FAKULTA PEDAGOGICKÁ Sedláčkova 38 306 14 Plzeň
Žádost o rozšíření akreditace studijního programu Specializace v pedagogice o studijní obor Teorie vzdělávání v informatice Předkládá: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, na základě dohody podepsané děkany čtyř fakult vzdělávajících učitele informatiky a odborníky v oblasti informačních technologií ve vzdělávání společně s Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Pedagogickou fakultou Ostravské univerzity v Ostravě a Pedagogickou fakultou Univerzity Hradec Králové.
I. Základní údaje a) Název studijního programu:
P 7507 Specializace v pedagogice
Typ studijního programu: Forma studia: b) Název nového studijního oboru:
doktorský prezenční, kombinovaná Teorie vzdělávání v informatice
Pozn.: Na FPE ZČU v Plzni je studijní program akreditován se studijním oborem Teorie vzdělávání ve fyzice rozhodnutím MŠMT ze dne 10. 3. 2004 pod číslem 13 171/2004-30 do 10. 3. 2008. c) Cíle studia společné pro celý studijní program a specifické pro studijní obor Doktorské studium je vyvrcholením třístupňového vysokoškolského studia. Cílem studijního programu je připravovat odborníky v oboru Teorie vzdělávání v informatice se schopností samostatné vědecké práce a s dobrými předpoklady obor dále rozvíjet. V České republice dosud není ve studijním programu Učitelství pro základní školy nebo Učitelství pro střední školy, ani v programu Informatika takové doktorské studium akreditováno. Na Matematickofyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně bývají sice v rámci Obecných otázek informatiky zařazována i témata související s problematikou informatického vzdělávání, studium však navazuje na studium uskutečňované na těchto fakultách. Tím je ovšem znesnadněna absolventům studia učitelství informatiky cesta k dalšímu postgraduálnímu vzdělávání, jež jim má být zajištěna Zákonem o vysokých školách.
1
Cílem doktorského studia je jednak systémová příprava odborníků v oboru informatiky k samostatné tvůrčí práci ve vědě, výzkumu nebo vývoji v oboru didaktiky informatiky a vzdělávání, jednak příprava těchto odborníků pro řešení náročných, komplexních teoretických i praktických problémů spojených s problematikou vyučování informatiky. Jednota pedagogického a vědeckovýzkumného procesu směřuje k výchově těchto odborníků schopných vlastní tvůrčí činnosti a k rozvoji detailního poznání v dynamicky se rozvíjející oblasti informatiky. Cílem je i dosáhnout úrovně vybraných kvalitních doktorských studií v zahraničí. Absolventi doktorského studia budou působit zejména jako: učitelé, didaktici informatiky na základních i středních školách, učitelé, didaktici informatiky na fakultách připravujících učitele informatiky, autoři výukových materiálů v různých formách a pro různé formy studia, včetně distanční formy, výzkumní nebo vývojoví pracovníci v oboru informatiky, zejména ve specializaci didaktika, pracovníci státní správy školství, vědečtí pracovníci zabývající se výpočetní technikou v kontextu s vyučováním. Studium umožní zvyšování úrovně vzdělanosti v regionech i naplňování cílů Boloňské deklarace. Možnost zvýšení úrovně vzdělávání v oblasti teorie vyučování informatiky přispěje jak k posílení vědeckého bádání a posílení tvůrčí činnosti v oboru jako takové, tak i k dalšímu rozvoji uvedeného oboru jako celku. Navrhovaný doktorský studijní program, předkládaný společně s Pedagogickou fakultou Univerzity Hradec Králové a s Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a s Pedagogickou fakultou Ostravské univerzity v Ostravě se společnou (republikou) oborovou radou, bude dávat možnost jak studentům, kteří ukončují v současné době své magisterské studium, tak i dřívějším absolventům, kteří se snaží tento obor v praxi dále rozvíjet, vědecky pracovat v tomto oboru. d) Profil absolventa studijního oboru Vymezení výstupních všeobecných, odborných a speciálních znalostí a dovedností Absolventi tohoto studia doplní svá pregraduální studia o podrobnou znalost obsahu a metod nejen některých disciplín z oboru informatiky, ale i nových směrů v oblasti pedagogicko– psychologické. Získají přehled o historii didaktiky informatiky a orientaci v současných názorech na vzdělávání v informatice u nás i v zahraničí, budou vybaveni znalostmi, které jim usnadní organizaci vyučování informatiky. Absolventi získají nové znalosti a dovednosti v oblasti projektování moderních informačních systémů, v teoretických základech informatiky a při tvorbě výukových materiálů pro e-learning. Budou umět používat moderní autorské systémy, což předpokládá i rozšíření znalostí a dovedností v oblasti multimédií a vizuálního a objektově orientovaného programování, znalostí z oblasti teorie i praxe počítačů. Budou seznámeni i s použitím vybraných matematických metod užitých pro řešení problémů s využitím počítače.
