aassooppiiss vv nnoovvaannýý aakkttuuáállnníím m oottáázzkkáám m vv ssoocciiáállnníí oobbllaassttii
OBSAH: Úvod
1
ŠIŠKOVÁ, K. D m pokojného stá í sv. Anny se p edstavuje
2
K EPSKÝ, D. Chrán né bydlení bývalých klient DD jako cesta od asistované samostatnosti k úplné samostatnosti 10 K EPSKÝ, D. Samostatné bydlení v DD Olomouc jako výchovný prvek pro zapojení se d tí do samostatného života 13 K EPSKÝ, D. Sporná objektivita výzkumu MV R
17
BAZÍNKOVÁ, I., ZACPAL, J. Zlepšení uplatn ní osob s mentálním postižením na trhu práce pomocí multimediálních výukových program 19
tvrté ! !
" "! !
#
$ %
&
) *
$ +
t
/
'
$( &
'
%'+
-
&
$ ' 0 %'+
*
)$
*
.
'
$
($ 1 #
$
$ *
$ .# $'
# %& $(
(
' '+ $) ,
tvrtém $
'
$
'
$ .
.
&
+
&
(
%'+
$ $'
$ +,
&
.
& 7 ++
$
668888
,,
; $ ' (
2
' * ,,''&&88
(
$
9 9
, <
.&%
&
&
$ % '+
($
6 +
-+
( + .#
$ %'+ * $' # & $ .
(+ '
$
$
$ %'+
-'+ .# .
$
(
-+
-
.'+ &
'+6
$
%'+#
",
,, ++ :
$&
> $
3435
'+ .-
. -'+ .
# (.
-
( +
)$ = = &&
*
*
.
$<$
# (.
.,
+
(.'+
*
.
* $
.
,,''&&,
%
,
% $
'
$
1
D m pokojného stá í sv. Anny se p edstavuje K Kaam miillaa ŠŠiišškkoovváá Na lov ka se nem žeme dívat jako na objekt manipulace, ale musíme ho vnímat jako bytost se svobodnou v lí, která si zaslouží, abychom s ní jednali s respektem. Emmanuel Kant D m pokojného stá í sv. Anny ve Velké Byst ici byl p ipravován od roku 1996 ve spolupráci Charity Olomouc a m sta Velká Byst ice. Podoba
domova
se
postupn
za
plného
provozu
vyvíjí,
od
domu
s pe ovatelskou službou, který obec v roce 1991 postavila, do dnešního domova d chodc . Hlavní myšlenkou tohoto za ízení v roce 1998 bylo zajišt ní pot ebných služeb v za ízení rodinného typu, které stárnoucím obyvatel m zajistí trvalou pé i. 1. 4. 1998 byl oficiáln
zahájen provoz domova d chodc
pod názvem
D m pokojného stá í sv. Anny. V roce 1997 byla zahájena p dní vestavba, ve které vznikla kuchyn s jídelnou, která až do konce roku 2003 sloužila zárove
i pro ú ely kulturn
– spole enské. V roce 2001 byla vypracována studie a podána žádost na MPSV o poskytnutí investi ní dotace z programu reprodukce investi ního majetku na projekt
„Stavební
úpravy
technicko-manipula ního
zázemí
a
výstavbu
spojovacího koridoru.“ Na
p elomu
roku
2001/2002
byly
vybudovány
3
nové
byty
V uvoln ných prostorách, po p est hování gynekologické ordinace do 1. p ístavby. 2
V b eznu 2002 se p ist hovali noví obyvatelé a rozší ila se kapacita domova z 27 na 31 obyvatel. V témže m síci jsme realizovali II. etapu instalace signaliza ního za ízení na budov
Týnecká, bylo tak vybudováno komplexní spojení mezi
klienty a ošet ovatelským personálem. V letních m sících roku 2003 byla zahájena výstavba spojovacího koridoru,
kulturního a technického zázemí (spole enská místnost, kaple sv.
Anny, prádelna, garáž, dílna, sklad zdravotní techniky, desinfek ní místnost). 27. 1. 2004 byla tato p ístavba zkolaudována a 29. 3. 2004 slavnostn otev ena. Poskytované sociální služby uživatel m Domu pokojného stá í sv. Anny -
bydlení v 19 jedno a 6 dvoul žkových malometrážních bytech s vlastním sociálním za ízením (sprcha nebo vana, WC, umyvadlo)
-
možnost vybavení svého bytu vlastním nábytkem
-
nep etržitý provoz
-
zajišt ní celodenního stravování, hygieny, úklidu, praní prádla, osobní asistence
-
léka ská pé e
-
rehabilita ní pé e
-
sociální práce
-
duchovní služba
-
sociáln aktiviza ní programy
-
ergoterapie
-
individuální plány
SSO OC CIIÁ ÁL LN NÍÍ PPR RÁ ÁC CE EV VD DPPSS SSV V.. A AN NN NY Y Sociální pracovník DPS sv. Anny: -
zajiš uje komplexní sociální a geriatrickou práci v DPS
-
zajiš uje administrativu a komunikaci se zájemci o umíst ní v DPS
3
p ed nástupem nového obyvatele do DPS realizuje v sou innosti s vrchní sestrou sociální šet ení v jeho p vodním bydlišti jeho aktuálního zdravotního
za ú elem
a psychického stavu, psychosociální
situace, jeho zájm , p ání, obav, požadavk , pop . dalších specifik mající vliv a vztah k jeho pobytu, kvalit d chodu, zdravotní pojiš ovnu, stupe
života v DPS, ov
uje výši
p ísp vku na pé i, je-li p iznána,
jiné dávky soc. pé e, dopl uje rodinnou anamnézu, zjiš uje dietní limitace, kontinenci, používání ortopedických a jiných zdr. pom cek, rozsah stávající zdravotní, sociální a rehabilita ní pé e,,
o sociálním
šet ení u žadatele provede zápis. Organizuje informativní sch zku s nejbližšími osobami (s rodinou) nového obyvatele za ú elem seznámení s technickými aspekty nástupu do DPS, dalšího zp esn ní informací ze soc. šet ení, -
vede spisovou osobní dokumentaci obyvatel, která zahrnuje zejména osobní data (v žádosti o umíst ní), rodinnou, sociální, a zdravotní anamnézu, d chodový vým r, majetkové pom ry, dokumenty upravující jeho pobyt v DPS.
