PARTNERSKÝ SPOLEK SMRŽOVKA v roce 2007
Mnoho úspěchů v roce 2008 Alles gute im Jahre 2008
Bonne année 2008
V roce 2007 jsme opět pokročili v našem začleňování do Evropské unie. Byli jsme přijati mezi země, které už neoddělují žádné skutečné hranice s celníky a závorami. Skutečnost, že při cestě do Žitavy už nemusíme dvakrát zastavit, ukázat legitimaci a čekat na mávnutí uniformovanou rukou je další radostný pokrok. Dnes už je pro nás samozřejmostí, že hranice není nebezpečné pásmo, kterému je lépe se vyhnout, ale jen řada patníčků na louce nebo v lese. Vždyť vlastně jen ti nejstarší z nás si mohou vzpomenout na dobu, kdy se na hranici stavěly bunkry a kdy po ní chodili ozbrojení vojáci se psy. Na dobu plotů, ostnatých drátů a hraničních pásem. Na dobu, kdy cesta na lipský veletrh,nebo do Drážďan a Míšně byla událostí. To všechno je daleko za námi a věřím, že se to už nebude nikdy opakovat. Dnes nám cestu za přáteli za horami znepříjemňují jen dvě nepříjemnosti. Jsou to směnárny, do nichž stále musíme s našimi korunkami. Ale i ty časem zmizí. Asi se mi po nich bude trochu stýskat. Vždyť to dalo tolik trápení, než je naši dědové vybojovali. Ale život bude bez nich asi trochu dražší, ale pohodlnější. Horší je to s naší znalostí cizích jazyků. To nám dnes nejvíc ztěžuje styk s našimi přáteli. A tohle žádná komise neodstraní. Musíme sami zatnout zuby, sáhnout po nějaké knížce, začít se učit a vytrvat. A věřte mi, není to tak těžké, jak se zdá. A tak jsem s rokem 2007 spokojen. I činnost našeho spolku stále dobře pokračovala, i když se některé plánované akce neuskutečnily. Výlety se daří a účastní se jich stále více spoluobčanů. A těší mě, že mnoho výletů se uskutečnilo na základě vašich návrhů a s vaší pomocí. Vzpomeňte si na Liptovské Hole, Říp a pro rok 2008 plánované Slovensko. Přemýšlejte, vymýšlejte a pomáhejte, protože bez vás a vaší iniciativy bychom mohli ztrácet dech. A to, jak věřím, nikdo z nás nechce! Závěrem přeji všem našim členům, příznivcům a účastníkům našich akcí úspěšný rok 2008 a v něm mnoho setkání s dobrými přáteli. František Spálenský předseda Partnerského spolku Smržovka 2
Unsere Liebe Frau im Walde – Sankt Felix spřátelené město v Italii Roztomilé městečko s předlouhým jménem leží v Alpách v jižním Tyrolsku v Italii. Město leží v nejsevernější části rozlehlého údolí Non. Toto údolí, chráněné před severními větry alpskými velehorami, má mírné klima a je velmi úrodné. Ale naše městečko leží v jeho nejvyšší části, nazývané místními obyvatel Deutschnonsberg. Unsere Liebe Frau im Walde leží ve výšce 1351 mnm. a Sankt Felix ve výšce 1265 mnm. Při tom nejvyšším bodem katastru obce je vrchol masivu Laugenspitze o impozantní výšce 2434 mnm. Území obce tvoří pestrá paleta lesů, pastvin a políček, která jsou v jasné menšině. Území bylo osídlena odedávna různými etniky. Teprve za vlády císaře Augusta, po tažení jeho nevlastních synů k Dunaji v letech 16 a 15 před Kristem se tato oblast stala součástí Římské říše a byla romanizována. V 5.a 6. století po Kr. tudy procházely různé germánské kmeny při svých taženích do Italie. Prošli tudy postupně Gotové, Alamani, Langobardi a Frankové. Výsledkem těchto tažení byla germanizace horní části údolí řeky Adiže a okolních hor.
