8. funkční období. Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 23. schůze

8. funkční období

Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 23. schůze

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT

8. funkční období Těsnopisecká zpráva 23. schůze

Pořad 23. schůze

1.

Senátní tisk č. 352 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů

2.

Evropský senátní tisk č. K 147/08 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu

3.

Senátní tisk č. 356 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů

4.

Senátní tisk č. 362 – Vládní návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích letech 2013 a 2014 s výhledem na rok 2015

5.

Senátní tisk č. 338 – Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2011

6.

Senátní tisk č. 351 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb.

7.

Informace vlády ČR o výsledcích neformálního jednání Evropské rady, která se konala dne 23. května 2012

8.

Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské Rady konané ve dnech 28. - 29. června 2012

9.

Senátní tisk č. 339 – Konvergenční program České republiky

10.

Evropský senátní tisk č. N 128/08 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 294/2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut Evropský senátní tisk č. N 131/08 – Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT): přínos EIT pro inovativnější Evropu

11.

Evropský senátní tisk č. N 125/08 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 - rámcového programu pro výzkum a inovace (2014-2020) Evropský senátní tisk č. N 126/08 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020 - rámcového programu pro výzkum a inovace (2014-2020)

1

Evropský senátní tisk č. K 129/08 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Horizont 2020 - Rámcový program pro výzkum a inovace Evropský senátní tisk č. N 130/08 – Návrh rozhodnutí Rady o zřízení zvláštního programu k provedení Horizontu 2020 - rámcového programu pro výzkum a inovace (2014-2020) 12.

Evropský senátní tisk č. N 127/08 – Návrh nařízení Rady o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2014-2018), který doplňuje Horizont 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace

13.

Senátní tisk č. 354 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

14.

Senátní tisk č. 344 – Petice "Za zachování dětského a gynekologickoporodnického oddělení v Žatecké nemocnici"

15.

Evropský senátní tisk č. N 152/08 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o průhlednosti opatření upravujících ceny humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti veřejných systémů zdravotního pojištění

16.

Senátní tisk č. 355 – Návrh ústavního zákona o změnách státních hranic s Rakouskou republikou

17.

Senátní tisk č. 258 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic v hraničních úsecích X a XI, jakož i o změnách Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973, ve znění Smlouvy ze dne 26. října 2001, podepsaná dne 3. listopadu 2011 v Praze

18.

Senátní tisk č. 358 – Návrh zákona o kontrole (kontrolní řád)

19.

Senátní tisk č. 350 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

20.

Senátní tisk č. 353 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

21.

Senátní tisk č. 319 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj, vyplývající z Rezoluce Rady guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj č. 137 a č. 138 ze dne 30. září 2011

22.

Senátní tisk č. 349 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

2

23.

Evropský senátní tisk č. K 133/08 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Energetický plán do roku 2050

24.

Evropský senátní tisk č. K 150/08 – Zpráva Komise - Zpráva o překážkách obchodu a investic (2012)

25.

Senátní tisk č. 309 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Státu Katar o letecké dopravě

26.

Senátní tisk č. 311 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o potlačování protiprávních činů souvisejících s mezinárodním civilním letectvím a Protokol doplňující Úmluvu o potlačení protiprávního zmocnění se letadel

27.

Senátní tisk č. 316 – Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu

28.

Evropský senátní tisk č. K 155/08 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Účetní pravidla pro využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) v závazcích Unie v oblasti změny klimatu Evropský senátní tisk č. N 156/08 – Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účetních pravidlech a akčních plánech týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami využívání půdy a lesnictvím

29.

Evropský senátní tisk č. K 148/08 – Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Provádění tematické strategie pro ochranu půdy a probíhající činnosti

30.

Senátní tisk č. 360 – Návrh senátního návrhu zákona senátorky Aleny Gajdůškové, senátora Jana Žaloudíka a dalších, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

31.

Senátní tisk č. 248 – Návrh senátního návrhu zákona senátorů Jiřího Dienstbiera, Milana Štěcha, a dalších, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů

32.

Senátní tisk č. 343 – Návrh senátního návrhu zákona senátorů Miroslava Nenutila, Milana Štěcha, Přemysla Sobotky a dalších, kterým se navrhuje zákon č. ____/2012 Sb., o Českém národním povstání, a mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích

33.

Senátní tisk č. 366 – Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání

3

34.

Evropský senátní tisk č. N 136/08 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o udělování koncesí Evropský senátní tisk č. N 137/08 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek Evropský senátní tisk č. N 138/08 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

35.

Senátní tisk č. 312 – Návrh senátního návrhu zákona senátorky Aleny Palečkové a dalších, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

36.

Senátní tisk č. 357 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

37.

Evropský senátní tisk č. N 158/08 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb

38.

Evropský senátní tisk č. N 160/08 – Návrh nařízení Rady o výkonu práva na kolektivní akci v rámci svobody usazování a volného pohybu služeb

39.

Senátní tisk č. 364 – Návrh senátního návrhu zákona Petra Pakosty a dalších, kterým se zakazuje používání metod hydraulického štěpení hornin při geologických pracích a hornické činnosti, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon, kterým se zakazuje hydraulické štěpení hornin)

4

8. funkční období Obsah 23. schůze Senátu Parlamentu České republiky

1. den schůze – 13. června 2012 ...................................................................... 1 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. .......................................... 1 Senátorka Miluše Horská ................................................................................ 1 Senátor Jaromír Štětina ................................................................................. 2 Senátor Jaromír Štětina ................................................................................. 2 Senátor Jaromír Štětina ................................................................................. 2 Senátor Jaromír Štětina ................................................................................. 2 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ................................................... 2 1. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 352) ...................................................................................................... 3 Ministr zemědělství ČR Petr Bendl ................................................................ 4 Senátor Josef Řihák ......................................................................................... 4 Senátor Václav Vlček ...................................................................................... 5 Senátor Jaroslav Kubera ................................................................................ 6 Senátorka Daniela Filipiová ........................................................................... 7 Senátorka Daniela Filipiová ........................................................................... 8 Senátorka Soňa Paukrtová ............................................................................ 9 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 10 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 10 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 10 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................... 11 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 12 Senátor Jiří Pospíšil ....................................................................................... 13 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 13 Senátor Ivo Bárek.......................................................................................... 14 Ministr zemědělství ČR Petr Bendl .............................................................. 14 Senátor Josef Řihák ....................................................................................... 17 Senátor Jaroslav Kubera .............................................................................. 18 Senátorka Daniela Filipiová ......................................................................... 19 Senátor Josef Řihák ....................................................................................... 19 Senátor Josef Řihák ....................................................................................... 20 Senátor Josef Řihák ....................................................................................... 20 Senátor Josef Řihák ....................................................................................... 20 Senátor Josef Řihák ....................................................................................... 20 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. ............................... 21

I

2.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu (evropský senátní tisk č. K 147/08) ............................................................................................ 21 Ministr zemědělství ČR Petr Bendl .............................................................. 21 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 21 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 22 Senátor Jan Hajda ......................................................................................... 23 Senátor Jaroslav Kubera .............................................................................. 24 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 25 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 26 Senátor Miroslav Škaloud............................................................................. 26 Senátor Miroslav Krejča................................................................................ 27 Ministr zemědělství ČR Petr Bendl .............................................................. 27 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 29 Senátor Richard Svoboda ............................................................................. 29

3. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 356)............................................................................................................ 30 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 30 Senátor Jaroslav Sykáček ............................................................................ 30 4. Vládní návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích letech 2013 a 2014 s výhledem na rok 2015 (senátní tisk č. 362) ............................................................................ 32 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 32 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 33 Senátor Jozef Regec ...................................................................................... 34 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .................... 35 Senátor Milan Pešák ...................................................................................... 35 5. Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2011 (senátní tisk č. 338) ...................................................................................... 36 Pavel Varvařovský ......................................................................................... 36 Senátorka Hana Doupovcová ...................................................................... 38 Senátor Miroslav Antl .................................................................................... 39 Senátorka Marta Bayerová .......................................................................... 39 Senátor Tomáš Jirsa ...................................................................................... 40 Pavel Varvařovský ......................................................................................... 40 Senátorka Hana Doupovcová ...................................................................... 41 6. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb. (senátní tisk č. 351) ............................................................................... 42 II

Další část schůze řídil ministr obrany ČR Alexandr Vondra. ............................. 42 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .................... 43 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 43 Senátorka Dagmar Zvěřinová ..................................................................... 43 Senátor Miloš Janeček .................................................................................. 44 Senátor Richard Svoboda ............................................................................. 44 7. Informace vlády ČR o výsledcích neformálního jednání Evropské rady, která se konala dne 23. května 2012 .......................................................... 45 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 45 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 46 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 48 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka .............................................. 49 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 50 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 50 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 50 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. .................. 51 8. Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské rady konané ve dnech 28. – 29. června 2012 ............................................. 52 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 52 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 54 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 55 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 56 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 56 9. Konvergenční program České republiky (senátní tisk č. 339) ........................ 56 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 56 Senátor Jan Hajda ......................................................................................... 59 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 60 Předseda Senátu Milan Štěch ...................................................................... 61 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. .............. 65 Senátor Jan Hajda ......................................................................................... 65 Senátor Karel Korytář ................................................................................... 68 Senátor Zdeněk Besta .................................................................................. 68 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 69 Senátorka Soňa Paukrtová .......................................................................... 70 Senátor Petr Pakosta .................................................................................... 71 Senátor Miroslav Škaloud............................................................................. 72 Senátor Ivo Bárek.......................................................................................... 73 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 73 Senátor Karel Korytář ................................................................................... 75 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .................... 75 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ............ 77 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................... 77 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. .............. 78

III

Senátor Miroslav Škaloud............................................................................. 78 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ............ 79 Předseda Senátu Milan Štěch ...................................................................... 79 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 80 Senátor Jan Hajda ......................................................................................... 81 10. Evropský inovační a technologický institut (evropský senátní tisk č. N 128/08, č. N 131/08) ............................................................................... 82 Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala ............................ 82 Senátor Miroslav Krejča................................................................................ 83 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .................... 84 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 84 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ............ 85 Senátorka Soňa Paukrtová .......................................................................... 85 11. Horizont 2020 - rámcového programu pro výzkum a inovace (20142020) (evropský senátní tisk č. N 125/08, č. N 126/08, č. K 129/08, č. N 130/08) ................................................................................................... 85 Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala ............................ 85 Senátor Miroslav Krejča................................................................................ 86 Senátor Petr Vícha ......................................................................................... 88 12. Návrh nařízení Rady o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2014-2018), který doplňuje Horizont 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace (evropský senátní tisk č. N 127/08) .............................................. 88 Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala ............................ 88 Senátor Miroslav Krejča................................................................................ 89 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 90 Senátor Vítězslav Jonáš ................................................................................ 90 Senátor Miroslav Škaloud............................................................................. 90 13. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 354)............................................................................................................ 91 Senátor Jaroslav Palas .................................................................................. 91 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. ............................... 92 Senátor Jan Hajda ......................................................................................... 92 Senátor Jaroslav Kubera .............................................................................. 92 Senátor Jan Hajda ......................................................................................... 93 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 93 Senátor Jan Horník ........................................................................................ 93 Senátor Jaroslav Kubera .............................................................................. 94 IV

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ................................................. 94 Senátor Martin Tesařík ................................................................................. 95 Senátorka Soňa Paukrtová .......................................................................... 95 Senátor Petr Vícha ......................................................................................... 96 Senátor Jaroslav Kubera .............................................................................. 96 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 96 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................... 96 Senátor Jan Horník ........................................................................................ 96 Senátor Stanislav Juránek ........................................................................... 97 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 97 Senátor Jaroslav Palas .................................................................................. 97 2. den schůze – 14. června 2012 .................................................................. 100 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. ...................................... 100 14. Petice "Za zachování dětského a gynekologicko-porodnického oddělení v Žatecké nemocnici" (senátní tisk č. 344) ............................. 100 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................ 100 Senátor Jaromír Jermář .............................................................................. 100 Senátor Jaromír Jermář .............................................................................. 101 Senátor Jaromír Jermář .............................................................................. 101 Senátor Marcel Chládek .............................................................................. 102 Čestmír Novák .............................................................................................. 103 Petr Antoni .................................................................................................... 104 Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger ........................................................ 105 Pavel Horák ................................................................................................... 107 Jana Lavičková ............................................................................................. 109 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................. 110 Senátor Petr Bratský ................................................................................... 112 Senátor Jan Žaloudík .................................................................................. 113 Senátorka Dagmar Terelmešová .............................................................. 114 Senátorka Alena Dernerová ....................................................................... 116 Senátor Marcel Chládek .............................................................................. 116 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 117 Senátorka Jana Juřenčáková ..................................................................... 118 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................ 119 Senátor Marcel Chládek .............................................................................. 120 Senátor Jaromír Jermář .............................................................................. 120 Senátor Jiří Čunek ....................................................................................... 121 Pavel Horák ................................................................................................... 121 Petr Veselský ................................................................................................ 122 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .......... 123 Senátor Marcel Chládek .............................................................................. 123 Čestmír Novák .............................................................................................. 124 Petr Veselský ................................................................................................ 124 Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger ........................................................ 125

V

Senátor Senátor Senátor Senátor

Marcel Marcel Marcel Marcel

Chládek .............................................................................. 126 Chládek .............................................................................. 127 Chládek .............................................................................. 127 Chládek .............................................................................. 127

15. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o průhlednosti opatření upravujících ceny humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti veřejných systémů zdravotního pojištění (evropský senátní tisk č. N 152/08) ........................................... 128 Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger ........................................................ 128 Senátor Josef Táborský .............................................................................. 129 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .................. 130 Senátorka Alena Dernerová ....................................................................... 130 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 130 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................. 132 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .......... 132 Senátor Jan Žaloudík .................................................................................. 132 Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger ........................................................ 133 Senátor Josef Táborský .............................................................................. 133 16. Návrh ústavního zákona o změnách státních hranic s Rakouskou republikou (senátní tisk č. 355)................................................................. 134 Ministr vnitra ČR Jan Kubice ...................................................................... 134 Senátor Jozef Regec .................................................................................... 134 Senátor Miloš Malý ...................................................................................... 135 Senátor Stanislav Juránek ......................................................................... 135 17. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic v hraničních úsecích X a XI, jakož i o změnách Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973, ve znění Smlouvy ze dne 26. října 2001, podepsaná dne 3. listopadu 2011 v Praze (senátní tisk č. 258) ............................................ 136 Ministr vnitra ČR Jan Kubice ...................................................................... 136 Senátor Miloš Malý ...................................................................................... 137 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................. 138 18. Návrh zákona o kontrole (kontrolní řád) (senátní tisk č. 358) ..................... 138 Ministr vnitra ČR Jan Kubice ...................................................................... 138 Senátor Vítězslav Jonáš .............................................................................. 139 Senátorka Jiřina Rippelová ........................................................................ 139 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. ............................. 140

VI

19. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 350).......................................................................................................... 141 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 141 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 141 20. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 353).......................................................................................................... 142 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 142 Senátor Jiří Lajtoch...................................................................................... 143 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................. 145 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 146 Senátor Jaromír Štětina ............................................................................. 146 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................. 147 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 148 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................. 148 Předseda Senátu Milan Štěch .................................................................... 148 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 149 Senátor Jaromír Štětina ............................................................................. 149 Předseda Senátu Milan Štěch .................................................................... 150 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 151 Senátor Jiří Lajtoch...................................................................................... 151 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ................ 152 21. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj, vyplývající z Rezoluce Rady guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj č. 137 a č. 138 ze dne 30. září 2011 (senátní tisk č. 319) ...................................................... 152 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 152 Senátor Vítězslav Jonáš .............................................................................. 152 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................. 153 22. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 349) .......... 153 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba ......................................... 153 Senátor Jaromír Strnad .............................................................................. 154 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 154 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 155 23. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Energetický plán do roku 2050 (evropský senátní tisk č. K 133/08) ...... 155 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba ......................................... 155

VII

Senátor Miroslav Škaloud........................................................................... 159 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................. 160 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 160 Senátor Miroslav Škaloud........................................................................... 161 Senátor Tomáš Jirsa .................................................................................... 162 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................. 162 Senátor Jiří Bis ............................................................................................. 163 Senátor Ivo Bárek........................................................................................ 164 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................. 164 Senátor Miroslav Krejča.............................................................................. 164 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba ......................................... 164 Senátor Miroslav Škaloud........................................................................... 166 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. ............ 166 24. Zpráva Komise - Zpráva o překážkách obchodu a investic (2012) (evropský senátní tisk č. K 150/08)........................................................... 166 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba ......................................... 166 Senátor Josef Táborský .............................................................................. 167 25. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Státu Katar o letecké dopravě (senátní tisk č. 309).......................................................................................................... 168 Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš ............................................................... 168 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 169 Senátor Jaroslav Sykáček .......................................................................... 169 26. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o potlačování protiprávních činů souvisejících s mezinárodním civilním letectvím a Protokol doplňující Úmluvu o potlačení protiprávního zmocnění se letadel (senátní tisk č. 311) .................................................................. 169 Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš ............................................................... 170 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 170 Senátor Jaroslav Sykáček .......................................................................... 171 27. Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (senátní tisk č. 316).......................................................................................................... 172 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa ...................................... 172 Senátor Karel Šebek ................................................................................... 172 28. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Účetní VIII

pravidla pro využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) v závazcích Unie v oblasti změny klimatu (evropský senátní tisk č. K 155/08, č. N 156/08) ........................................................ 173 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa ...................................... 173 Senátor Miroslav Krejča.............................................................................. 174 Senátor Miroslav Škaloud........................................................................... 175 Senátor Petr Vícha ....................................................................................... 175 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .................. 176 Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková ............................................ 176 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. ............ 176 29. Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Provádění tematické strategie pro ochranu půdy a probíhající činnosti (evropský senátní tisk č. K 148/08) ............................................ 176 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa ...................................... 176 Senátor Miroslav Krejča.............................................................................. 177 30. Návrh senátního návrhu zákona senátorky Aleny Gajdůškové, senátora Jana Žaloudíka a dalších, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) (senátní tisk č. 360) ....... 178 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 178 Senátorka Alena Dernerová ....................................................................... 179 Senátor Václav Vlček .................................................................................. 180 Senátor Jan Žaloudík .................................................................................. 180 Senátorka Miluše Horská ............................................................................ 181 Senátor Jan Žaloudík .................................................................................. 182 Senátor Václav Vlček .................................................................................. 183 Senátorka Miluše Horská ............................................................................ 183 Senátor Jiří Dienstbier ................................................................................ 183 Senátor Pavel Lebeda ................................................................................. 184 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .................. 184 Senátorka Miluše Horská ............................................................................ 184 Senátorka Alena Dernerová ....................................................................... 185 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 185 Senátorka Alena Dernerová ....................................................................... 185 Senátorka Alena Dernerová ....................................................................... 186 Senátor Petr Bratský ................................................................................... 186 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 187 31. Návrh senátního návrhu zákona senátorů Jiřího Dienstbiera, Milana Štěcha, a dalších, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 248) ..................................... 187 Senátor Jiří Dienstbier ................................................................................ 187

IX

Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 191 Senátor Martin Tesařík ............................................................................... 191 Senátor Josef Řihák ..................................................................................... 192 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................. 192 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................ 195 Senátor Tomáš Jirsa .................................................................................... 196 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................. 197 Senátor Karel Šebek ................................................................................... 197 Senátor Miroslav Škaloud........................................................................... 198 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 200 Senátor Tomáš Jirsa .................................................................................... 201 Senátor Jiří Dienstbier ................................................................................ 202 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .......... 204 Senátor Petr Vícha ....................................................................................... 204 Senátor Petr Vícha ....................................................................................... 204 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 205 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................. 205 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................. 205 Senátor Jiří Dienstbier ................................................................................ 206 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 206 32. Návrh senátního návrhu zákona senátorů Miroslava Nenutila, Milana Štěcha, Přemysla Sobotky a dalších, kterým se navrhuje zákon č. ____/2012 Sb., o Českém národním povstání, a mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích (senátní tisk č. 343) .......................... 207 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 207 Senátor Jaromír Jermář .............................................................................. 208 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 208 33. Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání (senátní tisk č. 366) .................................................................................... 209 Předseda Senátu Milan Štěch .................................................................... 209 34. Legislativní balíček k udělování koncesí a zadávání veřejných zakázek (evropský senátní tisk č. N 136/08, č. N 137/08, č. N 138/08)......................................................................................................... 210 Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský ....................................... 210 Senátor Josef Táborský .............................................................................. 211 35. Návrh senátního návrhu zákona senátorky Aleny Palečkové a dalších, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 312) ................................. 212 Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková ............................................ 212 Senátor Petr Guziana .................................................................................. 213

X

36. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 357) .................................................................... 215 Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek ................................ 215 Senátor Pavel Čáslava ................................................................................ 215 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 216 37. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (evropský senátní tisk č. N 158/08) .............................................. 217 Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek ................................ 217 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. ............ 218 Senátor Jaroslav Doubrava ........................................................................ 218 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ............................................... 220 Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek ................................ 221 Senátor Jaroslav Doubrava ........................................................................ 221 38. Návrh nařízení Rady o výkonu práva na kolektivní akci v rámci svobody usazování a volného pohybu služeb (evropský senátní tisk č. N 160/08) .......................................................................................... 222 Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek ................................ 222 Senátor Antonín Maštalíř ............................................................................ 223 Senátor Miroslav Škaloud........................................................................... 224 Předseda Senátu Milan Štěch .................................................................... 225 Senátor Antonín Maštalíř ............................................................................ 225 Senátor Antonín Maštalíř ............................................................................ 225 Senátor Antonín Maštalíř ............................................................................ 225 39. Návrh senátního návrhu zákona Petra Pakosty a dalších, kterým se zakazuje používání metod hydraulického štěpení hornin při geologických pracích a hornické činnosti, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon, kterým se zakazuje hydraulické štěpení hornin) (senátní tisk č. 364) ......................................................... 226 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 226 Senátor Jiří Bis ............................................................................................. 226

XI

Těsnopisecká zpráva z 23. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze – 13. června 2012

(Jednání zahájeno v 10.02 hodin.)

Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni

senátoři, milí hosté, vítám vás na 23. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle § 48, odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve čtvrtek 24. května letošního roku. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Tomáš Grulich, Otakar Veřovský, Karel Kapoun. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak doposud neučinili. Připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence předsálí Jednacího sálu. A nyní, podle § 56, odst. 4, určíme 2 ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 23. schůze Senátu byli senátoři Josef Táborský a Adolf Jílek. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Žádné připomínky nejsou, přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovatel 23. schůze Senátu byli senátoři Josef Táborský a Adolf Jílek. Zahajuji hlasování. Kdo s návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. V okamžiku hlasování č. 1 bylo registrováno 49 senátorek a senátorů. Kvorum pro přijetí 25. Pro návrh se kladně vyslovilo 48, proti návrhu nebyl nikdo. Návrh byl přijat a ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Josef Táborský a Adolf Jílek. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 23. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění – v souladu s usnesením Organizačního výboru – vám byl rozdán na lavice. Má někdo z vás další návrhy na změnu či doplnění pořadu schůze? Ano, hlásí se paní senátorka Miluše Horská, které uděluji slovo. A pak se připraví pan senátor… tak už ne. Prosím. Senátorka Miluše Horská: Dobré ráno, vážený pane předsedo, milé kolegyně, kolegové. Já navrhuji na vyřazení bod 22 (senátní tisk č. 199) – návrh senátního návrhu zákona senátorky Miluše Horské a dalších, kterým se mění zákon

1

č. 582/91 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji. Dále vystoupí pan senátor

Jaromír Štětina. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji vám za slovo, pane předsedo, dobrý den, dámy a pánové. Já si dovolím navrhnout usnesení ke změně programu, které se týká té akce podporovatelů Falun Gong na nádvoří našeho Senátu. Chtěl bych vás upozornit, že se brzy bude projednávat usnesení výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, které podporuje toto hnutí, a já jsem se teď dozvěděl, když jsem tam přišel – možná, že jste to někteří z vás také viděli, že naše ochranka říká, že vlastně je jejich přítomnost na nádvoří protiprávní a není v souladu s pravidly, které tady u nás ctíme. A já si myslím, že je v kompetenci našeho slovutného shromáždění takovou věc povolit, a nebo takovou věc odmítnout. A proto si dovolím, vážený pane předsedo, dámy a pánové, navrhnout k hlasování toto usnesení. Senát Parlamentu České... Předseda Senátu Milan Štěch: Pane senátore, prosím, teď jsme v bodě "program dnešní schůze". Tak byste musel navrhnout konkrétní doplnění programu schůze. Ale teď nebudeme o žádném jiném bodu hlasovat. Senátor Jaromír Štětina: Tím lépe. Navrhuji, abychom jako 1. bod programu schůze projednávali přítomnost podporovatelů hnutí Falun Gong na půdě Senátu Parlamentu ČR. Předseda Senátu Milan Štěch: Přítomnost podporovatelů... Senátor Jaromír Štětina: Jmenuje se přesně: Přítomnost pracovní skupiny

pro lidská práva... Předseda Senátu Milan Štěch: Tak mi to dejte, můžete? (Senátor Jaromír Štětina předává předsedovi Senátu návrh usnesení.) Senátor Jaromír Štětina: Děkuji. Když to neschválíme, tak oni se seberou a odejdou. Když schválíme, tak tam chtějí mlčky vyjadřovat svůj názor. Předseda Senátu Milan Štěch: Já musím říci v tuto chvíli, pardon! (Hluk

v sále.) Já musím v tuto chvíli říct, že nevím přesně, jestli neporušujeme některá pravidla nebo věci, které jsou obsaženy v zákonech. Ale myslím si, že je demokratické, abychom to vyjádřili hlasováním. Ale přesto nyní se hlásí do rozpravy – jsme v bodě "program schůze" –pan senátor Zdeněk Škromach. A prosím vás, a volám vás k zodpovědnosti a disciplíně, abyste si uvědomili, že jsme v návrhu programu, a že neprobíhá žádná obecná rozprava. Prosím. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano, já myslím, že to je

správně. A já bych se chtěl vyjádřit k návrhu programu, k bodu, který byl teď navržen.

2

Považuji to za precedens, který snad může do budoucna vyvolat další takové odezvy. A umím si představit nádvoří Senátu plné odborářů nebo jiných zástupců. A nemyslím si, že prostory Senátu tímto způsobem mají být využívány! Nic proti hnutím, ať si každý vyjadřuje svůj názor a svoje stanoviska, jak chce. Myslím si, že to je zásadní precedens do způsobu fungování Senátu. A osobně si myslím, že je trošku nezodpovědné od senátorů, kteří takovýto způsob navrhují, že ho vůbec navrhují. Proto navrhuji, aby tento návrh byl zamítnut a nebyl schválen. Předseda Senátu Milan Štěch: Dobře, děkuji, návrh jsem zaznamenal. (Stále hluk v sále.)Prosím o klid. Hlásí se ještě někdo k pořadu dnešní schůze? Nehlásí, takže rozpravu končím a přistoupíme k hlasování. Dříve, než spustím znělku, připomenu, o čem budeme hlasovat. První návrh byl návrh na vypuštění bodu č. 22 z pořadu této schůze, to znamená tento bod vyřadit. Druhý návrh byl návrh na doplnění pořadu, resp. abychom jako první bod projednali a odsouhlasili, případně zamítli přítomnost podporovatelů hnutí Falun Gong na území nádvoří nebo dvora Senátu. Jsou nějaké připomínky k těmto dvěma návrhům, resp. k tomu, jak zazněly? Není tomu tak, takže znělkou přizvu senátorky a senátory k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu vyřadit z pořadu dnešní schůze bod č. 22, což je návrh senátního návrhu zákona senátorky Miluše Horské a dalších, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, senátní tisk č. 199. Zahajuji hlasování. Kdo s návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 2 registrováno 57, kvorum pro přijetí 29, pro návrh 53, proti nikdo. Návrh byl schválen. A dále budeme hlasovat o návrhu pana senátora Štětiny, abychom jako nový první bod pořadu zařadili projednání záležitosti přítomnost podporovatelů hnutí Falun Gong v prostorách, resp. na nádvoří senátu. Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 3 registrováno 57, kvorum pro přijetí 29, pro návrh 12, proti 19. Návrh byl zamítnut, takže nebude zařazen na pořad dnešní schůze. A prosím vás, abyste v průběhu hlasování se zdrželi hlasitých projevů. A nyní budeme hlasovat o pořadu 23. schůze Senátu jako celku, ve znění přijatých změn. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 4 registrováno 57, kvorum pro přijetí 29, pro návrh 51, proti nikdo. Návrh byl schválen, takže konstatuji, že se budeme tímto pořadem naší schůze řídit. Přistoupíme k projednávání prvního bodu, kterým je

1. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb.,

3

o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 352) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 352. Návrh uvede ministr zemědělství Petr Bendl, kterého vítám a uděluji mu slovo, prosím. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené senátorky, vážení senátoři, dámy a pánové. Dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Cílem návrhu zákona je dosažení plné slučitelnosti národních právních předpisů s evropskou právní úpravou a zlepšení ochrany zvířat proti týrání, které vychází z průběžného hodnocení aplikace stávajícího zákona v praxi. K tomuto cíli návrh především upřesňuje v souvislosti se zvyšujícími se požadavky Evropské unie na kvalifikaci osob, které usmrcují zvířata nebo pracují s pokusnými zvířaty. Minimální požadavky na vzdělání a odbornou přípravu k získání a prokázání požadované kvalifikace včetně požadavků na školící pracoviště. Ruší řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení, neboť ochrana zvířat při veřejném vystoupení je dostatečně upravena přímo v zákoně. Návrh již pouze stanoví podmínky pro ohlášení veřejného vystoupení. Zavádí nové sankce, a to zákaz chovu zvířat a propadnutí týraného zvířete nebo zabrání týraného zvířete s cílem efektivně zabránit chovateli v dalším týrání. Upřesňuje právní úpravu umísťování týraných zvířat do náhradní péče, což umožní rychle a efektivně zabránit dalšímu týrání zvířete a formou novely veterinárního zákona doplňuje podmínky pro domácí porážku skotu mladšího 24 měsíců a jelenovitých z farmového chovu. Návrh zákona byl projednán 6. června 2012 na 27. schůzi výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který jako výbor garanční doporučil schválit návrh ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou, a téhož dne na 46. schůzi ústavně-právního výboru, který k návrhu nepřijal žádné usnesení. Dovoluji si vás požádat o schválení návrhu zákona ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky a zároveň poděkovat za práci, kterou jste tomuto návrhu zákona věnovali. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane navrhovateli a prosím,

abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 352/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Vlček. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 352/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Josef Řihák: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, pane ministře, přeji vám všem hezký den. Dovolte mi, abych vás krátce seznámil s projednáváním tohoto senátního tisku v našem výboru a samozřejmě s návrhem usnesení, které jsme přijali. Hlavním cílem zákona č. 246 na ochranu zvířat proti týrání je samozřejmě ochrana zvířat. Pouze bych se opakoval, kdybych říkal, co jsme všechno

4

projednávali, protože bych opakoval slova pana ministra, to znamená, že zde dochází k rušení řádů, zapracování nařízení směrnic týkajících se především vzdělání těch, kteří pečují o chovy a kteří pečují o prasata, kteří jsou při porážkách a vlastně v řetězci, než potravina přijde k nám. Jednou z věcí, kde jsme viděli úskalí, je třeba to, že jedna z největších změn, jsou zcela nové. Zpracovává se problematika pokusných a laboratorních zvířat. V diskusích zaznívá, zdali by se po vzoru některých evropských zemí, mohlo ministerstvo zemědělství domluvit s ministerstvem školství, zdali by neměla tato problematika pokusných zvířat přejít do jiného zákona. Tento specifický zákon by měl dělat pouze týrání. Jediné, co tady neřekl pan ministr, neřekl ještě, že zákon doznal několika změn. Toto je sice zákon o týrání, správních poplatcích a veterinární péči, ale do Poslanecké sněmovny přišel trošku s jiným názvem, tzn. přišel s názvem "na ochranu zvířat proti týrání a o Policii ČR" – a o tom bychom zde měli mluvit také, protože PS vyřadila tento návrh, s kterým přišla vláda. Tento návrh se týkal velké problematiky, zdali se dá vstupovat či se nedá vstupovat do obydlí, pokud se zjistí, že někde jsou týraná zvířata. K nám to přišlo už v trochu jiné podobě. Vy, co jste tady byli před prosincem a hlasovali jste pro nový veterinární zákon, tuším, v prosinci loňského roku, vraceli jsme ho PS s připomínkami. Všimněte si, že všechny připomínky, s kterými jsme to vraceli, tak se nám vracejí teď zpátky. To znamená, že nás PS přehlasovala, a teď nám to sem dává druhou stranou, protože jako Senát jsme měli pravdu. Týkalo se to tzv. domácích porážek. Víte, že jsme tam dávali pozměňovací návrh na to, že ministerstvo nebude mít zmocnění na to, aby vydalo vyhlášku, podle které se bude porážet skot do věku 24 měsíců a že to způsobí určité problémy. Po půlroce vyhodnocení to opravdu způsobuje problémy. Ještě vystoupím v obecné rozpravě, protože jsem pana náměstka upozornil na to, že se budu ptát třeba na čísla porážek a na jiné záležitosti. Na druhou stranu jsem rád, že v PS toto upravili. Jak ale říkám, kdyby sněmovna dala Senátu zapravdu v prosinci, mohli jsme to dávno mít za sebou. VHZD projednal tuto problematiku, senátní tisk č. 352 na své 27. schůzi, která se konala 6. června 2012. Výbor po úvodním slově zástupce předkladatele, dr. Jiřího Macha, náměstka ministra zemědělství ČR, po zpravodajské zprávě senátora Josefa Řiháka a po rozpravě výbor: 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Josefa Řiháka. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Prosím,

abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV. Ano, nyní bude hovořit pan senátor Václav Vlček. Senátor Václav Vlček: Dobrý den, vážený pane předsedo, milé kolegyně a

kolegové, vážený pane ministře, dovolte, aby vás seznámil se záznamem z jednání ÚPV, které se konalo dne 6. června 2012 k projednávanému návrhu zákona.

5

Po úvodním slově pana dr. Jiřího Macha, náměstka ministra zemědělství, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, po zpravodajské zprávě senátora Václava Vlčka a po rozpravě výbor: 1. Nepřijal žádné usnesení k projednávanému tisku, když pro návrh, aby výbor doporučil Senátu schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, hlasovali 2 senátoři. Proti tomuto návrhu hlasovali rovněž 2 senátoři, 6 senátorů se zdrželo hlasování. Návrh nebyl přijat. Pro návrh, aby výbor doporučil Senátu projednaný návrh zákona zamítnout, hlasovali 2 senátoři, proti tomuto návrhu nehlasoval žádný senátor, 8 senátorů se zdrželo hlasování. Návrh nebyl schválen. Jiné návrhy k projednávanému tisku nebyly podány. 2. Určuje zpravodajem výboru mě. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Nyní se ptám,

zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh není předložen. Proto otevírám obecnou rozpravu. Jako první se hlásí pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím. Senátor Jaroslav Kubera: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane

ministře, kolegyně, kolegové, musím říct, že v politice už jsem dlouho, ale takový zákon už jsem dlouho neviděl. Nazval bych ho "Receptář prima nápadů". Když si ho přečtete, jste v takovém stavu, jako když kdysi v Americe dala paní kočku do mikrovlnné trouby, a od té doby v návodu k použití musí být, že kočka se nesmí dávat do mikrovlnné trouby… Jiný příběh byl ještě pikantnější. Jistý člověk si koupil campingový automobil a za sedadlem řidiče byl kávovar, a nebylo tam upozornění, že za jízdy se nemá vařit káva. Zapnul si kávovar a sjel do pole. Od té doby v návodu u campingových automobilů je, že za jízdy se káva vařit nemá… Zákon by mohl být velmi jednoduchý: Týrat zvířata je zakázáno. On je ale neskutečně popisný. Popisuje tam do detailu a kolegové mají připravené citace o tom, jak se chovají prasata. Nebudu s tím zdržovat. Zaměřím se spíš na právní stránku věci. Protože se tam objevují jednak právní nesmysly. Například ten, že obecní úřad obce s rozšířenou působností může uzavřít smlouvu s nějakým náhradním pečovatelem. Za prvé. Úřad obce s rozšířenou působností nemá právní subjektivitu, takže žádnou smlouvu s nikým uzavírat nemůže. Může tak nanejvýš uzavírat dveře od radnice. Není to poprvé, kdy se toto objevuje v zákonech. Zřejmě někteří úředníci na ministerstvech už jsou dál než my. Už se vrací k národním výborům, kde to samozřejmě možné bylo. Samosprávy jsou potlačovány neskutečným způsobem. Jsou jim dávány další a další úkoly, aniž by byly finančně zabezpečeny, jenom proto, že si to přeje Evropská unie nebo ministerstvo. Tento příběh je úplně stejný. Ukládá se, že se uzavře s kýmsi smlouva. Představte, jak budete obtížně hledat náhradního pečovatele o krokodýla nebo stádo pštrosů, protože se vůbec nejedná jenom o psy a kočky, jak by se mohlo na první pohled zdát. Dnes lidé chovají leccos. Když se vám nepodaří najít náhradního pečovatele, což se vám skoro nikdy nepodaří, ledaže by za to byly velké peníze – a 6

ony za to jsou, protože musíte s ním uzavřít smlouvu a platit ony účelně vynaložené náklady, které ovšem potom na něm můžete vymáhat, které ovšem na něm většinou nevymůžete, protože když sledujete dramatické reportáže s vyhublými krávami, koňmi či jinými zvířaty, tak většinou lidé, kteří se toho dopouštějí, asi nebudou ochotní náklady platit. Proto také předkládám jednoduchý pozměňovací návrh. On jednoduchý není, protože zákon je psaný jazykem v podstatě velmi popisným. Návrh zní, že obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který předběžnou náhradní péči o zvíře zajišťuje, náleží náhrada nákladů, které účelně vynaložil na zajištění předběžné náhradní péče a na veterinární péči za účelem odstranění nebo zmírnění újmy na zdraví způsobené zvířeti týráním. Náhradu uvedených nákladů hradí stát. Náhradu uvedených nákladů je povinen uhradit státu pachatel správního deliktu, bylo-li uloženo propadnutí týraného zvířete nebo rozhodnuto o umístění týraného zvířete do náhradní péče nebo osob a kterou nelze za správní delikt stíhat, bylo-li rozhodnuto o zabrání týraného zvířete. Věty jsem nevymyslel, opisuji je ze zákona, napsal bych to jinak, toto je nesrozumitelný jazyk. Neopravuji to, že úřad obce s rozšířenou působností žádnou smlouvu neuzavře, a když mu zastupitelstvo nedá do rozpočtu peníze, tak žádnou smlouvu uzavřít nemůže. Zmíním ještě, že máme státní orgán, státní veterinární péči. Kdybyste si našli důvodovou zprávu při projednávání v PS, kde tyto povinnosti by měly náležet Státní veterinární péči, tak ta ovšem prohlásila, že to dělat nemůže, protože na to nemá peníze. Je to úžasný důvod. Obcí s rozšířenou působností se nikdo neptá, zda na to mají nebo nemají peníze. Prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který zajistí, že když si stát nebo unie něco vymysleli, tak si to také zaplatí. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Abdikuje na přednostní právo na vystoupení paní senátorka Paukrtová, takže se slova ujme paní senátorka Daniela Filipiová. Senátorka Daniela Filipiová: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolím si vystoupit také k novele zákona na ochranu zvířat s následujícími slovy. Vedou se debaty o tom, kdy a jak v pradávné historii lidstva došlo k tomu, že člověk pochopil přínos zvířete nejen jako zdroje potravy, ale i jako společníka či ochránce. Některé kultury povýšily zvířata dokonce i na božstvo. Všichni znáte příběhy Egypťanů, kteří si koček vážili natolik, že je mumifikovali. Věděli proč, kočky jim zásadně pomáhaly při ochraně sýpek, čili zdroje potravy. Domestikací ale člověk převzal za zvíře i odpovědnost, protože ho vytrhl z jeho přirozeného prostředí a svým způsobem omezil, mnohdy přímo zabránil tomu, aby si samo obstaralo potravu. Dokonce se v jedné moudré knize píše, že právě proto by měl člověk dříve, než sám usedne k jídlu, nejdříve nakrmit svá zvířata. Zvíře dnes slouží člověku jako pomocník, přítel, a dokonce pomáhá i léčit. Všichni víme o canisterapii, hypoterapii, dokonce víme, že vodící psi pomáhají nevidomým orientovat se v prostoru. Lékaři mnohdy doporučují starým a osamělým lidem pořídit si psa, a to nejen proto, aby nebyli sami, ale zejména ze zdravotních důvodů. Člověk je nucen chodit se svým psem na procházky, které prospívají, a člověk se tak dostane i mezi lidi. Prospívá to jak jeho psychickému, tak i fyzickému zdraví. Přesto velmi často, když se objeví zpráva o týrání zvířat, slyšíme pohrdavé výroky typu "je to jen pes, jen kočka, jen pták". Ale týrání zvířat není odporné jen

7

kvůli tomu, že jde o ubližování živého tvoru, ale hlavně proto, že člověk – homo sapiens, člověk moudrý, pán tvorstva, vrchol vývoje je schopen projevit tolik zla a brutality. Myslím, že by mi různí psychologové dali za pravdu v tom, že člověk se pozná i podle toho, jak se chová ke slabším, což zvířata bezesporu jsou. Ne nadarmo se doporučuje pořídit malým dětem zvířátko. Pro malé dítě představuje zvíře možnost rozvinout si empatii a hlavně naučit se zodpovědnosti. Při – jak se dnes říká – "brouzdání" po internetu jsem narazila na ukázky a pojednání o knize asistenta Oxfordské univerzity a filozofa Petera Singera "Osvobození zvířat", které si vám zde dovolím částečně ocitovat. Singer podstatu problému, proč mnozí na zvířata pohlížejí, jako na něco méněcenného vidí v křesťanském pojetí člověka jako pána tvorstva, který zvířata využívá pouze ke svému užitku a zábavě. Přichází přitom s provokativním tvrzením, že se nemůžeme těšit zvláštním právům jen proto, že náležíme k biologickému rodu homo sapiens. Otázkou není, zda pozemští tvorové dokáží myslet nebo mluvit, ale zda jsou schopni trpět, píšeš Singer. Právě míra utrpení je podle něj hlavní morální kategorií. Kam tím vším povídáním mířím? V původním vládním návrhu zákona proti týrání zvířat byla i novela zákona o policii ČR. V tomto návrhu byla policii v § 40 dána možnost vstoupit do obydlí bez souhlasu uživatele i tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup je nezbytný, jde-li o ochranu týraného zvířete. Chci zdůraznit slova "věc nesnese odkladu" a "nezbytný. Hned v prvním čtení proti tomuto znění však vystoupili zejména poslanci Benda a Fuksa. Přišli s absurdním tvrzením, že vám policie vrazí do bytu, uhyne-li vám akvarijní rybička, nebo dokonce bylo řečeno, že představa kvůli takzvaně týranému psu nebo kočce mi někdo bude lézt do bytu apod. Novela zákona o policii v souvislosti s projednávaným zákonem na ochranu zvířat proti týrání nebyla v původním návrhu zákona zcela bez logiky věci a bez znalosti problému na poli ochrany zvířat. Jako odůvodnění vám chci uvést jeden případ, který ale není vůbec výjimečný a týká se obrovského množství zvířat. Možná jste se setkali s pojmem množírny. Lidé v těchto množírnách chovají zvířata jen a jen pro vlastní zisk ve zcela otřesných podmínkách a bez ohledu na zákonná pravidla, která chov zvířat v chovných stanicích upravují. Tyto množírny chovají psy nebo kočky v klecích bez možnosti volného pohybu, bez kvalitní potravy, zejména mnohdy bez veterinární péče. Tato zvířata končí, pokud mohou, jako rodící stroje. Zvířata v těchto tzv. chovných stanicích trpí.- Zákon přitom například říká, že kočka může být znovu připuštěna nejdříve devět měsíců po porodu. Důvod je logický. I zvíře si potřebuje odpočinout a nabrat síly na další mateřství. A nejde jen o to. Nemocné a unavené zvíře je nejen ohroženo samo o sobě, ale jeho potomci jsou ovlivněni špatným stavem matky. Předseda Senátu Milan Štěch: Prosím o klid. Senátorka Daniela Filipiová: Děkuji, pane předsedo.

V těchto množírnách nejsou mnohdy zvířata pod dohledem veterináře, nejsou očkována, nejsou odčervena. Jsou nabízena zvířata, která jsou ještě příliš malá na to, aby byla odebrána od matky. Na internetu běžně narazíte na nabídku sedmitýdenního kotěte. Přitom zákon jasně říká, že je možné chovné kotě odebrat od matky až ve 13. týdnu. Kotě, které je tak brzy odebráno je slabé, nedostatečně vyživené a tím i náchylné k nemocím a výrazně se mu zkracuje věk. Je běžné, že si neznalý zákazník koupí v dobré víře v této "kvazi chovné" stanici zvíře, které je, jak dodatečně zjistí, nemocné. Pravda, mnozí můžete namítnout, že lze toto zvíře dle platných zákonů vrátit. Ale věřte mi, že to nejde. Myslím, že je zřejmé proč. Jakmile si 8

pořídíte zvíře, rychle se stane členem vaší rodiny a vy se ho nemůžete zbavit. Rovněž mohou mnozí z vás říci, že máte-li důvodné podezření, že zde dochází k týrání zvířat, můžete to ohlásit veterinární správě. Jistě, to můžete, ale majitel vám ukáže jedno zvíře, které má na ukázku. Ostatní, ty rodící stroje, již ne, protože vás nepustí do svého domu nebo do dalších částí obydlí. Chci zdůraznit, že nejde jen o kočky, psy nebo ptáky, ale i o další druhy zvířat. Bohužel se v této souvislosti objevuje ještě další závažná věc, a to je, že zvířata těchto kvazi chovatelů mají sice očkovací průkazy, ale veterinář je mnohdy nikdy neviděl ani neošetřil, natož neproočkoval. Jsou totiž i takoví zvířecí lékaři, kteří s těmito množírnami spolupracují a vydají jim doklady, aniž by zvíře viděli, natož ošetřili. A co víc, příjmy těchto tzv. chovatelů jsou peníze, které jim jdou nezdaněné rovnou do kapsy. A není to malý objem peněz. Česká republika je zemí v rámci EU, kde se prodává nejvíce štěňat. A ještě maličkost Víte, kam se v lepším případě podějí zvířecí matky, které už nemohou vyčerpáním rodit a sloužit jako zdroj obživy? Do útulku. Státe, resp. město, postarej se. Měli bychom se také zamyslet nad odbornými názory a stanovisky znalců z oboru psychologie a psychiatrie, zda tomu, kdo týrá bezbranná zvířata to jednoho dne stačit nebude a začne týrat děti nebo dokonce zabíjet. To jsou skutečně posudky psychiatrů, to není nějaká domněnka. Jsem člověk, který vždy bude hájit právo na soukromí. Vždy jsem pečlivě zvažovala a zvažuji různá zákonná opatření, která by mohla toto právo omezit. Ale v tomto případě, když dáme policii právo zasáhnout pouze tam, kde je důvodné podezření na týrání zvířat, ne, když vám uhyne akvarijní rybička, již nejde o právo na soukromí člověka, zde nastupuje právo zvířete. Proto vám předkládám tento pozměňovací návrh, respektive návrh, který máte na stole, a zdůrazňuji, že to je návrh, který byl původně ve vládním návrhu zákony, a který prošel bez námitek celým připomínkovým řízením. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, paní senátorko. A nyní

prosím, aby se ujala slova paní senátorka Soňa Paukrtová, připraví se pan senátor Luděk Sefzig. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane ministře, pane předsedo, dámy a

pánové. Já bych se vrátila k projednávání v ústavně-právním výboru a chtěla bych se v tuhle chvíli věnovat způsobu, jakým byl tento návrh zákona přijat. To znamená legislativním procesem. Jak již tady bylo řečeno, původní vládní návrh zákona obsahoval novelu zákona o Policii České republiky, která byla z toho zákona vypuštěna a byla nahrazena novelou veterinárního zákona. Možná nahrazena není přesně správné slovo, ale do té části třetí byla vložena novela veterinárního zákona. Z mého pohledu se jedná o přílepek v užším slova smyslu, tak, jak je definoval Ústavní soud. To zaprvé. A zadruhé – ta novela veterinárního zákona nejen, že nebyla součástí vládního návrhu zákona, ale podle mého názoru ani nebyla na programu Poslanecké sněmovny v době jejího projednávání. Takže to byl jeden z důvodů, proč nemohu podpořit, nebo nepodpořila jsem na ústavně právním výboru, zdržela jsem se hlasování. Na druhou stranu bych ráda řekla, že velmi podporuji oba pozměňovací návrhy, tak, jak je tady předložili mí předřečníci, protože se také domnívám, že změna zákona o Policii ČR nezakládá právo Policie ČR vstupovat do obydlí v okamžiku, kdy uhyne akvarijní rybička. Mám za to, že Policie ČR má poměrně jiné starosti. A právě tak podporuji návrh kolegy Kubery, protože jsem v Jablonci nad 9

Nisou, jako členka městské rady, zažila, co to je starat se o stádo ovcí, které město mělo za povinnost obhospodařovávat. Je to složitá záležitost a je to velmi nákladní záležitost. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Prosím, aby se slova ujal pan

senátor Luděk Sefzig, připraví se pan senátor Jiří Čunek. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo. Hezké dopoledne, vážené paní

senátorky, páni senátoři, pane předsedo, pane ministře. Pan senátor Kubera mě trochu vyprovokoval k obecné poznámce a dotazu týkající se toho přesného výčtu, který v tomto zákoně nalézáme. Ten ale není, myslím si, projevem legislativní samotvorby, ale je spíše reakcí na jinou moc, kterou my jako legislativci jen velmi málo máme ovlivňovat, nebo ji dokonce spíše ovlivňovat vůbec nemáme. Od toho je sice soudní moc. Jestliže soudní moc v některém státě – a Amerika je pro to typická – rozhodne tak, že naprosto je jiný rozsudek, pokud je výčtový katalog v zákoně, a jinak rozhodne podle, řekl bych, lidově řečeno, selského rozumu, tak pak se nemůžeme divit, že legislativní moc doplňuje zákony v Americe výčtovým způsobem. Tak, jak to bohužel vidíme i v tomto zákoně. V tomto zákoně by jistě stačilo napsat, že je zakázáno zvířata týrat. A místo toho je tam specifikován výčet, jak se mají chovat, jaké mají mít prostředí. Nechci tu diskusi nějak zlehčovat, ale mám dotaz na pana ministra, který se týká toho, zdali právě tato legislativní přesnost, nebo legislativní výčet… Předseda Senátu Milan Štěch: Pardon, já myslím, že pan ministr

neposlouchá... (Hovoří oba řečníci najednou.) Senátor Luděk Sefzig: Já myslím, že pan ministr tady má určitě své

poradce, kteří mě, doufám, poslouchají lépe než pan ministr, a kteří mu pak řeknou, na co jsem se ptal. Mě by zajímalo, jestli tento zákon vznikl legislativně právě na základě nějakých judikátů nebo soudních rozhodnutí. A nebo zdali je skutečně spíše preventivní záležitostí, aby ten anglosaský způsob vnímání zákonů byl v převaze, proti tomu obvyklému, řekl bych, německému nebo rakouskému, který byl u nás obvyklý dříve. Čili jde mi o to, zdali kořeny tohoto výčtového způsobu psaní zákona mají racionální podklad v judikátu, v nějakém judikátu, nebo zdali tento výčet je způsoben čistě preventivně tím, že se vláda přiklání více a více k anglosaskému pojetí zákona. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Hovořit bude pan senátor Jiří

Čunek, připraví se pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení

kolegové. Tento zákon paradoxně osobně považuji za jeden z nejzávažnějších, který dnes projednáváme. Proč tomu tak je? Na něm je totiž vidět, v jaké dekadenci naše společnost, tedy civilizovaná společnost je. Když se podíváte, jak chráníme práva starých lidí v domovech důchodců, hájíme práva dětí, jak podporujeme rodinu, no tak jsme tady v jasném konfliktu, kdy rodina, staří lidé, zkrátka všichni ti, kteří jsou hodni naší ochrany, tak tu ochranu mají daleko menší než zvířata.

10

Historicky, až na nějaké excesy samozřejmě, byla mezi zvířetem a člověkem jasná čára. A člověk měl vždycky daleko vyšší důstojnost než zvíře. Já si myslím, že všechny ty pozměňovací návrhy, např. pozměňovací návrh pana kolegy Kubery, tak ten já podpořím. Jistě pozměňovací zákon o vstupu do obydlí nepodpořím. To znamená, abychom dali policii tento nástroj. My bychom totiž měli přemýšlet o tom – určitě ne v tuto chvíli, já nemám takovou komplexní úpravu v ruce, bychom měli přemýšlet o tom, jak tento zákon má být skutečně útlejší. A jak budeme vracet důstojnost člověku a zvířeti určíme jeho místo. Samozřejmě takové, aby zvíře nemohlo být trápeno, tak, jak např. popisuje paní kolegyně Filipiová. Totiž v tom přirozeném řádu věcí to bylo a mělo by být zase zpět tak, že ten, kdo trápí jakkoli zvíře, je společensky naprosto odsouzený člověk. Nemyslím trestně právně, společensky. A nemůže to být tak, aby člověk, který trápí zvíře a je zavrženíhodný, dostal větší než, když trápí člověka. Takže nepodpořím z tohoto důvodu a možná jsou to i důvody jiné, samozřejmě, ten pozměňovací návrh, který přednesla paní kolegyně Filipiová, naopak podpořím návrh pana kolegy Kubery. A vyzývám nás všechny, abychom přemýšleli o tom, proč tento zákon je takto výčtový, takto popisný, v zásadě v tomto smyslu zbytečný. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Vystoupí pan senátor Miloš Vystrčil. Připraví se pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,

dámy a pánové. Já jsem původně k tomuhle zákonu nechtěl vystupovat, ale byl jsem přímo vyzván panem senátorem Kuberou a nepřímo panem senátorem Sefzigem, a nakonec i panem senátorem Čunkem. Tady bylo řečeno poměrně už hodně slov o tom, co ten zákon všechno obsahuje a co se na nás řítí. Já si myslím, že bude dobré, abychom se dostali do reality, abychom si to uvědomili, přečíst část toho zákona, kterou já jsem obdržel ve formě emailu. A ten soubor měl název "Perla.cz". Je to § 12 f) toho zákona. Já ho nejdříve přečtu a potom ještě k tomu dám malý komentář. Odst. 1: Chovatel, který chová prasata ustájená pro odchov a výkrm (dále jen chovatel prasat), zajistí, aby prasata ošetřovala osoba, která obdržela pokyny a poučení o péči o prasata v rozsahu stanoveném tímto zákonem a právními předpisy k jeho provedení. Odst. 2: Za osobu podle odst. 1 se považuje osoba, která: a) od chovatele prasat obdržela pokyny a poučení o péči o prasata, nebo b) se zúčastnila kurzu k péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata organizovaného školicím pracovištěm. 3.: Účastníkovi kurzu k péči o prasata podle odst. 2, písm. b) vydá školicí pracoviště osvědčení o způsobilosti k péči o prasata. 4.: Chovatel prasat je povinen vést záznamy o předání pokynů a poučení o péči o prasata a o vydaných osvědčeních o způsobilosti k péči o prasata u osob, které zaměstnává ošetřování prasat a uvádí v nich: a) osobní údaje osoby, která je jím zaměstnána k ošetřování prasat, b) datum vydání a evidenční číslo osvědčení o způsobilosti k péči o prasata nebo jméno, popř. jména a příjmení osoby, která pokyny a poučení o péči o prasata předala, a datum, kdy k jejich předání došlo.

11

A závěr je krásný: Tyto záznamy lze vést také elektronickou formou. Chovatel je povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti těchto osob tyto záznamy uchovávat a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat. 5.: Obsah a rozsah kurzu k péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů, od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, vzor osvědčení o způsobilosti k péči o prasata a vzor pokynů a poučení o péči o prasata stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Tolik znění části novely zákona. Já jsem původně ten § 12 f) chtěl navrhnout k vypuštění, respektive ho zjednodušit nějakou větou toho typu, že je potřeba se o prasata starat pečlivě a netýrat je. Poté jsem se informoval a zjistil jsem, že to není možné, neboť je to povinnost, kterou máme dánu směrnicí 2008/120 Evropského společenství. Tudíž žádný pozměňovací návrh, který by navrhoval vypuštění tohoto § 12 f) nebudu předkládat. A zároveň vás všechny ujišťuji, že to není výmysl našeho ministerstva, našeho pana ministra, že tam tento § 12 f) je takto implementován. Co z toho pro nás plyne, nevím, rozhodně si myslím, že pokračovat tímto způsobem není možné, protože následně potom už se přestaneme starat o prasata a budeme jenom papírovat. Pokud to mám nějak komentovat, tak při čtení toho paragrafu jsem si vzpomněl na pohádku velkého Evropana Hanse Christiana Andersena "Pasáček vepřů". V té pohádce se princ stane pasáčkem vepřů proto, aby se nakonec dostal k císařskému dvoru a mohl se ucházet o krásnou princeznu. Pokud by tenkrát platila tato směrnice a tento zákon, tak by se nikdy k císařskému dvoru jako pasáček vepřů nedostal, protože by na to neměl potřebné vzdělání. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Vystoupí pan senátor Vladimír Dryml, připraví se pan senátor Jiří Pospíšil. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Je mi líto, že mě senátor Vystrčil předešel, ale je vidět, že někteří z nás skutečně čteme to, co se nám tedy předkládá. A já bych se chtěl pana ministra zeptat: Co dělal tedy zástupce České republiky při projednávání této směrnice a návrhu této směrnice v Bruselu. Jestli vůbec věděl, proč zvedá tu ruku a na jakou blbost týkající se chovatelských kurzů pro prasata. Uvědomme si, co se děje na vesnici, že ad absurdum každá babička, která si chová prase, tak bude muset podstoupit to, co tady bylo citováno. Bude mít kurz, bude muset o tom mít potvrzení, bude to muset mít, že je odborně způsobilá, i když celý život pěstovala prasata! Tak na ministerstvu zemědělství nějaký dobře placený úředník – nebo možná jste to byl i vy, pane ministře, nevím, jestli to tak je v zemědělství, tak prostě zvedne ruku pro takovouhle blbost. Doslova a do písmene blbost. Pak přijede a řekne, nedá se nic dělat, Evropská unie nám to tady ukládá. A pak se všichni divíme, jak klesá důvěra v orgány Evropské unie, které bohužel si staví další a další směrnice, a vůbec nevědí, jak to chodí v praxi. A pak mají pravdu v tom Bruselu, když říkají, ale vždyť vy jste měli možnost. Vy jste měli možnost to říct. Vy jste měli možnost toto vetovat. Ale daleko pohodlnější je, aby někdo letěl do Bruselu, byl v dobrém hotelu, dal si dobré jídlo. A na zájmy České republiky v některých věcech doslova a do písmene kašle. A když se bavíme o těch lektorech, o těch osvědčeních, která se budou vydávat, kolik nás to tedy bude stát, pane ministře vlády odpovědnosti rozpočtové a šetření? Kolik to bude stát ministerstvo zemědělství, ty kurzy, ti lektoři, vydávání té

12

podivné směrnice nebo toho prováděcího předpisu, který jistě bude muset být konzultován se soukromými právními kancelářemi, protože asi vaši zaměstnanci na to nebudou stačit, tak kolik nás to bude stát? A kdo byl zodpovědný za to, že tady ten § 12 f), pokyny a poučení o péči o prasata a kurz k péči o prasata, vlastně v EU prošel? I díky hlasu zástupce ministerstva zemědělství z ČR. Nezbavujte se odpovědnosti, pane ministře, neste konkrétní a – vy jste ministr, vy nesete i osobní zodpovědnost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Vystoupí pan senátor Jiří Pospíšil. Senátor Jiří Pospíšil: Pane ministře, pane předsedo, dámy a pánové, já si dovolím jít ještě o kousek dál. Já si myslím, že nejsou odpovědní jen naši vyjednávači v Bruselu a pan ministr, já se domnívám, že odpovědní jsme i my. Konec konců, uvědomte si, jak zoufale neproorganizovanou máme péči o děti. Já prostě nechám dítě u sousedky, a ona vůbec nepodepisuje žádný protokol, ani ona nemá žádné školení, a já si nezodpovědně jdu nakupovat a myslím si, že ona se postará o mé dítě, protože mi to slíbila, stejně dobře, jako bych to udělal já. A vůbec nikdo to nekontroluje! Když se takhle budeme starat o prasata, tak, prosím vás, jak se můžeme podívat do tváře svým dětem? Jak nezodpovědně je necháváme bez školení, bez razítek, bez souhlasů, a to už nemluvím o tom, že ten zákon nařizuje věci, které nejde udělat. Jak tady říkal kolega Kubera. A nakonec všichni – já čekám, že tak za čtvrt hodiny – ten zákon projde nebo bude vrácen s pozměňovacími návrhy, jako by se hloupost dala zracionalizovat! Uděláme to tak, aby ta hloupost dobře fungovala! No, nakonec proč ne? Vsadím se, že z důvodů, že jde o implementaci směrnice, bude stačit. Chtěli jste to, implementujete, implementujte. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Vystoupí pan senátor Jiří

Čunek. Senátor Jiří Čunek: Pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové,

viděl jsem pobavený úsměv, když vystoupil pan kolega Dryml. V tuto chvíli se ho chci skutečně zastat. Možná, že jsem přeslechl některé slovo, ale jinak tvrdím, že měl stoprocentně pravdu. Tak to totiž je. Tak se do našich předpisů dostávají věci, které nechceme jako Česká republika. Ale pozor! Možná je nechce ani jeden z nás, nechci přeříkávat to, co řekl kolega Pospíšil. Ale kdo je proti nám v tuto chvíli? No, nejenom ti byrokraté v Bruselu, kteří to vymysleli, ale i ti byrokraté v České republice, kteří díky tomu mají práci a mají peníze. Dotaz o tom, kolik to bude stát, je tedy dobrý, je případný, zároveň ale by měl být již vyřešen, protože jestliže každý zákon má mít kolonku, kolik to bude stát, tak tady jsem nenašel, kolik to bude stát. Ale ono to stát něco bude. Někdy se totiž dělá ta chyba, že se vyjadřuje, kolik to bude stát jenom státní rozpočet. Ale tady to přeci zaplatí ti chovatelé. To je tedy dobrý dotaz. A druhá věc pro vás všechny, protože my všichni jsme senátorky a senátoři zvolení v nějakém území, velmi rádi se zúčastňujeme některých akcí, které jsou skutečně bohulibé, ale pohříchu ne proto, že to přináší politické body, ale hlavně proto, že to vytváří úžasnou řekněme pospolitost v menších částech měst a obcí. Představte si, a já téměř jsem přesvědčen, že každý z nás se zúčastnil takové akce, 13

že se sejdou hasiči, rybáři, myslivci a společně si zabijí prase, udělají zabijačku pro komunitu padesáti, sto lidí, veselí se a tímto způsobem stráví sobotní odpoledne. Jestli se domníváte, že to je dle zákona, tak je to protizákonné. Vy můžete udělat pouze to, že to prase vezmete, odvezete ho na příslušná jatka, tam vám ho zabijí a vy ho potom můžete zpracovávat na místě v tom kolektivu. Samozřejmě na krkovičce, na všech částech tedy bude razítko od veterinární zprávy, že to bylo řádně zabito, atd. A pak to můžete dělat. Kam jsme se to dostali? Domácí zabijačka je dovolená, ale prosím, nesmíte dát nic sousedům, to už je zakázáno. Kam jsme se to dostali? Žijeme v normální společnosti? No, nežijeme. Nikdo, téměř nikdo, já se domnívám, že téměř nikdo v tomto sále nesouhlasí s takovým postupem, ale máme to tak nastaveno. Já jsem to věděl dříve nebo jsem tak tento zákon pochopil, ale po jednání ústavně-právního výboru jsem se zeptal odborníka z ministerstva, jestli jsem to pochopil opravdu tak, jak jsem vám teď řekl, a on mi to potvrdil, ano, je to tak. Nesmíme tedy udělat zabijačku pro komunitu osadníků, kamarádů, atd., protože to už přestupujeme zákon. A to je důvod, proč zoufale udělám dnes jedinou věc – podpořím pozměňovací návrh kolegy Kubery, ale pro tento zákon hlasovat nebudu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Prosím, aby se ujal slova pan

senátor Ivo Bárek. Senátor Ivo Bárek: Děkuji, pane předsedo. Já bych možná k těm různým argumentům, proč ano a proč ne tento zákon, tady vzpomenul ještě jednu věc, že tento vládní návrh zákona obsahuje v části druhé také změnu zákona o správních poplatcích, kde v položce 74 sazebníku správních poplatků se jednak pětinásobně z 200 Kč na 1000 Kč, což je o 500 %, zvyšují poplatky za vydání rozhodnutí o žádosti o povolení dopravce, o povolení dopravce pro dlouhotrvající cesty, o vydání osvědčení o schválení silničního dopravního prostředku nebo osvědčení o schválení plavidla pro přepravu hospodářských zvířat. A jednak se zavádějí dva nové poplatky – za prodloužení doby platnosti rozhodnutí o povolení chovu zvířete vyžadujícího zvláštní péči to je pětistovka a za udělení akreditace k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání ve výši 2000 Kč. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. A táži se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit k obecné rozpravě. Ano, chce. Pane ministře, máte slovo. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Děkuji. Pokusil bych se zareagovat

na proběhlou diskusi a na často i vážné otázky, které zde zaznívaly. Na otázku pana senátora Sefziga – zákon je svojí strukturou plně slučitelný s kontinentálním právem i se všemi našimi závazky, které plynou ze smluv, jež Česká republika uzavřela. Chtěl bych, aby to tady jednoznačně zaznělo. K tomu, co říkal pan senátor Čunek. Vždycky do té doby, než se něco stane, nastane nějaký problém, tak nikdo žádnou, řeknu kontrolu, nechce a považuje ji za byrokratickou a za vstupování do něčeho, co tady vždycky bylo. Vždycky, když tady porážka byla, chodili jsme na zabijačku, tak jsme nechtěli, aby do toho stát jakýmkoli způsobem vstupoval. Ale v okamžiku, kdyby se něco stalo a prase nebylo v pořádku po zdravotní stránce nebo po jakékoli, tak se všichni budou ptát, co kdo udělal pro to, aby něčemu takovému zamezil. Proto tento problém není černobílý, je složitější. 14

Pan senátor Vystrčil tady potvrdil naši snahu. A já jsem rád, že v debatě se senátory ve výboru jsme nakonec dospěli vlastně k potvrzení toho, co jsme chtěli, a to je nerozšiřování řeknu tlaku na toho, kdo porážku dělá, s byrokracií a s dalšími povinnostmi, protože by to nevedlo k ničemu jinému, než že budeme mít víc ztracených prasat než poražených, neboť by nikdo porážku nenahlásil a my bychom pak nemohli udělat tu kontrolu zdraví nebo řeknu zájmu zdraví těch, kteří budou maso z porážky konzumovat. A to by bylo nebezpečné. Proto se snažíme v maximální možné míře dát do zákona jenom to, co jsme ve vztahu ke směrnicím, jež se nás týkají, povinni udělat. A za vstřícnost v tomto ohledu všem senátorům děkuji. Myslím, že debata u vás ve výboru v tomto směru byla poměrně obšírná a myslím, že výsledek je správný a já za něj chci poděkovat. Pan senátor Dryml – velmi rozumím jeho větám, asi jako většina z vás. Samozřejmě, že i po těch pár měsících, co jsem ve funkci ministra, nesu odpovědnost za to, že evropská směrnice byla schválena, která se tohoto dotýká, v roce 2009 a druhá v roce 2008, protože z pohledu obyvatel je to jedno, kdo zrovna je ministrem zemědělství. On za to všechno může. Tolik to politikum. Pokud bychom chtěli být věcní, je možné dohledat, protože směrnic jsou tady tisíce, jaké stanovisko tehdy, možná v roce 2007 nebo 2006, kdy se směrnice projednávala, dotyční kompetentní měli a co v dané směrnici prosazovali. Faktem je, a to mohu říci za sebe, že my se snažíme udržet situaci tak, aby nebyla v žádné extrémní poloze. Žádná absolutní volnost, nějaká míra ochrany a kontroly a nějaké jistoty budoucích spotřebitelů tady být musí, na straně jedné. Na straně druhé vysoká míra byrokracie povede spíš ke snaze obcházet to, co je pro nás primární, a to je ochrana těch, kteří nakonec budou maso z porážky konzumovat. K záležitosti, která se týkala vypuštění pasáží Policie České republiky. Ano, vláda to dala do Poslanecké sněmovny s tím, že podpořila tento návrh, který tady zmiňovala paní senátorka Filipiová. Nicméně právní experti na ústavní právo, kteří tuto záležitosti projednávali v PS, tvrdí, že tady existuje významné riziko z obav o průchodnost tohoto návrhu v oblasti, která se dotýká Listiny základních práv a svobod, asi v duchu toho, co tady říkal pan senátor Čunek. A proto se PS přiklonila k vypuštění části, která se týká šance vstupu Policie ČR do domácnosti, apod. To byl hlavní důvod. A pro nás a pro mě osobně priorita, aby Česká republika nebyla sankcionována zapracováním těch tří evropských předpisů, které tady zopakuji. Je to nařízení č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování, to je to, co jsem tady říkal, že tato směrnice je z roku 2009. Dále je to směrnice č. 63/2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely a taktéž směrnice č. 120/2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat. Zákon musí v souladu s těmito předpisy nabýt účinnosti ke dni 1. ledna 2013, jinak hrozí České republice sankce, a těm se jako ministr zemědělství snažím vyhnout. K návrhu pana senátora Kubery. Znám dlouhodobě názory pana senátora na oddělení státní správy od samosprávy a víceméně řeknu, když státe něco nařídíš, tak to zaplať. Ale stát není nejbohatší a musí hledat zase nějaký kompromis využívání optimalizace nákladů na straně jedné a i řeknu přenášení jisté politické odpovědnosti na ta města a obce, kraje a regiony, protože dnes už můžeme srovnávat třeba se Slovenskem, jak tam to vypadá a ptát se tamních politiků na komunální či regionální úrovni, jak jsou se situací spokojeni. Ten problém prostě není černobílý. Já musím tento zákon předložit tak, tak abych řeknu naplnil závazky České republiky, které musím resortně respektovat. A tak bych příliš nepitval tento problém, který je asi

15

řeknu více politický. Ale k tomu věcnému obsahu a návrhu zákona, nebo k tomu, co tady pan senátor říkal. Návrh novely zákona již obsahuje ustanovení, podle kterého uvedené náklady hradí pachatel správního deliktu, pozměňovací návrh přidává vlastně další mezistupeň, který má napřed náklady uhradit stát, a pak až pachatel. Návrh ustanovení výrazně zvyšuje administrativní náročnost na předběžné náhradní péče a tím i náročnost finanční. Podobná konstrukce, jaká je uvedena v pozměňovacím návrhu, je již obsažena v § 25 odst. 6 zákona a v praxi se naprosto neosvědčila právě pro svoji administrativní náročnost. Tato konstrukce, řeknu stát jako mezistupeň, je v současnosti řadou pracovníků obcí kritizována a není ve většině případů využívána. I když je obcím v § 25 odst. 6 umožněno požadovat náklady na státu, ve většině případů je pro ně jednodušší vyžadovat náklady přímo na tom, kdo je povinen tyto náklady hradit. Navíc není z pozměňovacího návrhu jasné, kdo má v tomto případě úkoly státu plnit. Doplnění povinnosti státu hradit náklady je po předchozích zkušenostech s aplikací této konstrukce nutno považovat za nadbytečné a bez přínosu pro praxi. Předběžná náhradní péče jako předběžné opatření je konstruována tak, že je obec s rozšířenou působností může rozhodnutím nařídit, jestliže lze ve správním řízení očekávat uložení propadnutí týraného zvířete, jeho zabrání nebo umístění do náhradní péče. Obci náleží náhrada nákladů za tuto péči. Pachatel správního deliktu ji však uhradí pouze v případě, že o některém z opatření, tedy o propadnutí zvířete, zabrání zvířete nebo i náhradní péči, ORP skutečně rozhodla. Pokud tak neučinila, je zřejmé, že její odhad situace nebo jejího řešení byl špatný a postup v podobě předběžné náhradní péče nebyl namístě. V takovém případě ponese důsledky svého rozhodnutí sama obec. Lze říci, že odstavec 5 z ustanovení § 28 c) svým způsobem obec s rozšířenou působností motivuje k tomu, aby ve správním řízení řádně proběhlo a bylo dokončeno. Z návrhu pana senátora Kubery vyplývá, že tyto náklady ORP hradí stát, státu je pachatel správního deliktu nahradí pouze v případě, že obec skutečně rozhodne o některém z opatření, tedy o propadnutí zvířete, zabrání zvířete nebo i náhradní péči, stát ovšem nemá nástroje, jak motivovat, případně donutit obce s rozšířenou působností, aby toto učinily a učinily rozhodnutí ve věci. Z návrhu tak vyplývá, že stát by mohl uhradit ORP náklady na předběžné opatření neurčeně dlouhou dobu. Z návrhu dále není zřejmé, jak by se postupovalo, pokud by stát zjistil, že správní řízení o předběžné náhradní péči neproběhlo v souladu se zákonem. V takovém případě by náklady zřejmě nebyly vyplaceny. Je nutné také upozornit na to, že se jedná o nástroj, který obec s rozšířenou působností může, ale nemusí použít. Je tedy pouze na zvážení ORP, jak danou situaci vyřeší. Díky tomuto může ORP předejít kritice ze strany veřejnosti, která stávající právní úpravu oprávněně hodnotila jako časově neskutečně náročnou. Ještě pár vět k tomu, kdyby tím státem bylo ministerstvo zemědělství. Museli bychom doručit veškeré podklady, to je mimo jiné i rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o předběžné náhradní péči, identifikaci vlastníka zvířete a náhradní pečovatele, odůvodnění situace, veškeré doklady a faktury a smlouvu o náhradní péči, což by administrativně dělaly obce, prostě nemohly by zase než jen říkat, že to jsou další a další náklady a samozřejmě i čas. Na ministerstvu zemědělství by musel být pracovník, minimálně jeden, který by žádosti zpracovával, žádal o doplnění podkladů, hradil náklady. Dále by někdo musel náklady vymáhat po pachateli správního deliktu ve správním řízení, pokud by to nebylo úspěšné, pak soudní

16

cestou. Vyžádalo by si to nejen náklady státu na předběžnou náhradní péči, ale i náklady na pracovníky ministerstva zemědělství. A tak bych mohl pokračovat. Zjednodušeně řečeno - prostě vznikala by další státní agenda, vznikli by další, řeknu státní úředníci a náklady by byly neúměrně větší než to řešení, které dneska v návrhu zákona je. V podstatě ten stávající systém rozšiřuje a dává šanci obcím s rozšířenou působností, aby mohly rychleji reagovat a domoci se svých peněz a nestalo se to, na co tady řada senátorů upozorňovala, že prostě byrokracie roste. Pokud nemá růst, pak doporučuji, abyste podpořili návrhy vašich výborů a jejich doporučení co se týká usnesení. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře. A nyní se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Vlček. Nepřeje si vystoupit. Nyní tedy prosím pana garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Senátor Josef Řihák: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já se nebudu vyjadřovat k jednotlivým senátorům, k tomu, co zde přednesli, protože si myslím, že na některé věci tady odpověděl pan ministr. Co se týká pozměňovacího návrhu paní Filipiové, víte, i z té rozpravy tady, vyplynula pro mě taková hezká věc. Tak na jednu stranu, pokud budou nějaká školení, případně, jak máme porážet hospodářská zvířata, tak jsem si všiml, že někteří z vás by ani nelitovali toho, pokud by tato zvířata byla porážena způsobem, že by těmto zvířatům byla způsobena nadměrná bolest. Ale u malých koťátek a u pejsků to cítíme všichni trošku jinak. Víte, jsou to směrnice, které, jak říkal pan ministr, musíme implementovat, měli bychom je tam dát. Já, jako opoziční senátor a zpravodaj, bych mohl říct, tak to tam dávat nebudeme. Zažil jsem Poslaneckou sněmovnu, když opozice všechno vetovala těm, co byli ve vládě. A i přesto jsem navrhoval a diskutoval jsem s paní kolegyní, jakým způsobem to udělat. Tady jsou přece dvě věci. Jedna věc je, zda opravdu policii tento mandát dáme? Víme všichni, že některé tyto věci se stávají. A musíme si říct, opravdu nejde použít jiné prostředky, a nebo musí policie vstupovat do obydlí? Policie dneska může přece vstoupit s veterinární správou na pozemky, tam vstupovat můžeme, ale nemůžeme do obydlí. Můžeme vstupovat všude do těch provozoven, a říká se, že cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly. Já mám sám zkoušky z ministerstva zemědělství na týrání zvířat, to znamená chodil jsem a profesionálně jsem uděloval pokuty těm, kteří to porušovali, ale tady opravdu jsme na tenkém ledě. Sám nevím, pokud to – tedy možná – projde do podrobné rozpravy, jak budu v tomto případě hlasovat. Zřejmě mám střet zájmů, protože jako veterinář podpořím vždycky přísnější, aby to bylo, ale jako občan s tím mám trošku problém. Pan kolega Čunek. No, vystoupit k tomu, že tady je zákaz, aby si 50 hasičů nebo jeho kamarádů něco udělalo, že to nesmí, to přece není pravda. A říkal vám to pan ministr. On je život, pane kolego, taky o zodpovědnosti. Jako hygienik, a jsou tady lékaři, tak znají spoustu elementárních nákaz, přenosných jak ze skotu, tak z prasat na lidi. Doma si dělejte, co chcete. A víte, že jsme to tady diskutovali ohledně domácích porážek. A tady vám vůbec nevadilo to, že budete zabíjet domácí porážky. A já jsem si tady sehnal od pana ministra i přehledy, že to je 500 kusů skotu nad 24 měsíců. To jsou tuny masa, které byly někam puštěny bez prohlídek. Myslím si, že to je velký problém.

17

Tady třeba, když se podívám, když jsme mluvili, ne my, my jsme nechtěli maxi porážky, tak třeba welfare, z toho čtyřikrát byl porušen zákon na ochranu zvířat proti týrání, welfare. Bohužel ta zvířata, ta už nám to neřeknou, jestli je to bolelo nebo nebolelo, když je někdo špatně omráčil a potom je zaživa vykrvil. To zvíře vám to neřekne. Takže, když už kritizujeme tolik tu evropskou legislativu, já, když jsem si sám četl některé ty věci, tak taky se mi to nelíbí. Ale možná stojí za to, abychom potom provedli velkou novelu, protože ozývají se i jiní lidé, kteří by chtěli něco novelizovat a něco z toho vydat. Ale musíme si teď říct, že ten zákon bychom přijmout měli. Co se týká naší legislativy, já, když se podívám do tohoto zákona, který tady mám, a je to změna zákona o veterinární péči, tak v § 21, odst. 2 slova: "požádá-li o toto vyšetření chovatel nebo se zrušují". My vlastně teď hlasujeme pro to, že minule, v tom listopadu, když jste tady hlasovali domácí porážky, tak si představte, že se tady umožnilo to, že když je domácí porážka, tak tam smí veterinář přijít udělat prohlídku toho zvířete, to znamená před poražením, při poražení a po poražení, pouze z nákazových důvodů, a nebo požádá-li o to chovatel. Ministerstvo umožnilo to, že všichni ostatní si musí za porážku platit – provozovatelé, nebo kdo chová jakékoli zvíře – akorát kasta těchto lidí, protože je to chyba ze zákona, nemusí platit nic. A ten veterinář musí přijet, pokud o to požádá, nemůže tam naúčtovat zhruba 5,5 euro za tu práci, asi 150 Kč za tu práci, a nemůže naúčtovat ani cesťák. A já bych se chtěl zeptat pana ministra, zdali vyvodí nějaké důsledky z toho? Protože často slýchám o tom, že my, když přijmeme špatný zákon, nebo kdyby, nedejbože, chyběly někde peníze, takže i my bychom měli nést nějaké důsledky, zdali – protože ony to mohou být statisíce korun – a v době, kdy je krize, zdali někdo ponese zodpovědnost, že to do tohoto zákona dal, my to teď vytáhneme. Tak ani my tady neděláme stoprocentní zákony. Co se týká pana kolegy Kubery, neměl bych problém podpořit jeho návrh, ale tento návrh už prostě je řešen. A pro nás, pro obce 3. stupně, to není zase takový problém. I když je lepší, když se to zaplatí vždycky obci, než státu, protože víme, jak se k nám mnohdy stát chová. To by bylo zhruba vše. Mám tady napsáno, že vystoupilo 12 senátorů, z toho 2 vystoupili dvakrát. Jinak o usnesení výboru jsem vás informoval. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano. Takže děkuji, pane zpravodaji.

V usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu zazněl návrh, nebo je obsažen návrh zákona schválit. Takže přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS. V sále je aktuálně přítomno 72 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 37. Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 5, registrováno 73, kvorum pro přijetí 37, pro návrh 31. Návrh byl zamítnut. Jiné návrhy nebyly podány. Takže přistoupíme k podrobné rozpravě, kterou tímto otevírám. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Pan senátor Jaroslav Kubera. A připraví se paní senátorka Daniela Filipiová. Senátor Jaroslav Kubera: Já si dovolím načíst onen pozměňovací návrh

k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích,

18

ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. V části 1, v bodě 140, § 28 c), odst 5 zní: "Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který předběžnou náhradní péči o zvíře zajišťuje, náleží náhrada nákladů, které účelně vynaložil na zajištění předběžné náhradní péče a na veterinární péči za účelem odstranění nebo zmírnění újmy na zdraví způsobené zvířeti týráním. Náhradu uvedených nákladů hradí stát. Náhradu uvedených nákladů je povinen uhradit státu pachatel správního deliktu, bylo-li uloženo propadnutí týraného zvířete nebo rozhodnuto o umístění týraného zvířete do náhradní péče, nebo osoba, kterou nelze za správní delikt stíhat, bylo-li rozhodnuto o zabrání týraného zvířete." Jenom ještě poznámka. Opravdu mě dojalo, že stát má menší možnosti vymáhání než obce. To je velmi dojemné. Vzpomeňte na návrh paní poslankyně Čurdové, že obce měly platit alimenty, a poté si je na otcích vymáhat. Naštěstí nebyl tento návrh přijat. Prosím tedy o podporu tohoto návrhu. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, a prosím, aby se slova ujala

paní senátorka Daniela Filipiová. Senátorka Daniela Filipiová: Podávám pozměňovací návrh k návrhu

zákona, kterým se mění zákon č. 242/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (celý název snad nemusím číst, o tom všichni víme), kdy 1. V názvu zákona "a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, nahradit slovy "zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 2. Za část třetí vložit novou část čtvrtou, která včetně nadpisu zní: Část čtvrtá, změna zákona o Policii České republiky, čl. V. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., a zákona č. 459/2011 Sb., se mění takto: Za prvé. V § 40 odst. 1 se za slova "zdraví osob" vkládají slova "nebo zvířat. Za druhé. V § 40 odst. 2 se na konci písm. a) doplňuje slovo "nebo". Za třetí. V § 40 odst. 2 se na konci písm. b) slovo "nebo" nahrazuje tečkou a písm. c) se zrušuje. Následující část čtvrtou označit jako část pátou. Následující čl. V označit jako čl. VI. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Táži se, zda se ještě někdo

hlásí do podrobné rozpravy. Podrobnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem. (Nepřeje.) Zpravodaj ÚPV si přeje vystoupit? (Také ne.) Prosím tedy zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil. Senátor Josef Řihák: Vážený pane předsedo, v podrobné rozpravě padly

dva pozměňovací návrhy. Jsem přesvědčen o tom, že bychom měli o nich postupně hlasovat. Poté hlasovat o zákonu jako o celku.

19

Předseda Senátu Milan Štěch: Dobře, přizvu k hlasování. Pane zpravodaji, prosím vás, abyste uvedl, o čem budeme hlasovat. Zároveň žádám pana navrhovatele, pana ministra, aby se vyjádřil. Předpokládám, že se vyjádří i pan garanční zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji. Senátor Josef Řihák: Nejdříve bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích, jak byly podány, tzn. hlasovali bychom o pozměňovacím návrhu pana Jaroslava Kubery. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano. Stanovisko předkladatele pana

ministra? (Nesouhlasí.) Garanční zpravodaj? Senátor Josef Řihák: Kladné. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. V sále je přítomno 75 senátorek a

senátorů. Kvorum pro přijetí je 38. Zahajuji hlasování, kdo souhlasí, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 6. Registrováno 75, kvorum pro přijetí 38. Pro návrh 62, proti 2. Návrh byl schválen. Prosím, další návrh. Senátor Josef Řihák: Další návrh je pozměňovací návrh paní senátorky

Daniely Filipiové. Předseda

Senátu

Milan

Štěch: Ano.

Prosím,

pana

navrhovatele.

(Neutrální.) Garanční zpravodaj? Senátor Josef Řihák: Spíše kladné. Předseda Senátu Milan Štěch: Spíše kladné.

Zahajuji hlasování. Kdo s návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 7. Registrováno 75, kvorum pro přijetí 38. Pro návrh 35, proti 5. Návrh byl zamítnut. Vyčerpali jsme všechny předložené pozměňovací návrhy. Přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, abychom návrh vrátili, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 8. Registrováno 75, kvorum pro přijetí 38. Pro návrh 56, proti 1. Návrh byl schválen. Nyní – v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli senátor Jiří Řihák a senátor Václav Vlček. Ptám se, zda souhlasí s tímto úkolem. (Souhlasí.) Jsou nějaké námitky z pléna? (Nejsou.) Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 9. Registrováno 73, kvorum 37. Pro návrh se vyslovilo 61, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji navrhovateli a děkuji oběma zpravodajům.

20

Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Vážené paní senátorky, vážení páni

senátoři, dalším bodem – podle schváleného programu, který projednáme, je 2. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu (evropský senátní tisk č. K 147/08) Materiály jste obdrželi jako senátní tisk K 147/08 a K 147/08/01. Prosím pana ministra zemědělství Petra Bendla, aby nás s těmito materiály seznámil. Pan ministr už přichází… Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Dámy a pánové, budu velmi stručný.

