MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ KATEDRA SPOLEČENSKÝCH VĚD VE SPORTU
ADAPTACE PSYCHIKY OSOBNOSTI V ZÁVISLOSTI NA ZMĚNĚ PROSTŘEDÍ PŘI CESTOVÁNÍ Bakalářská práce v oboru Management sportuManagement cestovního ruchu
Vedoucí práce:
Autor:
doc. PaedDr. Marie Blahutková, Ph.D.
Brno, 2013
Kristýna Nováková
Prohlašuji, že jsem kvalifikační práci vypracovala samostatně pod vedením doc. PaedDr. Marie Blahutkové, Ph.D.s využitím zdrojů uvedených v soupisu literatury.
…………………………………………………………
Děkuji doc. PaedDr. Marie Blahutkové, Ph.D., za odborné vedení mé práce a veškeré podnětné připomínky. Své rodině děkuji za podporu v průběhu celého studia.
ÚVOD .......................................................................................................................................... 5 1.
LITERÁRNÍ POZNATKY ......................................................................................................... 6 1.1 CESTOVÁNÍ JAKO FORMA PŘEPRAVY LIDÍ .................................................................................... 6 1.1.1. Doprava ve světě ............................................................................................................ 6 1.1.2. Doprava v cestovním ruchu .......................................................................................... 10 1.2 MANAŽER A JEHO POSTAVENÍ VE FIRMĚ ................................................................................... 14 1.3 MANAŽER A VOLNÝ ČAS ....................................................................................................... 16 1.3.1 Cestování- volnočasové ................................................................................................. 18 1.3.2. Příprava zájezdu ........................................................................................................... 21
2.
CÍLE, ÚKOLY A VÝZKUMNÁ OTÁZKA .................................................................................. 28 2.1 2.2 2.3
3.
CÍLE ................................................................................................................................. 28 VÝZKUMNÁ OTÁZKA ............................................................................................................ 28 ÚKOLY PRÁCE ..................................................................................................................... 28
METODIKA PRÁCE ............................................................................................................. 29 3.1POPIS ZKOUMANÉHO SOUBORU ..................................................................................................... 29 3.2 POPIS DOTAZNÍKU ............................................................................................................... 30 3.3 ORGANIZACE PRÁCE- ČASOVÁ................................................................................................ 30
4.
ZÍSKANÉ VÝSLEDKY A DISKUZE .......................................................................................... 31
5.
ZÁVĚRY ............................................................................................................................. 39
POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................................................... 40 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................................... 41 RESUMÉ .................................................................................................................................... 42 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................................... 43
4
Úvod Cestování je v dnešní době velmi populární nejen jako způsob trávení volného času. Na cestách lidé tráví několik hodin a někdy i dny, a to je náročné nejen fyzicky, ale především psychicky. Jaké jsou lidské reakce na změnu prostředí a jak snášejí cestování na delší vzdálenosti je individuální. Trend cestování neustále stoupá, ale ne všichni lidé se v novém prostředí cítí příjemně a dokážou si na novém místě rychle zvyknout. Existují však metody, jak předejít některým nepříjemnostem a zájezd lidem s problematickou adaptací zpříjemnit. Cílem naší bakalářské práce je vyzkoumat, jak lidé reagují na změnu prostředí a jak se s ní vyrovnávají. Především jaké informace jsou pro ně důležité pro adaptaci v cizí destinaci. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vysvětluje základní formy cestování ve světě, pozici manažera a jeho působení v podniku a pojmy cestovního ruchu.Rozebírá oblíbenost typu cestování ve světě, v Evropě i u nás. Popisuje vývoj pozice manažera v podniku od počátku až po dnešní dobu a všeobecnou charakteristiku cestovního ruchu ve světě a v České republice. Praktická část se skládá z popisu získávání dat a jejich následného vyhodnocování, kdy použitou metodou je metoda získávání dat pomocí dotazníku. Průzkum stávající ze dvou vln proběhl na studentech FSpS MU během jejich zážitkových kurzů. Výsledky prezentujeme formou grafů. Téma Adaptace psychiky osobnosti v závislosti na změně prostředí při cestování jsme vybrali z důvodu, že sama autorka v mladším věku trpěla problémem cestovní horečky a uvědomujeme si, že z pohledu společnosti není tomuto problému přikládán větší význam. Lidé tomuto problému přikládají nižší váhu a trh nevěnuje dostatečnou pozornost tomu, aby lidem s tímto problémem cestování co nejvíce zpříjemnil. Snažíme se zjistit, jakým způsobem připravit produkt věnovaný cestování, který by stres spojený s cestováním a novým prostředím snížil na minimum.
5
1.
Literární poznatky
1.1
Cestování jako forma přepravy lidí
1.1.1. Doprava ve světě Údaje získané ze statistik Eurostat, který shromažďuje data pro celou Evropskou unii, nám ukazují poslední trendy pasažérů ve výběru druhu cestování. Lze odsud získat informace o rozsahu využití způsobu dopravy jako jsou osobní, silniční, železniční a námořní doprava. Mezi těmito druhy jasně dominuje silniční doprava, naplňující touhu po větší mobilitě a flexibilitě. Vysoký stupeň využití aut, jako prostředku dopravy skrz celou Evropu, má za následek zvýšení úrovně kongescí a znečištění v mnoha městských oblastech a hlavních dopravních spojeních. V Evropské unii lidé v roce 2010 využívali auta jako prostředek dopravy z 84,1%.Následovaly autobusy, které byly zastoupeny 8,8 % a nejnižší zastoupení měly železnice, tramvaje a metro se 7,1%. U tramvají a metra je to méně než jedna desetina veškerého provozu. Mezi roky 2000 a 2010 byl zaznamenán markantní nárůst ve využívání osobní dopravy v mnoha členských státech Evropské unie, připojených v letech 2004 nebo 2007, a to zejména v Bulharsku, Polsku, Estonsku a Slovensku. Také v Řecku a Turecku byl zaznamenán podstatný nárůst využívání automobilů. V sedmi státech z 15 zakládajících států EU byl však naopak zjištěn propad. Mezi tyto státy patří Lucembursko, kde podíl aut na obyvatele klesl o 9,2 procentních bodů a Belgie, ve které byl pokles o téměř 5 procentních bodů. Tento pokles způsobil růst využití dopravy autobusové. Pokles byl značný i v Makedonii, která je bývalou zemí Jugoslávie, a zaznamenala pokles o 8,4 procentního bodu, mírný pokles zaznamenalo také Švýcarsko, a to o 2 body. Všechny tyto země později zaznamenaly nárůst využití dopravy autobusové, vlakové, tramvajové a častěji se začalo využívat také metro. Je nutno zdůraznit, že výše uvedené analýzy odkazují pouze na vnitrozemskou dopravu auty, autobusy nebo vlaky. Významný podíl mezinárodní dopravy tvoří také námořní a letecká doprava, která je v některých zemích důležitá i na vnitrostátních spojeních. Jak již bylo zmíněno, největším podílem v osobní dopravě jsou zastoupena auta. V dnešní době připadá v Evropské unií Austrálii, Japonsku, Spojených státech a Kanadě na 1000 6
obyvatel 400 00 aut. Naopak Nao nejnižší počet aut na obyvatele yvatele byl zaznamenán v Indonésii,, Číně a Indii. Indii Celosvětově poměr lidí cestujících ících autem stoupl ze 110 aut na 1000 obyvatel na 125 aut na 1000 obyvatel během em 5 let. Te Tento zvyšující trend byl zaznamenán aznamenán ve všech zemích G20, kromě Kanady anady a Spojených Spo států. V jejich případě padě poměr klesl o 27 a 28 pasažérů na 1000 0 obyvatel, což c je o 6,2% v případě Kanady anady a 5,8% 5,8 ve Spojených státech. Naopak pak nejrychlejší nejrych růst byl zaznamenán v Číně, kde se poměr během 5 let více než zdvojnásobil. zdvojnásobil Dále poměr stoupl v Rusku usku o 65 aut a na 1000 obyvatel, také v Mexiku xiku byl zaznamenán absolutní růst, a to o 60 aut na 1000 obyvatel a Jižní Korea Kore a Brazílie zaznamenaly ly nárůst o více v než 40 aut na 1000 obyvatel. Pokud jde o využití železnice v osobní dopravě, dopra tak mezi země s nejmenším využitím se řadí Saudská Arábie, Indonésie a Turecko. Také v Austrálii, Kanaděě a Spojených Spojený státech je železnice využívána yužívána spíše spí pro nákladní dopravu a osobní železniční železničn doprava je zastoupena pouze nízkým nízk procentem. Osobní železniční niční doprava dopra dominuje v Indii, Japonsku onsku a Jižní Již Koreji (obr. 1). Relativně vysoké procento proc využití železnice jak k pro nákladní, náklad tak i pro osobní přepravu je v Číně, Rusku, Rusku jižní Africe a zemích Evropské unnie.
Obráz č.1: Osobní železniční doprava ve světě (Eurostat) Obrázek
Pokud ud porovnám porovnáme roky 2005 a 2010, největší větší procentní procen růst byl zaznamenán v Mexiku, Číně a Indii. V Evropské unii byl největší n podíl v tuzemské železniční dopravě d zaznamenán v Maďarsku, u, kde vlaky tvoří 11,8% veškeré osobní obní dopravy. dopravy Těsně za ním se umístilo Rakousko akousko s 11,2%. Ovšem evropskou zemí s největším největ podílem využívání železniční ční dopravy je Švýcarsko, kde dopravaa vlaky tvoří tvoř dokonce 17,9% veškeré osobní ní vnitrozemské vnitrozem dopravy.
