Spolek Zlatá stezka se p edstavuje Vždy, když má totiž n kolik lidí stejný nápad, nebo alespo stejný zájem, setkávají se nejd íve náhodn a n kdy, když najdou spole nou notu, založí n jaké spole enství. V menších m stech je vždy takovýchto spolk n kolik, tak pro t eba nezaložit další. Ten náš dostal název Zlatá stezka. Byl založen a ádn zaregistrován v ervnu minulého roku a má sídlo ve Vimperku. Pro dostal spolek zrovna tento název snad není t eba v p íhrani ních oblastech Šumava – Bavorský les ani nijak zvláš vysv tlovat. Již v názvu je tímto totiž vymezen region naší p sobnosti. Domníváme se, že svou inností budeme zárove propagovat region s prvkem, který je p ijatelný a známý na obou stranách hranice, a to jsou historické trasy Zlaté stezky, které vedly z Bavorska do ech. Snad nám to napom že lépe navázat na spole né tradice a vzájemné poznání a rozší ení pravého významu slova „spolková innost“. (O tom, že v našem spolku najdete k pojmu „Zlatá stezka“ zaru ené informace, sv d í i skute nost, že našimi leny jsou archeolog a historik - tv rci fenoménu Zlatá stezka - PhDr. Petr Zav el a PhDr. František Kub .) Ve svých stanovách má náš spolek uvedeno mimo jiné, že je to dobrovolné sdružení ob an bez rozdílu státní a politické p íslušnosti, kte í mají spole ný zájem podporovat kulturní styky a spolupráci mezi organizacemi, spolky a obyvateli regionu Šumavy a Bavorského lesa. A co je hlavní, je to spolek otev ený. Za cíl jsme si dali organizovat a spolupracovat p i zajiš ování kulturních, sportovních, poznávacích a jiných spole enských akcí. Zárove chceme napomáhat r zným zájmovým subjekt m uzavírat dlouhodobé dohody o spolupráci mezi dalšími spolkovými organizacemi u nás i v blízkém Bavorsku. Vytvo it malý kontaktní bod. Na zakládající sch zi Spolku Zlatá stezka dne 22. 11. 2003 byly odsouhlaseny stanovy, lenské p ísp vky, schválen plán práce a také výbor spolku Zlatá stezka. K dnešnímu dni má spolek evidováno 36 len jak z eské, tak n mecké ásti Šumavy. lenové výboru byli pozváni na oficiální návšt vu do Freyungu ke spolku Feuerschutzengesellschaft, který je nyní naším hlavním partnerem. Dále projednali i možnosti spolupráce s Historickým spolkem ve Freyungu (Historischer Verein) a na ja e tohoto roku byli p ijati starostou m sta Freyung panem Peterem Kasparem, který p islíbil našemu spolku plnou podporu. . P edpokládáme, že z nastavené úrovn spolupráce a komunikace je velice blízko ke kooperaci, a tudíž i rozvoji dalších spole ných aktivit s cílem vytvá et nové p íležitosti ke komunikaci, vým n zkušeností a v neposlední ad i spolupráci na bázi vytvá ení partnerských projekt , získávání finan ních prost edk na spole né akce s cílem co nejvíce posílit vzájemnou informovanost a d v ru … Víme, že pro naše pohrani í platí „Budeme–li lépe znát a pochopíme svou minulost a historické souvislosti, m žeme tvo it spole nou budoucnost.“ Ale nemén d ležité je pro nás získávat a vzájemn si vym ovat co nejvíce informací o sou asnosti, a je to na nás, jak za neme a budeme pokra ovat. Velice rádi mezi sebou uvítáme další zájemce o lenství v našem spolku, kte í by se cht li podílet na jeho innosti. Zdena Perníková, p edsedkyn Spolku ZS
Zájezd na Chodské slavnosti v Domažlicích Spolek Zlatá stezka se sídlem ve Vimperku uskute nil dne 14. 8. 2004 zájezd pro své leny a další zájemce na Chodské slavnosti v Domažlicích. I p es skute nost, že termín slavností je v období letních prázdnin a dovolených, absolvovalo zájezd celkem 34 ú astník . Velice nás pot šila ú ast n kterých našich len a dalších zájemc z Bavorska. P álo nám i po así a v íme, že se zájezd všem líbil. Prožili jsme p íjemný den v p kném prost edí. Na nám stí v Domažlicích v pr b hu dne nep etržit vystupovali r zní známí um lci, kapely a folklórní soubory. Ú astníci uvítali i možnost nákup krajových i dobových specialit. Byla to již druhá úsp šná akce našeho spolku. První akce prob hla v dubnu letošního roku, kdy jsme v rámci zájezdu po Šumav navštívili sušické muzeum, elektrárnu na e kov pile, rozhlednu na Javorníku a v rámci zájezdu prob hla v hotelu na Šebestov i p ednáška o historii a historických nálezech na Zlaté stezce. František Bízek, místop edseda Spolku ZS
Malí kucha i a p íjemn strávené odpoledne Byla sobota 29. kv tna 2004, den p ed vimperskou poutí. V m stském parku a na náb eží Voly sky se pomalu, ale jist vše schylovalo ke každoro nímu stánka skému a koloto á skému „šílenství“, kdy dosp lí lítají od jednoho stánku k druhému, t etímupátému… dvacátému…, aby zjistili, že všude je totéž zboží, které se dá v pr b hu roku sehnat na asijských tržnicích ve stejné kvalit a stejné nebo i vyšší cen . D ti, ty naopak pendlovaly mezi pou ovými atrakcemi a odíraly své rodi e a prarodi e o nek es anské peníze za koloto e, autí ka, horské dráhy a jiné to ící, rachotící a sou asnými hudebními hity se obklopující p ístroje, které byly zase dražší než loni. Ne vše však bylo tak hektické. Našla se i ušlechtilejší zábava pro d ti i dosp lé. A sv te div se, nejenže ta zábava n co pozitivního p inášela, ale nikoho ze zú astn ných ani finan n nezruinovala. A to se dnes tak asto nevidí. O co že šlo? Šlo o to, že zam stnanci AMBER HOTELU ANNA ve Vimperku po ádali Den otev ených dve í a p i té p íležitosti zorganizovali pro d ti sout ž v kucha ském um ní a v um ní stolování, nošení tácu s nápojem a stlaní postele. Zatímco rodi e si prohlíželi hezké za ízení hotelových pokoj , velkou vanu s ví ivkou a další prostory hotelu a posléze si vychutnávali šálek kávy s drobným zákuskem, sout žící d ti v pravé šéfkucha ské apce p ipravovaly dle vlastní fantazie obložené talí e, chlebí ky a jednohubky. Také musely prokázat svou šikovnost p i nesení tácu se sklenicí nápoje po p ekážkové dráze, a pak ješt ukázaly, jak dovedou ustlat postel. A mnozí dosp lí by se divili, jak p kn to um ly. Jako poslední disciplínu pak všechny d ti musely namalovat obrázek. Odm nou všem, co sout žily, byl zmrzlinový pohár, a t m, co vyhrály, v noval hotel 250korunovou poukázku na další pochoutky p ipravené zdejším mistrem kucha em. Co íci záv rem? Snad to, že se skláníme p ed ob tavostí zam stnanky a zam stnanc hotelu, kte í p ipravili hezké chvíle d tem i rodi m, kte í je mohli prožít beze stresu a v p íjemném prost edí a považte, na rozdíl od p edražených pou ových atrakcí a stánk , zcela zdarma. Cht la bych jim za sebe a svou rodinu pod kovat a pop át hodn úsp ch v jejich práci. Sob a svým d tem, ale i ostatním rodinám bych p ála, aby takových akcí pro d ti i celé rodiny bylo co nejvíc a aby se “ pochlapily„ i jiné firmy a podnikatelé. Mgr. Jitka Šrad jová
Oznámení M stské informa ní st edisko ve Vimperku nem že suplovat SAD ve v ci poskytování informací o autobusových spojích. Od 1. 9. 2004 již tyto informace telefonicky neposkytujeme. Obra te se na SAD Prachatice – informace o spojích 388 317 881 nebo SAD Strakonice- informace o spojích – 383 316 288. D kujeme za pochopení.
Nabízíme nový barevný fotokalendá Vimperk 2005 K zakoupení na M stském informa ním st edisku ve Vimperku, Amber hotelu Anna, knihkupectvích a obchodech s dárkovými p edm ty ve Vimperku.
Služby ve Vimperku Knihovna M stská knihovna Vimperk Nádražní 274, tel.: 388 411 457
Výp j ní doba pro dosp lé: po, t 10 – 11:30 hod. 12:30 – 18 hod. st 12:30 – 16 hod. Výp j ní doba pro d ti: po, st 12:30 – 16 hod., út 12:30 – 17 hod. Internet: Ve výp j ních hodinách pro dosp lé.
Ve ejný internet
M stské informa ní st edisko Vimperk po – pá – 9 – 16 hod.
ajovna U Zvonu
Domov mládeže, Nám stí 44, Vimperk út – pá 15 – 21 hod. so – ne 13 – 21 hod. Výb r kvalitních aj a káv k posezení a koupi.
Muzeum
Zámek Vimperk Otev eno kv ten – íjen út – ne 9 – 16 hod.
Galerie u Šaška
p edsálí M KS Vimperk
Bohoslužby
Kostel Navštívení Panny Marie: st 8, t – so 18 hod. ne 8:30, 18 hod.
KS Slovo života
elakovského 345, Vimperk Modlitební setkání – každé pond lí od 18:30 hod. Biblické vyu ování – každý tvrtek od 18:30 hod. Bohoslužba – každou ned li od 15 hod. Kontakt: P. O. Box 6, Vimperk
[email protected] tel.: 388 416 584
Tanec
Disco Calypso 1. máje
Fitness centrum FITKO + Solárium Ergoline Nad Stadionem – budova Telecomu Provozní doba: po – pá 16 – 20 hod., ne 17 – 20 hod..
Solárium, masáže
Ludmila Kortanová + rehabilita ní práce Jiráskova 278 Provozní doba: po – pá 9 – 21 hod., so, ne – dle dohody tel.: 388 415 316, 602 821 918
Kosmetika
po – t: 8 – 19 hod., pá – ne: dle dohody Klostermannova 367, Vimperk Tel.: 605 956 468
Cvi ení pro pohodu a zdraví
se sportovní agenturou JH-Sport od 15. 9. 2004 a pak každou st edu v t locvi n II. ZŠ, Smetanova ul. 405, 385 01 VIMPERK Nabídka: 1. kurz Zdravotní cvi ení, st eda v 19 hod. - bolesti zad – životní realita - prevence 2. kurz Kalanetika, st eda ve 20 hodin Kurzy povede J. Hrdinková, tel. 724 285 007
Cvi ení s Vendulkou
út – t – 20 - 21 hod. v malé t locvi n na II. ZŠ eká Vás posilování, protahování, aerobní cvi ení, relaxace Cena 20 K za 1 hodinu.
Cvi ení s Martinou a Míšou
každé úterý a tvrtek od 19 do 20 hodin Cena 30 K .
St edisko jógy
1. ZŠ TGM v parku: po – za áte níci 20 – 21:30 hod. Šumavské Hoštice: út 20 – 21:30 hod. st – pokro ilí 20 – 21:30 hod.
Z šachové historie – Lud k Pachman Vážení tená i, pokra uji v miniseriálu p estavením další významné osobnosti šachových d jin. Pat í tam nepochybn eský velmistr Lud k Pachman (* 11. 5. 1924 – † 6. 3. 2003). V roce 1944 se stal mistrem ÚJ Š, o šest let pozd ji získal titul mezinárodního mistra a v roce 1954 se stal velmistrem. V 50. a 60. letech pat il k nejsiln jším šachist m eskoslovenska. Celkem šestkrát hrál mezipásmový turnaj (Salstsjobaden 1948 - 17., 1952 - 12., Göteborg 1955 - 11., Portorož 1958 - 11., Amsterodam 1964 13. a Manila 1976 - 18., všude startovalo 20 hrá ). Sedmkrát vyhrál Mistrovství eskoslovenska (1946, 1953, 1957, 1959, 1961, 1963 a 1966), po emigraci do N mecka získal titul mistra N mecka v roce 1978. Osmkrát hrál za eskoslovensko na Šachové olympiád v letech 1952-1966, za N mecko nastoupil v roce 1976. Vyhrál mezinárodní turnaje v Bukurešti 1949, a v Aténách 1968, o prvenství se d lil v Mar del Plata 1959, v Santiagu 1959, v Sarajevu 1959 a 1961 a v Mariánských Lázních 1960. Nep estal však hrát ani pozd ji, ú astnil se hlavn turnaj v N mecku, seniorských sout ží, v roce 1993 hrál na Mistrovství R, nastoupil v Extralize a v Bundeslize. Lud k Pachman pat il k reformnímu k ídlu tehdejší KS a byl velkým sympatizantem Pražského jara a Alexandra Dub eka. Po roce 1968 se ost e postavil proti vstupu sov tských vojsk do eskoslovenska a proti za ínající normalizaci. V tomto období byl také n kolikrát v zn n. V roce 1972 emigroval do N mecka, kde žil až do své smrti. Dlouhá léta se o n m nesm lo mluvit ani psát, sv tlou výjimku tvo í Malá encyklopedie šachu (Olympia Praha 1989), kde je uveden. Po revoluci se na as vrátil do eskoslovenska, ale zanedlouho se usadil v n meckém m st Passau, kde žil až do své smrti. Lud k Pachman byl krom silného hrá e i šachovým teoretikem a publicistou, spolu s velmistrem V. Jansou stál u zrodu magazínu Šachinfo, kam také stále p ispíval. Byl jedním z hlavních spolupracovník n meckého asopisu Rochade Europa a vedl pravidelné rubriky v n meckých novinách. Pro eské šachisty se stal nesmrtelným zejména díky svým knihám Teorie moderního šachu, Taktika moderního šachu a Strategie moderního šachu, které jsou dodnes žádanými bestsellery. ( lánek p evzat z www.sachinfo.cz)
ešení z minulého ísla: 1. Jh6+ Kh8 2. Dxe5!! Dxe5 3. Jxf7+ Vxf7 4. Vd8+ Vf8 5. Vxf8++ 1-0 Další diagram: Neznámý autor Bílý: p šci - a3, f4, g3 Ke2, Df3, Sa5 erný: p šci - f7, g7, h3 Kg8, Dh1, Jd5 erný je na tahu, získá rozhodující výhodu a vyhraje. Jak?