2
Charakteristika profesí, pro jejichž výkon bude absolvent připraven, dalších možností jeho uplatnění a charakteristika zaměstnavatelů, u kterých bude moci uplatnit získané vzdělání pedagogové zajišťující vyučování informatiky na všech typech základních a středních škol a na fakultách připravujících učitele informatiky a učitele 1. stupně základní školy, pracovníci podílející se na přípravě a postupné realizaci reformy vzdělávání v informatice, která se bude v následujících letech průběžně uskutečňovat na školách všech stupňů (včetně přípravy učitelů na vysokých školách), tvůrci e-learningových kurzů a jiných vzdělávacích materiálů a výukových programů, profesionální školitelé zvládající složité aplikace z oboru informatiky, vědečtí pracovníci zabývající se objevováním nových forem využití informatiky v oblasti vzdělávání. e) Podmínky, které musí student splnit v průběhu studia a při jeho řádném ukončení podle § 3 VYHLÁŠKY Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 10. února 1999 o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu (42/1999 Sb.) jsou stanoveny: 1. individuálním studijním plánem, 2. obsahem a rozsahem státní doktorské zkoušky a požadavky na prokázání předepsaných znalostí Pozn.: Práva a povinnosti studenta navrhovaného doktorského studijního programu vymezuje § 62 Práva studenta a § 63 Povinnosti studenta ZÁKONA 111/1998 Sb. ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) Pro studenty doktorského studia na FPE ZČU v Plzni jsou tato práva a povinnosti dále specifikovány ve společném Studijním a zkušebním řádu ZČU v Plzni, ze dne 16. srpna 2004, části třetí, článek 40: (1) Studentem ZČU se přijatý uchazeč stává dnem zápisu do studia v DSP, na který byl přijat. Je členem akademické obce ZČU a příslušné fakulty a vztahují se na něj práva a povinnosti dané zákonem, statutem ZČU, statutem fakulty, DSP a tímto řádem. (2) Student přestává být studentem DSP: a) dnem obhájení disertační práce v souladu s § 47 odst. 4 a § 55 odst. 1 zákona, b) ukončením studia podle § 56 zákona. (3) Za ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona se považuje: a) ukončení studia rozhodnutím děkana v průběhu akademického roku na návrh oborové rady (OR) po projednání se školitelem a studentem, neplní-li student základní požadavky, b) ukončení studia rozhodnutím děkana po uplynutí maximální doby studia, nebylo-li mu studium prodlouženo (čl. 37 odst. 6), c) ukončení studia rozhodnutím děkana z důvodů neodevzdání disertační práce do doby stanovené čl. 37 odst. 7. (4) Na rozhodování podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 se vztahuje § 68 zákona. (5) Osoba, na níž se skutečnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 vztahují, se nejpozději do 30 dnů od ukončení studia dostaví na studijní oddělení k uzavření výkazu o studiu, pokud ze závažných důvodů nepožádá o prodloužení tohoto termínu. Při zanechání studia, předčasném
3
ukončení studia nebo vyloučení ze studia studijní oddělení vystaví doklad o vykonaných zkouškách ve studiu v DSP. Odbornou garanci nad průběhem a kvalitou doktorského studia zajišťuje oborová rada (viz Smlouva o společné formě doktorského studia) a studijní a zkušební řády doktorského studia zúčastněných fakult. e-1) Individuální studijní plán (dále jen ISP) podle § 3 VYHLÁŠKY Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 10. února 1999 o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu (42/1999 Sb.) ISP je vymezen čl. 43 Studijního a zkušebního řádu ZČU. Zde je řešena i kontrola výsledků studia: (1) Individuální studijní plán je po celou dobu studia v příslušném doktorském studijním programu (DSP) zaměřen na badatelskou činnost, řešení problému výzkumu nebo konkrétní cíl tvůrčí a umělecké činnosti. Studium v DSP je zpravidla realizováno ve dvou etapách: a) počáteční, v níž student skládá předepsané zkoušky a současně zpracovává zadané téma disertační práce; tato etapa je zakončena SDZ, b) závěrečné, zaměřené na vypracování disertační práce a ukončené obhajobou této práce. (2) Individuální studijní plán navrhuje student DSP a projedná, případně každý rok upřesní se školitelem. Individuální studijní plán i jeho případné úpravy po projednání v OR schvaluje děkan, a to nejpozději do konce října každého akademického roku. (3) Individuální studijní plán stanoví: a) časovou a obsahovou posloupnost studijních aktivit, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků (zejména ústní zkouška, písemná zpráva, účast na konferenci) v souladu s akreditovaným studijním programem včetně SDZ, b) rámcově vymezené téma vědeckého bádání nebo tvůrčí činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění, které je základem pro vypracování disertační práce, c) případné studium a praxe na jiných pracovištích, včetně zahraničních, d) termín první mimouniverzitní či recenzované publikace, nebo účasti na konferenci. (4) Splnění požadavků ke zkoušce posuzuje školitel na základě případné spolupráce s dalšími osobami. Toto se zaznamenává do výkazu o studiu zápisem „splněno“. (5) V rámci počáteční etapy studia student skládá alespoň 3 zkoušky z odborných předmětů vázaných k disertační práci. (6) Součástí studia v DSP je jazyková příprava. Pokud se realizuje formou výuky na ZČU, je tato skutečnost zaznamenána v individuálním studijním plánu. Znalost světového jazyka se prokazuje veřejnou odbornou přednáškou související s tématem doktorského studijního programu a je školitelem potvrzena ve výkazu o studiu. (7) Školitel se studentem provádí výroční hodnocení studenta, které je projednáno v OR a zároveň je doručeno děkanovi. O všech rozhodnutích je student informován písemně a kopii obdrží školitel. (8) Pracovní režim a termín prázdnin dohodne student se školitelem.
