Financování divadelních spolků se zaměřením na divadelní spolek Frída

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství

Financování divadelních spolků se zaměřením na divadelní spolek Frída Bakalářská práce

Autor práce: Veronika Rumreichová Vedoucí práce: JUDr. Lenka Valová Oponent práce: doc. Mgr. Jan Kolegar

Brno 2012

Bibliografický záznam RUMREICHOVÁ, Veronika. Financování divadelních spolků se zaměřením na Divadelní spolek Frída: Financing theatre groups with particular focus on the Theatre group Frida. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, 2012. 54 s. Vedoucí bakalářské práce JUDr. Lenka Valová.

Anotace Bakalářská práce ,,Financování divadelních spolků se zaměřením na divadelní spolek Frída“ pojednává o právních formách divadel v České republice a divadelních spolků. Autorka v písemné práci podrobněji popisuje funkci divadelního spolku Frída a jeho soubor. K porovnání je stručná zmínka o divadelním spolku Slawjena. Diplomovou práci doprovází statistiky, které jsou převzaté z knihy Bohumila Nekolného ,,Divadelní systémy a kulturní politika“ anebo vytvořené vlastní tvorbou autorky.

Klíčová slova Divadelní spolky, divadlo, divadelní spolek Frída, právní formy, kulturní politika

Annotation. Bachelor Thesis ,, Financing theatre groups with particular focus on the Theatre group Frida "deals with the legal forms of theaters in the Czech Republic and theater groups. The author in her written work describes in details the theater group Frída and his ensemble. For the comparison, there is a brief mention of the theater group Slawjena. The work is accompanied by statistics which are taken from the book by Bohumil Nekolný ,, Theater systems, and cultural politics "or the author’s own creation.

Key words Theatre groups, theatre, theatre group Frida, legal forms, cultural policy

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Financování divadelních spolků se zaměřením na Divadelní spolek Frída“ vypracovala samostatně a použila jsem uvedené informační zdroje. V Brně, 25. května 2012

Veronika Rumreichová

Poděkování Na tomto místě bych chtěla především poděkovat vedoucí bakalářské práce JUDr. Lence Valové za odborný dohled a podporu při jejím vytváření. Také bych ráda poděkovala majiteli Divadelního spolku Frída Martinu Trnavskému za jeho ochotu poskytnout potřebné informace.

Obsah Úvod .................................................................................................................... 1 1.

Divadlo ...................................................................................................... 2 1.1

Právní formy provozování divadla .............................................................. 2

1.1.1

Obecně prospěšná společnost..............................................................3

1.1.2

Příspěvková organizace.......................................................................4

1.1.3

Nadace ..............................................................................................4

1.1.4

Akciová společnost .............................................................................5

1.1.5

Společnost s ručením omezeným..........................................................7

1.1.6

Občanské sdružení ..............................................................................8

1.1.7

Živnostenské podnikání .......................................................................9

Kulturní politika v divadle .................................................................... 11

2. 2.1

Kraje ...................................................................................................... 11

2.1.1

Jihomoravský kraj .............................................................................11

2.2

Divadelní mapa za rok 2004 ..................................................................... 12

2.3

Divadelní mapa za rok 2008 ..................................................................... 13

2.4

Divadelní mapa za rok 2010 ..................................................................... 14

2.4.1

Tituly z divadelního repertoáru ..........................................................15

2.4.2

Celkové výnosy divadel......................................................................16

2.4.3

Statistika návštěvnosti repertoáru .....................................................18

2.5

Divadelní mapa současné doby................................................................ 20

2.5.1

Divadla veřejné služby.......................................................................21

2.5.2

Soukromá divadla.............................................................................21

2.6

Vlastnictví .............................................................................................. 22

Divadelní spolky ..................................................................................... 23

3. 3.1

Praha ..................................................................................................... 23

3.2

Brno....................................................................................................... 24

3.3

Ostatní divadelní spolky .......................................................................... 24

Divadelní spolek Slawje na..................................................................... 26

4. 4.1

Soubor divadelního spolku Slawjena ........................................................ 27

Divadelní spolek Frída........................................................................... 28

5. 5.1

Dodo Gombár......................................................................................... 29

5.2

Jakub Nvota............................................................................................ 31

5.3

Současnost divadelního spolku Frída ........................................................ 31

5.3.1

Soubor divadelního spolku Frída........................................................32

5.3.2

Herec Martin Trnavský ......................................................................32

5.3.3

Herec Radim Novák ..........................................................................34

5.4

Rozhovor s Frídou ................................................................................... 35

5.5

Podnikání ............................................................................................... 35

5.6

Dotace Frídy ........................................................................................... 36

5.7

Sponzoři Frídy......................................................................................... 36

5.8

Rozpočet ................................................................................................ 36

6.

Grant ....................................................................................................... 37

7.

Dotace ...................................................................................................... 38

8.

Sponzorství ............................................................................................. 39 8.1

Sponzor.................................................................................................. 39

Závěr ................................................................................................................. 40 Odborné publikace .......................................................................................... 41 Zdroje ze zákona .............................................................................................. 42 Inte rnetové zdroje ............................................................................................ 43 Seznam tabulek ................................................................................................ 47

Úvod Diplomová práce na téma ,,Financování divadelních spolků se zaměřením na divadelní spolek Frída“ zpracovává fakta o divadlech a divadelních spolcích na českém trhu. Téma bylo vybráno v roce 2011, poté autorka práce zpracovávala materiály k tématu nezbytné a na závěr práci dala do písemné podoby. První část práce je více teoretická, je zaměřená na statistiky a analýzy vytvořené odborníky a jsou dohledatelné v knihách a na internetu, nebo jsou vytvořené autorkou práce. Udává fakta o rozpočtu divadel za rok, právní formy divadel a možný přehled divadelních spolků v Brně, v Praze a celé České republice. V písemné práci je zpracován přehled divadel od roku 2004 do roku 2010 podle statistik divadel na českém trhu. Informace pojednávají o příjmech a výnosech divadel, o jejich návštěvnosti a cenách vstupného. V druhé části diplomové práce je podrobně popsán divadelní spolek Frída od jeho vzniku až po současnost. V textu jsou uvedeny všechny prezentované hry a hry, které byly nejvíce výnosné a také ty, na které bylo vynaloženo nejvíce nákladů. Autorka práce

si sjednala schůzku se

zakladatelem a

zpracovala

s ním rozhovor, podle kterého bylo k dispozici více informací, nedohledatelné na internetu ani v knihách. Pro porovnání je popsán stručný popis divadelního spolku Slawjena, který má jinou právní formu, ovšem text není tak podrobný jako je tomu u divadelního spolku Frída. Práce je obecná a pojednává o možnostech právních forem vedení divadla a divadelních spolků.

1

1. Divadlo Divadlo je kamenná budova, která slouží k předvádění divadelních inscenací, kde se vytváří vztah mezi hercem a divákem neboli divákem a divadlem. (Wikipedie, 2012a, odst. 1 – 2) Divák je návštěvník divadla, který tvoří publikum. Je to adresát divadelního poselství, součást divadelního procesu, partner divadelní komunikace. S divákem je možné cíleně pracovat, animovat jej a podněcovat jej. (Jan Dvořák, 2005, s. 68) Divadlo je služba vykonávaná pro veřejnost. Je to možnost obživy a také slouží k pobavení. Divadlo má úzký okruh diváků, kteří pěstují zálibu v jeho navštěvování. Existuje mnoho druhů divadel a většina divadel byla zřízena jako víceúčelová. Tedy jsou založená pro více druhů představení. Podle vybave nosti jeviště, jeho velikosti a prostorového projevu na něm rozlišujeme divadla zřízená pro operu, operetu, zpěvohru, balet, pantomimu, tanec, činohru, muzikál nebo loutkové divadlo. Každé divadlo musí být specifické pro svoji činnost, neboť např. na činoherním jevišti nelze provozovat operu a naopak, a to kvůli prostorovému vytvoření scény. Divadlo může být stagionového typu, tím rozumíme, že má vlastní zázemí, tedy scénu, kde je možné divadlo provozovat, avšak nemá vlastní soubor. Další možností je divadlo repertoárového typu, to má vlastní soubor a divadlo, kde lze pravidelně vystupovat.

1.1

Právní formy provozování divadla Divadla existují v různých formách a jsou zřízena obcí, krajem nebo

ministerstvem kultury, či jednotlivcem nebo skupinou divadelníků. Nejčastějšími a nejběžnějšími formami provozování divadla jsou společnost s ručením omezeným, obecně prospěšná společnost nebo příspěvková organizace. Méně běžná jsou divadla zřízená jako akciové společnosti a nadace. Dále jsou divadelní spolky zřízené buď jako občanská sdružení nebo na živnostenské podnikání.

2

1.1.1 Obecně prospěšná společnost Jde o typ společnosti neziskové právnické osoby. Obecně prospěšná společnost, neboli zkráceně o.p.s., má za hlavní cíl poskytovat obecně prospěšné služby. Zákon neurčuje, které činnosti jsou obecně prospěšné a které nikoliv. Tuto míru posuzuje

soud

a

ten rozhodne,

zda společnost bude

zaznamenána

v o.p.s. rejstříku. (Národní informační centrum pro mládež, 2008a, odst. 1) Jejími zakladateli mohou být jak právnické osoby, tak i fyzické osoby. Jejím zakladatelem může být také Česká republika. Zisk, který vytěží, nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů orgánů ani zaměstnanců. Zisk musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla společnost založena. (Jan Dvořák, 2005, s. 206) Obecně prospěšná společnost je stanovena v zákoně č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Pro založení obecně prospěšné činnosti je potřeba sepsat zakládací smlouvu. Na zakládací smlouvě je nutné mít podpisy všech zakladatelů a pravost jejich podpisů musí být úředně ověřena. Ovšem zakladatel o.p.s. může být i jen jeden, v tom případě je nutné vyhotovit zakládací listinu ve formě notářského zápisu. (Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech) Zakládací listina nebo zakládací smlouva musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zakladatele, nebo jméno a rodné číslo včetně trvalého pobytu zakladatele. Dalším podstatným údajem je název a sídlo o.p.s. a druh činnosti a služeb, které bude vykonávat. Dalším údajem je doba trvání společnosti. Společnost může být založena i na dobu neurčitou. Dále jména, trvalé pobyty a rodná čísla všech členů správní rady a způsob jednání správní rady a dozorčí rady, pokud je zřízena. (Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech), (Národní informační centrum pro mládež, 2008b, odst. 5) §4 (3) Zakládací listina může stanovit, že určitý počet členů správní rady, popřípadě dozorčí rady, je volen nebo jmenován na návrh předem určeného okruhu občanů nebo na návrh určité právnické osoby, orgánu územní samosprávy nebo orgánu státní správy, popřípadě, že určitý majetek vlože ný při založení nelze zcizit či zatížit nebo že určený druh poskytovaných obecně prospěšných služeb lze za stanovených podmínek měnit.

