JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Katedra Dramatických umění Ateliér Divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství se zaměřením na produkční management
Agentážní činnost v oblasti umění Bakalářská práce
Autor práce: Kateřina Uhrová Vedoucí práce: doc. MgA. Hana Krejčí, Ph.D. Oponent práce: JUDr. Lenka Valová
Brno 2016
Bibliografický záznam UHROVÁ, Kateřina. Agentážní činnost v oblasti umění [Agency activity in arts]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, 2016. 50 s. Vedoucí bakalářské práce doc. MgA. Hana Krejčí, Ph.D.
Abstrakt Bakalářská práce „Agentážní činnost v oblasti umění“ mapuje možnosti začínajících herců, kteří hledají budoucí uplatnění ve filmu, v reklamě a v divadle. První část se zabývá castingovou agenturou a agentem jako třetí osobou, která herci zprostředkovává práci. Reflektuje jejich činnost a vystupování směrem k herci. Popisuje postupy, které herec musí absolvovat, než je vybrán pro danou roli. Následně se práce zabývá zaměstnáním herce v angažmá a prací na „volné noze“. Zkoumá výhody a nevýhody, které s sebou přináší obě možnosti, zejména v oblasti odvodu daní a plateb sociálního a zdravotního pojištění. Cílem bakalářské práce je podívat se na vymezenou problematiku z pozice herce.
Abstract Bachelor thesis „Agency activity in arts“ describes opportunities of beginner actors which seek future career in movie, in advertisement and in theatre. The first part deals with casting agency and with agent from a third-person point of view (as a work agent). It also reflects their work and behaviour towards the actor. This thesis describes the procedure that any actor has to complete to be selected for particular role. Subsequently, the thesis briefly describes actors work as a contractor and as a freelancer. It explores advantages and disadvanteges of both options, especially focused on taxes, health and social insurance. Main aim of the thesis is to address the mentioned issue from the actor's point of view.
Klíčová slova castingová agentura, agent, casting, herec, komparz
Keywords casting agency, agent, audition, contract, actor, extras
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou bakalářskou práci „Agentážní činnost v oblasti umění“ vypracovala samostatně a všechny použité zdroje jsou uvedeny v seznamu použité literatury a pramenů. Současně souhlasím s tím, aby tato bakalářská práce byla umístěna v Knihovně JAMU a používána ke studijním účelům.
V Brně dne 22. května 2016
Kateřina Uhrová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí práce doc. MgA. Haně Krejčí, Ph.D., za odborné vedení a zejména za její věcné rady a podporu. Dále všem přátelům, kteří měli se mnou trpělivost a poskytli mi cenné informace a klíčové rozhovory, bez kterých by má práce nevznikla. A nakonec největší díky patří celé mojí rodině a příteli za nekonečnou podporu a pochopení, kterou se mnou měli v průběhu celého studia.
Obsah 1
2
Historický vývoj umělecko-agentážní činnosti................................................... 11 1.1
Agent ........................................................................................................... 13
1.2
Činnost agenta ............................................................................................. 15
1.3
Prostředí....................................................................................................... 16
Castingová agentura ............................................................................................ 19 2.1
Činnost agentury.......................................................................................... 20
2.2
Prostředí....................................................................................................... 20
2.2.1
Praha..................................................................................................... 21
2.2.2
Brno ...................................................................................................... 23
2.3
2.3.1
Registrace ............................................................................................. 24
2.3.2
Poplatky za registraci ........................................................................... 26
2.3.3
Databáze ............................................................................................... 26
2.4
3
Základní fungování agentury....................................................................... 24
Casting ......................................................................................................... 27
2.4.1
Casting na hlavní a vedlejší herecké role ............................................. 27
2.4.2
Komparz ............................................................................................... 29
2.4.3
Casting dle požadavků klienta ............................................................. 30
Herec a jeho možnosti uplatnění ......................................................................... 32 3.1
Angažmá ...................................................................................................... 32
3.1.1
Povinnosti vyplývající z angažmá ........................................................ 33
3.1.2
Výhody a nevýhody ............................................................................. 33
3.1.3
Platba daní a sociálního a zdravotního pojištění .................................. 35
3.1.4
Přivýdělek ............................................................................................ 36
3.1.5
Peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek ........................... 37
3.2
Herec na „volné noze“ ................................................................................. 38
3.2.1
Výhody a nevýhody ............................................................................. 38
3.2.2
Platba daní, sociálního a zdravotního pojištění .................................... 39
3.2.3
Peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek ........................... 40
Závěr .......................................................................................................................... 42 Seznam použitých zkratek.......................................................................................... 44 Seznam příloh............................................................................................................. 45 Seznam použité literatury a pramenů ......................................................................... 46
Úvod Téma bakalářské práce „Agentážní činnost v oblasti umění“ si autorka práce zvolila na základě svých volnočasových aktivit, kterými se zabývá již několik let. Tedy zprostředkování nabídek práce a osobní propagace herců směrem k veřejnosti, ať se jedná o herce v angažmá nebo herce na „volné noze“. V současnosti existuje minimum literatury a pramenů týkající se umělecko-agentážní činnosti. Dostupná literatura, která se orientuje především na problematiku realizace agenturní činnosti, zejména na fungování castingové agentury směrem k herci, a která by reflektovala postupy vedoucí k jeho obsazení do role, není dle autorky práce dostačující. Zvláště pro nezkušeného herce, který uvažuje o možnosti zastupování své osoby právě castingovou agenturou. Dostupná literatura se zabývá vymezeným tématem pouze okrajově, v jiných souvislostech nebo vůbec. Nedotýká se též tématu práce herce v angažmá. Jaké s sebou přináší výhody a nevýhody a naopak jaké výhody a nevýhody má práce na „volné noze“. Výše uvedené okolnosti byly impulzem pro vytvoření této bakalářské práce. Tedy snaha zmapovat možnosti začínajících herců, kteří hledají budoucí uplatnění ve filmu a v reklamě prostřednictvím castingové agentury a uplatnění v divadle. Bakalářská práce se zabývá castingovou agenturou, jako třetí osobou, která herci zprostředkovává práci a agentem, jehož náplní práce je zastupování herce a komunikace s castingovými agenturami pro zprostředkování role. Nezabývá se jinou agentážní činností, neboť ta je nad rámec zaměření práce. Cílem bakalářské práce je podívat se na vymezenou problematiku z pozice herce, tedy člověka, který má zájem s castingovou agenturou spolupracovat, nikoli z pozice agentury. Popisuje postupy, které herec musí absolvovat, než je vybrán pro danou roli. Následně jsou v práci zhodnoceny výhody a nevýhody, které sebou nese práce herce v angažmá a na „volné noze“, od nichž se mimo jiné odvíjí hercovo rozhodnutí pro zprostředkování role prostřednictvím castingové agentury. V první části je uvedena historie umělecko-agentážní činnosti, její vývoj napříč stoletími a vývoj povolání agenta. Ten je v následující kapitole rozebrán jako fyzická osoba, živnostník, jenž umělce zastupuje a zprostředkovává mu role například 8
prostřednictvím castingových agentur, se kterými komunikuje. Popisuje, čím se agent zabývá, co je jeho náplní práce a jak vypadá situace v českém prostředí s příklady agentů, kteří zastupují slavné herce. Následně se práce zaměřuje na castingové agentury. Reflektuje podmínky agentury a jednotlivé kroky, které musí herec splnit, a cestu, kterou musí překonat pro obsazení do role. Castingové agentury, kterými se práce zabývá, se specializují na poskytování služeb v oblasti umění. Jsou právnickými osobami, působícími jako společnost s ručením omezeným (s.r.o.) nebo veřejná obchodní společnost (v.o.s.), v jejichž vedení je více osob, a které zastupují různé typy umělců. Umělce zastupují především v poradenských, právních a smluvních náležitostech potřebných k jejich práci. Druhá část pohlíží na problematiku práce herce v angažmá a na „volné noze“. Zkoumá výhody a nevýhody, které s sebou přináší obě možnosti, zejména v oblasti odvodu daní a plateb sociálního a zdravotního pojištění. Je doplněna o názory, postřehy a poznatky herců, které vyplývají z řízených rozhovorů, a které vyjadřují jejich vnímání a postoje k práci v angažmá a na „volné noze“. Součástí práce jsou poznatky, které autorka získala na základě kvalitativního výzkumu prováděného v období od října 2015 do dubna 2016. V tomto období byly zrealizovány řízené rozhovory s castingovou agenturou Casting centrum s.r.o. a devíti výkonnými umělci různých věkových kategorií a zkušeností. Jednalo se o činoherní herečku a dvě muzikálové herečky, které získaly bezprostředně po vystudování vysoké školy nabídku stálého angažmá, kde momentálně působí. Dále se jednalo o dva výkonné umělce, pracující jako osoby samostatně výdělečně činné, tedy na „volné noze“, kteří si práci obstarávají sami nebo prostřednictvím castingové agentury. Zbylí herci měli možnost vyzkoušet si oba způsoby práce. Práce se opírá o jejich praktické zkušenosti. Cílem tohoto kvalitativního výzkumu byla v první řadě snaha proniknout do problematiky práce v angažmá a na „volné noze“ z pohledu samotného herce. Autorka nenašla žádnou dostupnou literaturu, která by pomohla hercům objasnit, co s sebou obě možnosti práce přináší, jaké jsou jejich výhody a nevýhody a jaké jsou povinnosti herce v angažmá. Řízené rozhovory zprostředkovaly širší pohled na dané otázky, které dotazovaní herci nabyli samotnými zkušenostmi. V druhé řadě 9
rozhovory směřovaly k otázkám vnímání působení castingových agentur směrem k samotným hercům. Jak vnímají své možnosti po zaregistrování do agentury, jaké jsou jejich zkušenosti s castingovými agenturami a kdy by zvolili možnost obsazení do role touto cestou.