4
(9) Student DSP má právo se zapsat do výuky libovolného předmětu vyučovaného na ZČU bez omezení prerekvizitami. Děkan může na návrh oborové rady toto právo omezit. e-2) Obsah a rozsah státní doktorské zkoušky a požadavky na prokázání předepsaných znalostí podle § 3 VYHLÁŠKY Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 10. února 1999 o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu (42/1999 Sb.) Ke státní doktorské zkoušce (SDZ) se student může přihlásit po úspěšném vykonání všech zkoušek předepsaných v jeho individuálním studijním plánu. Státní doktorská zkouška má dvě části: obecnou a speciální. V obecné části SDZ má doktorand prokázat hlubší vědomosti z teoretického základu oboru. Ve speciální části SDZ jsou v návaznosti na téma doktorské disertační práce ověřovány jeho hluboké znalosti ve zvolené specializaci. Doktorand si ke SDZ předem připraví pojednání, v němž kriticky posoudí stav poznání v oblasti tématu disertační práce, vymezí předpokládané cíle své disertační práce a charakterizuje zvolené metody řešení. Rozsah pojednání stanoví oborová rada. Obě části SDZ doktorand absolvuje v tentýž den. Rámcový obsah SDZ určuje oborová rada ve spolupráci se školitelem. Procedurální náležitosti SDZ vymezuje příslušný čl. Studijního a zkušebního řádu ZČU. Minimálně jeden člen zkušební komise pro SDZ bude z další smluvní fakulty. e-3)
Disertační práce
Doktorské studium je ukončeno obhajobou vypracované disertační práce. Její konání je podmíněno předchozím vykonáním SDZ. Disertační práce musí přinést originální řešení daného problému. Alespoň část musí být publikována v recenzovaném vědeckém časopise nebo přednesena jako samostatný referát na vědecké konferenci. Konkrétní informace týkající se disertační práce jsou vymezeny v článku 50 „Disertační práce“ Studijního a zkušebního řádu ZČU v Plzni: (1) Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého úkolu, prokazuje, v případě navrhovaného studia, schopnost studenta samostatně tvůrčím způsobem vědecky pracovat a musí obsahovat původní výsledky vědecké práce. Disertační práce je ucelené pojednání, které obsahuje uveřejněné výsledky vědecké a tvůrčí práce studenta nebo výsledky přijaté k uveřejnění. (2) Disertační práce je psána v jazyce českém nebo anglickém. Pokud by měla být psána v jiném jazyce, je třeba předem získat souhlas OR. (3) Obsahem disertační práce jsou zejména následující části: a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertace, s odkazy na použité prameny, b) cíle disertační práce, c) popis vlastního řešení, d) zejména původní výsledky a jejich uplatnění ve veřejně oponovaných publikacích a projektech, e) zhodnocení výsledků pro vědní obor nebo pro praxi, f) doporučení na pokračování práce v daném tématu a oboru,
5
g) seznam publikovaných prací studenta a jejich případné citace, h) seznam použité literatury, i) prohlášení o duševním vlastnictví, případně autorských právech, které je uvedeno zvláštním prohlášením v úvodu disertační práce, j) anotace zpravidla v angličtině a v některém dalším světovém jazyce. Orientační rozsah a další podmínky určuje OR, (4) Disertační práce, která vznikla jako součást výzkumného projektu, řešeného větším pracovním týmem, obsahuje v povinných dokladech vyjádření nositele a řešitelů projektu, že student je autorem té části práce, kterou předkládá, a stanovení procentuálního podílu na celkovém projektu studenta, (5) K disertační práci je přiložen autoreferát, který slouží k informování vědecké veřejnosti o hlavních výsledcích práce. V autoreferátu je stručně uveden obsah disertace v členění podle odstavce 3. Autoreferát je psán v českém nebo anglickém jazyce a jeho přílohou je jednostránkový abstrakt v angličtině a v některém dalším světovém jazyce. Odevzdává se počet výtisků stanovený předsedou OR, zpravidla více než 20 výtisků. Autoreferát je zveřejněn na internetových stránkách ZČU. (6) Disertační práci posuzují nejméně 2 oponenti jmenovaní komisí pro obhajobu disertační práce, kteří mají hlasovací právo v komisi. Oponentem může být profesor nebo docent, případně významný specialista v příslušném oboru. Oponentem nemůže být školitel, konzultant-specialista, případně jiný zaměstnanec, který se na disertační práci podílel. Nejvýše jeden oponent může být akademickým pracovníkem ZČU. (7) Oponent je povinen vypracovat samostatný písemný posudek nejpozději do 1 měsíce od doručení jmenování oponentem a disertační práce nebo oznámit do 15 dnů ode dne doručení, že posudek nemůže vypracovat. Není přípustné, aby některý oponent nahradil posudek prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta. (8) Oponentský posudek musí obsahovat zejména: a) zhodnocení významu disertace pro obor, b) vyjádření k postupu řešení problému, použitým metodám a splnění stanoveného cíle, c) stanovisko k výsledkům disertační práce a původního konkrétního přínosu předkladatele disertační práce, d) případné další vyjádření, zejména vyjádření k systematičnosti, přehlednosti, formální úpravě a jazykové úrovni disertační práce, e) vyjádření k publikacím studenta, f) jednoznačné vyjádření oponenta, zda doporučuje či nedoporučuje disertační práci k obhajobě.
II. Další náležitosti dle § 5 Vyhlášky MŠMT č. 42/ 1999 a zákona o vysokých školách a) Vstupní požadavky na uchazeče o přijetí ke studiu v doktorském studijním programu Jedna z podmínek pro přijetí do doktorského studia je uvedena v § 48 odstavec 3 zákon o vysokých školách: 6
Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu a dále § 50 téhož zákona (přijímací řízení). Přijímací řízení se koná na každé ze smluvních fakult samostatně. Minimálně jeden člen přijímací komise bude z další smluvní fakulty. Konkrétní rámcové podmínky přijímacího řízení do doktorského studia na FPE ZČU v Plzni vymezuje čl. 41 Studijního a zkušebního řádu ZČU, na smluvních fakultách příslušná ustanovení jejich studijních a zkušebních řádů tohoto studia. Přijímací řízení ke studiu v jednotlivých DSP uskutečňovaných na fakultě vyhlašuje veřejně děkan. Součástí informací o přijímacím řízení je zveřejnění rámcových témat disertačních prací v DSP s uvedením jmen předpokládaných školitelů, výše poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením a další náležitosti. V přijímacím pohovoru je ověřována úroveň uchazečových vědomostí, jeho znalost relevantní odborné literatury (včetně zahraniční), jeho předpoklady pro získávání hlubších teoretických znalostí a pro samostatnou tvůrčí odbornou činnost. V přijímacím pohovoru uchazeč dále představí svou dosavadní odbornou a pedagogickou praxi a publikační činnost a rovněž předloží vstupní projekt, v němž jednak odůvodní volbu