3

(4) Zakládací listina může také určit obecně prospěšnou společnost oprávněnou k přijetí likvidačního zůstatku při zrušení obecně prospěšné společnosti s likvidací; může též stanovit, že určení takovéto obecně prospěšné společnosti provede správní rada v rozhodnutí o zrušení obecně prospěšné společnosti. (Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech) Divadla jsou jako obecně prospěšné společnosti na českém trhu docela běžné. Jako o. p. s. jsou založena například divadla jako Činoherní klub, Dejvické divadlo, DIVADLO IN FLANGRANTI, Divadlo pod lampou, KLICPEROVO DIVADLO, Loutkové divadlo Jitřenka atd.

1.1.2 Příspěvková organizace Jedná se o veřejnou formu provozovanou právnickou osobou. Její funkcí je plnění činností ve veřejném sektoru. Příspěvková organizace se v České republice řídí základy právního postavení příspěvkových organizací, zákonem o rozpočtových pravidlech státu a zákonem o rozpočtových pravidlech územních odborů. Zpravidla to bývají instituce, jejichž činnosti bývají neziskové a jejichž struktura vyžaduje samostatnou právní subjektivitu. (Wikipedie, 2012b, odst. 1-2) Aby příspěvková organizace mohla zahájit svoji činnost, musí zřizovatel vydat zřizovací listinu. Má možnost jmenovat a odvolávat jejího řed itele a kontrolovat chod celého hospodaření. (Wikipedie, 2012c, odst. 3) Tato organizace hospodaří na základě rozpočtu zřizovatele, který tvoří její hlavní příjem a dále hospodaří s peněžními prostředky od jiných osob. (Wikipedie, 2012d, odst. 4) Příspěvková organizace je v České republice běžnou formou pro zřizování muzeí, galerií, ale také divadel, např. Národního divadla v Praze.

1.1.3 Nadace O nadacích pojednává zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Nadace nebo také nadační fond je účelové sdružení majetku. Je zřízena za účelem dosahování obecně prospěšných cílů. Cílem je převážně rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, dále ochrana lidských práv a přírodního prostředí nebo kulturních památek a tradic, rozvoj vědy a vzdělání. (Podnikatel.cz, 2007 – 2012a, odst. 1)

4

Nadace nebo nadační fond je právnickou osobou a vzniká zápisem do nadačního rejstříku u soudu. Nadace je účelové sdružení majetku a jeho užívání je vázáno k naplňování obecně prospěšných cílů. Nadační jmění v případě nadace nesmí být nižší než 500 000 Kč. (Jan Dvořák, 2005, s. 206) §1 (3) Součástí názvu nadace musí být označení „nadace“; součástí názvu nadačního fondu musí být označení „nadační fond“; jiné osoby nesmějí ve svém názvu nebo obchodní firmě toto označení používat. §2 (2) Nadace používá k dosahování účelu, pro který byla zřízena, výnosů z nadačního jmění a ostatního majetku nadace. Nadační jmění je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů a nadačních darů zapsaných v nadačním rejstříku. (3) Nadační fond používá k dosahování účelu, pro který byl zřízen, všechen svůj majetek. (4)

Nadačním

příspěvkem

se

pro

účely

tohoto

zákona

rozumí

vše, co je nadací nebo nadačním fondem v souladu s tímto zákonem a statutem nadace nebo nadačního fondu poskytnuto třetí osobě k účelu, pro který byly nadace nebo nadační fond zřízeny. (5) Nadačním darem se pro účely tohoto zákona rozumí vše, co je poskytnuto třetí osobou nadaci nebo nadačnímu fondu k dosahování účelu, pro který byly nadace nebo nadační fond zřízeny. (Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech) Nadační společnosti se soustředí na různé organizace, které mohou podporovat divadlo a umění. Příkladem divadla, které vzniklo jako nadace, je NADACE DIVADLO 99.

1.1.4 Akciová společnost Vedení akciové společnosti popisuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Akciová společnost je společnost, která je zakládaná za účelem zisku. Firma, jež zakládá akciovou společnost, musí mít v názvu akc. spol. nebo a. s. Akciová společnost je společnost se základním kapitálem, který je rozdělený na určitý počet akcií s určitou hodnotou. Společnost odpovídá celým svým majetkem za porušení závazků, ovšem akcionáři neručí za své závazky, pouze mohou přijít

5

o své akcie. Z akcií, v případě zisku, získá majitel akcií poměrný podíl formou dividendy. Akcionáři tvoří akciovou společnost. (Jan Dvořák, 2005, s. 207) § 155 (1) Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Osoba, která se podílí na základním kapitálu společnosti, je oprávněna vykonávat práva akcionáře jako společníka, i když společnost dosud nevydala akcie nebo zatímní listy, a to ode dne zápisu základního kapitálu, na němž se podílí, do obchodního rejstříku. (2) Akcie mohou být vydány v souladu se zvláštním zákonem v listinné podobě (dále jen „listinné akcie“) nebo v zaknihované podobě (dále jen „zaknihované akcie“). (3) Akcie musí obsahovat a) firmu a sídlo společnosti, b) jmenovitou hodnotu, c) označení formy akcie, u akcie na jméno firmu, název nebo jméno akcionáře, d) výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie, e) datum emise. (4)Listinná akcie musí obsahovat i číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva, kteří jsou oprávněni jménem společnosti jednat k datu emise. Zaknihovaná akcie musí obsahovat číselné označení v případech, kdy to stanoví zákon. (5) Akcie téže společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného. (6) Je- li vydáno více druhů akcií, musí akcie obsahovat označení druhu a listinné akcie musí obsahovat i určení práv s nimi spojených alespoň odkazem na stanovy. Akcie, s nimiž nejsou spojena žádná zvláštní práva (kmenové akcie), nemusí označení druhu obsahovat. (7) Nestanoví- li tento zákon jinak, musí být s akciemi téhož druhu spojena stejná práva. Akciová společnost musí zacházet za stejných podmínek se všemi akcionáři stejně. Jiné druhy akcií, než které upravuje zákon, nesmějí být vydávány. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník)

6

Divadla jako akciové společnosti nejsou na trhu v České republice výjimkou, ale nejsou

běžné.

Takovým je

třeba

Národní divadlo

nebo

DIVADLO

BROADWAY.

1.1.5 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Společnost s ručením omezeným je společnost, jejíž kapitál je tvořen předem stanoveným vkladem společníků do společnosti a společníci ručí za své závazky vůči společnosti. Vklad může být jak peněžitý, tak nepeněžitý. Společnost může založit jedna osoba, maximální počet osob je padesát. § 105 (2) Společnost s ručením omezeným může být založena jed nou osobou. Společnost s ručením omezeným s jediným společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník) Společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem a společníci ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně do výše nesplacených části vkladů všech společníků do doby, kdy je zrušen zápis splacení a vzápětí zaniká. (Jan Dvořák, 2005, s. 207) § 106 Zaplacením kterémukoliv z věřitelů ručení nezaniká ani se nesnižuje jeho rozsah. Plnění za společnost poskytnuté z důvodu ručení se započítává na splacení vkladu toho společníka, který plnění věřiteli poskytl, a není- li to možné, může společník požadovat náhradu od společnosti. Nemůže- li dosáhnout této náhrady, může požadovat náhradu od společníka, jehož vklad nebyl splacen, jinak od každého ze společníků v rozsahu jeho účasti na základním kapitálu společnosti. § 107 Firma společnosti musí obsahovat označení „společnost s ručením omezeným“, postačí však zkratka „spol. s r. o.“ nebo „s. r. o.“. Při zakládaní společnosti s ručením omezeným je nutné sepsat společenskou smlouvu. Ta musí obsahovat firmu a sídlo společnosti, dále předmět podnikání, zda jde

o obchodní

společnost

nebo

společnost, 7

která

poskytuje

služby.

Je v ní uvedena výše základního kapitálu a vkladu společníka včetně způsobu a lhůty splacení vkladu. Také musí být uvedena jména a příjmení všech prvních jednate lů za společnost a pod jakým jménem společnosti jednají a jakým způsobem. Jména a bydliště všech členů dozorčí rady, pokud je zřízena, dále se musí určit a uvést jméno správce vkladu. § 110 (2) Společenská smlouva může určit, že společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní

organizaci

společnosti

a

podrobněji

některé

záležitosti

obsažené

ve společenské smlouvě. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník) Společnost s ručením omezeným je nejčastější formou divadel v České republice. Divadla zřízená jako s. r. o. Jsou např. Prozaické baletní divadlo, Divadlo u Anděla, Černé divadlo Jiřího Srnce, Divadlo Bolka Polívky, Divadlo Bez zábradlí, Pražské Hudební divadlo, Divadlo Na Jezerce, Lesní divadlo, Divadlo Šumperk, Divadlo Na Fidlovačce, Divadlo marionet, Divadlo U Hasičů, Městské divadlo Český Krumlov, DIVADLO INVEST a další.

1.1.6 Občanské sdružení Občanské sdružení patří mezi nejstarší, ale také nejrozšířenější právní formu. K jeho založení je potřeba nejméně tří lidí, kteří mají společný zájem a cíl společně něco podporovat a věnovat se tomu. Toto politické právo je uvedeno v Listině základních práv a svobod. Dává možnost každému občanu České republiky společně se sdružovat. (Wikipedie, 2012e, odst. 1-2) Občanská sdružení se na trhu vyskytují jako divadelní spolky, nikoliv jako divadla. Část znění zákona o sdružování občanů č. 83/1990 Sb.: §2 (1) Občané mohou zakládat spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení, jakož i odborové organizace (dále jen „sdružení“) a sdružovat se v nich. (2) Členy sdružení mohou být i právnické osoby. (3) Sdružení jsou právnickými osobami. Do jejich postavení a činnosti mohou státní orgány zasahovat jen v mezích zákona. (4) Vojáci v činné službě nemohou vytvářet odborové organizace a sdružovat se v nich. Rozsah oprávnění odborových organizací sdružujících příslušníky Sboru 8

národní bezpečnosti a sborů nápravné výchovy při uplatňování a ochraně jejich sociálních zájmů stanoví zvláštní zákon. Občanské sdružení úzce souvisí s podnikáním, ovšem jeho založení nesmí být za účelem podnikání, ale může být založeno za účelem podpory podnikání. Nás ovšem zajímá pojem spolek, který můžeme chápat také jako soubor osob s právní subjektivitou. Tyto spolky jsou společnosti vědecké či odborné, nikoli obchodní nebo náboženské. (Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružení občanů) Zakládání občanského

sdružení upravuje zákon o sdružení občanů

č. 83/1990 Sb. §6 (1) Sdružení vzniká registrací. (2) Návrh na registraci mohou podávat nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let. K návrhu připojí stanovy ve dvojím vyhotovení. Občanská sdružení mohou zakládat i cizinci. Při zakládání občanského sdružení se neplatí poplatky. Když má sdružení nějaký majetek, musí vést účetnictví a to jednoduché či podvojné. K tomu, aby sdružení mělo nějaký majetek, musí mít nějaké příjmy a z nich podávat daňové přiznání. (Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružení občanů) Výhodou občanského sdružení je možnost získání grantů, které podpoří jejich činnost. Podporu lze získat jak od soukromých dárců, tak od nadací či mezinárodních institucí a také od českých ministerstev.