(Hledáme nové zájemce o šachovou hru, více na www.sweb.cz/sachy.ckyne)
mh
M STSKÉ INFORMA NÍ ST EDISKO VE VIMPERKU JIHO ESKÁ POHÁDKOVÁ KANCELÁ nám. Svobody 8, 385 01 Vimperk
Otevírací doba: po – pá 9 – 16 hod. prodej map, pohlednic, leporel, knih, kreseb Vimperka a okolí, suvenýr s kaprem Jakubem internet pro ve ejnost kopírování, vázání, inzertní služba informace o historických a kulturních památkách informace o p írodních a technických památkách Vimperska a Šumavy informace o autobusových a vlakových spojích možnosti ubytování a stravování informace o umíst ní firem, organizací a služeb zajiš ování provozu Minimuzea Zlaté stezky ve sklepení pod m stským informa ním st ediskem Kontakt: tel.: 388 411 894 fax: 388 414 822 e-mail:
[email protected] webové stránky:www.sumavanet.cz/icvimperk www.mesto.vimperk.cz/mis.htm DDM VIMPERK – SPV TJ ŠUMAVAN VIMPERK po ádají pro ženy KURZ ORIENTÁLNÍCH B IŠNÍCH TANC vhodné pro všechny v kové kategorie lektorka: Marie Korálová zahájení: tvrtek 7. 10. 2004 Kurz bude vždy ve tvrtek od 18 do 20 hod. v t locvi n ZŠ T. G. Masaryka, 1. máje 268 Kurzovné (15 hodin): 600 K P ihlášky: DDM Libuše Pfeiferová , tel.: 388 411 164 SPV Eva Linhartová, Marta urdová
D M D TÍ A MLÁDEŽE po ádá kurz pro dosp lé DROBNÁ BIŽUTERIE Výroba v domácích podmínkách, výroba z m d ného drátu, m d ných plíšk m kké skloviny se zajímavými barevnými efekty Kurz bude 16. 10. 2004 v DDM Od 9 do 15 hod.
a
Lektorka: Milada Petrásková Kurzovné: 300 K P ihlášky: DDM Vimperk, Smetanova 405, tel.: 388 411 164 Letos naposledy Poslední letošní poznávací výlet Spolku na ochranu šumavské p írody v sobotu 9. 10. 2004 povede ú astníky ze Stožce do Lenory a bude p ibližn 16 km dlouhý. Jako vždy je ú ast ve ejnosti možná na vlastní náklady a nebezpe í. Odjezd vlakem v 8:41, návrat do Vimperku v 17:31 hodin. za výbor Spolku p edseda Dušan Žampach
Kulturní st ípky v íjnu
Výstava obraz , pali kovaných obrázk , grafiky a barevných linorit Výstava z fotosout že íjen NaturVision v hotelu Anna 29.9. – 2.10. NaturVision- filmový festival íjen
4. – 8. 10. 7.10. 8. – 10.10. 9.10. 14.1016.10. 16.10. 27.10.
Týden knihoven Zlaté jezero – divadelní p edstavení Výstava „Šumava 2004“ (podzimní výstava drobného zví ectva v areálu ZO SCH) Vycházky po Vimpersku – Stožecko Eva Henychová –koncert známé písni ká ky Zájezd na výstavu “Zem d lec“ + návšt va Polabského národopisného muzea Výroba drobné bižuterie- kurz pro dosp lé Koncert k výro í státnosti ú inkuje Varhanní hudba Vimperk a sbor Sv. Martina z Radomyšle
Zámek Vimperk M sto Vimperk M sto Vimperk, Správa NP a CHKO Šumava Správa NP a CHKO Šumava Knihovna Vimperk M KS Vimperk ZO
SCH Vimperk
Spolek pro ochranu šumavské p írody ajovna U Zvonu Svaz zahrádká Vimperk DDM Vimperk M sto Vimperk M KS Vimperk
Chovatelé ps , pozor! Každý, kdo si po ídí psa, musí po ítat i s ur itými povinnostmi, které z toho vyplývají . A ve m st to platí dvojnásob. Nesta í jenom pejska vypustit u vchodu paneláku, aby se vyven il, ale je t eba po n m i uklidit, což platí i na procházkách v parku a ulicích m sta. Z tohoto d vodu byly po m st rozmíst ny koše na psí hovínka s držákem na sá ky. Koše jsou umíst ny na t chto stanovištích: - v parku naproti hotelu Anna u trafostanice - v par íku nad hotelem Vltava - na zelené ploše za „Strašíkem“ - v elakovského ulici naproti domu p. 400 - v Palackého ulici pod autoškolou Dalších p t koš bude rozmíst no na sídlišti „Soj ák“ po dokon ení stavebních prací a budou umíst ny v t chto lokalitách: - v ulici Mírová v zatá ce u p. 435 - na za átku ulice K Rokli - v ulici Mírová u p. 456 - u Detvy na konci p ší stezky - v ulici SNP u p. 465 Doufáme, že chovatelé ps budou koše využívat a tím usnadní údržbu zelených ploch a p isp jí k lepší istot v ulicích a na sídlištích. Sá ky, které jsou na koších zav šeny, slouží pro pot ebu t ch, kte í práv u sebe nemají nic vhodného na odklizení ne istoty po svém psu. Naší snahou je poskytnout „pejska m“ další možnost, jak mohou po svém pejskovi uklidit a neobt žovat tak ostatní ob any. Prosíme všechny, aby sá ky ze stojánk nestrhávali a nerozhazovali okolo koš (což už se stalo) a nema ili tak snahu ostatních, kte í se snaží udržovat istotu ve m st . Sá ky budou i nadále k dispozici ve zverimexech, kde je možno si je vyzvednout. Dále Vás chceme požádat o vytipování dalšího umíst ní koš pro psy, které by se uskute nilo p íští rok. D kujeme za spolupráci. Marie Hejlková Odbor ŽP
INTEGROVANÁ ST EDNÍ ŠKOLA LESNICKÁ VIMPERK
po ádá
21. íjna 2004
ve erní tvo ivou dílnu „DUŠI KOVÁ VAZBA“ pod vedením paní Marty Vintrové Ve erní dílna se bude konat v budov ISŠ lesnické od 18 do 21 hodin, cena za jednoho ú astníka je 200 K . Veškerý materiál a pracovní pom cky poskytne a zajistí škola. Protože po et ú astník je kapacitn omezen, je nutné se na dílnu p edem co nejd íve p ihlásit na telefonním ísle 388 386 111.
SDH Výškovice Vás srde n zve na TANE NÍ DISKOTÉKU Kdy: sobota 16. íjna 2004 Kde: Sál kulturního domu ve Výškovicích Za átek: 20 hodin vstupné: 50 K Hudba: DJ Št pán Smutný
Reakce na lánek „ ervencový pobyt ve Vimperku“ od pana J. Pfeifera (VN . 9/2004) Pane Pfeifere, na koncertech, jejichž vstupné kritizuji, jste nebyl, ale p esto víte, kolik by stály v Praze. Mám dojem, že asi z ejm nevíte nic o tvorb a popularit kapel, které zde vystoupily. Ano, n které koncerty v Praze stojí od 300 K výše, ale jedná se o koncerty hv zd. Pokud vím, žádná hv zda ve Vimperku nevystoupila, ale byl bych tomu samoz ejm rád a rád bych dal 300 K a výše. Ceny vstupného v n kterých klubech v Praze na koncert za ínajících a mén populárních kapel se pohybují okolo 100 K a mén . V p ípad , že se jedná o akci tane ní scény, zaplatíte od 100 až 200 K výše (n kdy je vstup zdarma) a máte na celou noc až do rána o zábavu postaráno. Dále bych Vás cht l upozornit, že ve Vimperku nežijí pouze d chodci a st ední generace, pro kterou je dle mého názoru program M KS koncipován, ale žije zde dost mladých lidí, pro které tady není ze strany M KS, vyjma kina, skoro nic. Na n kterých akcích, které zmi ujete, jsem byl, ale pochybuji, že by n jak výrazn zajímaly mladé lidi. Pokud chcete, rád Vám sd lím, jaké knihy jsem p e etl. Pro za átek uvádím Honzíkovu cestu od B. íhy. Máte-li i nadále touhu zjiš ovat, jakým zp sobem kulturn žiji, jsem Vám každý pátek ve er (jestliže nebude n jaká dobrá akce v M KS) k dispozici v salonku hospody na nám stí ve Vimperku. S pozdravem R. Lehe ka
Reakce na lánek Mgr. Pavla Dvo áka „Akce sídlišt “ (VN . 9/2004) Cht la bych reagovat na lánek Mgr. Pavle Dvo áka z minulých VN „Akce sídlišt “. Jsem ráda, že se v posledních letech pohled na naše m sto o mnoho zlepšil. Kone n je „n co“ vid t, ale nejde zde jen o trp livost nás všech. Nejde jen o to nevnímat hluk stavebních stroj , prach, obcházení výkop . Jde o to, aby se všechny v ci daly zase do p vodního, nebo ješt lepšího stavu. Minulý rok se v ulici elakovského dokon ilo zateplování panelových dom . Vyjma jednoho dostaly všechny domy novou fasádu, položila se nová silnice, ud laly nové chodníky, zasázely ke e, nasela tráva, do pískovišt byl navezen nový písek. Hodn se investovalo, ulice se zm nila k nepoznání, ale … Vadí mi, že na nové fasád je nyní naházena hlína z výkopu, erstv vyrostlá tráva a ke e jsou taktéž zasypány, d tské pískovišt je do poloviny zapln no hlínou a kamením, je zasypaná lavi ka. Blíží se zima a za tímto domem je jedno z mála míst v ulici, kde mohou malé d ti sá kovat. Po zahrnutí výkopu tr í ze zem „šutry“. Když už se najdou lidé z domu, kte í okolí upraví, trvá p íliš dlouho (i p es n kolikeré telefonické urgence), než se nahrabané hromady kamení odvezou a to i p esto, že se tyto hromady p emístí na místa, kam bez problém zajede i t žká mechanizace. Toto je má zkušenost z lo ského roku, kdy tyto hromady „p ezimovaly“ na svých místech až do jara. Vadí mi, a tím nemyslím jenom Vimperk, že všechno trvá tak dlouho. Pro není n kdo, kdo dohlíží na „dola ovací“ práce? Cht la bych v it tomu, že po ukon ení zkušebního provozu a pot ebného dolad ní této nové energetické koncepce bude okolí nejen našeho domu op t isté a p kn upravené. Marie Hercová, elakovského 400, Vimperk
"A co to bude stát?" M Ú Vimperk, Odbor výstavby a ÚP (obecn "stavební ú ad") je jako správní orgán povinen vym it správní poplatek za úkon spojený se svou inností podle sazebníku správních poplatk (dále jen "sazebník"), který je p ílohou zákona . 368/92 Sb., o správních poplatcích, ve zn ní pozd jších p edpis . Poplatníkem podle tohoto zákona je fyzická nebo právnická osoba, která dala podn t k úkonu správnímu orgánu, tzn. že podala žádost o vydání nap . stavebního povolení na ur itou stavbu. Poplatek vym ený stavebním ú adem je splatný p ed provedením úkonu (nap . vydáním stavebního povolení). Nezaplatí-li poplatník správní poplatek, je vyzván stavebním ú adem, aby tak u inil do 15 dn ode dne doru ení výzvy. Bez zaplaceného poplatku nem že stavební ú ad vydat své rozhodnutí a správní ízení p eruší do doby zaplacení poplatku. Na našem odboru se asto setkáváme s otázkou: " A co to bude stát?" Odpov není jednoduchá. Poplatek se sice stanovuje podle platného sazebníku, ale celková ástka k zaplacení se m že skládat z více položek, záleží o jak rozsáhlou stavbu se jedná. Uve me si nejb žn jší p íklady: a) územní rozhodnutí o umíst ní stavby (jakékoliv) nebo o využití území (nap . zalesn ní pozemku) ……pevná ástka je podle položka . 17 zákona: 1 000 K , k tomu je t eba p i íst poplatek za místní šet ení v trvání do 1 hodiny 100 K a vyjde výsledná ástka 1 100 K b) stavební povolení na rodinný d m, se samostatnou garáží, p ípojkou na vodu, kanalizaci a plyn - zde se bude s ítat n kolik položek: - pol. . 16 odst. 1 písm. a) zákona…. rodinný d m: 300 K písm. e) zákona ….p ípojky 300 K písm. d) zákona …. garáž 300 K výsledná ástka za toto stavební povolení je 900 K c) zm na stavebního povolení (nej ast ji se týká zm ny samotné stavby p ed jejím dokon ením nebo zm ny lh ty dokon ení stavby, pop . zm ny dalších podmínek již platného stavebního povolení) - zde je ástka stejná pro všechny p ípady podle pol. . 16 odst. 2 zákona: 300 K . Jak jist každý vidí, kombinací je víc a vždy záleží na konkrétní žádosti, na jejím obsahu atd. Samoz ejm i podle tohoto zákona platí osvobození od poplatku nap . pro držitele pr kazu ZTP nebo ZTP-P. Dále se nevybírá poplatek p i místním šet ení provád ném p i živelných pohromách nebo nehodách, p i vy izování stížností, oznámení a podn t pracujících, a p i místním šet ení v p estupkovém ízení. Naopak se vybírá poplatek za místní šet ení p i kolaudaci stavby, která je dokon ena po lh t stanovené stavebním povolením. Nejvyšší ástky jsou stanoveny v sazebníku za nebytové stavby (hospodá ské budovy, samostatné kolny, výrobní objekty apod.) – 3 000 K , a jejich p ístavby, nástavby i stavební úpravy – 2 500 K . Za zahrádká skou chatku do zastav né plochy 25 m2 je stanoven poplatek ve výši 200 K . Výše poplatku je stanovena platovým vým rem, který obdrží žadatel spolu s oznámením o zahájení ízení. Poplatek je splatný p iloženou složenkou, pop . je možné zaplatit poplatek na stavebním ú adu v ú edních hodinách (po, st 7:00 –