své specializace, jednak představí návrh tématu své zamýšlené disertační práce. Součástí přijímacího pohovoru je i ověření znalostí některého cizího jazyka. Oborová rada posoudí připravenost uchazeče k doktorskému studiu a podá děkanovi návrh na školitele. b) Zaměření a rozsah požadovaných znalostí ve studijním oboru Navrhované doktorské studium oboru Teorie vzdělávání v informatice je koncipováno jako odborné postgraduální studium v rámci akreditovaného studijního programu Specializace v pedagogice. Do zmíněného studijního programu budou přijímáni absolventi magisterských studijních programů Učitelství pro základní školy, Učitelství pro střední školy, studijního oboru Učitelství výpočetní techniky, a dále studijních programů a oborů blízkých. Základní diferenciace studijního curricula spočívá na uchazečově volbě zaměření disertační práce. S ohledem na odborné zaměření své disertace může být doktorand také částečně zapojen do výzkumných záměrů a grantů řešených na školicím pracovišti. Volba studijních předmětů v teoretické části doktorského studia, rozšířená prostřednictvím individuální odborné profilace v souvislosti se zvoleným tématem disertační práce, je primárně cílena k přípravě doktoranda jakožto vysokoškolského pedagoga didaktikaspecialisty nebo vědecko-výzkumného pracovníka v oboru Teorie vzdělávání v informatice. Teorii vzdělávání pokrývají kurzy pedagogiky, psychologie, filosofie, didaktiky a jsou doplněny kurzy zabývajícími se pedagogickým výzkumem – s takto zaměřenými předměty se studující většinou v magisterském studiu nesetkají. Předměty jsou zahrnuty do bloku A. Informatické vzdělávání pokrývají základní tři oblasti: Teoretická informatika, Technické a systémové prostředky a Aplikovaná informatika. Tyto oblasti jsou zastoupeny v teoretickém základu v bloku B. Z řešení některých otázek těchto problémových okruhů teorie vzdělávání v informatice vychází koncepce doktorského studia, kterou prosazuje Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni. Doplňovat ji budou činnosti realizované v rámci doktorského studia na
7
pracovištích Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Pedagogické fakulty Ostravské univerzity a Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Doktorské studium na všech uvedených pracovištích bude probíhat pod společnou (republikovou) oborovou radou, která zajišťuje jednotnou úroveň vstupních i výstupních požadavků i kontrolu plnění společně ujednaných zásad doktorského studia. c) Studijní předměty doktorského studijního programu, jejichž studiem se získají požadované znalosti Studijní program zahrnuje: 1. Předměty teoretického základu (filozofická a obecná pedagogicko-psychologická část a část informatika a její teoretické základy). 2. Oborové předměty. 3. Ostatní předměty – cizí jazyky. Viz rovněž příslušný list v tabulkové části návrhu. Během studia musí doktorand: absolvovat alespoň tři předměty teoretického základu, přičemž v jeho individuálním studijním plánu budou zastoupeny obě části, absolvovat alespoň tři oborové předměty, absolvovat zkoušku z cizího jazyka, vystoupit alespoň na jedné domácí konferenci a na jedné mezinárodní konferenci, publikovat alespoň jeden příspěvek v některém odborném časopisu. Předměty teoretického základu Po konzultaci se svým školitelem absolvuje doktorand tři předměty teoretického základu tak, aby byly ve studijním plánu zastoupeny obě části (blok A a blok B). Součástí každé zkoušky, která zvolený předmět uzavírá, je písemná práce v rozsahu min. 20 stran. Blok A – filozofická a obecná pedagogicko-psychologická část Filozofie se zaměřením na filozofii výchovy – doc. PhDr. N. Demjančuk, CSc., ZČU v Plzni Mezilidská komunikace jako prostředek osobnostního a sociálního rozvoje – doc. PhDr. J. Miňhová, CSc., ZČU v Plzni Geneze a struktura lidského sebeuvědomění – doc. PhDr. J. Miňhová, CSc., ZČU v Plzni Mentálně-hygienické aspekty vzdělávání a výchovy – doc. PhDr. J. Miňhová, CSc., ZČU v Plzni Srovnávací pedagogika – doc. PaedDr. M. Kocurová, Ph.D., ZČU v Plzni Dějiny pedagogiky – doc. PaedDr. M. Kocurová, Ph.D., ZČU v Plzni Didaktika vysokoškolské výuky – doc. PaedDr. M. Kocurová, Ph.D., ZČU v Plzni Metodologie pedagogického výzkumu – prof. RNDr. Erika Mechlová, CSc., OU v Ostravě Metodologie pedagogického výzkumu – prof. PhDr.RNDr. Zdeněk Půlpán, CSc., UHK Hradec Králové Pedagogika – doc. PhDr. Josef Malach, CSc., OU v Ostravě Statistické metody v pedagogickém výzkumu – prof. dr. ing. Ivan Křivý, CSc., OU v Ostravě 8
Vybrané otázky metodologie pedagogicko-psychologického výzkumu – doc. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc., JČU v Českých Budějovicích Emoce a zvládání školní zátěže – doc. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc., JČU v Českých Budějovicích Didaktika vysokoškolské výuky – doc. PaedDr. Dr. Eva Poláková, Ph.D., OU v Ostravě Distanční vzdělávání v systému celoživotního učení – doc. PhDr. Josef Malach, CSc., OU v Ostravě Pedagogicko-psychologická diagnostika – doc. PhDr. Jitka Šimíčková, CSc., OU v Ostravě Současné problémy pedagogického hodnocení – doc. PhDr. Josef Malach, CSc., OU v Ostravě Psychologie řešení problémů – prof. RNDr. Ivo Volf, CSc., UHK Hradec Králové Vzdělávací systém e-Learning – doc. PaedDr. Jiří Nikl, CSc., UHK Hradec Králové Vzdělávací technologie – doc. PaedDr. Jiří Nikl, CSc., UHK Hradec Králové
Blok B – informatika a její teoretické základy Umělá inteligence – prof. Ing. Josef Psutka, CSc., ZČU v Plzni Umělá inteligence – prof. Ing. Ivan Taufer, DrSc., UHK Hradec Králové Umělá inteligence – doc. RNDr. Alena Lukasová, CSc., OU v Ostravě Programovací techniky – prof. Ing. Václav Matoušek, CSc., ZČU v Plzni Teorie vzdělávání v informatice – doc. RNDr. Jana Kapounová, CSc., OU v Ostravě Obyčejné diferenciální rovnice – prof. RNDr. Pavel Drábek, DrSc., ZČU v Plzni Obecná a počítačová algebra – doc. RNDr. Jaroslav Hora, CSc., ZČU v Plzni Aplikovaná informatika – doc. Ing. František Huňka, CSc., OU v Ostravě Technické a systémové prostředky – doc. ing. Cyril Klimeš, CSc., OU v Ostravě Teoretická informatika – doc. RNDr. Alena Lukasová, CSc., OU v Ostravě Počítačová grafika – doc. PhDr. RNDr. Antonín Slabý, CSc., UHK Hradec Králové Počítačová grafika – doc. PhDr. Zbyněk Janáček, OU v Ostravě Teorie grafů a grafové algoritmy – doc. RNDr. Eva Milková, Ph.D., UHK Hradec Králové Modelování a simulace – prof. RNDr. Ing. Ivan Křivý, CSc., OU v Ostravě Modelování a simulace I – doc. RNDr. Josef Hubeňák, CSc., UHK Hradec Králové
Oborové předměty Do studijního plánu musí být zařazeny alespoň tři oborové předměty, z nichž alespoň dva budou ukončené zkouškou.
