8. funkční období
Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 26. schůze
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT
8. funkční období Těsnopisecká zpráva 26. schůze
Pořad 26. schůze
1.
Senátní tisk č. 420 – Návrh zákona o povolenkami na emise skleníkových plynů
2.
Evropský senátní tisk č. K 165/08 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o evropském inovačním partnerství v oblasti hospodaření s vodou
3.
Senátní tisk č. 417 – Návrh zákona o zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a některých dalších zákonů a o změně zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů
4.
Senátní tisk č. 419 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
5.
Evropský senátní tisk č. K 161/08 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst
6.
Senátní tisk č. 368 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 189 o pracovnících v cizí domácnosti a Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 201 o pracovnících v cizí domácnosti spolu se stanoviskem vlády k nim k informaci
7.
Senátní tisk č. 418 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
8.
Evropský senátní tisk č. K 170/08 – Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě - Výroční zpráva o činnostech Evropské unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje v roce 2011
9.
Senátní tisk č. 367 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikacemi Protokol mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o změně Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Státu Izrael o letecké dopravě, podepsané v Jeruzalémě dne 24. dubna 1991, a Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Státu Izrael o letecké dopravě, podepsaná v Jeruzalémě dne 24. dubna 1991
10.
Senátní tisk č. 380 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Mezinárodní úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené znečištěním ropnými palivy z roku 2001 (úmluva BUNKERS)
1
podmínkách
obchodování
s
11.
Senátní tisk č. 386 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o mezinárodní silniční dopravě
12.
Senátní tisk č. 403 – Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Spojenými státy americkými na jedné straně, Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé, Islandem na straně třetí a Norským královstvím na straně čtvrté o letecké dopravě a Doplňková dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně, Islandem na straně druhé a Norským královstvím na straně třetí o provádění Dohody mezi Spojenými státy americkými na jedné straně, Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé, Islandem na straně třetí a Norským královstvím na straně čtvrté o letecké dopravě
13.
Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské Rady, která se konala ve dnech 18. - 19. října 2012
14.
Evropský senátní tisk č. K 178/08 – Výroční zpráva za rok 2011 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty
15.
Evropský senátní tisk č. J 172/08 – Doporučení pro doporučení Rady k národnímu programu reforem České republiky na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky na období 2012-2015
16.
Senátní tisk č. 421 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
17.
Senátní tisk č. 422 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě
18.
Senátní tisk č. 424 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
19.
Senátní tisk č. 427 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a další související zákony
20.
Senátní tisk č. 428 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů
21.
Senátní tisk č. 433 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
22.
Senátní tisk č. 434 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
23.
Senátní tisk č. 436 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu podle § 109i písm. f) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a § 119k písm. d) zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, návrh nařízení Rady, kterým se rozšiřuje 2
použitelnost nařízení Rady (EU) č. ?/2012 o programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání ("program Pericles 2020") na nezúčastněné členské státy 24.
Senátní tisk č. 336 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací "Protokol mezi Českou republikou a Rakouskou republikou, který upravuje Smlouvu mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní podepsané dne 8. června 2006 v Praze", který byl podepsán ve Vídni dne 9. března 2012
25.
Senátní tisk č. 345 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Bogotě dne 22. března 2012
26.
Senátní tisk č. 359 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Království Saúdské Arábie o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Praze dne 25. dubna 2012
27.
Senátní tisk č. 389 – Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny Dohody o Mezinárodním měnovém fondu vyplývající z Rezoluce Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu ze dne 10. listopadu 2010 číslo 66-2 o reformě Výkonné rady
28.
Evropský senátní tisk č. N 154/08 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnice 98/26/ES
29.
Evropský senátní tisk č. K 157/08 – Zelená kniha Stínové bankovnictví
30.
Evropský senátní tisk č. N 167/08 – Návrh směrnice EP a Rady, kterou se zakládá rámec pro ozdravení a řešení problémů úvěr. inst. a invest. spol. a kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS a 82/891/ES, 2001/24/ES, 2002/47/ES,2004/25/ES,2005/56/ES,2007/36/ES a 2011/35/ES a nař. EU č.1093/2010
31.
Senátní tisk č. 392 – Návrh senátního návrhu zákona senátorky Veroniky Vrecionové a dalších, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
32.
Senátní tisk č. 385 – Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha, Boženy Sekaninové a dalších, kterým se mění zákony související se zavedením karty sociálních systémů
33.
Senátní tisk č. 370 – Výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2011
34.
Senátní tisk č. 425 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o
3
vyvlastnění), zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb. 35.
Senátní tisk č. 426 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
36.
Evropský senátní tisk č. N 176/08 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 443/2009 za účelem vymezení způsobů, jak dosáhnout cíle snížení emisí CO2 z nových osobních automobilů do roku 2020 Evropský senátní tisk č. N 177/08 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 510/2011 za účelem vymezení způsobů, jak dosáhnout cíle snížení emisí CO2 z nových lehkých užitkových vozidel do roku 2020
37.
Senátní tisk č. 404 – Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Dienstbiera, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/2003 Sb. o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/2000 Sb. o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů
38.
Senátní tisk č. 405 – Návrh senátního návrhu zákona senátorek Jany Juřenčákové a Soni Paukrtové, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
39.
Senátní tisk č. 406 – Návrh senátního návrhu zákona senátora Richarda Svobody a dalších, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 165/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
40.
Evropský senátní tisk č. N 166/08 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu
41.
Senátní tisk č. 393 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Černou Horou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 22. června 2012 v Podgorici
42.
Senátní tisk č. 394 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva o spolupráci v oblasti ochrany svědků, podepsaná dne 24. května 2012 na Štiříně 4
43.
Senátní tisk č. 429 – Návrh zákona o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů
44.
Evropský senátní tisk č. N 175/08 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES
45.
Senátní tisk č. 430 – Návrh zákona o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi)
46.
Senátní tisk č. 423 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
47.
Senátní tisk č. 432 – Návrh senátního návrhu zákona senátora Miloše Vystrčila a dalších, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
48.
Zpráva předsedy Senátu o činnosti Senátu v 8. funkčním období
49.
Senátní tisk č. 439 – Informace komisí Senátu o činnosti za rok 2012
50.
Senátní tisk č. 438 – Informace stálých delegací Parlamentu České republiky o činnosti za 8. funkční období
5
8. funkční období Obsah 26. schůze Senátu Parlamentu České republiky
1. den schůze – 24. října 2012 .......................................................................... 1 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. .......................................... 1 Senátor Jiří Oberfalzer .................................................................................... 2 1. Návrh zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (senátní tisk č. 420) ...................................................... 2 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa .......................................... 2 Senátor Miloš Vystrčil...................................................................................... 6 Senátor Jiří Bis ................................................................................................. 6 Senátor Vladimír Dryml .................................................................................. 7 Senátor Jiří Bis ................................................................................................. 7 Senátor Miloš Vystrčil...................................................................................... 9 Senátor Vladimír Dryml .................................................................................. 9 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa .......................................... 9 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................... 13 2. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o evropském inovačním partnerství v oblasti hospodaření s vodou (evropský senátní tisk č. K 165/08) ............................................. 14 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa ........................................ 14 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 14 Senátor Ivo Bárek.......................................................................................... 16 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 17 Senátorka Dagmar Zvěřinová ..................................................................... 18 Senátor Jiří Čunek ......................................................................................... 19 Senátor Miloš Malý ........................................................................................ 20 Senátor Ivo Bárek.......................................................................................... 21 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa ........................................ 21 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 23 Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa ........................................ 24 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ............ 24 3. Návrh zákona o zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a některých dalších zákonů a o změně zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů (senátní tisk č. 417) ......................................... 25 Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek .................................. 25 Senátor Pavel Čáslava .................................................................................. 26
I
Senátor Jan Žaloudík .................................................................................... 26 Senátorka Marta Bayerová .......................................................................... 27 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ................................................. 28 Senátor Jan Žaloudík .................................................................................... 30 Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek .................................. 30 Senátor Pavel Čáslava .................................................................................. 31 4. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 419) ................. 32 Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek .................................. 32 Senátor Pavel Čáslava .................................................................................. 32 5. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst (evropský senátní tisk č. K 161/08) .................................................... 34 Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek .................................. 34 Senátor Zdeněk Besta .................................................................................. 35 Senátor Miroslav Škaloud............................................................................. 36 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ................................................. 37 Senátor Ivo Bárek.......................................................................................... 39 Senátor Miroslav Škaloud............................................................................. 39 Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek .................................. 39 Senátor Zdeněk Besta .................................................................................. 40 6. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 189 o pracovnících v cizí domácnosti a Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 201 o pracovnících v cizí domácnosti spolu se stanoviskem vlády k nim k informaci (senátní tisk č. 368) ....................................................... 40 Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek .................................. 41 Senátorka Božena Sekaninová .................................................................... 41 Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek .................................. 42 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. .................. 42 7. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 418)...... 43 Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala ............................ 43 Senátor Marcel Chládek ................................................................................ 44 Senátor Martin Tesařík ................................................................................. 45 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 46 Senátor Petr Bratský ..................................................................................... 46 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 46 Senátorka Daniela Filipiová ......................................................................... 47 Senátor Miroslav Krejča................................................................................ 48 II
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala ............................ 48 Senátor Marcel Chládek ................................................................................ 49 8. Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě - Výroční zpráva o činnostech Evropské unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje v roce 2011 (evropský senátní tisk č. K 170/08)........................... 50 Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala ............................ 50 Senátor Miroslav Krejča................................................................................ 51 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 52 Senátor Jan Žaloudík .................................................................................... 53 Senátor Miloš Janeček .................................................................................. 55 Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala ............................ 56 Senátor Miroslav Krejča................................................................................ 57 9. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikacemi Protokol mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o změně Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Státu Izrael o letecké dopravě, podepsané v Jeruzalémě dne 24. dubna 1991, a Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Státu Izrael o letecké dopravě, podepsaná v Jeruzalémě dne 24. dubna 1991 (senátní tisk č. 367) .................................................... 58 Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš ................................................................. 58 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .................... 59 Senátor Karel Korytář ................................................................................... 59 10. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Mezinárodní úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené znečištěním ropnými palivy z roku 2001 (úmluva BUNKERS) (senátní tisk č. 380)............................................................................................................ 60 Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš ................................................................. 60 Senátor Adolf Jílek ......................................................................................... 61 11. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o mezinárodní silniční dopravě (senátní tisk č. 386) .................................................................................................... 61 Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš ................................................................. 61 Senátor Jaromír Strnad ................................................................................ 62 12. Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Spojenými státy americkými na jedné straně, Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé, Islandem na straně třetí a Norským královstvím na straně čtvrté o letecké dopravě a Doplňková
III
dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně, Islandem na straně druhé a Norským královstvím na straně třetí o provádění Dohody mezi Spojenými státy americkými na jedné straně, Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé, Islandem na straně třetí a Norským královstvím na straně čtvrté o letecké dopravě (senátní tisk č. 403) ........................................... 63 Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš ................................................................. 63 Senátor Vítězslav Jonáš ................................................................................ 63 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 64 Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš ................................................................. 64 13. Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 18. - 19. října 2012 ............................................. 65 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 65 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 68 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 70 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 72 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 73 14.