-
zajiš uje
administrativu
spojenou
s
pobytem
uživatele
v DPS,
vyhotovuje Smlouvu o poskytnutí služby sociální pé e v souladu s platnými právními normami, zajiš uje jejich aktualizaci, provádí výb r poplatk -
uživatel
za pobyt a odpovídá za jejich správnost,
zajiš uje úschovu a vede evidenci cenných v cí, vkladních knížek a pen žních hotovostí obyvatel DPS, v p ípad , že o to požádají,
-
p i úmrtí obyvatel DPS postupuje v otázkách majetkového vypo ádání poz stalosti podle platných p edpis ,
-
v sou innosti
s vrchní
sestrou
DPS
vytvá í
pro
uživatele
tzv.
„individuální plán“ práce s uživatelem (spole . a zájmové aktivity, psychoterapeutickou a psychol. pomoc, zvláštní opat ení a doporu ení) -
spolupracuje p i vytvá ení standard
-
zajiš uje b žné sociáln
právní poradenství obyvatel m DPS, dle míry
pot ebnosti,
asistenci,
v jednání
zajiš uje
s ú ady
a
institucemi,
osobních záležitostí a nákup
kvality v DPS p íp.
zastupování
doprovází
obyvatel
obyvatele
DPS
k vy ízení
zboží trvalejší hodnoty mimo DPS, p íp.
tyto za obyvatele realizuje sama, pomáhá s korespondencí, 4
-
navrhuje a realizuje sociáln
– aktiviza ní programy pro obyvatele
DPS, plánuje a zajiš uje ergoterapie, zájmovou aktivity (kultura, t locvik, výlety) uživatel dobrovolník
innost a volno asové
DPS, sama nebo pomocí
realizuje vycházky, koordinuje komunitní život v DPS,
podílí se na
innosti výboru obyvatel, pokud je tento stanoven,je
v pravidelném astém kontaktu s obyvateli, má pro každého dle pot eby a možností svého rozvrhu práce
as na rozhovor, je komunikativn
aktivní, monitoruje jejich prožitky a celkovou psychosociální kondici, sleduje pot eby a problémy obyvatel, snaží se je uspokojovat v mí e odpovídající jejich objektivní závislosti na pomoci druhé osoby tak, aby je tato pomoc
ne inila pasivní, ale aby nahrazovala objektivní
handicap, pokud tohoto není schopna sama – navrhuje zp soby
ešení t chto problém
editeli DPS
a pot eb, preventivn
p sobí na
udržování optimálního psych. stavu uživatel , snaží se p sobit proti negativním emocím (obavy, úzkost, strach), hospitalizované uživatele navšt vuje v nemocnici, lé ebn , novým uživatel m DPS pomáhá ešit adapta ní krizi, p eklenout období adaptace na nové prost edí, -
vede a aktualizuje evidenci narozenin uživatel , koordinuje blahop ání personálu oslavenc m, zajiš uje k tomuto ú elu drobné dárky,
-
koordinuje práci
innost dobrovolník
(vycházky,
zájmová
v DPS, využívá je pro geriatrickou
innost,
osobní
–
sociální
s prací
vrchní
asistence,
spole nictví), -
svou
práci
soustavn
Zdravotnických komunikuje o
a
koordinuje
rehabilita ních
pracovník ,
sestry, aktivn
resp. s nimi
ešených pracovních problémech obyvatel, které mají
povahu b žn provozní -
se všemi informacemi p i své práci zachází diskrétn , o osobních, soukromých záležitostech a problémech obyvatel (intimní,, diskrétní povahy) hovo í jen v okruhu editele vrchní sestry DPS ve vztahu k jiným, nepovolaným osobám zachovává o t chto skute nostech absolutní ml enlivost,
-
soustavn
prohlubuje své znalosti a kvalifika ní úrove
v oborech
sociální práce a sociální pé e a v pot ebném rozsahu také v oborech psychologie, psychoterapie, gerontologie a geriatrie. 5
O OR RG GA AN NIIZ ZA A N NÍÍ SST TR RU UK KT TU UR RA AD DPPSS SSV V.. A AN NN NY Y editel zástupce)
Vrchní sestra (zástupce editele)
Zdravotní sestry
Ú etní, ekonom
Ošet ovatelé, pracovníci sociální pé e
Sociální pracovnice
uklíze ky
(statutární
Vedoucí stravovacího provozu
Údržba
kucha ky
Z Zee žžiivvoottaa ddoom moovvaa
Vystoupení d tského lidového tane ního souboru.
6
Sportovní den v Domov d chodc
ve Chválkovicích.
7
Masopustní veselí v domov .
Oslava jubilea 95 let.
8
sv. Mikuláš v domov .
Vánoce v domov iinnffoorrm maaccee oo aauuttoorroovvii:: Kamila Šiková je geriatrická a sociální pracovnice v Domov pokojného stá í sv. Anny V. Byst ice.
9
--------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------
Chrán né bydlení bývalých klient DD jako cesta od asistované samostatnosti k samostatnosti úplné M Mggrr.. D Daalliibboorr K K eeppsskkýý S pojmem chrán né bydlení se setkáváme pom rn mí e pak u zdravotn
i mentáln
asto. V nejv tší
handicapovaných osob. M žeme obecn
íci, že jde o bydlení s ur itým stupn m podpory, rady, pomoci
i asistence
lidem s postižením. M žeme se setkat i s pojmy asistované bydlení. V oblasti náhradní výchovy, tedy ústavní a ochranné, se jedná o n co podobného, avšak pro klienty se sociálním handicapem. Velmi astý je pojem D m na p li cesty. Tento pojem získal v posledních letech nejr zn jší podoby. V za átcích to byly zejména skute né domy s malometrážními byty, v tšími byty
i formy ubytovny, které se pronajímaly bývalým klient m
d tských domov , kte í nem li možnost odejít jinam. M li a snad mají vyšší úrove