11:30, 12:30- 17:00 hod. u pí Škopkové). Nejlépe je, když po zaplacení doru í žadatel kopii útržku složenky na stavební ú ad. Znovu je t eba zd raznit, že v asné zaplacení správního poplatku, znamená pro stavebníka vydání rozhodnutí, nezaplacení však znamená jeho zdržení, tedy p erušení ízení do doby zaplacení. Další otázkou je poplatek za stavbu nepovolenou, tzv. " ernou stavbu". Podle charakteru stavby je vym en poplatek jako u stavby ádn povolené. Ale stavebník si musí p ipravit další peníze ( ádov tisíce) za spáchaný p estupek. To však je jiná otázka a my v íme, že našich tená se netýká. Ing. Marcela Šebelíková, Odbor výstavby a územního plánování
Výtah ze zprávy Dr. Silvestra Vl ka, p edsedy MNV v letech 1947 – 50, k situaci ve Vimperku P edstavitelé m sta Vimperka to nem li po roce 1945 lehké. Sv d í o tom usnesení rady MNV z íjna 1949, kdy byl tehdejší p edseda MNV Dr. Silvestr Vl ek pov en podat zprávu pro vyšší orgány o hospodá ských, sociálních a kulturních pot ebám m sta Vimperka. Uvádím pouze výtah z této obsažné zprávy: Dr. Silvestr Vl ek na za átku píše o charakteristice m sta Vimperka z doby Rakouska-Uherska, za prvé republiky a za okupace. Uvádí, že m sto bylo v minulosti p evážn m stem pr myslovým a to díky pr myslovým závod m z oboru grafického, sklá ského, výroby prádla, nábytku, zpracování lesních plod , pr myslu pila ského i st ediskem turistického ruchu. Sou asn byl Vimperk v minulosti zanedbáván a již po stránce kulturní, školství, i v sociálních za ízeních a pot ebách obyvatel. M sto pat ilo a pat í i nadále, píše Silvestr Vl ek, k hospodá sky nejslabším horským okres m (pozn.: Vimperk byl do roku 1960 i okresním m stem). I dnes, kdy m sto má sm rem k hranicím neosídlená území, jsou na Vimperk kladeny jako na okresní m sto velké požadavky, a to pokud se týká byt , zam stnanosti, modernizace vodovodu a kanalizace, další elektrifikace, z ízení o istných lázní, vybudování škol apod. Ve zpráv se zmi uje o tom, že pokud Vimperk zaznamenal v minulém století rozvoj a vzestup, vd í tak jedin pr myslu, který zde rozkvetl za Rakouska-Uherska. Od revoluce 1945 se nedostalo Vimperku žádného nov založeného pr myslu. Ale byl však zlikvidován M š anský pivovar, tiskárna E. Pazieczny, pila K. Millera, pila J. Steinbrenera, nebyl dána do provozu tavírna skla, cihelna dr. Budínského a jiné. V d sledku bezpe nostních opat ení je omezen na Šumav i cestovní ruch. Dr. Vl ek uvádí, že m sto má nutný a životní zájem na tom, aby stávající pr myslové závody byly nejenom zachovány, ale i dále rozvíjeny. Zvlášt u pr myslových odv tví, které zde mají vlastní surovinovou základnu nebo starou tradici. Píše d razn , že orgány m sta zjiš ují, že tu není snaha kraje, Úst edního editelství národních podnik , aby byl Vimperk dále rozvíjen dle skute ných pot eb, ale naopak je tu snaha o likvidaci n kterých podnik . Toto uvádí na mnoha p ípadech jako byla pila na Kvild , mlékárna – sušárna a její p esun do Strakonic, oblastní jatka m la p ejít do Volyn , výroba patentního nábytku p em n na pouze na výrobu sk ín k na hodiny, mluví se o omezení výroby modlitebních knížek v tiskárn Steinbrener, na pochybách je i další existence Obchodní akademie. Dále se rozepisuje o tom, že má být zrušena vimperská okresní národní pojiš ovna jako samostatná pojiš ovna, že byla okresní v znice p emíst na do Volyn , uvažuje se o likvidaci druhého pivovaru, d íve Schwarzenberského a na základ t chto skute ností by p estal být Vimperk samostatným okresem. Jeví se i nadále pot eba zajišt ní pitné vody, regulace eky v n kolika úsecích, o istné lázn , zejména pro pr myslové d lnictvo, stavba okresního soudu a okresní v znice, stavba byt a nutnost oprav byt , stavba nové školy, mlékárny a jiné naléhavé stavby, které jsou uvedeny v seznamu, který je ke spisu p ipojen. Ve zpráv ukazuje na veliké úsilí, které muselo být vyvinuto k zachování m stské nemocnice a vybudování nového chirurgického pavilonu, který byl postaven ze sbírek ob an a výt žku n kterých akcí. Zmi uje se i o dosavadních výsledcích na úseku výstavby, stavby kanalizace, nových byt a to také z ásti z výnos sbírek mezi obyvateli.
V záv ru své zprávy dodává: Žádáme proto, aby jednak vše, co Vimperk již má, nebylo mu bráno, ale bylo zde z ízeno vše, co mu jako okresnímu m stu náleží a bylo na n j pamatováno vydatn ji než doposud, jak si také zasluhuje. Toto podání iníme také proto, aby nikdo nemohl íci, že o pom rech a stavu v ci nebyl informován. Máme plné pochopení pro plánování v hospodá ství a pr myslové výstavb naší zem . A máme za to, že hospodá sky slabým obcím jest t eba p edevším pomáhat. Silva Vl ek, p edseda MNV ve Vimperku Na ukon ení zprávy si ješt dr.Vl ek st žuje na to, že ze všech 15 okres celého kraje bylo na Vimperk pamatováno nejnižší investi ní ástkou. Mgr. Kadoch František (Poznámka: D kuji paní O. Fantové za zap j ení materiál )
NEKONCEP NÍ ROZHODNUTÍ O PRONÁJMU KULTURNÍHO DOMU Nedávno bylo na zasedání zastupitelstva o rozhodnuto o pronájmu sálu v bývalém kulturním dom (pozd ji supermarketu) za podmínky nájmu ve výši 80 tisíc korun m sí n , tj. 960 tisíc korun ro n ! Nájemný vztah byl sjednán na dobu jednoho roku, resp. do ervence 2005 s tím, že zde existuje možnost jejího dalšího prodloužení… Jsem p esv d en, že se jedná o totáln chybné rozhodnutí vedení M sta Vimperk, resp. v tšiny zastupitelstva (pouze zastupitelé ODS byli proti návrhu) a toto nekoncep ní rozhodnutí p inese m stu pouze náklady, které mohli být využity efektivn ji. Rentabilnosti nájmu nep isp je ur it ani skute nost, že gastronomické služby budou poskytovány pronajímatelem, tj. vlastníkem nemovitosti a M sto Vimperk tak z tohoto nebude mít p i po ádaných akcích žádné zisky! Pro m sto pronajímá tento objekt? Jestli zde existuje zám r a shoda v zastupitelstvu na zlepšení kultury ve m st prost ednictvím nového v tšího sálu, tak mohlo M sto Vimperk vstoupit do jednání se stávajícím vlastníkem objektu a iniciovat možnost odprodeje do majetku m sta. Domnívám se, že p í zhodnocení stávajícího využití bývalého objektu supermarketu byla vhodná situace otev ít práv toto jednání… Jakým zp sobem byla odsouhlasena cena pronájmu ve výši 80 tisíc korun m sí n ? Je toto skute n cena tržního nájemného v míst a ase obvyklém? Pokud by si m sto vzalo úv r na zakoupení celého tohoto objektu ve výši 8 milión korun na 10 let p i dnešní úrokové sazb cca 4,5 % p.a., pak by m sí ní splátky byly na úrovni 80 tisíc korun, což odpovídá dnešnímu nájmu! Jinými slovy m sto by platilo stejn , ale objekt by byl v jejím vlastnictví a mohly by zde být ješt další p íjmy z pronájmu (Cafe-bar, diskotéka v suterénu). Mimochodem cena za tento objekt, pokud mám správné informace, byl p ibližn na úrovni výše uvedené ceny, tj. 8 milion . Z tohoto d vodu si dovedu p edstavit variantu zaplatit stávajícímu vlastníku „prémiovou cenu“ ve výši 10 milion korun, p i emž by bylo nutno samoz ejm rozhodnout o dalším využití stávajícího kulturního domu. Z výše uvedeného je z ejmé, že pro M sto je pronájem nevýhodný, ale pro majitele této nemovitosti velmi zajímavý. Jak bude vypadat využití stávajícího kulturního domu? Jaké bude jeho využití p i paralelním provozování sálu v bývalém supermarketu? Tyto prostory stávajícího kulturního domu mají své stálé náklady a je nutno je uhradit. Bylo k tomuto p ihlédnuto p i rozhodnutí o pronájmu tohoto sálu? Vždy to bylo možno ešit formou pronájmu pouze na ur ité akce p i pot eb v tší kapacity a nikoliv formou paušálního m sí ního pronájmu. T eba v Prachaticích si M sto pronajímá sály ve VTS na n které své akce v celkovém ro ním rozpo tu maximáln do výše 100 tisíc korun. Záv rem bych cht l touto cestou požádat zodpov dné osoby na M st Vimperk o informaci jakým zp sobem je plánováno využití dvou sál v našem m st a jaké dopady do náklad v rozpo tu M stského kulturního st ediska p inese výše popsané rozhodnutí o pronájmu sálu v bývalém supermarketu. Ing. Martin Paštika
HOKEJOVÁ SEZÓNA ZA ÍNÁ Od 3. 9. je v provozu zimní stadion ve Vimperku a hokejová sezóna op t klepe na dve e. Je tedy vhodné seznámit ve ejnost z n kterými novinkami, které se týkají jak samotného zimního stadionu, tak i hokejových sout ží v této sezón . Zimní stadion prošel p es letní odstávku ur itými opravami, které sm ovaly k tomu, aby kone n bylo vydáno d íve zpochybn né kolauda ní rozhodnutí a aby se podstatn zvýšila kapacita hledišt . Z t chto d vod bylo provedeno havarijní odv trání požárními klapkami do st echy ZS, byla upravena ást hledišt tribuny k sezení a instalováno únikové schodišt z hlavní tribuny k sezení do prostoru fotbalového stadionu. Dále bylo vystav no sociální za ízení pro zdravotn postižené a instalovány n které protipožární únikové dve e. V souvislostí z tímto byla vystav na nová západní tribuna pro stání za brankou, která nahradila provizorní zakrytí neupraveného prostoru, z této tribuny mám osobn nejv tší radost. Byly dobetonovány veškeré plochy kolem ledové plochy, odstran ny všechny d ev né schody a zábradlí. Bylo provedeno nalepení pochozích gum pro hokejisty, konkrétn v prostorách výstupu z šaten mládežnických celk a kabin host . To je ale jenom t etina pot eby položení pochozích gum, schází ješt st ída ky a trestná lavice, navíc prost nebyly finan ní prost edky. Jediná v c, která se z d vodu asu a hlavn finan ního nepoda ila, je obnova nát r st ešní konstrukce, takže kolauda ní rozhodnutí pravd podobn nebude ješt vydáno, ale p edpokládáme, že v rámci p ed asného užívání za ízení se zvýší kapacita hledišt na solidních 1 550 divák . V tuto chvíli tém již všechny mužstva hokejového klubu hrají sout že. Juniory po zá ijové p edehrávce s Milevskem ekají dále mužstva z Klatov, Strakonic, Sob slavi, eského Krumlova, DDM eských Bud jovic, Sušice a Veselí. Starší a mladší hrá i hrají letos sout ž st edo eského kraje, ve kterém jsou jim ve ty kolovém systému soupe i z Rakovníka, Neratovic, ernošic a Velkých Popovic. Jelikož starší hrá i formou hostování pomáhají i eskému Krumlovu v lize žák 8. t íd, uvidíme i n které zápasy této sout že ve Vimperku. Žáky 4. a 5. t ídy ve dvoukolovém systému ekají soupe i z Písku, Klatov, Strakonic, Sob slavi, Veselí, Milevska, HC eských Bud jovic, eského Krumlova, Jind ichova Hradce, Tábora a Sušice. Nejmladší hokejisté 2. a 3. t ídy sice za ínají svoje sout že formou minihokejových turnaj až v prosinci, ale o to více se musí p ipravit, aby hlavn svým divák m – rodi m - p edvedli neopakovatelné výkony. Organizována je též škola bruslení pro d ti prvních t íd a mladší, pravideln ve tvrtek od 14:30 hod., a dále p ípadn i v sobotu i v ned li, bližší informace na zimním stadionu. Od poloviny zá í je tém pravideln sobotní a ned lní ve ejné bruslení v pevných asech od 14:00 do 15:30 hodin. Rovn ž lze p edpokládat, že od listopadu za ne populární sout ž neregistrovaných hokejist pod tradi ním názvem ŠULILHO. Ale ve ejnost asi nejvíce zajímá, jak je to ze sout ží muž a hrá ským kádrem týmu. V této dob , po zá ijových p ípravných zápasech, již mají muži za sebou, doufejme úsp šn , vstup do sout že ve Veselí. Prvním domácím zápasem je ned lní zápas 3. 10. s Božeticemi. Potom se mužstvo postupn utká s Táborem, Hlubokou, Lipolcem, Sob slaví, David Servisem eské Bud jovice, eským Krumlovem a Velkou Radouní. Po odvetách, které následují bez
