hlavní podmínkou k získání je registrace na příslušném úřadu práce a splnění podmínky pro přiznání dávek v nezaměstnanosti. Dále je možno získat dávky v hmotné nouzi a dávky ve formě existenčního minima.

15

1.3.1. Dávky v hmotné nouzi Právní úprava vychází ze zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi ve znění pozdějších předpisů. A vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci úmyslně vyhýbá. Hmotná nouze je stav, kdy osoby nebo domácnost nemá dostatečné příjmy a její sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni, kterou společnost považuje za přijatelnou. Nárok na tuto dávku vzniká všem, jejichž příjmy nedosahují výše, kterou stanovuje zákon o životním a existenčním minimu. Je zde ale podmínka, že tato osoba, nebo domácnost nemůže z objektivních příčin své příjmy zvýšit a zajistit si tak pokrytí finančních prostředků na živobytí vlastními silami. Častým příklademjsou osoby, které již nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti a jejich situace se stala tíživou. Jedná se převážně o osoby, které se nachází v dlouhodobé nezaměstnanosti a již s velkou pravděpodobností jim tento sociální status zůstane. I zde ovšem existuje možnost, že tato osoba nebo domácnost o tyto dávky v hmotné nouzi přijde. A to pokud dostane nabídku od úřadu práce na vykonávání činnosti, veřejně prospěšné práce nebo zaměstnání a tu odmítne bez zjevných důvodů. Tím poruší podmínku na poskytování této dávky. Existují tři základní dávky jako pomoc pro osoby v hmotné nouzi -

Příspěvek na živobytí

-

Doplatek na bydlení

-

Mimořádná okamžitá pomoc

1.3.2. Životní minimum Jedná se o minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních životních potřeb. Od 1. ledna 2012 došlo ke změně ve výši životního minima na částku 3410 Kč. Existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu v platném znění.4

MPSV: Existenční a životní minimum. [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11852. 4

16

1.3.3. Existenční minimum Je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních životních potřeb na úrovni přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodů větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Existenční minimum bylo zvýšeno od 1. ledna 2012 na částku 2200 Kč. Z životního a existenčního minima se následně vypočítávají příslušné dávky

1.3.4. Podpora v nezaměstnanosti Uchazeči, který má zájem o zaměstnání a hlásí se na příslušném úřadu práce, splňuje podmínky pro získání podpory v nezaměstnanosti, a není do 7 kalendářních dnů prostředkováno vhodné zaměstnání, náleží podpora od dne zapsání do evidence. Dále je nezbytnou podmínkou, aby splňoval dobu předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců. V případě osob, které opustily výkon trestu odnětí svobody, není tato podpora možná, neboť tyto osoby se v rozhodovacím období pro přidělení dávky pohybovaly ve vězeňských zařízeních, a tudíž jim nevznikl žádný nárok na tuto podporu. Graf č.1 Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti

Výdaje na pasivní politku zaměstanosti 16000 14000 12000 10000 8000

Výdaje v Mil.

6000 4000 2000 0 2007

2008

2009

2011

2012

Zdroj: MPSV, vlastní úpravy Jak lze z grafu č.1 vidět v roce 2008 dosahovali výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti dvojnásobku částky z roku 2007. Tento nárůst byl způsoben především 17

dopady celosvětové hospodářské krize. V dalších letech se už velikost výdajů příliš nelišila. Výkyvy v jednotlivých letech byly způsobeny v prvé řadě snahou vlády o snížení výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti, patřily mezi ně především změny ve výpočtů dávek a jejich valorizace. Druhým důvodem byl také kolísavý vývoj ve světovém hospodářství především pak finanční problémy některých zemí jako je Řecko, Irsko a Portugalsko, které měli vliv na pokles poptávky po zboží a to následně vedlo k řadě propouštění. Údaje pro rok 2012 jsou jen předpokládané, neboť od 1.1.2012 došlo k řadě změn a lze očekávat, že i částka vynaložená na pasivní politiku zaměstnanosti bude nižší. Vše se ale bude odvíjet od vývoje situace v hospodářství jak v České Republice, tak v okolních zemích, především v Německu.

1.4.

Rizikové skupiny na trhu práce

Některé

skupiny

na

trhu

práce

negativně

ovlivňují

různé

handicapy.

Neovlivnitelným handicapem je pohlaví nebo věk. Věk znevýhodňuje osoby s nízkým věkem, nebo vysokým věkem, který se postupem času ještě více prohlubuje. Dalším rizikem

může

být

nevyhovující

zdravotní

stav,

který

odrazuje

potencionální

zaměstnavatele. Řadím jej zde i přes to, že u mnoha lidí je to právě zdravotní stav, který by mohli ovlivnit správným životním stylem a návyky. Poslední podobu handicap má jako zdravotní postižení. Formou handicapu, kterou lze ovlivnit, je nedostatečná nebo nevhodná kvalifikace na trhu práce. Právě tento handicap, lze pomocí rekvalifikačních kurzů a vzdělávání odstranit. Bohužel však osoby, které by toho mohly využít, jsou již často tak navyklé na vězeňský život, že další kvalifikaci odmítají, nebo nedisponují prostředky k samotné rekvalifikaci, protože se nenachází v registru úřadu práce. Rozlišujeme tyto rizikové skupiny: 

Absolventi škol



Fyzické osoby se zdravotním postižením a nevyhovujícím zdravotním stavem



Mladistvé osoby (do věku 20 let)



Uchazeči společensky nepřizpůsobivý



Nekvalifikovaní uchazeči



Osoby pečující o děti do 15 let věku dítěte



Osoby starší 50 let



Problémové skupiny

18

V rámci mé bakalářské práce se speciálně zabývám skupinami osob, do kterých patří osoby po výkonu trestu odnětí svobody.

1.4.1.

Absolventi škol

Od roku 2009 po novele zákona č. 435/2004 Sb. patří do této skupiny již jen fyzické osoby do 20 let. Ve skupině osob 15-19 let, které studují a nepracují, se dlouhodobě pohybuje kolem 70% jejich členů. V roce 2006 činila nezaměstnanost této skupiny 38,6%. Skupina nepracujících a nevzdělávajících se tvořila 12%. Jedná se tedy o skupinu, která je velice náchylná ke společensky negativním jevům jako je kriminalita a dalším, které mohou vést k následné kriminalitě, která může vést až k trestnímu řízení a následnému odnětí svobody. To jejich následné uplatnění na trhu práce značně omezuje.

1.4.2.

Mladiství uchazeči o zaměstnání

Jde o skupinu, která je nezkušená jak v osobním tak společenském životě. Jde o osoby bez vzdělání, popřípadě o osoby se základním vzděláním. Jejich možnost uplatnění je institucionálně omezená a vyžaduje, aby s nimi bylo speciálně zacházeno na trhu práce. Jde právě o druhou nejpočetnější skupinu ve věznicích, která má velmi nízké vzdělání a statisticky je to předurčuje k vysoké pravděpodobnosti strávení části života ve vězení.

1.4.3.

Nekvalifikovaní uchazeči

Řadí se sem osoby, které jsou v evidenci úřadů práce, mají nízkou kvalifikaci spojenou s nedostatečnými zkušenostmi. Často jako své jediné východisko vidí vnější pomoc a díky pro ně příznivě nastavenému sociálnímu systému dávají přednost sociálním dávkám před zaměstnáním a uplatněním na trhu práce. Zde lze spatřovat jedno z největších rizik do budoucna. Právě děti těchto osob, které nikdy neviděli své rodiče nebo rodinné příslušníky pracovat, jsou velice náchylné k opakování toho, co se naučily od rodičů. V poslední době jsou nazývání jako „Ztracená generace“.

1.4.4.

Uchazeči pečující o děti do věku 15 let nebo těžce zdravotně postiženého

Skupina zahrnuje osoby, které kvůli péči o jinou fyzickou osobu nemohou nalézt práci ve vícesměnném provozu a je pro ně důležitá pomoc pro skloubení pracovních a pečovatelských povinností.

19

Ženy po návratu z mateřské dovolené

1.4.5.

I když zde lze řadit také muže, stále nejvíce početně jsou zde zastoupeny ženy, které jsou angažovány v rodinném životě a v péči o děti. Jsou obtížně uplatitelné ve vícesměnných provozech a v oblastech, kde častá přesčasová práce. Důležitou roli hraje také nemocnost dětí i vlastní z důvodů velkého fyzického a psychického vypětí a v důsledku absence v zaměstnání. Ženy po mateřské dovolené jsou o to tíživěji zasaženy, neboť ztrácejí pracovní návyky a potýkají se s nižší sebedůvěrou způsobenou ztrátou profesních znalostí a zkušeností.

Státní opatření vztahující se k nezaměstnanosti

1.4.6.

rizikových skupin Stát se snaží podporovat potencionál částečných úvazků, atypických forem práce a regulovat ochranu zaměstnanců v případě neetických praktik firem nebo státních institucí. Nejběžněji se setkáváme s pracovním úvazkem na zkrácenou pracovní dobu. V posledních letech se však do popředí tlačí i jiné formy zaměstnávání. 

Sdílení pracovního úvazku více zaměstnanci (job-sharing)



Flexibilní pracovní doba



Stlačený pracovní týden



Zkrácený pracovní týden



Zkušebně zavedená práce z domova

20

Tabulka č.2 Podíl pracující lidí na částečný úvazek

Zdroj: ČZSO, vlastní úpravy Z tabulky5č. 5 lze vidět, že podíl částečných úvazků je v ČR na velice nízké úrovni. To způsobuje problémy na trhu práce právě především osobám z rizikových skupin. Právě kratší pracovní zaměstnání je pro osoby propuštěné z VTOS vhodnou formou, protože po dlouhém časovém úseku, kdy si odvykly pracovat v rámci osmihodinové pracovní doby, by nebyly takové práce schopni. Zaměstnavatelé totiž nejsou zvyklí, aby podíl jejich zaměstnanců, kteří mají částečný úvazek, byl příliš vysoký. V posledních letech se však

CZSO: Změny zaměstnanosti 2010. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam080410analyza10.doc 5

21

tento podíl meziročně zvyšuje a lze předpokládat, že to bude mít i pozitivní vliv právě na rizikové skupiny.

Statistická data o osobách ve výkonu trestu odnětí

2.

svobody Pro pochopení problematiky zaměstnávání osob po výkonu trestu je také důležité být seznámen s fakty, které vyplývají již ze samotného výkonu trestu. Počty osob ve výkonu trestu, jejich vzdělání a zaměstnávání, stejně jako programy na resocializaci, to vše má vliv na možnosti získat si zaměstnání po opuštění vězení. Většina zde vyskytujících se dat byla získaná z informací a materiálů vězeňské služby ČR.