Výroční zpráva za rok 2011 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty (evropský senátní tisk č. K 178/08) ............. 75 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 75 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 76 Senátor Miroslav Škaloud............................................................................. 78 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 78 Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. ....................................... 79
15. Doporučení pro doporučení Rady k národnímu programu reforem České republiky na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky na období 20122015 (evropský senátní tisk č. J 172/08) .................................................... 80 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra ........................................................... 80 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 82 Senátor Jiří Bis ............................................................................................... 83 Senátor Jan Hajda ......................................................................................... 84 Senátor Josef Táborský ................................................................................ 84 Senátor Josef Táborský ................................................................................ 85 Senátor Josef Táborský ................................................................................ 85 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková........................................... 85 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .................... 86 Předseda Senátu Milan Štěch ...................................................................... 86 Senátor Miroslav Škaloud............................................................................. 87 Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. ....................................... 88 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................... 88
IV
16. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 421) .................................................................................................... 89 Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek ....................................................... 89 Senátor Miroslav Antl .................................................................................... 90 Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek ....................................................... 91 17. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě (senátní tisk č. 422) ............................. 91 Poslanec Jiří Štětina ...................................................................................... 92 Senátor Zdeněk Schwarz ............................................................................. 92 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ................................................. 93 2. den schůze – 25. října 2012 ........................................................................ 94 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. ........................................ 94 18. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 424) ......................................................................... 94 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek .......................................................... 94 Senátor Jiří Lajtoch........................................................................................ 96 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................... 98 Senátor Vladimír Dryml ................................................................................ 99 Senátor Ivo Bárek........................................................................................ 100 Senátor Jiří Čunek ....................................................................................... 100 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................. 101 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 101 Senátor Jiří Čunek ....................................................................................... 102 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 102 Senátor Jiří Lajtoch...................................................................................... 103 Senátor Jiří Lajtoch...................................................................................... 103 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................. 104 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 104 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................. 105 Senátor Jiří Lajtoch...................................................................................... 105 Senátor Jiří Lajtoch...................................................................................... 105 Senátor Jiří Lajtoch...................................................................................... 105 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 106 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 106 Senátor Jiří Oberfalzer ................................................................................ 107 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................. 107 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .......... 107
V
19. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a další související zákony (senátní tisk č. 427) ...... 108 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 108 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .................. 108 Senátor Jaromír Strnad .............................................................................. 109 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 109 Senátor Jaromír Strnad .............................................................................. 110 20. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 428) ............... 110 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 110 Senátor Karel Korytář ................................................................................. 110 Senátor Miroslav Antl .................................................................................. 111 21. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 433) ....................................................................... 112 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 112 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 112 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 113 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 114 Senátorka Božena Sekaninová .................................................................. 114 Senátor Jan Hajda ....................................................................................... 115 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 115 Senátor Petr Pakosta .................................................................................. 115 22. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 434) ....................................................................... 117 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 117 Senátor Adolf Jílek ....................................................................................... 117 Senátor Petr Bratský ................................................................................... 118 Senátor Jan Žaloudík .................................................................................. 120 Senátor Adolf Jílek ....................................................................................... 121 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 122 Senátor Petr Vícha ....................................................................................... 123 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 123 Senátor Adolf Jílek ....................................................................................... 124 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .......... 124 23. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu podle § 109i písm. f) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a § 119k písm. d) zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, návrh VI
nařízení Rady, kterým se rozšiřuje použitelnost nařízení Rady (EU) č.? /2012 o programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání ("program Pericles 2020") na nezúčastněné členské státy (senátní tisk č. 436) .................................... 124 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 125 Senátor Miroslav Antl .................................................................................. 125 Senátor Luděk Sefzig .................................................................................. 126 24. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací "Protokol mezi Českou republikou a Rakouskou republikou, který upravuje Smlouvu mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní, podepsané dne 8. června 2006 v Praze", který byl podepsán ve Vídni dne 9. března 2012 (senátní tisk č. 336).......................................................................................................... 126 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 127 Senátor Jan Hajda ....................................................................................... 127 25. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Bogotě dne 22. března 2012 (senátní tisk č. 345) ............ 128 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 128 Senátor Jaromír Strnad .............................................................................. 128 26. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Království Saúdské Arábie o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Praze dne 25. dubna 2012 (senátní tisk č. 359) ........ 129 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 129 Senátor Jaromír Strnad .............................................................................. 129 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 130 27. Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny Dohody o Mezinárodním měnovém fondu vyplývající z Rezoluce Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu ze dne 10. listopadu 2010 číslo 66-2 o reformě Výkonné rady (senátní tisk č. 389) ................................. 131 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 131 Senátor Josef Řihák ..................................................................................... 131 28. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních VII
depozitářích cenných papírů a o změně směrnice 98/26/ES (evropský senátní tisk č. N 154/08) ........................................... 132 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 132 Senátorka Jana Juřenčáková ..................................................................... 133 29. Zelená kniha Stínové bankovnictví (evropský senátní tisk č. K 157/08) .... 133 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 134 Senátorka Jana Juřenčáková ..................................................................... 134 Senátorka Jana Juřenčáková ..................................................................... 134 30. Návrh směrnice EP a Rady, kterou se zakládá rámec pro ozdravení a řešení problémů úvěr. inst. a invest. spol. a kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS a 82/891/ES, 2001/24/ES, 2002/47/ES,2004/25/ES,2005/56/ES,2007/36/ES a 2011/35/ES a nař. EU č.1093/2010 (evropský senátní tisk č. N 167/08) ................................ 135 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ........................................................ 135 Senátorka Jana Juřenčáková ..................................................................... 136 Senátorka Jana Juřenčáková ..................................................................... 137 Senátorka Jana Juřenčáková ..................................................................... 137 31. Návrh senátního návrhu zákona senátorky Veroniky Vrecionové a dalších, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 392) .................................................................... 137 Senátorka Veronika Vrecionová ................................................................ 138 Senátor Vítězslav Jonáš .............................................................................. 138 Senátor Ivo Bárek........................................................................................ 138 Senátor Martin Tesařík ............................................................................... 138 Senátor Miloš Malý ...................................................................................... 139 Senátorka Jiřina Rippelová ........................................................................ 139 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 139 Senátorka Veronika Vrecionová ................................................................ 139 Senátor Vítězslav Jonáš .............................................................................. 139 Senátor Vítězslav Jonáš .............................................................................. 140 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. ............................. 140 32. Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha, Boženy Sekaninové a dalších, kterým se mění zákony související se zavedením karty sociálních systémů (senátní tisk č. 385) ................ 141 Senátorka Božena Sekaninová .................................................................. 141 Senátorka Alena Dernerová ....................................................................... 142 Senátor Josef Řihák ..................................................................................... 142 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ............................................... 142 Senátorka Dagmar Zvěřinová ................................................................... 144 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 144
VIII
Senátorka Alena Dernerová ....................................................................... 145 33. Výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2011 (senátní tisk č. 370) .................................................................................... 146 Naděžda Kavalírová ..................................................................................... 146 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 147 Senátor Petr Bratský ................................................................................... 149 Senátor Jaromír Jermář .............................................................................. 149 Naděžda Kavalírová ..................................................................................... 150 34. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb. (senátní tisk č. 425) ............................................................................ 150 Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský ....................................... 150 Senátor Stanislav Juránek ......................................................................... 151 Senátor Miloš Malý ...................................................................................... 151 Senátor Jaroslav Palas ................................................................................ 151 Senátor Pavel Eybert................................................................................... 152 Senátor Jiří Čunek ....................................................................................... 152 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 153 Senátor Zdeněk Besta ................................................................................ 153 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 153 Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský ....................................... 154 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 155 Senátor Jaroslav Palas ................................................................................ 155 Senátor Jiří Čunek ....................................................................................... 156 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................ 156 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 157 Senátor Jiří Čunek ....................................................................................... 157 Senátor Stanislav Juránek ......................................................................... 158 Senátor Stanislav Juránek ......................................................................... 158 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .......... 158 35. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 426) .................................................................... 158 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba ......................................... 159 Senátor Jiří Bis ............................................................................................. 160 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 161 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................ 161 Senátor Jaroslav Doubrava ........................................................................ 162 Místopředseda Senátu Petr Pithart ........................................................... 162
IX
Senátorka Marta Bayerová ........................................................................ 164 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 165 Senátor Jaromír Jermář .............................................................................. 165 Senátor Jiří Dienstbier ................................................................................ 165 Senátor Miroslav Krejča.............................................................................. 166 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................ 166 Senátor Jan Horník ...................................................................................... 167 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ................ 168 Senátor Jiří Čunek ....................................................................................... 168 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 168 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba ......................................... 169 Senátor Jiří Bis ............................................................................................. 170 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba ......................................... 171 Senátorka Veronika Vrecionová ................................................................ 171 36. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 443/2009 za účelem vymezení způsobů, jak dosáhnout cíle snížení emisí CO2 z nových osobních automobilů do roku 2020 (evropský senátní tisk č. N 176/08, č. N 177/08) .............. 172 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba ......................................... 172 Senátor Miroslav Krejča.............................................................................. 173 Senátor Miroslav Krejča.............................................................................. 173 37. Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Dienstbiera, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/2003 Sb. o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/2000 Sb. o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 404) ................................................ 174 Senátor Jiří Dienstbier ................................................................................ 174 Senátor Miroslav Antl .................................................................................. 176 Senátorka Marta Bayerová ........................................................................ 176 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ............................................... 177 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 179 Senátor Jaromír Jermář .............................................................................. 179 Senátor Petr Vícha ....................................................................................... 179 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 180 Senátor Václav Homolka ............................................................................ 180 Senátor Jiří Dienstbier ................................................................................ 181 Senátor Miroslav Antl .................................................................................. 181 Senátor Miroslav Antl .................................................................................. 181 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .................. 182
X
38. Návrh senátního návrhu zákona senátorek Jany Juřenčákové a Soni Paukrtové, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 405) ......... 182 Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................ 182 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 183 Senátor Petr Vícha ....................................................................................... 183 Senátor Jaroslav Kubera ............................................................................ 183 46. Návrh senátního návrhu zákona senátora Richarda Svobody a dalších, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 165/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 423) .................................................................... 184 Senátorka Daniela Filipiová ....................................................................... 184 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 185 Senátorka Marta Bayerová ........................................................................ 185 3. den schůze – 26. října 2012 ...................................................................... 187 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. ...................................... 187 40. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu (evropský senátní tisk č. N 166/08) ............................. 187 Ministr vnitra ČR Jan Kubice ...................................................................... 187 Senátorka Jana Juřenčáková ..................................................................... 189 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 190 Ministr vnitra ČR Jan Kubice ...................................................................... 190 Senátorka Jana Juřenčáková ..................................................................... 191 41. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Černou Horou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 22. června 2012 v Podgorici (senátní tisk č. 393) ......... 191 Ministr vnitra ČR Jan Kubice ...................................................................... 192 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 192 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................. 193 42. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva o spolupráci v oblasti ochrany svědků, podepsaná dne 24. května 2012 na Štiříně (senátní tisk č. 394) ........................................................................ 194
XI
Ministr vnitra ČR Jan Kubice ...................................................................... 194 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 194 Senátor Tomáš Kladívko ............................................................................. 195 43. Návrh zákona o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů (senátní tisk č. 429) ............................................... 196 Ministr zemědělství ČR Petr Bendl ............................................................ 196 Senátor Jan Hajda ....................................................................................... 197 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 199 Senátor Pavel Eybert................................................................................... 200 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ................ 201 Senátor Miroslav Krejča.............................................................................. 201 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 201 Senátor Jiří Čunek ....................................................................................... 202 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 202 Senátor Pavel Eybert................................................................................... 203 Ministr zemědělství ČR Petr Bendl ............................................................ 204 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 205 Senátor Jan Hajda ....................................................................................... 205 Senátor Jan Hajda ....................................................................................... 206 Senátor Miroslav Krejča.............................................................................. 206 Senátor Jan Hajda ....................................................................................... 207 Ministr zemědělství ČR Petr Bendl ............................................................ 208 Senátor Jan Hajda ....................................................................................... 208 Senátor Jan Hajda ....................................................................................... 208 Další část schůze řídil ministr zemědělství ČR Petr Bendl. ............................. 208 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ................ 208 Senátor Jan Hajda ....................................................................................... 208 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. ............ 209 44. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES (evropský senátní tisk č. N 175/08) ...................................... 209 Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger ........................................................ 209 Další část schůze řídil ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger. .......................... 209 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. ............ 211 Senátor Zdeněk Besta ................................................................................ 211 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 213 45. Návrh zákona o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi) (senátní tisk č. 430) .... 214 Ministryně kultury ČR Alena Hanáková ................................................... 214 Senátor Jiří Oberfalzer ................................................................................ 215 Senátor Petr Bratský ................................................................................... 216 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 216 Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ 217
XII
Senátor Jiří Oberfalzer ................................................................................ 217 Senátor Tomáš Grulich ............................................................................... 219 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 220 Senátor Petr Bratský ................................................................................... 220 Senátor Jiří Oberfalzer ................................................................................ 221 Předseda Senátu Milan Štěch .................................................................... 222 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 224 Senátor Petr Bratský ................................................................................... 224 Ministryně kultury ČR Alena Hanáková ................................................... 225 Senátor Jiří Oberfalzer ................................................................................ 226 Ministryně kultury ČR Alena Hanáková ................................................... 226 Senátor Jiří Oberfalzer ................................................................................ 226 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .......... 227 Poslanec Václav Mencl ................................................................................ 227 Senátor Jiří Oberfalzer ................................................................................ 228 Senátor Jaroslav Doubrava ........................................................................ 229 Senátorka Dagmar Zvěřinová ................................................................... 229 Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. 229 Poslanec Václav Mencl ................................................................................ 230 47. Návrh senátního návrhu zákona senátora Miloše Vystrčila a dalších, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 432) ................................................ 230 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................. 230 Senátorka Božena Sekaninová .................................................................. 231 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach ............................................... 232 Senátor Miloš Vystrčil.................................................................................. 232 48. Zpráva předsedy Senátu o činnosti Senátu v 8. funkčním období............. 233 Předseda Senátu Milan Štěch .................................................................... 233 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .................. 235 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková......................................... 235 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .......... 236 49. Informace komisí Senátu o činnosti za rok 2012 (senátní tisk č. 439) ...... 237 Senátor Tomáš Grulich ............................................................................... 237 Senátor Jaroslav Doubrava ........................................................................ 238 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .................. 240 Senátor Karel Korytář ................................................................................. 240 Senátorka Dagmar Zvěřinová ................................................................... 241 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .......... 243 Senátor Jiří Oberfalzer ................................................................................ 243 Senátor Miroslav Krejča.............................................................................. 243 50. Informace stálých delegací Parlamentu České republiky o činnosti za 8. funkční období (senátní tisk č. 438) ..................................................... 245 XIII
Senátorka Dagmar Zvěřinová ................................................................... 245 Senátor Ivo Bárek........................................................................................ 246 Senátor Pavel Trpák .................................................................................... 247 Senátor Petr Bratský ................................................................................... 247 Senátor Jiří Bis ............................................................................................. 248 Senátorka Daniela Filipiová ....................................................................... 249 Senátorka Marta Bayerová ........................................................................ 250
XIV
Těsnopisecká zpráva z 26. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze – 24. října 2012
(Jednání zahájeno v 10.02 hodin.)
Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni
senátoři, milí hosté, vítám vás na 26. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. (Velký hluk v sále.) Prosím, zklidněte se, jestli jste to nezaznamenali, probíhá již jednání pléna, své soukromé záležitosti řešte mimo Jednací sál! Děkuji. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána v pátek 12. října letošního roku. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Petr Guziana, Milan Pešák, Alena Palečková, Jiřina Rippelová, Tomáš Töpfer, Jana Juřenčáková, Soňa Paukrtová, Petr Pithart, Miroslav Krejča a Stanislav Juránek. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. A nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 26. schůze Senátu byli senátoři Miroslav Škaloud a Jaromír Štětina. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Připomínky nejsou, přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 26. schůze Senátu byli senátoři Miroslav Škaloud a Jaromír Štětina. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 1 registrováno 48, kvorum 25, pro návrh se kladně vyslovilo 48, proti nikdo. Návrh byl přijat a ověřovateli této schůze byli určeni senátoři Miroslav Škaloud a Jaromír Štětina. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 26. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Nikdo se nehlásí, takže předpokládám, že nemá. Ale přece jenom se hlásí pan senátor Jiří Oberfalzer, prosím.
1
Senátor Jiří Oberfalzer: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, měl bych prosbu, zda bychom mohli bod č. 35 zařadit jako 7. bod v pátek 26. října dopoledne, byl by to tedy 1. bod po pevně zařazených bodech, které jsou v návrhu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Tedy bod 35, senátní tisk č. 423 zařadit
jako 7. bod v pátek dopoledne. Má ještě někdo nějaký další návrh? Není tomu tak, můžeme tedy přistoupit k hlasování nejprve o tomto pozměňovacím návrhu k pořadu schůze. V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, kvorum je 26. Budeme hlasovat o návrhu, aby bod pořadu 35, což je senátní tisk č. 423, byl pevně zařazen na tento pátek jako 7. bod dopoledního jednání. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 2 registrováno 52, kvorum pro přijetí 27, pro návrh se vyslovilo 52 senátorek a senátorů, proti nikdo. Návrh byl schválen. A nyní budeme hlasovat o pořadu schůze jako celku, a to ve znění - před okamžikem schváleného - návrhu na změnu zařazení bodu 35. Budeme tedy hlasovat o pořadu schůze jako celku. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 3 registrováno 55, kvorum 28, pro návrh 54, proti nikdo. Návrh byl schválen. Tímto pořadem schůze se budeme řídit. A nyní přistoupíme k projednávání konkrétních návrhů. Jako první 1. Návrh zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (senátní tisk č. 420) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 420. Návrh uvede ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, kterého mezi námi vítám. Pane ministře, máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych vás nejprve pozdravil a představil vám návrh zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Myslím si, že málo zákonů v oblasti environmentální legislativy prošlo tolika diskusemi v různých jeho částech, protože víme, že tento zákon v sobě zahrnuje několik agend. Řekl bych, že v globálu je podstatné to, že proti předchozím dvěma obdobím zavádí nový princip, a to je aukce. Tedy princip, kdy povolenky budou prodávány v aukcích na evropské jednotné platformě a z tohoto pohledu bude nejenom rozdílný přístup k těm subjektům, které jako producenti znečišťujících látek musí koupit povolenky, tak i z hlediska predikování ceny v čase bude více méně mimo možnosti každého z nás odhadnout, jaký ten výnos bude. Z hlediska tohoto zákona asi největší pozornost vzbuzují dva okruhy. Jedna věc je otázka, kdo a jakým způsobem si má na povolenky sáhnout, a druhá záležitost je, která také vzbuzuje pozornost, a to je, na co a jakým způsobem využít výnos z prodeje těchto povolenek.
2
Ta první záležitost, pokud bychom to chtěli úplně zjednodušit, znamená, a tady bych rád, abychom se vyhnuli v této odborné diskusi určité mediální zkratce, že existují tři způsoby nabytí povolenek. Jeden, který je jednotný v celé Evropské unii, znamená nabytí povolenek zdarma pro tzv. ohrožené segmenty národního hospodářství, které se rozvíjejí napříč celým jeho segmentem od strojírenství, hutnictví, přes chemický průmysl anebo průmysl v oblasti zemědělských technologií. Tato oblast představuje zhruba třetinu veškerých povolenek. Je rozdělována podle jednotného evropského klíče, jak pro jednotlivé subjekty, tak v rámci národních opatření. A je to opatření, které najdeme opravdu v každé evropské zemi s různou mírou velikosti této alokace. Druhá část, a to je to, o čem hovořím jako jakési nepřesné mediální zkratce, je, že 8 evropských zemí, které byly identifikovány jako země s ohroženým průmyslem v oblasti energetiky z důvodu závislosti na fosilních zdrojích, 8 evropských zemí včetně České republiky, mají možnost a také realizují systém tzv. derogací, což fakticky znamená, že definují jakýsi národní plán. Národní plán byl vládou schválen, projednán, a dnes je v závěrečné fázi či snad již uzavřené fázi projednávání v Evropské komisi, a ten fakticky znamená, že určitý subjekt, určitá energetická skupina, vlastník elektrárny, teplárny definuje, že v daném čase provede investici. Na začátku definuje, že tato investice bude znamenat konkrétně definované environmentální dopady. Tzn., snížení emise CO2. Na tuto investici, která je schválena v národním plánu, je režimem ex ante definováno přidělení povolenky. To, proč rozlišuji to první, co jsem zmínil, a to druhé, je v tom, že to první není vázáno na žádnou investici, a proto definice pojmu zdarma je relevantní. To druhé není zdarma, protože je to – my to nazýváme bezplatné, ale je vázáno na investici. Když se podíváte do národního plánu, tak zjistíte, že fakticky pro tyto subjekty českého hospodářství to představuje investici v poměru zhruba tri koruny investice, jedna koruna ceny povolenky. A systém následně bude fungovat tak, že teprve poté, co je investice provedena, teprve poté, co je proveden audit této investice, který prověří, že opravdu skutečnosti nastaly, že to nebyla teorie, tak teprve když dojde k potvrzení této skutečnosti, tak daný subjekt bude moci bezplatně získat dané množství povolenek. V opačném případě si je bude muset koupit. No a třetí záležitost je prodej na trhu v aukcích. Celkově ten systém, postavený na období 13 -20, znamená, že na začátku, když odečteme povolenky tzv. zdarma, tak 70 % zbývající alokace půjde na bezplatný systém a 30 % do aukce, a na konci v roce 2020 obráceně, 30 % bezplatně v rámci realizace národního plánu investic a 70 % v rámci aukce. Druhou záležitostí je otázka realizace a použití výnosů, také zákon toto obsahuje. Musím říci, že to bylo předmětem poměrně obsáhlé diskuse, a také předmětem srovnávací analýzy s členskými státy, a to zejména se zeměmi podobného typu jako my, s podobnou ekonomickou situací, ať to jsou země Visegrádské skupiny anebo země okolní. Podle dané směrnice a podle jednotlivých nařízení, která tento zákon provázejí, a sdělení, a proto tady musím udělat odbočku, a zmínit, že zákon v tomto ohledu jde sice ne pozdě, ale na poslední chvíli, je také proto, že my jsme na poslední chvíli čekali na poslední sdělení, která přicházela v jarních a letních měsících letošního roku, a bylo by mylné se domnívat, že vše šlo realizovat pouze na základě směrnic z roku 2009, ale sdělení, která např. hovořila o tom, jakým způsobem využít prostředky nebo jakým způsobem realizovat aukční systém, přicházela v letošním roce, tak z toho důvodu jsme v tomto čase, tak fakticky
3
znamená, že výnos, o kterém jsem hovořil - z aukce - v zákoně je definováno, že bude použit následujícím způsobem. 50 % z každé takto získané koruny, 50 haléřů, bude příjmem státního rozpočtu. Druhá část bude realizována prostřednictvím kapitoly "životní prostředí", nicméně rozdělena na dvě odvětví. Jedno odvětví je odvětví životní prostředí jako takové, a můj resort to bude realizovat prostřednictvím státního fondu, a druhý je ministerstvo průmyslu, přičemž obě dvě definují v zákoně vyjmenované části, na které by měly být cílově ty prostředky použity, a zjednodušeně řečeno lze říci, že to jsou energetické úspory. V případě akcí, které budou realizovány resortem životního prostředí, jsou to akce konečných spotřebitelů energie, což jsou domácnosti anebo veřejné budovy, zatímco v případě akcí ministerstva průmyslu je to jednak část té přenosové soustavy, u které mnozí z vás např. v oblasti přenosu tepla vědí, že v některých případech energetické ztráty jen při tom přenosu tepla se měří v objemu desítek procent. A druhá záležitost je samotná průmyslová produkce a její energetická náročnost. V zákoně, resp. v jeho příloze, je přímo uvedeno, jakým způsobem dochází k definování poměru mezi opatřeními, řekněme, u konečných spotřebitelů, a na druhé straně u tvůrců této energie, přičemž celkově je poměr postaven tak, že na začátku dochází k dominantní realizaci prostřednictvím konečných spotřebitelů, v prvním roce stoprocentní, zatímco v konečných letech se poměr vyrovnává. Celkový poměr je zhruba 64:36 ve prospěch konečných spotřebitelů. Co se týká mého resortu, a to je častý dotaz, který dostávám, tak na něj odpovím rovnou, ministerstvo v tuto chvíli je před ukončením příprav a představení nového programu energetických úspor pro konečné spotřebitele, tzn. jak pro domácnosti v bytových a rodinných domech, tak také pro veřejné budovy. Předpokládáme, že tento program bude představen veřejnosti v letošním podzimu a že první žádosti a výzvy by mohly být realizovány na konci léta příštího roku. Proč na konci léta příštího roku? Z jednoduchých dvou důvodů. Za prvé proto, že se systém, v prvním roce bude teprve rozjíždět z hlediska aukcí a nemusíme být schopni definovat, jaká bude cena. Druhá záležitost je, že pokud tento systém má navázat na stávající Zelenou úsporám, která má rozsah personálního zajištění zhruba 150 zaměstnanců, abychom byli schopni efektivně sloužit veřejnosti, musíme vyčlenit zhruba 150 zaměstnanců a stát ani státní fond není v situaci, kdy by si mohl dovolit jiných 150 zaměstnanců než těch, kteří už program znají. Nejdříve musím ukončit jeden program, zadministrovat ho a uzavřít, abych stejné lidi mohl použít na program nový, protože dalších nových 150 nekvalifikovaných lidí nepotřebujeme. Potřebujeme ty, kteří program znají a vědí, jak se postupuje. V této souvislosti podstatnou roli sehraje skutečnosti, že od 1. ledna příštího roku by měla vstoupit v platnost nová vyhláška, která se bude týkat způsobu výpočtu energetické náročnosti. Bude měnit systém proti stávající praxi ve spolupráci s Českou komorou autorizovaných inženýrů, a jejímž cílem je vytvořit model, který bude výpočtově jednodušší, na druhou stranu bude více zvýhodňovat efekt, nikoli čistou matematickou plochu nemovitosti, která je. To, že má plocha budovy; ať už stěn nebo podlahová nějaký rozměr, ještě neznamená, že přímo je odvislé od množství energetických úspor, které jsou tím dosaženy. Proto nový systém bude postaven na systému definování cílového stavu množství nebo poměru energetické úspory na rozdíl od jednoduchého spočítání panelových nebo jiných ploch.
