â Í S LO 2 — â E R V E N EC 19 9 9
zdarma
Milí spoluobčané, opět se Vám dostává do rukou další vydání Občasníku, tentokrát se jedná o letní vydání. Proto dovolte několik krátkých zastavení. K létu patří rekreace. Každý člověk se během tohoto období snaží načerpat mnoho energie, relaxuje, regeneruje. S létem bývá tradičně spojováno slunce. První zastavení spočívá ve varování všem, kterým delší pobyt na sluníčku vadí. Neprodlužujte pobyt na ostrém slunci jen proto, abyste rychleji vypadali jako ze „žurnálu“, nebo co nejplněji prožili zaslouženou, ale finančně nákladnou dovolenou. Ono se to může vymstít a trpké plody lze sbírat ihned nebo také za několik let. Pak je už, bohužel, mnohdy pozdě. Jste-li střízlivými „slunečními terči“, užíváte-li tuto medicínu ve spojení s vodou, pak si neopomeňte připomenout zásadu, která praví, že rozehřátým nepřísluší skákat bezhlavě do vody. I toto zastavení má své opodstatnění, neboť mnohé případy skončily tragicky v důsledku náhlé srdeční slabosti, svalových křečí — a očekávané pomoci, která byla zrovna v nedohlednu. Během svých poutí naší vlastí či cizími kraji mějte vždy na paměti své zdraví. Budete-li cestovat automobilem, nepřeceňujte své síly a raději si častěji odpočiňte. Někdy bývá lepší dojet do cílové stanice později a sami, než dříve a být dovezeni. Ale dost mentorování, dost poučování. Mohli byste namítnout, proč se zde objevují taková poučná slova. Jen a jen proto, že také po letní, prázdninové sezóně se s Vámi všemi hodláme setkávat nejen na ulicích, v obchodech, ale rádi Vás přivítáme i na úřední půdě. Užívejte si léta, dávejte na sebe pozor a opatrujte se.
p
Milan Stypka, zástupce starosty
ní ec Obsů. —da ě a u etn k í r ila rtl 050 kčn rob čtv u 1 eda Vy vá lad . R — dá k 99 ký. vy v ná e 19 ovs c jk ík 0 sn 23 en Vo ča p. erv v m a ob č. 9. č tisla a r ký ré lo os Z d rs ob yš , R be v D 9. V ol á. — Do ad 2/9 Carb obr úř íslo iří s D Č g. J tri In ea
B
USNESENÍ ze 4. jednání Obecního zastupitelstva v Dobré ze dne 28. června 1999.
OBECNÍ ZASTUPITELSTVO I. BERE NA VĚDOMÍ 1. přistoupení náhradníka pana Jiřího Štece do obecního zastupitelstva 2. kontrolu usnesení z 3. jednání bez připomínek 3. předloženou zprávu o ověření roční účetní závěrky a výsledků přezkoumání hospodaření obce za r. 1998 a předložený materiál, výkaz Fin RO–2–12 M, sestavený k 31. 5. 1999 o plnění rozpočtu 4. k ÚP Dobrá–Kamenec nebyly podány žádné námitky ani protichůdné připomínky 5. informaci o přiznání státní investiční dotace na stavbu „Splašková kanalizace Dobrá“ v celkové výši 19 mil. Kč 6. doporučení Investiční komise na etapizaci výstavby „Splaškové kanalizace“ s tím, že I. etapa bude zahrnovat Starou dědinu a části obce od VÚHŽ po nádraží a hřiště Sparta, a to ve směru od železniční tratě k řece. II. SCHVALUJE 7. záměr prodeje akcií nebo akcionářských práv akcií SME a. s., a to např. ve shodě s městy a obcemi Sdružení obcí Severní Moravy 8. záměr prodeje pozemku parc. č. 1009 v k. ú.Dobrá dle schválených pravidel pro prodej domu č. p. 645 9. výstavbu Obecního bytového domu v rozsahu 15 bytů, za podmínky přidělení státní dotace na výstavbu nájemního bydlení 10. financování výstavby Obecního bytového domu ze sdružených prostředků, tj. z dotace ve výši 320 000 Kč/1 bj. a hypotéčního úvěru obce, který bude splácen z vybraného nájemného v OBD 11. přijetí hypotéčního úvěru ve výši 10 000 000 Kč, se lhůtou splatnosti 20 let, na financování výstavby Obecního bytového domu 12. ve smyslu § 36 odst. 1 písm. n) zákona ČNR o obcích č. 367/90 Sb. ve znění zákona č. 410/92 Sb. územní plán zóny „Dobrá–Kamenec“ v rozsahu návaznosti, jak je vymezen v regulativech územního rozvoje 13. předložené návrhy č. 1, 3, 4, a, b, c, d na změnu Územního plánu obce 14. vypracování projektové dokumentace I.stavby pro stavební povolení „Splašková kanalizace“ 15. přijetí dotace v rámci Programu obnovy venkova — dotační titul č. 4, ve výši 300 000 Kč na realizaci akce „Chodník podél silnice E7 — u kina v Dobré“ 16. uvolnění vlastních prostředků ve výši 600 000 Kč na financování akce „Chodník podél silnice E7“ v roce 1999 17. předložený návrh rozpočtových opatření č.1/1999, s navýšením příjmů 2
o 5 646 000 Kč, s navýšením vydání o 2 496 500 Kč, s navýšením rezervy o rozdíl 3 149 500 Kč na celkovou výši rezervy 3 229 500 Kč 18. záměr účasti obce na navýšení základního jmění České Spořitelny a. s., z titulu předkupního práva. III. UKLÁDÁ 19. starostovi obce převést na Stavební úřad v Dobré a na příslušné odbory Městského úřadu ve Frýdku–Místku povinnost dodržovat obecně závaznou vyhlášku obce Dobrá, kterou vyhlašuje regulativy územního rozvoje zóny „Dobrá–Kamenec“ při výkonu státní správy i při investiční činnosti obce. IV. RESPEKTUJE 20. stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování tj. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, regionální pracoviště v Ostravě, které je přílohou tohoto usnesení (Územní plán zóny Dobrá–Kamenec) V. POVĚŘUJE 21. obecní radu zajištěním hypotečního úvěru pro výstavbu Obecního bytového domu 22. ve smyslu § 45 písm. 1) a § 16 zák. ČNR o obcích č. 367/90 Sb. ve znění zákona č. 410/92 Sb. obecní radu vydat obecně závaznou vyhlášku obce Dobrá, kterou vyhlašuje regulativy územního rozvoje zóny Dobrá– Kamenec 23. obecní radu, aby společně s investiční komisí a za účasti zástupce TJ Sokol projednala praktické využítí objektu klubovny, popř. zadala vypracování potřebné studie 24. obecní radu dalším postupem při upisování akcií ČS a. s. Milan Stypka zástupce starosty
ing. Jiří Carbol starosta obce
Poplachové signály sirén Nová siréna na budově hasičské zbrojnice má v paměti naprogramovány 4 poplachové signály a 6 hlasových zpráv. Kromě toho lze živě vysílat jakoukoliv hlasovou zprávu, která by doplnila příslušný signál. Při zvukových signálech dochází většinou ke střídání vysokých a nízkých tónů, jejich průběh a délku trvání znázorňuje obrázek na následující straně. Hlasové zprávy začínají a končí úderem gongu. V paměti sirény jsou naprogramovány tyto zprávy:
¬ „Zkouška sirén! Zkouška sirén! Zkouška sirén! Právě proběhla zkouška sirén. Zkouška sirén! Zkouška sirén!“
3
- „Všeobecná
výstraha! Všeobecná výstraha! Sledujte vysílání Českého rozhlasu, televize a regionálních rozhlasů. Všeobecná výstraha!“
® „Nebezpečí zátopové vlny! Ohrožení zátopovou vlnou! Sledujte vysílání
Českého rozhlasu, televize a regionálních rozhlasů. Nebezpečí zátopové vlny!“
¯ „Chemická havárie! Ohrožení únikem škodlivin. Sledujte vysílání Českého rozhlasu, televize a regionálních rozhlasů. Chemická havárie!“
° „Radiační havárie! Ohrožení únikem radioaktivních látek. Sledujte vysílání Českého rozhlasu, televize a regionálních rozhlasů. Radiační havárie!“
± „Konec poplachu! Konec poplachu! Sledujte vysílání Českého rozhlasu, televize a regionálních rozhlasů. Konec poplachu! Konec poplachu!“
Nová siréna je silnější než stará, má také více možností, které by měly přispět k lepšímu zvládnutí krizových situací.