p erušení sout že, hraje prvních osm tým play off až do finále, p i emž se vždy za íná na led lépe umíst ného týmu a pokud by se v odvet nerozhodlo (2 vít zné zápasy), t etí zápas se op t hraje na led lépe umíst ného týmu v základní ásti. Tudíž každý zápas musí mít vít ze, takže v p ípad nerozhodného stavu se prodlužuje o 10 minut s tím, že utkání kon í vst elením branky, pokud je po prodloužení nadále nerozhodnuto, následují trestná st ílení. Prodloužení se hraje se ty mi hrá i v poli. Poražená mužstva o umíst ní dál nehrají, hraje se pouze o t etí místo. Cílem vimperského mužstva je probojovat se do play off pokud možno s co nejvyšší pozice a v play off potom dojít co nejdále. Prvotním cílem mužstva je p edvád t takový hokej, aby byl pot chou pro diváky a vyžitím pro hrá e samotné. Takový hokej se zcela jist promítne úsp šn do výsledk . Mužstvo op t povede dvojice trenér Mgr.Pavel Dvo ák a Pavel P edota, vedoucí mužstva je Karel Kašpar. V brance by m li nastupovat Miroslav Rubeš, Michal Novotný a junior Michal Grulich. Vzhledem k pracovním povinnostem první dva branká i asi nebudou schopni absolvovat n které tréninky a zápasy, to zejména platí o Rubešovi, pokud by se tato situace ukázala jako problematická, museli bychom ji ešit p ípadným hostování jiného, asi nevimperského branka e. V obran z lo ského kádru bude nastupovat Karel Coufal, Radek Bittner, Ond ej Ženíšek, Jan Gabauer, Ing. Michal Hn tkovský a Hubert Vold ich. Místo Josefa Valenty (odchod do Waldkirchenu) a Františka Jungvirta (skon ení hrá ské innosti) by se m l prosadit zejména Ond ej Šulc, bývalý hrá druholigových Strakonic, a náš juniorský odchovanec Jaroslav Vávra, d íve p sobící v Písku,. Z útoku odešel pouze František Schwamberger (odchod do Waldkirchenu) ostatní (Vladimír Pešl, Martin,Janda, Karel Drabeš, Jan Jílek, Petr Fuka, František Hail, Josef a Stanislav Hrubý, Václav Kavan a Ing. Lukáš Novák) z stávají. Naopak p ibyl B etislav Král, který se vrátil z Písku a již po dv sezóny startoval za Vimperk formou st ídavého startu. Po t ech letech se vrací do vimperského týmu bývalý hrá Písku a naposledy druholigového Milevska Karel Slabý. T etí posilou je David Vinš, hrá HC Tábor, naposledy hrající též za Veselí, který se p est hoval do Volar a chce se hokeji v novat nadále. Doufejme, že se zvlášt výkony v juniorském týmu prosadí do prvního mužstva i jiní, mladší hrá i. P eji všem hrá m radost z hokeje a žádná zran ní a divák m dobrý sport. Velice rádi bychom uvítali i pomoc ve ejnosti v zabezpe ení výchovy mládeže (trené i), zabezpe ení zápas muž (po adatelé, pomocné funkce asom i , zapisovatel a trestom i ), tyto funkce jsou odm ovány podle platného sazebníku SLH a se vstupem na všechna utkání hraná na ZS ve Vimperku zdarma. Rovn ž posílení funkcioná ského a rozhodcovského stavu by bylo velmi vhodné. Všichni zájemci se mohou o bližší informace hlásit na ZS. Zden k Ženíšek, p edseda sportovního klubu HC Vimperk
Program zimního stadionu íjen 2004 Lední hokej 3. 10.
ned le
od 9:45
HC Vimperk - IHC Písek
3. 10. 16. 10.
ned le sobota
od 17:00 od 11:00
HC Vimperk - HC Božetice HC Vimperk - HC Neratovice
16. 10. 17. 10.
sobota ned le
od 16:00 od 9:45
HC Vimperk - Loko Veselí HC Vimperk - TJ Klatovy
17. 10. 24. 10.
ned le ned le
od 17:00 od 9:45
HC Vimperk - TJ Hluboká HC Vimperk - Spartak Sob slav
28. 10. 30. 10. 31. 10.
tvrtek sobota ned le
od 11:15 od 11:15 od 9:30
HC Vimperk - HC Strakonice HC Vimperk - DDM .Bud jovice HC Vimperk - HC í any
Ve ejné bruslení 2. 10. 3. 10. 9. 10. 10. 10. 17. 10. 23. 10. 28. 10. 30. 10. 31. 10.
sobota ned le sobota ned le ned le sobota tvrtek sobota ned le
od 14:00 do 15:30 od 14:00 do 15:30 od 14:00 do 15:30 od 14:00 do 15:30 od 14:00 do 15:30 od 14:00 do 15:30 od 14:00 do 15:30 od 14:00 do 15:30 od 14:00 do 15:30
4. + 5.t ída muži ml. + st.žáci junio i 4. + 5.t ída muži 4. + 5.t ída junio i junio i ml. + st.žáci
M stská policie informuje 16. 8. bylo v poledních hodinách oznámeno strážník m, že došlo ke krádeži kabelky v papírnictví v ul. Pivovarská. Po p íjezdu na místo bylo zjišt no, že se zde nachází dv dosp lé ženy a jedno dít . Ženy zabavily prodava ku a dít ukradlo v kancelá i prodejny kabelku. Jelikož se jednalo o cizince, byla událost na míst p edána hlídce Policie R k dalšímu šet ení. Všechny osoby byly z Bulharska. 20. 8. byla hlídka p ivolána do hotelu Vltava, kde dva siln podnapilí hosté napadali personál restaurace. Na míst byli zjišt ni muži z Bohumilic. Po ov ení totožnosti strážníci oba nezvané hosty vykázali z restaurace. 22. 8. bylo oznámeno, že v ul. Kaplí ova ve sklep doutná uhlí. Protože se nepoda ilo najít majitele sklepa, byli p ivoláni hasi i. Ve sklep došlo k samovznícení. 24. 8. vyjížd la hlídka strážník na oznámení o vykradení osobního vozidla do areálu nemocnice ve Vimperku. Na míst zjišt no, že došlo k vloupání do osobního vozidla zn. Opel Astra ze strany spolujezdce, kde bylo rozbito okno. Zjišt ny dv dívky, které podaly podrobný popis dvou mladík , kte í vozidlo vykradli. Zárove si všimly i vozidla, kterým pachatelé odjeli. 3. 9. bylo v asných ranních hodinách strážník m oznámeno, že na diskotéce Calypso došlo ke krádeži pen ženky a mobilního telefonu. Pachatel byl zadržen v ul. 1. máje jedním z personálu a p edán hlídce. Protože se kradené v ci u doty ného našly, byl p edán Policii R k dalšímu šet ení. 6. 9. byla hlídka m stské policie požádána o sou innost p i zadržení pachatel u restaurace AMA, kde došlo ke krádeži benzínu. Hlídky spole n na míst zadrželi dva muže v bílé škodovce, kte í vypoušt li benzín ze zaparkovaného vozidla Škoda 135 LS odkalovacím šroubem na nádrži. Jelikož šlo o známé postavi ky, byli oba p evezeni na OOP R ve Vimperku k dalšímu šet ení. 8. 9. zjistili strážníci p i provád né kontrole ve m st , že došlo ke krádeži motorové nafty z nákladního vozidla zaparkovaného na odstavné ploše v ul. Sušická pod k ižovatkou na vjezdu do sídlišt Míru. Na míst p edáno hlídce Policie R. 9. 9. ešili strážníci výskyt n kolika erných skládek v k. ú. Vimperk. Jednalo se zejména o vyhozené zbytky autovrak a jejich díl . U skládek, kde se nepoda ilo zjistit p vodce, bude muset obec skládky odklidit na své náklady a tedy za peníze nás všech. 10. 9. kontrolovala hlídka strážník idi e osobního vozidla BMW, který jezdil po ulici máje se zhasnutými sv tly a ohrožoval chodce okolo diskotéky. Protože idi jevil známky silné podnapilosti a nemohl prokázat svou totožnost, byl p evezen na OOP R ve Vimperku. 14. 9. bylo oznámeno službu konajícímu strážníkovi, že došlo u hotelu Anna v ul. Sadová k dopravní nehod a idi z místa nehody ujel. Po ov ení všech skute ností strážník zjistil, že vozidlo, které zp sobilo dopravní nehodu, je zaparkováno na parkovišti u restaurace v ul. Pasovská a idi již zna n posiln n alkoholem popíjí v restauraci. Strážník zjišt né skute nosti oznámil Policii R a zajistil vozidlo a idi e do p íjezdu Policie R a SDN Prachatice. Celá událost na míst p edána k dalšímu šet ení. Na žádost vyšet ujícího policisty byl zjišt n sv dek dopravní nehody. Zden k Desat vrchní strážník
Až na konec sv ta II. ... No a jdeme dál. Je sobota a krásné vedro – já je mám rád, ale nejdu sám. Jana vypráví o Donu Quijotovi a mn p ipadá, že i my jsme tak trochu blázni na té naší pouti. Ale co je vlastn bláznovství? Zase modlitba, zp v – n kterým to jde st ží a ani povzbuzování nepomáhá. V poledne „ob d“ pod ošklivou betonovou st echou a mše svatá v krásné malinké kapli ce. Abychom se mohli v klidu modlit, soused vypnul hlasitou hudbu a opatrovatel kapli ky s hrdostí vypráv l, ím vším toto místo zvelebil. K ve eru jsme došli do Portomarin – m ste ka a la Dolní Vltavice (pod hladinou Lipna), ale nezatopeného, nýbrž p est hovaného doslova na kope ek vedle nádrže. V ubytovn už bylo plno. Po menší patálii se p ece jen pro nás našlo místo. Dnes máme za sebou 33,5 km. T etí den nás eká kratší túra – je ned le – „jen“ 24 km, ale únavu je vid t nejen na nohou. Odpoledne p icházíme do Palas de Rei, malého m ste ka. Alberga (ubytovna) je plná a nám zbývá místo u kostela s kašnou, která se stává (nejen pro nás) umyvadlem a místem mytí nádobí. Poté sprcha v Alberze. Následuje mše svatá, malý koncert p ed kostelem a na záv r spánek pod širákem. Ráno p ekvapení – mlha jako mléko, vlhké spacáky..., ale je t eba jít dál. No a na mne akorát tento den p ipadlo ídit auto. Jsou tu ovšem i jiné starosti: nákupy, p ipravit „ob d“, vysušit spacáky, najít nocleh. Kolem poledne mlha mizí a nás zah ívá sluní ko. „Ob dváme“ na okraji zvláštního lesa – poté ichem zjiš ujeme, že se jedná o les eukalyptový! V této nádherné v ni jdeme tém až do samotného Santiaga. Den kon íme v Arzua – v ubytovn nás op t necht jí. Prý kv li našim aut m – ubytovávají lidi jen bez nich. A tak kon íme na stadionu. Je tu s námi i obrovská skupina mladých Špan l (s biskupem v ele) z Madridu. Jsou velmi hlu ní, hlavn v noci a brzy ráno. No, celkem nic moc. Poutník ovšem nesmí na íkat! Ráno startujeme na poslední, ale i nejdelší úsek naší pouti – 34,6 km. Je pod mrakem (blížíme se k oceánu), ale teplo. Míjíme se s velikou skupinou, ve které potkáváme Slováka z Olomouce. Ztratil se mu kamarád, a tak se rád p ipojí k nám. Má již za sebou n kolik set kilometr . Pro mne je jeho osoba velkým povzbuzením. B h podporuje lov ka r znými zp soby. Odpoledne jdeme v dešti, les voní, máme inhalaci zadarmo. S ve erem p icházíme do Monte del Gozo – místa, kde se p ed n kolika lety konalo celosv tové setkání mládeže se Svatým otcem. Z kopce jsou už vid t sv tla Santiaga. Po tentokrát teplé sprše následuje kulturní ve írek. esko–moravsko–slovensko–špan lský (náš Michal – heligonka, Petr – Slovák – housle, Moravák – housle a zp v, Špan l – kytara). No a zítra si m žeme dovolit jen 5 km z kopce. Kone n jsme dorazili do cíle! Krásné, velké m sto s obrovskou katedrálou sv. apoštola Jakuba (Santiago=Jakub) s jeho t lesnými ostatky. Myslím na ty všechny velké i malé, kte í sem cestovali od 9. století, na ty, které nesu v srdci a modlím se za n . D kuji, že jsme to zvládli. V záplav poutník se snažíme najít tichý koutek a pono it se do modlitby. V poledne následuje mše svatá: špan lsko–latinská. Je zde biskup a kn ží z r zných stran sv ta. Na záv r rozhoupávají kadidlo velké asi 60 centimetr , které „létá“ celou k ížovou lodí od stropu ke stropu a úžasn voní. To kadidlo, to jsou modlitby poutník , vzlétající až k nebi. Modlitby, které jsou milou v ní pro našeho Boha Otce – vždy plynou ze srdcí a vyrostly p ece z ob tí – nepohodlí, bolavých nohou, nevyspání, atd., atd.. I já mám slzy v o ích – v ím, že B h p ijímá mé modlitby, že je p ijímá s radostí. Posíleni Bohem samotným, odleh eni odpušt ním vin, podpo eni p ímluvou sv. Jakuba m žeme te klidn na konec sv ta. A tak též iníme ...