10
1 Historický vývoj umělecko-agentážní činnosti „Umělecko-agentážní činnost vzniká a vyvíjí se stejně jako jakákoliv jiná specializovaná profese, tedy v přímé návaznosti na vývoj společnosti a postavení a funkci společenského projevu.“ (Szántó 1985, s. 10) Primitivní náznaky můžeme vidět v době vzniku divadla, miméze, kdy jednotlivec je tvůrcem, interpretem i konzumentem svého vlastního uměleckého projevu. V období antického Řecka a Říma jednotlivec stále zůstává tvůrcem a interpretem, ale roli konzumenta postupně přebírají jiní pasivní účastníci a příjemci umělecké produkce - obecenstvo. S vývojem společnosti se vyvíjelo také umění a pohled na něj. Vyspělejší společnost žádá vyspělejší přístup k umění. Tvorba se profesionalizuje. Vývoj uměleckoagentážní činnosti je přímým následkem procesů profesionalizace divadla a osamostatňování se tvůrčích, interpretačních činností a vzniku obecenstva. V 17. století vznikají v Itálii první umělečtí manažeři – impresáriové, jejichž činnost má charakter povolání. Pojem impresário je odvozen od italského slova impresa – podnik. Tito podnikatelé sjednávají, zprostředkovávají a pořádají divadelní, hudební či aristokratické produkce a veřejná vystoupení. Většinou jsou vedoucí souboru (nejčastěji operního). Mezi výčet jejich činností patří zejména finanční zajištění inscenace. Dále se starají o umělce, rekvizity a kostýmy a organizují celou sezónu. První zmínka o impresáriích na našem území se datuje do doby 18. století. Impresáriové platí umělce a vystupují ve funkci ředitelů stálých scén i kočujících společností. Najímají si městská divadla od obcí, které figurují jako jejich majitelé. Do českých zemí přijíždějí kočovné společnosti především z Německa a Itálie. Budují se první kamenná divadla. Zejména v 19. století lze hovořit o umělecko-agentážní činnosti v moderním slova smyslu. Budují se kamenná divadla, usazují se divadelní soubory, dochází k profesionalizaci tvůrčích a interpretačních činností. Vzniká poptávka po profesionální organizátorské činnosti, která zprostředkovává vazbu mezi interprety a konzumenty. Stará se o propagační, organizační, pořadatelské či ekonomické záležitosti a realizuje veřejné umělecké produkce. To vše na základě živnostenského řádu. (Szántó 1985, s. 10-13) 11
Na základě Císařského patentu č. 227/1859 ř. z., byl vydán a od 1. května 1860 uveden v platnost řád živnostenský pro celý rozsah říše (kromě správního obvodu benátského a Vojenské hranice), který rozdělil živnosti na koncesované, svobodné a následně řemeslné. Patent legalizoval svobodné podnikání a hospodářskou politiku. Ze začátku byla právní úprava liberální, s myšlenkou takzvané živnostenské svobody. Přemíra volnosti ovšem vedla k poklesu kvality výrobků a služeb. Postupně tedy docházelo skrze vládní nařízení ke zpřísňování a k postupnému omezování živnostenského podnikání. Byl vyvíjen otevřený tlak proti živnostníkům a přijímala se diskriminační opatření, která zamezovala podnikání, a jejímž nepřímým následkem bylo zavírání živností. Soukromé podnikání bylo postupně zastaveno a v roce 1965 byl živnostenský řád zrušen. (Aplikované právo, 2008) Díky liberální možnosti živnostenského podnikání počátkem 20. století, zejména v období první republiky, dochází k rozvoji filmového průmyslu. Hercům se otevírají nové pracovní možnosti, vznikají nové filmové společnosti a staví se barrandovské ateliéry, které zakládají nejstarší český herecký a komparzní rejstřík, a dále se buduje velké množství kin. Vznikají umělecká seskupení zaměřující se na herce, jimž za provize zprostředkovávají angažmá. Formují se kabarety a malá divadla, takzvané avantgardní scény. Na konci 50. let 20. století s omezením živnostenského podnikání dochází k právní úpravě umělecké činnosti. Hudební a artistická ústředna byla v roce 1948 zřízena zákonem č. 69/1948 Sb. o hudební a artistické ústředně. Přijetím tohoto zákona na našem území se zamezilo svobodnému podnikání. Po zrušení ústředny byly zprostředkovatelské pravomoci přeneseny na Krajská střediska (jednatelství) koncertů a estrád. Vznikají monopolní agentury (Hudební agentura v Praze, Divadelní agentura v Praze a Pražská estráda), v rámci kterých se odehrává veškerá oficiální umělecká činnost, na které se podíleli umělci z povolání. Tyto agentury ovšem předně fungují k uplatňování kulturní politiky Komunistické strany Československa (KSČ). Nástupcem výše zmíněných agentur se v roce 1958 stala Hudební a divadelní agentura (na Slovensku Koncertná a divadelná kancelár), jejímž prostřednictvím si měli podle vyhlášky Ministerstva školství a kultury č. 89/1958 Ú. I., ze dne 13. června 1958, kterou se stanoví povinné zprostředkování pro některé obory umělecké činnosti, pořadatelé veřejných hudebních produkcí 12
zprostředkovat svá vystoupení. (Epravo, 1958) V roce 1962 byla Hudební a divadelní agentura transformována na Pragokoncert. Jednalo se o příspěvkovou organizaci, jenž měla zajišťovat kulturní styky Československa se zahraničím. Zprostředkovávala vystoupení československých i cizích umělců a uměleckých těles v rámci naší republiky a vystoupení československých umělců a uměleckých souborů v zahraničí. Ochraňovala zájmy, uplatňovala práva zastupovaných umělců a pečovala o jejich propagaci. Agentura se svými 300 zaměstnanci byla jednou z největších v Evropě. V 2. pol. 20. století vysílala do zahraničí nejprestižnější kulturní reprezentanty, mezi které patřila například Česká filharmonie, Státní opera Brno, Pražský komorní balet nebo například Laterna Magica. (Graddo, 2016) V Československé socialistické republice před rokem 1989 fungují výše zmíněné státní umělecké agentury, které vystupují jako právnické osoby a vlastní monopol pro zastupování výkonných umělců. Situace se mění až v roce 1989, kdy v tomto porevolučním období dochází k uvolnění. Tento rok je průlomovým, a to nejen v oblasti umění. Dochází k pádu totalitního režimu. Hromadně se ruší umělecké tvůrčí svazy a vznikají nové spolky a organizace, které hájí práva umělců a zastupují je. Nově vzniklé spolky zastávají funkce produkční či pořadatelské. Privatizují se státní podniky, otevírají se možnosti soukromého podnikání a dochází k rozlišování subjektů práva na fyzické osoby a právnické osoby. Právnické osoby jsou rozčleněny na korporace, nadace, jednotky územní samosprávy a jiné právnické osoby, které stanoví zákon. Otevírá se trh novým možnostem a nabídkám uplatnění. Lidé se začínají osamostatňovat. Na trhu práce se objevuje nový pojem – agent.
1.1 Agent Dle Jana Dvořáka (2005, s. 12), autora Malého slovníku managementu divadla, je agentem individuální vykonavatel, jednatel či zástupce vykonávající specifickou odbornou činnost. Ten zpravidla zastupuje umělce, skupiny umělců nebo instituce. Pracuje samostatně nebo jako zaměstnanec agentury. „Agent je byznysmen, který obchoduje s talentem, vizáží a popularitou svého klienta.“ (Dvořák 2005, s. 107) 13
Agenti, o kterých je v práci pojednáváno, jsou individuální osoby provozující agentáž buď jako přivýdělek k hlavní činnosti nebo jako hlavní činnost. Jsou fyzickými osobami pracujícími na základě živnostenského oprávnění pro provozování živnosti volné. Živnost volná je definovaná v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jako živnost opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování tento zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny všeobecné podmínky uvedené v ustanovení § 6 odst. 1. Živnost volná a obory činností náležející do živnosti volné jsou uvedeny v příloze č. 4 zákona. V současné době existuje 80 živností volných. K oblasti zastupování v umění se vztahuje živnost číslo 66 – Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení a živnost číslo 73 – Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí. V současné době fungují v České republice také menší castingové agentury o jednom až dvou zaměstnancích. V tomto případě se může jednat o castingové agentury působící jako fyzické osoby s živnostenským oprávněním. Oproti castingovým agenturám zřizovaným ve formě s.r.o. či v.o.s., o kterých pojednává práce níže, zastupují menší počet herců. Tyto agentury i samotní agenti na trhu práce vystupují jako třetí osoby, které zprostředkovávají setkání nabídky s poptávkou. Tedy setkání výkonného umělce, v našem případě herce, který nabízí své umění, schopnosti, a klienta, který herce poptává do svých projektů. Zastoupení herce agenturou nebo agentem je ve výhradním (výlučném) a nevýhradním (nevýlučném) zastoupení. V prvním případě jde o přímé zastoupení jménem a na účet zastoupeného. Herec je zastupován pouze vybranou agenturou či agentem exklusivně, kteří mu zabezpečují přísun rolí a nabídek. Honorář si castingová agentura/agent odvádí z veškeré hercovy činnosti, ať už se jedná o činnost sjednanou přímo castingovou agenturou/agentem nebo v případě, že si činnost sjednal sám herec (pokud smlouva o zastoupení nestanoví jinak). Pokud nevyplývá ze smlouvy něco jiného, zastoupený herec je oprávněn pověřit více osob svým zastoupením. V tomto případě se jedná o nevýhradní zastoupení. 14
1.2 Činnost agenta V roce 1940 na veřejném meetingu Winston Churchill, premiér Spojeného království,
výstižně
charakterizoval
podnikatele:
„Podnikatelé
jsou
někdy
považováni buď za vlka, kterého je třeba zabít, nebo za krávu, kterou je třeba stále dojit. Přitom by však měli být považováni za koně, který táhne káru.“. Práce agenta spočívá ve zprostředkování, obstarávání, organizování a zastupování. Náplň těchto činností je směrem k danému herci různorodá, záleží především na nastavení podmínek, zejména pokud je herec zastupován výhradně. Mezi výčet činností agenta patří v první řadě vyhledávání práce. Agent vyhledává pro svého klienta např. vhodné role, zařizuje schůzky, domlouvá konkurzy a následně pomáhá s vyjednáním podmínek v rámci pracovního vztahu svého klienta a druhou stranou. Mít agenta nebo být součástí agentury vyžaduje zejména finanční náklady s tím spojené. Jedná se například o provize z honorářů, které jsou stanoveny v závislosti na příjmech zastupovaného herce. Proto je dobré zvážit veškeré výhody a nevýhody, které ze zastupování plynou. „Aby se mi vyplatilo herce zastupovat, tak bych potřeboval mít s ním smluvené výhradní zastoupení. Protože veškerý čas, úsilí a peníze, které do své činnosti vložím, by se mi měly vrátit.“ (Martin Novotný, sborista Janáčkova divadla v Brně, ve stálém angažmá) Herci, s nimiž byly v rámci kvalitativního výzkumu prováděny rozhovory, i dotazované castingové agentury udávají, že výše provize agenta či samotné castingové agentury se pohybuje v českém prostředí v rozmezí 10 – 20 % výdělku herce. V porovnání například s americkým prostředím není v českých poměrech stále zažité a typické, aby každý výkonný umělec, ať už je to herec, tanečník nebo třeba zpěvák, měl vlastního agenta nebo byl klientem některé z castingových agentur ve výhradním zastoupení. Výhradního zastoupení většinou využívají mediálně známí herci. Dále také umělci z hudební branže či operní pěvci, nejčastěji za účelem sjednání práce mimo území České republiky. 15