Zeptali jsme se pana starosty Hodiny na kostelní věži bývaly chloubou obce. První hodinový stroj byl nainstalován v roce 1816, kdy byla tzv. „ruská“ věž ke kostelu přistavěna. Do té doby určoval čas zvonek na dřevěné zvonici, který se rukou zvoníkovou (dělávali to nejstarší žáci) rozklinkal, když bily hodiny ve městě. Původní mechnický stroj na věži byl modernizován a digitalizován a chod hodin je řízen až z německé4
ho Frankfurtu. Hodiny jdou sice přesněji, ovšem jdou-li vůbec. Zastavení přístroje měl na svědomí velmi silný výboj při bouřce, kdy blesk sjel nedaleko odtud a poškodil i zařízení u nás v Dobré. Protože hodiny jsou majetkem obce, ptáme se pana starosty ing. Jiřího Carbola: Již od počátku června nejdou hodiny na kostelní věži. Dělá se něco pro to, aby zase v nejbližší době šly? „V důsledku úderu blesku došlo k totálním škodám na hodinovém přístroji. Kromě hodin bylo zničeno centrální řízení chodu, které je z 50. let. Odborníci rozhodnou, půjde-li uzemnit číselník, aby se podobná poškození opět v budoucnu neopakovala. Nebude-li to možné, bude muset rada velmi dobře zvažovat, zda dosavadní, poněkud zastaralý mechanismus (bez záruky) opravit nebo pořídit nový, což by si vyžádalo 40 000 Kč.“ V minulém Doberském občasníku byl zveřejněn otevřený dopis ministru dopravy Antonínu Peltrámovi ve věci zahájení výstavby tzv. obchvatu Dobré. Jak pan ministr reagoval? „Od pana ministra Peltráma přišla odpověď, v níž mne ubezpečuje, že ministerstvo pokládá tuto stavbu za významnou prioritu a je o situaci v Dobré i o krocích, které jsou k řešení situace podnikány, velmi dobře informováno. V závěru dopisu »věří, že bude stavba zahájena ve 3. čtvrtletí«.“
Naši jubilanti v uplynulém čtvrtletí 90 let Amálie Adámková, Dobrá č. p. 869 Vlasta Blahutová, Dobrá č. p. 468 75 let Vlasta Šilhánková, Dobrá č. p. 582 Štěpánka Kotasová, Dobrá č. p. 197 Anna Hamadová, Dobrá č. p. 709 Emil Blahuta, Dobrá č. p. 654 Karel Přeček, Dobrá č. p. 732 Bronislava Boháčová, Dobrá č. p. 555 Ludmila Židková, Dobrá č. p. 601 Zuzana Chrobáková, Dobrá č. p. 512 Božena Božoňová, Dobrá č. p. 649 70 let Marie Gorgolová, Dobrá č. p. 395 Anna Baierová, Dobrá č. p. 643 Štefánie Mičlová, Dobrá č. p. 791 Františka Blahutová, Dobrá č. p. 654 Jan Walczysko, Dobrá č. p. 778 Ladislav Pěkník, Dobrá č. p. 823 MUDr. Jaromír Theimer, Dobrá č. p. 164
Jubilantům z celého srdce blahopřejeme! 5
„Obchvat obce Dobrá“ — náplní projektu Občan „Není nám lhostejné, co se děje v obci“ — pod tímto mottem proběhla 1. června v Základní škole v Dobré prezentace projektu a portfólia, který žáci 8. ročníku věnovali problematice dopravy a obchvatu obce Dobrá. Společného setkání žáků 8.tříd se zúčastnili starosta a místostarosta obce, děti si pozvaly i odborníka — bývalého ministra dopravy ing. M. Římana. Problematiku obchvatu kolem obce Dobrá si nevybrali žáci náhodou, sami totiž každodenně řeší problémy přechodu přes silně frekventovanou mezinárodní silnici, hovoří se svými rodiči, sledují články v regionálním tisku, který se problematikou zabývá již několik let. Během měsíců práce a shromažďování materiálů a informací o daném problému navštívili žáci starostu obce Dobrá, místní podnikatele, redakce regionálního tisku, oddělení Policie, připravili ankety pro občany i žáky školy. V hodinách občanské výchovy, informatiky, jazyka českého a výtvarné výchovy pak materiál zpracovávali, aby se výsledkem stalo portfólium prezentující to, čeho dosáhli. Děti zcela otevřeně zhodnotily jak vstřícnost, se kterou s nimi dospělí jednali, tak také případnou neochotu „hovořit s dětmi“. Články o obchvatu, mnohá jednání obecního úřadu v Dobré, grafické zpracování anketních výsledků, příběh spolužačky zraněné při přecházení silnice, umístění semaforu, přehled dopravních nehod a jejich následků za poslední 3 roky, to vše poutavou a přehlednou formou portfólium obsáhlo. Následující dotazy žáků směřovaly na nás, pozvané hosty. Bylo vidět, že děti pronikly do problematiky, že jim není lhostejné, co se děje v obci, kde stojí jejich škola. Jako starostovi obce Dobrá mi nezbývá než konstatovat, že to byla nejlépe zpracována přednáška o obchvatu obce, kterou jsem za poslední roky slyšel. Těšíme se na to, že děti naší školy předvedou v závěru měsíce června výsledky své práce i členům obecního zastupitelstva. Ing. Jiří Carbol, starosta obce