Okolo roku 1000 uznal německý císař Konrád zdejší církevní panství jako říšské země s velikou mírou samostatnosti. Později ve středověku se tato oblast stává částí panství tyrolských hrabat. V době vymření Přemyslovců byl tyrolským hrabětem Jindřich Korutanský. Ten byl jako manžel Anny Přemyslovny, zvolen roku 1306 českým králem. Tím však nebyl 3
ani celý rok. Jeho dcera Markéta Pyskatá byla později provdána za Jana Jindřicha, bratra Karla IV. Roku 1341 Markéta svého o dost mladšího manžela vyhnala a tím definitivně ukončila možné spojení Tyrolska s českou korunou. Naopak Markéta odkázala své panství Rudolfovi IV. Habsburskému a od té doby je Tyrolsko spojeno s Rakouskem s krátkým intermezzem v době napoleonských válek. V této době se proti francouzskému vojsku vzbouřili místní obyvatelé za vedení Andrease Hofera. Za těchto bojů utrpělo Tyrolsko velké škody. Tyrolský národní hrdina A.Hofer byl nakonec přemožen a popraven roku 1813 v Mantově. V roce 1919 byla po první světové válce předána jižní část Tyrolska Italii. Dnes je toto jižní Tyrolsko rozděleno do dvou částí. V Jižním Tridentsku sídlí převážně italské obyvatelstvo, severní oblast Horní Adiže má svoji autonomii, protože je převážně německé. Obec je pochopitelně mnohem starší než Smržovka. Unsere Liebe Frau im Walde byla již ve 12. století známým poutním místem. Místní barokní poutní kostel rozhodně stojí za prohlídku. Sankt Felix je pod svým původním názvem Caseid prvně zmiňována v listině z roku 1233. Zdejší farní kostel Sv.Felixe je z roku 1742. Později převzala jeho jméno celá obec. Obě obce jsou poslední německá sídla směrem na na jih. Proto s nimi bylo administrativně všelijak manipulováno a až roku 1974 byly obě části definitivně spojeny a přičleněny k okresu Bergamo v Horní Adiži. Další informace nám poskytla při naší návštěvě dlouholetá starostka paní Koflerová. Obec se skládá ze dvou částí, větší Sankt Felix a menší Unsere Liebe Frau im Walde. Sloučením vznikl větší celek s více prostředky pro společný rozvoj obou částí. Situace před sloučením byla velmi špatná. Panovala velká nezaměstnanost a velký odliv obyvatel zejména mladých. Po sloučení a připojení obcí k okresu Bergamo se nové vedení soustředilo na tři hlavní možnosti rozvoje obce: - stabilizaci zemědělství, zde hlavně pěstování dobytka na rozlehlých a dnes dobře udržovaných pastvinách pro výrobu mléka, - turistiku, zaměřenou hlavně na letní rodinné pobyty a na weekendové výletníky a - péči o mladé. Byly zde vybudovány školky, obecné školy v obou obcích a střední škola v San Felix, kde se dětí učí v obou jazycích-italsky i německy. Prakticky všichni zde mluví oběma jazyky a mohou tak snadno komunikovat se svými severními i jižními sousedy, což pomáhá hlavně turistice. V obci je možno vidět zajímavý poutní kostel, výborně vybavené školy, tělocvičnu a hlavně pýchu paní starostky: středisko pro pomoc mladým a začínajícím řemeslníkům a podnikatelům. Zde si může začínající podnikatel pronajmout na 5 let prostor, který potřebuje pro zahájení své činnosti. Prostor si musí sám zařídit a obci hradí jen provozní náklady a ne nájem. Za pět let si musí vybudovat vlastní provozovnu a přestěhovat se do ní. I při tom mu obec pomáhá. V současné době pracuje v obecním středisku dřevovýroba, kovovýroba, podnik pro výpočetní techniku a prodej aut a 4