o. Jaroslav P S. N jak se mi to „ rozjelo“, a tak za m síc t etí díl. Slibuji, že poslední.
2. ÁST SOUT ŽE-„SKLÁDA KA“ V dnešním ísle Vimperských novin Vám p edkládám další 4 dílky do mozaiky. Vyst ihn te a pe liv uschovejte! Nebo snad už tušíte, o jaký objekt se jedná? Karel Beránek DECHOVKA V NOVÉM Již déle než m síc má naše D tská dechovka p i ZUŠ ve Vimperku nové prostory pro zkoušení a p ípravu na vystoupení. Po jednáních se dohodl pan dirigent Stan k s paní editelkou ZŠ TGM Mgr. Dagmar R ckerovou a mají k dispozici budovu školy v parku. Podle slov pana Sta ka: „Máme nyní vytvo eny pln profesionální podmínky na zkoušení. Nemusíme se d lit s nikým o místo, jsme asov nezávislí, nemusíme se st hovat z místa na místo. Nikomu nep ekážíme, máme spoustu asu na hraní.“ Zárove ješt prozradil dv celkem d ležité v ci: „P ed ni ím ani p ed nikým jsme neutekli, vyskytly se r zné zv sti a nesmysly, ale bylo to p ání moje a pana kolegy Škvrny. Druhá v c je rovn ž d ležitá: chceme nato it CD naší dechovky, a protože na SPV v Pasovské ulici je hotové nové nahrávací studio, budeme to mít daleko blíže, kdyby bylo pot eba n co p inést, máme to u ruky. Jestliže chceme nadále vystupovat jako profesionálové, musíme mít k tomu i pat i né zázemí a tady ve škole v parku nám nic nechybí. Nic jiného za tím nehledejte, a až vydáme CD dechovky, nezapome te si ho koupit!“ kon í náš rozhovor s úsm vem pan dirigent Stan k… Karel Beránek Josef Fitti Jiroušek PODZIMNÍ RECESE Už zase vítr prohání koruny strom listí hraje barevné blues prochladlá dívka v romantickém zákoutí sní o ráji co se však ztrácí jako dým z d tských ohní k . D kujeme p. Jirouškovi za p ísp vek a t šíme se na další spolupráci!
Nejlepší dokumenty ze sv ta zví at ve Vimperku M stské kulturní st edisko ve Vimperku hostí od 29. zá í do 2. íjna 2004 eskou ást t etího ro níku mezinárodního filmového festivalu NaturVision, konaného pod záštitou hejtmana Jiho eského kraje pana RNDr. Jana Zahradníka. První ást filmového festivalu - Mezinárodní sout ž NaturVision – prob hla ve dnech 16. – 19. zá í 2004 v bavorských m stech Freyung a Neuschönau. To nejlepší ze sout že, v etn ocen ných film , je promítáno ve Vimperku práv v t chto dnech. Návšt vníci vimperské filmové p ehlídky mohou tedy spat it nap . film, který obdržel v této mezinárodní sout ži cenu „Nejlepší kamera“, nebo „Nejlepší p íb h“, promítán bude nejlepší n mecký i mezinárodní snímek, film ocen ný „Filmovou cenou Bavorska“, nebo „Cenou mládežnické poroty“ a mnoho dalších nádherných filmových snímk o zví atech ve volné p írod . Stejn jako v lo ském roce, i letos prob hne b hem vimperské p ehlídky workshop filmových tv rc , kte í se budou zabývat hledáním finan ních zdroj pro výrobu p írodopisných film . Vimperská p ehlídka letos potrvá celkem ty i dny, což je o jeden den více než v lo ském roce. Ve všední dny dopoledne jsou naplánována p edstavení pro školy, široké ve ejnosti jsou ur ena podve erní promítání a sobotní dopoledne. Celý festival bude zakon en slavnostním ve erem s bohatým programem, který bude moderovat Iveta Toušlová z eské televize. Srde n Vás zveme k návšt v festivalu! Bližší informace na tel: 388 411 126, 602 236 484
[email protected] Hana Šimková Odbor školství, kultury a CR M Ú Vimperk
Rozhovor s editelem festivalu NaturVision, panem Ralphem Thomsem Jaká o ekávání p ináší již t etí ro ník filmového festivalu? R. Thoms: Do t etice všeho dobrého jak se íká. Jsme stále mladý festival, máme tedy as, abychom do velkého festivalu ješt dorostli. Domnívám se však, že jsme si získali ur itou pozornost a v tomto ohledu p ekro ili d ležitý horizont. Jsem p esv d en, že letošní rok bude p íznivý nejen podle ohlas na ve ejnosti, ale i v odborném publiku. Letos máme pom rn mnoho p ihlášek zvlášt na sympózium o filmech o mlá atech. Doufám také, že letos bude kone n už dobré po así. Doposud byla vždy zima a pršelo. ím se bude letošní ro ník odlišovat od t ch p edchozích? R. Thoms: Již samotnému festivalu p edcházely r zné aktivity, mohu uvést nap . mezinárodní fotografickou sout ž, kterou jsme letos spole n s partnerským m stem Vimperk uspo ádali poprvé. Byl to vlastn p vodní nápad vimperských, rádi jsme se ho ujali i my a spole n p ipravili mezinárodní podobu této sout že. Výsledky této sout že jsou vid t na doprovodných výstavách. Velkou pozornost jsme v novali letošnímu speciálnímu tématu – mlá ata zví at – a p ipravili jsme celou adu diskuzí a film k tomuto tématu. Zrodil se nápad ohledn letošního speciálního tématu p ímo ve Vaší hlav ? RT: Samoz ejm hraje má hlava p i takových v cech d ležitou roli, ale úpln všechno v ní také vzniknout nem že. Jsme tým lidí, spole n o tom vždy mluvíme a diskutujeme. Toto téma vzešlo ze záv re né diskuze minulého ro níku (tématem byl vlk), kdy bylo na sympóziu konstatováno, že práv okruh d tského diváka je d ležitý pro filmy o zví atech a že bylo dobré mu v novat hodn pozornosti, stejn tak jako mladé dor stající generaci. Název tématu (TierKinder) má navíc v n m in dvojí význam – jednak jde o filmy o zví ecích mlá atech, jednak o d ti se zví aty. S tím jsme si trochu pohráli. Filmový festival je od po átku akcí, která probíhá formou p eshrani ní spolupráce. Jak se tato spolupráce konkrétn projevuje? RT: Úzkou spolupráci vyvíjíme u celé ady aktivit, n kdy to samoz ejm není úpln možné, nap íklad nabídku film pro školy vytvá íme samostatn . Za všechny spole né aktivity bych uvedl workshopy se speciálním tématem nebo žánrem (fotografické nebo filmové), p i kterých jsme si letos pod lili organizaci. Fotografický workshop prob hl na eské stran , navíc za spolupráce se správou Národního parku Šumava. Filmový fotoworkshop byl uspo ádán v Národním parku Bavorský les, vznikly p i n m dva studentské filmy na téma vlk. Spolu po ádáme letos i mezinárodní fotografickou sout ž, i když její organizace není úpln jednoduchá. Ve Vimperku prob hne ve dnech 29. zá í až 2. íjna p ehlídka film festivalu. Jak byste na ni pozval eské diváky?
z tohoto
RT: NaturVision ve Vimperku je velmi dobrou p íležitostí vid t skute n to nejlepší z festivalové nabídky. P edstavíme vít zné filmy festivalu a další zajímavé filmy, které byly sou ástí festivalového programu. Nebudeme promítat velké množství film , zato však filmy kvalitní. V tak ka domácím prost edí M stského kulturního st ediska si divák tyto filmy bude moci pln vychutnat a odnést si tak nádherné zážitky. M sto Vimperk se snaží, aby festivalu vládla p íjemná a srde ná atmosféra, proto mohu návšt vu jednotlivých p edstavení jen doporu it. D kuji za rozhovor.