než azylové domy. Režim v r zných domech na p li cesty byl v každém jiný. N které
domy z izovaly nestátní organizace, n které provozovaly samy domovy, n které pat í obcím apod. Rád bych vás seznámil s naší strategií a p edstavou. Prvním a hlavním bodem našeho pohledu je, že nechápeme d m na p li cesty jako nemovitost s ur itým po tem byt
i pokoj , ale jako filosofii pomoci bývalým klient m
d tských domov . P i našem úhlu pohledu tedy d m na p li cesty zahrnuje veškeré možné zp soby zajišt ní p echodného bydlení pro naše d ti. Skláním se p ed snahou a dobrým úmyslem t ch, kte í v euforii stav li domy s více byty, kde umís ovali poté klienty z d tských domov . Již zanedlouho však ada z nich p išla na to, že vytvo ili svým zp sobem další domov, ústav, uzav ený systém. Místo odst ižení dít te od domova klienti 10
zapadli do dalšího organizovaného bydlení. Navíc platí zásada, že pokud se mezi
osmi
klienty
pravd podobností
objeví
jeden
nenastane
konfliktní
náprava
a
toho
nespolehlivý, špatného,
pravd podobn
nastane ztroskotání n kterého ze zdánliv
potencionáln
problémových
i
rizikových
jedinc
s nejv tší
ale
vysoce
dobrých. Kumulace na
jedno
místo
je
p inejmenším hodn diskutabilní. Daleko
výhodn jší
a
pro
bývalé
klienty
daleko
d stojn jší
a samostatnost podporující je ubytování jakéhokoliv druhu v b žné zástavb . Jako p íklad uvádíme naši zkušenost. Máme pronajaty od Správy nemovitostí dva malé byty v Olomouci. Jeden je 1+1, druhý je garsoniéra. T etí byt máme v našem d tském domov
a st ídav
ho používáme pro chrán né a
áste n
pro samostatné bydlení. (O samostatném bydlení píšeme na jiném míst ). Samoz ejm
výhodn jší by bylo, kdyby byty byly v našem vlastnictví. I to je
ale v budoucnu možné. Za užívání bytu platíme Správ
nemovitostí veškeré
platby, od našich bývalých d tí pak inkasujeme stejnou
ástku. D ti platí
platby p edem, mají s námi uzav enou podnájemní smlouvu. Tu uzavíráme vždy jen na dobu jednoho roku s možností prodlužování. Vra me se ale k podstat
problému. Výše uvedený zp sob bydlení není
jedinou nabízenou formou p echodného bydlení s naší pomocí. Dalšími možnostmi jsou nap .: -
Hotelový d m, kde má Magistrát m sta vy len no n kolik míst pro tyto ú ely,
-
sehnání podnájmu u n kterého z našich známých, sponzor , p íznivc apod.,
-
sehnání b žného komer ního podnájmu v p ípadech, kdy je to finan n dostupné,
-
ubytování se zam stnáním – t chto možností není mnoho, ale op t se za ínají objevovat další,
-
ubytovna b žného typu,
-
ubytování (t eba i v podnájmu) u rodi
-
s pomocí sponzor , grant a projekt
spolužáka, kamaráda apod. úprava nebytových prostor na byt.
Pro ilustraci uvádím pár konkrétních Za jedenáct let jsme takto ubytovali
ísel z naší zkušenosti.
i umístili zhruba 10 klient . Nejsou
to tedy zástupy lidí, kterým každý rok seženeme bydlení.
ada d tí 11
odchází do samostatných podnájm , ke kamarád m, partner m, tetám, babi kám apod. Pokud tedy mluvíme o shán ní ubytování, neznamená to, že d ti nevedeme n kolik let p ed odchodem z domova, aby se snažily vy ešit své bydlení samy. Ne všichni klienti jsou však natolik sociáln zdatní, aby p ešli z domovské pé e p ímo do samostatného života. Z on ch 10 klient
se nezapojila do standardního života jedna dívka.
Nad lala dluhy, nechávala v našem byt
p espávat celou rodinu. Dluh
vznikl nadm rnou spot ebou elektrické energie a vody. P i
své
práci
s popisovanými
se
p ípady.
zcela V zte,
jist že
setkáte
d íve
d stojné
nebo
ubytování
a
pozd ji d stojné
zam stnání jsou nejd ležit jší momenty p i odchodu dít te z d tského domova. Nemén
d ležitým momentem je vidina své jasné a reálné
perspektivy každého dít te. Je t eba zárove
uvést, že jsou i d ti, které nemají zájem o naši
pomoc, odcházejí z domova neznámo kam. Neznamená to však, že všechny tyto d ti d lají n co špatn nebo že se v samostatném život nechytnou. P ihlouplé a tenden ní statistiky odp rc napomaha
uvád jí,
že
d tské
domovy
d tských domov produkují
a jejich
bezdomovce
a kriminálníky. N kte í demagogové uvád jí i procento ztroskotanc 70 a 90 %. Taková
ísla naprosto odmítáme, i když netvrdíme, že se
procenta pohybují t sn domov
mezi
za hranicí nuly. Za mou p sobnost v D tském
v Olomouci se nestalo ani v jednom p ípad , že by dít
nem lo
kam odejít, nem lo d stojné bydlení i ubytování. P itom azylových dom jsme zatím nikdy nevyužili, i když netvrdím, že nejsou pot eba nebo že je nebudeme pot ebovat. Jejich existenci pokládám za velmi d ležitou a prosp šnou. P esná statistika úsp šnosti zapojení se do
ádného samostatného
života se nedá zpracovat z jednoho prostého d vodu. Nikdo nikdy není a nebude schopen definovat bezproblémové za len ní do spole nosti. Extrémní p ípady asi umíme pojmenovat, avšak ty uprost ed spektra už obtížn ji.