Materiály jste dostali ve svých textech. Myslím, že tam není nic, co by bylo konfliktní. Doporučuji jeho přijetí. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane ministře, posaďte se ke stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tento tisk, je výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk K 147/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Krejča. Prosím ho, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Zřejmě tady bude změna, pan předseda výboru nám něco sdělí. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo. Pan místopředseda výboru Krejča mě požádal, zda bych v případě jeho nepřítomnosti vás seznámil s naším jednáním a hlavně s naším usnesením, protože je v současné době na vyšetření a na cestě z vyšetření – zdravotního vyšetření. Dovolte mi, abych toto naše usnesení vám sdělil. Pan místopředseda Krejča se této tématice věnuje velice podrobně. Podobné dokumenty, týkající se biohospodářství a dalších aspektů hospodaření, zejména s půdním fondem, s vodou, dlouhodobě sledujeme. Z toho důvodu jsme si také dovolili dlouhodobou sledovanost vyjádřit v prvním bodu našeho usnesení, které zní: Výbor doporučuje Senátu, aby I. Podporoval v souladu s dlouhodobou pozicí Senátu, vyjádřenou například v usnesení 465 z 24. dubna 2010 ke sdělení komise Evropa 2020, strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění iniciativy EU směřující k zajištění pokroku prostřednictvím investic do vědy, výzkumu a pokročilých technologií, aby souhlasil s nutností vytvořit rovnováhu mezi zajišťování potravin a udržitelným užíváním obnovitelných zdrojů k průmyslovým a dalším účelům, přičemž základem úspěšného hospodářství je dostatek kvalitní vody a půdy. II. Senát připomíná, že dotační politika EU i členských států v oblasti biohospodářství by měla vzít v potaz možné negativní dopady jednostranného podporování biopaliv, na což odkazuje i usnesení Senátu číslo 2014 ze 4. května 2011 ke zprávě komise o nepřímých změnách ve využívání půdy týkajících se biopaliv a biokapalin, které mu dala ve své reakci za pravdu i EK. Za další doporučujeme, abychom upozornili na nutnost efektivně provázat strategii v oblasti biohospodářství s dalšími iniciativami EU v oblasti vzdělanostní

21

ekonomiky, zejména se společnou zemědělskou politikou, se sedmým rámcovým programem pro vědu a výzkum, se strategií Horizont 2020 a s politikou přizpůsobování se klimatickým změnám. Za další vyzýváme vládu, aby identifikovala příležitosti, které se v rámci strategie pro biohospodářství nabízejí českým vědeckým institucím a podnikatelským subjektům a aby vláda podporovala jejich lepší využívání. III. Obligatorně žádáme vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko a o navazujících iniciativách. Dále pověřujeme předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil EK. Tolik doporučení usnesení výboru pro záležitosti EU a zpravodaje Miroslava Krejči, kterého jsem si zde dovolil zastoupit. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore. Prosím ve funkci zpravodaje se posaďte ke stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se přihlásila paní místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Vážený

pane předsedající, vážený pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Velmi mě mrzí, že pan ministr byl vůči nám tak lakonický a k této materii neřekl vůbec nic. Těšila jsem se především na to, že nám řekne, jak ministerstvo zemědělství, potažmo česká vláda bude realizovat sdělení komise s názvem Inovace pro udržitelný růst a biohospodářství pro Evropu. Velmi by mě to zajímalo, protože v sobotu jsem měla možnost zaštítit velký happening, který organizovalo sdružení Duha. Tato akce byla směřována na podporu tzv. velké výzvy. Velkou výzvu podepsalo více než 21 tisíc občanů. Výzva směřuje k tomu, aby ČR naplňovala směry, které Evropa stanovuje mj. i v tomto dokumentu. Velká výzva směřuje k tomu, aby se ČR zapojila do posílení obnovitelných zdrojů, aby měla vyvážený mix v oblasti energetiky, ale také směřuje k tomu, aby Česká republika podporovala své vlastní potraviny, potravinovou bezpečnost a další biotechnologie. Mrzí mě, že jsem se od pana ministra nedozvěděla na toto téma téměř nic. Přitom chci připomenout, že Čína tvoří třetinu svého růstu HDP právě biotechnologiemi. Myslím si, že nemůžeme hovořit jen o tom, že je to nějaký bruselský výmysl, je to životní nutnost, je to záležitost bytí či nebytí, je to záležitost přežitím nejen nás v České republice ale i lidstva takového. Jsem ráda, že v této chvíli mohu podpořit usnesení, které předkládá výbor pro záležitosti EU. Jsem přesvědčena o tom, že tak, jak usnesení výbor připravil a schválil, tak přesně odpovídá tomu, co bychom v ČR měli chtít. Jsem velmi ráda, že je zde připomínka, že základem úspěšného biohospodářství je dostatek kvalitní vody a půdy. Tady se naskýtá otázka na pana ministra, jaká opatření ministerstvo připravuje v oblasti zvýšení retenční schopnosti krajiny, jak se ministerstvo dívá na pěstování rychle rostoucích dřevin,, které mj. mají tu krásnou vlastnost, že zlepšují mikroklima a mají schopnost zadržovat vodu. Chtěla bych také podpořit v usnesení zvláště bod II, odstavec 4, v němž my jako Senát vyzýváme vládu, aby identifikovala příležitosti, které se v rámci strategie pro biohospodářství nabízení českým vědeckým institucím a podnikatelským subjektům a podporovala jejich lepší využívání. Domnívám se totiž, že tady je potřeba bít na poplach, že je potřeba ozvat se. Nemyslím si, že by právě dobrým řešením byla likvidace resortních výzkumných ústavů a jejich převedení pod ministerstvo školství. Když se naposled v České republice pod ministerstvo školství převáděly učňovské školy, znamenalo to naprosté rozpojení mezi praxí a učebními obory, učňovskými školami. OBávám se, že tady se stane totéž, že dojde k likvidaci resortních výzkumných ústavů. Pokud vím, pod ministerstvem zemědělství a 22

výzkumný ústav potravinářský, který má velmi dobré výsledky a je schopný spolupráce na evropské úrovni. Další věc, kterou bych chtěla v této souvislosti připomenout, je nebezpečí, které nám v ČR hrozí – že budeme mít nedostatek pitné vody. Viděla jsem hydrologické mapy, které mapovaly prognózy do roku 2030. Podle těchto hydrologických map u nás na východní Moravě jsme se stali polopouští, jižní Morava podle této hydrologické mapy byla pouští. Rok 2030 není tak vzdálený. Je to stejně daleko do budoucna jako byl v minulosti rok 1989. Říkám to proto, že je to úsek, který si dokážeme všichni představit. Je už hodina dvanáctá, abychom se zaměřili na tuto skutečnost, abychom podpořili výzkum a vývoj v této oblasti, abychom podpořili opatření, která zlepší vodohospodářské poměry v ČR. Máme zde velmi dobrý výzkumná pracoviště v této oblasti. Na českobudějovické univerzitě jsou odborníci světově uznávaní. Vím, že se připravuje evropské centrum pro výzkum sladké vody, vím, že v této oblasti dobře pracují i slovenští vědci. Myslím si, že česká vláda, ministerstvo zemědělství a další by měly tento výzkum a vývoj podpořit a měly by usilovat, abychom jako střecha Evropy, tzn. místo, odkud všechny toky odtékají, jako místo, které je životně závislé na hospodaření se sladkou vodou, abychom se této oblasti věnovali co nejvíce. Bude-li to na evropské úrovni, věřím tomu, že také budeme mít evropskou pomoc k tomu, abychom zabránili těm negativním důsledkům, o nichž už dnes vědci vědí. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dále

se do obecné rozpravy přihlásil pan senátor Jan Hajda. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,

vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi k projednávanému materiálu čtyři poznámky z pohledu praxe. Myslím si, že v prvé řadě by mělo zaznít, že česká příroda je vážně narušena, že tady není rovnováha. Pokud se týká minulých dnů, výzkumné ústavy upozornily na katastrofální stav půdního fondu. Čím je to dáno? Vážené kolegyně a kolegové, od roku 2006, od nástupu pravice se například snížila výroba vepřového masa v našem státě na 52 procent jsme zcela závislí na dovozu. Obdobná situace je i v oblasti kuřat a výroby vajec, což už pocítili a ještě pocítí u těchto komodit naši spotřebitelé. Souvisí to i s uplatňovanou dotační politikou, kdy nejvíce dotací berou ti, kteří nejméně produkují a zaměstnávají nejméně lidí. V této situaci produkujeme především na venkově obiloviny a řepku, jsou to suroviny, které se vyváží a naproti tomu chybějící potraviny musíme dovážet. V této situaci Česká republika získává charakter rozvojové země. Dovážíme potraviny, ostatní státy k nám vyvážejí svoji nezaměstnanost. Plně podporuji to, co zde v oblasti vody říkala paní místopředsedkyně. Vážení kolegové, hlavně na jižní Moravě, na počátku devadesátých let, kdy se signalizovaly změny v přírodě, dnes je jižní Morava Saharou, bylo 120 tisíc hektarů závlah. Tato společnost je nechala zničit, dnes je funkčních pouze několik tisíc hektarů. Jak vypadá současná situace? Aby se o to ministerstvo nemuselo starat, předalo to Povodí Moravy a Dyje a nabízí to doslova za korunu místo hodnot, které mají obrovský význam pro závlahy, místo toho, abychom se starali chceme se toho zbavit a nemít žádné starosti. Pokud se týká hospodaření s vodou, mělo by se vrátit ke koncepci to, co tady už zaznělo, že řeky z naší republiky odtékají – abychom se začali rychle starat, jak vodu v naší krajině budeme zadržovat pro sebe a budoucí generace. Myslím si, že při stoupajících cenách potravin a vůbec zemědělských komodit ve světě naši 23

spotřebitelé velice pocítí, že je narušena potravinová bezpečnost u řady komodit. Domnívám se, že tomuto problému by mělo v současné době ministerstvo věnovat maximální pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore. Slovo má pan

senátor Jaroslav Kubera. Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane místopředsedo, pane ministře,

kolegyně a kolegové, paní senátorka Gajdůšková mě jako vždycky skoro rozplakala a pan senátor Hajda mě tak vyděsil, že jsem zapomněl, co jsem chtěl říci. Snížení vepřového je dobře, protože další směrnice EU zavede daň na vepřové, protože je přece škodlivé. V Maďarsku už zavedli "french fries" na Coca Colu a nás to tady také čeká. Zdánlivě to nesouvisí s týráním zvířat, ale souvislost najdu. Přečtu Charakteristika, stručný popis problematiky. Je to stejně nevinné, nemá to žádné právní důsledky, je to jen takové sdělení. Z tohoto sdělení se postupem doby stane směrnice, dalším postupem doby na řízení a my tady budeme sedět nad podobným zákonem jako je týrání zvířat o tom, jak budeme rozvíjet biotechnologie. Přečtu: Předložený dokument zdůrazňuje současné aktuální úkoly pro udržitelnost života, životního prostředí a nutnost změny společenských priorit, životního stylu v oblasti spotřeby v souladu se strategií Evropa 2020 při zapojení stěžejních iniciativ, unie inovací a Evropa účinně využívající zdroje. Strategie vychází ze sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace připravovaného rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020. Velký důraz je kladen na propojení celého inovačního řetězce s interaktivními vazbami výzkumu a praxe jako účinnými nástroji k zefektivnění konkurenceschopnosti Evropy. Cílem strategie biohospodářství a souvisejícího akčního plánu je tak připravit cestu pro inovativnější a konkurenceschopnější společnost, která bude účinněji využívat zdroje a zajistí rovnováhu mezi zajišťováním potravin a udržitelným využívání obnovitelných zdrojů k průmyslovým účelům a zároveň bude dbát na ochranu životního prostředí. Strategie Akční plán poskytnout informační základnu pro plány výzkumu a inovací v odvětvích biohospodářství na úrovni jednotlivých států, na úrovni EU v celosvětovém měřítku a k prohloubení dialogu s veřejností. Mají vytvářet součinnost a zároveň respektovat doplňkové v vazby s jinými oblastní politiky, nástroji a zdroji financování při sdílení a řešení stejných cílů. To jsou věty, co? Normální člověk nemůže takové blbosti strávit, a to v situaci, kdy Řecko už je zřícené, Španělsko a Portugalsko se hroutí a unie se zabývá takovými neskutečnými blbostmi, které ovšem blbosti nejsou, stojí obrovské peníze. Co tady říkal pan senátor Hajda, že máme všude řepku, proč ji máme všude? Protože jsme se nechali oslnit biotechnologiemi, jak to bude bezvadné, jak z toho budeme dělat palivo a na jeden litr nafty je potřeba 1,1 litru bionafty, což už konečně uznala i EU. Místo toho, abychom se zabývali podobnými blbostmi a řešili skutečné problémy, budeme zde za rok stát nad zákonem, který bude říkat, že se muškáty nesmí hnojit. Proč by se hnojily, ono jim to škodí. Když si občané stěžují, že je málo posekaná tráva, tak jim říkám, že existuje silná skupina vědců a neziskových organizací, které říkají, že se tráva sekat nemá, že se má nechat růst, že příroda se má nechat růst, že ani keře se nemají řezat a ani stromy, má se všemu nechat volný průběh. A z takovýchto blbostí se potom občas stane strategie, viz emise–imise, kdy už první města začala šílet a připravovat vyhlášky na zákaz vjezdu automobilů do centra. A za 350 korun si koupíme, my zelení, tu zelenou známku, a ty červení, protože tam bydlí, tam budou jezdit stejně. Úžasné, opravdu úžasné! A uvidíte tu 24

českou hysterii, jak město, které nepřijme takovou vyhlášku, bude označeno za "biobarbara" nebo něco podobného. Takže já si myslím, že bychom neměli takto přijímat směrnice typu: "Vítáme bioiniciativu Evropské unie," jak vždycky říká výbor, ale – a následuje výčet dvaceti věcí, které vyvracejí věci, které jsou. Měli bychom říct jasně a rozumně, že takovéto blbosti by se v EU přijímat neměly, a že by se měla zabývat skutečnou konkurenceschopností, protože tím konkurenceschopnost ničí. Ničí a konkurenceschopná tímto způsobem nikdy nebude. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore, a slovo

má pan senátor Vladimír Dryml. Senátor

Vladimír

Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře,

kolegyně, kolegové. Já bych se chtěl vrátit na začátek projednávání tohoto bodu a ocituji: "Bod jednání, zařazený na pořad schůze Senátu, uvede zpravidla navrhovatel." To, že nám tady pan ministr řekl, že k tomu není co říci, to není jenom o aroganci, ale možná to svědčí o tom, že pan ministr buď tomu nerozumí, a nebo neví, co by nám mohl říci. Je to škoda, protože já jsem se těšil na to, jaký je postoj ministerstva zemědělství k tomuto problému. Kolega Kubera, vaším prostřednictvím, pane předsedající, se tady rozčiluje, a pan ministr mlčí. Tak buď asi zastává stejný postoj jako kolega Kubera, a nebo neví, co má k tomu říci. Buď tomu nerozumí, a nebo souhlasí s kolegou Kuberou. Ale i pro nás by to byl určitý signál. A uvědomme si, že to není jenom pro nás, ale je to taky pro diváky, jak pracuje ministerstvo zemědělství. Protože jet někam do Bruselu, poslechnout si tu směrnici, odsouhlasit si ji, a pak přijet sem a nic neříci, mi připadá jako mrhání státních prostředků. Proto bych doporučoval, aby ministerstvo zemědělství příště – může a nemusí respektovat mé doporučení, to je pravda – aby bylo lépe připraveno. A aspoň nám v kostce řeklo názor České republiky a vlády ČR, i možná osobní názor ministra zemědělství na tento problém, který nás může v budoucnosti, celou ČR, velmi zasáhnout. A ještě bych se chtěl vrátit k tomu bodu předchozímu. Tady jsou určité zvyky. Stát, tady pan ministr řekl, že stát není nejbohatší. Já neznám bohatšího kmotra, nežli je stát nebo EU, pane ministře. A rozhodně tady nikdo bohatší nežli stát není. A k té řepce, vaším prostřednictvím ke kolegovi Kuberovi, řepka, to je byznys. Ano, všichni to víme, a také všichni víme, jak jsme tady před několika lety všechny varovali z hlediska lékařského. Dokonce spalování té řepky v palivech je dokonce daleko více nebezpečnější, protože se tam tvoří jiné karcinogenní látky, nebezpečnější, než při spalování fosilních paliv. Nikdo nechtěl nic slyšet, a proto je důležité, aby nám pan ministr tady řekl postoj té EU tady k tomuto materiálu, postoj vlády, který se může měnit v současnosti s tím, jak se mění EU a zemědělství. Zemědělské dotace, zemědělská politika je možná ještě nebezpečnější, než bankovní krize, která nyní zasahuje celou EU. A ještě, vaším prostřednictvím, pane předsedající, ke kolegovi Kuberovi, který řekl, že neví a nevzpomíná si, co má říci. Jako lékař bych doporučoval omezení kouření, protože samozřejmě to působí na cévní zásobení mozku, pokud někdo dává více cigaret. Ale to je moje doporučení. A nechci za to ani regulační poplatek. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore, slovo má

pan senátor Luděk Sefzig.

25

Senátor Luděk Sefzig: Děkuji ještě jednou za slovo, pane místopředsedo. Paní senátorky, páni senátoři, trochu je to moje chyba, že tady zaznívá kritika na hlavu předkladatele, pana ministra, protože když jsem prošel program dnešní, zítřejší a možná popozítřejší schůze, tak jsem si uvědomil, že toho času příliš mnoho není. A požádal jsem pana ministra, jestli by nemohl být velice stručný, protože my jsme na výboru diskutovali všech asi 15 dokumentů. Dlouhodobě diskutovali. Uvedl jsem to ve své zpravodajské zprávě, která jenom substituovala to mnohaleté úsilí pana kolegy Miroslava Krejči. A proto jsem se domníval, že stojí za to diskutovat jenom o tom našem usnesení. Výbor velmi podrobně všechny materiály projednal, co se týká biohospodářství. A z toho důvodu já se domnívám, že není nutné, abychom tady zkoušeli pana ministra, abychom protahovali naše jednání. Protože, věřte mi, za 6 hodin budou možná daleko důležitější body, budou možná ještě dříve, a my pak tady budeme v časovém stresu. Moc vás prosím o shovívavost. Pokud máte někdo problém s jednotlivými odseky našeho usnesení, tak je tady diskutujte, ale jinak to téma je zpracováno velmi podrobně na našem výboru. K poznámkám kolegy Kubery. Pro nás je velmi české číst Eurospeak. Pro všechny, kteří to čtou, z jakéhokoli výboru, dožádaného výboru. A jsme to my, kteří to odfiltrují v našem usnesení. Tento Eurospeak je pouze v názvech. V oficiálních názvech. Jinak se snažíme tato usnesení psát velmi srozumitelně, nechci říct přímo polopaticky, ale tak, aby jim rozuměl každý občan. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Pan

senátor Miroslav Škaloud se přihlásil o slovo. Prosím. Senátor Miroslav Škaloud: Děkuji. Vážené senátorky a senátoři, já jsem

tady opravdu nemohl odolat a musím zareagovat na pár mýtů, které tady padly ohledně potravinové soběstačnosti. Ale nejprve mi dovolte, abych jako člen Evropského výboru řekl něco k tomuto materiálu. O čem to vůbec je? Ten materiál je o tom, že komise si uvědomuje, že podpora pěstování biopaliv vede k nedostatku potravin pro lidskou výživu. A protože chce obě – jak biopaliva, tak potraviny – tak se snaží zefektivnit využití biologických substrátů, např. zapojit odpady do výroby potravin, krmiv, biopaliv. A toto směřování má být jakýmsi programem, bude to nějaký akční program, a bude dotován. To je, oč tady běží. Takové ty příběhy, taková ta strašná slova, co tady citoval kolega Kubera, to, čemu nikdo nerozumí a co může vzbuzovat minimálně rozpaky, takové ty Eurospeak, to samozřejmě k tomu patří. Oni se asi jinak vyjadřovat neumějí. Tak, nyní k té potravinové soběstačnosti. Víte, ČR je průmyslová a výrazně exportně orientovaná země. A loni vyvezla téměř šestkrát víc zboží a služeb, jako např. stejně početné Řecko, a čtyřikrát tolik jako Portugalsko. A náš vývoz je o něco menší, je jen o málo menší než Polska, které má daleko víc obyvatel, téměř 40 milionů, nežli my. Chci jenom říct, že kromě vysokého exportu naše země dosahuje také vysokého přebytku obchodní bilance. Vyděláváme na šikovnosti, vyděláváme na tom, že soustředíme výrobu zboží, které děláme levně a kvalitně, a které umíme, a proto je dobře prodáváno do celého světa. Jiné zboží zase nevyrábíme, nýbrž je dovezeme od těch, kteří to z různých důvodů dokáží vyrobit levněji nebo kvalitněji. A na tomto obchodě vyděláme přece všichni. A potom v poměru ke mzdám klesají náklady u nás i venku. Můžeme z toho potom jezdit na dovolenou a taky dovážet. 26

Pokud jde o tu soběstačnost, tak my mj. jsme velcí vývozci chmele, obilí, řepky. A nemůžeme všechno vyvážet, jinak mezinárodní dělba práce nemá smysl. Na té potom všichni budeme vydělávat. Tak, nebudu to rozpitvávat, myslím, že na té dělbě práce vyděláme všichni. A pokud jde o tu soběstačnost, tak jsme někde ve středu pelotonu, pokud jde o státy EU. Nemá cenu to démonizovat. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore, o slovo

se přihlásil pan senátor Miroslav Krejča, prosím. Senátor Miroslav Krejča: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Nejprve se omlouvám, že jsem nestihl si stoupnout za tento pultík jako zpravodaj a musel to za mě vzít kolega Luděk Sefzig. Já se pokusím být neemotivní a pokusím se neopakovat to, co tady již zaznělo. Naše doporučení není ani oslavou tohoto evropského dokumentu, ani jeho zatracením. Pouze upozorňujeme na některé věci, na které jsme již upozorňovali dříve. A to, že se neobejdeme bez kvalitní vody a půdy, abychom mohli rozvíjet jakékoli hospodářství. Kriticky se vyjadřujeme k tomu, jakým způsobem jsme naložili s otázkou biopaliv a biokapalin. Přijímali jsme k tomu i nedávno usnesení, a komise nám kupodivu dala zapravdu, takže je to i taková mírná satisfakce k práci Senátu, k práci nás všech. Takže to je gró toho našeho doporučení, které myslím není nikterak kontraverzní. Bohužel tento dokument projednáváme v dnešním dopoledním bloku. A zítra jako poslední body budeme projednávat tři další evropské tisky, které jsou ale v gesci jiného ministerstva, a to ministerstva životního prostředí. Jedná se o tisky K148, 155 a 156/08. My jsme ve výboru tyhle čtyři materiály probírali souběžně. A já musím ocenit vstřícnost pracovníků obou těchto ministerstev, že jsme byli schopni se dohodnout i na určité synergii našich doporučení k těmto tiskům. Protože jsou provázeny určitou problematikou. Bohužel dneska začínáme jedním dokumentem, zítra budeme končit třemi dalšími dokumenty, kde jsem zpravodaj, a kde když tak upozorním na ty souvislosti mezi těmito tisky. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore, ptám se, zda ještě někdo si přeje vystoupit v obecné rozpravě? Nikdo takový není, rozpravu končím. A táži se pana předkladatele, zda se chce k rozpravě vyjádřit? Pan ministr se chce vyjádřit a má slovo, prosím. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní senátorky, páni senátoři, já jsem opravdu chtěl vyjít vstříc v tom úvodním slově, protože mám pocit, že dnes toho máte na starosti tolik. Tahle celá problematika, která se týká sdělení komise Evropského parlamentu, nikoli rozhodování nad konkrétními akty a věcmi, které hýbou současnými problémy uvnitř České republiky, související s tématy, které jste tady zvedali, to je sdělení, myslím si, které můžeme v kuloárech diskutovat a nepředvádět tady před lidmi, jak strašně je to důležité, že půda je v katastrofálním stavu. Samozřejmě, že je půda v katastrofálním stavu, ale samozřejmě, že to není od 90. let, jak tady bylo řečeno. Samozřejmě, že to je z velké části tím, jak se rozoraly meze a neudržovala se voda v krajině. Samozřejmě, že to s tím úzce souvisí, protože to jsou ne 10 let, ne 15 let, to jsou dlouhé desítky let, kdy se intenzivně pracovalo na

27

tom, jak odvést vodu z krajiny. A teď se bude chtít, abychom za 2 roky, nebo za jedno volební období, protože jinak to je skandál, okamžitě vrátili zpátky to, co se tady dlouhá, dlouhá desetiletí páchalo na krajině a na kvalitě půdy. To, že se ministr zemědělství věnuje kvalitě půdy, na každé mé poradě ministra je téma eroze, povodně apod. Protože prostě je to obrovský problém. Obrovský problém je fakt, že máme 3,5 milionů vlastníků půdy, ale hospodaří na nich jenom 26 tisíc subjektů! To znamená, že hospodaří na něčem, co jim nepatří. Ten vztah je tím potom z velké části daný, jak se s tou půdou nakládá. Takže my tady vytváříme řadu věcí, jak postihnout toho, kdo něco páchá na půdě, přičemž to normální sedlák, farmář, který má vztah k půdě, a k vlastnímu by se takto často k půdě vůbec nechoval. Vrátit se k tradičním hodnotám je prioritou ministerstva zemědělství. A řadu těch kroků, o kterých jste tady mluvili, kdybyste se o ně zajímali, nejen tady, jako pan senátor Dryml, tak byste věděli, že jsou na různých odborných fórech diskutovány se vší vážností. Že řadu těch problematik, na kterých jsem tady pana senátora Drymla nikdy neviděl, jsme diskutovali a diskutujeme s nevládními organizacemi, s představiteli farmářů i sedláků, s potravinářskou inspekcí i komorou, prostě řada těch věcí je obrovským tématem, o kterém bych tady mohl mluvit hodiny. Hodiny bych o nich mohl mluvit. Sdělení Komise EP, Radě, evropskému hospodářskému, sociálnímu výboru a výboru regionů etc., já k tomu opravdu dílem mám významný vztah podobný jako pan senátor Kubera. Protože jsou tady důležitější věci, o kterých jsme konec konců tady dílem i dneska mluvili v tom zákoně předešlém, a dotýkali jsme se řady problematik biohospodářství a biopotravin. Ti z vás, kteří se o to zajímají, vědí, že množství farmářů, kteří produkují biopotraviny, stoupá v ČR, že existuje řada konkrétních programů, kterými pomáháme v inovacích, v nových technologiích, že zprostředkováváme finance jdoucí dílem ze státního rozpočtu, dílem z EU, k tomu, aby tyhle trendy byly podporovány. A podporovány jsou. A je to vidět i na konkrétních číslech. Stoupá počet a množství biopotravin produkovaných v České republice a vyráběných v České republice. Já tu nechci dlouho zdržovat, protože si myslím, že opravdu máte důležitější věci dneska na práci. Pokud byste chtěli o těchto tématech opravdu diskutovat, my jsme na to samozřejmě připraveni na mnoha fórech, kterých je možné se účastnit a vnášet tam konkrétní věci, konkrétní doplňky k tomu, co udělat mj. pro to, abychom udržovali vodu v krajině. Protože to je, kromě faktu, že v minulosti se trošku pozapomnělo v těch pravidlech hry na financování nebo využívání peněz v rámci společné zemědělské politiky na podporu živočišné výroby, zejména, na podporu citlivých sektorů, jako je drůbež apod. Vepřové apod. Všichni se hnali v tom roce 2006, plus mínus, za podporou rostlinné výroby, a ne primárně potravin – protože pro zemědělství je klíčová věc potravina, primárně je zde zemědělství proto, aby produkovalo kvalitní a dobré potraviny. To, že se zvrhla ta situace, že začíná být ekonomicky extrémně výnosnější produkovat nepotravinu, na rozdíl od potraviny, je prostě špatně. Že to, co tady říkala paní senátorka, omlouvám se za jméno, jak je krásná rychle rostoucí podpora rychle rostoucí dřeviny, to nemá s potravinou nic společného. Prostě my máme podporovat v zemědělství zejména potravinovou výrobu, zejména živočišnou výrobu, to je trend. Ne to, že bude někde lepší klima z rychle rostoucích dřevin, které potom Rakušáci zpracovávají na palety a přivážejí to zpátky, aby to naši zaplatili. To říkám jen jako podtext.

28

Prostě problematika je vážná. Já vyzývám spíše k té odborné diskusi, než k tomu, abychom se tady pranýřovali za něco, že někdo komentoval sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě, evropskému hospodářskému, sociálnímu výboru a výboru regionů, že dostatečně nepřinesl tuny materiálu, který samozřejmě jsem schopen přinést a zdržovat tak jednání Senátu, což bych nechtěl. Diskusi můžeme věnovat prostor kdekoli jinde. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane předkladateli, a prosím pana senátora Sefziga, který se ujal role zpravodaje, aby vystoupil a vyjádřil se k rozpravě. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji, pane místopředsedo. Já myslím, že vše bylo objasněno. Rozprava byla bohatá. Děkuji panu zpravodaji, který se v průběhu projednávání dostavil, jehož já zde pouze suploval. A dovolte mi, abych vám doporučil, aby Senát přijal doporučení, které pan zpravodaj Miroslav Krejča připravil, které přijal výbor pro záležitosti Evropské unie. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ano, děkuji vám, pane senátore.

Můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej za zpravodaje přednesl pan senátor Sefzig, přečetl celý návrh, takže můžeme hlasovat. V sále je přítomno 70 senátorek a senátorů, znamená to, že kvorum je 36. Kdo jste pro návrh, zvedněte prosím ruce a stiskněte tlačítka ANO. Tak už? Ano. Děkuji. Nyní, kdo jste proti, zvedněte ruce, stiskněte tlačítka NE. Děkuji, hlasování skončilo. Návrh byl schválen. V sále bylo přítomno 72 senátorek a senátorů, kvorum bylo 37, pro 56, proti nebyl nikdo. Takže návrh byl schválen. Teď se o slovo, zřejmě s procedurálním návrhem, přihlásil předseda klubu ODS, pan senátor Svoboda. Má slovo, prosím. Senátor Richard Svoboda: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych vám tlumočil prosbu pana ministra Vondry, abychom se v tuto chvíli zabývali body, které máme v našem jednání zařazeny jako 7. a 8., čili senátním tiskem 356 a poté senátním tiskem 362. Děkuji za vaši laskavost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: O procedurálním návrhu se okamžitě

hlasuje. Takže jste slyšeli návrh na změnu pořadu. O tomto návrhu dám hlasovat. Kdo je pro, stiskněte prosím tlačítka ANO a zvedněte ruce. (Z pléna: Nejde to.) Tak teď, prosím. Kdo jste pro, zvedněte ruce, stiskněte tlačítka ANO. Kdo jste proti, tlačítka NE a zvedněte ruce. Hlasování pořadové č. 11 skončilo. Procedurální návrh byl přijat. Změnili jsme pořad jednání. V sále bylo přítomno 71 senátorek a senátorů, kvorum bylo 36. Pro 51, proti nebyl nikdo. Takže právě jsme rozhodli, že budeme projednávat

29

3. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 356) Návrh jsme obdrželi jako senátní tisk č. 356. A uvede jej ministr obrany Alexandr Vondra. Pane ministře, prosím, ujměte se slova. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Ano, dobrý den, pane předsedající,

dámy a pánové. Děkuji za slovo a dovoluji si tímto uvést vládní návrh novely zákona č. 219 o ozbrojených silách. Je to v zásadě krátká novela, která upravuje zákon o ozbrojených silách ze dvou hledisek. 1. Zájem o zajištění efektivnějšího a rychlejšího rozhodování, pokud se rozhoduje o poskytování vojenské letecké dopravy osob a přepravy materiálu. V té novele se navrhuje, aby ze zákonem stanovených podmínek mohl o poskytnutí takové letecké přepravy rozhodnout přímo ministr obrany, a to, pokud ho o to požádá buď ministr zahraničních věcí, nebo ministr vnitra. Díky tomu bude možné adekvátně reagovat, zejména v akutních případech, převážíme-li kupříkladu humanitární pomoc, je-li zemětřesení nebo jiná katastrofa. A ten 2. důvod předložení této novely: Je potřeba upravit podmínky používání rušiček k provozu elektronických komunikací ozbrojenými silami, což souvisí s plněním zejména úkolů v zahraničních operacích armády. Rušiče totiž představují účinný způsob ochrany před nástražnými výbušnými zařízeními, které používají třeba Talibánci. To byl ten případ té největší nehody, kterou jsme měli loni v Afghánistánu, a předpokladem efektivního používání rušičů příslušníky armády je také důkladný výcvik této aktivity, který se provádí na území České republiky před vysláním do zahraničí. V rámci projednávání navrhované novely ve sněmovně byla ustanovení o používání těchto rušičů věnována určitá pozornost. A nakonec jsme společně došli k pozměňovacímu návrhu, který změnil to ustanovení tak, aby byla lépe vyjádřena specifika používání rušičů během činnosti armády. Dále znění schválené PS minimalizuje případné negativní dopady rušení, neboť konkretizuje povinnosti ozbrojených sil vůči jednak Českému telekomunikačnímu úřadu a dále též operačním a informačním střediskům integrovaného záchranného systému. Ministerstvo obrany s těmito změnami souhlasilo a takhle to bylo postoupeno z Poslanecké sněmovny a projednáno, myslím bez jakýchkoli problémů, v příslušném výboru tady. Takže prosím senátory o schválení. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane navrhovateli, pane ministře, a prosím vás, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 356/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Sykáček, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane kolego, ujměte se slova. Senátor Jaroslav Sykáček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jak už bylo řečeno, jedná se tedy o návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/99 o ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.

30

Jak jste si jistě prostudovali, jedná se celkem o 4 změny, které se dají tématicky rozdělit do 2 skupin. Ta 1. skupina se týká změn § 20 – 24c, pod označením zabezpečování letecké dopravy a letecké přepravy. A jejich záměrem je dosažení rychlejšího rozhodování o použití vojenské a letecké dopravy do zahraničí ve prospěch humanitární pomoci a dalších zájmů, kde místo vlády má rozhodovat ministr obrany. Upřesňuji pouze to, že ve smyslu § 14 zmíněného zákona o ozbrojených silách se jedná o tzv. vedlejší úkol Armády ČR, přičemž tím hlavním úkolem je obrana, příprava na ni a mírotvorné operace a humanitární akce. Jedná se tedy o vedlejší úkol Armády ČR. Tou druhou změnou se řeší oprávnění ozbrojených sil k rušení provozu elektronických komunikací při plnění úkolů ozbrojených sil, jako je např. ochrana vojenské letecké dopravy, nutný výcvik ve využívání rušičů pro potřeby zahraničních misí apod. Do té 1. skupiny spadají změny č. 1, 2 a 3. Do té 2. skupiny bod č. 4. Ten bod č. 1 a 3 vkládá pravomoc panu ministrovi obrany, s tím, že v obou dvou případech ji může využít jen, pakliže dostane návrh ministra zahraničních věcí či ministra vnitra. Ten bod 2., tam se jedná o § 24b. Dle tohoto paragrafu má vláda pravomoc rozhodovat o vojenské letecké dopravě z humanitárních důvodů pouze v blíže neurčených respektive zákonem nespecifikovaných případech oproti humanitárním letům v působnosti ministra obrany. Vláda má také pravomoc navíc rozhodovat o vojenské letecké dopravě ve prospěch české sportovní a umělecké reprezentace. Jak už zmínil pan ministr obrany, jakási diskuse byla ke čtvrtému bodu, kterým se řeší rušení provozu elektronických komunikací. Tímto bojem tedy svěřuje ozbrojeným silám, tj. Armáda ČR, Hradní stráž, Vojenská kancelář prezidenta republiky, oprávnění k rušení provozu elektronických komunikací, a to včetně sítí mobilních operátorů, rádiového provozu Integrovaného záchranného systému apod. Ta rušení mohou vykonávat jednak při plnění svých úkolů, tj. podle §§ 9, 10, resp. i 14 a dalších ze zákona o ozbrojených silách, a také k výcviku vojáků k elektronickému boji a k zabezpečení nedotknutelnosti vzdušného prostoru a také k ochraně letecké přepravy ústavních činitelů. A jednak je to pak k odstranění bezprostředního ohrožení života, vzniku škody velkého rozsahu, podobně jako má potřebné oprávnění k rušení telekomunikace Policie ČR podle § 39 zákona o Policii ČR. Rušení smí být tak uskutečňováno pouze v nezbytné míře. Ozbrojené síly musí hlásit zahájení rušení Českému telekomunikačnímu úřadu a operačnímu středisku Integrovaného záchranného systému. Kontrolu proti zneužívání má podobně jako u Policie ČR vykonávat orgán Poslanecké sněmovny, tzv. "velké ucho". Rozprava k rušení provozu elektronických komunikací, jak už jsem říkal, vedla k tomu, že by mohl být realizován zásah, a to podstatný zásah do svobod a práv občanů. Proto také například pan poslanec Korte navrhoval bod č. 4 obsahující § 42 vypustit. Já osobně jsem názoru, že daný problém narovnal přijatý pozměňující návrh v PS, který stanovuje, kdy a co je možné rušit "v nezbytné míře a po nezbytnou dobu, včetně povinnosti neprodleně informovat Český telekomunikační úřad a územně příslušné operační a informační středisko Integrovaného záchranného systému". Rozlišuje také rušení zajišťující odstranění bezprostředního ohrožení života nebo i zdraví osob či bezprostředně hrozící škody velkého rozsahu od běžného vojenského výcviku, což si myslím, že je velice podstatné, kdy při výcviku

31

se rušení musí hlásit výše uvedeným úřadům v tzv. přiměřené lhůtě předem. Existuje k tomu i vyjádření našeho legislativního odboru, který v tom rovněž nevidí žádný problém. Účinnost zákona je stanovena jako pružná, a sice čtyři měsíce po jeho vyhlášení. Pro úplnost bych doplnil, abyste měli představu, jak proběhlo hlasování v PS. Při přítomnosti 165 poslanců bylo pro 151 a zdrželo se 14. Dámy a pánové, vážený pane předsedající, tolik k mé zprávě. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ano, děkuji vám, pane senátore, za vaši zpravodajskou zprávu. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Nyní jsem povinen se vás zeptat, zda někdo navrhuje, abychom podle § 107 jednacího řádu vyjádřili jako Senát vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikdo takový návrh nepodává, takže otevírám obecnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo, obecnou rozpravu končím. Není se k čemu již vyjádřit, můžeme tedy po znělce rovnou přistoupit k hlasování o jediném návrhu, který byl podán. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Konstatuji, že v tuto chvíli je v sále přítomno 70 senátorek a senátorů, kvorum je 36. O návrhu zahajuji hlasování. Prosím, kdo jste pro, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Návrh zákona byl přijat, a to tak, že z registrovaných 70, tedy při kvoru 36, bylo pro 61, proti nebyl nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji panu zpravodaji, pan ministr jako navrhovatel zůstává, protože budeme projednávat další jeho bod programu. Dalším bodem je

4. Vládní návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích letech 2013 a 2014 s výhledem na rok 2015 (senátní tisk č. 362) Tento návrh uvede ministr obrany Alexandr Vondra. Prosím ho, aby se ujal slova. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Děkuji a možná využívám té příležitosti, že jste tady všichni, jestli si to mohu dovolit, abych tento bod uvedl informací, která přímo s tímto bodem nesouvisí, ale s tradicemi armádního úsilí brát se za svobodu této země souvisí. Včera večer totiž v Kanadě zemřel pan generál Robert Matula, bylo mu 94 let. Byl to spolu s generálem Jaroslavem Klemešem, který ještě stále žije na území České republiky, jeden z posledních dvou žijících výsadkářů, kteří seskočili v letech 1941 a 1942 na území tehdejšího Protektorátu, aby se zúčastnili těch operací, které organizovala armáda a zpravodajství řízené z Londýna. Nevím, jestli si mohu dovolit z této pozice poprosit o symbolickou minutu ticha. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Můžete.

32

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Prosím tedy, abychom při 70. výročí uctili jeho památku. (Shromáždění povstává.) Děkuji pěkně. (Shromáždění usedá.) A nyní mi dovolte přistoupit k vlastnímu materiálu. Jak jistě víte, ke konci letošního roku vyprší mandát pro působení našich vojáků v zahraničí a proto předkládáme mandát nový. Mám-li ho charakterizovat, tak asi dvě obecné charakteristiky. Za prvé, vycházíme z nějakých našich realistických možností, z předpokladu mezinárodního vývoje, z jednání se spojenci. Nedávno byl summit v Chicagu, kde strategie vůči Afghánistánu bylo jedno z klíčových témat. Vycházíme z úsilí o kontinuitu našeho zahraničně politického i obranného konání a přihlížíme samozřejmě k našim prioritám. Čili je to návrh realistický podle mého hlubokého přesvědčení, který reaguje na jedné straně nad naše možnosti a na druhé straně na závazky. Ta druhá charakteristika se týká toho, že již podruhé předkládáme mandát na dva roky. Soudíme, že to je důležitá inovace, kterou jsme poprvé realizovali v roce 2010, protože dvouleté působení, dvouletý mandát umožňuje obraně lépe plánovat a konec konců i diplomatům lépe s tímto pracovat. Čili znovu předkládáme mandát na dva roky. A teď k vlastnímu obsahu. Operační prioritou po následující dva roky zůstává Afghánistán. Ale – a teď podtrhuji to ALE – mění se za prvé charakter mise, protože končí pomalu ty bojové operace letos v létě jede domů speciálka a příští rok na jaře předpokládáme ukončení činnosti provinčního rekonstrukčního týmu, který má silnou vojenskou ochranu, a své úsilí hodláme napřít především do oblasti výcviku a s tím souvisejících aktivit jak pokud jde o afghánskou armádu, tak afghánskou policii. Čili naše jednotky ve Wardaku a v okolí budou pokračovat a předpokládáme jejich činnost až do konce. Za druhé, hodláme tam ještě jednou vyslat naši helikoptérovou jednotku, protože budou ukončeny letos generální opravy tří vrtulníků, které jsme tam měli, a soudíme, že to posílí naši soběstačnost i ve fázi postupného stahování. Tady se její charakter transformuje k výcviku, a za druhé, budeme postupně naši účast v Afghánistánu utlumovat. Předpokládáme, že vlastní operace ISAF končí na přelomu let 2014 a 2015. Čili mezní čísla pro rok 2013 předpokládáme 539 osob a pro rok 2014 340 osob. Ale zároveň tady na grafu (ukazuje)vlastně vidíte, jak po jednotlivých kvartálech se to bude snižovat. Nejvyšší bude v prvním kvartálu příštího roku a ke konci roku 2014 počítáme už s pouhými 150 osobami. Co bude pak dál, je samozřejmě ještě předmětem dalšího jednání v rámci mezinárodního společenství a Severoatlantické aliance. Něco je naznačeno ve výhledu, ale vlastně schvalujeme mandát na ty dva konkrétní roky. Pokud jde o přítomnost na dalších místech ve světě, tak předpokládáme účast v řádu jednotlivců v některých dalších operacích, abychom víceméně měli příslušné informace. Čili 10 osob bude působit v KFOR na západním Balkáně, tři osoby v Bosně a Hercegovině v operaci ALTEA, tři osoby v operaci EU ATLANTA a rovněž tři osoby v mnohonárodnostních silách na Sinajském poloostrově. Určitou novinkou bude v roce 2014 náš podíl na střežení vzdušného prostoru Islandu. My v letošním roce již podruhé budeme zajišťovat čtyři měsíce Erpo leasing pomocí gripenů v Pobaltí a pro rok 2014 počítáme nikoliv po dobu čtyř měsíců, ale zhruba pouze čtyř týdnů toto dělat na Islandu. Je to vlastně zase určitá novinka, kdy naši piloti, kteří jsou velmi dobří, si mohou vyzkoušet práci v trošku jiných podmínkách.

33

Předpokládáme 50 osob pro posílení různých velitelských struktur jak v rámci Severoatlantické aliance, tak Evropská unie, tj. tradičně určitý volný mandát, který tam máme, například teď na základě toho posíláme tři vojenské pozorovatele do Sýrie. A mandát rovněž obsahuje vyčlenění sil do sil rychlé reakce Severoatlantické aliance a systému pohotovostních ujednání OSN, tak jak je to vždycky zvykem. Pokud jde o finanční náklady, tak se samozřejmě snižují díky nižšímu počtu, ale toto snižování zase není tak dramatické s ohledem na to, že zejména stěhování z Afghánistánu zpátky bude něco stát, to není operace, která by byla bez nákladů. Tudíž náklady na rok 2013 jsou v celkové výši 1,6 mld. Kč a v roce 2014 1,3 mld. Kč. Myslím si, že to je asi vše při stručném popisu obsahu mandátu. Chci vás tímto přesvědčit o schválení. Naši vojáci tam odvádějí vynikající práci. Ti z vás, a děkuji za účast v delegacích, ať už v minulé nebo předtím, protože senátoři byli zastoupeni z obou stran politického spektra, se mohli sami přesvědčit, jak je práce našich vojáků vysoce oceňována, a to jak velitelstvím operace ISAF, tak i představiteli afghánské vlády. Jsou to prostě lidé, kteří mají na uniformě českou vlajku, stejně tak jako naši fotbalisté nebo hokejisté, kterým teď fandíme nebo jsme nedávno fandili. A byl bych velmi rád, kdyby i horní komora, stejně jako včera velkou většinou komora dolní, dala najevo podporu a souhlas s touto jejich činností, která řekl bych v těžkých dobách dělá naší zemi velice dobré jméno. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane navrhovateli, pane

ministře. A konstatuji, že garančním a zároveň jediným výborem, který se uvedeným návrhem zabýval, je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 362/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jozef Regec. A tento náš kolega má nyní slovo, prosím. Senátor Jozef Regec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal návrh na působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2013 a 2014 s výhledem na rok 2015 na své včerejší schůzi a jednomyslně s ním vyslovil souhlas. Plán je nyní předkládán na dvouleté období s výhledem na další roky. Je to dobrá praxe, protože armáda může lépe plánovat svou činnost. Rozprava členů výboru se soustředila především na misi v Afghánistánu, která, jak víme, má být ukončena v roce 2014, kdy zodpovědnost za bezpečnost země bude předána afghánské armádě. Tento plánovaný odchod spojeneckých vojsk je spojen s řadou otázek. Tou hlavní je, zda afghánská armáda bude dostatečně připravena tuto zodpovědnost převzít. Odpověď na tuto otázku dnes nelze zcela jasně zformulovat. A proto se naše armáda spolu s ostatními spojenci bude nadále soustřeďovat na výcvik afghánských ozbrojených složek. Dalším problémem souvisejícím s ukončením mise v Afghánistánu je logistické zajištění technického odsunu našich vojáků a jejich další perspektiva. Zkušenosti získané v této misi jsou cenné, a proto by měly být nadále využívány tam, kde to bude zapotřebí. A zde bych chtěl zdůraznit, že činnost českých vojáků byla a je vysoce ceněna ze strany spojenců, přispívá k prestiži České republiky, a proto je namístě našim vojákům poděkovat. Na závěr bych chtěl již jen zopakovat doporučení výboru, aby Senát Parlamentu ČR vyslovil s tímto návrhem souhlas. Děkuji.

34

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane zpravodaji. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se přihlásil pan senátor Petr Guziana – ne, to byl mechanický omyl. Ještě jednou se zeptám, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. (Nehlásí.) Rozpravu končím, a můžeme přistoupit k hlasování o návrhu usnesení, jak jej před malou chvílí přednesl pan zpravodaj. Připomínám, že k vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil Českých republiky mimo území České republiky, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů. Spočítáme se před náročným hlasováním. Konstatuji, že v sále je přítomno 69 senátorek a senátorů. Připomínám, že kvorum je 41. Hlasujeme o návrhu, který předložil zpravodaj garančního výboru. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce a stiskněte tlačítka ANO. Děkuji. Jste-li někdo proti, stiskněte tlačítka NE a zvedněte ruce. Hlasování pořadové číslo 13 skončilo přijetím, schválením návrhu. Opakuji, 69 přítomných, kvorum 41. Pro 61, proti 2. Návrh byl schválen. Děkuji panu zpravodajovi. Nyní vyhlašuji přestávku do 14.00 hodin. Dovolím si vás poprosit, abyste tu ve 14.00 hodin na zprávu veřejného ochránce lidských práv byli přítomni. (Někdy "poobědová jednání" začínají s hodně prázdným sálem!) Děkuji vám.

(Jednání přerušeno ve 12.53 hodin.) (Jednání opět zahájeno ve 14.00 hodin.)

Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Dobrý den, vážené dámy a pánové, paní senátorky, páni senátoři. Dovolte, abych zahájil odpolední program naší schůze. Jenom ještě jedno technické vyjádření. Požádal mě o něj pan senátor Pešák. Týká se to minulého hlasování. Takže prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Milan Pešák: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, prosil bych o uvedení chybného hlasování u mě při minulém bodu. Hlasoval jsem rukou ANO, nicméně omylem jsem patrně sáhl na vedlejší klávesu a ve výpisu se objevuje NE. Takže jsem se patrně přehmátl. Nicméně hlasoval jsem ANO. Prosím, do stenozáznamu. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A nyní

můžeme přistoupit k dalšímu bodu našeho jednání. A tím je napevno zařazený bod

35

5. Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2011 (senátní tisk č. 338) Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. 338. Navrhuji, abychom nejprve podle § 50, odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského na našem jednání. O tomto návrhu budeme v tuto chvíli hlasovat. Tak, dáme šanci ještě kolegyním a kolegům, abyste zaujali svá místa po polední přestávce a mohli se přihlásit k hlasování. Je tady návrh na odhlášení, já to tedy zkusím. Takže jsem vás v tuto chvíli odhlásil. Upozorňuji prosím, abyste se znovu svými kartičkami přihlásili k hlasování. Tak, myslím, že počty jsou zrevidovány. A nyní tedy o tomto návrhu budeme hlasovat. V sále je přítomno v tuto chvíli 32 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 17. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 14 se z 37 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 19 pro vyslovilo 35, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Dovolte mi, abych zde přivítal pana Pavla Varvařovského, veřejného ochránce práv. Prosím, pane ombudsmane, posaďte se ke stolku zpravodajů. Tady, prosím. Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. 338, a požádal bych tedy pana Pavla Varvařovského, veřejného ochránce práv, aby nás s výroční zprávou seznámil. Takže, prosím, máte slovo. Pavel Varvařovský: Vážený pane místopředsedo, paní senátorky, páni senátoři. Já svou řeč začnu stejně jako včera ve výboru, kde jsem říkal, že už jsem s touto zprávou obešel všechny, jednak přední ústavní činitele a taky sbory, a že sám se sebou mám problém, abych neříkal zase to, co už jsem říkal, což vy jste možná neslyšeli, ale člověk občas bývá sám sobě protivný, když říká to stejné. Takže já se pokusím uvést tuto zprávu trošku jinak, než jsem ji uváděl v Poslanecké sněmovně. Ještě, než ji začnu uvádět, tak si neodpustím říci, že ač u vás musíte hlasovat, jestli mě sem pustíte, ale pak jsem měl vždy dojem, že mě posloucháte, do Poslanecké sněmovny podle jiného ustanovení mohu kdykoliv, a požádám-li o slovo, bude mi uděleno, ale moc mě tam nikdo neposlouchá. Takže já jsem rád, že jste zde poměrně v hojném počtu a že zatím se chováte klidně. A já se pokusím vás svým projevem nijak nevzrušit, i když možná v některých bodech to bude trošku takové, nechci říct odvázané, ale ze života. Ta zpráva – vy ji zřejmě nemáte v této podobě – je tenčí, je méně popisná. To neznamená, že by moje kancelář se v roce 2011 s prominutím flákala. Je to spíš snaha o zhutnění textu a dání toho podstatného na úvod, to znamená, že je i jiná v tom, že legislativní doporučení vládě, respektive Poslanecké sněmovně, jsou na začátku, neboť jsme vycházeli z přirozené psychologie čtenářů, kteří ne vždy dočtou až na konec. Takže to, co považujeme za nejdůležitější, máme na začátku. Tady k tomuhle rčení si dovolím – polský kolega mi kdysi sděloval, že když skripta na vysokých školách již byla neúnosně tlustá, poněvadž se platilo podle autorských archů, bylo rozhodnuto, že autoři dostanou paušální odměnu. A najednou byli studenti nadšeni, neboť tatáž skripta byla podstatně tenčí.

36

Takže moje, respektive naše – já schválně užívám ten plurál, neboť bez svých kolegyň a kolegů, kteří zařizují jednotlivé agendy, já samozřejmě bych nevyřídil, nevyřešil ty tisíce případů, se kterými se na nás lidé obracejí. V roce minulém to bylo 7250 věcí. Trvá ten stav, že zhruba 60 % patří do naší působnosti a 40 % je mimo. Já jsem to měl za nedostatek naší krátké tradice, ale zúčastnil jsem se takového summitu evropských ombudsmanů, a úzký vztah mám k nizozemskému ombudsmanovi, a když jsem řekl tento poměr, všichni ti daleko funkčně starší, respektive kde ta instituce existuje od 60. – 70. let, mi řekli, to je dobré. Takže z toho soudím, že lepší to asi nebude. Že lidé pořád u nás budou hledat, když ne pomoc, tak alespoň, aby je někdo vyslechl. Proto např. holandský kolega má na schodech do své kanceláře keramické ušní boltce. Když už nepomůžeme, tož vás alespoň vyslechneme. My se snažíme pomoct, a musím říct, že tam, kde shledáme pochybení, jsme poměrně úspěšní. Ono se to nedá kvantifikovat, ač v té zprávě najdete určité grafy a sloupky. Chtěl bych říci, že trvá ten stav, že s velikou převahou největší agendu tvoří podněty a stížnosti z oblasti sociálního zabezpečení, jak z pojistných, tak nepojistných systémů. A také musím říct, a nejsem tomu rád, že od začátku letošního roku nárůst podání je dosti značný. Kdyby to takhle šlo dál, tím tempem, tak za příští rok bych to viděl na 8 – 8500. A drtivou část toho nárůstu tvoří podněty, které tak více či méně souvisejí s tím, čemu se říká sociální reforma. Pokud jde o agendy, o kterých se moc nemluví, ale které naše kancelář vykonává, jak nejlépe umí, rád bych připomněl části 4, 5 a 6 té zprávy, kde je práce lidí, kteří se podílejí na výkonu nezávislého dohledu nad místy, kde jsou lidé nedobrovolně. Nejen tedy nad věznicemi, ale také nad psychiatrickými léčebnami, dětskými domovy apod., a na část, která je věnována tomu, že od roku 2009 jsme místem, které by mělo vykonávat působnost tomu, čemu se jinde říká Equality Bodies, čili jakýsi orgán nezávisle dozírající na dodržování zásady rovného zacházení. Poslední bod je nejnovější kompetence, dohlížíme také jako nezávislý orgán nad vyhošťováním cizinců, ať už na základě administrativního nebo soudního rozhodnutí. Nebudu vás zdržovat tím, co si můžete přečíst. V obecné rovině bych řekl, a napsal jsem to v závěru, nebo z tradice, kterou zavedl doktor Motejl je taková, že pod bodem – závěrečné shrnutí – je jakési osobní vyznání toho, kdo zprávu podává, tzn. v tomto případě moje. Dovolím si zopakovat, že stejně jako v minulých letech byl bych vděčen zákonodárcům, kdyby nerozhojnili působnost veřejného ochránce práv, resp. jeho kanceláře o působnosti další. Jako určitý námět, který jsem zaznamenal v médiích, si dovolím uvést: Když pan prezident udělí nějakou milost, která vzbudí pozornost, často se hovoří o kontrasignaci, tak jsem se již setkal s názorem, že kontrasignace členem vlády, tedy patrně ministrem spravedlnosti není to pravé, měl by to kontrasignovat někdo nezávislý, což není tedy ombudsman. Dalo se to vyložit tak – aby měl aspoň co dělat. Rád bych vás ujistil, že se skutečně nenudím, opak je pravdou. Pokud jsou k mé práci výhrady, nikomu to neberu, dělám to, jak nejlépe umím. Pokud to neumím, jak by si někdo představoval, jsem ten poslední, kdo by na své funkci lpěl. Shledám-li že veřejné mínění mi není nakloněno, s radostí se vrátím ke svým vnoučatům. Děkuji vám za to, že jste mě poslouchali, rád odpovím na vaše případné dotazy. Nemám problém tady říci to, co jsem před týdnem vynechal. Bylo mi ctí, že jsem tu mohl promluvit.

37

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji panu ombudsmanovi za ocenění práce Senátu. Zpráva byla přikázána ústavně-právnímu výboru. Ten určil jako svého zpravodaje pana senátora Miroslava Antla a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 338/2. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této výroční zprávy výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 338/1. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Hana Doupovcová, kterou nyní žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka

Hana

Doupovcová: Vážený

pane předsedající, pane ombudsmane, kolegyně a kolegové, naváži na slova pana doktora a uvedu některá fakta a data. Zpráva byla rozdělena do osmi kapitol. V jedné z kapitol se veřejný ochránce práv zabývá vztahy s ústavními orgány, tj. s Poslaneckou sněmovnou, s Ústavním soudem a s vládou. Kapitola 3 se zabývá vztahy s veřejnou zprávou. Ze statistiky je znát, že nejvíce podnětů je na sociální oblast. Jsou to podněty, které byly vyvolány vládní reformou. Jsou to podněty, které se lidí dotýkají velmi citlivě a veřejný ochránce práv je pro ně již poslední instancí, kde se obracejí o pomoc. Řeší se případy rozhodnutí o důchodech nevydaných ve stanovené lhůtě s nepřiměřenými průtahy, vše s dopadem na život důchodců. Podobně je ve zprávě zmíněna i problematika nezaměstnanosti a hojně Senátem kritizovaného systému dnes, což je registrace nezaměstnaných na poštách. Ochránce se zabýval i problematikou životního prostředí. V roce 2011 pokračoval v šetření, které se týkalo problematiky znečištění ovzduší v Ostravě, a konstatoval, že úřady nevyužily všechny nástroje, aby přispěly ke snížení vysoké míry znečištění na území města Ostravy. Veřejný ochránce práv mj. navrhl vytvoření česko-polského programu zlepšení kvality ovzduší s využitím strukturálních fondů EU. Jednou z kompetencí ombudsmana je i dohled v zařízeních, kde jsou lidé omezeni na svobodě. V roce 2011 byl zahájen dlouhodobý projekt zmapování poměrů v nařízeních, kde jsou umisťovány děti. Ochránce se zabývá i návštěvami v léčebnách dlouhodobě nemocných, kde je často skrytým problémem podvýživa klientů. Nechybí statistika podnětů informace o rozpočtu, personální obsazení, informace o mezinárodních aktivitách úřadu a konferencí. Poznatky veřejného ochránce práv jsou cenným podkladem pro tvorbu legislativy. Vycházejí ze životních situací, kdy nepovedený zákon, neprovázanost zákonů či chybně interpretovaný zákon znepříjemňuje lidem život a vytváří v nich pocit nejistoty, nespravedlnosti a křivdy. Ve zprávě je kladen důraz na zobecnění získaných poznatků, které jsou převedeny do připomínkování právních předpisů a do doporučení pro vládu, poslance a senátory. V úvodní kapitole máme shrnutí – doporučení ombudsmana za rok 2010 a rekapitulace, které návrhy byly do zákonů vtěleny. Úspěšnost byla asi 70 procent. Z těchto doporučení za rok 2010 zůstala nedořešena doporučení týkající se památkové péče, což je nerovné postavení vlastníků nemovitostí v památkových zónách. Také bez odezvy zůstala nedořešena doporučení týkající se památkové péče, což je nerovné postavení vlastníků nemovitostí v památkových zónách. Také

38

bez odezvy zůstala záležitost kontroly stavebních inspektorů, která snad bude řešena v rámci právě projednávané novely stavebního zákona. Tyto dvě záležitosti zmiňuji proto, oba dva tyto zákony mají v novelizované formě do Senátu teprve přijít. Za rok 2011 předkládá veřejný ochránce práv také řadu doporučení a bude na vládě, poslancích i na senátorech a senátorkách, zda se budou doporučeními veřejného ochránce práv řídit. Zda si všichni účastníci legislativního procesu dostatečně uvědomí, že se jedná o doporučení, která byla prověřena praxí a životem občanů České republiky a zda tato doporučení do návrhu zákonů zpracují. Nejjednodušší by bylo, kdyby si tyto poznatky a doporučení osvojila vláda, a již při přípravě návrhů zákonů či změn konkrétních zákonů. Práce Poslanecké sněmovny i Senátu by tak byla výrazně jednodušší. Děkuji za pozornost. Místopředseda

Senátu

Zdeněk

Škromach: Děkuji, paní senátorko.

Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Antl. Přeje si vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor

Miroslav

Antl: Vážený

pane předsedající, vážený pan ombudsmane, vážené dámy a pánové, připomenu jen naše usnesení ústavněprávního výboru Senátu Parlamentu ČR ze dne 6. 6. t. r. číslo 209, kterými jsme doporučili vzít výroční zprávu pana ombudsmana na vědomí. Vystoupil jsem i proto, že bych připomenul, že jsme mu i po roce vyjádřili podporu. Děkujeme mu za přínosnou práci, nejen jemu, ale celému jeho týmu. Určitě bychom ho nechtěli počítat za vnoučaty, i když si určitě své dědečkovské povinnosti řádně plní, právě tak jako ombudsmanské. Děkuji vám za vaši práci, pane ombudsmane, vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se hlásí paní senátorka Marta Bayerová. Senátorka Marta Bayerová: Vážený pane předsedající, vážený pane ombudsmane, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi nejdříve, abych poděkoval panu Varvařovskému a jeho spolupracovníkům za práci, kterou z titulu své funkce odvádějí. Velmi si jí vážím, a to i ze své osobní zkušenosti, když jsem se na něho obrátila o radu pro své voliče. Projednávaná zpráva obsahuje sedm doporučení, s nimiž se ztotožňuji. Musím říci, že i já považuji zejména tzv. „systém dones“ za systém, který je pro naše nezaměstnané občany nedůstojný, až ponižující, jakoby již sama role neboť zaměstnaných nebyla pro většinu obyvatel deprimující. I u nás na Znojemsku máme navíc případy, kdy přišli lidé o podporu v nezaměstnanosti jen proto, že se z objektivních důvodů nedostavili včas na příslušné kontaktní místo, na to místo, na němž jim nikdo žádnou práci nenabízí. Jsem ráda, že veřejný ochránce práv má ve své zprávě i právní argumentaci, která svědčí o tom, že tento systém je v rozporu s článkem 2 Listiny základních práv a svobod a že se i příčí účelu zákona o zaměstnanosti. Pro takovouto právní úpravu jsem rovněž nehlasovala. Za velmi důležité považují doporučení veřejného ochránce práv, týkajícího se tzv. služebního zákona. Na závěr své zprávy uvádí veřejný ochránce práv, že v civilizovaných zemích – cituji – je právo považováno nikoli za nástroj pro boj a eskalaci sporů, ale za vynález lidí, umožňující jim vedle sebe slušně žít a spořádaně žít. Tomu musí být podřízena nejen tvorba práva, ale i aplikace jeho neživých forem

39

na konkrétní lidské příběhy a osudy. Vytratí-li se požadavek, aby řešení sporných případů bylo nejen formálně po právu, ale aby mohlo být vnímáno i jako slušné a spravedlivé, pak se stává celý podnik práva problematickým. Konec citace. Jako občanka této země s tím jednoznačně souhlasím, jako senátorka jsem navíc připravena vyslyšet doporučení pana veřejného ochránce práv a podílet se na přípravě konkrétní novely dle jeho návrhu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Tomáš Jirsa. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Tomáš Jirsa: Vážený pane senátore, také si vážím práce pana doktora Varvařovského. Myslím, že jsme tehdy dobře volili. K práci ombudsmana mám jednu připomínku, kterou bych, vážený pane předsedající, vaším prostřednictví panu ombudsmanovi poslal. Myslím si, že není vhodné, kdy jeho zástupkyně, naše bývalá kolegyně Seitlová, mediálně komentuje ještě nehotové zprávy ombudsmana pro média a pro tisk – a dělá z nich závěry. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Myslím si, že to pan ombudsman slyšel. Do diskuse se už nikdo nehlásí, diskusi uzavírám. Nyní se táži pana ombudsmana, zda chce hovořit. Chce hovořit, máte slovo. Pavel Varvařovský: Pokusím se být stručný. Těm, co mi poděkovali, i já

děkuji. Člověka povzbudí, jak říkal nebožtík Vojtěch Cepl – nepochválíme-li se sami, nikdo to za nás neudělá. O to více člověk ocení, když ho trochu pochválí někdo jiný. Začal bych od konce. Pane senátore, máte pravdu, i já někdy ve své budově svádím jisté spory. Problém je v tom, že koncepce veřejného ochránce práv a jeho zástupce není koncepce nadřízeného a podřízeného. Již můj kolega, pan doktor Motejl využil ustanovení v zákonu, že veřejný ochránce práv, protože jeden člověk není schopen to obsáhnout, může část své působnosti posunout na svého zástupce. Dostávám-li já nějaké ohražení se lidí, abych změnil stanovisko své zástupkyně, jako bych byl nějaký odvolací orgán, učinit tak nemohu. Mohl bych učinit jediné, mohl bych podle stejného paragrafu kompetenci zase přivinout na svá prsa a dělat to, či ono sám. Protože na to sílu nemám – podotkl bych, že jsem z visegrádských ombudsmanů asi jediným, který do toho, kdo bude jeho zástupcem nemůže vůbec mluvit, je to na případný námět de lege ferenda, ale protože neočekávám, že by někdo byl ochoten příliš zákon 349 roku 1999 revidovat, jsou jiné starosti, tak si pouze dovolím využít toho, že jsem tady a připomenout, že čas běží rychle a že mandát mé zástupkyně končí v únoru příštího roku. Po prázdninách bude čas, aby se Senát zamyslel nad tím, které dvě osoby, které by shledal vhodnými na tuto funkci, nominuje. Při návštěvě pana prezidenta, když jsem mu předával tuto zprávu, jsem si dovolil připomenout totéž. Říkám zcela otevřeně, že nemám žádného favorita ani favoritku na tuto funkci, a proto je na vašem uvážení koho byste považovali za vhodného, aby když ne se mnou, tak případně s někým jiným tvořil dobrý tandem. Možná by stálo i nad tím zamyslet se, zda by, jako je tomu třeba v Maďarsku nebo v Polsku nebo v Holandsku, neměli být například i zástupci dva. Ale to už je věc pro další debatu. Poslední co si dovolím – využít toho, že zde jsem, zapomněl jsem v té své úvodní řeči vám poděkovat za to, že z loňských legislativních doporučení jste se ujali mého námětu na změnu zákona o odškodnění lidí, kteří zanechali svůj majetek na Podkarpatské Rusi, že jste využili své zákonodárné iniciativy, kterou Poslanecká 40

sněmovna vyslyšela, takže děkuji. Už poslední věc. Dost nelibě nesu a je mně líto, že váš nesouhlas a tedy i můj nesouhlas s doplněním přestupkového zákona o zákazu pobytu, který budou udělovat úředníci, byl přehlasován Poslaneckou sněmovnou, vyjadřuji zde jistou naději, že se najde potřebných sedmnáct osvícených senátorů, kteří tuto věc předloží Ústavnímu soudu. Já jim rád poskytnu asistenci. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Nyní bych požádal

paní zpravodajku garančního výboru, aby se ještě vyjádřila k rozpravě a přednesla nám návrh na usnesení k tomuto bodu, abychom mohli hlasovat. Senátorka Hana Doupovcová: Děkuji. V rozpravě vystoupili dva senátoři, kteří ocenili práci ombudsmana. Já teď přečtu usnesení garančního výboru, výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, které přijalo na své 27. schůzi konané 12. června 2012 – 232. usnesení – k tomuto bodu, senátní tisk 338. Výbor po úvodním slovu předsedy výboru senátora Jaromíra Jermáře po odůvodnění souhrnné zprávy doktorem Pavlem Varvařovským, veřejným ochráncem práv o zpravodajské zprávě senátorky Hany Doupovcové, místopředsedkyně výboru a po rozpravě 1. Bere na vědomí souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2011. 2. Konstatuje, že zpráva obsahuje nejen kvalitní právní analýzy konkrétních případů, ale velice dobře zpracovává zobecnění a řadu podnětů legislativního charakteru. 3. Doporučuje a) Parlamentu ČR vzít na vědomí souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2011, b) vládě ČR věnovat legislativním a dalším doporučením veřejného ochránce práv, která jsou uvedena v souhrnných zprávách za příslušný rok větší pozornost a reagovat na ně v legislativních změnách zákonů předkládaných do Parlamentu ČR. 4. Určuje zpravodajkou pro projednání senátního tisku na schůzi Senátu senátorku Doupovcovou. Podepsán předseda výboru, zpravodajka a ověřovatel výboru. Místopředseda

Senátu

Zdeněk

Škromach: Děkuji, paní senátorko.

Zeptám se, zdali je nějaká námitka, doplnění? Není tomu tak. Můžeme přistoupit k hlasování o tomto návrhu usnesení. Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu, jak jej přednesla senátorka Hana Doupovcová. V sále je v tuto chvíli přítomno 56 senátorek a senátorů. Potřebné kvorum pro schváleni je 29. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 15 z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 se pro vyslovilo 61, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Blahopřeji ochránci lidských práv. Děkuji za dobrou práci odvedené při projednávání tohoto bodu. Děkuji samozřejmě také zpravodajce. Tím tento bod končím. Dalším bodem našeho programu jednání je

41

6. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb. (senátní tisk č. 351) Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 351. Návrh uvede pan ministr obrany Alexandr Vondra, který zastoupí předsedu vlády pana Petra Nečase. Prosím, pane ministře, máte slovo. Další část schůze řídil ministr obrany ČR Alexandr Vondra. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Ano, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tato novela zákona č. 215 o veřejné podpoře reaguje na současnou situaci v oblasti veřejné podpory, kdy se snaží vyjasnit základní pojmy pro adresáty veřejné správy a stanovit jednoznačnější podmínky v jednotlivých oblastech právní úpravy. Základní úprava nepřináší nové povinnosti pro adresáty veřejné správy. Novela zákona počítá s úpravou § 2, kdy dochází k upřesnění stávajících pojmů v návaznosti na přímo závazné právní předpisy EU. Doplňuje se taktéž otázka doby poskytnutí veřejné podpory, kdy okamžikem vzniku podpory je nabytí účinnosti právního aktu, na základě kterého byla podpora poskytnuta. Právní úprava též počítá s úpravou § 6a, otázky mlčenlivosti pro zaměstnance ÚOHS v případě řízení před Evropskou komisí, kdy tato úprava upravuje pravidla v návaznosti na zákon č. 106 o svobodném přístupu k informacím. V 3a je upravena role ÚOHS v případě koordinační role a možnosti ukládaní nápravných opatření v zákonem vymezených případech. ÚOHS bude mít také možnost vydávat tzv. předběžné stanovisko ve věci poskytnutí podpory malého rozsahu tak, aby odpovídalo pravidlům slučitelným s evropským právem. Vlastní předběžné opatření navazuje na § 8c, který v této části zákona umožňuje toto opatření uložit a dále i vymáhat jako plnění po účastnících takového řízení. Cílem tohoto opatření je zajištění řádného fungování registrů podpor malého rozsahu, který se jeví jako zásadní nástroj pro případné poskytnutí podpory veřejnoprávními korporacemi nebo jinými poskytovateli. S ohledem na skutečnost, že dne 25. dubna tohoto roku byla vydána nová pravidla pro poskytování podpor malého rozsahu u služeb obecného hospodářského zájmu Evropskou komisí ve výši 500 tisíc euro za tři kalendářní roky, dochází k navýšení horní hranice pokuty podpor malého rozsahu. Včasnost zápisu do registru je důležitá především pro jeho příjemce i poskytovatele. Vlastní návrh novely platí pro oba koordinační úřady ve věci veřejné podpory, tzn. pro ÚOHS i pro ministerstvo zemědělství. Návrh novely byl projednán třemi výbory Senátu. V minulém týdnu jej projednal ÚPV a VHZD. Včera také VVVK. Všechny jej doporučily projednat, ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. Žádám vás proto o schválení této novely.

42

Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda

Senátu

Zdeněk

Škromach: Děkuji,

pane ministře. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 351/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Dagmar Zvěřinová. Návrh následně projednal VVVK. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 351/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Janeček. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 351/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Bis, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Bis: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, pan ministr vyčerpávajícím způsobem popsal tuto poměrně technickou novelu zde uvedeného zákona. Chtěl bych jenom zdůraznit, že pokud se týká přímo podpory, tak podmínky podpory atd. jsou určeny přímo použitelnými právními předpisy EU. Jsou to nařízení, která jsou ze 7. května 1998, č. 994, nařízení Rady z 22. března 1999, nařízení Komise č. 794 z roku 2004, nařízení Komise č. 1998 z roku 2006, které se týká podpory de minimis, nařízení Komise č. 875 ze dne 24. července, které se týká podpory de minimis v odvětví rybolovu a změně nařízení ES č. 1860 a nařízení Komise ze dne 20. prosince 2007 o použití čl. 87 a 88 na podporu de minimis v produkčním odvětví zemědělských produktů. VHZD na své 27. schůzi konané dne 6. června 2012 ve svém 276. usnesení k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb. – senátní tisk č. 351 – po úvodním slově zástupce předkladatele dr. Rudolfa Blažka, náměstka ministra obrany, po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Bise a po rozpravě výbor: 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Jiřího Bise. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředseda

Senátu

Zdeněk

Škromach: Děkuji,

pane senátore.

Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ÚPV paní senátorka Dagmar Zvěřinová. Přeje si vystoupit. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené

dámy, vážení pánové, ÚPV se rovněž návrhem zákona, který je právě projednáván, zaobíral na své 46. schůzi konané 6. června 2012 a přijal své 216. usnesení právě k tomuto projednávanému zákona, a to ve znění: Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátorku Dagmar Zvěřinovou a

43

pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Dále se táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj VVVK pan senátor Miloš Janeček – přeje si – prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Janeček: Děkuji za slovo. Jenom k tomu, co zde již zaznělo.

V uvedeném návrhu zákona je také velmi důležitá věc, a sice kontrola poskytovatelů veřejné podpory ex post, tzn. až 10 let od poskytnutí veřejné podpory je možné, v případě nesplněných podmínek, žádat zpátky. Je to samozřejmě důležité, protože je otázka miliard korun pro veřejnou podporu malého významu. Co se týče usnesení VVVK z 27. schůze, která se konala 12. června k návrhu tohoto zákona, tak po úvodním slovu předsedy výboru Jaromíra Jermáře, po odůvodnění návrhu zákona dr. Blažkem, náměstkem ministra obrany ČR a dr. Hynkem Bromem, 1. místopředsedou ÚOHS a po zpravodajské zprávě senátora Miloše Janečka, místopředsedy výboru a po rozpravě výbor: 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 2. Určuje zpravodajem pro projednání senátního tisku č. 351 na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Miloše Janečka. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda někdo navrhuje – podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit. (Nepřeje si vystoupit.) Vycházím z toho, že je tady jediný návrh, a to je návrh – schválit, tak jak vyšlo ze všech 3 výborů. V tuto chvíli přistoupíme k hlasování o tomto návrhu. Byl podán návrh – schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je v tuto chvíli přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 30. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové čislo 16 se z 59 přítomných senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tím jsme tento bod projednali. Děkuji panu ministrovi i všem zpravodajům. Mám tady žádost o procedurální návrh od předsedy senátního klubu ODS. Prosím, pane Svobodo, máte slovo. Senátor Richard Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající, dámy a

pánové, dovolte, abych tady ještě jednou dnes tlumočil přání jednoho z členů vlády. Pan ministr Heger žádá mým prostřednictvím Senát, zda by bod, který máme zařazen pod č. 18 jako čtvrtý bod dnešního odpoledního jednání, je to tisk N 152/08 mohl být přeřazen na zítřejší dopoledne jako druhý bod. Tuto svou žádost zdůvodňuje tím, že zde bude zastupovat zaneprázdněného ministra vnitra Kubiceho. Žádá vás tedy – mým prostřednictvím, zda by nemohl své body odehrát v jednom bloku. Děkuji vám za porozumění.

44

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jedná se o procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat ihned. V sále je v tuto chvíli přítomno 60 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schváleni je 31. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 17 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Bod byl přeřazen na zítřejší den. Budeme pokračovat dalším bodem našeho programu, a tím je

7. Informace vlády ČR o výsledcích neformálního jednání Evropské rady, která se konala dne 23. května 2012 S informací vystoupí pan ministr obrany Alexandr Vondra. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Ano, děkuji za slovo. Neformální

Evropská rada, která se konala 23. května, měla na programu především diskusi o hledání nástrojů k nastartování ekonomického růstu v celé EU. Mimochodem to bylo první neoficiální setkání s nově zvoleným francouzským prezidentem. Protože to bylo neformální setkání, tak nemělo žádný formální neboli závazný výstup, pouze tiskové prohlášení, které poskytl předseda Evropské rady. Zároveň toto setkání posloužilo jako jakási přípravka na formální červnovou Evropskou radu, o které budu informovat v následujícím bodu. Pokud jde o hledání nástrojů k obnově hospodářského růstu, vlády ČR vyjádřila svou připravenost diskutovat o dílčích návrzích, které směřují k tomuto cíli, především k posílení konkurenceschopnosti. Zdůraznila ovšem, že nezbytným předpokladem provádění prorůstových opatření jsou stabilní veřejné finance a rozpočtová disciplína, přičemž tyto cíle nesmí být v žádném případě ztraceny ze zřetele při posuzování jakýchkoliv nových iniciativ. Diskutovaná prorůstová opatření zejména nesmí vést k další eskalaci zadlužování. Příčinou krize však není pouze nedostatek fiskální odpovědnosti, ale také nízká konkurenceschopnost v Evropě. Účinná prorůstová opatření v oblasti vědy a výzkumu, podpory malý a středních podniků, podpory průmyslu a exportu – musí i nadále zůstat nedílnou součástí všech strukturálních reforem. Ideální recept na překonání této krize lze samozřejmě těžko najít. Již nyní však existuje řada osvědčených nástrojů, jak se těmto cílům přibližovat. Vláda zdůraznila, že je v plné řadě nutno naplno využít potenciálu, který spočívá v dokončení vnitřního trhu EU a připomněla, že řadu konkrétních návrhů v tomto směru nastínila spolu s 12 členskými státy v dopisu s názvem "Plán pro růst v Evropě", který jsme předložili v únoru tohoto roku. V souvislosti s problematikou růstu byla diskutovanou otázkou nezbytnost povzbudit investice a zajistit lepší přístup malých a středních podniků k úvěrům. Reformy musí jít ruku v ruce s investicemi. V tomto ohledu mohou sehrát významnou roli finanční prostředky unie. Evropská investiční banka byla vyzvána, aby uvážila možnost – do konce června 45

zvýšit svůj kapitál za účelem financování projektu napříč Evropskou unií. Rada uvítala dosažení politické dohody mezi Radou a Evropským parlamentem o iniciativě Evropské investiční banky spočívající ve využívání projektových dluhopisů. Jako první krok by mohla být letos v létě zahájena pilotní fáze. S cílem podpořit zaměstnanost se EU a členské státy zaměří na investice do dovedností a odborné přípravy a k zajištění více pracovních příležitostí je nutné učinit konkrétní reformy a přijmout opatření podporující poptávku po práci i tvorbu pracovních míst v klíčových odvětvích ekonomiky. Zvláštní důraz bude kladen na boj s nezaměstnaností mladých lidí. Členské státy se vyslovily ve prospěch podpory mobility pracovníků a zlepšení přenositelnosti jejich důchodových a jiných práv. V neposlední řadě proběhla podrobná debata o posledním vývoji situace v eurozóně. Evropská rada potvrdila svůj záměr udržet fiskální stabilitu a integritu eurozóny. Podle postoje některých členských států je evidentní, že tyto směřují k posílení hospodářského unie tak, aby odpovídala vyšší míře integrace dosažené v rámci měnové unie. Stálý předseda Evropské rady, předseda Komise, předseda Euroskupiny a prezident Evropské centrální banky proto předloží na červnovém zasedání Evropské rady, na tom formálním, informace o variantách postupu k dosažení uvedeného cíle. Již v tuto chvíli je evidentní, že členské státy vyjadřují velmi rozdílná stanoviska k možnosti k zavedení tzv. eurobondů k integrovanému bankovnímu dohledu, mechanismu řešení krizí a společnému schématu pojištění vkladů. Nepochybně proto bude hledání konsensu velmi obtížné. V závěru jednání neformální květnový summit Rady zhodnotil ekonomickou a politickou situaci v Řecku. Byla vyjádřena podpora setrvání Řecka v eurozóna pod podmínkou, že bude plnit memorandum o záchranném úvěru uzavřeném s tzv. trojkou, tedy EU, ECB a Mezinárodní měnový fond. A že budou schváleny i příslušné reformní cíle. Eurozóna k tomu vydala také společné press line. Dámy a pánové, děkuji za pozornost, a doufám, že vezmete tuto informaci na vědomí. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Určíme zpravodaje. Dovolím si navrhnout, aby se jím stal pan senátor Luděk Sefzig, předseda VEU, kterého se tímto i ptám, zdali svou roli přijme. (Souhlasí, děkuji.) Nyní o tomto návrhu budeme hlasovat. V sále je nyní aktuálně přítomno 55 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 28. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 18 se z 55 senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 42, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Nyní uděluji slovo panu předsedovi VEU panu senátorovi Luďkovi Sefzigovi. Senátor

Luděk

Sefzig: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, paní

senátorky, páni senátoři, vám děkuji za důvěru, které si skutečně vážím. Jsem teď na vážkách, zdali mám ještě podrobněji komentovat toto neformální setkání, protože si myslím, že komentář a představení materiálu panem ministrem Alexandrem Vondrou bylo velmi podrobné.

46

Přesto mi dovolte, abych zhodnotil – byť to bylo neformální setkání, ze kterých se nepořizuje zápis; je z něho pouze vyjádření předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye, které má několik bodů, v nichž nepochybně je zakleto velké penzum věcí, které budeme v budoucnu projednávat nejenom na našem výboru, ale také zde v plénu. Velmi závažná myšlenka je myšlenka, kterou hned ve třetím odstavci dopisu pana předsedy Evropské rady, uvádí pan předseda, a tu mi dovolte odcitovat zcela přesně: "A zde je třeba jasně říci, je evidentní, že diskuse, která staví snižování schodku a růst do protikladů, je scestná." Občas zaznívá, a myslím, že se tady vede rozpor nejenom v naší komoře, ale i ve všech parlamentech o tom, zdali přílišné šetření není na úkor růstu. Nepochybně nelze se prošetřit k prosperitě ad absurdum. Ale na druhou stranu samotná Evropská rada při velmi podrobné diskusi dochází k tomu, aby šetření probíhalo, neboť to jsou – jak píše Rompuy ve svém dopise – strany jedné mince. Bez zdravých veřejných financí nemůže existovat udržitelný růst, avšak bez udržitelného růstu budou opatření, která mají udržet pod kontrolou úroveň zadlužení, prováděna nadarmo. Myslím, že to zcela jasně vyjadřuje vztah snahy na jedné straně maximálně šetřit, na druhé straně podporovat růst. Skutečně bude asi nejsložitější pro všechny politické reprezentace národních parlamentů při schvalování národních programů reforem k takovému kompromisu dojít. Jsou zde ještě další zakleté věty, které ve svém obsahu budou vyjadřovat v budoucnosti velké diskusní prostředí. Jedny se týkají zavedení podpory Evropské investiční banky, aby navýšila do června kapitál banky za účelem financování projektů v rámci celé EU. Bude na nás, abychom rozhodli, které projekty to budou. Zdali projekty budou skutečně podporovat růst, nebo budou vytvářet jenom zaměstnanost pro zaměstnanost a zdali budou mít dlouhodobý a udržitelný charakter. Diskuse nás bude čekat. Bude nás čekat diskuse také o schvalování eurobondů, tedy jakýchsi evropských dluhopisů. Zdali dluhopisy budou mít více pozitivního, nebo zda naopak budou vychovávat k nezodpovědnému chování. To všechno budeme projednávat přibližně za měsíc. V souvislosti s formální červencovou Radou. V dopisu je také myšlenka, s kterou možná ne všichni tady souhlasí. Myslím tím zejména mé kolegy a mě; z pravicové části spektra, že se všichni shodli, že je třeba posílit hospodářskou unii tak, aby odpovídala unii měnové. Překládám si to, že možná v rámci eurozóny bude vytvářen velký tlak na to, aby hospodářská politika byla pokud možno jednotná. Dojdeme zřejmě ke kardinálnímu rozhodnutí, zdali každý z nás, kdo zde zasedá, vidíme spíše Evropu jako jednu unitární ekonomiku, nebo zdali ji vidíme jako soutěž mezi ekonomikami jednotlivých členských států. Osobně mám k tomu jasný postoj. Evropská unie, tím, že vychází z velké variety, měla by těžit z výhody otevřené soutěže na jednom férovém hospodářském poli. Každá ekonomika každého členského státu nechť ukáže, zda je lepší než ta druhá. A Evropské unii pak přísluší pouze role koordinace a přenášení těch tzv. best practices, tedy těch nejlepších zkušeností z jednotlivých ekonomik na druhou ekonomiku. To už víme, že slova říkají, ale příklady táhnou. A buďme tedy my, Česká republika tím nejlepším příkladem. Závěrečné hodnocení situace v Řecku, myslím, že už není třeba více komentovat.

47

Pan ministr Vondra to říkal velice přesně, že skutečně Herman Van Rompuy vyjádřil i v dopise velkou snahu o to, aby Řecko zůstalo v eurozóně, při dodržování svých závazků, které členským státům eurozóny a ostatním slíbili. A teď se skutečně bude rozhodovat během řeckých voleb, na jakou cestu se tedy Řecko vydá. Pokud bude chtít setrvat v eurozóně a bude plnit kritéria, která mu ECOFIN a Evropská rada doporučila, tak si myslím, že bude velká snaha všech států EU, aby Řecku co nejvíce ulehčily stabilitu ekonomického prostředí a návrat do zdravé eurozóny. Všichni víme, že to určitě nebude jednoduchá situace, zejména když vidíme, že problémy začínají mít ještě silnější ekonomiky, jako je ekonomika španělská. Doporučuji vám, paní senátorky, páni senátoři, abychom informaci vlády vzali na vědomí. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu, do které se hlásí paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Děkuji,

pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, jenom velmi stručně několik poznámek. Také bych si přála, jako pan zpravodaj a předseda evropského výboru, aby Česká republika byla tím nejlepším příkladem. Jenom mi vyvstává otázka, v čem bychom tak mohli být Evropě nejlepším příkladem. Tedy jenom přitom, když se podíváme na tiskové prohlášení předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye a srovnáme si to s tím, co se děje v České republice, tak je zřetelné, že ne, že jsme tím nejlepším příkladem, ale jdeme právě opačnou cestou, a to především v oblasti, kterou Evropská rada podporuje velmi silně, tj. podpora růstu a podpora zaměstnanosti. V tiskovém prohlášení je mimo jiné věta, kterou pan zpravodaj už neocitoval, když citoval z tohoto prohlášení a hovořil o tom, že je scestné stavět do protikladu snižování schodku a růst. Tato věta zní takto: "Bez zdravých veřejných financí nemůže existovat udržitelný růst. Avšak bez udržitelného růstu budou opatření, která mají udržet pod kontrolou úroveň zadlužení, prováděna nadarmo." Myslím si, že je to zase docela dobrý příklad pro nás v České republice, že bychom měli skutečně velmi o těchto věcech přemýšlet a přijímat opatření, tak abychom skutečně neškrtali a nešetřili nadarmo, jak se hovoří v tomto prohlášení. Dále v tomto prohlášení jsou přesně formulovány priority, pilíře strategie růstu. Ty jsou formulovány tak, že za prvé musíme zmobilizovat politiky Evropské unie tak, aby plně podporovali růst, za druhé musíme vynaložit větší úsilí o financování ekonomiky prostřednictvím investic a za třetí musíme posílit vytváření pracovních míst. Bohužel v České republice od české vlády jenom slyšíme hovořit o konkurenceschopnosti. To je určitě správně. Problém je v tom, že tyto věci jsou zaměřeny spíš na export. Ale naše zahraniční politika exportu nepomáhá, stejně tak nepomáhá českému exportu rozkmitané právní prostředí a pozice, která je vůči euru. Faktem je, že poslední údaje hovoří o tom, že v posledním měsíci ukončilo svou činnost o 50 % více podnikatelských subjektů, než tomu bylo ve srovnatelném minulém období. Závěry neformální Rady obsažené v tiskovém prohlášení také hovoří o tom, že je potřeba se zaměřit na podporu zaměstnanosti mladých lidí, na podporu zaměstnanosti absolventů. Tady bych se zeptala, jaké jsou programy pro podporu 48

zaměstnanosti absolventů. Pokud vím, aktivní politika zaměstnanosti v této chvíli téměř neexistuje. Je to dopad reformy úřadů práce. Druhá věc je poslední vyjádření pana ministra Drábka, a to bylo z dnešního dne, o tom, že bude navýšena limitace, bude navýšena hranice minimální mzdy pro zdravotně postižené a mladé. Je určitě správná, ale já se obávám, že pokud nebude doprovázena dalšími opatřeními, tak povede k tomu, že jestliže mladí dneska získávají práci velmi těžko, tak po přijetí tohoto opatření ji neseženou vůbec. Ptám se tedy, jak bude plnit Česká republika tuto dohodu, tento záměr. Vnímám samozřejmě, že se jednalo o neformální Radu, ale bylo to setkání, které připravuje řádné zasedání Evropské rady a Česká republika by tedy měla mít stanovenou jasnou pozici, s kterou na jednání červnové Rady půjde. A chci se zeptat na další věc, která se při tomto neformálním setkání udála. Premiér Nečas byl jediný, který dopředu a veřejně a přímo před jednáním Evropské rady deklaroval, že si přejeme nebo že by bylo správné, aby Řecko opustilo eurozónu. Přitom v tomto tiskovém prohlášení se hovoří – cituji: "Jménem vedoucích představitelů zemí eurozóny znovu zdůrazňuji, že si přejeme, aby Řecko setrvalo v eurozóně a dodržovalo své závazky." Vyjádření premiéra Nečase bylo zase o 180 stupňů někde jinde. Máme samozřejmě právo na vlastní názor jako členská republika a jako členský stát Evropské unie. Ale já se ptám, jaký toto vyjádření mělo smysl, co nám jako České republice mělo přinést. Ráda bych znala argumenty pro tento postoj. Mimochodem, určitě tento postoj nebyl projednáván zde, v Senátu Parlamentu České republiky, když jsme hovořili o přípravě neformální Rady. A otázka je, zda takovéto postoje neznamenají náhodou ne odcházení Řecka z eurozóny, ale postupné odcházení České republiky z Evropské unie. Děkuji. Ptám se tedy, jak bude plnit Česká republika tuto dohodu, tento záměr. Místopředseda

Senátu

Zdeněk

Škromach: Děkuji,

paní místopředsedkyně. A do rozpravy se hlásí pan místopředseda Přemysl Sobotka. Prosím, pane senátore, máte slovo. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Tady zazněla otázka, v čem je Česká republika, nebo v čem není příkladem. Podívejme se na to, jak jsme na tom s dluhem. My na tom nejsme zrovna nejhůř a patříme mezi těch deset zemí, které mají relativně nízký dluh. Otázka nezaměstnanosti. My máme šestou nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Neříkejme tedy, že v této chvíli jsme na tom nějak špatně. U nás samozřejmě není 50 % nezaměstnaných mladých lidí jako je ve Španělsku, opak je pravdou. My jsme skoro nejlépe na tom v celé Evropské unii z hlediska míry chudoby. Ale to jsou údaje, které jsou z Evropské unie. Téma, jak se mají tvořit pracovní místa a že je má tvořit stát. Stát je přeci ten nejhorší podnikatel, který existuje. Stát má vytvářet podmínky pro podnikatele, stanovit dlouhodobě určitou pevnou fixaci daní, aby s tím podnikatelé, kteří reálně tvoří zaměstnanost, měli s tím šanci počítat. Nestrašme se, že jsme na tom úplně špatně. Ale to, co se dneska v Evropě děje, resp. v Evropské unii, to je vážné varování, které budeme za několik měsíců nebo let opravdu řešit. A naším úkolem je ne destabilizovat eurozónu, protože ten dopad bude samozřejmě také na nás. A proto si myslím, že současné postoje české vlády jsou ve prospěch České republiky.

49

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane místopředsedo. A jako další se do rozpravy hlásí paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Děkuji,

pane místopředsedo. Pane ministře, kolegyně a kolegové, v podstatě jenom faktická poznámka. O výši dluhu a velkém zadlužení jsme nemluvili my jako sociální demokraté, o tom mluvila ODS a další strany před minulými volbami. My jsme upozorňovali na to, že jsou věci v pořádku. Jenomže dneska už v pořádku nejsou, protože dluh vzrostl dvakrát. Co se týká nezaměstnanosti, stejně tak trend v nezaměstnanosti v jednu chvíli byl takový, že nezaměstnanost vzrůstala o půl až celé procento měsíčně. V této chvíli, kdy by měla nezaměstnanost klesat, a to velmi výrazně, protože nastupují sezonní práce, tak klesla myslím jenom o jednu nebo dvě desetiny procenta. Co se týká chudoby. Na konci sociálně demokratických vlád v roce 2006 byla míra chudoby 8 %. Dneska je míra chudoby v České republice 14 %. To je velmi významné navýšení. A pokud dopadnou ta opatření, která přijala tato vláda, tak ti, kteří pořád ještě drží procento míry chudoby na relativně slušné úrovni, což jsou většinově důchodci, kteří jsou těsně nad hranicí, kdy spadnou do chudoby, tak do ní mohou skutečně spadnout. A já se obávám, že toto procento bude růst rapidním způsobem. Myslím si tedy, že bychom se zas až tak moc chválit neměli. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. A do rozpravy se již nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra jako předkladatele, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Ano, pan ministr chce vystoupit k proběhlé rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Mám jenom drobnou korekci. Pokud jde o slova premiéra, tak vy, kteří jste to viděli, nebyla to otázka co chce, to byla otázka, jak on odhaduje, že to nakonec dopadne. A zároveň, když to čtete pokud jde o Řecko, tak v neformálním závěru se praví, že si všichni přejí, aby Řecko zůstalo v eurozóně, ale že zároveň musí plnit ony dvě podmínky, ne bezpodmínečně. Myslím si tudíž, že tím pádem to není vůbec v rozporu. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Zeptám

se pana zpravodaje, zda chce vystoupit a zároveň přednese zřejmě návrh na usnesení k tomuto bodu. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo. Chtěl bych jenom velmi stručně okomentovat diskusi, která proběhla, a jenom z toho důvodu, že se budeme v budoucnu zabývat věcmi, které zde zmínila paní místopředsedkyně Gajdůšková, jako je podpora zaměstnanosti, budeme projednávat Národní program reforem a v Národním programu reforem tato kapitola je, má tam svoje důležité místo. Někteří z vás byli na kulatých stolech a na diskusních celodenních akcích, které pořádal Úřad vlády. Pořádal je velmi reprezentativně, kde měli všichni možnost vystoupit a eventuálně komentovat některé poznatky a některé přístupy z vlády. Mnozí tak učinili, já jsem na těch reformách byl také. Čili to nás čeká, to budeme určitě probírat, i v souvislosti se semestrem.

50

Také bych potvrdil slova, že Česká republika je v řadě věcí příkladem pro některé země Evropské unie. My jsme si ekonomickou krizi prodělali o několik let dříve než Evropská unie, podařilo se za našich vlastních, nikoliv vyžádaných podpor, za našeho vlastního úsilí ekonomiku a bankovní sektor stabilizovat. Mohu jenom říci, že i mě velmi zneklidňuje to číslo, které je vysoké, kdy podnikající subjekty ukončily svoji činnost v tomto období. Já mám a jistě vy také máte mnohé reakce těchto drobných a středních podnikatelů, kteří ukončili svoji činnost. Jedna z těch reakcí mě velmi zaujala, je to reakce od mého dobrého známého, který má několik patentů na ochranu rostlin a kdy mi píše, že cesta velké regulace Evropské unie vede tyto malé a střední podnikatele k tomu, že musí své know-how předávat velkým firmám, které jsou schopny zajistit to, aby všechna povolení od dohledových orgánů si zajistili, aby byli je schopni také zaplatit a že se z nich stávají nevolníci. Nad tím bychom se také měli zamyslet. A já jsem to nedávno říkal při výběru tisků, že některé technické normy často procházejí komitologií a ucházejí i pozornosti národních parlamentů a pak ztěžujeme malým a středním podnikatelům přístup na trh práce. A je to jistě velmi závažná věc, kterou zde zmínila paní místopředsedkyně, kterou my také vnímáme a budeme se zřejmě více zabývat i těmito technickými normami, tak abychom neztěžovali přístup malých podnikatelů na trh práce. Děkuji vám za pozornost. Jenom opakuji, že jsem navrhl a navrhuji vzít informaci vlády na vědomí. A jenom pro úplnost dodávám, že jsem skutečně citát z dopisu pana předsedy Evropské rady citoval celý, sice jsem do něj asi vložil svoji větu, ale citoval jsem vytčené věty celé, tedy včetně toho, že není v protikladu snižování schodku a růst a že jsou to strany jedné mince. Celý ten odstavec jsem odcitoval. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji.

Rozuměl jsem tomu, že jste navrhl návrh usnesení, bereme informaci na vědomí. Ano, a o tomto návrhu budeme hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl pan senátor Luděk Sefzig. V tuto chvíli je v sále přítomno 61 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 31. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 19 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodajovi. V tuto chvíli přistoupíme k dalšímu bodu, ale mezitím se vystřídáme v řízení schůze. (Řízení schůze se ujímá 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.) Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dalším bodem je

51

8. Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské rady konané ve dnech 28. – 29. června 2012 Materiál opět uvede pan ministr obrany Alexandr Vondra. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Ano, děkuji za slovo. Nyní, jak již bylo řečeno, následuje tedy informace o formální Evropské radě, která se bude konat ve dnech 28. a 29. června 2012. A jak je zvykem, dám vám tu trošku nahlédnout do předběžných pozic, které tam hodláme zastávat. Začnu ovšem trošku obecně, protože informace o chystané agendě Evropské rady, tak jak je dosud máme k dispozici, jsou totiž povýtce obecného rázu. Předjímat skutečný průběh v tuto chvíli je tedy spíše vyvozováním závěru z návštěvy Apollónovy věštírny v Delfách, kde sídlila bájná věštkyně Pýthia. Kromě výsledků francouzských parlamentních voleb a čekání na konkrétnější představu německé kancléřky o podobě fiskální unie představuje další proměnnou také aktuální dění v eurozóně, které se mění týden po týdnu. S ohledem na to, jak rychle se události vyvíjejí, je velmi obtížné říci v tuto chvíli cokoliv jiného, než že právě situace v eurozóně bude zcela jistě významným tématem diskuse. Co se týče formálního návrhu agendy připraveného pro jednání této Rady, tak jsou tu tři základní okruhy. Jednak hospodářská politika, za druhé víceletý finanční rámec a ve třetím bloku jsou pak ostatní témata, není tedy především spravedlnost a vnitřní věci, včetně správy schengenského prostoru a otázky zahraniční politiky, tak aby také ministři zahraničí se mohli sejít. K hospodářské politice. Bezprostředně po zvolení Françoise Hollanda francouzským prezidentem se rozhořela debata o možné změně tzv. fiskálního paktu a jeho doplnění o opatření k podpoře růstu. Z dosavadní debaty vyplývá, že samotný fiskální pakt se velmi pravděpodobně měnit nebude, ale téma prorůstových opatření bude na Evropské radě v červnu diskutováno a Rada k tomu zaujme určité stanovisko. Přesnější obsah a forma tohoto stanoviska i to, jak budou jednotlivá opatření dále rozpracována a naplňována, je zatím velmi nejasné. Česká republika klade důraz na realizaci opatření podporujících růst a konkurenceschopnosti dlouhodobě, přičemž vzhledem k jejich jednoznačné vazbě na vnitřní trh upřednostňuje celostní forma v rámci "sedmadvacítky". Současně zastáváme názor, že všechna prorůstová opatření musí být v souladu s usnesením, které směřuje ke konsolidaci veřejných financí a fiskální odpovědnosti. Mezi témata, která se v diskusi na Radě téměř jistě v nějaké podobě objeví, patří také navýšení zápůjční kapacity Evropské investiční banky a tzv. projektové bondy. Ve veřejné diskusi jsou zmiňovány i další otázky, například využití mechanismu ESM, Evropského stabilizačního mechanismu při sanaci bankovního sektoru, centralizace bankovního dohledu, vytvoření společného fondu pojištění vkladů, zavedení daně z finančních transakcí, zavedení společných evropských dluhopisů, tedy těch eurobondů, a další kroky. Vláda bude na Radě připravena podpořit rozumná prorůstová opatření, která nepřinesou novou zátěž veřejných financí, a spíše než diskuse nad velkolepě znějícími projekty a vytváření nesplnitelných očekávání zůstává naší prioritou především naplňování již existujících opatření k dokončení vnitřního trhu a lepší

52

zacílení prostředků budoucího Víceletého finančního rámce na podporu toho, co posiluje konkurenceschopnost evropské ekonomiky. V souvislosti s vnitřním trhem by se měla Evropská rada věnovat dvěma sdělením komise, která byla publikována 8. června a týkající se řízení vnitřního trhu a implementace směrnice o službách. Nelze také vyloučit, že na Evropské radě bude projednáváno i téma zátěžových testů jaderných elektráren, které vzhledem k našim zájmům sledujeme zvlášť obezřetně. Červnová Evropská rada formálně završí i letošní Evropský semestr. Dne 30. května zveřejnila Komise návrh specifických doporučení Rady pro jednotlivé členské státy. Tato doporučení budou prodiskutována a schválena na ministerské úrovni, to znamená práce a sociální věci a ECOFIN po 20. červnu a následně pak postoupena Evropské radě, která by je měla potvrdit. Specifická doporučení Rady budou následně vodítkem členským státům při provádění strukturálních reforem politiky zaměstnanosti a při sestavování národních rozpočtů. Vláda přes některé dílčí výhrady, které jsou nyní předmětem jednání v příslušných orgánech, s návrhem většiny doporučení pro Českou republiku souhlasí. Nyní k druhému bloku, tedy Víceletý finanční rámec. Na nadcházející Evropské radě proběhne první debata na nejvyšší úrovni o návrhu na léta 2014 až 2020. Radě bude předložen tzv. vyjednávací balíček připravený dánským předsednictvím. Očekává se, že Evropská rada schválí spíše procedurální vodítka, která nastíní další postup pro budoucí vyjednávání a potvrdí záměr dotáhnout negociace do konce roku 2012, i když tedy pod kyperským předsednictvím to asi nebude úplně jednoduché. Negociační balíček velmi pravděpodobně nebude obsahovat konkrétní objemy prostředků pro jednotlivé rozpočtové kapitoly a většina sporných otázek zůstane nadále ve variantách. My s tímhle postupem počítáme a podporujeme ho. A třetí blok, jak jsem již řekl, v souvislosti s více než rok trvajícím jednáním je o revizi schengenských pravidel, to téma se dostalo do popředí zájmu v návaznosti na všechny ty události tzv. arabského jara a s tím spojené probíhající nebo i možné další migrační vlny z jihu. Předpokládá se, že Rada projedná stav příprav návrhů na úpravu schengenského systému, to znamená návrh novely schengenského hraničního kodexu a návrh novely schengenského hodnotícího mechanismu. Co se týče znovuzavedení ochrany hranic v případech, kdy je fungování Schengenu ohroženo, dáváme přednost efektivní akci na evropské úrovni před jednostranným znovuzaváděním kontrol ze strany jednotlivých členských států. Současně vláda podporuje zakotvení pravomoci Komise kontrolovat v rámci evaluací závazek členských států neprovádět na vnitřních hranicích opatření, která jsou ekvivalentní hraničním kontrolám. Očekává se, že Rada projedná také dosažený pokrok ve věci budování společného evropského azylového systému. V otázkách zahraniční politiky konkrétní témata zatím nejsou známa. Čekáme zařazení bodu k zahájení přístupových rozhovorů s Černou Horou a pokud tomu tak nastane, tak to samozřejmě podpoříme. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nyní si určíme

zpravodaje. Navrhuji, aby to byl pan senátor Luděk Sefzig, předseda výboru pro záležitosti Evropské unie. Kývá, takže s tím souhlasí. Má někdo jiný návrh? Nemá. O tomto návrhu budeme nyní hlasovat.