Spolupráce s Radou školy a zřizovatelem OÚ Dobrá Ve školním roce 1998–1999 pracovala Rada školy při ZŠ Dobrá již čtvrtý rok. Byla devítičlenná. Za OÚ byli jmenováni 3 členové, za rodiče pracovali v radě 3 rodiče a za školu byly zvoleny pedagogickou radou 3 paní učitelky. Rada školy se sešla ke svým schůzkám celkem desetkrát. Schůze se zúčastňovala jako host paní ředitelka i paní zástupkyně. Paní ředitelka seznámila členy s výroční zprávou za rok 1997–1998, s plánem výchovy a vzdělávání pro školní rok 1998/99, s výsledky inspekční zprávy a informovala o dění ve škole. Během tohoto školního roku se rada školy podílela na organizování akcí pořádaných školou. 1. září přivítala všechny žáky ve škole, pro žáky 1. tříd připravila zvlášť milé uvítání. Po zahájení školního roku probíhaly intenzivní přípravy na oslavy 20. a 90. výročí školy. Oslava se konala 7. listopadu 1998. Byla vytištěna obsáhlá publikace k výročí školy. Na oslavu byli pozváni všichni učitelé, kteří na této škole učili, bývalí žáci a další hosté. Učitelé nacvičili s dětmi zdařilou akademii a vkusně vyzdobili celou školu. U příležitosti oslavy výročí školy proběhlo již tradiční „Pasování prvňáčků“. Rodiče zajišťovali pohoštění 6
pro účastníky oslav. Společným obědem a besedou s bývalými zaměstnanci byla oslava ukončena. Tradičně probíhal i v letošním roce Vánoční jarmark. Děti zhotovily pěkné výrobky, do organizování jarmarku byli zapojeni i rodiče. Další velkou akcí Rady školy bylo uspořádání plesu. V tomto roce se konal v tělocvičně školy. Do přípravy plesu bylo zapojeno mnoho ochotných rodičů. Získali od podnikatelů velké množství dárků do tomboly. Výtěžek bude věnován škole na zakoupení pomůcek. I v tomto školním roce přišli zástupci rodičů a OÚ popřát učitelům ke Dni učitelů. Třetím rokem probíhaly na naší škole „Malé maturity“. Zúčastnilo se jich 40 žáků. Byli svými učiteli velmi dobře připraveni. Na slavnostní atmosféru měla vliv i účast paní inspektorky. Členové rady byli pozváni na zahájení maturit jako hosté. Koncem června navštívili naší školu učitelé z polské Ustroně. Prohlédli si školu a vyměnili zkušenosti z pedagogické praxe. Setkání se zúčastnili i členové RŠ. Pozvaní členové RŠ se společně s učiteli rozloučili s žáky 9.tříd. Spolupráce se zástupci obce probíhala dobře. Zvlášť je třeba ocenit práci starosty OÚ ing. Carbola, který se zúčastňoval všech schůzí a radami i konkrétní pomocí ochotně pomáhal škole. Rodiče se podařilo „vtáhnout“ do dění ve škole, získali jsme více rodičů pro spolupráci se školou. Nutno vyzvednout podíl rodičů při organizování oslav výročí školy a přípravě plesu. Rodiče se začínají více zajímat o dění ve škole a snaží se spolupracovat se školou i při řešení výchovných problémů žáků. Závěrečnou akcí bylo pozvání rodičů s dětmi k táboráku, jako výraz poděkování za spolupráci a rozloučení se školním rokem 1998–1999. L. Kempná, členka Rady školy
Svačiny v Základní škole Dobrá V minulých dnech obdrželi žáci školy dotazník pro rodiče, na jehož základě jsme chtěli zjistit názor Vás rodičů na chystané změny při přípravě a prodeji svačinek. Děkujeme všem, kteří dotazník vyplnili a napsali své postřehy, názory a připomínky. Zcela určitě je budeme brát v úvahu — vždyť právě proto nerozhodujeme sami, ale tážeme se na Váš názor. Dovolte mi připomenout některá fakta: 1. Stávající svačiny připravuje soukromá podnikatelka, za pronájem místnosti nemusí škole platit, proto se ani nepromítne do ceny svačiny. Tento stav zůstane v příštím školním roce zachovaný. 2. Za poslední 3 roky několikrát stoupla cena za elektrickou energii a vodu, kterou doposud hradí také škola. Od nového školního roku by si měl provozovatel „svačinkárny“ elektřinu a vodu platit sám. 3. Škola musí dbát na hygienickou úroveň vydávání svačinek, je to v zájmu dětí. 4. V neposlední řadě máme zájem o zvýšení nutriční hodnoty svačiny. Neznamená to však, že žák bude mít každý den mléko a pečivo. Naopak chceme zajistit pestrost svačin. Problematiku svačinek zcela určitě posoudí i Rada školy, která svůj názor zkonzultuje s vedením školy a společně nalezneme to nejlepší řešení. Doufáme, že škola bude pro své žáky i nadále zabezpečovat tuto dnes zcela ojedinělou službu. Mgr. Eva Nováková, ředitelka školy 7
Nejlepší žáci ve školním roce 1998–1999 1. A — Adéla Jurková 1. B — Dalibor Javorek 2. A — Miroslav Návrat 2. B — Kateřina Baronová 3. A — Markéta Peterková 3. B — Kateřina Tomčalová 4. A — Šárka Romanidisová 4. B — Lucie Adamusová 5. A — Markéta Vochalová 5. B — Adéla Chromčáková 5. C — Kateřina Světlíková Miroslav Navrátil
6. A — Ivana Hrstková 6. B — Josef Haramija 6. C — Eva Vojkovská 7. A — Martin Walczysko Šárka Kreissová 7. B — Andrea Hajflerová 8. A — Martina Kobělušová 8. B — Martin Svěrkoš 8. C — Vítězslav Nytra 9. A — Karel Šulík 9. B — Jana Cakirpaloglu Kristýna Brodová 9. C — Monika Chodúrová