9
Rozsah absolvovaných studijních předmětů (kromě cizího jazyka) určí v individuálních případech oborová rada na návrh školitele. Student doktorského studijního programu volí z předmětů nabízených všemi čtyřmi zúčastněnými univerzitami. Do individuálního studijního plánu může zařadit libovolný předmět. Předměty nabízené Západočeskou univerzitou v Plzni: Psychologické aspekty reprezentace a organizace informatických poznatků – doc. PhDr. Jana Miňhová, CSc., doc. Ing. Václav Vrbík, CSc. Aktivizující metody ve vyučování informatiky – doc. Ing. Václav Vrbík, CSc., doc. PaedDr. Marie Kocurová, Ph.D. E-learning jako možnost rozšíření výuky informatiky – doc. Ing. Václav Vrbík, CSc. Metodologie výzkumu v didaktice informatiky – doc. Ing. Václav Vrbík, CSc., doc. PaedDr. Jana Coufalová, CSc. Autorské systémy – Ing. Pavel Kocur, CSc. Počítačová simulace a její využití ve výuce – Ing. Petr Michalík, Ph.D. Předměty nabízené Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích: Zpracování informací ve vědě – doc. RNDr. Václav Nýdl, CSc. Grafové algoritmy v MAPLE– doc. RNDr. Václav Nýdl, CSc. Získávání znalostí z databází – Ing. Ladislav Beránek, CSc., MBA Aplikovaná teorie pravděpodobnosti – doc. RNDr. Pavel Tlustý, CSc. Tvorba kurikula pro předmět informatika – PaedDr. Jiří Vaníček, Ph.D. Předměty nabízené Ostravskou univerzitou v Ostravě: Počítačem podporovaná výuka – doc. RNDr. Jana Kapounová, CSc. Tvorba školního curricula a studijní texty – PhDr. Zuzana Sikorová, Ph.D. Výukový hypertext v internetovém prostředí – doc. PhDr. Eva Höflerová, Ph.D. Distribuované systémy – doc. ing. Cyril Klimeš, CSc. Expertní systémy – doc. RNDr. Alena Lukasová, CSc. Objektově orientované programovací techniky – doc. Ing. František Huňka, CSc. Projektování e-learningových informačních systémů – doc. ing. Cyril Klimeš, CSc. Předměty nabízené Univerzitou Hradec Králové: Architektura počítačů – doc. Ing. František Dušek, CSc. Měření a sběr dat – doc. RNDr. Josef Hubeňák, CSc. Statistické metody – prof. RNDr. PhDr. Zdeněk Půlpán, CSc. Modelování a simulace II – doc. RNDr. Josef Hubeňák, CSc. Objektově orientované programování – doc. Ing. Vladimír Jehlička, CSc. Programování internetových aplikací – doc. Ing. Vladimír Jehlička, CSc. 10
V každém semestru se uskuteční vždy na jedné ze smluvních fakult společné třídenní soustředění studentů, na kterém proběhnou přednášky prezentující specifické zvláštnosti jednotlivých pracovišť, studenti na něm rovněž přednesou oponované výsledky své dosavadní práce. V prezenční formě studia může být student zapojen do výuky v bakalářském nebo magisterském studiu v rozsahu maximálně 6 hodin týdně za semestr pod vedením zkušeného pedagoga. Může být zapojen i do dalších aktivit, které zajišťuje katedra v rámci své pedagogické činnosti. Pokud má student v plánu zařazen předmět vyučovaný jinou vysokou školou, zúčastní se společné týdenní prezenční výuky na této škole. V prezenční formě studia student uskuteční podle možností studijní pobyt na zahraniční univerzitě příslušného typu (podle jazykové přípravy). Bude publikovat výsledky svého výzkumu v odborném tisku a prezentovat je na seminářích, konferencích v ČR i v zahraničí. Ostatní předměty – cizí jazyky Doktorand složí podle svého výběru a na základě doporučení oborové rady a školitele zkoušku z jednoho cizího jazyka (zpravidla angličtina nebo němčina), během které prokáže schopnost pracovat s odborným textem. d) Další povinnosti, které musí student plnit v průběhu studia Další povinnosti, které musí plnit student v průběhu studia, jsou vymezeny v části III. Studijního a zkušebního řádu ZČU. Vedle povinností studijních a práci na disertaci jde zejména o: 