„Kdybych pracovala na „volné noze“, určitě bych uvítala zastupování agentem, který by měl mít přehled o možnostech na trhu práce v oboru, o konkurzech apod. Je výhodnější,
když
vás
někdo
zastupuje,
než
když
se
nabízíte
sám.“
(Eva Ventrubová, herečka MdB, ve stálém angažmá) „Mít vlastního agenta výhodné rozhodně je. Je složité sehnat práci v oboru. Zvlášť sám pro sebe. Pro mne je nejtěžší napsat režisérům o spolupráci. Zatím mne vlastně nenapadlo uvažovat o možnosti zastupování agentem, ale v budoucnu bych ji ráda vyzkoušela.“ (Kristina Povodová, herečka na „volné noze“) Jak vyplynulo z řízených rozhovorů, bývá pro některé herce nepříjemné prodávat sám sebe a v tomto případě by pomoc agenta či agentury s hledáním práce osobně uvítali, tuto možnost prozatím ovšem nevyužili. Pouze jeden z dotazovaných uvedl, že v českém prostředí by se nenechal zastupovat z důvodů odvádění honoráře z výdělku, jelikož honoráře pro mediálně méně známé tváře nejsou horentní, raději by si práci sehnal vlastní cestou. „V českém prostředí si většinou umělci vystačí sami. Pokud je člověk šikovný a má na to, aby se ukázal, tak si to většinou udělá sám, než aby agentovi z i tak malého honoráře odváděl procenta. O zastupování agentem bych uvažoval v souvislosti hledání nabídek v zahraničí.“ (Martin Novotný, sborista Janáčkova divadla v Brně, ve stálém angažmá)
1.3 Prostředí Ministerstvo průmyslu a obchodu pravidelně zveřejňuje statistiky živností a roční přehledy podnikatelů a živností. V našem případě agenti spadají do statistické kategorie Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2016 ) V této kategorii je ke dni 31. 3. 2016 zahrnuto 2 040 506 živnostníků. Bližší statistiky ministerstvo nezveřejňuje. Níže jsou tedy uvedeny příklady agentů, kteří ve své branži dle názoru autorky práce výrazně uspěli, a kteří se zabývají zastupováním herců, zejména těch mediálně známých. Jsou vedeni v živnostenském rejstříku a agentáží si buď přivydělávají, nebo ji provozují jako svou hlavní činnost. 16
Michaela Flenerová Vystudovala soukromou hereckou školu v Praze a odbornou školu managementu se zaměřením na public relation. Několik let působila na pozicích pomocné režie, asistenta režie, scriptu nebo jako casting director. Od roku 1998 se výhradně zabývá produkční činností. Zastupování herců je pro ni vedlejším zdrojem příjmu. Spolupracuje s českými i zahraničními režiséry jako jsou Jan Hřebejk, Tomáš Zelenka, Marie Poledňáková, Dušan Klein, Zdeněk Troška a další. V současné době zastupuje 18 herců, mezi nimiž jsou například Tereza Brodská, Vilma Cibulková, Tereza Kostková, Josef Somr či Václav Postránecký. Práce s každým z herců, jak udává, je specifická. Převážně se jedná o komunikaci s produkcemi, castingovými agenturami, médii, kdy nabízí zastupované herce do připravovaných projektů, zajišťuje veškeré finanční a smluvní podmínky či koordinuje hercův diář. (Zastoupení herců, 2012)
Artagent – Lenka Daňková Jak uvádí na svých webových stránkách, Artagent je krycí jméno pro její manažerské služby a zároveň je platformou, která by měla sdružovat informace o jejích přátelích z herecké branže. Na českém trhu působí od roku 2014 a zastupováním umělců si pouze přivydělává. Artagent spolupracuje s profesionálními herci, kteří mají zájem o zastupování, s castingovými, reklamními i produkčními agenturami, médii či charitativními organizacemi. Pomáhá vytvořit osobní portfolio herce, aktualizuje jeho
profil
v castingových
agenturách.
Zastupovaným
hercům
vyjednává
podmínky a honoráře, zajišťuje full servis a poradenství a zařizuje veškerou komunikaci za herce směrem ke třetím osobám. Artagent momentálně zastupuje devět herců, mezi které patří například Kristýna Leichtová, Tomáš Dastlík, Petr Buchta. (Artagent, 2014)
17
Casting Miroslava Hyžíková Miroslava Hyžíková agenturu založila v roce 1994 a má za sebou spoustu zvučných projektů. Agentura spolupracuje na většině filmů režiséra Jana Hřebejka, zajišťuje herecké obsazení do populárních českých filmů, jako je Medvídek, Perfect days, Snowboarďáci, Bobule, Kawasakiho růže, Román pro muže a další. Zajišťuje též herecké obsazení do reklam a televizních projektů a komparz. Vlastní v Praze profesionálně vybavené studio, kde pořádá castingy na klíč, vyhledává nové talenty a provozuje street casting. (Casting Miroslava Hyžííková, 2016)
18
2 Castingová agentura Slovo agentura vzniklo z latinského slova ago, které znamená dělat, konat, jednat nebo provádět. Dle Arts Lexikonu je agentura instituce, která se zabývá zastupováním jednotlivých umělců či tvůrců, skupiny osob nebo i celé instituce, jimž poskytuje specifické služby nebo zprostředkovává určité speciální činnosti (např. poskytování licencí, správa autorských práv, casting, kompletní produkční servis, realizace představení na klíč, zvaní a vysílání umělců a souborů z a do zahraničí, fundraising, public relations, marketing, reklama). (Artslexikon, 2012) Castingových agentur existuje v České republice celá řada. Od hereckých, komparzních, dabingových, dětských, kaskadérských až po taneční, modelingové, umělecké nebo například fotografické a další. Některé agentury se výhradně specializují pouze na jednu činnost. Nejčastěji jde o modelingové agentury nebo agentury s výhradním zastoupením. Vzhledem k množství různorodých poptávek po společenských a kulturních akcích agentury využívají možnosti kombinace více činností, které pak mohou klientovi nabídnout. Zabývají se výběrem a zastupováním modelek, herců, komparzistů a jiných pro konkrétní projekt, např. film, seriál, divadelní produkci, dabing, reklamu či modeling. Zprostředkovávají castingy na přání klientů. Fungují především na principu nevýhradního zastupování. Neznamená to ale, že by agentury s výhradním zastoupením neexistovaly. Existují i v českém prostředí, ale je jich minimum. Způsob fungování a spolupráce se mezi jednotlivými agenturami ve své podstatě téměř neliší, mění se pouze v závislosti na daném projektu. V případě castingových agentur budou dále popsány ty, které se zajišťují komparz a zprostředkovávají obsazování do filmů, reklam či seriálů. Většinou jsou to právnické osoby zakládané jako s.r.o. či v.o.s., které oproti agentům fungují jako rozsáhlejší společnosti s větším počtem zaměstnanců, zastupují větší počet umělců a jejich databáze čítají i několik desítek tisíc zaregistrovaných lidí.
19
2.1 Činnost agentury Každoročně vychází z konzervatoří, středních a vysokých uměleckých škol velké množství výkonných umělců. Jedni nabízí práci, skvělé projekty a hledají subjekty pro jejich realizaci a druzí práci poptávají a nabízí svůj talent. Agentury jako třetí osoby na trhu zprostředkovávají setkání těchto nabídek s poptávkou. Jak již bylo zmíněno, činnost castingových agentur je orientovaná dvěma směry. Tedy směrem k umělcům (v našem případě hercům) a směrem k realizátorům daného projektu. a) Herci Po splnění všech podmínek spojených s registrací je herec zařazen do agenturní databáze. Ve většině případů agentura herci zprostředkovává přísun rolí, zasílá mu nabídky na castingy nebo jej oslovuje přímo pro danou roli. Samozřejmě vždy záleží na sjednaných podmínkách spojených s registrací a zastupováním. Při registraci herec s agenturou podepíše smlouvu. Dle průzkumu mezi agenturami se nejčastěji jedná o smlouvu o zprostředkování. Příklad takové smlouvy dle nového občanského zákoníku je uveden v příloze A. b) Realizátoři projektu obracející se na agentury Pokud mají realizátoři vhodný námět na film, divadelní inscenaci či jinou kulturní akci, ale nemají nikoho vhodného pro účinkování, oslovují castingové agentury, aby jim zprostředkovaly vhodné uchazeče. Obrací se na ně buď s prosbou o uspořádání veřejného castingu, uspořádání castingu dle předem daných kritérií, nebo o možnost nahlédnutí do databáze agentury. V ní si vytipují umělce, kteří jsou pro projekt vhodní, a které následně osloví prostřednictvím agentury.
2.2 Prostředí Praha je tradičním centrem filmové produkce. Disponuje filmovými ateliéry, postprodukčními firmami, filmovými štáby, castingovými agenturami. Nabízí filmařům zajímavé lokace zahrnující všechny historické styly i moderní architekturu. 20
Praha poskytuje širokou a pestrou nabídku na jednom místě, čímž se stává lákavým místem pro filmaře, zejména zahraniční. Díky všem výše zmiňovaným faktům se filmový průmysl kumuluje především zde. A tak možnosti nabídek na natáčení v jiných větších krajských městech jsou značně omezené. Pro usnadnění vyhledávání castingových agentur v České republice slouží internetové stránky www.castingoveagentury.cz, které založil Jiří Maria Sieber, filmový a divadelní herec. Na stránkách je umístěn vyhledávač, kde se dají nastavit přesná kritéria pro vyhledání, jako je typ agentury, město, ve kterém agentura působí, specializace a další. Stránky obsahují informace o agenturách, které jsou, jak internetová stránka uvádí, sestaveny ze zkušeností a informací autora a tisíců umělců pohybujících se před i za kamerou. U každé agentury jsou vypsané nejdůležitější informace včetně sídla, poplatků či odkazu na její oficiální webové nebo facebookové stránky. Dále je zde kolonka s názvem „O agentuře se píše v knize návštěv takto“. Zde autor a návštěvníci stránek popisují informace týkající se dané agentury, dojmy ze spolupráce, přístupu či zkušenosti s danou agenturou nebo píší nové dotazy. Stránky mimo jiné pravidelně varují před podvodnými agenturami či neférovému jednání agentur a agentů včetně odkazů, o koho se přesně jedná, nebo upozorňují na aktuální castingy. Castingové
agentury
lze
také
vyhledávat
pomocí
internetového
serveru
www.firmy.cz. Podle výše uvedených zdrojů je v Praze několik desítek aktivně činných castingových agentur zaměřujících se na zastupování a zprostředkování herců či komparzistů v oblasti filmu, reklamy a divadla. Oproti tomu v ostatních větších krajských městech agentury nejsou buď žádné, nebo je jich minimum. Například v Brně fungují aktivně pouze tři agentury tohoto zaměření, v Ostravě jediná.