1.1.7 Živnostenské podnikání Podnikání na živnostenský list je činnost, která je provozována samostatně, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Podnikání na živnostenský list je považováno za nejjednodušší formu podnikání v oblasti divadla a kultury. (Jan Dvořák, 2005, s. 205) Každý je odpovědný sám za sebe a za svoje činy v podnikání. Činnost je motivovaná dosažením zisku. V České republice upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, vše, co se týká provozování živnosti. Provozovat živnost může fyzická i právnická osoba. Ovšem pro tuto činnost musí získat živnostenské oprávnění pro danou činnost, které se chce věnovat. Dále je nutné předložit výpis z trestního rejstříku. Fyzická osoba musí být starší osmnácti let, musí být způsobilá k právním úkonům a musí být trestně bezúhonná. Právnické 9

osoby jsou subjekty s právy a povinnostmi, nejsou však fyzickou osobou a jsou zřízené písemnou smlouvou nebo zakládající listinou. Platnými se stáva jí, jsou li zapsány

do

obchodního

nebo

jiného

zákonem

určeného

rejstříku.

Toto pravidlo neplatí pro všechny právnické osob y a to převážné pro ty, které vznikají ze zákona. (Jan Dvořák, 2005, s. 205) Druhy živností se rozdělují podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání: •

Živnosti řemeslné – jsou činnosti pro jejichž provozování je podmínkou

výuční list, maturita v daném oboru, diplom v daném oboru nebo minimálně šest let praxe v oboru. Jsou to profesní činnosti jako je řeznictví, zednictví, klempířství, hostinská činnost, montáže či opravy, práce s elektrickým zařízením. •

Živnosti vázané – pro tyto činnosti je nezbytnou nutností prokázat odbornou

způsobilost. Může jít o poskytování masérských služeb, provádění stavebních prací, vedení účetnictví či provozování autoškoly. •

Živnosti volné – u těchto činností nepotřebuje podnikatel žádnou odbornou

způsobilost. Lze provozovat velkoobchod a maloobchod, zprostředkovávat obchod či služby jako jsou ubytovací služby nebo služby fotografické. •

Živnosti koncesované – tyto živnosti vznikají na základě správního

rozhodnutí. K tomuto podnikání je potřeba odborná způsobilost a kromě toho je nutné získat pro živnost koncesi včetně kladného vyjádření příslušného orgánu státní správy. Po získání těchto nezbytných záležitostí lze provozovat pohřební služby, cestovní kanceláře nebo taxi služby. (Jan Dvořák, 2005, s. 205), (Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání) § 28 (1) Rozsah živnostenského oprávnění (dále jen „rozsah oprávnění“) se posuzuje podle předmětu podnikání uvedeného ve výpisu s přihlédnutím k ustanovením této části. Živnostenské oprávnění k výkonu živnosti volné opravňuje k výkonu činností uvedených k tomuto zákonu. (2) Je- li provozování živnosti vázáno na doklad vydaný zvláštním orgánem podle zvláštního právního předpisu, je rozsah živnostenského oprávnění vymezen uvedeným dokladem. (3) V pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne na žádost podnikatele živnostenský úřad. (Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání)

10

2. Kulturní politika v divadle Je-li vše zkorumpováno, je divadlo ze všech nejčistší. (Denis Diderot) V roce 1948 byla všechna divadla v Československu zestátněna. Od roku 1978 bylo zřizování a provozování divadel v České republice ponecháno na vládě prostřednictvím ministerstva kultury, ministerstva mládeže a tělovýchovy a také krajských národních výborů. Na Slovensku to záviselo pouze na ministerstvu kultury. (Bohumil Nekolný, 2006, s. 9 – 10) Až do roku 1989 existoval při provozování divadla monopol socialistického státu, včetně cenzury. Stát prostřednictvím dvou subjektů, ministerstva kultury a krajů, divadla zřizoval, provozoval a také rušil. (Bohumil Nekolný, 2006, s. 9 – 10) V devadesátých letech se změnil divadelní systém a to tak, že byl v provozování divadel ukončen státní monopol. Velká část divadel začala působit v rámci soukromého sektoru. Ze začátku to byly převážně muzikálové produkce a také vznikaly nové divadelní, taneční a alternativní soubory. (Bohumil Nekolný, 2006, s. 9 – 10)

2.1

Kraje O vyšší samosprávné územní celky se vedl politický zápas po dobu deseti let.

Jednalo se především o míru přerozdělení daňové vytíženosti. Nakonec byly kraje ustaveny k 1. lednu 2000. Na začátku jejich existence vydaly na divadelní činnost 2,5 milionu Kč. O rok později začaly kraje fungovat naplno a všechny kraje vydaly 66,5 milionu Kč. Každým rokem se částky zvyšovaly, v roce 2004 to bylo 68 milionů Kč. (Bohumil Nekolný, 2006, s. 39)

2.1.1 Jihomoravský kraj Vypracovává koncepci na podporu kultury a kraje. Jako kraj vyžaduje změnu příspěvkových organizací na veřejnoprávní subjekty s předpokladem vícezdrojového a víceletého financování. Ročně uvolňuje na dotace a granty pro kulturu 6,6 milionu Kč. Jako významné instituce jsou z divadel uváděny pouze: •

Národní divadlo v Brně,

•

Městské divadlo Brno,

•

Centrum experimentálního divadla Divadlo Husa na provázku. (Bohumil Nekolný, 2006, s. 41) 11

2.2

Divadelní mapa za rok 2004 Na základě statistických dat vytvořených k roku 2004 lze udělat přibližný

odhad návštěvnosti a počtu odehraných premiér a repríz v českém divadle. Velká chyba, se kterou je nutné počítat, je u soukromých divadel. Data o výnosech soukromého sektoru nejsou k dispozici. Tabulka 1: Souhrn odehraných pre miér u veřejných i soukromých divadel Soukromá divadla

Veřejná divadla

Premiéry

148

417

Repertoár

650 titulů

1 300 titulů

Celkem bylo na repertoáru

2 000 titulů včetně festivalů

(Bohumil Nekolný, 2006, 43 s.) V roce 2004 veřejná divadla prezentovala více svých představení a vykonala více premiér za rok. Tento počet se liší až o 269 premiér. Ovšem i přes tento velký rozdíl uvedla soukromá divadla pouze o 2 900 představení méně než divadla veřejná. Tabulka 2: Souhrn odehraných repríz u veřejných i soukromých divadel

Představení

Soukromá divadla

Veřejná divadla

10600

13500

Celkem uvedeno

25000

představení Opera

1400

Muzikál, opereta

1 850 mimo velkých soukromých muzikálových produkcí

Činohra

12350

Balet a tanec

1800

(Bohumil Nekolný, 2006, 43 s.) Stálých souborů je celkem 120 z toho se divadelní činnosti věnuje 134 scén.

12

Tabulka 3: Rozpočet veřejných divadel Veřejné rozpočty (stát,

3 038 000 000,00 Kč

kraje, města) Stát vydal na divadlo

763 103 000,00 Kč

Kraje vydaly na divadlo

101 000 000,00 Kč

Obce vydaly na divadlo

1 910 000 000,00 Kč

Tržby ze vstupného činily Tržby z jiných činností činily

531 000 000 Kč (jen u divadel veřejné sféry) 470 000 000 Kč (jen u divadel veřejné sféry)

(Bohumil Nekolný, 2006, 43 s.) Vykonavatelé uměleckých činností jsou většinou vzdělaní lidé, kteří dosáhli převážně vysokoškolského vzdělání. Tabulka 4: Návštěvnost divadel Divadlo v České republice navštívilo

5 200 000 diváků

celkem Opery

550 000 diváků

Muzikál a operetu

530 000 diváků

Činohru

2 750 000 diváků 340 000 diváků

Balet a tanec Loutkové divadlo a alternativní žánry

1 030 000 diváků

(Bohumil Nekolný, 2006, 43 s.)

2.3

Divadelní mapa za rok 2008

Tabulka 5: Souhrn divadel, divadelních scén a divadelních souborů v ČR Divadel celkem

195

Celkem souborů

146

Celkem stálých scén

255

13

Celkový počet diváků, kteří navštíví divadlo za rok je 5 600 000, což je přibližně polovina populace v České republice. Je to nepatrný nárůst oproti roku 2004. (Divadlo.cz,2009a, odst.3) Úplné údaje jsou k dispozici pouze u divadel zřizovaných jako příspěvkové organizace státem, městy nebo kraji. Z veřejných rozpočtů bylo do oblasti divadel v roce 2008 vloženo 3 158 851 Kč. Počty nejsou zcela úplné kvůli neudání přesných údajů sledovanými subjekty. (Divadlo.cz,2009b, odst.7) Podle srovnání roku 2004 a 2008 lze uvést, že počet divadel, stálých scén v provozu, souborů, počet titulů, premiér, představení a kapacita divadel se v průměru navýšily o 10 procent. Analýza ovšem uvádí, že klesl počet představení u klasického baletu, ale naopak stoupl počet premiér v oboru tance a pohybového divadla. Je také zaznamenán pokles operních titulů, což je způsobeno náročností financování operního žánru. Příjmy divadel se zvýšily o 26 procent a příjmy z vedlejších činností se zvýšily dvojnásobně. (Divadlo.cz, 2009c, odst.7) Tabulak 6: Ceny vstupného 2004

2008

Nejvyšší cena

1 150,00 Kč

2 000,00 Kč

Průměrná cena

185,00 Kč

968,00 Kč

V celém odvětví divadla pracuje celkem 7 500 zaměstnanců, z toho cca 4 000 pracovníků pracuje formou dohody o provedení práce a formou autorských smluv. (Divadlo.cz, 2009d, odst.8)

2.4

Divadelní mapa za rok 2010 V procesu zkoumání bylo v roce 2010 zahrnuto 214 divadel a 157 souborů.