2.1. Vývoj počtu vězňů v České Republice V grafu je zobrazen vývoj počtu vězněných osob na území České republiky za sledované období pěti let. Graf č.2 Počet odsouzených ve věznicích

Počet odsouzených ve věznicích 24 000 23 000 22 000 21 000 20 000

Počet odsouzených ve věznicích

19 000 18 000 17 000 16 000 2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: VSČR, vlastní úpravy Graf č.2 zobrazuje vývoj počtu odsouzených ve věznicích v České republice k rozhodnému období 31.12. daného roku. V roce 2007 to bylo 16 647, v roce 2008 20 502, v roce 2009 nastal mírný pokles na 19 374, a v roce 2010 začal počet opět narůstat na 21 199 a v roce 2011 již dosáhl počtu 23 170 odsouzených ve věznicích. Počet vězňů má tendenci neustále narůstat a již tak přeplněné věznice mají problém tyto osoby umístit

22

do svých prostor, což snižuje schopnost Vězeňské služby nalézt vězněným osobám zaměstnání a úspěšně s nimi pracovat na jejich resocializačních programech.

2.1. Délka výkonu trestu Z tabulky č.3 vyplývá, že v současnosti je většina trestů ukládána v délce od devíti měsíců do pěti let výkonu trestu odnětí svobody. Nejvíce osob s uloženým trestem odnětí svobody je na 1-2 roky, a to 4 727 osob, jedná se o nejpočetněji zastoupenou skupinu. Tabulka č.3 Stáří vězněných osob.

Zdroj: VSČR, vlastní úpravy Nejpočetnější byla v roce 2011 skupina ve stáří 30-40 let a čítala 7335 osob, což je oproti roku 2009 značný nárůst. V tomto roce tato nejpočetnější skupina čítala 6561 osob. Celkově pak vězni zestárli.

Stáří ve věznicích je faktor, který začíná být více a více

palčivý, protože průměrný věk vězňů se zvyšuje. Zčásti je to ovlivněno věkovou strukturou populace České republiky a zčásti zvyšujícím se počtem recidivistů ve výkonu trestu odnětí svobody. Často se jedná o osoby, u kterých proces resocializace po opuštění vězení nebyl úspěšný a vyústil v opětovný návrat do vězení. I když v posledních letech lze spatřovat zajímavý vývoj, kdy starší osoby, které byly propuštěny z výkonu trestu přesahujícím pět let a ztratili veškeré sociální zázemí, se již nevrací do vězení „na zimu“, ale využívají služeb azylových domů. Toto je pro ně lepší prostředí, neboť je nikdo nenutí vykonávat pravidelné příkazy jako ve věznicích, ale mají větší osobní svobodu. Navíc tato 23

zařízení bývají často bezplatná nebo jen symbolickou částku, což jim umožňuje žít svobodně.

2.2. Recidiva vězňů Z níže uvedené tabulky č.4 lze jasně vypozorovat, že počet osob, které jsou ve výkonu trestu poprvé, je nižší než počet těch, kteří se opakovaně vrací do nápravného zařízení. Doposud v minulosti netrestaní jedinci, kterých v roce 2011 bylo v českých věznicích celkem 7 601, mají větší pravděpodobnost se jim podaří nalézt zaměstnání než ti, kteří se ocitli ve vězení již po několikáté. Ti, kteří byli potrestání vícekrát, pak na svobodě nejsou schopni se nijak vyvázat z nástrah, které jim běžný život nabízí. Většinou se pak jedná o hospodářskou kriminalitu. Ostatní členové společnosti nejsou ochotni dávat takovým lidem více příležitostí a naopak se jich obávají. Zaměstnavatelé se u nich obávají krádeží drahých komponentů strojů, vynášení informací, pomluv a to vše hraje při rozhodování o zaměstnání těchto lidí velkou roli. Potom se zde nahází také skupina vězňů, kteří si na život ve věznici natolik zvykli, že jiný život pro ně již nemá smysl a nejsou schopni se realizovat jinde než v samotné věznici. U nich pak již nelze předpokládat, že by se někdy vrátili do pracovního procesu a mohli se tak v budoucnu podílet na nákladech, které jsou spojeny s jejich pobytem ve vězení. Specifickou část tvoří osoby, které se do vězení dostaly z příčin, které společnost sice trestá, ale je ochotna připustit, že nemají až tak velký vliv na to zda je po návratu znovu zaměstnat. Jedná se o případy nepřiměřené obrany, ublížení na zdraví z nedbalosti a podobné, kdy úmysl dopustit se trestného činu nebyl zjevný.

24

Tabulka č.4 Složení odsouzených podle předchozích trestů

Zdroj: VSČR, vlastní úpravy

2.3. Vzdělanostní struktura vězňů

Graf č. 3 Vzdělanostní struktura vězňů

Vzdělanostní struktura vězňů 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

Počet vězňů v roce 2009 Počet vězňů v roce 2011

Zdroj VSČR, vlastní úpravy Graf č.3 ukazuje, že nejvíce vězněných osob dosáhlo základního vzdělání, vyučení bez maturity. Tyto osoby mají největší předpoklad, že se jim nepodaří po ukončení výkonu trestu najít zaměstnání, a jsou velice náchylné k tomu, že opět spáchají trestný čin a navrátí 25

se zpět do výkonu trestu. Z grafu lze také vidět, že od roku 2009 se značně změnil počet osob s nejnižším vzděláním a naopak přibylo vzdělanějších osob. Pro úspěšnou resocializaci po návratu do společnosti platí základní pravidlo. Čím vyšší dosažené vzdělání, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se propuštěnému podaří nalézt zaměstnání a proces resocializace dosáhne alespoň dílčích úspěchů. Obecně také platí, že zaměstnání na trhu práce se daří více nacházet osobám, které již v minulosti byly v jakémkoliv pracovním poměru, a vytvořily si základní pracovní návyky. U dlouhodobě trestaných osob ale nelze počítat ani takovýmito předpoklady a úspěšnost návratu do zaměstnání je mizivá.6 Osoby, které dosáhly vysokoškolského vzdělání, pak bývají povětšinou trestány za finanční kriminalitu, kde jim je zpravidla zakázána činnost v tomto odvětví po vykonání trestu a za ublížení na zdraví (autohavárie, náhodné rvačky se zdravotními důsledky).

2.4. Zaměstnávání ve věznicích Evropská vězeňská pravidla z roku 1996 v souladu s českým zákonem o výkonu trestu odnětí svobody ukládá povinnost pracovat vězni, pokud byl do práce zařazen a je zdravotně způsobilý. V Českých věznicích se pohybuje asi 5 promile odsouzených, kteří jsou k práci způsobilí, ale pracovat výslovně odmítají. Graf č.4 Vývoj zaměstnaných odsouzených 18000 16000 14000 12000 počet zaměstnaných

10000 8000

zahrnutých v evidenci zaměsnávání

6000 4000 2000 0 2009

2010

2011

Zdroj: VSČR, vlastní úpravy HÁLA, Jaroslav. Úvod do teorie a praxe vězeňství. 2., dopl. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2006. 183 s. Studia VŠERS; 12. ISBN 80-86708-30-6. 6

26

Graf č.5 Vývoj zaměstnanosti v roce 2011

Zdroj: VSČR, vlastní úpravy Vězeňská správa vytváří takové podmínky a možnosti pro zařazování odsouzených ve věznicích, aby se dařilo zaměstnat co nejvíce osob v rámci jejich výkonu trestu odnětí svobody. Zaměstnává v rámci prací pro danou věznici nebo na základě smluvních podmínek s podnikatelskými subjekty.7 Do roku 1989 byly osoby ve věznicích využívány primárně jako levná pracovní síla, kdy práce byla spíše formou trestů. Nyní z celkového počtu odsouzených jedna část (asi 40%) pracuje pro Vězeňskou službu a jejich mzdy plynou ze státního rozpočtu. Druhá část, která činí 60% odsouzených, je zaměstnávána podnikatelskými subjekty, které různou formou spolupracují s Vězeňskou službou.8 Po revoluci, se ale podmínky změnily a nucené práce byly zakázány, což vedlo k ukončování pracovních činností, protože již nebyly podmínky pro jejich provozuschopnost. Některým věznicím se přesto podařilo si takovéto pracovní areály uchovat a nyní jich stále využívají. Poptávka vězňů po práci je tak vysoká, že ji nelze plně uspokojit. Navíc je zřejmé, že v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti nemohou věznice dosahovat vysokého procenta zaměstnanosti svých vězňů.

BAJCURA, Lubomír. Práva vězně : od vazby po propuštění z trestu odnětí svobody / Lubomír Bajcura. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999. Právo pro každého. ISBN 80-7169-555-6. 8 Vězeňská služba České Republiky. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/spr%C3%A1vn%C3%AD/statistiky/Statistick% C3%A9%20ro%C4%8Denky/Rocenka_2011.pdf 7

27

V roce 2011 celkového počtu 16 151 odsouzených práce schopných bylo 9 630 zaměstnáváno všemi formami. Počet zaměstnaných se oproti roku 2010 sice zvýšil o 216 osob, ale reálná zaměstnanost poklesla z 62,35 % v roce 2010 na 59,63 % v roce 2011. Mzdy za práci jsou vypláceny podle vládního nařízení o minimálních mzdových tarifech z roku 1993.9 Průměrná měsíční odměna dosáhla v roce 2011 3 639 Kč. Z grafu č.5 zobrazující zaměstnanost v průběhu roku 2011 lze vypozorovat poměrně stálou zaměstnanost bez větších výkyvů. To značí, že se VSČR daří dobře spolupracovat s podnikatelskými subjekty a vytvářet takové podmínky pro zaměstnavatele, aby spolupráce byla dlouhodobá a přinášela co nejvíce prospěchu. Na základě zákona č. 262/2006 Sb. Zákoníku práce jsou vytvořeny 3 mzdové tarify: 1) V první skupině, jedná-li se o práci, pro jejíž výkon není potřebná odborná kvalifikace, výše základní složky odměny činí 4 500 Kč; 2) Ve druhé skupině, jedná-li se o práci, pro jejíž výkon je potřebné vyučení v oboru nebo jiná odborná kvalifikace, výše základní složky odměny činí 6 750 Kč; 3) Ve třetí skupině, jedná-li se o samostatný výkon zvláště náročných a specializovaných prací vyžadujících zpravidla vyšší než úplně vzdělání, nebo vyšší než úplně střední odborné vzdělání, výše základní složky odměny činí 9 000 Kč.10

2.5. Rozúčtování odměny Odměny jsou rozúčtovány podle obecně platných předpisů zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a Vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány.

Nařízení vlády č. 365/1999 Sb. O výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. 10 Vězeňská služba České Republiky. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/nejcastejsi-dotazy-111/nejcastejikladene-otazky-6092. 9

28

1) Z 100% hrubé pracovní odměny je odváděno 6,5% na sociální pojištění, 4,5% na zdravotní pojištění, zůstatek a daň ze mzdy (15% super hrubé mzdy), zůstatek = čistá pracovní odměna 2) Z 100% čisté pracovní odměny se provádí srážky ve výši -30% na srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí -32% na srážky k úhradě nákladů výkonu trestu, maximálně však 1 500 Kč za kalendářní měsíc -12% na další srážky prováděné na základě nařízeného výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu statní správy -4% na ostatní srážky -20% na kapesné -2% na úložné.11

2.6. Politika státu pro zvýšení zaměstnanosti odsouzených V roce 1998 se vláda rozhodla pro zlepšení stavu zaměstnanosti vězňů a uložila všem státním organizacím, které zadávají veřejné zakázky, aby dříve než bude takováto zakázka vypsána bylo projednáno s Vězeňskou službou České Republiky možnost zaměstnat v rámci zakázky osoby odsouzené odnětím svobody.