A jaro se nám opět vrátilo Dlouho, dlouho jsme čekali, kdy se paní Zima vzdálí a sluníčko svými paprsky probudí přírodu. Zima byla dlouhá, studená a děti se už nemohly dočkat, kdy si kluci zahrají kopanou, děvčata se budou procházet s kočárky a konečně se vydovádí na školní zahradě, kterou máme vybavenou o nové houpačky, vláček a prolézačky. Zpívali jsme písně o jaru, učili se básně, říkanky, abychom jaro přivolali. Udělali jsme si Morenu a jako za dávných časů, jsme se loučili se zimou, opakovali zimní písně, básně, pověděli jsme si, jaká ta zima byla, co nám přinesla dobrého či zlého — a nakonec? Vydali jsme se k řece, kde jsme ZIMU — MORENU utopily z mostu a jaro jsme přivítali písní Jaro letí. A jaro tu zůstalo. Ale to nás ještě čekaly jarní svátky — svátky velikonoční. Celá mateřská škola vyzařovala velikonoční náladou. Každá třída malovala „své“ kraslice, které si děti odnášely domů, aby i tam si připoměli tradici Velikonoc. Zdena Boková, učitelka
PROČ JSME SE TAK VYSTROJILY? VY SE TOMU DIVÍTE? MAMINKY DNES SVÁTEK MAJÍ… Dlouho a pilně nacvičovaly děti se svými učitelkami básně, písně, tanečky i pohybové ztvárnění písní, aby mohly předvést svůj program ke Dni matek, a tak poděkovat maminkám za lásku, něhu a starostlivost. Nadešel den s velkým D — úterý 11. května, kde se sešly maminky všech našich dětí, aby shlédly pásmo — jako dárek k svátku. Ti, kteří byli pilnější, přidali malý dáreček již v pátek. Slavností setkání dětí a maminek jsme zahájili písní Karla Hašlera Ta naše písnička česká, která podbarvila text Seifertovy básně Kytička fialek. A už nastoupily děti na podium z každé třídy se svým pěkným programem. Líbilo se? Líbilo, kdo nevěří, ať se příště přijde podívat! Zdena Boková, učitelka 8
Mimoškolní aktivity — centrum volného času žáků Ve školním roce 1998–1999 byla vytvořena pestrá nabídka pro využití volného času žáků. Velký zájem byl jako v předešlém roce o 6 kroužků počítačových, následovaly kroužky sportovně zaměřené (cvičení s hudbou, sportovně pohybové, minikopaná, stolní tenis, odbíjená), kroužek keramický, modelářský, šachový, pěvecký, hrátky s legem, turistický, výhody prodlouženého studia, ruční práce, internet, zdravotnický. Na škole pracovalo 20 kroužků, ve kterých bylo zapojeno 378 žáků, tj. 61% z celkového počtu dětí. Z řad rodičů vedli kroužek modelářský p. Blahuta, Cvičení s hudbou pí Sikorová, Co nevím, to se dozvím pí Romanidisová. K úspěšné činnosti kroužků bylo nutné finanční zázemí. Činnost kroužků podporovala Nadace Doberská škola, poté Rada školy. Potěšitelné je, že oproti loňskému roku stoupl počet zainteresovaných dětí v kroužcích o 100%. Richard Žabka, učitel
Oslavy Mezinárodního dne dětí K MDD ve středu 2. června 1999 v prostorách ZŠ oslavovaly děti svůj svátek. Hostovala u nás divadelní společnost Kejklíř z Prahy. Akci zajišťovaly knihovnice ve spolupráci s ředitelkou ZŠ. Děti měly představení zadarmo, náklady hradila obec. Starší žáci shlédli představení Stolečku prostři se! Pod tímto názvem se skrýval cyklus pohádek a pověstí z českého kulturního fondu. Pro menší děti a MŠ bylo uvedeno loutkové divadlo Tři vlasy děda Vševěda. Podle reakce dětí se divadlo líbilo. Knihovnice
!
Kulturní komise obecního úřadu vyhlašuje na období prázdin
FOTOSOUTĚŽ
!
na téma: 1. Prázdniny, dovolená, 2. Rok seniorů. Sponzorem fotosoutěže je Fotoservis — L. Žurek 1. místo fotoaparát Kodak, 2. místo sportovní kabela, 3. místo termo kabela. Fotosoutěže se může zúčastnit každý žák ZŠ Dobrá z letošních 1.—8. tříd, který do soutěže zašle snímek o velikosti 18 x 24 cm nebo 20 x 30 cm (možnost zhotovení ve Fotoservisu Žurek). Uzávěrka soutěže je 30. září 1999. Výstava fotografií proběhne v prostorách ZŠ Dobrá. Vyhlášení nejlepších snímků se uskuteční 11. října 1999
Oznámení zubního lékaře Ve školním roce 1998–1999 skončila preventivní péče o chrup dětí v rámci školních prohlídek. V novém školním roce mohou rodiče požádat kteréhokoli zubního lékaře o registraci svého dítěte. Rodič s dítětem se dostaví po domluvě s lékařem k zubní prohlídce. Je na rodičích, aby dbali na vyšetření chrupu dítěte 2x ročně. U zvoleného zubního lékaře budou pak prováděny preventivní prohlídky a další ošetřování chrupu. Neregistrovaný žák bude ošetřen pouze jednorázově, v rámci prvé pomoci. MUDr. Vítězslav Čapla 9
Změny ordinačních hodin našich lékařů DĚTSKÁ LÉKAŘKA MUDr. KUČEROVÁ
ve dnech 2. 7. 1999 až 13. 8. 1999: pondělí 07.30 — 09.00 hod. úterý 07.30 — 09.00 hod. středa 14.30 — 16.00 hod. čtvrtek 07.30 — 09.00 hod. pátek 07.30 — 09.00 hod.
PORADNA PRO KOJENCE V TOMTO OBDOBÍ:
27. 7. 1999 3. 8. 1999 10. 8. 1999
12.30 — 14.00 hod. 12.30 — 14.00 hod. 12.30 — 14.00 hod.
V DOBĚ PRÁZDNIN SE MĚNÍ ORDINAČNÍ HODINY MUDr. MORAVCE:
pondělí 07.00—11.00, středa 07.30—11.00, pátek 07.30—11.00, ostatní zůstávají stejné.
Upozorňujeme občany na změnu ve vyvážení popelnic Frýdecká skládka, a. s., v rámci optimalizace svozu rozhodla změnit systém svozu tuhého komunálního odpadu v obci Dobrá, a to na liché týdny. Znamená to, že další svoz se uskuteční ve dnech 12. a 13. 7.1999 a pak vždy za 14 dnů. Svozovými dny zůstávají pondělí a úterý. Děkujeme za pochopení.