Z tohoto výzkumu bylo zjištěno, že v provozu je celkem 268 scén a sálů. (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2011a, s. 5, odst. 2) Divadla ze svého repertoáru uvedla celkem 2 701 titulů a 685 premiér. V České republice se uskutečnilo celkem 26 883 představení. (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2011b, s. 5, odst. 3)

14

Podrobná analýza vytvořená od roku 1990 k roku 2010 je analýza, která udává fakta týkající se množství divadel, počet stálých scén, počet návštěvníků v divadlech a počet odehraných představení v České republice. Počet divadel v České republice se každý rok zvyšuje. V roce 1990 bylo k dispozici pouhých čtyřicet devět divadel, zatímco v roce 2010 na trhu funguje již 151 divadel. Stejný faktor udává počet stálých scén, který se také navyšuje. Od roku 1990 do roku 2010 byl zaznamenán přírůstek až o 85 stálých scén. (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2011c, s. 6) Počet návštěvníků v divadlech se od roku 1990 do roku 2010 nepatrně snížil a během těchto let kolísal. V roce 1990 bylo zaznamenáno 5 834 000 návštěvníků a v roce 2010 se jejich počet snížil na 5 805 000 diváku. Během této doby počet návštěvníků narůstal a klesal. Nejnižší zaznamenaný údaj byl v roce 1993, kdy divadlo navštívilo pouze 4 265 000 diváků. Naopak nejvyšší účast byla v roce 1996 s 6 045 000 diváků. (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2011d, s. 6) Počet odehraných představení se navyšoval a v roce 1990 bylo odehráno celkem 16 319 inscenací. V roce 2010 se tento počet navýšil o celých 10 564 inscenací. (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2011e, s. 6) Lze tedy souhrnem říci, že v roce 2010 bylo v České republice celkem 151 divadel a 161 stálých scén. Celková kapacita divadel je 36 648 míst k sezení. Průměrný počet stálých zaměstnanců v divadelní sféře činil 7014,4 a celkový příjem ze vstupného dosáhl 943 650 Kč. (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2011f, s. 7)

2.4.1 Tituly z divadelního repertoáru Statistika titulů podle repertoáru byla vytvořena od roku 2006 do roku 2010. V této

kapitole

je

popsáno

v

jakých

letech

byl jaký

repertoár

nejproduktivnější a kolik premiér bylo vytvořeno za rok. Také je uvedena nejvyšší a nejnižší cena vstupného. •

Činohra byla nejnavštěvovanější v roce 2010, kde bylo vytvořeno celkem

2701 inscenací a 343 premiér. Činohra se řadí mezi nejoblíbenější a také nejnavštěvovanější druh inscenací. Vstupné na nejdražší činoherní představení bylo 990 Kč a nejlevnější stálo 1 Kč. 15

•

Dalším statisticky nejproduktivnějším typem divadla je opera. Opera

prezentovala v roce 2010 celkem 1 312 představe ní a 54 premiér. V roce 2006 se tento faktor prakticky nezměnil, byl pouze o jednu premiéru slabší. Nejdražší operní představení bylo za 2 000 Kč a nejlevnější za 1 Kč. •

Opereta je mnohem méně produktivní a také méně navštěvovaná než činohra

nebo opera, ale i její popularita oproti jiným letům klesá. V roce 2010 bylo odehráno pouze 57 inscenací a celkem 16 premiér. Nejsilnější byla opereta v roce 2009, kdy bylo uvedeno 18 premiér a odehráno 63 představení. Nejdražší operetní představení stálo 1 150 Kč a nejlevnější bylo za 1 Kč. •

Muzikál se řadí mezi oblíbenější repertoáry a v roce 2010 bylo vytvořeno

celkem 127 inscenací a celkem 26 premiér. Ovšem v roce 2006 bylo vytvořeno celkem 29 premiér, ale méně repríz, tento počet činil 91. Nejdražší muzikálové představení stálo 700 Kč, nejlevnější bylo za 1 Kč. •

Baletní divadlo inscenovalo nejvíce představení v roce 2010, a to celkem 112

inscenací a 27 premiér. Nejdražší baletní představení bylo za 700 Kč a nejlevnější za 20 Kč. •

Loutkové divadlo ve svých produkcích nad očekávání nezaostává a v roce

2010 vyprodukovalo celkem 447 inscenací a 58 premiér, přičemž v roce 2009 to bylo dokonce 60 premiér. Nejdražší

návštěva

představení

loutkového

divadla

stála

590

Kč

a nejlevnější 1 Kč. (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2011g, s. 7)

2.4.2 Celkové výnosy divadel V této kapitole jsou popsány výnosy divadel od roku 2006 do roku 2010. Za stejné období jsou zde uvedeny také příspěvky ze státního rozpočetu, od krajů, měst a obcí a také tržby za vlastní výkony. (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2011g, s. 14) Pojem výnosy se používá v ekonomii a pojednává o peněžních částkách, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období bez ohledu na fakt, zda došlo v tomto období k jejich úhradě. Výnosy byly v každém roce jiné, ale rok co rok se zvyšovaly. Nejvíce výnosů bylo v roce 2010 a to částkou Kč 1 127 681,60.

16

Stát každoročně na podporu divadla přispívá, přičemž tyto příspěvky kolísají. Nejvyšší příspěvek od státu byl v roce 2006 částkou Kč 764 197,90 a nejnižší byl v roce 2010 částkou Kč 715 986,70. Divadlo dostává příspěvky také od krajů, které ovšem nejsou tak vysoké jako příspěvky od státu. Každý rok dostanou divadla také příspěvky od měst a obcí. Tyto částky jsou ze všech příspěvků nejvyšší. •

V roce 2006 dosáhly výnosy divadel celkem Kč 983 714,30 a tento počet se každoročně zvyšoval. Příspěvky ze státního rozpočtu v onom roce činily celkem Kč 764 197,90. Příspěvky od krajů ten rok byly Kč 104 912,60. Příspěvky od měst a obcí byly v tomto roce nejnižší a činily Kč 1 830 584,80.

•

V

roce

2007

tato

částka

vzrostla

už

přes

jeden

milion

a to na Kč 1 080 062,80. Téhož roku stát přispěl na divadlo částkou Kč 730 543,90, která byla oproti předešlému roku menší. Příspěvek na divadlo od krajů tvořil částku Kč 163 367,30. V tomto roce byly příspěvky od měst a obcí ve výši Kč 1 861 507,00. •

V roce 2008 byly výnosy nepatrně vyšší, činily Kč 1 091 404,60. V tomto období přispěl stát Kč 748 369,40. Příspěvek na divadlo od krajů v tomto roce byl Kč 117 024,50. Příspěvek od krajů a měst činil Kč 1 912 974,10.

•

V roce 2009 byla tato podpora již na Kč 1 112 884,00. Od státu dostala divadla příspěvek v hodnotě Kč 758 469,00. Kraje v tom roce přispěly na divadlo částkou Kč 108 863,00. Příspěvky od měst a krajů byly v tomto roce nejvyšší a činily Kč 1 941 914,00.

•

V roce 2010 celkové výnosy stouply na Kč 1 127 681,60. V tom roce byl příspěvek od státu nejnižší a činil Kč 715 986,70. Také příspěvky na divadlo od krajů byly v tom roce nejnižší Kč 100 244,40. V tom roce byly příspěvky měst a obcí celkem Kč 1 842 517,20. (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2011h, s. 14)

17

2.4.3 Statistika návštěvnosti repertoáru Statistika je vytvořená od roku 2006 do roku 2010 a zde je výběr nejnavštěvovanějších představení a jejich posloupnost. Tabulka 7: Návštěvnost divadelních žánrů za rok 2006 2006

Návštěvnost (v %)

Tanec a pohybové divadlo

91,7

Loutkové divadlo

91,1

Muzikál

88

Opereta

80,1

Činohra

79,2

Opera

74,1

Balet 73 (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2011i, s. 13) Tabulka 8: Návštěvnost divadelních žánrů za rok 2007 Návštěvnost (v %)

2007 Tanec a pohybové divadlo

89,6

Muzikál

88,3

Loutkové divadlo

86,6

Opereta

82,3

Činohra

79,7

Balet

77,7

Opera 76,6 (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2011j, s. 14)

18

Tabulka 9: Návštěvnost divadelních žánrů za rok 2008

Návštěvnost v %

2008 Opereta

88,2

Muzikál

86,1

Činohra

82,3

Tanec a pohybové divadlo

79,9

Loutkové divadlo

79,4

Balet

78,6

Opera 73,5 (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2011k, s. 14) Tabulka 10: Návštěvnost divadelních žánrů za rok 2009 Návštěvnost v %

2009 Muzikál

93,2

Loutkové divadlo

86,1

Opereta

83,5

Činohra

81,5

Loutkové divadlo

79,4

Tanec a pohybové divadlo

76,1

Balet 78,9 (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2011l, s. 14) Tabulka 11: Návštěvnost divadelních žánrů za rok 2010

Návštěvnost v %

2010 Muzikál

91,1

Loutkové divadlo

84,9

Operety

84,8

Činohra

82,2

Tanec a pohybové divadlo

78,1

Balet

75,2

Opera 74,5 (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2011m, s. 14) Každoročně se oblíbenost repertoáru mění, nyní je nejnavštěvovanějším druhem divadla muzikál a nejméně navštěvovaným divadlem je opera. Žádné 19

repertoáry nejsou podle své návštěvnosti stálé a všechny se každoročně mění.

Divadelní mapa současné doby

2.5

Poslední statistika byla bohužel provedena v roce 2010 a obnovuje se. Níže je provedena vlastní statistika divadel v České republice s výhradou možných odchylek. Tabulka 12: Počet divadel podle krajů Kraj

Divadla

Praha

75

Jihočeský kraj

12

Jihomoravský kraj

15

Karlovarský kraj

9

Královéhradecký

11

kraj Liberecký kraj

7

Moravskoslezský

9

kraj Olomoucký kraj

6

Pardubický kraj

8

Plzeňský kraj

5

Středočeský kraj

22

Ústecký kraj

13

Kraj Vysočina

7

Zlínský kraj

6

(Informuji.cz, 2009-2012)

20

2.5.1 Divadla veřejné služby Divadla veřejné služby jsou základním typem provozního modelu. Divadla jsou zřizovaná státem, krajem, nebo obcí. Jde o tzv. divadla státní a dotovaná. V této kategorii jsou převážně divadla těchto typů: •

Divadlo repertoárového typu – je základním modelem našeho divadla.

Divadlo uvádí více her a má na repertoáru více titulů. Tento údaj se týká jak kamenných divadel, tak i kočovných společností. •

Ansámblové divadlo – má stálý soubor her a herců v pevném angažmá.

U těchto divadel jde zpravidla o repertoárový typ divadla. •

Se stálým působištěm – což je tradiční divadelní budova nebo sál.