53

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 20 ukončeno, registrováno 62, kvorum 32, pro 43, proti nikdo. Návrh byl schválen a slovo má nyní pan předseda výboru senátor Luděk Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane první místopředsedo. Ten předchozí bod souvisel s tímto bodem, neformální setkání připravovalo půdu, tak jak jsme se dozvěděli i z dopisu předsedy Evropské rady, pro toto jednání, pro formální jednání Evropské rady ve dnech 28. – 29. června. Pan ministr obrany mně moji roli velmi usnadnil, protože velice podrobně nás seznámil se všemi třemi tématy, tématem hospodářské politiky. Upozornil také na to, že proběhne vlastně první diskuse, meritorní diskuse o víceletém finančním rámci. Možná jenom připomenu, že po předchozích prezidentských volbách ve Francii se velmi diskutuje v souvislosti se změnou prezidenta ve Francii právě důraz na úspory a fiskální odpovědnost a na proaktivní opatření v rámci EU. Dnes jste mohli poslouchat diskusi, která probíhá v německém Bundestagu týkající se přijetí fiskálního paktu o stabilitě, kde je vidět, že paní Merkelová s panem Hollandem teprve diskutují některé věci, že předchozí domluva s předchozím prezidentem Francie byla zřejmě v trochu jiné úrovni, a nyní tedy dochází k tomu, že nemusí se vším národní parlament, Bundestag Spolkové republiky Německo souhlasit. A uvidíme, jak ta diskuse se bude dále vyvíjet. My jsme zatím, řekl bych, nezúčastněnými pozorovateli, aniž bych to nějak hodnotil. Bude určitě velmi důležité, jakým způsobem se ten evropský stabilizační mechanismus, ať platí fiskální kompakta nebo neplatí, tedy peníze, které dodají země eurozóny, bude využívat. Bude-li se využívat pro růst, pro prosperitu, pro zaměstnanost, ne pro zaměstnanost jako takovou, ale pro zaměstnanost, která bude vyvolána potřebou zaměstnávat lidi, tak pak nepochybně stabilizační mechanismus zapůsobí pozitivně. Pokud bude jenom pouhou investicí k tomu, aby vznikla zaměstnanost pro zaměstnanost, tak ten evropský stabilizační mechanismus povede ke krachu celého eura. Ale nechci být nositelem špatných zpráv a velice rád se budu mýlit, pokud k tomu tak nedojde. Myslím si, že se národní parlamenty v obou zemích, jak ve Francii, tak v Německu, tímto budou zabývat stejně seriózně, jako se tím zabýváme my a že nebudou vytvářet pouhou zaměstnanost pro zaměstnanost. Velice důležitá oblast, která se bude diskutovat, bude spuštění těch zátěžových testů jaderných elektráren, jak zmínil pan ministr. Myslím, že do určité míry nikoli nezajímavé, ale ne příliš převratné bude zahájení přístupových rozhovorů s Černou Horou. Já mám na závěr mého vystoupení spíše otázku na pana ministra. To je věc, která se diskutuje v souvislosti s arabským jarem a migrační vlnou z jižního Středomoří, tedy o takzvané revizi schengenských pravidel. Docela se nám líbí postoj české vlády, že revize schengenského informačního systému zatím není zapotřebí, při vědomí toho, že každý stát má právo, pokud se cítí ohrožený a pokud některý jeho soused porušuje pravidla Schengenu, zavést kontrolu na vnitřních hranicích, uvnitř Evropské unie. Máme již dostatek zkušeností s tím, jak některé země - Francie například tento systém vnitřní kontroly zavedla na hranicích mezi Itálií a Francií, když byl ten velký příliv migrantů na Lampedusu a do Itálie. Tak si myslím, že by bylo vhodné si říci, jaké efektivní akce v Evropské unii mají být. Domnívám se, že to mají být takové akce, které budou předcházet těm migračním vlnám, a zejména těm ekonomickým migračním vlnám, kdy při otřesu stability na severu Afriky může dojít i k migraci za ekonomickými cíli, tedy příbuzní odcházejí za svými příbuznými

54

původně ze severní Afriky do evropských zemí. A je jasné, že kapacita Evropské unie není nekonečná. Mě by zajímalo, jakou má vláda zhruba představu o těch efektivních akcích, zdali to má být podpora readmisních smluv, nebo zlepšení ochrany vnějších hranic, i při vědomí toho, že ta vnější hranice, která je na moři, se chrání velmi obtížně. Už jen z toho důvodu, že vidíme ty velmi srdceryvné, někdy skutečně otřesné záběry lidí, kteří se potácejí na kocábkách v moři a připlouvají na ostrovy, ať už je to Malta, Lampedusa, nebo na pobřeží jižních států EU. Jaké tedy jednostranné akce má česká vláda přesně na vědomí, nebo jakým směrem, i když, s tím souhlasím s vládou, je možná předčasné hovořit o přímé revizi schengenských pravidel. Tento dotaz mi, doufám, bude alespoň obecně zodpovězen. Proto si dovolím už nyní navrhnout usnesení, abychom i tuto zprávu vlády vzali na vědomí. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Otevírám rozpravu.

Do rozpravy se přihlásila paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Vážený

pane předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Pan ministr při své uvádějící zprávě, při svém úvodním vystoupení hovořil o tom, že v podstatě vláda neví, o čem Evropská rada bude. Já se domnívám, že vláda by minimálně měla vědět, co na té Evropské radě bude chtít. Nehledě k tomu, že my máme k dispozici materiál z 16 května t. r. Předmětem tohoto dokumentu je komentovaný návrh pořadu jednání. Takže vláda určitě ví, o čem jednání bude. Jsou zde tři oblasti, o kterých pan ministr hovořil. A již z tohoto komentovaného pořadu jednání se dá odvodit, že cílem Evropské rady má být shoda na souboru prorůstových opatření. A moje otázka v této oblasti je, s čím tedy přijde Česká republika na toto jednání. Co podpoří, která prorůstová opatření je Česká republika, respektive česká vláda, náš zástupce, ochotna vzít za své. A která naopak česká vláda bude vetovat. Jak se k tomu v mnoha věcech z české strany děje. Další oblastí má být víceletý finanční rámec. V tom dokumentu, který máme k dispozici, se hovoří, že Evropská rada poprvé důkladně projedná víceletý finanční rámec na období 2014–2020 na základě jednací osnovy připravené předsednictvím. Včetně otázky, jak může nový víceletý finanční rámec nejlépe přispět k vytvoření růstů. A pro nás zase musí být otázka, co prosazuje česká vláda, jaký víceletý finanční rámec, respektive jaké mechanismy jeho projednávání bude podporovat, jaké mechanismy bude požadovat. Protože tak jak budou nastavena tato pravidla, tak nám se bude dařit také prosazovat české národní zájmy ve vztahu k Evropské unii. Na tom bychom se určitě měli shodnout napříč politickým spektrem. A bylo by asi dobře, aby tyto záležitosti byly projednávány. A velmi mě mrzí, že pořád se nemůžeme dopracovat k tomu, abychom si skutečně udělali čas, abychom našli cestu, jak průřezem politickým spektrem tyto skutečně strategické záležitosti projednat tak, aby politika v evropské agendě byla konzistentní za Českou republiku. Abychom skutečně to směřování České republiky dokázali udržet dlouhodobě a abychom tedy v prosazování českých národních zájmů byli úspěšní. Tím, že budeme tvrdit, že nevíme, co se bude dít, a nevíme, s čím na jednání evropských rad pojedeme, tak se nám české národní zájmy nemůže dařit obhajovat. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další se nehlásí, končím rozpravu. Pan navrhovatel, pan ministr – jestli se chce vyjádřit. Ano. Máte slovo, pane ministře.

55

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Jenom dvě poznámky, abych odpověděl. Za prvé na otázku pana senátora Sefziga, pokud jde o opatření v rámci Schengenu. Z našeho hlediska je důležité klást důraz na readmisní dohody a pak na ochranu vnějších schengenských hranic. To je, myslím, klíč k tomu, aby se to podařilo vůbec udržet pohromadě. Protože skutečně důležité je pak konat společně, a nikoli aby jednotlivé státy zahájily řetězovou sérii jednostranných kroků. Protože to je způsob, který je silně dezintegrační. Pokud jde o poznámky v tom druhém vystoupení, my samozřejmě dobře víme, o co tam půjde. Tam půjde o prachy, že ano, prachy ty banky. A náš postoj k tomu je samozřejmě obezřetný a opatrný, poněvadž v této zemi bankovní dohled působí velmi dobře, takže vy všichni, nebo my všichni, kteří máme účty v bankách, tak se celkem můžeme spolehnout na to, že banky, které ty účty spravují, tak si ty matky ty peníze zítra nevytáhnou a neodplují někam jinam. A máme určité obavy, že při některých nových opatřeních by najednou ten náš domácí ohled mohl být oslaben. Obecně nechceme, aby byl prohlubován morální hazard v této oblasti. Teď všichni sledujete fotbal, nebo možná většina z vás, tak vidíte, jak běhají po hřišti – Cristiano Ronaldo, hvězda Realu Madrid, Lionel Messi, ten lítá teď na tomto šampionátu, hvězda FC Barcelona. Já jenom upozorňuji, že ta banka ve Španělsku, která je v té úplně nejhorší situaci, dala peníze oběma těmto velkoklubům na nákup všech těchto hráčů. To je typická ukázka morálního hazardu. Tak se nedivte, že česká vláda přistupuje k tomu velmi obezřetně. Ale potvrzuji to, že samozřejmě tak jako vždy, z té kuchyně, co tam chystají ti velcí, tak ty informace zatím nemáme. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Pan senátor Luděk

Sefzig jako zpravodaj, jestli se chce vyjádřit. Ano. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo. Děkuji i za odpověď panu

ministrovi. Jenom chci zopakovat návrh usnesení, že doporučuji vzít zprávu na vědomí. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: O tom budeme také po znělce hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu – vzít na vědomí zprávu. Zahajuji hlasování, kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 21 ukončeno, registrováno 65, kvorum 33, pro 57, proti nikdo. Návrh byl schválen. Dalším bodem je

9. Konvergenční program České republiky (senátní tisk č. 339) Máme to jako tisk 339. Uvede nám opět pan ministr Alexandr Vondra. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Poslední ze série těchto svým způsobem propojených bodů je aktualizace Konvergenčního programu České republiky.

56

Dovolte mi, abych se krátce zastavil u hlavních vnějších a vnitřních hospodářských rizik, která mohou ty základní cíle a záměry konsolidační strategie, na kterých ta aktualizace je postavena, ovlivnit. Konvergenční program je v zásadě již podruhé zpracován v režimu takzvaného evropského semestru, čili jeho zavedení a následná revize Paktu stability a růstu a navazujících dohledových procedur umožňuje Evropské komisi i ECOFINu vyjadřovat se ex ante k rozpočtovým záměrům členských států. Česká republika Komisi předložila Konvergenční program v souladu s harmonogramem evropského semestru 25. dubna t. r. a 30. května pak Komise zveřejnila své hodnocení a návrhy doporučení Rady. Ty jsou nyní projednávány v přípravných výborech ECOFINu tak, aby je mohla Rada v tom posledním červnovém týdnu schválit. Dovoluji si vás tu v základních obrysech informovat o návrzích komise a souladu připravovaných opatření doporučení Rady s rozpočtovými návrhy vlády. Nyní k obsahu materiálu. Ta letošní aktualizace je postavena na dubnové makroekonomické predikci. Ta predikce je tradičně nastavena realisticky až mírně konzervativně. Predikce poukazuje, že Česká ekonomika bude v roce 2012 patrně stagnovat a teprve v následujících letech scénář předpokládá postupné oživování ekonomického růstu. Mimochodem názor Komise se víceméně od té naší predikce neliší. Česká republika prošla testem své dohledové procedury nad makroekonomickými nerovnováhami. Tady Komise na rozdíl od 12 jiných členských států neidentifikovala v Česku žádnou výraznou makroekonomickou nerovnováhu. To všem neplatí o fiskální nerovnováze, která již byla identifikována a Rada schválila pro Českou republiku doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku v roce 2009. Ve výše zmiňované prognóze byla určena značná negativní rizika pro hospodářský vývoj, ať již jde o zprostředkované efekty dluhové krize eurozóny, či důsledky intenzivní fiskální konsolidace. Poslední zveřejněný flash odhad HDP za 1. čtvrtletí letošního roku potvrzuje předpoklad hospodářské stagnace a posouvá naše očekávání spíše k mírnému poklesu. Zvyšují se samozřejmě i negativní rizika spojená s vývojem eurozóny, s vývojem v Řecku a i s tím, že úroveň spotřebitelské a podnikatelské důvěry v České republice veřejnosti, která čte tyto zprávy ze západní Evropy je pak samozřejmě nízká a má to negativní důsledky pro budoucí růst. Pokud se podíváme na českou ekonomiku naopak očima finančních investorů, jejich důvěra je výrazně vyšší než spotřebitelů. V Evropě je to vedle Německa i Česká republika, kdy se výnosy státních dluhopisů nezvyšují, na rozdíl od jiných členských států, kterým se rating zhoršuje, je hodnocení Česka ratingovými agenturami stabilní. Udržení, respektive znovuobnovení důvěry a růstu v současném mezinárodním a domácím kontextu proto představuje pro vládu jednu z nejdůležitějších výzev. Neznamená to ale, že bychom měli jakkoli polevit nebo rozmělnit naše konsolidační úsilí. Není pochyb, že nejenom evropské ekonomiky potřebují ozdravit své veřejné finance. V tomto směru zásadní je reforma Paktu stability a růstu schválená v minulém roce i další aktivity Unie k posílení dobré správy veřejných financí. Pevně věřím, že i v České republice existuje shoda, že tempo konsolidace by se nemělo odvíjet pouze od velikosti deficitu a dluhu veřejných financí. Jde také o výkon ekonomiky a další faktory. Mohu zmínit velikost ekonomiky, její otevřenost či přístup na mezinárodní finanční trhy a celé vnější prostředí vůbec.

57

V neposlední řadě je podstatná očekávaná velikost nových dluhů a schopnost a ochota trhu tyto dluhy financovat, či v případě minulých dluhů je refinancovat. Proto vláda klade důraz na to, aby konsolidační strategie byla prováděna transparentně a důvěryhodně a pro současný i budoucí ekonomický růst nejlépe takovými prostředky, které by přispěly k řešení strukturálních nedostatků v ekonomice. Vláda tedy volí podle svého nejlepšího přesvědčení ty nástroje konsolidace, kterými minimalizuje negativní vazby mezi efekty fiskální konsolidace pro udržitelnost veřejných financí a růstem ekonomiky v krátkém období. A dělá to tak každá vláda. Dnes je zřejmé, že včasné zahájení ústupové strategie v Česku a následně i fiskální konsolidace bylo správné. Pokud by vláda České republiky nezahájila fiskální konsolidaci hned prakticky v roce 2009, deficity veřejných financí by velmi rychle dosáhly opět své dlouhodobě neufinancovatelné úrovně z roku 2009 a dál by rostly. Za povšimnutí stojí skutečnost, že největší objem fiskálních opatření byl připraven pro rok 2011, v čistém vyjádření šlo o celých 60 miliard Kč, čímž byla vytvořena základna, nebo jakýsi polštář, na kterém dnes můžeme stavět. V roce 2012 očekáváme, že deficit veřejných financí bude představovat 3 procenta HDP a adekvátně očekáváme, že se zvýší i veřejný dluh na 44 procent HDP. Konvergenční program představuje strategii fiskální konsolidace, která je podpořena opatřeními jak na výdajové, tak na příjmové straně. Nejvýznamnější část celkové korekce tvoří nový konsolidační balík, který vláda rámcově schválila v dubnu tohoto roku. Cílem je jasná kredibilní strategie ukončení postupu při nadměrném schodku v roce 2013, dále dosažení střednědobého rozpočtového cíle strukturálního deficitu ve výši 1 procenta HDP v roce 2015. Dnes diskutovaný Konvergenční cílí následující konsolidační cestu vyjádřenou deficitem, a to pro rok 2013 ve výši 2,9 HDP, pro rok 2014 ve výši 1,9 HDP a pro rok 2015 ve výši necelého 1 procenta HDP. Co se týče mixu zvolených opatření v letech 2013 až 2015, v průměru představuje více než 30 miliard ročně, jak z těch tabulek zjistíte. Většina opatření směřuje do příjmové strany, tam je to 53 procent objemu, který spočívá především ve změnách v daňové oblasti. Motorem fiskální korekce v příštím roce bude zejména korekce daně z přidané hodnoty a změna daně z příjmů fyzických osob. Podle údajů Komise však celková příjmová kvóta nadále zůstává – ta složená daňová kvóta, pod průměrem zemí EU i eurozóny. Na výdajové straně bude konsolidace tažená snižováním nákladů na státní správu a sociálních dávek. Na výdajová opatření v celkovém balancu připadá zbylých 47 % opatření. Odpovídající čísla za dluh vládních institucí v letech 2013 až 2015 pak činí 45 procent HDP v tom prvním roce, 44,8 procent v tom dalším roce a v tom posledním, 2015 – 43,4 procenta HDP. Jinak řečeno, očekáváme, že dluhová kvóta bude kulminovat v roce 2013 a poté se projeví postupně pozitivní efekty, jak snižování vládních výdajů, tak hospodářské oživení. Dámy a pánové, na závěr bych chtěl zmínit, do kterých oblastí směřují návrhy Komise na doporučení Rady ke Konvergenčnímu programu. Je to rozpočtová politika, daňová politika, dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. Co se týče rozpočtové strategie, Komise upozorňuje na rizika rozpočtové prognózy a velké nejistoty vidí ve dvou oblastech. Za prvé ohledně budoucího vývoje využívání fondů EU, za druhé ohledně vývoje veřejných investic, kdy neočekávaný

58

pokles v roce 2011 lze z velké části připsat opatrnosti některých veřejných subjektů, které mohly odložit své investiční projekty. Komise upozorňuje, že většina opatření na straně příjmů jsou dočasná a v roce 2015 mají skončit a bude na tuto situaci nutné reagovat. Čili je tu to riziko pro udržitelnost fiskálního přizpůsobení v roce 2015. Dále Komise doporučuje zaměřit se na omezení dlouhodobých trendů veřejných výdajů. Rámcová pozice České republiky k těmto doporučením je zpracovaná, vy ji máte k dispozici. Vláda s většinou těchto doporučení souhlasí s výjimkou některých návrhů doporučení k důchodové reformě. Vláda konkrétně usiluje o to, aby – za prvé – doporučení provést další změny veřejného důchodového systému k zajištění dlouhodobé udržitelnosti výslovně směřovalo k období po roce 2035. Do té doby by díky tzv. malé důchodové reformě měl být růst veřejných výdajů na důchody v poměru k HDP umírněný. Dále jde o doporučení, znovu zvážit plán, umožnit dřívější odchod z trhu práce. Zde výslovně je zmíněna nutnost, projednat případné změny se sociálními partnery, protože tzv. předdůchody jsou důsledkem, nebo výsledkem sociálního dialogu a vláda nechce tento návrh partnerů měnit jednostranně bez jejich souhlasu nebo vědomí. A konečně třetí doporučení, zajistit širokou účast mladých pracovníků v plánovaném druhém důchodovém fondovém pilíři důchodového systému, směřovalo spíše k podpoře efektivního zapojení mladých, než nutně k zajištění co nejvyšší účasti. Primárním cílem zavedení druhého pilíře je diverzifikace příjmů ve stáří, proto neplatí, že čím více účastníků, tím lépe, ale je nutné aktivizovat osoby s vyššími příjmy. Tato vláda si dala do vínku název vláda rozpočtové zodpovědnosti a tomu odpovídá i ambice cílů, které jsme si pro fiskální konsolidaci dali. Již dnes je zřejmé, že udržitelnost těchto cílů bude vyžadovat další úsilí od jakékoli vlády vzniklé po volbách. Můžeme se lišit v podobě konsolidačního mixu, ale cíl, tedy udržitelnost dosažené konsolidace, by měl být naší společnou zodpovědností. Závěrem ještě jednou chci vyzdvihnout fakt, že i díky probíhající fiskální konsolidaci se podařilo udržet úroveň ratingu v situaci, kdy většině evropských zemí byl rating snižován s veškerými důsledky na cenu za dluhopisy při dalším půjčování. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a věřím, že tento Konvergenční program vezmete na vědomí. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Garančním výborem je VHZD. Záznam z jednání máme jako tisk č. 339/1. Zpravodajem je pan senátor Jan Hajda, který má slovo. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,

vážené kolegyně a kolegové, VHZD projednal Konvergenční program minulý týden ve středu, pořídil z něj záznam s tím, že po úvodním slově zástupce předkladatele dr. Ladislava Minčiče, náměstka ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hajdy a po rozpravě výbor, nepřijal žádné usnesení, když pro návrh vzít na vědomí z 10 přítomných senátorů hlasovali 4; 4 byli proti a 2 se zdrželi. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Dalším výborem byl VEU. Usnesení má č. 339/2. Zpravodajem je pan Luděk Sefzig, který má slovo.

59

Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane první místopředsedo. Provedu vás zpravodajskou zprávou a hlavně diskusí, která probíhala u nás na výboru. Dobře víte, že každý rok evropský výbor projednáván tento závazek, který vznikl veřejným plebiscitem v roce 2003, kdy se občané ČR přihlásili ke vstupu do eurozóny. Komise sleduje tuto naši snahu, každoročně ji hodnotí, bude ji v budoucnu hodnotit i v souvislosti s tzv. evropským semestrem, s národním programem reforem. Tato hodnocení mají vést k tomu, aby se ČR udržitelným způsobem, ne jednorázově, s perspektivou ještě lepšího přibližování k eurozóně. Znamená to, aby plnila tzv. Maastrichtská kritéria, aby kumulovaný dluh nebyl větší než 60 procent, aby roční schodek veřejných financí byl do tří procent, a aby byla nízká míra inflace, která je odvozena od průměru tří států s nejnižší inflací a s malou mírou tolerance kolem 0,015 %. Toto hodnocení každoročně komise vydává na základě zprávy vlády. Tato poslední zpráva komise je velice příznivá pro ČR. Myslím si, že komise hodnotí způsob, jakým se česká vláda snaží udržet veřejné finance v nezadlužené formě, ačkoli dokonce toleruje, že bude příští rok docházet k růstu kumulace veřejného dluhu. Vrcholem by mělo být 45,1 % HDP a pak by měl nastávat pokles. Toto komise považuje za příznivé se všemi možnými riziky našich závislostí na vývozu, našich závislostí na ekonomice zejména SRN a jiných států. Nebudu zde uvádět přesná čísla, která uváděl pan ministr. Komisí také bylo upozorněno na to, že vedle škrtů je zapotřebí provádět prorůstová opatření. K těm se vláda hlásí jednak v podpoře vědy a výzkumu, jednak v podpoře zaměstnanosti nejen dopisem třinácti zemí komisi a hlavně Evropské radě, která vede efektivním odbouráváním překážek uvnitř jednotného ekonomického prostoru k tomu, aby byla vyšší zaměstnanost a nastoupila lepší progrese. Co se týká kritiky, komise nás upozorňuje na vyšší nerovnováhu mezi výběrem důchodového pojištění a prognózou fiskálního deficitu. Vláda činí kroky k motivaci individuálního spoření a zákonného podkladu k příspěvkům zaměstnavatele. Upozorňuje na nepříjetí zákonného algoritmu mezi věkem odchodu do důchodu a průměrným dožitím. Jistě si pamatujete, že nás před časem komise kritizovala za to, že vláda udělala návrh zákona, který by vedl k příliš pomalému prodlužování věku do penze, že by do penze odcházelo více lidí než by se ČR měla snažit, tedy aby docházelo k rychlejšímu prodlužování věku odchodu do penze. Komise doporučuje zajistit nápravu nadměrného schodku všemi prostředky. Přesunout vysokou míru zdanění práce na daně z bydlení a ochranu životního prostředí, snížit rozdíl zdanění mezi osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnanci, zavést jediné inkasní místo pro daně a pojištění – to vláda už činí v návrhu zákona – a měli bychom zefektivnit důchodové fondy pro mladé a zpomalit předčasný odchod lidí do důchodu, zlepšit službu zaměstnanosti odbornou přípravou. Komise se také věnuje malým odstavcem bodu, který se týká držby anonymních akcí. Nepíše jak, ale že bychom měli vyřešit otázku držby anonymních akcií, tím zřejmě naráží na omezení prokorupčního prostředí. Také nás upozorňuje na to, že už bychom konečně měli uvést služební zákon v účinnost. Jeho účinnost jsme několikrát prodloužili. Komise podporuje vytváření systému hodnocení kvality vysokoškolských a výzkumných zařízení a vytvořit rámec pro hodnocení kvality povinné školní docházky. Diskuse se u nás na výboru také vedla k doporučení komise, aby u nás bylo vyšší procento dětí, které navštěvují předškolní zařízení, zejména jesle, aby se zvýšila zaměstnanost matek. Na výboru jsme k tomu vedli diskusi, neboť se

60

domníváme, že mají být sice vytvořeny podmínky, ale rozhodně by nemělo být cílem České republiky, a je to v přímém rozporu s dobrou rodinnou politikou, abychom splňovali tak vysoké procento dětí, které navštěvují předškolní zařízení, která jsou obvyklá v ostatních zemích eurozóny. Rodinná politika je zcela svébytnou politikou členských států EU. Chápu, že má být vytvořen zákonný rámec pro to, aby mohla být vytvořena předškolní zařízení. To u nás je, ale splňovat v tomto smyslu jakákoli makroekonomická čísla je v přímém rozporu s evropskými smlouvami, neboť rodinná politika je záležitostí každého členského státu. Vláda se snaží zavedením e-Governmentu snižovat administrativní zátěž. S tím souhlasí i komise. Z toho důvodu náš konvergenční program hodnotí pozitivně. Drobné věci nevedly k tomu, abychom byli například kráceni na strukturálních fondech, což je jediný nástroj k tomu, jak potrestat stát, který se zavázal ke vstupu do eurozóny a konvergenční program neplní. Nic takového nenastalo, komise nenavrhuje seškrtání podpory ve strukturálních fondech. Z toho důvodu je vidět, že komise je s konvergenčním programem ČR spokojena. Potvrzuji, že výbor vyjádřil souhlas s konvergenčním programem, že ho bereme na vědomí. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, otevírám rozpravu.

Slovo má předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Pane místopředsedo, pane ministře,

kolegyně a kolegové, tři poznámky na úvod. Za prvé je vidět, jak – podle našeho postavení, zda jsme ve vládní koalici nebo v pozicích opozice – hodnotíme v určitém časovém období rozdílně čísla, která jsou uváděna. Dnes tady několikrát zaznělo, že naše zadlužení kolem 42 procent patří mezi nejnižší v Evropě. Když jsme před pěti až šesti lety hovořili o tom, že zadlužení ČR, které tehdy bylo zhruba asi 28 procent, skutečně patří k nejnižším v Evropě, bylo to bráno tak, že to jsou výmluvy, že je to ukolébávání se a že to jsou čísla velmi varovná, resp. trendy, které v té době byly. Za druhé - tady několikrát zaznělo, jak materiály máme dobře zpracované, že můžeme být příkladem apod. Myslím si, že důležitější než jak se na nás dívají v Bruselu – tam často pod vlivem zejména bankovního sektoru mění své názory – jak se na situaci u nás dívají občané. Důvěra občanů v budoucnost, v ekonomický, hospodářský vývoj, ale i důvěra firem v hospodářský vývoj není pozitivní. Není potřeba si říkat čísla, která vycházejí z průzkumu. Za třetí. Často tady spíše z pravé strany slyšíme hodně kritiky, že bychom měli mít svůj vlastní rozum, když se mluví o Evropské unii. Kolikrát jsme dnes slyšeli odvolávání se a domáhání se i bránění se stanovisky Evropské komise; je to úžasné… Nakonec Evropská komise nebude vysvětlovat občanům v České republice, proč se jim propadají reálné mzdy a důchody, proč se navyšují ceny základních životních potřeb a proč se zhoršuje životní úroveň. To komise za nás neudělá, to budeme muset udělat my, politici. Měli bychom se postarat, aby takový stav nebyl anebo nenastal. Ke konvergenčnímu programu konkrétně nebo detailněji. Především je potřeba si říci, co to konvergenční program je. Je to program přibližování České republiky k tomu nejvyspělejšímu jádru EU. Nechci mluvit ani o měnové unii, protože to není pravda, že nejsilnější jádro je v měnové unii, ono je v části Francie, Německo – typicky západní Evropa a severní Evropa. Samozřejmě přibližování se, ale v jakých ukazatelích? To není jen v naší míře zadluženosti a schodku a v dalších ukazatelích, ale nejdůležitějším ukazatelem 61

je HDP na osobu. To je reálná konvergence. Reálná konvergence se projevila jako ten nejhmatatelnější a nejvážnějším ukazatel, když se analyzují příčiny krizí v jižních ekonomikách, tzn. Řecko, Portugalsko, Španělsko, vyjma snad Irska, protože tam reálná konvergence nebyla a přitom se oni chovali, jako kdyby byla. První věc je uvědomit si, že je to přibližování výkonnosti naší ekonomiky výkonnosti zdravého jádra, resp. úspěšného jádra EU. Toto se nám dařilo do roku 2007. Od roku 2007 Česká republika konvergenční kritéria, resp. přibližování nedociluje. Toto je základní hodnocení. Plácání si po ramenou a říkání si, že jsme na tom dobře, že nás komise chválí – nedávejme si šidítko do úst, když to není pravda. V loňském roce jsme zde v Senátu projednávali konvergenční program a dnes tady projednáváme pouze aktualizaci na roky 2012 – 2015. Děkuji všem, kteří jste loni podpořili návrh usnesení, kde jsme se velmi kriticky ke konvergenčnímu programu vyjádřili. Rok se sešel s rokem a ukázalo se, že máme pravdu. Tehdy naše stanovisko bylo daleko obsáhlejší, dokonce jsme ho poslali do Bruselu. Kolegové z vlády a z pravice se na nás zlobili, že to posíláme, ale udělali jsme moc dobře. Myslím si, že i teď se k tomu musíme, zejména jako opozice postavit zodpovědně, nenalhávat si a nedávat si šidítko do úst. Konvergenční program bude totiž platit až do roku 2015 a není nikde řečeno, jaká vláda tady bude v roce 2015 program naplňovat, protože je to do určité míry závazek. Přibližování není a opatření, která tam jsou k tomu ani nesměřují, protože to jsou opatření, která jsou doplněná a už tady fungují. Z velké části jsou od roku 2008 realizovány. Máme-li říci jasné stanovisko, tak je potřeba říci, že v reálné konvergenci se nám to úspěšné a nejvýkonnější jádro EU vzdaluje. To je výsledek, to je zpráva o české konvergenci. Nám se v posledních letech vzdaluje nejvýkonnější část EU a nůžky se otevírají. To jsou doložitelné výsledky. Jestli nemluvím pravdu, přesvědčte mě v číslech. Česká vláda jako prioritní záležitost si určila, že na reálnou konvergenci nebude tak spěchat, že to trochu odloží, ale že bude řešit zadlužování, tzn. fiskální stabilitu. Nic proti tomu, v tom se určitě shodujeme, že fiskální stabilita je potřeba. Řekněme si ale, jaký je výsledek za šest let, tzn., jak se vyvíjíme. Když si vezmeme období vývoje naší země od roku 1989, bohužel šest posledních let je nejrychlejší tempo zvyšování státního dluhu v naší zemi. Ani prioritní cíl se české pravici ani náhodou přes bolestivá opatření vůči občanům, ale vítaným vůči nejbohatším – ty tady v posledních letech vydělali, což je také doložitelné – bohužel ani tento cíl se nedaří. Pro ilustraci: V roce 2006 byl náš kumulovaný dluh 948 miliard korun. Možná jste z televize slyšeli, že asi 600 miliard korun z této částky jde na vrub dluhům, které vznikly z titulu zejména kuponové privatizace. V roce 2011 máme kumulovaný dluh 1 bilion 567 miliard korun. Nárůst je větší než 600 miliard korun. Z 28,3 procent jsme se dostali během šesti let na 41,2 procenta. Že vláda má cíl to na 45 miliardách zastavit je pěkné. Sama to vidí, proto jsou dramatická opatření, která nebyla ve vládním prohlášení avizována a dále chce převážně škrtáním se dostat k udržení 45 procent. Nikdo neví, jak nám to zhorší to, že se nedaří čerpat evropské peníze a jak nám to zhorší to, že se nedaří udržet hospodářský růst, resp., že se začínáme pohybovat v červených číslech. V roce 2006 za špatných vlád, jak říká pravice, jsme měli růst 6 procent, dnes máme recesi. V roce 2006 stejný růst jako my měli pouze pobaltské země a Slovensko. Německo mělo růst kolem 2 procent. Dnes má Německo téměř 2 procenta, my máme červená čísla. Možná za to také mohou vlády do roku 2006, jen tato vláda za to údajně vůbec nemůže. A přitom nás drží export. Kdyby export začal haprovat, což není možné vyloučit, protože pokud vzniknou problémy v západních zemích a v Německu, kde jsou naši největší odběratelé, tak pochopitelně začnou

62

export snižovat a chraň nás pánbůh. Jak se vyvíjí vnitřní spotřeba, zejména vývoj stavebnictví, rozestavěná výroba, projekční a investiční záměry, to je velice nepříznivý signál. Pamatuji si, že když před posledními volbami lídr ODS a dnešní předseda vlády pan Nečas hovořil o tom, že není možno pokračovat v politice montoven, ale v sofistikované činnosti. Velkou pokoru podle mého názoru k montovnám. Kdybychom je neměli dnes, budeme mít propady v procentech a budeme na tom možná jako jižní křídlo. Máme řadu společných rizik jako jižní křídlo. Zaplať pánbůh za montovny. Když by tady byly sofistikované činnosti náročné na inženýring, to není, díky za montovny, držme si je, dokud nemáme nic jiného. Co se týká odvětví jako stavebnictví, služby, obchod, vnitřní i vnější spotřeba, všechno to je v propadu, stavebnictví asi pět let. Byla tady prezidentka švýcarské konfederace. Je to také ministryně financí, hovořil jsem s ní. Říkala, že se musí investovat, v této době musí investovat stát, musí investovat kantony, musí investovat obce, jinak krizi budeme prohlubovat. V ČR máme borce – ekonomy, kteří mají jiné recepty. Otázka je, jak budou úspěšní. Reformy, které vláda v posledních šesti letech zavedla a jednostranně prosadila, je doložitelné, že minimálně přispěly k lepšímu vývoji české ekonomiky a naopak způsobily propady a vážné problémy, které do budoucna budeme těžko napravovat. Zde uvedu poznámka. Protože vláda nemá ve svém středu žádné ekonomiky, poslední člověk, který měl nějaký ekonomický rozhled, byl pan Doktor, ten vládní sestavu opustil, zaštiťuje se NERVem. Říkají si, že to jsou nezávislí experti. Ano, ale zaráží mě, proč tito nezávislí experti jsou podělování místy ve správních a dozorčích radách v penzijních institucích apod. Nezávislost je velmi podivná. I řada těchto expertů – nedávno jsem s nimi hovořil na jednom setkání s vysokoškoláky – hovoří jinak, jejich názory se v čase vyvíjí, už hovoří o potřebě nastartování prorůstových opatření apod. Jen k panu Kalouskovi a Nečasovi se to ještě nedostalo. Pokud se krize prohloubí z důvodu snížení českého exportu, čeká i nás enormně složité období a čekají nás cesty, na které nebudou stačit škrty, ale budou to cesty, kdy bude výrazně dluh narůstat a kdy také občané pravděpodobně takové opatření nepřijmou. Vláda sice tvrdila, že svými opatřeními chce nastartovat investiční aktivitu a podpořit hospodářský růst. Bohužel výsledek je ale propad. Mám obavu, že se potvrzuje to, že hlavním cílem některých, nebo těch kteří vládě radí, jer zprivatizovat co ještě zprivatizováno není, dostat tento majetek pod svou kontrolu a myslí si, že když občané budou vystaveni velké existenční nejistotě, budou ze strachu o svou existenci a existenci svých rodin tišší a oddaní a že se s tím budou muset smířit, protože se budou bát , že by mohlo být ještě hůř. Doufám, že toto není hlavní vládní politika, protože to by mohlo, dopadnout s demokracií v České republice velmi špatně. Další ránou do vazu českých veřejných financí a české ekonomiky jsou vládou prosazovaná opatření v poslední době. Je to zvyšování DPH, které je naprosto kontraproduktivní, je to doložitelné. Zejména v příhraničí vidíme, jak přibývá českých turistů do okolních zemí. Ranou do vazu je druhý pilíř důchodového spoření, protože o to se zvyšuje riziko propadu účtu České správy sociálního zabezpečení. Ranou do vazu, pokud se prosadí, bude církevní restituce, dále ranou do vazu je nezvládnutí čerpání peněz z EU, i když se to v poslední době někteří vládní činitelé pokoušejí svádět na regiony, které dosud čerpaly nejlépe, i když tam samozřejmě velké rezervy jsou. Naprosto zřejmé je, že zprávy z Bruselu byly dávno napsané. S paní kolegyní Dernerovou – resp. ona – se snažíme získat delší dobu zprávu, která je dva nebo tři

63

měsíce v ČR. Pan premiér na mé tři dopisy odpověděl, že nám to nedá. Proč nám to nedá? Zákonodárný sbor by na to měl mít nárok. Nedá to proto, že je tam zřejmé, že hlavní příčinou nečerpání peněz je nefunkčním kontrolní systém ministerstva financí. Samozřejmě položíte otázku, jak situaci řešit. Podle nejen mého přesvědčení, první musí být, když chci něco začít dělat jinak, že si udělám pořádek. Nespravedlivý výběr daní a pojištění v České republice je zřejmý. Nedávno jsem slyšel, jak významný představitel EU vzkázal Řekům: Konečně si udělejte pořádek a vybírejte daně. Měl pravdu. Před několika lety jsem už hovořil, jak se v Řecku neplatí, jak jsou tam za blbé považováni ti, kteří platí a ostatní, kteří se tomu vyhýbají na tom profitují. Teď je tam výsledek. Jsou na puse všichni. Před volbami se Řeckem strašilo, dnes se řeckou cestou v naší republice jde. Možná to zní nepravdivě, ale je to tak. Když se podíváme, co máme s Řeckem a Španělskem společné, tak je to velký podíl šedé ekonomiky, který v takovém rozsahu v západní a severní Evropě není. Další věc, která se vám nebude líbit – je to velký podíl osob samostatně výdělečně činných. Země to mají proto, že mají velkou zaměstnanost těchto skupin v agrárním sektoru. Jsou to vyloženě agrární země, Španělsko a Řecko. My nejsme agrární země, u nás se systém OSVČ stal záložným systémem – když nejsou pracovní příležitosti pro lidi, nutí se k tomu, aby byli OSVČ. Velké firmy je zneužívají, protože je na švarcsystému zaměstnávají, samozřejmě za předpokladu, že se snižují náklady. To pomáhá velkým firmám, ale okrádá to stát. Rozdíly v odvodech, které jsou u osob samostatně výdělečně činných asi třetina proti zaměstnancům, státu chybí. To, že se jim před dvěma lety umožnilo snížit daně, že se z dvaceti miliard dostal na necelé dvě miliardy v loňském roce, o tom všichni víte, to se umožnilo. To jsou ty výhody, které se jim dávají, aby se zaměstnali a přitom tam vzniká situace, že řada těchto lidí, kteří jsou nuceni být OSVČ, protože jinou práci by neměli a systém úřadů práce, který se zdevastoval, jim nepomůže, tak tyto osoby jsou na stáří naprosto nezajištěné, jejich důchody budou žalostné. Tito lidé budou muset pracovat do smrti a nebo pobírat chudinský důchod. To je politika současné vlády a strkání hlavy do písku. Aby OSVČ mohli přežít teď, budou na výdaje naštvaní, ale já neútočím na ně, ale na systém, který se tady neustále podporuje, rozšiřuje, riziku vystavuje a ještě opírá veřejné finance o konkrétní zdroje. To je stav, který je u nás společný s tím, jaký byl stav v Řecku a ve Španělsku. To může být také příčina toho, že se můžeme dostat do podobných obtíží, i když jsme na tom stále ještě velmi dobře. Pokud se nestane něco zásadního s výběrem daní a pojištění a pokud se nezvýší míra solidarity, bude to velmi špatné. Dneska jsem si přečtl, že se vláda odvolává na poradenskou firmu pana Kulhánka a že platy manažerů státních podniků by vlastně měly zůstat tak, jak zhruba jsou, ale zajímavé je, že tam se mluví o hrubém. Je to potřeba přepočítat na čisté, protože vás můžu ujistit, že například vím, že někteří manažeři firem s nadnárodní působností vůbec nechtějí zpátky do svých domovských zemí, protože velmi nízká míra zdanění nejvyšších příjmů v ČR je tak pro ně zajímavá, že se jim nevyplatí se vrátit do svých zemí, kde mají manažeři větší platy, protože oni tam z těch pásem nad několik set nebo desítek tisíc euro platí daně, které se přibližují 50 %! U nás platí rovnou daň, tak proč by se jim tady nelíbilo! Akorát česká pokladna potom nemá peníze a pak se tady škrtá u důchodců, v sociální oblasti, nejsou peníze na investice. Já se domnívám, a už skončím, že Senát by se neměl, tak jako v loňském roce, na tomto konvergenčním programu podepsat, protože někteří, resp. strany, které zastupujeme, za pět let, za tři roky můžou být ve vládě a budou muset nebo měly by tento program naplňovat, o kterém jsme z celého svého vědomí

64

přesvědčeni, že tento program nesměřuje k řešení situace, že to je pouze a jen určité odvedení té práce, že to je pokračování stejné politiky, která se prokázala, že ke sbližování s tím nejvýkonnějším jádrem EU nevede. Doporučuji, abychom přijali usnesení, které jsem vám navrhl po konzultaci s naším klubem sociální demokracie, a to usnesení přečtu: Senát PČR po projednání nesouhlasí s konvergenčním programem ČR jako celkem, neboť je přesvědčen, že v něm obsažené záměry tzv. reforem povedou k další hospodářské stagnaci a polarizaci české společnosti, a tím i k propadu životní úrovně značné části občanů. Toto obecné stanovisko proto, že pokud bychom se pustili do detailů, tak je zcela zřejmé, že některé cíle, jako je fiskální stabilizace a další, jsou cíle společné, ale ty kroky k nim! To je rozdíl mezi námi. A samozřejmě to v tom stanovisku nemůžeme popsat. O to jsme se pokusili v minulém stanovisku, bylo hodně obsáhlé a není potřeba to dělat, protože toto je pouze a jen, jak jsem řekl a je to pravda, aktualizace programu do roku 2015. Co se týká těch věcí, hospodářská stagnace už je. Propad velké části občanů v životní úrovni také je, a proto není možné prakticky jiné stanovisko, než tyto obavy tady vyjádřit a dát jim podporu. Takže já bych vás o tu podporu chtěl požádat, protože si myslím, že to je jediná cesta, jak se nějakým ne konfrontačním způsobem k této věci vyjádřit, aby Senát se choval tak, že si je vědom toho, že rizika přetrvávají a že cesty k řešení našich problémů zatím ze strany vládní koalice řešeny nebyly, resp. nastoupena ta cesta zatím bohužel nebyla. Tolik tedy k návrhu usnesení. Děkuji vám za pozornost. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane předsedo. Dalším přihlášeným je pan senátor Hajda, paní místopředsedkyně nevyžaduje přednost. Senátor Jan Hajda: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře,

vážené a milé kolegyně, vážení kolegové, pokud se týká a přečetli jste si poctivě konvergenční program, tak bych chtěl říci: obsah konvergenčního programu formálně koresponduje a je konzistentní s národním programem reforem 2012, schváleným vládou ČR 25. dubna 2012, koresponduje s novými zásadami postupu týkajícími se Paktu stability a růstu pro vypracování národních programů stability a národních konvergenčních programů. Součtově všechno sedí, ovšem to, co už zaznělo, jednostranná preference fiskální konsolidace činěná až dosud a vládou ČR zamýšlená i do budoucna, a to zjevně na úkor všech ostatních cílů hospodářské politiky, tj. ekonomického růstu, zaměstnanosti, nízké inflace apod., se opakovaně ukazuje být kontraproduktivní. Bez ohledu na politickou příslušnost, jaká byla kritika na výboru? Za prvé, nejsou jasné cíle v oblasti ekonomiky. Infrastruktura, energetická koncepce, školství, potravinářství, bezpečnost občanů. Nejlépe vyvíjející se země v současném období mají jasno a realizují energetickou koncepci, potravinářskou a otázku infrastruktury. Já se domnívám, že při vývoji HDP a docílení jednoho procenta v roce 2015, jak hovořil pan ministr, vyvolá obrovské napětí ve společnosti, poněvadž bude realizováno za cenu enormních škrtů.

65

Konvergenční program vychází ze suchých celostátních čísel, formuluje stanovisko vlády, která sama se snaží si dávat název reformní. Základní problém není v tom, že předpokládaná opatření nepřispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podnikatelů a nejsou zvažovány dopady na podnikatelské prostředí a zhoršující fiskální pozici ČR. Vláda uplatňuje zvyšování daní především u DPH, zvýšení daní fyzických osob apod. A tato opatření mají vliv především na nízkopříjmové skupiny a střední vrstvu. Naproti tomu nevěnuje se pozornost vlastnímu výběru daní. Vážené kolegyně, kolegové, pokud jste byli informováni, k prvnímu minulého měsíce daňový nevýběr v současném období v ČR činí 130 mld. a není zde žádné východisko, jak ho řešit, a dle stanoviska odborníků bez majetkových přiznání, zavedení registračních pokladen apod. je kvalitní výběr daní neřešitelný. Jedna poznámka k DPH. Je to nejjednodušší způsob, poněvadž jíst a léčit se musí všichni nebo většina. Tady se nerespektuje, že ceny potravin v současném období ve světě rostou prudkým tempem. Chtěl bych se krátce v úseku, který je mi vlastní, a to zemědělsko-potravinářskému, věnovat. Pozornost výrobě potravin věnují všechny vlády, u nás se podílí 18 % na HDP, ale ČR se díky přístupu Ministerstva zemědělství a vlády stává odpadním košem nekvalitních potravin, a pokud kontroly objeví závady – denně jsme informováni například o vadných polských potravinách apod. – Ministerstvo zemědělství z nepochopitelných důvodů nezasahuje. Jak je možné, že od roku 2006 je vedena zemědělská politika včetně dotační tak, že ČR ztrácí soběstačnost ve výrobě základních potravin, u vepřového o 52 %, obdobně je tomu u drůbeže a vajec. Tady se nelze vymlouvat na EU a musíme si říct, co pro to udělali naši ministři. V této situaci ČR vyváží základní suroviny, obiloviny, řepku apod. a dováží produkty s přidanou hodnotou. Záporné saldo obchodu činí u potravin 31 mld. korun a ČR získává charakter rozvojové země. V této situaci vládní záměr na zrušení zelené nafty ještě zhorší konkurenceschopnost zemědělců, pokud budou platit o 11 korun za litr nafty více než rakouský zemědělec, o 9 korun proti polskému, o 5 korun proti německému – a ti berou dvojnásobek českých dotací – je to prakticky likvidace konkurenceschopnosti českých zemědělců. Obdobně je to naznačeno v konvergenčním programu, a to zavedením spotřební daně u vína. Opět budeme evropskou výjimkou. Skutečně někomu záleží na tom, že se zlikviduje konkurenceschopnost vinařů a dojde k ohrožení 20 tis. pracovních míst především v oblastech s nejvyšší nezaměstnaností ČR? Všechno, co vede ke zdražování potravin, zhoršení konkurenceschopnosti, povede k dalšímu snížení zemědělské produkce. Spotřebitelé budou a kupují to nejlevnější na trhu a nebudou se chovat podle předkládaných vzorců tak, jak si představuje vláda. To dokazují již nyní. A já bych se chtěl v té situaci zeptat, pokud se týká vlády: Domnívá se někdo, že se vyplatí riskovat a investovat do nejistého podnikatelského prostředí? K tomu mi, vážené kolegyně a kolegové, dovolte ještě jednu poznámku. Pan premiér často používá výraz nutnost reforem, reformní vláda apod. Ovšem je nutné konstatovat, že reformy a záměry jsou potřeba, ale ty mohou dělat pouze odborníci, profesně zdatní lidé, jinak jsou reformy pouze účelové a výhodné jen pro některé skupiny. Toto je i názor zemědělské veřejnosti, tak jak třeba zazněl v minulých dnech na žofínském fóru, kde byla nebývalým způsobem zpochybněna kompetentnost a odbornost současného vedení Ministerstva zemědělství. Pan premiér v této situaci odmítá jednat se zemědělci a nazve je urážlivě kolchozní lobby. Takže je jednodušší nálepkovat, než jednat.

66

Já bych chtěl k tomu ještě dát jednu poznámku. Minule jsme tady vrátili vinařský zákon a uložili jsme v pozměňováku povinnost evidence nakoupeného vína u vinařů. Pan ministr toto ve sněmovně zvrátil, sněmovna přehlasovala Senát a já bych chtěl říct k tomuto podivnému rozhodnutí, které vyvolalo pobouření v zemědělské veřejnosti, kdo si tedy tady v tomto státě přeje pořádek, poněvadž tímto otevřela vládní koalice stavidla podvodů na trhu s potravinami a vínem. Je to skutečně cesta kupředu? Celý záměr konvergenčního programu může být narušen tím, na co bylo upozorněno panem premiérem v Bruselu, a to nezvládnutím administrativního čerpání evropských dotací. Jak je možné, že se dozvíme, že Ministerstvo financí zkreslovalo závěry kontrol apod., a nechci zde říkat, nechci být poslem poplašných zpráv, to, co říkal pan premiér, o kolik procentních bodů se může zhoršit zadluženost k HDP. Doufám, že pan ministr financí bude potom opět posílat složenky. Již dříve v zimních měsících Brusel upozorňoval na nedostatky například ve školství. I zde víme, že je to především o kvalitě lidí, a hovořilo se o ohrožení čerpání 50 mld. Kč dotací. Jedna poznámka k důchodové reformě. Padla zde otázka členů NERVu apod., kteří radí. A já ještě za celou dobu, pokud se o tom hovoří, jsem se nesetkal s tím, aby někdo řekl, jaká bude průměrná odměna a průměrná produktivita práce za 30 roků. Já se domnívám, že se minimálně musíme dopracovat třeba na tu úroveň, kde je dneska Německo apod. A co mi vadí na konvergenčním programu dále? Je to otázka určitých frází. Prosím vás, mluvit o efektivnosti školství apod. – nejsem specialista, ale, za prvé, dnes se ukázalo, že například 1,5 mld. na státní maturity jsou vyhozené peníze, tak jak jsme na to dříve upozorňovali, a nikomu nevadí počet středoškoláků a vysokoškoláků bez práce. Proč produkuje naše školství tyto nepotřebné středoškoláky a vysokoškoláky, když podnikatelé volají op tom, že potřebují zedníky, instalatéry apod.? A budeme dále krátit některé resorty! Moje další výhrady, pokud se týká konvergenčního programu. Vážení kolegové a kolegyně, za prvé, neřeší se otázka šedé ekonomiky a daňového výběru. Když to vezmu ze svého okolí, všichni podnikatelé doslova utíkají a dávají si sídlo v Praze, poněvadž říkají, tam mám jistotu, že budu kontrolován jednou za 20-30 roků, na okrese jsem kontrolován každý třetí rok. Zhoršuje se podnikatelské prostředí a já bych tady chtěl říci jednu věc k ministru práce a sociálních věcí, k neuváženým krokům v oblasti zaměstnávání například cizinců. V současném období přepadají některé naše podniky doslova kontrolní komanda, která nahánějí hrůzu jak podnikatelům, tak i těm, které kontrolují, ale slyšeli jste podnikatele, kteří nejsou levicoví, v nedělních Otázkách Václava Moravce, že potřebujeme pro konkurenceschopnost určitý počet levných pracovních sil apod. Dále je to otázka, to, co ovlivní konvergenční program a zadluženost republiky, dopad čerpání evropských dotací. A domnívám se, že nejhorší je, že v celém konvergenčním programu neexistuje jediné prorůstové opatření a bez rozjetí ekonomiky je tato situace dle mého názoru neřešitelná. Jsem rád, že v nedělních Otázkách Václava Moravce byli nezávislí ekonomové, jejichž závěr je totožný s tím, co už zde zaznělo a pro co budu tedy i hlasovat, škrty omezující koupěschopnost mají vliv na prudce klesající spotřebu, a tím i zhoršení výběru daní. Bez prorůstových opatření to je česká cesta k Řecku! A ekonomové tam tvrdili, že přinese tato cesta brzy negativní výsledky. Děkuji za pozornost.

67

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.

Dalším přihlášeným je pan kolega Korytář. Prosím. Senátor Karel Korytář: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové, i já bych přál, jak již jsem uvedl na jednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu vyrovnaný rozpočet, i já bych si přál určitě vyšší růst HDP, než je v roce 2015 plánované jedno procento. Květnová čísla státního rozpočtu však nejsou povzbudivá. Ačkoliv vláda tvrdí, že letošní schodek státního rozpočtu skončí na 105 miliardách korun, je květnový schodek státního rozpočtu stejný jako v loňském roce. Tehdy ale rozpočtový deficit na konci roku dosáhl 142 miliard korun! Ekonomika je v útlumu, a tak je zřejmé, že ministr Kalousek už zase nedodrží Sněmovnou schválený deficit. Vládě se nedaří vybírat daně. To již tady odeznělo, přestože je to v atmosféře stále ještě dobrého ratingu, který ČR tak nějak požívá. Zcela selhal kuriózní pravicový předpoklad, že zvýšení DPH na potraviny a léky při současném poklesu reálných příjmů obyvatel povede k vyššímu výběru DPH. Nic takového se samozřejmě nestalo, jak již tady odeznělo v předchozích vystoupeních. Horší je i výběr spotřební daně, daní od živnostníků a majetkových daní. Minimálně do září nám EU neproplatí ani korunu na projekty z evropských dotací. Na to, aby vláda vyčerpala plánovaných sto miliard z fondů EU, jí tak zbudou pouhé tři měsíce. Teoreticky. Schodek státního rozpočtu tak navzdory zvyšování DPH a škrtům u těch nejchudších a nejslabších míří opět ke 150 miliardám korun. Je zřejmé, že bez nastartování ekonomického růstu nelze dostat schodky státního rozpočtu pod kontrolu. V okolních státech, přesněji v Německu, Rakousku, výrazně v Polsku, dále na Slovensku, ale i v Maďarsku je ekonomika ve znamení růstu HDP. To již také tady zaznělo. Jak je však možné, že v ekonomice, která je výrazně provázána s ekonomikou právě jmenovaných států, HDP klesá? Ani stabilně vysoký export, a to jenom automobilový průmyslu svou produkci zvýšil o 6 %, tomu nedokázal zabránit. To svědčí o jediném: nástroj, jak dosáhnout cílů konvergenčního programu, selhal. Selhala naše vláda, která navzdory doporučení Evropské komise nerespektovala zákaz plošných škrtů a nenastartovala opatření k ekonomickému růstu. Proto nemohu vzít na vědomí nevěrohodný konvergenční program naší vlády. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.

Dalším přihlášeným je pan kolega Besta. Senátor Zdeněk Besta: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, pane ministře. Jak již tady zaznělo, konvergence je obecně pojem označující sbíhavost, v širším významu je to vývoj, který vede ke sblížení. Je to potažmo tendence sbližování ekonomik méně vyspělých států s ekonomikami více vyspělých států. Ačkoliv Komise EU neměla zásadní výhrady k programu, přesto předložený konvergenční program ČR není moc veselé čtení, které má být nebo mělo být o způsobu sbližování s vyspělými ekonomikami. Je to spíše čtení o divergenci, což je opak konvergence. Je to čtení o očekávané stagnaci, vyšší inflaci, poklesu reálné spotřeby, snížení zaměstnanosti, poklesu reálné spotřeby a omezení veřejných výdajů. Je to o škrtech pod hlavičkou reforem jak v důchodovém systému, zdravotní péči, v sociální oblasti, ale i školství, kultuře a zemědělství. Na druhé straně je to o zvyšování daňové zátěže zejména nízkopříjmových kategorií obyvatel, i o zvyšování DPH a spotřebních daní. Například v kapitole 6.1.4

68

týkající se těchto spotřebních daní se dozvíme, že od roku 2014 bude zdaněn, kromě jiného samozřejmě, zemní plyn k vytápění domácností. Bude zrušena tzv. zelená nafta pro zemědělce nebo zdaněn každý vyrobený litr vína našimi vinaři sazbou 10 korun. Pominu-li avizované zdanění cigaret a možná i tohoto vína, nechápu zdanění zemního plynu určeného domácnostem k vytápění rodinných domků. Již nyní, a to pouze odhaduji, že při 100 % plynofikovaných obcích a městech využívá plyn k vytápění domácností již méně než 50 % domácností, a to zejména pro jeho vysokou cenu, kterou, jak je uvedeno v konvergenčním programu, chceme spotřební daní ještě zvýšit. Přitom na druhé straně hledáme různé cesty a dotační tituly třeba na kotle pro vytápění, abychom alespoň u nás v našem Moravskoslezském kraji snížili emise škodlivých látek v ovzduší. A jaká jsou v konvergenčním programu prorůstová opatření? Ta abychom hledali lupou! U vzdělávání se například uvažuje u systému finanční podpory studentů, který, a to zdůrazňuji, následně umožní zavedení školného. Jak dopadly maturity, to už také říkal můj předřečník. Na trhu práce se v konvergenčním programu zaměřujeme na zaměstnanost žen, mladistvých a starších osob, což je určitě správné, ale je to dle mého názoru pouze obecné konstatování nic neřešící. Příkladem může být i známý kolaps úřadů práce a snižování jejich pravomocí v oblasti pracovních nabídek a podpory nezaměstnaným na trhu práce. Takže závěrem si myslím, že tento konvergenční program, byť je vytištěn na poměrně dobré úrovni, ale vzhledem k jeho obsahu a absenci konkrétních prorůstových opatření nemohu bez určitého sebezapření podpořit, a to ani jako člen výboru EU. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, a zatím poslední přihlášenou je paní místopředsedkyně Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážená paní předsedající, pana ministra oslovovat nemohu, není zde, kolegyně a kolegové. Mí předřečníci již hovořili o tom, proč bychom měli nesouhlasit s tímto předloženým konvergenčním programem, resp. s jeho modifikací. Pan předseda hovořil skutečně velmi zeširoka a uvedl množství obecných závěrů, které nás k tomu nutí. Nebudu opakovat to, co zde již bylo řečeno. Svůj nesouhlas a důvod k tomu, proč nemohu hlasovat pro to vzít na vědomí tento konvergenční program, opřu o dva detaily. O tom prvním před chvilečkou přece jen hovořil můj předřečník pan senátor Besta. V kapitole o vzdělávání v oblasti strukturální politiky se hovoří, a to cituji: Nejdůležitějším opatřením v této oblasti je reforma vysokého školství, která klade důraz na zvýšení kvality terciárního vzdělávání a diverzifikaci vysokých škol. V této souvislosti dojde ke změně ve financování vysokých škol a připravuje se systém finanční podpory studentů, který následně umožní zavedení školného. Reforma vysokých škol v této chvíli je odložena, jak se vyjádřil nový ministr školství. O diverzifikaci vysokých škol se sice v kuloárech mluví, ale nikdo ani v odborné veřejnosti, ani nikdo z ministerstva nedokázal říct, co to znamená, jaká je představa a jaké návrhy tedy se k tomuto budou vztahovat. Pokud se týká zavedení školného, to odmítli studenti, odmítli funkcionáři akademické sféry a ministr vyhlásil, že tento návrh se odkládá. Jak to tedy, že je obsažen v návrhu konvergenčního programu, který je ale přece jenom určitým závazkem ČR vůči EU, tak jak o tom hovořil pan předseda Senátu? Další oblast se týká výzkumu, vývoje a inovací. Zase si dovolím citovat: Budou přijaty nové priority výzkumu a experimentálního vývoje a inovací. Státní podpora

69

investic bude rozšířena i na firmy podnikající v oblasti průmyslového výzkumu, vývoje a inovací technicky vyspělých výrobků a technologií nebo ve strategických službách úzce spjatých s rozvojem informačních technologií. To je citace z konvergenčního programu, který projednáváme. Mohli bychom říct, že je to bohulibý záměr. Problém je ale v tom, že o tom, co jsou priority v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, nikdo příliš nehovořil. Naopak vláda se brání v podstatě čemukoliv, co vypadá jako strategické plánování. Také to, že budeme dále podporovat vlastně průmyslový výzkum, je velmi diskutabilní. Ano, podpořme malé a střední podnikání, podpořme jejich inovace, ale nesmíme přitom rušit resortní výzkumné ústavy, jak jsem o tom mluvila, které jsou nositeli inovací. To je jedna věc. A druhá věc je, že ČR je naprosto unikátní v tom, jakým směrem běhají finance na podporu výzkumu, vývoje a inovací. Veřejné finance podporují průmyslový výzkum, ale soukromé finance do základního výzkumu nejdou. Pak není divu, že nám celkové peníze v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a vědy prostě chybí! Navíc je potřeba říci, že přes tuto deklaraci podpory výzkumu, vývoje a inovací vláda ve svém střednědobém výhledu financování vědy uvažuje o tom, že v příštích třech letech se sníží finance do této oblasti o více než 20 miliard. Tak jak to je? Něco jiného děláme, něco jiného posíláme do Bruselu? No, to dělali Řekové! Takže v této chvíli je potřeba se také zamyslet. Další záležitost, která v tomto konvergenčním programu je, se týká deklarace podpory obnovitelných zdrojů, ale jak zaznělo v minulém týdnu zase ze strany vlády, resp. komise, kterou vláda zřídila a po které chce návrh energetické koncepce nebo energetické strategie, tak tam zní to, že ČR bude usilovat o to, abychom polovinu energetického mixu zajišťovali ne z obnovitelných zdrojů, ale z jádra. Takže zase: rozpor mezi tím, co říká tento konvergenční program, který má být a bude po nás vyžadováno jeho plnění, čili má být jakýmsi závazkem, a tím, co skutečně vláda dělá. Pan ministr tady použil název, kterým se vláda sama nazývá, vláda rozpočtové odpovědnosti. Dovolím si o té rozpočtové odpovědnosti s úspěchem pochybovat. Tomáš Baťa, který byl a mohl by být vzorem skutečně podnikatele i hospodáře, mj. říkal: Nebude nám nic platné to, že dokážeme vyrobit nejlepší boty na světě, když nebude mít, kdo by si je koupil. Myslím si, že by tato vláda měla skutečně se zamyslet nad tím, jak bude postupovat dál, aby si u nás ty boty měl kdo koupit i v budoucnosti! Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Další v pořadí je paní

senátorka Paukrtová. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane ministře, paní předsedající, dámy a pánové, já jsem bývala osm let členkou výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, takže jsem postupně schvalovala i v tomto výboru osm za sebou jdoucích konvergenčních programů a dodneška ráda konvergenční program čtu, protože to je opravdu zajímavé čtení, a my jsme ho většinou ještě projednávali na České národní bance. Nevím, zdali to činí dnešní výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, ale i to bývalo velmi zajímavé. A já bych ráda řekla jednu věc. Tady zazněla spousta odsudků, spousta kritických vyjádření. Máme před sebou návrh na usnesení, kde Senát po projednání nesouhlasí s konvergenčním programem ČR, a současně tady sdělují různí vystupující, že ČR má v tuto chvíli slušný rating, a současně také, že za konvergenční program jsme docela slušně hodnoceni. Víte, my někdy podceňujeme to, jak tady někdy zaznívají ta velmi kritická slova, a docela podceňujeme sami sebe v tom, zdali čirou náhodou rating českého hospodářství a ČR třeba také nesnižujeme

70

tím, co tady v tuto chvíli říkáme. Ono nikdy není úplně všechno černobílé a jednoduché a já mám osobně velké pochopení pro politické proklamace, ale bohužel se této věci obávám. Tady nezaznělo to, že vláda se snaží šetřit, protože jaksi roste náš dluh. Možná, že šetří málo, nebo možná, že má šetřit jinak, ale to tady prostě nezaznělo a tady hlavně zaznívá spousta deklarací a slov a žádná čísla! Takže já tady chci říct jenom to, že se domnívám, že jsme prožili evropskou krizi, a vláda reagovala podle mého názoru přiměřeně. Nemusíte s tím souhlasit, asi se na tom všichni neshodneme. A ještě jednu úplně faktickou poznámku. Pan kolega Besta tady říkal, že se v konvergenčním programu dočetl, že se má pro domácnosti zvýšit daň ze zemního plynu. Já si dovoluji vám v této věci připomenout, že když jsme tady projednávali zprávu o stavu životního prostředí v ČR, tak pan ministr Chalupa na můj dotaz potom, jak to, že se rozpadají soustavy centrálního zásobování teplem, na které je podle mého názoru připojeno asi 4,5 mil. domácností v ČR, tak odpověděl, že tyto soustavy jsou jaksi velmi znevýhodněny tím, že jsou daleko více zdaněny, nejsou daňově zvýhodněny a že by bylo velmi žádoucí tyto soustavy v nějaké době a v nějakém čase prostě ochránit, protože pro ně neexistuje příliš velká varianta. Takže já se domnívám, že to zdanění souvisí i s touto otázkou. Ale ještě bych chtěla připomenout také slova pana ministra chalupy, který říkal, že pokud by se ty soustavy rozpadly, například v Moravskoslezském kraji na Ostravsku, tak jaksi budou produkovat víc exhalací než tamní průmysl. Já tím nechci zdržovat a nechci rozpitvávat konvergenční program, ale jenom chci říct, že tato otázka není černobílá a já určitě zvednu ruku pro to vzít konvergenční program na vědomí. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní senátorko.

Další přihlášený je pan senátor Pakosta. Senátor Petr Pakosta: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si neodpustím jedno konstatování. Jako občan ČR jsem rád, že neplníme konvergenční program. Jeho splnění by totiž znamenalo vstup do eurozóny, tedy přijetí eura a k tomu nás ostatně zavazuje přístupová smlouva vyjednaná vládou ČSSD. A já konstatuji, že je velkou škodou, že se naše výjimka na euro tehdy nevyjednala jako trvalá, ale pouze jako dočasná. Přijetí eura by mj. znamenalo, že bychom byli vystaveni mechanismu směnných kurzů římská dva, a tedy bychom museli existovat v reálném fluktuačním pásmu plus minus 15 % proti euru bez možnosti devalvace. Revalvace prý možná je. A to dva roky! To je poměrně dlouhá doba. A také bychom po vstupu do eurozóny byli vystaveni blahodárnému působení evropského stabilizačního mechanismu, což v nejlepším případě nás bude stát 350 miliard korun a v nejhorším případě více, protože evropská díra je bezedná a evropský stabilizační mechanismus bude stát další a další peníze. To jsme tady tedy – někteří z nás, já ne – nadšeně odhlasovali na minulé schůzi. Teď jsem zachytil na internetu jednu informaci. Podle názoru analytiků eurozóna vydrží ještě další rok. Tak já si budu přát, abychom konvergenční program ještě ten další rok neplnili. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, a

nyní je na řadě pan senátor Škaloud.

71

Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, já bych jenom v krátkosti zareagoval asi na tři takové nepravdy, nebo neúplná nebo neobjektivní sdělení, která zde padla. Asi bych mohl mluvit daleko déle, ale nechci zdržovat. Takže první záležitost je – myslím, že padla od pana kolegy Štěcha – že za šest posledních let v ČR je nejrychlejší tempo zvyšování dluhu. To je možné, ale nárůst dluhu nastal také v ostatních zemích EU a není možné vytrhávat ČR z celé Evropy. Je celosvětová krize, tak se podívejme, jak to je! Teď jsem se podíval na internet a vidím, že před námi ještě v tom zadlužení je Řecko, Itálie, Irsko, Portugalsko, Belgie, Francie, Velká Británie, Německo, Maďarsko, Rakousko, Malta, Kypr, Španělsko a Nizozemsko. Samozřejmě to závisí na úhlu pohledu. Pokud bychom zkoumali gradient, mohli bychom udělat i jiný žebříček. Ale jenom chci říct, že to není tak jednoznačné, jak to říkal pan kolega Štěch, a jenom argumentovat touto jednou veličinou. Jsme také zemí se sedmým nejnižším zadlužením v EU. Další věta, která zde padla a o které bych chtěl hovořit, je: investujte v případě krize. To také není tak jednoznačná záležitost. Je to otázka míry. Existují dva protichůdné názory – půjčovat si na spotřebu a na investice a dále se zadlužovat s představou, že nastartujeme růst, ze kterého poté své dluhy zaplatíme, tj. podporovat ekonomiku dluhem. Druhý názor je zajistit fiskální disciplínu, zavádět úsporné programy a dospět po nějaké době k vyrovnaným rozpočtům, které poté umožní nastartovat lépe růst. Je otázkou, co je menší zlo. Máme představu, že spotřeba ekonomiku táhne dopředu, ale třeba půjčkami jenom tunelujeme spotřebu v budoucnosti! Peníze bude zapotřebí jednoho dne splatit a v řeči ekonomiky to znamená zpomalení růstu v budoucnosti, a navíc ještě s rostoucími náklady na splácení úroků. A pokud se většina ekonomů a společenských vědců shodne na tom, že za dnešní problémy může i přebujelá spotřeba, tak je do jisté míry paradoxní, jestliže tuto krizi chceme léčit další spotřebou. Jeden z typických názorů, který zní: nejprve investovat a pak teprve splácet dluhy. Nedávno to poměrně přesně vyjádřil pan Zeman, který je na stejné ideové úrovni zhruba jako zde tato část spektra (ukazuje vlevo) a asi se s ním budete shodovat. On říkal: nejdřív investovat a pak splácet dluhy. A s výnosem potom můžeme splatit dluhy teprve, až z těch investic vyplynou nějaké zisky. A z investic, na které si půjčíme. Já si myslím, že takhle to nikdy nefungovalo. Penze se vybraly, investovaly se, ale výnosy nikdy nebyly tak skvělé. Navíc vždy byly nějaké potřeby, které bylo zapotřebí splácet dříve. Vzpomeňte si! Povodně, platy stávkujících odborářů atd. atd. Tento názor, že z krize nás vyvede podpora spotřeby, může být analogický tomu, jako radit rodině, jejíž živitel přišel o práci, že je nutné si vzít úvěr a nejlépe od lichváře, aby si udržel svoji životní úroveň. Tím lichvářem mám na mysli to, že pokud že si půjčujete stále víc a víc, máte menší kredibilitu a musíte si půjčovat na stále větší a větší úroky. Samozřejmě to je jenom příměr. Chci ještě říci, že ten důvod, proč se nezadlužovat tolik, je to, že Česko je velice zranitelné z hlediska veřejného dluhu. Česká republika funguje jako tržní ekonomika kratší dobu než Belgie, Německo atd. Ta nepřerušovaná historie splácení dluhů má svůj význam. A jestliže my musíme platit třeba větší rizikovou přehlášku než Belgie, která má mnohonásobně větší dluh než je náš, tak to ukazuje, že to není tak jednoduché. Také státy zkrachovaly bez ohledu na výši svého zadlužení. Záleží to na řadě faktorů včetně toho, o čem jsem hovořil. A poslední velice krátkou reakci – opět kolega Štěch zde řekl, že dnes jdeme řeckou cestou a poukázal na podíl šedé ekonomiky a podíl OSVČ. Já bych ještě řekl pár dalších slov, co to je řecká cesta. Když se podíváme na některé problémové země eurozóny, tak v minulosti měly poměrně dynamický růst. A Řecko – po celou

72

první dekádu rostlo o dva procentní body rychleji než byl průměr eurozóny. Takže to také není vodítko, o kolik porosteme. A docela signifikantní je, že Řecko spolu s Portugalskem patřilo mezi největší rekordmany v nárůstu sociálních výdajů. To je také statistika. Konkrétně v letech 1980 až 2007 byl nárůst sociálních výdajů jako procento HDP u Portugalska z 9,9 na 22,5 procenta HDP a Řecka z 10 na 21 % HDP, ostatní země měly růst sociálních výdajů daleko menší. Takže to, co tím chci říci, je, že to není tak jednoduché vzít pár údajů, vytáhnout je z kontextu a mlátit tím po hlavě vládu. Samozřejmě máte na to nárok, jste opozice, my to budeme dělat někdy v budoucnosti zase, pokud budete u vlády. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Palečková: Děkuji, pane kolego.

Dalším přihlášeným je pan senátor Bárek. Senátor Ivo Bárek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, pane ministře,

kolegyně, kolegové. Já bych možná také zde uvedl pár čísel. Víte, že jsem se tady někdy v minulosti vyjádřil ke konkurenceschopnosti české ekonomiky. Ona s tím konvergenčním programem samozřejmě trošku souvisí. Je potřeba vidět, že v těch posledních žebřících, které jsou k dispozici např. ze švýcarského institutu IMD, jsme klesli o tři příčky níže za poslední tři roky. Klesli jsme až za Kazachstán, nyní zaujímáme 33. místo z 59 hodnocených zemí. V jiném hodnocení, které zveřejnilo Světové ekonomické fórum, ne Česká strana sociálně demokratická, Česko kleslo na 38. pozici, už třetí rok, to znamená ne za vlády sociální demokracie, ale za této vlády, už třetí rok se propadá, a to na 38. místo ze 142 hodnocených zemí. Obě instituce upozorňují na stejné problémy – špatné prostředí pro podnikání, korupce a obcházení pravidel, špatnou státní a neefektivní státní správu. Zmiňují také například nutnost zlepšit systém vzdělávání. Rozvoji podnikání brání i politická nestabilita a měnící se plány různých reforem. Podobné závěry k údivu zveřejnila Evropská komise v České republice ve svém doporučení, jenom cituji: Chceme, aby se v České republice dodržovaly zákony a předpisy, stát zakročil proti úplatkářství a aby státní správa skutečně fungovala. Naprosto shodné závěry. Komise zároveň tvrdí, že Česko musí přejít k hospodářskému růstu a teď cituji: založeném na inovacích, vyšší přidané hodnotě a lidskému kapitálu. Cituji Evropskou komisi. A ještě jedno srovnání a některá čísla – opět tu nemám ze stránek Lidovému domu, ale je to analytička Next Finance Markéta Šichtařová, kdy ona komentuje výkon české ekonomiky. Výkon české ekonomiky ve srovnání s ostatními zeměmi regionů suverénně nejhorší – upozornila analytička Next Finance Markéta Šichtařová. Německo rostlo o 1,2 %, Slovensko o 3,2, Rakousko o 0,7 %, Polsko o 3,8 %. Ona předpokládala, že v České republice ekonomika klesne o 0,7 až 1,2 % a komentuje to kvůli korupci a špatné hospodářské politice ztrácíme dech – a teď se dostávám k té konvergenci – a přestáváme konvergovat. Tolik moje poznámka. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.

Dalším přihlášeným je pan kolega Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, tentokrát vystoupím nikoliv jako zpravodaj, ale jako senátor kvůli tomu, jednak abych doplnil poznámkou informaci, která zde zazněla, která byla velmi validní a ta se týká těch tzv. církevních restitucí. Pan předseda na to upozornil. Já vám to dlužím, ve zpravodajské zprávě jsem na to zapomněl. My jsme ve výboru tyto věci diskutovali a

73

předpokládá se, že pokud by byly uplatněny církevní restituce podle vládního návrhu, tak, že by propad HDP byl 1,5 %. A na naši otázku na výboru zástupkyně ministra financí nám odpověděla, že se jedná v komisi o tom, aby tento dluh nebyl započítáván do konvergence a aby nebyl započítán v tom smyslu – on bude započítán do dluhu, ale abychom za něj nebyli sankcionováni, protože je to dluh, který je kumulován za 70 let ještě od reforem Franze Josefa, takže za 100 let, více než 100 let. Takže to je jenom doplnění mé zpravodajské zprávy. Pak zde zaznělo několik takových velmi zajímavých myšlenek, které určitě budeme rozvíjet až budeme projednávat vládní politiku nebo národní program reforem. Konvergenční program skutečně hlavně slouží k tomu, abychom si vyslechli hodnocení komise a zabránili České republice, aby nebyla krácena na přístupu k strukturálním fondům. To se při této diskusi a při hodnocení tohoto konvergenčního programu komisi nejeví jako důvodné. Z toho důvodu si myslím, že není možná nutné ani k tomu zaujímat odmítavý postoj, i když to chápu, že to je jasná zpráva a určité právo, nezpochybnitelné právo každé politické opozice. Chci říct, že toto je správní dokument, dokument, který nepochybně budou sledovat mezinárodní finanční instituce a tedy ta věc, kterou zde zmínila paní předsedkyně klubu Soňa Paukrtová, týkající se našeho ratingu. Závěr a Česká strana sociálně demokratická není marginální stranou, ale je to velmi silná strana, u které se dokonce předpokládá, že může být příští vládní – nejsilnější vládní silou a z toho důvodu byl takový závěr, že by tyto ratingové organizace nemusely hodnotit zcela neutrálně, nebo marginálně. To je ale samozřejmě na každém z vás, jak tento fakt bude hodnotit a jak ho vezme v potaz. Padla zde myšlenka spravedlivého výběru daní. No tak, to je na celé semináře a nechci to zde příliš komentovat, jenom pro nezasvěcené, což určitě nepředpokládám ve vašich řadách, ale protože občas se někdo dívá na noční televizní záznamy, tak bych jenom upozornil, že je někdy problém v tom, kdo v čem vidí spravedlnost. To, že někdo vydělává víc, neznamená, že platí méně daně. Tady se spíše diskutuje o progresivní dani ve smyslu progresivní kvóty zdanění, nikoli daňového základu. Když někdo vydělává více a má stejné procento zdanění, tak samozřejmě tu daň platí úměrně výdělku vyšší. Toto někdo vnímá jako spravedlivou daň, někdo vnímá jako spravedlivou daň tu, která se mu dramaticky zvyšuje, naopak někdo to dramatické zvyšování, tedy cestou progresivní daňové kvóty vidí naopak jako velmi nespravedlivou daň, vidí dokonce jako potrestání za úspěch. A teď je otázkou, do jaké míry chceme politicky právě vnímat spravedlnost a do jaké míry ji chceme podporovat. Tu ale nechme skutečně za vnitropodnikovou diskusi a nepleťme to do konvergenčního programu. Padla zde také myšlenka lobby zemědělského, tzv. zelené naftě a zaměstnanosti. Já bych si velmi přál, aby ta separátní snaha o zavedení daňových výjimek, aby se skutečně co nejvíce omezila. Mne vždycky každá daňová výjimka přímo provokuje k tomu, aby bylo prováděno pole daňových úniků. Já jako lékař v žádném případě nechci – a určitě by mi to přineslo možná nějakou podporu a popularitu – kdybych tady bojoval za bílou naftu. Vždyť sestřičky a lékaři mají určitě také stejný nárok, nebo učitelé by měli nárok na nějakou žlutou naftu, nebo jakou naftu. Já si myslím, že to není dobré a toto určitě by nevedlo ke zlepšení naší ekonomiky. Jedna otázka, která zde byla zmíněna a kterou jsem nijak nerozpracovával, se týká kritiky komise k osobám samostatně výdělečně činným a jejich nižší dani. Na našem výboru bylo upřesněno, že se to týká těch tzv. daňových paušálů. Komisi se zdá, že jsou daňové paušály příliš využívány, na druhou stranu myslím si, že je

74

vhodné – aspoň mně přijde spravedlivé – oddělit daně od poplatků, nebo daně sociální a zdravotní. Tam podle klasického hodnocení podle pojišťovacích tabulek by měl odvod do sociálního a zdravotního systému odpovídat míře čerpání těchto systémů, a to lze zcela pregnantně vyjádřit statistickými tabulkami, které mají dlouhodobý charakter. Zatímco daň jako taková, tedy daň ze zisku, ta čistá daň, ta by se – chápu spravedlivých hledisek měla přibližovat zdanění zaměstnanců. Možná daňové paušály nejsou ideální, ale v době krize je určitě dobré zachovat co nejnižší míru zdanění. Konec konců to komise ve své zprávě říká tak, aby se nezvyšovalo zdanění práce, tedy aby byla co nejvyšší zaměstnanost. Myslím si, že i zaměstnanost je klíčovým slovem, které bychom měli mít my na mysli při legislativní tvorbě. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.

Další v pořadí, pan senátor Korytář. Senátor Karel Korytář: Děkuji, paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové. Já bych jenom krátce chtěl reagovat na předchozí vystoupení paní senátorky Soni Paukrtové – vaším prostřednictvím. Já jsem jeden z těch, co samozřejmě pochválil výborný rating, který umožňuje výhodné úvěry, výhodné investování, nicméně to moje pokračování mělo upozornit na možná rizika, která ho mohou ohrozit, samozřejmě já si to nepřeji. Další – hovořilo se o nějakém černobílém pojetí a dokonce tvrdím, že naše programy, ať je to koalice či opozice, jsou si hodně podobné. Možná mi chybí v té části, která je přesně specifikem každé z politických skupin diskuse, která bohužel vázne mezi koalicí a opozicí. Kdyby tomu tak bylo, drobné změny by mohly určitě hroty, které dneska zazněly, trochu očesat. A na závěr jenom oprava mého předchozího vystoupení. Omylem se mi dostalo do mého výčtu růstu HDP Maďarsko, ale Maďarsko je již za námi, má horší podmínky, tak pro stenozáznam, Maďarsko do mého vystoupení nepatřilo. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Pan

místopředseda Škromach, zatím poslední. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající,

vážené paní senátorky, páni senátoři. Jenom na úvod taková poznámka, že je zajímavé, jak jsem tady poslouchal z pravého spektra politického poučky o tom, jak je dobré nezadlužovat, jak je dobré, aby byly co nejmenší daně, co nejmenší pojištění, aby bylo co nejméně sociálního státu, tak mě napadlo, když sleduji, jak u nás na Moravě prší a prší a už jsou zaplavené mnohé domy apod., kde je ten fond, který tady pan Kalousek zavedl a který strhává nám všem. Kdepak jsou ty peníze? A jestli jsou vůbec připraveny a jestli vůbec existují. Myslím, že je potřeba se takto ptát i u jiných věcí. Pokud jde o celkové nastavení toho systému, přece tak, jak je postavený konvergenční program, tak jednak tento konvergenční program bude zavazovat i příští vládu, která přijde po příštích volbách, ať už budou řádné nebo ne řádné, já věřím, že budou nové volby dříve, ale přesto tím bude nová vláda vázána. Přesto vládní koalice si prosadila tento svůj pohled na svět, který ale dneska už nevyhovuje

75

ani podnikatelské sféře. Kde jsou ty zástupy investorů do České republiky, kteří by sem přivezli rozvoj, přivezli by sem zaměstnanost, když tedy tak dobře už tady několik let gazduje pravice s ministrem financí Kalouskem a předkládá toto jako řešení. Naopak už dneska i mnohé podnikatelské skupiny na to reagují tím způsobem, že je to vlastně dušení ekonomiky, místo rozvoje je to dušení ekonomiky. Nezaměstnanost nám roste a můžeme porovnávat s jinými zeměmi. Já jsem velmi rád, že tady vystoupil pan senátor a hovořil o tom, že vlastně jsme jedna z nejméně zadlužených zemí. Když jsme to říkali my před volbami, tak to bylo křiku o Řecku. Řecký vzor a řecký model na Českou republiku tady přece přinesla TOP 09 a ODS ve volbách, když strašila sociálními demokraty, jak zemi zadlužíme. A výsledek je úplně jiný. Konvergenční program vede k dalšímu zadlužování této země. Problém je, že se tady dělají umělé rozpočty - nadsazené příjmy a podseknuté výdaje. A na základě toho vychází, že vlastně to bude v pořádku. No, nebude to v pořádku, protože ten ekonomický růst z dalšího a dalšího utahování ekonomiky nebude. A to už nehovořím o tom, že vláda není schopna čerpat sta miliardy na evropské projekty a dělá všechno pro to, aby tato země tyto peníze více méně ztratila. Samozřejmě i z ideologického pohledu na Evropskou unii jako takovou. My jsme přesvědčeni o tom, že konvergenční program by měl být skutečně prorůstový, měl by to být program, který přinese zaměstnanost této zemi a který také vytvoří podmínky k tomu, aby v této zemi čím dál více lidí neříkalo, že bylo dobře za komunistů. To je ostuda této vlády. Této vlády. Jestliže lidé s nejnižšími příjmy, rodiny s dětmi, senioři, zdravotně postižení se dostávají pod hranici chudoby díky těm opatřením, která vláda dělá a navíc ještě chystá – a jak se dívat na konvergenční program za situace, kdy vláda na jedné straně říká, že peníze nemá, že musí šetřit a dneska sněmovna schválila změnu valorizace důchodů tak, že chce v nejbližších letech ušetřit téměř 50 miliard na seniorech, kteří celý život pracovali, kteří platili na důchody svých rodičů a svých prarodičů. Chce na nich ušetřit téměř 50 miliard a na druhé straně tatáž sněmovna dneska ve vládním provedení schvaluje církevní restituce v rozsahu desítek miliard korun. Takže, abychom mohli zaplatit církevní restituce, tak sebereme našim důchodcům. A tady říkáme, že chceme stabilizovat veřejné finance, že nemůžeme zbytečně utrácet. Copak v této době je vůbec morální řešit církevní restituce finančním odškodněním? Kde jste byli těch 20 let od listopadu 1989. Vážené paní senátorky a páni senátoři z vládních stran ODS a TOP 09 – jak to, že jste neřešili tyto věci v době, kdy jste tady vládli vy, kdy jste tady privatizovali, kdy jste měli majetky, kterými jste mohli disponovat. A kdyby aspoň tenkrát váš guru Václav Klaus ty majetky prodal a kdyby tady ty peníze byly, ale on je jako správný pravičák rozdal. A nebudu říkat komu. A tohle všechno je potřeba do toho souhrnu budoucnosti také započítat. Takže, já jsem přesvědčen o tom, že takovýto konvergenční program není pro občany a lid této země. Tento konvergenční program je pouze pro skupiny nejbohatších a vyvolených, které se vybrala tato vláda a které preferuje. Nemusíme se tady poučovat, jaký je pohled pravice a levice na daně. Je jasné a vláda tím směrem šla, tak jak to slibovala ve svých volebních programech TOP 09 a její starostové, kteří říkali, že budou dělat to, co dneska vláda dělá, více méně zvyšování DPH, zdražování potravin, bydlení, energií, prostě potřeb pro ty lidi, kteří mají nejnižší příjmy. V kombinaci s omezováním sociálního systému to vede k dalšímu a dalšímu propadání se širokých vrstev obyvatel do oblasti chudoby. Ale naopak, protože se výrazným způsobem snížily přímé daně, a to je typické pro pravici, byť teď tedy alespoň pro formu jedno z těch opatření je, že se zavede jakási mimořádná daň z těch vysokých příjmů, tak přesto ten největší dopad

76

všech těchto opatření z konvergenčního programu je na naprostou většinu občanů této republiky, kteří žijí podprůměrným výdělkem. A vezměte si – mnozí jste z regionů, nikoliv z Prahy a okolí, kde průměrný výdělek těch 23 000 je realitou – ale v kterém regionu, v kterém volebním obvodu vás, jako senátorů a senátorek je průměrný výdělek odpovídající tomu celostátnímu průměru? Ani náhodou. A tato opatření, která tady jsou, tak povedou k dalšímu výraznému snížení životní úrovně občanů této země, a to ne jenom těch, kteří jsou závislí z objektivních důvodů, protože jsou to rodiny s dětmi, jsou to zdravotně postižení, jsou to důchodci, ale i ti, kteří poctivě pracují, tak tato opatření, která vláda navrhla, povedou ke snížení životní úrovně. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane místopředsedo, zatím posledním přihlášeným je pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, já

k tomu, co tady bylo řečeno, jenom pár poznámek. Na začátku projednávání tohoto bodu tady pan předseda Senátu uváděl nějaká základní východiska, ze kterých potom je tento návrh na usnesení, o kterém asi za chvilku budeme hlasovat. To první východisko bylo v tom, že vlastně od roku 2006 vzrostl dluh České republiky z 28 % HDP na nějakých 45 % HDP. Bylo tady řečeno, že je to vinou zejména pravicových vlád a že je to vina zejména těch, co dělají politiku dnes. Já si dovolím říci, že tomu tak není, resp. že na tom, jak dneska vypadá dluh České republiky, neseme vinu všichni. Protože v době, kdy jsme mohli šetřit a připravovat se na léta chudší, jsme tak nečinili a naopak jsme se naučili žít velmi rozmařile. V okamžiku, kdy potom peníze začaly docházet, kdy najednou pracovních příležitostí ubývalo, protože takto hospodářské cykly fungují, tak stát neměl žádné prostředky na to, aby ten výpadek investic ze soukromé sféry nějakým způsobem sanoval. Nic našetřeno nebylo. My jsme se dokázali zadlužovat i v okamžiku, kdy meziroční růst HDP byl 6 %. Tak se žádná řádná rodina nechová, tak se žádný odpovědný podnikatel nechová. Přesto jsme se tak chovali a bylo to zejména za vlád sociální demokracie a je potřeba, aby to tady zaznělo. Místo toho, abychom spořili, abychom se připravovali na horší časy, tak jsme rozhazovali a učili jsme se žít v iluzi, že pořád se budeme mít stejně dobře. Není tomu tak. A dnes to zažíváme. A ta druhá věc, která tady byla řečena, a slyšel jsem ji velmi rád, byla, že důležitější než Brusel je občan, český občan, že důvěra v občana českého je důležitější než důvěra v Brusel. To jsem slyšel velmi rád a byl bych rád, kdybychom se tím řídili, protože to, co nás mělo dovést ke konvergenci, a co je hlavním nástrojem Evropské unie k tomu, aby konvergence nastala, je tzv. politika hospodářské a sociální soudržnosti, která má být realizovaná pomocí nástrojů tzv. – zjednodušeně řečeno – kohézní politiky. Rámec této kohézní politiky je dán evropskými směrnicemi, evropskými nařízeními a evropskými zájmy. My je potom už jenom plníme, a pokud jsme psali různé operační programy a různé strategické referenční rámce, tak to vždycky bylo pod kontrolou EU, Evropské komise a evropských komisařů. Tato kohézní politika vedla k tomu, že dneska na jihu Evropy se mají mnohem hůř než na severu Evropy, jinými slovy tato politika zkrachovala. Přesto v okamžiku, 77

kdy nám tito politici v EU říkají, co dál máme dělat, tak se dozvídáme a zažili jsme to v několika předchozích bodech, které jsme dnes projednávali, že je potřeba je poslouchat, že je potřeba to dělat přesně, jak oni říkají, že je potřeba se řídit přesně těmi věcmi, které oni si myslí, že jsou nejlepší. Jsem rád, že jsem tady slyšel dneska jiný pohled, že je někdy potřeba se dívat spíše na naše občany a na to, co je pro nás prospěšné než na to, co nařizuje EU. Já věřím, že tam vytrváme i v jiných bodech, které budeme projednávat, než je konvergenční program, protože jak tady také bylo řečeno, Evropská komise se o nás v daném okamžiku nepostará, ale my se o sebe musíme postarat sami. To jsou moje poznámky k tomu, co tady zaznělo. Na závěr si dovolím ještě jednu obecnou poznámku. Nebude tomu jinak, než tak, že v některých věcech, protože vycházíme z různých ideových základů, spolu budeme nesouhlasit. To je logické. A nelze se tomu divit. Co se mi nelíbí a považuji za hloupé, a politiky před lidmi degradující, je to, že pokud těm druhým u těch druhých předjímáme, že oni vlastně, když prosazují své názory, tak to dělají proto, aby se občané této země měli hůře. Tak to prostě není, na tom si trvám. Já si dokonce i u minimálně části sociálních demokratů nemyslím, že když něco navrhují, aby bylo jinak, než to říkám já, že to dělají proto, aby se lidé této země měli hůře. Já si myslím, že to dělají proto, že si myslí, že z hlediska jejich přesvědčení a z hlediska jejich ideových základů je to tak nejlepší. Tak si myslím, že by se politika měla dělat. Pokud se navzájem budeme nálepkovat, že jediné, o co nám jde, je náš osobní prospěch, náš osobní zisk a nikoliv to, aby tato země fungovala, tak se nedočkáme ničeho jiného než toho, že si nás lidé budou vážit ještě méně než je tomu dnes. Já prosím všechny mé kolegy, aby se svých projevů, které občany a voliče přesně k tomuto navádějí, pokud možno zdrželi a vždycky si uvědomili, že pokud takto mluví, tak škodí nejen těm svým politickým soupeřům, ale škodí i sami sobě. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. Dále je přihlášen

pan senátor Miroslav Škaloud. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, já vás nebudu dlouho zdržovat. Jenom kraťoulinká reakce na ohnivý projev pana senátora Škromacha. On tady jaksi velice vydatně a usilovně hovořil o některých prohřešcích naší vlády a o různých problémech. Většinou to bylo jednostranné, zavádějící a demagogické. A protože nechci mluvit dlouho, řeknu jenom jediný příklad. A ten se týká tvrzení, že většina lidí nedosahuje průměrného příjmu. Co tím chcete říct? Přestože to zní zlověstně, nevypovídá to vůbec nic o tom, že je něco špatně, že jsou například nízké platy. To vypovídá jenom o tvaru statistického rozdělení příjmů, které je nesymetrické. To, co vypovídá o příjmech, to je medián příjmů. To je hodnota, pro vaši informaci, kterou nedosahuje 50 % zaměstnanců nebo příjemců a kterou 50 % přesahuje. Prosil bych propříště, mluvme o tomto termínu, budeme věcnější. Děkuji za pozornost.