1. podíl na vědecko-výzkumné činnosti školicího pracoviště, 2. činnosti související se samostatnou tvůrčí činností doktoranda – aktivní účast na konferencích, seminářích, speciálních kursech, studijní pobyty na jiných pracovištích, zahraniční stáže apod., 3. pro studenty doktorského studia v prezenční formě bezúplatnou pedagogickou činnost. e) Návrh témat disertačních prací Viz též příslušný list v tabulkové části návrhu. Západočeská univerzita v Plzni: Východiska a technické zázemí e-learningu (doc. Ing. Václav Vrbík, CSc.) Počítačová gramotnost a její zvyšování pomocí e-learningu (doc. Ing. Václav Vrbík, CSc.) Základní problémy realizace e-learningu na střední škole (doc. Ing. Václav Vrbík, CSc.) Využití teorie konečných automatů a formálních jazyků pro zpracování genetické informace člověka (Ing. Pavel Kocur, CSc.) Nové přístupy k použití počítačové techniky pro zrakově postižené (slabozraké i nevidomé) (Ing. Pavel Kocur, CSc.) 11
Užitá počítačová grafika v procesu vyučování specifických předmětů na univerzitách a vysokých školách (Ing. Pavel Kocur, CSc.) Využití počítačové simulace ve výuce zvoleného oboru (Ing. Petr Michalík, Ph.D.) Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Role počítače ve vzdělávání z pohledu gender studies (doc. PhDr. Alena Hošpesová, Ph.D.) Výuka diskrétní matematiky v e-learningovém prostředí (doc. RNDr. Václav Nýdl, CSc.) Spolupráce vyučujícího matematiky s vyučujícím informatiky na SŠ (doc. RNDr. Václav Nýdl, CSc.) Implicitní pojetí vyučování u tvůrců e-learningového prostředí (doc. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc.) Sociálně-psychologické aspekty e-learningu (doc. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc.) Využití výpočetní techniky a multimediálních systémů pro výuku pravděpodobnosti a statistiky (doc. RNDr. Pavel Tlustý, CSc.) Tvorba kurikula pro výuku ICT na zvoleném stupni školy (PaedDr. Jiří Vaníček, Ph.D.) Školní vzdělávací programy ve vzdělávací oblasti ICT, komparativní analýza (PaedDr. Jiří Vaníček, Ph.D.) Orientace školáka v informačním prostoru (Ing. Ladislav Beránek, CSc., MBA) Ostravská univerzita v Ostravě: Informační a komunikační technologie kompetence učitele (doc. PaedDr. Dr. Eva Poláková, Ph.D.) Informační a komunikační technologie v procesu pedagogického hodnocení (doc. PhDr. Josef Malach, CSc.) Metodologie a aplikace e-learningu (doc. ing. Cyril Klimeš, CSc.) Místo objektově orientované perspektivy ve výuce programování na středních a základních školách (doc. Ing. František Huňka, CSc.) Multimediální vzdělávací programy (doc. RNDr. Jana Kapounová, CSc.) Nástroje umělé inteligence ve výuce (doc. RNDr. Alena Lukasová, CSc.) Portálová řešení e-learningu (doc. ing. Cyril Klimeš, CSc.) Projekty ve vzdělávání informatiky (doc. ing. Cyril Klimeš, CSc.) Tvorba nelineárního výukového textu v prostředí ICT (doc. PhDr. Eva Höflerová, Ph.D.) Úloha vzdělávacích technologií ve výuce na základní a střední škole (doc. RNDr. Jana Kapounová, CSc.) Univerzita Hradec Králové Specifické aspekty výuky programátorských dovedností (doc.RNDr. Josef Hynek,MBA,Ph.D.) Objektově orientovaná analýza a návrh ve výuce (doc. PhDr. RNDr. Antonín Slabý, CSc.) Distribuované aplikace ve výuce (doc. PhDr. RNDr. Antonín Slabý, CSc.) Virtuální univerzita (doc. PhDr. RNDr. Antonín Slabý, CSc.) Možnosti výuky informatiky formou distančního vzdělávání (doc. RNDr. Eva Milková, Ph.D.)
12
Logické úlohy řešené s využitím teorie grafů (doc. RNDr. Eva Milková, Ph.D.) Simulace přírodních dějů (doc. RNDr. Josef Hubeňák, CSc.) Informatika ve školském managementu (doc. PaedDr. Jiří Nikl, CSc.) Informatika ve výuce přírodovědných disciplín (doc. RNDr. Josef Hubeňák, CSc.)