7
Celkově bylo ylo naježděno naježděn na vnitrostátních sítích 360 551 milionů milio osobních kilometrů, což je podstatně podst vyšší číslo než 22 538 milionů ilionů kilometrů kilome na sítích mezinárodních. Více než ne dvě třetiny všech cestujících vlakem na tuzemských i mezinárodních ích linkách linkác připadá na čtyři největší členské ké státy EU. EU Zajímavostí může být, že Kypr ani Malta nemají železniční sítě. Na prvních dvou d místech s největším počtem cestujících cest vlakem jsou umístěny Francie rancie a Něm Německo. Avšak počet osobokilometrů okilometrů v Německu v roce 2009 byl oproti Francii Franc méně než poloviční. Přesto Německo Něm obrovsky převýšilo naježděnými osobokilometry Velkou Británii, tánii, která skončila sk v roce 2010 na místě třetím, a to dokonce dok 2,5 krát. Aby bylo možné ožné lépe porovnat p jednotlivé země ve významu namu železniční železn dopravy, mohou se data ata normalizovat normalizo vyjádřením úrovně osobní dopravy ke vvztahu k počtu obyvatel jednotlivých dnotlivých zemí. z Francie, Švédsko a Dánsko sko jsou země ze s nejvíce registrovanými ými ujetými vzdálenostmi na národních železnicích v roce 2010. Každá tato země má v průměru naježděno více než 1000 osobokilometrů osobo na obyvatele. Pokud se zaměříme zam na mezinárodní železniční iční dopravu, pak nejdelší naježděné kilometry ilometry připadají přip na obyvatele Lucemburska, a, Rakouska a Francie. To jsou jediné země, které patří p k EU a mají v průměru vícee než 100 osobokilometrů os na obyvatele. le. Tyto údaje úda však mohou odrážet to, jak blízko jsou sou mezinárodní hranice těchto zemí,, význam vý mezinárodně dojíždějících v rámci pracovní p síly, přístup na vysokorychlostní vysokorychl železniční spojení, a také ké mezinárodní mezináro dopravní koridory procházející ocházející konkrétní zemí (obr. 2). (Eurostat, 2012)
Obrázek č. 2: Železniční doprava v EU (Eurostat)
8
Letadlová doprava neustále stoupá v žebříčku oblíbenosti. Na přelomu roku 2009/2010 stoupl počet cestujících o 14,3% na téměř 2,6 biliónu. Nejrušnější letištěm bylo v roce 2010 Hartsfield-Jackson Atlanta ve Spojených Státech. Ve 27 státech EU dosahoval počet cestujících leteckou dopravou 777 miliónů, což představovalo růst o 3,4% oproti roku minulému a 29,9% z celosvětového počtu lidí využívajících leteckou dopravu. Několik členů G20 zaznamenalo pokles cestujících leteckou dopravou v letech 2008 a 2009, nejvíce Mexiko, Argentina a Japonsko, nicméně všude, kromě Mexika, se počty opět zvýšily. Nejvyšší počty cestujících letadly v poměru k počtu obyvatel byly zaznamenány ve Spojených státech, hned za nimi se umístila Austrálie, Kanada a EU-27. Všechny tyto země počtem cestujících převyšují počty obyvatel země. Na druhé straně tabulky se umístila Čína, Indonésie, Mexiko a Indie, které mají nejnižší procenta cestujících ve vztahu k počtu obyvatel. Jak již bylo zmíněno, nejrušnější letiště světa se nachází v Atlantě s 88 miliony cestujících, následuje jej letiště v Pekingu se 73,9 milionu a Chicago O’Hare mezinárodní letiště ve Spojených Státech s 67 miliony cestujících. Prvenství v zemích Evropské unie drží letiště Heathrow ve Velké Británii, které ročně přepraví 65,7 milionu pasažérů. Mezi další evropská letiště s vysokým počtem odbavených cestujících patří letiště Charles de Gaulle v Paříži (58 miliónů cestujících), letiště Frankfurt v Německu (56,3 milionu cestujících) a pak také amsterodamské letiště Schiphol a madridské letiště Barajas, které odbaví obě přibližně 50 miliónů pasažérů ročně. S výjimkou Barajas naprostá většina cestujících (nejméně 88%) využívala mezinárodní lety. Oproti tomu 34,4% pasažérů cestujících v roce 2011 přes Barajas cestovala vnitrostátně. Relativně vysoké procento pasažérů cestujících na vnitrostátních linkách bylo zaznamenáno na letištích Paříž Orly, kde počet vnitrostátně cestujících dosáhl v roce 2010 53%, v Barceloně (36,8%) a na letišti Řím Fiumicino (34,6%). V poměru k velikosti populace byl význam letecké dopravy obzvlášť vysoký mezi členskými státy EU jako jsou rekreační ostrovy Kypr a Malta, kde se poměr cestujících letadly v poměru k počtu obyvatel vyšplhal v roce 2011 na 8,6 a 8,4. (Eurostat, 2012)
9
Situace v České republice není nijak výjimečná. Podle Českého statistického úřadu také u nás převládá při cestování ve volném čase doprava osobními automobily (obr. 3). Tento způsob v roce 2011 upřednostnilo více než 60% obyvatelstva a pod tuto hranici poměr klesl pouze v roce 2005. Jako další dopravní prostředek při delších cestách lidé volili autobusovou dopravu, která společně s vlakovou zaznamenala mírný pokles oproti rokům minulým. Mírný pokles využití těchto hromadných prostředků způsobilo častější využívání letadlové dopravy, která se stává oblíbenější díky kratší době strávené cestováním.(ČSÚ, 2012)
OSOBNÍ AUTOMOBIL
2011 AUTOBUS
2005
VLAK
LETADLO
2000 JINÝ DOPRAVNÍ PROSTŘEDEK
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Obrázek č. 3: Poměr využití dopravy v ČR (ČSÚ)
1.1.2. Doprava v cestovním ruchu Dopravními službami v cestovním ruchu rozumíme služby, které jsou spojeny se zajištěním přepravy účastníků cestovního ruchu a jejich zavazadel včetně informací o dopravním spojení, s rezervováním míst v dopravních prostředcích, prodejem dopravních cenin, vyřizováním reklamací apod. Hlavním znakem dopravních služeb je existence plánu přepravy (jízdní, letový, lodní řád). Cena závisí na tarifním systému podle vzdálenosti, rychlosti a komfortu a pro vlastní dopravu je nutná cenina (letenka, jízdenka, místenka). Cenová politika v sektoru dopravy je často ovlivňována státní intervencí na trhu, a to buď prostřednictvím zákonem stanovených cen, subvencí (příděl rozpočtových 10
prostředků), nebo zdaněním určitých způsobů dopravy. Dopravu lze členit podle nejrůznějších hledisek. Podle použitého dopravního prostředku dopravu členíme na: pozemní (železniční, silniční); leteckou; vodní; ostatní. Podle oblasti lze dopravu členit na: vnitrostátní; mezinárodní. Železniční doprava patří ke kolejovým druhům dopravy. V cestovním ruchu je železniční přeprava méně používaná zejména z důvodu vysoké ceny a malé pružnosti způsobené závislostí na kolejích a nádražích. Hlavní předností vlakové přepravy vidíme v hromadnosti, plynulosti a relativní bezpečnosti. Další výhodou je její nízká závislost na přírodních jevech a na ročním období. Naopak jako nevýhoda se jeví její cena- železniční doprava je dražší než autobusová, někdy i než letecká. Železniční přeprava poskytuje pravidelné i nepravidelné přepravy (např. vyhlídkové jízdy parním vlakem). Pravidelná přeprava slouží jak veřejnosti, tak účastníkům cestovního ruchu. K nepravidelné přepravě patří rekreační vlaky a zvláštní vlaky, jež se vypravují v případě hromadných akcí, jako jsou sportovní utkání nebo nostalgické jízdy parním vlakem apod. Na železnicích je nabízena také celá řada doplňkových služeb, přičemž řada z nich u nás zatím není běžným standardem. Můžeme jmenovat například prodej cenin, informace o spojích, úschovnu a přepravu zavazadel, rezervace (ARES- automatizovaný rezervační systém umožňující ve vnitrostátní přepravě rezervaci míst, prodej místenek, jízdenek, lůžkových a lehátkových lístků), restaurační služby, vyřízení celních a pasových formalit v nočních hodinách průvodčím lehátkového vozu, odvoz a dovoz zavazadel z domu k železnici, půjčování kol a aut, placení
11