Některé části Dobré zežloutly Všichni pohybumilovní občané — zvláště pak ti, kterým jest vlastní jízda na kole — jistě zaregistrovali změnu podél části místních komunikací. Přibyly jiné, nové, dosud neokoukané značky, které navádí cyklisty po cyklotrasách našeho mikroregionu. Jízdní kolo je též jednou z vymožeností, kterou lze charakterizovat odcházející 20. století. Zvláště v posledních letech se nabídkou nejrůznějších druhů a typů kol stala jízda na nich za poznáním, rekreací i do zaměstnání docela běžnou. Kolo patří k základnímu vybavení jednotlivců a má ho snad už každý. Jen si všimněme, co se jich hemží nejen u obchodů, před školou a úřady, ale i na nedávno vytyčených cyklotrasách. Zkracuje nám vzdálenosti, je tiché, levné, a protože ho dáváme do pohybu vlastní silou, je zážitek z jízdy přímo úměrný vynaložené energii. Je tedy kompromisem mezi pěší chůzí a automobilem a zdá se, že jeho obliba bude spíše stoupat. Kolo nezatěžuje okolí nebezpečnými škodlivinami a malinko nás posouvá do světa, kde je pohodlný a zdravý přesun vlastní silou již dávno samozřejmostí. Cyklotrasy našeho regionu se staly součástí rozsáhlé sítě, která je situována od rakouských hranic směrem na Polsko a na Hukvaldech se odklání k nám. Později pak dále na Slovensko. Jedná se tedy o přeshraniční záležitost, proto se předpokládá velký zájem cykloturistů. Z těchto důvodů si všichni přejeme, aby nápadné žluto–černé tabulky neprovokovaly k ničení a mohly sloužit svému účelu — být nápomocné k realizaci rodinných výletů, skupinových akcí dětských, mládežnických i dospěláckých skupin. V okrese Frýdek–Místek zatím existuje 6 cyklotras. Připravovaly se bezmála dva roky a pozdě na podzim loňského roku byly obcím, jimiž cyklotrasy vedou, předány tabulky označující trasy s tím, aby je na svém území instalovaly. Protože již nebylo vhodné počasí, byly osazeny na jaře. Nebyla to mimořádně nákladná akce — zabudovat několik tyčí a osadit je značkami — ale každé zničení pochopitelně znamená finanční vklad — podotýkám, že obecní. Zkusme 10
je ochránit před tradičními nenechavci a rádoby sběrateli třeba jen tím, že jim zabráníme v devastaci. Dobrou vedou tři trasy. Číslo 6003 (FM 1) se jmenuje „Okolím Frýdku–Místku“ měří 42,2 km a uzavírá okruh Dobrá—Kamenec za řekou—Skalice—Baška—Kunčičky u Bašky—Palkovice—Chlebovice—přehrada Olešná—Lysůvky—Staříč—Sviadnov— Válcovny plechu—Nová osada—Hájek—Bezručova vyhlídka—Sedliště—Frýdecký les—Panské Nové Dvory—novodvorský hřbitov—Dobrá. Druhá trasa 6004 (FM 2) „Do Moravskoslezských Beskyd — legendy a pověsti“, má 35,5 km a vede z Dobré přes Skalici do Janovic a dále Bystré—Malenovice—Satina—hotel Petr Bezruč—Borová— Frýdlant—Metylovice—Palkovice—Olešná—Místek—Frýdek—Dobrá. „Za koupáním k Žermanické přehradě“ (6005 — FM 3) měří 44 km a vede: Dobrá—Frýdecký les—Hájek—Sedliště—Bruzovice—Pazderna—Lučina—Žermanická přehrada— Soběšovice—Dolní Domaslavice—Vidíkov—Horní Domaslavice—Podlesí—přivaděč—Kamenité—Oblesky—Raškovice—Kamenec—Záhoří—Skalice—Dobrá. — Další trasy se jmenují „Historie hukvaldského panství“ (FM 4 — 40 km), „Okolo Ondřejníka“ (FR 2 — 30 km) a nejkratší — 24 km dlouhý — je „Beskydský okruh“ (FR 1 — 24 km). Posledně jmenovaná trasa je zařazena do kategorie náročnějších cyklotras s větším převýšením a stoupáním, je vhodnější pro horská kola. Ostatní trasy jsou považovány za středně náročné a jsou sjízdné pro všechny typy kol.
Všechny tři „doberské“ trasy vjíždějí do Dobré od novodvorského hřbitova a pokračují cestou kolem VÚHŽ k hřišti Sparty a k mostu přes Morávku do Skalice. Pro cyklisty bylo jistě příjemným překvapením vyasfaltování krátkého úseku u zahradákářské osady na Nových Dvorech, takže je možné se na kole pohodlně dostat do města, aniž bychom museli na hlavní silnici, a také spravením cesty od hřiště Sparty k mostu přes řeku. Donedávna byl v těchto místech povrch ve zcela dezolátním stavu a jízda po něm téměř nebezpečná. Úsek s novým asfaltovým povrchem byl zprovozněn prvním prázdninovým dnem a tím přestává platit, že se hranice Dobré poznají podle děr v cestě. — Milan Stypka, Rostislav Vojkovský
Sportovci bilancují uplynulou sezónu Stručná rekapitulace výsledků, kterých dosáhli členové Tělovýchovné jednoty Sokol Dobrá v uplynulé sezóně. ODDÍL KOPANÉ Nejvíce zazářili naši starší žáci. Po dvouleté intenzivní přípravě sice o něco dříve než jsme čekali, přesto ale naprosto zaslouženě zvítězili v okresní soutěži sk. „A“ a automaticky postoupili do nově ustaveného okresního přeboru. Z 24 zápsů 22 vyhráli a 2 remizovali při skóre 105:8. Jako vítěz jedné ze tří skupin okresní soutěže nastoupili do kvalifikační baráže o přímý postup do župní soutěže a titul okresního přeborníka. Ani zde neprohráli, když remizovali s Pržnem 2:2 a porazili Hrádek 5:1. Jako vítěz turnaje získali titul i postup do vyšší třídy. Jako přeborník okresu Frýdek–Místek starších žáků se zúčastnili mezinárodního turnaje nejlepších družstev příhraničních okresů, který letos pořádal fotbalový oddíl z Čadce. Zde sice prohráli s Čadcou „B“ 0:2, ale porazili polské Zebrzydowice 2:0 a skončili na celkovém druhém místě. Největší zásluhu na těchto výsledcích mají trenér Vlastimil Pajurek, vedoucí mužstva Josef Paluv a paní Alena Pajurková a samozřejmě hráči Hrtánek M., Retka, Velčovský J., Slivka, Velčovský D., Herník, Palarčík, Hrtánek D., Šmahaj L., 11
Hájek M., Šmahaj D., Koval, Pinkava, Mikeska, Hájek D., Smilovský, Berka, Fojtík M., Kolek. K úspěchu pomohli taky rodiče a příznivci, kteří dokázali vytvořit bouřlivou diváckou kulisu vždy, když to bylo třeba. Nejlepšími střelci byli Hrtánek M. — 24 branek, Hrtánek D. — 16, Palarčík 13. Vyhodnocení nejlepších hráčů — 1. Hrtánek M., 2. Retka J., 3. Velčovský J. Úspěšný kolektiv přijali na obecním úřadě starosta obce ing. Jiří Carbol a zástupce starosty p. Milan Stypka. Vedle starších žáků z přípravky (ročník 1989 a mladší) trénuje pod vedením pp. Klimundy, Milicha a Szturcze přes 30 chlapců, z nichž někteří budou nastupovat v mužstvu mladších žáků. Dorostenci obsadili pod taktovkou trenérů pp. Mališe a Svády stejně jako v loňském roce svou pátou příčku okresní soutěže. Muži skončili se své třetí sezóně v 1. A třídě zatím „nejhůře“, ale je pátá příčka v tak silné soutěži neúspěch? Výbor FO dokázal jinančně utáhnout náročnou loňskou sezónu. Ta letošní bude nejen zásluhou dvou žákovských mužstev v župní soutěži ještě složitější. Je škoda, že podpora tak úspěšných oddílů přichází (až na několik výjimek a obecní rozpočet) zejména ze zdrojů mimo naši obec. Chceme vydat novou podobu plakátu na domácí utkání, kde rádi vytiskneme všechny „domácí sponzory“, kteří více či méně přispějí na chod oddílu bez ohledu, zda jde o fyzickou nebo právnickou osobu. Věříme, že pokud Vás sami opomeneme oslovit, najdete si cestu Vy k nám a prokážete, že Vám sportovní reprezentace vlastní obce není lhostejná. ODDÍL ŠACHŮ „A“ družstvu opět o vlásek unikl postup z oblastní soutěže do divize a o jediný bod skončilo druhé. Nejlepšími hráči Čech, Tauš, Dvořák, Maršálek. „B“ družstvo dokonale překvapilo, vyhrálo s převahou okresní přebor(!) a v příští sezóně bude nastupovat spolu s „A“ družstvem v oblastní soutěži. Nejlepší hráči Bílek, Weissmann, Baran, Tvrdý P. ml. Do nového ročníku okresního přeboru bude zřejmě přihlášeno „C“ družstvo, v němž by se mohli vedle stávajících členů oddílu objevit i noví zájemci o tuto hru a také nejtalentovanější hráči šachového kroužku při ZŠ.