Jasnou
hranici
mezi
bezproblémovým
a
problémovým
nenajdeme. I klient, který byl ve výkonu trestu, pokud nyní žije spo ádaný život, pracuje a stará se o svou rodinu, si zaslouží být ve skupin úsp šných. Na druhou stranu klient, který po odchodu z domova n kolik 12
let byl ve skupin
bezproblémových,
asem ztroskotal a dostal se mezi
neúsp šné. Pokud tedy chcete n jaká konkrétní
ísla, pak si troufám tvrdit, že
z t ch klient , kte í odcházejí z našeho domova, se nemusí styd t za sv j zp sob života, a my je hodnotíme kladn , zhruba 60 – 70 %. Je to málo nebo dost. Na tuto otázku si odpov zte zárove
s otázkou: „Jak by vypadal
jejich život, kdyby z stali kdysi v rodin ? Jaké by m li vzd lání, jaké životní hodnoty, jakou životní filosofii? Jaké d tství?“ Pro hlupáky, kte í tvrdí, že pobyt v d tském domov
je pro všechny
d ti ponižující, traumatizující, nep ijatelný apod., uvádím, že ze 45 d tí, které jsou dnes v našem domov , 10 d tí odešlo ze svých rodin samo a dobrovoln , aby žilo d stojný a klidný život. iinnffoorrm maaccee oo aauuttoorroovvii:: Mgr. Dalibor K epský je
editelem v D tském domov
a Školní jídeln
v Olomouci. --------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------
Samostatné bydlení v DD Olomouc jako výchovný prvek pro zapojení se d tí do samostatného života M Mggrr.. D Daalliibboorr K K eeppsskkýý Zn ním
§ 2, odst. 6, Vyhlášky
. 438/2006 Sb., kterou se upravují
podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských za ízeních (v d ív jší podob v práci d tských domov
§ 3, odst. 6, Vyhlášky 334/2003 Sb.) došlo
v oblasti p ípravy na samostatný život k dosti
zásadní zm n . P ipome me si zn ní tohoto odstavce: „V zájmu p ípravy na budoucí samostatný život dít te m že být v za ízení z ízena jedna nebo více samostatných bytových jednotek pro ubytování jednotlivých d tí nebo nejvýše t í lenné skupiny d tí, které se p ipravují na odchod ze za ízení. Do t chto bytových jednotek mohou být 13
umíst ny d ti starší 16 let podle kritérií a za podmínek stanovených vnit ním ádem za ízení.“ Tímto je prakticky umožn no v tším d tem a plnoletým klient m, kte í z stávají v pé i d tského domova na vlastní žádost a na základ
Smlouvy
o setrvání v pé i DD do ukon ení p ípravy na povolání mezi klientem a d tským domovem, budovat svou nezávislost a samostatnost. Vzhledem k tomu, že s napl ováním požadavk Sb., Vyhlášky domov
Zákona
. 438/2006 Sb. a hygienických p edpis
probíhaly nebo ješt
. 109/2002
v ad
probíhají rekonstrukce a úpravy, pevn
d tských v
íme,
že samostatné bydlení si najde nezastupitelné místo v innosti d tských domov . Náznaky podobného bydlení se již v n kterých d tských domovech objevovaly dávno p ed platností aktuálních právních norem. Potvrzuje to fakt, že d tské domovy
asto prakticky samy tvo í legislativu. Legislativa pak
spíše zp tn dohání a pln legalizuje aktivity d tských domov . Nutno dodat, že je to vždy v zájmu d tí a pokroku. Pro laika p ipome me, že d ív jší legislativa totiž nedovolovala, aby dít nebylo po dobu pobytu v d tském domov prakticky neustále pod p ímým dohledem pedagoga. V tom tkví ta nejpodstatn jší zm na. V samostatném bydlení jde tedy o legislativn
novou v c, která není nikde popisována
a zkušenosti s jejím provozováním jsou minimální. Model v D tském domov
v Olomouci má samostatné bydlení v pat e,
kde jiné d ti nebydlí. Sestává ze t ech, pop .
ty
pokoj , z nichž jeden až
dva jsou pro jednu osobu, jeden až dva pro osoby dv . Jeden dvoupokoj má spole nou p edsí , kuchy skou linku s va i em a ledni kou, sociální za ízení, pra ku a suši ku na prádlo. Jeden z pokoj
je plnohodnotnou samostatnou
malometrážní bytovou jednotkou – garsoniérou. Tento pokoj slouží st ídav jako samostatné bydlení a chrán né bydlení. (O chrán ním bydlení se budeme zmi ovat jindy a na jiném míst . Obecn jde o bydlení bývalých klient , kte í nem li po odchodu z d tského domova kam jít.)
Sou ástí pokoj
po íta e s p ipojením na internet, televize, ale také
jsou
istící prost edky,
žehli ka, žehlící prkno apod. Uklíze ka na tyto pokoje nedochází, okna rovn ž neumývá. Eviden n je každé dít z jiné rodinné skupiny. D ti mají od svých pokoj
klí e, mohou si zamykat i p ístup na celé patro. Vychovatelé
14
mají k dispozici kopie t chto klí
a mohou být ve spojení s d tmi i domácím
telefonem. D ležitá je jednostranná prostupnost bariéry mezi rodinnou skupinou a dít tem. Dít osob si dít
m že kdykoliv k ostatním d tem na skupinu, opa ný pohyb
v samostatném bydlení koriguje samo. Plnoletí klienti si mohou
místo n kterých jídel vzít finan ní normu na nákup potravin a sami si va it. Je to jev pom rn
astý, d ti toho využívají zejména o víkendech.
U d tí v samostatném bydlení má vychovatel samoz ejm o tom, kde dít
stálý p ehled
zrovna je, zejména pak neplnoleté. Pochopiteln
je jasné, že
samostatné bydlení není pro každé dít , i když by bylo asi užite né, aby si n které d ti prožily ztroskotání samostatného bydlení. Dosti velká skupina d tí by nedovedla udržovat dostate ný po ádek, n které d ti by porušovaly zákaz kou ení v budov , jejich pohyb po domov , p ípadn mimo domova, by nebyl
dostate n
transparentní.
p ipomenout, že d v ra v dít
I
takové
zkušenosti
máme.
Nutno
ale
m že n kdy znamenat velmi milé a ne ekané
p ekvapení. Samostatné bydlení by si m ly zkusit všechny d ti. M lo by být motivací a vrcholnou formou bydlení v d tském domov . Pravdou je, že jsme se již setkali i s p ípadem, kdy dívka necht la z d vodu pocitu samoty a nedostate ného sociálního kontaktu s ostatními v samostatném bydlení z stat. Shr me si, co by asi m lo samostatné bydlení obsahovat, aby plnilo sv j ú el: •
samostatný vchod do pokoje,
•
umíst ní pokud možno mimo svou rodinnou skupinu,
•
možnost p ípravy stravy,
•
samostatný úklid v etn mytí oken, WC a koupelny,
•
samostatné praní, žehlení s eventuální radou a pomocí,
•
jednostranná regulace prostupnosti izolace od skupiny,
•
možnost p ijímání návšt v na pokoji. Pokud nelze zajistit všechny body, je dobré splnit alespo
n které
z nich podle specifických podmínek jednotlivých d tských domov . Nutno
15
také doufat, že si d tské domova za podpory z izovatel , pop . sponzor
i
grant , dokáží vytvo it podmínky pro z ízení samostatného bydlení. Pro úplnost uvádíme citaci z Vnit ního podle Vyhlášky
ádu DD v Olomouci, který
438 upravuje provoz samostatného bydlení v místních
podmínkách: „Podle Vyhlášky 438/2006 Sb., § 2, odst. 6, z izuje DDŠJ dv samostatné bytové jednotky pro ubytování vybraných d tí starších 16 let. Bytové jednotky jsou umíst ny ve 4. pat e DDŠJ. Jeden pokoj je ur en pro jedno dít , druhý pro dv
d ti. Jsou za ízeny b žným nábytkem, dále
kuchy ským koutem a sociálním za ízením s pra kou, televizí a p ipojením na internet. D ti mají od pokoj
klí e, rovn ž mají klí e od dve í do 4. patra.
Režim d tí se liší zejména v tší samostatností p i nakládání s volným úklidem pokoj
v . sociálního za ízení a plnou pé í o své ošacení. Dít
podléhá režimu DDŠJ, zvlášt vychovatele
a
asem, jinak
pak pokyn m editele,vychovatele, asistentky
ošet ovatelky.