autopříslušenství. Za patnáct let se už obyvatelé obou obcí nejen smířili s jejich spojením ale i situace obyvatel se zlepšila a k odchodu mladých dochází jen ve výjimečných případech, protože většina z nich se plně uplatní doma. Samozřejmě, že to všechno nebylo dosaženo jen z místních prostředků, ale i za pomoci unijních fondů a příspěvků jejich kmotra – města Weidenbergu. Městečko je pro svou polohu ideální pro rodinnou rekreaci. Na východní straně se po krátkém výstupu lesem dostaneme ke krásnému jezírku a salaši Felix Alm. Odtud vede množství stezek lesy a pastvinami na několik většinou zalesněných vrcholů vysokých přes 1800 m.n.m. Z některých jsou krásné výhledy na údolí Adiže a hory za ním. Vede odtud i cesta na Gampenpass 1518 m.n.m., který je průsmykem na silnici z Merana. Je zde horský hotel a parkoviště a začátek výstupu na Laugenspitze. Výstup na Laugenspitze odtud trvá asi 2,5 hodiny. Z průsmyku se jde asi hodinu lesní cestou na chatu a salaš Laugenalm 1853 m. Odtud se po úzké stezce asi za další hodinu dojde k jezírku na malé již nezalesněné planince. A od jezírka se již jde a leze po kamenité stezce na vrchol, kde je kříž. Z vrcholu je nádherný rozhled na Alpy –na západ na horskou skupinu Ortleru, na severu se táhne hlavní alpský hřeben, na východ jsou v dálce Dolomity a k jihu je vidět masiv Brenta. I v Alpách je tak rozlehlé panorama dost vzácné. Návštěva této obce rozhodně stojí za to.
5
VALNÁ HROMADA PSS 8.března 2007 Z úvodní zprávy předsedy spolku pana Františka Spálenského vyplynulo, že se všechny plánované akce podařilo uskutečnit až na výlet do Rammenau. Potěšitelná je stále rostoucí účast na akcích spolku, a to jak členů, ,tak i nečlenů spolku. Závěrem předložil návrh plánu činnosti na rok 2007. Zpráva Aleny Černé o hospodaření byla jako obvykle příznivá a finanční situace je dobrá. V diskuzi byl pochválen výlet na Bramberk s přáteli z Rammenau. Jako nejlepší akce roku byl oceněn výlet do Roháčů, který A. Černá zorganizovala na výbornou. Marek Hotovec informoval o záměru obce provést změny lesoparku a zřejmě i dětského hřiště u Parkhotelu. Paní Svobodová navrhla uspořádat podzimní zájezd v roce 2008 na jižní Slovensko s návštěvou Ostřihomi. V roce 2007 spolek zorganizuje nebo se bude podílet na těchto akcích: 1) 31.břetna Výlet vlakem do Drážďan 2) 28. dubna Výlet po stezce k pramenům Nisy s úklidem a opékáním buřtů 3) 12.května Výlet na Říp 4) 10. června Výlet do Rammenau na přehlídku koňských spřežení. 5) 28.7..- 5. 8. Stanový tábor mládeže ve Weidenbergu. 6) 18. 8.-19. 8. EURION 7) 22. září Výlet po stezce k pramenům Nisy s úklidem tur. stezky. 8) 27.září – 2.října Turistický zájezd do Bavorska a Tyrol 9) říjen Výlet do Jizerek s přáteli z Rammenau 10) 24.11-25.11. Andreasmarkt ve Weidenbergu 11) 8. prosince Mikulajda 12) 16. prosince Vánoční pohoda na Smržovce
Výlet vlakem do Drážďan Dne 31.března 2007 Pro velký úspěch v minulém roce byl i v roce 2007 zopakován vlakový zájezd do Dražďan. Ve vlaku se nás sešlo 21 včetně dětí. V Liberci jsme přestoupili na mezinárodní rychlík, který nás tentokrát dovezl až na drážďanské hlavní nádraží. Z nádraží jsme se dali Pražskou ulicí do města, kde se na Staré trhu výprava rozdělila. Část výletníků s dětmi se vydala do Dopravního muzea. Ostatní pokračovali na Divadelní náměstí, jedno z nejkrásnějších v Německu. Náměstí tvoří budova Semperovy opery, zámek Zwinger se světoznámou obrazovou galerií, palác na kapesním vršku, zámek spojený s Dvorním kostelem a na břehu Labe stojící restaurace Italská vesnice. Uprostřed náměstí je socha saského krále Jana. Na Brühlově terase jsme obdivovali krásný výhled na Labe a na Nové město na protějším břehu. Na terase jsou také krásné budovy vysoké školy výtvarného umění a několika muzeí. Pak jsme šli obdivovat slavný barokní chrám Marienkirche na Novém trhu. Kostel byl zničen při náletu na město a dlouho ponechán v tomto stavu. Nyní však byl zcela rekonstruován. Výsledek rekonstrukce jsme mohli obdivovat jen z venku, dovnitř jsme se nedostali. Nebyli jsme totiž předem objednáni. Mnoho jsme se nachodili, mnoho toho viděli a i 6
ochutnali v hospůdkách a cukrárnách. A večer nás moderní rychlíček dovezl až do Smržovky.