ODDÍL VOLEJBALU Členové oddílu nehrají žádnou soutěž, pravidelně se však scházejí přes zimu v tělocvičně a v létě na antuce na Spartě. Chybou je, že se nedaří navázat na velmi úspěšné výsledky volejbalového kroužku při ZŠ a úzce spolupracovat v tomto sportovním odvětví. ODDÍL STOLNÍHO TENISU Po dvou letech existence oddílu a jeho zapojení do okresního přeboru se nenašel nikdo, kdo by tento sport pomáhal dále organizačně vést. Materiálové zázemí tady je, chybí však zájemci, kteří by navázali na bližší i vzdálenější minulost sportu, který má v Dobré své pevné postavení. SPORT PRO VŠECHNY Zde jsme sportovní veřejnosti něco dlužni, ale je pravdou, že mládež v Dobré má vedle sportu celou řadu možností jak trávit volný čas. Dospělí pak mají k dispozici tělocvičnu pro basketbal, volejbal či oblíbené cvičení žen při hudbě. Nově si mohou ženy zacvičit s Alicí Tancerovou po dobu letních měsíců na čerstvém vzduchu v areálu na Spartě. 12
Výčet sportovních aktivit obsahuje jen zlomek toho, co se v rámci činnosti TJ v průběhu celého roku děje. Máme omezení, kterými jsme víceméně svázáni (rozsah a kvalita sportovišť, finanční zdroje, počet dobrovolných trenérů a cvičitelů apod.). Přesto se domnívám, že každá nová rozumná aktivita by našla ve výboru TJ pochopení a podporu a může rozšířit stávající nabídku o jiné tradiční i netradiční sporty. ing. Ladislav Březina
Výlet do okolí naší obce může být i poučný Ne všichni máme možnost a chuť cestovat po naší vlasti nebo do zahraničí. Nemusíme být ale vůbec ošizeni ne-li o zážitky, tedy jistě o krásné procházky, protože i v bezprostřední blízkosti Dobré je kam se podívat. Půldenní nenáročný výlet si můžeme naplánovat na některý málo slunný den, kdy je ovšem velmi dobrá viditelnost. První zastávka naší cesty je jen pár minut od středu obce. Vyjdeme-li cestou kolem drogerie Jednoty na Vrchy, dojdeme k triangulačnímu bodu s kótou 384,5 metru, na nejvyšší bod Dobré. Je nad vodojemem u čísla popisného 260. Oficiálně se jmenuje Dobrá, ačkoli mu běžně říkáme Vrchy. Je-li příhodné počasí a neoslňuje nás příliš slunce, naskytne se nám pohled úchvatný. Jako na dlani se nám rozevře panorama našich hor. Zleva od východu modravé pahorky Slezských Beskyd sahajících až daleko do Polska, Javorový se špičkou rozhledny, Kotař, před ním tajemná Prašivá, Trávný a konečně nejvýše Lysá hora. Nemusíme mít bůhví jakou obrazotvornost, abychom poznali, proč ji „lysaři“ nazývají milenkou; obrys masivu hor nápadně připomíná ležící mladou ženu, jejíž ňadro tvoří nejvyšší vrcholek. Po dostavení televizního vysílače je její obrys dokonalý… Ze Smrku a Kněhyně sklouzne naše oko na Skalickou hůrku. Kdysi před mnoha tisíciletími bývaly prý naše Vrchy se Skalicí jednolitým vrchem, který se údajně propadl. Proto je taky svah pod skalickým kostelem dodnes tak nestabilní, což se už pozoruje staletí, a obyčejně po povodních se zde sesouvá půda. Na příkopové propadlině byla založena naše obec. A taky se zřejmě tady stočila řeka Morávka, jež prý měla kdysi koryto východněji, asi tam, kde je přivaděč k Žermanické přehradě. Za Skalicí v dálce vidíme Radhošť a Pustevny, dále masív Ondřejníku a v popředí Palkovické hůrky. Ty už jsou zcela na západě a jeli dobrá viditelnost, vdáli se nám nesměle rýsuje Starý Jičín. A je-li viditelnost ještě lepší, napravo se modrá Nízký Jeseník. Na severozápadě pokračují hůrky výbežkem Štandlu, kde stával ve středověku hrad a pod ním trhová ves — předchůdce Místku. Přestože výškové domy značně zkreslily panorama města, dodnes mezi nimi najdeme věže kostelů Jana a Pavla a svatého Jakuba v Místku a vpravo od zámecké vežičky kostela farního, mariánského a evangelického. Za nimi, na severu, zřejmě uvidíte na nebi „výplody“ Vítkovic a Nové huti. Krásný výhled vyměníme za procházku. Sejdeme zpět až k potoku a před můstkem se dáme doprava, kudy vede cestička do Hliníku. Dívejme se dobře, kdoví, jak se vše k nepoznání změní, až tu povede dálnice! Budeme pokračovat Hliníkem do „důlku“. Tak se říká remízku, k němuž přijdeme, kde jsou tzv. „grapy“ — stopy po dolování. V těchto místech, na panských polích, byly učiněny před 170 lety pokusné vrty k zjištění, zda se zde nenalézají stříbrné rudy. V Bruzovicích, které jsou za lesem Kolčankou, kam nás polní cesta vede, bylo těchto dolů 5. Netěžilo se tu ale stříbro, nýbrž železná ruda — pelosiderit. Okrajem lesa se dostaneme podél potůčků Porubčoku a Černého potoka na Černou cestu, která vede od autobusové zastávky u „výzkumáku“. Nesejdeme ovšem k Bílému potoku, ale půjdeme po vrcholu svahu nad jeho břehem, krás13