D ti
do
samostatného
bydlení
vybírá
pedagogická rada. V sou asné dob
probíhá u jedné z plnoletých klientek v samostatném
bydlení zkušební provoz tzv. samostatného financování, kdy klientka dostane na za átku m síce cvi né peníze v objemu o ekávané výplaty v budoucím pracovním procesu a za všechny služby a materiál si platí, tedy za byt, energie, drogistické zboží, cestovné, stravu apod. Rádi bychom tento systém spustili i u dalších velkých d tí.
ekáme jen na vyhodnocení zkušebního
provozu. iinnffoorrm maaccee oo aauuttoorroovvii:: Mgr. Dalibor K epský je
editelem v D tském domov
a Školní jídeln
v Olomouci. --------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------
16
Sporná objektivita výzkumu MV R M Mggrr.. D Daalliibboorr K K eeppsskkýý V médiích jsme se p ed nedávnem mohli seznámit s výsledky výzkumu MV
R, které prezentoval zejména pan ministr Langer. O
íslech statistiky
nehodlám polemizovat. Problém byl panem ministrem prezentován tak, že d tské domovy produkují kriminální živly. Proti této prezentaci se ohradila ada d tských domov . V nujte, prosím, pozornost následujícím pár ádk m, abyste sami mohli posoudit objektivitu prezentace. Statistika hovo ila o tom, že 51 % d tí, které projdou d tskými domovy, páchá do 3 let po odchodu z ústavní výchovy trestnou Prezentace prob hla i v novinách formou, že práv v d tských domovech, tak páchají trestnou
proto, že jsou d ti
innost.
z kontextu dalších problém , za které zcela jist
innost.
íslo je vytrženo
d tské domovy nemohou.
Posu te sami: 1. Je t eba d razn
rozlišit d tské domovy a d tské domovy se školou
(d íve d tské výchovné ústavy) a výchovné ústavy pro mládež. Od noviná ky Olomouckého deníku vím, že snad z d tských domov
je
procento 31 %. I to je ale íslo dosti vysoké. Je to smutné, uznávám. 2. Chybí názor kompetentního prognostika nebo statistika – Jaké by bylo procento kriminality stejného nebo srovnatelného vzorku lidí, kdyby neprošli d tským domovem. Jen t žko nižší, to si snad uv domí každý. 3. Nikdo nesd lil ve ejnosti, jaké je procento lidí v b žné populaci, které páchá do 22 let trestnou innost. Nula to asi nebude. 4. Chybí statistika, v kolika letech p išly d ti s následnou trestnou inností do d tských domov . Zcela jist
v drtivé v tšin
ve v ku
starším, navíc s asto výchovnými problémy, záškoláctvím, n kdy závislostí apod.
ada takových klient
již p ichází i se záznamem
v trestním rejst íku. Je jasn
statisticky doložitelná závislost v asnosti
umíst ní v náhradní výchov
a výskyt trestné
innosti.
ím menší dít
p ijde, o to je menší procento kriminality. 5. Chybí údaje o druhu trestné in je trestný
innosti. Jist
si m žeme íci, že trestný
in a není o tom co dále diskutovat. Ale p ece jen je asi
17
rozdíl mezi drobnou krádeží i ublížením na zdraví p i bitce na zábav , která je ohodnocena pokutou
i krátkou podmínkou, a opakovanou
loupeží, pokusem o vraždu apod. 6. Uvedu dva p ípady z mé praxe. Jeden chlapec odešel z d tského domova a po pár týdnech se dopustil asi diskutabilního znásiln ní. Znásiln ní dívky, se kterou n kolik let chodil a se kterou m l i dít . Asi dosti netradi ní znásiln ní. Odsed l si trest. Nyní pracuje již nejmén 8 let, má rodinu, stará se o ni. Je to lump? Podle statistiky ano! Dívky, která odešla z domova, žila asi 3 roky
ádným životem, m la
ob as práci, ob as byla v evidenci ÚP. Po letech za ala krást, podvád t, možná i šlapat, dostala podmínku. Vede život špatný. Ve statistice však vychází jako kladná! Trend v naší republice nyní zní – co nejdéle udržet d ti v rodin , by problémové. statistiku,
Ústavní
kolik
výchova
d tí
se
až
v krajním
v t chto
p ípad .
problémových
Zpracoval
rodinách
n kdo
zachránilo?
Z dvacetileté zkušenosti vím, že minimum. D ti p icházejí do ústavní pé e v pokro ilém v ku s nezvratným poškozením osobnosti. Navíc se nedostanou v as ani do náhradní rodiny. O d stojnosti prožitého d tství bychom mohli také diskutovat. Op t netvrdím, jako už n kolikrát, že nejsem zastáncem ústavní výchovy za každou cenu. Ale je t eba neustále ve ejnosti opakovat, že je mnohdy d tský domov jediným místem, kde se s dít tem zachází podle veškerých mezinárodních i rozvíjet
sv j
talent
po
eských právních norem, kde má dít všech
stránkách,
kde
se
nau í
možnost
spolupracovat
s ostatními, kde se nau í prosazovat své zájmy, kde se nau í zásadám hygieny apod. Velkým št stím je, že po mediální prezentaci výzkumu dostaly možnost se v médiích vyjád it i zástupci d tských domov . Kone n jsme se do kali. O terénní práci s problémovými rodinami píšu na jiném míst . Terénní práce je podce ovaná, navíc ohled na nespolehlivé rodi e p íliš velký. Každá
kritika
by
m la
mít
i
n jaká
východiska
z krize.
Jedno
východisko vidím já v profesionálních rodinách (na Slovensku to za íná
18
fungovat – profesionální rodi e jsou alespo
jeden zam stnancem d tského
domova a starají se o 1 až 3 d ti ve svém byt , domku apod.) Z ejm
je to
eská specialita – plánovat, hodnotit a d lat záv ry od
zeleného stolu. Jist by byla prosp šná konference za ú asti zástupc MPSV, MZ, event. MV
MŠMT,
R. Tu však nikdo nezorganizuje.
iinnffoorrm maaccee oo aauuttoorroovvii:: Mgr. Dalibor K epský je
editelem v D tském domov
a Školní jídeln
v Olomouci. --------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------
Zlepšení uplatn ní osob s mentálním postižením na trhu práce pomocí multimediálních výukových program ∗∗∗
M Mggrr.. IIvvaannaa B Baazzíínnkkoovváá,, M Mggrr.. JJii íí Z Zaaccppaall,, PPhh..D D.. Abstrakt: V našem p ísp vku se zabýváme problematikou uplatn ní osob s mentálním postižením na trhu práce. Pro zlepšení možnosti uplatn ní osob s mentálním postižením jsme vytvo ili projekt pro zlepšení této možnosti prost ednictvím
po íta ových
výukových
program .
základní vlastnosti takto vytvo ených program s použitím program
V práci
popisujeme
a praktické zkušenosti
p i vzd lávání osob s mentálním postižením v organizaci
Klí i – ústavu sociální pé e. Klí ová slova: osoby s mentálním postižením, výukové programy, trh práce.