III. Doklady o zabezpečení studijního programu dle § 6 vyhl. MŠMT č.42/1999: (1) Přehled o přednášejících a školitelích v navrhovaném doktorském studiu Jednotlivé oblasti předmětů v doktorském studijním programu budou na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni garantovány takto: Pedagogická psychologie: doc. PhDr. Jana Miňhová, CSc. Pedagogika: doc. PaedDr. Marie Kocurová, Ph.D. Informatika a didaktika informatiky: doc. Ing. Václav Vrbík, CSc. Filozofie: doc. PhDr. Nikolaj Demjančuk, CSc. Výuka v navrhovaném doktorském studiu bude zabezpečována těmito pracovníky v hlavním nebo vedlejším pracovním poměru: V oblasti informatiky a didaktiky informatiky: doc. PaedDr. Jana Coufalová, CSc. prof. RNDr. Pavel Drábek, DrSc. doc. RNDr. Jaroslav Hora, CSc. Ing. Pavel Kocur, CSc. prof. Ing. Václav Matoušek, CSc. Ing. Petr Michalík, Ph.D. prof. Ing. Josef Psutka, CSc. doc. Ing. Václav Vrbík, CSc. V oblasti filozofie: doc. PhDr. Nikolaj Demjančuk, CSc. V oblasti pedagogiky: doc. PaedDr. Marie Kocurová, Ph.D. V oblasti pedagogické psychologie: prof. PhDr. Zdeněk Helus, DrSc. doc. PhDr. Jana Miňhová, CSc. Podrobné informace zahrnující jejich: a) osobní údaje, b) přehled předmětů, na jejichž zajištění se podílejí, c) formu a rozsah pracovně-právního vztahu k žadateli, 13
d) název, sídlo a právní formu hlavního zaměstnavatele, e) údaje o praxi od ukončení vysokoškolského studia, f) přehled o tvůrčí a publikační činnosti za posledních pět let, g) anotace nejvýznamnějších publikací, projektů a děl, h) údaje o působení v zahraničí, i) informace o datu, místě a zaměření udělení vědecké hodnosti, jmenovacího nebo habilitačního řízení a ohlasech publikací, j) písemný souhlas s působením v navrhovaném doktorském studiu jsou uvedeny v tabulkové části. (2) Oborová rada doktorského studia Oborová rada (OR) zajišťuje ve smyslu čl.38 STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU Západočeské univerzity v Plzni ze dne 16. srpna 2004 odbornou garanci a kvalitu studia v doktorském studijním programu. Oborová rada je základním odborným koncepčním, kontrolním a hodnotícím orgánem studia v příslušném DSP. Za svoji činnost odpovídá příslušnému děkanovi. OR má maximálně 10 členů. Na každé smluvní fakultě vznikne samostatné pracoviště s fakultní oborovou radou. Činnost těchto fakultních oborových rad bude koordinovat a kontrolovat společná (republiková) oborová rada doktorského studijního programu (viz dále). Členy oborové rady jmenuje na dobu pěti let děkan po schválení Vědeckou radou Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Návrh členů oborové rady na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni: 1. doc. PaedDr. Jana Coufalová, CSc, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, katedra matematiky, obor teorie vyučování matematiky. 2. doc. RNDr. Jaroslav Drábek, CSc. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, katedra matematiky, obor didaktika matematiky. 3. prof. PhDr. Zdeněk Helus, DrSc., Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, obor pedagogická psychologie. 4. doc. Ing. Pavel Herout, Ph.D., Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, katedra informatiky a výpočetní techniky, obor informatika a výpočetní technika. 5. doc. RNDr. Jaroslav Hora, CSc. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, katedra matematiky, obor teorie vyučování matematiky. 6. doc. PaedDr. Marie Kocurová, Ph.D., Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, katedra pedagogiky, obor speciální pedagogika. 7. prof. Ing. Václav Matoušek, CSc., Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, katedra informatiky a výpočetní techniky, obor informatika a výpočetní technika.
14
8. doc. PhDr. Jana Miňhová, CSc., Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, katedra psychologie, obor pedagogická psychologie. 9. doc. Ing. Václav Votava, CSc, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta strojní, katedra průmyslového inženýrství a managementu, obor aplikovaná informatika. 10. doc. Ing. Václav Vrbík, CSc., Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, katedra výpočetní a didaktické techniky, obor teorie vyučování informatiky. (3) Společná oborová rada doktorského studia Členy společné oborové rady jmenují na dobu pěti let děkani po schválení Vědeckou radou Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni, Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Pedagogické fakulty Ostravské univerzity a Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Návrh společné (republikové) oborové rady doktorského studijního programu Specializace v pedagogice oboru Teorie vzdělávání v informatice, na kterém se podílejí fakulty: Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni, Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové. Členové společné oborové rady ze Západočeské univerzity v Plzni: 1. prof. PhDr. Zdeněk Helus, DrSc., Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, obor pedagogická psychologie. 2. doc. Ing. Pavel Herout, Ph.D., Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, katedra informatiky a výpočetní techniky, obor informatika a výpočetní technika. 3. doc. PaedDr. Marie Kocurová, Ph.D., Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, katedra pedagogiky, obor speciální pedagogika. 4. prof. Ing. Václav Matoušek, CSc., Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, katedra informatiky a výpočetní techniky, obor informatika a výpočetní technika. 5. doc. Ing. Václav Vrbík, CSc. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, katedra výpočetní a didaktické techniky, obor teorie vyučování informatiky. Členové společné oborové rady z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích: 1. doc. RNDr. Josef Blažek, CSc., JČU v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, katedra fyziky, obor aplikovaná fyzika. 2. doc. PhDr. Alena Hošpesová, Ph.D., JČU v Českých Budějovicích, Fakulta pedagogická, katedra matematiky, obor pedagogika 3. doc. RNDr. Václav Nýdl, CSc., JČU v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, katedra informatiky, obor matematika 4. doc. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc., JČU v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, katedra psychologie, obor psychologie
15
5. doc. RNDr. Pavel Tlustý, CSc., JČU v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, katedra matematiky, obor matematika Členové společné oborové rady z Ostravské univerzity v Ostravě: 1.
doc. PhDr. Jitka Šimíčková-Čížková, CSc., Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, katedra pedagogické a školní psychologie, obor psychologie.
2.
doc. RNDr. Jana Kapounová, CSc., Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, katedra informačních a komunikačních technologií, obor vzdělávací technologie.
3.
doc. Ing. Cyril Klimeš, CSc., Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta, katedra informačních a komunikačních technologií, obor informatika.
4.
doc. RNDr. Alena Lukasová, CSc., Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta, katedra informačních a komunikačních technologií, obor informatika.
5.
doc. PhDr. Josef Malach, CSc, Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, děkan, obor pedagogika.
Členové společné oborové rady z Univerzity Hradec Králové: 1. doc. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D., Fakulta informatiky a managementu, katedra informatiky a kvantitativních metod, obor informační management. 2. doc. Ing. Vladimír Jehlička, CSc., Pedagogická fakulta, katedra fyziky a informatiky, obor automatizace strojů a technologických zařízení. 3. doc. RNDr. Eva Milková, Ph.D., Fakulta informatiky a managementu, katedra informatiky a kvantitativních metod, obor teorie vyučování matematiky. 4. doc. RNDr. PhDr Antonín Slabý, CSc., Fakulta informatiky a managementu, katedra informatiky a kvantitativních metod, obor informační management. 5. prof. RNDr. Ivo Volf, CSc. Pedagogická fakulta, katedra fyziky a informatiky, obor teorie vyučování předmětů všeobecně vzdělávací a odborné povahy ve specializaci - teorie vyučování fyzice. Externí členové společné oborové rady: 1.
doc. RNDr. Miroslava Černochová, CSc., Univerzita Karlova Praha, Fakulta pedagogická, obor pedagogika.