4
Poslední záležitost je otázka ceny, která každého jistě zajímá. V tuto chvíli se tržní cena na trhu s emisními povolenkami pohybuje v rozpětí 7 až 8 eur. Česká republika realizovala obchod prodeje přebytečných jednotek z druhého období zhruba před 14 dny ve středové hladině mezi 7 až 8 eur. Je to průměrná hodnota, kterou trh dokazuje posledního tři čtvrtě roku. To je výrazně nižší částka, než se kterou tvůrci této legislativy na evropské úrovni počítali v letech 2008 až 2009. Tehdejší prognózy Evropské komise předpokládaly, že částka by mohla být kolem 20 až 22 eur, dnešní čísla jsou zhruba mezi 7 až 8 eur, ve výjimečných případech trh poklesne pod 7 eur a ve velmi výjimečných případech se přiblíží 9 eur. V tuto chvíli je na Evropské komisi a na Radě ministrů životního prostředí, například zítra v Lucemburku bude ČR a ostatní země diskutovat otázku ať už v principu tzv. setasidu nebo backloadingu. V prvním případě jde o představu některých členských zemí spočívající v tom, že by proti systému, jak byl schválen v roce 2009, kdy se definovalo celkové konkrétní množství povolenek pro každý členský stát v alokaci pro konkrétní rok, došlo by k situaci, že v prvním období v případě backloadingu by došlo pouze k přesunutí určitého množství na závěr období tak, aby se tzv. stimulovala cena nebo druhá verze, že by se určité množství povolenek z trhu vyňalo tak, aby došlo ke zvýšení této ceny. Musím říci, že pozice ČR, našeho ministerstva, ale i z pohledu dopadu na českou ekonomiku je k tomuto pohledu skeptická. Stejně jako celá řada evropských zemí máme zato, že efekt musí být podroben obsáhlejší analýze, ale hlavně nesmí být vyňat z rukou členských států. Nahlížíme na množství přidělených jednotek podle směrnice z roku 2009 jako na národní majetek, nikoli jako společný evropský majetek. Je to množství, které vlastní stát, je přirozenou schopností státu, zda chce nebo nechce zvýšit nebo snížit cenu s ohledem na to, že jedna věc je výnos pro státní rozpočet, ale druhá věc je dopad na ty, kteří si to musí koupit, tzn. na průmyslová odvětví a ekonomiku jako takovou. A z tohoto pohledu situaci definovat. Nejsme přesvědčeni o tom, že pokud by došlo k drastickému snížení objemu množství jednotek, jestli bychom tím dosáhli adekvátního zvýšení ceny, respektive jestli bychom došli k tomu, že bychom pouze zpřísnili stávající limity, ale nedosáhli příslušného efektu. To je hranice, za kterou se nesmíme dostat. Na druhou stranu by bylo velmi neefektivní, aby trh s ohledem na potenciální převis nabídky přes poptávku trhu povolenek znamenal jeho faktické zhroucení. To jsou dva limity, ve kterých se pohybujeme, a mezi nimi je třeba hledat vyváženou pozici. O tom také bude rozprava na úrovni životního prostředí, ale také průmyslu a Evropské rady, která jako první začne zítra v Lucemburku. Chtěl bych požádat Senát o podporu tohoto zákona. Jsem přesvědčen, že pokud se nám to povede, jsme schopni nejen simulovat ekonomiku například v oblasti stavebnictví, které by tento program uvítalo. Dovolte mi zmínit, že podle výpočtu ekonomů, pokud spustíme program podpory u konečných spotřebitelů, pak tzv. pákový efekt či přidaná hodnota znamená zhruba tolik, že pokud investujeme jednu korunu do systému, její reálný vliv na ekonomiku je pět korun přidané hodnoty z hlediska práce a zakázek pro stavební sektor a zároveň také snížení finanční náročnosti provozu domácností a tím zlepšení kvality života v celé řadě částí České republiky. Na druhou stranu musím férově přiznat, byť ministr životního prostředí to obecně neříká rád, že podíváme-li se na předchozí „Zelenou úsporám“, tak všichni víme, že lidé to dělali proto, že chtěli zaplatit menší složenku a zlepšit kvalitu svého
5
bydlení. Myslím, že mezi 80 tisíc žadateli hledat někoho, který tak činil s ohledem na svůj zájem na ochranu klimatu, by bylo nemožné. Podle mého názoru tam nikdo takový není. To ale nic nemění na tom, že to byl program, který přinesl práci mnoha lidem v České republice, který práci přináší i nadále. Z tohoto pohledu je dobré jej spustit a umožnit jeho pokračování. Bez tohoto zákona to není možné. Děkuji pěkně. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal
výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk 420/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Bis. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk číslo 420/1. Zpravodajem výbor je pan senátor Miloš Vystrčil, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal návrh zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emisi skleníkových plynů. Podrobně se návrhem zabýval. Některé otázky, které výbor vyslovil na předkladatele, pan ministr částečně již zodpověděl. Jen zopakuji, že to, o co se výbor nejvíce zajímal, je právě ta část, která v zákonu úplně přesně popsána není, a to je, jakým způsobem, hodlá ministerstvo životního prostředí, resp. ministerstvo průmyslu a obchodu potom s prostředky získanými z aukcí naložit. Pan ministr o tom částečně hovořil. Uvítali bychom, kdyby o některých programech, které ministerstvo jistě má už připraveny, pohovořil podrobněji. Obecně lze říci, že minimálně část obyvatel ČR a podnikatelských subjektů právě na konkrétnější záměry ministerstev; myslím tím ministerstvo životního prostředí a průmyslu a obchodu - ohledně využití povolenek čeká. Já ještě k tomuto zákonu potom vystoupím v obecné rozpravě. V tuto chvíli si už dovolím vás seznámit s usnesením výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednaný návrh zákona, ve znění postoupeném PS PČR, určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu PČR senátora Miloše Vystrčila a pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Já vám také děkuji, pane senátore, prosím,
abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Já tady v podkladech mám, že jste garanční zpravodaj. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pan senátor Jiří Bis. Ano. Hovoří pan senátor Jiří Bis. Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedo, jenom krátce.
Na své 32. schůzi se výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu zabýval tímto tiskem. Doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS. Zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu určuje mě, Jiřího Bise, a pověřuje předsedu výboru senátora Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. 6
Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore, a nyní otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí? Pan senátor Vladimír Dryml, přihlášen je pan senátor Jiří Bis. Prosím, pane senátore Drymle, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře,
vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych se zeptal pana ministra, kdo bude určovat cenu té povolenky? Bude to v určité dražbě, zástupce českého státu bude nějaký dražitel, ale kde se to bude dražit? V Evropské unii? Nebo EU dá nějaké nepodkročitelné minimum k této dražbě? Nebo to bude začínat na nule, nebo jak to bude? Kdo bude stanovovat pravidla té dražby, protože to samozřejmě ovlivní cenu povolenky. A cena povolenky se samozřejmě promítne do ceny elektrické energie. My máme dobré zkušenosti se solární energií, kdy občané i stát dotují 30 – 40, možná i více miliardami ročně solární energii. Takže já se ptám, jaký to bude mít dopad na občany a na jejich domácnosti a na průmysl? Sice na jedné straně pan ministr nás tady ujišťuje o tom, že to bude mít pozitivní vliv na stavební firmy, to je mohutné lobby, to já chápu, ale na ty ostatní, kteří jsou energeticky vázáni na cenu elektrické energie, tak jaký to bude mít vliv? A jaký to bude mít vliv na leteckou dopravu, jestli ministerstvo průmyslu a obchodu dalo nějaká data nebo nějaké předběžné úvahy o tom, jaký to bude mít dopad na zdražení cen letenek a na dopravu, která je charterová prostřednictvím leteckého carga. Pak bych se chtěl zeptat ještě na jednu věc – poskytování údajů. Ministerstvo vnitra a Policie ČR poskytuje orgánům vykonávajícím státní správu referenční údaje ze základního registru obyvatel. Kdyby to bylo v souvislosti s podnikáním, tak bych to pochopil, nebo s provozováním některých zařízení, ale tady je to docela natvrdo. A na druhé straně máme obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík – to všechno jsou veřejně dané údaje, přístupné, tak proč všech obyvatel? Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jiří Bis,
připraví se pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedo, kolegové. Chtěl bych doplnit několik údajů k tomu, co řekl pan ministr. Hlavně z toho důvodu, že tato oblast je v médiích hodně diskutována a jsou šířeny mnohdy ne zcela pravdivé zprávy, proto se domnívám, že je vhodné senátory informovat o celém systému ETS a prezentovat některá čísla, která samozřejmě nemám odnikud jinak než z materiálu ministerstva životního prostředí. Takže systém nakládání s emisemi ETS zavedla Evropská unie od roku 2005 a Česká republika bude mít – to už je třetí obchodovatelné období – Česká republika bude mít pro léta 2013 – 2020 k dispozici 645 milionů povolenek. Jedna povolenka = 1 tuna CO2. Celkem 342 milionů povolenek, to je 54 % z toho, bude draženo a 303 milionů, to je 46 %, bude přiděleno zdarma českému průmyslu. Vláda schválila přidělení části bezplatných emisních povolenek také výrobcům elektrické energie. O tom zde mluvil pan ministr v rámci delegace. A toto přidělení odpovídá znění článku 10c, směrnice 209. Výrobci se zavázali, že ušetřené finanční prostředky musí elektrárenské podniky investovat do snížení zátěže na životní prostředí, kdy mezi léty 2013 – 2019 půjde o celkovou sumu investic 134 miliard korun. V uvedených letech získají výrobci elektrické energie celkem zhruba 108 milionů povolenek zdarma – prosím vás, je to tedy jedna šestina z původní částky,
7
cena těch povolenek zhruba v 7 eurech by byla kolem 20 miliard korun. A výrobci elektrické energie musí investovat 134 miliard korun, to znamená, to je věc, která žene naši ekonomiku dopředu, protože zhruba ty vložené prostředky za dané povolenky v ceně 20 miliard se vynásobí šestkrát. V roce 2013 bude výrobcům elektřiny bezplatně přiděleno, to znamená vždy v 1. roce 27 milionů povolenek, a jejich množství bude každoročně klesat až na nulu v roce 2020. Na základě článku 11, směrnice 2009/29/ES měla Česká republika povinnost do 30. září 2011 zveřejnit seznam zařízení a výpočet jim přidělených bezplatných povolenek dle článku 10a a 10c. Postup posuzuje Evropská komise. Ostatní průmyslové sektory a výrobci tepla budou dostávat různé množství bezplatných povolenek. Sektory průmyslu, kterých se obchodování dotýká, lze rozdělit do tří skupin: První, to jsou výrobci elektřiny, to jsme říkali, potom v určitém náběhu by mělo být u nás i v Evropě 100 % povolenek z aukce. Za b) jsou to sektory ohrožené únikem uhlíku. Ty dostanou 100 % bezplatné alokace po celé třetí obchodovací období, založené na benchmarkingu, neboli na srovnávání. Příjemci budou především zařízení na výrobu vápna, cementu, železa a oceli a chemického průmyslu. A za c), třetí skupina – tam se jedná o sektory neohrožené únikem uhlíku a výrobce tepla, kteří mohou obdržet až 80 % bezplatných povolenek v roce 2013 s poklesem na 30 % v roce 2020. Alokace povolenek bude opět založena na benchmarkingu. Česká republika by měla mít v roce 2013, teď pro ten jeden rok, k dispozici 83,6 milionů povolenek. Toto množství pak bude klesat na necelých 78 milionů povolenek v roce 2020. Množství povolenek, které bude ČR prodávat v aukci, začíná na 30 milionech a bude postupně narůstat na 55 milionů v roce 2020. Cena povolenky se předpokládá 7 eur v roce 2013 s lineárním růstem na 14 eur v roce 2020. V aukci 2013, kdy se draží 35 procent povolenek, lze získat přes 5 miliard Kč, odhad za celé třetí obchodovatelné období je 90 miliard Kč. Výroba elektřiny obdrží v roce 2013 bezplatně 32 procent povolenek, ostatní sektory také 32 procent povolenek bezplatně. Výnosy jsou závislé samozřejmě na ceně povolenky. Při ceně například 20 eur by přesáhly výnosy místo 90 miliard 200 miliard Kč. Chtěl bych ještě říci, že celkové množství emisí v ČR včetně dopravy, zemědělství, stavebnictví a ostatních odvětví, je 140 milionů tun. Systém obchodování s povolenkami pokrývá 80 milionů. To znamená, jenom necelých 60 procent všech emisí v ČR. Doporučuji, abychom tento zákon podpořili a přijali. Nicméně si nemohu odpustit pár poznámek směrem k Bruselu a bruselské politice. Pokud se snažíme snížit uhlík, spalování uhlíku, množství emisí, domnívám se, že prostředek, který se nazývá uhlíková daň by byl jednodušší, bez všech možností vedlejších efektů, bez možností někoho uplácet apod., a došel by k tomu cíli, pokud chceme skutečně snížit, jednoznačně a platil by pro všechny stejně. Navíc daň z uhlíku by na rozdíl od obchodování s emisemi vytvořila jisté podnikatelské prostředí s predikovatelnými náklady. Domnívám se dále, že výrobci energie se mají zabývat výrobou energie s co nejmenšími náklady a že se nemají zabývat obchodováním s finančními deriváty, což samozřejmě povolenky jsou. To znamená, znovu říkám, že si myslím, že postup, který zvolila Evropa, je komplikovaný, vede k větším nákladům a nepřinese větší efekt jako to, kdyby byla zavedena jednoduchá uhlíková daň, ale to se netýká přímo tohoto problému. Děkuji.