Výlet po stezce k pramenům Nisy Dne 28.dubna 2007 Den byl tentokrát nádherný a tak se nás na „úklidové akci“ sešlo 44 dospělých a 21 dětí, včetně Honzíka, který tvrdošíjně šlapal na kole a 5 nejmenších v kočárkách. Převaha mládí byla jasná, což je dobrý příslib do budoucna. Nasbírali jsme několik pytlů odpadků, které, jako vždy, odvážel Jenda. Ten také připravil oheň u pramene Nisy a tak jsme den ukončili vesele u opékání buřtů.
Výlet na Říp Dne 12.května 2007 Zájemců o tento první výlet za krásami Čech bylo tolik, že v sobotu ráno startovaly z náměstí dva autobusy a oba plné. Počasí nic moc a čím víc jsme se blížili památné hoře, tím víc pršelo. Vedoucí výletu operativně prohodil program a tak se prvním bodem programu stala prohlídka zámku Libochovice. A vyšlo to. Už krásné zahrady zámku i s jejich pávy jsme si prohlédli za sluníčka. Praotec Čech byl člověk rozumný a vybral horu krásnou, z daleka viditelnou a i přívětivou. Dovolila nám všem vylézt až nahoru, pokochat se rozhledem, obdivovat zvenčí rotundu a posílit se v místním občerstvení. Spokojenost byla úplná. A jak pravila Věra Bittmannová, vlasteneckou povinnost jsme splnili na 100 %. Poslední bod programu bylo Vojenské letiště a muzeum v Praze – Kbelích. Mimo vlastní exponáty měly největší úspěch děla, po kterých se tak krásně lezlo. Snad i proto, že to je zakázané. A velký úspěch měly i místní opekané buřty. Všichni byli spokojeni a jednohlasně podpořili návrh na opakování podobného výletu za našimi památkami.
Koňská spřežení v Rammenau 7
Dne 10. května 2007 Tato akce se pro zaneprázdnění členů jinými činnostmi nekonala.