2.2.1 Praha Zde se kumuluje většina nabídek. Sjíždí se sem filmaři nejen z České republiky, ale také ze zahraničí. Z tohoto důvodu castingové agentury přemístily sídla právě sem. Mezi nejznámější agentury, dle výše zmiňované webové stránky, patří například Casting Barrandov s.r.o., Casting centrum s.r.o., DeeDee Casting s.r.o. 21
Casting Barrandov s.r.o. vznikla začátkem roku 2002, kdy majitelé odkoupili od barrandovských ateliérů nejstarší český herecký a komparzní rejstřík a následně jej převedli do elektronické podoby. Rejstřík obsahoval karty českých hereckých legend, kterými byli Vlastimil Brodský, Rudolf Hrušínský, Vladimír Menšík nebo Jiří Kodet, aj. Společnost registruje nepřetržitě do databáze nové profesionální herce, studenty herectví, komparzisty či jiné z řad českých i zahraničních zájemců. Databáze obsahuje kromě základních informací množství fotografií, hlasový záznam a videozáznam. Databáze je pro snazší orientaci rozdělena dle kritérií na:
základní informace – pohlaví, věk, bydliště …
typové informace – etnický vzhled, barva, délka a typ vlasů, barva očí, výška, váha, míry …
odborné informace – zkušenosti s filmováním, divadlem, fotografováním …
znalosti a schopnosti – jazykové, sport, hudba, tanec, zájmy, zkušenosti se zvířaty ...
Castingová agentura Casting centrum s.r.o. byla založena v roce 2002. Agentura se zabývá převážně zprostředkovatelskou činností. Vybírá ze své databáze vhodné kandidáty do televizních reklam a internetových reklamních akcí. Dále zajišťuje hostessing na firemní, sportovní a společenské akce. Agentura funguje pouze v nevýhradním zastoupení. V databázi má registrovaných kolem 10 000 lidí všech věkových kategorií, různých etnik a to profesionálních herců, dětí a komparzistů. Podílela se na tvorbě televizních reklam T - Mobile, Peugeot, IKEA, Škoda, Figaro, Danone, Nestlé a spoustě dalších. (Casting centrum, 2016)
DeeDee Casting s.r.o. pracuje již 15 let. Agentura pořádá ročně kolem 25 castingů a disponuje s databází čítající okolo 10 000 lidí. Zaměřuje se především na televizní a tištěnou reklamu a specializuje se na vyhledávání nových hereckých talentů, modelek, modelů a komparzistů. Má vlastní ateliér, kde pořádá castingy, a vlastní fotografické studio, které s plným vybavením pronajímá. Podílela se na vzniku reklam Dr. Oetker, Škoda, Birell atd. (DeeDee Casting, 2016)
22
2.2.2 Brno V Brně v současné době aktivně fungují tři agentury, které zprostředkovávají a zajišťují castingy pro film a reklamu. Jedná se o Filmagentura Brno s.r.o., Coloseum Casting Agency a Casting Brno Kubišová. Tyto agentury se zaměřující především na komparz. Castingové agentury, které zde fungovaly dříve, se postupem času začaly přeorientovávat na zajištění společenských akcí a zastupování zejména modelek, což pro ně znamená vyšší příjmy. Jde například o brněnskou agenturu Pro film.
Filmagentura Brno s.r.o. vznikla v roce 1979 a v roce 2003 se sloučila s hereckou školou Studio Racek. Její databáze obsahuje cca 6000 lidí, ale v průběhu roku neustále probíhají nábory nových členů. Agentura zprostředkovává zejména komparzy do filmu a do reklam, specializuje se na dětský etnocasting a provozuje hereckou školu. Ročně zprostředkuje do deseti castingů a pořádá obvykle tří nábory nových členů do databáze. Mezi nejznámější projekty, na kterých se podílela, patří film Líbáš jako ďábel, slovenský film Diabol či seriál Černá sanitka. (Filmagentura Brno, 2016) Další agenturou je Coloseum Casting Agency. Specializuje se na zajištění herců a komparzistů do filmů a do reklamy. Mimo tuto činnost zprostředkovává také firemní rauty, obsluhu i pohoštění na večírky a společenské akce a zajišťuje hostesky a modelky. Agentura neustále přijímá nové zájemce do databáze, ovšem její aktivita od roku 2013 rapidně klesla. Zajišťovala komparz pro filmy Z pekla štěstí, Četnické humoresky, historické filmy Götz, Deník Angeliky či pro dokumentární film Slavné ženy. (Coloseum Casting Agency, 2016) Poslední aktivní agenturou v Brně je Casting Brno Kubišová. Agentura má pouze facebookové stránky, na kterých aktivně funguje od počátku roku 2015. V současné době se aktivně podílí na seriálu Četníci z Luhačovic. (Casting Brno Kubišová, 2016)
23
2.3 Základní fungování agentury Nejdůležitější práci zastávají agenti, kteří vyhledávají projekty, navazují nové spolupráce, domlouvají honoráře, podmínky spolupráce, finanční ohodnocení a podobně. Pokud se herec rozhodne pro zastupování castingovou agenturou, má dvě možnosti. Nechá se zastupovat výhradně nebo nevýhradně. Pokud herec nehledá výhradní zastoupení, je dobré se zaregistrovat ve více castingových agenturách a nespoléhat, že mu práci zajistí pouze jedna agentura. Různé agentury dělají na různých projektech a spolupracují s různými lidmi. Proto být registrovaný ve více agenturách znamená větší možnost uplatnění. „Hned po škole jsem se registrovala v několika castingových agenturách. Nabídka účasti konkurzu chodí tak jednou za tři, čtyři měsíce. Bohužel čas na mimodivadelní aktivity zatím nemám, jelikož jsem opravdu plně vytížena v našem divadle. Takže si momentálně ani neumím představit, že bych hrála ještě někde jinde.“ (Andrea Březinová Zelová, herečka MdB, ve stálém angažmá) V následujícím textu budou popsány postupy, které musí herec absolvovat, než se dostane k roli. Prvním krokem je registrace. Některé agentury nabízejí registraci přes internet, některé ve studiu, případně kombinují obě možnosti.
2.3.1 Registrace Registrace do castingové agentury probíhá dvěma způsoby. První, tzv. registrace plná (ve studiu) se koná na základě osobního kontaktu, druhá je registrace po internetu, tj. prostřednictvím vyplněného registračního formuláře uloženého na webových stránkách dané agentury. Každá agentura má svůj systém registrace. Některé preferují výhradně osobní kontakt, jiné dávají přednost registračnímu formuláři nebo jde o kombinaci obou zmíněných forem. Zájemce o registraci odesláním registračního formuláře nebo podpisem smlouvy souhlasí s podmínkami registrace, tzn. s evidováním osobních údajů (podle zákona 24
č. 101/2000 Sb., zákon o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Zrušení registrace v agentuře je možné z jakéhokoliv důvodu a podává se ve většině případů písemně. Pokud dojde k podezření na zpracování osobních údajů v rozporu se zákonem či s ochranou soukromého života, lze požádat správce o vysvětlení nebo o zrušení závadného stavu.
Registrace po internetu Výhodou online registrace je, že uchazeč odešle na mailovou adresu agentury vyplněný formulář a fotografie. Podepsaný souhlas o evidování osobních údajů a podmínek registrace dodá osobně nebo odešle poštou. Není tedy nezbytná jeho osobní návštěva v sídle agentury. Tento registrační formulář nalezne na webových stránkách daných agentur. Součástí formuláře jsou části o osobních údajích, schopnostech, dovednostech a zkušenostech a detailní popis zájemce. Po vyplnění registračního formuláře a jeho odeslání spolu s fotografií zájemce a dalšími požadovanými náležitostmi zbývá čekat, jestli se agentura ozve s nabídkou castingu do některého z právě připravovaných projektů.
Plná registrace (ve studiu) Návštěva agentury musí být předem naplánovaná, ať už po telefonické domluvě nebo emailové korespondenci. Některé agentury mají přesně stanovená data v měsíci nebo v roce, ve kterých je registrace možná. Agentura zaznamená údaje a případně natočí hlasový záznam. Dále může vyhotovit větší množství digitálních fotografií (fototest) a videozáznam. Výhodou plné registrace je, že agentura má k dispozici více informací o zájemci doplněných o multimediální záznamy. Vzniká tak mnohem větší pravděpodobnost obsazení do reklam či film a tím i získání „lepší role“. Režiséři se při výběru
25
uchazečů vhodných do dané role často rozhodují podle videozáznamu, díky kterému poznají schopnost prezentace před kamerou. Pokud se herci chtějí účastnit konkurzu, mají dvě možnosti. Buď se zaregistrují v agentuře, která pořádá konkurzy, anebo sledují internetové stránky, na kterých agentury vypisují veřejné konkurzy s požadavky pro danou roli. Druhá varianta je časově náročnější.
2.3.2 Poplatky za registraci Profesionální, vystudovaní a studující herci nehradí registrační poplatek. Ten uhradí herec až po zajištění role ze získaného honoráře. Oproti tomu neprofesionálové, většinou obsazovaní do komparzů, tyto poplatky povinně odvádí při registraci. Výše poplatku závisí na typu registrace a platí se jednorázově. Výši poplatků a podmínky pro registraci si stanovují jednotlivé agentury. Online registrace bývají většinou zdarma. V případě registrace po internetu se studiovými fotografiemi nebo internetové registrace přímo v místě agentury mohou být poplatky ve výši 200 – 300 Kč + DPH. Zpoplatněna je osobní registrace v místě agentury ve výši cca 1 000 Kč + DPH a slouží jako příspěvek agentuře na její telefonní, poštovní, administrativní či provozní náklady. Samotné agentury jsou ekonomicky závislé na příjmech herců. Jejich podíl se nejčastěji pohybuje v rozmezí 15 – 25 % z celkového honoráře herce.