platebními kartami, služby nosičů zavazadel, zajištění vozíků na zavazadla, směnárenské služby. Mezi nejpopulárnější doplňkové služby tuzemských železnic patří přeprava jízdních kol, jež je uskutečňována ve vyhrazeném prostoru běžného osobního vozu pod dozorem cestujícího. Některé linky používají speciální vagóny určené k přepravě kol. Silniční doprava patří v cestovním ruchu k nejvíce využívaným a může probíhat dvěma základními způsoby, a to jako autokarová doprava nebo jako individuální mototuristika. Výhodou je kromě již zmíněných také cenová dostupnost daná vysoce konkurenčním trhem. Jako nevýhoda se může jevit částečná závislost na počasí a zejména plynulost, která je ovlivňována hustotou silničního provozu, haváriemi apod. V porovnání s ostatními druhy dopravy je typická i poměrně malá přepravní kapacita (autobus 40-45 míst, automobil 4-5 míst). Stejně jako železniční i silniční autobusová doprava může být pravidelná (dle jízdního řádu, spoje provozují koncesované dopravní společnosti, jako je např. ČSAD, Student Agency, Eurolines apod.), přičemž hustotou pravidelných autobusových linek v dálkové, příměstské i městské dopravě patříme k předním zemím světa. Nepravidelná doprava je organizována na základě smlouvy mezi dopravní společností a jiným subjektem (CK, podnik, škola apod.). Provozovatelé nepravidelných autobusových linek mohou být i další podnikatelské subjekty jako např. cestovní kanceláře, soukromí autodopravci či různí podnikatelé. Zatímco ceny pravidelné (linkové) dopravy jsou předmětem regulace a dotační politiky, ceny u nepravidelné dopravy jsou zásadně smluvní a odvíjejí se od typu autobusu, jeho velikosti, počtu ujetých km, délce pobytu či počtu řidičů. V poslední době se začíná výrazně prosazovat individuální motorismus, stále využívanější jsou také obytné přívěsy a obytné automobily. Individuální účastníci cestovního ruchu si například zakoupí u cestovní kanceláře ubytování, stravování, ale k dopravě využívají vlastní automobil nebo si automobil zapůjčí. Letecká doprava dnes patří mezi nejrychleji se rozvíjející obory dopravy. Každý den se ve světě uskuteční několik desítek tisíc dopravních spojení a tento počet neustále roste. Letecká doprava je využívána především pro přepravu většího počtu cestujících na střední a velké vzdálenosti. Ve vyspělých zemích se
12
letecká doprava běžně používá tam, kde je časový horizont pozemní přepravy delší než dvě až tři hodiny. V České republice není vnitrostátní letecká přeprava příliš rozšířena. Dříve byla letecká přeprava symbolem určitého luxusu s prvotřídními službami, přesností a rychlostí, s postupem času však, spolu se snahou uspět v konkurenci, tedy se snižováním cen a zájmem přepravit maximum klientů, začala úroveň kvality služeb klesat. Houstnoucí provoz, který z těchto věcí vyplývá, způsobuje dnes již zcela běžné zpoždění letů či dlouhé čekání na odbavení, zejména v sezóně dovolených. Z důvodu hrozby terorismu byla v poslední době vysoce zpřísněna bezpečnostní opatření pro cestující letadlovou dopravou. V důsledku rostoucího počtu leteckých katastrof EU zveřejnila tzv. černou listinu rizikových leteckých společností, které nesmí působit na jejím území. I když je letecká přeprava částečně ovlivňována povětrnostními vlivy, je stále považována za nejrychlejší a relativně nejbezpečnější formu přepravy. Zájezdy na vodě jsou zástupcem vodní dopravy v cestovním ruchu. Tento druh dopravy patří k nejstarším a velmi populárním způsobům dopravy (např. Egypt- plavba po Nilu; Řecko a Egejské moře- výlety na ostrovy). Zvláštní skupinu tvoří trajekty (pravidelné linky, jež slouží přepravě osob i vozidel po určité trase; slouží jak turistům, tak obyvatelům). Stále populárnější jsou také individuální pronájmy plachetnic – pro naše občany se jedná především o Jaderské moře. Finančně a technicky se tyto plavby rozlišují na nenáročné (např. půjčení pramice nebo šlapadla), individuální rekreační plavby s využitím obytné lodě a aktivity hromadného typu, kam patří námořní pasažérská plavba kajutových lodí (okružní plavby). U námořních plaveb se využívá plavidel vybavených veškerým komfortem, jedná se téměř o obří hotelové komplexy na vodě, naopak vnitrozemské plavby probíhají na splavných řekách nebo kanálech a na plavidlech podstatně skromnějších rozměrů. Původně byly tyto cesty postaveny pro přepravu nákladů, když však jejich kapacita přestala stačit, neměly jiné průmyslové využití a dnes se využívají především pro cestovní ruch- rekreační plavbu, vodní sporty a vodácké aktivity. Příkladem vnitrozemské rekreační plavby u nás může být tzv. Baťův kanál na jihovýchodní Moravě, který byl postaven průmyslníkem Baťou pro přepravu surovin z Hodonína do Otrokovic.
13
Fenoménem posledních let na celém světě se stala cyklodoprava, respektive cykloturistika. Česká republika se také řadí mezi země, kde se cykloturistika stala velmi populární aktivitou. V současné době je v ČR na 37 tisíc km cyklotras a za posledních dvacet let byl zaznamenán značný pokrok především v jejich značení. Česká republika je hustotou cyklotras evropským unikátemRakousko udává kolem 10 tisíc, Švýcarsko 8,5 tisíce a Slovensko 5,5 tisíce km cyklistických tras a stezek, ačkoli v těchto číslech zřejmě nejsou zahrnuty trasy a stezky lokálního významu. Na druhou stranu u nás najdeme necelá 3%cyklotras, které jsou určeny pouze pro cyklisty a cyklotrasy vedené po běžných silnicích je mohou nahradit jen do určité míry. Přes snahu tvůrců cyklotras se ne vždy daří vybírat méně frekventované silnice, a na mnoha místech pak dochází k pohybu cyklistů po silnicích s hustým provozem motorových vozidel se všemi důsledky. Mezi ostatní druhy dopravy se řadí městská hromadná doprava (dále MHD) a vnitrostředisková doprava, kterou reprezentuje především doprava uvnitř rekreačních středisek, zejména horských. Městská hromadná doprava je obvykle zabezpečována městským dopravním podnikem či soukromým podnikatelem. MHD má různý význam, a to především podle rozlohy města, počtu obyvatel, rozlohou průmyslových objektů, škol, administrativních budov, zdravotních zařízení, památek apod. V některých městech se mezi hromadnou dopravu řadí také říční doprava a taxislužba. K vnitrostřediskové dopravě se řadí horská dopravní zařízení, která jsou reprezentována především technickými prostředky pro přepravu cestujících, zavazadel, ale i zásobování v horském terénu. Tato zařízení jsou velmi významná pro cestovní ruch, prodlužují sezónu a jsou zdrojem zážitků pro návštěvníky. Mezi tato zařízení patří visuté lanovky, pozemní kabinové lanovky a lyžařské vleky. Největší rozvoj byl zaznamenán zejména v 90. letech minulého století.(Ryglová a kol., 2011)
1.2
Manažer a jeho postavení ve firmě Definice manažera se od doby vzniku této pozice hodně změnila. Dříve to
byli členové organizace, kteří říkali ostatním, co mají dělat a jak to mají dělat. Tím se manažeři odlišovali od ostatních zaměstnanců, vykonávajících práci nebo
14
plnících úkoly, kteří neměli žádné podřízené. Díky změnám v charakteru práce a její organizaci se zamlžily ostré hranice mezi manažery a ostatními zaměstnanci. Projevuje se to například v organizacích, kde se pracuje v týmech. Členové týmu často vytvářejí plány, přijímají rozhodnutí, sledují a hodnotí svoji výkonnost. Jelikož tito zaměstnanci provádějí práci, která dříve spočívala pouze na manažerech, není již tato definice přijatelná. (Robbins, 2004) Dnešní manažeři pracují s lidmi, koordinují jejich práci, aby bylo dosaženo cílů organizace. Snaží se usměrňovat práci skupin v jednotlivých odděleních, nebo pracují s jednotlivci. Může se jednat jak o koordinaci lidí na jednom oddělení nebo také týmů, složených z pracovníků různých oddělení. Manažeři však nejen koordinují pracovníky a integrují práci ostatních. Musí také zastávat specifické práce, které se odvíjejí od zaměření podniku, v kterém pracuje. (Řezáč, 2009) Tato jednoduchá definice v sobě obsahuje několik funkcí, které jsou obsaženy v tomto procesu. Mezi tyto funkce patří plánování, organizování, vedení a kontrolování. Tyto funkce poprvé určil Henri Fayol na počátku 20. století, který byl francouzským průmyslníkem. On však k těmto čtyřem funkcím přidával také nařizování, což postupem času vymizelo. Těmito funkcemi se manažeři snaží dojít k dosažení stanovených cílů organizace. Plánování- Definování cílů, strategie, dílčích plánů a koordinování činností. Organizování- Stanovení toho, co je třeba udělat, jak to udělat a kdo to udělá. Vedení- Přikazování, motivování a řešení konfliktů. Kontrola- Monitorování všech aktivit, aby byly zacíleny na dosažení toho, co bylo plánováno.
→ Dosažení stanovených cílů organizace. Práci manažera můžeme shrnout jako proces souboru trvale probíhajících rozhodnutí a pracovních aktivit, které manažeři vykonávají, když plánují, organizují, vedou a kontrolují.