78

Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. A v této

chvíli je přihlášen předseda Senátu pan Milan Štěch. Prosím, pane předsedo. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Paní místopředsedkyně, pane

ministře, kolegyně a kolegové. Za prvé, jestli jsem dobře rozuměl kolegovi Škromachovi, aby už nemusel vystupovat. On předtím, než tu argumentaci uvedl, řekl to číslo, 23 tisíc nebo 24 tisíc. Hovořil o Praze, ale uvědomme si, že v regionech, kde my jako senátoři působíme, průměrného výdělku drtivá většina lidí nedosahuje, protože Praha a případně střední Čechy to enormně zvyšují. A my máme tu čest, že jsme konfrontováni s lidmi, kteří mají většinou, a to říkáte správně, tedy ten medián, někde kolem 18.000 korun. To je ten problém, že když se podíváme na to, jaké jsou náklady na základní životní potřeby, tak vyjít s 18 tisíci korunami je skutečně obdivuhodné. A ono to má jít ještě dolů. To znamená, že nervozita, nedůvěra lidí enormně narůstá. Proto já jsem hovořil ne o Bruselu, ale tady o tom, jak lidé vnímají naši současnost. A moc se tady chválit, že to všechno máme jako celkem docela dobré v porovnání s ostatními, není asi na skladě, i když já souhlasím, jak tady byl výčet zemí, které jsou na tom hůř. Ale to my jsme tvrdili a tvrdíme, že je to pravda. Akorát já jsem – a proto vystupuji – ve svém vystoupení upozornil na to, že když nám jaksi hořela střecha nad hlavou podle pravice před volbami, když jsme měli zadlužení 28 %, tak když teďka máme 42 %, tak je to v ažuru? Já s těmi čísly ani moc nepracuji, já je nikde moc nepoužívám. Ale já jenom říkám, pozor! Přes všechna ta restriktivní opatření, která už enormně bolí, zabrzďují ekonomiku, tak se to, přátelé, nedaří. Tak se to nedaří někde asi, abychom nebyli jako s těmi lžičkami v Pelíškách. Někde se asi dělá chyba. Před chvilkou tady zase kolega Vystrčil hovořil o tom, že nemáme říkat, že ty věci jsou jako tak špatné, že je tu to podezírání. Ale, vážení, někdy jsou ty věci tak doložitelné, že to prostě je špatně. A ono se nechce o tom mluvit. Tak potom se nedivte, že nás napadá, že je to nějaký účelový záměr ve prospěch úzké skupiny lidí. Vždyť se podívejte na ty manažery. U nás skutečně máme degresivní zdanění. My máme degresivní zdanění. Samozřejmě, že nominálně platí, čím mají větší plat, odvod je větší, ale je to degresivní zdanění. Kdo si dovoluje v této době zavádět ve světě degresivní zdanění? Spojené státy, nejkonzervativnější země, mají poslední pásmo asi 48 % daně fyzických osob. Daň právnických osob. Vždyť my máme daň právnických osob, efektivní míru zdanění 14 %. No tak pak nemůže být naplněn ani ten fiskál. Daňová kvóta u nás je o 5 % nižší než je průměr Evropské unie. Jedno procento daňové kvóty je 36 až 40 miliard korun pro veřejné rozpočty. Vy pořád škrtáte. A my říkáme, také se dívejte na příjmovou stránku. O tom je naše diskuse. A pak si jako moc nevěříme a pak pouštíme ta slova, která politiku obecně poškozují. To máte pravdu, s tím souhlasím, a na to bychom si měli všichni dávat pozor. Ale chci ještě reagovat na některé věci. Kolega Sefzig, nevím, jestli to tak myslel, ale řekl to tak, já jsem si to hned napsal, že například u osob samostatně výdělečně činných, kde komise připomínala, že ty paušály nejsou šťastné, ale že na druhou stranu zdravotní a sociální pojištění je potřeba poměřovat tím, jak to lidé čerpají. To nejde, a prostřednictvím předsedající, pan senátor Sefzig jako lékař ví, že největší spotřeba zdravotní péče je zejména v posledním roce nebo decilu života a že to je velmi proměnlivé podle diagnóz, které člověka potkají. Že se odvádí jedna

79

třetina toho, co se platí za jednoho zaměstnance, když OSVČ se zvýšilo z půl milionu na jeden milion, tak to musí samozřejmě být v rozpočtech znát. U důchodů se odhaduje, že výpadek 40 mld. Kč přesně dělá rozdíl mezi odvodem za zaměstnance a osobami samostatně výdělečně činnými. A kdyby to bylo srovnané, kdyby to bylo fér, a já vím, že to skokově udělat nelze a ani po tom nevolám, tak by žádný schodek na důchodovém účtu nebyl. My jsme si na ty problémy tady dlouhodobě zadělali sami a teď nevíme, jak se s nimi vyrovnat. My to aspoň chceme řešit, za vlády Vladimíra Špidly se začalo to pojištění mírně zvyšovat. Ale bohužel přišla k vládě pravice a obrátila ten tok zpátky, to znamená, že je to zase tam, kde to bylo. A poslední věc. Nedávno jsem slyšel pana Ing. Tomana, šéfa Potravinářské komory, jak hovořil o tom, že řetězce u nás mají marži 60 %. Řetězce se podílejí na odtoku asi 210 mld. Kč ročně z České republiky velkým podílem. Také by se mělo přemýšlet o tom, aby tomu takhle nebylo. Také je tam zdanění u nás enormně nízké. Jsou to ty právnické osoby. A pak se my tady hádáme, že nemáme na potřebné výdaje a víme, že na to nemáme. A de facto zadlužujeme se a platíme dluhovou službu, která nám zase zvyšuje ty dluhy na druhé straně. V těch 42 % je dneska samozřejmě také x – procent, která dělá dluhová služba. A jistě se shodneme na tom, že tuto dluhovou službu je potřeba snížit, proto zadlužení je potřeba snížit. Ale pojďme se podívat také na příjmy do veřejných rozpočtů, aby tam nebyly tak nevyrovnané pozice, kdy potom ti, kteří jsou v lepších pozicích, tak ostatní se snaží k tomu utéct, protože by se považovali za "blbé", že si to nechají a že platí tolik, když ti ostatní platí méně. A opravdu ještě poslední věc. Dejme si zrovna tak pozor na to, když se osočujeme ze zlých úmyslů, a to bylo ve vystoupení tady také, že sociální výdaje je to největší zlo. Prosím vás, sociální výdaje mohou být velmi dobré výdaje, když jsou účelné. Vždyť země, které mají nejvyšší sociální transfery, skandinávské země, velmi dobře tím živí ekonomiku, ta ekonomika funguje, jsou to zdravé finance, ale musí být samozřejmě pokryty produktivitou práce, hospodářskou výkonností a musí to být peníze, které nezpůsobují tu fiskální nerovnováhu. Ale sociální transfery, sociální výdaje jsou jako každé jiné výdaje, pokud jsou založeny na zdravé ekonomice. Děkuji. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Děkuji

také, pane předsedo. V této chvíli již nemám nikoho přihlášeného do rozpravy. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit? Nikoho takového nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda chce vystoupit k proběhlé rozpravě. Chce. Pane ministře, prosím, máte slovo. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Dámy a pánové, myslím, že není v lidských silách tady odpovědět na všechno to, co zaznělo, a ani si tuto ambici nekladu. Rozumím, když státní rozpočet není předmětem projednávání v horní komoře, že si opozice musí najít nějakou platformu a že Konvergenční program jako náhražka v zásadě umožňuje tu rozvinout celou paletu souboje mezi pravicí a levicí. Nicméně já trvám na tom, že vláda připravila tento Konvergenční program férově, že v zásadě jiný postup, než volit cestu fiskální konsolidace v předchozích dvou letech nebyl možný, protože jinak náklady za budoucí konsolidaci by byly daleko vyšší. My samozřejmě víme, že lidé v zemi dneska musejí obracet každou korunu zvlášť pozorně. Ale zároveň jsme se nedostali do té situace, kdy bychom museli

80

snižovat platy o 20 %, o 30 %, tak jak to bylo v Lotyšsku nebo jak je to nyní v Řecku. Nedostali jsme se do situace, kdy bychom museli zdvihat hranici odchodu do důchodu o pět let, jako v Itálii ze dne na den. A počítáme samozřejmě s tím, že teď v dalších dvou letech půjdeme i do více prorůstové politiky, protože si to tento stát, právě díky té finanční konsolidaci, může dovolit. Byla tady zmínka o drobné degresi. Tak ta se právě teď odstraňuje. To je součást balíčku opatření, která jsou právě obsažena v tomto Konvergenčním programu. Čili chcete-li s tím nesouhlasit, je to samozřejmě svaté právo opozice. Nicméně já doporučuji vzít Konvergenční program na vědomí, mimo jiné proto, že součástí těchto opatření jsou právě i kroky, které si kladou za cíl přispět k posílení růstové agendy. Mluvil jsem o tom tady v úvodu, mluvili tady o tom mnozí další. To je asi zhruba vše, co se k tomu teď dá říct. Dalo by se mluvit dlouze, ale myslím si, že by to ničemu neprospělo. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Ptám se

pana zpravodaje výboru pro záležitosti Evropské unie pana senátora Sefziga, zda chce vystoupit? Nechce vystoupit. Prosím tedy pana garančního zpravodaje, aby shrnul rozpravu a řekl nám, o čem budeme hlasovat. Prosím, pane zpravodaji. Senátor Jan Hajda: Děkuji za slovo. Mám přece jenom jednu poznámku,

prostřednictvím vás, paní předsedající, k panu senátoru Sefzigovi, kterého si jinak velmi vážím, poněvadž byl vždy velmi dobře připraven, když mluvil o bílé naftě. Čeští zemědělci nebudou chtít zelenou naftu, když ji nebudou mít ostatní zemědělci v celé Evropě. To je ten rozdíl. Jinak vystoupilo celkem 13 senátorů a senátorek, dvakrát zazněl návrh vzít na vědomí, byl tady protinávrh, pokud se týká nevzít Konvergenční program na vědomí a schválit usnesení, které bylo předneseno předsedou Senátu. Měli bychom tedy v prvé řadě hlasovat o vzetí na vědomí a potom o návrhu předsedy Senátu. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Ano,

děkuji pane zpravodaji, je to tak správně. Návrh vzít na vědomí byl návrhem výboru pro záležitosti Evropské unie. Pan předseda Senátu přednesl návrh jiného usnesení. Dovolím si tedy v této chvíli všechny svolat k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 68 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 35. Budeme hlasovat nejdříve o návrhu výboru vzít Konvergenční program České republiky na vědomí. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 22 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 25, proti bylo 33. Návrh nebyl přijat. Můžeme nyní tedy hlasovat o druhém návrhu, kterým je vyslovení nesouhlasu s Konvergenčním programem České republiky tak, jak ho předložil pan předseda Senátu. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 23 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 41, proti bylo 22. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajům i vám všem za rozsáhlou debatu a projednávání tohoto bodu končím. Dalším bodem programu podle toho, jak jsme upravili náš harmonogram, je 81

10. Evropský inovační a technologický institut (evropský senátní tisk č. N 128/08, č. N 131/08) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 128/08, N 131/08 a N 128/08/01, N 131/08/01. Tyto body uvede pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Fiala, který má zde u nás v Senátu premiéru a já ho zde tedy vítám. Pane ministře, prosím, máte slovo. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala: Vážení paní

předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vystupuji dnes před vámi poprvé a tak mi dovolte, abych vás především všechny pozdravil a vyjádřil přání, že budeme aktivně a vstřícně spolupracovat a věcně diskutovat nad legislativními návrhy, které bude ministerstvo školství předkládat. Minulý týden jsem se zde v Senátu zúčastnil veřejného slyšení pořádaného vaším výborem pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a slibuji, že se budu snažit najít si vždycky čas na vaše podněty a připomínky, které velmi úzce vycházejí ze znalosti konkrétních problémů v regionech. Ale nyní už k projednávaným tiskům. Jsou to evropské tisky, není to tedy fakticky legislativa připravená ministerstvem školství. Týkají se Evropského inovačního a technologického institutu, a to budou potom další body našeho jednání, Rámcového programu pro výzkum, vývoj a inovace, tzv. Horizontu 2020. Není to něco zcela nového, navazují na již existující projekty a programy, ale s ohledem na počáteční zkušenosti přichází Evropská rada s některými změnami. Evropská unie stále trpí nedostatečným propojením vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací slabými vazbami v rámci tzv. znalostního trojúhelníku. Jedním z nástrojů, kterými se tento nedostatek Evropská společenství snaží řešit, je Evropský technologický institut. Ustanoven byl v rámci Lisabonské strategie v roce 2008, sídlo, jak víte, má v Budapešti. Uskutečňován je prostřednictvím tzv. znalostních a inovačních společenství, (anglicky KICS) a já si dovolím následně i tuto zažitou zkratku občas použít. První tři z těchto společenství jsou životní prostředí, laboratoře informačních a komunikačních technologií a inovativní energetika. Společenství fungují ve 12 zemích Evropské unie a z více než 200 partnerů KICS je 75, což je zhruba 40 %, obchodních organizací. Tato společenství by měla být inovačními katalyzátory pro celý region. Návrhy obou právních aktů Evropské unie týkajících se Evropského technologického institutu jsou projednávány během tohoto roku paralelně s návrhem nového programu Horizont 2020. Tento postup byl zvolen vzhledem k tomu, že v příštím programovacím období bude institut podporován právě z tohoto programu. Jsou plánována další KICS, a to na témata shodná s definovanými společenskými významy třetího pilíře v programu Horizont 2020. V roce 2014 by měla být schválena tři první témata – inovace pro zdravý život a aktivní stárnutí, surovinové zdroje, udržitelná těžba, získávání, zpracování, recyklování a nahrazování a potraviny budoucnosti. Česká republika se do Evropského technologického institutu zatím nezapojila. Jednou z bariér, které vstupu brání, může být systém financování KICS protože 25 % je poskytováno Evropskou komisí, ale zbylých 75 % pochází z veřejných a hlavně ze soukromých zdrojů průmyslových podniků. Tento systém samozřejmě není u nás příliš obvyklý. 82

V současné době jako vůbec první projevil zájem o zapojení do KICS týkajících se klimatu tým profesora Marka, ale podle jeho zkušenosti a zkušeností dalších výzkumných pracovníků z nových českých zemí je poměrně obtížné do současné komunity center proniknout. Česká republika právě proto na proběhlé Radě pro konkurenceschopnost, které jsem se zúčastnil, vyzvala Evropskou komisi k tomu, aby zajistila větší otevřenost těchto znalostních a inovačních společenství také pro nové členské státy. Dalším pozitivním krokem k vyššímu zapojení naší země do Evropského technologického institutu by mohlo být to, že v příštím programovacím období bude možné financovat aktivity institutu ze strukturálních fondů. V tomto směru vítám návrh senátního výboru pro záležitosti Evropské unie využít výzkumných infrastruktur vznikajících ze strukturálních fondů v tomto programovacím období i center kompetence vytvářených díky financování Technologické agentury České republiky jako možných startovacích bodů pro zapojení České republiky do znalostních a inovačních společenstev. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie. Usnesení vám byla rozdána jako senátní tisky č. N 128/08/02 a N 131/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Krejča, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Krejča: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře,

milé kolegyně, vážení kolegové, jelikož jsme z 32 bodů plánovaných na dnešní program projednali pouze 9, pokusím se maximálně své vystoupení zestručnit, abychom alespoň trošičku dohnali obrovský skluz, který dnes máme. Pan ministr tady velice dobře, a to v plné šíři uvedl dva materiály, které se týkají Evropského inovačního a technologického institutu, takže já si dovolím doplnit jenom některé údaje. My se nezabýváme touto problematikou poprvé, přijímali jsme už k evropskému inovačnímu a technologickému institutu dvě usnesení, a to v roce 2006, to znamená je tady určitá kontinuita a v podstatě máme na co navázat. Pan ministr tady zmínil tři stávající vzdělanostní a inovační společenství. Já bych jenom vyspecifikoval těch nových šest, s kterými se uvažuje. Měl by to být zdravý život, suroviny, potraviny pro budoucnost, mobilita ve městech, výroba s přidanou hodnotou a inteligentní bezpečná společnost. Zároveň se tady dotkl i doporučení výboru pro záležitosti Evropské unie, které bych si dovolil ne číst, ale mírně okomentovat, protože každý je máte k dispozici v elektronické podobě. V našem doporučení jednak upozorňujeme na kontinuitu zájmu Senátu o tuto problematiku, která začala v roce 2006, vazbu Evropského inovačního a technologického institutu na Horizont 2020, který budeme projednávat za chvilku a v podstatě institut je součástí tohoto nového programového rámce. Zmiňujeme se o tom, že výzkumné aktivity v rámci EIT by měly respektovat geografickou rozmanitost EU a přihlížet k potenciálu všech členských zemí. Zmiňujeme se i o tom, co tady už zaznělo, a to je to, že v rámci EIT doposud žádné české subjekty se do aktivit EIT nezapojily. Možná takovou malinkou odbočku. Někteří z vás si určitě pamatují, že Česká republika usilovala o to, aby se stala sídlem EIT. Bylo by to možná takové trošku smutné, aby namísto Budapešti bylo sídlo třeba v Praze a my jsme vykazovali nulový 83

efekt za ty předchozí roky. Ale je to skutečně dáno tím, že ty tři stávající oblasti jdou poněkud mimo sféru zájmu našich výzkumných institucí, takže jejich rozšíření snad přispěje k lepšímu zapojení našich subjektů. O tom se v našem doporučení taktéž zmiňujeme. Pan ministr to už tady také otevřel. Týká se to výzkumných infrastruktur center kompetence. Tolik z mé strany a žádám vás, abyste podpořili toto doporučení výboru pro záležitosti Evropské unie. My jsme je projednávali v úzké součinnosti s ministerstvem školství, současně i s dalšími dokumenty, které budeme za chvilku probírat, těch pět dokumentů v rámci balíčku Horizont 2020. K této problematice se uskutečnila série kulatých stolů. O tom se zmíním u té další materie. A myslím si, že se nám podařilo vykomunikovat s pracovníky ministerstva školství takové doporučení, které, doufám, nebude pro nikoho z vás problémem, aby jej podpořil. Děkuji. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Děkuji

také,

pane

senátore, a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Tisky také projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Táži se nyní zpravodajky výboru paní senátorky Doupovcové, zda chce vystoupit. Nechce. Dobře, děkuji. Otevírám tedy k tomuto tisku rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, ale požádala bych někoho z kolegů, jestli by mě mohl zastoupit v řízení schůze, jenom na minutku. (Řízení schůze se ujímá místopředseda Senátu Zdeněk Škromach.) Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Do rozpravy se hlásí paní

místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pane předsedající, pane

ministře, kolegyně a kolegové. Já chci jenom jednu technickou nebo resp. faktickou poznámku k tomu, co zde bylo řečeno a co se traduje v dokumentech i myslím si v návrhu usnesení. A to je to, že se naše výzkumná pracoviště nedokáží zapojit do evropských vědeckých společenství. Ono to má jeden docela zásadní důvod. A já, i když teď přece jenom zdržuji, tak si myslím, že pan ministr by to měl vědět. To je totiž důsledek toho, jak je nastaven systém hodnocení vědy, jak je nastaven systém hodnocení výsledků ve vědě, výzkumu a inovacích. Jestliže tam větší váhu mají tzv. impaktované články, čili to, co někdo napíše a někde opublikuje, jako to, zda je zapojen do mezinárodních projektů, tak samozřejmě, že ta vědecká pracoviště nemají žádný velký zájem, nejsou motivována k tomu, aby měla zájem se do těchto projektů zapojovat. Myslím si, že je to docela vážný problém a že by bylo potřeba ho napravit. Jinak podporuji návrh usnesení tak, jak ho předložil pan senátor Krejča. Myslím si, že je na tom hodně odpracováno a je to dobré stanovisko. Děkuji. Místopředseda

Senátu

Zdeněk

Škromach: Děkuji,

paní místopředsedkyně. Do rozpravy se už nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. A zeptám se pana ministra, zda chce vystoupit k proběhlé rozpravě. Nechce. Pan zpravodaj také nechce. A já předávám řízení schůze paní místopředsedkyni Gajdůškové.

84

Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Jestliže tedy pan

ministr ani pan zpravodaj nechtějí vystoupit, můžeme přistoupit k hlasování. Byl podán jediný návrh, a to je návrh usnesení výboru pro záležitosti Evropské unie, tak jak nás s ním seznámil pan senátor Krejča a jak jsme ho měli také písemně. Svolám tedy všechny do sálu k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 63 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, tak jak byl předložen panen senátorem Krajčou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 24 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji vám. V této chvíli mám přihlášenu paní předsedkyni klubu TOP 09, paní senátorku Paukrtovou, pravděpodobně s procedurálním návrhem. Prosím, paní senátorko. Senátorka Soňa Paukrtová: Ano, paní předsedající, dámy a pánové, já

vás chci poprosit o změnu našeho programu v tom smyslu, abychom body pana ministra Drábka, což je senátní tisk č. 357, senátní tisk č. N 158/8 a senátní tisk N 160/08 zařadili jako první tři body v pátek, tedy jako 1., 2. a 3. bod v pátek. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Byl to procedurální návrh, o kterém se hlasuje bez rozpravy, a protože jsme před chvilečkou hlasovali, myslím si, že nemusím dávat znělku. Takže dávám hlasovat o procedurálním návrhu, přeřadit body pana ministra Drábka na pátek, jako první body v pátek. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 25 ze 62 přítomných senátorek a senátorů se při kvoru 32 pro vyslovilo 19, proti bylo 7. Návrh nebyl přijat. Je mi líto, panu ministrovi tedy Senát nevyhověl. Budeme pokračovat podle schváleného programu. Dalším bodem jednání je

11. Horizont 2020 - rámcového programu pro výzkum a inovace (20142020) (evropský senátní tisk č. N 125/08, č. N 126/08, č. K 129/08, č. N 130/08) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N125/08, N126/08, N129/08, N130/08 a N125/08/01, N126/08/01, N129/08/01 a N130/08/01. Prosím nyní opět pana ministra školství Petra Fialu, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, pane ministře. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala: Vážená paní místopředsedkyně, dámy pánové, jak jsem se již zmínil ve svém minulém vystoupení, další evropské tisky se týkají rámcového programu pro výzkum, vývoj a

85

inovace nazvaného Horizont 2020. Tento program na léta 2014-2020 je nástupcem současného 7. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj, navazuje však také na aktivity Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, a jak už bylo řečeno, Evropského inovačního a technologického institutu. Doplněn je rovněž programem, a to je následující dnešní bod, navazujícím na stávající program EURATOM. Proč zde dochází k úpravám, je vcelku zřejmé. Současná ekonomická situace v Evropě vyžaduje nový přístup k posílení evropského výzkumu, vývoje a inovací. Legislativní balíček, který se má uskutečnit Horizont 2020 jakožto nástroj pro zvýšení konkurenceschopnosti EU, chce posílit výzkumnou základnu, schopnost evropského průmyslu být vůdčí inovační silou a schopnost výzkumu přispívat k řešení společenských výzev v tomto století. Hlavními rysy nového programu je snaha o provázanost výzkumu a inovací, důraz na účast malých a středních podniků v programu a také podpora otevřenosti EU vůči světu. Cílem programu je tedy budování prosperity společnosti založené na znalostech. Tohoto cíle má být dosaženo pomocí tří vzájemně se podporujících priorit, kterými jsou vynikající věda, vedoucí postavení v průmyslu a společenské výzvy. Financování Evropského inovačního a technologického institutu z programu 2020 by mělo přispět k provázání jednotlivých částí znalostního trojúhelníku tvořeného vzděláváním, výzkumem a inovacemi, a tím právě i k realizaci cíle a priorit v Horizontu 2020, jak zde byly zmíněny. V současné době byl Radou pro konkurenceschopnost schválen částečný obecný přístup k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace, tedy bez uvedení rozpočtu. Česká republika se zasadila o prosazení několika změn v textu, které by měly vést ke zvýšení účasti českých týmů v tomto programu a s výsledným textem vyslovila Česká republika souhlas. Další dokumenty z legislativního balíčku budou potom projednávány během druhé poloviny roku 2012, přijetí se očekává do konce roku 2013. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Děkuji

také, pane ministře. Opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto senátní tisky, je výbor pro záležitosti EU. Jeho usnesení vám byla rozdána. Zpravodajem výboru je opět pan senátor Miroslav Krejča, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji za slovo. Začnu omluvou, která se týká toho předchozího bodu. Zapomněl jsem se zmínit, že východiskem pro doporučení výboru pro záležitosti EU bylo velice dobré stanovisko VVVK a je to stejně i v případě tohoto balíčku materiálů. Dostáváme se k poněkud obsáhlejší materii, k balíčku pěti dokumentů. My jsme při projednávání těchto tisků zvolili ve finální podobě trošku jinou formu projednávání. Doporučení, které dostáváte, je dvojí. Jedno se týká toho materiálu, který se váže k EUROATOMu, je to materiál N127/08, který projednal hospodářský výbor a jeho podvýbor pro energetiku, který nám taktéž dal stanovisko, které pro nás bylo velice důležitým východiskem pro naše doporučení. A ty zbývající 4 materiály – zde je navrženo jedno doporučení souhrnně pro všechny 4 a východiskem je

86

stanovisko opět VVVK. Tolik k tomu, jakým způsobem probíhalo to projednávání a pak vlastní návrh toho doporučení. Já jsem se díky tomu, že pan ministr tady zrekapituloval to nejpodstatnější, které se týká celého balíčku dokumentů, zaměřím pouze na to naše doporučení a opět ho jenom okomentuji, nebudu ho číst. V případě těchto materiálů je tady ještě mnohem těsnější návaznost na to, co jsme projednávali v uplynulých měsících a letech v Senátu. Když jsme procházeli předchozí usnesení, tak jsme se dostali k více jak 10 usnesením Senátu, která mají přímou vazbu na tuto projednávanou materii, a samozřejmě jsme při formulaci toho doporučení velice pečlivě zvažovali a dávali pozor na to, abychom byli konzistentní ve svých názorech. Takže to je jedna poznámka k tomu doporučení. Konstatujeme v doporučení pozitivum, které spočívá ve výrazném navýšení rozpočtu. Zároveň další pozitivum, které spočívá ve snížení administrativních bariér a zjednodušení výkaznictví a finančních pravidel účasti, což je někdy právě tou překážkou, proč se málo subjektů – výzkumných subjektů hlásí do těchto programů, do těchto projektů, protože je to někdy vysilující anabáze. Opět se zde, podrobně jako v předchozím materiálu, dotýkáme toho, že v našich podmínkách představuje naopak příležitost, jak rozvíjet naši českou vědu na špičkové úrovni, to že vznikají za podpory strukturálních fondů, centra kompetence a projekty výzkumných infrastruktur, které by právě prostřednictvím třeba i Evropského inovačního a technologického institutu, o kterém jsme hovořili před chvílí a přijali usnesení, mohli se zapojovat do programu právě Horizontu 2020. U té předchozí dvojice dokumentů jsem se zmínil, že ministerstvo školství uspořádalo sérii kulatých stolů k těmto dokumentům, takže ten proces projednávání a konzultace se všemi možnými partnery byl opravdu dlouhý a důkladný. Těch kulatých stolů se uskutečnilo 10. My jsme se snažili dle možností technických a časových se maximálně účastnit a podílet na konání těchto kulatých stolů. A samozřejmě i výstupy z těchto kulatých stolů se promítají do doporučení, které máte před sebou. Já vás tímto žádám o podporu doporučení výboru pro záležitosti EU ke čtveřici tisků z toho celkového balíčku pěti tisků, protože ten jeden budeme řešit samostatně. Děkuji. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Děkuji

také, pane senátore. Opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Tisky také projednal VVVK. Zpravodajem tam byl určen pan senátor Jiří Oberfalzer, kterého ale zde nevidím, tak předpokládám, že nemá zájem o to, vystoupit. Navíc výbor pro záležitosti EU v podstatě převzal návrh usnesení tohoto výboru. Takže mohu v této chvíli otevřít rozpravu. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy, protože v této chvíli nemám nikoho přihlášeného. Nikdo nemá tuto potřebu, takže rozpravu uzavírám. Táži se pana předkladatele, zda chce ještě něco dodat. Pane ministře, není tomu tak. Pan zpravodaj? Také ne. Dobře. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o návrhu usnesení, tak jak ho máte písemně před sebou a jak ho okomentoval pan senátor Krejča, garanční zpravodaj. Svolám všechny k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 61 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 31. Budeme hlasovat o návrhu usnesení výboru pro záležitosti EU k evropskému tisku Horizont 2020. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

87

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 26 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji opět panu ministrovi i panu zpravodaji. V této chvíli s procedurálním návrhem se přihlásil pan předseda senátorského klubu sociální demokracie pan senátor Petr Vícha. Prosím, pane předsedo. Senátor Petr Vícha: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové,

vystupuji s procedurálním návrhem. Máme před sebou ještě jeden bod pana ministra a blíží se 19. hodina. Pak tady je blok tří zákonů, které pravděpodobně bychom do té doby nestihli projednat – pana ministra Drábka. Proto navrhuji, abychom po tomto bodu projednali bod č. 12, senátní tisk 354 a v případě, že bychom ho nestihli dokončit do 19. hodiny, tak abychom o něm mohli jednat a hlasovat i po 19. hodině. A jenom o tomto zákonu, předpokládám, že poté skončíme. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji. Já zopakuji

procedurální návrh, o kterém hned dám hlasovat, a to bez znělky. Jde zde návrh, abychom po bodu pana ministra Fialy zařadili – přeřadili bod, který uvede pan senátor Palas, hejtman Moravskoslezského kraje. S tím, že o tomto bodu budeme jednat a hlasovat i po 19. hodině. To znamená, že projednáváním tohoto bodu dnešní jednání skončíme. Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 27 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Máme tedy upraven dnešní bod jednání a máme před sebou i Horizont, ve kterém skončíme. Ale v této chvíli máme na programu 12. Návrh nařízení Rady o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2014-2018), který doplňuje Horizont 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace (evropský senátní tisk č. N 127/08) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 127/08 a N 127/08/01. Prosíme opět pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy pana Petra Fialu, aby nás seznámil s tímto materiálem. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala: Děkuji. Dámy a pánové, předstupuji s posledním evropským tiskem, který souvisí s Rámcovým programem pro výzkum a inovace, Horizont 2020. Jak všichni víte, EURATOM, neboli Evropské společenství pro atomovou energii bylo založeno 25. března 1957 v Římě. Program EURATOM byl v minulosti projednáván odděleně a ustanoven na základě samostatného nařízení Rady podle ustanovení smlouvy o EURATOMu. Cílem programu EUROATOM je zlepšit jadernou bezpečnost, jaderné zabezpečení a radiační ochranu a současně přispět k dlouhodobé dekarbonizaci energetického systému bezpečným a efektivním způsobem. Tento program má být nyní více provázán s programem Horizont a má přispívat k dosahování tří hlavních priorit programu Horizont 2020. Nepřímé akce

88

podpoří v oblasti výzkumu jaderného štěpení aktivity zaměřené na bezpečnost provozu jaderných systémů. Zde je vazba na společenské výzvy. Dále výzkum v nakládání s konečným jaderným odpadem. Tady je zase vazba na odstraňování, ukládání a likvidaci jaderného odpadu jako prioritu, a také výzkum rozvoje radiační ochrany, což je vazba na ozáření a životní prostředí. Česká republika je jak v oblasti výzkumu jaderného štěpení pro výrobu energie, tak v oblasti výzkumu jaderné fúze velmi úspěšná. A i vzhledem k tomu, že jaderná energetika hraje v energetickém mixu naší země významnou roli, je pochopitelný návrh senátního výboru pro záležitosti EU, na možnou kombinaci strukturálních fondů a aktivit programu EURATOM pro stavbu demonstrátorů Allegro na území České republiky. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře. Opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tento tisk, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. N 127/08/02. Zpravodajem výboru je opět pan senátor Miroslav Krejča, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji za slovo. Už jsem to tady trochu naznačil

při předchozím vystoupení. VVVK se zabýval celou pěticí dokumentů. Samostatně se tímto dokumentem – jako dožádaný výbor – zabýval VHZD a jeho podvýbor pro energetiku. Rozhodli jsme se oddělit to od původního balíčku pěti dokumentů ze dvou důvodů. Jednak tento dokument je obsahově trošičku odlišný. Týká se poněkud konkrétnější oblasti. Druhým důvodem je to, že zatímco horizont 2020 je pro plánovací období 2014–2020, tak tento dokument se týká období 2014–2018. Opět máme na co navázat – připomínám třeba naše usnesení z března loňského roku k materiálu "Energie 2020 – strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii". A pak tisk, který jsme měli projednat již na minulém plénu Senátu, ale byl odložen, a bohužel v rámci programu našeho pléna je zařazen až na zítřejší jednání. Je to dokument "Energetický plán do roku 2050". V návrhu doporučení se odvoláváme na tento dokument, bohužel se nemůžeme odvolat na usnesení Senátu, ale pouze usnesení výboru, protože nám časová souslednost moc nehraje do karet. Jinak naše doporučení, jenom okomentuji, doufám, že to bude pro vás přijatelné, je spíše "projaderné". Zdůrazňujeme, že samozřejmě v našich podmínkách v rámci energetického mixu musíme počítat i do budoucnosti s jadernou energii. To provází celá řada nutných kroků a opatření tak, aby se stala přijatelná jak pro veřejnost, tak samozřejmě bezpečnější a efektivnější. Odvoláváme se na usnesení, které jsme již v minulosti přijali nebo budeme přijímat. Zdůrazňujeme i to, co zaznělo z úst pana ministra, synergie ve financování některých zajímavých projektů, které by – s ohledem na naši vyspělost v této oblasti – se mohly případně realizovat i na území ČR se zapojením českých subjektů. Tímto vás žádám o podporu doporučení VEU. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Tisk projednal také VVVK. Zpravodajem byl pan senátor Jiří Oberfalzer, a protože ho zde nevidím, můžeme považovat zpravodajskou zprávu pana senátora Krejči za společnou. Dále tento tisk projednal ještě VHZD. Ptám se nyní senátora Jiřího Bise, zda chce vystoupit se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

89

Senátor Jiří Bis: Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, nechci zpravodajskou zprávu, přečtu akorát usnesení našeho výboru, tj. 266. usnesení z 26. schůze konané dne 10. května k návrhu nařízení Rady o programu Evropského společenství pro atomovou energii, pro výzkum a odbornou přípravu pro rok 2014– 2018, který doplňuje horizont 2020, Rámcový program pro výzkum a inovace. Na základě informace předseda podvýboru pro energetiku senátora Jiřího Bise a po rozpravě výbor vyjadřuje souhlas s 34. usnesením podvýboru pro energetiku ze dne 9. května 2012 k návrhu nařízení Rady o programu Evropského společenství pro atomovou energii, pro výzkum a odbornou přípravu pro roku 20142018, který doplňuje horizont 2020 a Rámcový program pro výzkum a inovace. Určuje zpravodajem výboru na jednání schůze Senátu senátora Jiřího Bise. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi VEU Senátu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Nikoho přihlášeného nemám. Ptám se, zda chce někdo vystoupit. Pan senátor Vítězslav Jonáš, prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vítězslav Jonáš: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, chtěl bych jenom upozornit na bod, který jsem vsunul do rozhodnutí našeho VHZD. Také ve VEU se ujal. Je to umístění zkušebního reaktoru nové generace Allegro v ČR. Je to velice významný projekt, u kterého by bylo dobře, abychom ho získali do ČR. Založené konsorcium ČR, Slovenska a Maďarska – všechny tyto státy budou mít zájem, aby tento reaktor byl umístěn u nich. Měli bychom vytvořit podmínky, aby tato demonstrační jednotka jaderného reaktoru IV. generace byla umístěna v ČR. Jenom základní údaje. Je to investice 50 miliard. Místo pro ně máme. Bylo by to v lokalitě jaderné elektrárny Dukovany, kde zrovna máme velký problém, protože s odsunutím výstavby III. a IV. bloku Temelína se můžeme dostat do velkých problémů, že nebudeme moci zajistit další provoz jaderné elektrárny. Myslím, že toto je přímo projekt, který by nám pomohl udržet energetiku a výzkum v ČR. Proto jsme to dali do našeho usnesení. Žádám pana ministra, aby učinil na to veškeré tlaky a podporu tohoto projektu ve směru k nám. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Dále je

přihlášen do rozpravy pan senátor Miroslav Škaloud. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, chtěl bych jenom

několika větami podtrhnout, proč tento materiál dáváme jako separátní z programu – financování vědy, horizont. Je to z jednoho důvodu. Ve všech materiálech, ve kterých se vyskytuje jaderná energie, se vždycky vyskytuje ve formě sdělení o bezpečnosti. Zde říkáme, že jaderná energetika je důležitou součástí energetického mixu. Domnívám se, že je to vzhledem k popudlivosti některých států vzhledem k jaderné energii zapotřebí říkat neustále. Jinak v programu o nízkouhlíkovém hospodářství 2050 je jako jedna z alternativ také jaderná energie, ale pouze pro případ, kdy se nepodaří zachycování uhlíku. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Nikoho dalšího přihlášeného nemám. Nikoho ani nevidím, že by měl zájem ještě vystoupit.

90

Rozpravu uzavírám. Ptám se pana ministra, zda chce vystoupit ještě s nějakým komentářem. (Ne.) Děkuji, pane ministře. Pan zpravodaj také ne. Můžeme hlasovat o návrhu usnesení, jak nám byl předložen zpravodajem. V sále je aktuálně přítomno 64 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 33. Budeme hlasovat o návrhu usnesení VEU, ve znění, jak ho máte písemně před sebou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 28 z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 se pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi za jeho dnešní premiéru a přeji mu hodně úspěchů do další práce. Děkuji panu zpravodaji, a všem dalším zpravodajů, a vám všem, kteří jste odvedli na těchto materiálech moře práce. Posledním bodem dnešního programu je 13. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 354) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 354. Návrh uvede zástupce Moravskloslezského kraje Jaroslav Palas, kterého prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Senátor Jaroslav Palas: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové,

dovolte mi, abych vám přednesl návrh zastupitelstva Moravskoslezského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 99/2004 Sb., o rybářství, rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a zákon číslo 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů. Současná právní úprava správního trestání na úseku rybářství není jednotná a neodpovídá požadavku na efektivní výkon veřejné správy s cílem především úspory veřejných financí a minimální administrativní zátěže občana. Hospodárnost těchto agend vykonávaných jednotlivými instancemi správních úřadů musí zahrnovat i otázku dostupnosti občana s ohledem na závažnost dané problematiky. Stávající právní úprava správního trestání na úseku rybářství je rozdělena především do zákona o rybářství a zákona o přestupcích. Příslušnými pro jednání jsou krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Projednávání správních deliktů a zejména přestupků v prvním stupni na krajské úrovni je nevhodné a nesystémové i s ohledem na rozlohu krajů. Občané, a to nejen pachatelé, ale i svědci, jsou při takovém řízení zbytečně zatěžováni nutností cestovat do sídla kraje, přičemž správní orgán je povinen s tím spojené náklady svědkům hradit, pokud je uplatní. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností přitom vykonávají státní správu na úseku rybářství a už v současnosti projednávají některé přestupky na tomto úseku. Náprava popsaného současného stavu je možná převedením kompetence k projednáván í přestupků a jiných správních deliktů z krajských úřadu na obecní 91

úřady s rozšířenou působností. Navrhovaná právní úprava spočívá v úpravě § 20 a 21 zákona o rybářství tak, aby stanovila kompetence obecního úřadu obce s rozšířenou působností místo krajského úřadu projednávat přestupky a jiné správní delikty na úseku rybářství a v úpravě § 30 zákona o rybářství a § 35 zákona o přestupcích tak, aby dosavadní dvě skutkové podstaty přestupků na úseku rybářství podle zákona o přestupcích, jejichž projednání je již nyní v kompetenci obecních úřadů v obcích s rozšířenou působností, byly ze zákona o přestupcích vypuštěny, přičemž jedna skutková podstata, tedy neoprávněné chytání ryb se stane součástí zákona o rybářství a právní úprava správního trestání na úseku rybářství tak bude sjednocena a druhá skutková podstata. Nesplnění opatření uloženého podle zvláštních právních předpisů o rybářství bude zrušena bez náhrady. Účelem převedení kompetence k projednávání přestupků a jiných správních deliktů z krajských úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností je zefektivnit výkon veřejné správy, dosáhnout úspory veřejných financí, minimalizovat administrativní zátěž občanů a zvýšit dostupnost správních agend pro občany. Zpřehlednění právní úpravy správního trestání na úseku rybářství a přiblížení rozhodovacích kompetencí k občanům nepochybně také přispěje k důslednějšímu dodržování zákona, resp. povinností a zákazů stanovených zákonem o rybářství. Děkuji za pozornost. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane navrhovateli. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk číslo 354/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda. Prosím ho, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jan Hajda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane hejtmane, vážení kolegové a kolegyně, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal návrh změny zákona na 27. schůzi dne 6. června. Po úvodním slovu zástupce předkladatele, Ing. Jana Fürgase, vedoucího oddělení ochrany přírody a krajiny odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hajdy a po rozpravě výbor nepřijal žádné usnesení, když pro návrh schválit předložený návrh zákona z deseti přítomných senátorů hlasovali čtyři, jeden byl proti a pět senátorů se zdrželo. Výbor určil zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu mě a pověřil mě, abych předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Místopředseda Senátu

Petr

Pithart: Děkuji vám, pane zpravodaji.

Rovněž vás prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikdo takový není, otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Jaroslav Kubera. Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane místopředsedo, vážený pane

senátore, kolegyně a kolegové, celý den na to čekám, kolik jsem musel vyslechnout evropských věcí pro to, abych se dočkal tohoto úžasného zákona. Má první otázka

92

na předkladatele je, aby sdělil nám in veřejnosti, kolik zaměstnanců má v tuto chvíli Moravskoslezský kraj. Bude to informace jistě zajímavá. Kdysi za paní náměstkyně Štrekové, když se zřizovaly kraje, byla taková vize, že budou mít 35 až 40 zaměstnanců, kteří budou metodicky řídit kraj. Kam jsme se dostali za ty roky, to by mě zajímalo. Druhá věc je, že jsme opět u stejného: Když nevíme co s tím, šoupneme to na tzv. ORP, tam se to ještě vejde. Budeme opět platit zaměstnance, nestačíme vyřizovat ani přestupky, které nám posílají naše milé obce, které si pořídily radary, kterým,i měří a často ani nevěří tomu, co naměří a všechny přestupky končí u nás. Tam leží a řešení je to, že prodloužíme lhůty po projednávání přestupků. Místo metrů nebo dvou metrů tam bude třímetr nebo čtyřmetr. Nevidím jediný důvod, proč by tomu nemělo být tak, jako tomu bylo dosud, protože se dočkáme toho, že kraje až zjistí, že jsou ještě další agendy, které by také mohly dělat obce, například když mají rozesílat jízdní řády, pošlou je nám s tím, abychom je namnožili v domnění, že je to pravděpodobně zadarmo, ale na kontroly chodí velmi často. Na poslední kontrole sociálky nám řekli, že máme příliš málo zaměstnanců, protože paní hejtmanka se mediálně zavázala, že získá dalších 480 pracovních míst, což mi připomíná onoho portugalského starostu, který mi řekl, že má jeden traktor a 18 traktoristů. Bude to podobný systém. Můžeme nabrat další pracovníky na přestupky, což není jednoduché, byť je velká nezaměstnanost, protože je tam zapotřebí jisté kvalifikace. Navrhuji, abychom tento návrh zákona zamítli. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, padl první návrh. O slovo se

přihlásil pan senátor Jan Hajda. Senátor Jan Hajda: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a

kolegové, včera jsme to projednávali na klubu ČSSD s tím, žer jsme se domluvili na volném hlasování. Pro volné hlasování musí zaznít návrh schválit. Můj předchůdce navrhl zamítnout, já navrhuji schválit předložený návrh zákona tak, jak přišel z Poslanecké sněmovny. Tam sto procent poslanců hlasovalo pro. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Slovo má pan senátor

Vladimír Dryml. Senátor

Vladimír

Dryml: Vážený

pane předsedající, vážený pane předkladateli, kolegyně a kolegové, dnes mám podruhé smůlu, že mně někdo předešel v tom, co jsem chtěl tady navrhnout, to znamená schválit tento zákon. Prostřednictvím pana předsedajícího našemu kolegovi senátorovi Kuberovi, kterého si vážím – na chudý lid je třeba přísnost a kontroly musí být. Přestupků do roka tak moc není, aby úředníci nemohli ještě agendu si trochu zvýšit. Je to o efektivitě a o kvalitních pracovnících, a to jistě na úřadech jsou. Všichni tady voláte po penězích pro obce – toto je určitý přínos obcím, tak ho využijte. Je třeba vícezdrojové financování pro obce! Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Slovo má pan senátor Jan

Horník. Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a

kolegové, mám obrácený názor. Domnívám se, že se kraje zbavují svých obtížných pravomocí, které mají. Představme si, že když tuto věc schválíme, tak za chvíli se na trojkové obce budou valit další povinnosti. Chápu Moravskoslezský kraj, že se chce 93

této problematiky zbavit, ale uvědomme si, že co se týká kvality rozhodování, na kraji mohou být specialisté, kteří to jsou schopni řešit pro celý kraj. Například na pověřených obcích tomu tak není. Budou se zaučovat noví lidé, kteří budou nové agendy na svých pověřených úřadech muset nastudovat, pojedou do Benešova na školení. Proč rušíme něco, co se zaběhlo a co funguje? Minimálně v Karlovarském kraji – mám s tím zkušenosti, mám rybníky, nádrže, rybáře, pstruhové vody, pytláky a funguje to. Nevím, proč to měníme. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. O slovo se přihlásil pan

senátor Jaroslav Kubera. Senátor Jaroslav Kubera: Pane místopředsedo, vaším prostřednictvím bych chtěl reagovat na slova pana senátora Drymla slovy, že tisíc maličkostí umořilo volat. Kdyby to bylo jen toto – upozorňuji, že se jedná o pytláky, takže žádný přínos pro obce to není, protože nepytlačí movití, kteří by platili pokuty, a milionové dluhy mají všechna města, ať je to za odpady. Vy jste ještě zvýšili poplatky za odpady, takže bude ještě další velké procento dlužníků. Většinou neplatí a v České republice není žádný účinný systém na to, abyste peníze za přestupky nějakým způsobem vymohli, protože se okamžitě objeví "lidskoprávníci", kteří řeknou, že není možné vázat placení pokut na nějaké jiné služby, které město poskytuje. Myslím, že brzy dojdeme k tomu, že kraje budou obtěžovat střední školy, protože většinou nejsou v krajském městě, ale zase v těch ORP, takže příště navrhne jiný kraj, že by střední školy mohly přejít na ta města, ve kterých jsou. Už teď se o to pokouší, že nám chtějí dát různé instituce, které se jim nehodí. Není to jenom toto, jsou to kabinky. Teď dostaneme úžasnou dotaci na registry. Připravte se, 1. 7. se velmi pobavíme, jak budou registry výborně fungovat. Dostaneme dotaci 70 000 na počítače, za které žádné nekoupíte, ale počítače potom zůstanou obci a veškeré další náklady s údržbou v souvislosti s registry už ponese příslušná obec. Už jsem tady jednou mluvil o tom, kolik stojí kabinky na focení novorozeňat a kolik stojí provoz takových kabinek, co to pro nás znamená, a ještě dostáváme od lidí "sodu", který debil si vymyslel fotografování novorozeňat na pasy. Někteří lidé si myslí, že si to vymyslel primátor. Všude je třeba dát tabulky "Brusel, Brusel, Brusel, protože prý musel". Takto se vymýšlí další věci. Jsou to stovky dalších agend, které tady často ani neprojednáváme. Denně na nás padají, dokonce ministerstva už přestávají komunikovat se samosprávou a už si píší jen s úředníky. Nyní se ještě připravuje zákon o úřednících, kdy budeme mít dva druhy úředníků – samosprávné a státní, což určitě vyvolá nadšení mezi nimi, když úředník, který dělá stejnou práci jako druhý, bude mít jiný plat, protože jeden bude státní úředník, protože bude vykonávat přenesenou působnost, a ten druhý bude jen samosprávný. Jednoduše řečeno – "národní výborizace" pokračuje tempem, o kterém jsme ani netušili v roce 1989, že by se to mohlo stát. Směle vpřed zpět k národním výborům. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Právo přednosti může využít paní senátorka Paukrtová. Přednosti ale využije pan místopředseda Škromach. Má slovo. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající,

vážené paní senátorky a senátoři, abych nezapomněl, je to reakce na pana senátora Kuberu. Prostřednictvím pana řídícího bych mu vyřídil, že ho vítám do řad opozice. Nezjistil jsem, že by odložil knížku ODS, ale chápu, že konstruktivní kritika této vlády 94

se stala jeho praktickým průvodcem. Myslím, že dnes je to asi potřetí, kdy tímto způsobem vystoupil. Vítám to, že vidí vládu téměř stejně jako opozice. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Pan senátor Martin Tesařík. Senátor Martin Tesařík: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové,

v úvodu musím říci, že mám střet zájmů, protože jsem také hejtmanem Olomouckého kraje. Pokud by mi někdo připomínal tuto funkci, tak zbytečně. Chtěl bych prostřednictvím pana předsedajícího kolegu Palase poprosit, aby znovu zdůraznil, proč Moravskoslezský kraj tento návrh předkládá. Dobře jsem poslouchal a on říkal, že v zájmu těch, kteří jsou předmětem šetření, přestupkového řízení, aby nemuseli jezdit do krajského města, např. do Olomouckého kraje. Jestliže se někdo dopustí tohoto přestupku a je z Jeseníku, a má jet do krajského města dvě hodiny kvůli řízení, které sice způsobil, ale trvá možná 10 až 15 minut a má vynaložit cestovné, tak to je důvod, proč kolega Palas předkládá tento návrh. To není o tom, co tady bylo řečeno některými předchůdci. Je možná dobré to zopakovat pro kolegu Horníka, který ve svém závěru řekl otázku, proč se to navrhuje. Poslouchejme se a hovořme o důvodech, které byly řečeny, proč se tento návrh předkládá k projednání. Kdybychom se poslouchali, nemuseli bychom přecházet až ke kabinkám na focení kojenců, k tomu, zda kraje jsou schopny překonávat svou zřizovatelskou funkci, pokud se týká středních škol – určitě to tak není. To chci vzkázat kolegům, kteří tady před chvílí vystupovali. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Jako poslední s právem

přednosti paní senátorka Paukrtová. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, páni hejtmani, tady nezaznělo, že proti tomuto zákonu hovoří nejen to, že zjevně budeme zjednodušovat těm, co páchají přestupky, aby se mohli lépe dostavit. Spíše bych jim to ztížila, kdybych mohla. Nepřipadá mi to ale jako zcela relevantní, abychom jim to zjednodušili. Na druhou stranu bych chtěla říci, že platí to, co tady říkal kolega Kubera. Povinností, které se na obce převádějí, je velké množství a rozhodně to není o tom, že by to státní příspěvek kompenzoval. Toto není vládní návrh, je to návrh Moravskoslezského kraje. Obrátila bych se k tomu, co tady ještě nezaznělo, to je k legislativním připomínkám, které mi nepřipadají úplně zanedbatelné. Nezaznělo to tady. Podle nově navrhovaného znění § 20, odst. 3, obecní úřad s rozšířenou působností projednává přestupky, § 30, a správní delikty. Takto obecně formulovaná kompetence umožňuje též výklad, že tato kompetence je proti dosavadní kompetenci krajských úřadů širší a vztahuje se nejen na rybářské revíry vyhlášené krajským úřadem podle § 21, odst. 1, zákona o rybářství, ale na další revíry, kterým dosud přísluší sankční kompetence jiným orgánům státní správy rybářství, například ministerstvu zemědělství atd. Tady je celá řada problémů, na které upozorňovala naše legislativa, v legislativním stanovisku si to můžete přečíst. Reaguje totéž na stanovisko vlády, které byť na to bylo v Poslanecké sněmovně reagováno, zákon není úplně po legislativní stránce v pořádku. Připojuji se k návrhu na zamítnutí. Nemyslím si, že bychom to měli přestupcům tak zjednodušovat.

95

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Pan senátor Vícha, pokud si

přeje přeskočit pana senátora Kuberu. Senátor Petr Vícha: Přeji si přeskočit, možná si rozmyslím ještě třetí vystoupení. Když jsem navrhoval změnu programu a zařazení tohoto bodu, netušil jsem, že se nad tím budeme hodinu hádat. Chtěl bych otupit hroty a říci, že kolega Kubera má metodicky pravdu. Když přechází kompetence někam, měly by s tím jít i finance. Ptali jsme se na to včera kolegy Palase, přestupků v Moravskoslezském kraji za rok 30. Je tam 23 obcí s rozšířenou působností, což znamená, že na každou z nich připadne zhruba 1,5 přestupků ročně. To jsem chtěl říci, abychom se kvůli tomu hodinu nehádali. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Slovo má pan senátor

Kubera. Senátor Jaroslav Kubera: Když jeden a půl pytláka jede na kraj, tak se nic

nestane, je to tedy nadbytečný zákon, když je přestupků tak málo. Chtěl bych vidět peníze, co na tom obce vydělají, ale zaměstnanec, který to bude dělat, stojí půl milionu korun ročně. Vaším prostřednictvím ke kolegovi Škromachovi: V ODS už nemáme knížky, jsme moderní strana, máme karty. Vy zřejmě máte ještě knížky, protože jste na to zvyklí, ale my už máme karty. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. O slovo se přihlásil pan

senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové,

je vidět, že na nás působí už více než 19. hodina, měli bychom asi skončit. Je správné, že i sociální demokracie má určité sociální cítění s pytláky, aby se jim zkrátila cesta. Pytláctví je jedno a je úplně jedno, zda se pytlačí na státním, na soukromém nebo na krajském, mělo by být postiženo. Tady jde o to, aby se správní řízení zrychlilo! Zrychlení je působivé a efektivnější než to, když se to projednává na krajích. Nové rozpočtové určení daní určitě dává prostor pro to, aby úředníci v současném počtu mohli být lépe motivováni a aby efektivněji pracovali a ne jako na některých úřadech v některých obcích. Tím se nechci dojít kolegy Horníka, aby to nevztahoval na svůj region nebo na své působení. Jsou to úředníci, kde se opět začíná tak, že úřední hodiny jsou jen v některých dnech, že jsou polední přestávky neúměrně dlouhé apod. Efektivita je řešením k tomu, aby se nepřetížili ty tři nebo čtyři případy pro jednotlivé kraje za rok. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Slovo má pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Pane předsedající, pane hejtmane, stále jsem čekal, že se na to někdo zeptá, ale nikdo se nezeptal. Mám dotaz k předkladateli: Co na návrh říkají obce s rozšířenou působností, to znamená starostové a tajemníci? Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Pan senátor Jan Horník. Senátor Jan Horník: Mám dotaz: Kdo s nápadem v Moravskoslezském kraji přišel, aby se tato problematika řešila, když se dozvídáme, že je to nicotná záležitost. Buď tam máte velmi schopné lidi, kteří se dívají do zákonů a hledají, co by se mohlo

96

jinam přešoupnout, nebo bych prosil pana Palase, zda by nám to mohl vysvětlit – co bylo příčinou, když tam měli jen 30 případů. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Slovo má pan senátor

Stanislav Juránek. Senátor Stanislav Juránek: Jako bývalý hejtman jsem zjistil, že jsem ještě jako jediný nepromluvil. Nezbývá mi, než abych to zkusil uvést na pravou míru. Prosím, abychom se na to podívali celkově. Je tady věc, která je jednoznačně záležitostí státní správy. My bychom u každé takové věci měli přemýšlet, na které úrovni bychom tento problém měli řešit. Samozřejmě, že tam platí o penězích, že by měli být vždycky spravedlivě rozděleny. Samozřejmě, že máme zkušenosti z krajů, že i když jsme nějaké peníze dostali, ušetřili jsme proti tomu, než když to předtím dělal stát. Jsem přesvědčen o tom, že proti kraji je schopna obec ušetřit také, pokud je to v rámci její schopnosti a v rámci její kompetence. Prosím, abyste se na to podívali z hlediska toho, co je pro tento stát nejlepší, kdo by to měl vykonávat. O této službě jsem přesvědčen, že Moravskoslezský kraj má pravdu, že správné místo je na pověřené obci. Samozřejmě, že systémové řešení musí být i o financích, ale to může být součástí zákona o rozpočtovém určení daní. Jen prosím podívat se na to trochu z nadhledu. Takto bychom měli hodnotit všechnu státní správu, která je vykonávána. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Slovo má pan senátor Jiří

Čunek. Nehlásil se, ale využije příležitosti. Senátor Jiří Čunek: To se mi ještě nestalo, omlouvám se, bral jsem si

propisku od pana kolegy. Napadá mě, že bychom tuto vážnou debatu mohli uzavřít mým pozměňovacím návrhem, který bych avizoval, že bychom mohli pytláky rozdělit na podměrečné a ty druhé, a to s ohledem na kolegu Kuberu a na pana senátora – ti, kteří jsou movitější, šli by na obce a ostatní by zůstali krajům. Zazněl zde vážný dotaz. Při každém takovém návrhu bychom se měli dozvědět, kolik to bude stát skutečně. Ne kdo to zaplatí. Tak mají být návrhy koncipovány. Nechci za to peskovat kraj, ale RIA, ač je administrativní, má svůj smysl. Kdyby se tady řeklo, toto chceme někam dát, tak je potřeba v rámci výpočtu, který RIA předpokládá, uvést, že to bude stát tolik a tolik peněz. To tady nezaznělo. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Hlásí se někdo do rozpravy? Nehlásí, rozpravu končím. Pan navrhovatel má možnost vyjádřit se k proběhlé rozpravě. Senátor Jaroslav Palas: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové,

v průběhu diskuse jsem si řekl, jak praví klasik ve filmu Knoflíková válka – „Kdybych to byl býval věděl, tak jsem sem s tímto návrhem nechodil". Není to o tom, kolik má zaměstnanců krajský úřad, panu senátorovi to přesně sdělím. Není to také o tom, že když si kraj s něčím neví rady, tak to šoupne na ORP – cituji pana senátora Kuberu. Změna zákona je o tom, abychom agendu přiblížili občanům na obce s rozšířenou působností, protože se nejedná jen o delikventy, ale také o svědky, kteří musí putovat do krajského města, kterým platíme cestovné a ušlou mzdu. Tímto způsobem chceme ušetřit. Navíc současně s agendou – tady zaznělo ze strany pana předsedy klubu Víchy, že případů je v Moravskoslezském kraji 30.

97

To znamená, v menších krajích jich bude polovina zřejmě. A my s tou agendou, s tím počtem případů převádíme i finance, které delikventi zaplatí. Je to zhruba osm tisíc korun pokuty za takovýto jeden případ. To znamená, peníze, které odvedli delikventi, byly příjmem Moravskoslezského kraje, teď to bude příjem ORP, tedy obcí s rozšířenou působností tam, kam příslušný případ spadá. Navíc část této agendy skutečně již řeší obce s rozšířenou působností, to znamená, polovinu agendy řeší obce a polovinu agendy řeší kraje. To znamená, přesouváme to skutečně na ORP proto, aby se to sjednotilo. Navíc si myslím, že bychom všichni měli mít zájem, aby služba – i tato služba a vůbec – byla co nejblíž občanům. Já do této paralely dám zákon o Pozemkovém fondu. My jsme udělali změnu struktury Pozemkového fondu a část agendy jsme převedli od občana směrem dál. Naši starostové například z Rýmařova jezdili do Bruntálu za identifikací pozemku, jednat s Pozemkovým fondem a dnes jezdí 90 kilometrů do Ostravy po změně zákona o Pozemkovém fondu. A nejenom starostové, ale i všichni zemědělci z našeho okresu. A my to do Ostravy máme skutečně daleko, protože jsme jeden z nejvyšších krajů. A myslím si, že bychom měli dělat opačné kroky. Ale souhlasím s vámi, že s těmito kroky bychom měli převádět i finance. V tomto případě se nejedná o významné finance – těch případů je málo, nejsou žádnou významnou zátěží, nicméně i tu malou zátěž my eliminujeme tím, že nebudou delikventi, svědci jezdit do Ostravy, ale budou jezdit 15 kilometrů nebo 20 kilometrů. Takže bych prosil, abychom k tomu přistoupili racionálně, rozumně. Já chci zdůraznit to, že Poslanecká sněmovna téměř jednomyslně vyslovila souhlas s tímto návrhem zákona a my jsme se osmělili jako Moravskoslezský kraj a jaksi jsme to předložili. Co říkají starostové? Starostové – pan starosta Vícha s tím souhlasí. S některými jsem mluvil. Někteří o tom třeba neví, to přiznávám sebekriticky, ale většina z nich, když jsem s nimi tuto debatu vedl, tak s tím vyslovili souhlas. Kdo na to přišel, na tento nápad na Moravskoslezském kraji? Byli to lidé, kteří pracují na odboru životního prostředí, a musím říct, že vedoucí odboru životního prostředí je členem ODS a shodli jsme se na tom. (Pobavení v sále.) A ještě jeden aspekt, který jsme si řekli s panem senátorem Hajdou. Víte, když se budou projednávat tyto přestupky na obci s rozšířenou působností, tam se lidé znají, a tito delikventi budou zveřejněni, budou v procesu dění v rámci obce, budou skandalizováni. Myslím si, že to bude i výchovnější. Takže, dámy a pánové, já bych vás chtěl poprosit, požádat, abyste schválili tuto novelku. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji a nyní má možnost vyslovit se

k rozpravě pan zpravodaj garančního výboru. Pan zpravodaj garančního výboru se nechce vyslovit. Padly dva návrhy: schválit, zamítnout. Po znělce budeme o nich hlasovat. V sále je přítomno 65 senátorek a senátorů, kvorum je tedy 33. Nejdříve budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro schválení, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruce. Konstatuji, že návrh byl přijat. 64 senátorek a senátorů, kvorum bylo 32… Ne, 65 registrováno… Tady se mi úplně rozchází údaje. V každém případě návrh byl schválen: 40 hlasů pro, 11 hlasů proti. Projednávání tohoto bodu skončilo. Děkuji panu zpravodajovi.

98

Přerušuji schůzi. Zítra bude pokračovat v 9.00 hodin ráno. (Jednání ukončeno v 19.15 hodin.)

99

2. den schůze – 14. června 2012

(Jednání zahájeno v 9.04 hodin.)

Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte mi, abych vás přivítal na pokračování 23. schůze Parlamentu České republiky. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Vladimír Dryml, Tomáš Grulich, Otakar Veřovský, Karel Kapoun, Jan Horník, Alexandr Vondra a Daniela Filipiová. Také jsem teď obdržel omluvu senátorky Dagmar Zvěřinové. Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými kartami, pokud jste tak neučinili. Připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. Dalším bodem naší schůze je

14. Petice "Za zachování dětského a gynekologicko-porodnického oddělení v Žatecké nemocnici" (senátní tisk č. 344) Tuto petici jste obdrželi jako senátní tisk č. 344. Petici projednal VVVK. Ten určil jako svého zpravodaje pana senátora Marcela Chládka. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 344/1. Podle našich pravidel Senát při zahájení petice vezme na vědomí, které osoby zastupující petenty mají požívat práv podle § 142 a) odst. 2 zákona o jednacím řádu Senátu, tedy mít možnost účastnit se schůze Senátu. V tomto případě to jsou: Čestmír Novák a Petr Antoni, kteří jsou uvedeni v usnesení VVVK. Dříve než přistoupíme k hlasování, hlásí se pravděpodobně s procedurální záležitosti paní předsedkyně klubu Soňa Paukrtová, prosím. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedo, dámy a pánové, při jednání Organizačního výboru jsem za náš klub prosila, aby před zahájením jednání tohoto bodu nám bylo sděleno, zdali petice, která byla Senátu doručena, splňuje náležitosti petice a v případě, že nesplňuje, aby Senát hlasováním rozhodl, zdali i přesto ji bude projednávat. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Já bych tedy prosil, abychom této

žádosti vyhověli, aby předseda výboru pan Jaromír Jermář se vyjádřil. Senátor Jaromír Jermář: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, mohu oznámit, že tato petice opravdu splňuje náležitosti. Je tak velice pečlivá, že v petičních arších bylo kontrolováno, jestli je tam úplná adresa. Pokud

100

nebyla, bylo vyškrtnuto, a petent byl odečten z celkového počtu. Je tam i průvodní dopis, který je nám adresován. Petice není adresována nikomu jinému. Je k nahlédnutí v kanceláři výboru, na sekretariátu, takže se můžete kdokoliv podívat. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Senátor Jaromír Jermář: Počet je, myslím, 18 tisíc. Přesně si to nepamatuji, ale určitě to ještě zazní... Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní přistoupíme k hlasování o účasti zástupců petentů, jak už jsem uvedl v úvodu. Budeme hlasovat o účasti petentů, jak už bylo uvedeno. Zahajuji hlasování. Jenom připomenu, že v sále je 36 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 19. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 30 bylo registrováno 38 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí 20. Pro návrh se vyslovilo kladně 37, proti nikdo. Návrh byl schválen. Dovolte mi, abych zde přivítal zástupce petentů. Dále Senát hlasováním rozhodne, kteří z představitelů územní samosprávy, správních úřadů a organizací, jež výbor považuje za dotčené projednanou peticí, se mohou zúčastnit schůze Senátu. Seznam těchto osob vám byl rovněž rozdán v usnesení VVVK. Jedná se o generálního ředitele VZP ČR Pavla Horáka, ředitele krajské pobočky VZP Petra Veselského a Janu Lavičkovou, vedoucí oddělení sociálně-zdravotní správy odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Ústeckého kraje. Navrhuji, abychom hlasovali o všech jménech najednou. Jsou nějaké připomínky? Nejsou. Přistoupíme k hlasování. Počet přítomných senátorek a senátorů se prakticky nezměnil. Zahajuji hlasování. Kdo s návrhem souhlasí, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 31 registrováno 37, kvorum pro přijetí 19. Pro návrh se vyslovilo 36, proti nikdo. Návrh byl schválen. A proto si dovoluji přivítat zástupce stran dotčených na našem jednání. V čl. III našich Podrobnějších pravidel se praví, že můžeme každé z těchto osob umožnit vystoupení v rozpravě nejvýše dvakrát, a to vždy v rozsahu maximálně 10 minut. Nyní uděluji slovo zástupci výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, neboť pan senátor Marcel Chládek podle informací se zatím nedostavil z důvodu špatné průjezdnosti ulic v Praze. Zastoupí ho předseda výboru pan senátor Jaromír Jermář. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Senátor Jaromír Jermář: Děkuji, pane předsedo. Chtěl bych ještě jednou

omluvit zpravodaje pana senátora Marcela Chládka, který by měl každou chvilku se na zasedání dostavit, který v hustém dopravním provozu někde uvízl. On to pak určitě rozvede až se dostaví a v případné diskusi se vyjádří. Petice č. 6/12 "Za zachování dětského a gynekologicko-porodnického oddělení v Žatecké nemocnici" byla předána výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. V souvislosti s jednacím řádem výbor uspořádal veřejné slyšení dne 22. května 2012.

101

Myslím si, že usnesení výboru máte před sebou, takže bych vás s ním neseznamoval. A vidím, že už zpravodaj pan poslanec Marcel Chládek na schůzi dorazil, takže on vás pak seznámí s věcí podrobněji. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, počkáme chvilku, aby si kolega Marcel Chládek mohl vyndat podklady a ujmout se slova. Prosím, pane senátore a zpravodaji, máte slovo. Senátor Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy a pánové,

zároveň mi dovolte, abych se omluvil, protože mě před chvílí na křižovatce tady naboural občan vietnamské národnosti, a proto jsem se trochu zbrzdil a zdržel. Veřejné slyšení, které probíhalo, a předpokládám, že o tom hovořil i pan předseda, se zabývalo problematikou Žatecké nemocnice. Tato problematika je ovšem mnohem složitější a týká se nejenom Žatecké nemocnice, ale týká se v podstatě většiny menších nemocnic v celé České republice, protože je ve velkém ohrožení celá řada našich porodnic. A proto na tomto veřejném slyšení nebyli zástupci pouze okresu Louny, kde mimochodem spádová oblast této nemocnice je 100 tisíc obyvatel, ale byla tam i celá řada zástupců jiných menších nemocnic v regionu, protože na základě tohoto veřejného slyšení pan ministr zdravotnictví zatím pozastavil rozhodnutí, že by se měly uzavírat porodnice, kde je menší počet porodů. Pokud pominu fakt, že menší počet porodů se netýká Žatecké nemocnice, protože ona tento požadavek splňuje, chtěl bych upozornit, že nemůžeme posuzovat nemocnice – a zaznělo to také na zmíněném veřejném slyšení – jenom podle počtu porodů. Musíme také hovořit o dostupnosti. A když bylo projednávání veřejného slyšení, tak vám musím říct, že mě docela zarazil pan náměstek Nosek, který prohlásil, že kdyby byl nějaký problém při porodu, že se vlastně může použít vrtulník. Já tedy nevím, jestli toto je to ušetření a toto je ta efektivita, když ke každému porodu bude létat vrtulník. Ale pan náměstek se setkal i s velkou nevolí přímo na veřejném slyšení a tak nepředpokládám, že ministerstvo zdravotnictví tento svůj názor udrží. Po celém projednání veřejného slyšení, kterého se zúčastnilo více než 100 osob, jsme to projednávali i na zasedání našeho výboru. A náš výbor shledal, že petice č. 6/12 "Za zachování dětského a gynekologicko-porodnického oddělení v Žatecké nemocnici" je důvodná a důrazně žádá ministerstvo zdravotnictví, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a Ústecký kraj, aby zachovaly dětské a gynekologicko-porodnické oddělení v Žatecké nemocnici, zároveň aby nasmlouvala tyto odbornosti na rok 2013 a roky následující a zároveň zachovat nemocnici Žatec jako spádovou oblast pro okres Louny s více než 90 tisíci obyvateli jako jediné zdravotnické zařízení. A zároveň doporučuje výše zmíněným orgánům, aby se nemocnice stala plnohodnotnou součástí sítě zdravotnických zařízení v Ústeckém kraji i v rámci celé České republiky. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore a zpravodaji, a prosím vás, abyste se posadil u stolku zpravodajů. A nyní otevírám rozpravu. Předpokládám, že jako první, pokud bude s tím souhlas, by vystoupili zástupci petentů a stran dotčených. Kdo se hlásí do rozpravy? Prosím, aby bylo využito elektronické signalizace. Ano, vidím, že se někdo hlásí na galerii hostů. Předpokládám, že jste zástupcem petentů a prosím, abyste přišel k řečništi. Bylo mi upřesněno, že se jedná o pana Čestmíra Nováka, zástupce petentů.

102

Pane Nováku, já vás vítám v Senátu a ujměte se slova. Prosím, abyste dodržel časový limit, který je stanoven jednacím řádem, což je náš zákon. Čestmír Novák: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážený pane předsedající. Jmenuji se Čestmír Novák, jsem zástupcem petentů a zároveň pracuji jako ředitel nemocnice v Žatci. Ten problém, jak tady přednesl pan senátor Marcel Chládek, se netýká jenom Žatecké nemocnice, ale já si dovolím hovořit pouze k Žatecké nemocnici. Žatecká nemocnice je jedinou plnohodnotnou nemocnicí v okrese Louny. Po uzavření akutní péče přímo v nemocnici v Lounech se stala spádovou nemocnicí pro celý okres i pro příhraniční obce okresu Louny, tak jak je spádová dostupnost, zejména dopravní obslužnost. Nemocnice splňuje veškerá personální i věcná vybavení, ať už dané pojišťovnou, vyhláškou anebo i odbornými společnostmi, které se vyjadřují k problematice personálního a věcného vybavení. Kromě již deklarované dostupnosti či nedostupnosti zdravotní péče v regionu je potřeba zmínit i tu skutečnost, že v mnoha případech okresu Louny dopravní obslužnost neexistuje, není tedy návaznost na nemocnice, mimo okres je opravdu v některých částech okresu, zejména Podbořanska, problematická. Vedle této skutečnosti, dostupnosti zdravotní péče, je to problém i ekonomický. Skutečně dopad uzavření gynekologicko-porodnického oddělení by byl fatální v ekonomice celé nemocnice, zhruba jsme kalkulovali asi s 10 miliony korun, z kterých by se nemocnice skutečně nevzpamatovala. Dnes nemocnice hospodaří prakticky s vyrovnaným rozpočtem, mírný přebytek, tak aby bylo na profinancování investic, a těch 10 milionů by tu nemocnici položilo skutečně do ztráty, která by znamenala zánik akutní péče ve spádové oblasti, tzn. i těch zbylých dvou oddělení akutní lůžkové péče, která by tam zůstala nebo které by tam zůstaly, tj. chirurgie a interna. Je to z toho důvodu, že v podstatě komplement, který tvoří režii těchto oddělení, zůstává v nezměněné podobě, ať už je to radiologie, ať už je to klinická biochemie, hematologie, operační odbory, sálové sestry, ARO, to všechno zůstává v nezměněné podobě a prakticky ta chybějící část dětského lékařství a gynekologicko-porodnického oddělení by prakticky nepodpořila to profinancování této režie. Dá se hovořit, že nemocnice je i významný zaměstnavatel v chudém regionu. Je to skutečně chudý region, dříve okres zemědělský, dneska se už o zemědělském okrese ani nedá hovořit, je to okres s téměř jednou z největších měr nezaměstnanosti v ústeckém kraji nebo i v republice. S tím úzce koresponduje i ta skutečnost, že do infrastruktury rozvoje venkova proudí nemalé finanční prostředky, zejména ze Státního zemědělského intervenčního fondu pro osidlování venkova, vesnic, a každý, kdo do této lokality přijde, tak se zákonitě musí zeptat: je v místě dostupnost zdravotní péče? Je v místě škola? Je v místě nemocnice? No určitě, když se dozví, že ne a že by musel obtížně někam dojíždět za touto službou, tak si asi osídlení venkova velmi rozmyslí. Fatální dopad uzavření těchto dvou oddělení by byl i do vnitřní infrastruktury nemocnice, co se týká jejího personálního vybavení. Všechna 4 zmíněná lůžková oddělení akutní péče mají akreditaci ministerstva zdravotnictví. Tato akreditace opravňuje k tomu, abychom mohli, použiji výrazu vychovávat dál mladé lékaře, lékaře absolventy, aby si mohli kmen svých základních odborností splnit u nás a aby ten

103

kmen nemuseli plnit v jiné nemocnici, ostatně ono je to o tom, že by k nám ani nepřišli, protože tam, kde by museli za splněním kmene, tzn. jejich další edukace, dojíždět, a nemocnice by za ně ještě musela platit a nemocnici nic nepřinesou, tak je to nejen další finanční ztráta, ale je pro lékaře téměř – nedokáži si představit absolventa, který by šel do nemocnice, kde by si nemohl splnit kmen, tzn., jeho další vzdělávání, které vede až k atestaci, k atestační zkoušce. Celkově si tedy myslíme, že to, co jsem tady řekl, že je nekoncepční řešení, že je to nekoncepční řešení pro nemocnici žateckou, nemá oporu prakticky v ničem, o čem jsem tady hovořil, ať už jsou to legislativní prvky, anebo prvky, které vyplývají ze stanovisek odborné společnosti, a myslím si, že nemocnice, jak tady řekl pan senátor Chládek, má skutečně místo v síti zdravotnických zařízení, lůžkových zdravotnických zařízení, spádové oblasti nejenom okresu, ale i Ústeckého kraje. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Další se hlásí v rámci rozpravy? Prosím. Pan ministr má samozřejmě přednost. Jestli si přeje pan ministr teď vystoupit, a pak teprve další petent, anebo umožníme petentům, a pak pan ministr? Takže pan ministr umožní zástupci petentů ještě vystoupit. A pak pan ministr, který samozřejmě má právo vystoupit kdykoliv. Jsem informován, že se jedná o pana Petra Antoniho, který nyní bude vystupovat. Vítám vás a ujměte se slova. Petr Antoni: Dobrý den, vážený pane předsedající, dámy senátorky, páni senátoři, já se jmenuji Petr Antoni a jenom stručně vystoupím za petenty. Já jsem petici ještě s kolegy organizoval. Chci jen zmínit to, že my jsme z počátku nevěděli, jaký ta petice bude mít ohlas. Ten ohlas byl naprosto, řekněme, pro nás úžasný, překvapivý. My jsme během jednoho měsíce, během 30 dnů na tom rozsáhlém regionu okresu Louny, který je specifický tím, že je největším okresem v Ústeckém kraji a současně nemá tolik obyvatel, jako třeba jiné regiony, nasbírali jsme celkem 19 400 podpisů v regionu, kde žije zhruba 60 000 dospělých obyvatel. Tzn., že nám každý třetí dospělý obyvatel toho regionu, té spádové oblasti nemocnice, připojil svůj podpis pod text petice, který samozřejmě plně vyjadřoval podporu záchraně gynekologicko-porodnického a dětského oddělení žatecké nemocnice. My jsme takový úspěch nečekali. Vy tady jste možná zvyklí na petice, které mají ještě větší počet hlasů, ale my jsme přišli z regionů, kde snad ani větší počet nasbírat nešel. Lidi se nám přidávali dobrovolně, měli jsme spoustu dobrovolných spolupracovníků, měli jsme rekordmany, kteří nám obcházeli obchody, podniky, domy, přinesli nám tisíc podpisů na x-arších. Takže to jsem jenom chtěl říct k petici. Petice naprosto spontánně a jednoznačně vyjádřila to, že žatecká nemocnice má svoji spádovou oblast, která, a ti obyvatelé spádové oblasti žateckou nemocnici jako svoji spádovou vnímají. To jsem chtěl říci za výbor. Jenom k číslům, podepsalo nám to celkem 19 400 obyvatel, my říkáme 20 000, zaokrouhlujeme, ale 19 400 to podepsalo, z toho 17 778 platným způsobem. Jak tady naznačoval pan senátor Jermář, my jsme šli poměrně striktní metodou a vyškrtávali jsme skutečně ty podpisy, aby byly podle zákona platné. Když tam byla chyba, vyškrtávali jsme. Chci jenom říci, že jako petiční výbor jsme dospěli k požadavkům, které se promítly do návrhu usnesení, které máte v příloze 1 v materiálu k tomuto bodu jednání. Ještě bych jenom doplnil slova svého předřečníka pana ředitele nemocnice Nováka, ještě možná je potřeba zmínit i skutečnost, že nemocnice v Žatci má svoji naprosto historickou tradici a kontinuitu, tam v podstatě od středověku datováno, ale řekněme moderní nemocnice funguje od 19. století, a chci jenom zmínit události

104

z posledních let, kdy město Žatec převzalo nemocnici nebo město Žatec založilo OPS, která dnes provozuje nemocnici, ale město Žatec vložilo 330 milionů do rekonstrukce budov, techniky, vybavení, zařízení. Pro město velikosti Žatce, což je město o velikosti 20 000 obyvatel, jsou to dost zásadní peníze, a vlastně Žatec tam nainvestoval celý, řekněme, svůj majetek, který získal z privatizace bytového fondu. Byla to sázka na jednu kartu, ale ta poptávka po zdravotnictví byla až do posledních dozvuků to bylo stále vnímáno i v regionu, kde třeba lounská nemocnice padla, tak Žatci bylo záviděno, že se vsadilo na zdravotnictví. Takže tolik. A ta podpora města je tam i nadále. Dokonce žatecká nemocnice, na rozdíl třeba od krajských nebo dalších nemocnic, nemá žádné přímé provozní peníze z veřejných rozpočtů. A jestli tam někdo vložil provozní peníze, tak to bylo zase město Žatec ze svého rozpočtu v několika krizových letech, která již byla zažehnána, kde bylo potřeba provoz dofinancovat. Tolik za mě, děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji za vaše vstoupení. A nyní vystoupí ministr zdravotnictví pan Leoš Heger. Prosím, pane ministře. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážení hosté, dovolte mi, abych se k petici za zachování dětského a gynekologicko-porodnického oddělení v Žatecké nemocnici vyjádřil z pohledu ministerstva zdravotnictví. Na úvod bych si dovolil konstatovat, že stojíme před problémem, který je problémem závažným. Je to problém širší a jmenuje se optimalizace lůžkové sítě zdravotnických zařízení v ČR. Musím konstatovat, že je to problém, který nemá úplně ideální řešení a vždy jakýkoli krok, který se udělá, je nezbytným kompromisem, jedna strana na něm vydělá a jedna strana na něm prodělá, řeknu-li to takhle lapidárně. Jaké jsou ty dvě strany problému? Jedna, kterou jsme tady slyšeli od zástupců petentů, a já ji vnímám velmi významně, dá se shrnout do konstatování, že ve městě, kde tradičně nemocnice je, je vždy velký tlak nemocnici zachovat, protože je to pro každou obec, ať je jakkoli velká, je to vždycky jakési centrum důležitých činností, intelektuální centrum, a obvykle nemocnice bývají jakousi chloubou těch míst. Platí tento fenomén úplně stejně u škol a u dalších zařízení, který v obcích jsou a mají širší dopad třeba i, než na tu obec. Proti tomu stojí problém optimalizace nemocniční sítě, o které se všeobecně ví, a je to podloženo statistikami, že síť u nás je hypertrofická, lůžek obecně je přebytek, je u nás dokonce delší ošetřovací doba, než je průměr ve vyspělých evropských zemích, a je nižší tzv. obložnost, neboli využití lůžek. Snahou ministerstva zdravotnictví pochopitelně je, aby ta síť byla optimální, protože jakákoli nadbytečnost, která vždycky, i když síť bude optimální, tak vždycky bude mít v sobě nadbytečné kapacity, protože poskytování zdravotnických služeb musí počítat v té oblasti akutní s velmi výraznou fluktuací přítoku pacientů, a ta síť je samozřejmě optimalizována i z tohoto pohledu. Na druhou stranu, jestliže ta síť je nadbytečná, znamená to, že lůžka nejsou dostatečně využitá, není dostatečně využitý personál nemocnice a efektivita v daném zařízení a efektivita celého systému klesá. To, že je nevyužitá efektivita nemocnice, by teoreticky správce celého systému nemuselo zajímat a mohli by ponechat toto břímě na provozovateli. Chce-li provozovatel provozovat nemocnici, která na sebe nevydělá, je v riziku propadu, pak si musí on sám rozhodnout, jestli je tam ta nemocnice pro něj tak důležitá, aby ji dotoval. To samozřejmě je věc, která není absolutní a vyvíjí se. A vývoj, který

105

v oblasti nemocniční medicíny, je v posledních 30 letech naprosto jednoznačný a probíhá všude ve světě, je koncentrace akutní péče. O té akutní péči tady mluvíme. Ke koncentraci dochází proto, že technologie, které se používají v medicíně, jsou čím dál náročnější, akutní medicína vyžaduje 24hodinový servis, dostupnosti nejenom lékařů a zdravotnického personálu, toho vlastního oddělení, o kterém je řeč, ale i oddělení dalších komplementárních, o kterých tu mluvil pan ředitel Novák. Každá nemocnice tedy má za povinnost manažerskou optimalizovat rozsah svých činností a optimalizovat proto i podpůrné činnosti, a já musím konstatovat, že jestliže bylo investováno do té nemocnice 300 milionů, je to samozřejmě obrovská částka, ale částka, která teče do nemocnic obvykle, má stranu investiční a stranu provozní, a ta provozní stránka je obvykle zhruba asi tak velká, s velkým rozptylem samozřejmě, ale lze to takto zjednodušit, je tak velká, jako je objem investiční nebo kapitálová hodnota nemocnice, chcete-li. To, co ta nemocnice stojí a má v sobě za majetek, tak je za jeden až dva roky utracen ten samý objem peněz z hlediska provozního. Čili ty provozní věci, které jsou financovány v našich podmínkách, prakticky úplně z veřejného zdravotního pojištění, jsou rovněž ohromující. Takže ta optimalizace vychází právě z toho, aby tyto velké peníze byly vynakládány účinně. Kdo má optimalizaci na starosti? Tak musím konstatovat, že ministerstvo zdravotnictví není subjekt, který by měl rušit nemocnice, ani je rušit nebude. Ministerstvo zatím podle stávajících zákonů je u toho, když vstupují nové kapacity do nemocniční sítě, protože organizuje pro lůžkovou sféru výběrová řízení, ale rozhodně, pokud z ní mají zařízení vystupovat, není to jeho úkolem. Ministerstvo nastavuje obecná pravidla, stanovuje postupně řadu opatření k optimalizaci sítí, např. požadavky na minimální technické a věcné vybavení a personální zabezpečení zdravotních služeb, postupy při zajištění kvality péče, parametry pro místní a časovou dostupnost zdravotní péče apod. Nastavuje rovněž pravidla pro změnu úhrad zdravotní péče, tak aby byla hrazena péče efektivní s pozitivním výsledkem na zdraví jednotlivců. Platí pro porodnici orientačně, nikoli zákonnou normou, ale jakýmsi metodickým doporučením o odborné společnosti, která ručí za provádění péče ve smyslu lege artis, tak platí jako minimum 500 porodů. V posledním roce společnost nemocniční gynekologie přehodnotila toto číslo a doporučuje až 700 – 800 porodů ročně, aby bylo prováděno. Ministerstvo toto doporučení neakceptovalo a z toho pramení informace, kterou přednesl pan senátor Chládek asi ne úplně přesně, že jsme se rozhodli nerušit ty nemocnice, ale určitě jsme dali prohlášení, že na maximálním čísle 800 porodů za rok trvat nebudeme tam, kde bude existence porodnic zdůvodněna. Klíčovým hráčem, který je dnes v oblasti formace nemocniční sítě, jsou zdravotní pojišťovny. Ty mají ze zákona povinnosti zajistit pro své pojištěnce péči, tak aby péče byla dostupná, a mají povinnost dohlížet na to, aby ta péče byla kvalitní, a zároveň aby prostředky, které vydávají, byly vydávány racionálně. Takže tam, kde péče je zajištěna dobře a kde je garance, že její zajištění může být koncentrováno do větších center a nebude přitom narušena časová dostupnost, nebude narušen potřebný objem péče, který je potřeba každým dnem zajišťovat, tak pak je samozřejmě povinností zdravotních pojišťoven, optimalizovat výdaje a dávat je do těch zařízení, která budou peníze využívat optimálně. Já musím konstatovat, že zdravotní pojišťovny, přestože s nimi vedeme občas i rozsáhlé boje, takže ani zdravotní pojišťovny, podobně jako zřizovatelé a provozovatelé nemocnic to nemají lehké a jsou podrobené neustálému tlaku ze

106

strany poskytovatelů na to, aby se úhrady zvyšovaly, protože systém je ve finančním napětí, o tom není pochyb, už jenom díky tomu, jak se medicíny rozvíjí a jak je velký tlak využívat každou kapacitu, která existuje, i když není zcela nezbytná, tak ji využívat úplně maximálně, a nakonec i vyjádření vedení nemocnice, to z toho jasně vyplývá, že jestliže nemocnice jednou je vybudována, musí dostat své pacienty. To je samozřejmě pohled managementu nemocnice, pohled majitele nebo zřizovatele té nemocnice, ale pohled správce celého systému a pohled regulátora, kterým je zdravotní pojišťovna, která má povinnost dbát na racionální utrácení peněz, je tady také naprosto podstatný. Zmínil bych ještě nakonec jednu věc, která v souboji hraje roli také. My, když jsme přejímali názory pojišťoven, jakým způsobem budou chtít redukovat síť, protože letos je po 15 letech, tuším, první příležitost, kdy oni mohou začít pracovat proti dřívější smluvní povinnosti, která jim diktovala uzavřít smlouvu téměř s každým, ta v letošním roce končí, a proto ten proces byl zcela správně nastartován, tak je potřeba říci, že je tady ještě jeden důležitý subjekt, řekl bych klíčový, a to je kraj. Kraj je dnes subjekt, který má povinnost zajišťovat péči ve svém regionu, a i kraj musí dbát na to, aby tato péče byla optimální z hlediska dopravní dostupnosti, časové dostupnosti, a v případě, že ta péče není, tak má za povinnost se postarat i investičně o to, aby ta péče tam byla. Na druhou stranu, jestliže péče je přebytečná, v tom případě je potřeba, aby se kraj politicky vyjádřil k tomu, kde vidí péči jako nejpotřebnější, ve kterých centrech, a ujišťuji vás, že v Ústeckém kraji je lůžek i v oblasti porodnictví a gynekologie přebytek asi 150, jak jsem byl informován. Není zde nedostatek nebo podobná situace je v oblasti dětských lůžek, a proto je ze strany ministerstva požadavek na zdravotní pojišťovny, aby komunikovaly nejen se zřizovateli nemocnic, jako v tomto případě s městem, ale aby také především komunikovaly s krajem, který za tu síť musí nést také svoji garanci. Takže tolik asi stanovisko ministerstva zdravotnictví. My jsme neshledali na záměru tu péči utlumit v žatecké nemocnici, protože v okolí je porodnic dost. Porodnice byly stavěny kdysi dávno s ohledem na dostupnost této péče v jiných krajích. Já velmi důvěrně znám východní Čechy, tak mohu říci, že na Královéhradecku zanikly v městských nemocnicích za posledních 20 let minimálně 3 nebo 4 porodnice. Péče je tak, jak předpokládáme, že bude v nařízení vlády, dostupná do 60 minut. Porod je samozřejmě věc, která se někdy může zkomplikovat a může být potřeba tak rychle, že ani do místní nemocnice ve městě se nestačí dojet. To se bohužel stává. Z toho, myslím, plynula poznámka pana náměstka Noska, že také je někdy možno použít vrtulník, ale rozhodně to nebylo míněno proto, aby byl používán pro každý standardní porod, který má pár hodin času a rozhodně dopravní záležitosti tam, kde ty porodnice byly zeštíhlené, nedělají nikde problém. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře. Kdo další se hlásí do rozpravy? Pan ředitel Horák a pak paní nebo slečna Lavičková. Vítám vás, ujměte se slova. Pavel Horák: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych

ve svém vyjádření chtěl uvést širší kontext k situaci, která se týká Nemocnice Žatec. Je to celé o změnách poskytování zdravotní péče, ke kterým v současné době dochází. Jednak na jednu stranu jsme v období posledních 10 let zaznamenali velké změny v tom, že přicházejí nové léčebné postupy, nová moderní léčiva, nové velmi nákladné přístroje. 107

Jsme svědky toho, že chirurgické zákroky se provádějí stále sofistikovanější technologií, která ale na druhou stranu umožňuje, aby ten zákrok byl proveden miniinvazivně, a to dlouhé ležení v nemocnici, dlouhá hospitalizace po běžných chirurgických zákrocích je dnes minulostí a všichni pacienti, všichni občané očekávají, že taková péče jim bude poskytnuta. Na druhou stranu jsem také svědky toho, že ekonomická situace ve zdravotnictví, teď nemluvím jenom o České republice, ale o celé Evropě a o celém světě, je charakterizována tím, že jsou zdroje omezené a že je nutné se vypořádat se základním problémem, jak vyrovnat nepoměr mezi možnostmi medicíny, možnými náklady a vynaložením na zdravotní péči a dostupnými zdroji. V České republice se za posledních 10 – 15 let nemocniční síť změnila jenom velmi málo, smlouvy byly uzavírané v podstatě z povinnosti. V roce 2006, kdy se obnovovaly, měly pojišťovny povinnost uzavřít smlouvy se všemi zdravotnickými zařízeními, která měla smlouvu podle předchozích předpisů, čili všechny změny byly zakonzervované, a dnes po řadě let máme poprvé možnost se vyjádřit k efektivitě a hustotě nemocniční sítě. Současně se také chystají a už částečně probíhají změny ve financování jak nemocnic, tak ambulantních zdravotnických zařízení, které jsou stále více charakterizované tím, že se hradí jednotliví pacienti, jednotlivá léčba, že peníze jdou za pacientem, a tudíž nemocnice nebo zařízení, která mají menší počet výkonů nebo budou mít úbytek pacientů, se dostanou do ekonomických obtíží. Současně s tím se budou zvyšovat ekonomické nároky, protože porostou platy sester, zdravotnického personálu, obou kategorií pracovníků je a bude nedostatek, to všechno povede k tomu, že režijní náklady budou dále stoupat. My jsme jako Všeobecná zdravotní pojišťovna za to zodpovědní a nechceme tomu přihlížet, jak bychom se postupně dostali do situace, kdy by nebylo možné stávající síť ufinancovat z dostupných zdrojů. Totéž děláme i sami u sebe. Možná, že jste zaregistrovali, že Všeobecná zdravotní pojišťovna také restrukturalizuje. Z 13 krajských poboček od 1. 7. bude mít jenom 6 poboček, propouštíme 800 zaměstnanců, čili sami děláme změny, které vyžadujeme od druhých. Co se týče konkrétní situace v Žatci, v žatecké nemocnici, v oboru pediatrie a gynekologie to není vůbec o tom, že by občané nebo občanky, pacienti, pacientky měli někam jezdit za péčí. Je to o tom, že struktura výkonu těchto dvou oddělení je taková, že drtivá většina zákroků, výkonů, lze dělat ambulantně nebo v režimu jednodenní chirurgie. Vůbec nediskutujeme o tom, že by oddělení měla přestat, nebo jsme přesvědčení o tom, že ta oddělení mají zůstat v nemocnici a poskytovat péči, ale nedomníváme se, že při struktuře výkonu těch oddělení je nutné, aby měla lůžkovou část. Všechny výkony se dají provést v režimu jednodenní chirurgie nebo jednodenní hospitalizace. Co se týká porodnice, v loňském roce se žatecká porodnice pohybovala na hraně 500 porodů ročně. Nicméně porody v České republice ubývají a i ten trend z posledních měsíců ukazuje, že ta hranice zřejmě v letošním roce dosažena nebude. Většina žen se snaží, aby svůj porod absolvovala v maximálně bezpečném prostředí, kde personál je vybaven všemi dostupnými dalšími medicínskými technologiemi pro případ hospitalizací. To je důvod, proč ženy stojí od dvou hodin v noci tady v nemocnici Ústavu pro matku a dítě v Podolí, aby se deset, nebo osm měsíců předem zaregistrovaly k porodu, protože chtějí rodit ve špičkovém specializovaném centru a dávají přednost cestě do takového centra před blízkostí místní porodnice.