•

Jedno nebo vícesouborová – to se zpravidla týká oper, baletu, činohry,

muzikálů. Tato divadla jsou v České republice často nazývána jako státní, kamenná či oficiální. Jsou tak označována kvůli svým stálým atributům: neměnnost, tradičnost, stálost, trvalost, stabilnost. (Jan Dvořák 2005, s. 33–34, 86–88)

2.5.2 Soukromá divadla Jde o typ divadla jako soukromý podnik soukromé společnosti, tedy soukromé divadlo. Nebo také se dá nazvat jako nestatutární, tedy divadlo založené ne z veřejného zájmu, ale osobního a individuálního, z vůle podnikatele, především za účelem zisku. (Jan Dvořák, 2005, s. 34 – 35) Předmětem zkoumání jsou také divadla a divadelní seskupení, která jsou zřizována podnikateli a podnikatelskými subjekty. Tabulka 13:Výčet právních norem od roku 2004 Veřejná obchodní společnost

1

Společnost s ručením omezeným

13

Akciová společnost

2

Fyzická osoba na základě živnostenského

28

oprávnění Index těchto ukazatelů se od roku 2004 zvedl. (Divadelní noviny, 2010)

21

•

Veřejná obchodní společnost – v. o. s. Musí ji založit minimálně dvě osoby,

které podnikají pod společným jménem a ručí za závazky společnosti svým majetkem. •

Společnost s ručením ome zeným – s. r. o. Může být založena i jednou

osobou, avšak maximální počet osob je padesát spo lečníků. Kapitál společnosti je tvořen stanovenými vklady společníků a může být i nepeněžitý. Společnost ručí za své závazky celým svým majetkem. •

Akciová společnost – a. s. je obchodní společnost, která je založená

za účelem zisku. Společnost ručí za své závazky celým svým majetkem, avšak akcionář za své závazky společnosti neručí. Akciovou společnost tvoří akcionáři a její orgány: valná hromada, dozorčí rada, představenstvo, jednatel a ředitel. •

Fyzická osoba – osoba, která je samostatně výdělečně činná. Toto podnikání

se považuje v oblasti kultury a divadla za nejjednodušší. (Jan Dvořák, 2005, s. 205 – 207)

2.6

Vlastnictví V České Republice se vyvinula situace tak, že většina staveb, které jsou

určené pro divadelní účely, patří už od stavebního projektu městům. Pak existují čtyři možnosti, jak lze s takovou budovou naložit: provozovat v ní vlastní divadlo, pronajmout ji k divadelním účelům, nechat ji zdevastovat nebo ji prodat či pronajmout k jinému účelu. Divadla, která jsou pronajímána pro divadelní podnikání či jiné divadelní činnosti jsou např. Divadlo Bolka Polívky nebo Divadlo na Fidlovačce. Pokud jde o devastaci divadla, musí v takovém případě zakročit stát a to z toho důvodu, že jde ve většině případů o význačnou kulturní památku. Je třeba uchránit všechny stávající divadelní prostory pro divadlo. (Petr Oslzlý), (Bohumil Nekolný 2006, s. 67)

22

3. Divadelní spolky Divadelní spolek je sdružení občanů se společným cílem a společnou činností nebo sdružení za účelem zisku, tedy na živnoste nský list. Může se jednat jak o amatérský soubor, tak o soubor profesionálních herců, režisérů a dramaturgů. Většina divadelních spolků má své stálé působiště v divadlech, jako tomu je například u divadelního spolku Frída, který působí v divadle Reduta v Brně. Nebo jsou to také divadelní spolky, které vystupují na různých místech a festivalech. Níže jsou uvedeny divadelní spolky v Praze, v Brně a po celé České republice a jejich právní formy. Divadelní spolky mohou být založeny jako občanská sdružení nebo na živnostenské oprávnění.

3.1

Praha Praha nejenže je hlavním a největším městem České republiky, ale je také

centrem kulturním. Dá se předpokládat, že zde nalezneme nejvíce divadelních sítí a divadelních spolků. V Praze existuje celkem 15 divadelních spolků. Většinou se jedná o amatérské divadelní spolky, které byly založeny za účelem zábavy. Většina zakladatelů a spoluzakladatelů tuto činnost začala brát vážně, rozvíjeli ji a inovovali. Níže uvádím zmíněné divadelní spolky v Praze. Divadelní spolky založené jako občanské sdružení: •

Divadelní společnost Nevítaní, o. s.,

•

Divadlo Popojedem, o. s.,

•

Občanské sdružení Aqualung,

•

Vosto5, o. s.,

•

Nepřijatelní, o. s.,

•

Dramatické studio Škorně, o. s.,

•

Divadelní spolek Neomluvené divadlo. Tato zmíněná občanská sdružení jsou převážně amatérské divadelní spolky, které

nemají stálé působení, tedy nemají tzv. domovskou scénu. Jsou závislí na divadlech, které jim pronajmou svou scénu anebo vystupují na jiných kulturních akcích jako jsou festivaly nebo výstavy. Pak se může jednat o divadelní spolky, které mají své stálé působiště a jsou také založeny jako občanská sdružení, např.: 23

•

Divadlo bez zábran,

•

S bojkou v zádech, o. s. Divadelních sdružení, která mají svá stálá působiště, je velmi málo. Divadlo

bez zábran je divadelní spolek, který působí v divadle Reduta Jazz Club. S bojkou v zádech má své působiště na kolejích Vysoké školy ekonomické. Divadelní spolky založené na živnostenský list: •

Divadelní spolek Alfa-Omega Praha,

•

Pibimpap-Rizoto,

•

Atelier PROzy a POesie APROPO,

•

Řešeto, divadelní spolek pražský,

•

Kašpar, nezávislý divadelní spolek,

•

Komorní činohra.

3.2

Brno

Divadelní spolky založené jako občanské sdružení: •

Divadlo plyšového medvídka,

•

Divadelní spolek SLAWJENA,

•

Skleněná louka,

•

Divadlo Neslyším,

Divadelní spolky založené na živnostenský list: •

Divadelní spolek Frída,

•

Tak Jo,

•

Divadelní spolek bratří Mrštíků.

Divadelních spolků v Brně není mnoho a jen pár jich jsou založené za účelem zisku.

3.3

Ostatní divadelní spolky

Divadelní spolky založené jako občanské sdružení: •

Divadelní spolek Svatopluk Benešov,

•

Divadelní spolek Hukot,

•

Divadelní společnost Jablonský, 24

•

Divadelní spolek Jiří z Poděbrad,

•

Divadelní spolek Tyl,

•

Divadlo Dno,

•

Kyvadlo,

•

Divadelní spolek Tyl Slaná,

•

Divadelní spolek Šembera,

•

Divadelní klub Českokrumlovská scéna, o. s.,

•

Divadlo-SUD,

•

Služebníci lorda Alfreda,

•

Loutkové divadlo Maminy.

Divadelní spolky založené na živnostenský list: •

Divadelní soubor Divná Bára,

•

Divadelní spolek Hukot,

•

Kejklířské Divadlo,

•

Komedianti,

•

Divadlo Já to jsem,

•

Divadelní soubor Štace Kaznějov,

•

Divadelní spolek Krakonoš,

•

Divadelní spolek J. K. Tyl,

•

Rieger. Divadelních spolků je

v České republice

mnoho,

ale

ne každý

je na profesionální úrovni. Zpočátku byly založeny jen za účelem zábavy a provozování něčeho, co je baví. V tomto případě je sdružuje divadlo. Ovšem velká část

divadelních

spolků

svoji

činnost

na profesionální úroveň.

25

rozšířila

z amatérského

souboru

4. Divadelní spolek Slawjena Divadelní spolek Slawjena byl založen coby občanské sdružení v roce 1999 (a v témže roce byl založen i divadelní spolek Frída). Název spolku si připsali zakladatelé ke dni 12. února o rok později. V tento den slaví svátek dívky a ženy, které zdobí jméno Slavěna. Jejich působištěm se stalo Divadlo Bolka Polívky v Brně na Jakubském náměstí, které je přímo v historické části města. (Slawjena, 2000a) Prvním odehraným představením byla hra Přátelům na tělo, napsaná Jiřím Resslerem a Vítem Šujanem. Hra byla inspirovaná předválečnými rodokapsy. Trvalo necelé dva roky, než hra dostala finální podobu. Autoři hledali styl a charakter her, které pak tvořili a přetvářeli a vzápětí na to herci předváděli. Během zkoušek a repríz měnili osoby a jejich obsazení, nakonec však našli to, co hledali. Nyní má hra svůj charakter, kterého se herci snaží držet. (Slawjena, 2000b) Ceny jednotlivých inscenací se od sebe liší, ale průměrná cena jednoho představení je: •

pro dospělé 250 Kč,

•

děti, studenti a senioři 180 Kč. Spolek si zakládá na vtipných představeních, ve kterých se prolínají různé

složky umění. Možná by se dalo říci, že si v kreativitě meze nekladou. Žánry se prolínají například od dramatického k hudebnímu, které zakončí výtvarným či tanečním závěrem. Zakladatelé Slawjeny jsou tvůrci nemála her, které vytvořili společnými silami, a spolek je schopen odehrát ročně čtyři premiéry. V repertoáru mají tyto hry: •

Pověste je vejš,

•

Divanovela aneb Amorovo dědictví,

•

Off side story,

•

Rybovka,

•

Anjeli, ktorých střetávám,

•

Concert,

•

Habaďůra,

•

Kontrabasa,

•

Katabáze.

26

Divadelní spolek Slawjena vznikl na základě sdružení několika přátel, Avšak jak léta plynula, tým, který spolek založil, své působení v divadle opustil. Proto se v roce 2012 divadelní spolek Slawjena přejmenoval na Malé divadlo komedie.

4.1

Soubor divadelního spolku Slawjena V souboru působí pouze dva stálí herci a také zakladatelé Jiří Ressler a Robert

Musialek, kteří jsou i uměleckými šéfy. Dalšími herci, kteří ve spolku účinkují, jsou herci z Městského divadla v Brně. •

Jiří Ressler je herec, který je spoluzakladatelem divadelního spolku Slawjena

a také hostujícím hercem v Městském divadle v Brně. Ztvárnil mnoho divadelních postav, např. Stydlína ve hře Sněhurka a sedm trpaslíků. Dalšími hrami jsou např. Odysea, Hair a další. •

Robert Musialek je absolventem muzikálového herectví na Janáčkově

akademii múzických umění a hostujícím hercem v Městském divadle v Brně a v divadle Polárka. Ztvárnil mnoho rolí, na příklad v My Fair Lady, Koločava, Sněhurka a sedm trpaslíků atd. •

Tereza Martinková – Čarodějky z Eastwicku, Peklo, Bídníci, …

•

Jarka Krystoňová – Vladěna Rozladěná, Zpěvačka, …

•

Soňa Jányová – Mozart, Cikáni jdou do nebe, Koločava, …

•

Anna Pospíchalová – Miarana Mompračemo, Manželka, …

•

Eva Jedličková – je také absolventkou DIFA JAMU muzikálového herectví.