∗
Podporováno projektem . CZ 04.1 05/3.2.49.2/3288 „Vzd lávací program pro integraci osob s mentálním postižením“ grantového schématu v rámci výzvy Olomouckého kraje Podpora sociální integrace v olomouckém kraji - opat ení 3.2.
19
Postavení osob s mentálním postižením na trhu práce V sou asné dob
se
ada firem prezentuje zam stnáváním mentáln
postižených spoluob an . Jedná se samoz ejm o velmi záslužnou a pot ebnou aktivitu, ale k tomu, aby mentáln
postižený jedinec mohl uplatnit své
schopnosti na trhu práce vede velmi dlouhá a nelehká cesta. Sv j p ísp vek bychom cht li zam
it práv
na tuto p edpracovní p ípravu, kterou v tšina
z nich prochází v r zných formách ústavní pé e. Klí
– ústav sociální pé e Olomouc (dále jen Klí ), je p ísp vkovou
organizací Olomouckého kraje. Ústav ve své p ijatých dokument
innosti vychází z mezinárodn
upravujících postavení mentáln
a jinak zdravotn
postižených. P edevším se jedná o Všeobecnou deklaraci lidských práv, Úmluvu o právech dít te, Deklaraci práv mentáln
postižených., Standardní
pravidla pro vyrovnání p íležitostí pro osoby se zdravotním postižením a další platné právní p edpisy
eské republiky. Jeho práce je založena na hodnotách
demokracie a lidských práv. Základním posláním ústavu je poskytování sociálních služeb klient m s mentálním nebo vícenásobným postižením v souladu se Standardy kvality sociálních služeb. Služby jsou poskytovány ve spolupráci s rodinou p irozeným sociálním zázemím klienta. Cílem
i
innosti ústavu je maximální
rozvoj osobnosti klienta a jeho seberealizace p i respektování jeho možností a schopností. Sociální služby jsou poskytovány formou denního a týdenního stacioná e a chrán ného bydlení pop . p echodného pobytu. Reálné pot eby cílových skupin V rámci zkvalitn ní života má celoživotní vzd lávání handicapovaných specifický význam: •
pro rozvoj dalšího vzd lávání navazujícího na základní všeobecné i odborné vzd lání jako rozvoj osobnosti a p íprava na nové životní situace v soukromém život ,
•
pro rozvoj kvalifikace, rekvalifikace a zam stnání,
•
pro zvládání socializace a enkulturace do spole nosti a minoritní kultury handicapovaných i majoritní spole nosti a kultury intaktních,
•
pro prevenci snižování množství a úrovn defektivit a handicap .
20
P ístup
ke
koncepci
postižených klient
celoživotního
vzd lávání
dosp lých
mentáln
v našem za ízení je postaven na základních principech
komprehenzivní andragogiky handicapovaných: •
princip cílev domého postupu a jednání,
•
princip pohody, vyrovnanosti racionality a emotivity, p im
enosti
a prevence stres , •
princip respektování pot eb handicapovaných,
•
princip aktivity, samostatnosti, asertivity a emancipace,
•
princip komplementarity individuálního a skupinového p ístupu,
•
princip integrace, partnerství, podpory a solidarity,
•
princip humanity a respektování lidské d stojnosti handicapovaných. V rámci Koncepce celoživotního vzd lávání klient
vzd lávacím oboru podrobn
Klí e je v každém
popsán souhrn jednotlivých znalostí, v domostí
a dovedností, kterých klienti mohou postupn
dle individuálních mentálních
schopností s podporou a vedením speciálních pedagog
dosáhnout. V oboru
informa ní a komunika ní technologie se jedná o následující dovednosti: •
schopnost formulovat sv j požadavek,
•
využívání výpo etní techniky, aplika ního i výukového software ke zvýšení efektivnosti u ení,
•
tvo ivé
využívání
prezentaci výsledk
softwarových
a
hardwarových
prost edk
p i
své práce,
•
respektování práv k duševnímu vlastnictví p i využívání software,
•
zaujetí
odpov dného
a
etického
p ístupu
k nevhodným
obsah m
vyskytujícím se na internetu i jiných médiích, •
šetrná práce s výpo etní technikou. B hem uplynulých let se otev el se prostor dalšího možného osobního
vývoje klienta sm rem k tomu, co je pro dosp lého jedince celkem b žné – využít
sv j
potenciál
P edcházela
p íprava
opatrovníky,
p áteli,
pracovních osobními zvažování
možností
rozhovory zájmu
a
–
chodit
s klienty schopností
do a
zam stnání.
jejich
klienta
rodi i,
vzhledem
k nabídce na trhu práce, zm n né pracovní schopnosti, p id lení invalidního d chodu atd. ve spolupráci s Agenturou podporovaného zam stnávání (APZ). P íležitost je nabízena všem klient m, kte í mají o zam stnání zájem.