15
Manažery rozdělujeme podle úrovně jejich působení. Především v tradičních organizacích, kde je počet zaměstnanců na nižším postavení podstatně vyšší než počet manažerů, lze určit několik úrovní. Typické je pyramidové rozdělení na manažery první linie střední a vrcholové manažery. Na nejnižší úrovni, tedy na pozici manažerů první linie, se jedná především o práci řízení zaměstnanců, kteří vytvářejí vlastní produkci organizace. Bývají označováni jako mistři, manažeři linek nebo manažeři kanceláří. Střední manažeři mají na starost řízení manažerů první linie a mezi jejich označení patří vedoucí oddělení, vedoucí projektů, manažeři závodu nebo divize. Téměř na vrcholu pyramidy organizace jsou vrcholoví manažeři, kteří jsou odpovědni za rozhodování v rámci organizace, za formulování plánů a cílů. Tito manažeři jsou označování jako výkonný viceprezident, prezident, ředitel, ředitel operací, výkonný ředitel nebo předseda. Na každé úrovni je potřeba různý podíl tří základních dovedností. Na nižší úrovni managementu je potřeba zejména technických dovedností, které zahrnují znalosti a schopnosti v určitých specifických oblastech. Tyto dovednosti jsou velmi důležité pro manažery nižší úrovně, jelikož pracují s lidmi, kteří vyrábějí nebo tvoří. Lidské dovednosti jsou další složkou, která je stejně důležitá na všech úrovních manažerské pyramidy. Jedná se o schopnost dobře spolupracovat s lidmi, ať už s jednotlivci nebo se skupinami. Tyto dovednosti jsou klíčové z důvodu, že manažeři vždy jednají přímo s lidmi. Dobří manažeři vědí jak komunikovat, motivovat, vést a probouzet nadšení a důvěru. Třetí složkou jsou koncepční dovednosti, což je schopnost koncepčně a komplexně myslet. Díky těmto dovednostem jsou manažeři schopni vnímat organizaci jako celek, chápat vztahy mezi jejími jednotlivými částmi a vidět, v jakém souladu je organizace s širším prostředím. Tyto dovednosti jsou nejdůležitější u vrcholových manažerů. (Robbins, 2004)
1.3
Manažer a volný čas Manažer v cestovním ruchu by se měl orientovat v tom co je momentálním
trendem v dovolených a znát metody, jak potencionální zákazníky zaujmout a uspokojit. Manažer musí vědět, podle čeho se zákazník rozhoduje a nabídnout mu to, po čem touží. V dnešní době, kdy se fond volného času snižuje a lidé vyžadují
16
za své peníze služby dle svých představ, je důležité být neustále v obraze a sledovat příležitosti. Dnešní turista (účastník cestovního ruchu) si může vybírat z nepřeberné nabídky služeb a aktivit, které mu různé destinace nabízí. Z výsledků několika marketingových výzkumů vyplynulo, že cestování a trávení volného času je stále více otázkou prestiže a ukazatelem určitého společenského postavení. Lidé se způsobem, jakým tráví volný čas, snaží ukázat svůj způsob života a prezentovat svůj pohled na svět. Každý účastník prochází nevědomky čtyřmi stejnými kroky, kde na prvním místě není cena. V prvním kroku se zákazník rozhoduje, jakým způsobem chce strávit čas na dovolené. Zda má zájem relaxovat, poznávat nebo si užívat například aktivní odpočinek na kole. Vytváří si ideální představu dovolené na základě motivace, kterou získal z předchozích informací z reklamy a pozitivních referencí. Krok číslo dvě je snaha získat co nejvíce informací o možnostech dovolené dle zákazníkova vkusu. Zde hraje stále větší roli internet, kde jsou důležitá klíčová slova pro zobrazení vhodné nabídky apod. V tomto kroku také dochází k průzkumu komplikací, které by mohly ohrozit klientem zvolenou dovolenou. Na prvním místě je především bezpečnost, dále jazykové prostředí a zdravotní situace. Ve třetím kroku provádí klient srovnání mezi cenou a hodnotou ve smyslu, zda je pro něj dovolená cenově dostupná, zda uvedená cena je konečná nebo je nutno uhradit další poplatky a jaké jsou možnosti dopravy do dané destinace. V tomto okamžiku je velmi důležité, aby poskytovatel služeb jednal se zákazníkem seriózně a nic mu nezamlčoval. Zatajování či utajování skutečné výše nákladů vede nejen ke ztrátě důvěry u konkrétního zákazníka, ale také ke zhoršení pověsti poskytovatele. Poslední, čtvrtý krok je samotná objednávka zájezdu. Tento krok je nutné zákazníkovi co nejvíce ulehčit a je třeba zařídit, aby klient měl pocit, že o něj bude postaráno. Tento pocit může nabýt hned na začátku tím, že na jeho objednávku bude reakce v co nejkratším časovém úseku. To lze zařídit předdefinovanou zprávou odesílanou automaticky. Po dokončení objednávky následuje prožívání etap cesty, které začíná přípravou cesty. V tomto kroku je nutno zákazníkovi dodat co nejvíce informací k tomu, co vše je vhodné s sebou na dovolenou přibalit a na co vše se připravit. Může se tím předejít mnoha komplikacím v cílové destinaci. V době nakupování potřebného
17
vybavování je v zákazníkovi probouzeno očekávání a těšení se. Cesta do cílové destinace je považována za nutné zlo, a jelikož je to pro zákazníka první setkání s místní realitou, je vhodné tuto část zákazníkovi co nejvíce zjednodušit a zpříjemnit. Například okradení taxikářem během cesty na hotel není nejlepší začátek dovolené. Proto se raději volí vyzvednutí autobusem či seriózním taxíkem, což znamená také zdroj přínosů jak pro poskytovatele služeb, tak pro cestovní kancelář. Následuje seznámení s ubytováním, které sice nebývá samotným cílem dovolené, avšak jeho kvalita, čistota a vstřícnost personálu je zásadní pro pozitivní prožitek zákazníka. Stejný vliv na spokojenost zákazníka jako ubytování má seznámení s místní kuchyní, ať už zvolí stravování v místě ubytování, nebo se rozhodne vyzkoušet místní restaurace a místní speciality, je vhodné doporučit klientovi nejvhodnější variantu. V dnešní době se do cestovního ruchu promítá životní styl a standard cestovatelů, proto si spotřebitelé zvyklí nakupovat značkové oblečení a jíst ve vybraných restauracích budou vybírat obdobnou dovolenou. Z toho důvodu značce vždy odpovídá cena a cena vždy tvoří klientelu. Je však nutné, aby cena odrážela kvalitu, jelikož nízká kvalita za vysokou cenu není dobrou reklamou pro poskytovatele a zákazníci se zájmem o vyšší kvalitu ji nebudou vyhledávat. To je důvodem, proč je cílem podniku i destinace vytvořit si stabilní značku a snažit se o budování a udržení určité klientely. Je však nutné hned ze začátku určit, pro jakou klientelu budou produkty určeny, jelikož je těžké přejít do jiné kategorie tržního segmentu. Například zavede-li se destinace či podnik jako levný, bude takto vnímán i poté, co dojde ke změně, a nadále nebude vyhledáván dražší klientelou. (Ryglová a kol., 2011)
1.3.1 Cestování- volnočasové Ve volném čase se uplatňuje turistika, která na rozdíl od cestovního ruchu spojuje pasivní složku poznávání s aktivním pohybem. Turistika – komplex činností spojených s aktivním pohybem a pobytem v přírodě – má za cíl poznání přírodních a společenských poměrů ve zvolené oblasti, k tomu využívá odborně technických znalostí a dovedností. (Ondráček a kol., 2007)
18
Turistika
se
dělí
na
několik
druhů.
Nejrozšířenější
a
jedna
z nejbezpečnějších je pěší turistika, která má pozitivní vliv jak na fyzickou, tak i duševní stránku člověka. V dnešní době stěhování se do měst a opouštění venkova, jsou výlety do přírody stále vyhledávanější. Ať už z důvodů zdravotních, edukačních nebo snahy o návrat k přírodě. Jedná se o aktivity, jimiž si člověk kompenzuje jednostranný život ve městě a snaží se jimi vyrovnávat nadměrné pracovní a psychické zatížení. Díky tomu, že si každý může volit formu, náročnost a obsah, je vysoce rozmanitá, vhodná pro všechny věkové kategorie a zájmové skupiny. Pěší turistika je obzvlášť v České republice velice oblíbená a tak není divu, že u nás vznikly kluby turistů, které pořádají různé akce a jsou přístupné všem milovníkům přírody. Tyto kluby se objevují již v 30. letech 19. století v Anglii a roku 1862 je Sokolem uspořádán první výlet na Říp u nás. Od roku 1888 u nás funguje Klub českých turistů, jehož prvním předsedou se stal Vojtěch Náprstek.(Korvas a kol., 2007) Dalším stupněm turistiky, poněkud náročnějším, který vyžaduje ve srovnání s pěší turistikou další specifické odborné znalosti a dovednosti a i dobrou tělesnou zdatnost, je vysokohorská turistika. V současné době bývá vysokohorská turistika definována jako pohyb v horách, kdy hlavní část práce vykonávají nohy a ruce jsou používány jen příležitostně. V tomto případě hovoříme o jakémkoli pohybu v horách, tedy také o výstupech na horské vrcholy bez jistících a horolezeckých pomůcek.(Boštíková, 2004) Turistika má několik významů, mezi které patří vzdělávání, výchova a zdraví. Se všemi těmito významy pracuje také v různých formách cykloturistika. Při krátkých vyjížďkách aplikujeme poznatky týkající se výstroje a výzbroje, teorii orientace v terénu, využití turistického a dopravního značení. Na delších výletech v rámci vícedenního putování či cyklotábora budeme pracovat s poznatky o stravování a táboření v přírodě, hygieně a s poznatky souvisejícími s ochranou přírody. Společným tématem všech druhů výletů je znalost a uplatňování dopravních předpisů a nařízení, souvisejících s jízdou po dopravních komunikacích všech povolených kategorií. (Ondráček a kol., 2007)