Jako herečka se prosadila v Městském divadle v Brně a také jako host v divadelním spolku Slawjena. Zahrála si v inscenacích Princezna, Manželka, Máj, Slaměný klobouk, Markéta Lazarová a dalších. •

Eva Hrbáčková – Cikáni jdou do nebe, Peklo, Sněhurka a sedm trpaslíků aj.

(Slawjena, 2000c)

27

5. Divadelní spolek Frída Podstatou divadelního podnikání jest umělecký instinkt, obchodní instituce, podnikatelská inspirace. (Karel Hugo Hilar), (Jan Dvořák, 2005, s. 14) Divadelní spolek Frída byl založen v Brně roku 1999. Jeho zakladatelem byl herec Martin Trnavský, který se spojil s Radimem Novákem, a společně oslovili Boleslava Polívku, který jim pro vykonávání divadelní činnosti nabídl prostor y svého divadla. Domovskou scénou pro divadelní spolek Frída se tedy stalo Divadlo Bolka Polívky. Spolek se zaměřuje převážně na činoherní inscenace, jejichž hlavními žánry jsou tragikomedie a komedie, které vycházejí z autorské tvorby režisérů Dodo Gombára a Jakuba Nvoty. Herecké obsazení tvoří Martin Trnavský a Radim Novák, kteří působí ve Frídě od samého začátku. Vedle nich hrají i hostují ve většině inscenacích cizí herci. Úplně první hrou, se kterou se Frída představila, byla inscenace Sex, Drugs, Rock and Roll. Hra měla úspěch a je možné ji vidět i nyní po třinácti letech, stále ji reprízují. Další hry, které vznikly v tomto spolku a jsou divácky velmi úspěšné, jsou: •

Hospodská,

•

Už troubějí,

•

Pánská jízda,

•

Kosa,

•

Reality show,

•

Podivná štace,

•

Roxana,

•

Mezi nebem a ženou. Od roku 2007 vedle dvojice Trnavský a Novák vídáme v hlavních ženských

rolích herečku Barboru Munzarovou, která tak čistě mužský soubor doplnila svou ženskou přítomností. Barboru máme možnost vidět v těchto představe ních: •

Jako Thelma & Louise,

•

Frankie and Johny,

•

Interview s upírem. Barbora Munzarová je výborná herečka, která jejich inscenace zpestřuje

a dokáže bezchybně zahrát jak tragickou roli, tak roli, kde nepochybně pobaví celé publikum a někdy i samotné herce na jevišti. I když není první herečkou, která

28

ztvárnila role a dvojrole ve spolku Frída, tak divácký ohlas na její hostování v tomto spolku byl obrovský. O tom svědčí velký počet repríz výše uvedených her. Divadelní spolek Frída měl domovskou základnu v Divadle Bolka Polívky od svého vzniku až do roku 2010. V tomto roce přechází Frída do Národního divadla Reduta. I když Frída již v Divadle Bolka Polívky nepůsobí, strávil tam soubor mnoho let a jeho herci vystupovali s Bolkem Polívkou i v zábavných pořadech, jako byla např. Manéž Bolka Polívky. Herec a bavič Bolek Polívka si zase na oplátku zahrál hlavní roli ve hře Variace na chlast, která byla prod uktem divadelního spolku Frída. V divadle Reduta odehráli své tři nové premiéry. Frída hostuje v různých divadlech a to nejen v Brně, ale představení tohoto spolku je možné navštívit jak na Slovensku, tak v celé České republice, např.: •

Branické divadlo,

•

Divadlo Kalich,

•

Divadlo Bez zábradlí,

•

Městské divadlo Děčín,

•

MDPOH. V dnešní době působí spolek Frída v Brně v divadle Reduta, kde byla v roce

2009 uzavřena smlouvu o trvalé spolupráci. Od té doby je zde možné vidět všechny jejich inscenace, které vytvořili s režiséry Dodem Gombárem a Jakubem Nvotou. Dodo Gombár a Jakub Nvota píší hry, ve kterých se nechávají inspirovat každodenním životem. Téměř každý divák si najde scénu, kterou zná ze svého vlastního života. I když situace a postavy nemusí být příliš sympatické, herci je podají tak, že s nimi soucítíme, smějeme se s nimi a někdy jim i fandíme. Frída se zaměřuje především na komedie a tragikomedie. Výše uvedení režiséři spolu s Martinem Trnavským, který je také spoluautorem scénářů a má smysl pro humor, dodávají hrám vtip a „šmrnc“, a tak vytvářejí pro diváky nezapomenutelné zážitky.

5.1

Dodo Gombár Dodo Gombár se narodil 3. června 1973 v Trnavě, kde vystudoval gymnázium.

Po ukončení gymnázia se věnoval divadelní režii na činoherní fakultě Vysoká škola múzických umení v Bratislave. Během studií absolvoval roční stáž na Circle in the Square Theatre na Brodway v New Yorku. Dodo Gombár absolvoval jako režisér v roce 1998 a již během studií se režijně a scénáristicky podílel na televizních projektech. Pracoval také u animovaného filmu 29

ve studiu KB5. Po roce 1998 působil dvě sezony jako interní režisér a umělecký šéf Komorného divadla v Martině. Už za tak krátkou dobu vytvořil třináct inscenací. Od roku 2000 se rozhodl působit jako režisér na volné noze. Nejen, že režíroval v celé řadě českých a slovenských divadel, ale také evropských, třeba v Itálii nebo v Maďarsku. V roce 2006 přijal angažmá v Městském divadle Zlín jako umělecký šéf a kmenový režisér, kde působil do roku 2009. Vytvořil zde nespočet inscenací, které se vyznačovaly charakteristickým autorsko-režijním pojetím: •

Faust,

•

Tři sestry,

•

Mistr a Markétka. Také se věnoval režii hudebních komedií a muzikálů:

•

Šumař na střeše,

•

Limonádový Joe,

•

Kabaret,

•

Balada pro banditu. Pravidelně hostoval i v jiných divadlech mimo domovskou scénu:

•

MDP – divadlo Rokoko,

•

Švandovo divadlo na Smíchově,

•

Divadlo Petra Bezruče Ostrava,

•

Komorné divadlo Martin,

•

Městské divadlo Brno,

•

Divadlo Bolka Polívky (Frída),

•

Nová scéna Bratislava,

•

Slovenské národní divadlo Bratislava,

•

Národní divadlo Reduta (Frída),

•

a další… Dodo Gombár se stal od roku 2010 uměleckým šéfem Švandova divadla

a na svém kontě má již přes 60 režijních počinů. Dvakrát měl možnost slavit úspěch v soutěži o Cenu Alfréda Radoka za texty Hugo Karas a Třetí věk, mezinárodně

30

úspěšná je jeho hra Mezi nebem a ženou, kterou vytvořil pro divadelní spolek Frída. (Švandovo divadlo na Smíchově, 2012, odst. 4 – 5), (Wikipedie, 2012f, odst.1)

5.2

Jakub Nvota Jakub Nvota se narodil 4. 10. 1977 v Bratislavě, kde vystudoval gymnázium.

Touha po divadle ho dostala až na pozici režiséra, a obor režie vystudoval na Vysoká škola múzických umení v Bratislave. Se svojí režisérskou tvorbou působí na Slovensku a v České republice. Kromě tvorby pro divadelní spolek Frída působí v mnoha jiných divadlech: •

Divadlo Kalich,

•

Městské divadlo Zlín,

•

Národní divadlo Reduta,

•

Túlavé divadlo.

(Tůlavé divadlo, 2008, odst. 1)

5.3

Současnost divadelního spolku Frída Divadelní spolek Frída hledá v současné době další možnosti působení svého

souboru v Brně. Nabízí se i možnost provozovat ve vlastních prostorách. Personální obsazení divadelního spolku je po několik let neměnné a ani do budoucnosti na něm nehodlají nic měnit. Ceny vstupenek se pohybují v průměru od 330 Kč na osobu za představení a nerozlišují, zda se jedná o dítě, studenta či seniora. Z vlastní zkušenosti vím, že po domluvě s manažerkou společnosti paní Mikyskovou, je možné dohodnout množstevní slevy. Divadelní manažer nebo producent může být jednak tvůrcem, umělcem, čarodějem a mágem. Jedná se o vůdčí osobu, která svými kvalitami, rozhledem a vkusem může i umělecky profilovat produkci a motivovat č innosti ostatních inscenátorů a interpretů. (Jan Dvořák, 2004, s. 15) Divadlo a jeho realizaci inscenuje, promýšlí a rozvíjí pořadatel divadla neboli producent divadla. Producent se zaobírá chodem divadla nebo se zaměřuje na jednotlivé inscenace. Divadelní producent a podnikatel, divadelní manažer a divadelní organizátor. Je to individualita, symbolický představitel, autorita a vůdce se způsobilostí, kompetencemi a odpovědností. (Jan Dvořák, 2005, s. 23),

31

5.3.1 Soubor divadelního spolku Frída Jak už bylo zmíněno, hlavními herci divadelního spolku Frída jsou Martin Trnavský a Radim Novák. Ostatní herci, kteří zde hostují, jsou pouze externisty, produkce je tedy pouze najímá. Kromě herečky Báry Munzarové jsou dalšími hostujícími herci, které je možné v inscenacích vidět: •

Marika Procházková ve hře Jako Thelma & Louise,

•

Božidara Turzonovová ve hře Kosa,

•

Jiří Pecha ve hře Pánská jízda,

•

Bolek Polívka ve hře Variace na chlast,

•

Kamil Mikulčík ve hře Hospodská,

•

Hana Kolišová ve hře Už troubějí,

•

Jakub Nvota ve hře Reality show.