108

Myslíme si, že úbytek klientek v žatecké porodnici povede k tomu, že to oddělení stejně za krátký čas nebude ani ekonomicky, ani jinak životaschopné. Na druhé straně samozřejmě chápeme, že tady jsou zavazující investice, které město vynaložilo v minulosti, ta obrovská částka 300 milionů Kč na vybavení nemocnice. Tady je třeba říci, že nemocnice neměla nikdy žádný příslib, že tyto investice pojišťovny profinancují, že to byla "sázka do loterie", což v minulosti se dělo na řadě míst, že se do nemocnic investovaly obrovské prostředky a pak se tyto investice používaly k tomu, aby se docílilo toho provozního financování. Čili my jsme žádné záruky nemocnici nedali. Myslíme si, že provoz jednodenní chirurgie i toho jednodenního oddělení pediatrického bude zachován a že tyto kapacity nemocnice budou využity. Ještě bych chtěl říci, že máme i praktickou zkušenost, protože v roce 2008 žatecká porodnice byla tuším osm měsíců uzavřena. Neznamenalo to žádné problémy, žádné větší problémy v zajištění péče. Ten výpadek v realu nebyl nikde znát. V současné době nemáme finance na úplně všechno, na financování nadbytečných nebo příliš bohatých, rozbujelých kapacit a současně i na moderní drahou léčbu. Máme takové základní dilema, zdali máme zařadit do fronty čekající pacienty s roztroušenou sklerózou, která stojí v průměru 200 tis. Kč na pacienta. Zdali tam máme vytvářet fronty a čekací listiny, anebo zdali máme optimalizovat síť poskytovatelů. Nebo v tom druhém pohledu, zdali máme vytvářet dluhy do budoucna, anebo se snažit o finanční stabilitu, což je podle našeho názoru hlavní úkol, nebo úloha pro zdravotní pojišťovnu. Nicméně máme při těch jednáních vždycky rozumný postoj, který se snaží o kompromis. Jsme v jednání, nebo spolupracujeme jednak s ostatními pojišťovnami, protože to není věc jedné pojišťovny, je to věc všech pojišťoven, a jednak spolupracujeme s krajským úřadem, s krajem na tom, jakým způsobem optimalizovat nemocniční síť v kraji. Petici, s kterou jste dneska byli seznámeni, samozřejmě vezmeme v úvahu jako určitý podklad pro to rozhodnutí, ale na druhou stranu jsou tam faktory ekonomické, medicínské a další, které mají rozhodně stejnou váhu. Vážené dámy, vážení pánové, já vám děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji i za dodržení časového limitu. Už se hlásí senátoři a senátorky. Já bych chtěl poprosit, že bychom ještě umožnili vystoupit zástupcům strany dotčené, pak by teprve vystupovali senátorky a senátoři. Je to akceptováno? (Všeobecný souhlas.) Ano. Takže prosím paní Janu Lavičkovou, aby se ujala slova. Jana Lavičková: Vážené dámy, vážení páni, pane předsedo, dovolte mi

informovat vás zde na tomto slyšení o postoji Zastupitelstva Ústeckého kraje k poskytování zdravotní péče v Nemocnici Žatec. V úvodu si dovolím upřesnit zákonné možnosti kraje v této oblasti. Zákon o veřejném zdravotním pojištění stanoví, že zdravotní pojišťovna je povinna zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům, včetně jejich místní a časové dostupnosti. Tuto povinnost plní prostřednictvím poskytovatelů, se kterými uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb. Tito poskytovatelé tvoří síť smluvních poskytovatelů zdravotní pojišťovny a stanovení sítě zdravotnických zařízení, tedy i nemocnic a rozsahu zdravotní péče v nich poskytované, je tedy plně v odpovědnosti zdravotních pojišťoven. Ústecký kraj vnímá současný silný tlak Ministerstva zdravotnictví, vlády ČR i zdravotních pojišťoven na úspory v lůžkové péči jako oprávněný. 109

Jakákoliv sebemenší změna by však neměla omezit přístup občanů kraje k potřebné zdravotní péči. Proto byla v loňském roce hejtmankou Ústeckého kraje svolána dvě jednání u kulatého stolu mezi zdravotními pojišťovnami, nemocnicemi a spádovými městy. Představitelé Ústeckého kraje na všech jednáních opakovaně vyjádřili a vyjadřuji názor, že předpokladem uvažovaných změn v oblasti poskytování akutní lůžkové péče v regionu je nutnost zachování kvalitní a dostupné zdravotní péče obyvatelům Ústeckého kraje. Optimalizaci vnímáme jako snahu k finančním úsporám uvnitř nemocnic, přičemž tyto úspory nezůstanou na účtech zdravotních pojišťoven, ale budou účelně vynaloženy na poskytnutí zdravotní péče našim obyvatelům. Přitom platí, že změny musí být realizovány velmi citlivě, s důrazem na zachování přístupu občanů našeho kraje nejen k nemocniční péči. Jakákoli úvaha o omezení zdravotní péče v některé z nemocnic musí být doprovázena jasnou vizí, jakým způsobem bude zajištěna péče o současné nebo budoucí pacienty, aniž by došlo k výraznému zhoršení dostupnosti zdravotní péče. Zákonné kompetence Ústeckému kraji neumožňují rozhodovat o struktuře a rozsahu zdravotní péče. Přesto vedení kraje činí veškerá možná opatření, aby sebemenší změny neomezily přístup občanů kraje k potřebné zdravotní péči. Proto také Zastupitelstvo Ústeckého kraje na svém zasedání dne 18. dubna 2012 usnesením č. 9 vyzvalo zdravotní pojišťovny, aby zachovaly nemocniční péči v základních oborech v oblasti Lounska prostřednictvím žatecké nemocnice. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Petr Bratský. Připraví se pan senátor Jan Žaloudík. (Poznámka z pléna.) Ano, omlouvám se, s přednostním právem vystoupí pan Luděk Sefzig, protože se přihlásil písemně. Omlouvám se. Senátor Luděk Sefzig: Nic se nestalo. Děkuji. Hezké dopoledne, vážený pane předsedo, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Moji kolegové už zde zmínili, že problematika se netýká pouze žatecké nemocnice, a proto lze celou problematiku zevšeobecnit. Já jsem tak udělal při tom veřejném slyšení, které pořádal výbor, a proto mohu být teď výrazně stručnější. Na závěr mi dovolte, abych také dal doporučení k usnesení, byl bych rád, kdybyste ho vzali v potaz. Všichni víme, že počet porodů v České republice poklesl. Poklesl nejen v malých nemocnicích, ale i na klinikách. Odborná společnost porodníků ústy Dr. Dvořáka publikovala názor, že je třeba malé nemocnice, nejdříve do 500 porodů ročně, pak do 800 porodů ročně, uzavřít z důvodů narůstající nezpůsobilosti, držet krok s vědeckými moderními postupy. V tom lze vidět nepochybně racionální jádro. Je ale také pravdou, že většinu vedení odborných společností tvoří kliničtí pracovníci. Velmi si jejich zkušeností vážíme. Jistě zaslouženě. Proto je také do těchto orgánů ochotně a rádi volíme. Jsme rádi, že jsou ochotní v těchto orgánech pracovat. Jsou však evidentně ve střetu zájmu. Neboť v organizaci zákonitě straní klinikám. Podle názoru některých primářů malých porodnic si zavřením těchto menších zařízení chtějí pouze zajistit počet porodů, na které jsou zvyklí, které odpovídají počtu jejich zaměstnanců a které ještě ve své pracovní náplni jsou schopní zvládnout. Není toto měřítkem počtu porodů ročně? Daleko více než samotná odbornost? Jsem si jistý, že porodnická odborná společnost je relevantním poradcem ČLK, která ze zákona dohlíží na odbornost péče, a tím se nepřímo podílí na

110

vytvoření sítě zdravotnických zařízení. Tady je nepochybně úloha odborné porodnické společnosti nezastupitelná. Ministerstvo jistě správně konzultuje přímou cestou tuto odbornou společnost, ale závěry by ministerstvo mělo dělat až po úradku s širším, mj. i parlamentním fórem, parlamentní reprezentací. Velmi důležitá je také úloha pojišťoven. V tomto případě asi nebyla klíčová. Podle mého soudu by měla být dokonce významnější. Mám dotaz, který ilustruje celou záležitost. Pane generální řediteli – doufám, že vás mohu oslovit přímo z tohoto místa – je pravda, že standardní porod v Žatci nebo v Rokycanech, tedy v nemocnici, ve které jsem dlouhé roky působil, je levnější na celkové náklady než normální porod na klinice? Prosil bych, jestli byste mohl ilustrovat, jaká jsou čísla těchto úhrad. Je-li tomu tak, což předpokládám, proč nebráníte zavírání malých nemocnic, které vám náklady na péči nezvyšují. Naopak je udržují na nižší úrovni, když tyto porodnice nejenom toleruje, ale dokonce povoluje. Jednak hygienický dozor a jednak ČLK. Nepochybně se může stát, že některé porodnice nebudou schopny pro malý počet porodů udržet svou odbornost, možná i svou činnost. Nenajde se sponzor, který by pomohl takové porodnici, aby ekonomicky přežila. Nenajde se zastupitelstvo dotčených obcí nebo měst, které nebudou mít peníze na to, aby chod porodnice udržel. Už jenom proto – a to není zanedbatelný důvod, aby toto město nebo obce mělo svoje rodáky. To nastat může. Určitě to není nepodstatné. Ale proč má ministerstvo, a nikoliv zřizovatel zdravotnického zařízení, optimalizovat síť porodnic? Nejde to trochu také proti ekonomickým zájmům pojišťoven? A proč se ministerstvo spokojí pouze s odborným posudkem odborné a jistě adekvátní společnosti, místo toho, aby dotlačilo k vyjádření i ČLK a Parlament? Širší plénum. Pro to mám jediné vysvětlení. Zájmy pojišťoven jsou upozaděny. Divím se generálnímu řediteli VZP, že k tomu tak ochotně přihlíží! Dovolte mi ještě jednu obecnou poznámku. Ředitelů zeměkoule a sociálních inženýrů tato země měla vždycky dostatek. Málokdo uměl rozdělit moc do odpovídajících institucí, a pak také od těchto institucí vyžadovat jejich zodpovědnost při vlastním výkonu dohledu nad touto mocí. Největší slabina úvah, které se zrodily v odborné porodnické společnosti – a ministerstvo jim šlo neuvěřitelně ochotně na ruku – byla jistě ta, že je možné zajistit počet porodů na klinikách nebo na vyšších pracovištích pouhou restrukturalizací. Já by to očekával více od levice, a proto je to pro mě větší zklamání. Je pravda, že zde možná bude souhlasit s tímto názorem – napříč politickým spektrem – právě ona levice, zejména z odborného prostředí. Pro mě jako pro senátora koalice je velice překvapivé, jakým způsobem probíhá restrukturalizace zdravotnických zařízení. Zdravotní péče by měla být dozorována po odborné stránce komorami. Po ekonomické stránce pojišťovnami. A legislativní prostředí a kvalitní zpětné vazby by měly být právě schvalovány námi, Parlamentem – a navrhovány ministerstvem. Úlohy jsou velmi dobře rozděleny. Myslím, že je dokonce i dobrý legislativní rámec, který nemusíme ani příliš měnit. Bohužel, kvalitní zpětné vazby nefungují. Dovolte mi, abych navrhl doplnit usnesení, které připravil petiční výbor. Mohu vás uklidnit, zejména petenty, že jsem nepodlehl požadavku, abych dal odstavec o tom, aby byla zachována i porodnice v Rokycanech, o kterou mi jde velmi osobně. Chtěl bych, aby bylo doplněno usnesení obecným poznatkem, a to je sice v odst. III, kde důrazně žádáme ministerstvo, aby bylo doplněno, aby ministerstvo ustoupilo od

111

projektu optimalizace zpětné vazby mezi porodnicemi a aby nastavilo optimální zpětné vazby mezi poskytovateli zdravotní péče, zdravotními pojišťovnami a pacienty. Děkuji vám za pozornost. Dovolím si toto usnesení připravit v písemné podobě, abyste jej měli v průběhu diskuse k dispozici. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Nyní bude

platit pořadí, které jsem uvedl. Vystoupí pan senátor Petr Bratský. Připraví se pan senátor Jan Žaloudík. Paní místopředsedkyně Gajdůšková neuplatňuje přednostní právo. Senátor Petr Bratský: Dobrý den, vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, rozhodujeme o petici, kterou podepsali občané. Jsou to titíž občané, kteří formou svých daní svěřují některým činitelům rozhodování o tom, co pro svůj život budou potřebovat. V rámci rozhodování někdo rozhoduje o tom, jak optimalizovat. Je úplně jedno, jestli školy, nemocnice, nebo část péče v nemocnicích. Rozhodování je vždycky velmi obtížné. Může se dělat technokraticky, ekonomicky, politicky. Vždycky narazí "u mršky veřejnosti" na to, že se jí to často nevěří. Ona jim svěřila svoje peníze, aby se o ně všichni starali. Oni se o ně nechtějí starat, jak si veřejnost představuje… To je rozpor. Je vždy velmi obtížné v rámci rozhodovacích procesů najít optimalizaci tak, aby byla tak optimální, že se to lidem bude líbit. V tomto případě – Žatce – se to nelíbí téměř 18 tis. obyvatel s platnými podpisy. Ještě o něco více těm, kteří možná něco opomněli k tomu podpisu přidat. Nepřipadá mi, že je to tak málo. Zdá se mi, že možná veřejnost něco o tom ví. Možná veřejnost dokonce ví o tom, kam daleko chce jezdit. Kraj, představte si, co má jejich peníze, možná "nezaflastroval" silnice, a žena, která má rodit, pojede někam dále. A jak silnice mají díry, protože jsme raději zaplatili dětem cestu do škol, nebo něco jiného, prostě kraj nějak rozhodl, možná opravil taky nějakou památku – tak to s ní párkrát hrkne, a už má holku nebo kluka v ruce, ještě než tam dojede… Veřejnosti se to nelíbí. A my tady dneska slyšíme poměrně silný hlas. Ti samí, kteří rozhodují o optimalizaci, hrají dnes ještě takovou druhou hru. Jsme národ, který fakt rád hraje hry! Fakt nás to baví. Představte si, že ženské mají ke všemu ještě internet. Některé z nich díky různým informacím se rozhodly, že chtějí rodit doma. Ale to je díra do našich úvah. Protože nevíme, kolik ženských to bude. Kolik žen chce rodit doma? Ke všemu chtějí využít porodních asistentek, které lékařská veřejnost tak úplně nemá ráda. My jsme nechali ženy, zdravotní sestry, nechali něco vystudovat. Dokonce jsme z Evropy přijali legislativu, abychom jim zajistili nějaké postavení těchto pracovnic, které mají pomáhat rodičkám. My vlastně, a zvlášť lékaři, si nechtějí hrát na toho "Doktora Smrt", který se vlastně stane z porodníka, spíš tím, který bude dělat potraty… My se tak trochu tomu bráníme. Teď ke všemu nevíme, kolik těch ženských bude. To je taková další neznámá do ekonomických a politických úvah. Protože jsme ale někteří možná moudří, tak vymýšlíme, jak jim vyhovět. Zatímco na jednu stranu děláme optimalizaci, tak ještě chceme vyhovět těm ženám, které chtějí rodit doma. Říkáme, no, víte, doma je to pro vás možná trochu nebezpečné… My bychom pro vás zřídili takové "porodní domy". Tam byste mohly třeba s tou porodní asistentkou, a protože porodní domy, kdyby došlo náhodou k nějaké komplikaci, tak by bylo zase dobré, aby tam byl doktor, kterého sice nechcete, ale přece jenom, kdyby komplikace byla, tak my vám

112

pomůžeme. My porodní domy umístíme do nemocnic, kde jsou porodnická oddělení. Aby to bylo blízko, když se vám něco bude dít… V nemocnici, kterou optimalizujeme a nechceme tam dát peníze, budeme stavět nemocnici ještě porodní dům. Některé ženské jsou přemýšlivé a některé z nich vědí, že je pro ně dobré, kdyby rodily ve vodě. Nejen že v porodnickém domě uděláme velké vany, ale ještě jim tam postavíme bazén. To je další rána do ekonomických úvah. Tam, kde je porodnice, budu ještě dělat porodní dům, možná s bazénem – upozorňuji, že vodu budeme muset zateplovat na přibližně tělesnou teplotu, 24 hodin denně, voda musí být teplejší, než v normálních bazénech, kde voda může být chladnější. Všechny tyto úvahy se jako koleje na dráze vedou a někde se sbíhají. V optimalizaci musíme pamatovat na všechny tyto věci. Do toho se nám porodnost snižuje, dětí je stále méně a méně. Je to těžký problém. Lidem to nezávidím. Proč to říkám? Nechtěl jsem vnést svým projevem humor nebo nadhled na důležité rozhodování. Musíme si ale uvědomit, že bychom měli trochu dát na lidi, kteří chtějí rozhodovat sami o sobě a své peníze nám na to svěřili. Neměli bychom to brát tak, že někdo podepsal několik papírů, že nás to nemůže rozházet. Pevně věřím, že všichni ti, kteří rozhodovat budou a musí, protože mají povinnost to dělat, ať už je to kraj, zdravotní pojišťovna nebo ministerstvo, dají alespoň trochu na usnesení, které dnes přijme Senát. Pevně věřím, že nějaké usnesení přijmeme. Jsou to většinou doporučení. Kolega Sefzig ještě přiřazuje další část, se kterou velmi souhlasím. Pevně věřím, že ti, kteří rozhodují, dají mimo petici, kterou jsme obdrželi, i na usnesení Senátu. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan

senátor Jan Žaloudík. Připraví se paní senátorka Dagmar Terelmešová. Senátor Jan Žaloudík: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky a

senátoři, vážení hosté, zdravotnictví je téma pro každého, protože každý byl alespoň část svého života zdravý, lépe i bez zdravotnictví. Porodnictví je také téma pro každého, protože každý aspoň jednou v životě v porodnici byl a zúčastnil se, některé dámy i vícekrát. Může tedy hovořit každý, tedy i já. Kdysi jsem na oddělení v kolektivu asi deseti lidí pronesl velmi pracovní bonmot, že ve zdravotnictví jsou jen dva problémy: komunikace a akutní krvácení. Šířilo se to a teď to opakuji čím dále stále více a mám pocit, že je to asi to jediné, co umím. Kdyby se komunikovalo tam, kde se má při restrukturalizačních změnách, nemusí se tím zabývat Senát a posouvat si tak nezvládnutelný program do úplné nezvládnutelnosti. Všichni tušíme, že jde o Žatec, ale nejde o Žatec, jde také o zbytkový prostor kolem Žatce až po Vsetín. Na druhé straně je velmi zajímavý rys při debatě o zdravotnictví a jeho korekcích, že se nám tady formuje "Národní fronta". Nemohu než souhlasit s panem kolegou Sefzigem a s kolegou Bratským. Musel jsem se v životě několikrát podílet na porodu, abych odpromoval. Když se tam tahá dítě, potřebujete k tomu obě ruce. Kdyby to nějaký frajer tahal jednou rukou, tak je to možné, ale minimálně vizuálně to nepůsobí dobře. Jsou to věci velmi pravolevé. Myslím si, že se s nimi budeme setkávat. Máme dokonce jeden bod programu, kdy také máme cosi korigovat. Myslím si, že si je toho vědomo ministerstvo, VZP i všichni ostatní. Jsou to věci, které musí fungovat mimo politiku. Také si myslím, že je podceňována role regionu právě v těchto věcech, které se týkají spíše zdraví než nemoci, protože porod je výrazem naprostého zdraví. I když se zkomplikuje, minimálně počátek je zdravá činnost. Zde v každém případě 113

mohl více udělat Ústecký kraj. Na přelomu prosince a ledna jsme se v Jihomoravském kraji setkali s velmi podobnou situací – Ivančice, Vyškov. Věci jsme si uměli vydiskutovat. Nepochybujeme o tom, že věci jsou proporcionálně zajištěné. Střelba 400, 500, 600, 700 nebo 800 porodů – záleží na tom, kolik tam porodníků je, jestli se to rozdělí na 25 lidí na klinice, nebo na 5 porodníků, hned zjistíte, že zkušenost je jiná. Když něco děláte jednou za den, začíná to za něco stát, když je to dvakrát denně, začne to být efektivní. Z toho vám plyne těch 365 krát 2. Také záleží na tom, jak porody vypadají. Bavil bych se spíše o tom, co mají brát kliniky a co má být běžné. Do toho vstupují porodní domy. Co to je? Pro mne porodnice, kolem které jezdím ve Vyškově a kde jsem se narodil, byla vždycky porodní dům. Pak už je jen porodní stan nebo porodní příkop pro indiánky, ale porodní dům je tam, kde se dějí porody. Do toho skrýváme, že chceme, aby se tam rodilo fyziologicky jinak, aby si tam "škrtly" dámy, které jsme nechali výše vystudovat, a ony nechtějí už kamarádit s doktory. Někde se to daří, profesoru Roztočilovi se to v Jihlavě báječně daří, profesoru Ventrubovi také, inkorporovali je do porodního domu, který se vždycky nazýval porodnicí. Odrodí si to, co je možné odrodit, a když dojde ke komplikaci, převezou je přes chodbu a za dvě minuty jsou na porodním sále. Jde dámám jen o prostředí. Tyto všechny věci se mohly diskutovat jinak. Když to bude pod tlakem, platí to, co říkal Petr Bratský, to je "Národní fronta", ke které nevyzývám. Asi ale budeme muset respektovat zájmy lidí, jestliže řekneme, že vyhovět 18 tisícům lidí v 60 tisícovém okrese je populismus, pak následovat názory voličů ve volbách je také ryzí populismus, dokonce se čeká, jak to dopadne. Respektoval bych i lidi, i když je jasné, že chceme šetřit, ale v zájmu čeho? V zájmu lidí, nebo v zájmu vyšším? Myslím si, že se musíme vrátit při změnách struktury k dohodám, že musíme posílit roli regionů. Jinak může vypadat situace – fronta před Ústavem péče pro matku a dítě, jinak budou fronty vypadat na Jesenicku apod. Tam je role regionů. Viděl bych to složitější. Jestliže to máme vnímat jako petici, měl by Senát vnímat, že je to 20 tisíc lidí, že důvody pro nezachování porodnice nejsou lokální a týkají se celkově neřešeného problému. Se zájmem sleduji, co se skutečně stane. Úterní jednání, které vede pan prof. Roztočil, o tom, že se toho lékaři nechtějí zúčastnit – říká, že se zkusí domlouvat na porodních domech, ale pak zase platí to, co říkal Petr Bratský, že je otázka, do jakého vyšperkování budeme porodní dům dostávat, v jakém finančním režimu, zda tam budou pracovat za běžné mzdy, za charitu, nebo to bude za trojnásobek. Tam se začnou roztáčet věci. Nevím, jestli si toho ministerstvo nebere na sebe trochu moc. Něco jiného je mnohočetná skleróza a něco jiného je porod. Na porodech stojí i velmi primitivní komunity ve světě, včetně Pygmejů a občanů Nové Guinee, mnohočetnou sklerózu ani neléčí, mnohdy ji ani nerozpoznají, nebo ji ani nemají. Nemají ji zejména proto, že se někdy věci řeší takzvaně subsidiárně, což znamená tam, kde vznikají. To by byla malá kritika i k Ústeckému kraji, že si věci mohli lépe ohlídat. Komentoval jsem to zejména proto, že se cítím oprávněn jako všichni občané republiky mluvit o zdraví a o porodu, jehož jsem se jednou v životě sám ve svém zájmu zúčastnil. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí paní

senátorka Dagmar Terelmešová, připraví se paní senátorka Alena Dernerová. Senátorka Dagmar Terelmešová: Vážený pane předsedo, kolegyně a

kolegové, vážený pane ministře, padlo to tady několikrát, že se nejedná pouze 114

o petici žatecké nemocnice, ale že se jedná o všechny malé nemocnice, ať už nad nimi drží ochrannou ruku město nebo kraj. Nejedná se pouze o gynekologie. Pokud vím, v rámci optimalizace se měly měnit třeba malé nemocnice pouze na dvouoborové, to znamená, že se měla zároveň s gynekologicko-porodnickým oddělením například v našem regionu optimalizovat zároveň i lůžka na chirurgickém nebo pediatrickém oddělení. Byla tady několikrát zmiňovaná dostupnost. Velice si vážím poznámky, která tady padla od mého předřečníka – dostupnost a kvalita cest. Je hezké, že o porodech zatím mluvili muži. Jsem ráda, že jsem výjimka, že o porodech konečně může mluvit i žena, které se to bezprostředně týká. Asi mohu mluvit za všechny ženy, které jsou tady, že pokud dojde k procesu porodu, jsme velice rády, že porodnice s kvalitními porodníky je velice blízko. Určitě bych nechtěla jet z tachovského okresu od nás, po silnicích, které tam jsou, do fakultní nemocnice Plzeň. Vzdálenost je zhruba 50 km, což při nekvalitních cestách je téměř zaručený porod po cestě. Co se týká samotné zmínky ohledně koncentrace do fakultních nemocnic, nepovažuji to za šťastné. Znám mnoho případů, které hovoří o tom, že právě porody v malých krajských nemocnicích jsou rodinnějšího rázu a rodičky tam nalézají to, co ve fakultních nemocnicích není. Teď nehovořím o plnohodnotné lékařské specializované péče, ale o tom, že se jim personál může věnovat a že na ně má čas. Zaujalo mě, že ošetřovací doba po fyziologickém porodu je dnes 36 hodin. Znamená to, že pokud všechno proběhlo v pořádku, stráví rodička v nemocnici 36 hodin. Omlouvám se, číslo si přesně nepamatuji. Po císařském řezu byla nucena rodička odejít po 4 dnech, protože byla velká obložnost lůžek. To se také nehodí do 21. století a do dobré lékařské péče. Ohledně optimalizace lůžek – jsme opět u toho, když se vrátím k tomu, co bylo zmíněno panem ředitelem Horákem. Jde o to, že se snažíme optimalizovat výkony tak, aby byly poskytovány v rámci jednodenní chirurgie. Nejsem lékař, nemohu o tom zasvěceně hovořit, ale vím, kolik případů následných komplikací nastalo třeba u starších lidí právě proto, že byli předčasně propuštěni do domácího ošetření. Co se týká čekání na výkony, ať je to optimální, ať lidé jdou na operaci, když to potřebují. Pokud ovšem je řečeno při bolestech, kdy je prokázána kýla, aby si vzal dotyčný analgetika, protože v případě, že to není uskřinutá kýla, objednací doba je 3 měsíce. Také mi to nepřipadá dobré. Chtěla bych se ještě zmínit o jedné věci, která mě mrzí, že tady padla. A to je to, že kraj je na jedné straně odpovědný za to, aby byla dostupná lékařská péče, aby se postaral o své občany, ale na druhé straně, jak je v současné době krajům pomáháno, aby to zvládly? Myslím si, že ze strany ministerstva a vlády nijak. Kraje v současné době nejen že dotují provozní prostředky krajských nemocnic, ale určitě je tomu tak i u měst, že dotují své nemocnice, pokud je chtějí mít a pokud se nechtějí vyvázat z povinnosti, zachovat dostupnou lékařskou péči pro své občany a zajistit ji v takovém rozsahu, jak potřebují. Méně se mi líbila poznámka, že pokud město investovalo do nemocnice kolem 300 milionů, a byla to věc jakési prestiže, tak se s tím teď musí vyrovnat a není to žádný závazek k tomu, aby tam byla péče hrazená pojišťovnou. Zdá se mi to neskutečné. Město chce zabezpečit, aby v nemocnici bylo všechno v pořádku, chce ji opravit, doplácí na provoz, chce zajistit pro občany to nejlepší, a pak je mu řečeno – ne, proinvestovali jste veřejné prostředky neoptimálně. Proč to kraj dělal? Dělal to pro občany, ne proto, že se ministerstvo rozhodne za půl roku, že právě tato porodnice nebo chirurgie není ta pravá a nesplňuje to, co si někdo na ministerstvu vymyslel.

115

Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, paní senátorko. Nyní vystoupí paní senátorka Alena Dernerová, připraví se pan senátor Marcel Chládek. Senátorka Alena Dernerová: Kolegyně a kolegové, pane ministře, pojišťovno, vím, o čem budu, protože do Žatce jezdím jednou za týden nebo za 14 dní jako ambulantní dětský neurolog. Chodím vyšetřovat děti na dětském oddělení nebo i v porodnici. Obecně Lounsko je specifické. Je to velmi široká oblast, lidi bydlí ve vesnicích a než se z vesnic dokodrcají do Žatce, je to někdy lán cesty a někdy mají svízel se o do Žatce dostat. Říkám tomu "Vesničko má středisková". Jsou zvyklí na žateckou nemocnici a mají problém se dostat kamkoli jinam. Kdyby je člověk posílal do jiné nemocnice, tak je to svízel. Hlavně je tady takový problém, že pokud se bude rušit dětské oddělení a gynekologie, bude to znamenat konec žatecké nemocnice jako takové. To je jasné. Z tohoto titulu bych chtěla říci, že asi před třemi lety, kdy nebyl dostatek lékařů na gynekologii a na dětském oddělení a tato oddělení nemohla fungovat, ale po půl roce se to povolilo, tak se to tehdy povoloval nemělo, protože teď bychom tento problém neřešili. Já se tedy ptám, proč se to tehdy povolilo a proč teď musíme řešit tuhle tu věc, která je velmi citlivá. A musím říci, že žatecká nemocnice je vlastně opravdu jinou v lounském okrese, a přimlouvala bych se za to, aby tato nemocnice skutečně zůstala tak, jak je. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, paní senátorko. Nyní vystoupí pan senátor Marcel Chládek a připraví se zatím jako poslední přihlášená paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Senátor Marcel Chládek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem pozorně poslouchal tuto diskusi, a někdy jsem začal mít pocit, že řada z nás trpí skleníkovým efektem, protože když jsem například slyšel výroky pana ministra, pak se nemohu zbavit dojmu, že ta Národní fronta, o které tady bylo hovořeno, se opravdu bude muset uskutečnit, protože ať chceme nebo ne, tak lidé musí žít i v jiném regionu, než je jenom Praha. A já rozumím tomu, že ty z nás, kteří jsme v Praze převážnou část našeho pracovního času, to tak netíží. Ale doporučil bych vám vyjet do toho regionu, vyjet mezi ty lidi, a ona ta petice není možná nějaký populismus. Já si myslím, že to je možná také výraz zoufalství těch lidí, když vidí rozhodování, jakým způsobem my tady rušíme nemocnice, my tady rušíme porodnice. Uvedu několik výroků. Pan ministr například řekl – nemocnice v obci. Tak jsem se dozvěděl, že u nás obec už má 20 tisíc obyvatel. A jak tady říkala moje předřečnice, ono to není jenom o tom Žatci, ale je to o celé spádové oblasti. A pan ministr tady hovořil o tom, že tam je porodnic dost. Chtěl bych se zeptat, pane ministře, jestli byste mi je mohl konkrétně vyjmenovat. Vzal jsem si i tu mapu, abych se podíval, kde ty porodnice jsou. Bylo by možné dobré se podívat na okres Louny, protože je opravdu velmi rozlehlý, a ta část, Podbořany, Kryry, Vroutek a mohl bych jmenovat další, mají mnohem dál do svého krajského města, než třeba do Prahy, do Karlových Varů a do jiných míst. Ta vzdálenost je obrovská. A dnes jsem byl velmi překvapen, když jsem se dozvěděl – a nejsem odborník, je sice pravda, že také jsem byl u dvou porodů, ale ne jako porodník – z výroku pana generálního ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny, když prohlásil, že u porodu není nutná lůžková péče. Bude to tedy, tak jak říkala moje prababička: Vy s tím tady naděláte štráchy. Dřív prostě šla ženská na pole, pak si odskočila za strom, odrodila, hodila to na záda, dodělala to pole a vrátila se domů. Vy s tím děláte strašné štráchy!

116

A my chceme tímhle tím způsobem tam dojít? Chceme, abychom rodili na poli? Podívejte se na dopravní obslužnost té oblasti, podívejte se, jaké jsou tam silnice. A opravdu tam kvůli každému porodu bude v brzké době, pane ministře, létat vrtulník. Také jsem se dozvěděl od vás, pane ministře, že nemocnice je jakýsi kulturní stánek. To jste řekl ve svém úvodu. Já jsem si myslel, že nemocnice má především léčit, že do nemocnice se dostanu pouze ve chvíli, kdy mi něco bolí, něco potřebuji. A já jsem se dozvěděl, že Žatec si to drží jako svůj kulturní stánek. Ona ta optimalizace se týká celé České republiky. Měli jsme tady školy, teď tady máme nemocnice. A to "optimalizace" je vlastně takové ošklivé slovo, protože to znamená v podstatě všechno zrušit, všechno stáhnout do jednoho centra a je úplně jedno, jak se žije lidem na venkově. A to vylidnění známe my, senátoři, velmi dobře. Každému z nás, kdo má svůj senátní obvod v blízkosti, ať už či menší od Prahy, se jistě stává při těch různých přesunech, že hranice senátního obvodu se kvůli počtu obyvatel přibližují ku Praze a ten obvod se zvětšuje, protože v té oblasti, například konkrétně Lounsko a Rakovnicko, což je můj senátní obvod, se v brzké době nebude dát vůbec žít. A já bych velmi rád, pane ministře, kdybyste se podíval na tu mapu a opravdu jste se zamyslel jen nad tím, jestli dostupnost zdravotní péče znamená to, že řekne zástupce zdravotní pojišťovny, že ze tří porodnic – Slaný, Rakovník, Louny – se zachová Slaný, ačkoli Slaný má mnohem blíž do Kladna, mnohem blíž i do jiných porodnic, a zruší se nemocnice a porodnice v Žatci a zruší se nemocnice a porodnice v Rakovníku. Pokud se toto stane, tak v této oblasti můžete dát závoru, protože vám tam nikdo bydlet už nebude. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí paní senátorka Alena Gajdůšková, připraví se paní senátorka Jana Juřenčáková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážení petenti, pane ministře, pane generální řediteli, kolegyně a kolegové. Já se přiznávám, že jsem velmi ráda za tu debatu a děkuji petentům za to, že se pozvali nejenom v zájmu zachování své porodnice, své nemocnice, ale skutečně v zájmu toho, abychom přemýšleli, jak dál se zdravotnictvím jako takovým, jakou síť vlastně potřebujeme. A musím říct, že souhlasím s těmi, kteří říkají, že bychom neměli podle Prahy soudit zbytek světa, protože on ten zbytek světa funguje přece jenom trošičku jinak. Souhlasím s tím, že je potřeba koncentrovat vysoce odbornou péči. Jako pacient s vážným problémem bych určitě nechtěla se nechat operovat od lékaře, který za rok udělá dva stejné případy. Snažila bych se jít do skutečně špičkového centra, kde podobné případy dělají dnes a denně, protože medicína nemůže být kreativní, medicína nemůže být pokus a omyl, neboť když se ten pokus nepovede, tak to má fatální důsledky. Lékař prostě musí naprosto přesně vědět, co dělá a nemůže se na lidech učit. A k tomu, aby to věděl, tak potřebuje praxi, potřebuje být v týmu, který ho to naučí, potřebuje být skutečně pod odborným dohledem a učit se od svých předchůdců. Potud souhlasím i s panem ministrem, i s panem generálním ředitelem, že je potřeba skutečně přemýšlet o koncentraci péče, o hierarchizaci péče, o optimalizaci výdajů a jejich efektivnosti. Ale k tomu bychom měli mít přesně zmapovaný terén, k tomu bychom měli mít na krajích vytvořeny strategie rozvoje zdravotnictví v kraji. My ve Zlínském kraji tuto

117

strategii máme odborně zpracovanou a je v této chvíli na politické reprezentaci kraje, aby ji dojednala a přijala. Ale jestliže na jedné straně, na jednu misku vah stavíme to, zda pracoviště je odborně fundované, zda dělá tolik případů, aby skutečně bylo bezpečné a bylo zřejmé, že je bude odvádět dobře, a na druhou stranu hovoříme o porodních domech či domácích porodech, tak mi to prostě a jednoduše neštimuje. Je pravda, že porod je fyziologickou záležitostí, stejně jako celé těhotenství. Nicméně bohužel v dnešní době vlivem životního prostředí a možná i životního stylu a jakési možná degenerace nás všech se ukazuje, že každé druhé těhotenství je rizikové. A potom je potřeba mít skutečně péči dostupnou, vysoce fundovanou. Myslím si, že právě porodnictví je tím, kde optimální jsou ta menší zařízení, která dovolují skutečně ženě vytvořit podmínky, kde se cítí bezpečná, kde se cítí v přátelském prostředí, ale přitom jsou to pracoviště vysoce fundovaná a připravená na jakékoliv okolnosti, které mohou v průběhu porodu vyvstat. A tam se mnohdy jedná – jsou tady lékaři, já se do toho nebudu pouštět – o minuty, ne-li o vteřiny. Já se tedy ptám – a pan ministr bude ještě asi vystupovat – jak se slučuje a jak jde dohromady na jednu strany názor a snaha skutečně zavírat malé porodnice a na druhou stranu vytvářet to, co se v této chvíli nazývá porodní domy nebo ta velká snaha podporovat ty tzv. domácí porody. Co tedy ministerstvo vlastně chce? Byla bych velmi ráda, kdybychom někdy slyšeli vcelku vizi, kam chce současné ministerstvo zdravotnictví náš systém zdravotní péče dovést. A byla bych také ráda, kdyby ale k tomu ministerstvo dokázalo vytvořit podmínky. Nemůžeme samozřejmě souhlasit s tím, že se krajům ubírají naše finance. Jak je možné, že některé nemocnice mají hrazenu péči v jiných kategoriích, než některé druhé? Občané by si přece měli být rovni, platí zdravotní pojištění stejně, měli by mít stejný přístup ke zdravotní péči. Z tohoto důvodu také podporuji doplněk, který zde navrhl pan senátor Sefzig. Myslím si, že skutečně to, jak bude vypadat zdravotní péče, to, jaká bude síť zdravotnických zařízen,í by mělo být dohodou samozřejmě odborníků, ministerstva zdravotnictví, odborných společností, ale také samosprávy a také zástupců pacientů. A na závěr bych snad chtěla říct jednu větu. Říká se, že kdyby na nic jiného nebylo, tak na křtiny v každé rodině je. A já bych chtěla říct za tuto společnost, že bychom měli mít hodnoty poskládané tak, že kdyby na nic jiného nebylo, tak na děti bychom vždycky mít měli. Nebudeme se potom muset bavit o udržitelnosti důchodového systému. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, paní kolegyně. A nyní vystoupí paní

senátorka Jana Juřenčáková. Senátorka Jana Juřenčáková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený

pane ministře, vážení petenti, vážený pane řediteli, vážené kolegyně a kolegové. Mne tady ta debata vrátila o 30 let nazpět, protože u nás se podobný problém řešil už hodně dávno. A já, když jsem v roce 1982 poprvé rodila, tak jsem do porodnice to měla 6 km a byla jsem tam v podstatě za 10 minut. Ale problém nastal v ten moment, kdy se zjistil zdravotní problém u syna a v noci ho museli pod kyslíkem vézt do nemocnice do tehdejšího okresního města ve Zlíně. A pak nastala situace další, kdy za 14 měsíců jsem rodila znovu, ale to už jsem rodila přímo ve Zlíně, protože ta malá porodnice se zrušila, neboť opravdu nebyla vlastně jaksi odborně na výši a v okrese zůstala tehdy jedna porodnice. Pak se z té porodnice udělalo interní oddělení nemocnice, které sloužilo jako akutní péče asi do roku 2007. V roce 2007 zase 118

nastala situace, kdy se měla zrušit akutní péče a měla vzniknout následná péče. A zřizovatel té nemocnice, město Slavičín a starostové okolních obcí sepsali petici proti zrušení této akutní péče. Já jsem tehdy jednala s ministrem zdravotnictví MUDr. Julínkem, ale tam prostě nebylo možné zabránit změně za akutní péče na následnou péči. A proč to říkám? Takovýchto menších nemocnic a změn je obrovská spousta. A souhlasím s petenty, a taky bych dělala na jejich místě všechno možné, abych tu nemocnici, porodnici zachránila. U nás jsme na druhé straně republiky, v československém pohraničí a lidé tam také jsou ve složitých sociálních situacích, a kdo jede z toho pohraničí do Zlína nebo do porodnice do Vsetína, tak to má někdy až 50 km, takže po cestě je to opravdu daleko. Ale obávám se toho, že pokud se Senát takto bude vyjadřovat k jakékoliv petici, jak už tady řekla předřečnice paní místopředsedkyně Gajdůšková, zlínská nemocnice potřebuje také vyšší úhrady za péči o pacienty a proti zbytku republiky tyto úhrady jsou nižší. Jsem členkou dozorčí rady krajské nemocnice a vím, v jakých číslech se tato nemocnice pohybuje. Já jsem v roce 2004 byla petentem petice, která byla také adresována do Senátu, a byla to petice proti změnám režimu na česko-slovenské hranici. A myslím si, že to tehdy mělo smysl, protože se zabránilo v Senátu tomu, aby se mezinárodní česko-slovenská smlouva ratifikovala a Senát měl možnost tuto situaci ovlivnit, to znamená, mohl hlasovat ANO nebo NE. Ale pokud jde o petici, kterou projednáváme dnes, se obávám, že jsme si tu sice vyslechli názory, mohli jsme si k tomu říct, co jsme chtěli, ale to je asi tak jediné, co můžeme. Souhlasím s tím, že ta petice je důvodná, ale jak kdysi říkal kolega Schwarzenberg, že tady pláčete na špatném hrobě. My totiž jako Senát nemáme žádné pozornosti komukoliv cokoliv nařídit. To usnesení je, že důrazně žádá, doporučuje, ale my nemáme žádnou sílu. Já se obávám, že otevřeme takový precedens nebo pořád ho otevíráme, že takových petic bude přibývat a přibývat ve vztahu k tomu, jak bude kde hrozit uzavření jakéhokoliv, buď sociálního zařízení, nebo zdravotního zařízení apod. To je ten problém, na který bych chtěla upozornit. A já se omlouvám, já pro toto usnesení prostě hlasovat nebudu, já se hlasování zdržím. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Nyní vystoupí s přednostním

právem paní senátorka a předsedkyně klubu Soňa Paukrtová. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedo, dámy a pánové, původně

jsem nechtěla vystupovat. I já bych chtěla zareagovat na slova mé předřečnice. V první řadě si myslím, že dělat jakoukoliv restrukturalizaci v České republice jakéhokoliv resortu je mimořádně obtížné a jistě to vyžaduje spoustu úsilí a spoustu debat a je nutné se připravit na negativní reakce občanů. Ale chtěla bych tady vystoupit na podporu petic, protože já jsem tady kdysi spolupodepisovala, spoluorganizovala petici, která byla Senátu doručena, Senátem projednána. A tehdy se jednalo o uzavírání středních škol v Jablonci nad Nisou. Také tehdy Senát nemohl nikomu nařídit, aby se ty školy nezavíraly. Ale debata tady proběhla a měla ten výsledek, že se střední školy v Jablonci nad Nisou neuzavřely, že se o tom problému dále jednalo a stále ještě jedná, a ta gymnázia mají naději na to, že se prostě zachovají, alespoň po určitou dobu. A totéž je myslím i otázka této petice. Navíc tady opakovaně zaznělo, že problém řešení zdravotnictví, jeho restrukturalizace je problém vážný. A myslím si, že pokud tady vyslechneme petenty a pokud je to suma lidí, deset tisíc lidí, osmnáct 119

tisíc lidí, tak byť dneska máme před sebou dlouhý program a já si neumím představit, jak ho splníme, tak přesto si myslím, že naše role je v tom, abychom názory vyslechli a zaujali stanovisko. Nejsme samozřejmě ti, kdo rozhodnou o tom, zdali žatecká porodnice bude či nebude uzavřena. Ale můžeme k tomu říct názor. A já si myslím, že je to velmi důležité, protože mi připadá, že současná politika není moc o diskusích. A pokud Senát je tím místem, kde se diskuse vedou, tak mně to připadá, že je to správné. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, paní senátorko. A nyní

vystoupí pan senátor Marcel Chládek, připraví se pan senátor Jaromír Jermář. Senátor Marcel Chládek: Děkuji. Mně to nedalo, abych nereagoval na paní senátorku Juřenčákovou. Tato petice není jenom o Žatci, tato petice je vůbec o tom, abychom se zamysleli, kam vývoj spěje. V okrese Louny, kam patří Žatec, byly v minulosti tři nemocnice. Zrušila se nemocnice v Podbořanech, argumentovalo se tím, že je nemocnice v Žatci a v Lounech. Pak se zrušila v Lounech. Argumentovalo se tím, že je v Žatci. Teď ještě chceme rušit Žatec. A nejbližší nemocnice pro nějaké ty extrémní případy, o kterých tady paní kolegyně hovořila, je až v Praze, to je z té oblasti přes 70 km. A my se opravdu musíme zamyslet nad tím, proč tu také sedíme. Nesouhlasím s tím, že my nic nemůžeme, protože pokud nic nemůžeme jako senátoři, tak tu tedy neseďme a vůbec tu nebuďme. Síla Senátu se odvíjí od toho, jak jsou silní jednotliví senátoři. Tak přestaňme plakat nad tím, že my nic nemůžeme, a řekněte jim to jasně, co si o tom myslíte. Jak mají lidé věřit nám, senátorům, když my sami sobě nevěříme. My mu to přece musíme říct. A síla Senátu je, že tady sedí pan ministr a slyší to. A to už je otázka, jak se k tomu postaví. Ale naší rolí tady je, abychom vyslechli lidi v našem regionu, co je tíží. A opravdu souhlasím i s předřečnicí, že role petic je v dnešní hektické době mimořádná. A pokud my budeme vývoji pouze přihlížet a nebudeme nic dělat, tak opravdu tu nemusíme sedět. Ale myslím si, že Senát má svůj smysl, má svoji roli. Řada kolegů mi dá za pravdu, že v regionu znají možná spíše senátora, než jiného politika, ale naší rolí je bojovat za občany. A mně je jedno, jestli to doporučení to bude respektovat nebo nebude respektovat pan ministr, protože já budu tlačit na pana ministra tak dlouho, dokud nepochopí on a celý aparát ministerstva zdravotnictví, že prostě není možné v celé této oblasti nemít žádnou nemocnici. To prostě není možné! Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jaromír

Jermář a zatím posledním přihlášeným je pan senátor Jiří Čunek. Senátor Jaromír Jermář: Milé kolegyně, vážení kolegové. Paní senátorka

Paukrtová i pan senátor Chládek de facto řekli to, co jsem chtěl říct a s čím jsem chtěl vystoupit. Na začátku tu zaznělo, že i my jsme placeni z daní, z daní občanů. A jestliže občané vyjádří nějaký svůj názor v petici, já neříkám, že se s ním vždycky musíme ztotožňovat, ale musíme ho umět vyslechnout a musíme se o něm umět bavit. My tady v Senátu často i slýcháme, že projednáváme petice zbytečně dlouho. Už posledně jsem tu řekl, že když si spočítáme ten čas, tak to v měsíci není ani jeden jediný den, kdy se peticím věnujeme. Myslím si tedy, že je dobré, abychom o tom diskutovali. A neříkejme také, že nic nemůžeme a nic nezmůžeme. Vzpomínám si na petici ohledně spalovny v Rybitví. Říkali jsme, také nic nemůžeme, zaznívalo to zde. 120

A ejhle! Druhý den, kdy mělo být vydáno souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí k této spalovně, vydáno nebylo. Stejně tak se nám zdálo, že nemůžeme nic v oblasti petice, která se týkala domu na Václavském náměstí. Ano, chvíli to trvalo, ale nová paní ministryně už stanovisko bývalého ministra změnila. Stejně tak to bylo s nedávnou peticí, která se týkala financování regionálního školství. Viděli jsme, že tady byl obrovský tlak z veřejnosti, oprávněný. Také se nám zdálo, že se nic nezmění. A nový pan ministr už od tohoto záměru prozatím ustoupil. Petice tedy mají obrovský význam, že dokáží mnohé změnit. Ale především mají význam v tom, že občané aspoň mají pocit, že jim umíme naslouchat. A o to bych vás všechny poprosil, aby dělali i nadále. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. A prosím, aby nyní vystoupil pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Čunek: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, jedinou věc, jsa vyzván také podnětem kolegyně Juřenčákové, protože zmínila, že občané z Kopanic jezdí i na Vsetín. Tam se totiž bude nebo již teď řeší úplně stejný problém. A to je také důvod, proč někteří z nás tady jsou ne z povinnosti, ale se zájmem, protože já jsem skutečně přesvědčen, že řešení žatecké nemocnice je v zásadě řešením, tak jak řekl pan kolega, skutečně až po ten Vsetín. Přístup pojišťovny, tedy těch, kteří platí porodnice, je samozřejmě uplatňován po celém území, možná mnohdy rozdílně, ale v případě rušení bude uplatňován stejně. Zajímá mě, jak budou řešit tento problém, protože si myslím, že se tím naučíme řešit problémy i jinde. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. To byl poslední přihlášený. A

nyní se táži, zdali si přeje vystoupit někdo z petentů či za stranu dotčenou. Ano, za stranu dotčenou vystoupí generální ředitel VZP Pavel Horák. Prosím, máte slovo. Pavel Horák: Vážený pane předsedo, vážení přítomní, byl jsem osloven s dotazem, který se týká úhrady porodů a srovnání cen mezi malými a většími zařízeními. Chtěl bych k této věci říci, že od počátku mého působení v pojišťovně se pojišťovna pod mým vedením vždycky zaměřovala na to, aby za stejnou péči stejný výkon byl hrazen stejným způsobem. Když zrekapituluji tu historii, protože většinou úhradové vyhlášky tomuto nepřeji, tak začali jsme u stejných úhrad mezi ambulantními a lůžkovými zařízeními pro výkony magnetické rezonance, CT vyšetření, lineárních urychlovačů, kde byly hrazeny výkony úplně rozdílně. A postupně jsme se snažili stejným způsobem postupovat i v ostatních případech. Třeba z poslední doby celý segment mimořádně nákladné péče, to znamená těch 6 mld. Kč, probíhá tak, že je úplně stejná cena za léčení pacienta s roztroušenou sklerózou v Teplicích, jako je i ve fakultní nemocnici v Praze. Co se týče porodů. V době, kdy porody byly na vzestupu, tak jsme té situace využili, protože nemocnice žádaly vyšší úhrady, a rovněž jsme zavedli stejné úhrady za porod ve všech typech nemocnic. Byly to tzv. balíčkové ceny. V tomto období ty nemocnice, které na to přistoupily, měly všechny jednotnou sazbu. Samozřejmě nebo bohužel v minulém roce bylo zavedeno vlastně paušální financování a tehdy všechny výkony spadly do jednoho pytle a byly hrazeny paušálem. V letošním roce toto hrazení probíhá tak, že čtvrtinu základní sazby

121

nemocnice, od které se pak odvíjí cena za jednotlivou DRG skupinu, tak ta čtvrtina je stejná v celé republice, to je celostátní sazba, a tři čtvrtiny je sazba individuální, která se vypočítává pro každou nemocnici zvlášť. Čili při tomto úhradovém systému skutečně každá nemocnice dostává za porod rozdílnou částku. Ale to je bohužel právní předpis. My usilujeme o to, aby v příštím roce byla opět zavedena kategorie super DRG, jak tomu říkáme, to znamená, aby to byly skupiny, a porody jsou právě ten případ, aby tam byla jedna sazba, jedna hodnota pro celou Českou republiku a aby tudíž za fyziologický porod dostala stejnou odměnu fakultní nemocnice, jako má porodnice, protože si myslím, že pro fyziologický porod je to spravedlivé požadovat. Když tady byla řeč o tom, kolik stojí péče ve velké fakultní nemocnici a kolik stojí v malé porodnici, tak je v tom rozdíl i faktický, protože jinak vypadá zařízení, které má 3.000, 4.000, 5.000 porodů ročně, jiné vybavení, ne počty lékařů, jiné možnosti vyšetřovací a léčebné jak pro dítě, tak pro matku, a jiné má samozřejmě porodnice. Samozřejmě, když tady byla řeč o tom, kolik stojí péče ve velké fakultní nemocnici a kolik stojí v malé porodnici, je v tom rozdíl faktický. Jinak vypadá zařízení, které má tři, čtyři, pět tisíc porodů ročně, jiné vybavení, počty lékařů, jiné vyšetřovací a léčebné možnosti – jak pro dítě, tak pro matku, a jiné samozřejmě malá porodnice. Moc děkuji za vystoupení paní senátorce Juřenčákové. Alespoň jsem si vzpomněl na to, že i já jsem se původně narodil v Praze na Štvanici, což byla malá porodnice, v tehdejší době tam také došlo k několika komplikacím, byla uzavřena. Totéž postihlo další malou pražskou nemocnici v Rooseveltově ulici. Čemu se věnujeme dneska, není nic nového. Vlny optimalizace a toho, že zařízení je méně, protože se péče centralizuje, tak proběhly už i v minulosti. Týkaly se jak Prahy, tak i regionů. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Táži se, zda se ještě někdo

hlásí do rozpravy. Vidím, že na galerii pro hosty... Prosím, bude hovořit pan Petr Veselský. Ještě se hlásí pan Čestmír Novák za petenty. A asi na závěr – pan ministr Leoš Heger. Prosím, ujměte se slova. Petr Veselský: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych jenom krátce zareagovat na to, co tady zaznělo. Jednak na otázku paní senátorky Dernerové ohledně historie smluvního vztahu, kterou jsme měli v době, kdy nemocnice neplnila personální vybavení a kdy jsme pozastavili po určitou dobu fungování žatecké porodnice. To, že došlo k znovuobnovení vztahu, vyplývá, dejme tomu, ze setrvání v názoru, že toto oddělení a město nemocnici chce. Protože v době, kdy v roce 2008 bylo oddělení uzavřeno, jak tady už bylo řečeno naším panem ředitelem, nedošlo vůbec k žádným problémům. Veškerá péče a porody byly zajištěny okolními nemocnicemi. Ze smluvního vztahu, který jsme v tuto chvíli uzavírali, jsme měli povinnost dát možnost nemocnici, aby nedostatky personální upravila. Nemocnice všemi možnými způsoby v podstatě získala adekvátní personál. Následně jsme po 8 měsících měli povinnost smlouvu opět začít realizovat. Opakovaně jsme navštívili vedení nemocnice se zástupci odborných společností, jak novorozenecké neonatologické společnosti gynekologickoporodnické i pediatrické. Mohu doložit zápisy a vyjádření těchto společností, kdy opakovaně doporučovaly v Žatci – jako zřizovateli, aby tuto péči neobnovovalo a

122

počítalo s tím, že pokud ji obnoví, mohou to být finance, které nebudou adekvátně zhodnoceny, protože v dalším výhledu se dá počítat s tím, že péče poklesne. Do problémů, které řešíme teď, se dostane nejenom ona, ale i ostatní porodnice. To je jedna věc. Druhá věc. Opakovaně se tady zdůrazňuje nedostatečná dostupnost zdravotní péče v regionu. K tomu bych chtěl říct – a jenom v podstatě konstatovat – realitu, kterou mohu doložit, že jsme tuto záležitost poměrně podrobně sondovali. Sice nevím, a nemám odzkoušeno, jaká je kvalita vozovek v regionu, ale rozhodně mohu vám dát zase k dispozici 75 obcí v této oblasti a seznam nemocnic, které poskytují adekvátní potřebnou péči. Je nutno říct, že jsme si udělali i sondáž na to, jak je dostupná časově péče v nejbližších nemocnicích jednotlivých obcí. Nejdál to mají občané Tuchořic, kterých je asi 700. Když se potřebují dostat do nemocnice, tak jim to trvá 32 minut. Není tam žádná obec, která by měla dostupnou porodnici za dobu delší, než je tento čas. Konstatuji to jako fakt. Je asi samozřejmě těžké argumentovat proti tomu, že to není veřejnou dopravou, ale osobním automobilem. Ale nemyslím si, že v tuto chvíli bychom byli schopni vyjít vstříc všem, kteří se chtějí dostat autobusem právě k tomu lékaři, kterého v té chvíli i potřebují. Rád bych ještě upozornil na opačnou stranu celé věci, kdy máme obce, kde nemocnice nejsou; třeba tam byly, nebo tam nikdy nebyli – a občané mají problém v podstatě stejný. Mohu také uvést spoustu obcí, které máme v dosahu i v tomto regionu. Dostupnost péče je podobná, např. Vejprty, kde malá nemocnice byla, tak tam se do nejbližší nemocnice s porodnicí dostanou za podobný čas, jako se tam dostanou občané z Tuchořic, jak jsem o nich mluvil; s nejdelším časovým dosahem z celého tohoto lounského regionu. To jenom, abychom věděli, o jakém problému hovoříme. Jinak si myslím, že Lounsko jako takové svou geografickou dispozicí je velice dobře dostupné. Řekl bych, že je to i jedna z nejdostupnějších oblastí, které můžeme v takto širokém celku popsat. Aspoň v našem Ústeckém kraji. Pokud bychom problematizovali dostupnost v této oblasti, tak musíme velice silně problematizovat dostupnost téměř všude. Jestli dovolíte, tak ještě jednu poznámku. K peticím – jako takovým. Je to samozřejmě silný hlas, téměř 20 tisíc lidí. Je to, řekl bych, atraktivní otázka pro to, aby ohlas byl takto spontánní. Myslím, že pokud to nikoho nic nestojí, tak svůj hlas na otázku – Má tady být nemocnice? Chcete mít své rodáky? – dá poměrně snadno. Jak jsem někde hovořil s panem senátorem Kuberou – nevidím ho tady – tak svého času, nevím, jestli navrhoval nebo přemýšlel o tom, že by petice měly být podpořeny tím, že by za každý podpis měl každý člověk, který to podepisuje, něco zaplatit, aby váha uvědomění toho, co podepisuje, byla vyšší. Pak bychom se možná k takto vysokým číslům nedostávali. Děkuji za pozornost. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Přihlášený je

ještě pan senátor Marcel Chládek. Prosím, pane senátore. Senátor Marcel Chládek: Děkuji. Musím reagovat na pana ředitele krajské

pobočky. Tady jste viděli naprostou aroganci úředníka! Takovéto lidi my živíme v této

123

republice! Naprosté lži, co tady předvádí! Tady tuto aroganci, že by měli platit za každý podpis, to si tady ještě nikdo nedovolil!!! Z úředníků!!! Když tady hovoříte, pane řediteli, o tom, že z Tuchořic je to nejdál, tak si vezměte opravdu mapu do ruky. A mě by zajímalo, jak daleko je to z Podbořan, z Krásného Dvora, Lubence a ostatních? Mluvíme tady o části, která je na konci Ústeckého kraje! Na konci Ústeckého kraje!!! To jsou prostě nehorázné výroky!!! A já jsem na to musel reagovat – a uvést tyhle lži pana ředitele na pravou míru!!! Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Ze strany petentů

je přihlášen pan Novák. Prosím, máte slovo. Čestmír Novák: Ještě jednou děkuji za slovo. Opravdu za krátce, nechci

zdržovat jednání Senátu. Ale dovolím si reagovat na slova pana ministra Hegera, kde se zmiňoval o efektivitě. Ano, jsme právě tou nemocnicí, která efektivní je. Dneska, kdy se hradí úhrada za zdravotní péči v systému DRG, z 88 %, tak právě tento ekonomický model jednoznačně ukáže, které zdravotnické zařízení má oprávnění z pohledu efektivity a z pohledu ekonomie. V dalším pan ministr Heger zmínil specializované porodnice, že ženy jdou rády, nebo raději, do ústavů větších. Myslím, že je to opak. Naopak, takové to naše "sousedské a vlídné prostředí" je přijímáno ženami daleko vstřícněji a daleko lépe. O tom ostatně svědčí i to, že nezřídka se u nás objevují rodičky z okolních okresů, ať už je to Chomutovsko nebo Mostecko. Je tomu tak a mohu to doložit. Rád bych pak ještě reagoval na slova pana dr. Horáka, generálního ředitele. Jednodenní hospitalizace, balíčkové ceny. Také se jim nebráníme. Ale spolu se jednodenní hospitalizací jdou i složitější případy. Tady – lůžko tam musí být také, add 1. A add 2, ve svém prvním vystoupení jsem hovořil o tom, že jakmile tam změníme jakékoliv počty lůžek, v tu ránu se nám změní akreditace lůžkového zařízení. Nemocnice personálně nebude suficientní a nebude schopna dál poskytovat péči. Navíc všechny odbornosti; je tady celá řada vás, lékařů, všechny odbornosti se vzájemně doplňují. Jsou to konziliární vyšetření. Není možné nemocnici nechat na monoprimariátu nebo na dvou primariátech. To je absurdní! Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: O slovo požádal ještě

pan Veselský. Prosím, máte slovo. Petr Veselský: Děkuji za slovo. Omlouvám se panu senátorovi Chládkovi, popř. dalším, kteří to tak chápali. Moje vystoupení nemělo znít jako arogance. Mělo to být konstatování stavu. Samozřejmě, jak jsem říkal, jsem schopen doložit dostupnost jednotlivých obcí v kontextu, jak jsem zmiňoval. Pokud jsem zmiňoval Tuchořice, zmiňoval jsem je ne kvůli tomu, že by byly nejdál od Žatce, ale že mají nejdelší dostupnost. Do nemocnice, tj. v tomto případě v Mostě, která je schopna poskytnout péči, o které se bavíme. Pokud bychom se měli bavit o nějakých dalších obcích, které v lounském okrese jsou, a o kterých si myslíme, že by měly s dostupností problém, chci jenom ještě v této souvislosti zmínit věc, byť není v tuto chvíli v platnosti nařízení vlády, nebo jakým způsobem to bude vydáváno – o dostupnosti zdravotní péči, tak dostupnost gynekologicko-porodnické péče, tuším, v návrhu – původně – byla 45 minut. Tady ve všech obcích, kterých tady mám, říkám 75, a můžu panu senátorovi

124

Chládkovi případně odpovědět na nějaký konkrétní dotaz, z které obce do které porodnice je to nejblíž a za kolik času se tam člověk dostane. Znovu opakuji, že z každé obce, která je v lounském kraji, a mám jich tu 75, možná je jich celkově víc, tak je možno se dostat – podle webových stránek a časů, které jsou tam uváděny, tak je možné se dostat nejdéle do 32 minut. Znovu opakuji, že jsem nerad, že to bylo vnímáno jako arogance. Pouze konstatuji, co jsme si v této souvislosti zjistili z možné dokumentace a možných dat. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Ještě se

o slovo přihlásil pan ministr. Prosím, pane ministře. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, dámy a pánové, nerad bych vypadal, že jsem člověk, který chce mít poslední slovo. Hluboce si vážím názoru v Senátu, vážím si 20 tis. petentů. Vůbec nepatřím k lidem, kteří by věci brali na lehko váhu z nějaké pražské bubliny; žiji od Prahy možná dále, než někteří z vás. Ale pracuji tady. Má to jednu nevýhodu v této diskusi. Spolu s kolegy, kteří tady vystupují, nejenom za zdravotní pojišťovnu, ale obecně za veřejné zdravotní pojištění a jeho správce, tak máme jednu nevýhodu, že nemůžeme brát jenom to, co by lidé měli rádi, i když to je – jak uznávám – nejpodstatnější věc, pro kterou jsme byli zvolení, dosazení do funkcí, a máme se starat jako správci o potřeby lidí, o jejich uspokojení. Ale má to ještě to "B", tj., že to někdo musí platit. Ten, kdo to platí, jsou titíž lidé, pro které peníze tzv. spravujeme. Jestliže někde je více nějaké péče nežli je potřeba, tak to dopadne na jinou sféru, na jiné lidí, kde péče není tolik – a je tam potřeba podpořit. O čem se tady diskutovalo obšírně – optimalizace – v duchu něčeho nepatřičného, co dané lidi, kteří si v tento moment stěžují, má zašlapat do země, tak já to tak nevidím. V tom se asi neshodneme. Na druhé straně jsem přesvědčen, že je opravdu je potřeba hledat v rámci pro a proti nějaký rozumný kompromis. Zazněly tady doby vzdálenosti – částečně se na to zodpovědělo. Možná se neodpovědělo na to, co lidé, kteří žijí na okrajích. Jsem z místa, kde jsou také krajské hranice a jsou tam obce patřící do jiného kraje a mají to poměrně daleko – no, tak prostě jezdí do kraje našeho. To není nikde zakázáno, dokonce se mohou kraje domluvit na tom, jak to podpoří třeba dopravně nebo nějakým informačním způsobem. Faktem je, že okolo žatecké nemocnice je porodnic víc. Pokud je mi známo, tak do Kadaně, kde je porodnice kvalitní – je tam velmi kvalitní dětské oddělení, je to asi 25-30 km, možná ještě méně. Přiznám se, že poměry tam úplně přesně neznám. Říkám to jenom proto, že za posledních 20 let tam bylo zrušeno asi 5 menších porodnic. Vůbec tam není problém s dostupností. Věc, kterou je potřeba k tomu dodat, je, že přestože tady diskutujeme – vy, jako senátoři, já, za tu bublinu ministerstva zdravotnictví, a pánové za všeobecné zdravotní pojištění, tak opravdu v diskusi je velmi slabý hlas z kraje. Jak to tady někdo správně okomentoval, jsou kraje, kde optimalizace probíhá daleko kultivovanějším způsobem a subjekty, které jsou tam důležité, se dohadují. Já znovu opakuji, že ministerstvo nemá nástroje na to tu síť příliš radikálně ovlivňovat. Jediným nástrojem, k němuž se hlásím, který jsme začali rozjíždět v daleko širší míře, než to bylo dříve, je spravedlivý systém úhrad, o kterých tu mluvil už pan generální ředitel Horák. A do dvou třech let by opravdu systémem DRG a dalšími opatřeními měla být platba za stejné výkony, a ten porod je naprosto flagrantní případ, by měla být stejná ve všech nemocnicích.

125

Ty velké nemocnice, které jsou samozřejmě dražší, protože mají soustředěny velmi těžké případy, tak musí mít zdroje na ty nejtěžší technologie. Ale ty zdroje tam musí jít způsobem spravedlivých plateb, nikoli velkých diferencí. Poslední věc, kterou bych rád řekl, je, že ta tendence některé věci redukovat nebo takzvaně optimalizovat opravdu není proti lidem. Jestli tu zazněl příklad, byť jsem si vědom, že byl velmi ilustrativní, že Pygmejové nepotřebují žádné porodnice a poradí si nějak sami, tak oni si poradí, ale mají větší než 50% úmrtnost dětskou a obrovskou úmrtnost matek. Ta opatření, která tady jsou, přestože novorozenecká úmrtnost je u nás jedna z nejlepších na světě, tak směřují k tomu, aby ty věci byly dále vylepšovány a optimalizovány. Porod není žádné experimentování, to tu také zaznělo. A je potřeba, aby byl v těch nejprestižnějších rukou a aby tady koncentrace té péče byla přesně kvůli tomu, aby porodnice mohly být i pro budoucnost velmi dobře vybavené. A aby tam byly týmy, které jsou k dispozici kdykoliv, i s tím širokým komplementem. Já bych na závěr řekl, že doporučuji žatecké nemocnici, nebo celému okresu, nebo vedení města, aby se obrátily na kraj a diskutovali to znovu. My jsme opravdu řekli zdravotním pojišťovnám, že chceme, aby průběh věcí byl co nejvíce konsensuální. A jak to absolutně možné není, tak přece jenom ministerstvo si nepřeje, aby tady byly nějaké dramatické politické otřesy ve smyslu optimalizace péče. To, že v některých krajích k nim dosud nedošlo, zatímco v jiných už dávno tyhle věci proběhly a i ty choulostivé porodnice jsou optimalizovány, tak k tomu dojít musí. Ale těch nástrojů je více. A rozhodně si myslím, že role kraje by v nich měla být naprosto klíčovou záležitostí. Děkuji. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Děkuji

také, pane ministře. V této chvíli již nemám nikoho přihlášeného do rozpravy. Ptám se, jestli chce ještě někdo vystoupit? Nevidím nikoho, rozpravu tedy uzavírám. A žádám pana zpravodaje, aby rozpravu shrnul a řekl nám, o čem budeme a jak hlasovat. Senátor Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající. Takže tak, jak bývá

v Senátu zvykem, tak jsme se dost podrobně věnovali petici, protože to projednává, jestli se správně dívám, tak je již více než dvě, nebo blíží se ke dvěma a půl hodině. Vystoupili zástupci petentů, poté vystoupil pan ministr zdravotnictví, následně generální ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny, poté zástupce Ústeckého kraje. A pak byla košatá diskuse senátorů, kterých vystoupilo 10, někteří víckrát, a na základě této diskuse byly ještě reakce jednotlivých dotčených orgánů. Tam jsme se dozvěděli i, jak je to všechno relativní. Protože ono 25 km po silnici I. třídy není 25 km po silnici III. třídy. A možná podle webových stránek a po prostě na mapě to může být těch 30 – 35 minut, ale já vám garantuji, že já tam tudy jezdím, a těch 30 – 35 minut, to prostě není možné. Podle webových stránek je také napsáno, že se z kraje Prahy dostanete do Senátu za 15 minut, ale realita je jiná. V závěru mi dovolte, abych vám tedy přednesl návrh na usnesení. S tím doplňkem. Já doporučuji, abychom hlasovali o celém tomto usnesení, protože ani já jako zpravodaj nemám nic proti tomu doplňku pana senátora Sefziga. Jen se zeptám, vzhledem k tomu, že to všichni máte v písemné podobě, paní předsedající, je nutné, abych to celé četl? Všichni mají to usnesení v písemné podobě. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Je v písemné podobě. A

byl to návrh výboru, čili není to potřeba načítat, doplnění...

126

Senátor Marcel Chládek: Otázka je, jestli mám načíst jenom ten doplněk? Takže doplněk načtu. Jinak celé to usnesení jsem četl již na začátku. Je také usnesením výboru. A doplněk si teď dovolím přečíst. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Já jenom upozorňuji, že asi bychom, byť s tím všichni asi souhlasíme, měli bychom asi hlasovat zvlášť o tom doplnění pana senátora Sefziga, protože to nebylo součástí toho usnesení předloženého výborem. Senátor Marcel Chládek: Tak mohu číst? Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, ten doplněk. O tom dáme hlasovat a poté budeme hlasovat o celém usnesení, včetně toho doplňku. Senátor Marcel Chládek: Takže hlasuji. Čtu o doplňku, o kterém bude hlasováno zvlášť, bod 2: "Ministerstvu zdravotnictví ČR, aby zastavilo tzv. optimalizaci sítě porodnic a nastavilo optimální zpětné vazby mezi poskytovateli zdravotní péče, zdravotními pojišťovnami a pacienty." Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji tedy. Svolám

všechny k hlasování do sálu a budeme hlasovat tak, jak bylo řečeno. V sále je aktuálně přítomno 57 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 29. Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, respektive o tom doplnění, které přednesl pan senátor Sefzig. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 32 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 50, proti byl 1. Návrh byl přijat. Nyní, již bez znělky, můžeme tedy hlasovat o celém návrhu usnesení, tak jak byl navržen petičním výborem. Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 33 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 49, proti byl 1. Návrh byl přijat. Děkuji tedy především petentům, děkuji panu zpravodaji, panu ministrovi, panu generálnímu řediteli a zástupcům VZP za aktivní přístup. Věřím, že usnesení bude... alespoň bude snaha o naplnění našeho usnesení a ještě jednou všem děkuji a projednávání tohoto bodu končím. A my budeme pokračovat dalším bodem, který má k této projednávané problematice blízko. Je také z oblasti zdravotnictví. A tímto dalším bodem je

127

15. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o průhlednosti opatření upravujících ceny humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti veřejných systémů zdravotního pojištění (evropský senátní tisk č. N 152/08) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 152/08 a N 152/08/01. A já nyní prosím pana ministra zdravotnictví Leoše Hegera, aby nás seznámil s těmito materiály. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Tak ještě jednou dobré dopoledne, paní senátorky, vážení páni senátoři, vážená paní místopředsedkyně. Dovolte mi ve stručnosti představit návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o průhlednosti opatření upravujících ceny humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti veřejných systémů zdravotní péče. Jedná se o tzv. transparenční směrnici. A seznámit vás s pozicí Vlády ČR k tomuto návrhu. Evropská komise, která je předkladatelem návrhu, odůvodňuje potřebu nahradit současnou transparenční směrnicí skutečností, že lhůty stanovené pro rozhodnutí o maximální ceně a úhradě nejsou členskými státy dodržovány a léčivé přípravky vstupují do úhrad s časovou prodlevou. V 1. polovině 2011 proběhla veřejná konzultace k možné revizi transparenční směrnice, která potvrdila nutnost její změny. Návrh přináší tyto hlavní změny: – Zásadně se krátí lhůty pro vydání rozhodnutí o stanovení ceny a úhrady léčivému přípravku ze současných 180 dnů na 120 dnů. U generických přípravků dokonce ze současných 180 dnů na 30 dnů. – Nová opatření pro prosazování lhůt pro vydání rozhodnutí. Stát musí určit nezávislý orgán, který bude moci přijímat rychlá opatření pro odstranění průtahů v řízení, jakými jsou dle návrhu směrnice předběžná opatření, přiznání náhrady škody žadateli a uložení pokuty správnímu orgánu, který je v prodlení. – Dále přináší směrnice povinnost pro členské státy podávat pravidelné zprávy o vydaných rozhodnutích o cenách a úhradách léčiv, spolu s informací o době potřebné pro vydání rozhodnutí a o případných důvodech prodlení. – Posledním bodem, který bych zmínil, je oznamování notifikace návrhů vnitrostátních opatření týkajících se cen a úhrad léčiv komisi, která má možnost do 3 měsíců sdělit své připomínky, které musí členský stát co možná v největší míře zohlednit. Vláda s předloženým návrhem zásadně nesouhlasí. Stejnou pozici k návrhu mají i ostatní členské státy. Vůbec nebyly zohledněny jejich názory uvedené ve veřejné konzultaci. Hlavním problémem návrhu je zásadní zkrácení lhůt pro vydání rozhodnutí, aniž by se toto mělo projevit ve snížení nároků na odbornou náročnost rozhodnutí. Česká republika, jakož i ostatní členské státy v konzultaci uvedly, že lhůty jsou nedostačující. Zároveň se domníváme, že stanovení orgánu, který by dohlížel na dodržování lhůt pro vydání rozhodnutí, je v rozporu se zásadou subsidiarity a jedná se o zásah do suverenity členského státu, jenž sám zajišťuje v rámci svého právního řádu dodržování lhůt pro vydání rozhodnutí, která byla transponována do vnitrostátního právního řádu. Vzhledem k tomu, že se v případě transparenční směrnice jedná o oblast, ve které má docházet k minimálním zásahům do organizace vnitřní politiky členských

128

států, nepovažuje Česká republika předběžné schvalování opatření komisí za vhodné, ani za možné. Komise tento svůj požadavek nijak nezdůvodnila. Já bych k tomu jenom nakonec dodal, že my jsme jednali velmi důkladně o celé záležitosti se členy Visegrádské čtyřky, prezentovali jsme ji komisaři Dalímu, a ty názory byly naprosto konzistentní. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře, a

požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. N 152/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Táborský, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Josef Táborský: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Návrh směrnice se snaží modernizovat právní úpravu, která je z konce osmdesátých let minulého století, a přizpůsobit ji moderním požadavkům zdravotnického systému. Jakkoli je z výsledků veřejné konzultace patrné, že modernizace je na místě, navrhovaná opatření budí značné pochybnosti. A to jak z hlediska efektivity, tak z hlediska souladu s právem EU. V první řadě zde pan ministr již hovořil o výrazném zkrácení lhůt, které má mít národní orgán na vydání rozhodnutí a na případné opravné prostředky. Zde je potřeba říci, že prodlení není vždy zaviněno liknavostí státních úředníků, protože se na něm často podílejí i žadatelé, kteří využívají všech možností odvolání. Návrh Evropské komise na jedné straně zkracuje tyto lhůty, tak, jak bylo uvedeno, na druhé straně ještě rozšiřuje možnosti opravných prostředků a zavádí mezi ně i možnost běžného soudního přezkumu. Za případné prodlení pak má podle návrhu směrnice nést odpovědnost pouze národní orgán, jakkoli v mnoha případech není tím faktickým viníkem. Návrh v tomto případě jde proti zájmům pacientů na kvalitní posouzení účinnosti léčivého přípravku, protože ve stanovené lhůtě není možné provést ani samotnou registraci. Tím méně vypořádat případné připomínky. Další problematické aspekty najdeme, zaměříme-li se na právní stránku návrhu. Tzv. obecný právní základ, na kterém je návrh směrnice založen, neposkytuje Evropské komisi žádnou pravomoc určovat, které národní orgány mají dbát na dodržování pravidel transparentního určování cen léčivých přípravků. Navržená podoba orgánu nového, který by výrazným způsobem zatížila jak státní rozpočet, navíc by byla potřeba i nová úprava správního řízení. Bylo zde již hovořeno o tom, jaké postoje a stanoviska mají další členské státy. A je zřejmé, že většina členských států nesouhlasí právě s velmi krátkým nastavením časových lhůt pro vydání rozhodnutí. Současný návrh podle členských států pouze navyšuje administrativní i finanční břímě. Za velmi problematický považují členské státy dále navržený koncept notifikací, popřípadě vznik nezávislého orgánu. Dva státy vydaly odůvodněné stanovisko, a to dolní komora rakouského parlamentu a lucemburský parlament. Náš výbor při projednávání tohoto tisku vyžádal a využil stanovisko výboru pro zdravotní a sociální politiku a prakticky vycházel z jeho odborných znalostí. A je tedy i akceptováno a dáno v návrhu usnesení a doporučení, které máte k dispozici. Já bych z toho doporučení – nebudu načítat celé, ale chtěl bych pouze podtrhnout, že v bodě I náš výbor ve své podstatě podporuje nebo si uvědomuje, potřebuje modernizovat právní rámec hospodářské soutěže na trhu humánních

129

léčivých přípravků při naprosto nutném zachování nejvyšší možné ochrany zdraví pacientů. Ale dále II, bod 6, jsme názoru a nepodporujeme výrazné zkrácení lhůt pro vydávání rozhodnutí ve vnitrostátních řízeních podle návrhu směrnice, neboť tyto lhůty by bylo možné dodržet pouze při výrazném personálním posílení národních správních orgánů, což by přineslo nepřiměřené administrativní náklady. A dále nesouhlasíme s jednostranným převedením odpovědnosti za průtahy řízení o registraci léků na státní orgány, které nemusí být jedinými viníky nedodržení lhůty. Je otázkou, že tato směrnice je období její tvorby a jsme názoru, že ta doporučení mohou přispět k její další tvorbě a projednávání. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, zaujměte prosím místo u stolku zpravodajů. Tiskem se zabýval také výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. A ptám se paní zpravodajky výboru, paní senátorky Aleny Dernerové, zda chce vystoupit? Kývá, že ano. Takže prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka

Alena

Dernerová: Vážený

pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře. Bylo tu všechno řečeno, já jenom přerecituji stanovisko k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o průhlednosti opatření upravujících ceny humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti veřejných systémů zdravotního pojištění. Takže náš výbor pro zdravotnictví a sociální politiku: 1. Upozorňuje na nesoulad návrhu s principem proporcionality, pokud jde o povinnost zřídit nový národní orgán a zavést zcela nové správní řízení. 2. Upozorňuje na nesoulad návrhu s principem subsidiarity, pokud jde o pravomoc Evropské komise připomínkovat národní opatření v oblasti registrace a oceňování léků. 3. Nepodporuje výrazné zkrácení lhůt pro vydání rozhodnutí, které je možné dodržet pouze za cenu výrazného posílení personálu národních správních orgánů. 4. Nesouhlasí s jednostranným převedením odpovědnosti za průtahy v řízení o registraci léků na státní orgány, které nemusí být jedinými viníky nedodržení lhůty. 5. Doporučuje postoupit dokument k projednání plénu Senátu. A za další: Postoupit případné stanovisko Senátu Evropské komisi. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. A

nyní otevírám rozpravu, do které se hlásí paní místopředsedkyně senátu Alena Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, v navrženém usnesení bráníme princip subsidiarity, bráníme kompetenci České republiky rozhodovací v oblasti lékové politiky o cenách léků a zařazení léků na trh. Otázka je, co to vlastně bráníme? Dražší léky? Nebo práci SÚKLu, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který nepracuje určitě ideálně? Farmaceutické koncerny nejsou národními organizacemi, ty fungují nejen v rámci Evropy, ty fungují globálně.

130

Jedná se o nadnárodní obchod a jedná se o obchod ve stovkách miliard, možná bilionů eur, dolarů, nevím. A tyto koncerny využívají samozřejmě každou mezeru, kterou najdou. Každou nesrovnalost mezi jednotlivými úpravami, aby ty miliardy svých zisků ještě navýšily. Jsem hluboce přesvědčena o tom, že minimálně v Evropě společný právní rámec, jednotná pravidla jsou skutečně velmi žádoucí. A že je to zájem především našich občanů. Protože, jak už jsem řekla, naše léky jsou dražší, než jsou léky v Německu, než jsou léky v Rakousku, než jsou léky ve Francii. Jak je to možné, když mzdová hladina je na třetině příjmu občanů v těchto zemích? Jak je to možné, když cenu práce máme u nás nižší jak jinde? Je to prostě tím, že tyto nadnárodní koncerny využívají příležitosti, které jim náš právní rámec dává. Že jsou to obchodníci, kteří si neopomenou využít všeho, co jim samozřejmě navýší zisky. A teď bych byla velmi nerada, kdyby si to na sebe vztáhli lidé pracující v lékárnách, magistři, ti, kteří svou práci dělají dobře, dělají zodpovědně a šli ji dělat proto, aby lidem pomáhali. Jsem přesvědčena o tom, že je jich většina, nicméně náš systém skutečně není úplně nejlepší. A dovoluje to, že rozdíl mezi lékárnou na jedné ulici a lékárnou o dvě ulice dál je až ve stovkách korun u jednoho léku. Dovolují také to, že v odborných centrech – centra onkologická, kardiovaskulární a další – pacient dostane léky v podstatě zadarmo. Ale jestliže dál pokračuje v léčbě a jde mimo toto centrum, už tam musí platit doplatky. A ty doplatky jsou v tisících korun. To je problém samozřejmě pro pacienta. Jak jsem mluvila ale s lidmi z lékáren, tak je to problém i pro ty lékárny, protože to vytváří nerovné podmínky hospodářské soutěže. Nicméně navržené usnesení, které máme před sebou, je asi právně správné. Do záležitostí týkajících se zdravotnictví, evropské komunitární právo se na ně prostě nevztahuje. Nás by ale skutečně toto téma mělo vést k otázkám, jaká je léková politika u nás? A jak jsem již řekla, je docela problémová. A myslím si, že bychom se měli skutečně nad tím zamyslet. Přiznávám se, že jsem neprotestovala jako pacientská ombudsmanka, ani jako viceprezidentka Svazu pacientů proti platbám za léky do 50 Kč. S tím, že bylo řečeno, že to bude znamenat, že bude více peněz na léky, které skutečně jsou životně důležité, a které by doplatky měly vyšší. Ovšem toto se nestalo. Léky, ty tzv. bagatelní, ty, které by měly doplatek do 50 Kč, nebo jejichž cena je, abych byla přesná, do 50 Kč, pacienti musí hradit. Ale nicméně léky, které jsou životně důležité a jejichž doplatky jsou v tisících, nedostanou. Jako je záležitost léků s cystickou fibrózou. Na závěr ale ještě k tomu navrženému usnesení. Pravidla upravující ceny léčiv a jejich začleňování do systému veřejného zdravotnictví jsou víc než žádoucí. Z důvodů, o kterých jsem mluvila na začátku. Nejsem si ale jistá, že tento návrh Evropské směrnice celou tu problematiku řeší a řeší ji úplně dobře. Jsem přesvědčena, že je potřeba debatu na toto téma vést. A myslím si, že je dobře, že Senát PČR své stanovisko formuluje takto přesně. Myslím si, že to je cesta, jak bychom se vůči evropským dokumentům měli chovat. Říct si v prvé řadě, co chceme a pokusit se dosáhnout toho, aby úpravy, které jsou žádostí, byly skutečně dobré a byly ku prospěchy občanů v České republice, ale také nám všem jako Evropanům. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní místopředsedkyně, a jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Luděk Sefzig. Prosím, pane senátore, máte slovo.

131

Senátor Luděk Sefzig: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Já jsem se přihlásil s pouhou poznámkou, že v usnesení, které nám přednesl zpravodaj výboru, najdete mnoho odseků, které dokládají pochybnosti o tom, že navržená směrnice je v rozporu s principem subsidiarity a s principem proporcionality, a že jsme nevyjádřili ono tzv. odůvodněné stanovisko, Reason the Union. To jsme neudělali proto – a to se nám může stát, že jsme to v té zákonné lhůtě, nebo v té lhůtě osmi týdnů nestihli. Z toho důvodu jsme tam toto stanovisko explicitně nevyjádřili, byť implicitně ve všech těch odsecích napsané je. To naše usnesení reaguje na evropské právo. To, o čem zde hovořila paní místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, je všeobecná diskuse o české lékové politice. Takovou ambici jsme neměli, abychom v legislativním návrhu komise Evropského parlamentu a Evropské rady, abychom diskutovali i o české politice, to je skutečně záležitostí trochu jinou a nechtějte od usnesení, abychom jej doplňovali i těmito poznámkami, které by navíc bylo komplikované odesílat pouze do českých rukou, tedy na vládu, zatímco to ostatní by se posílalo na komisi. To byla moje poznámka k navrženému usnesení a moc vás prosím, abyste toto usnesení podpořili.

Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore, a

dále je přihlášen pan senátor Jan Žaloudík, prosím. Senátor Jan Žaloudík: Vážená paní předsedající, vážené senátorky, senátoři, vážený pane ministře, jen velmi stručně. To je zase jedno národně-frontové téma. Je to jistě ambivalentní. Já chci jenom říct, že na rozdíl od toho předchozího, co jsem tady říkal, že do porodnictví může mluvit každý, ale omlouvám se, může do toho mluvit každá žena hlavně, tak toto jsou věci, do kterých může mluvit málokdo. A dokonce i ti, co si myslí, že o tom něco málo vědí, jako třeba já. Když jdou víc do hloubky, tak zjistí, že o tom moc nevědí a že by bylo nejlepší, kdyby se to odvíjelo tou cestou, kterou se to stejně bude odvíjet, to znamená, že si to rozhodnou velké státy, kde nevole vůči tomuto doporučení už existuje, stoupá. Jako jsou Německo a další, jak to naznačil pan ministr, jak to zdůraznila paní senátorka Dernerová a další. Ono asi do budoucna na jednu stranu bude tendence věci upravovat, sjednocovat, dělat přehlednějšími, užitečnějšími a serióznějšími, a na druhou stranu – jako jsme to zažili i na té domácí úrovni – se nám posouvají velké farmaceutické firmy v lobbismu na tu evropskou úroveň. A my z rychlého čtení nejsme schopni, byť v dobrém úmyslu, někdy odhadnout, co daná úprava, která třeba velmi vypadá nevinně, co ve skutečnosti znamená potom v těch objemech, které se pohybují napříč Evropou. A samozřejmě, že lokálně nás může trápit otázka reexportu, ale toto si myslím, že teď není v meritu věci. Ale myslím si, že jde o téma velice ambivalentní. A opět tady cítím jinými slovy vyjadřovaný stejný názor, jak panem ministrem, tak paní senátorkou Dernerovou, tak z té či oné strany, a domnívám se, že je to právě téma, jak říkala i paní senátorka Gajdůšková, které si zaslouží hodně, hodně diskuse na evropské úrovni. A že tady nemusíme být zrovna eurohujeři a v zájmu odpovědnosti a v rámci stabilizace Unie. Nikoli v rámci odporu proti ní. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore,

ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v rozpravě? Nevidím nikoho, rozpravu tedy 132

uzavírám. Ptám se pana ministra, zda chce okomentovat? Ano, prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já si dovolím jenom krátký komentář. Já začnu s příspěvkem paní senátorky Gajdůškové. Já jsem si vědom, že léková politika má své problémy. Má problémy ve všech zemích světa, má i problémy u nás, ale mohu vás ujistit zcela určitě o dvou věcech – my jsme změnili vedení Státního ústavu pro kontrolu léčiv proto, aby léková politika mohla být lépe diskutována a lépe komunikována a rodila se u nás hladším způsobem. Na druhé straně musím konstatovat, že segment léků je segmentem, který se rozrůstá nejpomaleji ze všech segmentů ostatní péče. Za posledních 5 let byly průměrné nárůsty úhrad v celém systému asi 35 %, z toho pro ambulance a nemocnice šlo přes 40 % a léky šly podstatně pomaleji. Přesto ty problémy jsou, ale musím říct, že ta směrnice spíše přidává tomu, co dneska dělá problémy – a bylo to tady zmíněno, to znamená tomu hladkému vstupování léků, zejména těch levných, generik, a dává ještě tvrdší podmínky pro stát a lepší podmínky pro firmy, které budou moci tam, kde budou chtít dělat problémy, tak ještě ty problémy dělat větší. Já myslím, že ten náhled v celém zdravotnictví na léky je trošku zkreslen historií, kdy ty léky byly základní prostředky, na které bylo potřeba shánět peníze. Dneska se to zdravotnictví posunulo k daleko větším nákladům personálním, k daleko větším nákladům v ostatních materiálech než v lécích. A to, že léky, na rozdíl od ostatních komodit mají pod dohledem Evropy jakési protekční zacházení, které jde ve prospěch těch firem, které samozřejmě dávají velké peníze do výzkumu, tak ale je potřeba říct, že i přístrojové firmy, materiálové firmy ty peníze musí dávat. A ty takovéto zacházení nemají. Je to jeden z důvodů, proč se řada států té nové směrnici brání. Já bych na závěr možná řekl, že ta směrnice opravdu není dělána ve prospěch pacientů, vstup nových léků k nám je spíše kritizován jako příliš rychlý, příliš předčasný, vstupují sem často léky, které nejsou úplně evidence based a léky, které jsou i drahé pro závažná onemocnění, tak tady k dispozici jsou. Ta směrnice je spíše pro lobbisty, pro farmaceutické firmy, a mají z ní země obavu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře, a požádám pana garančního zpravodaje, aby shrnul rozpravu. Senátor Josef Táborský: Takže v diskusi vystoupili senátorka a dva senátoři. Respektive ve všech vystoupeních zazněla podpora k návrhu usnesení. Nebyl předložen žádný pozměňovací návrh a nebo návrh na zamítnutí. Takže bych doporučoval hlasovat o návrhu usnesení předloženém výborem pro evropské záležitosti včetně přílohy, doporučení. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji, to je přesně

to, o čem v této chvíli musíme hlasovat, takže dovolím si zase všechny svolat do sálu. Tak, aktuálně je přítomno 55 senátorek a senátorů 56, aktuální kvorum je 29. Budeme hlasovat o návrhu usnesení včetně přílohy, tak, jak nám byl předložen výborem pro záležitosti EU a okomentován panem zpravodajem. Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

133

Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 34 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi za dnešní práci v Senátu, děkuji vám všem, mějte se hezky. A my budeme pokračovat podle schváleného programu dalším bodem, kterým je 16. Návrh ústavního zákona o změnách státních hranic s Rakouskou republikou (senátní tisk č. 355) Tento návrh ústavního zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 355. Návrh uvede ministr vnitra Jan Kubice, prosím, máte slovo, pane ministře. Dobrý den. Ministr vnitra ČR Jan Kubice: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych na základě pověření vlády uvedl vládní návrh ústavního zákona o změnách státních hranic s Rakouskou republikou, který dne 9. května 2012 schválila ve 3. čtení Poslanecká sněmovna. Dne 3. listopadu 2011 jsem v Praze podepsal mezinárodní smlouvu mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic v hraničních úsecích X a XI. Cílem smlouvy je zohlednění vodohospodářských opatření realizovaných na řece Dyji a nalezení optimálních řešení problémů, které souvisí se správou státních hranic. Podle článku XI. Ústavy ČR lze naše státní hranice měnit jen ústavním zákonem. Proto vám v návaznosti na uvedenou mezinárodní smlouvu předkládám vládní návrh ústavního zákona o změnách státních hranic s Rakouskou republikou, který představuje formu schválení změny státních hranic bezprostředně vyplývající z této smlouvy. Návrh ústavního zákona odpovídá z hlediska obsahu i formy ústavním zvyklostem, které se staly standardními již v období první republiky, a je v souladu s ústavním pořádkem České republiky i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 355/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Malý. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení máme jako senátní tisk č. 355/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jozef Regec, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Jozef Regec: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Pokusím se být velmi věcný a stručný. Návrh tohoto ústavního zákonu byl Parlamentu ČR předložen v návaznosti na sjednání smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou O změnách průběhu společných státních hranic a hraničních úsecích X a XI. Schválením tohoto zákona má být dán souhlas se dvěma změnami průběhu státních hranic. Vlastní

134

změny státních hranic jsou vymezeny ve smlouvě a navazují na realizované vodohospodářské opatření na řece Dyji. Tato vodohospodářská opatření byla realizována především jako protipovodňová ochrana a z hlediska státních hranic jejich realizace nevyžadují přímo dílčí změny jejich průběhu. Já bych s dovolením přečetl návrh výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost: "Výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve zněních postoupených Poslaneckou sněmovnou." Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore, a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A nyní má možnost vystoupit pan zpravodaj ústavně-právního výboru pan Miloš Malý. Prosím, pane senátore. Senátor Miloš Malý: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Já doplním jenom svého předřečníka o několik údajů. Jedná se opravdu o úpravu toku řeky. Jsou to klasické meliorační práce. Vždycky součástí naší zpravodajské zprávy je, zda tento zákon má nějaký požadavek, který je kladený na státní rozpočet. Samozřejmě rozpočet nebude dotčen, protože jde o vyrovnané parcely. Česká republika přichází o 24 hektarů, a to samé i Rakousko, takže je to vzájemně nula. Zákon je velice jednoduchý, má 3 články. 1. článek říká, že parlament souhlasí se změnami, 2. článek mluví o změnách státní hranice podle smlouvy, v článku 1 nabývají platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost tato smlouva. Článek 3 ústavní, zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. U nás bývá vždycky dobrým zvykem, že zákon ústavní předchází projednání a dání souhlasu s ratifikací smlouvy, takže jako zpravodaj ústavně-právního výboru tady jenom seznámím s usnesení. Výbor po projednání doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh ústavního zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR, určuje mě jako zpravodaje a pověřuje pana senátora Antla, aby předložil to usnesení předsedovi Senátu PČR. Takže stanovisko je souhlasné. Díky za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane kolego, otevírám rozpravu k tomuto návrhu. Do rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Stanislav Juránek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor

Stanislav

Juránek: Vážená

paní předsedající, kolegové a kolegyně, přestože jde zdánlivě o docela malou záležitost, nějakých 24 ha tam nebo na druhou stranu, tak vás chci ujistit, že je to velmi důležité, aby tento ústavní zákon prošel. Měl jsem totiž řadu zkušeností, které se odehrály při povodních na Dyji. (V sále zvoní někomu mobil.) Teď to musíme mít ale s hudbou trošku, kolegyně mi to dohrála, abychom věděli, že je to opravdu důležité. A přesné vymezení hranice na základě smlouvy mezi dvěma státy, mezi Rakouskem a Českou republikou, je velmi důležitá pro provedení všech opatření, která se v této oblasti dějí. Takže si dovolím požádat vás, abyste tomu, i s ohledem na to, že to je ústavní zákon, věnovali pozornost, a abychom tady tento ústavní zákon schválili. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Nikoho dalšího

přihlášeného do rozpravy nemám. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit. Nikoho nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda chce ještě něco 135

doplnit. Pane ministře? Ne, děkuji. Ptám se pana zpravodaje. Také nemá požadavek vystoupit, ale je tu požadavek na to, abychom se znovu přihlásili. Takže, když dovolíte, tak vás všechny odhlašuji. Ten požadavek byl evidentně správný a byl důležitý, protože se jedná o návrh ústavního zákona a podle článku 39 ústavy k přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v článku 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. Můžeme dát hlasovat. Byl podán jediný návrh, návrh schválit. Svolám všechny k hlasování. Příchozí upozorňuji, že jsem všechny odhlásila, takže poprosím, abyste se znovu přihlásili. Budeme hlasovat o návrhu, schválit návrh ústavního zákona o změnách státních hranic s Rakouskou republikou. Aktuálně je přítomno v sále 49 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 30. Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 35 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji vám. Děkuji, pane ministře, děkuji pánům zpravodajům i vám všem za hlasování. Jsem ráda, že jsme takto dobře tento návrh ústavního zákona schválili. Budeme pokračovat ještě v této tematice. Dalším bodem programu je 17. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic v hraničních úsecích X a XI, jakož i o změnách Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973, ve znění Smlouvy ze dne 26. října 2001, podepsaná dne 3. listopadu 2011 v Praze (senátní tisk č. 258) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 258 a uvede ho opět pan ministr vnitra Jan Kubice, kterému uděluji slovo. Prosím, pane ministře. Ministr vnitra ČR Jan Kubice: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Materiál, který vám je předložen, obsahuje návrh na ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic v úsecích X a XI, jakož i o změnách Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973, ve znění smlouvy ze dne 26. října 2001. Smlouval má dvě části. První část se týká dvou změn průběhu státních hranic v důsledku výstavby pravobřežní hráze a průkopů na řece Dyji. Druhá část řeší praktické problémy související se správou státních hranic a zároveň přizpůsobuje text smlouvy o společných státních hranicích v platném znění situaci po vstupu České republiky do Evropské unie a přistoupení k takzvanému Schengenskému prostoru. Aktuální návrhy na změny průběhu společných státních hranic se týkají vodohospodářských opatření na hraničním toku Dyje, která sledovala především zabránění povodňovým škodám. Změna průběhu státních hranic bude znamenat ve svém důsledku výměnu takzvaných oddělených ploch území s tím, že si smluvní státy vymění dotčené lokality jak ve smyslu územní suverenity, tak i z hlediska

136

vlastnictví v soukromoprávním významu. V celkovém souhrnu budou činit plochy státních území oddělené navrhovanými změnami 246 713 m 2 a budou vzájemně vyrovnané. Vzhledem k tomu, že smlouvou bude dotčen průběh státních hranic, je třeba k vnitrostátnímu provedení smlouvy přijmout ústavní zákon v souladu s článkem 11 Ústavy ČR. Příslušný vládní návrh ústavního zákona je projednáván Senátem jako senátní tisk č. 355. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Děkuji

také, pane ministře, a opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 258/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Kladívko. Garančním výborem je ÚPV. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 258/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miloš Malý, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Miloš Malý: Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Pan ministr vnitra řekl o obsahu mezinárodní smlouvy, já se teď zaměřím na historii a legislativní proces. Předmětem smlouvy je změna státního území ČR v souladu s článkem 11 ústavního zákona ČNR č. 1/1993, což je Ústava ČR, ve znění pozdějších předpisů, kde je řečeno, že hranice ČR mohou být měněny jenom ústavním zákonem. Ústavní zákon jsme před krátkou dobou úspěšně schválili, tudíž můžeme pokračovat v přípravě na ratifikaci, nebo dání souhlasu s ratifikací. Vláda ČR předložila smlouvu Poslanecké sněmovně pod tiskem č. 561 dne 28. prosince 2011 a do Senátu předala dne 30. prosince taktéž roku 2011. Text této smlouvy byl poslancům rozeslán jako tisk č. 561 dne 29. 12. 2011. Organizační výbor Poslanecké sněmovny projednání této smlouvy doporučil dne 12. 1. 2012 usnesením č. 210 a určil za zpravodaje poslance Hamáčka, přikázal tento tisk k projednání zahraničnímu výboru. První čtení proběhlo 2. 2. 2012 na 33. schůzi Poslanecké sněmovny. Zahraniční výbor projednal předloženou smlouvu, svým usnesením ze dne 23. 2. 2012 doporučil dát souhlas k ratifikaci. Ve druhém čtení, které proběhlo 4. 5. 2012, byla smlouva projednána a bylo přijato usnesení č. 1143, ve kterém Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných hranic v hraničních úsecích X. a XI, jakož i o změnách, tak jak je uvedeno v názvu této mezinárodní dohody. Senátu byla předložena tato mezinárodní smlouva 30. 12. 2011 jako senátní tisk č. 258. Organizační výbor dne 5. 1. 2012 stanovil garančním výborem ÚPV a jako další výbor stanovil výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Zpravodajem byl v tomto výboru určen pan senátor Kladívko, v ÚPV já. Dopad na rozpočet státu se touto mezinárodní smlouvou nepředpokládá. Je zde pouze nechaná jistota pro možnost nevypořádaných majetkových požadavků třetích osob, tak jako vždy v těchto obdobných smlouvách je, a každý stát odpovídá za území, které předal. Dopad do rozpočtu obcí taktéž se nepředpokládá. S obsahem nás seznámil velmi podrobně pan ministr. Jako zpravodaj dávám doporučení pro to, aby Senát dal souhlas k ratifikaci této smlouvy. Ještě bych přednesl usnesení, které k tomu máme. Je to usnesení ÚPV.

137

Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci této smlouvy, určuje zpravodajem senátora Miloše Malého a pověřuje pana senátora Antla, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, a také vás

požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se nyní, zda chce vystoupit pan zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, pan senátor Tomáš Kladívko. Ano, prosím, máte slovo. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vše

podstatné k této materii tady bylo řečeno jak ústy pana ministra, tak pana zpravodaje. Takže já si jenom dovolím seznámit vás s usnesením č. 226 z 25. schůze konané dne 12. června 2012, kdy k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic atd., senátní tisk 258, výbor přijal toto usnesení, ve kterém doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi senátora Tomáše Kladívka a pověřuje předsedu výboru senátora Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana ministra, zda chce ještě něco doplnit. Není tomu tak. Pan zpravodaj garančního výboru? Také ne. Děkuji. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu schválit. V sále je aktuálně přítomno 50 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 26. Budeme hlasovat o návrhu – vydat souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic atd. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 36 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji opět panu ministrovi i zpravodajům. Projednávání tohoto bodu končím. Ještě před polední přestávkou máme na programu jeden bod, tím je

18. Návrh zákona o kontrole (kontrolní řád) (senátní tisk č. 358) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 358. Návrh uvede ministr vnitra Jan Kubice, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře. Ministr vnitra ČR Jan Kubice: Děkuji, paní předsedající. Vážení přítomní,

dovolte mi, abych stručně uvedl obsah projednávaného návrhu zákona, který máte k dispozici jako senátní tisk č. 358. Nový zákon o kontrole je obecným procesním předpisem v oblasti veřejné kontroly, který by měl proti dosavadní úpravě významně sjednotit procesní prostředí. Proti stávajícímu zákonu o státní kontrole upravuje návrh

138

vedle tak zvané vedlejší kontroly vůči nepodřízeným subjektům i kontrolu vnitřní, tedy kontrolu v rámci vztahu mezi nadřízenými a podřízenými subjekty a typicky v rámci výkonů státní správy. V jiných právních předpisech zůstávají zachovány jednak profesní odchylky, jednak také hmotně právní ustanovení, která se zabývají věcnou stránkou kontroly. Vzhledem k rozsáhlosti těchto speciálních úprav v jiných zákonech není spolu se zákonem o kontrole předkládán změnový zákon. Další sjednocení procesu kontrol proběhne až v návaznosti na schválený návrh kontrolního řádu, a to prostřednictvím harmonogramu změn dalších zákonů tak, aby příslušné novely mohly nabýt účinnosti shodně s kontrolním řádem k 1. 1. 2014. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře a opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 358/2. Zpravodajkou výboru byla určená paní senátorka Jiřina Rippelová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 358/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vítězslav Jonáš, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Vítězslav Jonáš: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane

ministře, kolegyně a kolegové, já budu stručný, protože to není nějaký rozporový zákon. Tento zákon byl přijat Poslaneckou sněmovnou, z přítomných 169 bylo pro 114, proti bylo jenom 9 poslanců. My jsme se zabývali na VHZD hlavně tím, jaký by to mělo dopad na státní rozpočet. Musím říci, že předpokládaná úprava nebude mít žádný dopad na státní rozpočet, na rozpočty územních samosprávních celků. Určité náklady vyvolá pouze obnova průkazů opravňujících kontrolujícího k provedení kontroly, které obsahují odkaz na stávající zákon o státní kontrole, jenž je kontrolním řádem rušen. Dle sdělení jednotlivých ústředních správních úřadů je v současné době vydáno cca 3 tisíce kusů takových průkazů, přičemž jejich obnova bude vyžadovat cca 300 až 500 tisíc Kč. K tomuto účelu je však zvoleno dostatečně dlouhé přechodné období dané jednak dlouhou legisvakanční lhůtou a dále obdobím omezení platnosti stávajících průkazů i po nabytí účinnosti kontrolního řádu, v rámci něhož lze uvedené průkazy postupně obnovit, čímž se shora uvedené náklady rozloží v čase a tudíž nebudou představovat výrazně negativní dopad na státní rozpočet. Z navrhované právní úpravy nevyplývají žádné negativní sociální dopady, a to už nemusím – toho se to netýká. Závěr je takový, že VHZD návrh doporučuje schválit. Děkuji. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Děkuji

také, pane senátore. Také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nebudu se ptát paní senátorky – zpravodajky ÚPV, paní senátorky Jiřiny Rippelové a udělím jí přímo slovo. Senátorka Jiřina Rippelová: Já také velmi stručně, kolegyně a kolegové.

Paní místopředsedkyně, i ÚPV se zabýval zákonem o kontrole, tak zvaným kontrolním řádem. K tomu, co tady bylo řečeno, bych ještě doplnila z pohledu ÚPV, že cílem tohoto navrženého zákona je skutečně poskytnout obecný procesně právní rámec pro konání kontrol. My jsme se jako ÚPV zabývali také otázkou účinnosti, která je navržena k 1. 1. 2014 a také tím, že k tomuto návrhu nebyly předloženy, jak říkal pan ministr, změnové zákony, protože těch oblastí, do kterých nový zákon zasáhne, je celá řada. Nicméně jak z důvodové zprávy, tak i z vyjádření pana náměstka ministra vyplývalo, že celá revize zásahů kontrol do jednotlivých 139

stávajících platných zákonů bude provedena do konce července letošního roku a ta delší legisvakance je právě ponechána z důvodu toho, aby mohly být všechny navazující zákony předloženy do účinnosti zákona o kontrolním řádu. Ještě chci zmínit jednu věc, a to je vztah k zákonu o nejvyšším kontrolním úřadu, kdy tato navrhovaná změna má zajistit – bylo to na podkladě pozměňovacích návrhů, které byly schváleny v Poslanecké sněmovně, aby s ohledem na nezávislé působení NKÚ se kontroly, které budou prováděny nadále členy NKÚ řídily pouze specifickými radami, které jsou obsaženy v zákonu o NKÚ a ne tímto předkládaným návrhem zákona. Pokud se týká ústavně-právního výboru, rovněž jsme doporučili Senátu Parlamentu ČR schválit tento zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Byla jsem určena zpravodajkou a náš pan předseda měl toto usnesení na základě 207. usnesení ústavně-právního výboru předložit předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní kolegyně.

Nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, můžeme přistoupit k obecné rozpravě. Otevírám obecnou rozpravu k návrhu zákona. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda chce něco navrhnout. Nechce. Pan zpravodaj také ne. Můžeme tedy přistoupit k hlasování, protože byl podán jediný návrh, a to byl návrh schválit návrh zákona. Svoláme se k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona o kontrole – kontrolní řád. V sále je aktuálně přítomno 51 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 26. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování č. 37 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, zpravodajům i vám všem a projednávání tohoto bodu končím. Tento bod byl také posledním před polední přestávkou. Vyhlašuji tedy přestávku do 13.30 hodin. (Jednání přerušeno ve 12.33 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 13.31 hodin.)

Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Vážené paní kolegyně, vážení páni

kolegové, prosím, přijďte z předsálí a jiných prostor, ať můžeme zahájit odpolední jednání. Zatím nemohu, je nás tady 22. Vážené paní senátorky, páni senátoři, pokračujeme v dnešní schůzi po přestávce. Následujícím bodem je

140

19. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 350) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 350. Návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek, kterého prosím, aby nás s návrhem zákona seznámil. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, s jistým rozechvěním, že předložení tří bodů, které mě teď čekají, plukovník Dr. Martinec po čase vyhodnotí jako zneužívání pravomoci veřejného činitele a bude mě za to trestně stíhat, si přesto dovolím předložit jménem vlády, Senátu, první z těchto bodů, což je vládní návrh zákona, kterým se novelizuje zákon o účetnictví, který pokládám za mimořádně důležitý.

Privátní sféra po převratu v roce 1989 se velmi brzy přizpůsobila nezbytným standardům řízení a moderní řízení není možné bez moderního a průhledného účetnictví. Veřejná sféra pro mne z nepochopitelných důvodů zaostala o sedmnáct let a teď to doháníme. Tato novela je jednou z těch kroků, které jsou nezbytné pro to, aby účetnictví i ve veřejné sféře splňovalo stejné moderní standardy, které už dávno dokázaly zvládnout naše podnikatelské subjekty. Jednou z nejvýznamnějších skutečností je povinnost schvalování účetních závěrek ve veřejné sféře. Tato nová pravidla nejen že umožní tomu, kdo to umí, řídit příslušné subjekty, ale především zvýší důvěryhodnost údajů, které jsou v účetních uzávěrkách uváděny. Prosím, nepodceňujte tuto skutečnost. To, s čím dnes zápasí Evropa, je krize důvěry na finančních trzích. Důvěra je emoce, emoce není změřitelná tím či oním parametrem, je dána tím, že buď budeme mít, nebo nebudeme mít důvěryhodné výkaznictví. Toto je také jedna z věcí, která k tomu významně přispěje. Musím říci, že zatím veřejná diskuse a osvěta v komunální sféře – chápu, starostové mají spoustu starostí – nebyla a není vnímána jako významná skutečnost, prioritní je cash fáze, cash flow – buď peníze mám a mohu je utratit, nebo nemám a nemohu je utratit. Všechno ostatní je vnímáno spíše jako zbytečná buzerace. Přesto vás prosím, abychom ve svých regionech jako politici dokázali vysvětlit i komunálním politikům, že je to nesmírně důležité nejen pro efektivní řízení rozpočtu v komunální sféře, ale především že je to nesmírně nezbytné pro důvěryhodnost výkazů, které o sobě Česká republika dává do světa a pro finanční trhy. Proto si zdvořile dovolím požádat o schválení této novely. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane navrhovateli.

Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 350/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Pakosta, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Petr Pakosta: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, bude mi ctí být spolupachatelem při schvalování této novely zákona o účetnictví. Samotný obsah novely zde představil pan ministr. Mohu se omezit na několik málo konstatování.

141

Za prvé chci konstatovat, že se tato novela v minimálním rozsahu dotýká práv a povinností soukromoprávních subjektů. Za druhé bych rád konstatoval, že tato novela je technická a má nulový politický rozměr. Domnívám se, že v tomto směru žádný problém nevzniká. Nyní bych vás seznámil s usnesením, který přijal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 27. schůzi dne 6. června. Jedná se o 271. usnesení, kde po úvodním slovu zástupce předkladatele Dr. Ladislava Minčiče, CSc., MBI, náměstka ministra financí, po zpravodajské zprávě senátora Petra Pakosty a po rozpravě výbor: 1. Doporučuje Senátu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Petra Pakostu. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. To je vše z mé zpravodajské zprávy, děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. I vás

prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Navrhuje někdo, abychom podle § 107 jednacího řádu vyjádřili vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikdo takový návrh nepodává. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo, rozpravu končím. Nevyzvu ani navrhovatele, ani předkladatele, aby se vyjádřili, protože není k čemu. Po znělce budeme hlasovat o jediném podaném návrhu, totiž o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Konstatuji, že v sále je přítomno v tuto chvíli 46 senátorek a senátorů, kvórum je 24. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Hlasování 38 skončilo přijetím návrhu. Návrh zákona ve znění postoupené Poslaneckou sněmovnou byl schválen. Při hlasování bylo přítomno 50 senátorek a senátorů, kvórum bylo 24, pro 40, proti nikdo. Projednávání tohoto bodu jsme skončili. Děkuji panu zpravodaji. Začneme projednávat další bod, kterým je 20. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 353) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 353. Návrh opět uvede ministr financí Miroslav Kalousek, kterého prosím, aby se ujal slova. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající.

Vážené dámy, vážení pánové, musím říci, že politická debata nad touto předlohou je mimořádně zajímavá tím, jak se vyvíjela od priorit k prioritám. Původním motivem požádat o schválení tohoto návrhu zákona je kompatibilita s primární legislativou pro případ, že by některá země z třetího světa mimo Evropskou unii si v České republice chtěla otevřít bankovní pobočku. Takovou legislativní úpravu tady nemáme, EU předpokládá, že ji mít budeme. Nejsme pod žádným časovým tlakem, protože taková 142

země se ještě nenašla. Tady není žádná aktuální poptávka po tom, že se tady pobočka otevře, ale je potřeba, aby legislativa pro to byla připravena. To je prvotní důvod k předložení tohoto návrhu zákona – mít legislativu primárně kompatibilní s právem EU pro případ, že jakákoli země Saúdskou Arábií a Jihoafrickou republikou konče a její mateřská společnost si tady bude chtít otevřít pobočku. Této nezbytnosti uvést to do souladu s právem EU jsme využili i k celé řadě technických úprav a oprav. Pokládal jsem to za technickou novelu, která neznamená žádný bezprostřední dopad, protože se tady jen vytvoří legislativní prostředí pro něco, po čem není poptávka, pouze pro případ, že by poptávka byla. Logicky se kolem toho rozvinula v Poslanecké sněmovně opakovaná velmi vášnivá politická diskuse, neboť řada poslanců napříč politickým spektrem vyslyšela volání Bezpečnostní informační služby, že tento zákon by měl být použit i k tomu, aby byla uzákoněna regulovaná možnost BIS prolamovat bankovní tajemství. To je problematika, která jde nad rámec kompetence ministra financí. Měl jsem k tomu neutrální stanovisko, protože zákonodárci logicky musí řešit velmi křehkou rovnováhu mezi dvěma prioritami, kdy individuální svoboda a ochrana informací o svobodném individuu na straně jedné je hodnota veliká, na straně druhé je stejně velká hodnota boj proti terorismu, proti špinavým penězům, proti financování terorismu. Zpravodajská služba, která nemá přístup k finančním informacím, vidí jen na jedno oko. Terorismus bez peněz pochopitelně nemůže existovat. Když zpravodajské služby nevidí na peníze, s terorismem válčí velmi obtížně. Nakonec po mnoha pozměňovacích návrzích, které Poslanecká sněmovna zvažovala a vracela do druhého čtení a odmítala, přiklonila se k vládnímu návrhu, což znamená, pokud budete souhlasit, že vznikne dnes neexistující oprávnění Bezpečnostní informační služby prolamovat v určitých případech bankovní tajemství, aby se podívali, zda náhodou peníze, které teď jedou, nebudou financovat terorismus nebo praní špinavých peněz. Znovu říkám – necítím to jako kompetenci ministra financí, proto jsem k tomu byl neutrální. Nechci být ale alibista, protože jsem také zákonodárce, politik, a proto si vám dovolím říci nad rámec kompetence ministra financí, že si myslím, že je to správné. Zeměkoule se zmenšuje, bezpečnostní rizika, která jsou před námi, nejsou rizika regionálních konfliktů, ale rizika terorismu. Musíme za to něco zaplatit třeba omezením těchto svobod. Budu samozřejmě respektovat i názory z druhé strany. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane navrhovateli, prosím,

zaujměte opět místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 353/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Kladívko. Organizační výbor určil výborem garančním pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení tohoto výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk 353/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch. Prosím ho, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Lajtoch: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, páni senátoři. Cílem návrhu zákona je prolomit povinnost zachovávat bankovní tajemství vůči zpravodajským službám za zákonem jasně a jednoznačně stanovených podmínek, dále přizpůsobit nedostatečnou právní úpravu podmínek, za kterých mohou zahraniční banky z jiných států než členských států Evropské unie a států, které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru provozovat prostřednictvím svých poboček v bankovní

143

činnosti na území ČR. Dále odstranit některé neopodstatněné odlišnosti v právní úpravě a regulaci činnosti bank a spořitelních a úvěrových družstev, jakožto úvěrových institucí s obdobným předmětem podnikání. Návrh zákona je členěn do osmi částí. První část obsahuje ve 100 bodech změnu zákona o bankách, v druhé části obsahuje 37 bodů změnu zákona o spořitelních a úvěrových družstev, v části třetí je osmi body novelizován zákon o podnikání na kapitálovém trhu, v části čtvrté je jedním bodem novelizován zákon o zpravodajských službách ČR, v části páté je ve dvou bodech novelizován zákon o oběhu bankovek a mincí, v části šesté je jediným bodem novelizován zákon o Bezpečnostní informační službě, v části sedmé je rovněž jedním bodem novelizován zákon o Vojenském zpravodajství a v části osmé je stanovena účinnost zákona, a to 15. dnem po dni vyhlášení zákona a s výjimkou části třetí, která nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2012. Změny, které byly provedeny v Poslanecké sněmovně pozměňovacími návrhy, byly vloženy do zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ustanovení adaptující zařízení Evropského parlamentu a Rady o prodeji nakrátko a některých dalších aspektů a nová jedenáctá část upravující tzv. prodej nakrátko. Dále byla doplněna nová část pátá o změně zákona o oběhu bankovek a mincí, kde byla prodloužena lhůta pro úvěrové instituce, ve které musí jejich pracovníci absolvovat odborný kurz, a to z původních 12 měsíců na 24 měsíců. V části čtvrté došlo k úpravě postupů a konkretizaci povinnosti bank při poskytování informace zpravodajským službám. Doplněny byly dále nové dvě části, šestá a sedmá, které doplňují ustanovení zákona o Bezpečnostní informační službě a zákona o Vojenském zpravodajství, o ustanovení, podle kterých jsou tyto zpravodajské služby povinny informovat příslušné kontrolní orgány o počtu případů, ve kterých byla podána žádost o poskytnutí zprávy bankou, které jsou předmětem obchodního jednání. Vláda návrh zákona projednala dne 2. listopadu 2011. Poslanecká sněmovna na své 32. schůzi konané dne 22. prosince 2011 návrh zákona přikázala k projednání rozpočtovému výboru, který doporučil návrh zákona schválit v předloženém znění. Navíc dne 12. března 2012 návrh zákona projednal výbor pro bezpečnost, který jej rovněž doporučil schválit. Ve druhém čtení na 36. schůzi PS dne 14. března 2012 prošel návrh jak obecnou, tak i podrobnou rozpravou, ve které byly podány pozměňovací návrhy. V průběhu třetího čtení, které se konalo rovněž na 36. schůzi dne 21. března 2012, byl návrh zákona vrácen z důvodu disproporce mezi pozměňovacími návrhy podanými elektronickou cestou a návrhy přednesenými ústně, do druhého čtení. V opakovaném druhém čtení byly podány nové pozměňovací návrhy. Ve třetím čtení, které se konalo na 38. schůzi dne 4. května 2012, byl návrh zákona schválen ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Z přítomných 155 poslanců pro návrh hlasovalo 145 a dva poslanci byli proti. Senátu byl návrh zákona postoupen dne 21. května 2012. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 27. schůzi konané dne 6. června 2012 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Radka Urbana, náměstka ministra financí České republiky, po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Lajtocha a po rozpravě doporučil Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

144

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore, pane zpravodaji. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Tomáš Kladívko. Přeje si vystoupit, má slovo. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, pane ministře, tímto návrhem zákona se zabýval také výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a zaměřil se vlastně na část čtvrtou, šestou a sedmou. A jak už tady řekl pan ministr, cílem tohoto zákona není hlavně prolomit bankovní tajemství, ale spousta novelizačních bodů, které se týkají samotného zákona o bankách. Jenom tato novela obsahuje 100 novelizačních bodů, takže prolomit povinnost bankovní tajemství se tam objevuje vlastně až okrajově. A jak už tady bylo popsáno, v Poslanecké sněmovně se z toho stala zajímavá debata už proto, že oba výbory, jak rozpočtový, tak bezpečnostní výbor PS po prvním čtení projednávání výboru nepřijaly žádný pozměňovací návrh a doporučily do druhého čtení zákon tak, jak byl předložen předkladatelem. A teprve v rámci druhého čtení v PS se objevily pozměňovací návrhy směřující ke změnám části čtvrté a k doplnění úplně nových částí šesté a sedmé. Po opakovaném druhém čtení se opět objevily tyto pozměňovací návrhy, které se pak v závěrečném hlasování staly součástí celého zákona, takže z hlediska prolomení bankovního tajemství se staly důležité části zákona uvedené jako část čtvrtá, tzn. zákon o zpravodajských službách, část šestá, zákon o Bezpečnostní informační službě a část sedmá, zákon o Vojenském zpravodajství. Výbor Senátu pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost velice pečlivě projednával právě tuto část předloženého zákona, nezabýval se tedy věcí související s úpravou bankovních zákonů a dalších souvisejících. A dospěl k názoru, že takto složitá a závažná věc, tzn. prolomení bankovního tajemství a více méně poskytnutí zpravodajským službám možnosti tohoto využití, i když se souhlasem soudu, v tomto případě Městského soudu v Praze, je věc, která by neměla být přilepena na zákon o bankách a měla by jí být věnována pozornost případně v samostatné novele zákona o Bezpečnostní informační službě a zákona o Vojenském zpravodajství. Z tohoto důvodu výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal usnesení, ve kterém doporučuje Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s přijatými pozměňovacími zákony, které jsou uvedeny v příloze usnesení. A já toto usnesení, přestože ho máte všichni před sebou, zopakuji, to znamená vypustit části čtvrtou, šestou a sedmou, což je novela zákona o zpravodajských službách, novela zákona o BIS a novela zákona o Vojenském zpravodajství, dále dosavadní část pátou označit jako část čtvrtou a dosavadní čl. VII označit jako čl. VI, dále dosavadní část osmou označit jako část pátou a dosavadní čl. X označit jako čl. VII. Výbor dále určil zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Tomáše Kladívka a pověřil předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Tolik za výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore, a ptám se, zda někdo navrhuje, abychom podle § 107 jednacího řádu vyjádřili vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikdo takový v sále není a tak otevírám obecnou rozpravu. Hlásí pan ministr, který se samozřejmě může přihlásit kdykoli, i když by měl samozřejmě ještě závěrečné slovo. Má tedy slovo.

145

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající, ale mně přijde fér vystoupit dřív, aby když tak někdo na mé vystoupení mohl reagovat. Respektuji ten pozměňující návrh. A znovu říkám, jako ministrovi financí mně to může být jedno. Já jsem nepředkládal tento návrh s motivem prolomit bankovní tajemství pro zpravodajské služby, ten motiv byl úplně jiný – vytvořit tady legislativní prostředí pro případné zřízení poboček ze třetích zemí. To všechno ostatní, těch 100 pozměňujících návrhů, o kterých mluvil pan senátor Kladívko, to jsou jenom technické korekce. Základní politický problém, který patří zákonodárcům, rozhodně ne ministrovi financí, je opravdu zvážit – a nemůže to být 10:0, vždycky to bude 5,1:4,9 – zda prolomit či neprolomit bankovní tajemství i pro zpravodajské služby. A já budu absolutně respektovat váš názor, tak jako jsem respektoval názor Poslanecké sněmovny. Jenom nechci být alibista a chci vám tady říct svůj názor politika Miroslava Kalouska, nikoliv ministra financí, protože ministrovi financí to fakt může být jedno. Ale přijde mi fér říct svůj názor. A já jsem nad tím přemýšlel poměrně dlouho a dospěl jsem k názoru, který zformuluji asi tak, že tragédií všech poražených v minulosti, pravděpodobně i v budoucnosti, je, že se vždycky připravovali na ty minulé války, brali si zkušenosti z minulých zákopů. A budoucí válka byla vždycky úplně jiná a ona je zaskočila. A jestli nám dnes hrozí nějaká bezpečnostní rizika, tak to opravdu nejsou rizika regionálních konfliktů, ale hrozí nám rizika terorismu, který uvažuje v úplně jiných myšlenkových schématech, než uvažujeme my, když uvažujeme v pojmech válka a regionální konflikty. A krevním oběhem tohoto rizika jsou peníze. A základním nástrojem boje s těmito riziky jsou zpravodajské služby. Možná to nevíte, ale zpravodajské služby nemají mírové a válečné tabulky. Armády mají své mírové tabulky a pak, když se mobilizuje, tak mají své válečné tabulky. Zpravodajské služby jsou ve válce pořád, v permanentní válce, ty nemají mírové a válečné tabulky. A tohle je konflikt mezi dvěma obavami – mám na jednu stranu strach z terorismu, na druhou stranu mám strach ze svých vlastních zpravodajských služeb, že zneužijí informace o mně. Oba tyto strachy jsou zcela legitimní. Zvažte, který je větší. Já se bojím obou, ale o něco méně se bojím vlastních zpravodajských služeb. Proto si myslím, že návrh tak, jak je předložen, je dobře. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane ministře. O slovo

se přihlásil pan senátor Jaromír Štětina. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové. Ony strachy, o kterých mluvil pan ministr, mne také sužují. Je pravda, že represivní složky státu, ať je to kterákoliv, včetně Bezpečnostní informační služby, se vždycky budou snažit ulehčit si práci, ať už je to používáním odposlechů, nebo ať je to prolomením bankovního tajemství, o které se nyní snaží především Bezpečnostní informační služba. Ten návrh skutečně nevyšel z ministerstva financí, dokonce předkladatel v našem výboru, náměstek ministra financí jasně řekl, že stanovisko ministerstva financí je neutrální, a v podstatě naznačil, že s tím nemá ministerstvo financí nic společného. Bylo to implantováno v Poslanecké sněmovně. Chtěl bych říci, že pro mě je velmi obtížné zvednou lupu pro znění, které přišlo z Poslanecké sněmovny, právě jen kvůli těm jmenovaným bodům, které se týkají tajných služeb. Ani v našem výboru, který přijal toto zamítavé usnesení k prolomení bankovního tajemství, nikdo nevystoupil proti, my jsme byli všichni jednomyslně pro

146

to, aby to vypadlo, a abychom vyčkali doby, kdy u nás budeme mít skutečně fungující spolehlivé tajné služby, včetně Bezpečnostní informační služby našeho státu. Dovolím si říci, že dnes je to právě Bezpečnostní informační služba, která nepodléhá prakticky vůbec žádné kontrole. Došlo k tomu zejména k tomu, že postupně vznikaly komory Parlamentu. Když vznikla dolní komora a nebyla horní komora, Senát, tak samozřejmě v dolní komoře vznikla komise pro kontrolu BIS. Pak vznikl Senát, ale na Senát už se nedostalo. My tedy v podstatě ze zákona nemáme jako senátoři žádné právo BISku nějakým způsobem kontrolovat. Ovšem to neznamená, že slovutná komise pro kontrolu BIS tu BISku kontroluje. Já s tím mám skutečně velmi smutné zkušenosti. A myslím, že s tím měl třeba velmi smutné zkušenosti i bývalý dlouholetý předseda této komise pan Klas, který dokonce jasně řekl: Já skládám tu funkci, protože my jsme tady na nic, a dokonce vyjádřil mínění, že se bojí o svůj život a že Bezpečnostní informační služba politiky vydírá. ¨ A to, že Bezpečnostní informační služba politiky vydírá, já bych si vám dovolil nyní krátkým příběhem zdůraznit. My jsme kdysi projednávali případ skutečných teroristických činů, které tady před 11 lety byly, byly to bombové útoky v Přerově. Tyto bombové útoky v Přerově BISka vyšetřovala, jeden, kdo se na nich podílel, byl její bývalý důstojník Vladimír Hučín. A v okamžiku, kdy přicházely zprávy na centrálu BIS, že stopy vedou k severomoravským komunistům různého ražení, především těch nejlevicovějších, to znamená například ke Štěpánově straně, tak BISka ukončila vyšetřování těchto útoků. BISka ukončila vyšetřování těch nejpregnantnějších teroristických činů, kde se používaly výbušniny a vyhazovaly se do povětří objekty. Přišel při nich dokonce o život člověk. A to je pro mě už pokyn proto, abych nehlasoval pro to, aby tato BISka se mohla vlámávat do bankovního tajemství. My potřebujeme skutečně pevné a dobré a dobře kontrolovatelné tajné služby. BISka to není. A z toho důvodu já nebudu hlasovat pro dodatečné vklínění této části o tajných službách. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Slovo

má pan senátor Luděk Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Musím říct, že ten problém asi většina z nás chápe. Čemu však většinou nerozumíme, je ta realita, protože Senát nemá komisi, jak říkal můj předřečník, která by kontrolovala fungování bezpečnostních informačních služeb. A naštěstí tyto služby většinou fungují tak, že příliš zpráv o nich na veřejnost nevychází a většinou se to nedočteme ani v Blesku, ani v jiných novinách, což je dobře a svědčí to o určité míře profesionality těchto služeb. Chci se zeptat buďto pana ministra, nebo možná některých našich kolegů, bývalých ctihodných poslanců, kteří možná mají zkušenosti s fungováním komise pro kontrolu BIS, zdali je skutečně racionální vyčkat na zhodnocení a pak formou samostatného zákona eventuálně prolomit bankovní tajemství. Jsem si vědom toho, že je to zásah velmi závažný. Na druhou stranu jsem si vědom toho, že jestliže máme bojovat se zločinem, natož pak s organizovaným zločinem, tak některé tyto mechanismy budeme muset legislativně umožnit. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Slovo si

bere pan ministr, prosím.

147

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Byl položen dotaz a já bych na něj rád odpověděl. Pokud se pan senátor Sefzig ptá, zda lze očekávat naprosto perfektní profesionální bezchybnou Bezpečnostní informační službu, tak ji můžete očekávat ve stejném horizontu a stejně nadějně, jako dokonalého perfektního a bezchybného ministra financí. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane ministře. Pan

senátor Tomáš Kladívko, prosím. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo. Naše debata se dostává do

stejných tendencí, jako debata v Poslanecké sněmovně, to znamená, meritum zákona o bankách jsme opustili a věnujeme se bezpečnostním věcem. Chci říct, že při projednávání na výboru jsme spíš hledali odpověď na otázku, zdali by zákon o Bezpečnostní informační službě, tak jak je koncipovaný a platný dodnes, neměl přejít nějakou novelou a při této novele by se mělo řešit prolomení bankovního tajemství. Vezměte si, že Poslanecká sněmovna má kontrolní orgány, má kontrolní orgány pro kontrolu nasazení operativní techniky Policie ČR, a tento orgán dostává pravidelně zprávy o tom, jak Policie ČR a Celní správa používá odposlechy a případně sledování a dostává takovou svodku úkonů, ne že by se dozvěděla nějaké věci konkrétně, ale ví například, v kolika případech ta služba nasadila operativní techniku. Bavili jsme se o tom, že i když dáme zpravodajským službám toto oprávnění prolomení bankovního tajemství, že by se také měla objevit nějaká výroční závěrečná zpráva pro kontrolní orgány Parlamentu, kde bychom se mohli dočíst, nebo naši kolegové z PS, kolikrát zažádala zpravodajská služba o prolomení bankovního tajemství, kolikrát jí bylo vyhověno, protože pokud jste pozměňovací návrh četli pečlivě, tak je tam napsáno, že to povolení musí být se souhlasem příslušného městského soudu, to znamená podle sídla služby. A všechna sídla zpravodajských služeb jsou v Praze, tak tuto kompetenci má pouze Městský soud v Praze. I toto by byl zajímavé věci, že soud ve finále posoudí, zdali oprávnění k prolomení bankovního tajemství bezpečnostní zpravodajské služby je oprávněné. To jsou všechno věci, které jsme velmi pečlivě zvažovali při jednání výboru, a dospěli jsme k závěru, že je to vlastně škoda řešit jakýmsi polopřílepkem. Já neříkám, že je to úplný přílepek. My jako senátorky a senátoři jsme alergičtí na slovo přílepek k nějakému zákonu, ale jako určitý přílepek toto jsme označili, a domníváme se, že v tomto případě je lepší se tím nezabývat a vypustit tyto části z této novely zákona a vyzvat vládu a zpravodajské služby, aby přišly samy s nějakým řešením, a to i s těmi dopady kontrolního mechanismu, protože každá zpravodajská služba, když má pocit, že není kontrolována, se vymyká z rukou. A my právě říkáme, přijďte s nějakým smysluplným návrhem, který bude mít ty kontrolní mechanismy. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore. Nyní má

slovo předseda Senátu Milan Štěch, pan ministr bude mluvit určitě nejméně ještě jednou. Předseda Senátu Milan Štěch: Pane místopředsedo, pane ministře,

kolegyně a kolegové, budu velmi stručný. Kdybychom podle mého názoru vyhověli žádosti a návrhu našeho výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a některým citacím, které tady zazněly, tak bychom se vlastně přidali k těm, kteří říkají, že všechny tyto složky, o jejich požadavcích rozhodují soudy, to je to povolení, jak bylo řečeno správně, musí dát souhlas soud, jsou pro zákonodárce, aspoň 148

v horní komoře, nedůvěryhodné. Vím, že v poslední době se prokázalo, že některé věci jsou problematické, že na státním zastupitelství i na úrovni některých soudů byly problematické postupy a rozhodnutí. Ale já pořád ještě věřím, že ten stav takový není, a z pohledu drtivé většiny občanů České republiky se může říci, že drtivá většina občanů České republiky, a já osobně také, se prolomení žádného bankovního tajemství ke svojí osobě nebojím, protože nejsem člověk, který by disponoval takovými prostředky, které by se vymykaly vzhledem k mým pracovním zařazením v minulosti a současnosti, tomu, co se očekává. My, co voláme dlouhou dobu po majetkových přiznáních a podobných opatřeních, tak si myslím, že bychom měli hlasovat pro tento návrh zákona. A pokud je potřeba proceduru vylepšit, tak ať tento možná poněkud nedokonalý návrh je brzy vylepšen těmi, kteří tady byli vyzýváni. Ale v žádném případě se nedomnívám, nebo resp. si přeji, aby Senát nevysílal signál české veřejnosti, že v tomto směru nechce udělat alespoň krůček kupředu. A pokud by bezpečnostní služby, resp. Bezpečnostní informační služba měla trochu víc možností zachytit pronikání peněz, které jsou podivného původu, a mohou to být v dnešní době spolu s určitými informacemi zásadní politické mocenské nástroje, tak si myslím, že je to jenom dobře. A už tady bylo řečeno ze strany pana ministra, že dnešní doba je v tomto směru překotná, že my jsme sice stát malý, ale i jako takový se musíme umět bránit. Podporuji tedy návrh, který tady je, byť nejsem odborník, všechny detaily nezná. Ale pocitově podle toho, co jsem se o tom dozvěděl, si myslím, že to je krok, který jde správným směrem a nemůže skončit nebo neměl by být tady námi zpochybněn a zastaven jenom proto, že se tu objevuje u nás nedůvěra k těmto službám. Jestli tomu nedůvěřujeme my jako zákonodárci, kteří to jediní můžeme ovlivnit, jak tomu pak mají důvěřovat řadoví občané, kteří nemají žádné jiné možnosti, nemohou to přímo ovlivnit a de facto spoléhají na to, že my v této věci pracujeme zodpovědně. Já návrh podpořím tak, jak doporučil hospodářský výbor. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane předsedo. Slovo má

pan ministr, navrhovatel zákona. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Teď jenom několik čísel. Bankovní

tajemství samozřejmě není neprolomitelné tabu. V téhle zemi je celá řada institucí, které mají právo požádat příslušným procesem, každá ho má trochu jiný, o přístup k bankovním účtům. Je jich mnoho, jsou to finanční úřady, Správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, orgány činné v trestním řízení. Pro vaši informaci. Mě samotného to číslo zaskočilo. Těch žádostí je ročně 20 milionů! Administrace na zúřadování těchto žádostí překračuje 300 mil. Kč. Pokud zvednete ruku pro vládní návrh, neuděláte nic jiného, než že tomu jednomu oprávněnému subjektu ten přístup urychlíte. Nic jiného neuděláte. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. O slovo se přihlásil pan

senátor Jaromír Štětina. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji vám, pane předsedající. Já bych chtěl

jenom zareagovat na poznámku pana předsedy Senátu o tom, že máme dát signál společnosti o tom, že neseme v sobě jistou důvěru vůči tajným službám. Já si dovolím vám říci, že tato důvěra by byla velmi hypotetická. 149

A nyní tedy řeknu ten příběh, který jsem vám v krátkosti slíbil, a potom jsem na něj zapomněl, když jsem řekl svůj úvod. V roce 2006 jsme poprvé u nás na výboru projednávali záležitost bombových výbuchů, teroristických činů na Přerovsku. Byl u nás pan generál Lang, ředitel Bezpečnostní informační služby, a my jsme ho požádali, aby nám ukázal ony příslušné svazky, které se tím zabývají, mají taková zpravodajská jména, jmenují se Silon a Špunt a ještě mají jiná nazvání. A on nám řekl, samozřejmě přijďte, já vám to všecko ukáži. My jsme si potom udělali výjezdní zasedání, vzali jsme si auto, vzali jsme si kravaty a jeli jsme do Stodůlek. A přišli jsme do místnosti, kde nám odebrali telefony, podepsali jsme revers, že nikdy neřekneme, co se tam odehrávalo. A zasedli jsme, a pan generál Lang, když jsme si sedli, řekl: Víte, já vám materiály, které jsem vám na minulé schůzi slíbil, ukázat nemohu. A my jsme samozřejmě projevili jistou nelibost, zejména náš tehdejší předseda pan prof. Jařab. A došlo k mírné slovní přestřelce, která spočívala v tom: Tak proč jste nás sem zval, proč jste nám to sliboval? A generál Lang vybočil z normálního kurzu jednání, a v tomto okamžiku položil ruku před sebe na svazek, který tam měl – zpravodajci tomu někdy říkají "papka" – a řekl: Tak, vážení páni senátoři. Tady mám svazek, kde jsou důkazy, že jeden z vás spolupracoval s KGB! To byl okamžik, kdy jsme byli jako polití vařící vodou, protože pan generál Lang svazek už měl připravený předtím, než jsme přišli, na tom stole, kdyby náhodou došlo k nějaké nepříjemné situaci. A to, co se stalo, bylo přímé vydírání sedmi členů Parlamentu České republiky ředitelem tajné služby, Bezpečnostní informační služby! Já bych tedy s důvěrou zacházel velmi opatrně, pane předsedo. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. A ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Konstatuji, že ještě, než jsem to dořekl, tak pan předseda Senátu Milan Štěch má slovo. Předseda Senátu Milan Štěch: Já se nerad vyjadřuji k věcem, o kterých nevím, já jsem tam nebyl a měla by to být druhá strana, ale my Senát nejsme nadáni tím, abychom prováděli kontrolu BISky, k tomu je nadán orgán, který je o dvě ulice výš. Tak si myslím, že byste se měli obrátit na Poslaneckou sněmovnu a nechat to došetřit do konce, ale tam je jiné vedení. A já nejsem ten, který by tu horoval za BISku, chraň bůh, já jsem s ní nikdy neměl nic společného, doufám, že nic společného s ním mít nebudu. A možná, že občansky mám také nedůvěru, ale tvrdím, že pokud nemáme hmatatelné věci a nedoložíme je, a pokud se týká této věci, která směřuje k tomu, aby se do českých financí nedostávaly zdroje, které ekonomiku mohou podvazovat, mohou ohrožovat úspory řadových občanů, tak bychom se měli spíše přiklonit k tomu, aby takovéto zdroje, takovéto průniky nám pomohla BISka odhalit. K čemu bychom tedy BISku měli? Tak potom ji úplně zrušme, nemusíme ji tam živit, když bychom ji ani v těchto věcech nemohli použít. Pak jsou tady nebezpečí politických zásahů BISky, těch bych se více bál, a k tomu potom nástroje nemáme vůbec, když bychom je neměli ani v ekonomické oblasti. Já znova říkám, budu pro to hlasovat. A myslím si, že ten příběh nebyl úplně namístě a že jsme měli slyšet, jak jste se obrátili na kontrolní orgány Poslanecké sněmovny a jak to bylo dotaženo do konce. Děkuji.

150

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane předsedo. A vidím, že se již nikdo nehlásí do rozpravy. Pan ministr teď bude vyzván. Musím použít floskuli, že rozpravu končím. A teď se zeptám nejdříve pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit. Ano. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Je to asi mým osudem, že jsem navrhoval něco jiného, a diskutuje se o něčem jiném. Nicméně k diskusi, kterou opravdu nezlehčuji. Chápu, že je vážná a tohle fakt musejí rozhodnout politici, to nemůže rozhodnout někdo jiný. Chci říct, že chápu všechny obavy a pocity nedůvěry pana senátora Štětiny. Sám řadu z nich sdílím. Ale mějte rozum. Z hlediska obav práskačské a vydírání insider uvnitř téhle země se nemusíme bát BISky. Vlastních práskačů máme mraky, spoustu, mimo oficiální struktury, určitě je jich spoustu. BISka, i když můžete cítit jisté obavy, je přece jenom instrument v boji proti mezinárodnímu terorismu. A já znovu opakuji naše hlavní bezpečnostní riziko. Jsou priority, neseme nějaká rizika, někde je i riziko z vlastních práskačů, někde je i riziko ze zneužívání informací. Ale ta rizika je prostě nutno seřadit si do priorit. A já jsem hluboce přesvědčen, že hlavní budoucí bezpečnostní riziko pro země typu České republiky je střet kultur a mezinárodní terorismus. Z tohoto hlediska bych přece jenom BISku rád měl jako instrument. Ale zvažte si to sami! Místopředseda Senátu Petr Pithart: A nyní má slovo pan zpravodaj

garančního výboru, prosím. Senátor Jiří Lajtoch: Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené

senátorky, vážení senátoři na závěr bych chtěl říci, že v diskusi vystoupili čtyři senátoři, z toho dva dvakrát. A diskuse se týkala novely zákona v části šesté a sedmé, kterými se doplňují ustanovení zákona o Bezpečnostní informační službě a zákona o Vojenském zpravodajství, tedy doplňující část zákona, která byla předložena pozměňovacími návrhy v Poslanecké sněmovně. Návrh usnesení máme jeden, a to je z výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, a to je návrh zákona schválit. Je tady samozřejmě ještě usnesení, které je z výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, které doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Místopředseda Senátu

Petr

Pithart: Děkuji vám, pane zpravodaji.

Budeme tedy po znělce hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 57 senátorek a senátorů, kvorum je 29. Hlasujeme o návrhu schválit návrh zákona. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám. Končí 39. hlasování na této schůzi a skončilo přijetím návrhu. Z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro hlasovalo 37, proti tři. Návrh byl schválen a děkuji pánům zpravodajům. Pan ministr ještě zůstává a my se vystřídáme v řízení schůze. (Řízení schůze se ujímá 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.)

151

Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dalším bodem je

21. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj, vyplývající z Rezoluce Rady guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj č. 137 a č. 138 ze dne 30. září 2011 (senátní tisk č. 319) Máme to jako tisk 319 a slovo má předkladatel pan ministr financí Miroslav Kalousek. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za schválení předcházející předlohy. A nyní mi dovolte, prosím, abych vás nejen jako ministr financí, ale i jako člen Rady guvernérů Evropské banky požádal o změnu dohody. Týká se to rozšíření mandátu Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Evropská banka pro obnovu a rozvoj je součástí finanční evropské architektury slouží jako rozvojová banka pro země, které takzvaně nejsou graduovány. Jinými slovy – země, které jsou graduovány, nemohou přijímat pomoc, ale mohou se podílet svými podnikatelskými subjekty na pomoci, která je poskytována v jiných zemích. Do roku 2009 jsme byli onou zemí, která mohla pomoc přijímat, od roku 2009 jsme zemí, která už nemůže přijímat pomoc z Evropské banky pro obnovu a rozvoj, ale naopak dnes se podnikatelské subjekty mohou, a také tak činí, podívat se na projekty ve třetích zemích, které podporuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Proto je pro Českou republiku docela výhodné rozšíření mandátu, pro Evropskou banku pro obnovu a rozvoj do zemí, do kterých zatím podle dosavadní dohody nemůže, a které – protože se jedná o arabský svět – má ČR a její podnikatelské subjekty docela zajímavé kontakty. Zájem o rozšíření tohoto mandátu jmenovitě projevily Egypt, Maroko, Tunisko a Jordánsko. A já jsem na té radě docela rád souhlasil s tím, že v těchto zemích se může Evropská banka pro obnovu a rozvoj angažovat. A pevně doufám, že se tam spolu s ní budou angažovat i české podnikatelské subjekty. Prosím vás tedy o schválení této dohody. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Garančním výborem

je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení má číslo 319/1, zpravodajem je pan senátor Vítězslav Jonáš, který má slovo. Senátor Vítězslav Jonáš: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Evropská banka pro obnovu a rozvoj byla založena s cílem pomoci transformujícím se ekonomikám regionu střední a východní Evropy při přechodu k tržnímu hospodářství. V současné době uskutečňuje operace v 29 státech střední a východní Evropy. Centrální Asie, státy bývalého Sovětského svazu, Mongolska a Turecka. Akcionářem Evropské banky pro obnovu a rozvoj je 63 zemí a 2 mezivládní organizace. Nedávný vývoj v arabském světě přiměl Radu guvernérů k přijetí rezolucí č. 137 a 138 ze dne 30. září 2011, které mají za cíl rozšířit území aktivit a operací

152

této banky o země jižního a východního středomoří. Takže náš výbor se tím podrobně zabýval, hospodářský výbor, a doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci změny dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj vyplývající z rezoluce Rady guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj č. 137, č. 138 ze dne 30. září 2011. Děkuji. 1.

místopředseda

Senátu

Přemysl

Sobotka: Děkuji.

Návrh také projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení má číslo 319/2 a zpravodajem je pan senátor Tomáš Kladívko, který má slovo. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ze dne 2. května 2012 z 22. schůze. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR vyslovení souhlasu s ratifikací, změna dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj, vyplývající z rezoluce Rady guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj č. 137 a č. 138 ze dne 30. září 2011 – výbor po odůvodnění zástupce předkladatele Tomáše Zítka, náměstka ministr financí, zpravodajské zprávě senátora Tomáše Kladívka a po rozpravě doporučuje Senátu PČR dát souhlas s ratifikací této smlouvy. Určuje zpravodaje pro jednání pléna Senátu Tomáše Kladívka a ukládá předsedovi výboru Jozefu Regecovi seznámit s tímto předsedu Senátu. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji končím. Tím nepředpokládám, že by pan ministr nebo zpravodaj chtěli něco říct. Usnesení je jasné a o tom budeme za chvilinku hlasovat. Hlasujeme o souhlasném stanovisku k ratifikaci. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku. Hlasování č. 40 ukončeno, registrováno 55, kvorum 28, pro 46, proti nikdo. Návrh schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi, zpravodajům. Pane ministře, už jste u nás skončil! (Smích v sále.) Já vás fakt nevyháním. Tady u nás, teď. Já už jsem vám dokonce poděkoval, tady odsud, a kdybyste byl tak laskav a přepustil pozici dalšímu předkladateli, kterým bude ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, který přináší

22. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 349) Pane ministře, máte slovo. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Krásný den, vážený pane

předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Návrh novely zákona, kterým se mění zákon 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele je poměrně jednoduchá adaptace právního předpisu na nařízení Evropského parlamentu a Rady o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a zrušení směrnice Rady pod čísly 7344 EHS a Směrnice Evropského parlamentu.

153

Nařízení harmonizuje, jednoduše řečeno, názvy textilních vláken a údaje, které se týkají označování textilních výrobků materiálovým složením, je výsledkem revize tří výše uvedených směrnic, které byly do národní legislativy transponovány 3 vyhláškami ministerstva průmyslu a obchodu, právě tím zákonem, který v téhle chvíli navrhujeme změnit. Z hodnocení dopadu regulace vyplynulo, že nejlevnějším řešením adaptace na předmětné nařízení bude novela toho zákona o ochraně spotřebitele, v jejímž rámci budou zrušeny i ty uvedené vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu. Nařízení je přímo aplikovatelné, a proto neponechává prostor pro rozdílné provedení ze strany jednotlivých členských států. Povede ke snížení legislativní zátěže, neboť by mělo zjednodušit a zrychlit legislativní proces, který se týká schvalování a zavádění nových druhů textilních vláken, a současně by mělo přinést označování textilních výrobků materiálovým složením a tím odstranit možné překážky pro fungování vnitřního trhu. Mělo by dojít i ke zvýšení informovanosti spotřebitele. Je tam nově stanovena povinnost, že textilní výrobky, jejichž některé části jsou původem ze zvířat, musí mít na etiketě nebo jiném označení uvedeno: "Obsahuje netextilní část živočišného původu". Textilní výrobky musí být označeny názvem procentuálním podílem všech druhů vláken. A nově se budou muset označovat složení plsti a plstěné klobouky. Garanční výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a ústavně-právní výbor, které novelu projednaly, doporučily její schválení, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR. Já děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane ministře, děkuji. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, usnesení má číslo 349/1, zpravodajem byl původně senátor Petr Šilar, ale nahradí ho pan senátor Jaromír Strnad. Jestli mám dobrou informaci? Mám. Senátor Jaromír Strnad: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi tedy, abych vás seznámil – protože pan ministr nás myslím dost obšírně seznámil s návrhem zákona, s novelou, s 277. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu ze dne 6. června 2012. Po úvodním slově zástupce předkladatele Bedřicha Dandy, náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR, po zpravodajské zprávě senátora Petra Šilara, kterou jsem přednesl já osobně, výbor: 1. doporučil Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, 2. určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Petra Šilara, 3. pověřuje předsedu výboru Senátu senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, posaďte se ke stolku zpravodajů. Druhým výborem byl ústavně-právní výbor, jeho usnesení má č. 349/2, zpravodajem je pan senátor Miroslav Nenutil, který má v této chvíli slovo. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji. Vážený pane první místopředsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Jak už zde bylo řečeno, jde o poměrně jednoduché zapracování nařízení Evropského parlamentu. A mně nezbývá nic jiného, než konstatovat, že i ústavněprávní výbor ho doporučuje schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

154

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Otázka zní, zda někdo navrhuje nezabývat se tímto zákonem? Nikdo. Otevírám obecnou rozpravu. Paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková má slovo. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Vážený

pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Nebudu dlouho zdržovat. Jenom chci vyjádřit skutečně radost, že tento zákon je, existuje, funguje, a že také dává v této chvíli rámec pro uplatňování evropské legislativy. Ochrana spotřebitele je totiž významným právem občanů, které hájí stát a hájí je i evropská společenství. Jsem ráda, že zákon č. 634 z roku 1992 Sb., u jehož zrodu a jehož implementací do českého práva jsem měla tu čest být, je stále platný a lidem skutečně dobře slouží. Jsem také přesvědčena, že ta dnešní novela je jenom dokladem toho, že to, že jsme součástí evropského společenství, je ve prospěch našich občanů. A považuji za nutné, aby stát měl nástroje nejen kontroly, ale také vymáhání práva. Aby měl nástroje stanovovat rámce, které chrání toho nejslabšího na trhu. A tím je jednotlivý spotřebitel. Podporuji tuto novelu, která je skutečně sice drobná, ale podle mého názoru velmi významná v tom, že dává kompetenci České obchodní inspekci k dozorování i povinností, které nám stanovuje evropská legislativa. Doufám, že budete sdílet můj názor a že tato novela projde bez problémů. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, nikdo další se nehlásí, rozpravu končím. Otázka na pana ministra, jestli se chce vyjádřit? Nechce. Zpravodaj ústavně-právního, pan senátor Nenutil? Také nechce. Garanční zpravodaj také ne. Máme jediný návrh z obou výboru, a to je schválit. Takže znělku. Zahajuji hlasování o – schválit. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 41 ukončeno, registrováno 52, kvorum 27, pro 39, proti nikdo. Návrh schválen. Končím projednávání tohoto bodu. A dalším bodem je

23. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Energetický plán do roku 2050 (evropský senátní tisk č. K 133/08) Máme to jako tisky K 133/08 a K 133/08/01. A slovo má pan ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Ministr

průmyslu

a

obchodu

ČR

Martin

Kuba: Vážený

pane předsedající, dovolím si přednést sdělení Evropského parlamentu Radě evropskému, hospodářskému a sociálnímu výboru, výboru regionů – tedy Energetický plán do roku 2050. V posledních 7 letech významně pokročilo bodování komplexní energetické politiky EU na základě vzájemně se doplňujících pilířů konkurenceschopnosti, udržitelnosti a bezpečnosti dodávek, které jsou významným tématem diskuse na úrovni EU. Z našeho pohledu České republiky se ukazuje – a já jsem o tom bytostně přesvědčen, že diskuse o energetice, energetických konceptech v Evropě a

155

jednotlivých státech bude do budoucna klíčovou diskusí, která bude rozhodovat o konkurenceschopnosti evropských zemí. Významným mezníkem v politice EU byla dohoda členských států z října 2009 o tom, že by EU měla, v souladu se závěry panelu OSN, snížit emise skleníkových plynů o 80 – 95 %. Tento cíl byl potom promítnut do plánu přechodu Evropy na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050, který Evropská komise předložila v březnu 2011. Já si následně dovolím potom okomentovat ty postupy a říct na ně pohled Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Zatím musím zmínit, že Rada Evropy pro životní prostředí včetně tohoto roku v březnu včetně ČR podpořila předsednictví v plánu pro nízkouhlíkovou ekonomiku. Pouze Polsko se nepřipojilo. Tyto závěry uznávají zjištění a mezníky ve sdělení komise, snížení emise o 40 % do roku 2030 a o 60 do roku 2040, o 80 do roku 2050. Berou je jako základ pro další práci vedoucí k přechodu nízkouhlíkového hospodářství nákladově efektivním způsobem. V návaznosti na plán pro ekonomiku EU Evropská komise v roce 2011 v prosinci vydala energetickou mapu do roku 2050. V něm v podstatě předkládá představu o možných cestách, jak dlouhodobě dosáhnout nízkouhlíkové energetiky. Unie s přihlédnutím k cíli bezpečnosti dodávek a konkurenceschopnosti. V podstatě v tom materiálu komise analyzuje nějaké dva scénáře, jeden základní scénář současných trendů a potom pět dekarbonizačních ilustračních scénářů. Z analýzy všech těch dekarbonizačních scénářů komise vyvozuje řadu důležitých závěrů a zjištění. Já uvedu ty klíčové, které tam jsou zmíněny. Podle komise je dekarbonizace energeticky technicky a ekonomicky proveditelná, v dlouhodobém horizontu údajně může být méně nákladná, než realizace současných politik. Předpokládá se zásadní transformace celého energetického systému, v němž elektřina bude hrát stále větší úlohu, a ceny elektřiny do roku 2030 porostou a pak budou klesat. Dále je tam uvedeno, že změny vyvolají potřeby masivních investic do rozvoje a modernizace stávajících nebo nových zařízení a infrastruktury. Zásadní význam budou mít úspory energie. Důležitou roli by měla mít jaderná energie, nicméně nepočítá se s výraznějším navyšováním jejího podílu. Důležitou roli tam komise připisuje zemnímu plynu a technologie zachycování a ukládání uhlíku, tedy CCS, musí podle komise hrát významnou roli. A zvýšení decentralizace výroby energie a tepla plus spolupráce s centrálními zdroji. Rizikem celého energetického plánu, který v něm komise připouští, je předpoklad celosvětové aktivity ve snižování emise skleníkových plynů. Pokud by nebyla provedena celosvětová opatření, mohlo by to vést samozřejmě k vymístění energeticky náročných odvětví mimo EU do jiných států. Pokud jde o projednávání toho energetického plánu na evropské úrovni, v únoru tohoto roku se k dokumentu konala Evropská konference v Bruselu. Dvakrát jej z hlediska různých aspektů diskutovali generální ředitelé pro energetiku. Úlohou jaderné energetiky v evropském mixu se zabývali 10. února ministři energetiky z 16 států včetně ČR, které hodlají dále podporovat využívání jaderné energie. Na tomto setkání jsme se v podstatě dohodli na dalším společném postupu. Energetický plán byl dále diskutován na Evropském jaderném fóru, které bylo v současném roce v květnu v Bratislavě. Od poloviny dubna probíhala na pracovní úrovni jednání o návrhu závěrů Rady k energetickému plánu a po náročných diskusích bylo dosaženo poměrně křehkého kompromisu, ve kterém se dánské předsednictví snažilo maximálně vyhovět rozdílným požadavkům návrhu členských států.

156

V průběhu projednávání se podařilo zohlednit řadu požadavků České republiky. Jedním je např. odkaz na příspěvek nízkoemisních technologií, tedy i jaderné technologie, na cestě k nízkouhlíkovému energetickému systému. Dosavadní text závěru Rady je s ohledem na citlivost volby národních mixů a úlohu jaderné energetiky považován ze strany většiny delegací za jakžtakž přijatelný a vyvážený kompromis. Text závěru by měl být zítra, 15. června, projednán a schválit Radou ministrů pro energetiku, jejíhož zasedání se osobně zúčastním a jsem připraven text závěru předložený dánským předsednictvem v tomto kompromisu podpořit. Kdybych nastolil klíčové postoje české energetiky k energetickému plánu, tak musím za sebe a za ministerstvo průmyslu a obchodu říci pár konkrétních bodů. Česká republika považuje energetický cestovní plán 2050 za jakýsi základ pro diskusi na evropské i domácí úrovni po budoucnosti energetiky. Ale jsme si vědomi, že musí stát na reálných možnostech, na reálném udržení konkurenceschopnosti v České republice a podniků a průmyslu v ČR. Podíl průmyslu v ČR na tvorbě HDP a ekonomické síle země je samozřejmě velmi vysoký. My si nemůžeme dovolit jakékoli zásahy, které by významně zvyšovaly cenu elektrické energie pro české domácnosti a pro české podniky. Česká republika podporuje postupný přechod ke konkurenceschopné – a znovu opakuji konkurenceschopné – nízkouhlíkové ekonomice. Ale je třeba si uvědomit, že v českém prostředí je v podstatě nereálná bez jaderné energie. Tento přechod musí být proveden nákladově efektivním, neutrálním a udržitelným způsobem, nesmí mít negativní dopad do ekonomik členských států právě do oblasti konkurenceschopnosti, sociální oblasti, a nesmí ohrozit bezpečnost dodávek. Je vidět, že v téhle chvíli, nebo ukazuje se to po tom rozhodnutí Německa o odklonu jaderné energie, že se čím dál tím více objevují v německém průmyslu hlasy, že je to cesta, která je pro ně ekonomicky velmi komplikovaná, velmi složitá. A já jsem přesvědčen, že v této době, finančně náročné pro české podnikatele a pro Evropu jako takovou, je velmi nešťastné, kdybychom se jako ČR ubírali nějakým směrem, které by zvyšovalo a zatěžovalo cenami elektrických energií náš průmysl. Česká republika klade velký důraz – a já jsem to opakovaně mediálně i v Bruselu sděloval – na to, že výsostným právem členských států je stanovit si podmínky pro využívání svých vlastních zdrojů a vytvořit si svůj vlastní energetický mix. Jsme přesvědčeni, že postupný přechod k nízkouhlíkové ekonomice musí plně respektovat národní podmínky členských států. Bez toho to prostě nejde, ony jsou velmi rozdílné, ty vstupy do té situace jsou velmi rozdílné, každý máme jiné zdroje, každý máme i jinak staré ty vystavené zdroje, jejich složení. A členské státy musí vzájemně respektovat ty svoje mixy. Česká republika je názoru, že k dosažení cíle snížení skleníkových plynů v Evropě o 80 – 95 % do roku 2050 je naprosto nezbytné zapojení ostatních rozvinutých rozvojových zemí světa, protože jinak, pokud my se na to budeme zaměřovat jako Evropská unie samostatně, tak se obávám, že budeme pouze vytvářet prostředí, kdy investoři a průmyslové podniky odejdou do oblastí, kde tato regulace žádná není. U nás v podstatě vyženeme průmysl někam jinam za enormních nákladů, které dáme ze svých veřejných rozpočtů, a globální emise snížíme v počtu v podstatě pár procent. A dosáhneme pouze toho, že český průmysl vyženeme někam, kde budou podnikat naprosto neregulérně. A až půjdou čeští zaměstnanci z pracovních úřadů, tak budou mít nad hlavou emise, které jim budou foukat z Číny a z jiných částí světa. Jsem přesvědčen, že toto musí být velmi

157

racionální a konzervativní postup, který musíme zvolit a nesmí vést k navýšení cen a odchodu průmyslu z České republiky. Pro naši zemi je také prioritou pohlížet na energetickou budoucnost Unie jako na zcela neutrálním základě, pokud jde o technologie, stejně jako zdroje a zachovat všechny možnosti otevřené pro budoucnost. Česká republika v podstatě vítá, že energetický plán uznává význam jaderné energie ve směru k EU, kde karbonizace má své nezastupitelné místo a stvrzuje to společný postup řady členských států, se kterými ČR v oblasti jaderné energetiky spolupracuje. Také vnímáme zvyšování energetické účinnosti jako jeden z důležitých aspektů. Je třeba se zaměřit v české energetice na všechna řešení, to znamená nejen pouze na zateplování budov, ale musíme řešit i přenosové soustavy. Zvláště v oblasti teplárenství máme obrovské ztráty právě na přenosu a musíme se zaměřit i na zdroje. To znamená, musíme diskutovat o tom, že peníze z emisních povolenek musí být investovány právě tam, kde dochází nejvíce ke snížení uvolňování emisí. Jsme plně přesvědčeni, že musí být kladen velký důraz na výstavbu infrastruktury. Nemůžeme si dovolit, aby ČR byla vystavena přetokům energie, která vzniká ve větrných elektrárnách na severu Německa, jenom proto, že německá strana nemá vybudovanou dostatečně silnou přenosovou síť. To v téhle chvíli naši republiku už vystavuje někdy riziku blackoutu, to je samozřejmě nepřirozená daň za to, kterou bychom jako Češi museli zaplatit. Takže já jsem přesvědčen, že EU mnohem více, než na to, jaké zdroje má podporovat a odklánět, se musí zaměřit na to, aby dovybudovala chybějící a silnou infrastrukturu. A k tomu bude potřebovat dostatek financí. A bude k tomu ale hlavně potřebovat zrychlení těch procesů, protože postavit přenosovou síť od toho povolení nebo od toho projektu až k realizaci často trvá 10 let. Kdežto to, že EU dneska podporuje ty malé zdroje, tak vede k tomu, že ty zdroje vyrůstají relativně rychle na malém prostředí, ale už jim ty státy nestíhají postavit ty dráty, velmi zjednodušeně, na ty přenosové soustavy. To je náš apel, který my říkáme, kdykoli se s Evropou bavíme, pokud chcete něco řešit a pokud chcete dosáhnout jednotného trhu, tak se musí změnit evropská infrastruktura, jinak mnohem více to směřuje k rozdělení trhu. Protože český stát nemůže být vystaven díky nedovybudování v jiném státě přenosové soustavy riziku blackoutu. A je pravdou, že v Německu se nedaří dosáhnout výstavby téměř 4000 km sítí, která jim chybí. Toť, řekněme, stanoviska, která my k tomu máme. Pro mě je ten energetický plán určitým rámcem k diskusi, který se takto dá schválit, na druhou stranu musí ČR zachovávat svůj konzervativní přístup. Nesmíme se jako politici bát otevřeně říct, že se musíme v tomto chovat skutečně velmi racionálně a konzervativně, protože rozhodujeme o tom, jak do budoucna bude vypadat energetický mix. A je faktem, že za deset patnáct let energie a cena energií může být pro státy natolik klíčová, že bude rozhodovat o jejich pozici v Evropě a schopnosti uspět. Dámy a pánové, toť toto moje sdělení. Myslím, že moje názory na tuto věc z pohledu Evropy jsou dlouhodobě známé. Jsem přesvědčen, že nesmíme podléhat nějakým politikům nápadům. Energetika neposlouchá tu politiku. My prostě musíme pracovat s racionálními aspekty, které máme. Česká přenosová síť je dobrá, a pokud se budeme chovat racionálně a dobře, tak jsme schopni vytvořit energetický mix a soběstačnost České republiky, která do budoucna bude vytvářet ten dobrý základ, na kterém dneska česká ekonomika stále stojí. Další zvyšování podpory obnovitelných zdrojů, které by dále zatěžovalo ceny pro podniky a pro občany, si myslím, že je cesta, která se stejně ukáže jako dlouhodobě neudržitelná a musí být velmi racionální. Děkuji.

158

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Výbor pro záležitosti Evropské unie se zabýval tímto tiskem. Přijal usnesení č. K 133/08/02. Zpravodajem je pan senátor Miroslav Škaloud, který má slovo. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, povím vám jenom

krátké sdělení, pokud jde o výborový návrh. Potom vystoupím v rozpravě za svou osobu. V rámci boje proti globálnímu oteplování hodlá Komise s požehnáním evropských rad zavést do roku 2050 program nízkouhlíkového hospodářství. V tomto komunikačním dokumentu předkládá komise 5 scénářů. První je vysoká energetická účinnost, zde by se poptávka po energiích měla snížit o 40 %. Další scénář je diverzifikace energetického mixu, kde je ve hře více rovnocenných přístupů. Třetí scénář je vysoký podíl obnovitelných zdrojů, tzn. do roku 2050 až 75 % všech obnovitelných zdrojů. Čtvrtý scénář je opožděný nástup CCS, tj. zachycování uhlíků z uhelných elektráren. Tento scénář představuje vyšší podíl jaderné energie. Poslední scénář je scénář nízkého podílu jaderné energie. To znamená, žádné nové jaderné elektrárny a zhruba 32 % energie prostřednictvím zachycování uhlíku nebo zdrojů se zachycováním uhlíku. Toto uplatnění scénářů bude podle Komise záviset na míře globálního ujednání o klimatu. Všechny tyto scénáře mají něco podobného. Jsou to zejména vyšší investiční výdaje a nižší náklady na pohonné hmoty. Dále, ceny energie porostou až do roku 2030. Výdaje domácností se zvýší. To vše přiznává Evropská komise. Dále dojde ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů ve všech scénářích na úroveň v rozmezí 64 až 97 %, tzn. dokonce téměř 100 %. Zachycování uhlíku by mělo hrát důležitou roli. Měl by představovat ve všech scénářích v průměru od 19 do 24 % v primárních zdrojích. Bude nadále důležitý podíl jaderné energie. Počítá se ve všech scénářích s úrovní 15 až 18 % primárních zdrojů. Bude docházet k decentralizaci energetických systémů. Toto zhruba mají společného tato sdělení – komunikační dokument. Zatím ještě nařízení nepřišlo. Abychom ale věděli, na co se máme připravit. Evropský výbor přijal politicky korektní usnesení, ve kterém upozorňuji na některá rizika těchto představ, tzn., požaduje, aby energetický mix členských států zůstal v plné kompetenci národních států, zdůrazňuje nutnost přípravy realistických scénářů s tím, že za hlavní riziko dekarbonizace považuje neochotu ostatních států, zejména největších producentů emisí skleníkových plynů přidat se ke stejným cílům. Připomíná nedostatečnou praktickou zkušenost technologií zachycování a ukládání CO2 a z tohoto důvodu doporučuje zahrnutí do budoucích úvah pouze jako teoretické, nikoliv plnohodnotné alternativy. Dále vítá, že energetický plán uznává význam jaderné energie, která je významnou dekarbonizační možností a která je schopna plnit důležitou roli v nízkouhlíkové budoucnosti. Považuje za nezbytné zabývat se podrobně finančními aspekty opatření navrhovaných v energetickém plánu, zejména z hlediska možných dopadů na výši cen pro koncové spotřebitele, podnikatelskou sféru a zvyšování administrativní zátěže v členských státech. Toto usnesení bylo schváleno na podvýboru pro energetiku hospodářského výboru. Bylo potvrzeno VHZD, dále pak VUZP a také garančním evropským výborem.

159

Drobné odlišnosti výborových návrhů usnesení byly za souhlasu předkladatelů společně sladěny. Společné usnesení je to, co předkládá VEU. Variace byly minimální. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Tuto materii také

probíral VUZP. Zpravodajem je pan senátor Miloš Vystrčil, který má slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,

dámy a pánové, děkuji za slovo. Potvrzuji slova garančního zpravodaje pana senátora Škalouda. VUZP se zabýval sdělením Komise Evropského parlamentu 28. března 2012. Přijal usnesení, které bylo v téměř totožném znění, nebo velmi obdobném znění zapracováno do usnesení, které tady přednesl pan garanční zpravodaj. Z tohoto důvodu za náš výbor žádné jiné usnesení nenavrhuji. Děkuji garančnímu výboru za spolupráci. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. VHZD má zpravodaje pana senátora Jiřího Bise, jestli chce vystoupit. Není potřeba. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Vážený

pane 1. místopředsedo, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, měla jsem tu čest zpravodajovat před časem tzv. SET plán, který byl předchůdcem energetického plánu do roku 2050. Musím říct, že mě v této chvíli trošičku mrzí, že jsem vnímala ve vystoupení pana ministra jenom to, jako bychom se jako ČR jenom bránili, jako bychom bránili naše právo na energetický mix, které nám – mimochodem – nikdo nebere; a prosazovali jadernou energetiku. Potud je to všechno dobře. Myslím, že samozřejmě musíme hájit své zájmy. Ale nemusíme být v defenzívě v této věci. Myslím, že energetický plán bychom měli vnímat nejenom jako nějaký rámec, který máme pocit, že omezuje náš okamžitý rozlet, ale měli bychom ho vnímat jako obrovskou příležitost. Protože energetický plán, toto sdělení, je jasná cestovní mapa o směřování všech členských EU, Evropy jako celku v oblasti energetiky. V oblasti zajištění energetické bezpečnosti. Pro nás jako zemi s vyspělým hospodářstvím, jako zemi, která má na vysoké úrovni právě energetický výzkum, a to nejenom v klasických oblastech. Vždyť zde máme tokamak, který je možná velice, velice blízko tomu, že se podaří zvládnout jadernou fúzi. Máme zde Řež u Prahy. Jedno z pracovišť, které se zabývá reaktory IV. generace, tedy solnými reaktory na základě thoria, které mají tu výhodu, že není možné je použít k výrobě jaderných zbraní. V podstatě jsou bezodpadovou technologií. Máme zde ještě strojírenství, máme zde vzdělávání od učňovských škol až po vysoké školy, až po vědecká pracoviště. Myslím, že toto všechno bychom měli využít. Toto všechno můžeme Evropě nabídnout. Jenom, když budeme trošku šikovní a trošku ambiciózní. Proto bych velmi ráda od pana ministra slyšela to, že oblasti, o kterých hovořím, od vědy až po strojírenství, budou v oblasti energetiky podporovány. V této oblasti můžeme nejen saturovat potřeby českého hospodářství. Skutečně ale máme tu úroveň, že to může být česká Nokia, že to může být zajímavý artikl pro celou Evropu. Energetika a to, že bude potřeba vytvářet energetické přenosové sítě v nové podobě, to, že bude potřeba tzv. přezbrojovat v energetických zařízeních, to může

160

být pro nás skutečně velkou příležitostí, ale je potřeba se na tom dohodnout a je potřeba k tomu směřovat strategie zde v České republice. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan

senátor Miroslav Škaloud. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, jenom dvě věty ke kolegyni Gajdůškové. Souhlasím se SET plánem, samozřejmě, to je podporu výzkumu a vývoje, o tom budu hovořit za chvíli. Pokud jde o to, že nám energetický mix nikdo nebere, já si myslím, že opak je pravdou. Už jsem slyšel proklamace několikeré, že Komise by měla tento mix stanovovat. A pokud jde o jasnou mapu ve směřování energetiky, pokud je ta mapa tak jasná, jako např. ustanovování eura, tak bych byl trošku opatrný. Nyní k tomu, co jsem vám chtěl říci původně. Základní otázkou, proč se tento plán má realizovat – je zřejmé, že se z jedné strany jedná o energetickou bezpečnost. Existují zde rizika nárůstu cen energií ze zvyšující se světové poptávky, dále z možnosti vyčerpání zdrojů a rizik souvisejících s tím, že dovozy se realizují částečně z regionů ohrožených nestabilitou. Navíc závislost EU na dovozech energetických produktů stále roste. Nebudeme-li schopni posílit nebo efektivně využívat domácí zdroje, tak v příštích 20 – 30 letech budeme zhruba 70 % energetických požadavků Evropy dovážet v porovnání s 50 % nyní. Současně důležitý důvod pro tento materiál je obava z globálního oteplování v důsledku emise skleníkových plynů. Pokud jde ale o odpověď na globální oteplování prostřednictvím přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, tak ta by měla jistý význam jen za předpokladu, že emise se budou snižovat celosvětově. To ale není reálné, protože Čína, Spojené státy, Rusko a některé další státy takové kroky odmítají. To jsou největší emitenti. Připomínám, že EU se na emisi skleníkových plynů podílí zhruba 12 % a tento podíl se stále snižuje. To znamená, že EU se opět ocitne v pozici světlonoše pokroku, poeticky řečeno, který bude podkopávat vlastní hospodářství nucenou podporou tzv. obnovitelných zdrojů energie, ale fakticky tím žádného celosvětového omezení emisí nedosáhne. Přesto to ale hodlá dále akcentovat a pokračovat v této intenzivní podpoře, a to zcela bez ohledu na reálné dopady těchto kroků na domácnosti a firmy v EU. Sama přiznává, že do roku 2030 ceny energie stále porostou. A jaké jsou dopady? Již v současné době vidíme, jaké jsou dopady této politiky na naše hospodářství. Jenom letos bude příspěvek na obnovitelné zdroje zhruba 38 miliard Kč. Do roku 2020 by měla kumulativní hodnota příspěvku činit už bilion Kč. Pokud se neomezí trošku ta podpora, jako má v plánu Energetický regulační úřad, tak to bude 1,5 bilionu Kč. Já se nedomnívám, že to je příliš prozíravá cesta. Já si nejsem jist, zda máme mít příliš velkou důvěru v moudrost rozhodnutí evropských elit týkajících se takto širokých vizí, v tomto případě uhlíkového hospodářství. Tuto moudrost neprokázala ani v posledním případě velké iluze, která se týkala eura. Připomínám, že stávající stav dluhové krize byl také způsoben předností politických iluzí nad realitou. Jenom připomínám, že nejsem bojovník proti EU. Ta má ohromnou přidanou hodnotu. Ale jsem skeptický k některým širokým iluzím, které nemusí vést k cíli. Já doporučuji postupovat obezřetně a naši zástupci v radách by měli vyzývat k uváženému a opatrnějšímu postupu při regulacích hospodářství a při vnucování zejména kvantitativních ukazatelů navazujících na nízkouhlíkovou ekonomiku.

161

Pokud jde o energetickou bezpečnost, dá se k ní dospět i bez takovýchto dramatických regulací, bez nucených dotací, bez pokřivování trhu. Dá se investovat více do výzkumu. To je to, po čem volá kolegyně Gajdůšková. Já s ní souhlasím. Dají se vyhledávat nové zdroje surovin. A pokud bychom přesto chtěli podporovat nekonkurenceschopné obnovitelné zdroje pro to, abychom dali šanci novým technologiím, tak v tom pokračujme. Ale ta podpora by neměla být tak masivní a tak zničující. Jinak pokud jde o návrh usnesení, ten je politicky korektní, nemusíte se ho příliš bát. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan

senátor Tomáš Jirsa. Senátor Tomáš Jirsa: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, budu se snažit velice krátce. Všechno, co bych vám chtěl říci, je napsané v dnešním článku v Lidových novinách na str. 14, který se jmenuje – je to od německého ekonoma Güntera Köhla – Německá energetická bezohlednost. Doporučuji dnešní Lidové noviny, jsou v restauraci. Já bych to, co pan ministr přednášel o těch scénářích, nazval unijní energetickou bezohledností. Vážím si toho, že ministerstvo hájí české národní zájmy a českou energetiku, Přečtu vám jeden odstavec z toho článku a tím už skončím, jak to probíhalo a jak to probíhá v Bruselu: Osm jaderných elektráren je okamžitě odpojeno, zbylé mají přijít na řadu později. A protože experti na bezpečnost reaktoru bohužel dál trvají na tom, že jaderné elektrárny jsou bezpečné, svolává paní Merkelová etickou radu, která už ale nemá diskutovat o odchodu z jádra, ale jako výchozí otázku rovnou dostane naservírovanou žádoucí odpověď, jak civilizovaně zorganizovat odchod z jádra. V etické radě nezasedá ani jeden expert na energetiku, zato ovšem dva biskupové. Já se obávám, že ty energetické scénáře tvoří v Bruselu také lidé, kteří jsou vedeni pouze ideologií boje proti globálnímu oteplování, boje za zelené dobro, ale ne odborností energetiky. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor

Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,

kolegyně a kolegové. Já musím jenom stručně reagovat na některé věci, které tady byly řečeny ohledně sdělení, ke kterému máme přijímat usnesení. První teze, která tady byla vyslovena, že to sdělení, ten energetický plán je jasnou cestovní mapou. Prosím vás, ten energetický plán není jasnou cestovní mapou, protože sám o sobě nabízí celkem 5 + 2 scénářů a jediné co dělá je, že vymezuje poměrně široký koridor toho, jak to do budoucna s naší energetickou bezpečností a energetickým zajištěním bude. A říká, že vlastně to, čemu se musíme věnovat, je energetická účinnost, jak tady o tom mluvil pan ministr, obnovitelným zdrojům energie, jaderné energii a případně ukládání CO2. Jak toto smícháme, dnes nikdo neví a v samotném sdělení se dočtete, že předvídatelné scénáře i podle vizionářů z EU lze dělat nejvýše do roku 2030. Nejvýše do roku 2030! Je to přímo v tom sdělení napsáno. Druhá moje poznámka se týká jaderné fúze, tokamaků a dalších zařízení. To, že jsme blízko zvládnutí jaderné fúze, si už myslíme 60 let. Takže já bych se na to tak nespoléhal. Ten problém bude zřejmě trochu složitější, než to na první pohled vypadá. To, na co se podle mého názoru musíme spoléhat, je to, co máme dneska k dispozici a co umíme. Což je jaderná energetika, což je na poměrně slušné úrovni 162

existující, erudované zázemí a což je naše významná a důležitá centrální poloha v rámci Evropy. Na tyto věci upozorňuje navrhované usnesení a já velmi prosím, abychom ho přijali, neboť bych řekl, že je i docela významnou zprávou pro EU, pro Evropskou komisi, protože upozorňuje ještě na jednu důležitou věc, to je, že všechny plány, které EU má, by měly být závislé také na tom, jak se budou chovat ti, co jsou kolem nás. Bylo by velkou chybou, pokud bychom přijali nějaký plán a nějaký směr a nebyli ho ochotni měnit podle toho, jak se okolo nás mění energetická politika a případně energetické směřování jiných oblastí, např. Asie nebo Afriky. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Pan senátor Jiří Bis

má slovo. Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedající, kolegové, současný pohyb,

nebo současné změny v energetice mají dva hlavní cíle. Ten první cíl, který je celkem pochopitelný, je to cíl, který mělo a vždycky lidstvo bude mít, hledat si nové zdroje. Víme, že některé zdroje, v Čechách uhlí, už je jim vidět konec. To znamená, potřebujeme najít nové zdroje pro náš další rozvoj, pro naše další bezpečné zásobování. Druhý cíl je cíl moderní, zelený, evropsky ekologický, a je to klimatická politika. Tam není možné mluvit moc o racionalitě, protože náboženství nebývá racionální, náboženství je o víře a víra ve spasení světa omezením emisí CO2 není tolik vědecká, jako spíš náboženská. K tomu tokamaku, o kterém teď mluvil můj předřečník, kolega Vystrčil, správně zmínil, že tam existuje tolik variant, že prakticky každý si může cílů se snížení emisí a ke změně energetiky do roku 2050 vybrat. Já bych podotkl něco, co není moc často akceptováno, a není to právě akceptováno lidmi, kteří mluví o energetice, ale málo o ní vědí. Především v energetice jsou a i nadále budou zařízení, která jsou investičně velmi náročná a jejich odepisovací doba je dlouhá. To znamená, my nemůžeme dneska říct, pokud nechceme být ekonomickými sebevrahy, že zastavíme naše elektrárny v ceně mnoha miliard Kč, aniž by vrátily to, co do nich bylo investováno. Proto změna, která bude probíhat a probíhá, je pozvolná. Ti, kteří nám tvrdí, že to je rychlé, že se všechno vyřeší, pravdu nemají. Snad je potřeba zdůraznit jedno. My nemáme mnoho obnovitelných zdrojů. Naše území, jak říkám hezké území v centru Evropy, nemá pro mnoho obnovitelných zdrojů vhodné podmínky. Víme, že vítr zde nefouká ani náhodou, to, co na pobřeží Severního moře. Slunce – nejsme slunnou Afrikou nebo Itálií, takže tyto možnosti jsou značně omezené. A když se něco dělá za nevhodných podmínek, je to drahé. Když se to dělá za hodně nevhodných podmínek, je to extrémně drahé. Všechny evropské země, včetně těch, které byly v tom prvním sledu, jako Německo atd., teď si neví rady, co s rozvojem fotovoltaiky a používají pro její omezení nástrojů, které jsou na hranici stávajících zákonů. To znamená utlumit, pokud možno omezit. Takže jsem rád, že Česká republika ve svých plánech si zachovává rozum, střízlivý postup a my jsme se snažili při projednávání road map postupovat také tak. To, co je pozitivního v těchto návrzích, pokud možno akceptovat. To, co se pro nás nehodí, nepodpořit. Je to v usnesení, které máte předložené, na kterém jak energetický podvýbor, tak náš výbor hospodářský spolupracoval. Žádám vás o jeho podporu. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor

Ivo Bárek. 163

Senátor Ivo Bárek: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Pane ministře, kolegyně a kolegové, já budu velice krátký. Padly tady varianty 5 + 2, to znamená 7. Ze všech scénářů vyplývá podle mého názoru jeden zajímavý a dosti logický důsledek, že ve všech těch případech k výraznému růstu investiční náročnosti při současném výrazném snížení nákladů na paliva, neboli na zdroje energie. A to si myslím, že může být pro ekonomiku docela užitečné. Samozřejmě pokud ovšem bude na investice dostatek peněz, neboli kapitálu. Mělo by to sebou totiž přinést samozřejmě významné zakázky pro podniky, hlavně posílení výzkumu a vývoje, ale také, a proto si myslím, že ta Evropa to hodně dělá, podporu zaměstnanosti. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Díky. Slovo má senátor

Luděk Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane první místopředsedo. Paní

senátorky, páni senátoři, pane ministře, v té diskusi, která probíhá, si nelze nevšimnout, že největší změna v zahraniční politice po našem vstupu do EU vzhledem k našim sousedům ve Spolkové republice Německo je právě změna koncepce energetické politiky. Pro nás je velmi důležité, že se paní kancléřka Merkelová a pan premiér Nečas setkali, není to tak dlouho, a vzájemně se ujistili, že energetický mix je skutečně záležitostí každého členského státu. Tady se nedomnívám, že by došlo k prolomení smluvního základu EU. Je pravda, že aktivity a diskuse o společné energetické politice probíhají a je tomu tak určitě dobře, protože je jasné,. že zásobení energií je stěžejní, je alfou a omegou pro každý členský stát EU. Já bych tohoto místa rád využil k tomu, že asi 4 roky, přes 4 roky spoluvedu česko-německé diskusní fórum a rada tohoto fóra před několika měsíci na moje doporučení rozhodla, že příští výroční konference se bude konat jednak v Ostravě, jednak bude právě na téma energie. Myslím si, že jednak to místo, jednak téma bude tak zajímavé, že možná to někoho 3. listopadu letošního roku i z vás přivede do Ostravy a budu velice potěšen, jestli z vás někdo toto pozvání přijme. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor

Miroslav Krejča. Senátor Miroslav Krejča: Pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, nechci zdržovat, tak jenom drobnou technickou poznámku. Včera jsme v rámci balíčku dokumentů k Horizontu 2020 projednávali jeden tisk, a to návrh Nařízení Rady o programu Evropského společenství pro atomovou energii, pro výzkum a odbornou přípravu na roky 2014 až 2018. Doporučení, které jste včera na návrh výboru pro záležitosti EU schválili, je provázáno s doporučením, které je předkládáno výborem i k tomuto materiálu. Jenom takové připomenutí. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Končím rozpravu, protože se nikdo nepřihlásil. Slovo má pan navrhovatel, pan ministr Kuba. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: K závěrečnému slovu –

dostal jsem pár otázek od paní místopředsedkyně, dovolím si na ně odpovědět. Je velký omyl, že nikdo nám nebere energetický mix v Bruselu. Velmi reálně a významně od komisaře Ettingera zaznívaly nápady, že by se měl vytvořit jednotný 164

energetický mix na úrovni EU. A my jsme na to museli velmi významně reagovat. To není žádná defenziva, to je obhajoba konkrétních zájmů. Protože, paní místopředsedkyně, jistě víte, že energetické podmínky každého státu jsou úplně odlišné. A bavit se o snižování emisí ve Švédsku, které má obrovský podíl jádra a obrovský podíl vodní energie, je prostě něco úplně jiného, než pro Polsko, které řadu svých zdrojů provozuje v uhelném režimu, protože to tak historicky bylo dáno. Ono to, o čem vy jste mluvila, že chceme nabízet jiným státům nějaké naše vzdělání – my se musíme zabývat tím, abychom měli vzdělané lidi v energetice, abychom byli schopni ji provozovat. Ale tento materiál o tom není. Ten materiál popisuje plány dekarbonizace a může potom zavazovat členské státy k obrovským výdajům z veřejných prostředků. Jestliže se dnes vzájemně dohadujeme o různých reformách, kolik nám zbývá či nezbývá na důchody, tak je třeba veřejnosti říci, že se nám může stát, že když budeme volit špatný energetický mix, tak budou lidé muset ze svých peněz platit více než 40 miliard a další miliardy na podporu zdrojů energie, které ji dodávají za vysoké ceny, dodávají ji v momentě, kdy ji nepotřebujeme. To jsou ty obnovitelné zdroje, protože Česká republika není klimaticky příliš dobře na toto vybavena. Je třeba tu debatu takto veřejnosti sdělit, že další zdroje, které jsou obnovitelné ve smyslu větrných a fotovoltaických elektráren na území ČR znamenají jenom to, že všichni budeme muset sahat do svých kapes hlouběji a budeme vyhánět český průmysl z České republiky. Myslím si, že váš příklad s Nokií tady nebyl úplně šťastný, protože když si teď otevřete stránku Aktuálně, tak se dočtete, že Nokia propouští pětinu lidí, protože ztrácí konkurenceschopnost. Já jsem před 14 dny ve Finsku byl, je to poměrně nešťastná příhoda toho, co se stalo, závislost na jednom podniku, který tvořil obrovský podíl HDP. Takže Nokia v této chvíli není úplně šťastný příklad toho, jak by měla vypadat česká energetika. Obhajoba toho, že musíme své zájmy hájit, je právě o tom, že se velmi často vede debata o tom, jestli zátěžové testy byly dobré, jestli byly dokončené. Ty dělali odborníci, dělal je Státní ústav jaderné bezpečnosti. Politici v Bruselu velmi často mají tendenci říkat "a my se ještě přijedeme podívat", a musí přece zaznít u nás "pokud chceme, aby jaderné elektrárny byly bezpečné, tak je nemůže zkoumat předseda Senátu, nebo ministr, nebo předseda parlamentu, nebo kdokoli, ale musí za ně být zodpovědní odborníci". Já jsem přesvědčen, že u nás Státní ústav jaderné bezpečnosti pod vedením paní ing. Drábové funguje excelentně. Důvěra českých občanů v jadernou energii je dobrá. My máme zkontrolovány od EU 4 ze 6 našich reaktorů. Téměř žádný jiný stát toto nemá, a vést další debatu o tom, že se ještě přijede podívat politická reprezentace z Bruselu na Temelín – ano, ať přijede, to určitě rádi všem ukážeme, ale neříkejme tomu, že ještě nejsou dokončeny zátěžové testy. Můj postoj k tomuto materiálu není nijak defenzivní, pouze popisuje realitu toho, kam se ta situace ubírá, a jestli jste ten materiál četla, tak určitě víte, že on pracuje s náklady, kde 100 miliard euro není žádný peníz, když to zjednoduším. Ty scénáře se pohybují tak, že to bude stát možná 500, možná také 800, možná 900 miliard euro. Já si nejsem jist, jestli v této chvíli Evropa nemá trochu větší starosti, než jenom to, jestli sníží svoje emise za cenu enormních ekonomických nákladů. To je jenom hlas, který zaznívá a já ho za sebe musím opakovat, protože jsem přesvědčen, že pro konkurenceschopnost a veřejné výdaje České republiky je to nutné. Toť závěrečné slovo. Děkuji.