ným lesem směrem k Novým Dvorům. Asi po 20 minutách přijdeme na konec lesa, a když zatočíme ostře doprava a přejdeme louku, staneme před dávno vypuštěným rybníkem. Je jedním ze tří, které jsou těsně za sebou. Takových bývalo v okolí velké množství. Okrajem lesa se vydáme na sever k nápadnému pahrbku mezi loukou a lesem. Kolem jsou četné prohlubeniny — i zde byly výše zmíněné rudné doly a nerovnosti v terénu jsou jen zbytky po dolování. Kruhový pahrbek v bezprostřední blízkosti, z něhož vyrůstají stromy, je však mnohem starší. Takovými mohylami byly značeny hranice panství i obcí. Jistě natrefíte na kamenné hraniční kameny a snad si přečtete i zdobené HF na nich — „Herrschaft Friedeck“, panství frýdecké. Ty jsou ovšem mladší, zatímco mohyla, na níž stojíme, byla zde navršena již před 450 lety. Protože Panské Nové Dvory ještě nestály, byla zde hranice mezi Frýdkem a Dobrou. Zpět se dostaneme buď lesem, anebo budeme pokračovat cestou přes Nové Dvory dále k rodinným domkům „Na výsluní“ a odtud k restauraci „U mámy“ a k místu, kde stával až do roku 1945 dřevěný lesní zámeček. Jsou po něm zbytky základů a vzácné dřeviny rostoucí v místech bývalého zámeckého parku. To jsou již místa všeobecně známá a tip na delší výlet. Rostislav Vojkovský.
Nádraží v Dobré slavilo 111. narozeniny V úterý 1. června uplynulo 111 let od zprovoznění železniční trati z Frýdku do Těšína (dnes bychom museli psát z Frýdku–Místku do Českého Těšína; názvy Frýdek–Místek, ani Český Těšín totiž ještě nebyly). Toho dne projel Dobrou první vlak. Škoda, že nikdo nezaznamenal, co o tom vyprávěli pamětníci a očití svědkové. Určitě to byla událost, která vylákala množství zvědavců a zřejmě málokdo z Dobré při ní chyběl. Nevíme tedy ani, jel-li první vlak „nahoru“, tedy k Těšínu, či opačně. Víme ovšem, co stavbě železnice předcházelo, a v paměti též zůstala stavba nádražní budovy. O spojení tzv. dráhy moravských měst se Slezskem a potažmo Vídně s Krakovem rozhodlo Ministerstvo obchodu ve Vídni 19. listopadu 1886. Nová trať měla vést z Kojetína přes Valašské Meziříčí, Frýdek a Těšín do Bílska (dnes v Polsku). Protože některá města již byla železnicí spojena, měly být dostavěny jen chybějící úseky, například mezi Valašským Meziříčím a Frýdlantem — odtud už od roku 1874 vedla trať do Ostravy. Schůzka zástupců státu, panství a obce pro stavbu úseku Frýdek—Hnojník byla u nás v Dobré, snad na fojtství (stálo tam, kde je prodejna drogerie Jednoty) anebo naproti v arciknížecím hostinci (vedle Oráče) v úterý 15. února 1887. Starosta obce František Vojkovský a radní Martin Poloch a Jakub Fojtík nevznesli proti plánu žádné závažné námitky a hned zjara se se stavbou započalo. Do roka železnice stála, ačkoli se během stavby objevily mrzutosti. Obyvatelé protestovali proti stavbě nádražní budovy na straně od řeky až když již byly zbudovány základy. Zřejmě nebyla veřejnost dobře informována, kde bude nádraží stát a jistě v té věci zapracoval i továrník Lichtenstern, který měl nedaleko odtud továrnu na apretaci látek (donedávna vojenská posádka) a tím dopravu tkaniny tak říkajíc „pod nosem“. Není snad třeba vysvětlovat, že v té době nestál mezi obcí kolem hlavní silnice až po řeku Morávku ani jeden domek a železnice byla projektována mimo obec v úctyhodné vzdálenosti v polích; nynější zástavba na Kamenci je až z doby pozdější. Však také tehdejší farář Kittrich nelibě nesl, že mu byla vyvlastněna nejúrodnější část pozemku, na němž právě vyrůstala nádražní budova. Ta byla zpočátku jen přízemní a omítnutá. Teprve v roce 1907 byla přestavěna do dnešní podoby. 14
Žádosti o přeložení nádražní budovy na druhou stranu by bylo vyhověno, kdyby obec zaplatila náklady na stavbu započatých základů. To však radní odmítli. Proto se musí dodnes ze středu obce k nádraží oklikou přes přejezd. Zajímavé jsou připomínky okolních obcí. Starosta Nošovic předložil přání vlastníků polí, jež železnice proťala, postavit v celé délce tratě bariéry, aby nemohl vlak zranit pasoucí se dobytek. Představení obcí Vojkovic a Dobratic zase žádali, aby mezi stanicemi Dobrá a Hnojník byla zřízena zastávka pro nákladní dopravu, kde by se nakládalo jednak zboží likérky B. Glesinger & synové (známá „vojkovská hořká“) a též dřevo z arciknížecích lesů. Že byly obavy nošovických o dobytek oprávněné, dosvědčí ještě dnes pamětníci, kteří vzpomínají, že špatně hlídaná kráva „na štrece“ zapříčinila nejednou i nemalé zpoždění vlaku, když si zatrucovala — vlak nevlak — na „glajzách“, tedy kolejích. Zde je vhodné poznamenat, že zastávka Dobratice pod Prašivou se do roku 1958 jmenovala Vojkovice–Bukovice a také nebyly zastávky v Horních Tošanovicích a Ropici–Zálesí. Málo známo je, že stavbou železnice v roce 1874 z Frýdlantu do Ostravy byl ukončen nejen spor, zda povede z Hranic ve směru nynější hlavní silnice, tedy přes Nový Jičín, Příbor a Místek, či zda po levé či pravé straně Ostravice. Zvítězila chladná úvaha a nepochybně osobnost arcivévody Albrechta, jemuž patřily hutě v Bašce a Lískovci — dnešní Válcovny plechu. Ten prosazoval totiž jednak napojení na bohumínskou dráhu vedoucí z Brna do Bohumína v Ostravě a „pravobřežní“ variantu z Frýdlantu do Ostravy, kde měl zmíněné hutě a tím možnost levné dopravy surovin do nich a oceli do světa. Přestože byla trať do Ostravy vedlejší, byl na ní větší provoz. Zatímco přes Dobrou jezdilo na počátku 20. století 5 osobních vlaků denně (o nedělích o dva více), do Ostravy to byl dvojnásobek. Kromě jednoho byly všechny vagóny 3. i 2. třídy. Po první světové válce již jezdilo přes