2.3.3 Databáze Po registraci herce agentura uloží do své databáze jeho data, včetně poskytnutých obrazových i zvukových záznamů, a vytvoří tzv. set kartu. Databáze jednotlivých agentur jsou ve většině případů velmi rozsáhlé a mají i 10 000 registrovaných osob. Pro práci agentury je důležité, aby databáze byla uspořádána přehledně. Databáze jsou většinou členěny podle kritérií – pohlaví, rasa, věk, místo bydliště, vzdělání, schopnosti, dovednosti, apod.
26
Co se týká obrazových záznamů, tj. fotografií, je důležité je pravidelně aktualizovat, zejména pokud dojde k zásadnějším změnám image, např. jiná barva vlasů nebo jiný střih, piercing, tetování. Agentury často nabízí registrovaným umělcům v určitých intervalech zhotovení nových fotografií. U dětí se jedná o interval jednou za šest měsíců nebo jednou ročně, u dospělých podle rozsahu změn ve vzhledu.
2.4 Casting Poté, co umělec splnil podmínky registrace dané castingové agentury a informace o něm byly zahrnuty do databáze, čeká na nabídky. Agentury zasílají nabídky na casting či na účast v komparzu většinou formou emailové korespondence nebo prostřednictvím sms zprávy. Castingové agentury pořádají uzavřené i otevřené castingy. To znamená, že si vyberou z registrovaných umělců vhodné typy, které vyzvou k účasti na castingu. V tomto případě jde o uzavřený casting. Při otevřeném castingu umožní účast všem tím, že jej zveřejní na svých webových a facebookových stránkách.
2.4.1 Casting na hlavní a vedlejší herecké role První kolo castingu Průběh pořádaných castingů se ve své podstatě neliší. Probíhají obdobným způsobem, vždy ovšem záleží na požadavcích daného projektu. Markantnější rozdíly jsou při castingu na hereckou roli a na účast v reklamě, kde rozhoduje typ a rozsah projektu. Obvykle režisér sdělí agentuře požadovaná kritéria pro obsazení rolí a přenechá agentuře uskutečnit tzv. „předvýběr“. To znamená, že agentura zadá do své databáze požadavky režiséra, na základě kterých vybere odpovídající adepty. Ty následně agentura osloví k účasti na castingu. V tomto případě se jedná o casting bez možnosti účasti ostatních neoslovených zájemců. Další variantou je otevřený casting, kdy agentura vystaví pozvánku na své facebookové a webové stránky, otevře casting pro všechny a zrealizuje nábor. Tuto možnost využívají zpravidla agentury nejčastěji, pokud hledají zajímavý a neobvyklý typ lidí, kteří nejsou zařazení v jejich databázi 27
nebo jich nemají pro větší výběr dostatek. Příkladem je požadavek pro účast jednovaječných dvojčat. Do prvního kola castingu je herec buď kontaktován, nebo se jej zúčastní na základě inzerovaného castingu. K účasti na prvním kole mu agentura zašle související požadavky (datum, čas a místo konání prvního kola apod.). V případě castingu do reklamy je ve většině případů postup následující. Herec po příchodu na casting dostane pořadové číslo a formulář k vyplnění. Ten obsahuje základní otázky týkající se adresných a identifikačních údajů (jméno, příjmení, rok narození, bydliště atd.), popisných údajů (výška, váha, konfekční velikosti, obvod pasu, boků, barva vlasů, očí, zkušeností, zájmů, znalosti cizích jazyků a jiné.) Následuje focení portrétu, postavy i obou profilů a krátké představení se na kameru, které adept absolvuje v menších skupinách čítajících okolo 8 – 10 členů. Pokud nesplnil nastavená kritéria a požadavky, casting pro něj skončil, pokud vyhověl, následuje filmování krátkých scének. Požadavky klienta, zadavatele, jsou rozhodující. (Castingová agentura v procesu výroby filmu, 2012) „Záleží na režisérovi a na produkci, co přesně chtějí, někdy chtějí pouze vidět člověka a nafotí si jej, někdy vyžadují scénku nebo chce slyšet mluvený text. Každý projekt je jiný.“ (Kateřina Kordíková, Casting centrum s.r.o.) Casting na hereckou roli se od castingu do reklamy příliš neliší. Je ovšem náročnější v požadavcích, které si adepti na roli mají připravit. Většinou se jedná o prokázání hereckých schopností prostřednictvím monologů, rozhovorů, připravených scének či vyjádření mimikou. O výsledcích castingu jsou informovaní především vybraní adepti. U reklam jsou výsledky zveřejněny většinou do týdne, u hereckých rolí je to časový úsek i několika měsíců. (Producting and directing the short film and video, 2010)
28
Callback Callback nebo také call-back je druhé kolo castingu, tedy užší výběr. Herec může být do něj vybrán z prvního kola nebo je osloven přímo, aniž by musel absolvovat první kolo. V druhém kole se vybírá z menšího počtu adeptů. Většinou se jedná okolo 2 – 10 lidí pro roli. Castingu bývá přítomen i režisér.
Přímý výběr do role Může nastat situace, že herec díky své prezentace v databázi, v obrazovém, ve zvukovém nebo ve video záznamu může oslovit režiséra natolik, že jej osloví a obsadí do role přímo, bez účasti na castingu. Na závěr probíhá kostýmová zkouška.
2.4.2 Komparz Komparzisté jsou lidé, kteří mohou být řazení mezi herce, ale na rozdíl od herců v hlavních nebo epizodních rolí nemusí mít hereckou průpravu nebo herecké zkušenosti. Nemohou být od nich vyžadovány riskantní kousky. Jsou to lidé z řad veřejnosti, kteří si komparzem přivydělávají. Hrají podružné role, většinou ve skupině, davové scény, kolemjdoucí, statisty, tzn. role bez textu. Výjimečně se stává, že komparzisté mají svěřenou větu nebo jsou zabráni v detailu. Poté, co agentury zabývající se komparzem obdrží od klienta přesné požadavky na komparz, zadají pokyn do své databáze komparzistů a vhodné kandidáty osloví buď formou sms zprávy nebo hromadného emailu. Často informaci vyvěsí na svých facebookových a webových stránkách, kde uvedou veškeré požadavky pro nábor. Termíny a informace o natáčení jsou standardně zveřejňovány několik dní či týdnů dopředu. Někdy se stává, že smluvený komparzista na poslední chvíli odmítne a agentura za něj potřebuje náhradu. V takovém případě obvolává a oslovuje komparzisty z databáze i den před samotným natáčením. Pokud je informace vyvěšena veřejně, může se komparzu zúčastnit i člověk neregistrovaný v agentuře, avšak odpovídající požadavkům. Ten zašle na zveřejněnou emailovou či poštovní adresu žádané informace doplněné o své fotografie. Agentura si na základě
29
obdržených
informací
daného zájemce do databáze zaregistruje.
Agendu
o komparzistech mohou vést i filmová studia nebo produkční firmy. Informace o požadavcích na komparz obsahují údaje o požadovaném pohlaví, věku, rase, vzhledu či například místě bydliště. Uvádí termín a místo natáčení. Dále obsahují praktické informace o předpokládané délce natáčení, nutnosti kostýmové zkoušky a honoráři. Následná kostýmová zkouška probíhá v průměru jednu až dvě hodiny. V závislosti na počtu účastnících se lidí si agentury vyhradí přesné datum a čas, kdy se má daný komparzista na kostýmovou zkoušku dostavit. Účast na této zkoušce bývá většinou honorována ve výši 100 – 300 Kč. Tento honorář je komparzistovi vyplacen po skončení v rámci honoráře za natáčení. Výše honoráře komparzisty se pohybuje v rozmezí 600 – 1000 Kč za jeden natáčecí den, který může být v délce až 12 hodin od nástupu. Pokud je natáčení kratší než šest hodin, dostane komparzista zpravidla polovinu avizovaného honoráře. Pokud je delší než 12 hodin, připlácí se odměna za přesčas. K této částce bývá připočítána částka za účast na kostýmové zkoušce. Při nástupu na natáčení komparzista obdrží komparzní lístek, Na jehož základě je vyplacen honorář. Komparzní lístky jednotlivých agentur se liší. Neměnnými informacemi, které jsou na nich uvedeny, jsou jméno, příjmení, rodné číslo a datum natáčení. Honoráře pro komparz jsou agenturou vypláceny bezprostředně po skončení natáčecího dne „na ruku“ nebo se honoráře vyplácí zpětně na účet nebo v sídle agentury. U zahraničních produkcí jsou honoráře vyšší. (Acting for film, 2003)
2.4.3 Casting dle požadavků klienta Na webových stránkách jednotlivých castingových agentur bývá často uvedené, že agentura pořádá takzvané castingy na klíč nebo street castingy. Jsou to formy castingu/služeb, které agentury nabízejí klientům. Nejen pro klienty, ale i pro samotné herce je dobré znát dané termíny. 30
Casting na klíč Agentury mohou pořádat castingy na klíč. To znamená, že v tomto případě klient dodá přesné požadavky pro uspořádání castingu, na jejichž základě agentura casting uspořádá. Mezi nejznámější české agentury, které realizují tento druh castingu, patří: Extrafilms s.r.o., J.A.M. casting v.o.s., A-casting, Casting Miroslava Hyžíková, Filmagentura Brno.
Street casting Street casting fungoval dříve zejména v oblasti modelingu, kdy „módní guru“ vytipovávali v ulicích nové tváře, které by reprezentovaly jejich módní agentury. Tento trend, hledání nových tváří na ulici, se postupem času začínal promítat i do filmového průmyslu. Filmaři hledají nové talenty, lidi bez uměleckého vzdělání a zjevných manýrů, kteří by dodali jejich dílu přirozenost, od níž se profesionální herec jen velmi těžko oprostí. Lidé, kteří nejsou vyškoleni dle hereckých pravidel, si zachovávají větší autentičnost projevu. Nejčastěji jsou objevováni v kavárnách, ve školách, v ulicích nebo při otevřených castinzích. Rozhodující je jejich obvyklý projev, to, jak se chovají a jak vystupují na veřejnosti, v přítomnosti přátel, či jak se chovají o samotě. Street casting nejlépe funguje při hledání nejrůznějších specifických skupin lidí, jako jsou například artisti, street performeři, kulturisti, sportovci a jiní. (The Guardian: Street casting: the next big thing, 2011)
31
3 Herec a jeho možnosti uplatnění Možnosti uplatnění herce po vystudování školy jsou široké. Vzhledem k zaměření práce na reklamu, film (viz. kapitola Castingová agentura) a divadlo budou dále v textu popsány možnosti uplatnění herce právě v divadle, tedy ve stálém angažmá, v porovnání s působením herce na „volné noze“. V následujících podkapitolách budou nastíněny výhody a nevýhody, které s sebou obě možnosti přináší a ze kterých mimo jiné může vycházet i potřeba herce zaregistrovat se v castingové agentuře, například z důvodů nedostatku přidělených rolí, potřeby prosadit se ve filmové branži či vidiny přivýdělku. Práce se dále bude zabývat zejména otázkami plynoucími z povinnosti odvodu daní, sociálního a zdravotního pojištění.