165

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Zpravodaj Miroslav Škaloud má slovo, jestli chce vystoupit. Už kráčí... Senátor Miroslav Škaloud: Děkuji. Bylo řečeno všechno, zdá se, tak bych vás jen požádal o schválení usnesení výboru pro záležitosti EU v tom znění, které máte na stole. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Návrh je jasný. Budeme

hlasovat o tisku K 133/08/02, což je usnesení výboru pro evropské záležitosti. Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 42 ukončeno, registrováno 62, kvorum 32, pro 56, proti nikdo. Návrh schválen. Děkuji zpravodajům i panu ministrovi. My se vystřídáme a budeme pokračovat. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové, další bod, kterým budeme pokračovat v našem jednání, je

24. Zpráva Komise - Zpráva o překážkách obchodu a investic (2012) (evropský senátní tisk č. K 150/08) Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. K 150/08 a dále máte tisk K 150/08/01. Opět nás s tímto tiskem seznámí pan ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Vážená paní předsedající,

velmi krátce se pokusím pohovořit k poslednímu z mých bodů – ke zprávě o překážkách obchodu a investic. Předně bych podotkl, že jsem rád, že Senát se zprávoui o překážkách obchodu a investic se zabývá. Motivem jejího zpracování byla potřeba upoutat na problematiku bariér obchodu a investic politickou pozornost a přispět tak ke koordinovanému tlaku na jejich odstraňování a proti přijímání bariér nových. Pro EU jako největší obchodní blok na světě je svobodný mezinárodní obchod samozřejmě v bytostném zájmu. Aktuální zpráva Evropské komise o překážkách obchodu a investic je druhou v pořadí. První byla vypracována před rokem, podle strategie 2020 a platného rámce pro společnou obchodní politiku, kterým je Sdělení Evropské komise, obchod, růst a celosvětové záležitosti z listopadu 2010, má komise zprávu o překážkách vydávat v ročních intervalech a nadále předkládat Evropské radě. Letošní zprávu komise předložila Evropské radě na zasedání 1. a 2. března 2012. Ta se k ní vyjádřila ve svých závěrech s tím, že ji vítá a do června tohoto roku přezkoumá obsažený pokrok a bude jednat o tom, jak může EU prohloubit své obchodní a investiční vztahy s těmi klíčovými partnery.

166

Zpráva popisuje vývoj, k němuž došlo v uplynulém roce u některých konkrétních překážek a identifikuje nové významné překážky z pohledu EU ve vztahu ke strategickým partnerům. Komise se stejně jako v loňském roce zaměřila na Argentinu, Brazílii, Čínu, Indii, Japonsko, USA a Rusko. Z pohledu typu překážek se nejvíce objevují překážky ve veřejných zakázkách, ochraně práv duševního vlastnictví, přístupu k surovinám, překážky ve službách a investicích a celní procedury. Zpráva přináší informace o pokroku, který byl dosažen během roku 2011. Úspěchy jsou ale spíše dílčí a řekněme částečné. Současně se upozorňuje na prohloubení tendencí některých rychle se rozvíjejících ekonomik, průmyslovým politikám omezujícím obchod. Jde o systematické využívání restriktivních opatření a jejich zakotvování v národních hospodářských plánech s cílem podpořit domácí výrobu na úkor výroby zahraniční. Z tohoto důvodu je pokračování monitoringu situace žádoucí a Česká republika i ostatní členské státy tvorbu zpráv podporuji. Na přípravě zprávy se členské země podílejí v pracovních skupinách Komise, Rady, rámcová pozice ke zprávě byla schválena pracovním výborem pro EU dne 20. března 2012. Vážené paní senátorky, páni senátoři, jistě není třeba dodávat, že monitoring překážek sám o sobě není úplným cílem, ale měl by být hlavně prostředkem k tomu, abychom se dobrali maximálních změn v otevřenosti v možnosti investic a otevřeného obchodu, pokud jde o zajišťování co možná nejsvobodnějších podmínek mezinárodního obchodu. Informace, které jsou ve zprávě, je potřeba uplatňovat v rámci jednání na všech úrovních – technické, politické, při sjednávání obchodu EU se třetími zeměmi či jednáními na WTO, stejně tak i na národní úrovni a v rámci zpracovávání souvisejících agend v bilaterálních kontraktech s představiteli třetích zemí. Já vám děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane předkladateli.

Prosím, posaďte se nazpátek ke stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk K 150/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Táborský, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zprávou výboru. Senátor

Josef

Táborský: Vážená

paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, pan ministr zde poměrně velice podrobně popsal obsah této materie, tohoto tisku. Já jenom pro shrnutí některých otázek. Jedná se o druhou zprávu o překážkách obchodu a investic, která je předkládána v návaznosti na závazek obsažený ve strategii EU 2020 klást větší důraz na liberalizaci mezinárodního obchodu. Zpráva popisuje pokrok, jehož bylo dosaženo s ohledem na 21 překážek určených v prvním vydání zprávy z loňského roku a identifikuje rovněž řadu nových překážek, které ze strany komise i členských států vyžadují koordinované jednání a stanovení politických priorit s cílem k jejich odstranění. Stejně jako ve vydání z loňského roku se tato zpráva zaměřuje především na překážky na trzích strategických partnerů EU, to je Čína, Indie, Japonsko, Merkosur, Rusko a USA. Zpráva má představovat nástroj k sledování obchodních překážek a protekcionistických opatření. Na jedné straně projednávaná zpráva popisuje pokrok, jehož bylo dosaženo s ohledem na 21 překážek a na druhé straně upozorňuje na skutečnost, že se stále nedaří dosáhnout pokroku při vyjednávání tak zvaného rozvojového programu v rámci Světové obchodní organizace. I když v některých oblastech došlo proti minulému roku k určitému zlepšení a k odstranění či alespoň zmírnění překážek mezinárodního obchodu a investic, lze od 167

začátku hospodářské a finanční krize pozorovat zřetelné tendence rostoucího protekcionalismu. V nové zprávě je celkově šest klíčových překážek, které jsou zde shrnuty. Zde je možné se shodnout i na tom, že existuje jen málo ekonomických témat, o nichž mezi ekonomy panuje všeobecná neshoda či převládá alespoň velmi podobný pohled na věc. Mezinárodní obchod do této kategorie spadá. Výbor pro záležitosti EU projednal tuto materii na 28. schůzi 2. května, a přijal ke zprávě komise Zpráva o překážkách obchodu a investic doporučení, které je přílohou tohoto usnesení. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR, abyste ke zprávě komise Zpráva o překážkách obchodu a investic vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. Zpravodajem určil senátora Josefa Táborského a pověřuje předsedu výboru senátora Luďka Sefziga, aby předložil toto usnesení předsedovi senátu Parlamentu ČR. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.

Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů a plňte úkoly garančního zpravodaje. Otevírám rozpravu k tomuto tisku, do které se nikdo nehlásí. Nemáme ani to, k čemu by se pan předkladatel či garanční zpravodaj měli vyjadřovat, takže můžeme přistoupit k hlasování. Hlasovat budeme o návrhu pana garančního zpravodaje. Hlasovat o doporučení výboru, které máte přiloženo jako tisk K 158/08/02. Kdo souhlasí s tímto výborovým usnesením, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo má jiný názor a nesouhlasí, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V okamžiku hlasování bylo přítomno 61 senátorek a senátorů. Bylo to hlasování pořadové číslo 43. Při kvoru 31 se pro vyslovilo 47, proti nula. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto tisku. Děkuji panu ministrovi, se kterým se loučím a děkuji i zpravodaji. Můžeme přistoupit k projednávání dalšího tisku, ke kterému vítám pana ministra Dobeše. Je to 25. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Státu Katar o letecké dopravě (senátní tisk č. 309) Je to senátní tisk 309. Pan ministr Dobeš nás nyní o něm bude informovat. Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Děkuji, paní předsedající za slovo. Dámy a pánové, co se týká samotného tisku, vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Katarem v oblasti civilního letectví nejsou v současné době upraveny. Na základě zájmů obou států došlo v prosinci 2008 k jednání expertních delegací, na nichž byl dohodnut přijatelný text dohody. Vláda České republiky vyslovila se sjednáním této dohody souhlas v září roku 2009. Na základě toho se hledal vhodný termín a místo podpisu, které se podařilo nalézt v lednu letošního roku, a dohoda byla podepsána. Text dohody je poměrně liberální a odpovídá současnému vývoji v oblasti civilního letectví a je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky včetně závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii. Tímto bych si dovolil požádat Senát Parlamentu ČR o vyslovení souhlasu s ratifikací předkládané dohody. Děkuji.

168

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane navrhovateli. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 309/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Dryml. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk 309/1. Zpravodajem tohoto výboru je pan senátor Petr Pakosta, jehož žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Zdá se, že je mírně překvapen. Senátor Petr Pakosta: Dámy a pánové, pane ministře, omlouvám se, v mém případě se to stalo potřetí za mé funkční období. Seznámím vás s 236 usnesením z 23. schůze výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu konané dne 27. března 2012. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Ivo Vykydala, náměstka ministra dopravy České republiky, po zpravodajské zprávě senátora Petra Pakosty a po rozpravě výbor: 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací dohody mezi vládou ČR a vládou státu Katar o letecké dopravě. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Petra Pakostu. 3 Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Dryml, který bude zastoupen panem kolegou Sykáčkem. Máte slovo. Senátor Jaroslav Sykáček: Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal k projednávanému tisku č. 309 usnesení, kterým doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené dohody. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.

Otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Pan navrhovatel ani pan garanční zpravodaj se nemají k čemu vyjádřit. V tomto případě budeme moci přistoupit k hlasování. Z obou výborů zazněl shodný návrh, že Senát dává souhlas k ratifikaci dohody mezi vládou ČR a vládou státu Katar. Aktuálně je přítomno 60 senátorek a senátorů, kvorum je 31. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s ratifikací, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V okamžiku hlasování pořadové číslo 44 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 45, proti nikdo. I tento návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli a zároveň ho požádám, aby nás seznámil s dalším tiskem 26. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o potlačování protiprávních činů 169

souvisejících s mezinárodním civilním letectvím a Protokol doplňující Úmluvu o potlačení protiprávního zmocnění se letadel (senátní tisk č. 311) Je to senátní tisk č. 311. Prosím, pane ministře. Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Děkuji za slovo. Dámy a pánové,

parlamentu ČR jsou předkládány dokumenty, které byly přijaty na diplomatické konferenci v Pekingu dne 10. září 2010 a které za Českou republiku byly podepsány 23. 11. 2011. Tyto dohody znamenají modernizaci již existujících a pro Českou republiku platných mezinárodních smluv o ochraně letectví před protiprávními činy a překládané mezinárodně právní instrumenty reagují na snahy mezinárodního společenství, zejména mezinárodní organizace pro civilní letectví odpovědět na hrozby, které se týkají 21. století a posledních technologických vývojů, které v letecké dopravě jsou. Mezi nové instrumenty, které pokrývají vzniklé hrozby, patří: použití letadla jako zbraně, použití letadla k protiprávnímu rozptýlení nebezpečných látek, použití takových látek při útoku na letadlo či protiprávní přeprava zbraní a jiného nebezpečného materiálu na palubě letadla. Zároveň jsou v nich obsažena procesní pravidla charakteristická pro novější trestněprávní instrumenty. Tyto dohody mají charakter mezinárodních smluv prezidentské kategorie. Tímto bych si dovolil požádat Senát Parlamentu ČR, aby vyslovil souhlas s jejich ratifikací. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane ministře. Prosím, posaďte se zpět. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jsme obdrželi jako senátní tisk č. 311/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Dryml. Následně smlouvu projednal ústavně-právní výbor a přijal usnesení č. 311/2. Zpravodajem byl určen pan senátor Nenutil. Garančním výborem byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení tohoto výboru nese č. 311/1. Zpravodajem výboru je opět pan senátor Pakosta, který nás nyní seznámí s usnesením garančního výboru. Senátor Petr Pakosta: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, únosy letadel jsou podle mého přesvědčení mimořádně špinavé, zákeřné a zbabělé. Nečiní mi proto nejmenší problém seznámit vás s 262 usnesením z 26. schůze Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, konané dne 10. 5. 2012. Po úvodním slovu zástupce předkladatele Ivo Vykydala, náměstka ministra dopravy ČR, po zpravodajské zprávě senátora Petra Pakosty a po rozpravě výbor 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Úmluvy o potlačování protiprávních činů souvisejících s mezinárodním civilním letectvím podepsané dne 23. 11. 2011 v Montrealu a protokolu doplňujícího Úmluvu o potlačení protiprávního zmocnění se letadel podepsaného dne 23. 11. 2011 v Montrealu. 2. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k tomu, aby Česká republika u příležitosti uložení ratifikačních listin učinila prohlášení, jejichž text je uveden v příloze tohoto usnesení. 3. Pověřuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Petra Pakostu.

170

4. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji. Posaďte se, prosím, zpět na své místo. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, opět pan senátor Sykáček za pana kolegu Drymla. Senátor Jaroslav Sykáček: Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal k projednávanému senátnímu tisku č. 311 následující usnesení: Výbor 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Úmluvy o potlačování protiprávních činů souvisejících s mezinárodním civilním letectvím podepsané dne 23. 11. 2011 v Montrealu a Protokolu doplňujícího Úmluvu o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsaného dne 23. 121. 2011 v Montrealu. 2. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k tomu, aby Česká republika při příležitosti uložení ratifikačních listin učinila prohlášení, jejíž text je uveden v příloze tohoto usnesení, 3. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Vladimíra Drymla, 4. Pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji. Konečně zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Nenutil, ale toho zde nevidím. Táži se, zda ho chce někdo zastoupit? Zdá se, že nikoliv. Usnesení výboru je ale totožné s předchozími dvěma. V tom případě otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se do ní někdo? Zdá se, že nikoli, takže ji uzavírám. Ze strany navrhovatele i garančního zpravodaje není k čemu se vyjadřovat. Můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o tom, 1. Senát dává souhlas k ratifikaci Úmluvy o potlačování protiprávních činů souvisejících s mezinárodním civilním letectvím podepsané dne 23. 11. 2011 v Montrealu a Protokolu doplňujícího Úmluvu o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsaného dne 23. 11. 2011 v Montrealu. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: 2. Dává souhlas k tomu, aby Česká republika při příležitosti uložení ratifikačních listin učinila prohlášení, jejichž text je uveden v senátním tisku 311/1. V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, kvórum je 30. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, co jsem uvedla, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti ratifikaci, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 45 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 30 pro vyslovilo 44, proti nula. Návrh byl přijat. Děkuji navrhovateli, panu ministrovi i všem zpravodajům. Končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem našeho jednání je

171

27. Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (senátní tisk č. 316) Vládní návrh máte jako senátní tisk č. 316. Uvede ho ministr životního prostředí, pan Tomáš Chalupa, kterému uděluji slovo. Ministr

životního

prostředí

ČR

Tomáš

Chalupa: Vážená

paní místopředsedkyně, paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych předložil vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací změn přílohy III. Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu. Česká republika je smluvní stranou Rotterdamské úmluvy od 24. února 2004. Předkládané změny přílohy III byly přijaty na zasedání smluvních konference smluvních stran v červnu 2011. Příloha III obsahuje seznam chemických látek a pesticidů, jejichž použití je v řadě zemí zakázáno, a to včetně České republiky i v celé EU. V České republice je užití těchto látek zakázáno dle zákona 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči. Vztahuje se na ně postup předchozího souhlasu upravený Úmluvou. To prakticky znamená, že po zařazení látky do přílohy podléhá její dovoz souhlasu dovážející smluvní strany. Souhlas musí být udělen před uskutečněním dovozu takové nebezpečné látky. V roce 2011 se smluvní strany rozhodly zařadit do přílohy III – tři nové látky, a to endosulfan, alachlor a aldicarb. Všechny tři jsou v České republice jako v celé EU zakázány. Z toho důvodu tato změna přílohy nebude vyžadovat žádnou změnu platné právní úpravy v ČR a rovněž nebudou mít dopad ani na státní rozpočet ani na veřejnou zprávu a ani na podnikovou sféru. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane ministře, posaďte se prosím ke stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 316/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním Výborem je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 316/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Šebek, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Karel Šebek: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a

kolegové, k vyčerpávajícímu úvodu pana ministra bych dodal, že zmiňované látky se v České republice už řadu let nepoužívají a proto i v garančním výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí prošlo toto projednávání jednomyslným usnesením, se kterým si vás dovolím nyní seznámit. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí svým 110. usnesením z 27. schůze konané dne 13. 6. 2012 k vládnímu návrhu, kterým se předkládají Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací změny přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, senátní tisk 316, se usnesl: po úvodním slovu předkladatele ing. Jakuba Kulíška, 1. náměstka ministra životního prostředí, zpravodajské zprávě senátora Karla Šebka a po rozpravě výbor: 172

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci změn přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Karla Šebka. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Toto můžeme považovat za společnou zprávu spolu s Výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji. Přeje si vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, pan senátor Lebeda? Zpráva byla společná, děkuji. Otevírám rozpravu k tomuto tisku. Do rozpravy se ani v tomto případě nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Ani pan ministr, ani pan garanční zpravodaj, se nemají k čemu vyjádřit, takže můžeme přistoupit k hlasování. Hlasujeme o tom, že Senát dává souhlas k ratifikaci změny přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu. Přítomno je v tuto chvíli 59 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 30. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo nesouhlasí s ratifikací této přílohy, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Bylo to hlasování č. 46. Z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 se pro vyslovilo 47, proti nula. Návrh byl přijat. Můžeme poděkovat navrhovateli i zpravodajům a ukončit projednávání tohoto bodu. Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým jsou

28. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Účetní pravidla pro využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) v závazcích Unie v oblasti změny klimatu (evropský senátní tisk č. K 155/08, č. N 156/08) Jsou to senátní tisky K 155/08 N 156/08 a K 155/08/01 a N 156/08/01. Prosím opět pana ministra životního prostředí Tomáše Chalupu, aby nás s těmito materiály seznámil. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa: Dámy a pánové,

dovolte mi představit návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účetních pravidlech a akčních plánech týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami využívání půdy a lesnictvím, což je ve zkratce vedeno podsystémem LULUCF a také pozici vlády k této problematice. Cílem tohoto návrhu je postupně začlenit odvětví LULUCF do politiky a cílů Unie v oblasti ochrany klimatu. Zavedení společných pravidel by mělo rovněž vyrovnat výchozí podmínky jednotlivých členských států a přispět ke zviditelnění přínosu tohoto odvětví pro snižování emisí skleníkových plynů.

173

Návrh stanovuje rovněž povinnost členských států přijmout akční plány, které stanoví opatření vedoucí ke snížení emisí a zachování propadů emisí z tohoto odvětví. Česká republika požaduje, aby pravidla stanovená na úrovni EU byla plně v souladu s přijatými mezinárodními pravidly. Jsme přesvědčeni, že Česká republika by měla být velmi rezervovaná ohledně navrženého povinného účtování pro zemědělské činnosti, které by mělo zůstat v souladu s přijatými mezinárodními pravidly na úrovni členských států i nadále dobrovolné. Česká republika by rovněž měla zastávat pozici, že Komise požadavkem na zpracování akčních plánů významně zasahuje do kompetence členských států a potřebná opatření mohou být zapracována, namísto do akčních plánů, do příslušných lesnických, zemědělských a klimatických politik členských států. Tak to konec konců stanovuje navržená pozice a doporučení. Dámy a pánové, dovoluji si tedy navrhnout schválit pozici České republiky. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane ministře,

posaďte se, prosím, zpět ke stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto senátní tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie. Jeho usnesení byla rozdána a zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Krejča, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Miroslav Krejča: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Obdobně, jak tady sdělil pan ministr, tak i výbor pro záležitosti Evropské unie dospěl k určitému rezervovanému postoji, nebo možná i k částečně skeptickému postoji k této záležitosti. Komise zde vychází z naprosto přirozené schopnosti půdy a biomasy na ní rostoucí fixovat někdy i dlouhodobě uhlík a tím samozřejmě částečně přispívat k tomu, co nyní někdy trošku hystericky nazýváme klimatickou změnou. Ale vychází z něčeho, co je velice obtížně měřitelné, co je velice obtížně predikovatelné a hlavně, co bude fungovat jedině v případě, když budeme mít zdravé půdy a na nich vhodnou biomasu, která by mohla dlouhodobě fixovat uhlí. My jsme se tímhle tím zabývali – možná si někteří vzpomenete – již v roce 2010 v případě materiálu, který se týkal adaptace lesů na klimatickou změnu. Já si proto nyní dovolím stručně okomentovat doporučení, které vám předkládá k posouzení a ke schválení výbor pro záležitosti Evropské unie. Jenom stručně. Zmiňujeme se tady o své reakci na dokument "Adaptace lesů na klimatickou změnu". Považujeme emise v rámci změny odvětví využívání půdy a lesnictví za velmi složitě měřitelné, nesdílíme jednoznačné přesvědčení o tom, že by tato oblast měla být zapojena do redukčních cílů Evropské unie. Obáváme se možného zdvojení povinností členských států stanovených již i v rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. A obdobně jako vláda sdílíme pochyby o přínosu vypracování akčních plánů. Zdůrazňujeme to, o čem v rámci tohoto našeho plenárního jednání už byla několikrát řeč. Jestli si vzpomenete, včerejší druhý bod našeho jednání, který se trošku emotivně rozběhl a týkal se biohospodářství, takže tady zdůrazňujeme, že podmínkou pro efektivní možnost fixace uhlíku do půdy je především zachování její kvality a plošné výměry. Tolik stručný komentář k doporučení výboru pro záležitosti Evropské unie, a já vás žádám o podporu tohoto doporučení. Děkuji.

174

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. A já otevírám rozpravu. Ptám se, zda se chce někdo vyjádřit? Tentokrát ano, pan senátor Miroslav Škaloud. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, já samozřejmě

podporuji toto usnesení a žádám vás o jeho podporu. Nicméně mám pocit, že si zasloužíte pět vět na dokreslení například toho, že evropský výbor považuje emise v rámci odvětví využívání půdy za velmi složitě měřitelné a evidovatelné. To, co nařízení stanoví, se týká například povinnosti sestavit a vést pro daná účetní období účty, které přesně zachycují všechny emise a pohlcení v důsledku činnosti na svém území, jež spadají do následujících kategorií činností – zalesňování, opětné zalesňování, odlesňování, obhospodařování lesů, orné půdy, obhospodařování pastvin, odvodňování, obnovy vegetace, zavodňování. Dále účty z emise výrobků z vytěženého dřeva obsahujících uhlík, papír, dřevěné desky, řezivo. A co je ještě zajímavější, další účtování se týká přírodních škodlivých činitelů – to je terminus technicus – jako jsou požáry, poškození větrem apod. Pokud tedy někde něco vyhoří, tak budeme muset evidovat, kolik jsme vyemitovali uhlíku. Pokud někdo chce vědět, co to znamená zvyšování administrativy, tak toto je krásný zářný příklad. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkujeme, pane senátore. A ptám se, jestli ještě někdo se chce v rozpravě vyjádřit? Zdá se, že nikoliv, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana ministra, jestli chce rozpravu nějak okomentovat? Nechce. Pan garanční zpravodaj také ne. Budeme nyní tedy hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl pan senátor Krejča, jak je uvedeno v senátním tisku č. K 155/08/02 včetně doporučení. V sále je aktuálně přítomno 60 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 31. Spustím znělku a hned pak zahájím hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem garančního výboru, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 47 se z aktuálně přítomných 60 senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 48, proti byl jeden. Návrh tedy byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji předkladateli i zpravodaji. A nyní jsem zaevidovala žádost předsedy klubu sociální demokracie k procedurálnímu návrhu. Senátor Petr Vícha: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych před vás předstoupil s procedurálním návrhem týkajícím se změny pořadu schůze. Navrhuji, abychom po dalším bodu, který má pan ministr Chalupa, zařadili pevně tyto body v následujícím pořadí: Senátní tisk č. 360 – bod 40, senátní tisk č. 248 – bod 38, senátní tisk č. 343 – bod 41 a senátní tisk č. 366 – bod 43 a následně bod č. 22 pana ministra Jankovského, který také chtěl svůj bod projednat dnes ve čtvrtek. Podle toho, jak nám to pak u těchto bodů půjde, případně po poradě s kolegy předsedy dalších klubů dáme další návrhy, tak abychom zkusili body doprojednat, tak aby nám zůstaly pouze výroční zprávy úřadů, tak ty se dají odložit na příští schůzi. Děkuji.

175

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Prosím, aby mě na chvíli vystřídal kolega Zdeněk Škromach. (Řízení schůze se ujímá místopředseda Senátu Zdeněk Škromach.)

Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: S procedurálním návrhem vystoupí rovněž místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Kolegyně a kolegové, připojila bych se k přednesenému procedurálnímu návrhu, s tím, aby byl zařazen za body, o kterých mluvil pan senátor Vícha, i bod č. 39 – senátní tisk č. 312 – Návrh senátního návrhu zákona senátorky Aleny Palečkové a dalších, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Je to z důvodů časových, protože pokud bychom tento návrh přesouvali na další schůzi, nemusel by být projednán v dostatečném časovém předstihu, tak aby eventuálně mohl začít platit tak, jak jsme měli v úmyslu. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pokud není námitek,

můžeme o procedurálním návrhu hlasovat jako o celku, včetně návrhu paní místopředsedkyně Palečkové. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh změny programu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. A mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 48 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. (Řízení schůze se opět ujímá místopředsedkyně Senátu Alena Palečková.) Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Dalším bodem našeho

jednání je poslední bod pana ministra Chalupy a je to 29. Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Provádění tematické strategie pro ochranu půdy a probíhající činnosti (evropský senátní tisk č. K 148/08) Je to senátní tisk č. K 148/08 a další tisk k tomu je K 148/08/01. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa: Vážené paní senátorky,

vážení páni senátoři, dne 13. února 2012 zveřejnila Komise zprávu o implementaci tématické strategie pro ochranu půdy. Tématická strategie pro ochranu půdy byla

176

představena v roce 2006 jako jedna ze sedmi strategií šestého akčního programu pro životní prostředí. Evropská komise zpracovala návrh směrnice, jež by měla zajistit komplexní ochrany půdy včetně přeshraničních vlivů. Půda je neustále ohrožována degradačními procesy a dalšími negativními vlivy, kterými jsou zejména eroze, kontaminace, úbytek organické hmoty, zhutňování, ztráta biodiversity, nepropustné zakrývání půdy včetně zastavění, záplavy a sesuvy. Ve zprávě o implementaci tématické strategie Komise konstatuje, že degradace půdy v Evropě i ostatních částech světa představuje zásadní a přetrvávající problém. Hodnotí postupující degradaci půdy ve světě a podrobně se věnuje vzrůstající degradaci půdy v EU. Mimo jiné uvádí, že v důsledku nepropustného zakrývání a zastavění na území EU denně ubývá 275 ha půdy, což představuje celkovou ztrátu 1.000 km2 za rok. Zpráva klade důraz i na nebezpečí vodní eroze, která též představuje vážný problém z hlediska kvality půdy a uvádí také negativní důsledky z hlediska okyselování půdy, sesuvů, ohrožení biologické diverzity půdy, zabývá se kontaminací půdy a její sanací. Ve svém materiálu Komise jmenovala Českou republiku mezi státy, které v souvislosti se sanací kontaminované půdy ujistila o řádném provedení závazků vůči životnímu prostředí. Česká republika patří k zemím s legislativou na ochranu zemědělské a lesní půdy s nejdelší tradicí v EU a považujeme za důležité, aby půda na území byla dostatečně chráněna před degradací, včetně nevratné změny v jejím zastavování, a aby byla tato ochrana z důvodu konkurenceschopnosti obdobná jako ve všech státech EU. S ohledem na předchozí souhlas je třeba nyní zvolit takovou formu ochrany půdy, která bude akceptovatelné pro všechny členské státy. Děkuji pěkně. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkujeme, pane ministře. Prosím, posaďte se zpět ke stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tento tisk, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 148/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Krejča a opět ho prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji za slovo. Částečně tady tímto materiálem

navazujeme na diskusi, která se rozvinula včera k druhému bodu, který se týkal biohospodářství, kdy zde zaznělo mnoho příspěvků hovořících o tom, jaký význam má půda nejen pro potravinovou soběstačnost, ale i pro udržení vody v krajině apod., a jakým negativním vlivům je dlouhodobě vystavena. Dovolím si opět okomentovat naše doporučení, které výbor pro záležitosti EU předkládá plénu Senátu. Jednak se zde zmiňujeme o některých našich předchozích usneseních Senátu, která se dotýkají této problematiky. Zdůrazňujeme, že půda má klíčový význam pro udržení kvality životního prostředí, potravinovou soběstačnost, udržení vody v krajině. Zmiňujeme se o tom, že je potřeba dosáhnout konsenzu v ochraně půd na evropské úrovni, protože jak již zde zmínil pan ministr, pokus v roce 2006 v podstatě nesplnil očekávání a nedošlo k nějaké rozumné dohodě. Proto se obracíme i na Komisi, aby usilovala o nalezení kompromisní podoby legislativního návrhu, který by byl přijatelný pro všechny členské státy EU. A doporučujeme, aby pro účely ochrany půdy byly využívány všechny dostupné nástroje, včetně Evropského programu monitorování země GMS, který jsme taktéž na půdě Senátu projednávali a přijímali jsme k němu v březnu loňského roku usnesení. Tímto vás prosím o podporu doporučení výboru pro záležitosti EU. Děkuji. 177

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Prosím, posaďte se zpět ke stolku zpravodajů. Vzhledem k tomu, že další zpravodaje k tomuto tisku nemáme, tak otevírám rozpravu. Ptám se, zda se někdo do ní hlásí. Zdá se, že nikoli, takže opět rozpravu uzavírám. Není k čemu se vyjádřit ani ze strany pana ministra, ani ze strany garančního zpravodaje, takže po znělce budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl senátor Krejča. Budeme hlasovat o usnesení garančního výboru, které je v senátním tisku č. K 148/08/02, včetně doporučení. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V hlasování č. 49 z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 se pro vyslovilo 45, proti nikdo. I tento návrh byl přijat. Děkuji a končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi i zpravodaji. A nyní podle schválených návrhů na změnu pořadu, které jsme právě před chvílí odhlasovali, budeme projednávat bod

30. Návrh senátního návrhu zákona senátorky Aleny Gajdůškové, senátora Jana Žaloudíka a dalších, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) (senátní tisk č. 360) Je to senátní tisk č. 360 a jedná se o druhé čtení. Uvede nám ho paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Vážená

paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Jsme ve druhém čtení novely zákona o zdravotních službách. A protože k tomuto návrhu jsme hovořili již v prvním čtení a při projednávání ve výborech nebyly vzneseny žádné připomínky, výbory přijaly tento návrh ve znění, v jakém jsme ho přeložili, nebudu zdržovat dlouhým představováním. Chci jenom připomenout, že hlavními principy navrhované úpravy jsou nově formulované podmínky poskytování zdravotních služeb nezletilému pacientovi a osobě zbavené způsobilosti k právním úkonům tak, aby nebyl požadován souhlas obou rodičů s poskytnutím zdravotních služeb. Dalším principem je omezení povinnosti opakovaně po 30 dnech vyžadovat informace o zdravotním stavu na případy, kdy o to pacient žádá. Dále vyřazení tzv. úchopu pacienta z výčtu omezovacích prostředků. Dalším principem je zrušení povinnosti oznamovat soudu, pokud je pacient na základě svého souhlasu nebo na dobu kratší 8 hodin omezen ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem. A pátý princip, který novela zakotvuje, je doplnění osob oprávněných nahlížet do zdravotnické dokumentace na osoby, které jsou pověřené profesními lékařskými komorami. K tomu musím ještě poznamenat, že návrh, který zakotvuje první princip, to znamená, že není požadován souhlas obou rodičů s přístupem ke zdravotní péči, již předložil, a domnívám se, že i pod tlakem této senátní novely pan ministr Heger jako poslanec jako poslaneckou novelu do PS. Nicméně náš návrh je širší. 178

Proto se domnívám, že bychom ho měli schválit tak, jak je navržen a tak jak doporučují v této chvíli výbor pro zdravotnictví a sociální politiku a také ústavněprávní výbor. Dále bych vás požádal, pokud schválíme tento návrh, abychom schválili také doprovodné usnesení Senátu, kdy budeme navrhovat Poslanecké sněmovně, aby tuto naši novelu schválila PS podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu PS již v prvním čtení. Myslím si, že to je vše, co je k tomu potřeba v této chvíli říci. Jsem samozřejmě připravena zodpovědět otázky, tak jako moji kolegové, kteří jsou spolupředkladateli tohoto návrhu zákona. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní navrhovatelko.

Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal výbor pro zdravotnictví a sociální politiku jako výbor garanční. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Alena Dernerová a usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 360/1. Prosím paní senátorku, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Alena Dernerová: Dobré odpoledne, paní předsedající. Vážené

kolegyně a kolegové, hlavní principy navrhované právní úpravy jsou: 1. Nově formulovat podmínky poskytování zdravotních služeb nezletilému pacientovi a osobě zbavené způsobilosti k právním úkonům. 2. Omezit povinnost v případě plánované péče opakovaně podávat informaci o zdravotním stavu po uplynutí doby delší než 30 dnů pouze na případy, kdy pacient o tuto informaci žádá. Současně se navrhuje zrušit povinnost pacienta v takové situaci potvrzovat svůj souhlas s poskytnutím zdravotních služeb. 3. Vyřadit úchop pacienta zdravotnickými pracovníky nebo jinými osobami k tomu určenými poskytovatelem z výčtu omezovacích prostředků. 4. Stanovit, že dodatečné omezení pacienta ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem se soudu neoznamuje, pokud s ním pacient předem nebo dodatečně ve lhůtě do 24 hodin vyslovil prokazatelným způsobem souhlas, nebo pokud k němu došlo na dobu kratší než 8 hodin z terapeutických důvodů nebo pro zajištění bezpečnosti pacienta. 5. Doplnit výčet osob, které jsou oprávněny v nezbytném rozsahu nahlížet bez souhlasu pacienta do jeho zdravotnické dokumentace, o pověřené členy profesních komor, tzn. České lékařské komory, Stomatologické komory a Lékárnické komory. Je soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami podle článku 10 Ústavy ČR, jimiž je Česká republika vázána, a s právem EU. Předložený návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku na své 25. schůzi konané dne 6. června 2012 k návrhu senátního návrhu zákona senátorky Aleny Gajdůškové, senátora Jana Žaloudíka a dalších, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), senátní tisk č. 360: Po odůvodnění zástupce skupiny navrhovatelů senátora Jana Žaloudíka, zpravodajské zprávě senátorky Aleny Dernerové a po rozpravě výbor: 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona. 2. Určuje zpravodajkou výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátorku Alena Dernerovou.

179

Já s tímto návrhem naprosto souhlasím. V praxi je dost tristní, když máte dítě, které je převezeno, a lékař místo toho, aby léčil, chce dva podpisy rodičů a stejně tak další návrhy, včetně toho, aby se mohla komora podívat do dokumentace. To považuji jako nutné, protože komory by měly mít přístup. A myslím si, že to bylo trošku úmyslně vynecháno. Doufám, že nám Senát návrh schválí. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní zpravodajko, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Návrh projednal také ústavně-právní výbor. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 360/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Vlček, který nás nyní seznámí se svou zpravodajskou zprávou. Senátor Václav Vlček: Dobrý den. My jsme chtěli zkrátit projednávání, ale paní kolegyně zapomněla říct, že máme společné usnesení. Ústavně-právní výbor rovněž navrhuje schválit návrh v předloženém znění. Pokud to stačí, děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. A

v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, zda se někdo chce v ní vyjádřit k předloženému návrhu? Pan senátor Jan Žaloudík, prosím. Senátor Jan Žaloudík: Vážené senátorky a senátoři, s vědomím operativnosti jednání vynechám první část, na které bych se uměl "vozit" a byla by nefér a zbytečná. To znamená, že jsme v jisté chvíli říkali, že v nových zákonech je řada věcí, které bude nutno opravovat. A bude tak i do budoucna, ale toto je pět věcí velmi akutních a jsem velmi rád, že i pan ministr jak v médiích, tak při některých jednáních v PS připustil, že zejména ten jeden bod, na který on se zaměřil, to je otázka souhlasu dvou rodičů, že musí být opraven. A nerad bych, aby to teď bylo jako soutěž opravářů, abychom soutěžili, kdo rychleji zákony napraví po dvou měsících, když ten předchozí platil 45 let a byl samozřejmě problematický v posledních letech. Čili k věcné části. Mnohé tady bylo řečeno, ale možná, že si zaslouží jenom takový lehký, velmi rychlý komentář, že skutečně není reálné v praxi, aby každých 30 dnů, bylo by to reálné, ale bylo by to směšné, kdyby diabetik dvacet, třicet let každý měsíc obdržel informaci, že má diabetes, je léčen a zase jsme o tom dávali doklady. Je to prostě nesmyslné a asi to uznají všichni. A zase jsou to asi ta národně frontová stanoviska. Druhá věc, oba rodiče. To tady kvalifikovaně umějí posoudit všichni, co jsou pediatři a vědí, že už v těchto týdnech se to obchází, že se samozřejmě vyrábějí falešné podpisy, aby dítě bylo ošetřeno. Myslím, že to znevažuje zákon. Úchop vyřadit. Prosím vás, úchop vyřadit. I když mi odebírají krev, jsem rád, když mě sestřička uchopí, dělá mi to dobře, aspoň necuknu rukou. Úchop je třeba, bez úchopu se nedá dělat ani medicína, ani chirurgie, ani mnohé radosti v životě lidském. Další bod, který je, mohl být myšlen i trošku darebně, aby Lékařská komora nebyla připuštěna, když chce být připuštěna. Ale prosím vás, zase z praktického hlediska Lékařské komory nebo profesní komory, řeší skutečně desítky, stovky různých stížností, věci, které jsou ku prospěchu pacienta. Jestli tak chtějí činit operativně, musí mít vstup do dokumentace. Jsou to lékaři, jsou to dokonce lékaři se zdvojenou důvěrou, protože ještě mají posudek vytvořit. A cesta přes pacienta je teoreticky možná, ale je mnohem kostrbatější, a také se může stát, že pacient v jisté

180

fázi nemá ani třeba zájem, aby se všechno prostudovalo, když si stěžoval, že by se věci mohly objektivizovat a mohl by i bránit tomu, aby vzniklo objektivní stanovisko. Čili není skutečně důvod bránit lékařům v přístupu k lékařské dokumentaci. To jsem teď zaplédoval pro ty čtyři body. A jeden bod, kde osobně nemá pocit stoprocentnosti, a to tady asi vysvětlí, aniž by chtěl předjímat, paní senátorka Horská. My jsme na obou výborech neměli možnost toto diskutovat, protože případný pozměňovací návrh nebyl k dispozici. Ona to vysvětlí. Chtěl bych jenom říct, že skutečně není úplně jednoznačné, jestli si máme dovolit tam dát těch osm hodin omezení, protože na jednu stranu v praxi je to nutné. Každý pacient po operaci musí být nějak omezen, aby si nevytrhal drény a infúze, apod., ale je to rutinní věc, stovky případů denně, ale určitě se to tím nemyslí. Právně čistší asi je, když si nevymýšlíme osm hodin, šest hodin, deset hodin. Je ovšem nebezpečí, že se potom bude hlásit kde co. Představme si situaci zcela reálnou, kdy pacient byl omezen po dobu půl hodiny až jedné hodiny a potom se třeba probudil, během toho dne se zhoršil, starší pacient je na dýchacím přístroji, tři dni do 24 hodin nemůže vyslovit souhlas, a už začínáme k soudům, které nestíhají, oznamovat, že jsme omezili dotyčného, byť do špitálu šel s tím, že tam chtěl jít, protože tam hledal pomoc. Čili věřme doktorům aspoň v tom, protože oni kromě toho mají ještě jedno pravidlo od dob Hippokratovy, hlavně neškodit, takže to omezení není za účelem represe. Ovšem rozumím čistotě právních stanovisek a nechal bych si poradit. A tady bych vůbec nebyl militantní a věřím, že nám to ještě lépe osvětlí paní senátorka Horská, aniž bych si troufl ji vyvolávat vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně. Ale prostě bude to tak. Je skutečně záměr korigovat nejakutnější věci. V budoucnu si potom můžeme hrát s korekcemi věcí, které jsou možná méně akutní, ale trvám na tom, že nekonzumovatelné, ale dnes bych to sem nezatahoval. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. A

skutečně paní senátorka Horská se přihlásila, nemusím ji vyvolávat, a jde nám sdělit svůj názor. Senátorka Miluše Horská: Dobrý podvečer. Vážená paní předsedající, milé

kolegyně, milí kolegové. Děkuji za sounáležitost a za diskusi. My opravdu nejsme v zásadním rozporu, ale já nabízím pohled z druhé strany, protože náš výbor se samozřejmě skládá z odborníků, z lékařů, kteří mají nějakou praxi a můj pohled je vlastně za pacienty, nebo zkuste si představit sami sebe, kdybyste se do takové situaci dostali, jak by vám bylo. Můj příspěvek se tedy týká pohledu na hospitalizaci pacienta nebo na jeho omezení ve volném pohybu či styku s vnějším světem. Vycházím z Listiny práv a svobod, z článku 8, který stanoví, že osobní svoboda je zaručena. Po vzoru Úmluvy o ochraně základních práv a svobod, přijaté členskými státy Rady Evropy v roce 1950, považuje za omezení svobody rovněž nedobrovolné držení ve zdravotnickém zařízení. Oba dokumenty, které mají aplikační přednost před obyčejnými zákony, stanoví, že takové omezení osobní svobody má přezkoumávat soud. Zákon o zdravotních službách nezavádí nic nového, pokud jde o volnost pohybu a hlášení soudu. Detenční řízení a povinnost hlásit soudu použití omezovacích prostředků je upraveno v občanském soudním řádu od samého přijetí Listiny základních práv a svobod a konkrétní situace použití omezovacích prostředků upravovalo metodické opatření ministerstva zdravotnictví. 181

Text tohoto metodického opatření byl zákonodárcem později použit jako text § 39 zákona o zdravotnických službách. Pokud jsou tady nyní někteří lékaři možná překvapeni zněním zákona, je otázkou do jaké míry plnili svou ústavní a zákonnou povinnost před přijetím tohoto zákona. Ústavní předpisy neumožňují v případě použití omezovacích prostředků stanovit časovou hranici, která se soudu hlásit bude a která nebude. Pokud dojde k omezení osobní svobody, musí o věci rozhodovat soud. Omezení osobní svobody by však bylo možno do 24 hodin legalizovat dodatečným souhlasem pacienta a celou situaci by to vyřešilo. Ale současný zákon to neumožňuje a novela tímto směrem nevykračuje. Z tohoto důvodu jsem předkládala pozměňovací návrh k novele zákona na našem výboru, ale nebyl přijat. Dovoluji si vyjádřit naději, že předložená novela nevychází z praxe rozšířené na některých pracovištích, která je evidentně protiústavní a nesmyslná. Totiž, že pacienti jsou kurtováni pouze na 23 hodin, poté na chvíli odkurtováni a připoutáni na 23 hodin zase znovu, což je odůvodňováno tím, že omezení delší než 24 hodin se musí hlásit soudu. Celá situace způsobená evidentně nesprávným výkladem 24hodinové lhůty zmíněné v článku 8 Listiny základních práv a svobod v jiné souvislosti. Toto je evidentně v rozporu s Ústavou i se zákony. Obávám se, že přijetím novely zákona bychom tuto protiústavní praxi pouze dočasně zdánlivě zlegalizovali na osmihodinové intervaly. Když říkám dočasně, tak myslím tím do zásahu Ústavního soudu, který tuto část zákona rovněž s poukazem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva zruší. Budeme tedy hlasovat o znění novely zákona, jejich část je evidentně protiústavní, a která je motivována dle mého názoru také dosavadním špatným výkladem příslušného zákonného ustanovení. Jak ale v souvislosti s nedobrovolným držením ve zdravotnickém zařízení řekl již Ústavní soud, diagnoza není víc než právo. Já tedy navrhuji, aby byl návrh senátního návrhu zákona zamítnut a aby bylo hlasováno o tomto pozměňujícím návrhu zákona. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní senátorko. Ptám se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy? Zdá se, že nikoliv. Ale ještě pan senátor Jan Žaloudík se vyjádří. Senátor Jan Žaloudík: Já bych se velmi přimlouval za to, kdybychom zkusili

hledat formu, která by nekomplikovala ostatní body, a přitom skutečně bod paní senátorky Horské je na zvážení. Myslím si, že více než lékaři by o tom měli třeba mluvit právníci. Situace je zcela odlišná třeba v zařízeních psychiatrických, kde je samozřejmě ponechána svéprávnost pacientovi u diagnóz, a jiná v běžném provozu omezení na pracovištích třeba operačních oborů. Ale myslím si, že se zpětným vyslovením souhlasu do 24 hodin je verze paní senátorky Horské, jakkoli jsme o ní v její nepřítomnosti nediskutovali do hloubky, použitelná, situaci nebude komplikovat o nic více, než by ji mohly komplikovat protesty vůči osmi hodinám nebo diskuse o osmi hodinách. Čili já bych velice prosil o to, kdyby vážené plénum velmi zvážilo, a zejména paní předsedající, formu, abychom dokázali inkorporovat případnou změnu. Primárně šlo nám i panu ministrovi, připomínám, o souhlasy rodičů. Dále nám šlo o některé další věci, jak jsem o nich hovořil. A toto je věc, která vykvetla.

182

Možná, že jsme si ji ani tolik neuvědomili, jako lékaři a možná, že si je ještě neuvědomuje ani ministerstvo, možná, že si ji neuvědomovala v minulých letech ani medicína, ale z hlediska právní čistoty bych očekával, že se vyjádří třeba ještě někdo z ústavně-právního výboru a že najdeme konsensus, čili nevystupuji tady vůbec jako obhájce teď toho, pro co jsem hlasoval, protože v tom nevidím tradici tady s touto diskusí. Zájem je skutečně pacienta nijakým způsobem neomezit a musí být především jeho svoboda a jeho práva respektována, ať už je to pro lékaře pohodlné nebo ne. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Já jenom musím říci, že předsedající se s tím žádným způsobem vyrovnat nemůže. Je to záležitost garanční zpravodajky a eventuálně nějaké konsultace s legislativou, ale přihlásilo se několik dalších senátorů i z osloveného ústavně-právního výboru. Takže první z nich je pan senátor Vlček. Senátor Václav Vlček: Vážené dámy a pánové, paní předsedající. Já bych tady mluvil spíš jako lékař. Myslím si, že toto je docela zásadní změna, těžko se k tomu vyjadřovat. Je mi líto, že paní senátorka, která tento návrh předkládá, ho neobhájila, protože nebyla přítomna ve zdravotním výboru, to je asi docela zásadní zpráva. Já bych se přiklonil pro to, abychom hlasovali pro původní návrh. Těch osm hodin, z pohledu praktikujícího lékaře. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Dobrá, děkuji, pane kolego.

Nyní paní senátorka Horská, opět. Senátorka Miluše Horská: Já bych prosila, abychom propustili tento návrh

do podrobné rozpravy. Děkuji. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Palečková: Děkuji.

Pan senátor

Dienstbier. Senátor Jiří Dienstbier: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a

kolegové. Já si myslím, že tady došlo trošku k nedorozumění z hlediska posouzení toho, zda jde o zásah nebo závažný zásah do práv pacientů. Protože když se pořádně podíváme na ustanovení, které je předmětem diskuse, to ustanovení vůbec není zmocněním k omezení práv. To řeší situaci, kdy k omezení práv – v uvozovkách – omezení práv pacienta dojde a je to vlastně čistě procedurální ustanovení, které stanoví, kdy je takové omezení nutno hlásit soudu a kdy nikoli. Toto ustanovení nijak neumožňuje zdravotníkům nebo zdravotnickému zařízení šířeji omezit práva pacienta. Pokud si přečteme písmeno b), tak s tou uvozovací větou dodatečné omezení pacienta ve volném pohybu ve styku s vnějším světem se soudu neoznamuje, došloli k němu na dobu kratší než 8 hodin z terapeutických důvodů nebo pro zajištění bezpečnosti pacienta. To omezení je v zájmu pacienta z těch uvedených důvodů. Pokud je to na krátkou dobu, je prostě rozumné, aby se nějaká lhůta, kdy to není třeba soudu hlásit, dávala, aby se nezatěžovala zdravotnická zařízení administrativou. Pokud by k tomu omezení došlo z jiných důvodů, než které jsou v zákoně uvedeny, tak bez ohledu na to, jestli se to soudu hlásí nebo nikoliv, tak by to bylo porušení zákonných povinností zdravotníků nebo zdravotnického zařízení se všemi sankcemi, které z toho vyplývají.

183

To skutečně není zmocnění k omezení práv, ale řeší to čistě procedurální otázku, jaké omezení se soudu musí hlásit a jaké ne. Nikomu se tímto žádná práva neberou. Takže tady nemůže být, podle mého názoru, vůbec řeč o omezení ústavně garantovaných práv pacientů. Já to považuji za naprosto rozumné ustanovení a můžeme se bavit o tom, jestli je rozumné z pohledu lékařské péče, aby to byly čtyři hodiny, osm nebo dvanáct. Prostě někdo navrhl osm hodin. Pan profesor Žaloudík na jednání ústavně-právního výboru uváděl i nějaké příklady ze zdravotní praxe, které podle mého názoru nasvědčovaly tomu, že doba osmi hodin je docela rozumně zvolena. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.

Další do rozpravy se přihlásil pan senátor Lebeda. Senátor Pavel Lebeda: Děkuji za slovo. Paní předsedající, dámy a pánové. Já zaplať bůh, že už nejsem primářem na ARO, kterým jsem byl 40 let, protože bych se nepochybně velmi brzo dostal před soud pro lidská práva ve Štrasburku. To je to, co tady teď řešíme, to je – musím to nazvat – hnidopyšení. My jsme na ARO víceméně museli omezit v pohybu pacienty, kteří nebyli při plných smyslech, byli zaintubováni, měli řadu drenů, infuzí, žilních kanyl, centrálních žilních kanyl a v neklidu a ne při plném vědomí by si nepochybně uškodili. V jejich zájmu jsme museli dbát, aby si nevytrhli tracheální kanylu, žilní kanylu, močový katetr, žaludeční sondu a spousty rour, které jsme jaksi z lásky k pacientům jim zaváděli do všech možných otvorů, i mimo ně. Jestliže bychom z obav, abychom je neomezili, jim nechali volný pohyb, tak bychom úmrtnost podstatně zvýšili. Já nevím, jestli by bylo řešením prostě před tím, než podstoupí operaci jim říci: poslyšte, můžete být u té operace v těžkém stavu a můžete si něco udělat. My vás musíme trošku omezit, jinak si ublížíte. Velmi pravděpodobně by s tím pacienti souhlasili, ale spekulovat tady o nějakém omezení pacientů a porušování práv mně jako lékaři připadá hrůzostrašné. Já se divím, že pan profesor Žaloudík se svým břitkým vtipem se do tohoto hnidopyšení neopřel víc. Děkuji za pozornost.

Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se přihlásila do rozpravy paní senátorka Miluše Horská. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Miluše Horská: Vážený pane předsedající, milé kolegyně,

kolegové. Já se omlouvám za mé přeřeknutí, nechci zákon zamítnout, ale propustit ho jenom do podrobné rozpravy. Jenom v reakci na pana bývalého primáře Lebedu – toto hnidopyšení vyvolala současná praxe. To není výmysl, opravdu už takové případy jsou, a proto si myslím, že kolega Žaloudík na to reagoval, jak reagoval. Je nová doba. Místopředseda

Senátu

Zdeněk

Škromach: Děkuji, paní senátorko.

Jenom bych řekl – potom do podrobné rozpravy to propustíme tím způsobem, pokud se neschválí návrh na schválení, tak jak je v usnesení výboru. Dál se do rozpravy hlásí paní senátorka Alena Dernerová, která je zároveň zpravodajkou.

184

Senátorka Alena Dernerová: Já bych chtěla říct, že toto je hrozně zkomplikované. Já si myslím, že se to netýká mnoha případů, které byly nějakým způsobem poškozeny. Ačkoliv návrh paní senátorky Horské neprošel, my jsme se o tom bavili dopodrobna a mohu říci – Radek Sušil říkal, že někdy je potřeba i 12 hodin mít pacienty přikurtované. Já jsem pediatr. My jsme také pacienty měli přikurtované a nikdy jsme to nedělali pro to, abychom je omezovali v pohybu úmyslně. Já si myslím, že opravdu je to obrovská komplikace a děláme s tím zbytečně problém i pro eventuální hlasování, i pro dolní sněmovnu. Takže já jako pediatr říkám – myslím, že jsme to – ne, jsem si jistá, že nikdy se to nezneužilo u nás a pochybuji o tom, že někdo zneužívá. Někdy přikurtování je nutné. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní zpravodajko. Do

obecné rozpravy se už nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se paní místopředsedkyně jako předkladatelky, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Chce, prosím, paní senátorko. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji velmi za

rozpravu. Myslím si, že rozklad toho právního problému, který řešíme ve vztahu k § 40, to znamená k tomu, když se má hlásit soudu omezení pacienta zodpověděl pan senátor Dienstbier z pohledu ústavně-právního výboru. Já si myslím, že to bylo naprosto přesné vyjádření. Jenom chci doplnit skutečně to, že tato formulace byla diskutována s Českou lékařskou komorou, resp. byla to iniciativa České lékařské komory. Já jsem ten poslední, kdo by jaksi nevnímal důležitost lidských práv pacientů. Nakonec je to i moje jakási druhá pozice jako pacientského ombudsmana. Ale zde skutečně vidím, že by to byla zbytečná byrokracie, že by to byla záležitost právních bitev a vnímám to, že člověk po narkóze nebo člověk, jak o tom hovořil pan senátor Lebeda, který je připojen na spoustu přístrojů, v podstatě je omezen v pohybu, a jestliže by se každá takováto situace měla hlásit soudu, tak by to asi nebylo smysluplné. Takže já vám děkuji za diskusi. Moc bych vás poprosila, abychom návrh schválili tak, jak je předložen, tak jak prošel výbory. A ještě znovu připomínám, že bychom měli hlasovat ještě o druhém usnesení, a to je požadavek, aby sněmovna taktéž tento návrh schválila v prvním čtení. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní místopředsedkyně. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Václav Vlček? Zřejmě si nepřeje vystoupit. Děkuji. A nyní paní zpravodajka garančního výboru, paní senátorka Alena Dernerová by nás měla provést návrhy, které tady padly v rozpravě – o čem tedy budeme hlasovat. Senátorka Alena Dernerová: Takže první návrh je přijmout tak, jak bylo

doporučeno zdravotním výborem, to znamená schválit původní znění. Pak je tady doporučení pro schválení návrhu na schválení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou, jako doprovodné usnesení, to je další hlasování. Pak je tady návrh paní senátorky Horské o úpravu toho, co bylo schváleno na zdravotním výboru. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Ale

podrobné návrhy by byly, pokud bychom se dostali k podrobné rozpravě, což podle návrhu zatím tak, jak je, by nemuselo nastat. Dobře. Takže v tuto chvíli přistoupíme k hlasování o návrhu na schválení.

185

Takže v tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu schválit návrh senátního návrhu zákona tak, jak ho předložila paní senátorka Alena Gajdůšková a další senátoři. V sále je v tuto chvíli přítomno 59 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 30. Zahajuji hlasování. Nezahajuji hlasování – a, už je to správně. Nyní zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo. A já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 50 ze 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 se pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Hlásí se mi tady zpravodajka – senátorka Alena Dernerová, ale předpokládám, že se nehlásí. Nehlásí se, dobře. Takže návrh byl schválen, a proto podle § 130, odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili za prvé předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání. A za druhé tady zřejmě pověříme – paní senátorku Alenu Gajdůškovou a pana senátora Žaloudíka, ano, souhlasí oba, ano – aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně. Zeptám se paní zpravodajky – ještě jste chtěla něco doplnit? Dobře, takže odsouhlasíme toto a pak ještě… Přistoupíme k hlasování a budeme hlasovat o předneseném návrhu usnesení. V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 30. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 51 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Paní zpravodajka chtěla ještě přednést návrh na doplňující usnesení, prosím, paní senátorko. Senátorka Alena Dernerová: Návrh na upravené usnesení pro Poslaneckou sněmovnu: Senát navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila se návrhem zákona s postupem podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny již v prvém čtení. Důvodem tohoto návrhu jsou závažné nedostatky platné právní úpravy, které každodenně vyvolávají problémy při poskytování zdravotní péče mnoha pacientům, zejména nezletilým. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Ještě s faktickou se

hlásí pan senátor Petr Bratský. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Petr Bratský: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl jenom přihlásit pro

zápis, že v prvním hlasování jsem hlasoval pro, zřejmě velmi nedbale, v návalu své spisové služby jsem nezkontroloval, že mi svítí ano, ale hlasoval jsem pro. Prosil bych do zápisu, aby to tak bylo uvedeno. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. V tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu na usnesení, jak jej předložila paní zpravodajka. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

186

Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 52 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Mám tady ještě přihlášené senátory – paní senátorku Alenu Dernerovou a pana senátora Jana Žaloudíka, ale předpokládám, že nechcete v tuto chvíli vystoupit. Takže, jenom se prosím odhlaste. Děkuji. Tím jsme projednali tento bod a můžeme přistoupit… Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Kolegyně a kolegové,

velmi děkuji a doufám, že budeme úspěšní v Poslanecké sněmovně. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano. A můžeme přistoupit

k dalšímu bodu našeho programu, a tím je 31. Návrh senátního návrhu zákona senátorů Jiřího Dienstbiera, Milana Štěcha, a dalších, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 248) Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 248. Jedná se o druhé čtení. V dubnu jste tento senátní návrh obdrželi a vrátili do výborů k novému projednání. Tento návrh zákona opět uvede pan senátor Jiří Dienstbier. Máte slovo, prosím, pane senátore. Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Zákon jsem tady už jednou jako navrhovatel předkládal, budu tedy stručnější než posledně. Neodpustím si však poznámku, že v době, kdy jsme navrhovali tento návrh, tak jsme netušili, jak aktuální bude právě v této době. Některé kauzy z poslední doby ještě zvýšily naléhavost přijetí právní úpravy, která by zvýšila transparentnost financování politických stran a politických kampaní a které by vyloučily pochybnosti o tom, na kolik – nebo aspoň značně omezili pochybnosti o tom, na kolik černé peníze vstupují do financování politických stran a jejich kampaní. Zmínil bych tři základní principy, na kterých je návrh zákona postaven. První je transparentnost, kterou má zajistit povinnost pro všechny typy voleb kromě komunálních pro každou stranu i její kandidátky, zřídit speciální účet, před který by ve stanoveném období musely být financovány všechny výdaje na volební kampaň. Po skončení kampaně by strana i kandidáti, kteří vydávají peníze na kampaň, měli povinnost předložit zprávu, která by zahrnovala právě i výpis ze zmíněného účtu a tato zpráva i s výpisem by byla zveřejněna na internetu. To znamená, že každý občan v této republice by si mohl zkontrolovat, jakým způsobem se při nakládání s penězi v kampaních strany chovají a na co tyto peníze vynakládají. Právě toto je naprosto zásadní opatření, protože budou-li veškeré výdaje financovány přes jediný účet, který bude následně pod kontrolou, velmi se tím ztíží zapojení jakýchkoliv černých peněz do financování kampaně. Nedělám si ambici na vyčerpávající úpravu, která by zamezila jakémukoliv obcházení, to si myslím, že je trvalý problém a ukazuje tak i zahraniční zkušenost tam, kde i dlouhodobě mají podobné úpravy přijaty, ale je to skutečně zásadní omezení zapojování černých peněz do financování kampaní.

187

Druhý okruh opatření bude druhý princip, je stanovení limitů výdajů na volební kampaně. Cílem je omezit plýtvání, ale i určité předhánění stran o to, která strana získá na volby největší peníze, zda soutěž by se měla opět mnohem více vrátit k hodnotovému střetu a ne k čistému marketingu, kdy strany na hodnoty zapomínají, ale snaží se jedna druhou trumfnout megalomanstvím svých kampaní. Třetí významný okruh změn je financování stran prostřednictvím darů. Zde jsme při vytváření návrhů vyšli z občanského principu, což znamená, že tak jako každý občan má v zásadě jeden hlas ve všech typech voleb a může stejnou měrou ovlivňovat politické dění v republice na krajích anebo v jednotlivých obcích, i v oblasti financování by se tento občanský princip rovnosti měl alespoň do jisté míry uplatnit. Z tohoto hlediska samozřejmě ta milionová částka limitů na dary není příliš ambiciózní, uměl bych si představit i nižší, toto byl jakýsi kompromis, protože je samozřejmě ta rovnost, ne každý má možnost poskytnout milion korun. Jsou země, kde limity darů jsou stanoveny ještě mnohem přísněji. Bavíme-li se tady o limitech, tak tento limit platí samozřejmě pro fyzické osoby, protože vycházely z občanského principu, tak návrh zakazuje poskytovat dary politickým stranám od právnických osob, a to je také další prvek, který zvýší transparentnost, protože právě velmi často přes právnické osoby, jejichž majetková struktura není zřejmá, se české politické strany financují a takových příkladů bylo v nedávných měsících celá řada. Tolik k těm základním principům a nyní se pokusím nějak vypořádat s připomínkami, které zazněly při tom předchozím projednávání a které jsme uznali z velké části za relevantní, a pokusili jsme se je zapracovat. Ale samozřejmě ne všechny, protože zapracování některých z připomínek by v podstatě zabránilo právní úpravě postavené na koncepci této předlohy. První okruh připomínek se týkal skutečnosti, že se návrh nezabývá volebními výdaji na komunální volby. To je připomínka, kterou jsme nevypořádali, nezapracovali, bylo to vědomé rozhodnutí navrhovatelů, protože podobná úprava pro komunální volby, tak jak je pro ty jiné typy voleb, není úplně triviální záležitostí, a to z toho důvodu, že tady máme Prahu, jako více než milionovou obec, ale máme tady i obce řádově se stovkami obyvatel a je velmi těžké stanovit zcela jednotná pravidla pro komunální volby v takto rozdílných obcích. Jediné, o čem je možné uvažovat, protože limity na volby lze těžko nějak jednotně stanovit, ale jediné, o čem by bylo možné uvažovat, je stanovení povinnosti zřídit účet pro volby, například ve větších obcích, dalo by se to určit buď typem obce anebo počtem obyvatel, ale přesto by to vyžadovalo výraznější zásah do struktury návrhu, a rozhodli jsme se, že pro tuto chvíli bychom se vzdali té ambice upravit i komunální volby, a proto jsme tuto věc nezapracovali. Druhý problém byla libovolná možnost opakovat platbu v hotovosti, protože původní pozměňovací návrh projednaný ve výborech umožnil i hotovostní výdaje do výše 5 tisíc korun. Ani k tomuto jsme nepřihlédli, protože jinak bychom tu úpravu také museli zcela zrušit, protože pokud zákon stanoví, že je limit 5 tisíc korun, tak pokud by někdo úmyslně rozepsal platbu na více menších plateb po 5 tisících, tak je to v rozporu se zákonem. To zákon samozřejmě zakazuje. Je to klasické obcházení zákona, které je protiprávní a není to potřeba v zákoně výslovně uvádět. To, co už ovšem umožňuje, že vyšší platby někdo rozepíše na splátky, třeba x dnů po sobě pěti tisících, to už ten zákon nemůže jednoznačně zakázat, tak jak je to napsáno, to samozřejmě zákon připouští. Ale tím, že se to na konci stejně musí zveřejnit po skončení kampaně, tak každý kandidát nebo strana musí před veřejností i před médii takové konání zdůvodnit. A nemyslím si, že by někdo riskoval tak, že by

188

tímto způsobem, když je na to vidět, rozepisoval náklady, hotovostní výdaje na volební kampaň. Další okruh problémů se týkal nejasnosti nebo neexistující specifikace používaných pojmů. V tomto jsme se pokusili maximálně vyhovět a doplnili jsme v tom komplexním pozměňovacím návrhu definice jak volební kampaně, tak výdajů na volby a zároveň, aby se sjednocovala terminologie, tak už jsme přihlédli k textaci, kterou použili poslanci v Poslanecké sněmovně, byť při projednávání zákona, kterým se provádí přímá volba prezidenta, tedy volebního zákona pro prezidentskou volbu. Takže i tady došlo jednak k upravení té terminologie a k jejímu sjednocení s jiným paralelně projednávaným zákonem a bylo to upraveno ve všech těch částech, to znamená, jak v zákoně o sdružování politických stran, tak v jednotlivých měněných volebních zákonech. Další okruh připomínek se týkal možností spojených s poskytnutím darů stranou nebo hnutím. Hlavní připomínka se týkala toho, že prostřednictvím daru, pokud by se nezapočítával do výdajů, by bylo možné obcházet limity stanovené stranám, protože zároveň je stanoven limit ve výši 300 tisíc pro jednotlivé kandidáty, tak kdyby strana každému ze svých kandidátů jako dar poskytla 300 tisíc, tak tyto peníze by vlastně nevstoupily do výdajů, a proto z tohoto principu, že dary se nezapočítávají, jsme zapracovali výjimku. To znamená, pokud strana poskytne svému kandidátovi dar, je to výdaj na volby ve smyslu navrhovaného zákona. S tím součtem limitů, že se výrazně zvýší celková částka, to je pravda, na kampaň jednotlivé strany tím, že se mohou zapojit i kandidáti, může celkově být vydáno více než je vlastní limit pro stranu, ale pokud jsme vyloučili toto obcházení, že by strana automaticky každému prostředky poskytla, tak já si nemyslím, že by všichni kandidáti byli schopni a ochotni v maximální míře využít svého vlastního třísettisícového limitu. Toto by navíc bylo neřešitelné jiným způsobem, než že bychom zcela zakázali dělat jakoukoliv vlastní kampaň jednotlivým kandidátům. Takto daleko jsme jít nechtěli, protože si myslíme, že vlastní kampaň je i přípustná a dokonce může být i žádoucí ve volebním procesu z hlediska třeba možnosti uplatnění preferenčních hlasů v jednotlivých typech voleb. Další bod tohoto okruhu se týkal připomínky, že poskytuje-li strana jako součást kampaně dary, třeba i drobné věci – bylo tady zmíněno třeba pivo nebo párek, takže takovýto dar potenciálnímu voliči do výdajů nevstupuje. Ale to není úplně pravda, on tam vstupuje, protože ta strana chce-li někomu rozdat pivo, tak napřed musí nakoupit sud nebo více sudů. A v tu chvíli samozřejmě je to její výdaj, který do limitu vstupuje. Kdyby se tam započítával i dar toho piva jednotlivému občanovi, tak by vlastně ty výdaje vstupovaly do limitu dvakrát, což by smysl nedávalo. Takže to bylo spíše nedorozumění než že by to byl problém návrhu zákona. Další připomínka, že tam není omezení darů pro kandidáty stran, to znamená, kandidáti – jednotliví kandidáti mohou dary dávat. To je záměr. Tam si nemyslíme, že jde o nějaký závažný problém vzhledem k tomu limitu pro každého kandidáta. Je to asi nepředstavitelné, že bychom takovou úpravu pro jednotlivé kandidáty dali, ale je to samozřejmě otázka úvahy – ale je to záměr, nebyla to vada zákona, obě dvě varianty jsou možné. Další, poměrně významný okruh připomínek byl, že zákon tím, že má ustanovení o tom, že výdaje na volební kampaň ve prospěch nebo v neprospěch stran, hnutí a jejich kandidátů smějí vynakládat pouze strany a jejich kandidáti, v podstatě znemožňuje zapojení dobrovolníků a dalších podporovatelů do kampaně. Tato věta v zákoně být musí, protože pokud by tam nebyla, tak by limity ztratily

189

smysl, protože pak by to samozřejmě každá strana okamžitě obešla, že nad rámec svého limitu by zcela bez limitu pro ni jakýkoliv třetí subjekt dělal kampaň, ať už v její prospěch nebo v neprospěch jejich konkurentů. Ale ta hrozba s dobrovolníky tam podle mého názoru není, protože do výdajů na kampaň se musí plnění započítat v běžné obvyklé ceně. Cena za dobrovolníka není z podstaty věci. Dobrovolník dělá za nulovou úplatu, to znamená, v tomto smyslu výdaj na dobrovolníka do nákladů kampaně nevstupuje a nic dobrovolníkům nebrání. Byla tam i námitka, že přijede-li dobrovolník nebo i nějaký slavný umělec, sportovec podpořit kampaň, že i výdaje na cestu, např. na benzin, by měly do výdajů ustupovat. Ale tady bych si dovolil určitou analogii z oblasti pracovně právních vztahů. Pokud zaměstnanec jede do práce, tak náklady na benzin nebo na jízdné v autobuse také nejsou výdaji ve prospěch zaměstnavatele, také si je hradí sám, čili logicky, pokud přijede dobrovolník ke komukoliv pomoci na kampaň, tak ten benzin na cestu na místo kampaně a zpátky, to není výdajem volební kampaně. To by byl naprosto extrémní, excesivní výklad navrhovaného zákona. Co se týče umělců, pokud, jak jsem říkal, přijede Karel Gott, který má možná nějakou statisícovou taxu za své vystoupení, tak už si myslím, že to je výdaj, který by měl do výdajů vstoupit, tak jak je návrh napsaný, ale opět ne výdaje Karla Gotta na benzin, pojede-li na takové vystoupení. Protože samozřejmě umělci, kteří často vystupují za poměrně vysoké honoráře, tak pokud by udělali pro nějakou stranu třeba určitou šňůru vystoupení, tak to doopravdy může být poměrně velký výdaj, pokud by se taková věc hradila v běžných cenách, a to by vstupovat do hodnoty kampaní mělo, takže to si myslím, že je v pořádku. Další připomínka se týkala toho, že věta o zákazu dělat kampaň ve prospěch nebo v neprospěch se netýká nezávislých kandidátů do Senátu. Já si tím úplně nejsem jistý, ale je fakt, že v tomto to ustanovení bylo nejasné a tady si myslím, že bude dobře, pokud schválíme pozměňovací návrh kolegy Vystrčila, který všichni dostali na své lavice, protože to je textace, která potom už nebude vzbuzovat jakékoliv pochybnosti o tom, jestli stejná pravidla platí pro strany a jejich kandidáty a stejně tak i pro nezávislé kandidáty do Senátu. A poslední okruh připomínek se týkal zpráv o skutečných výdajích na volby, protože byly stanoveny odlišně pro strany a kandidáty. V tomto smyslu byl doplněn formulář a zmocnění k vydání prováděcího předpisu, kterým se formuláře stanoví shodně nejenom pro strany, ale i pro kandidáty. Stejně tak byla u jednotlivých kandidátů doplněna pravidla pro hotovostní platby, aby platily stejné limity a stejné způsoby účtování. A stejně tak se doplňovalo i zveřejňování zprávy, kterou jsou povinni podle návrhu předkládat jednotliví kandidáti. Čili v tomto smyslu jsme také zcela vyhověli připomínce, která tady zazněla od pana kolegy Vystrčila. A poslední poznámka se týká způsobu předložení pozměňovacího návrhu, který projednaly tři výbory, a dva z nich schválili ve formě komplexního pozměňovacího návrhu. Rozsah změn oproti původnímu návrhu není zase až tak velký, ale formu komplexního pozměňovacího návrhu jsme volili z toho důvodu, že např. jiným vymezením doby – v uvozovkách – kampaně, tedy doby, na kterou se vztahují pravidla a některými dalšími změnami bylo potřeba změnit i důvodovou zprávu i tu tzv. škrtanou část návrhu tak, aby to v této kompletní podobě šlo do PS. Proto ta podoba komplexního pozměňovacího návrhu. Zde už je to v usneseních výboru bez důvodové zprávy a té škrtané části, ale komplexní pozměňovací návrh byl zpracován tak, aby doopravdy to byl ucelený materiál. Rozsah změn není zase až tak velký, ale došlo tam k řadě zpřesnění, byť jsme asi nevyhověli zcela ve všem tak, jak by si přál kolega Vystrčil a někteří další zde v rozpravě, tak si myslím, že co se

190

dalo, aniž by byla narušena logika návrhu, tak jsme se pokusili zapracovat a v tomto smyslu vyhovět. A proto bych vás poprosil, abychom tuto normu tady v této podobě teď schválili a jako návrh odeslali do PS, kde nepochybně o nich bude ještě poměrně intenzivní, možná i vášnivá debata, jakým způsobem tuto materii upravit. Děkuji. Místopředseda

Senátu

Zdeněk

Škromach: Děkuji,

pane senátore. Zaujměte místo u stolku zpravodajů. Tento tisk projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Zpravodajem výboru je pan senátor Martin Tesařík. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 248/6. Následně tisk projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák. Záznam z jednání výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 248/5. Senátní tisk projednal ústavně-právní výbor jako výbor garanční. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Nenutil. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 248/4. Prosím pana senátora, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Vývoj tohoto návrhu senátního návrhu zákona vlastně představil pan místopředseda při jeho úvodu. Ty nejpodstatnější změny pak jeden z navrhovatelů, pan senátor Dienstbier. Tím mně mou práci naprosto ulehčili. Několikrát tady padlo jméno pana senátora Vystrčila. I já mu z tohoto místa chci poděkovat, byť za opoziční, ale velmi konstruktivní přístup. Nezbývá mi nic jiného než už jen konstatovat, že ústavně-právní výbor svým 217. usnesením doporučil Senátu Parlamentu ČR schválit návrh senátního návrhu zákona ve znění pozměňovacího návrhu, tak jak vám byl předložen v usnesení. Tím bych považoval svou zprávu za ukončenou a podám případné vysvětlení, doufám, že v krátké debatě, jelikož ta obšírná byla při posledním projednávání. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore i za

váš optimismus. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Ptám se pana zpravodaje výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pana senátora Martina Tesaříka, zda si přeje vystoupit. Signalizuje, že ano, takže prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Martin Tesařík: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové,

kolegyně, budu velmi stručný, protože bych vás rád seznámil se 111. usnesením výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, tak jak bylo přijato na jeho 27. schůzi, která byla konána 13. června 2012. Týkalo se to senátního tisku 248. Po úvodním slově předkladatele senátora Jiřího Dienstbiera, zpravodajské zprávě senátora Martina Tesaříka a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh senátního návrhu zákona, ve znění pozměňovacích návrhů, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Tak jak už bylo řečeno, dostali jste ho na stůl, rozeslán podle tisku 248/6. Za další – určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Martina Tesaříka, za třetí pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji vám za pozornost.

191

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Táži se zpravodaje výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pana senátora Josefa Řiháka, zda si přeje vystoupit. Přeje si vystoupit. Máte slovo. Senátor Josef Řihák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně a

kolegové, VHZD se opakovaně zabýval senátním tiskem č. 248 a nepřijal žádné usnesení, když pro komplexní pozměňovací návrh senátora Jiřího Dienstbiera a pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacího návrhu senátora Jiřího Dienstbiera z 8 přítomných senátorů hlasovali čtyři, čtyři byli pro a čtyři se zdrželi. Za druhé určil mne zpravodajem pro projednání na této schůzi. Za třetí pověřil předsedu Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení, tento záznam předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředseda

Senátu

Zdeněk

Škromach: Děkuji,

pane senátore. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první písemně přihlásil pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, byť tady toho o tom zákoně už bylo řečeno hodně a já oceňuji práci předkladatelů, resp. předkladatele, s jakou se zabýval mými připomínkami, které jsem jednak vznesl přímo na jednání pléna, jednak jsem je písemně zaslal 21. dubna 2012. Trošku mne mrzí, a není to úplně v souladu s tím, co tady předkladatel říkal, že jsem měl pocit, že se dlouhou dobu těmi připomínkami nikdo nezabývá, a najednou při jednání pléna, v ten den, kdy plénum mělo být, tak jednaly všechny tři výbory. Já jsem při zaslání těch připomínek 21. dubna nabídl i spolupráci, neboť když píšete připomínky, tak tam nikdy nepíšete úplně všechno, protože každý máme k dispozici maximálně 24 hodin denně. Přesto při jejich vypořádávání mě nikdo žádným způsobem neoslovil. Je mi to trochu líto. Určitě, pokud by se tak stalo, tak bych dneska nepředkládal pozměňovací návrhy a neprosil vás, abyste propustili zákon do podrobné rozpravy. Předtím, než začnu mluvit k tomu vlastnímu vypořádávání mých připomínek, ještě tady budu citovat jednu moji kolegyně z levé části spektra, jejichž názor se mi líbí. Ona tady u jiného zákona kdysi řekla, že bychom měli předkládat a schvalovat takové návrhy zákonů, které jsou v reálném světě reálné. Já musím říci, že byť na tom zákonu je hodně odpracováno, tak si nejsem jistý, že zejména v některých pasážích tomu tak je. Zvláště si nejsem jistý, že z hlediska omezení výdajů na volební kampaň jdeme tou správnou cestou. Myslím si, že cesta by měla být trošku jiná. Neříkám, že ten recept dneska mám, nebo máme připravený. Ale pokud se podívám na paní kolegyni Paukrtovou, vím, že minimálně debata o tom, jestli se nesnažit omezit volební výdaje trošku jiným způsobem, než technokratickým vyjmenováním toho, co je a co není možné a kolik, kdy a jak se může utratit, mohla proběhnout a byli jsme na ni připraveni. Protože – a chci to zdůraznit – je i zájem na pravé části politického spektra, aby se při volební kampani neutrácely peníze za nesmysly a aby se při ní nepodvádělo nebo se nepoužívaly černé peníze. Předpokládám, že moji kolegové o těchto věcech ještě dneska promluví. Nyní ke konkrétním věcem a k vypořádání. Co se týká komunálních voleb a jejich vyčlenění, zaznělo to tady, já uznávám, že snažit se podchytit omezení komunálních voleb by bylo velmi obtížné. Bylo by to administrativně velmi náročné. To, že předkladatel tak neučinil, se snad dá použít jako důkaz toho, že skutečně byrokratizace se zákonem přichází a že to, co zákon přináší, není jenom pozitivní omezení výdajů, ale i to negativní, které souvisí s narůstající byrokratizací,

192

administrací a dalšími možnostmi, které přicházejí s tím, jak se zvyšuje počet písmen, kterými to, jak se máme chovat, popisujeme. Druhá věc, která se týkala hotovostních plateb – tady téměř souhlasím s předkladatelem a jeho komentářem, kromě jedné důležité věci, tu tady opomněl. Jsem rád, že je doplněna. To je, že jednotlivý kandidát v původním návrhu nemohl platit v hotovosti, musel používat jenom bezhotovostní platby. Nyní je to doplněno tak, že může. To tady nebylo řečeno, ale je to podstatná věc. Všechny ostatní věci platí. Znamená to, mít na všechno, včetně – já nevím – jakéhokoliv výdaje, např. v místě, kde se s voliči setkáme, účetní doklad. Zachovávat účetní doklad a následně ho potom odevzdat. Pokud např. v Jihomoravském kraji je 65členné krajské zastupitelstvo, tak každý zastupitel zřejmě bude mít svůj účet, bude si schraňovat své účetní doklady, následně to bude odevzdávat kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny, aby to zkontroloval. To je k představě o nárůstu administrativy. Nyní k dalším věcem, které považuji za nejpodstatnější. První se týká darů, a to, jak byla vyřešena moje připomínka, že by strany mohly darovat peníze svým kandidátům. Tím by to pro ně nebyl volební výdaj a přitom by to vlastně volební výdaj byl, neboť by to používali kandidáti, ale evidováno a zapsáno jako volební výdaj by to nebylo. Odstranění, které je použito v návrhu zákona, je logické. Týká se § 17a první části odstavce 4 písm. c), kde se říká, že pokud je dar poskytnut stranou kandidátovi strany, tak potom není pravda, že to není volební výdaj. Já mám ve svém pozměňovacím návrhu slůvka "ledaže jde" navržena změnit na to "pokud se nejedná". Pan předkladatel, který je právník, říkal, že to je totéž. Možná je to totéž, ale já tomu "leda že jde" nerozumím a "pokud se nejedná" rozumím. Myslím si, že pokud lidé mají používat zákony, tak by jim, pokud je to možné, měli rozumět. A pokud je nějaký juristic speak, tak by se měl používat minimálně. Je tam ale důležitější věc a důležitější problém. Souvisí s tím, jak tady bylo řečeno, že je bezvadné, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby nemůžou dávat dary stranám a hnutím a že to je významné omezení korupčního jednání, výrazné omezení možností podnikatelů a právnických osob strany ovlivňovat. Upozorňuji jenom, a v materiálu, který jsem zasílal, je to vyčísleno, pokud sečteme např. maximální možné výdaje na volby do Poslanecké sněmovny, pokud by každý kandidát utratil svých 300 tisíc, a zároveň strana nebo hnutí utratilo milion, pardon, 80 milionů, tak dohromady by mohlo být utraceno v průměru zhruba 163 milionů. 80 je dáno, to daly strany a hnutí, a zbývá 63 milionů. Těch 63 milionů jsou miliony od jednotlivých kandidátů, nikde zákon nezakazuje, že by kandidát nemohl dostat dar od právnické osoby. Nikde se to neeviduje a nikdo se o tom nemusí dozvědět. Čili 63 milionů Kč nám visí ve vzduchu, 63 milionů Kč může být ve formě darů po 300 tisících dáno všem kandidátům do Poslanecké sněmovny. To jsme u Parlamentu. V případě krajských voleb je to ještě zajímavější, protože celková částka je 329 milionů Kč, která může být utracena. S tím, že 98 milionů připadá po 7 milionech na 14 krajů, 14 krát 7 je 98, a 231 milionů je maximální částka, která může být utracena jednotlivými kandidáty. Tuto částku zase účetně někdo kontroluje, ale může být těmto kandidátům právnickou osobou darována. Bez problémů, bez evidence. Poměr je, 98 milionů kontrolujeme, 231 milionů nekontrolujeme. Aby bylo jasné, jak jsme na tom a jak jsme to v této věci vylepšili. To je moje první podstatná připomínka. Vy budete potom rozhodovat, jestli skutečně zákonem dosahujeme toho, čeho jsme dosáhnout chtěli.

193

Druhá moje zásadní připomínka se týká části jedna § 17a odst. 5. Bylo už tady o něm mluveno, já ho přečtu, protože je to dle mého názoru velmi důležité z několika důvodů. Odstavec 5 říká, že výdaje na volební kampaň ve prospěch nebo v neprospěch stran, hnutí a jejich kandidátů smějí vynakládat pouze strany, hnutí a jejich kandidáti. Odstavec 5 v sobě obsahuje dvě nebezpečí. Budu mluvit o prvním nebezpečí, o kterém nevím, jak ho odstranit, a potom o druhém nebezpečí, které navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu odstranit. První nebezpečí spočívá v tom, že odstavci 5 rozumím tak, že nikdo jiný než strany nebo hnutí nebo jejich kandidáti nesmí mít výdaje při volební kampani na volební kampaň. Nikdo jiný. Co to znamená? To znamená, že v případě, že já jako kandidát do Senátu například budu stát a budu rozdávat své vizitky, a někdo přijde a řekne "já ti s rozdáváním pomůžu", v tom okamžiku zřejmě platí vysvětlení pana senátora Dienstbiera, skutečně je to dobrovolník a úhrada je nulová. V pořádku. Otázka zní, jestli totéž platí, když přijede můj kolega s autem a řekne "já ti rozvezu plakáty a vylepím je". Také skutečně tam nevzniká žádný volební výdaj? Pokud tam vzniká volební výdaj – já neříkám, že musí být uhrazen, pokud tam vzniká volební výdaj, tak je to porušení odstavce 5 tohoto zákona. Protože nikdo jiný nesmí volební výdaj mít, než strany, hnutí nebo jejich kandidáti. Ještě zajímavější situace je, když někdo navrhne, nějaký podnikatel, třeba některé paní senátorce, že vylepí její plakáty v dopravní službě, kterou má k dispozici, např. pro vozy autobusů. "Já ti tam dám", "já vám tam dám vaše plakáty". Jaká pomoc? Porušuje zákon, nebo neporušuje zákon? Nebo to je také dobrovolnictví? A znamená to, že to může být uděláno a není s tím žádný problém? A že tam nevzniká žádný volební výdaj? Nebo to je tak, že tam vzniká volební výdaj, a jestli tam vzniká volební výdaj, tak já upozorňuji, že výdaje na volební kampaň ve prospěch nebo v neprospěch stran, hnutí a jejich kandidátů smějí, smějí!, vynakládat pouze strany, pouze, pouze, pouze, strany, hnutí a jejich kandidáti. Nevím, nerozumím tomu, nejsem právník, ale jestli toto není na velké debaty právníků – většinou se říká "dva právníci, tři problémy", o tom velmi pochybuji. Jsem přesvědčen, že toto je věc nedořešená a já nevím, jak z ní ven. Druhá věc, kterou navrhuji řešit, protože chci být konstruktivní, když mě pak senátor Nenutil pochválil, že jsem konstruktivní, byť teď se tak úplně necítím ve všech, je, že v odstavci 5 není ani zmínka o nezávislých kandidátech do Senátu. Jinými slovy mně z toho plyne, že pokud do toho odstavce 5, a potom ještě do jednoho odstavce, o kterém budu mluvit, nedoplníme i nezávislé kandidáty do Senátu, tak těm skutečně by potom třetí strana, třetí osoba celou kampaň mohla zafinancovat. A nebyl by s tím žádný problém. Protože pro tu by neplatilo, že výdaje na volební kampaň smějí vynakládat pouze strany, hnutí a jejich kandidáti. To znamená, podle mého názoru, pokud to chceme uvést na rovinu, pokud chceme, aby nezávislí kandidáti do Senátu měli stejné podmínky pro svoji kandidaturu a stejné nároky na omezení finanční, musí to být tak, že i oni budou v odstavci 5 a následně potom ještě v odstavci 5 §17a v článku I bodu 2, potom ještě v § 16a v článku II. Já potom ještě pozměňovací návrh vysvětlím. To jsou dva problémy, které vidím, ohledně odstavce 5 § 17a části první, který říká, že jenom smějí. Pan senátor Dienstbier správně říká, že ten odstavec tam vlastně musí být, protože kdyby tam nebyl, tak omezení ztrácí smysl. Protože v tom okamžiku by třetí osoby mohly zafinancovat nekontrolovatelně komukoliv kampaň. Jinými slovy se dostáváme do problému, který potom někdy později popíšu. Můj názor je, že problém je neřešitelný, proto se mělo k řešení zákona a v přístupu k zákonu jít jiným způsobem. Jakési představy existují, ale tady se spěchalo. Mám-li

194

citovat dalšího klasika, je to Jan Ámos Komenský, který říkal, že všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest. To je k tomu začarovanému kruhu a k nezávislému kandidátovi, k mým pozměňovacím návrhům, které podávám. Tím vás zároveň – pro stenozáznam – prosím, abyste zákon, pokud ho budete chtít schválit, nebo vy, co ho budete chtít schválit, aspoň propustili do podrobné rozpravy, abych pozměňovací návrhy mohl načíst. Pozměňovací návrhy mají tři části. Část první řeší nezávislého kandidáta v souvislosti s odstavcem 5 § 17a bodu 2 článku prvního. Druhá část řeší nezávislého kandidáta v článku II bodu 2 § 16a. Třetí část navrhuje, aby "leda že jde" bylo nahrazeno "pokud se nejedná". Tady jsem byl poučen, že to je úplně jedno. Když je to úplně jedno, klidně to tam nechte, ale já rozumím tomu "pokud se nejedná", nerozumím tomu "leda že jde", ale možná jsem v menšině. Tam rozdíl není. Tolik k tomu. Co na závěr? Dlouho jsem přemýšlel, co mám říci na závěr. Na závěr bych řekl jednu věc. Myslím si, že to není tak, že předkladatelé mají špatný úmysl. Naopak si myslím, že předkladatel má dobrý úmysl. Dokonce dokud se podíváme do historie, tak je přirozeností člověk, že se snaží vyřešit neřešitelný problém. To je nám přirozené. Řešit neřešitelné problémy nás hrozně baví. V pátém století v Řecku vznikly tři problémy. Jeden se nazýval kvadratura kruhu, druhý se nazýval trisekce úhlu a třetí se nazýval duplikace krychle. Všechny tři problémy znamenají to, že máte pomocí pravítka a kružítka udělat například při kvadratuře kruhu to, abyste sestrojili čtverec se stejným obsahem jako má ten kruh. Čtrnáct set let se lidé o to pokoušeli a roku 1882 někdo přišel na to, že to nejde. My existujeme 20 let, čili máme ještě 1380 let na to, abychom zjistili, že napsat zákon tímto způsobem nejde. Když máte jenom pravítko a kružítko, tzn. takovéto lidi, tak nemůžete dělat kvadraturu kruhu a snažit se ji řešit. Nejde to. Musí se k tomu přistoupit jiným způsobem. Co ale nejde, abych nebyl na předkladatele tak příkrý, je pravda, že pravítkem a kružítkem se můžete pořád přibližovat a pořád čtverec víc a víc upravovat tak, aby měl nakonec stejný tvar jako kruh. Ale za to zaplatíte obrovským počtem operací, obrovskou pravděpodobností chyby a všemi dalšími věcmi, které s tím souvisí. Nevím, jestli tuto cenu máme v tomto okamžiku zaplatit. Jestli bychom neměli být spíš pokornější, neměli se navzájem více domlouvat a neměli zkusit napsat to celé trochu jinak. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Vidím, že pan zpravodaj byl velký optimista. Jako další se do rozpravy hlásí paní senátorka Soňa Paukrtová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, dámy a pánové, patřím

k trvalým oponentům v ÚPV u tohoto návrhu zákona. Tak si neodpustím alespoň pár slov. Mám za to, dámy a pánové, že řešíme následek, nikoliv příčinu. Jestliže jsou politické strany v ČR financovány tak, že si mohou dovolit monstrózní kampaně a utratit za ně miliardy korun, v situaci, když bychom finanční prostředky dokázali vynaložit efektivněji a rozumněji, tak mám pocit, že řešíme následek, a nikoliv příčinu. To je první principiální otázka. Dalším principiálním důvodem, proč takové návrhy vznikají, je velmi nízká politická kultura v ČR. Jestliže a priori chceme zabránit tomu, aby se dělo, co se děje v hl. m. Prahy, kterou navíc tímto zákonem neřešíme, tak prostě a jednoduše 195

narazíme právě na byrokratická omezení, která v plném rozsahu dopadnou na ty, kteří se chtějí se zákonem vyrovnat. Na druhou stranu ti, kteří zákon chtějí obcházet, to zcela jistě v ČR udělají. Myslím, že je dobře, že o této věci hovoříme. Jsem ráda, že pan kolega Dienstbier s ostatními senátory návrh zákona předložil. Jsem ráda, že se snažil odstranit celou řadu připomínek a námitek, které tady byly vzneseny panem kolegou Vystrčilem. Tak to prostě je. Tento samotný fakt považuji za velký přínos pro jednání Senátu a vztahů mezi politickými stranami. Jestliže dokážeme reagovat na své vlastní podněty, z mého pohledu je to přínos pro politickou kulturu ČR. Na druhou stranu mám principiální výhrady. Mám principiální výhrady proto, že právnické osoby nemohou přispívat politickým stranám. Mám s tím problém. Mám s tím problém, protože existují skupiny podnikatelů, kteří si velmi přáli, možná teď už nepřejí, nevím, aby ČR přijala euro. Byli ochotní podporovat politickou stranu, která to prosadí. Dovolím si představit další jiné věci, které by podnikatelské subjekty dále prosadily. Pan kolega Dienstbier mi vysvětlil na jednání ÚPV i později, že zákon jedná na občanském principu. Tomu rozumím. Ale – pak mi právnické osoby do toho jaksi nezapadají… To je první poznámka. Druhá poznámka, a to není výtka předkladatelům, protože to by bylo opravdu velmi těžké. Pokud se chceme vydat touto byrokratickou cestou, stejným způsobem by mělo být řešeno naše hlavní město a jeho volby. Není možné řešit volby v obci, která má 400 obyvatel. Tam to dělají tak, že každý má svou kandidátku, aspoň v mém obvodu, a kdo dostane nejvíc hlasů, je starostou, pokud to chce, což mi připadalo jako velmi rozumné. Vidím přínos tohoto návrhu zákona v tom, že reagoval na připomínky člověka, senátora, který je z jiné části politického spektra. Za sebe konstatuji, že zákon nemohu podpořit, protože má závady, o kterých jsem tady mluvila. Ale jsem ráda, že tady byl předložen. A jsem ráda, že o něm tady diskutujeme. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Jako

další se do rozpravy přihlásil pan senátor Tomáš Jirsa. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Tomáš Jirsa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolegové, šedá je teorie, zelený je strom života. Prostřednictvím pana předsedajícího bych se dovolil dotázat pana předkladatele na dvě otázky. Jak by se taková věc posuzovala v případě platnosti vašeho zákona? Ve volební kampani roku 2010 měla ČSSD masívní billboardovou kampaň, kde tehdejší váš předseda Paroubek bojoval proti mlžům, plžům, hlavonožcům. Sliboval pivo do tří let za dvě koruny. Sliboval prosazení "60leté" mateřské dovolené, sliboval, že zruší ranní kocovinu, že zruší ranní vstávání. Dokonce některým voličům chtěl vrátit Elvise. Ptal jsem se na vaší centrále, a vy jste neměli tuto kampaň zavedenou v účetnictví. Zajímalo by mě, jak byste byli v případě platnosti zákona penalizovaní za to, že jste tuto kampaň neměli v účetnictví! Druhá otázka. Na tu jste mě přivedl sám. Co, když mě během volební kampaně Karel Gott pozve na pódium, abych oslovil případné voliče, tak jestli do účetnictví strany musím zanést celý koncert anebo jenom můj lístek. Děkuji.