19
Vodní turistika je aktivita, u níž se prolíná putování na lodi s pobytem a tábořením v přírodě. Tento druh turistiky klade na účastníky poměrně vysoké nároky
z pohledu
odborně-technických
znalostí,
vědomostí
a
zvládnutí
specifických vodáckých dovedností, mezi které řadí základy hydrologie, hydrodynamiky a biomechaniky. Základními dovednostmi jsou u vodáků techniky ovládání lodi na různě náročném vodním terénu, ovšem také plavání a záchrana v proudící, až divoké vodě. Vodní turistika je vhodná pro rozvoj fyzických schopností, především horní poloviny těla, ale také obecnou vytrvalost. Vhodná je také pro rozvoj psychické odolnosti, nutností překonávat přírodní překážky a obtížné vodní terény často v kombinaci s nepřízní počasí. Právě Česká republika patří k zemím s nejširší vodáckou základnou a odráží se to také na početné reprezentaci na světových soutěžích. (Korvas a kol., 2007) Zimní turistika je spíše než o poznávání kultur a kulturních či historických památek o poznávání zimní přírody a sama sebe v podmínkách podstatně náročnějších než v jiných ročních obdobích. Zimní turistika je oblíbená také díky tomu, že je emotivně a esteticky velmi přitažlivá a máme již několik forem pohybu v zasněženém terénu. Tento typ turistiky zaznamenal v posledních desetiletích rozvoj především díky objevování nových technologií a materiálů, které nám umožňují lepší pohyb v prostředí sněhu a ledu a ochrání nás před nepříznivými povětrnostními vlivy. Dnes již máme několik forem zimní turistiky a můžeme si zvolit, pomocí jaké výzbroje budeme sněhu čelit. Všechny formy zaručují určitou aktivitu a je na každém, jak náročnou variantu zvolí, u každé varianty je však zaručen vysoký výdej energie, jelikož se zapojuje velké procento svalových skupin celého těla. Mezi nejoblíbenější formu zimní turistiky patří lyžařská turistika, do které patří základní turistika na běžeckých a turistických lyžích a také skitouring, neboli turistika na skialpinistických lyžích, a turistika na telemarkových lyžích. Patří sem také zimní turistika na sněžnicích a zimní pěší turistika. U všech těchto druhů zimní turistiky je však základ v základní lokomoci, ale jsou náročnější o dovednosti spojené s používáním specifické výzbroje, která nám umožňuje pohyb ve skluzu nebo v hlubokém sněhu ve spojení s aktivní činností paží. (Korvas a kol., 2007)
20
1.3.2. Příprava zájezdu Cestovní ruch (dále CR) však nabízí nejen sportovní vyžití. V dnešní době se cestovní kanceláře věnují všem věkovým kategoriím a rozsah nabídky zájezdů je obrovský. Tyto nové formy reagují na změny v životním stylu (rozvoj internetu, individualizace, nezávislost, prodlužování aktivního věku) a odvozené od konkrétních specifických činností, jež jsou příčinou samotné cesty, specifických potřeb nebo věku účastníků. Mezi nejznámější patří následující specifické formy: a) CR související se sociální skupinou účastníků a jejich specifickými potřebami, např.: CR dětí a mládeže- patří sem CR rodin s dětmi do cca 10 let věku, CR školních dětí a mládeže 10-19 let a CR mladých lidí 20-29 let; CR seniorů (označován také jako 50+)- bude nabírat na významu spolu se stárnutím populace a prodlužováním aktivní fáze života; CR osob s handicapem- stále více jsou i tito lidé v centru pozornosti poskytovatelů služeb, specializovaných agentur a touroperátorů; je zde nutno zohlednit typ omezení a přizpůsobit mu dopravní prostředky, vybavení ubytovacích a stravovacích zařízení, informační symboly, ovládání výtahů apod.; CR homosexuálů- prakticky výhradně se jedná o bezdětné páry v ekonomicky aktivním věku, tzv. doble income people, tedy turisty s dvojím příjmem; proto tato skupina patří k velmi zajímavé a ceněné klientele a specializuje se na ni řada cestovních kanceláří; b) Cestovní ruch s profesními motivy: kongresový a incentivní CR- jedná se o návštěvy akcí s odborným cílem (konference, sympozia, kongresy apod.), incentivní CR (motivační, pobídkový, za odměnu) bývá organizován firmami pro zaměstnance; lze sem zařadit i veletržní CR, tj. návštěvy výstavy nebo veletrhu s cílem prezentovat své výrobky a služby a vyměnit si
21
poznatky v příslušném oboru; jde o velice žádoucí formu, neboť kongresoví turisté utrácejí v průměru podstatně více než ostatní; obchodní CR- předmětem je návštěva obchodních partnerů, zákazníků, obchodní cesty; probíhá především přes pracovní týden; c) Cestovní ruch související se specifickými činnostmi: vodní sporty – jde o aktivní sportovní činnost (tzv. divoká voda, rychlostní kanoistika, veslařský sport), jež nemají pro CR velký význam; skupina je početně omezená, úzce zaměřená a příliš nevyužívá komerční služby; vodácké aktivity – patří sem velmi oblíbené rekreační aktivity (např. turistická jízda na kánoích, raftech a kajacích); v České republice zažila velký boom těchto aktivit především Vltava, kde vznikla řada půjčoven lodí, ale také bohužel s přívalem enormního množství turistů je devastace přírody okolo toku značná; nabídka vodáckých aktivit doma i zahraničí je zprostředkovávána řadou specializovaných cestovních kanceláří golfový CR – tento typ CR je silně dynamicky se rozvíjející formou, a to i v podmínkách ČR; tento typ turistů patří k segmentu více utrácejících; lázeňský a wellness CR – stále rozšířenější se vedle léčebných procedur stávají také preventivní, ozdravné, relaxační a zkrášlující procedury; nabídka již není nabízena pouze lázněmi, ale také hotely s vlastními wellness prostory; kulturní CR – charakteristické je propojení všech aktivit skrz kulturní statky; někdy je součástí i aktivní účast turistů (např. malířské zájezdy do světových galerií, kde účastnící kopírují známá díla); Česká republika má pro tuto formu vynikající podmínky s ohledem na druhý nejvyšší počet památek UNESCO v poměru k počtu obyvatel
22
městský CR – tato forma CR se odehrává v městském prostředí a zpravidla
se
prolíná
s dalšími
formami
(např.
kulturním
a
kongresovým);v dnešní době jsou velmi populární tzv. city breaks, tedy krátké návštěvy známých metropolí, kdy je nejčastěji využívána letecká doprava a trávíme zde prodloužený víkend; venkovský CR – řadíme sem agroturistiku, neboli pobyt na venkově, často i na farmě a také ekoagroturistiku (pobyt na ekologicky hospodařící farmě); do venkovského prostoru je někdy řazena i ekoturistika zábavní a atrakční CR – probíhá prostřednictvím speciálních center, jež se zpravidla budují tam, kde nejsou vhodné přírodní podmínky pro ostatní formy CR; patří sem zejména zábavní parky, světové a národní výstavy, technoparty, aquaparky; do této skupiny lze řadit i CR spojený s velkými sportovními a kulturními podniky; gurmánský CR – jeho jádrem je poznávání kultury cizích zemí a jednotlivých krajů prostřednictvím jídel a nápojů jakožto součástí kulturního dědictví; může mít podobu návštěv jednorázových akcí, komponovaných návštěv na objednávku nebo putování po vybraných restauracích; dobrodružný CR (adrenalinová turistika) – je spojen s adrenalinovými sporty, jako je např. paragliding, base dumping, sky diving, bunde dumping, vysokohorská turistika, horolezectví, kanoistika, rafting, potápění, windsurfing, plachtění, cyklistika v náročných terénech, snowboarding mimo sjezdovky, snowkiting, kiteboarding, lanová centra, speleologie apod.; v současné době je to velmi rychle se rozvíjející doplňkový segment v CR; dobrodružná turistika má různé stupně odlišující se fyzickou náročností; pěší turistika a cykloturistika – v České republice má turistika velmi dlouhou tradici (Klub českých turistů má již více než stoletou historii) a v současné době opět stoupá zájem o ni zejména u malých skupin
23
osob středního věku a mladších seniorů, výhodou je unikátní značení turistických stezek; cykloturistika je fenoménem několika posledních let a velmi rychle se rozvíjí; náboženský CR (poutní turistika) – věřící cestují na poutní místa nebo na místa církevních slavností, ale také na místa, kde je přizvaná k návštěvě významná církevní osobnost; lovecký CR – jedná se o velmi specifickou formu, která je převážně individuální akcí pro malé skupiny, se kterými musí být vždy odborný doprovod, cílem je lov zvěře; sázkový (hazardní) CR – cílem této formy CR je návštěva dané země buď za účelem vsazení si tiketu do loterie, nebo návštěvy herny, kasina; je určen pro zámožnější klientelu; nákupní CR – hlavní náplní jsou nákupy a k tomu je uzpůsoben další program, zahrnuje i nákupní centra, která jsou v dnešní době navštěvována převážně o víkendech; kosmický CR – zcela nová forma spojená s komerčními turistickými lety. Při přípravě produktu musí manažer nejprve stanovit, pro jakou skupinu budou jím nabízené služby určeny. Velmi důležitou roli zde hraje marketing, který je klíčovým faktorem pro úspěch. Potřeby účastníků cestovního ruchu jsou uspokojovány na specifické a relativně samostatné části zbožního trhu – trhu cestovního ruchu. Jeho zvláštností je, že se zde prodávají převážně služby, jejich charakter a rozsah úzce souvisí s dosaženou životní úrovní účastníků. Jedna z nejsrozumitelnějších definic marketingu říká, že: ,,Marketing je uspokojování vlastních potřeb prostřednictvím uspokojení potřeb zákazníků“. Obzvláště vhodná je tato definice právě pro oblast cestovního ruchu, neboť se zde vlastně uspokojují a naplňují představy a sny jeho účastníků prostřednictvím nabídky služeb. Služby cestovního ruchu mají z hlediska marketingu několik specifických vlastností:
24
nehmotný charakter – na rozdíl od výrobku, který si zákazník může ohmatat, vyzkoušet předem jeho funkčnost a dopředu ví, jaký užitek mu přesně přinese, u služby to nelze a užitek lze posoudit až po zkonzumování služby; proměnlivost – výrobek nabízí neustále stejnou kvalitu, zatímco kvalita služby je ovlivňována hlavně úrovní vlastních zaměstnanců a subdodavatelů služeb a dále vnějšími faktory, jež neumožňují kvalitu služeb garantovat; pomíjivost – službu, která je nabízena nyní, nelze nabídnout později z důvodu neschopnosti ji skladovat či jakkoli uchovat; distribuční cesty – v převážné většině musí přijít zákazník sám k poskytovateli služby, zatím co výrobky jsou dodávány na místo, kde si je zákazník kupuje; podmíněnost nákladů – na rozdíl od výrobků, kde lze náklady přesně dopředu stanovit, je u služby toto možné pouze intervalově, neboť každý zákazník vyžaduje různý přístup a má odlišné požadavky; výstupy nelze přesně kontrolovat; vztah služeb a provozovatele – některé služby jsou neoddělitelné od svého poskytovatele, např. osoby umělců jsou hlavní atrakcí a bez nich by nebyla stejná odezva. Před přípravou samotného produktu je nutno analyzovat konkurenci a trh. Marketingové analýzy by měly zkoumat především to, jaké jsou potřeby zákazníků a jak se chovají zákazníci z definovaných skupin. Dále je nutná analýza konkurenční nabídky z pohledu ceny, kvality nabízených služeb a pokrytí poptávky. Pro přípravu vlastní marketingové koncepce a podkladů pro konkrétní rozhodnutí je také vhodná analýza lokalizačních a realizačních faktorů. Pro analýzy tohoto typu se využívají, u vnějšího prostředí metody STEP (SLEPT, PEST, PESTLE) a pro oborové prostředí je vhodná Porterova analýza a situační SWOT analýza. Po získání výsledků z analýz vytváříme marketingový mix, který je tvořen čtyřmi základními prvky. Chceme-li uspokojit zákazníkovy potřeby v době, kdy je mimo domov, pak je třeba mu nabídnout správný produkt za správnou cenu, propagovaný správným způsobem na správném místě“. V této
25
větě jsou obsažena všechna čtyři P, která nalezneme v marketingovém mixu, jimiž jsou product - produkt, price - cena, place – způsob distribuce, promotions – propagace. Cílem marketingového mixu je sladit všechny složky tak, aby vytvořily ideální kombinaci pro danou klientelu. Je nutné si uvědomit, že všechny čtyři prvky jsou kontrolovatelné proměnné, tedy že jsou nástroji, které může management či podnikatel ovlivňovat a jež musí přizpůsobovat neustálým změnám v okolí a tím může firma dosáhnout stanovených cílů. Do tradičního pojetí marketingového mixu je v poslední době přidáváno několik dalších proměnných. Mezi nově zařazené proměnné patří packaging – tvorba a nabídka jednotlivých služeb do balíčků za jednu cenu, programming – jednak časový plán, jednak řízení pracovního postupu zaměstnanců, people – lidé se schopností uspokojit zákazníkovy potřeby, partnership – spolupráce mezi poskytovateli služeb. Důvodem rozšíření je skutečnost, že klientela je stále náročnější a požaduje dokonalejší, individualizované služby za rozumnou cenu a ze strany nabídky je stále silnější konkurence.(Ryglová a kol., 2011) Produkt v cestovním ruchu je zjednodušeně řečeno soubor všeho, co umožňuje zákazníkovi získat příslušné informace k rozhodnutí o cestě a služby s ní spojené získat (objednat a koupit) a využít (pojištění, přeprava, ubytování, stravování, aktivity, asistence apod.). Tvorba produktu cestovního ruchu má svůj přesný postup, který se skládá ze sedmi částí: a) volba počátečního místa zájezdu s ohledem na dopravní spojení při respektování zaměření produktu (jelikož je doprava pro klienta vždy zátěží a nutným zlem, volíme co nejpřímější, nejjednodušší a nejrychlejší způsob); b) analýza nejširší nabídky ubytování a stravování (cílem je zjistit, zda pro připravovaný typ zájezdu je v místě kapacitně a kvalitativně vhodná nabídka); c) užší výběr ubytování a stravování (výběr nejvhodnější varianty a vyjednávání s poskytovateli služeb o podmínkách nákupu služeb); d) detailní příprava produktu;
26
e) příprava dalších a rozšiřujících služeb; f) programming, packaging; g) cenová kalkulace a nabídka.(Ryglová a kol., 2011)
27
2.
Cíle, úkoly a výzkumná otázka
2.1
Cíle Cílem naší bakalářské práce je analyzovat, jak lidé psychicky zvládají
cestování na nová místa a jaký způsob cestování je pro ně nejpříjemnější, srovnání cestování v letech minulých a nové trendy. Využijeme průzkum statistik Eurostat, Českého statistického úřadu a především vyhodnocení vlastního dotazníku.
2.2
Výzkumná otázka 1. Jak ovlivní informace o plánovaném zájezdu aktuální psychický stav
klienta? 2. Jaké pozitivní přínosy bude mít cestování do konkrétní destinace pro studenty vysoké školy? 3. Jaké potíže působí negativní zkušenosti při cestování do vybrané destinace studentům vysoké školy? 4. Proč ovlivňují informace o destinaci opakované návštěvy zvolené destinace?
2.3
Úkoly práce Jednotlivé body bakalářské práce vycházejí z jasně vytyčených cílů.
Postupně jsme plnili tyto jednotlivé úkoly: 1. studium a analýza odborné literatury a dalších zdrojů informací k dané problematice 2. provedení vlastního výzkumu pomocí dotazníků rozdaných mezi vybranou skupinu 3. analýza a interpretace výsledku grafickou a slovní formou 4. vyvození závěru
28
3.
Metodika práce Ke splnění hlavního cíle této bakalářské práce jsme zvolili empirický
výzkum. Pro zisk požadovaných hodnot jsme vybrali často využívanou metodu získávání dat, a to metodu dotazníků. Dále jsme využili publikované informace, které jsou dostupné z dalších sekundárních zdrojů (knižní a internetové zdroje). Při vypracování naší bakalářské práce jsme použili následující metody a techniky: -heuristika- získávání, shromažďování a třídění informací, -analýza- vytříbení shromážděných informací, -syntéza- propojení získaných informací s danými fakty a zpracování do konkrétní podoby, -popisná- popis informací, -monografická- zkoumání jednoho konkrétního jevu, -matematicko-statistická, -primární, -sekundární.
3.1Popis zkoumaného souboru Sledovaná skupina se skládala ze studentů Masarykovy univerzity Fakulty sportovních studií. Jednalo se o studenty Managementu sportu, mezi nimiž byli především studenti, kteří se zaměřují na směr Management cestovního ruchu. U těchto studentů se obecně předpokládá zájem o cestování. Skupina studentů byla vybrána také z toho důvodu, že v dnešní době je to skupina lidí, u kterých je trend cestování nejsilnější. Dotazování se zúčastnilo celkem 29 studentů, z toho 13 mužů a 16 žen. Dotazníky jim byly rozdány na zážitkových kurzech, které mají povinně zařazeny do výuky. V prvním případě se jednalo o Kurz vodní turistiky, který se konal na začátku léta roku 2012 ve dnech 26. až 30. června a proběhl na řece Vltavě, v úseku mezi Vyšším Brodem a obcí Boršov. Druhý kurz, na kterém
29
byly dotazníky rozdány, nesl název Kurz vysokohorské turistiky. Tohoto kurzu se účastnili výhradně studenti Managementu cestovního ruchu, a to v termínu 8. -12. září 2012 v rakouském středisku Raxalpe. Dotazníky jsme rozdávali osobně a byli jsme přítomni po celou dobu vyplňování. V obou případech byly dotazníky rozdány předposlední den kurzu, kdy byly dle našeho názoru nejlepší podmínky pro zodpovězení nejvíce otázek. Jelikož studenti jsou již před začátkem studia srozuměni s podmínkami studia, mezi které patří povinná účast na kurzech, nepředpokládá se, že by měli problém s cestováním.
3.2
Popis dotazníku Sada otázek dotazníku byla sestavena z otázek s uzavřenými odpověďmi,
tak z otázek s otevřenými odpověďmi, kde respondenti mohli vyjádřit vlastní názor na danou zkoumanou problematiku (příloha 1). Úvodní část se věnovala identifikaci respondenta, věk, pohlaví a současné povolání. Po identifikaci následovala část, kdy se dotazník věnoval vztahu respondenta k cestování obecně a poslední část se věnovala konkrétnímu pobytu. Otázky se vztahovaly především k psychickému stavu a pocitům, které respondenty při poznávání nových míst provázejí.
3.3
Organizace práce- časová Této bakalářské práci jsme se začali věnovat v průběhu května loňského
roku, kdy jsme si stanovili, jakým směrem chceme náš výzkum směřovat a čeho bychom jím chtěli dosáhnout. Při vytváření dotazníku jsme si byli vědomi, že respondenty budou studenti, kteří mají blízko k cestování. První sada dotazníků byla rozdána a vyplněna v červnu roku 2012, druhá pak v září téhož roku. Po zisku výsledků z druhé vlny dotazování, jsme vytvořili shrnutí výsledků v podobě tabulky. Z této tabulky jsme pak vycházeli při vytváření grafů a rozebírání jednotlivých výzkumných otázek.
30
4.