12

Od roku 1989 nesmí již

být práce pro vězně trestem, ale na základě dobrovolnosti by měla přispívat k vytváření pracovních návyků a umožnit odsouzeným se participovat na nákladech, které jsou jimi vytvářeny ve všech vězeňských areálech.13 Práce na státních zakázkách dávají šanci, že budou vytvořena místa, jak pro osoby, jejichž vzdělání postačuje pro výkon manuální práce, tak pro osoby, jejichž vzdělání je disponuje k možnosti je umístit ve vyšších pozicích, jako např. práce s počítači nebo administrativní činnost. Skutečný počet takto vytvořených pracovních míst je ale v celkovém počtu zanedbatelný. Podle Českého helsinského výboru je za poklesem nezaměstnanosti po r. 1989 hlavně laxní přístup státu, který zcela opomenul důležitou roli práce vězňů pro splnění účelu výkonu trestu, zejména z výchovných a terapeutických hledisek. Vzhledem k absenci Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb. Vyhláška ministerstva spravedlnosti o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány. 12 Usnesení vlády č. 296/1996 SB,. K problematice organizovaného zločinu a účinného postupu proti tomuto typu trestné činnosti. 13 BAJCURA, Lubomír. Práva vězně : od vazby po propuštění z trestu odnětí svobody / Lubomír Bajcura. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999. Právo pro každého. ISBN 80-7169-555-6. 11

29

podpory se nyní setkáváme s nezaměstnaností vězňů mezi 60-80%. A nelze ani odhlédnout od povinností vězňů hradit náklady výkonu trestu a náhrady škod způsobené během trestné činnosti. Osoby, které pracují ve výkonu trestu, jsou na tom v mnoha ohledech lépe než osoby bez zaměstnání. Finanční prostředky, které se odsouzenému podaří naspořit do fondu úložného, poté slouží jako jeho finanční základ po propuštění z vězení. Tyto finanční prostředky mohou pomoci při jejich resocializaci, ať už při hledání nového bydlení tak jako pomoc při nalézání nového zaměstnání a k pokrytí nákladů na dopravu a zabezpečení základních biologických a hygienických potřeb propuštěných.

2.7. Resocializační program Tvorba resocializačních programů vychází z podmínek, které jsou determinovány speciálně každou věznicí a rovněž vychází ze znalostí schopností a zájmů jednotlivých odsouzených. Resocializační program je veden jako dohoda mezi vězněm a personálem věznice potvrzená smlouvou. Resocializační program se během svého trvání může měnit a být dále doplňován podle potřeb a dohod mezi vězněným a personálem věznice, popřípadě s dalšími pracovníky vězeňské služby. Na závěr pobytu vězněného, odborná komise v nástupním oddělení projedná individuální resocializační program s tím, že odsouzený se může k programu vyjádřit. Podpisem odsouzený stvrdí, že se bude daného programu držet a řídit se podle něj. Jestliže odsouzený odmítne spolupracovat s pracovníky vězeňské služby na vytvoření svého individuálního resocializačního programu, na což má právo, je s ním při zacházení postupováno podle tzv. minimálního resocializačního programu a komise ho s ním seznámí. Mezi stěžejní body plánu patří: 

Bydlení- Pokud možno je snaha zajistit možnost návratu původního bydliště v rámci rodinných vztahů. To v některých případech nelze uplatnit, a proto se vězeň připravuje na variantu bydlet v azylovém domě popřípadě v podobných zařízeních.



Finanční

situace-

Při

nedostatečném

finančním

zajištění

prudce

roste

pravděpodobnost recidivy trestné činnosti. Velkou roli proto hraje nalezení zaměstnání po propuštění a finanční zdroje ve fondu úložného. 

Pracovní začlenění- Vhodné pracovní či profesní vzdělávání v průběhu trestu 30

2.8. Vyhodnocení resocializačních programů Programy jsou vyhodnocovány podle typu věznice, v níž byl resocializační program vytvořen. 1) Ve věznicích s dohledem a dozorem jsou programy vyhodnocovány jednou za měsíc 2) Ve věznicích s ostrahou jsou programy vyhodnocovány jednou za tři měsíce 3) Ve věznici se zvýšenou ostrahou jsou programy vyhodnocovány jednou za šest měsíců V programech se hodnotí, zda vězněný plní pracovní normy, využívá pracovní fond, hospodárně nakládá se svým zdravám a energiemi, jak se podílí na pracovních terapiích, jak se zapojuje do úklidových prací, přednášek a kulturních akcí a v neposlední řadě jak dodržuje kázeň a vězeňské předpisy. 14

2.9. Resocializační programy ve vybraných věznicích 

Věznice Rýnovice15 - V současné době probíhá ve věznici motivační program ZZ/ Získej zaměstnání. Je zaměřen na motivaci klientů ve VTOS k aktivnímu řešení životní situace, změně nekonstruktivních vzorců chování posílení dovedností pro získání zaměstnání. Tento program realizuje sdružení pro probaci a mediaci na základě vzájemné spolupráce.

V roce 2012 jej prozatím absolvovalo 12

odsouzených. V rámci spolupráce koncem loňského roku proběhl kurz k řešení zadluženosti a finanční gramotnosti, který absolvovalo 8 odsouzených. Dalším reintegračním programem je ZZZ / zastav, zamysli se, změň se. Každým rokem prochází tímto programem dvě skupiny vězňů, celkově asi 24 odsouzených. V rámci 11 skupinových setkání pracují na pochopení příčin svého společenského selhání a důsledků, které jim to přináší. Výstup z tohoto programu slouží jako podklady pro podmíněné propuštění. 

Věznice Nové Sedlo16- v roce 2012 probíhá komplexní reintegrační program pro osoby opouštějící vězení, jehož realizátorem je Centrum podpory podnikání Praha o.s. Program je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Jedná se o reintegrační program v oboru dřevovýroba a kovovýroba.

Program začal

BAJCURA, Lubomír. Práva vězně : od vazby po propuštění z trestu odnětí svobody / Lubomír Bajcura. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999. Právo pro každého. ISBN 80-7169-555-6. 15 Informace poskytlo tiskové oddělení věznice Rýnovice. 16 Informace poskytlo tiskové oddělení věznice Nové Sedlo. 14

31

v listopadu 2011 a končí v květnu 2013. Během tohoto období se uskuteční tři čtyřměsíční kurzy v každém oboru. V každém kurzu je zařazeno 10 odsouzených, kteří po ukončení kurzu skládají závěrečné zkoušky.

2.10. Vzdělávání odsouzených Zásadní roli pro uplatnění osoby opouštějící výkon trestu na nalezení zaměstnání je jejich možnost nalézt uplatnění na trhu práce. Takovéto osoby pak jako jednu z mála možností mají ,že budou zaměstnání jako levná pracovní síla. Nalezení jiného zaměstnání se sice občas stává, ale jen velice sporadicky. Proto existuje systém škol, které mají právě tyto osoby vzdělávat tak, aby po návratu na svobodu byli jejich šance na nové zaměstnání co nejvyšší.

V roce 1996 bylo do školské sítě ministerstvem školství, mládeže a

tělovýchovy zařazeno Střední odborné učiliště a Učiliště a Odborné učiliště vězeňské služby České republiky. Jedná se o učiliště s odloučenými pracovišti v Heřmanicích, Novém Sedlu, Pardubicích, Rýnovicích, Valdicích, Všechradech a Světlé nad Sázavou. Odsouzeným osobám je umožněno během výkonu trestu odnětí svobody ukončit své základní nebo odborné vzdělání na základě dohod mezi ministerstvy spravedlnosti, školství mládeže a tělovýchovy, průmyslu a obchodu, a vězeňskou službou. Vzniklo odborné učiliště, které má své školské vzdělávací střediska (ŠVS). Kromě ŠVS vznikají také krátkodobé kurzy se zaměřením na zvýšení vzdělanosti a rekvalifikace. Většina těchto programů je financována z Evropských sociálních fondů. Zájemci o ŠVS si mohou podat písemnou žádost o zařazení do studia přímo na ŠVS nebo mohou požádat o jeho zprostředkování přímo svého vychovatele. O přijetí rozhoduje vedoucí ŠVS. Jiné formy vzdělání se realizují v programech pod vedením pracovníků vězeňské služby nebo duchovního.17 

Střední odborné učiliště- vyučuje obory pro ty, kteří úspěšně ukončili základní vzdělání. Jedná se o Strojírenskou výrobu, obrábění kovů, zpracování dřeva, stavební výrobu, dělník v elektrotechnice a zámečnické práce



Učiliště- s učebními obory pro ty, kteří základní školu ukončili dříve než v devátém ročníku. Vyučuje obory strojírenské výroby, obrábění kovů a stravování

MANDYS, Jan. Metodika práce s osobami propuštěnými z výkonu trestu odnětí svobody / Jan Mandys. Vyd. 1. Praha: Evropské sociálně zdravotní centrum Praha, 2008. Metodické, školící a informační materiály projektu Aktivizace pracovního potenciálu sociálně znevýhodněných. ISBN 978-80-87244-08-1. 17

32



Odborné učiliště- je určeno pro absolventy zvláštních škol a vyučuje obory květinářské a zelinářské práce.

Ve školním roce 2010 bylo do studia zařazeno celkem 25818 osob, z toho bylo 134 mladistvých odsouzených. Do učebních oborů bylo zařazeno 188 žáků, z toho 79 mladistvých. Dalších 222 žáků bylo zařazeno do kurzů nebo se účastnilo aktivit ve školském vzdělávacím středisku (ŠVS). Z dat vyplývá, že když je mezi vězni velká poptávka po získávání vzdělání, dostupnost pro všechny není možná. Graf č. 6 Počet absolventů ŠVS

Počet absolventů 70 60 50 40 30

Počet absolventů

20 10 0 Hřemanice Světlá nad Sázavou

Rýnovice

Valdice

Nové Sedlo

Všehrdy

Zdroj: VSČR, vlastní úpravy Graf č.6 zobrazuje počty absolventů ve věznicích. Celkový počet studentů v rámci školských vzdělávacích středisek je pak ale vyšší. Ve věznicích Heřmanice, Světlá nad Sázavou, Valdice a Nové Sedlo (pro věznici Pardubice se nepodařilo zajistit údaje) se nachází dvouleté vzdělávací kurzy. Ve věznici pak jako v jediné se nachází tříletý vzdělávací kurz. V některých případech lze také dálkově dostudovat střední školu a v ojedinělých případech vysokou školu. Vše záleží na konkrétních možnostech věznice a typu vězeňského zařízení. V rámci spolupráce věznici mají vězni vystudovat vysokou školu a získat titul na Masarykově Univerzitě v Brně a na Karlově Univerzitě v Praze. Z důvodu, aby nebyla možná pozdější diskriminace na trhu práce, která by mohla nastat tím, že na České vězeňství. Praha: Vězeňská služba České republiky, 2010, roč. 2010, č. 4. ISSN 12139297. 18

33

výučních listech by bylo napsáno, že vzdělání bylo získáno ve vězení pomocí ŠVS, nesmí se to nikde na těchto dokumentech vyskytovat, a každý dokument musí být formálně shodný s těmi, které vydávají běžná školská zařízení.