196

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Určitě pan navrhovatel slyšel vaše otázky a bude na ně případně reagovat. Dále se přihlásil pan senátor Luděk Sefzig. Prosím, pane senátore. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, všichni dobře

víme, že nejcitlivější dobou pro volbu moci v rovné politické soutěži je období voleb. Oceňuji snahu něco s neúměrně vysokými výdaji na toto období dělat. Domnívám se, že právě diskuse o tomto aspektu je tou nejdůležitější stránkou při návrhu zákona, který projednáváme. Nejsem přesvědčen, že zákon limitující výdaje na politickou kampaň je ale z reálného světa. Jak řekl můj kolega, skutečně tady řešíme kvadraturu kruhu. Jenom připomenu, že při každé cestě audienční síní si připomeňte tuto kvadraturu kruhu. Je znázorněna v romantickém pojetí audienční síně, alegorie jaro-léto-podzimzima. Na zemi je dlažba, která znázorňuje kvadraturu kruhu, a měla by vám pokaždé připomenout, že některé problémy jsou skutečně neřešitelné. Domnívám se, že nejcennější na tomto zákonu je skutečně diskuse o tom, jak ušetřit vynakládané náklady na kampaň, a přitom nepoškodit volnou, rovnou, férovou soutěž o dělbu moci. Z ideálního světa by bylo, kdyby existovala taková kultura politického světa, nezávislých a všech, kteří se ucházejí o hlasy voličů, že uzavřou gentlemanskou dohodu a budou limitovat výdaje na rozumnou únosnou míru. To by potom nepochybně mělo stejný efekt, jako přijetí zákona. Ani takováto gentlemanská dohoda by neodvedla často pozornost od následných diskusí, které by odvedly soustředění na politické programy k zástupným problémům. Zdali byl porušen volební zákon o nákladech na volební kampaň, ať už je to cestou zákona nebo cestou gentlemanské dohody. To je také trochu negativní aspekt tohoto zákona, který, domnívám se, je skutečně spíše z pohledu snů a tužeb než z reálného světa. Nepochybně bude velké pokušení takovýto zákon i zneužít, pokud bude platný. Zneužít jej tak, že bude vytvořena kampaň, kvazi kampaň, pseudo kampaň, kdo si takovou kampaň objednal, když kampaň nebyla ve prospěch strany, kterou měla reprezentovat. Počkám si rád na odpovědi kolegy Dienstbiera na otázky pana senátora Jirsy. Myslím, že se týkaly této věci. Domnívám se, že bychom měli o těchto věcech diskutovat ještě podrobněji a zatím tento zákon nepřijímat, i když mám stejně jako řada z vás na srdci a oceňuji předkladatele, že se zabývali možná tak povrchní věci, ale tak strašně důležitou, jako jsou náklady na politickou soutěž. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Karel Šebek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Karel Šebek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a

kolegové, všichni máme s volbami nějakou zkušenost, tak dovolte i mně malé zamyšlení. Téměř pod vše, co je obsaženo v návrhu kolegů senátorů a senátorek, bych se rád podepsal, jen kdyby to nebyl návrh zákona. Je nepochybné, že financování volebních kampaní se v současné době stalo společenským problémem a snaha tento problém řešit je na první pohled sympatická. Potíž tohoto dobrého úmyslu však vidím v tom, že obecný morální problém se snažíme řešit pouze prostřednictvím exaktních právních norem, ačkoli je to problém mnohem více etický a navíc je tak rozsáhlý a proměnlivý, že jeho postižení v paragrafovém znění je prakticky nemožné. 197

Zúžíme-li problematiku nákladných volebních kampaní pouze na stanovení limitů a kontroly finančních toků, musíme především konstatovat, že nic není zadarmo. Zadarmo svítí jedině slunce, a jak dodávali pánové Werich a Horníček, co jiného by mělo slunce dělat? Všichni víme, že volby jsou především obchod s vizemi a projekty na straně jedné a obchod s iluzemi a falešnými sliby někdy na straně druhé. V rámci tohoto byznysu jsou v předvolebním čase veřejnosti předhazovány plakáty, billboardy, spoty, propisky, balonky, přívěšky, květiny, piva, guláše, letáky, složenky za dluhy státu atd. To vše musí někdo zaplatit, protože jediné, za co se neplatí, je zmíněný slunce svit. Otázka stojí, zda bude zaplaceno z prostředků obstaraných poctivým či nepoctivým způsobem. Tady se nabízí otázka, zda tento zákon nesupluje jiné, již existující zákony, které byly také vytvořeny za účelem kontroly a k oddělování peněz poctivých od nepoctivých, od peněz ukradených, nezdaněných či odkloněných. V logice této úvahy pak vychází, že další zákon se jeví být nadbytečným, který jen dále zaplevelí náš již tak dost složitý a nepřehledný právní řád. Kde je mnoho zákonů, tam je mnoho křivd – praví klasik. Radost z tohoto stavu pak by mohly mít jedině advokátní kanceláře, protože bez jejich pomoci by se patrně žádný kandidát neobešel, pokud by sám nebyl JUDr. Na druhou stranu náš volič a člověk – kandidát je tvor kreativní a vynalézavý. Stačí si jen vzpomenout na billboardy s hesly Volte ODS nebo ČSSD, My už se nějak domluvíme, nebo již citovaný Zruším ranní kocovinu. Kdo by měl podle zákona přiznat volební náklady na tato sdělení? ODS či ČSSD, či Balbínova poetická strana? A co sociální sítě? Kdo vyčíslí, na kolik vyšla výroba a sdílení spotu Přemluv dědu, přemluv bábu? Jiný příklad z praxe: aktuálně se v našich schránkách začínají objevovat každý pátek noviny Pět plus dvě, kde je poctivě uvedeno, že je vydává AGF media a.s., člen skupiny Agrofert. Zatím se tváří apoliticky, ale všichni víme, že již výběr a kombinace zdánlivě nepolitických informací může být politicky tendenční. O tom snad není pochyb. Nejistá je pouze odpověď na otázku, zda a jak zařadit takové periodikum rozdávané ve statisícovém nákladu zdarma do nákladů té které strany či hnutí. Předpokládám, že než by si s tím soudy poradily, byly by tu již nové volby. Měl bych jedno řešení. Není to však pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu, protože ten by platil nejdříve k 1. 1. 2013 a to už budeme mít horký politický podzim 2012 dávno za sebou. Navrhuji všem kandidátům, kterým by to nedělalo problém, přijmout volební etický kodex. Mohl by znít třeba takto: Slibuji, že na svou volební kampaň nepoužiji nezákonně získané prostředky. Slibuji, že všechny výdaje v souvislosti se svou kandidaturou hodnověrně doložím. Slibuji, že v případě svého zvolení budu usilovat o splnění svých předvolebních slibů a nebudu přitom ani lhát, ani krást. To slibuji na svou čest a svědomí k 14. červnu 2012. Zvlášť dobře se mi to pamatuje, protože má prostřední dcera má dnes narozeniny. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Další

se přihlásil pan senátor Miroslav Škaloud. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, při prvním čtení

tohoto zákona jsem položil otázku v souvislosti s § 16a), který se týká výdajů kandidáta na volební kampaň, a to, zda předkladatelé uvažují o tom, že zadavatelé anonymních billboardů nebo podobných kampaní budou muset odhalit svou identitu 198

v případě, kdy budou jejich sdělení vyznívat výrazně ve prospěch nějaké politické strany. Zdá se, že nikoli, možná je to dost obtížné. Chtěl bych jen upozornit, že pokud to nebude upraveno, bude se moci přesunout reklamní kampaň financovaná nad stanovené limity právě do těchto anonymních billboardů a reklam. Víme dobře, že v předchozích volbách se objevovaly často billboardy, z nichž nebylo patrné, kdo je inzeroval, kdo je objednal a rozhodně podporovaly nějaké konkrétní subjekty nebo je dehonestovaly a byly zjevně volební. Druhá poznámka se týká toho, že vláda má ve své koaliční smlouvě sdělení, které zní: provedeme legislativní kroky ke zprůhlednění financování politických stran. Už to trvá asi dost dlouho, proto je zřejmě předkladatel netrpělivý, ale pokud by návrh tohoto typu předkládala vláda, byla by zde výhoda vládního připomínkového řízení, které by mohlo řadu pochybností, o nichž hovořil kolega Vystrčil, odstranit nebo nějak kodifikovat. Poslední připomínka se týká kolegy Šebka – etického kodexu. Všiml jsem si, že řada poslanců, senátorů a různých aktivistů je velice nakloněna etickým kodexům. Když se nad tím zamyslíte, dojdete k tomu, že to není tak jednoduché. Samozřejmě lze ocenit zlepšení politické kultury pomocí jistého kodexu, avšak většina textu tohoto typu jsou jen povrchní proklamace s minimální schopností něco ovlivnit. Takovéto proklamace nemohou konkurovat legislativním opatřením, která byla opakovaně posuzována. Pokud něco nebylo kodifikováno, tak také proto, že to dost dobře kodifikovat nelze. Nyní zkusím okomentovat čtyři věty etického kodexu kolegy Šebka. První věta: Slibuji, že na svou volební kampaň nepoužiji nezákonně získané prostředky. To je zcela žádoucí a mělo by to být zcela samozřejmé. Na druhé straně, pokud takový prohřešek není odhalen, pak tato proklamace může zesilovat pochybné spekulace – nic víc. To je jediný účel. Vůbec nepotřebuji, aby například pan poslanec David Rath podepisoval nějaký etický kodex. Naprosto mi stačí, když ho uloví policie. To je jasné sdělení pro všechny. Dohady různých aktivistů, na které čekají média, že někdo porušil kodex, jsou obvykle nevěrohodné a hlavně neefektivní, policie je efektivnější. Druhý případ: Slibuji, že všechny výdaje v souvislosti se svou kandidaturou hodnověrně doložím. Jistě jste si všimli, že jistou dobu novináři před volbami nezapomínají takovouto otázku položit každému kandidátovi do sněmovny i Senátu. Všichni slibují, že všechny výdaje doloží. Pozorujete nějakou změnu? Je zapotřebí to dávat do kodexu? Myslím, že nikoli. Poslední věta z kodexu kolegy Šebka: Slibuji, že v případě svého zvolení budu usilovat o splnění svých předvolebních slibů a nebudu přitom ani lhát, ani krást. První část se stává mediálním mýtem. Pokud je mi známo, politici neslibují nic, co nemohou slíbit. Tak zvané předvolební sliby v sobě zahrnují implicitní předpoklad, že záměry budou splněny po volbách, bude-li dostatek hlasů, v případě, pokud se dohodnou v koalici. Lidé, kteří vyjadřují na diskusních fórech a v novinách rozhořčení ohledně neplnění předvolebních slibů politiků, jsou obvykle obětí úmyslné mediální dezinterpretace týkající se této podmíněnosti. Ta se totiž lépe prodává a dají se z ní vykřesat potenciální mediální konflikty. Jistým důvodem pro jakési rozčarování z toho, že je plněno málo byť podmíněných slibů, má jinou příčinu. Ta spočívá v tom, že v posledních letech bylo vždy obtížné dosáhnout nějakého výrazného posunu vzhledem k tomu, že Sněmovna byla vždy na půl, pokud jde o pravici a levici. Potom žádný z voličů nemohl vidět výrazné změny směrem, který preferoval. Při

199

jednoduchém vnímání světa se to pak vtělilo do formulky – politici neplní své sliby. Bohužel to za takových konstelací lépe nešlo a docházelo jen k pracným a pomalým nacházením kompromisů jako kdekoli jinde, kde jsou síly vyrovnané. Znáte jistě podíl poslanců ve sněmovně při ustavení vlád, vždycky to bylo téměř kolem poloviny, pokud nebyly vlády menšinové. Možná, že tato třetí proklamace by byla přesnější, pokud by zněla ve smyslu: pokud politik dává předvolební sliby, musí je vždycky uvodit tím, že má na mysli, že platí pro případ, kdy politická strana získá více než 50 % hlasů, nebo pokud se daná vůle podaří vtělit do koaličního prohlášení. To by ale bylo poněkud nesmyslné podceňování inteligence voličů. Pokud jde o druhou část věty "nebudu lhát a krást", je to samozřejmě také žádoucí, mělo by to být samozřejmé. Pokud takový prohřešek není odhalen, platí totéž, co v předchozím případu, jen to zesiluje spekulace. Navíc pro slovo "lhaní" je interpretační škála velice široká. Platí totéž, co o kolegovi Rathovi. Také bych nepotřeboval, aby mi pan bývalý poslanec Rath sděloval, že nebude krást a lhát. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako

další se do rozpravy hlásí pan senátor Petr Pakosta. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Petr Pakosta: Děkuji, pane předsedající. své vystoupení zkrátím, slíbil jsem to, neboť jsem se dozvěděl, že by nezbyl čas na projednání zákona o zákazu hydraulického štěpení, jehož jsem spolupředkladatelem. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu opakovaně projednal včera ráno navrhovanou předlohu a tentokrát byl přítomen zástupce předkladatelů. V případě našeho výboru to byla příjemná změna. Zástupce předkladatelů jako senátor zároveň předložil komplexní pozměňovací návrh, který měl reagovat na připomínky při projednávání, které byly vzneseny zejména našim kolegou Milošem Vystrčilem. Protože předpokládám, že je zde shoda na tom, že konečná verze této předlohy ze Senátu, pokud odejde do Sněmovny, tak odejde ve znění tohoto komplexního pozměňovacího návrhu, proto bude mé vystoupení směrováno k tisku 248, ve znění onoho pozměňovacího komplexního návrhu. Na včerejším projednávání jsem vznesl na zástupce předkladatelů řadu dotazů. Jsem nucen konstatovat, že s mými dotazy se zástupce předkladatelů vypořádal dílem pouze částečně a dílem se s nimi nevypořádal vůbec, s jednou výjimkou, o které budu mluvit v závěru. Má první připomínka byla k zákonu o sdružování v politických stranách, kde je navrženo vložit do § 17 nové odstavce 4 a 5, které se týkají povinnosti obchodní společnosti nebo družstva, které jsou ve vlastnictví politické strany, mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Auditora podle odstavce 5 vylosuje předseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny ze seznamu auditorů. Můj dotaz zněl, co se stane, když auditor odmítne ověření účetní závěrky konkrétní společnosti nebo družstva provést. Zástupce předkladatelů mi sdělil, že pak bude vylosován jiný auditor, neboť je to logické. Má replika na to byla, že se zřejmě zástupce předkladatelů neuvědomil, že tato úprava je úpravou činnosti Poslanecké sněmovny, která je veřejnoprávním subjektem, a ten nemůže dělat to, co je snad logické, ale na co nemá dispozici uvedenou v zákonu. Na to jsem odpověď nedostal. Jsem přesvědčen, že pokud auditor odmítne tuto účetní závěrku ověřit, jsme v patové situaci, která zákonem řešená není.

200

Dále jsem se ptal na omezení výdajů v hotovosti na 5 000 korun. Dozvěděl jsem se, že by se jednalo v případě opakovaného splácení po pěti tisících, o obcházení zákona. Chtěl bych se zeptat, kolik rozhodnutí soudu na téma obcházení zákona známe? Vybavuji si jediné. Další dotaz směřoval na to, proč auditor obchodní společnosti nebo družstva vlastněného politickou stranou nebo hnutím je losován, a přitom konkrétní politická strana nebo hnutí musí mít ověřenou účetní závěrku auditorem, který nemusí být vylosován. Doplňuje se pouze podmínka, že nesmí být členem dotyčné strany nebo hnutí. Když jsem se zeptal, jak se to bude ověřovat, odpověď jsem opět nedostal. Další pochybnost byla o dostatečnosti sankcí, kdy jediná sankce bude snížení příspěvku na činnost strany nebo hnutí vyplácená Ministerstvem financí v následujícím roce o 5 %. Zástupce na to předkládal, že hlavní sankcí by měla být sama publicita onoho pochybení dotyčné strany nebo hnutí. Nejsem si jist, že je to pravda. Například v případě Pirátské strany by publicita byla vítaným příspěvkem k její medializaci. Měl jsem jisté pochybnosti o formulované definici volební kampaně, ale o tom tady hovořili kolegové, zejména kolega Jirsa. Jen uvedu, že definice je natolik vágní a neurčitá, že vede až k absurdním závěrům, např. k tomu, že je-li mým kamarádem, pokud by mým kamarádem byl Karel Gott, ale on není, tak pokud by na moji podporu udělal sérii koncertů v hodnotě mnoha milionů a já nevynaložím ani korunu, pak jsou mé výdaje jako nezávislého kandidáta nula. Je to zajímavé. Co se týká sdělení v neprospěch kandidáta, tam tomu nerozumím vůbec. O tom tady ale hovořili kolegové. Jsem uklidněn tím, že když někdo jiný učiní prohlášení v můj prospěch či neprospěch, nezapočítává se to do mého limitu – aspoň něco. Vágní odpověď jsem obdržel na další dotaz – co se stane, když jako nezávislý kandidát nebudu respektovat navrhovaná ustanovení nově navrhovaného § 16a) v zákonu o volbách do Parlamentu ČR. Nebudu to tady číst. Jedná se o to, že bychom měli mít stejná výdajová omezení jako politické strany nebo hnutí, tedy zvláštní účet, maximálně pět tisíc placeno v hotovosti, 3 300 tisíc na kampaň, po skončení voleb do 60 dnů povinnost předložit kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny zprávu na předepsaném formuláři se všemi přílohami. Co když to neudělám? Žádná sankce, nic. Publicita – zajímavé. Abych nebyl vůči zástupci předkladatelů nespravedlivý, konstatuji, že jsem na svůj poslední dotaz, kdy jsem se ptal, zda se do limitu stanoveného touto novelou budou započítávat i výdaje učiněné na konkrétní kampaň, která bude v době platnosti novely, výdaje učiněné před dnem účinnosti zákona, zástupce předkladatelů mi odpověděl, že nikoli. Tato odpověď mi připadá správná a úplná, takže za ni děkuji. Z mého vystoupení je zřejmé, jaký je můj postoj k projednávanému tisku 248. Protože jsem ale člověk kompromisní, ale v tomto případě říkám – kdo chce kam, pomozme mu tam. Proto jsem připraven podpořit předložený návrh zákona. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako

další se hlásí pan senátor Tomáš Jirsa. Prosím, pane senátore. Senátor Tomáš Jirsa: Pane předsedající, budu velmi rychlý, když se

nedostanu po odpovědích pana předkladatele ke slovu. Chtěl bych proto vyloučit jeho jednu možnou odpověď, že se pozná kampaň nesplnitelných přání. Vrátil bych se do roku 2008, kdy v krajských volbách opět vaše strana, pane překladateli, měla 201

nesplnitelné heslo, že zruší 30korunové poplatky. Kraje ani hejtmani na to nemají žádný vliv. Byl to slib na úrovni "vrátím vám Elvise". Dokonce jeden váš hejtman na dotaz, jak to chce udělat, řekl, že s tím nemá nic společného, že to byla centrální kampaň. Chtěl bych se zeptat, jak se tato centrální kampaň, která nemá nic společného s krajskou kampaní, zanese do účetnictví? Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Hlásí

se ještě někdo do obecné rozpravy? Nikdo? Rozpravu končím. Ptám se pana předkladatele, zda chce vystoupit. Pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Dienstbier: Pokusím se stručně reagovat na připomínky, které zde zazněly. Je jich poměrně dost, takže úplně kratičké vystoupení to asi nebude. První poznámka je k pozměňovacímu návrhu pana kolegy Vystrčila k § 17a) odst. 4, písmeno c) – formulace "ledaže jde o dary a jejich nahrazení, pokud nejde o dary". "Ledaže jde o dary" je standardní legislativní termín, který se v obdobných situacích používá a nevyvolává žádné výkladové problémy. Formulace je jednoznačná, je to nahrazení téhož významu jen jiným slovním obratem. V právní terminologii se občas ustálené výrazy používají. K součtu výdajů jsem se vyjadřoval už ve svém úvodním vystoupení. Nelze zabránit tomu, aby se navýšil limit pro stranu ještě o limity pro kandidáty, pokud nechceme zabránit tomu, aby kandidáti mohli dělat své vlastní kampaně před volbami. K § 17 a) odst. 5 – že nikdo jiný než strany, hnutí a kandidáti nesmí vydávat výdaje. Skutečně se jedná o ustanovení, které tam být musí, protože jinak by celá navrhovaná úprava ztratila smysl. Pokud pan kolega Vystrčil tvrdil, že jde o neřešitelné zadání, tak pokud by to byla pravda, tak nikde na světě by nemohly být upraveny výdajové limity na kampaň. Zjevně jde o řešitelný problém. Od začátku jsem ale nezastíral, že počítáme s tím, že budou problémy s aplikací zákona, jako jsou všude na světě problémy s aplikací zákonů, které upravují výdaje na volby a v pravidelných intervalech se takové zákony všude ve světě novelizují a doplňují na základě zkušeností s jejich předchozí aplikací. Pokud se týká výlepů plakátů v dopravě zdarma, pokud je dopravcem právnická osoba a poskytl by to straně, je to zákonem vyloučený dar právnické osobě. Tento zákon znemožňuje poskytnout takovýto typ daru. Nebrání to ale majiteli dopravní firmy, fyzické osobě dát dar straně, jejímu kandidátovi nebo nezávislému kandidátovi do Senátu v rámci limitů, které jsou stanoveny. Jako občan může majitel dopravní firmy i finančně politickou stranu podle tohoto zákona podporovat. Ještě k § 17a) odst. 5. Říkal jsem, že pozměňovací návrh, který tam doplňuje výslovně i nezávislé kandidáty do Senátu, doporučuji ke schválení, protože je to zpřesnění formulace tak, aby nevzbuzoval její výklad jakékoli pochybnosti. K poznámce paní senátorky Paukrtové, že má problém se zákazem darů právnických osob politickým stranám, k tomu nelze nic moc říci, je to otázka názoru na to, jak má právní úprava vypadat. Tady jsem zdůrazňoval již dříve občanský princip, že nikoli firmy – přesněji řečeno právnické osoby – volí své politické zástupce, ale politické strany volí občané. I občané by měli mít možnost výlučně ovlivňovat to, kdo bude řídit jejich osudy, komu pomohou, aby získal pozici ve volených orgánech. Pak tady byly poznámky pana senátora Jirsy ke kampani "vrátím vám Elvise" a proti plžům, mlžům, hlavonožcům že zrušíme ranní kocovinu atd. Návrh zákona to řeší, protože v předloze v § 17a) odst. 6 je uvedena povinnost na inzerci uvést název

202

nebo zkratku strany a hnutí, příp. logo, pokud ho užívá. Autor kampaně, pokud by dodržel zákon, měl by být identifikován. Pokud se týká toho, jestli se to objevilo v účetnictví – pravděpodobně jsem dodnes žil v omylu. Kdyby v té době byl zákon, jsem přesvědčen, že dole by byl modrý pták a ptali bychom se, zda to bylo zaneseno do účetnictví ODS, vzhledem k tomu, že to byla zjevně negativní kampaň proti sociální demokracii. Vystoupení na koncertu je samozřejmě absurdita. Takto bychom se mohli bavit o jakémkoli zákonu, pokud je někdo na koncertu a dostane tam slovo, nepochybně náklady na koncert nejsou náklady jeho volební kampaně. Je to samozřejmě otázka aplikační praxe výkladu zákona. Je jasné, že pokud zavádíme takovýto typ právní úpravy, bude to nějakou dobu trvat, než si úprava sedne, než bude jasné, jak se každá dílčí věc má vykládat. To nikdy nelze dopředu všechno říci. Pan kolega Sefzig tady mluvil o zneužití. Také si umím představit různá zneužití různých právních předpisů, ale kdybychom řekli, že nebudeme přijímat právní předpisy, kde hrozí zneužití nebo porušování, nemohli bychom přijímat žádné právní předpisy. To se dá říci téměř u jakékoli právní úpravy. Pan kolega Šebek tady nemluvil tolik k zákonu, říkal, že by byl rád, kdyby se pravidla dodržovala, ale nikoli na základě zákona. V tom nikdo nikomu nebrání, ale praxi velmi dobře známe. Etický kodex zpravidla nic neřeší. Ten, kdo tady hlasitě mluvil nedávno o etickém kodexu, byla Karolina Peak, která jeden podepsala, že nevystoupí ze své strany a nepůjde jinam, a v případě, že tak učiní, že by složila mandát Poslanecké sněmovny. Viděli jsme, jak to s takovým etickým kodexem dopadlo. Považoval bych za lepší právní úpravu, která by některé věci stanovila jako povinnost a nenechala to jen na politických stranách a jejich kandidátech. Kolega Škaloud mluvil o anonymních billboardech, na to jsem již odpovídal. Zákon stanoví povinnost uvést název strany, případně logo, je-li užíváno. Pan kolega Pakosta, obchodní společnosti a družstva, los auditora. Odmítne-li auditor, nemluvil jsem o tom, že je to logické, mluvil jsem o právní analogii. Je to běžná věc. Konzultoval jsem to i s legislativou. Shodli jsme se, že pokud auditor odmítne, má-li k tomu důvod, postupuje se stejně, jak ukládá zákon. Znamená to, že právní analogií se vylosuje jiný auditor, protože auditorovi nikdo nemůže nařídit, aby v této věci konal, pokud takovou věc odmítne. Odchylka u ustanovení pro strany. Myslím si, že u naprosté většiny odchylek jsme tam, kde to bylo jen trošku možné, jsme úpravu sladili pro strany i pro jednotlivé kandidáty, včetně nezávislých kandidátů do Senátu. Další námitka – ověření nestranickosti auditora u strany. Auditor, který by takovouto službu poskytl, by ji samozřejmě poskytl v rozporu s právními předpisy s důsledky, které to pro auditora může mít. Pokud je prostě auditor členem politické strany, pro kterou by měl v právu zpracovávat, tak nemůže učinit, nechce-li porušit zákon. Sankce. Ano, tady si uvědomuji, že naše ambice nebyla příliš vysoká. Umím si představit mnohem silnější sankce i ve formě pokut. Později projednávaná úprava přímé volby prezidenta v PS už například takové sankce zahrnuje v mnohem ostřejší podobě. V době, kdy tento návrh vznikal, tak byla velmi malá ochota napříč politickým spektrem silné sankce do jakékoliv předlohy dát. A s ohledem na průchodnost, protože jsme měli zájem alespoň na základní úpravě, jsme skutečně jako hlavní sankci zvolili zveřejňování všech podstatných informací, protože pokud někdo chce solidně vykonávat politickou činnost, tak porušování zákonů a ztráta dobrého jména díky tomu je v politice významnou sankcí. Ale je to samozřejmě otázka názoru.

203

K poslednímu vystoupení pana kolegy Jirsy. To už byla spíše taková řečnická otázka, jaký typ kampaně se pozná. K tomu bych se asi podrobněji nevyjadřoval. Nicméně centrální kampaň a regionální, řekněme krajská, zákon řeší tím, že se limity sčítají. Někdy bude samozřejmě kampaň společná, ta obecnější podoba, pak pravděpodobně výkladem nebude možný jiný výklad, než že to strana zaeviduje tam, kam to podle povahy bude náležet. A v případě, že to nebude rozlišitelné, tak asi bude akceptovatelné, když to zaeviduje podle svého výběru. Jiný výklad navrhovaného zákona zjevně není možný. To jsou všechny připomínky. A jak jsem říkal, vzhledem k tomu, že i já sám jsem předkládal komplexní pozměňovací návrh, tak předpokládám, že postoupíme do podrobné rozpravy, že na základě usnesení výboru se bude hlasovat nejenom o výborových, ale i o dalších pozměňovacích návrzích. Děkuji. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. A v této chvíli se hlásí, zřejmě s procedurálním návrhem, předseda klubu sociální demokracie pan senátor Petr Vícha. Prosím, pane předsedo. Senátor Petr Vícha: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, protože se

dostáváme těsně před 19.00 hodinu, přicházím s procedurálním návrhem, a to tak, abychom mohli jednat a hlasovat i po 19.00 hodině, případně i po 21.00 hodině. Oznamuji, že je dohodnuto i s panem ministrem Drábkem, že čeká a že program dobereme s tím, že navrhuji vyřadit body 34 až 37. S panem ministrem Pospíšilem je to dohodnuto a ty tři zprávy snesou odklad. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane předsedo. A protože to byl procedurální návrh, tak všechny senátorky a senátory svolám k hlasování, abychom ho mohli neprodleně odhlasovat. Budeme hlasovat o procedurálním návrhu, který zněl, že budeme jednat i hlasovat po 19.00 hodině, případně i po 21.00 hodině a dále, že z pořadu schůze vyřadíme body č. 34 až 37. Je to tak? Pan předseda to upřesní. Senátor Petr Vícha: Dovolím si po upozornění kolegy Vystrčila zpřesnit. Jedná se o senátní tisk č. N 146/08 a pak o senátní tisky č. 317, 332 a 341, ať není rozpor. Byly to ty body, které jsem říkal podle původního seznamu. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji. Víme tedy přesně, o čem budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 53 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 52, proti byli dva. Návrh byl přijat. Máme tedy otevřenou možnost dalšího jednání. Budeme pokračovat zákonem o financování politických stran. Pan navrhovatel se vyjádřil k obecné rozpravě. Ptám se pana garančního zpravodaje na jeho shrnutí obecné rozpravy, a aby nám také sdělil, zda byl přednesen nějaký návrh k hlasování.

204

Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, vážení kolegové, konstatuji, že v obecné rozpravě v osmi vystoupeních hovořilo sedm kolegyň a kolegů. Zazněl jeden návrh schválit návrh ve znění pozměňovacích návrhů, a byl pak ještě avizován jeden pozměňovací návrh pana senátora Vystrčila. Asi nad rámec zpravodajské zprávy se omezím na konstatování, že v tomto směru nebylo v omezení financování výdajů politických stran uděláno téměř nic. Nechť je toto první krok a věřím, že uspokojivé řešení se najde dřív, než za těch 1380 let. A pak je nutno ocenit i pečlivou přípravu vystupujících, o čemž svědčí konkrétní a detailní dotazy. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji panu zpravodaji.

Ale musím se pro pořádek ještě zeptat, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Tesařík. Nepřeje. A zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pan senátor Řihák také ne. Děkuji. Přiznám se, že přes trošku hluk v sále a možná odstupem od mikrofonu jsem neslyšela, zda zazněl nějaký návrh k hlasování teď na ukončení obecné rozpravy. Nezazněl, děkuji. Můžeme tedy pokročit a otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, nechci jednání zdržovat. Ovšem teď si nejsem jistý, nejsem úplný znalec jednacího řádu, jestli své pozměňovací návrhy musím číst, když jste je dostali? Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Musíte je načíst, pokud to

nejsou pozměňovací návrhy výborové. Senátor Miloš Vystrčil: Tak dobře. A ještě předtím, než pozměňovací

návrhy načtu, tak si znovu dovolím prostřednictvím paní předsedající zeptat pana kolegy Dienstbiera, který mluvil o části třetí mých pozměňovacích návrhů, resp. poprosit ho, aby něco zvážil. Já buď nerozumím slovu "ledaže", ale pokud by to mělo zůstat – já jsem nevystudoval češtinu – tak by tam mělo být "ledaže nejde", ne "ledaže jde". Podívejte se, prosím, na to znění. Tak, jak je to tam napsáno, tak by tam mělo být napsáno "ledaže nejde" a ne "ledaže jde". Ledaže je přece synonymum, ledaže je pokud. Pokud tam chce nechat ledaže, tak tam musí dát "ledaže nejde" a ne "ledaže jde". "Ledaže jde"nemá žádnou logiku. Pan kolega Dienstbier bude zřejmě po mně vystupovat, tak třeba to vysvětlí. Ale to je ten celý problém, který já s tím mám, ale možná neumím česky. A nyní k mým pozměňovacím návrhům: 1. V čl. I bodu 2 v § 17a na konci textu odstavce 5 doplnit slova "a dále nezávislí kandidáti, jde-li o volby do Senátu". 2. V čl. II bodu 2 v § 16a na konci textu odstavce 5 doplnit větu "Výdaje na volební kampaň ve prospěch nebo v neprospěch nezávislého kandidáta pro volby do Senátu smějí vynakládat pouze nezávislí kandidáti pro volby do Senátu a politické strany, politická hnutí a jejich kandidáti.". 3. V čl. I bodu 2 v § 17a v odstavci 4 části c) slova "ledaže jde" nahradit slovy "pokud se nejedná". Děkuji. 205

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. V této chvíli nemám nikoho dalšího přihlášeného do podrobné rozpravy. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit? Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit? Ano, prosím. Senátor Jiří Dienstbier: Jenom velmi stručně. Když jsem byl vyzván k tomu "ledaže jde", "ledaže nejde", ve slově "ledaže" už je ukryta negace. A pan kolega Vystrčil jako matematik bude vědět, že negace negace vytváří vlastně kladnou hodnotu. Ujišťuji vás, že jde o zcela standardní formulaci, která při výkladu nečiní žádné potíže, ale pokud přijmeme váš pozměňovací návrh, tak se také vůbec nic nestane. V tomto smyslu větší debata asi nemá cenu. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji a prosím v této chvíli pana garančního zpravodaje. Předpokládám, že zpravodajové ostatních výborů se nechtějí nyní vyjádřit. Pan garanční zpravodaj nám tedy řekne, jak budeme postupně hlasovat. Senátor Miroslav Nenutil: Vážená paní místopředsedkyně, navrhuji hlasovat nejprve o pozměňovacím návrhu pana senátora Vystrčila. Doufám, že nebude problém, když by se hlasovalo o všech třech bodech tohoto pozměňovacího návrhu najednou. A potom bychom měli hlasovat o komplexním pozměňovacím návrhu ve znění, v jakém přišel z jednání výboru. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji. Svolám tedy všechny k hlasování. Budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích pana senátora Vystrčila. Zpravodaj podal návrh, abychom hlasovali o všech třech bodech pozměňovacího návrhu najednou. Ptám se, zda někdo proti tomu něco namítá. Nevidím nikoho. Hlasujeme o všech pozměňovacích návrzích pana senátora Vystrčila najednou, tak jak navrhl zpravodaj. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 54 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 54, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Dále budeme hlasovat o komplexním pozměňovacím návrhu, tak jak vyšel z výboru. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 55 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 44, proti byli tři. Návrh byl přijat. Nyní tedy můžeme přistoupit k hlasování o schválení návrhu senátního návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 56 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 43, proti byli tři. Návrh byl přijat. Děkuji a blahopřeji navrhovatelům. Návrh byl tedy schválen, a proto podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili předsedu Senátu, aby

206

zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání. A dále, aby pan senátor Jiří Dienstbier a pan senátor Miroslav Nenutil zákon odůvodnili v Poslanecké sněmovně. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 57 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji navrhovateli i zpravodajům a vám všem, kteří jste přispěli k debatě o tomto návrhu zákona, a projednávání tohoto bodu končím. Dalším bodem našeho jednání je 32. Návrh senátního návrhu zákona senátorů Miroslava Nenutila, Milana Štěcha, Přemysla Sobotky a dalších, kterým se navrhuje zákon č. ____/2012 Sb., o Českém národním povstání, a mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích (senátní tisk č. 343) Návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 343. Tento návrh zákona uvede senátor Miroslav Nenutil, kterému nyní uděluji slovo. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Nenutil: Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně,

vážení kolegové. Domnívám se, že dostatečné zdůvodnění předložení tohoto návrhu bylo v době, kdy se přeřazoval návrh výboru, protože se týká účastníků národního povstání koncem dubna a počátkem května roku 1945 a o těchto činech by se nemělo zas tak moc mluvit, jako spíš jednat. Z toho důvodu vás žádám o podporu tohoto návrhu zákona. Dále sděluji, že tento návrh zákona má minimální finanční dopad na státní rozpočet, řádově v desetitisících korun, a bude to pouze na výrobu pamětních medailí, jež budou účastníkům předány v případě, že zákon bude schválen. Během jednání ve výborech byl návrh podroben mnoha připomínkám a byl zpracován tak, že splňuje požadavky všech předkladatelů. Mezi spolupodepsanými senátory jsou zástupci téměř všech politických stran zastoupených v Parlamentu České republiky. A věřím, že stejnou podporu, jakou našel při prvním hlasování tady v Senátu, najde i v Poslanecké sněmovně. A protože jeho účinnost se připravuje symbolicky ještě k 28. říjnu letošního roku, dovolil bych si jménem navrhovatelů požádat vás také o schválení doplňujícího usnesení, kde bychom požádali Poslaneckou sněmovnu schválit tento zákon v prvním čtení podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Dámy a pánové, jak jsem na začátku říkal, mně, který si toto období naštěstí nepamatuje, nepřísluší hodnotit a mluvit o hrdinských činech všech těch, jichž by se tento zákon dotýkal, bude-li přijat. Ti měli možnost promluvit na semináři koncem ledna letošního roku, promluvili i ve výborech, kde se tento návrh projednával. A z toho důvodu bych ukončil svoje vystoupení a požádal vás o schválení návrhu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji senátore, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

207

také,

pane

Senátní tisk projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice jako výbor garanční. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Jermář. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 343/1. Prosím nyní pana senátora, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jaromír Jermář: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové. Usnesení výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice máte před sebou, nebudu ho číst. Bylo přijato v našem výboru jednomyslně. Znamená to, že doporučujeme Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh senátního návrhu zákona ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou přílohou tohoto usnesení. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore, a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám k tomuto návrhu obecnou rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se, zda ještě pan navrhovatel či pan garanční zpravodaj chtějí něco dodat. Nechtějí, děkuji. A vzhledem k tomu, že výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice předložil pozměňovací návrhy k návrhu senátního návrhu zákona, byl podán návrh schválit návrh senátního návrhu zákona ve znění pozměňovacích návrhů. Proto otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy by se měl přihlásit pan zpravodaj a říci, o čem budeme hlasovat. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji. Pro úplnost vás žádám o schválení návrhu zákona ve znění pozměňovacích návrhů, tak jak přišly z výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Toto by bylo jedno hlasování. A v druhém hlasování vás žádám o schválení doplňujícího usnesení, ve kterém požádáme Poslaneckou sněmovnu o schválení návrhu zákona v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, z důvodů, o kterých jsem mluvil ve své úvodní krátké řeči. Děkuji vám. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, ale obávám se, že ta hlasování budou muset být tři, resp. čtyři, že budeme muset hlasovat o pozměňovacích návrzích a poté o schválení zákona jako takového, a ještě pak pověření. Svolám všechny senátorky a senátory k hlasování. V této chvíli budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích, které předložil výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, tak jak ho představil pan zpravodaj. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 58 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. A nyní budeme hlasovat o schválení senátního návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 59 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 vyslovilo 50, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Návrh byl schválen, a proto podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili

208

1. předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání, 2. senátora Miroslava Nenutila a senátora Petra Bratského, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně. Ptám se obou navrhovaných, zda souhlasí. Ano, můžeme tedy přistoupit k hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 60 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Zbývá nám poslední hlasování, a to je žádost Senátu Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona projednala podle § 90 odst. 2 jednacího řádu PS a schválila návrh zákona v prvním čtení. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 61 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji navrhovateli a všem, kteří tento návrh zákona navrhli, za příspěvek k uvědomění si národní identity. Děkuji zpravodaji a děkuji také vám všem a projednávání tohoto bodu končím. Dalším bodem je 33. Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání (senátní tisk č. 366) Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 366. Odůvodněním tohoto návrhu byl pověřen předseda Senátu Milan Štěch. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové. Každoročně touto dobou předkládá Organizační výbor k projednání plénu Senátu Parlamentu České republiky návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání k řádovému dni 28. října daného roku. Návrhy, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 366, jsou výsledkem procedury, která probíhá dle zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních České republiky, jímž je i v § 8 Senát Parlamentu České republiky zmocněn k předkládání takových návrhu prezidentu republiky. Podvýbor Organizačního výboru Senátu pro státní vyznamenání se sešel od počátku roku 2012 celkem třikrát. Na své schůzi dne 31. ledna projednal mimo jiné harmonogram projednání návrhu na státní vyznamenání a rozhodl o zveřejnění informace o možnosti navrhovat významné osobnosti prostřednictvím senátorů nebo senátorských klubů na státní vyznamenání, která byla od téhož data vyvěšena na webu Senátu Parlamentu České republiky s uzávěrkou do 31. března 2012. Celkem Podvýbor obdržel 39 návrhů, z nichž jeden byl vrácen navrhovateli, neboť nesplňoval podmínku stanovenou Statutem Podvýboru, že návrhy lze předkládat pouze prostřednictvím senátorů nebo senátorských klubů. Navrhovatel byl o důvodech písemně informován.

209

Projednáno bylo tak celkem 38 návrhů, z nichž Podvýbor tři neschválil. Tisk č. 366, který máte k dispozici, tak obsahuje 35 Podvýborem a Organizačním výborem schválených návrhů. Propůjčení nebo udělání státního vyznamenání je v plné kompetenci prezidenta republiky a i když úspěšnost senátních návrhů nebyla v minulosti velká, žádám vás, vážené senátorky a senátoři, o podporu předložených návrhů. Jsem přesvědčen, že již naše nominace kandidátů na státní vyznamenání má pro navržené osobnosti či potomky těch, jimž se navrhuje státní vyznamenání in memoriam, značnou cenu. Je přinejmenším morálním a společenským oceněním jejich zásluh horní komorou Parlamentu České republiky, a byť třeba na státní vyznamenání nedosáhnou, pocítí jistě, že si jich Senát váží. Také z tohoto důvodu budou ti, které schválíme, osloveni blahopřejným dopisem předsedy Senátu, u návrhů in memoriam příbuzní navrhovaných, s poděkováním za jejich zásluhy o Českou republiku. Osobnosti, které vám dnes ke schválení předkládáme, si jistě zaslouží být navrženi na státní vyznamenání, neboť návrhy prošly posouzením a byly akceptovány Podvýborem i Organizačním výborem napříč politickým spektrem. Proto vás, vážené kolegyně a kolegové, žádám o schválení návrhů i zde na plénu Senátu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také a v této chvíli vás požádám, pane předsedo, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, abyste mohl zaujmout stanovisko k případným dalším návrhů. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Předpokládám, že pan předseda nechce už dál pokračovat ve vystoupení. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o předloženém návrhu, tak jak ho zdůvodnil předseda Senátu pan Milan Štěch. V sále je aktuálně přítomno 52 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 27. Budeme nyní hlasovat o návrhu Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 62 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji a projednávání tohoto bodu končím. Dalším bodem je

34. Legislativní balíček k udělování koncesí a zadávání veřejných zakázek (evropský senátní tisk č. N 136/08, č. N 137/08, č. N 138/08) Materiály máte jako senátní tisky č. N 136/08, N 137/08, N 138/08 a N 136/08/01, N 137/08/01 a N 138/08/01. Prosím nyní pana ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr

pro

místní

rozvoj

ČR

Kamil

Jankovský: Děkuji,

paní předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, materiál, který je zde 210

předložen je vlastně souhrn tří návrhů Evropské komise zadávacích směrnic. Jedná se o oblast veřejných zakázek, o oblast sektorového zadávání a o oblast koncesí. Je to vlastně materiál, který je předkládán v průběhu vlastního projednávání. Projednávání v tuto chvíli samozřejmě ukončeno zdaleka ještě není. V rámci dánského předsednictví probíhají debaty o balíčku, který se týká okruhu veřejného zadávání, zatím koncese a sektorové zadávání nebylo vůbec otevřeno. V tuto chvíli je samozřejmě snaha, aby projednávání směrnice bylo dokončeno do konce roku 2012. Osobně se domnívám, že se to podaří tak u jedné či dvou směrnic, určitě se nedomnívám, že by se to podařilo u všech tří. Poté bude následovat dvouleté období, které budeme mít na to, abychom v rámci transpozice vlastně upravili náš zákon o veřejných zakázkách. Nebudu tady rozebírat jednotlivé okruhy vyjednávání. Materiál byl ve výborech projednán a máte ho všichni na stole, takže v tuto chvíli je to ode mne jako úvodní slovo všechno. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře, za

představení tohoto návrhu, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto senátní tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisky č. N 136/08/02, N 137/08/02 a N 138/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Táborský, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Josef Táborský: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Návrhy předložených směrnic jsou komplexní revizí současného právního rámce o veřejných zakázkách v Evropské unii. Jsou projevem snahy o větší flexibilitu a dostupnost veřejných zakázek, které by tak měly přispívat k hospodářskému růstu za současného naplňování ekologických a celospolečenských cílů. Cílem těchto legislativních aktů je rovněž posílit konkurenci mezi dodavateli. Větší prostor pro realizaci zakázek by také měly získávat malé a střední podniky. V oblasti koncesí si návrh směrnice klade za cíl zajistit transparentnost, spravedlivost a právní jistotu při udělování koncesních smluv a tím přispět ke zlepšení investičních příležitostí a v konečném důsledku k vyšší kvalitě služeb. Zadávání veřejných zakázek hraje významnou roli v hospodářství EU, na HDP se podílí zhruba 18 %. Regulace veřejných zakázek se proto snaží prostřednictvím transparentních a nediskriminačních postupů zajistit, aby se o veřejné zakázky mohly ucházet hospodářské subjekty z celého jednotného trhu. Má se tak zabránit národnímu protekcionalismu. Očekávaným přínosem bude také snížení ceny, která se z veřejných rozpočtů za zakázky platí. Balíček tří legislativních návrhů má za cíl zvýšit účinnost veřejných výdajů, aby se zajistily nejlepší možné výsledky zadávání zakázek. Vedle toho chce také umožnit těm zadavatelům, kteří o to projeví zájem, aby bylo možné zadávání veřejných zakázek využívat k podpoře společenských cílů. Z hlediska modernizace jednotlivých procesů stojí za zmínění zjednodušení procesů, jednodušší procedury pro zakázky nižších územních celků, jako jsou kraje a obce, přechod na elektronické veřejné zakázky, zkrácení lhůt pro podání vyhodnocení a udělení veřejné zakázky, nová pravidla pro odmítnutí uchazeče a nově zavedená regulace veřejných zakázek pro sociální, zdravotní a vzdělávací služby. Dále bylo umožněno zadavateli řešit i otázky řešení zohlednění ceny celého životního cyklu poptávaného výrobku, zohlednění okolností výroby, možnost vyloučit z účasti na výběrovém řízení ty společnosti, které dlouhodobě porušují pravidla EU. Výbor pro

211

záležitosti EU se tímto tiskem zabýval na 28. schůzi konané 2. května a přijal k těmto třem návrhům směrnice doporučení, které je přílohou tohoto usnesení. Doporučuje Senátu Parlamentu České republiky, aby se k návrhům směrnic vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Padl jediný návrh k hlasování, a to je návrh schválit návrh usnesení, tak jak byl předložen výborem pro záležitosti EU. Svolám tedy všechny k hlasování. Budeme nyní hlasovat o návrhu usnesení předloženém v senátním tisku N 136/08/02, tak jak ho zdůvodnil pan senátor Josef Táborský v legislativním balíčku k udělování koncesí a zadávání veřejných zakázek. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 63 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji, pane ministře, děkuji zpravodaji i vám za rychlost a projednávání tohoto bodu končím. Následujícím bodem je

35. Návrh senátního návrhu zákona senátorky Aleny Palečkové a dalších, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 312) Návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 312. Tento návrh zákona uvede senátorka Alena Palečková. Prosím, máte slovo, paní místopředsedkyně. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní předsedající, a ještě jednou děkuji, že jste umožnili projednání tohoto návrhu dnes, protože skutečně se nám jedná o čas a je to jeden z těch, abych použila terminologii pana senátora Žaloudíka národně frontových návrhů, to znamená, souhlas získal na obou výborech i při prvním čtení napříč politickým spektrem. Jenom velmi stručně připomenu, oč se jedná. Na podzim loňského roku jsme přijali zákon, který nahradil dřívější 48 o veřejném zdravotním pojištění, a došlo tam ke změně možnosti změny zdravotní pojišťovny z dříve fungujících 4 přestupních termínů ročně, přičemž konkrétní pojištěnec mohl měnit pojišťovnu jen jedenkrát za kalendářní rok a nebyla tam žádná povinnost hlásit tento přestup předem. V zákoně, který se na podzim loňského roku přijal, došlo ke změně, že je jeden přestupní termín vždy k 1. lednu kalendářního roku a navíc je potřeba tuto změnu avizovat půl roku předem. Výsledkem je, že v některém případě se tato doba prodloužila vlastně až na rok a půl, po kterém by teprve bylo možno změnit zdravotní pojišťovnu. Je spousta případů, kdy by to mohlo pojištěnci přinést problém, ať už vezmeme to běžně zmiňované stěhování, ale je tam i problém třeba končící zdravotní pojišťovny, která už nebude schopna financovat náročnější léčbu, je tam možnost změny lékaře, změny zdravotnického zařízení, které nebude mít s konkrétní pojišťovnou smlouvu atd., atd., myslím si, že ti, kteří se v této oblasti pohybují, tak si dovedou představit i jiné důvody, kdy je potřeba

212

zdravotní pojišťovnu změnit rychleji než za rok nebo za rok a půl. Proto jsme se rozhodli, nechtěli jsme vymýšlet žádné zvláštní novoty a rozhodli jsme se, že bychom ten stav vrátili k tomu dříve obvyklému čtvrtletnímu nebo čtyřem přestupním termínům v roce a domníváme se, že to daleko lépe vyhovuje jak pojištěncům, tak i dejme tomu nějaké konkurenci zdravotních pojišťoven. Oba dva výbory, které se tím zabývaly, tzn. výbor ústavně-právní, i výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, tento návrh přijal, v průběhu projednávání jsme ještě přijali pozměňovací návrh, který upravoval kolizní období půl roku, ve kterém by vlastně mohl se pojištěnec přihlašovat podle starého – v uvozovkách – i nového zákona, takže to je upraveno. Já se spíš teď vyjádřím k problémům, které nám pracovníci ministerstva zdravotnictví, kterými nám jaksi se snažili vymluvit tento náš záměr. Je tam tvrzení, že pojišťovny potřebují vědět kvůli tvorbě pojistných plánů déle dopředu stav nebo množství svých pojištěnců. Argument na to je, že za prvé tedy 11 let to fungovalo, za druhé že z hlediska pojistných plánů to finanční hledisko v tomto případě nehraje zdaleka tak významnou položku, jako např. úhradová vyhláška, která je vydávaná později na konci roku v prosinci a je to v řádech miliard, zatímco ten přechod pojištěnců tvoří milionové částky. Musí se s tím zdravotní pojišťovny vypořádat. Druhým, často zmiňovaným problémem, bylo tzv. dublování přihlášek. To znamená, že pojištěnec se nechá naverbovat nebo sám z vlastní vůle podá více přihlášek k různým pojišťovnám; nebo třeba i k jedné pojišťovně dvě přihlášky atd. atd. Je potřeba zmínit, že důležitý je potom záznam v registru pojištěnců, který učiní příslušná pojišťovna, a pokud tam dojde k zdvojení jednoho pojištěnce, tak se to dá – díky registru pojištěnců – upravit a během 11 let, kdy to tak fungovalo, tak k žádným významným administrativním potížím také nedocházelo. Verbující firmy samy o sobě žádné změny do registru pojištěnců zadávat nemohou. Jejich chování, pokud by bylo neetické, je možné postihovat už nyní, protože to bylo upraveno – hledám vhodné slovo – "mastnými pokutami", které za to mohou dostat. Myslím, že v tuto chvíli asi stačí, co jsem řekla. Při případné rozpravě jsem připravena reagovat na další dotazy. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Také

děkuji, paní navrhovatelko. Požádám vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Tisk projednal ÚPV. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Vlček. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 312/2. Senátní tisk projednal také VZSP jako garanční výbor. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Guziana. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 312/1. Prosím nyní pana senátora, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Petr Guziana: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, seznámím vás s 69. usnesením VZSP z 23. schůze konané dne 24. 4. 2012. K návrhu senátního návrhu zákona senátorky Aleny Palečkové a dalších, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Výbor I. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednaný návrh zákona schválit, ve znění pozměňovacího návrhu, který je uveden v příloze. II. Určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Petra Guzianu.

213

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Také i vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Táži se nyní zpravodaje ÚPV pana Václava Vlčka, zda si přeje vystoupit. (Nepřeje, protože ho zde nevidím…) Otevírám tedy obecnou rozpravu k tomuto návrhu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se paní navrhovatelky, zda chce ještě něco dodat. (Ne.) Byl dán tedy jediný návrh, a to je – schválit návrh zákona, ve znění pozměňovacího návrhu. Je to tak, pane zpravodaji? (Ano.) Můžeme přistoupit k hlasování. Čeká nás tedy série hlasování. V prvé řadě musíme schválit pozměňovací návrh. Dávám hlasovat o tom, kdo je pro tento pozměňovací návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 64 se z 52 senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. V této chvíli můžeme – nebo musíme – hlasovat o tom, schválit návrh senátního návrhu zákona, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 65 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Návrh byl tedy schválen. Proto – podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu – navrhuji, abychom pověřili předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání. Za druhé – senátorku Alenu Palečkovou a senátora Petra Guzianu, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně. Můžeme přistoupit k hlasování – opět bez znělky. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 66 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji vám všem, blahopřeji navrhovatelce a navrhovatelům. Děkuji zpravodaji i všem ostatním. Projednávání tohoto bodu končím. Dalším bodem dnešního programu jednání je

214

36. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 357) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 357. Návrh uvede ministr práce a sociálních věci Jaromír Drábek, který právě přichází. Prosím, máte slovo, pane ministře. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně drobnou úpravu, abych přiměřeně tomu také stručně zdůraznil, že se jedná o návrh, který nahrazuje dosavadní ustanovení o úhradě nákladů na správní řízení ve věci akreditací podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci novou právní úpravou, podle níž bude tato činnost zpoplatněna podle zákona o správních poplatcích. Je to přístup, který je systémovější a dosavadní právní úprava v podstatě neumožňovala reálně vybírat úhradu nákladů, protože výše nákladů nebyla známa předem. Proto se navrhuje přejít ke standardní formě poplatku ve správním řízení. Akreditované osoby, které byly osloveny, s úpravou souhlasí. Budou sice zatíženy správním poplatkem, samy však zpoplatňují provedení svých zkoušek, to znamená ověřování odborné způsobilosti fyzických osob. Vzhledem k počtu uchazečů o zkoušku jednotlivých akreditovaných subjektů se náklady na akreditace podle navržené právní úpravy akreditovaným osobám vrátí již po provedení první takové zkoušky. Výbor Senátu pro zdravotnictví a sociální politiku a ÚPV návrh zákony projednaly bez vznesení jakýchkoli pozměňovacích návrhů, což musím ocenit, a doporučily schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Tak jak jsem řekl v úvodu, úprava je skutečně věcně velmi jednoduchá, takže prosím o podporu tohoto návrhu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně

Senátu

Alena

Gajdůšková: Děkuji

také, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV. Přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 357/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 357/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Čáslava, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Pavel Čáslava: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, pan ministr, myslím si, zcela lapidárně charakterizoval v podstatě drobnou technickou novelu dvou zákonů, která je shrnuta v tomto tisku. Mně zbývá snad dodat jen několik málo podrobností. Onen poplatek, o kterém byla řeč, správní poplatek, není nijak závratný. V žádosti o udělení akreditace, nebo oprávnění

215

k provádění zkoušek se bude platit správní poplatek 5000 Kč a v případě změny akreditace poplatek bude činit 4000 Kč. Legislativní proces v Poslanecké sněmovně proběhl poměrně klidně. Nebyl podán žádný pozměňovací návrh k zákonu a hlasování, které proběhlo 9. května 2012, kdy byl návrh zákona v Poslanecké sněmovně schválen, proběhlo tak, že z přítomných 165 poslanců pro návrh hlasovalo 137 poslanců a 2 poslanci byli proti. Z toho je zřejmé, že to byl zcela konsensuální proces a jenom to dosvědčuje, že se jedná opravdu o jednoduchou technickou novelu. V tomto okamžiku podávám návrh, vyslovit s tímto návrhem zákona souhlas, a jestli dovolíte, tak vám přečtu 75. usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku z 25. schůze konané dne 6. 6. 2012 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovně právních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovně právní vztahy, zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 357. Po odůvodnění zástupce předkladatele dr. Petra Šimerky, náměstky ministra práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě senátora Pavla Čáslavy a po rozpravě výbor I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, II. určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu mně. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane zpravodaji, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se nyní, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV pan senátor Nenutil. Ano, prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Nenutil: Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, vážení kolegové, o obsahu zákona nebudu mluvit, protože pan ministr i pan garanční zpravodaj to tady podrobně projednali. Mohu jen konstatovat, že zákon je naprosto nekonfliktní a pragmatický. Přesto bych si neodpustil jednu poznámku naší legislativy, kdy v předloženém návrhu je v § 21 obsaženo zmocňovací ustanovení pro vládu k provedení bližší úpravy příslušných ustanovení. Mluví se tam o podmínkách pro udělení, pozastavení, změnu nebo zrušení akreditace, zatím ničeho, ale pak je: úprava je provedena nařízením vlády o podmínkách akreditace, provádění zkoušek atd. Tady se lze zmínit, že pokud se v § 20 zákona mluví o prodlužování akreditace, ve zmocňovacím ustanovení se o tomto termínu nemluví. Ale to bych řekl, že je spíš problém ministerstva. I přesto ÚPV přijal usnesení, kdy doporučuje návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane kolego.

Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezajímat. Nikoho takového nevidím. Děkuji. Mohu otevřít obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy nemám nikoho přihlášeného, obecnou rozpravu tedy uzavírám. Zeptám se ještě pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit, něco doplnit. Ne. Pan zpravodaj také ne. Děkuji. Padl jediný návrh, to je návrh obou

216

výborů, který tlumočil pan zpravodaj, to je návrh – schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Dovolím si tedy všechny svolat k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 49 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 25. Budeme hlasovat o návrhu – schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 67 se ze 49 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji tedy panu ministrovi, děkuji garančnímu zpravodaji i ostatním zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím. Dalším bodem dnešního programu je 37. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (evropský senátní tisk č. N 158/08) Materiály máte jako senátní tisk č. N 158/08 a N 158/08/01. Prosím nyní opět pana ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, pane ministře. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, u tohoto tisku budu poněkud obšírnější, než u minulého. Evropská komise předložila návrh – po dlouhé době příprav a konzultací s členskými státy – po debatě o férové konkurenci na vnitřním trhu, debatě o nutnosti zabránění sociálnímu dumpingu a o potřebě zajištění sociální dimenze vnitřního trhu v rozšířené EU v návaznosti na judikáty Evropského soudního dvora. Podle názoru komise má tato směrnice přispět k napravení některých právních a faktických nedostatků při vysílání pracovníků a napomoci tak k oživení vnitřního trhu unie a pohybu služeb na tomto trhu. V prvé řadě je nutno říci, že vláda podporuje rozvoj vnitřního trhu EU včetně trhu se službami. V tomto ohledu je připravena podpořit opatření, která by mohla napravit nedostatky původní směrnice a mohla by přispět k rozvoji tohoto trhu včetně pohybu pracovníků při volném pohybu služeb. Nová opatření by však neměla znamenat zvýšení administrativních překážek a nákladů. Jak pro podniky; zejména malé a střední, tak pro orgány státní správy. Vláda v tomto směru vnímá určité protekcionistické snahy některých starých členských zemí EU, zejména snahy o potlačení přirozené konkurence poskytovatelů služeb na vnitřním trhu služeb. Současně se přitom vláda dívá na tento návrh jak z pohledu země vysílající své pracovníky do jiných členských států EU, tak i z pohledu země v poměrně vysoké míře hostitelské, tzn. přijímající vysílané pracovníky na území ČR. Kromě vytvoření dostatečně liberálního prostoru pro naše podniky, které podnikají v EU a vysílání našich pracovníků při poskytování služeb, je proto vhodné mít i nástroje pro kontrolu zahraničních pracovníků vysílaných na naše území. S ohledem na všechny tyto aspekty se vláda dívá na předložený návrh směrnice v zásadě pozitivně, neboť podporuje přesnější definování vysílání

217

pracovníků s cílem zabránit obcházení smyslu směrnice včetně eliminace tzv. firem s p. o. boxy, tzn. firem, které nemají nic víc než adresu. Dále podporuje lepší poskytování informací podnikům a zaměstnancům, kterých se vysílání do zahraničí dotýká. Podporuje jasně definované a z judikatury soudního dvora vyplývající pravomoci kontrolních orgánů vůči podnikům a korespondující povinnosti zaměstnavatelů, tedy poskytovatelů služeb. Podporuje intenzivnější a technologicky efektivnější administrativní spolupráci inspekčních orgánů členských států, která může významně osvobodit podniky od zbytečné byrokratické zátěže, a naopak může přispět k rychlému odhalení případů úmyslného obcházení směrnice. Vláda také akceptuje navržená opatření pro přeshraniční vymáhání sankcí za porušování směrnice. Nesouhlasíme však s návrhem na zavedení společné a nedílné odpovědnosti mezi dodavateli a subdodavateli služeb za dodržování pracovních podmínek vyslaných pracovníků. Tento způsob zajištění pracovních podmínek vyslaných pracovníků, který jde, podle našeho názoru, za rámec smyslu této vynucovací směrnice sice již některé země aplikují. Pro naši právní úpravu by však znamenal podstatný zásah do práv a povinností podniků. Ve svém důsledku by toto opatření mohlo vést spíše k omezení přeshraničního subdodavatelského poskytování služeb a omezení trhu se službami na vnitřním trhu vůbec. Doufejme, že se podaří zabránit povinnému plošnému zavedení tohoto nástroje v celé EU. Proto v duchu výše uvedených přístupů postupujeme při vyjednávání návrhu směrnice, předkládáme naše návrhy a hledáme pro ně podporu u ostatních zemí. S potěšením konstatuji, že navržené doporučení a usnesení Senátu je v základních bodech v souladu s rámcovou pozicí vlády. Děkuji za pozornost. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane ministře. Vraťte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 158/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Doubrava, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou (je-li ovšem přítomen…) Je – koukala jsem na druhou stranu… Senátor Jaroslav Doubrava: (S úsměvem.) Tedy, paní předsedající, to nebylo hezké… (Smích.) Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, myslím, že mohu – po předkladatelské zprávě – podstatně zkrátit svou zpravodajskou zprávu. Protože je celá řada věcí, kterou pan ministr "opublikoval". Zejména z pozice vlády bych jenom opakoval. Pokud jde o postoje ostatních zúčastněných, musím se přece jenom zastavit u některých účastníků. Při projednávání jsme ve výboru docela podrobně diskutovali právě o spoluúčasti subdodavatelů. Přiznám, že jsem byl jedním z těch, kteří prosazovali, aby spoluodpovědnost u toho byla. Vedly mě k tomu dlouholeté zkušenosti z výkonu funkce starosty. Pak jsem si ale uvědomil, že odpovědnost vlastně nese dodavatel, a tudíž, že by spoluúčast subdodavatelů byla zbytečná. Odcituji některé pasáže své zpravodajské zprávy. Konstatujeme, že nový prvek představuje nutnost zajistit, aby se odbory nebo jiné organizace mohly na podporu vysílaných pracovníků nebo jejich zaměstnavatele připojit v jakémkoliv stádiu správního a soudního řízení, protože se tato úprava –

218

s ohledem na právo a tradici v ČR – jeví jako obtížně proveditelná, nadbytečná a komplikující správní, popř. soudní řízení. Proto k ní vláda zaujala velmi rezervovaný postoj. Toto opatření platí s ohledem na princip subsidiarity na národní úrovni. Ve vztahu k malým a středním podnikům se jeví jako sporný požadavek na určení kontaktní osoby, která má při vysílání pracovníků v hostitelském státě jednak jménem zaměstnavatele se sociálními partnery v členském státě vyslání. Tato úprava může přinést zbytečné administrativní břemeno, pokud by taková kontaktní osoba měla být určena, měla by být zmocněna především k jednání s kontrolními orgány země vyslání. Pokud jde o dopad na legislativu, pak směrnice o prosazování nebude – po svém přijetí – přímo aplikovatelná a vyžádá si implementaci do právního řádu ČR, ačkoliv řada institutů je již ve vnitrostátním právu známa, nelze vyloučit určité dopady na zákoník práce, zákon o inspekci práce, procesní předpisy správního a občanského práva a služeb. Shrnu-li celé projednávání, pak musím konstatovat, že návrh směrnice patří spolu s návrhem nařízení Rady o výkonu práva na kolektivní akci v rámci svobody usazování a volného pohybu služeb ke dvojici dokumentů, které chtějí modernizovat volný pohyb služeb v EU, což ostatně konstatoval i pan ministr. V rámci této politiky je třeba usmířit dva protichůdné tlaky. Požadavek na co největší svobodu podnikání s požadavkem na jistotu dobrých pracovních podmínek a mzdy. Evropská komise se v případě předloženého návrhu směrnice snaží zlepšit způsob, kterým se aplikuje současná směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Je paradoxní, že ačkoliv role návrhu na zřízení Monti II do značné míry je deklarativní a symbolická, vyvolal značně odmítavou odezvu ze strany národních parlamentů i řady členských států. Návrh směrnice proti tomu bouři nevole nevyvolal a ty z komor, které jej projednávaly, obyčejně konstatují jeho prospěšnost a soulad s principem subsidiarity. Návrh směrnice se snaží vyřešit řadu problémů, na které členské státy, odborové organizace, svazy zaměstnavatelů i akreditace dlouhou dobu upozorňovaly. Především se snaží zabránit zneužívání směrnice o vysílání pracovníků. Podporuje se proto zesílená spolupráce orgánů členských států i Evropské komise, která bude dále využívat existujících nástrojů vnitřního trhu, jako je například systém MIM, IMI, má se zvýšit informovanost zaměstnanců o jejich právech a nárocích, stejně jako se zvyšuje možnost domoci se těchto práv. Je zatím nejisté, nakolik se tato podpůrná opatření projeví v praxi, jelikož jejich formulace je zatím poměrně vágní. V případě, že vy odbory a jiné organizace získaly nárok vstupovat do pracovně právních sporů, jsou namístě obavy, zda se nezasahuje do pravomoci členským státům. Podporu si zaslouží snaha vlády ČR omezit administrativní břemeno, které by s implementací směrnice dopadlo především na malé a střední politiky, o tom jsme hovořili. Zřízení postu kontaktní osoby, která bude jednat se sociálními partnery, není v případě malých a středních podniků nutné. Stejně tak není možné učinit podnikatele odpovědným za všechny články subdodavatelského řetězce, kde není ani v jeho silách zajistit běžnou kontrolu. Toto všechno jsme shrnuli do usnesení výboru pro záležitosti EU, s kterým vás teď seznámím. Je to 286. usnesení z 30. schůze konané dne 30. června 2012 k návrhu Směrnice EP a Rady o prosazování Směrnice 96/71 ES, o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, senátní tisk N 158/08.

219

Po úvodní informaci Vladimíra šišky, prvního náměstka ministra práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě senátora Jaroslava Doubravy a po rozpravě výbor I. Přijímá k návrhu Směrnice EP a Rady o prosazování Směrnice 96/71/ES, o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb doporučení, které je přílohou k tomuto usnesení. II. Doporučuje Senátu PČR, aby se k návrhu Směrnice EP a Rady o prosazování Směrnice 96/71/ES, o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. III. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Jaroslava Doubravu. IV. Pověřuje předsedu výboru senátora Luďka Sefziga, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Pokud jde o doporučení, doporučení zní takto: Doporučení k vyjádření Senátu Parlamentu ČR k návrhu Směrnice EP a Rady o prosazování Směrnice 96/71/ES, o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb: Senát PČR I. 1. podporuje další usnadňování volného pohybu služeb, které umožní podnikům i spotřebitelům lépe využívat výhody vnitřního trhu EU, 2. připomíná, že liberalizace trhu služeb EU by neměla být na úkor úrovně ochrany pracovních podmínek, II. 1. požaduje, aby se dodržování směrnice důsledně kontrolovalo, přičemž zvláště je třeba zakročit proti zřizování fiktivních firemních poboček v jiných členských státech za účelem obcházení požadavků na pracovně právní ochranu pracovníků, 2. podporuje efektivnější využívání stávajících nástrojů pro sdílení informací na vnitřním trhu, což zlepší informovanost vysílaných zaměstnanců o jejich právech a možnost domáhat se těchto práv soudní nebo jinou cestou, 3. nedoporučuje, aby směrnice upravovala způsoby zapojení odborů a jiných organizací do pracovně právních sporů v souvislosti s vysíláním pracovníků, neboť tuto problematiku je účinnější regulovat na národní úrovni, 4. nesouhlasí se zřízením pozice kontaktní osoby pro vyjednávání se sociálními partnery, 5. nepodporuje ustanovení o odpovědnosti generálního dodavatele za dodržování pracovně právních podmínek subdodavatelem, III. 1. žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko a o dalším vývoji projednávání, 2. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi. Tolik usnesení výboru pro EU a má zpravodajská zpráva. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a plňte úkoly, které vám z toho vyplývají. Otevírám rozpravu. Pan místopředseda Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající,

vážený pane ministře, páni senátoři, paní senátorky, celkově si myslím, že postoj není kontroverzní, ale přesto bych požádal pana ministra o podrobnější vysvětlení stanoviska II. bod 3, kdy se nedoporučuje, aby směrnice upravovala způsoby 220

zapojení odborů a jiných organizací do pracovně právních sporů v souvislosti s vysíláním pracovníků. Když to vezmeme do detailů, tak kdo jiný než odbory by se měl zajímat o problematiku zaměstnanců. Navíc v mnoha případech jejich členům. Chápu, že vláda k odborům má ne příliš pozitivní vztah. Přesto bych chtěl vysvětlit toto stanovisko, z jakého důvodu ho vláda zaujala. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. Pane ministře, já se

nejprve zeptám, jestli ještě někdo se chce přihlásit do rozpravy, eventuálně vyžádat si nějaké vysvětlení. Zdá se, že ne. V tuto chvíli rozpravu uzavírám. Pan ministr má možnost zareagovat. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pokusím se podat velmi jednoduché a stručné vysvětlení. Chtěl bych ujistit pana místopředsedu Škromacha, že v žádném případě stanovisko není namířeno proti činnosti odboru. Jenom jde o to, zda má být způsob vzájemného vyjednávání zakódován ve směrnici, tedy v něčem, co platí pro všechny členské státy, anebo zda v rámci subsidiarity upravit tyto záležitosti na národní úrovni. A protože přece jenom členských zemí je 27 a v každé zemi jsou trochu odlišné způsoby vyjednávání, je podle našeho názoru mnohem lepší a také odpovídající principu subsidiarity, aby způsob vyjednávání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem byl dán národní legislativou, nikoli evropskou směrnicí. V žádném případě nesměřuje tento postoj k jakémukoli omezování práv odborů. Spíše si troufám říci, že naopak. Protože pokud by bylo něco určeno směrnicí, tak v řadě zemí by to způsobilo, že laťka by se musela snížit, než tam, kde ji jednotlivé země mají nastavenou. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane ministře.

Ptám se zpravodaje garančního. Senátor Jaroslav Doubrava: Myslím, že vysvětlení bylo vcelku v pořádku,

že tam problém nebyl. Jenom bych ještě dodal, že mě víc mrzí, než tento bod, to, směrnice nedává základ pro stanovení minimální mzdy. Ale to je o něčem jiném. Jinak musím konstatovat, jak víte, že v diskusi vystoupil jeden senátor. Myslím, že můžeme přistoupit k hlasování. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. Skutečně je tomu

tak. Svolám případné zájemce o hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl garanční zpravodaj, jak je uvedeno v senátním tisku N 158/08/02 včetně doporučení. V sále je aktuálně přítomno 49 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 25. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 68 ze 49 přítomných při kvoru 25 se pro vyslovilo 39, proti 0. Návrh byl přijat. Děkuji předkladateli i zpravodaji. Můžeme přistoupit k projednávání dalšího bodu, kterým je

221

38. Návrh nařízení Rady o výkonu práva na kolektivní akci v rámci svobody usazování a volného pohybu služeb (evropský senátní tisk č. N 160/08) Což máme obsaženo v senátním tisku č. N 160/08 a N 160/08/01. Opět nás s tím seznámí pan ministr práce a sociálních věcí. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo.

Paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři, cílem nařízení, které je zkráceně nazýváno Monti II, má být, legislativně stanovit rovnováhu hospodářských svobod a sociálních práv na vnitřním trhu s volným pohybem služeb po tom, co tento vztah definoval v jednotlivých případech Soudní dvůr EU. Bývalý komisař Mario Monti ve své zprávě o vnitřním trhu EU v roce 2010 doporučil kodifikovat vztah těchto práv a svobod stejně, jako to kdysi navrhl u volného pohybu zboží, a zviditelnit tak sociální dimenzi vnitřního trhu. Komise jeho doporučení akceptovala, iniciativu zahrnula do takzvaného Aktu o vnitřním trhu, a letos v březnu návrh předložila. Návrh však vyvolal velmi rozporuplnou reakci v celé EU jak na straně národních vlád a parlamentů, tak na straně sociálních partnerů na národní i na evropské úrovni. Všichni víme, že vztah sociálních práv, zejména práva na stávku, a ekonomických svobod, tedy v tomto konkrétním případě volného pohybu služeb, je velmi citlivá problematika z pohledu sociálních partnerů a z pohledu podmínek podnikatelského prostředí. Právo na kolektivní akce na ochranu pracovníků sice Soudní dvůr EU označil za legitimní veřejný zájem, který ospravedlňuje omezení základních svobod, současně ale uznal, že výkon práva na stávku není zcela absolutní a jeho výkon nesmí nepřiměřeně zasahovat do výkonu svobody pohybu služeb a svobody zakládání podniků. A zejména tento úsudek vyvolal značnou kontroverzi. Komise sice tvrdí, že ponechává národní úpravu práva na stávku nedotčenou, avšak navrženou unijní kodifikaci soudní judikatury vnímají jak sociální partneři, tak národní vlády a parlamenty jinak. Návrh nařízení je prvním případem, kdy nejméně jedna třetina vnitrostátních parlamentů předložila takzvané odůvodněné stanovisko, podle něhož je návrh v rozporu s principem subsidiarity. V současné době je takových parlamentů 12, nebo takových stanovisek 12. Návrh je podle těchto stanovisek v rozporu s existujícími ujednáními o řešení sporů a překračuje primární právo, které vylučuje právo na stávku z unijní legislativy. V podstatě stejné, tedy výrazně rezervované stanovisko, zaujímá k návrhu nařízení i naše vláda. Podle našeho názoru nařízení zasahuje do národních kompetencí v úpravě práva na stávku a nerespektuje skutečnost, že tato úprava je vyňata z kompetence EU, jak říká článek 153 odst. 5 Smlouvy o fungování EU. Vnáší spíše právní nejistotu do vztahu sociálních partnerů a systému pohybu služeb na vnitřním trhu, a z tohoto pohledu nepřináší žádnou přidanou hodnotu nad rámec existující judikatury soudního dvora. Naopak zasahuje do vnitrostátních systémů kolektivních pracovních vztahů a řešení kolektivních pracovních sporů, může ve skutečnosti sledovat cíle národního protekcionismu, které mohou být nevýhodné zejména pro podnikatelský sektor a pracovníky z nových členských států EU. Již první výměna názorů ministrů na neformálním setkání ministrů práce v dánském Horsens v polovině dubna naznačila, že návrh nařízení má v současné podobě minimální šanci na schválení. Je otázkou, jak Evropská komise zareaguje na 222

vzniklou situaci, tedy zda bude na svém návrhu trvat, nebo zda návrh stáhne úplně, nebo jej stáhne a v přepracované podobě znovu předloží. Každopádně vnímám, že i u tohoto návrhu se stanovisko Senátu v zásadě shoduje s negativním stanoviskem vlády. Vnímám také stanovisko Senátu týkající se právního základu tohoto nařízení, kterým je článek 352 Smlouvy o fungování EU, a tedy že eventuální schválení návrhu v radě vyžaduje předchozí souhlas parlamentu, jde-li o opatření nezbytné pro fungování vnitřního trhu. Záležitost předmětného nařízení se samozřejmě dá vykládat různými způsoby. Podle názoru Komise je cílem návrhu nařízení lepší fungování vnitřního trhu s volným pohybem služeb. Tento výklad by svědčil pro nevyžadování souhlasu parlamentu. Nicméně s ohledem na naše stanovisko o nedodržení principu subsidiarity a o nulové přidané hodnotě návrhu pro fungování vnitřního trhu lze dojít k závěru, že navrhovaná úprava nepředstavuje opatření nezbytná pro fungování vnitřního trhu a souhlasu parlamentu by třeba bylo. Jde sice v tomto případě spíše o teoretickou záležitost s ohledem na zásadní nesouhlas téměř poloviny EU, nicméně vláda je připravena, zejména pokud o to parlament požádá, vyžádat si pro případ eventuálního schválení návrhu v Radě předchozí souhlas Parlamentu České republiky. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane navrhovateli. Prosím, posaďte se opět ke stolku zpravodajů. Tímto tiskem se zabýval výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 160/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Antonín Maštalíř, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Antonín Maštalíř: Děkuji. Paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, VEU se zabýval touto materií 6. června a přijal na něm usnesení, s kterým vás později seznámím. Jenom v krátkosti bych shrnul některá doporučení, o kterých už tady pan ministr hovořil. Protože hovořil velice podrobně, budu vcelku stručný. Doporučení je formulováno jako tzv. odůvodněné stanovisko podle protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality, které je připojeno k Lisabonské smlouvě. Tím se liší od běžných doporučených výborů EU. Jde teprve o druhý případ, kdy Senát takové odůvodněné stanovisko podává. Podle zmíněného protokolu může každá parlamentní komora členského státu ve lhůtě 8 týdnů od zveřejnění návrhu komise zaslat odůvodněné stanovisko uvádějící, proč soudí, že návrh není v souladu se zásadou subsidiarity. Pokud takové odůvodněné stanovisko zašlou parlamentní komory zastupující alespoň jednu třetinu celkového počtu hlasů rozděleného podle protokolu mezi jednotlivé národní parlamenty, dojde k vystavení tzv. žluté karty. Jejím účinkem je, že komise je povinna návrh nařízení přezkoumat a odůvodnit, zda jej změní, stáhne, nebo zda na něm setrvá. U předmětného návrhu nařízení k vystavení žluté karty došlo, a to vůbec poprvé od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Odůvodněné stanovisko podalo ve stanovené lhůtě 12 parlamentních komor, které disponují celkem 19 hlasy. K vystavení žluté karty bylo potřeba hlasů 18. Argumenty, proč je i podle názoru VEU návrh v rozporu s principem subsidiarity, jsou uvedeny v doporučení a odpovídají tomu, co namítaly jiné parlamenty. Pokud by návrh v nějaké podobě prošel legislativním procesem, bude o něm rada hlasovat jednomyslně, neboť návrh se zakládá na tzv. doložce flexibility.

223

Podle názoru VEU se však nejedná o opatření nezbytné pro fungování vnitřního trhu. Proto platí, bude-li chtít vláda hlasovat pro návrh nařízení, bude muset předtím požádat Senát o vyslovení souhlasu. Senát tak bude mít kontrolu nad konečným osudem návrhu. Nyní bych vás seznámil s návrhem usnesení, které přijal náš výbor. Nicméně vám návrh přečtu, ale chci sdělit, že vzhledem k tomu, že návrh nařízení má politický rozměr, budu doporučovat u bodu II pozměňovací návrh, který bych potom přednesl v rozpravě. Nejdříve vás seznámím s návrhem usnesení, který výbor přijímal. Výbor přijímá I. K návrhu nařízení rady o výkonu práva na kolektivní akci v rámci svobody usazování a volného pohybu služeb doporučení, které je přílohou tohoto usnesení. II. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k návrhu nařízení rady o výkonu práva na kolektivní akci v rámci svobody usazování a volného pohybu služeb vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. V tomto bodu bude můj pozměňovací návrh, který přednesu v rozpravě. III. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Antonína Maštalíře. IV. Pověřuje předsedu výboru senátora Luďka Sefziga, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní otevírám rozpravu k tomuto tisku. Kdo se hlásí do rozpravy? Přihlásil se kolega Škaloud. Senátor Miroslav Škaloud: Já se k tomuto bodu, o kterém chce hovořit pan

Maštalíř, že tam chce vložit, co tam bylo původně, co jsme odstranili ve výboru a který říká, že odmítáme pokus nadřadit tržní svobody nad právo na kolektivní akce. To by znělo, pravda, pokud by bylo možné o něco takového se opřít. Pokud by tam něco takového bylo, nějaké nadřazování. Tam ale žádné nadřazování není. Navíc tento pokus o vložení této věty, tohoto odstavce, je také v rozporu s čl. I. 5., který jsme přijali, vůči kterému není žádný odpor. Ten jenom cituje hlavní odstavec tohoto nařízení. Ten říká, že pouze stanoví, že výkon tržních svobod, respektuje právo na kolektivní akci a výkon práva na kolektivní akce, respektuje tržní svobody. Čili návrh nemění ani neobjasňuje současný stav a jako takový je nadbytečný. To je to usnesení našeho výboru. Tady vidíte, že nařízení říká, že jsou to rovnocenné věci. Nic ničemu se nenařizuje. Chápu, že to má politický náboj a že je docela možné, že se lze domnívat, že po našem podrobném odborném projednání na výboru pak nastoupil politický pohled klubu ČSSD, což je legitimní, který ale neříká nic věcného. Jen vyjadřuje nějakou apriorní obavu vůči tržním svobodám. V tomto kontextu ale není nutná, postrádá logiku a zdůvodnění a způsobuje, že text si odporuje. Zajímalo by mě, jestli je schopen někdo ze sociální demokracie říct, v čem shledává nadřazování tržních svobod nad právem na kolektivní akci. Já to tam nikde nevidím. Děkuji za pozornost. A proto bych trval na původním usnesení evropského výboru. Trošku bychom ze sebe dělali, teď hledám vhodný výraz, ale jestliže v jednom usnesení říkáme "A" a ve druhém "non A", tak to není správné.

224

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Dále se přihlásil pan kolega Maštalíř. S právem přednosti nejdříve pan předseda Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Zodpovím dotaz. Směrnice byla vyvolána

potřebou, že se mnoho subjektů domnívá, že v současné době vítězí a v legislativě EU, že jsou právě tržní svobody nadřazeny ochraně zaměstnanců. Právě to vede k tomu, že postavení zaměstnanců se všeobecně v EU za poslední léta zhoršilo. Proto bylo potřeba směrnici dělat. Zároveň se přidali k tomu zaměstnavatelé, kteří z druhé strany vyvážili tlak na změnu. Trvají na tom, když budou změny, aby de facto zachovaly stávající stav. Jsme přesvědčení, že stávající stav je poměrně velká nerovnováha. Nejsme sami, pane kolego, nechte nás svobodně vyjádřit, a rozhodne se to hlasováním. Děkujeme. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. Jako další se

přihlásil pan senátor Maštalíř. Senátor Antonín Maštalíř: Vážená paní místopředsedkyně, v podstatě už budu opakovat jenom to, co tady řekl pan senátor Škaloud. Protože jsem navrhl zařadit pozměňovací návrh – zařadit onen bod, který přede mnou vysvětlil pan předseda Senátu Štěch. Pouze bych zopakoval, že bod, který chci zařadit, říká – zároveň odmítá pokus nadřadit tržní svobody (svobodu usazování a volný pohyb služeb) nad právo na kolektivní akci zaručenou úmluvami MOP a Listinou základních práv EU. Domnívám se, že sociální aspekt je tam málo doporučený, promítnutý. Proto navrhuji zařadit tento bod. To je všechno. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Ptám se, jestli ještě někdo se hlásí do rozpravy. Zdá se, že nikoliv, tak rozpravu uzavírám. Nyní má prostor pan ministr, jestli se chce vyjádřit. (Nechce.) Pan zpravodaj právě domluvil, ale ještě se vyjádří jako zpravodaj ... Senátor Antonín Maštalíř: Paní místopředsedkyně, já se vracím ... Navrhuji, abychom nejdříve hlasovali o mém ... Můžeme hlasovat o usnesení jako o celku, doplněném o pozměňovací návrh, který jsem předložil. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Myslím si, že budeme

hlasovat nejprve o vašem doplňku... Senátor Antonín Maštalíř: Anebo můžeme hlasovat o pozměňovacím návrhu – to je, možná, asi to "čisté". Pokud ano, tak pak jako o celku – s pozměňovacími návrhy. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji.

Svolám tedy kolegy k hlasování. Nejprve budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který má formu doplnění výborového stanoviska. Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem kolegy Maštalíře, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto doplnění, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

225

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 69 z 48 přítomných při kvoru 25 se pro vyslovilo 28, proto 9. Návrh byl tedy přijat. Nyní budeme hlasovat o usnesení VEU doplněném o právě přijatý pozměňovací návrh. (Bez znělky už spouštím hlasování.) Kdo souhlasí s usnesením, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončilo. Návrh byl přijat. Bylo to hlasování pořadové číslo 70. Ze 48 přítomných, kvorum 25, se pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Projednávání bodu skončilo. Pan ministr s námi strávil čtvrteční večer… Děkujeme, že nám umožnil projednat tyto body. Čeká nás poslední bod, a to je 39. Návrh senátního návrhu zákona Petra Pakosty a dalších, kterým se zakazuje používání metod hydraulického štěpení hornin při geologických pracích a hornické činnosti, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon, kterým se zakazuje hydraulické štěpení hornin) (senátní tisk č. 364) Tento návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatel Petr Pakosta. Je to senátní tisk č. 364. Jedná se o první čtení. Prosím, pane navrhovateli. Senátor Petr Pakosta: Děkuji, hezký – už večer – kolegyně, kolegové, budu maximálně stručný, protože předpokládám, že všichni prostudovali jak samotný návrh zákona, tak i důvodovou zprávu. Zjednodušeně řečeno, zákon si klade za cíl zakázat metodu hydraulického frakování je štěpení hornin kapalinou pod velkým tlakem. Při použití této metody se využívá svislého vrtu o dálce zhruba jeden až několik kilometrů. Potom se směr vrtu změní do vodorovného a vrtá se v organických břidlicích, což jsou dávné mořské sedimenty. Poté, jak už jsem říkal, se do vrtu natlakuje kapalina, kde základem je voda, je tam příměs písku a příměs chemikálií, z nichž podle informací přímo od těžařských firem, jsou některé karcinogenní, některé mutagenní atd. atd. V podmínkách ČR díky geologickému složení se tato metoda jeví být velice nebezpečná. Ale kdyby se mělo jít cestou novely všech dotčených zákonů, kterých by se to mohlo týkat, tedy horního zákona, geologického zákona, předpisů, které upravují vydávání povolení k těžbě apod., tak by to bylo velmi složité. Podle dobrozdání ministerstva životního prostředí je to práce na několik let. Proto jsme se – jako předkladatelé – rozhodli jít cestou speciálního zákona, který by tuto metodu použil. V nezbytném rozsahu jsou zároveň navrhovány novely dalších souvisejících zákonů, které jsem zde již jmenoval. Kolegyně a kolegové, prosím vás o propuštění k dalšímu projednávání. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení pana senátora Bise, kterého teď prosím, aby se vyjádřil. Senátor Jiří Bis: Vážená paní předsedající, vážení kolegové – stručně. Břidlicový plyna je fenomén, který přišel ze Spojených států. Už odtud také přišlo

226

varování, že způsob těžby, který se provádí, který zde byl popsán, má významné ekologické dopady. Něco jiného to je v Americe, kde je prostoru hodně. Je obava v ČR a v celé Evropě, kde je prostor výrazně omezený. Navíc se nepředpokládá – na rozdíl od Polska, že by u nás byly významné zásoby břidlicového plynu, takže si myslím, že je celkem v pořádku, že nemusíme být pionýry v této metodě, v Evropě. Je otázkou, jestli zákaz používání metody má být trvalý, nebo jenom dočasný. Ale o tom by mělo rozhodnout projednávání ve výborech. Doporučuji, aby uvedený zákon projednal VHZD a VUZP. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, posaďte se taktéž ke stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Zdá se, že nikdo nemá v tuto chvíli zájem. Já ji tedy ukončím. Ptám se pana navrhovatele, jestli se chce vyjádřit k něčemu, co zde nezaznělo. (Zdá se, že nechce…) Máme tady jediný návrh pana zpravodaje Bise – přikázání k projednání senátním výborům, a to VHZD a dále VUZP. Ani z pléna nezazněl žádný další návrh, takže svolám znělkou k poslednímu dnešnímu hlasování. V sále je přítomno 46 senátorek a senátorů. Aktuální kvorum je 24. Hlasujeme o tom, že přikážeme dvěma výborům tento návrh k projednávání. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování skončilo schválením tohoto návrhu. Bylo to hlasování pořadové číslo 71. Ze 46 přítomných při kvoru 24 se pro vyslovilo 38, proti byl jeden. Tím končí projednávání tohoto bodu i projednávání této schůze. Další jednání nám bude včas oznámeno.

(Jednání ukončeno ve 20.30 hodin.)

227

Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 8. funkční období – 23. schůze Vydává Kancelář Senátu, Odbor organizační Valdštejnské nám. 4/17, 118 01, Praha 1 WWW.SENAT.CZ (DOKUMENTY A LEGISLATIVA) – TĚSNOPISECKÉ ZPRÁVY