5.3.2 Herec Martin Trnavský Herec Martin Trnavský se narodil 8. března v roce 1970 v Brně. Je absolventem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, obor činoherní herectví. Sám Martin tvrdí, že jeho studium na JAMU vzniklo z jedné sázky. Pokaždé, když je mu položena otázka, jak ho napadlo stát se hercem, odpoví: ,, Byla to sázka.“ Rád vypráví, jak se s kamarády vsadil, že se dostane na JAMU. Rád popisuje, jak šel na přijímací zkoušky nepřipravený a ostatní adepti na studium činohry byli nachystaní s rekvizitami, kostýmy a on nic. Přišel jen tak. Prý to byl jen jeho talent, který mu umožnil studovat na umělecké škole. Co je na tom pravdy, se snad nikdy nikdo nedoví. Vždy to rád vykládá jako historku, kterou všechny u stolu rozesmává. Po absolvování JAMU u pana prof. PhDr. Plešáka se stal divadelním hercem a díky svému talentu také dramaturgem. Jeho sne m a životním cílem bylo stát se výborným hercem. Stejně jako všechny začátky v kariéře nejsou snadné, tak ani jeho první kroky na divadelních prknech nebyly lehké. Musel dokázat skloubit svůj talent se svojí kreativitou a smyslem pro podnikání. Než získal kapitál a hlavní myšlenku, kterou cestou se vydá k dosažení svého cíle, působil v několika divadlech. Jako první zkušenost, kterou se může chlubit je, že dostal angažmá v Městském divadle v Brně. Zde se seznámil s Radimem Novákem a po čase spolu začali spolupracovat. Během působení v MDB si zahrál i v Divadle bratří Mrštíků

32

a v pražském Činoherním klubu. Také dabing mu není cizí, vyzkoušel si namluvit postavu ze známé české hry Mafie II. Když si sjednotil své myšlenky a měl co potřeboval, dokonce i ,,parťáka“, kterým je již zmíněný herec Radim Novák, založil divadelní spolek Frída. To mu umožnilo stát na jevišti pravidelně, a tak využívat své sc hopnosti. Martin je velice samostatný a má rád, když jdou věci podle jeho představ. Má štěstí, že mu talent nebrání v osobním rozvoji, díky svému talentu inspiruje herce kolem sebe a vlastně celý tým, který je součástí spolku. Jakmile se spolek Frída začlenil do divadelní kultury a získal své diváky, měl Martin opět víc času na svůj osobní rozvoj. Snažil se prosadit i v televizi. Netrvalo dlouho a začaly ho mít rády i kamery, prosadil se v televizních seriálech a v celovečerních filmech. Teď již má své fano ušky a jeho jméno zná nejen každá dívka, ale znají ho všichni diváci české a slovenské televize. Jeho první velká filmová role byla ve filmu 24, avšak film nebyl až tak příliš úspěšný a nebyl filmem, kterým by se Martin Trnavský zviditelnil. Pak si zahrál v sedmnácté epizodě seriálu Četnické humoresky. A potom dlouho nic. Staral se o své ,,dítě“, kterým byla Frída. V roce 2006 nastal velký obrat a herec Martin Trnavský dostal nabídku na celovečerní film Pravidla lži, který měl u diváků úspěch. O rok později si zahrál v seriálu Světla pasáže. Světla pasáže diváky nijak neoslovila, ale diváky a producenty z televize Nova zaujal hlavně Martin Trnavský, a tak dostal nabídku na roli v Ordinaci v růžové zahradě 2. Zde ztvárnil roli architekta a také přítele Báry Munzarové. Spřátelili se i ve svém reálném životě a začali hrát spolu ve spolku Frída. V seriálu ho nečekaně potkala tragická smrt a své působení v televizi Nova ukončil kvůli rozdílným názorům na práci. Hned po ukončení svého působení v Ordinaci v růžové zahradě 2, začal hrát v seriálu Ordinácia v ružovej záhrade na Slovensku, kde hraje dosud. Martin Trnavský měl také velký podíl na vzniku celovečerního filmu Muži v říji a to nejen proto, že zde vytvořil hlavní roli, a le také proto, že se podílel na zpracování scénáře. Martin Trnavský je velmi přátelský člověk, který rád pomáhá lidem a přinejmenším je umí dobře pobavit nejen na divadelním jevišti, ale i v soukromí. Ačkoli je Martin tak trochu introvert a nevyhledává velkou skupinu lidí, dá se o něm

33

říci,

že

je

velmi

dobrým

hercem,

který

dokáže

oslovit

jakékoliv

publikum. (Wikipedie, 2012g)

5.3.3 Herec Radim Novák Herec Radim Novák se narodil 11. května 1968 v Šumperku. Jeho zálibou bylo horolezectví, příroda a turistika. Přestože jeho záliby byly spojeny hlavně s láskou k přírodě, vystudoval vysokou školu technického zaměření ČVUT v Praze, a sice Fakultu strojního inženýrství a stal se strojním inženýrem. Přiznal se, že na vysokou školu šel hlavně proto, aby nemusel nastoupit základní vojenskou službu. Ačkoliv byl vystudovaný inženýr, pořád ho něco táhlo k umění. Jednoho dne šel kolem Severomoravského divadla v Šumperku, kde z oken uslyšel křik režiséra: ,,dneska to divadlo může dělat fakt každej!“. Tahle věta ho oslovila a rozvířila myšlenku stát se hercem. Netrvalo dlouho a stal se žákem Školy dramatických umění ve Zlíně. Zde studoval a absolvoval pod vedením lektorů z JAMU a Palackého univerzity. V roce 1995 začal účinkovat v divadle v Šumperku a kromě ztvárnění mnoha rolí, spoluzakládal divadelně-rozhlasový spolek Švitáz, který produkuje svá vlastní představení. O dva roky později dostal angažmá v Městském divadle Brno. V MDB se roku 1999 setkává s Martinem Trnavským a u láhve dobrého vína spekulují o založení něčeho, co by bylo oběma blízké. Tak zde byl polože n základní kámen divadelního spolku Frída. Radim Novák vystupoval v mnoha divadelních hrách a také ho neminula televizní kariéra. Zahrál si ve filmech, v seriálu i v reklamě. •

Bobule,

•

Bobule 2,

•

Vratné láhve,

•

Letiště,

•

Muži v říji,

•

Na rozchodu,

•

Ordinace v růžové zahradě 2, kde si zahrál pacienta,

•

Reklama na pivo Braník. (Iva Vondrová, 2010)

34

5.4

Rozhovor s Frídou Autorka bakalářské práce sjednala schůzku se zakladatelem divadelního spolku

Frída Martinem Trnavským. Schůzka proběhla v kavárně v centru Brna. Rozhovor byl po souhlasu s dotazovaným zaznamenáván na diktafon, byla tedy použita forma audio záznamu a jeho struktura byla neformální. Tazatel byl během rozhovoru neformální, neboť dotazovaný byl velice výřečný. Získaná data byla zpracována do podoby textu.

5.5

Podnikání Tázající se zeptala dotazovaného, jaký druh podnikání preferuje? Přesto,

že podniká jako fyzická osoba, má mnoho zkušeností a názorů. Martin Trnavský nepreferuje žádnou formu podnikání a nevidí důvod, proč měnit právní formu, ve které se právě nachází. ,,Je jedno jakou formu podnikání člověk zvolí, ovšem pokud chce dostat granty nebo dotace, je lepší nepodnikat jako fyzická osoba.“ Divadelní spolek Frída je zřízen zakladatelem Martinem Trnavským na živnostenský list, konkrétně jako živnost volná. Martinovým snem bylo, aby diváci chodili do divadla na herce. A když začínal hrát v Městském divadle Brno, myslel si o sobě, že je hvězda. Pak zjistil, že ho lidé ani neznají a to ho motivovalo dál. Tato reakce ho postrčila k dalším krokům v podnikání, a tak se věnoval svému cílu. Jako každý začátek podnikání, nebyl ani tento snadný, a navíc ne každé podnikání končí úspěšně. ,,Nikoho jsem nezajímal, do Městského divadla se chodí jen jako do divadla, ale nikoliv na herce.“ Martin zjistil, že musí začít jinak. Roznášel se svými přáteli letáky do schránek. Snažil se udělat propagaci co nejméně nákladovou. Bylo to náročné jak na čas, tak na psychiku. Ovšem po čase se začal dostávat do podvědomí potenciálních diváků. ,,Pak jsem zjistil, že nejlepší reklama je šuškanda. Může se stát, že člověk díky propagaci o inscenaci ví, dostane se lidem do podvědomí, ale neznamená to, že ty lidi na to představení chodit budou.“ ,,Divák musí mít pocit, že divadlo je jeho kamarád, že je součástí divadla.“

35

5.6

Dotace Frídy Fyzická osoba může zažádat o dotace. Po několika otázkách dotazovaný

přiznal, že skoro po třinácti letech působení na trhu i on o dotaci požádal. Avšak letos to bylo poprvé, protože dříve nevěřil, že ji získá. Co se letos změnilo? Do letošního roku nechtěl do žádosti o dotace investovat svůj čas a energii. Až teď, kdy s i je jejím získáním téměř jistý, požádal Divadelní spolek Frída o dotace město Brno. ,,Na to, aby člověk dostal dotace, potřebuje kontakty. Teď ty kontakty mám. Je to jen normální obchod. I výborní lidé s výbornými projekty dotaci získat nemusí.“

5.7

Sponzoři Frídy Divadelní spolek Frída spolupracuje s mnoha spo nzory, které lze rozdělit

na partnery divadelního spolku Frída: OCÉ – Česká republika, s. r. o., Lexus, Bonver Group, BM Point, s. r. o. Partnery představení: Stredoeurópska nadácia, Grisoft, Honeywell, Pivovar Černá Hora, a. s., Starobrno, a. s. a Unicorn-Oil. Sponzoři se obměňují a s některými spolupráce ustala tak, jak tomu bylo s firmou AVG. Od této firmy dostávali divadelníci velkou finanční podporu. Bohužel se ve firmě změnila struktura vedení a s ním byla ukončena i spolupráce a kontakty, které byly za ta léta vybudovány. Divadelní spolek Frída se svými sponzory uzavírá smlouvu darovací a smlouvu o reklamě.

5.8

Rozpočet Martin Trnavský tvrdí, že na přehled o rozpočtu ve Frídě používá tzv. selský

rozum. Průměrná cena realizace nového představení se pohybuje kolem 500 000 Kč. Tato částka pokrývá všechny výdaje, které jsou nezbytné pro výrobu představení: marketing, nájem za jeviště, autorské poplatky, výroba scény, kostýmů a napsání scénáře, dále platy zaměstnanců: produkční, režisér, technologové a herci. Také se svěřil, že jeho nejdražším představením bylo Jako Thelma a Luise a nejlevnějším a zároveň nejvýdělečnějším byla dnes již velmi známá inscenace Sex, Drogy & Rock and roll. Toto představení mělo celkem 140 repríz a průměrná návštěvnost byla 320 lidí. Touto inscenací zahájil svoje podnikání a marketingovým trikem byla jeho premiéra pro všechny zúčastněné zdarma. Další repríza už měla 130 platících diváků. Avšak další reprízy už museli zrušit kvůli nezájmu.