Letní tábor mládeže ve Weidenbergu Ve dnech 28. července až 5. srpna 2007 V sobotu 28. července po obědě nastoupily 4 dívky ze Smržovky do polského autobusu a vydaly se na cestu. Spolu s 18 polskými účastníky letního tábora mládeže dorazily do Weidenbergu večer, kde byli všichni uvítáni místními pořadateli. Tábor byl podobně jako před dvěma lety u nás umístěn u školy. Na školním hřišti čekaly stany na své obyvatele a ve školní jídelně čekala první večeře. Spolu
s našimi se tábora zúčastnilo ještě 17 Francouzů a 10 místních. Ve Weidenbergu jsme se ale moc nezdržovali. Ráno, po snídani, se odjíždělo do míst více nebo méně vzdálených od Weidenbergu, kde se konaly různé soutěže a zábavy a kde se také obědvalo formou pikniků. Večeře byly po návratu ve školní jídelně. Program byl pestrý. Hned první den byla na programu návštěva Norimberku s prohlídkou muzea nových německých dějin. Pochopili jsme, že Němci se poctivě snaží vyrovnat se s chybami své historie. Dalším zajímavým bodem programu byl výlet do Smrčin, kde jsme si mohli vyzkoušet bobovou dráhu. Nechyběla návštěva aquaparku, lukostřelba a lanolezení. Bohužel počasí bylo nevlídné, hodně pršelo. To značně omezovalo programy, které se konaly v přírodě. Ale i vzdor této nepříjemnosti byly akce zajímavé a plně nás zaměstnávaly. V pátek byl veselý večer na rozloučenou s moc hezkým táborem. V sobotu 4. srpna jsme se opět nastěhovaly do polského autobusu. Po zastávce v Praze, kterou si
8
polští přátelé nenechali ujít a která se líbila i nám, jsme dorazily večer do Smržovky. a po srdečném rozloučení i domů. Poláci se ještě vyspali na Parkhotelu a v neděli se vydali na dlouhou cestu domů. Líšný OPEN
Dne 11. srpna 2007 Tato akce byla provedena mimo program na pozvání starosty Líšného, ale přesto byla úspěšná. Zájezd na 5. ročník turnaje Líšný open, který se konal v sobotu 11. srpna v Líšném u Malé Skály, zorganizovala Ivana Hujerová. Turnaje se zúčastnila za Smržovku dvě družstva: Smržovka 1 reprezentující Partnerský spolek v tričkách spolku a Smržovka 2- aerobik v tričkách Smržovka 100 s houbičkou. Obě družstva byla největšími překvapeními turnaje. Přestože se všichni podobné akce zúčastnili poprvé, vyhrála obě družstva své vyřazovací skupiny a postoupila do finále. A i v něm výborně reprezentovala Smržovku a i náš spolek. Naše družstvo Smržovka 1 ve složení Věra, Marika a Mirek bylo druhé a družstvo Smržovka 2 bylo čtvrté. Protože Smržovák získal i cenu pro nejstaršího účastníka turnaje, věříme, že jsme naši Smržovku reprezentovali dobře. Doufáme, že i příští rok se někdo ze spolku turnaje zúčastní.
EURION Ve dnech 18. až 19.srpna 2007 Jako již tradičně to i letos na náměstí pod Zámečkem vonělo. U stánků partnerských spolků z Weidenbergu a našeho bylo trvale rušno. Naši spoluobčané již vědí, co u těchto stánků mohou očekávat: dobré pohoštění, dobrou náladu a pomoc v boji s tou protivnou žízní. A odpoledne i veselou společnost dobrých přátel. Oba stánky byly dávno před koncem vyprodány a naše parta již kula plány, co a jak se bude nabízet v zimě.
Podzimní výlet k pramenům Nisy Dne 22. září 2007. V sobotu jsme se za nádherného počasí vydali na pravidelný podzimní úklid stezky k pramenu Nisy. Tentokrát se nás sešla opravdu velká výprava. Bylo nás třicet dospělých, patnáct dětí, Honzík s kolem, tři kočárky a tři psi – ti nic nesebrali. A jako vždy výborná parta. Slunce svítilo, nálada skvělá, odpadků málo, hub dostatek. Jenda u pramene připravil oheň a vše ostatní a tak jsme výlet skončili k úplné spokojenosti všech přítomných. 9
Turistický zájezd do Bavorska a Tyrol Ve dnech 27. září až 2. října 2007 Ve čtvrtek 27.září po deváté hodině opustil smržovské náměstí moderní červený autobus se 30 členy a příznivci spolku na palubě, z toho byli čtyři mladiství . Asi v 18 hodin jsme dorazili do Schönau am Königsee, kde jsme byli ubytováni v hotelu Königsee, přímo na břehu tohoto slavného alpského jezera. I když počasí nebylo nic moc, většina z nás využila příležitosti k poznání obce a přístaviště s krásným hotelem Schiffmeister. Občas mrholilo a na okolních kopcích ležely mraky, a tak bylo rozhodnuto plánovaný výlet na Gruenstein odložit a program na zítřek stanovit až ráno, podle počasí. Pátek 28. září byl zahájen snídaní v 8 hodin. I když se po nočním dešti počasí zlepšilo, byla jako první bod programu zvolena návštěva solného dolu v Berchtesgadenu. Tam nás nemohl případný déšť ohrozit. Po převlečení do důlních overalů jsme nástoupili do vláčku, který nás odvezl pod zem. Po výstupu z vláčku a chvíli chůze jsme došli k úpadnicím se skluzavkami, po nichž jsme se dostali do nižších pater a to za nadšení a výskotu dětí a i některých dalších slabších povah mezi dospěláky. Tyto skluzavky jsou zlatým hřebem programu hlavně pro děti. Cesta dále pokračuje starými chodbami a komorami v dávno vytěžených patrech a zde čeká další překvapení: převoz pramicí přes zatopenou starou dobývku v naprosté tmě s krásnými světelnými efekty na stropě. Bylo to velmi působivé. Celý důl je stále v provozu.