Roman Hajník
K „NEKONCEP NÍMU ROZHODNUTÍ O PRONÁJMU KULTURNÍHO DOMU“. P edn musím panu ing. Paštikovi pod kovat za jeho velmi logické otázky a p edeslat, že nejde o osobní spor, nebo si ho jako schopného ekonoma velmi vážím. Jeho úvahy však pravd podobn vycházejí z nep esných základních údaj . I proto vítám možnost vysv tlit jemu osobn i vimperským ob an m adu podrobností. Pro m sto pronajímá tento objekt? M sto Vimperk je bez velkého sálu více než deset let. Ob ané m sta tento stav právem kritizují a informace o obnovení provozu kulturního domu vítají. Jeho absencí trpí zejména plesová sezóna, ale i skladba kulturního programu ve m st . Jak prokázal šestiletý provoz (od r. 1998) ve stávajícím víceú elovém za ízení - kinu a kulturním sále v Johnov ulici - je kapacita do 200 míst v adách, (p i stolovém uspo ádání max. 140 míst) nedosta ující. Mnozí ob ané si do tohoto za ízení cestu našli a chodí pravideln , jsou však i takoví, kte í na akce nechodí z principu („velký sál byl postaven svépomocí vimperskými ob any a poté nevhodn privatizován na jiný ú el užívání“). Nap . maturitní plesy vimperských st edních škol po ádají studenti v jiných místech (Strakonice, Prachatice, Šumavské Hoštice), nebo kapacitn se do stávajícího sálu M KS prost nevejdou. Problematický je nap . i ples m sta, ples dechovky a mažoretek nebo lyža ský bál, které jsou nyní po ádány jen pro v podstat uzav ený okruh lidí – plesy jsou vyprodány i bez v tší propagace a prost edí p sobí stísn n i p i po tu 140 ú astník (na parket zbývá velmi malá plocha). Z ekonomických d vod je pro dramaturgii ztrátový každý po ad v cen nad 30.000 K , nebo i p i zcela vyprodaném hledišti a uhrazení všech poplatk (doprava, OSA, výzdoba apod.) je ztráta p edem dána. Ekonomické vstupné ve stávajícím sále by dosáhlo takové výše, že pro vimperské ob any není dostupné. Malá návšt vnost za vysoké vstupné by znovu vedla k nutné ztrát . Osobn si myslím, že – pokud jde o kulturní za ízení - k chybným a nekoncep ním rozhodnutím došlo ve Vimperku už na za átku 90. let., nikoliv letos. Tehdy zánovní kulturní d m m l podle mého názoru z stat kulturním domem a kino kinem. Sou asní zastupitelé se snaží ešit neuspokojivý stav za sou asných podmínek – a není to jednoduché ešení. Shodneme-li se ale na pot eb v tšího sálu pro osmitisícové m sto, poj me se podívat na možné varianty. A. VARIANTA VÝSTAVBY NOVÉHO KULTURNÍHO DOMU Za sou asných podmínek rozpo tu m sta není tato úvaha reálná. Ekonomická návratnost novostavby (hrubý odhad investice iní min. 50 mil. K ) je zna n problematická. P ípadné výnosy z akcí obtížn pokryjí náklady na provoz sálu, natož na uhrazení výstavby. Vlastní investice do stavby by proto byla v podstat nevratná. B. VARIANTA REKONSTRUKCE JINÉHO OBJEKTU, NAP . „HV ZDY“ . I tato varianta je problematická kv li pot eb velké investice, která bude dlouhodob t žko návratná z obdobných d vod jako varianta A. Jednou z mála výhod této varianty by bylo sou asné obnovení jedné z dominant m sta v atraktivní lokalit v centru. Objekt je navíc rovn ž v soukromém vlastnictví, což m že tyto úvahy dál komplikovat. C. VARIANTA KOUP KULTURNÍHO DOMU Pan inženýr rozebírá v dotaze tuto možnost velmi podrobn - objekt je ale nyní v soukromém vlastnictví a sou asný vlastník objekt prodat nechce! Krom toho je
kulturní d m po celkové rekonstrukci (celý suterén byl p i povodních v roce 2002 zaplaven vodou) a jeho cena je podstatn vyšší, než se kterou dotaz kalkuluje. O cenu nemovitosti se m žeme p ít, není-li však objekt na prodej, zbývá otázka, zda si sál pronajmout i ne. Zvolení zastupitelé hlasovali v kv tnu velkou v tšinou pro nájem. D. VARIANTA PRONÁJEM Když už pronájem, zbývá se zeptat jaký. Samoz ejm , že jednorázové pronájmy jen na v tší akce by byly pro m sto ekonomicky mnohem výhodn jší. Vedly by však s vysokou pravd podobností k tomu, že vlastník objektu by velký sál p estal provozovat jako kulturní objekt práv z ekonomických d vod – n kdo prost provoz sálu zaplatit musí. A protože kulturní po ady ho ve Vimperku zcela jist nezaplatí, sál by se znovu zm nil na jiný ú el. M sto proto m lo na výb r ze dvou možností – bu dlouhodobý pronájem, nebo nic. Ano, máte pravdu, jsme trochu v za arovaném kruhu. K cen pronájmu. Pronájem je kalkulován velmi p esn . Je t eba totiž po ítat i s tím, že pokud by velký sál m sto vlastnilo, m lo by další provozní náklady – mj. mzdu a mzdové odvody minimáln na jednoho správce, náklady na telefony, údržbu objektu, teplo, úklid, službu v šatn atd.. To vše nájemné obsahuje. V kone ném sou tu není tedy zmín ný m sí ní pronájem tak vysoký, jak se na první pohled zdá. Pokud jde o gastronomické služby k akcím, ani ve stávajícím kinosále je m sto neprovozuje, ale pouze pronajímá soukromému subjektu. Mohu Vám ale s istým sv domím sd lit, že tyto služby samy o sob dlouhodob nikoho ve Vimperku neuživí. P i jednáních o pronájmu velkého sálu jsem proto nijak neprotestoval proti tomu, aby si vlastník objektu sám ur il, kdo bude v prostorách (které navíc nejsou p edm tem pronájmu) gastronomické služby provozovat. Podle mého soudu je to výlu ným právem vlastníka. Jen jsem upozornil na fakt, že tyto služby mohou výrazn ovlivnit spokojenost všech návšt vník – a potažmo tedy i úsp ch celého smluvního vztahu s m stem. Jak dál s využitím obou sál ? Možnost kombinace obou sál je pro dramaturgii kulturních program obecn ideální - a už ji bude d lat kdokoliv. M že se totiž ídit pravidlem (i intuicí a zkušeností) – velké akce do velkého sálu, kino a klubové akce do malého. M stské kulturní st edisko po ítá s tím, že krom adventních koncert a plesové sezóny (v etn maturitních ples ) budou do velkého sálu p esunuty akce typu tane ních kurz , pravidelných tane ních zábav s živou kapelou pro mladé i starší (diskotéka je v suterénu téhož domu), jednáme o využití na školení a spole enská setkání pro v tší firmy nejen z regionu, ze smlouvy máme možnost podnájm pro další akce, vylou eny nejsou ani nadregionální, celostátní akce, v jednání je mistrovství republiky v tancích, discomaraton apod.. Samoz ejm do velkého sálu m žeme umístit i vystoupení, i koncerty p edních interpret – zatím jsou potvrzeny pevné termíny pro Banjo Band Ivana Mládka nebo pro známého bavi e V. Hrona. Problém není v tom, že není co nabídnout, naopak, zájem um lc p evyšuje poptávku. Problém je zvolit správnou míru únosnosti pro diváky z Vimperka a okolí – t žko totiž p ijde vimperská rodina každý týden na po ad, i když špi kový, v cen kolem 200 K /osobu. A musím dodat – bude záležet práv na návšt vnosti po ad , ples a celkovém zájmu vimperských, jak se bude situace dál vyvíjet. Ukáže-li se, že místní obyvatelé o kulturu zájem nemají, (nebo jim na ni prost nezbývá v rodinném rozpo tu) není nic jednoduššího než nájemní smlouvu na velký sál s t ím sí ní výpov dní lh tou vypov d t. Žádné další sankce to m sto stát nebude. Ale myslím si, že za zkoušku to stojí a šance pro obyvatele je to obrovská. Je to rozhodn koncep n jší ešení, než sál pro m sto koupit nebo postavit a potom zjistit, že tam
chodí jen pár lidí....Stávající kinosál bude dál sloužit p edevším jako kino, ale i pro další ú ely (když už je tak postaven...), tedy pro školní p edstavení, klubové po ady, nap . p ipravovaný pravidelný rock klub a country klub, setkání s písni kou pro d chodce, ochotnická a loutková divadla atd. Celý provoz M KS Vimperk dnes v etn provozu budovy kina a mezd všech zam stnanc stojí m sto 2 miliony korun ro n . Nemyslím si, že zvýšení o pronájem velkého sálu na celkové 3 miliony korun ro n (tj. 2,5 % z celkového rozpo tu m sta) je na kulturu v osmitisícovém m st mnoho. To je propo et za p edpokladu, že žádná z akcí nevyd lá ani korunu. Jako nezisková p ísp vková organizace m sta odvádíme p ípadné všechny p ebytky zp t do m stského rozpo tu – zmín ná suma 3 mil. korun ro n je proto maximální. První nájemné za velký sál (78 000 K ) bude M KS platit za listopad, tedy v prosinci 2004. O celém rozpo tu M KS na p íští rok budou zastupitelé rozhodovat v rámci rozpo tu m sta p edpokládám rovn ž v prosinci. Zden k Kanto ík, editel M KS Vimperk
Ob ané Vimperska, kte í oslavili svá životní výro í v zá í 2004: Ludmila Škrlová Marie Nová Alois Zábranský Marie Horejšová Václav Kv to Marie Kyznarová V ra Šnelzerová Anastazie Jandová Miroslav Pán Ludmila Brožová Ludmila Jandová Anežka Slámová R žena Urbánková Otto Brož Touto cestou p eje M sto Vimperk oslavenc m hodn št stí, spokojenosti a hlavn zdraví.
Upozorn ní
Jana Czerwenková matriká ka
V sou asné dob n kte í z Vás nacházejí ve svých schránkách upozorn ní, že dosud neuhradili místní poplatek za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad . Splatnost tohoto poplatku byla v obecn závazné vyhlášce m sta stanovena do 31. 3. 2004, p esto k dnešnímu dni evidujeme více než 1 500 pohledávek. Žádáme všechny, kte í tento poplatek dosud neuhradili, aby tak co nejd íve u inili, platbu lze provést poštovní poukázkou, bankovním p evodem nebo v hotovosti p ímo na M Ú Vimperk. Veškeré informace ohledn výše zmi ovaného poplatku Vám zodpoví pí Bošková na tel. ísle 388 402 237.
Rybá i Vás zvou
na Rybá ský den, který po ádá místní skupina Zdíkov MO RS Vimperk v sobotu 9. íjna 2004 na rybníku Zdíkovec. Za átek rybolovu v 7 hodin. Vít ze o ekávají hodnotné ceny, ob erstvení zajišt no, možnost výhodného nákupu rybá ských pot eb. Sou ástí Rybá ského dne bude sout ž mládeže v lovu ryb na vymezeném úseku. P ij te mezi nás a zažijte s námi p íjemný podzimní den.
Z Domova d chodc K sov
Lou ení s létem Poslední prázdninový víkend je pro mnohé z nás ur itým mezníkem. Kon í prázdniny a za íná škola. N kdo už se t ší na to, co p ijde, jiný rad ji vzpomíná na uplynulé. I když pro naše obyvatele již není konec prázdnin tak d ležitý, net ší se na zá í jako kdejaký školák. Ono totiž za íná být chladn ji, sluní ko už tolik neh eje, chodí se mén ven, jezdí i mén návšt v. To vše nás dovedlo k nápadu, abychom se letos rozlou ili s prázdninami hodn vesele. P ipravili na poslední pátek v srpnu sportovní „K sovský p tiboj“. Od rána v zahrad domova sout žilo t iadvacet p ihlášených odvážlivc v p ti sout žních disciplínách. Házeli šipkami do ter e, poráželi kuželky, lovili rybá ským prutem rybi ky z vody, p ipínali kolí ky na prádelní š ru, házeli mí kem na cíl. Všichni sout žili s velkým nasazením, p ihlížející nadšen povzbuzovali. Po ob d se vyhlašovaly výsledky. Odm nu si samoz ejm zasloužili všichni a tak si každý odnesl dekoraci na ze . Pak již nastalo netrp liv o ekávané zábavné odpoledne. Všichni totiž v d li a také vid li a cítili, že se na rožni opéká beran. ekání na vybranou pochoutku zp íjem ovalo duo harmoniká , rostoucí chu na masí ko jsme na chvíli ošálili ope enými vu tíky. A pak všichni, jak praví pohádka, jedli, pili, hodovali, dobrou v li spolu m li. Slune ný zá ijový tvrtek se p t obyvatel vypravilo spole n s doprovodem na návšt vu eského Krumlova. Prohlédli si historické centrum m sta, prošli se zámeckým parkem okolo otá ivého hledišt až k jezírku s kachni kami. Dom se všichni vrátili p íjemn unaveni. D kazem toho, že i v jiných domovech se snaží svým obyvatel m zp íjemnit volný as, byla pozvánka na 6. ro ník „Prose kiády“. Na sout žní dopoledne pro t í lenná družstva senior nás pozvali do Domova d chodc v Prose i u Pošné. P vodn tvrz, pozd ji zámek a od roku 1954 domov d chodc , který po ni ivém požáru a rozsáhlé rekonstrukci získal titul „Stavba roku 1993“. Patnáct sportovních trojic bojovalo v osmi disciplínách. Vše je vždy p ipraveno s ohledem na v k, zdravotní stav a možnosti jednotlivých sout žích. I p esto, že nejd ležit jší je zábava, na vyhlášení výsledk se eká velmi netrp liv . K naší velké radosti získalo družstvo DD K sov 2. místo. Odpoledne pak byla volná zábava, opékaly se vu ty. Dlouho jsme se však nezdrželi, bylo teplo, dostavila se únava a ekala nás dlouhá cesta. Všichni byli rádi, když uvid li stromo adí topol lemujících cestu k domovu. O. Miná ová soc.pracovnice DD K sov
BIKE KLUB VIMPERK informuje