Získané výsledky a diskuze Po přenesení dat do grafů jsme získali několik informací, díky kterým ve
spojení s teoretickým základem získáváme odpovědi na dříve zadané výzkumné otázky. První výzkumná otázka zní: Jak ovlivní informace o plánovaném zájezdu aktuální psychický stav klienta? Z teoretického základu víme, že je velice důležité, aby klient byl předem co nejlépe informován o tom, co jej po příjezdu do cílové destinace čeká a jaká situace může nastat. Tímto můžeme předejít cestovní horečce, což je určitý druh fobie. Fobie zvaná hodofobie je popisována jako panický strach z cestování a má stejné psychické dopady jako fobie jiného typu. Výsledky výzkumu ukazují, že studenti ve věku okolo 21 let, téměř netrpí cestovní horečkou a aklimatizace trvá u silné většiny do jednoho dne (obr. 4). To může být způsobeno dostatečnou informovaností před odjezdem na kurz, pozitivním hodnocením kurzu studentů, kteří již kurz absolvovali a také nízkým věkem zkoumané skupiny. Lidé mladšího věku jsou obecně přizpůsobivější, a jelikož se vždy jednalo o skupinu lidí, tak i zvládání problémů, které se mohou objevit je snadnější. Lidé cestující ve skupině, která je propojená již před odjezdem do cílové destinace, jsou také klidnější, jelikož s sebou na neznámé místo berou známé osoby. Je tedy nižší riziko, že by nastala situace, kdy by byli odkázáni sami na sebe a neznámé okolí. Cestování ve skupině známých lidí s dostatečnými informacemi tedy snižuje možnost nástupu cestovní horečky a délku aklimatizace v cílové destinaci, což samozřejmě může odstranit strach před cestou. 30 25 20 15 10 5 0
Ano Ne Strach před cestou Cestovní horečka
Aklimatizace do 1 dne
Obrázek č. 4: Grafické znázornění poměru jednotlivých ukazatelů
31
V nedávné době byl uveden na internetovém portálu Novinky.cz článek o studii Eriky Sandowové ze Švédska o tom, že dlouhé dojíždění do práce zhoršuje lidem jejich zdraví. Článek informuje o vyšší nemocnosti lidí, kteří mají práci vzdálenu více než 50km od domova. Byl u nich často zaznamenán vyšší tlak, stres a onemocnění srdce. Tito lidí si častěji vybírají nemocenskou a také více trpí problémem s nadváhou. Druhá výzkumná otázka se zabývá tím, jaké pozitivní přínosy bude mít cestování do konkrétní destinace pro studenty vysoké školy. Výsledky jsme získali propojením spokojenosti studenta v dané destinaci se schopností navázat nové vztahy. Studenti, kteří absolvovali Kurz vodní turistiky a uvedli na prvním místě, že nejvíce se jim na pobytu líbil kolektiv, zároveň uvedli, že navázali nové vztahy (obr. 5). Na tomto kurzu byl širší rozptyl studentů, co se týče oborů, na rozdíl od Kurzu vysokohorské turistiky (dále Kurz VHT), který absolvovali pouze studenti jednoho oboru. Jelikož se Kurz vodní turistiky přesouval každý den na jiné místo, nevázali se studenti na prostředí, ale spíše udržovali skupinu. Naopak na Kurzu VHT, bylo častěji uváděno na prvním místě zájmu prostředí a nových vztahů zde bylo navázáno podstatně méně (obr. 6, 7). Dá se tedy předpokládat, že lidé, cestující ve skupině, kde kolektiv spolupracuje již delší dobu, věnují větší pozornost během pobytu prostředí, ve kterém se pohybují. Téměř shodné u obou kurzů byly procenta uvedení oblíbenosti aktivit prováděných na kurzech. V obou případech se jednalo o sportovní aktivity. Vysoké procento bylo očekáváno z důvodu, že zkoumaný soubor studuje Fakultu sportovních studií a má tedy blízko ke sportu a pohybu. Na Kurzu vodní turistiky byla často také uváděna spokojenost s počasím. To sice nemůžeme během přípravy zájezdu ovlivnit, můžeme však při výběru termínu volit datum, kdy je statisticky nižší procento srážek. U Kurzu VHT je na čtvrtém místě uváděna příroda. Je samozřejmé, že lidé pocházející z destinace, kde je spíše rovina, budou preferovat při výběru hornaté oblasti a místa, která jsou odlišná od domácího prostředí. Za přínos pro studenta můžeme v tomto případě považovat vyzkoušení nových aktivit a sportovní vyžití, dále seznámení se s novým prostředím. To je
32
významné především pro srovnání se službami nabízenými jinými destinacemi a případnou inspiraci při vytváření vlastního projektu. Nové vztahy vytvořené v cizím prostředí jsou velmi cenné, a to z důvodu možného návratu či budoucí spolupráce. Především studenti cestovního ruchu by se měli zajímat a snažit se získat v destinaci co nejvíce kontaktů pro budoucnost a informace o tom, co daná destinace nabízí.
Spokojenost- Kurz vodní turistiky lidé
aktivity
prostředí
počasí
jiné
6% 12% 44% 19% 19%
Obrázek č. 5: Grafické znázornění spokojenosti na Kurzu vodní turistiky
Spokojenost- Kurz VHT lidé
aktivity
prostředí
příroda
jiné
14% 15% 14%
23% 34%
Obrázek č. 6: Grafické znázornění spokojenosti na kurzu VHT
33
Nové vztahy 14 12 10 8 6 4 2 0
Ano Ne
Kurz vodní turistika
Kurz VHT
Obrázek č. 7: Grafické znázornění úspěšnosti navázání nových vztahů
Třetí výzkumnou otázkou jsou potíže způsobené negativní zkušeností při cestování do vybrané destinace pro studenty vysoké školy. Zde jsme spojili odpovědi na otázky, kde byly uváděny negativní odpovědi. Mezi ty patřily záporné odpovědi na otázku komunikace, spokojenosti s pobytem a průvodními negativními pocity. Pouze dva dotazovaní uvedli, že je při cestování na neznámé místo provází špatné pocity a pouze čtvrtina dotazovaných uvedla, že má potíže s komunikací (obr.8), což dokazuje, že lidé, kteří rádi komunikují s cizími lidmi a nečiní jim problém si dodatečné informace obstarat přímo v místě destinace, rádi objevují nová místa a nebrání se cestování do neprozkoumaných destinací.Nejčastěji se vyskytovaly stížnosti na náročnost, což převažovalo především u Kurzu VHT, kde se jednalo o mírně adrenalinovou aktivitu, a to zdolávání ferrat na skále ve výškách okolo 2000mn.m., což činilo podle výsledků dotazníku problém zejména ženám. Další často volenou variantou, s čím byli studenti nespokojeni, byly ceny (obr. 9). Tento fakt je způsobem především zkoumaným souborem, který je tvořen vysokoškolskými studenty, u kterých se nepředpokládá vlastní příjem a většina je stále finančně závislá na rodičích. Stejné procento dotazovaných uvedlo jako problém služby, které byly dle jejich názoru nízké kvality. Musíme však zdůraznit, že u typu ubytování, které byly zvoleno, nelze očekávat vysoký komfort. Lidé, jenž si jako způsob trávení volného času zvolí vodní nebo vysokohorskou turistiku, nepatří do skupiny lidí, kteří vyhledávají vysoký komfort ubytování, ale naopak počítají s mírně ztíženými podmínkami oproti
34
normálnímu způsobu života. Dalšími důvody nespokojenosti dotazovaných během pobytu byly zdravotní a psychické problémy. Jako psychické problémy byl uváděn stesk či strach. Několik jedinců také uvedlo problém s vedením kurzu. Tento problém může nastat na kurzu pořádaném jako školní akce, ne však u produktu vytvořeného cestovní agenturou. Organizátoři tohoto typu akcí, kteří je nabízejí komerčně, musí volit odborně vyškolené vedení kurzu, které se bude snažit ve všech směrech vyhovět zákazníkovi. 30 25 20 15
Ano
10
Ne
5 0 potíže s komunikací
špatné pocity při cestování na neznámé místo
Obrázek č. 8: Grafické znázornění negativních prožitků
Nespokojenost náročnost
ceny
služby
vedení
psychické problémy
zdravotní problémy
14%
23%
14% 18%
13% 18%
Obrázek č. 9: Grafické znázornění nespokojenosti
35
Čtvrtá a zároveň poslední výzkumná otázka se zabývá tématem, proč ovlivňují informace o destinaci opakované návštěvy daného místa. Na prvním místě nejdůležitějších informací o destinaci jsou ceny nabízených služeb a potravin v cílové destinaci (obr. 10). Jako nejdůležitější informaci ji uvedlo více než 50% dotazovaných studentů. Přesně čtvrtina uvádí jako důležitou informaci nabídku služeb v okolí a významný podíl odpovědí tvořil zájem o informace ohledně možnosti jak sportovního, tak kulturního vyžití. Tyto výsledky jsou typické pro zkoumaný soubor, jelikož jak již bylo zmíněno, nejedná se o skupinu výdělečně činnou, a tudíž je jasné, že ceny u této skupiny hrají velkou roli. Také velký podíl zájmu o informace ohledně vyžití v místě destinace není překvapivý, jelikož se neočekává, že skupina studentů bude trávit svůj volný čas pasivním odpočinkem. Služby, které se umístily na druhém místě, jsou typické pro celkovou klientelu a ani studenti nejsou výjimkou. Každý zákazník během pobytu dělá průzkum nabízených služeb a nemusí to být cílené. Průzkum probíhá již při seznámení s ubytováním a stravováním.