2.11. Opuštění věznice Každému propuštěné osobě může být na základě rozhodnutí příslušného ředitele věznice poskytnut finanční příspěvek až do výše 2 000 Kč, pokud si během pobytu ve vězeňském zařízení nenaspořil dostatečnou částku na pokrytí nákladů spojených s dopravou z areálu věznice. Skutečná výše poskytnutých prostředků většinou bývá zvolena tak, aby za ní propuštěný mohl veřejnou dopravou docestovat do místa svého bydliště popřípadě do místa bydliště svých rodinných příslušníků. Může také získat částku 150 Kč na stravu na den, pokud je prokazatelně sám. Pokud si během svého pobytu vytvořil finanční zásobu na účtu úložného, je mu vyplacena ve výstupním oddělení. Osoby, které nemohou po propuštění ať již z ekonomických, rodinných a sociálních vrátit do svého bydliště před započetím výkonu trestu odnětí svobody, nachází pomoc v síti sociálních zařízení, která jsou koncipována jako nezisková. Jedná se o tyto zařízení, které poskytují těmto lidem kromě přístřeší také své služby a zajišťují stravování svých klientů: Azylové domy- zde mohou klienti využívat jejich služby v délce nepřesahující jeden kalendářní rok. Každý klient si platí za jemu poskytnuté služby. Mezi základní služby patří poradenská činnost, zajištění stravování, popřípadě další aktivity. Domy na půli cesty- Jedná se o obdobu azylového domu, s tím že mezi jeho klienty patří především mladiství ve věku 18 - 26 let a osoby, které opouští dětské domovy a vězeňská zařízení Nízko prahová denní centra- Jsou určena pro osoby bez přístřeší a své služby poskytují ambulantní formou. Uživatel na své přání může být veden anonymně. Poskytuje poradenské služby a stravování. Poplatky za využívání služeb jsou jen symbolické. Noclehárny- Určeny pro klienty nízko prahových center a umožňují jim přespání. Terénní programy- Jejich cílem je minimalizace rizik, způsobeným životem uživatelů na ulici

34

Kontaktní centra- Jedná se o nízko prahová zařízení, poskytující služby osobám užívajícím návykové látky. Cílem je snižovat sociální a zdravotních rizik spojených s jejich zneužívání.

2.12. Sociální kurátor Úkolem sociálního kurátora je spolupráce s klientem ve všech fázích trestního řízení a po jeho skončení, to je po ukončení výkonu trestu odnětí svobody i na svobodě. Hlavním jeho cílem je vytvořit socio-terapeutické vztahy, tak aby co nejvíce působil na klienta a vytvořil pozitivní vztahy pro navázání spojení s realitou za zdmi vězení. Snaží se řešit případné problémy s co největším předstihem a tlumit tak vlivy z izolace lidí ve věznicích. V minulosti tvořil jen dohled nad podmínečně propuštěnými, po vzniku probační a mediační služby ČR však ztratil své pravomoce a jeho návštěva již není po opouštění výkonu trestu nutná. Avšak kurátor může takovým lidem pomoci vyřešit problémy jako bydlení, práce, finance a dluhy. Pravomoc, kterou však kurátor má, je poskytnout okamžitou dávku mimořádné pomoci až do výše 1 000 Kč. Tato dávka však není nárokovatelná a její vyplacení závisí na posouzení příslušného kurátora. Kurátor může poskytnout jen část dávky nebo z ní odečíst částku, která byla vyplacená ve věznici na cestovné. Pro vyplacení dávky je nutné se prokázat 

Platným občanským průkazem



Potvrzení o propuštění z výkonu trestu



Potvrzení o evidenci na úřadu práce



Splnění podmínky sociální potřebnosti

2.13. Probační a mediační služba ČR Probační a mediační služba České republiky vznikla před 12 lety, kdy vstoupil v účinnost nový zákon o probační a mediační službě č. 257/2000 SB. Cílem probační a mediační služby ČR je usilovat o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů s důrazem na zájmy poškozených, ochranu společnosti a prevenci kriminality. PMS ČR představuje poměrně

35

novou instituci v rámci trestní politiky státu a vychází ze součinnosti dvou profesí- sociální práce a práva, především trestního. Mezi cíle probační a mediační služby České republiky patří: 

Integrace pachatele- PMS ČR usiluje o začlenění obviněného, resp. Pachatele do života společnosti bez dalšího porušování zákonů. Integrace je proces, který směřuje k obnovení respektu obviněného k právnímu stavu společnosti, jeho uplatnění a seberealizaci.19



Participace poškozeného- PMS ČR usiluje o zapojení poškozeného do procesu vlastního odškodnění, za účelem obnovení jeho vlastního pocitu bezpeční, integrity a důvěry ve spravedlnost.



Ochrana společnosti- PMS ČR vykonává takovou činnost, která má přispívat k ochraně celé společnosti účinným řešením konfliktních a rizikových stavů spojených s trestním řízením a efektním zajištěním realizace uložených alternativních trestů a opatření.

2.14. Výkon dohledu probační a mediační služby České republiky Dohled nad obviněným, obžalovaným nebo odsouzeným, který má na starost pracovník státní správy, spočívá v kontrole výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, a to včetně uložených povinností a omezeních svobody, které vycházejí z podstaty trestu. Sleduje chování odsouzeného ve zkušební době, podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a poskytuje individuální pomoc a snaží se na něj působit tak, aby život vedl ve snaze se vyhnout nebo omezit všechny faktory, které by mohly porušit podmínky uložené soudem nebo státním zástupcem. Cílem všech činností PMS ČR je obnova narušených právních a společenských vztahů.

PMS- Probační a mediační služba. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/o-pms/ 19

36

2.15. Srovnání vězněných s vybranými zeměmi Tabulka č.5 Porovnání vězněných osob s cizími státy

Tabulka č.5 zachycuje poměr vězňů v přepočtu na 100 000 obyvatel. V České republice se tento poměr v roce 2011 dostal na hodnotu 219, což je oproti minulým letům nárůst. Pro příklad uvádím hodnotu z roku 2005, která byla pouze 165 a jen se potvrzuje trend z minulých let kdy počet osob ve VTOS rostl. Česko se podle této tabulky č.5 tak řadí spíše mezi státy se rozvíjející než mezi státy vyspělé západní Evropy. Pro země s vysokým poměrem pak takto vysoké číslo představuje větší problém než pro země s nízkým poměrem. Zátěž tedy na vězeňský systém je menší a i následné prostředky vydané na resocializaci či popřípadě sociální podpory jsou poměrně nižší než u států s vysokým poměrem. V roce 2011 opustilo areály nápravných zařízení 15 313 osob. Jedná se dlouhodobě stabilní číslo, avšak se zvyšujícím se počtem osob vykonávající výkon trestu odnětí svobody lze očekávat i zvyšující se počet propuštěných.

37

3. Analýza projektů vedoucích ke zvýšení zaměstnanosti osob po VTOS Cílem této bakalářské práce je analyzovat dopady integračních programů na osoby po výkonu trestu, které se nachází v situaci, kdy potřeba nalézt nové zaměstnání je pro ně velice palčivá. Za předpoklad jsem si stanovil, že finanční zdroje, které jsou vyhrazeny na tyto programy se daří správně umisťovat a jsou efektivně využívány. Což znamená, že finanční prostředky, které byly poskytnuty z veřejných financí, odpovídaly menší nebo stejné částce, která by byla vyplacena na sociálních dávkách. S jejich pomocí lze následně úspěšně předcházet nezaměstnanosti této rizikové skupiny a tak předcházet negativním vlivům z ní plynoucí. Jako vedlejší efekt lze také považovat snižování recidivy a kriminality. Tuto část jsem si pro jednodušší pochopení problematiky rozdělil do tří částí. V první části se budu zabývat analýzou programu Šance, který probíhal od roku 2004 do roku 2008. Tento program byl veden občanským sdružením SPJ o.s. (sdružení pro probaci a mediaci). V druhé části se zaměřím na analýzu projektu Pomůžeme ti pracovat, který je rovněž zřizován SPJ o.s. a probíhal od 1.5.2010 do 30.4.2012. Ve třetí části pak budu rozebírat alternativu k programům, které vede SPJ o.s.. Jedná se o formu resocializace osob, která je v České republice ojedinělá a vykonává ji občanské sdružení Koblov.

3.1. Sběr dat Dostupnost dat byl i v dnešní době velký problém, protože v minulosti se na toto téma moc prací nebylo vytvořeno a pokud ano, tak se žádné nezaměřovalo na analýzu finanční efektivnosti, ale na data z takzvaných pocitových dotazníků od samotných klientů jednotlivých center. Data potřebná pro vyhodnocení jednotlivých projektů jsem získával z veřejně dostupných zdrojů, jako jsou webové stránky v elektronické podobě, závěrečných hodnoticích publikací projektů a osobních rozhovorů se zainteresovanými osobami v jednotlivých projektech. Samotná relevance dat však může být zkreslující, neboť se ve dvou případech jedná o projekty, které jsou financovány z evropských dotací a jsou hodnoceny podle zadávacích dokumentací a z případných neúspěchů hrozí sankce. Pro mou práci jsem však tato data využil, protože jiná relevantní data nejsou dostupná z důvodů neexistující koncepce pro zaměstnávání osob po výkonu trestu a s tím související absencí historických záznamů o této činnosti.

38

3.2. Projekt Šance Jedním z prvních projektů v novodobé historii, který se zaměřoval na reintegraci osob po výkonu trestu, byl projekt Šance. Projekt probíhal od roku 200420 do roku 2008 a byl financován z prostředků Evropských sociálních fondů částkou 13 861 763 Kč21. Realizátorem projektu bylo SPJ o.s. v rámci koalice Šance. Projekt byl vytvořen z dlouhodobé nutnosti řešit problematiku nezaměstnanosti osob po VTOS, která od roku 1989 byla na okraji zájmů všech státních institucí a obecně celé společnosti. Hlavním cílem tohoto projektu bylo zvýšit šance osob po výkonu trestu odnětí svobody nalézt zaměstnání. Projekt vytvořil kontinuální program, který se zabýval spoluprácí s osobami před a po výkonu trestu. Projek spolupracoval s věznicemi Bělušice, Jiřice a Vinařice. Program projektu byl vždy realizován po dobu 6 měsíců po výstupu klientů z VTOS a s klienty spolupracovali regionální koordinátoři a mentoři. Mentoři se zaměřili na praktickou pomoc a poradenství pro klienty. Mentoring znamená, že odborný pracovník nabízí službu ještě před propuštěním z výkonu trestu odnětí svobody a s klientem se uzavře písemná smlouva o pokračování spolupráce po propuštění z VTOS. Mentoři musí projít akreditovaným kurzem MŠMT a je nad nimi prováděn odborný dohled. V rámci programů zacházení před propuštěním z VTOS byly provedeny tyto činnosti: 