Letošní sezóna byla velmi náro ná na p ípravu našich závodník , nebo museli absolvovat krom svých studijních povinností na sportovním gymnáziu mnoho závod nejen tradi n na horských kolech, ale i na silnici. Po soust ed ní v Itálii za ala š ra závod P, mezinárodních akcí, závodilo se skoro každý týden. Kv li olympijským hrám bylo trochu asu na odpo inek až v 2. polovin srpna. Nejúsp šn jší závodnicí byla Tereza Hu íková, která získala bronzovou medaili ve své kategorii na MS MTB ve Francii, st íbrnou medaili v závod na horských kolech v kategorii juniorky na ME v Polsku, stala se mistryní R v crosscountry, mistryní R na silnici v silni ním závod jednotlivc , asovce a asovce dvojic, byla bronzová na M R ve štafet družstev a nyní ji eká ješt MS na silnici v italské Veron . Zde by m la reprezentovat R v asovce a v silni ním závod . Dalším naším velmi úsp šným závodníkem je kadet Josef Kamler, který si velmi úsp šn vedl jak v závodech na horských kolech, tak na silnici. V závodech na horských kolech zvít zil celkov v eském poháru MTB Budvar cup 2004, byl bronzový ve své kategorii na M R v Moravské T ebové a ješt jednou t etí ve štafet družstev. Na silnici byl t etím nejlepším vrcha em v Závod míru kadet /mezinárodní ú ast/.Ve spurtu na M R v silni ním závod jednotlivc mu smoln uteklo medailové umíst ní, byl pátý. Na M R v Dob íši byl též st íbrný v asovce družstev. Špatn si nepo íná ani kadet Dan St ihavka, též st íbrný na M R v asovce družstev, 5. na M R v crosscountry, 4. v eském poháru. Jirka Samek, 1. rokem junior, je eským reprezentantem v této kategorii a na ME po startu z 89. místa se propracoval na velmi p kné 32. místo. Na M R v crosscountry byl šestý. Svým výkonem z ME se nominoval na MS ve Francii, kde až defekt zabránil Jirkovi umístit se kolem 25. místa. Michal Talavašek si ekl svým 29. místem na ME v Polsku o nominaci na MS ve Francii v kategorii do 23 let. Zde v t žké konkurenci dojel jako druhý nejlepší ech na 39. míst . Do další sezóny jsme získali veliké posily v juniorské kategorii: Jana Fojtíka, celkov druhého v eském poháru MTB crosscountry a Lukáše Malého mistra R na horských kolech pro rok 2004 v kategorii kadeti. Do ad student p išli i další talentovaní sportovci, jejichž as ur it p ijde. Záv rem chceme pod kovat všem vyu ujícím a vedení školy Obchodní akademie a Gymnázia Vimperk za velké pochopení a pé i o naše studenty sportovce, též M stu Vimperk za výraznou podporu našemu sportovnímu snažení a za pomoc p i organizování sportovních sout ží. Ji í Lutovský, p edseda klubu
Pod kování pat í našemu M stskému ú adu za uskute n ní zájezdu konaného dne 15. 9. 2004 – ú ast 45 osob. Tentokrát jsme navštívili hlavní m sto Prahu. Pro velký po et turist a pro nedostatek asu jsme v kostce zhlédli pražskou Loretu, chrám sv.Víta, Hrad any a Vyšehrad. O t chto památkách nám bylo pov d no v autobuse. Ale vše nám bylo vynahrazeno na známém poutním míst Sv.Hora i se mší svatou. A tak unaveni z cestování a z “koukání“ jsme dojeli asi v 19:30 hodin do Vimperka. Sou asn d kujeme cestovní kancelá i Kohout za uskute n ní zájezdu a panu idi i za bezpe nou jízdu. A ješt bych se cht la omluvit všem d chodc m za neuve ejn né pozvání na tento zájezd z d vodu velkého zájmu. Za d chodce: M. Kubaštová KNIHOVNA INFORMUJE Od 4. íjna prob hne celostátní akce Týden knihoven. Naše knihovna p ipravila pro p edškoláky mate ských škol turnaj v pexesu, který bude probíhat vždy v dopoledních hodinách. Na úterý 5. íjna od 13 do 17 hodin zveme všechny, kte í se zajímají o práci knihovny, na Den otev ených dve í. KNIHOVNA UPOZOR UJE: Dnem 21. zá í 2004 p ešla knihovna na elektronický výp j ní systém. Pro uživatele z toho vyplývá, že p i každé návšt v knihovny se musí prokázat pr kazkou, kterou bezplatn obdrží v knihovn p i vracení nyní vyp j ených knih. Zárove d razn upozor ujeme na p ísné dodržování výp j ní lh ty l m síc (31 dní). Po uplynutí této doby po íta automaticky na ítá poplatky z prodlení uvedené ve výp j ním ádu knihovny. Milada Šmídová, vedoucí M K
„Sluní ko“ – Speciální domov SPMP Zdíkov – na vysv tlenou Ve Vimperských novinách jsem cht la podat kvalifikované informace spoluob an m, zvlášt lidem se zdravotním postižením a jejich rodinám. Redak ní rada na poslední stran novin uvádí, že za p vodnost a obsahovou správnost ru í autor. Protože se za autora lánku považuji, podávám ve ejnosti následující vysv tlení. lánek nebyl zpracován na po íta i, ale v etn fotografie a p ílohy vysv tlivky zákona p edán psaný na psacím stroji bez chyb a p eklep – viz potvrzená kopie o p evzetí v kancelá i starostky. V bec jsem nem la v úmyslu psát seriál na pokra ování, což spoluob ané jasn pochopili, když v záv ru tzv. první ásti uvádím, že p ikládám fotografii z p edání vysv d ení ve Sluní ku (tak d ležitá událost pro lidi se zdravotním postižením) a vý atek z výkladu p. JUDr. Huta e, týkající se zákona 213/2002 Sb. „P ísp vek p i pé i o blízkou a jinou osobu § 82 bez uvedení jakékoliv poznámky „pokra ování p íšt “! Toho ješt nebylo dost. V lánku opakovan je p ejmenována naše milá domovská obec Zdíkov na Zvíkov. Jelikož tato chyba je v tomto tisku opakovaná (viz d ív jší placený inzerát), považuji to za hrubý nedostatek a všem Zdíkovák m se z celého srdce omlouvám já jako autor lánku, protože tak neu inila redakce, a jsem v as p edem vyvolala jednání s p. šéfredaktorem, kde bylo domluveno, že v p íštím ísle t.j. 9/2004 vyjde celý lánek v etn p íloh znovu s omluvou za uvedené nedostatky. K mému zd šení vyšel „seriál na pokra ování“ – fotografie a strohý výklad zákona bez vysv tlení, ale s mým podpisem, což zp sobilo dezorientaci ve ejnosti – musela jsem moc asto vysv tlovat a nejen já, ale i odbor sociálních v cí a zdravotnictví. Pochopila bych, kdyby poprvé lánek nevyšel v bec pro nedostatek místa, ale vyšel ádn celý v ísle p íštím. Zapracoval rarášek Zvíkovský, Zdíkovský a nebo po ádn zlomyslný? Václava Hubá ková editelka SD SPMP Zdíkov
Co a jak dál v bytové politice m sta V listopadovém ísle jsem vyjád il n kolik myšlenek a úvah o bytové situaci ve m st . Od té doby žádostí o byt p ibylo, v i neplati m jsme r znými formami p itvrdili. Zastupitelstvo m sta p ijalo p esn jší zn ní podmínek, kdy mohou ob ané žádat o byt. Ve Výboru pro rozvoj m sta jsme probrali všechny možnosti, co dál a jak nakládat s panelovými domy. Na stole nám ležela žádost o odprodej jednoho z nich. Po ád zastávám názor, že nejlépe se o své starám, když to mám ve svém vlastnictví. Sídlištní struktury však mají svá specifika, jednotné napojení na servisní sít , urbanistickou a architektonickou jednotu i slad nost p edevším. Jsou m sta, která privatizaci panelových sídliš provedla ( . Bud jovice) nebo ji p ipravují (Strakonice, Prachatice). Jsou však i m sta, která si bytový fond nechala (Tábor). Vzhledem k situaci, kdy m sto plánuje rozsáhlou špi kovou modernizaci vytáp ní panelových dom na sídlišti „Soj ák“, kdy se bude pokra ovat v zateplování dom , ale i vzhledem ke stá í panelák (20 – 30 let) jsme se rozhodli , že si m sto tento stávající bytový fond ponechá. Je to d ležitá zpráva pro obyvatele sídlišt , privatizovat se nebude. Náš zám r jde spíše k dokon ení zástavby této oblasti m sta, kde se budou stav t bytové domy. Po ítáme také s tím, že t chto 48 nových byt nám pom že i nastartovat by omezený, ale p ece jenom pohyb v m stských bytech. Neuvažujeme, že tyto domy budou náhražkou za zbourání dom na Pasovské. Prost budou sou ástí pohybu. N které domn nky ob an Vimperka, které vedou až k dotaz m k hromadnému st hování z Pasovské, jsou zbyte né, nepo ítáme s tím. Nutné je také dodat, že doba se masivní podpory bytové výstavby ze strany státu tlumí, možnost,i jaké tu byly p ed 4-6 léty co do vhodnosti, možnosti slu ování prost edk z privátní sféry, m stských a státních dotací, jdou už pry . A ješt jeden argument. Cena bytu. Tržní ceny panelových byt ve Vimperku se pohybují v realitních kancelá ích kolem 500 – 650 tis. za 3 + 1 (75 m2). Uvažujeme-li jenom, že odpisy budov jsou zhruba 2 % ro n , tak nám vychází ceny n kde na hranici 350 tisíc K . A m sto se musí chovat jako firma. Ve Výboru pro rozvoj proto p evládl názor, že nep jdeme na n jaké odhady kolem 120 tisíc. To se nepovedlo t eba v Písku, kde lidé obratem prodávali byty i s 300 % ziskem. To my nechceme. Proto byl takto i formulován dopis nájemník m panelového domu p. 458. Protože jsou to otázky dlouhodobé strategie m sta, na formulaci kone ných tezí se podíleli nejsiln jší kluby v zastupitelstvu m sta: za SNK Mgr. Dvo ák, za ODS Mgr. Toušl a za KS M ing. Záme ník. Sou asn jsme se dohodli ve Výboru pro rozvoj m sta na formách nabídky všech dalších objekt ve správ m sta, které nejsou napojeny na centrální vytáp ní a teplou vodu. Tyto objekty, a nutno íci, že jich už moc není, budou po projednání Zastupitelstvem m sta nabídnuty stávajícím nájemník m k privatizaci. Pavel Dvo ák, radní,SNK
Reprezentace m sta Vimperk V m síci zá í prob hly významné sportovní akce sv tového významu, kterých se zú astnili i naši sportovci. Konkrétn v týdnu od 9. zá í se zú astnili mistrovství sv ta v cross country ve Francii závodníci BIKE KLUB Vimperk. Nejúsp šn jší se stala Tereza Hu íková, která získala bronzovou medaili. O tomto klubu a jeho závodnících je široká ve ejnost informována i v ostatních médiích. Málo kdo z nás však ví, že ve Vimperku s námi žije i další sportovec, který shodou náhod, rovn ž v zá í od 9. - 12. se zú astnil mistrovství sv ta v zápase ve volném stylu, které se konalo v Hradci Králové. V kategorii nad 35 let získal bronzovou medaili Milan Presl, kterému se tímto splnil jeho životní sen. Ob ma sportovc m blahop ejeme!!! Tímto d kuji i všem dalším sportovc m, kte í naše m sto reprezentují. Pod kování bezesporu pat í trenér m, rodi m a realiza ním tým m, kte í se o sportovce starají. Vám všem pat í dík za reprezentaci m sta!!! Stanislava Chumanovástarostka
Zajímavá ísla z radnice Po ty d tí a žák ve školním roce 2004/2005: V mate ských školách je zapsáno celkem 236 d tí, z toho v MŠ 1. máje 80 a v MŠ Klostermannova 156, p i emž tento po et je rozd len ve dvou pracovištích (ul. Klostermannova 107 a ul. Mírová 49). Základní školy navšt vuje celkem 855 žák z Vimperka a okolí. Do ZŠ Smetanova chodí 434 žák , z toho je 42 žák prvních ro ník . Do ZŠ T.G.M. chodí 421 žák , z toho je 39 žák prvních ro ník . K 30.6.2004 ukon ilo 9. ro ník základní školy 95 žák (ZŠ Smetanova 53, ZŠ T.G.M. 42)
Program NaturVision 2004 ve Vimperku 29. zá í – 2. íjna 2004 as promítání Program Den St eda 29.9.
Dopoledne
Odpoledne Ve er
1. blok 8:30 – 10:05
Dobrodružný výlet tule (JAR/NL 2004, 43 min.), Tippi na cest kolem sv ta (F/CAN 2003, 46 min.) + eský animovaný film Cvr ek a slepice
2. blok 10:30 – 12:10
Orlí škola - p t lekcí (SK 2004, 26 min.), Vdovec/Tyrkysový rybá (CZ 2004, 16 min.), Grizzly (D 2003, 52 min.) + eský animovaný film Poslední nosorožec Cesty rys (D 2004, 43 min.), Dobrodružný výlet tule (JAR/NL, 43 min.)
1. blok 17:00 – 18:30 2. blok 19:30 – 21:20
Gorily mého d de ka (A/GB/USA/D 2004, 50 min.), Grizzly (D 2003, 52 min.)
1. blok 8:30 – 10:05
Gorily mého d de ka (A/GB/USA/D 2004, 50 min.), Drzí vrabci z Berlína (D 2003, 43 min.) + eský animovaný film Co jsme ud lali slepicím
2. blok 10:30 – 12:15 1. blok 17:00 – 18:45
Grizzly (D 2003, 52 min.), Cesty rys (D 2004, 43 min.)
tvrtek 30.9. Dopoledne
Odpoledne Ve er
"Nejkrásn jší p ísp vek d tem" Drzí vrabci z Berlína (D 2003, 43 min.), "Cena mládežnické poroty" Zelený ostrov v tajfunu (A/GB/D/Taiwan 2004, 50 min.)
2. blok 19:30 – 21:00
"Bavorská filmová cena" Cesty rys (D 2004, 43 min.) "Cena pro mladého tv rce" Divoké ostrovy v severním Atlantiku (D 2003,43min.)
1. blok 8:30 – 10:00
Grizzly (D 2003, 52 min.), Divoké ostrovy v severním Atlantiku (D 2003, 43 min.)
2. blok 10:30 – 12:10
Tippi na cest kolem sv ta (F/CAN 2003, 46 min.), Dobrodružný výlet tule (JAR/NL 2004, 43 min.), Bráškové (Václav Chaloupek) + eský animovaný film Já Baryk a m j slepýš OKNO NA VÝCHOD I: Orlí škola - p t lekcí (SK 2004, 26 min.), Ptáci kolem nás 1. díl (CZ 2002, 26 min.), Jeden rok v krajin mok ad (CZ 1998, 24 min.), Dva muži na Sibi i (CZ 2004, 28 min.)
Pátek 1. 10.