3.1 Angažmá Jednou z možností pro práci herce je získání angažmá v divadle. Pokud se herec rozhodne vstoupit do stálého angažmá, tedy nikoliv jako host, zaváže se dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, pracovní smlouvou uměleckému souboru, divadlu, společnosti apod. Jak pro herce, tak i pro danou instituci z tohoto smluvního vztahu vyplývají práva a povinnosti, a také výhody a nevýhody. Vždy ale záleží na nastavení parametrů v daném divadle. V některých divadlech jsou podmínky spolupráce liberálnější než v jiném divadle, kde nejsou k zaměstnancům do takové míry benevolentní. Na tuto skutečnost mají vazbu benefity, které dané divadlo herci poskytuje. Tyto zaměstnanecké výhody nejsou právními pojmy, přísluší spíše do řízení lidských zdrojů. Jsou to pracovní a mimopracovní podmínky poskytované zaměstnanci zaměstnavatelem, které jsou nad rámec jeho práv, a proto se nedají zobecnit. K jejich vytváření a poskytování zaměstnavatel přistupuje dobrovolně, nad rámec své právní povinnosti. Jedná se například o bonusy k platové výměře, benefity vyplývající z potřeb pro nastudování dané role a další. Níže uvedené podkapitoly se budou zabývat pouze skutečnostmi, které se zobecnit dají.
32
3.1.1 Povinnosti vyplývající z angažmá Jestli je nebo není herec obsazen do role, zjistí z křestního listu dané inscenace. Role si herci v angažmá nevybírají, jsou do nich obsazováni. V rámci pracovních smluv jsou po obsazení do role povinni účastnit se všech zkoušek potřebných pro danou inscenaci, samotné premiéry, derniéry i repríz, na které byli vypsáni. Jejich výkon musí mít maximální dosažitelnou uměleckou úroveň. Mezi další povinnosti patří např. sledovat hrací plán. Pokud dojde z hercova zavinění k neúčasti na představení, musí instituci uhradit vzniklou škodu, která může dosahovat výše i několik desítek tisíc korun. Dále neprodleně oznamuje určenému pracovníkovi změny svého zdravotního stavu, popř. jiné vážné důvody bránící mu zúčastnit se vypsaných zkoušek nebo určených představení. Pokud se v dané roli alternuje, může se s danou alternací domluvit a po schválení režisérem, vyměnit si reprízy či zkoušky, kterých by se měl v danou chvíli účastnit. Umělec je rovněž povinen řídit se právními předpisy týkajícími se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, provozním a pracovním řádem. To stejné platí i pro hostující herce, ale nevztahují se na ně práva a povinnosti zaměstnance (např. účastnit se povinných zaměstnaneckých schůzek).
3.1.2 Výhody a nevýhody S prací v angažmá je spojená jistota práce, tzn. přísun rolí, které divadlo herci zajišťuje, a s tím spojený stabilní plat. „Na angažmá mi v první řadě vyhovuje nejvíce jistota práce, zejména pokud mám rodinu. Neznamená to ovšem, že se odevzdáš a nemusíš nic dělat. Člověk musí pracovat úplně stejně, jako když je na „volné noze“ s tím rozdílem, že se nemusí o práci starat, dostává ji od divadla.“ (Ivana Vaňková, herečka MdB, ve stálém angažmá) Mezi nejzásadnější a současně nejlákavější výhody angažmá patří zmiňovaný stálý plat. Pokud není herec delší dobu režiséry obsazen do nové inscenace a inscenace, které jsou již déle na repertoáru divadla a ve kterých působí, se příliš nereprízují, má 33
v podstatě volno. Je-li zaměstnancem divadla, pobírá i přesto plat. Má základní výměru platu, ke které může dostávat odměny. Ministerstvo práce a sociálních věcí v Katalogu prací ve veřejných službách řadí herce pod díl 2.14 Umění a umělecká realizace, platová třída 10 – 13, dle náročnosti dané role. „Největší výhodou angažmá je určitě stálý měsíční příjem, tedy finanční jistota, zejména v průběhu léta, v období divadelních prázdnin. Také si zde samozřejmě buduješ jistou pozici a postavení. Nemusíš dojíždět nikam na konkurzy a castingy, abys dostala práci. A to vnímám jako největší pozitivum.“ (Andrea Březinová Zelová, herečka MdB, ve stálém angažmá) Co se týká finančního zajištění, tedy platu, záleží na nastavení podmínek v daném divadle. V některých divadlech je herec ohodnocen pouze na základě platových tabulek, aniž by záleželo na počtu odehraných repríz či na velikosti role (příkladem je Národní divadlo v Brně). V jiných institucích herec pobírá plat podle platových tabulek, ale jako motivace fungují odměny, které jsou vypočítávány a připočítány k platu s ohledem k počtu odehraných rolí, velikostí rolí či množství premiér (příkladem je Městské divadlo Brno). Nevýhodou je, že herci jsou do rolí obsazováni režiséry, kteří toto obsazení konzultují s ředitelem divadla. Role ani inscenace, ve kterých účinkují, si herci nevybírají. Pokud se jim naskytne příležitost hrát ve filmu či hostovat v jiném divadle, musí nejprve splnit závazky vůči divadlu, ve kterém jsou smluvně vázáni. „Člověk musí pár věcí přetrpět, přijmout nabídku práce, kterou by na „volné noze“ nikdy nepřijal. V roli zaměstnance ji přijmout musí. Na druhou stranu jsou krásné role, ke kterým bych se jindy nedostala nebýt angažmá.“ (Ivana Vaňková, herečka MdB, ve stálém angažmá) Mezi další nevýhody patří absolutní časové přizpůsobení se přípravě inscenace a s ním spojených zkoušek a repríz. Herec si nemůže vzít dovolenou, kdy se mu hodí. Vždy záleží na časové vytíženosti inscenace nasazené na repertoáru, ve které zrovna hraje nebo zkouší.
34
„Nevýhodou je samozřejmě nutnost přizpůsobit se danému divadlu, jeho vedení, kolektivu, způsobu práce atd. Pánem svého času seš v angažmá samozřejmě jen do určité míry, ale to i když hostuješ v nějakém jiném divadle. A dovolená? Mám dovolenou, když nemám představení a nezkouším jinou hru. V létě potom v době, kdy nejsou žádné aktivity. Ale že bych řekla, že za půl roku pojedu na tři týdny na Kanárské ostrovy, tak to nepůjde. Týdenní dovolená se dá domluvit, pokud máš štěstí a pár dní nehraješ. Ale na druhou stranu jsou herci, kteří třeba nazkouší jednu inscenaci za sezónu, tak ti můžou na Kanáry i víckrát.“ (Andrea Březinová Zelová, herečka MdB, ve stálém angažmá)
3.1.3 Platba daní a sociálního a zdravotního pojištění Platba zdravotního pojištění je povinná a musí ji odvádět každý zákonem stanovený plátce. Tím je:
pojištěnec, tj. zaměstnanec v pracovním poměru, osoba samostatně výdělečně činná či osoba uvedená v § 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění,
zaměstnavatel,
stát.
Má-li herec stálé angažmá, pak v rámci pracovního poměru odvádí a vypočítává daň z příjmu a sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatel. Výše zdravotního pojištění je 13,5 %. Jednu třetinu, tedy 4,5 % z hrubé mzdy odvádí zaměstnanec a dvě třetiny, tedy 9 % za zaměstnance platí zaměstnavatel. Zaměstnanci platí pojistné z minimální mzdy, která je pro rok 2016 ustanovena na 9 900 Kč. Na rozdíl od daně z příjmů fyzických osob nemůže zaměstnanci u zdravotního pojištění vzniknout za rok přeplatek. Výše sociálního pojištění je 31,5 %. Jednu třetinu, tedy 6,5 % z hrubé mzdy odvádí zaměstnanec a dvě třetiny, tedy 25 % za zaměstnance platí zaměstnavatel.