Dobrou 10 souprav a ve 30. letech 12. Jízdenky v počátcích naší železnice ještě nebyly tištěny a taky cestujících bylo nepoměrně méně, zejména proto, že do zaměstnání si dovolil dojíždět jen málokdo. Jízdné bylo velmi drahé a jízda vlakem pro našince byla opravdu událostí. Cestovat se mohlo z Dobré dvěma třídami, tedy různě vybavenými vagóny a cesta 2. třídou byla luxusem. Ve 3. třídě byly jen lavice bez opěradel a uprostřed vincek s rourou, což byla ovšem vymoženost, neboť ve vlaku bývalo mnohdy tepleji než doma. Třídy byly podle vybavení odlišené cenou. U pokladny, kde vypisoval konduktor jízdenku, bylo nutno zřetelně říct, kterouže třídou dotyčný chce jet, totiž, kolik má peněz. Zřízenec na lístek papíru napsal ocelovou špičkou úhledně, jak bývalo pravidlem, kde cestující nastoupil a kam má zaplaceno, vyhledal cenu ze vzdálenosti pro požadovanou třídu, posypal posejpátkem a vyinkasovav peníze, upozornil, že lístek je ještě mokrý, aby jej dotyčný nerozmazal. Železniční strážní obsluhovali stavědla a rampy–závory. Strážní budky byly na Špici a při cestě na Nošovice. U nádraží býval bufet s limonádou a cukrovinkami a naproti hostinec U Cempírka. Na volném prostranství před nádražím bylo za první republiky autodrožkářské stanoviště — taxi. Loňské oslavy byly okázalejší než ty před deseti lety a mnozí z nás se byli podívat anebo s historickým vlakem odjeli. Tehdy dojel taky osobní vlak poprvé do Nošovic po pivovarské vlečce. Před 1. světovou válkou nechybělo mnoho, aby byla zřízena železnice až na Morávku. Jednalo se o tom a dokonce již byly dělány přípravy. Nakonec plány na vybudování trati podél řeky Morávky zhatil rozmach automobilismu a podhorské kraje zcela ovládla doprava autobusová. Rostislav Vojkovský, kronikář 15
Samoobsluha s potravinami v centru obce zůstala Dobrou koncem jara vzrušilo uzavření prodejny Renta v centru obce, takže se dokonce hovořilo o „mrtvé dědině“, protože tu bylo jako vymeteno. Netrvalo však dlouho a prodejna byla opět znovu otevřena jejím „staronovým“ majitelem, panem Janem Materou. Někdy před 130 lety si jeho předkové a chvályhodní podnikatelé přistavěli k řeznictví hostinec. Traduje se, že v něm byla v roce 1892 ustavující schůze Sboru dobrovolných hasičů. S rozmachem ochotnického divadelnictví, které bylo u nás v Dobré zvlášť slavné, rozhodl se v roce 1902 Jan Matera přistavět k němu sál, aby se zde mohly hrát divadelní hry. Sloužil ovšem taky jako schůzovací místnost a dály se tu četné kulturní i politické akce — akademie, besídky, výstavy, přednášky, promítání diapozitivů atd. Hostinec byl převeden na spotřební družstvo Jednota, v roce 1957 uzavřen a do výčepu nastěhováno holičství. Jednota měla v sále hostince zpočátku jen sklady, avšak bylo rozhodnuto, že zde bude soustředěna prodejna potravin. Došlo k tomu v roce 1958 a o rok později započala rozsáhlá rekonstrukce. V tu dobu byly sloučeny dosavadní prodejny Jednoty (bývalá Budoucnost — dnes prodejna drogerie naproti sokolského hřiště) a prodejna potravin bývalý Špok (č. p. 66 — později zelenina Jednoty, nyní autodíly Nondek & Mlčák). Velikou událostí bylo zavedení samoobslužného prodeje po rekonstrukci v roce 1960, protože takový býval jen ve městech. Placení u pokladny značně urychlilo nákupy a navíc si kupující mohl vybrat zboží podle uvážení. V takovém stavu byla prodejna až do zimy roku 1975, kdy začala její rekonstrukce, protože dosavadní způsob prodeje a návaly zákazníků byly neúnosné. Prodejna byla tedy uzavřena a přestěhována dočasně do sálu Obecníku. V roce 1991 odešel do důchodu dlouholetý vedoucí Vincenc Palarčík, na jeho místo nastoupila paní Věra Lepíková, jíž vystřídala v listopadu 1998 ve funkci vedoucí paní Věra Volná z Frýdku–Místku. Na jaře letošního roku byla rozhodnutím nejvyššího soudu v Praze prodejna vrácena zpět původnímu majiteli panu Janu Materovi, který o ní zažádal v rámci zákona o restituci. Rostislav Vojkovský, kronikář
Skalici „ozdobil“ stožár kvůli našim mobilům Nepřehlédnutelná změna v okolí obce se stala na Skalici, na jejímž vrcholu blíže Dobré byla 24.—25. června postavena betonová konstrukce věže, která má šířit signál k našim mobilním telefonům jsme-li v místech, kde byl dosud signál slabý nebo nedorazil vůbec. Stávalo se, že v některých oblastech „v dolíčcích“ byl mobil němý a příčina toho pro uživatele neznámá. Nyní by již tomu tak nemělo být a signál by měl pokrýt každé místečko. Na vrcholku stožáru září červené světlo podobně jako na Lysé hoře, které je orientačním bodem a též výstrahou různým větroňům a létajícím strojům vůbec, neboť věž je 45 metrů vysoká. Skládá se ze tří 15metrových dílů a instalovala ji i s bezpečnostním zařízením a ostrahou proti případným zlomyslníkům akciová společnost Variel ze Zruče nad Sázavou. „Bezpečnostní signalizační zařízení ohlásí vetřelce okamžitě až v Praze a samosebou upozorní policii, která je na místě za pár minut,“ sdělil odborník. Rostislav Vojkovský
…a nezapomeňte 11. srpna na zatmění Slunce v tomto století prý největší, jež bude bedlivě sledováno snad celou Evropou.