Dopoledne
Odpoledne Ve er
1. blok 16:00 – 17:50 19:00 – 21:30 workshop filmových tv rc
Ve ejnosti p ístupný program (možnost ob erstvení) - panelová diskuze tv rc a p íznivc eského p írodopisného filmu pod názvem : Možnosti financování p írodopisných film v eské Republice (Shrnutí stávajících možností financování, hledání nových zdroj v eské Republice, perspektiva koproduk ní spolupráce se zahrani ními partnery)
Sobota 2.10.
Dopoledne
Odpoledne
1. blok 8:30 – 10:05
OKNO NA VÝCHOD II: Krajinné souvislosti (CZ 2003, 22 min.), O ece Úp (CZ 2003, 23 min.), Když Tisza kvete (HUN 2003, 15 min.), Vdovec/ Tyrkysový rybá (CZ 2004, 16 min.), Zelená šance (CZ)
2. blok 10:30 – 12:00
"Nejlepší kamera" Grizzly (D 2003, 52 min.), "Nejlepší p íb h" Souboj dobyvatel (D 2003, 43 min.)
1. blok 14:00 – 15:40
"Nejlepší n mecký film" Andalusie - zem mezi nebem a peklem (D/GB/A 2004, 47 min.), "Nejlepší mezinárodní film" Plitvice - v zemi padajících jezer (A/USA/D 2004, 50 min.)
Moje vimperské zá í Zá í je prý na Šumav krásné. To íkají jak pam tníci, tak sou asníci. A mají pravdu. Mohu potvrdit, protože jsem letos u vás, vlastn u nás ve Vimperku prožil n kolik p kných dn . Dodávám, že to byl m j t iat icátý pobyt. Opakuji se, ale rád. Moje první cesta vedla na Ostrov poklad , bohat vybavený a lákavý. V knihách, které jsem si p j il m nesmírn zaujala Vltav nka od Blanky Kubešové, která vypráví o život prosté ženy, o život , který prožila v d ev né chatce na b ezích Vltavy. Je to vskutku oslava života jako takového … P e t te si ji a dáte mi za pravdu. Vycházka kolem Romantika, garáží, letní scény do Purkártovy ulice, po m stku p es T eštilku, kolem nemocnice, Zahradní ulicí a horní konec nám stí, p es n j dol k Voly ce a od ní zp t „dom “, to je moje denní porce. Rád se dívám na Vimperk od Homolky, rád chodím p es Hájnou Horu do Sklá . Ticho, lu ní kvítí, výrazná obloha, zapadající slunce. Nezapomn l jsem ani na cestu kolem Voly ky, p es Šumav nku a Klášterec na Lipku. Moji p átelé už bydlí v hezkém domku, kapli ka je opravená a pejskové kolem nádraží ka m zdraví hlasitým, le nevýhr žným št kotem. Zajel jsem si na jeden den i do eských Bud jovic, našeho krajského m sta. Ten den byl tém ervencov teplý a podve er, když jsem se vracel do Vimperka, mi nabídl pohledy na Libín, Bobík a Boubín v naprosto nenapodobitelném koloritu. Pošumavská p íroda op t dokazovala, že nad ní není. Navštívil jsem mnoho svých p átel a známých, dob e jsem (op t) poob dval U Marousk , svezl se vlá kem ke své milované líp v Sudslavicích. Bylo to hezkých sedm dní, na které budu vzpomínat až do jara … P iznám se, že jsem ve Vimperku ješt nebyl v zim . Napadlo m , že bych n které ze svých tras mohl t ebas absolvovat na b žkách. Pokusím se ten „nápad“ realizovat a budu Vás samoz ejm o tom zase informovat. V záv ru pak dodávám: Byl to milý, hezký zá ijový týden. Byl jsem tam, kde jsem vždy velmi rád. Byl jsem zase u nás ve Vimperku. Váš dr. Ji í Pfeifer z Prahy 6
Nad mapou Vimperka Když se podíváte na katastr Vimperka, je z hlediska zem pisného reliéfu hlavn svahový. Obecn je zde málo rovné plochy a to zt žuje technické ešení investi ních možností. Chci se te zamyslet p edevším nad výstavbou rodinných domk , nad individuálním bydlením. Perspektivn je možné na map Vimperka po ítat s t emi hlavními lokalitami pro rodinné bydlení. V oblasti „malé Homolky“ jsou v tšinou soukromé pozemky, na nichž je již n co rozestav no. Vzhledem k tomu, že chceme tomuto území dát n jaký jednotící charakter a také abychom p edešli "zamotanc m" s majetkoprávními vazbami, dostal za úkol odbor plánování p edložit studii tohoto území, kde bude jasné, kudy povedou sít , p ístupové cesty, atd., zkrátka to, co by m lo zajistit M sto. Víte, M sto jeden „zamotanec“ te eší. Stalo se totiž, že v ulici Slune ná jsou pozemky a ást sítí v privátním vlastnictví a další ást je M sta. P ijali jsme myšlenku, že M sto by m lo komunikace i služby s nimi spojené mít ve svém správ , a tak s majiteli o tom všem te jednáme. Jenže zp tné ešení je hodn drahé, M sto to p ijde na 3 mil. K ,
nebo se na dokon ení cesty, osv tlení a chodník žádné dota ní tituly neobdržíme. Podobná je situace o ulici níže. A t mto situacím chceme do budoucna p edejít. Druhou oblastí, kde již existuje studie, je pom rn rovný prostor u Hrabic. Tam by mohlo vzniknout 23 – 30 stavebních parcel nadstandardní velikosti. A M sto zde bude žádat o dotace ze státních fond na základní technickou vybavenost, p ístupy, vodu, kanalizaci, telefon a plyn. To nám velmi pom že, dota ní peníze jsou motorem této innosti. I z tohoto pohledu na perspektivu satelitního bydlení nám nep ipadá vhodné umístnit nedaleko, podél silnice na Sloup, výstavbu t žké lisovny pro automobilový pr mysl, která byla p edstavena n meckým investorem. Hluk a prašnost by tento prostor znehodnotily. Do trojúhelníku mezi hlavní silnicí a kempem Vodník je navíc umíst na studie budoucího možného nového objektu sociálního ústavu Dome ek Hrabice a na ní navazující zám r dalšího rodinného bydlení. Dále se zabýváme lokalitou nad sídlišt m sm rem na Hrabice, kde by se mohla využít servisní sí ze sídlišt . Výstavba na loukách kolem cesty na Hajnou horu nad tratí je omezena sou asnými možnostmi zainvestování, ale jsou po prostory velmi vst ícné. Jiné periferní oblasti jsou výhledové, zejména Sklá e, Veselka nebo Prav tín.. Dost zklamán i roz arován jsem z realizace zám ru výstavby adových domk v oblasti nad nemocnicí. Rozvrtaná plocha, nikde nikdo. Kladu si otázku, co se vlastn z toho nakonec vyvine? Slibovaná ada p kných adových domk , nebo p kná ostuda renomované firmy z eskobud jovicka? Z hlediska nových myšlenek a aktivit v ím, že již p íští m síc budeme více v d t a sd líme Vám, co se skrývá za studií anglické spole nosti v prostoru Sloupu, zda území bývalých kasáren, st elnice a cvi išt Radost se dá využít v reálních podmínkách a reálném ase. Zatím je vše mimo p esné informace, jednání na konci zá í snad n co p inese. Mapa Vimperka se brzy doplní o supermarket Lidl. Známky možného oživení se jeví i v bývalé Jiton , stavební povolení je vydáno na nový autoservis u nádraží. Jsem rád, že do m sta p ichází peníze, staví se, opravuje se z r zných zdroj a m sto se zkrášluje a da í se mu. T eba Pivovarská ulice, park i prostor kolem Lázní s tradi ní dlažbou a dalšími prvky dávají lokalit smysl, vyváženou funk nost minulosti i p ítomnosti. Stejn tak i moderní strohost Komenského tvrti . eká nás dát dohromady ve ejné záchodky, parkovišt , chodníky, zámek a mohu pokra ovat ješt dlouho, co M sto bolí. Záb r aktivit a nápad máme, ada z nich byl projednána na Výboru pro rozvoj m sta, n co je již rozpracováno. Intenzivn se pracuje na dotacích i vlastních zdrojích, pololetní hodnocení rozpo tu skon ilo p ebytkem p es 3 mil. K . A tak si myslím, že m sto získává, získáváme my všichni, kte í tady žijeme. Dobrou mysl a zdraví p eje Mgr. Pavel Dvo ák, radní, SNK
Z Obchodní akademie a Gymnázia Za átek školního roku zastihl školu v novém Od prvního dne nového školního roku se Obchodní akademie a Gymnázium ve Vimperku p edstavuje svým student m v novém. Provedená rekonstrukce areálu školy v celkovém objemu 2 mil. K ( ástkou 1,2 mil. p isp l z izovatel školy, Krajský ú ad Jiho eského kraje, zbývající ást si škola našet ila z vlastního rozpo tu) dovolila rekonstrukci hned dvou budov. Studenti Sportovního gymnázia tak mohou využívat uceleného zázemí v etn nových šaten, všem pak slouží zcela nový rozvod topení a vody ve t ídách, nová je také úprava sociálních za ízení a pln tak vyhovuje požadavk m školy i platných norem. Od po átku zá í se rozb hla výuka v již t etí u ebn výpo etní techniky. Dalších 15 po íta ových jednotek slouží v budov D p edevším student m, jejichž studium na škole je zam eno na programování. Ob budovy byly také nemalým nákladem (za více než 120 000 K ) vymalovány. Do lavic v 19 t ídách mohlo 1. zá í nerušen zasednout celkem 510 student školy, což je o 26 více než v p edcházejícím školním roce, 117 student prvních ro ník si odbylo svou premiéru, naopak 92 student bude usilovat o zakon ení studia v podob maturitní zkoušky. Na Obchodní akademii studuje ve školním roce 2004-2005 celkem 117 student , na Gymnáziu pak 393 (197 na osmiletém studiu, 196 na ty letém, z toho 75 se zam ením na programováni a 30 na Sportovním gymnáziu). Student m se bude v novat celkem 48 zam stnanc školy, z toho je 38 pedagogických pracovník . Všem student m i zam stnanc m školy m žeme na za átku školního roku pop át mnoho elánu do nejbližších 10 m síc , maturant m pak skute n mnoho št stí a student m prvních ro ník potvrzení správnosti jejich volby z p ijímacích zkoušek. Roman Hajník
Zajímavá ísla z Vimperka
Léto na koupališti
V letošní sezón , která trvala od 7. 7. do 31. 8. (kv li po así bylo fakticky otev eno 28 dní), navštívilo plavecký areál celkem 7 562 návšt vník , z toho bylo 1 926 d tí. Pr m r p ibližn 270 na den. Nejvíce návšt vník bylo dne 5. 8., kdy si p išlo zaplavat 628 lidí. Z hlediska provozovatele to byla pr m rná sezóna ve vytíženosti areálu. Po así se podepsalo na asi 2 x menším po tu rekreant než v minulém roce, kdy se ovšem sezóna mimo ádn vyda ila.
Vernisáž výstavy fotografické sout že festivalu NaturVision 2004 Na slavnostním otev ení výstavy vybraných fotografií fotoworkshopu a nejlepších fotografií fotosout že, která letos prob hla jako mezinárodní doprovodná akce festivalu NaturVision, se 14. 9. 2004 v prostorách freyungského zámku Wolfstein sešla reprezentativní spole nost zastoupená p edstaviteli hlavních organizátor sout že (p vodní nám t na tuto sout ž vzešel od vimperských po adatel ) a jejich host . Všechny p ítomné, mezi nimiž bylo možné za eskou stranu spat it starostku M sta Vimperk Stanislavu Chumanovou, editele Správy NP a CHKO Šumava Aloise Pavlí ka, zástupce Rady M sta Vimperk Luboše Dren eniho, PhDr. Miloše Beneše a Hanu Šimkovou za Odbor školství, kultury a cestovního ruchu M Ú Vimperk, svým úvodním projevem pozdravil p ednosta okresu Freyung-Grafenau Alexander Muthman. Došlo také na více odborn zasv cený pohled na fotografování a na kritéria hodnocení kvality fotografií v jednotlivých kategoriích v podání zástupce odborné poroty. Po úvodních projevech pak již nic nebránilo tomu, aby mohly být zve ejn ny výsledky obou vyhlášených kategorií fotosout že. Slova se ujal editel n mecké ásti filmového festivalu Ralph Thoms, který také spole n se starostkou M sta Vimperk p edával ceny p ítomným ocen ným fotograf m. V kategorii mladých fotograf do 18 let byla ud lena první cena, získal ji Andreas Hutter z n meckého Bebrachu. Kategorii dosp lých (nad 18 let) k naší radosti vyhrál Antonín íha z moravského Bohdíkova (cena za vít zství je pro n j nachystána na slavnostní ve er festivalu ve Vimperku), druhé místo získala Antje Drosteová z Hürthu a z t etí ceny se m že radovat Manfred Hochleithner z Vídn . Na tyto vít zné i jiné zajímavé fotografie ze sout že i z workshopu se mohou návšt vníci p ehlídky NaturVision ve Vimperku t šit, budou pro n vystaveny v M stském kulturním st edisku od 29. 9. do 2. 10. 2004 a do konce íjna v Amber Hotelu Anna.
Roman Hajník