Individuální práce s klientem- řešení osobních problémů klientů



Motivační program- besedy s bývalými vězni, kteří úspěšně prošli reintegrací



Kurzy právního minima- orientace na trhu práce, základy práce s PC a komunikační dovednosti. Projektu22 se zúčastnilo celkem 234 osob, které byly v rámci programu přímo i

nepřímo podpořeny. Do reintegračního projektu bylo zařazeno 99 klientů. Během projektu prošlo vzdělávacími kurzy 23 mentorů, kteří tak získali dovednosti pro práci s touto SPJ. Projekt Šance [online]. 2012 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://equal.spj.cz/index.php?hdr=spc&cnt=bsc& 21 EQUAL. Sdružení pro probaci a mediaci v justici [online]. 2012 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.equalcr.cz/clanek.php?lg=1&id=699 22 Data vychází ze závěrečného hodnocení projektu Sdružení pro probaci a mediaci v justici, o.s. 20

39

rizikovou skupinou a využívali je i v dalších projektech zaměřených na reintegraci. Z celkového počtu 234 osob se 37 zúčastnilo programu zacházení před a po výkonu trestu. Proběhlo

na

47

přijímacích

pohovorů

absolventů

programu

s potencionálními

zaměstnavateli. Všem, kteří se těchto pohovorů účastnili, se nakonec podařilo získat zaměstnání a uplatnit se tak na trhu práce. Na 26 klientů si zvýšilo komunikační dovednosti, čímž získali tak důležité zkušenosti pro pracovní pohovory s potencionálními zaměstnavateli. Z 99 osob, které byly zapojeny do reintegračního programu, bylo uplatněno na trhu práce 47 osob, to je více jak 50%. Toto číslo je na skupinu dost vysoké a svědčí vysoké efektivitě vynaložených prostředků v rámci tohoto programu. Pro výpočet finanční zátěže na jednoho uplatněného na pracovním trhu slouží tato data. Celkový počet finančních prostředků vynaložených na projekt Šance / počet umístěných na trhu práce 13 861 763 Kč / 47 = 294 931,5 Kč Pro výpočet finanční zátěže na jednoho klienta, který se zúčastnil projektu Šance, a byl jakoukoliv formou podpořen slouží tato čísla. Celkový počet finančních prostředků vynaložených na projekt Šance/ počet zapojených do reintegračního programu 13 861 763 Kč / 99 = 140 007 Kč Pro výpočet finanční zátěže na jednoho klienta, který se zúčastnil projektu šance a byl podpořen přímo i nepřímo. Celkový počet finančních prostředků vynaložených na projekt šance / celkový počet podpořených. 13 861 763 Kč / 234 = 59 238,2 Kč

40

I přes poměrně vysoké částky, které byly vynaloženy na jednotlivé klienty v rámci projektu, v něm byla spatřována velká pozitiva. Hlavním důvodem, proč byl tento projekt u široké laické i odborné veřejnosti oblíben, byl fakt, že se jednalo o jeden z prvních široce zaměřených programů, který se zabýval problematikou reintegrace osob po výkonu trestu odnětí svobody.

3.3. Projekt Pomůžeme ti pracovat Jedná se o projekt, který byl po úspěšném projektu Šance velice očekáván a byly do něj vkládány velké naděje. Projekt byl zaměřen na integraci sociálně vyloučených osob na trhu práce, pro které je jejich minulost významným handicapem při vstupu do nového života, protože záznam v rejstříku trestu je významnou překážkou pro zaměstnavatele, kteří hledají nové zaměstnance. Projekt byl spuštěn 1.5.2010 a ukončen ke dni 30.4.2012. Původně byl určen jen pro oblast Karlovarského a Ústeckého kraje, ale nakonec byly jeho aktivity poskytovány i do více oblastí České republiky. Přesto většina jeho aktivit proběhla právě v těchto krajích. Tento projekt byl financován z Evropských sociálních fondů z operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Byla z něj vyčleněna částka 5 345 147,76 Kč, ze kterých byly financovány všechny aktivity projektu.

Cílové skupiny Projekt byl primárně určen těmto skupinám: 

Osobám těsně před a po opuštění výkonu trestu odnětí svobody, které hledají pomoc při reintegraci do občanské společnosti po výkonu trestu23.



Osobám, které jsou klienty Probační a mediační služby ČR (PMS) a vykonávají alternativní tresty.

3.3.1.Cíl projektu Za hlavní cíl si projekt uložil zvýšit šanci na sociální a pracovní reintegraci osob po výstupu z výkonu trestu odnětí svobody vracejících se na území Karlovarského a Ústeckého kraje, a také osobám, kterým byl uložen alternativní trest, který vykonávají na svobodě právě v těchto krajích a právě u nich hrozí, že by alternativní trest mohl být přeměněn na trest nepodmíněný. Snahou celého projektu je rozvíjet poradenskou činnost a SPJ. Pomůžeme ti pracovat [online]. 2012 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.spj.cz/index.php?page=1&id=460 23

41

své služby s cílem všechny své klienty nastartovat a motivovat k vyhledávání zaměstnání. To by mělo vést k předcházení k dalšímu sociálnímu vyloučení cílových skupin, na které je tento projekt zaměřen. Jednoznačně nejvíce se projekt snaží svými aktivitami posílit kompetence pro zvýšení kvalifikace, vytvoření či posílení pracovních návyků a zvýšit motivaci nalézt a udržet si legální zaměstnání.

Aktivity projektu 

Motivační program ZZ (Získej zaměstnání). Jedná se o část reintegračního programu, který je zaměřen na motivaci klientů ve výkonu trestu odnětí svobody k aktivnímu řešení jejich životní situace, do které se dostali kvůli pobytu ve vězení a jejich následném sociálním vyloučením. Zahrnuje také změnu zažitých nekonstruktivních vzorců v chování těchto lidí a posiluje dovednosti pro získání a udržení si zaměstnání. Mezi aktivity vykonávané SPJ patří vyučování psaní životopisu a motivačního dopisu, příprava na přijímací pohovor, pracovně právní informace a důsledky práce na černo.



Kurz

právního

minima

a

poradenství

k řešení

zadluženosti.

Jedním

z nejzávažnějších problémů pro VTOS je zadluženost těchto osob. Bez včasné potřebné pomoci by se velmi lehce mohlo stát, že dluhy, které si tyto osoby s sebou nesou, mohou mít velký vliv na jejich recidivu. Proto se projekt snaží informovat klienty o problematice dluhů, především o jejím vzniku, předcházení, nárůstů zadluženosti, prostředcích k řešení zadluženosti a právním rámci exekucí. Kurz poskytuje základní informace k řešení situací za použití prostředků, které jsou zákonem umožněny. Účastníci jsou vedeni, aby se zamysleli nad svými právy a povinnostmi popřípadě nad důsledky, které by mohlo přinést řešení problémů pomocí práce načerno. Poradenství je vedeno tak, aby bylo poskytnuto co nejvíce individuálně každému účastníkovi v tomto programu a pomáhalo v řešení problematických situací, které přímo i nepřímo souvisejí s návratem do civilního života nebo s přípravou na vstup do něj. 

Bilanční a pracovní diagnostika. Aby byly co nejlépe využity finanční prostředky, odborně se určuje možné směřování klienty v oblasti pracovně právního uplatnění. Proto se používá nezbytná analýza jeho předpokladů k pracovním činnostem 42

s pomocí bilanční a pracovní diagnostiky. Cílem je na klientovy zkoumat jeho potenciál, který může být dále rozvíjen. Tuto aktivitu zajišťoval partner projektu bfz.o.p.s.. Aby byla zajištěna co největší objektivita, analýzu prováděl certifikovaný psycholog, který na základně dotazníkového šetření klientů a pomocí individuálního rozhovoru doporučil klientovi jeho další rozvoj. 

Rekvalifikační kurzy ve VTOS. Prioritou celého projektu je zvýšení a rozvoj kvalifikace klientů. Proto to pomocí rekvalifikačních kurzů se snaží zvýšit úspěšnost osob po propuštění z VTOS na trhu práce. Pomocí výsledků z bilanční a pracovní diagnostiky se následně vybírá druh rekvalifikačního kurzu, a to s ohledem na možnosti realizace ve věznici a aktuální situace na trhu práce v příslušném regionu. Součástí této aktivity byla i prezentace nabídek práce na trhu práce a agentur práce ve věznicích.



Regionální centra. Poradenství klientům po výstupu z VTOS či klientům PMS ČR, kteří mají uloženy alternativní tresty, poskytovali pracovníci regionálních center v Ústí nad Labem a v Sokolově. Jednalo se především o pracovní poradenství, které doprovázela podpora a asistence po propuštění z vězení. Další činností těchto center je také spolupráce se zaměstnavateli a zprostředkovateli zaměstnání.

Spolupracující věznice Aby byly aktivity co nejvíce efektivní a pokryly co nejvíce osob této rizikové skupiny, spolupracuje SPJ o.s. s těmito věznicemi. Karlovarský kraj 

Horní Slavkov



Kynšperk nad Ohří



Ostrov nad Ohří

Ústecký kraj 

Všehrdy



Drahonice



Bělušice 43

V rámci projektu Pomůžeme ti pracovat, bylo celkově zapojeno a byly čerpány prostředky pro celkem 393 osob. Podpora probíhala formou poradenství, motivačním programem

ZZ,

kurzem

právního

minima,

bilanční

a

pracovní

diagnostikou,

rekvalifikačními kurzy, podporou regionálními centry. Někteří klienti se zúčastnili více aktivit. Z pohledu územního rozložení klientů projektu se jednalo o poměrně rovnoměrně rozdělené skupiny. Z celkového počtu 14824 osob, které vyhledali osobní asistenci, se 70 nacházelo v Karlovarském kraji a 78 pak z kraje Ústeckého. Pokud bychom klienty rozdělili podle pohlaví, pak se projektu zúčastnilo 127 mužů a 21 žen. Graf č. 7 Vzdělanostní složení klientů regionálních center. 90 80 70 60 50

Muži

40

Ženy

30 20 10 0 základní vzdělání

střední vzdělání

jiné

Zdroj: SPJ, vlastní úpravy V tomto grafu č.7 můžeme vidět, že nejvíce osob, které kontaktovaly centra, dosáhlo základního vzdělání. Je velice zajímavé, že tvoří tak vysoké číslo a převyšují střední vzdělání takovým rozdílem. Z části je to dáno také tím, že nejvíce osob se zde nachází ve věku 26-60 let a jejich vzdělávání proběhlo ještě před rokem 1989, kdy procento osob se základním vzděláním bylo vyšší než je tomu v dnešní době.