35
3.1.4 Přivýdělek Herec může mít vedle hlavního pracovního poměru i další pracovní poměry nebo brigády na základě dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti. Pokud si přivydělává, musí za celý rok odevzdat daňové přiznání na finančním úřadě a z příjmů z vedlejší činnosti musí odvádět daň sám. „Pokud si herec přivydělává během roku jako živnostník, měsíční zálohy neplatí. Samostatná výdělečná činnost je pro něj vedlejším zdrojem příjmů. Zdravotní pojištění doplatí jednorázově při odevzdání přehledu o příjmech a výdajích podle skutečně dosaženého zisku na konci roku. U vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být dodržen při výpočtu zdravotního pojištění za celý rok minimální vyměřovací základ, ten je pro rok 2016 1 823 Kč.“ (FinExpert, 2016) Pokud si herec přivydělává na základě dohody o provedení práce (DPP), nesmí odpracovat více jak 300 hod/rok u jednoho zaměstnavatele. Za práci na DPP musí od zaměstnavatele dostat minimální mzdu, která je pro rok 2016 58,70 Kč (hrubého)/hod. Pokud si měsíčně nevydělá více jak 10 000 Kč (dohromady u více zaměstnavatelů současně), sociální ani zdravotní pojištění neplatí. Jeho vedlejší činnost je zvýhodněna, jelikož si touto činností pouze přivydělává a sociální a zdravotní pojištění odvádí ze svého příjmu v zaměstnání. Odvádí pouze 15 % daň ze super hrubé mzdy, je-li součet měsíčních odměn u jednoho zaměstnavatele do 10 000 Kč. Pokud je tato měsíční částka překročena, sociální a zdravotní pojištění musí být uhrazeno. Pokud je daňový základ do limitu a sociální pojištění z vedlejší činnosti se neodvádí, nemá tento příjem vliv na výši podpory v nezaměstnanosti ani důchodu. V případě, že je přivýdělek vykonáván na dohodu o pracovní činnosti (DPČ), sociální ani zdravotní pojištění se neodvádí, pokud je součet měsíčních odměn u jednoho zaměstnavatele 2 499 Kč a méně. Platí se pouze 15 % daň ze super hrubé mzdy. Výhodou DPČ oproti DPP je možnost pracovat déle než 300h/ročně, ale v průměru se nesmí překročit 20h/týden. Průměruje se za celou dobu platnosti dohody (max. 52 týdnů). (FinExpert, 2016)
36
3.1.5 Peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek Mateřskou dovolenou zaměstnankyně uplatňuje po dobu 28 týdnů. Pokud má dvě a více současně narozených dětí, doba mateřské dovolené se prodlužuje na 37 týdnů. Zpravidla na ni žena nastupuje od počátku šestého týdne před plánovaným dnem porodu, nejdříve však počátkem osmého týdne před tímto dnem. V rámci mateřské dovolené je vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, která je hrazena z nemocenského pojištění od prvního dne nástupu na mateřskou dovolenou. Vyplácí ji Správa sociálního zabezpečení a dosahuje 70 % z denního vyměřovacího základu. Pokud porodí předčasně, náleží jí od dne nástupu na mateřskou do uplynutí 28 týdnů. Pokud však z mateřské dovolené vyčerpá méně než šest týdnů z jiného důvodu, dostane peněžitou pomoc v mateřství až ode dne porodu a bude vyplácena do uplynutí 22 týdnů. Podmínkou pro získání peněžité pomoci v mateřství je platba nemocenského pojištění před porodem, nejméně 270 dní během posledních dvou let před nástupem na mateřskou. Za zaměstnance jej povinně odvádí zaměstnavatel. V případě mateřské dovolené se nesmí pro zaměstnavatele pracovat na stejné pozici, ale je možnost pro něj pracovat na základě jiné smlouvy či dohody. Po skončení mateřské dovolené může žena nastoupit na rodičovskou dovolenou, v rámci níž je poskytován rodičovský příspěvek, který je vyplácen do dvou, tří nebo maximálně čtyř let věku dítěte. Vyplácí jej úřad práce, odbor státní sociální podpory, pouze na nejmladší dítě v rodině. Celková výše je 220 000 Kč. Výše je stejná, i pokud se rodiče na rodičovské dovolené vystřídají. Rodič si sám rozhodne, jak dlouho chce zůstat na rodičovské dovolené. Od tohoto faktu se odvíjí výše vyplácené částky měsíčně. Maximální možná měsíčně vyplácená částka je omezena 70 % předchozího výdělku a maximálně může činit 11 500 Kč. Minimální doba čerpání příspěvků je 19 měsíců, maximální 4 roky. Avizovaná doba čerpání i výše měsíční částky se může v průběhu rodičovské dovolené měnit maximálně jednou za tři měsíce. Rodičovská dovolená je pouze do tří let věku dítěte. Rodičovský příspěvek ale může být pobírán až do čtyř let věku dítěte nebo do doby, než je vyčerpaná daná částka. Pokud by chtěl zaměstnanec zůstat na rodičovské dovolené déle než tři roky, je nutné domluvit se na poskytnutí neplaceného volna se zaměstnavatelem. V případě čerpání 37
rodičovského příspěvku je možné se vrátit do zaměstnání nebo si jinak přivydělávat. Při pobírání příspěvku je možné umístit do školky dítě do dvou let maximálně na 46 hodin měsíčně. Od dvou let věku dítěte tato doba není omezena.
3.2 Herec na „volné noze“ Stejně jako práce v angažmá, tak i práce na „volné noze“ sebou nese jisté výhody a nevýhody. Pokud má herec možnost výběru, je důležité zvážit všechna pro a proti. V případě, že pracuje jako OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) či má svobodné povolání, tak ručí celým svým osobním majetkem.
3.2.1 Výhody a nevýhody V případě práce na „volné noze“ si herec zajišťuje práci sám nebo prostřednictvím agenta či agentury. Pokud je šikovný a má dostatek nabídek, může si práci vybírat. Oproti angažmá nemusí brát všechny role, které jsou mu nabídnuty. Může si vybírat ty, které jsou dle něj kvalitní, a ty, ve kterých by chtěl hrát. Dá se říct, že si reguluje svůj osobní profesní růst. Je důležité umět si uspořádat čas. Mít dopředu naplánované, kdy a kde zkouší a hraje jednotlivé inscenace, hlídat si, aby nedocházelo ke kolizím v termínech a dle toho si umět regulovat další nabídky a svůj osobní čas. V angažmá za něj tyto organizační věci hlídá zaměstnavatel. Pokud herec pracuje na „volné noze“, tak právě tady je prostor pro agenta, jehož náplní práce může být mimo jiné i starost o hercův diář. Není pravidelná výplata, nejsou benefity v podobě osobních ohodnocení, stravenek atd. Plat je nestabilní a je závislý na smluvených nabídkách. Ten by měl být v takové výši, aby zaplatil sociální a zdravotní pojištění a zajistil herci dostatek financí i na osobní výdaje. „Nevýhodné to pro mne je zejména z finančního a organizačního hlediska, speciálně když jsem žena. Například pokud jsem těhotná, svoji práci můžu vykonávat omezeně nebo vůbec. Ze strany státu nemám žádné finanční zajištění. Když bych byla
38
v angažmá, měla bych minimálně nárok na nemocenskou i mateřskou.“ (Hana Turečková Polanská, výkonný umělec na „volné noze“)
3.2.2 Platba daní, sociálního a zdravotního pojištění Pojistné na zdravotní pojištění u OSVČ je 13,5 % z vyměřovacího základu, tedy 6,75 % ze zisku. Osoby, jejichž hlavní příjem je ze samostatně výdělečné činnosti, musí platit měsíční zálohy. Ty se odvádí zdravotní pojišťovně do 8. dne v měsíci. Záloha závisí na výši dosaženého hrubého zisku v předešlém měsíci. Vždy musí být placena alespoň minimální záloha, která pro rok 2016 činí 1 823 Kč, a to i v případě neúspěšné samostatně výdělečné činnosti. Pro OSVČ, která zahájila svou činnost v daném roce, platí stejná pravidla jako pro OSVČ, působící delší dobu, tedy odvod minimální měsíční zálohy. Při hlavní činnosti musí být vždy placena alespoň minimální měsíční záloha. Z vedlejší činnosti se měsíční záloha neplatí a doplácí se až jednorázově při odevzdání přehledu o příjmech a výdajích dle skutečně dosaženého zisku nebo se platí dle skutečně dosaženého zisku a nemusí být při výpočtu za celý rok dodržen minimální vyměřovací základ. „Zdravotní pojištění se vypočítá za celý rok dle skutečně dosaženého zisku. Od vypočteného zdravotního pojištění za celý rok se odečtou zaplacené zálohy na pojistném. Případný nedoplatek je potřeba uhradit do 8 dní od odevzdání „přehledu o příjmech a výdajích“. Přeplatek je pojišťovnou vrácen. Za celý rok však musí být při hlavní činnosti zaplaceno zdravotní pojištění minimálně na úrovni 12 měsíčních minimálních záloh.“ (Finance, ©2015) Osoby, za které platí pojistné stát (např: žena pečující o malé dítě), nemusí odvádět minimální zálohy. Ty se platí dle zisku z předešlého roku. Na sociálním (důchodovém) pojištění odvádí OSVČ za celý rok 29,2 % z vyměřovacího základu. Ten si OSVČ určují sami. Nesmí být nižší než 50 % daňového základu a než zákonem stanovené minium pro výkon hlavní činnosti. Minimální roční vyměřovací základ pro rok 2016 při hlavní činnosti je 81 024 Kč. Stejně jako u zdravotního pojištění, tak i u sociálního pojištění musí OSVČ platit měsíční zálohy na sociálním pojištění. V prvním roce výkonu hlavní výdělečné 39
činnosti se odvádí měsíční zálohy na sociální pojištění alespoň v minimální výši. Ta je pro rok 2016 stanovena na 1 972 Kč. Při vedlejší činnosti se v prvním roce výdělečné činnosti neodvádí zálohy související se k sociálnímu pojištění. Je ovšem nutné o skutečnosti, že se jedná o vedlejší zdroj příjmů, informovat příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu dle místa bydliště. Za vedlejší výdělečné činnosti nemusí být odváděno sociální pojištění, jestliže je celkový zisk za rok 2016 nižší než 64 813 Kč (tzv. rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění). Pokud je zisk vyšší než stanovená hranice, tak je nutné hradit minimální zálohy, i pokud se jedná o vedlejší výdělečnou činnost. Minimální záloha pro rok 2016 je 789 Kč. (Finance, 2015) „Tyto měsíční zálohy se následně odečtou od vypočteného sociálního pojištění za celý rok. Případný nedoplatek na sociálním pojištění je nutné uhradit do 8 dní od odevzdání přehledu o příjmech a výdajích a přeplatek je vrácen nebo je možno použít jej na zaplacení následujících záloh.“ (Finance, 2015)
3.2.3 Peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek Nárok na peněžitou pomoc v mateřství mají pouze ty OSVČ, které si v průběhu posledních dvou let, alespoň 270 dní před nástupem na mateřskou dovolenou, z toho minimálně 180 dní v posledním roce před začátkem podpůrčí doby, platily nemocenské pojištění. Nástup na mateřskou dovolenou si určí sama OSVČ, nejdříve od začátku osmého týdne a nejpozději od začátku šestého týdne před plánovaným dnem porodu. Pokud jej sama neurčí, je automaticky považován za dobu nástupu počátek šestého týdne. Dnem nástupu na mateřskou dovolenou začíná podpůrčí doba. Mateřská dovolená je uplatňována po dobu 28 týdnů. Pokud má dvě a více současně narozených dětí, doba mateřské dovolené se prodlužuje na 37 týdnů. Vyplácí ji Správa sociálního zabezpečení na základě vyplněného formuláře Žádost o peněžitou pomoc v mateřství, který vydává ošetřující lékař. „Výše se počítá z redukce denního vyměřovacího základu ve výši 70 %. Do vyměřovacího základu pro výpočet nemocenské dávky se počítá souhrn hrubých příjmů za posledních 12 měsíců, ve kterých OSVČ odváděla nemocenské pojištění.“ (iPodnikatel, 2016) Pokud si žena 40
nárokuje peněžitou pomoc v mateřství, nesmí během podpůrčí doby vykonávat OSVČ osobně. Může jej ale místo ní vykonávat jiná osoba. Stejně jako tomu bylo v případě zaměstnání v angažmá i OSVČ může pobírat rodičovský příspěvek, po vyplnění formuláře Žádost o rodičovský příspěvek, a to až do čtyř let věku dítěte. Celková výše je 220 000 Kč. Pokud nastane situace, kdy OSVČ neplatila nemocenské pojištění celých 270 dní, z nichž 180 dnů v posledním roce před počátkem mateřské dovolené, nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, vyplácenou z nemocenského pojištění. Pokud nemocenské pojištění platila alespoň po tři předcházející měsíce, má nárok na nemocenskou po vyplnění formuláře Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem. Nemocenskou může pobírat po dobu šesti týdnů před porodem a šesti týdnů po porodu. Pokud si nemocenské pojištění neplatila vůbec, tedy ani tři měsíce před počátkem mateřské dovolené, nemá nárok ani na peněžitou pomoc v mateřství, ani na nemocenskou. Rodičovský příspěvek nárokovat může. V tomto případě je vyplácen k datu narození dítěte.