Po svlečení z overalů jsme se vrátili do ulic Berchtesgadenu a konstatovali s radostí, že počasí se stále zlepšuje. František tedy po poradě stanovil program na zbytek dne. Nejprve prohlídka města s možností poledního posílení a pak výlet na Kehlstein a pro ty, kteří tam již byli, vycházka k vodopádu u Ramsau. Berchtesgaden je typické bavorské horské město s podloubími, úzkými ulicemi plnými obchodů a malovaných domů. Bohatství, které pramenilo z těžby soli je vidět na každém kroku. 10
Krásné je zámecké náměstí s barokním zámkem i kostelem a kulisou hor při každém pohledu. Odpoledne se nás většina vydala nahoru na Obersalzberg a Kehlstein. Obersalzberg je výšina nad Berchtesgadenem, kde býval Hitlerův Berghof. V roce 1945 byl Berghof zničen náletem a po dobytí americkou 101. divizí byly i zbytky vyhozeny do vzduchu. Je odtud krásný rozhled na berchtesgadenskou kotlinu, jezero Königsee a okolní hory, z nichž nejvyšší je protilehlý Watzmann 2713 mnm a nad výšinou se tyčící Hoher Göll 2523 mnm. Je zde také velké parkoviště s nástupní stanicí na horské autobusy, které vás přepraví na Kehlstein do výše 1834 mnm. K bývalému Hitlerovu sídlu na Kehlsteinu vede jediná silnice 7 km dlouhá a 4 m široká, překonávající výškový rozdíl 800 m a na celé trase je jen jedna výhybna. Je to jedna z nejkrásnějších horských silnic v Evropě a jízda po ní, nad hlubokými srázy s krásnými výhledy a dlouhými tunely ja zážitek pro silné nervy. Proto zde jezdí jen speciální autobusy, které vás za cca 15 minut dopraví na horní parkoviště. Odtud je další cesta tunelem dlouhým 124 m a pak výtahem vysokým 124 m. Teprve pak se dostanete do budovy Kehlsteinhaus, u nás známé jako Orlí hnízdo. Po večeři jsme se na lístky do solného dolu dostali do místního aquacentra, které se jmenuje Watzmann Therme. Specialitou jsou bazény se slanou vodou, vnitřní a vnější. A tak napapaní a vykoupaní jsme se usadili do našeho autobusu a svěřili se do rukou Pavla, který nás do rána dopravil na parkoviště před hotelem Hirsch v Unsere Liebe Frau im Walde, naším příštím domovem. Ráno nebylo nijak veselé, po nočním dešti byly na kopcích mlhy a mraky ležely nepříjemně nízko. Po snídani jsme se ubytovali v příjemných dvoulůžkových pokojích a začali se seznamovat s prostředím. František nás svolal na setkání s místní starostkou, paní Koflerovou, která si ochotně udělala čas na setkání s hosty z partnerského města. Z jejího výkladu jsme se dozvěděli mnoho zajímavého o jejím městečku. Pak následovala prohlídka obou částí obce s pohoštěním. Odpoledne bylo volno na výlety do okolí. Neděle 29.9. se projevila jako den žertéř. Nejprve nás omráčilo ráno. Při pohledu