21
V pr b hu posledních t í let, kdy naší klienti za ali hledat svá uplatn ní na trhu práce jsme se setkali s r znými problémy, zdánliv ne ešitelnými situacemi, neochotou a nepochopením okolí a také s údivem, pro
vlastn
cht jí pracovat. Jsou poživatelé invalidních d chod
zabírají ostatním pracovní místo? Toto se samoz ejm klient
k práci. Obrovskou negativní roli
a pro
tedy
odráží i v motivaci
asto sehrává tzv. ochra ující
p ístup rodiny, která staví jedince s MP do role nemohoucího, neschopného rozhodovat sama o sob , strach i negativní zkušenosti opatrovník zneužíváním v práci, nemén
se
d ležitá je i jejich obava ze ztráty invalidního
d chodu. Podrobná
p edpracovní
podpory, na základ
p íprava
nichž patron
obsahovala
následující
oblasti
i p íslušný vychovatel p ipravoval klienta
k potenciálnímu výkonu povolání : •
mapování a stanovování cíl ,
•
podpora volby a rozhodování klienta o jeho vlastním život
– posílení
porozum ní jeho situaci, •
zvýšení respektu –
aby
klient sám sebe
prezentoval spole ensky
hodnotným p ístupem, •
posílení participace klienta v život
komunity – posilování vztah
s rodinou, p áteli, sousedy, navazování smysluplných vztah
s lidmi,
kte í mají podobné zázemí, •
zvládání domácnosti,
•
hospoda ení s pen zi,
•
orientace v ase, prostoru, prost edcích MHD,
•
sebeobsluha,
•
komunikace – s rodinou, okolím, ú ady ,
•
sociální kontakty a vazby,
•
využití b žných i specializovaných služeb, zdroj
•
organizace asu,
•
p íprava na možnou krizi, hodnocení rizik – vytvá ení modelových
komunity,
situací i jednání v konkrétních situacích. Na základ
podrobné p ípravy ze strany poskytovatele sociální služby
a rodiny a následného spln ní všech výše uvedených podmínek se m že takto
22
p ipravený mentáln
postižený jedinec blíže orientovat, navazovat vztahy
s okolím a získávat informace o pracovním uplatn ní v tom oboru, ve kterém by cht l do budoucna pracovat, vzhledem k nabídce na trhu práce. Vznik projektu výukových program Myšlenka
vytvo it
multimediální
výukové
programy
s mentálním postižením vznikla v roce 2005 na p d
pro
osoby
Klí e. Tehdy byly
v ústavu sociální pé e nainstalovány 4 po íta e, které tvo ily základ po íta ové u ebny. Sou asn po íta ový kroužek. O
byl do nabídky vzd lávacích aktivit za azen
lenství v tomto kroužku byl již od po átku mezi
klienty velký zájem. Zde jsme však narazili na problém, že pro tuto cílovou skupinu neexistují relevantní výukové programy. Obecn
se dá
íct, že
výukové programy ur ené dosp lým jsou pro osoby s mentálním postižením p íliš složité, zatímco výukové programy pro d ti jsou zase p íliš jednoduché a obsahov
nezajímavé pro dosp lé klienty. Bylo tedy pot eba vytvo it
speciální programy. Zpracování
výukových
po íta ových
program
bylo
zajišt no
ve
spolupráci s Katedrou informatiky P írodov decké fakulty UP Olomouc. Programy
vytvo ili
studenti
seminá . Obsah program
této
katedry
v rámci
p edm tu
Projektový
byl navržen na základ analýzy požadavk
a pot eb
klient . Vzniklo tak 11 multimediálních program , které mohou být postupn dle
finan ních
možností
za ízení
dopl ovány
na
základ
rostoucích
požadavk , pot eb schopností a dovedností klientely. Zásady tvorby výukových program P i tvorb
pro mentáln postižené
výukových program
bylo pot eba
ídit se specifickými
nároky pro danou cílovou skupinu. Jsou to p edevším tyto: •
Velikost a množství textu. N kte í klienti s mentálním postižením neumí íst, nebo
tou velmi špatn
i globáln . Základním požadavkem bylo
tedy, aby programy obsahovaly minimum textu a tento text se dal zv tšovat. •
Jednoduchost
a
p ehlednost.
Vzhledem
k omezeným
motorickým
schopnostem n kterých osob s mentálním postižením bylo pot eba volit
23
pokud možno co nejjednodušší ovládání program . Celé prost edí by m lo být p ehledné, tak aby se klienti v n m dokázali dob e orientovat. •
Motivace. Problém v tšiny osob s mentálním postižením je udržet soust ed ní na ur itou innost. Bylo proto pot eba za lenit do výukových program
motiva ní prvek, který by udržel pozornost klient . Tento
motiva ní prvek byl v tšinou realizován prost ednictvím sout ží a her. •
Ovládání pomocí dotykových obrazovek. V pr b hu realizace projektu byla vytvo ena nová po íta ová u ebna, kde byla polovina po íta vybavena dotykovými monitory. Bylo tedy pot eba programy uzp sobit i tomuto zp sobu ovládání.
•
Rozši itelnost. Vzhledem k form program
a obsahu jednotlivých výukových
vznikl požadavek na možnost aktualizace a rozši itelnosti
program . Toto rozší ení by m li být schopni provést p ímo vychovatelé Klí e.
Je
proto
realizována
prost ednictvím
editace
jednoduchým
textových a XML soubor . Multimediální programy Každý multimediální program byl vytvo en s ohledem na možnosti a schopnosti klient •
Výuková
Klí e. V tšinou se skládá ze dvou ásti.
ást. Ve výukové
ásti jsou shromážd ny základní fakta, které
by si m l klient osvojit. Tato
ást je v tšinou bohat
pomocí obrázku. Pokud je v této
dokumentována
ásti nutné uvést v tší množství textu,
je tento text namluven. •
Procvi ovací
ást. V této
ásti si klienti zábavnou formou procvi ují
znalosti získané ve výukové ásti. Multimediální výukové programy lze rozd lit na dv skupiny: •
Programy pro výuku podle Koncepce celoživotního vzd lání klient v
Klí i.
Tyto
celoživotního
programy vzd lávání.
pokrývají Mezi
tyto
základní
témata
programy
pat í
z Koncepce nap íklad
Astronomie, Lidské t lo, Památky Olomouce. •
Programy pro výuku sociálních dovedností. Tyto programy mají pomoci klient m nau it se ur ité sociální dovednosti a tím zvýšit jejich šanci na uplatn ní na trhu práce. Mezi tyto programy pat í Cestování MHD, Nakupování a Dopravní situace. 24
Programy pro výuku podle Koncepce celoživotního vzd lání klient v Klí i T chto program vzniklo celkem 8: •
Astronomie. Program seznamuje se základními poznatky o slune ní soustav . Klienti by se m li zde nau it poznávat jednotlivé planety slune ní soustavy a nau it se uspo ádání t chto planet vzhledem ke vzdálenosti ob žných drah od Slunce.
•
Byliny a d eviny. Program slouží k poznávání bylin a d evin. Výuka je provád na formou hry Pexeso, kdy je možné volit r zné dvojice karet: list–plod, list–název, plod–název.
•
Houby. Formou procházky lesem a hledáním hub v n m se klienti u í poznávat jednotlivé houby. K dispozici mají i atlas hub se základním popisem použitých hub.
•
Lidské t lo. Program seznamuje klienty se základními
ástmi lidského
t la formou sestavování jednotlivých soustav. •
Památky Olomouce. Klienti se u í poznávat památky prost ednictvím sestavováním fotografií památek pomocí puzzle.
•
Vynálezy. Klienti se seznámí s nejvýznamn jšími vynálezci a vynálezy. Toto je procvi eno prost ednictvím jednoduchých test .
•
Výukové texty
eského jazyka. Klienti se u í
íst pomocí p i azování
významu jednotlivým slov m. •
Zem pis Evropy. Klienti se u í základní fakta o zemích Evropy prost ednictvím r zných test
a poznávacích úkol .