Všechna data použita z projektu Pomůžeme ti pracovat jsem získal od občanského sdružení SPJ o.s. a vychází z podkladů pro závěrečnou hodnotící zprávu a osobních rozhovorů se zaměstnanci SPJ o.s. 24

44

Graf č. 8 Věkové složení klientů regionálních center 90 80 70 60 50

Muži

40

Ženy

30 20 10 0 19-26

27-60

15-18

Zdroj: SPJ, vlastní úpravy Věkové složení odpovídá demografickému složení populace. Nejvíce osob se nachází v kategorii 27-60 let. Osoby starší 60 let zde nenajdeme žádné, protože ty by s největší pravděpodobností na trhu práce již neměli šanci uspět nebo pokud mají nárok pobírají řádný důchod. Graf č. 9 Složení klientů na trhu práce

Počet klientů a jejich umístění na trhu práce 10 38 Pracující Nepracujících Pracujících načerno 100

Zdroj: SPJ, vlastní úpravy Ze všech klientů, kteří se účastnili projektu Pomůžeme ti pracovat v rámci osobní asistence, bylo celkem 100 nepracujících. Tato skupina se dělí na osoby, které jsou ještě ve výkonu trestu odnětí svobody, ty, kteří již opustili vězení, ale zaměstnání se jim nepodařilo 45

nalézt a ty, kteří jsou klienty PMS ČR a vykonávají tedy alternativní tresty. Pak osoby pracující, kterých bylo 38. Jednalo se především o ty, kteří měli zájem o dluhové poradenství a pomoc při hledání jiného zaměstnání, než měli doposud. Poslední skupinou byli osoby, které pracují načerno. U nich byla většinou spatřovaná snaha řešit svou dluhovou problematiku a hledaná pomoc jak změnit práci na černo na pracovní smlouvu, která by odpovídala všem zákonným aspektům, a přitom neztratili své zaměstnání. Graf č.10 Forma kontaktu klientského centra

Počet klientů - forma kontaktu projektu 50 PMS

78

VTOS 20

Jiné

Zdroj SPJ, vlastní úpravy Z tabulky č.10 lze vypozorovat, že klienti projektu Pomůžeme ti pracovat, nejčastěji navazují kontakt již ve věznicích, a to v tomto případě bylo 20 lidí. Další a početnější skupinou jsou osoby ve výkonu alternativních trestů. Těchto 50 lidí, což je více než jednou tolik kolik se nachází osob ve výkonu trestu odnětí svobody, má totiž větší potřebu řešit svou tíživou životní situaci než osoby ve VTOS, protože musí řešit každodenní problémy, jako jsou dluhová problematika, problematika bydlení a vlastní výživy. Třetí a nejpočetnější skupina se 78 klienty je velice různorodá. Nachází se zde klienti, kteří byli kontaktování nebo sami se kontaktovali například na ulici, v kancelářích dluhového poradenství, přes kurátory, sociální pracovníky nebo mentory. V rámci projektu, který si také kladl za cíl, přímo vytvořit s podnikatelskými subjekty pracovní místa se skutečně podařilo umístit na trh práce 14 klientů. Zaměstnání těchto klientů nabývalo dvou forem. První forma byla nově vytvořena pracovní místa (NVPV). V tomto případě se jednalo o nově vytvořené pracovní místo u zaměstnavatele, které bylo podpořeno formou 46

úhrady mzdových nákladů. Pracovní místo muselo být vytvořeno v souvislosti s projektem a znamenalo čistý nárůst pracovních míst u zaměstnavatele. Na toto místo nesměly být poskytovány žádné jiné příspěvky z veřejných zdrojů a muselo být jasně zdůvodněno, jaký přínos bude mít vytvoření nového pracovního místa. Druhou formou byly pracovní místa na zkoušku (NZ). Cílem těchto pracovních míst bylo umožnit vybraným účastníkům projektu ověřit si získané teoretické znalosti v praxi. Účastník toho pracovního místa si tak získal praxi a zvýšil tak předpoklady k uplatnění na trhu práce. Ačkoliv se takto nemusí podařit umístit klienta na pracovní místo natrvalo, význam těchto pracovních míst je velký. Umožňuje totiž, aby se na pracovním místě mohlo vystřídat více uchazečů a získané zkušenosti v rámci zaměstnání zúročovali i v budoucnu. Navíc zaměstnavatel, který tohoto typu zaměstnávání využil, získal příspěvek na mzdu pracovníka, ve kterém byly zahrnuty i příspěvky na sociální a zdravotní pojištění včetně příspěvku na aktivní politiku zaměstnanosti. Na nově vytvořené pracovní místo se podařilo umístit 4 klienty projektu. Nastoupili na pozice jako údržbář, údržbářka a pomocný dělník. Z těchto klientů se ale dlouhodobě podařilo uchytit jen dvěma. Zbylí dva přerušili spolupráci jednak z důvodů, že dávky, které by tato osoba pobírala na děti a domácnost, by byly větší, než když by pracoval nebo se klient znovu vracel do vězení důvodů opakování trestné činnosti. Pracovních míst na zkoušku bylo vytvořeno 10 a jejich úspěšnost byla větší než nově vytvořených pracovních míst. Přesto se i zde vyskytovaly problémy, především z důvodů neshod na pracovišti, problémy s osobami jiného pohlaví na pracovišti, práce venku, trestná činnost. V rámci těchto pracovních míst se také podařilo vytvářet prostor pro realizaci rekvalifikací. Tu absolvovali 3 klienti. Některým klientům, se kterými byla u zaměstnavatele velká spokojenost, se podařilo si místo udržet, i když jeho podpora již skončila. Dalším čtyřem klientům se podařilo po ukončení dotovaných míst si najít jiného zaměstnavatele a udržet si pracovní místo. Klienty se podařilo umístit na tyto pracovní místa: Zedník, servírka, recepční, lešenář, pomocný dělník u celkem čtyř zaměstnavatelů. Krom pozitiv se i zde setkával projekt s problémy, protože část těch, které se podařilo alespoň umístit u zaměstnavatele, byla policií přímo z pracoviště odvedena. Toto pak snižuje motivaci zaměstnavatelů vytvářet takováto pracovní místa a raději se o formu tohoto zaměstnávání vůbec nezajímají.

47

3.3.2. Výpočty finanční zátěže projektu Pokud bychom chtěli spočítat, kolik finanční prostředků z veřejných financí bylo vynaloženo na jednoho zúčastněného člověka v tomto programu, pak by se jednalo tento vzorec. Celková vynaložená částka na projekt Pomůžeme ti pracovat / celkově vynaložené finanční prostředky ze státního rozpočtu 5 345 147,76 Kč / 393 klientů = 13 601 Kč Částka 13 601 Kč byla tedy v průměru vynaložena na každého osobu, která se tohoto projektu zúčastnila. Pokud bychom předpokládali, že se kdyby se podařilo následně 45 % osob nalézt zaměstnání a česká správa sociálního zabezpečení (čssz) by následně nemusela vyplatit těmto osobám dávky v hmotné nouzi v této výši. Počet osob, jímž byla vyplacena dávka v hmotné nouzi, formou příspěvku na živobytí x dávka v hmotné nouzi za dvanáct měsíců = celková vyplacená finanční částka 178 x (341025 x 12) =7 283 760 Kč (pro předpoklad, že získaná kvalifikace postačila k tomu, aby si klient udržel zaměstnání po dalších pět let) Pak by se vyplatilo, že tento projekt by měl podpořen z veřejných financí, protože ušetřil celkově 1 928 612,24 Kč

Pokud bychom měli určit, kolik přesně finančních prostředků bylo vynaloženo na jedno skutečně vytvořené pracovní místo tímto projektem, pak bychom ve výpočtu postupovali následovně. Celková výše finančních prostředků poskytnutých z veřejných financí / Počet skutečně umístěných klientů 5 345 147,76 Kč / 14 = 381 796, 3 Kč V tomto případě částka přes 380 000 Kč, na jedno pracovní místo je dosti vysoká a několikrát převyšuje částku, která by mu byla poskytnuta formou dávek v hmotné nouzi po PENIZE.CZ. Sociální kalkulačka [online]. 2012 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.penize.cz/kalkulacky/prispevek-na-zivobyti?pagenumber=2#prisZiv 25

48

dobu jednoho roku. Výše vyplacených dávek na jednoho člověka by byla 40 920 Kč při předpokladu vyplacené měsíční dávky v hodnotě 3410 Kč26. Ani kdybychom předpokládali, že místo bylo vytvořeno na dobu pěti let, nebyla by tato částka dosažena, ale bylo by to 204 600 Kč. Z toho by se mohlo zdát, že tento projekt byl velice ztrátový a nedostavily se účinky, které bychom si představovali. Protože však již v zadání projektu bylo poukázáno na to, že cílem není přímo vytvářet pracovní místa, ale poskytovat klientům takovou pomoc, která by vedla k zlepšení jejich postavení na trhu práce pak lze přijmout, že prostředky byly vynaloženy co možná nejefektivněji, protože byli podpořeni i další klienti jinými formami než jejich umístěním na trhu práce. Motivačního programu získej zaměstnání (ZZ) se zúčastnilo celkem 104 klientů. V tomto programu byli motivování k hledání zaměstnání a byli vyškoleni v psaní životopisu, motivačních listech a o možnostech jak si hledat zaměstnání. Zde byli poučeni o možnostech kontaktovat úřad práce, využívat přímého kontaktu případných zaměstnavatelů, využívání inzerce v tištěných periodicích a využívání internetových serverů k hledání práce. Kurzu právního minima se zúčastnilo celkem 94 klientů. Kurzy probíhali v šesti samostatných celcích. Díky němu získali informace o dluhové problematice a problematice exekucí. Byli poučeni o tom jak se bránit nezákonným exekucím, jaké možnosti mají při řešení dluhů a zvýšení samotné výše dluhů po příchodu z vězení. Kromě finanční problematiky se kurz také zabýval problémy s bydlením a problematikou výživného na děti. V rámci regionálních center byl pro celkem 80 klientů připraven individuální program. Zde se setkávali klienti s pracovníkem centra, kteří měli největší problémy se reintegrovat zpět do společnosti z důvodů dlouhodobého pobytu ve výkonu trestu, čímž ztratili pojítko s realitou a nejsou schopni se tak jednoduše přizpůsobit změně prostředí, které je čekalo po propuštění. Bilanční a pracovní diagnostiky, která měla posoudit, jaké možnosti pro klienta po propuštění jsou nejlepší a které pracovní schopnosti by u něj měly být prohlubovány, byla využita celkem v 29 případech. Tato služba byla zprostředkovaná firmou bfz o.p.s.. S tím V tomto případě počítám s tím, že by všechny osoby dosáhly na stejnou výši dávky. Platí pro ně následující kritéria. Nebydlí v Praze, nemají žádné další členy rodiny, jsou bez příjmů a nepobírají žádné další jiné dávky. 26

49

souvisí i rekvalifikační kurzy, které byly zajištěny pro celkem 81 klientů. Pro posílení pracovních návyků byly také zřízeny dílny, které se zaměřili na to, aby si klienti vytvořili představu o dělbě práce a struktuře ve firmách. Této formy podpory se zúčastnilo 34 klientů. Na oficiálních webových stránkách spj.cz se osoby, které jsou po výkonu trestu odnětí svobody, mohly zúčastnit ankety, jejíž téma bylo, zda se setkali s problémy při hledání práce kvůli záznamu v rejstříku trestů. Z výsledků ankety vyplývá, že z celkových 15 osob, které se ankety zúčastnily, se 7 osob s problémy nesetkalo a naopak 8 osob se s problémy setkalo.