z okna se nám poprvé ukázal vápencový masiv Laugenspitze od asi 2000 metrů pod sněhovou dečkou, která zářila růžově do skoro jasného rána. Ale protože jsme počasí stále plně nevěřili, stanovil František jako první cíl výletu salaš na Felix Alm, blízko krásného jezírka v lesích. Po posezení na salaši jsme se rozdělili na několik skupin, které se vydaly nahoru, krásnými lesy a pastvinami. Různé skupiny tak vyšli na vrcholy Macaiom 1866metrů, Moschen 1790 metrů a Schöneck 1778metrů. Z vrcholů byl krásný výhled do údolí Adiže s Bolzanem a Meranem a hory za ním. 11
V pondělí bylo obloha bez mráčku a Laugenspitze přímo lákala k výstupu. Hlavní skupina vyrazila z Gampenpassu přímo nahoru po strmé stezce. Obtížnost stezky a hlavně vysoká vrstva sněhu způsobily, že na vrchol nevylezli všichni. Ale vzdor všem obtížím vylezlo na vrchol 12 Smržováků a na to můžeme být hrdi. Při sestupu se všichni sešli na salaši Laugenalm. Po odpočinku a vydatném fotografování jsme se vrátili do hotelu plně spokojeni.
Pondělí 1.10. den návratu. Po časné snídani jsme byli pozváni na prohlídku místní speciality, výrobny lahůdkového špeku. Obdivovali jsme jak moderní vybavení, kdy výroba je plně řízena a kontrolována výpočetní technikou, tak i efektivitu výroby. Celý proces zvládá sám majitel jen s rodinnými příslušníky. Na cestu domů jsme odstartovali v 9.45 za krásného slunečního dne. První zastávku jsme absolvovali v Brixenu. Po nekonečném popojíždění zcela ucpaným příjezdem od dálnice jsme konečně našli místo na parkovišti autobusů, odkud jsme se vydali k domku, kde trávil roky svého vyhnanství K.Havlíček Borovský. A odtud už rychle domů. Do Smržovky jsme dorazili po 11 hodině a po poděkování Pavlovi za bezpečný návrat, jsme se honem rozprchli domů, do postýlek. Výlet byl vynikající a děkujeme Františkovi za jeho naplánování a Dáše za zajištění všech nezbytných formalit.
12
Andreasmarkt ve Weidenbergu Ve dnech 24. a 25.listopadu 2007 V sobotu se dvě naložená auta vydala na Andreasmarkt do Weidenbergu. Nebýt Kláry , zastupovali by tentokrát Smržovku pouze tři mušketýři, František, Marek a Jiří. Ubytování bylo opět společné a sobotní setkání nás, Francouzů a domácích bylo jako obvykle srdečné a dodalo nám dost sil na překonání nedělního trhu. Na Andreasmarktu jsme jako již tradičně hostili návštěvníky oblíbenými specialitami, bramboráky, grilovanými steaky, držkovou a něčím tekutým pro zahřátí. Ještě před skončením trhu jsme měli vyprodáno. Večer jsme více odpočívali, protože celý den u stánku jen ve čtyřech bez vystřídání, byl doopravdy jen pro odolné duše. Doufáme, že příští rok, se někdo na vystřídání přece jen najde.