Nejdůležitější informace o destinaci ceny
možnosti vyžití
služby
25%
57%
18%
Obrázek č. 10: Grafické znázornění nejdůležitějších informací o destinaci
Další graf, který ukazuje podíl oblíbenosti jednotlivých způsobů dopravy, potvrzuje výsledky statistik Eurostat i ČSÚ (obr. 11). Jako v celkové populaci i u studentů většina dotazovaných uvedla jako nejoblíbenější způsob cestování jízdu automobilem. I v této skupině podíl cestování autem silně převažuje, jako nejoblíbenější způsob cestování jej uvedla polovina dotazovaných studentů. To, že se jedná o studenty sportovní školy, se projevilo podílem oblíbenosti turistiky 36
jako způsobu cestování. Studenti uváděli cykloturistiku, ale také pěší turistiku. Převaha upřednostnění vlaku před autobusem může být způsobena možností větší integrace a větším pohodlím při cestování na delších trasách. Způsob cestování letadlem byl uváděn především ve spojení s cestováním do přímořských destinací, které jsou od České republiky více vzdáleny a cesta autem by trvala příliš dlouho. Jak již bylo uvedeno v teoretické části, je cesta do cílové destinace považována za nutné zlo a je nutno ji pokud možno co nejvíce klientovi zpříjemnit.
Oblíbený typ cestování auto
vlak
autobus
turistika
letadlo
13% 13%
50%
8% 16%
Obrázek č. 11: Grafické znázornění poměru oblíbenosti typu cestování
Z následujícího grafu lze vyčíst, že opakované návštěvy destinací jsou velmi časté (obr. 12). A jen málo dotazovaných studentů preferuje objevování stále nových míst. Nelze však říci, že by respondenti nebyli ochotni poznávat nové prostředí. Jak již bylo zmíněno v předcházejících výzkumných otázkách, studenti nemají problém s komunikací a na nové prostředí si snadno zvykají. Opakované návštěvy destinací ukazují spokojenost zákazníka s nabídkou služeb dané destinace. Ze všech respondentů, kteří uvedli, že opakovaně navštěvují určité destinace, tak 87% uvedlo, že důvodem byla spokojenost se službami a prostředím. Zbylých 13% pak jako důvod opakované návštěvy uvádí navázání nových vztahů (obr. 13).
37
24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
Ano Ne
Opakované návštěvy
Obrázek č. 12: Grafické znázornění poměru opakovaných návštěv
Důvody opakovaných návštěv líbilo se
vztahy
13%
87%
Obrázek č. 13: Grafické znázornění důvodů opakovaných návštěv destinace
38
5.
Závěry Bakalářská práce se zabývá adaptací psychiky osobnosti v závislosti na
změně prostředí při cestování. Za pomoci dotazníku jsme zjišťovali, jak na zkoumané objekty působí cestování z pohledu psychiky a jak se vyrovnávají s novým prostředím. Výzkum jsme prováděli na studentech Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně v průběhu dvou kurzů. Tyto kurzy, které nesly název Kurz vodní turistiky a Kurz vysokohorské turistiky, proběhly během léta roku 2012 a účastnili se jich především studenti oboru Management sportu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsme se snažili popsat, jaký druh dopravy preferují lidé na celém světě, především v Evropské unii a České republice. Dále úlohu manažera při vytváření nabídky služeb v cestovním ruchu a věnovali jsme se také možnostem trávení volného času v dnešní době. V praktické části jsme pak získané údaje zaznamenali do grafů, z nichž jsme získali statistická data. Z výsledků našeho zkoumání jsme získali údaje potřebné k zodpovězení výzkumných otázek: Jak ovlivní informace o plánovaném zájezdu aktuální psychický stav klienta? Jaké pozitivní přínosy bude mít cestování do konkrétní destinace pro studenty vysoké školy? Jaké potíže působí negativní zkušenosti při cestování do vybrané destinace studentům vysoké školy? Proč ovlivňují informace o destinaci opakované návštěvy zvolené destinace? Z údajů lze říci, že studenti FSpS Masarykovy univerzity z většiny netrpí cestovní horečkou a cestování je pro ně požitkem. Přínosem je pro ně především seznámení s novým prostředím a zisk informací pro budoucí působení v oblasti cestovního ruchu. Potíže při cestování působí studentům spíše finanční stránka, která se odráží ve službách nižší kvality. Opakované návštěvy byly zaznamenány u destinací, kde byl dostatek informací o možnostech využití volného času a službách nabízených destinací. Závěrem lze říci, že při dostatečné informovanosti a nabídce vhodné destinace pro jedince se lidé dokážou adaptovat téměř okamžitě. Díky této práci jsme získali informace pro přípravu vhodného zájezdu pro určité jedince.
39
Použitá literatura Boštíková, S. (2004). Vysokohorská turistika: vybavení, znalosti a dovednosti, bezpečnost, tipy na tůry. (1. vyd., 119 s.) Praha: Grada. Korvas, P. (2007). Aktivní formy cestovního ruchu. (1. vyd., 149 s.) Brno: Masarykova univerzita. Ondráček, J., & Hřebíčková, S. (2007). Cykloturistika. (1. vyd., 123 s.) Brno: Masarykova univerzita. Robbins, S. (2004). Management. (Vyd. 1., 600 s.) Praha: Grada. Ryglová, K., Burian, M., & Vajčnerová, I. (2011). Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. (1. vyd., 213 s.) Praha: Grada Publishing. Řezáč, J. (2009). Moderní management: manažer pro 21. století. (Vyd. 1., vii, 397 s.) Brno: Computer Press.
European commission (2012). The EU in the world 2013:Transport.Retrieved fromhttp://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/The_EU_in_ the_world_-_transport. Dostupnost na webu (březen 3, 2013). Český statistický úřad (2012). Statistiky: Cestovní ruch. Retrieved from http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/C90039DAAF/$File/14091218.pdf. Dostupnost na webu (únor 27, 2013). Novinky.cz (2013). Vzdělávání: Dlouhé dojíždění do práce člověka opravdu zabíjí,
potvrdili
vědci.
Retrieved
from
http://www.novinky.cz/veda-
skoly/298997-dlouhe-dojizdeni-do-prace-cloveka-opravdu-zabiji-potvrdilivedci.html. Dostupnost na webu (duben 18, 2013).
40
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Osobní železniční doprava ve světě .................................................. 7 Obrázek č. 2: Železniční doprava v EU .................................................................. 8 Obrázek č. 3: Poměr využití dopravy v ČR .......................................................... 10 Obrázek č. 4: Grafické znázornění poměru jednotlivých ukazatelů ..................... 31 Obrázek č. 5: Grafické znázornění spokojenosti na Kurzu vodní turistiky .......... 33 Obrázek č. 6: Grafické znázornění spokojenosti na kurzu VHT .......................... 33 Obrázek č. 7: Grafické znázornění úspěšnosti navázání nových vztahů .............. 34 Obrázek č. 8: Grafické znázornění negativních prožitků ...................................... 35 Obrázek č. 9: Grafické znázornění nespokojenosti ............................................... 35 Obrázek č. 10: Grafické znázornění nejdůležitějších informací o destinaci ......... 36 Obrázek č. 11: Grafické znázornění poměru oblíbenosti typu cestování.............. 37 Obrázek č. 12: Grafické znázornění poměru opakovaných návštěv ..................... 38 Obrázek č. 13: Grafické znázornění důvodů opakovaných návštěv destinace ..... 38
41
Resumé Tato bakalářská práce se zabývá adaptací psychiky člověka v závislosti na změně prostředí při cestování. Na základě výzkumu pomocí dotazníků jsem vytvořila statistická data, která odpovídají na čtyři výzkumné otázky zabývající se informacemi o zájezdu, přínosem cestování, negativními zkušenostmi a důvody opakovaných návštěv. Použila jsem metodu dotazníků a nasbíraná data jsem vložila do grafů. Na závěr jsem vyhodnotila výzkumné otázky.
Resumé This bachelor thesis focused on Psychological adaptation of individual to the change of surrounding caused by traveling. Based on research using questionnaires, I created the statistical datathat correspond to the four research questions dealing with the information on tours, travel benefits, negative experiences and the mason for repeat visits. I used the method of questionnaires and collected data I put into graphs. In conclusion, I analyzed the research questions.
42
Seznam příloh 1. Žádost o spolupráci na výzkumu k bakalářské práci 2. Dotazník
43
Příloha č. 1: Žádost o spolupráci na výzkumu k bakalářské práci Z hlediska etických zásad se na Vás obracím s žádostí o souhlas s použitím získaných údajů k vypracování výzkumu k mé bakalářské práci.
Dne: Podpis:
Příloha č. 2: Osobnostní anketa Bakalářská práce- Adaptace psychiky osobnosti v závislosti na změně prostředí při cestování Věk: Pohlaví: Současné povolání: 1. Trpíte cestovní horečkou? Ano - Ne 2. Jak dlouho u vás trvá aklimatizace při změně prostředí? Vypiš: 3. Máte strach před cestou? Ano - Ne 4. Co se Vám na pobytu líbilo- nelíbilo? Líbilo: Nelíbilo: 5. Podařilo se vám navázat nové přátelské vztahy? 6. Máte obtíže při komunikaci na dovolené? 7. Cestujete radši sami než s cestovní kanceláří? Ano - Ne 8. Při cestování začínáte ve skupině komunikovat první vy? 9. Jaké pocity Vás doprovází při cestování na místo, kde jste dosud nebyli? 10. Co je pro Vás nejdůležitější informací při příjezdu do cílové destinace? 11. Jak často cestujete? 12. Jaký typ cestování volíte nejraději? 13. Vracíte se opakovaně na některé místo a z jakého důvodu?
Děkuji za ochotu Kristýna Nováková, studentka Fakulty sportovních studií Masarykovy university