36

6. Grant Grant je podpora kulturních, vědeckých a výzkumných projektů, které jsou podporovány pro veřejný účel. Žadatel podává přihlášku poskytovateli ve stanovené lhůtě a na předepsaném formuláři. Je- li grant přijat, stává se žadatel řešitelem grantu jako fyzická osoba anebo se instituce stává jeho nositelem. Grant je soutěž s pravidly, kde se předloží několik žádostí s projekty. Nositel grantu odpovídá za účetní správnost a řešitel přebírá zodpovědnost za projekt, který realizuje a úspěšně uskuteční. Průběh projektu se dokumentuje během samotné realizace a poskytovatel grantu to vyhodnocuje. Není vyloučené, že nositel gra ntu průběh projektu kontroluje. (Wikipedie, 2011h, odst. 1-2) Grant je běžná finanční podpora divadelního anebo jiného uměleckého projektu. (Jan Dvořák, 2005, s. 95)

37

7. Dotace Dotace je ve většině případů peněžitý dar ze strany státu. Může jej darovat i obec, kraj anebo městská část. Dotované jsou subjekty, které zaměřují svoji činnost k veřejnému zájmu. (Wikipedie, 2012i, odst. 1) Dotace může být chápána také jako úleva od daní, nebo jejic h snížení. Jsou to takzvané daňové prázdniny. (Wikipedie, 2012j, odst. 2) Dotaci lze poskytnout pouze žadateli, který nemá žádné závazky vůči statutárnímu městu Brnu a organizaci, která je založená nebo zřízená městem Brnem nebo jeho městskými částmi. Pokud žadatel tyto zmíněné podmínky splňuje, potvrzuje je čestným prohlášením. Tato skutečnost je platná všeobecně. Wikipedie, 2012k, odst. 2) Dotace přispívají na odbor kultury, na projekty v oblasti kultury a na provozní náklady v oblasti kultury. Město dotuje odbor kultury v momentě, kdy má zájem na jeho realizaci a rozvoji.

38

8. Sponzorství Jedná se o obchodní vztah mezi sponzorem neboli sponzorujícím podnikem a sponzorovaným subjektem, což může být i divadelní spolek. Sponzorské plnění může být finanční, věcné nebo odborné. Sponzorství je zaštítěno smlouvou, ve většině případů jde o smlouvu o reklamě. A společnost sponzoringem získává vyšší hodnotu tím, že zvyšuje svoji známost a popularitu, zvýrazňuje image společnosti. Díky těmto faktorům se firma dostává do povědomí zákazníků, a tím může přibývat i jejich počet. (Jan Dvořák, 2005, s. 270) Sponzorství je vlastně propagace podniku. Je například podporou kulturní události nebo divadelních spolků pro přípravu jejich inscenací. V žádném případě nejde o jednostranné odevzdání finančního obnosu nebo daru. Lze ho definovat jako poskytování finančních či hmotných prostředků a služeb společností za určitých podmínek v rámci marketingových a komunikačních cílů těchto společností. Je to specifické partnerství mezi sponzorem a sponzorovanou stranou. (Jan Dvořák, 2005, s. 271) Některé podniky pravidelně podporují události, které je třeba sponzorovat, a jsou stálými partery. Lze podporovat kulturu, umění, vzdělávání, zdravotnictví, sport i jiné neziskové aktivity. (Jan Dvořák, 2005, s. 271) V oblasti divadla lze podporovat buď celé divadlo, nebo jen jeho část, třeba jeden soubor, divadelní spolek nebo jednotlivce. Anebo konkrétní inscenaci, výjezdy souborů atd. (Jan Dvořák, 2005, s. 271)

8.1

Sponzor Sponzorem může být společnost nebo osoba, která se rozhodla pro poskytnutí

finančních prostředků nebo služeb v rámci marketingových záměrů. Kontakty se sponzorem mohou být osobní, jako je tomu u příbuzných, známých či partnerů, anebo neosobní, kdy je sponzor oslovován na základě adresářů nebo databází podle jeho zaměření. (Jan Dvořák, 2005, s. 273)

39

Závěr Bakalářská práce s názvem ,,Financování divadelních spolků se zaměřením na Divadelní spolek Frída“ je vypracovaná jako závěrečná práce studentky 3. ročníku divadelního manažerství Veroniky Rumreichové. Během tvorby práce autorka zjistila mnoho nových faktů, které se týkají divadel a zakládání divadelních spolků. Uvedla údaje ohledně vývoje počtu divadel a počtu inscenací. Také zjistila návštěvnost jednotlivých repertoárů, ceny vstupenek, výnosy a podpory divadel. Tím vytvořila jednoduchý přehled o českém divadelnictví. Jako model použila Divadelní spolek Frída, jehož majitel ji umožnil nahlédnout do problematiky financování divadel a divadelních spolků.

40

Odborné publikace -

DVOŘÁK, Jan. Malý slovník managementu. Praha: Pražská scéna, 2005, ISBN 80-86102-49-1

-

NEKOLNÝ, Bohumil. Divadelní systém a kulturní politika. Praha: Divadelní ústav, 2006. ISBN 80-7008-197-x.

41

Zdroje ze zákona -

Zákon č. 248/1995 Sb., obecně prospěšná společnost

-

Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech

-

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

-

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání,

-

Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružení občanů

-

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

42

Internetové zdroje -

Divadlo.cz. Statistika kultury 2009a [online]. 2009 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://host.divadlo.cz/box/clanek.asp?id=19943)

-

Divadlo.cz. Statistika kultury 2009b [online]. 2009 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://host.divadlo.cz/box/clanek.asp?id=19943)

-

Divadlo.cz. Statistika kultury 2009c [online]. 2009 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://host.divadlo.cz/box/clanek.asp?id=19943)

-

Divadlo.cz. Statistika kultury 2009d [online]. 2009 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://host.divadlo.cz/box/clanek.asp?id=19943)

-

Divadelní noviny. NEKOLNÝ, Bohumil. Divadlo v České republice – v číslech [online]. 2010 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://www.divadelninoviny.cz/divadlo-v-ceske-republice-%E2%80%93- v-cislech/

-

Informuji.cz. Divadla v ČR [online]. 2009-2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://www.informuji.cz/divadla/)

-

Iva Vondrová. Radim Novák [online]. 2010 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://www.ivavondrova.cz/index.php?option=com_content&view=article &id=70:radim- novak&catid=34:rozhovor&Itemid=29)

-

Národní informační centrum pro mládež. MARCISZOVÁ, Alice. Obecně prospěšná

společnost

[online].

2008a

[cit.

2012-03-24].

Dostupné

z: (Http://www.nicm.cz/obecne-prospesna-spolecnost) -

Národní informační centrum pro mládež. MARCISZOVÁ, Alice. Obecně prospěšná

společnost

[online].

2008b

[cit.

2012-03-24].

Dostupné

z: (Http://www.nicm.cz/obecne-prospesna-spolecnost) -

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2010 [online]. 2011a [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://www.nipos- mk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Umeni_web.pdf)

-

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2010 [online]. 2011b [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://www.nipos- mk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Umeni_web.pdf)

-

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2010 [online]. 2011c [cit. 2012-05-24].

43

Dostupné z: (http://www.nipos- mk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Umeni_web.pdf) -

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2010 [online]. 2011c [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://www.nipos- mk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Umeni_web.pdf)

-

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2010 [online]. 2011e [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://www.nipos- mk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Umeni_web.pdf)

-

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2010 [online]. 2011f [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://www.nipos- mk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Umeni_web.pdf)

-

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2010 [online]. 2011g [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://www.nipos- mk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Umeni_web.pdf)

-

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2010 [online]. 2011h [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://www.nipos- mk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Umeni_web.pdf)

-

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2010 [online]. 2011i [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://www.nipos- mk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Umeni_web.pdf)

-

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2010 [online]. 2011j [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://www.nipos- mk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Umeni_web.pdf)

-

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2010 [online]. 2011k [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://www.nipos- mk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Umeni_web.pdf) 44

-

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2010 [online]. 2011l [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://www.nipos- mk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Umeni_web.pdf)

-

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2010 [online]. 2011m [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://www.nipos- mk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Umeni_web.pdf)

-

Slawjena.

Historie

[online].

2000a

[cit.

2012-05-24].

Dostupné

2012-05-24].

Dostupné

z: (http://www.slawjena.cz/html/historie_01.html) -

Slawjena.

Historie

[online].

2000b

[cit.

z: (http://www.slawjena.cz/html/historie_01.html) -

Slawjena.

Lidé

[online].

2000c

[cit.

2012-05-24].

Dostupné

z: (http://www.slawjena.cz/html/lide_01.html) -

Švandovo divadlo na Smíchově. Dodo Gombár [online]. 2012 [cit. 2012-0524]. Dostupné z: (http://www.svandovodivadlo.cz/index.php?cmd=people.detail&id=1108 )

-

Túlavé divadlo. Jakub Nvota [online]. 2008 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://www.tulavedivadlo.sk/subor/jakub- nvota/)

-

Wikipedie.

Divadlo

[online].

2012a

[cit.

2012-05-24].

Dostupné

z: (http://cs.wikipedia.org/wiki/Divadlo) -

Wikipedie. Příspěvková organizace [online]. 2012b [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (Http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvkov%C3% A1_organizace)

-

Wikipedie. Příspěvková organizace [online]. 2012c [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (Http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvkov%C3% A1_organizace)

-

Wikipedie. Příspěvková organizace [online]. 2012d [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (Http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvkov%C3% A1_organizace)

45

-

Wikipedie. In: Občanské sdružení [online]. 2012e [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A9_sdru%C5%BEen %C3%AD)

-

Wikipedie. Dodo Gombár [online]. 2012f [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://cs.wikipedia.org/wiki/Dodo_Gomb%C3%A1r)

-

Wikipedie. Martin Trnavský [online]. 2012g [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: (http://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Trnavsk%C3%BD)

-

Wikipedie.

Grant

[online].

2011h

[cit.

2012-05-24].

Dostupné

z: (http://cs.wikipedia.org/wiki/Grant_(%C3%BA%C4%8Delov%C3%BD_d ar) -

Wikipedie.

Dotace

[online].

2012i

[cit.

2012-05-24].

Dostupné

[cit.

2012-05-24].

Dostupné

[cit.

2012-05-24].

Dostupné

z: (http://cs.wikipedia.org/wiki/Dotace) -

Wikipedie.

Dotace

[online].

2012j

z: (http://cs.wikipedia.org/wiki/Dotace) -

Wikipedie.

Dotace

[online].

2012k

z: (http://cs.wikipedia.org/wiki/Dotace)

46

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Souhrn odehraných premiér u veřejných i soukromých divadel Tabulka č. 2: Souhrn odehraných repríz u veřejných i soukromých divadel Tabulka č. 3: Rozpočet veřejných divadel Tabulka č. 4: Návštěvnost divadel Tabulka č. 5: Souhrn divadel, divadelních scén a divadelních souborů v ČR Tabulka č. 6: Ceny vstupného Tabulka č. 7: Návštěvnost divadelních žánrů za rok 2006 Tabulka č. 8: Návštěvnost divadelních žánrů za rok 2007 Tabulka č. 9: Návštěvnost divadelních žánrů za rok 2008 Tabulka č. 10: Návštěvnost divadelních žánrů za rok 2009 Tabulka č. 11: Návštěvnost divadelních žánrů za rok 2010 Tabulka č. 12: Počet divadel podle krajů Tabulka č. 13: Výčet právních norem od roku 2004

47