8
Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Miloš Vystrčil. Připraví se pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane ministře, na úvod se omlouvám, pan předseda, předsedající měl pravdu, já jsem garančním zpravodajem a děkuji za to upozornění. Můžu vlastně kontinuálně navázat na pana kolegu Bise, s kterým máme na věc velmi podobný názor. Pokud se hlouběji zamyslíme nad tím, proč Evropská komise nás nutí postupovat tímto způsobem, prostřednictvím evropské směrnice, tak nás nemůže napadnout nic jiného, než to, že prodej povolenek kromě ochrany životního prostředí, resp. snížení emisí CO 2 má ještě jeden důvod, to je posílení státních rozpočtů. Já to jenom velmi stručně vysvětlím. Spousta čísel tady zazněla, takže nemá asi smysl kolegy senátory a senátorky více zatěžovat, ale přesto: Pokud budeme počítat, že celková cena všech povolenek za osmileté období od roku 2013 do roku 2020 je řekněme 160 miliard Kč, pokud vezmeme nějakou průměrnou cenu, tak potom můžeme počítat s tím, že zhruba těch 70 miliard Kč bude rozdáno – v uvozovkách – zdarma. To "v uvozovkách" je tam proto, že za těch 70 miliard bychom měli získat zhruba 130 miliard investic v rámci elektrárenského průmyslu. Pak tedy zbývá oněch 90 miliard, které získáme z aukcí, myslím tím ministerstvo životního prostředí, ministerstvo průmyslu a obchodu a také státní pokladnu, čili ministerstvo financí, a těch 90 miliard, to tady zatím nezaznělo, bude rozděleno tak, že 50 % získá ministerstvo financí a bude použito podle zákona o státním rozpočtu. To znamená, není vázáno na žádné investice z hlediska ochrany životního prostředí atd. A zbylých 50 % bude využívat ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu na základě programů, které budou stanoveny podle toho, co je napsáno v tomto zákoně. Takže to je ještě moje doplnění, abychom tento zákon nevnímali jenom jako zákon, který umožňuje provádět investice v rámci ochrany životního prostředí, ale je to i zákon, který významně v horizontu 8 let v průměru, řekněme, těmi až možná 10 miliardami Kč ročně bude posilovat státní rozpočet a bude možno tyto finance zapracovat do zákona o státním rozpočtu. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Vladimír Dryml, připraví se pan senátor Pavel Trpák. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, senátorky, senátoři, já bych chtěl ještě jednou upřesnit. Pane ministře, tady zaznělo, že ze 7 eur se může zvýšit cena povolenky až na 14 eur. Říkal to tady kolega Bis. Vy tady 20, možná 30 miliard dáte zadarmo a investoři jsou povinni investovat 134 miliard. To všechno tady zaznělo. Já se ptám, a už po druhé, kdo to zaplatí. Proto samozřejmě se zvýší cena elektřiny. A já se ptám, jestli víte, jaké budou dopady zvýšení ceny elektřiny. Protože ty elektrárenské společnosti to budou platit – z čeho? Z příjmů, které jsou od spotřebitelů! To znamená, jak se zvýší cena elektřiny po zavedení tohoto zákona v průběhu tří až pěti let? O kolik to bude? Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Pan senátor Trpák stáhl svoji přihlášku. Táži se, jestli se ještě hlásí do obecné rozpravy. Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, zda si přeje k obecné rozpravě vystoupit. Pane ministře? Ano. Máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa: Děkuji pěkně. Když dovolíte, já bych se asi omezil zejména – protože pan kolega Vystrčil i pan senátor
9
Bis precizněji popsali obsah materiálu – na to, že bych reagoval na konkrétní dotazy pana senátora Drymla. Snad jsem si poznamenal všechny správně. K tomu dražebnímu systému, pane senátore, vážené paní senátorky, systém je nastaven tak, že proběhlo společné výběrové řízení 27 členských států a Evropské komise na provozovatele aukční platformy. Vítězem výběrového řízení je Burza EEX v Lipsku, která bude společnou platformou pro celou Evropskou unii. S tím, že co se týká systému té burzy, nebo systému obchodování, ten je stanoven v nařízení o aukcích, které vydala Evropská komise. Cena povolenky se stanovuje trhem. V téhle souvislosti musím říci, pane senátore a vážené paní senátorky, páni senátoři, tak jak jsem byl informován, protože toto je systém, který byl nastavován v letech 2008-2009-2010, ale tak jak jsem byl informován od svých kolegů a jak jsme o tom hovořili i na úrovni ministrů Visegrádské čtyřky plus Bulharsko, Rumunsko, právě s ohledem na ten systém a možné výkyvy na trhu, tak to bylo tak, že na začátku, právě v těch letech 2009, to byly země, řekněme našeho regionu či našeho jednotného – v angličtině "like man did", ale řekněme společně uvažující státy jako my, které se snažily naopak prosadit to, aby byla definována nějakým způsobem maximální možná cena, na kterou by se trh mohl dostat, právě proto, aby nedošlo k efektům, o kterých pan senátor Dryml hovoří. Tehdejší Evropská komise i ostatní členské státy podle mých informací toto zamítly jako zbytečné zasahování do tržních mechanismů. A dnes jsme v obrácené situaci, kdy zase celá řada evropských zemí, musím říct, že v tomto ohledu nikoli Česká republika, ale většina evropských zemí, prosazuje obrácený model, nějakým způsobem, nikoli definovanou částkou, ale právě těmi procesy, jak jsem zmínil, to je buď set aside proces nebo backloading proces, dosáhnout stavu, aby byla řekněme nějakým způsobem ovlivnitelná, jinak na trhu volně dosahovaná, ale ovlivnitelná minimální cena. Nám přijde z pohledu ČR, že bychom spíš uvítali limitování maximální než minimální, ale pravdou je, a to bohužel musím přiznat, že tento příběh už je za námi, už ho nejsme schopni ovlivnit, a ta situace tady proběhla. V tuhle chvíli to jediné, co je možné, je pouze řešit otázku tím, že na trh dáte buď víc, nebo míň povolenek. Z tohoto pohledu tedy zmenšíte nebo zvětšíte poptávku nebo nabídku a tím ovlivníte cenu. Ale jak jsem zmínil, jednalo by se o změnu nařízení, resp. směrnice, která je z roku 2009, která také definuje konkrétní množství povolenek na konkrétní rok v rozpisu pro konkrétní zemi. Ovšem z toho také vycházejí plány, a na tom je také na druhou stranu postaveno plánování jednotlivých účastníků systému, protože oni podle toho také vědí a mohou nastavit svůj vlastní proces, jednak vyplývající z integrovaných povolení, tedy množství, které mohou vypouštět, a podle toho také jejich strategii, kdy a v jakém čase si budou pořizovat povolenky. To je k první záležitosti. Co se týká letecké dopravy, musím říci, že pan senátor v tomto ohledu podle mého narazil na věc, která sice z hlediska celkového objemu množství peněz, které tento proces znamená, není největší, ale řekl bych, že je specifická. Kdybych to vzal na konkrétním údaji, na který se ptal, tak je to odvislé od délky letu a údaj, který my máme z bruselských analýz, ukazuje, že by jeho vliv podle této směrnice měl být zhruba 2 až 12 euro na letenku. Ovšem celé je to odvislé od toho, že tak, jak jste zaznamenali, probíhají poměrně ostré mezinárodní spory na jedné straně mezi Evropskou unií a na druhé straně, a teď bych řekl na více stranách, ať už Spojenými státy, Ruskem anebo silnými asijskými ekonomikami. Čína, Rusko i USA zakázaly svým přepravcům, Čína definitivně, aby do tohoto systému vstupovali, protože to
10
vnímají jako narušení svobodného obchodu, v této věci probíhá řada mezinárodních soudních sporů, zatím bez nějakého reálného výsledku. A musím říci, vážení kolegové a pane senátore, že i zítra v Lucemburku toto je zařazeno jako bod a i já se tam budu ptát na to, co budeme dělat v okamžiku, kdy by měla být Evropská unie jediná, která tento systém vyžaduje, protože jestli to je o tom, že se z hlediska udržení konkurenceschopnosti nejenom České republiky, ale evropských států jako takových, České republiky speciálně, přirozeně máme snažit o to, abychom nealokovali náš zahraniční obchod a byznys mimo státy EU a nebyli závislí stoprocentně pouze na EU, ale řekněme v tomto ohledu, když to řeknu obecně, také diverzifikovali jakési riziko, tak rozhodně asi není cílem EU, aby se uzavřela pro leteckou dopravu mimo EU, ale naopak, aby jí byla co nejvíce otevřená. A z tohoto pohledu totiž platí globální teze, kterou bych tady chtěl zmínit, možná nebo spíš bych řekl určitě, v rozporu s některými mými předchůdci na ministerstvu životního prostředí v minulých časech, a to v tom, že i já jsem poměrně skeptický k tomu, jakým způsobem se podaří a daří realizovat politiku tzv. ochrany klimatu v rámci evropské politiky na globálním poli. Dovolte mi odbočku, která totiž nesouvisí s tímto zákonem, ale ve skutečnosti z něho vyvěrá, a to je o tom, že nás čeká další jednání o budoucnosti tzv. Kjótského protokolu druhého období a definování nějakého právně závazného globálního rámce od roku 2020. A v tuto chvíli tato situace je velmi jednoduchá. Zkrátka Evropská unie, její členské státy z hlediska jejich podílu na množství látek tzv. skleníkových plynů představuje nějakých 13 % celosvětové produkce. A když se díváme na stávající situaci, tak je to pouze EU plus tedy se říká, že je to průlomové, ale i některé státy se k tomu začínají hlásit. Zatím já si vážím toho, že některé státy mají zájem, pokud jde o EU, ale rozhodně to nemohu nazvat průlomem, pokud je to Norsko, Švýcarsko a Austrálie, zatím totiž nikdo jiný. A z tohoto pohledu jde o to, abychom se také v budoucnu zabývali otázkou, jestli tady nebojujeme za něco, co zkrátka nemá globální podporu, a bavit se o tom, jestli to má šanci, anebo nemá, a co to znamená pro konkurenceschopnost EU. Pokud má, budiž, ale pak musíme i svoji ambici měřit realisticky. Já tím neříkám, že by ČR neměla naplňovat závazky, které má, já tím neříkám, že by od těch závazků měla ustupovat, jenom říkám, že by jako právoplatný člen EU se měla snažit k té věci přistupovat realisticky z celkového globálního pohledu, protože pokud zůstaneme v tomto ohledu sami, pak to ve velkém může znamenat stejné, co jsem v malém zmínil na základě podnětu pana senátora např. ohledně letecké dopravy. A co se týká jednotlivé ceny a jejího dopadu na elektřinu, musím pane senátore říci, že právě proto, a já jsem byl poměrně kritizován za to, že jsem byl z těch, který na vládě podporoval, předkládal a prosazoval, aby Česká republika využila možnosti derogace a umožnila elektrárenskému průmyslu v ČR, aby byl jedním z těch osmi, které naplňují podmínky, aby bylo na nich se toho skutečně ujmout a využít možnosti těch tzv. bezplatných alokací. Ona je totiž jediná možnost, kterou jsme měli. Kdybychom to neudělali, budeme v podobné situaci, jako je např. Slovensko, které nemá z důvodů vstupních parametrů možnost tento systém využít a jehož reálným dopadem je, že i ty elektrárny, na rozdíl od našich, si už budou muset kupovat všechny své povolenky v aukcích, na rozdíl od České republiky, které jsou vázané investice, které v řadě případů musí provést ze samotné podstaty. Částka 134 miliard je částka, která v národním plánu říká, při stávajících cenách odhad nákladů investice. Všichni víme, že v průběhu doby může dojít k tomu, že investice bude možno pořídit levněji, tak jak dochází k technologickému pokroku.