2.
prof. Ing. Milan Turčáni, CSc., Univerzita Konštantína Filosofa v Nitre, Slovenská republika, Fakulta prírodných vied, katedra informatiky, obor teorie vyučování informatiky.
Společná oborová rada stanoví sbor oponentů disertačních prací, přičemž při jmenování oponentů bude respektována zásada, že alespoň jeden oponent bude z další smluvní fakulty. Přílohou této žádosti jsou písemné souhlasy členů oborové rady s jejich působením v oborové radě – viz příslušné listy v tabulkové části, které zahrnují i základní informace o praxi a vědecko-výzkumné činnosti výše jmenovaných.
IV. Doklad o finančním zabezpečení studijního programu dle § 7 Vyhlášky MŠMT č. 42/1999 Předpokládané neinvestiční výdaje v jednom roce studia na jednoho studenta: 43 000,– Kč. 16
Ostatní osobní výdaje (stipendium): 60 000,– Kč Investiční výdaje: 0 Předpokládáme, že v každém standardním roce doktorského studia bude studovat na každé fakultě maximálně 10 studentů. Pozn.: Rozpočet vychází z reálného předpokladu, že budou využity prostory a vybavení, která mají školicí pracoviště na jednotlivých fakultách k dispozici pro realizaci stávajících oborů magisterských studijních programů, zejména učitelství pro základní a střední školy – oboru informatika a výpočetní technika.
V. Doklad o materiálním a technickém zabezpečení doktorského studijního programu dle § 8 Vyhlášky MŠMT č. 42/1999 Školicí pracoviště na katedře výpočetní a didaktické techniky (KVD) FPE ZČU v Plzni má k dispozici vybavení a výukové prostory, ve kterých je zajišťována výuka akreditovaných bakalářských a magisterských studijních programů. Kromě standardních učeben a studoven disponuje KVD pěti vlastními specializovanými počítačovými učebnami s počítači v univerzitní počítačové síti, vybavenými odpovídajícím programovým vybavením a připojením na Internet. Kromě toho mají studenti možnost ke svému studiu využívat podle potřeby všechny veřejně přístupné počítačové učebny v budově sídla katedry KVD i v ostatních budovách univerzity.
VI. Záměr rozvoje a odůvodnění studijního oboru doktorského studijního programu dle § 9 a 10 Vyhlášky MŠMT č. 42/1999 Většina vysokoškolsky vzdělaných učitelů informatiky a informatiky – absolventů pedagogických fakult, nachází uplatnění zejména v regionálním školství. Svůj další odborný růst mohou v současné době realizovat následujícími způsoby: 1. V doktorských studijních programech na MFF UK, přírodovědných fakultách, technických fakultách apod. Tyto programy nerozvíjejí potřebný odborný potenciál absolventů v oblasti teorie vzdělávání v informatice a výpočetní technice. 2. V doktorských studijních programech Obecné otázky matematiky a informatiky např. na MFF UK Praha nebo FI MU Brno. Všechny existující studijní směry doktorského studia mají jistě své opodstatnění, avšak ne zcela odpovídají některým současným a perspektivním potřebám pedagogických fakult a dalších fakult připravujících učitele informatiky. V prvním případě jsou témata prací výrazně oborová, bez vazby na teorii vyučování, na aplikaci ve vzdělávání, a tak se do značné míry vytrácí to, k čemu byli studenti v dosavadním studiu vzděláváni a co by mělo být jejich nejvlastnějším posláním. V případě druhém není, podle našeho názoru, dostatečně zdůrazněna profilace doktorandů ve vztahu k didaktice informatiky. Současná praxe i aktuální potřeby zejména pedagogických fakult a výzkumných pedagogických pracovišť ukazují, že optimální je propojit důkladné vzdělání v informatice s odbornou specializací na didaktiku, jak je tomu v navrhovaném studijním oboru Teorie vzdělávání v informatice. Absolventi fakult připravujících učitele, kteří mají být nositeli nových myšlenek a iniciátory změn jak v přípravě budoucích učitelů, tak na školách samých, nejsou tak dostatečně stimulováni k tomu, aby se vystudované disciplíně věnovali soustavně a na vědecké úrovni.
17
Chtějí-li pokračovat v akademické kariéře, nemají zajištěn ve svém vzdělávání postup od magisterského stupně ke stupni doktorskému a dále k habilitaci. Proto navrhujeme otevřít na každé z uvedených fakult zmíněný doktorský studijní program v oboru Teorie vzdělávání v informatice. Společnými silami lze zajistit jak nezbytnou odbornou kvalitu, a to ve všech rovinách doktorského studia (v odborné, tj. teoretické a aplikované), tak potřebné zajištění personální (ve složce informatiky, didaktické a pedagogicko-psychologické). Tato spolupráce povede ke zvyšování kvalifikační úrovně oborových učitelů didaktiky na katedrách informatiky (popř. didaktiky informatiky) fakult připravujících učitele. Uvedený problém tato pracoviště na všech zúčastněných fakultách považují za dosud nedostatečně řešený. Navrhované doktorské studium obohatí badatelské spektrum i pedagogickou praxi na všech participujících, eventuelně i dalších fakultách a přispěje ke kvalitnější odborné přípravě učitelů informatiky. Předkládaný návrh doktorského studia je v souladu s Dlouhodobým záměrem rozvoje ZČU a jeho aktualizací – viz bod 1: „Základním strategickým cílem ZČU ve vzdělávací oblasti je dosáhnout cílově na všech fakultách jejich plné akreditace, včetně doktorských programů…“. Vytvoření školicího pracoviště daného zaměření je v zájmu potřeb rozvoje regionu. Příloha: Smlouva o společné formě doktorského studijního programu: P 7507 V – Specializace v pedagogice Studijní obor: Teorie vzdělávání v informatice
18