3.4. Projekt Nová šance V rámci psaní této bakalářské práce jsem navštívil další občanské sdružení, které se zabývá resocializací osob po výkonu trestu. Jednalo se o občanské sdružení Koblov. Toto sdružení sídlí v Ostravě a v rámci návštěvy jsem měl možnost se blíže seznámit s projektem, který vytváří. Toto občanské sdružení se naprosto odlišuje od ostatních v celé České Republice a snaží se vytvořit jiný styl resocializace, který by měl být více účinný pro osoby po výkonu trestu. Na rozdíl od SPJ o.s., které vyhledává vytváří pracovní místa agenturní formou, se občanské sdružení Koblov zaměřuje na zaměstnávání osob v rámci bývalého vojenského areálu, který získalo od města Ostrava. Hlavním cílem je, aby osoby, které opouští vězení a nejsou připraveny na vstup do společnosti z důvodů špatných pracovních návyků, nezajištěného ubytování a jiných problémů, získaly v rámci pracovní terapie takové návyky, které již budou moci v zaměstnání uplatnit. Sdružení má v majetku azylovou ubytovnu, která poskytuje ubytování až 20 klientům. Z osobního rozhovoru s ředitelem sdružení Petrem Novákem, jsem získal zajímavé poznatky. Uváděl na příkladu, jak špatně je nynější praxe uplatňovaná, kdy se osobám po výkonu trestu ihned snaží agentury najít místo. To však je pro tyto osoby smrtící, neboť nemají žádné pracovní návyky a ty podle vlastních slov ztrácí až z 80 % a z 90% se nepodaří, aby se tito lidé na trhu práce umístili, naopak odrazují zaměstnavatele od využívání jejich pracovní síly. Z jeho osobní zkušenosti se mu podařilo hned v prvním roce, kdy sdružení vzniklo, nalézt zaměstnání pro 30 klientů během 3 měsíců, což považoval za obrovský úspěch. Dostavilo se však zklamání, protože z těchto 50

30 klientů se do 14 dní ani jeden již na pracovišti neukázal a zaměstnavatelům tak vznikly veliké problémy se zakázkami. Od té doby již s nimi tito zaměstnavatelé nespolupracují a přerušili veškeré kontakty. Proto jak uvádí, než někomu začne shánět zaměstnání, dotyčná osoby musí strávit minimálně období 9 měsíců v rámci areálu, kde se učí pravidelným činnostem jako hlídání areálu na vrátnici, práce pro lesnické firmy, poskytování pomoci pro neziskové organizace s pořádáním akcí a tím přispívat k vytváření pracovních návyků a také chápání organizační hierarchii při dělbě práce. Proto v rámci pracovní terapie trvá pracovní zátěž maximálně 3 hodiny, protože vysílení klientů je tak velké, že nejsou poté již žádné práce schopni. V poslední době se také k pracovním aktivitám začínají přibývat zemědělské aktivity, které umožňuje velikost areálu a jeho postupná údržba. Zaměřují se na chov koní, drůbeže a králíků. Tyto aktivity umožňují získat dovednosti v tomto oboru a zajistit připadnou produkci pro vlastní potřeby. Nejčastěji dle interních výzkumů v rámci projektu Nová Šance se daří jejím klientům nacházet nejčastěji zaměstnání po opuštění areálu v rámci sezoních prací, prací manuálně náročných a lesnických prací. Podle jeho vyjádření není také nezbytné, aby se tyto osoby chtěly navrátit do pracovního procesu co nejdříve po propuštění z důvodů zklamání, když se jim nedaří najít slušné zaměstnání, které by odpovídalo jejich požadavkům z důvodu odmítání zaměstnat tyto lidi do vyšších pozic, které s sebou nesou vyšší výdělky z důvodu záznamu v rejstříku trestu, a pokud se podaří přeci jen najít si práci, kterou vyhledávají, pak jim hrozí exekuce, a skutečný výdělek zpravidla sníží na tolik, že se jim pracovat ani nechce. Kromě resocializačního programu se Koblov o.s. zabývá poskytování služeb pro výkon alternativních trestu ve spolupráci s PMS ČR. Tresty probíhají formou práce v areálu a jeho blízkém okolí. Toto občanské sdružení je financováno z finančních zdrojů statutárního města Ostrava. Roční příspěvek zpravidla je ve výši 2 500 000 Kč27. Ročně tímto zařízením projde okolo 50 osob. Roční náklady na jednoho klienta se tak představují částku Celkové finanční prostředky využité v rámci jednoho roku / počet osob, které za rok využili nabídky sdružení = částka připadající na jednoho klienta

Veškeré podklady vychází z dat poskytnutých občanským sdružením Koblov a osobních rozhovorů s ředitelem sdružení a jeho zaměstnanci. 27

51

2 500 000 / 50 = 50 000 Kč Velikost výdajů na jedno klienta v případe státní podpory formou dávek v hmotné nouzi 3410 x 12 = 40 920 Podle odhadů získaných z ředitelství Koblov o.s. se míra zaměstnanosti po opuštění programu, který klienti zdařile absolvovali, pohybuje okolo 40 procent. Výpočet vynaložených finančních prostředků na jednoho zaměstnaného se tedy vypočte. Celková výše finančních prostředků vynaložených za rok v rámci projektu / počet umístěných na trh práce 2 500 000 Kč / 20 = 125 000 Kč Ve srovnání s výdaji, které vydávány na jednoho klienta jsou sice vyšší (výdaje v rámci projektu Pomůžeme ti pracovat, byly 13 500 Kč) ovšem v rámci tohoto zařízení jsou klienti aktivně zapojování po delší pracovní úsek v rámci programu Nová Šance. A dá se to spíše srovnávat s vytvořenými místy, která byla v rámci projekt Pomůžeme ti pracovat. Zde byly vynaloženy finanční prostředky ve výši 380 000 Kč.

Tabulka č.6 Srovnání výdajů v rámci jednotlivých projektů (údaje jsou v Kč)

Projekt Šance Projekt Pomůžeme ti pracovat Projekt Nová Šance

Výdaje na jednoho zúčastněného 59 238,2

Výdaje na jednoho umístěného na trh práce 294 931,5

13 601 50 000

381 796, 3 125 000

Z tabulky č.6 lze vyvodit, že v případě výdajů na jednoho klienta, který byl jakoukoliv formou podpořen, se nejlépe podařilo využít prostředků, v rámci projektu Pomůžeme ti pracovat, a to 13 601 Kč na jednoho klienta. Naopak nejhůře se zde umístil projekt Šance, který ve výši výdajů se pohyboval podobně jako výdaje v rámci projektu Nová Šance.

52

Z pohledu výdajů na opravdu umístěného klienta na trh práce se nejlépe daří projektu Nová šance se 125 000 Kč vynaložených na jednoho umístěného. Naopak projekty Šance a Pomůžeme ti pracovat, vynakládají více než dvojnásob této částky na jednoho klienta.

3.5. Zhodnocení projektů Otázku jak zaměstnávat osoby po výkonu trestu si klade stále více lidí a organizací, což vede k nárůstu projektů, které se touto problematikou zabývají a kladou si ji za svůj hlavní cíl nebo se jí alespoň dotýkají v rámci zaměstnávání osob z rizikových skupin. I přes větší angažovanost se nedaří zapojovat do těchto projektů všechny osoby po výkonu trestu. Důvodem je stále se zvyšující počet osob vycházejících z výkonu trestu odnětí svobody. Projekty, které s touto skupinou lidí pracují, jsou vytvářeny neziskovými organizacemi, jsou financovány z fondů Evropské unie a rozpočtů státu a měst, protože problematika nezaměstnanosti této rizikové skupiny je velice palčivá a představuje problém pro trh práce. Přestože se jednotlivé projekty od sebe liší způsobem jakým vykonávají svou činnost, jejich hlavním smyslem je resocializace osob po výkonu trestu odnětí svobody a aktivní působení na tyto osoby svými programy prostřednictvím aktivit, které pro tyto osoby připravují. Celkově bylo na zkoumané projekty alokováno přes 23 milionů Kč. Za tyto prostředky se podařilo podpořit přes 400 osob a umístit na trh práce 81 osob. Projekt Šance vynaložil na podporu každého klienta přes 59 000 Kč a skoro 300 000 Kč na jednoho umístěného na trh práce. Projekt Pomůžeme ti pracovat pak alokoval na jednoho klienta v přepočtu přes 13 500 Kč a na jednoho umístěného téměř 400 000 Kč. V rámci projektu Nová Šance bylo poskytnuto v rámci jednoho roku 50 000 Kč na jednoho podpořeného a 125 000 Kč na jednoho umístěného na trh práce. Z výsledků vyplývá, že projektům Šance a Pomůžeme ti pracovat se daří úspěšně působit na co největší množství lidí oproti projektu Nová Šance, který se zaměřuje na menší počet klientů, avšak jejich úspěšnost návratu na pracovní trh vzhledem k vynaloženým prostředkům je vyšší. Pokud by žádný z těchto projektů neexistoval a těmto osobám by byly vypláceny jen dávky v hmotné nouzi, pak by v modelovém příkladu stát vynaložil prostředky ve výši přes 40 000 Kč za rok na jednu osobu. Důvody neúspěchu těchto projektů spatřuji ve velké míře recidivy trestněprávního chování, nechuti pracovat, učit se novým dovednostem a pracovnímu režimu. Tento neúspěch podtrhuje fakt, že zaměstnavatelé s touto skupinou lidí nemají dobré zkušenosti. 53

To dokazují zkušenosti z projektu Pomůžeme ti pracovat a především projektu Nová šance, kdy 30 zaměstnaných do 14 dnů buď přestalo pracovat nebo si pro zaměstnance přijela policie přímo na pracoviště. Také nízké vzdělání a vzdělanostní struktura jak lze vidět z grafu č. 7 je limitujícím faktorem při zaměstnávání této rizikové skupiny. Jako jedno z východisek spatřuji větší podporu projektů, fungujících na bázi projektu Nová Šance, tzn. nenechat tyto osoby volně nástrahám trhu, ale připravovat jim v areálech, které by pro ně byly zřízeny program a pravidla vedoucí k získání pracovních návyků a zodpovědnosti v občanském životě. To by mohlo být řešení pro problém českého trhu práce, který zatěžují vysoké finanční zátěže alokovaných prostředků na podporu této rizikové skupiny. Dalším východiskem by mohlo být větší využívání alternativních trestů tak, aby co nejmenší počet lidí ztrácel pracovní návyky ve vězení, ale udržel si je v rámci výkonu trestu (mimo věznici), případně by pracovat vůbec nepřestal (např. v případě podmíněného trestu, trestu veřejných prací, peněžité pokuty nebo zákazu činnosti – samozřejmě jiné než výdělečné28) Proto se přikláním k větší úloze státu, municipalit i projektů podporovaných Evropskými sociálními fondy v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Vedou totiž i k pozitivním externalitám, a to předcházení recidivy, podpoře společenského soužití a snižování hospodářské kriminality. Problém však spatřuji v plýtvání s alokovanými zdroji, resp. jejich neefektivní alokaci.

28

Typicky zákaz návštěvy sportovních utkání nebo zákaz řízení motorového vozidla.