11
Tím ovšem nemohu říci, že se to se stoprocentní jistotou stane, to zkrátka nikdo z nás neví. A druhá záležitost té ceny, tak jak o tom hovořil pan senátor Bis i pan kolega Vystrčil. 7 až 14 euro je jakási středová prognóza, ale je to stále jenom prognóza. My jsme měli 4 prognózy, se kterými jsme pracovali, A, B, C, D, které vycházely ať už z možného poklesu ze 7 na 5 a konstantní ceny, tak i z původního programu, který byl v roce 2009 na úrovni Evropské komise a který byl někde kolem 20 euro, který se jeví opravdu zcela nerealistický. Z tohoto pohledu je to zkrátka jenom prognóza. Musím říct, že nejsem z těch, který je přesvědčen o tom, že těch 14 euro je realistických. Řekl bych, že startovací pozice 7 euro realistická je. A všechno nám ukáže trh. A v tomto ohledu je to skutečně volná pozice. Navíc jde o to, že jednotlivé prognózy, které počítají, kdy bychom odňali v prvním nebo druhém roce určité množství emisních povolenek z trhu, tím jakoby podpořili vyšší cenu, tak se ukazuje, že množství, které bychom museli vyjmout, by bylo velmi vysoké, a já tvrdím neúměrné nejistému efektu zvýšení ceny, a ovšem jistému dopadu na některé sektory národního hospodářství. Pravdou ale je, že z hlediska pohledu na české hospodářství existují segmenty, pro které by to byla výhodná operace, segmenty, pro které by to nebyla výhodná operace. Není to černobílá záležitost, není to 10:0. Obecně pozice České republiky, tak jak ji dlouhodobě prezentuje a tak jak ji budeme prezentovat zítra v Lucemburku, je pozice, která je v tomto ohledu, řekněme diplomaticky, opatrná k tomu, abychom prováděli takto silný zásah bez toho, že budeme mít nejenom podrobnou analýzu, nikoli na celoevropské úrovni, ale na národní úrovni, také analýzu, která bude dopadem na sektory národního hospodářství, nejenom na hospodářství jako celek. A za třetí, která nejenom přinese pohled jakéhosi odhadu, ale také jakési míry jistoty. A jistotu, co by to znamenalo, v tuhle chvíli nemáme a bohužel mít ani nebudeme. To je asi k situaci, tak jak ji popisujete. Řekl bych, že jsme v situaci, kdy nakládáme s režimem tak, jak je, se stavem evropské legislativy, tak jak ji máme. A jsem přesvědčen o tom, že v tomto ohledu to není tak, že bychom zaváděli na nás nějaký nový přísnější model, než nám umožňují pravidla, ale naopak jsme se snažili tam, kde to jen trochu bylo možné, využít situace ve prospěch národního hospodářství a také ve prospěch politiky, kterou se tady snažíme realizovat. Ohradil bych se vůči tomu, že hovořím-li o podpoře stavebnictví jako jednoho segmentu národního hospodářství, že to je projev nějaké lobby. Ta věta mě, pane senátore, musím říct prostřednictvím pana předsedy, trochu mrzí. Ale myslím si, že se tady také a primárně bavíme o tom, že jestli tady má být spuštěn nějaký program podpory energetických úspor, ať už u konečných spotřebitelů, nebo u transformačního systému, ale také tvůrců, tak jeho reálný dopad je zejména na kvalitu života a ekonomické náklady obyvatel ČR, protože jestli to je o tom, že díky stávajícímu programu jsme schopni realizovat opatření v domech, jejichž cílem je 50procentní snížení nákladů, tak i když to znamená podíl vlastníků na investici, pak stále se bavíme o tom, že většinový nebo poloviční podíl investice by byl realizován prostřednictvím tohoto mechanismu. A z toho pohledu, ať počítám, jak počítám, i při započítání narůstající ceny energie, čemuž se bohužel nevyhneme, tak fakticky to znamená, že pro lidi to znamená zvýšení kvóty bydlení a nižších nákladů na energetickou náročnost jejich obydlí, což bychom jistě měli podpořit. Poslední záležitostí byly informace, tedy množství sdělování informací. V tomto ohledu musím říct, že my pouze přenášíme to, co je součástí evropské legislativy, nezavádíme tady nějaký nový model, to co musí být, je v zákoně
12
napsáno, nic víc. A z tohoto pohledu na druhou stranu musím říct, že to, že veřejnost bude mít přístup k tomu, aby věděla, kolik který subjekt národního hospodářství produkuje množství CO2 a že to bude veřejná informace, já se přiznám, že na tom nevidím nic špatného a nevím, proč by to mělo být něčím nevhodným. Je to zkrátka veřejná informace a myslím si, že na ni má každý nárok. Koneckonců, Česká republika, a to bych rozhodně podpořil, je země, která v oblasti informování o stavu životního prostředí má obrovský kredit a je zemí, která v tomto ohledu dlouhodobě je tou, která se snaží poskytovat veřejnosti maximum rozsahu všech informací, které jsou, o všech segmentech stavu a situace v životním prostředí. A toto je nepochybně jedna z nich, a myslím, že tak to má být. Děkuji pěkně. Předseda
Senátu
Milan
Štěch: Děkuji, pane navrhovateli, za vaši
závěrečnou řeč. A ptám se zpravodaje výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu senátora Jiřího Bise, zda si přeje vystoupit. Nepřeje. A nyní by se měl vyjádřit garanční zpravodaj k proběhlé rozpravě. Pan senátor Miloš Vystrčil se ujme slova. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, v rozpravě vystoupili tři senátoři, pan senátor Dryml dvakrát. Otázky pana senátora Drymla byly zodpovězeny. Pokud si to mohu z pozice zpravodaje dovolit komentovat, tak ještě k jeho dotazu na vliv na cenu elektrické energie se dá říci, že lze předpokládat, že cena elektrické energie bude stoupat. Co je však jisté, pokud bychom tento zákon neschválili a transpozici nerealizovali, tak by stoupala více. Co se týká vystoupení pana senátora Bise a mne, tak to byly informace, o kterých jsme si mysleli, že by je měli senátoři před svým rozhodováním míti. Já mám to štěstí, že se mohu opravit. Zapomněl jsem částku 90 miliard vydělit dvěma, to znamená, přínos pro státní rozpočet by nebyl 10 miliard ročně v průměru, ale pouze 5 miliard. Toto opravuji i pro stenozáznam. Jinak žádný návrh na propuštění do podrobné rozpravy nezazněl, žádný návrh na jiné usnesení nezazněl. To znamená, že navrhuji, aby bylo přijato usnesení tak, jak bylo navrženo garančním výborem i dalším výborem, to znamená, aby zákon byl schválen v té podobě, jak byl Senátu postoupen Poslaneckou sněmovnou. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane zpravodaji, a přistoupíme
k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Přítomno je 57 senátorek a senátorů, kvorum je 29. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 4 registrováno 58, kvorum 30, pro návrh 46, proti nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi a zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím. Dalším bodem je
13
2. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o evropském inovačním partnerství v oblasti hospodaření s vodou (evropský senátní tisk č. K 165/08) Materiál jste obdrželi jako senátní tisk č. K 165/08 a K 165/08/01. Prosím pana ministra životního prostředí Tomáše Chalupu, aby nás seznámil s tímto materiálem. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa: Vážený pane předsedo,
milé paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vás seznámil se Sdělením Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ve věci evropského inovačního partnerství v oblasti hospodaření s vodou. Dámy a pánové, tento materiál je iniciativou na úrovni EU v oblasti vědy, výzkumu, inovace a do vzdělávání a je zaměřen na otázku vodního hospodářství. A toto partnerství je zaměřeno zejména na transfer informací a vývoj inovačních technologií mezi jednotlivými členskými státy. Pro naplňování tohoto partnerství byla zřízena řídící skupina vedená komisařem pro životní prostředí Janezem Potočnikem. První jednání skupiny se uskutečnilo 4. září a lze říci, že v tuto chvíli jsou určeny jakési základní okruhy. Máme tři skupiny okruhů, kterými se tato politika má řídit. Do první, nejvýznamnější skupiny patří tyto okruhy, a to je vztah voda – energetika, politika vodního hospodářství a způsob financování inovačních technologií a postupů. Druhou skupinou pak je znovuvyužívání a recyklace vody, úprava surových vod a čištění odpadních vod a třetí skupinou je otázka management živelných pohrom, tedy primárně na jedné straně povodně, na druhé straně sucho, potom modely řízení vodního hospodářství a ekosystémové služby. Podle našeho názoru lze přivítat tuto iniciativu Evropské komise. Na druhou stranu musím říci, že velmi sdílím stanovisko, které Senát bude projednávat ať už z hlediska apelu na to, aby tím nedošlo k posílení jakékoliv byrokratické zátěže, tak i z pohledu toho, aby nedocházelo k nastavování nových konkrétních cílů a požadavků nad ty, které již byly pro ČR stanoveny a které už tak jsou poměrně složité. Z tohoto pohledu, byť jsme přesvědčeni o tom, že tento první krok nenaplňuje tyto skutečnosti, považuji za správné a souhlasím se stanoviskem, které je tady předloženo i z hlediska apelu a výzvy, aby došlo k vyvarování se těchto potenciálních rizik. Děkuji pěkně. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Výborem, který projednal
tento tisk, je VEU, a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 165/08/02. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Krejča, kterého zastoupí předseda tohoto výboru Luděk Sefzig. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane předsedo, vážení paní senátorky, páni senátoři, pane ministře, dovolte mi, abych zastoupil zpravodaje VEU k tisku, týkajícímu se inovačního partnerství v oblasti hospodaření s vodou. V úvodní části tohoto tisku, která hovoří o potřebě vytvářet inovační partnerství, vyměňovat si zkušenosti, spolupracovat apod., s tím lze samozřejmě souhlasit. Problémem je to, že jsou v tomto sdělení skryty hned dva trojské koně.