Programy pro výuku sociálních dovedností Tyto programy vznikly celkem 3: •
Cestování MHD Olomouc. D ležitou dovedností je um t se orientovat v systému MHD Olomouc a tento systém využívat. Tomu má napomoci tento
program,
který
formou
simulace
u í
klienty
poznávat
ty
nejd ležit jší dopravní trasy. •
Dopravní situace. Klienti se mohou samostatn
pohybovat po Olomouci.
Toto je d ležité i vzhledem k jejich možnosti zam stnání. Tento program formou hry u í klienty pohybovat se v roli chodce a cyklisty po
25
nejd ležit jších místech Olomouce. Program se d sledn
ídí pravidly
silni ního provozu, které jsou zde jednoduše shrnuty. •
Nakupování. Klienti si samostatn nakupují p edevším v supermarketech. Nejv tším problémem pro n vybrali.
je um t si spo ítat cenu zboží, které si
asto se stává, že teprve u pokladny zjistí, že nemají
dostate nou
sumu
pen z
k zaplacení
nákupu.
To
vyvolává
asté
konfliktní situace. Tento program je formou simulace nákupu má nau it této dovednosti. V programu je možné nastavovat r zné obtížnosti, kdy klienti mají respektive nemají k dispozici sou et ceny zboží v košíku. Záv r V sou asné dob u ebn
Klí e.
jsou všechny programy nainstalovány v po íta ové
Sou ástí
instalace
bylo
i
zaškolení
pracovník
ústavu
v ovládání program . Výukové programy jsou využívány každý den v rámci vzd lávacích aktivit dle rozvrhu dne. P i práci s programy klient m poskytují podporu speciální pedagogové, vyškolení pro práci s t mito programy. Klienti se v zá í 2006 rámcov
seznámili se všemi nabízenými programy a práce s nimi byla
za azena do Projekt získávali
nové
osobního rozvoje klienta. B hem roku pomocí program
poznatky
a
dovednosti,
jejichž
rostoucí
úrove
byla
zaznamenána ve Zprávách o pobytu klienta. Výukové programy jsou rovn ž využívány i v po íta ovém kroužku, kde se setkaly s velkým zájmem klient . O spokojenosti s výukovými programy sv d í i to, že Klí si doobjednal ješt jeden program k dopln ní výuky. Literatura 1. HADRAVA, J. Chrán né bydlení mentáln retardovaných a p íprava klient
na n .
eské Bud jovice, 2004. Bakalá ská práce na VŠ Jana Amose
Komenského. Vedoucí bakalá ské práce PhDr. Jan Jenší. 2. JESENSKÝ, J. Andragogika a gerontagogika handicapovaných. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-823-9. 3.
KOZÁKOVÁ,
Z.
Psychopedie.
Olomouc:
UP
Olomouc,
2005.
ISBN 80-244-0991-7.
26
4. KRAHULCOVÁ, B. Postižený
lov k v procesu senescence. Praha:
UK — PdF, 2002. ISBN 80-7290-094-3. 5. MERVARTOVÁ, J. Vzd lávání pracovník interakcí.
Pardubice:
Regionální
ÚSP metodou videotréningu
rozvojová
agentura,
2005.
ISBN 80-86967-01-8. 6. N MEC, J., KUSÝ, M. Aktivní sociální u ení v podmínkách ústavní a ochranné výchovy. Praha, 1998. 7. PAULÍK, K. (ed.) Uplatn ní v d o
lov ku v sociální práci. Ostrava:
Ostravská univerzita, 2005. ISBN 80-7042-690-X. 8. PIPEKOVÁ, J. Osoby s mentálním postižením ve sv tle sou asných edukativních trend . Brno: MSD, spol. s r. o., 2006. ISBN 80-86633-40-3. 9.
EZÁ , J. Sociální psychologie. Brno: Paido,1998. ISBN 80-85931-48-6.
10. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál,1999. ISBN 80-7178-496-6. Improvement
of
Exercise
Person
with
Mental
Handicap
in Employment Market by Multimedia Learning Programs Annotation: The paper is about exercise
person with mental handicap
in
employment market. We created special multimedia learning programs to improve chance of exercise
person
with
mental
handicap.
In our paper we
describe basic characters of this programs and practical expediencies with using these programs in Key words:
institution for mental handicapped clients Klic.
person with mental handicap,
learning programs, employment
market iinnffoorrm maaccee oo aauuttoorroovvii:: Mgr. Ivana Bazínková je pedagogickým pracovníkem v za ízení Klí – ústav sociální pé e Olomouc, p ísp vková organizace. K Koonnttaakkttnníí aaddrreessaa ssppoolluuaauuttoorraa:: Mgr. Ji í Zacpal PhD., Katedra
[email protected] --------------------------------------------------------------------------
informatiky
P F
UP,
Tomkova
40,
------------------------------------------------------------------------
27
A AK K N NÍÍ PPO OLLEE SSO OC CIIÁ ÁLLN NÍÍ PPR RÁ ÁC CEE
aaasssooopppiiisss vvv nnnooovvvaaannnýýý aaakkktttuuuááálllnnníííccchhh oootttááázzzkkkááám m m vvv sssoooccciiiááálllnnnííí ooobbblllaaassstttiii R R Reeedddaaakkkccceee::: Mgr. Jan a Va š ak tová , Ph .D. doc . PhD r. He lena G re c ma nov á, Ph.D . ; Mgr. P av e l N eu me is ter ; P hDr. V lad imír a Kocourkov á, Ph.D ., Mg r. P av la V yhná lková a Mgr. J itk a F m D K Š límo vá F Fooorrrm maaa::: e lek tron ická D Dooossstttuuupppnnnooosssttt::: http ://a ps p.u po l. c z/do wn load .ph p K Kooonnntttaaakkktttnnnííí ooosssooobbbaaa:::
PhDr .
V lad imír a
Ko courkov á,
PhD. ;
e- ma il:
P ap sp @s e zna m. c z P Puuubbbllliiikkkooovvvááánnnííí
aaa šššííí eeennnííí jjjaaakkkéééhhhoookkkooollliii m m m maaattteeerrriiiááállluuu zzz aaasssooopppiiisssuuu bbbeeezzz pppíííssseeem mnnnéééhhhooo sssooouuuhhhlllaaasssuuu rrreeedddaaakkkccceee jjjeee zzzaaakkkááázzzááánnnooo... aaasssooopppiiisss nnneeeppprrroooccchhhááázzzííí jjjaaazzzyyykkkooovvvooouuu úúúppprrraaavvvooouuu,,, zzzaaa jjjaaazzzyyykkkooovvvooouuu aaa ooobbbsssaaahhhooovvvooouuu sssppprrrááávvvnnnooosssttt ooodddpppooovvvííídddaaajjjííí aaauuutttooo iii ppp ííísssppp vvvkkk ...
28
29