54

Závěr Tato práce si kladla za cíl analyzovat úspěšnost zapojení osob po výkonu trestu do pracovního procesu v letech 2008- 2012 a to na základě dat Vězeňské služby ČR, projektů Šance, Pomůžeme ti pracovat a Nová šance. Hypotéza zněla: finanční prostředky vynakládané v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (ze zdrojů evropských sociálních fondů, státního rozpočtu a municipalit) na podporu reintegrace osob po výkonu trestu jsou efektivně vynakládány v porovnání s možností, že by stát využíval podporu formou pasivní politiky zaměstnanosti. Důvodem vedoucím k výběru tohoto tématu byl fakt, že v posledních letech roste počet osob, které se nachází v nápravných zařízeních a z toho vyplývá nutnost řešit problematiku zaměstnávání těchto osob po propuštění, které řadíme do rizikové skupiny. Počty zaměstnaných z této skupiny jsou nízké a to s sebou nese společenské problémy. První kapitola se věnuje teoretickému vstupu do problematiky státní politiky zaměstnanosti, především pak aktivní politice zaměstnanosti, kategoriím rizikových skupin, státní sociální podpoře a pojmům, které s danou tématikou souvisí. Druhá kapitola popisuje charakteristiky osob ve výkonu trestu. Lze zde nalézt grafy a tabulky zobrazující počty vězněných osob v období let 2007-2011, vzdělanostní strukturu, zaměstnanost, délku pobytu ve věznicích a recidivu vězňů. Kapitola se dále věnuje resocializačním programům a disponibilitě finančních prostředků po opuštění věznice. Ve třetí kapitole jsem pak analyzoval projekty Šance, Pomůžeme ti pracovat a Nová šance, které působí na poli reintegrace osob po výkonu trestu odnětí svobody. Projekt Šance, který byl průkopníkem na poli aktivní politiky zaměstnanosti probíhal od roku 2004 do roku 2008. Celkem bylo podpořeno různou formou na 234 osob. Na trh práce se podařilo umístit 47 osob a vyškolit 23 mentorů, kteří své aktivit poskytují této rizikové skupině. Projekt Pomůžeme ti pracovat pak do jisté míry navazoval projekt Šance a byl ukončen k 31.5. 2012. V rámci něho bylo podpořeno 393 klientů a na trhu práce se podařilo umísit 14 osob. Projekt byl zaměřen na Karlovarský a Ústecký kraj. Projekt Nová šance se od předchozích projektů do značné míry lišil. Jedná se o projekt, který je financován z prostředků statutárního města Ostrava a nikoliv z prostředků Evropských sociálních fondů a státního rozpočtu jako dva předchozí. Pro svou činnost má vyhrazen areál bývalých kasáren, které využívá jako azylový dům a možnost pro zaměstnávání rizikových osob k získávání pracovních návyků.

55

Pro analýzu jsem vycházel z dat, která mi poskytli příjemci dotačních titulů jednotlivých projektů, výročních zpráv projektů, neveřejných dokumentů občanských sdružení, osobních schůzek s pracovníky vězeňské služby, navštívil jsem areál projektu Nová šance a byl jsem seznámen s prací vedoucích pracovníků včetně prohlídky azylového domu, vedl jsem rozhovory na dané téma s ředitelem občanského sdružení a pracoval jsem s odbornou literaturou a periodiky věnujícími se tomuto tématu. Při zpracovávání dat jsem se setkal s problémy, které částečně limitovaly analýzu nashromážděných dat a vyhodnocování projektů. Podklady, které sloužily pro vyhodnocování, se mi nepodařilo shromáždit v míře, kterou jsem si představoval pro ucelený pohled na danou tématiku. Protože se jedná o citlivé téma, setkával jsem se s neochotou poskytovat data a informace, které by mi byly nápomocny při analýze a vyhodnocování. Z historického hlediska se jedná krátké období, protože před rokem 1989 tento problém nebyl v popředí společenského zájmu a nejsou tedy k dispozici delší časové řady dat, ze kterých by se dalo vycházet. Přesto se mi podařilo získat taková data, ze kterých lze vytvořit ucelený obraz o dané tématice. Z analýzy dat vyplývají poznatky, na základě nichž mohu vyvrátit svou hypotézu a interpretovat výsledky v její neprospěch, tj. tak, že prostředky vynakládané na aktivní politiku zaměstnanosti nejsou efektivně využívány pro reintegraci a zaměstnávání osob po výkonu trestu. Velkým problémem pak jsou samotné osoby ve výkonu trestu odnětí svobody. V roce 2011 jejich počet přesáhl 23 000. V průběhu roku 2011 jich bylo propuštěno na svobodu více jak 15 000. Vysoká míra recidivy, vzdělanostní složení, ve kterém hlavní podíl připadá na základní vzdělání a vyučené osoby, vysoká míra nezaměstnanosti ve věznicích pohybující se okolo 45% a chybějící státní politika pro práci s touto rizikovou skupinou pak vedou k handicapům na trhu práce. Ze závěrů lze vypozorovat, že v rámci projektu Šance byly vynaložené prostředky na jednoho umístěného na trh téměř 300 000 Kč, v projektu Pomůžeme ti pracovat dosahovaly výše 400 000 Kč a Nová šance vynakládá každoročně prostředky ve výši 125 000 Kč. Jedná se tak o výrazné překročení částky, která by byla vyplacena v rámci pasivní politiky zaměstnanosti na sociálních dávkách. Otázkou tedy zůstává, zda se vydat cestou masivní resocializace na co nejširším spektru osob v rámci a po výkonu trestu, nebo se vydat cestou větší individualizace a dlouhodobější práce s klienty programů. Jako doporučení pak navrhuji, aby se postupovalo 56

cestou individualizace a dlouhodobé spolupráce s klienty, jejíž úspěšnost potvrzují i výsledky analýzy jednotlivých programů. Do budoucna lze jen doufat, že se bude dařit tuto rizikovou skupiny lépe oslovovat a bourat bariéry mezi nimi a společností, což by mělo vést k větší míře zaměstnanosti těch osob a menší zátěži veřejných rozpočtů.

57

Seznam grafů Graf č.1 Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti .................................................................. 17 Graf č.2 Počet odsouzených ve věznicích ................................................................................ 22 Graf č. 3 Vzdělanostní struktura vězňů .................................................................................... 25 Graf č.4 Vývoj zaměstnaných odsouzených ............................................................................ 26 Graf č.5 Vývoj zaměstnanosti v roce 2011 .............................................................................. 27 Graf č. 6 Počet absolventů ŠVS................................................................................................ 33 Graf č. 7 Vzdělanostní složení klientů regionálních center. .................................................... 44 Graf č. 8 Věkové složení klientů regionálních center .............................................................. 45 Graf č. 9 Složení klientů na trhu práce ..................................................................................... 45 Graf č.10 Forma kontaktu klientského centra ......................................................................... 46

58

Seznam tabulek Tabulka č.1 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti ........................................................ 13 Tabulka č.2 Podíl pracující lidí na částečný úvazek ............................................................ 21 Tabulka č.3 Stáří vězněných osob. ...................................................................................... 23 Tabulka č.4 Složení odsouzených podle předchozích trestů ............................................... 25 Tabulka č.5 Porovnání vězněných osob s cizími státy ........................................................ 37 Tabulka č.6 Srovnání výdajů v rámci jednotlivých projektů (údaje jsou v Kč) .................. 52

Seznam zkratek PMS ČR- probační a mediační služba České republiky VTOS- výkon trestu odnětí svobody SPJ- sdružení pro probaci a mediaci v justici APZ- aktivní politika zaměstnanosti VSČR- vězeňská služba České republiky ČZSO- český statistický úřad MPSV- ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT- ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ŠVS- školské vzdělávací středisko NZ- pracovní místo na zkoušku NVPM- nově vytvořené pracovní místo

59

Literatura BAJCURA, Lubomír. Práva vězně : od vazby po propuštění z trestu odnětí svobody / Lubomír Bajcura. Vyd. 1. Praha: Granada, 1999. Právo pro každého. ISBN 80-7169-555-6. How the resettlement of prisoners promotes desistance from crime. In: M A G U I R E, M I K E. Criminology & Criminal Justice. 2006. vyd. London: Thousand Oaks & New Delhi, 2006, s. 38. ISSN 1748–8958. DOI: 10.1177/1748895806060665. Dostupné z: www.sagepublications.com STEVENS H. CLARKE AND GARY G. KOCH. The Influence of Income and Other Factors on Whether Criminal Defendants Go to Prison. Vol. 11, No. 1 (Autumn, 1976). USA: Blackwell Publishing, 1971. Krebs Vojtěch a kol. Sociální politika, Praha: Codex Bohemia, 1997-, ISBN 978-80-7357585-4 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, KOLIBOVÁ, Helena a KUBICOVÁ, Alina. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti: [studijní materiály pro kombinované studium Veřejná správa a regionální politika]. Vyd. 1. Opava: Optys, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85819-762. MANDYS, Jan. Metodika práce s osobami propuštěnými z výkonu trestu odnětí svobody. Vyd. 1. Praha: Evropské sociálně zdravotní centrum Praha, 2008. 68 s. Metodické, školící a informační materiály projektu Aktivizace pracovního potenciálu sociálně znevýhodněných občanů. ISBN 978-80-87244-08-1 ČERNÍKOVÁ, Vratislava. Sociální ochrana: (kriminologický pohled na terciární prevenci). Vyd. 1. Praha: Vydavatelství PA ČR, 2005. 163 s. ISBN 80-7251-207-2. ČERNÍKOVÁ, Vratislava a kol. Sociální ochrana: terciární prevence, její možnosti a limity. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 244 s. Vysokoškolské učebnice. ISBN 978-80-7380-138-0. SOCHŮREK, Jan. Kapitoly z penologie. II. díl, Teorie a praxe zacházení s vězněnými. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2007. 77 s. ISBN 978-80-7372-204-3. České vězeňství. Praha: Vězeňská služba České republiky, 2010, roč. 2010, č. 4. ISSN 1213-9297 60

CZSO: Změny zaměstnanosti 2010 Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam080410analyza10.doc MPSV: Existenční a životní minimum. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11852 PENIZE.CZ. Sociální kalkulačka Dostupné z: http://www.penize.cz/kalkulacky/prispevek-na-zivobyti?pagenumber=2#prisZiv PMS- Probační a mediační služba. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/o-pms/ SPJ. Pomůžeme ti pracovat Dostupné z: http://www.spj.cz/index.php?page=1&id=460 Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb. Vyhláška ministerstva spravedlnosti o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány. Usnesení vlády č. 296/1996 SB,. K problematice organizovaného zločinu a účinného postupu proti tomuto typu trestné činnosti. Nařízení vlády č. 365/1999 Sb. O výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. Vězeňská služba České Republiky. Dostupné z: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/nejcastejsi-dotazy111/nejcasteji-kladene-otazky-6092 Vězeňská služba České Republiky. Dostupné z: http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/spr%C3%A1vn%C3%AD/statistiky/Sta tistick%C3%A9%20ro%C4%8Denky/Rocenka_2011.pdf MPSV: Existenční a životní minimum. [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11852 MPSV. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti. Dostupné z:

61

http://www.mpsv.cz/cs/8612 www.cmkos.cz www.vupsv.cz http://www.helcom.cz/ Zákon č. 111/2006 Sb. O dávkách v hmotné nouzi Zákon č.110/2006 Sb. O existenčním minimu Zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních službách Zákon č. 367/2011 Sb. O zaměstnanosti Zákon č.257/2000 Sb. O probační a mediační službě Zákon č.169/99 Sb. O výkonu trestu odnětí svobody Zákon č. 586/1992 Sb. O daních z příjmu

62