14
Prvním z nich je, že je činěn pokus kvantitativně omezit odběry vody do výše 20 % obnovitelných zdrojů, což by ale měla být výlučná pravomoc národních států. V případě České republiky tím spíše, že jsme odkázáni především na atmosférické srážky. Při akceptování tohoto záměru bychom se velice rychle začali potýkat s nedostatkem vody pro zemědělství, průmysl a komunální sféru. Druhou slabinou je pak pokus o vytvoření nového orgánu na evropské úrovni, který by národním státům diktoval, jak mají hospodařit s vodou na svém výsostném území. Materiál navíc vůbec nezohledňuje odlišnosti jednotlivých států, jak je geografická poloha, morfologie krajiny, hydrologické specifika, úroveň a struktura průmyslu, zemědělství apod. Česká republika v rámci Evropské unie např. patří k zemím s nejnižší spotřebou vody na hlavu. Takže doporučení VEU se k tomuto sdělení vyjadřuje spíše negativně, přičemž se odvolává i na Senátem dříve přijatá usnesení Evropa 2020, 4656/2010, Unie inovací, tisk 162/2011, Life 557 z roku 2012 a GMES 558/2012. Pakliže bychom návrhy tohoto sdělení akceptovali, dostaneme se za několik měsíců do obdobné situace, jako jsme nedávno zažili při projednávání novely zákona o hospodaření s energií, kdy by transponování příslušné evropské směrnice, pak jsme se podivovali nad energetickými audity, energetickými štítky apod. Přitom jsme ale cca rok před tím nechali bez povšimnutí příslušný evropský dokument, dokonce tři výbory ho vzaly na vědomí. Dovolte mi tedy, abych vás seznámil s unesením, které vám doporučujeme, vážené paní senátorky a páni senátoři, abychom toto usnesení přijali a tím pádem toto stanovisko reprezentovalo horní komoru českého parlamentu. Senát Parlamentu ČR I. 1. dlouhodobě podporuje vědu, výzkum, inovace a vzdělávání, což promítl do řady usnesení k evropským dokumentům (viz uvedené dokumenty, které jsem před chvilkou citoval) 2. považuje vodní hospodářství za klíčovou oblast, které je vzhledem ke strategické povaze vodních zdrojů nutné věnovat zvýšenou pozornost, jak již Senát zdůraznil v rámci usnesení k programu pro životní prostředí LIFE (usnesení č. 557 ze dne 15. března 2012); 3. opakovaně zdůrazňuje, že by všechny iniciativy EU týkající se jedné oblasti měly vykazovat větší vzájemnou provázanost a zároveň výrazněji indikovat souvislost mezi jednotlivými dokumenty; v případě tohoto sdělení by měla být zmíněna větší vzájemná provázanost problematiky vodního hospodářství s programem LIFE a Evropským programem monitorování Země GMES (usnesení č. 558 ze dne 15. března 2012); II. 1. považuje za nezbytné, aby v rámci veškerých aktivit v oblasti hospodaření s vodou byly vzaty v úvahu diametrální odlišnosti členských států, například pokud jde o zeměpisnou šířku, morfologii krajiny, hydrologická specifika a úroveň a strukturu průmyslu a zemědělství; 2. zastává názor, že problémy spojené s vodním hospodářstvím jsou nejlépe řešitelné na národní úrovni, případně v rámci bilaterální spolupráce dotčených států; 3. upozorňuje
15
na projekty iniciované ze strany Evropské komise, které mohou být v přímém rozporu s principy efektivního a udržitelného hospodaření s vodou (např. projekt zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) nebo podpora pěstování energetických plodin pro biopaliva a biokapaliny); 4. zdůrazňuje vodohospodářský, akademický a výzkumný potenciál, který v této oblasti Česká republika má, s politováním však konstatuje, že zájem o studium oborů spojených s problematikou vodního hospodářství a jejich nabídka nejsou dostatečné; 5. nesouhlasí s paušálním stanovováním jakýchkoli kvantitativních cílů týkajících se odběrů vody na území členských států, jelikož tato rozhodnutí musí nadále zůstávat zcela v kompetenci jednotlivých členských států; 6. nesouhlasí se zřizováním nových orgánů na evropské úrovni, které by bez znalosti národních specifik a bez účasti zástupců všech členských států rozhodovaly o hospodaření s vodou na území členských států; III. Obligatorní dodatek našeho usnesení je, že 1. Senát žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko; 2. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi. Dovolte mi, vážené paní senátorky a páni senátoři, abych vás požádal, abyste vyjádřili podporu tomuto usnesení VEU. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a zastoupil pana senátora zpravodaje Krejču a plnil úkoly zpravodaje. Tisk projednal také VUZP. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Šebek. Ptám se, zda si přeje pan zpravodaj vystoupit. Nepřeje. Takže přikročíme k rozpravě, kterou tímto otevírám. První se přihlásil pan senátor Ivo Bárek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Připraví se paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Senátor Ivo Bárek: Dobré dopoledne, milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. Vy jste, pane předsedo, správně řekl, že náš výbor také tento tisk projednal a vlastně dává jakési doporučující stanovisko výboru evropskému. Já bych řekl, že naše usnesení se mírně liší, a to hlavně v jednom bodě, a to v bodě, který ve výboru evropském je bod číslo 2, tzn., zastává názor, že problémy, spojené s vodním hospodářstvím jsou nejlépe řešitelné na národní úrovni, případně v rámci bilaterální spolupráce dotčených orgánů. Toto náš výbor nepřijal, tento bod číslo 2. Doporučoval bych tedy, to je můj návrh, abychom tento bod vyřadili. My jsme se přiblížili ke stanovisku ministerstva životního prostředí, které jsme dostali v rámci tohoto tisku. Rámcová pozice pro Parlament ČR, a to je to, že ČR by se měla aktivně zapojit do EIP, tzn., do tohoto inovačního procesu, a to jak z hlediska jednotlivých věcných problematik, tak i v řídící pracovní skupině podle možností státního rozpočtu. Z hlediska řídící pracovní skupiny budou zástupci členských zemí osloveni komisařem pro životní prostředí, ti posléze nominují členy jednotlivých skupin. Neočekává se finanční podpora ze strany českého státu, ale soukromého sektoru. My jsme hlavně podporovali to, že naše Česká republika má ve vodohospodářství, myslím si, jednoznačnou prioritu a velké znalosti včetně výzkumného potenciálu. Proto jsme brali za vodné, že bychom se do této činnosti nějakým způsobem měli zařadit. Samozřejmě ostatní věci, zřizování nových orgánů,
16
náš výbor nepodporuje zřizování nových orgánů, které by nějakým způsobem redukovaly nakládání s vodami v ČR, ale měli jsme za to, že s ohledem na stav kvality českého vodárenství je potřeba se do tohoto procesu iniciativně zapojit. Tzn., to je moje krátké stanovisko k tomuto materiálu. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Prosím vás o pozornost. Vy jste tedy navrhl, aby v bodě II. 2. došlo k vypuštění. Nyní vystoupí paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Připraví se paní senátorka Dagmar Zvěřinová. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, jenom velice krátce. I když téma voda by si zasloužilo skutečně velmi velkou pozornost a dlouhou debatu. Ale tu debatu budeme mít možnost vést na konferenci, kterou organizuje příští týden Karlova univerzita, kde vodu řadí mezi nejenom strategické suroviny, ale také mezi komoditu, kterou je potřeba nahlížet z pohledu bezpečnosti země. My k tomu můžeme mít ještě postoj bližší. Zvláště ten postoj ženy. Možná lidem ve městech si neuvědomují, jak není samozřejmé, že vodu máme. Ale my z těch venkovštějších oblastí víme, že třeba letošní léto už způsobilo, že mnohé domácnosti, které jsou napojeny, které mají vlastní studny, že již letos měly problémy, a ten trend, jak se zdá, bude spíš horší než lepší. Proto je potřeba této problematice skutečně se intenzivně věnovat. Není to jenom o tom, kolik voda bude stát. Není to jenom o tom, jaké budou sítě a kdo je bude provozovat a kdo je bude mít, ale otázka zní, zda skutečně pitná voda bude dostupná pro každého našeho občana a v každé lokalitě, v které v této chvíli osídlení je. A to nedokážeme určitě udělat jenom z národní úrovně. Každý školák ví, že Česká republika je hlavním evropským rozvodím, že od nás voda odtéká, že žádná nepřitéká. A proto jsem hluboce přesvědčena, že je správně návrh pana senátora Bárka, abychom vypustili v usnesení Evropského výboru bod II. 2., tedy to, že jsme přesvědčeni o tom, že tuto problematiku můžeme řešit na národní úrovni. Protože tuto problematiku na národní úrovni prostě řešit nemůžeme. Musíme se zabývat kontextem, ale myslím si, že bude doba, kdy budeme velmi rádi, že jsme členskou zemí EU, že jsme v nějakém společenství, kde budeme schopni tuto věc řešit, protože to skutečně přesahuje státní hranice. V této souvislosti ještě jedna poznámka k navrženému usnesení. Je to bod 6 bodu II, kde se navrhuje, abychom vyslovili nesouhlas se zřizováním nových orgánů na evropské úrovni, které by bez znalosti národních specifik a bez účasti zástupců všech členských států rozhodovali o hospodaření s vodou na území členských států. Takto, jak je to formulováno, to má logiku. Jsem přesvědčena ale o tom, že jakýkoli orgán vznikne, resp. Praxe je, že jakýkoli orgán na evropské úrovni vznikne, tak členské státy se vždycky na něm podílejí. Podílejí se na tom spolurozhodování v těchto orgánech. Nicméně souhlasím s tím, že není potřeba zřizovat nové úřady. Ale velmi bych se přimlouvala za to a ráda bych slyšela i od pana ministra, zda existuje takováto úvaha, protože vím, že v minulosti dokonce již proběhla nějaká jednání v této věci, tedy velmi bych se přimlouvala za to, abychom udělali všechno proto, abychom zapojili české vědce, kteří se zabývají hospodařením s vodou, kteří se zabývají poměry vody v krajině. A vím, že jsou v té vědecké úrovni velmi úspěšní, tak bychom zapojili tato naše vědecká pracoviště právě do těch evropských projektů, které problematiku přístupu k vodě a dostatku pitné vody na kontinentu řeší.
17
Závěrem, usnesení ano, podporuji vyřazení bodu 2. II. a dávám velký otazník ke zřízení nových orgánů na evropské úrovni. Byla bych ráda, kdyby to znělo tak ale, že podporujeme zapojení našich vědeckých pracovišť do řešení této problematiky. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Nyní vystoupí paní senátorka
Dagmar Zvěřinová. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně senátorky, kolegové senátoři, dovolte, abych se vyjádřila také k dané problematice, která se dnes projednává, a to z toho důvodu, že 15 let dělám ve vodním hospodářství. Osobně se domnívám na rozdíl od některých předřečníků, že hospodaření s vodou je jako v domácnosti nebo na vlastním dvorku. Hospodařit si musíme sami. Na to žádnou směrnici nepotřebujeme, protože především v každém z nás má být hospodaření s vodou jako s cenností, jako s darem přírody, který se může vyčerpat. Tady si myslím, že je potřeba apelovat i na naše příslušná ministerstva a kontrolní orgány, aby zajistily především hospodaření vody v krajině příslušnými předpisy, příslušnými nařízení a kontrolami. Je zbytečné, aby každá dešťová voda, která spadne, byla odváděna okamžitě kanalizací do dalších toků a opouštěla naši republiku. V případě různých výstaveb, různých zón, parků, tím myslím industriálních parků, měly být dávno zařazeny předpisy o tom, že budou muset být vybudovány v daných lokalitách retenční nádrže, které tyto povrchové vody zachytí. Sáhněme si do svědomí my všichni. Kolik jsme za 20 let zabetonovali, zaasfaltovali? Kolik se zastavělo krajiny, která dneska nemá nasákavou funkci, kde okamžitě je voda odváděna do toků a okamžitě opouští republiku, aniž udělala jediný kus práce, jedinou funkci. Chováme se k ní jako k přebytku, a to je ta chyba, protože tato dešťová voda je možná k využití nejenom v daném území, kde se jímá do nádrží, ale hned v dané oblasti, u jednotlivých sídlišť, u jednotlivých průmyslových parků, a může se využít několikrát. V každém případě podporuji vznik tohoto orgánu, protože především bude centralizovat určitý systém nakládání s vodami v rámci Evropy a v nejbližších státech. Je pravdou, že je potřeba podpořit, řekla bych, inovace, vývoj, výzkum. V každém případě některé novinky narážejí na samu aplikaci. Narážejí z několika důvodů. Za prvé musíme o nich vědět, musí být ověřené, tzn., nikdo nebude za velmi drahé peníze chtít být pokusným králíkem, který to vyzkouší, a pak se zjistí, že to nebylo to pravé. Protože vodní hospodářství, jakákoli investice i technologie je neskutečně drahá. To není jeden malý přístroj, byť třeba drahý. To jsou velké investice, které musí být dlouhodobě plánovány a musí se na ně najít zdroje. Víme, že obyvatelstvo velmi kritizuje cenu vody, a to jak pitné, tak poplatky za odvádění odpadních vod. V každém případě víme, že dalšími inovacemi se tyto ceny zvýší. Musíme ale přesvědčit i obyvatelstvo o tom, že je to nutná záležitost, protože musíme zajistit kvalitu vody pro každého obyvatele. Je to také v zákonu o obcích. Obec zodpovídá za zásobování pitnou vodou a toto je úkol pro všechny samosprávy více než prioritní. Myslím si, že za dvacet let se postavilo hodně investic v oblasti nakládání s vodou, ale především nakládání s odpadní vodou, tzn. čistírny. Minimum investic šlo do vodárenství, což je druhá oblast. Jsou dokonce firmy, které si to popletou, vůbec nerozlišují ani čističku od úpravny vody. Už za první republiky Československá republika byla špičkou v této oblasti, dokonce prováděla i investice i za hranicemi naší vlasti.