41
Závěr Cílem bakalářské práce bylo pohlédnout na problematiku agentážní činnosti v České republice v oblasti zastupování herců castingovou agenturou a samotným agentem, která pramenila z nedostatku dostupné literatury, a zjistit, jak funguje castingová agentura směrem k herci, jaké služby mu nabízí a jaká je situace jejich působení na českém trhu. Práce nebyla brána z pohledu castingové agentury nebo agenta, ale z pohledu herce. Tedy začínajícího umělce, který zkoumá příležitosti svého uplatnění v branži. Zejména pokud uvažuje o uplatnění se u filmu, v reklamě či v divadle. Jsou zde shrnuty postupy, které musí herec v castingové agentuře absolvovat, aby se dostal do výběru pro roli u filmu a v reklamě. Ovšem ani správný postup registrace a zhodnocení průběhu následných castingů nikdy nezaručí herci práci. Vše je souhra náhod, schopností, talentu a připravenosti daného herce. Bakalářská práce je návodem, jak postupovat v případě, že se herec rozhodne pro zastupování samotnou castingovou agenturou. Zaměřila se na popis jednotlivých kroků a postupů, které musí herec vykonat a které předchází samotnému výběru do role. Také rozšiřuje pohled na fungování samotného agenta, který může například komunikovat s castingovými agenturami o obsazení zastupovaného herce do připravovaných projektů. Reflektuje zejména situace, které se dají zobecnit. Do České republiky neustále přijíždějí zahraniční produkční společnosti natáčet své velkolepé a hlavně finančně nákladné filmy a reklamy. U filmů využívají nejčastěji služeb
castingových
agentur
v rámci
komparzů.
V
případě
reklam
je
frekventovanější, že prostřednictvím castingových agentur hledají samotné obsazení do hlavních a vedlejších rolí. Zahraniční partneři mají k českým castingovým agenturám důvěru, s některými spolupracují již řadu let, a proto se vracejí s nabídkami dalších spoluprací. V závěru práce byly zkoumány výhody a nevýhody, které plynou z působení herce ve stálém angažmá, zejména v souvislostech s problematikou odvodu daní a sociálního a zdravotního pojištění v porovnání se situací působení herce na „volné noze“. Z těchto srovnání a závěrů pak mohou plynout podněty k uvažování herce nad zastupováním své osoby, ať už se jedná o výhradní nebo nevýhradní zastoupení. 42
Z práce nevyplývá a nelze obecně tvrdit, že pokud herec je zaměstnán v angažmá, má dostatek rolí a stabilní plat, že služeb castingových agentur nebo samotných agentů nevyužije a naopak, pokud herec je šikovný a pracuje na „volné noze“, ale neumí se sám prodat, že automaticky začne uvažovat o zastupování. Lidský faktor je nevypočitatelný, záleží na momentálním rozpoložení jedince. Práce pouze ukazuje praktické možnosti, které by herec mohl využít, a pokud o nich uvažuje, tak reflektuje návod, jak postupovat v případě registrace v castingové agentuře. Kvalitativní výzkum pouze nastínil subjektivní pocity herců, jejich vnímání práce v angažmá a vnímání samotných castingových agentur a agentů.
43
Seznam použitých zkratek apod. – a podobně atd. – a tak dále DPČ – dohoda o pracovní činnosti DPP – dohoda o provedení práce KSČ - Komunistická strana Československa MdB – Městské divadlo v Brně např. – například OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná s.r.o. - společnost s ručením omezeným tj. – to je tzv. – tak zvaná v.o.s. - veřejná obchodní společnost
44
Seznam příloh Příloha A – Smlouva o zprostředkování Příloha B – Registrační formulář Příloha C – Set karta Příloha D – Komparzní lístek
45
Seznam použité literatury a pramenů Knižní zdroje: DVOŘÁK, Jan. Kapitoly k tématu realizace divadla. 3. upravené a aktualizované vydání. Praha: AMU, 2005, 439 s. ISBN 80-7331-037-6. DVOŘÁK, Jan. Malý slovník managementu divadla. Praha: Pražská scéna, 2005, 312 s. HAASE, Cathy. Acting for film. New York: Allworth Press, 2003. ISBN 15-8115252-3. KOLEKTIV AUTORŮ. Dějiny českého divadla: 1. - 3. díl. REA, Peter W. a David K. IRVING. Producting and directing the short film and video. 4th ed. USA: Focal Press, 2010. ISBN 978-0-240-81174-1. SUCHANKOVÁ, Monika. Castingová agentura v procesu výroby filmu. Zlín, 2012. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. SZÁNTÓ, Jiří. Umělecko agentážní činnost ve vztahu k zahraničí v podmínkách socialistického zařízení. Divadelní ústav jako svou 328. publikaci. Praha: Olympia, 1985, 120 s. ŠVECOVÁ, Markéta. Zastupování umělců v České republice. Brno, 2011. Dostupné také z: https://is.jamu.cz/th/13352/difa_m/text_prace.pdf
46
Elektronické dokumenty a internetové zdroje: Agentura. In: Arts Lexikon [online]. 2012 [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.artslexikon.cz/index.php?title=Agentura Aplikované právo: Celková charakteristika rakouského živnostenského řádu [online]. 2008 [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.aplikovanepravo.cz/clankypdf/79.pdf Artagent [online]. Praha, 2014 [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.artagent.cz/ BusinessInfo: oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2016 [cit. 2016-05-15]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zivnostensky-zakon-455-1991-sb28376.html Castingové agentury [online]. [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: www.castingoveagentury.cz Casting Barrandov: Herecká, komparzní a produkční agentura [online]. [cit. 201605-19]. Dostupné z: http://www.casting-barrandov.cz/cz/ Casting Brno Kubišová [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://www.facebook.com/Casting-Brno-Kubi%C5%A1ov%C3%A11520160308271747/?fref=ts Casting centrum [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.castingcentrum.cz/ Casting Miroslava Hyžíková [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://castingmirka.com/cs/ Coloseum Casting Agency [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.cacoloseum.g6.cz/ Filmagentura Brno [online]. [cit. 2016-05-19]. Dostupné z: http://www.filmagentura.cz/ 47
Finance: Odvod a placení zdravotního pojištění u OSVČ [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-z-prijmu/zdravotni-pojisteniosvc/odvod-a-placeni/ Finance: Základ a sazby pojistného u sociálního pojištění OSVČ [online]. [cit. 201603-17]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-z-prijmu/socialnipojisteni-osvc/zaklad-a-sazby/ Finance.cz: Zákonné zdravotní pojištění [online]. [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.finance.cz/pojisteni/osoby/zdravotni-pojisteni/zakonne/informace/ FinExpert.cz: Sociální pojištění z přivýdělku [online]. 2016 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/socialni-pojisteni-z-privydelku FinExpert: Zdravotní pojištění z přivýdělku [online]. 2016 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/tipy-zdravotni-pojisteni-z-privydelku IPodnikatel: OSVČ matkou – jak na sociální a zdravotní pojištění [online]. 2016 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Podnikam-jako/osvc-matkoujak-na-socialni-a-zdravotni-pojisteni.html JABLONSKI, Simon. The Guardian: Street casting: the next big thing [online]. 2011 [cit. 2016-05-09]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/film/2011/feb/10/streetcasting-joe-cornish-civic-life Ministerstvo práce a sociálních věcí: Katalog prací ve veřejných službách a správě [online]. [cit. 2016-05-09]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8980/Katalog_praci_UZ_1_10_2010.pdf Ministerstvo průmyslu a obchodu: Statistické údaje [online]. [cit. 2016-05-09]. Dostupné z: http://www.rzp.cz/statistiky.html Pragokoncert: představení společnosti Pragokoncert Bohemia. Graddo [online]. Praha: Graddo [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.graddo.com/index.php?id=132
48
ÚP ČR a ČSSZ ve spolupráci se sítí Eures ČR, za přispění evropské komise. Peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek. 2014. ISBN 978-80-87039-37-3. Vyhláška č. 89/1958 Ú. l. In: Ročník 1958. Dostupné také z: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=29187&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 Zákon č. 455/1991 Sb.: Zákon o živnostenském podnikání. In: Dostupné také z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/455-1991-sb-zakon-o-zivnostenskem-podnikanizivnostensky-zakon.html Zastoupení herců & produkční činnost - film & TV [online]. Michaela Flenerová, 2012 [cit. 2016-05-15]. Dostupné z: http://www.zastoupenihercu.cz/
49
Rozhovory: Ivana Vaňková, 5. 10. 2015, 21. 3. 2016, Brno Andrea Březinová Zelová, 21. 2. 2016, Brno Eva Ventrubová, 20. 4. 2016, Brno Hana Turečková Polanská, 23. 3. 2016, Brno, emailová komunikace Kateřina Kordíková, Casting centrum s.r.o., 11. 3. 2016, Brno Martin Novotný, 20. 4. 2016, Brno David Janošek, 11. 1. 2016, Brno, emailová komunikace Kristina Povodová, 16. 12. 2015, 15. 3. 2016, Brno Stanislav Zindulka, 27. 11. 2015, Brno Juraj Háder, 11. 1. 2016, Brno
Veškeré rozhovory se nacházejí v soukromém archivu autorky práce.
50
Příloha A – Smlouva o zprostředkování
1
2
Příloha B – Registrační formulář
3
4
5
Příloha C – Set karta
6
Příloha D – Komparzní lístek
KOMPARZNÍ LÍSTEK
proCast tel.: 11111222223333
VYPLNÍ HEREC (JEN ŠEDOU ČÁST)
FILM
JMÉNO
KOSTÝMY (COSTUME)
PŘIJMENÍ ADRESA DEN NATÁČENÍ
MASKÉRNA (MAKE UP)
REGISTRAČNÍ ČÍSLO PODPIS UMĚLCE
VYPLNÍ AGENTURA
REKVIZITY (PROPS)
ČÍSLO SMLOUVY VÝPLATA DNE POKUTA ROLE
VEČEŘE
OBĚD
SNÍDANĚ
PODPIS – AGENTURY
7