Mikulajda na Lidickém náměstí Dne 5. prosince 2007 Mikulajda byla letos pořádně uplakaná. Pršelo celý den. Ale ani rodiče,ani děti se nenechali odradit a Lidické náměstí bylo plné.Všechny uvítali Mikuláš,čert a anděl v dospělém provedení a k nim se přidali i další v menším provedení. Pohádkových postav se sešlo 25. Všechny převlečené děti dostaly perníček a pamětní list, který nakreslila Lucie Holasová. Soutěže připravili tentokrát žáci 8. a 9. tříd pod vedením paní učitelky Lucky Spálenské. A k soutěžím dostávaly děti i kobližky od Mašků a teplý čaj.. Mikulajda potom pokračovala promítáním Krkonošských pohádek v sále Parkhotelu.
13
Vánoční pohoda dne 16. prosince 2007 Proti loňsku byla tentokrát pohoda více vánoční i když bez sluníčka. Nepršelo, ani nesněžilo a tak byla nálada radostnější a více sváteční. Snad proto bylo u spolkových stánků před zámečkem stále plno zájemců a hlaholu. Tradiční pohoštění, které oba spolky nabízejí ani tentokrát nezklamalo a šlo na odbyt. Obsluhy měly plné ruce práce. A protože pomocníků bylo dost, byl čas i na odpočinek a zábavu. A když Martina s Tomášem přivedli před stánky Smržováček, dosáhla nálada vrcholu. Všichni přítomní si přáními i přípitky vzájemně pojistili skutečně veselé vánoce.
Silvestrovská procházka Dne 31. prosince 2006 V ponděli 31.12.2007 se kolem deváté hodiny začalo náměstí před radnicí plnit odvážlivci, kteří se chtěli podílet na dobrodružství Františkova zimního pochodu. S obecným nadšením byl přijat příchod Andrey s manželem a maxikočárkem s nejmladšími účastníky – Markem a Kájou. Ke kontrole účasti se dostavilo 93 –slovy devadesáttři – nadšenců ! Pak již dal František povel a vše vyrazilo směr Slovanka. Nejdříve po zelené značce pod Vyhlídkou a pak po modré směrem k Avicenu. U restaurace Za větrem čekalo překvapení! Dáša s Helenkou připravily malé občerstvení s bylinkovým povzbuzením. Další zastávka byla na Horním Maxově a pak již po zasněžených lukách na Slovanku. Na vršku Slovanky – 820 m – je nejstarší železná rozhledna v Čechách. Je vysoká 11 metrů, na 3 m vysokém kamenném základu. Mnoho z nás vylezlo nahoru, hlavně děti a ještě více z nás se pod rozhlednou posilovalo i zahřívalo. Tradičním sborovým zpěvem Rožnovské hodiny a přípitkem jsme přivítali nový rok 2008 ve svornosti a dobré pohodě. Cesta zpět na Maxov potom uběhla jako nic. U kostela jsme se všichni nějak srovnali do čekajícího autobusu, jen rodina Svatých s kočárkem se vydala domů pěšky. Definitivní tečku jsme pak udělali na Parkhotelu. Tady jsme Františkovi popřáli hodně zdraví a další podobné dobré nápady. A to byl úspěšný konec činnosti spolku v roce 2007 a jak věříme, i zahájení stejně úspěšného roku 2008 !
Vypracoval: Ivan Koula
14
Plánované akce spolku na rok 2008
29. 3. 26. 4. 10. 5. 7. 6. 2 - 10. 8. 15. – 17. 8. 20. 9. konec září říjen 28. – 30. 11. 5. 12. 21. 12.
Výlet do Žitavy Jarní výlet k pramenu Nisy a úklid stezky Výlet do Náchoda a Babiččina údolí Koňská spřežení v Rammenau Letní tábor ve Weidenbergu Eurion Podzimní výlet k pramenu Nisy a úklid stezky Turistický zájezd Jižní Slovensko Výlet pro Rammenau (Jizerky) Andreasmarkt Mikulajda Vánoční pohoda
15
PŘIHLÁŠKA
Jméno a příjmení …………………………………………………………………………………………………………
bytem ………………………………………………………………………………………………………………………………
kontakt (telefon, mail) ……………………………………………………………………………………………..
Přihlašuji se tímto do Partnerského spolku Smržovka.
…………………………………………………… podpis žadatele
Smržovka, dne …………….
16