18
Myslím si, že vodárenství má špičkovou úroveň v ČR. Je třeba ovšem podpořit i vzdělávání mladých odborníků, protože tady ne vždycky najdou uplatnění. Je třeba to také postavit na tom, že bude potřeba velké množství investic. Tady je třeba apelovat na vládu a na ministerstva, že budou muset směřovat tyto finanční prostředky do tohoto oboru, protože tak, jak je to postaveno, kdo bude aplikovat vývoj a výzkum, kdo bude stavět čistírny nebo úpravny vody, kdo je bude provozovat? To je o tom, že příslušný vlastník musí najít zdroje a výzkum a vývoj aplikovat v daném reálu. Zároveň bych chtěla říci, že tento plán je velmi ambiciózní, je potřeba se na to dívat tak, že je před námi hodně práce. Také bych chtěla upozornit na to, že souhlasím třeba s tím, že tady je těžko deklarativně možné odsouhlasit, že může být použita voda jen z dvaceti procent případných zdrojů regionu. Co se rozumí regionem? Kraj, oblast, povodí nebo se myslí jen Česká republika? Nevím, co by bylo v Praze, muselo by se to vyrábět z Vltavy, protože Želivka je jiný region. Znamená to, že region Želivky dodá jen dvacet procent do Prahy? Myslím si, že je to podstatně víc. Právě tak je to zásobování pitnou vodou v jižní Moravě, zásobuje se ze Svitavska, ale i z Vysočiny. Znamená to, že kvóta, která se dodá na jižní Moravu, se bude krátit celé Vysočině? To není možné. Myslím si, že v této fázi je třeba velmi odborně posoudit toto opatření. Věřím, že nakonec zdravý rozum a především odborný nadhled nad touto direktivní poučkou se bude korigovat. Trochu mám obavy z jedné věci. Říká se, že to nebude stát tolik peněz, protože inovace a výzkum zapojí soukromé zdroje. Jestliže se zapojí soukromé zdroje, není to dobro, ale je to byznys. Znamená to: Vyvinu, vyrobím, budu chtít dodat a také zaplatit. Tady bych varovala před tím, že bude třeba deklarováno, že jen tyto a tyto technologie se budou finančně podporovat třeba i z pozice EU, ale pak zapomeňte na to, že budou levné, budou účinné, krásné, perfektní, ale drahé a vy si je budete muset vzít od jedné nebo druhé firmy, protože to bude takto deklarováno. Je pravda, že v tomto směru to bude posun. Setkala jsem se spíše s jinou skutečností, že když jsme chtěli nějakou účelnou novinku, čelili jsme kritice EU, že je to nadstandard a že z pozice EU se tyto zdroje až tolik nebudou podporovat. V tomto směru bych měla do budoucna ulehčenou práci. Věřte, že obhajování novinek ve vodním hospodářství je velmi důsledné a těžké. Mobilizujete všechny odborníky na republikové úrovni, aby vám dali posudky, zda jste opravdu schopen obhájit příslušnou novinku. Jestliže tady bude diametrální posun, je to dobré, ale především bych chtěla říci, že je potřeba osvěta každého obyvatele na to, aby hospodařil s vodou, aby byly příslušné orgány v dané oblasti natolik důsledné, že nedovolí odvádění vody v krajině. Pak si myslím, že se v naší republice hospodaření s vodou velmi zlepší. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Jako poslední je zatím přihlášen
pan senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a
kolegové, v návaznosti na to, co řekla předřečnice, chtěl bych si jen povzdechnout možná i spolu s ní: Vlak nám už ujel, co se týká možností veřejné správy zásadním způsobem zasahovat do oblasti vodárenství jako takového. Podíváme-li se na mapu ČR je to tak, že drtivá většina vodárenských společností je ovládání privátním sektorem. Podle mne toto byl jeden z nejhorších privatizačních počinů těch, kteří měli v té době privatizaci na starosti. To, že si dovolili privatizovat vodovody, ropovody, plynovody, všechny produktovody, přestože to museli vědět, protože to je to jediné, 19
co stát má ovládat, všechno ostatní může být privátní sektor. Toto je ale unikátní, jedinečné, není to nahraditelné atd., a to stát měl mít. Teď už to ale nemá. Má to někde, někde to veřejná správa vlastní. Například u nás nejen v okrese Vsetín, vodovod je držen téměř ve stoprocentním vlastnictví veřejným sektorem, tedy obcemi. Faktem je, že kdybych měl pravdivě vyprávět o tom, jak mně jako zástupci největšího akcionáře – třiceti procentního – navštívila před mnoha lety jedna osoba z Prahy a nabídla mi úžasně lukrativní byznys jak pro obec tak pro mě osobně, ponouklo mě to k tomu, že jsem spolu s kolegy změnil stanovy tak, aby akcie nebyly prodejné druhým osobám bez předchozí nabídky, čímž jsme zablokovali jejich prodej. Bohužel, v ČR to většina neudělala a podle toho to dopadá, proto máme vodu takto drahou... Chci ještě vyslovit jeden názor. Paní kolegyně Gajdůšková tady řekla, že od nás voda odtéká. Všichni víme, že jsme na té lepší straně. Vždycky bojují ti, kteří se brání tím, že vodu potřebují, protože k nim hlavně přitéká. Staví se přehrady atd. Všechny osobnosti které mluví o budoucnosti a konfliktech říkají, že příští konflikt nebude o ropě, ale o vodě, protože ze světa se voda ztrácí. U nás voda naopak odtéká, my ji zadržet můžeme. Proto z tohoto důvodu mám dotaz na pana ministra. Pozorně jsem si přečetl materiál, díval jsem se na cíle tohoto materiálu. V cílech je druhý bod, a to dosáhnout relativního oddělení vazeb mezi nadměrným využíváním vodních zdrojů a růstem hospodářské činnosti v klíčových odvětvích EU – energetika, zemědělství, chemický průmysl. Ale mně se zdá, že jsme v tomto materiálu zapomněli na jednu důležitou věc, o které samozřejmě víme všichni, protože se mnohokrát projednávala na vládě – a dokonce byla i tady – a to je záležitost splavnosti řek. A to je věc, která je samozřejmě pro nás důležitá, ale může být ovlivňována jinou stranou. Teď myslím samozřejmě hlavně na Sasko, tedy na Německo, kde tím, že nebudou vybudovány některé jezy atd., a naopak je budujeme my, tak může být narušena splavnost řek. To znamená můj dotaz, kdybyste ho samozřejmě nechtěl zodpovědět teď, pane ministře, tak se spokojím samozřejmě i s odpovědí písemnou. Rád bych věděl, proč tento materiál více nemluví právě taky o této záležitosti, která pro dopravu a pro náš průmysl důležitá je, a to je splavnost řeky Labe, která může z pohledu tonáže, využití atd., pouze na základě dohody 2 stran, to znamená Německé a České republiky, řekněme řešena tak, aby byla optimální. A tato věc, mimo ty, co tady byly řečeny, samozřejmě tento problém mi v tomto materiálu chybí. Takže bych rád věděl, proč tento materiál na takto důležitou věc zapomíná. A je to typická věc, která by měla být řešena na úrovni Evropské unie, nejen tou bilaterální dohodou. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji a nyní vystoupí pan senátor
Miloš Malý. Prosím. Senátor Miloš Malý: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a
pánové. Já vystoupím – taktéž jako paní senátorka Zvěřinová – s otázkou, že podle mého názoru vypustit odstavec 2 není příliš dobré, protože zdroje, které tady máme, jsou v podstatě strategickou surovinou, kterou musíme mít možnost ovládat jako stát, případně jako společnost. Pokud nám do toho bude zasahovat někdo další, může se stát, že bude omezeno vše, na co potřebujeme vodu. To je od lidského života po jakoukoli výrobu.
20
Pan senátor Čunek má stoprocentní pravdu v tom, že zahraniční společnosti se snažily nakoupit vodárenské zdroje. Taktéž Kroměřížsko pořád ještě drží ve vlastnictví obcí vodu. Já bych tady rád poděkoval panu ministru za to, že ministerstvo životního prostředí vytvořilo několik programů na podporu vodárenství. Je to "čistá voda", to znamená čistírny, potom jsou to "zdroje, vylepšení zdrojů pitné vody, modernizace". Je to věc, která je mimořádně nákladná. A já se vždycky snažím občanům vysvětlit jednu věc – že si mohou těžko stěžovat na cenu vody, když vezmou do ruky jednu PET lahev, 1,5 litru vody, ve které řeknou, že ji koupili ve slevě za 4,90. Tak jim řeknu, že prodělali spoustu peněz, protože kubík vody, který je dodán vodovodem, je 100% v pořádku, jak bakteriálně, tak senzoricky, oproti těmto petkovým vodám. A je to v podstatě 200krát levnější, takže člověk na tom v každém případě prodělá. Ale co je tam ještě další důležitost – většina těch zdrojů je lokálních. To znamená nejsou tam propoje. A je to i z hlediska bezpečnosti lidí a státu důležité, že to není propojeno. Protože já jsem zažil jenom jeden případ, kdy se nám dostal člověk do vodojemu, nechtěl tam nic udělat, ale chtěl se podívat, jak to tam vypadá. My jsme měli hrůzu z toho, okamžitě jsme zjišťovali, co s tou vodou je. Jestli náhodou někde něco není připraveno, položeno, tak abych náhodou se to do té vody nedostalo. Nedejbože, kdyby se nám podařilo všechny ty systémy propojit a zásobovat dejme tomu výpomoci některými stát, a teď nějaký dobrák provedl takovouto činnost. V ten okamžik jsme všichni bez vody. Proto říkám, bod 2 – já budu hlasovat pro ponechání. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Tak děkuji. A nyní prosím pana senátora
Ivo Bárka o jeho slova. Senátor Ivo Bárek: Já bych jenom znovu ještě okomentoval ten můj návrh. Já si myslím, že se tady jenom zbytečně upíráme na to, jestli nám někdo bude mluvit do stanovování množství odběru vody apod. Já se znovu vracím k tomuto materiálu, který máme před sebou, to znamená, materiál se týká de facto ekoinovací. A já se znovu vrátím z pozice, kterou jsme obdrželi od ministerstva životního prostředí, respektive pozici České republiky, a znovu to tady přečtu: "Předložený materiál reaguje na aktuální výzvy vodního hospodářství, kterým čelí nebo v budoucnu bude čelit i Česká republika. Pro vodní hospodářství České republiky je téma ekoinovací vysoce relevantní, a to nejen z hlediska nových možností a zlepšování stavu vod České republiky, ale také možností zapojení České republiky jako země s bohatou vodohospodářskou historií a výzkumným potenciálem. Nově vznikající platforma může uvolnit další rozvoj a přesun technologií za hranici České republiky a tak i dosažení ekonomických cílů, stanovených ve strategii Evropa 2020." Já mám jenom za to, že ten bod nám zbytečně brání v tom, že bychom se mohli rozkročit dál, než jenom Česká republika. To je smysl toho mého návrhu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Pan senátor Ivo Bárek byl
posledním přihlášeným do rozpravy. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím a ptám se pana navrhovatele, zdali se chce vyjádřit v rozpravě? Pane ministře, máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa: Děkuji pěkně. Já
myslím, že se asi shodneme na tom, že rozprava, která tady byla, je nepochybně 21
důležitá. Pravdou ale je, že v mnoha ohledech přerůstá obsah toho materiálu a jeho význam. A řekl bych jeho ambici. Přiznám se – a tím bych si dovolil reagovat např. na pana senátora Čunka, že i my máme výhrady k tomu materiálu a také tam hledáme věci, které si myslím, že se mohly lépe doříct a některé z nich mohly být i konkrétnější. Je to zkrátka sdělení Evropské komise, nikoli sdělení Vlády ČR. A z tohoto pohledu ta otázka splavnosti řek má asi jakousi logiku z hlediska toho, že je to vnímáno jako dopravní opatření, nikoliv opatření vodohospodářské, byť víme, že fakticky moc oddělit nejde, ale možná, že rozdělení kompetencí svoji roli sehrává. Já bych vřele souhlasil s řadou věcí, které tady zazněly, a myslím si, že i ty věci, které jsou výzvou k tomu, aby česká věda se více zapojila do tohoto procesu, jsou správné. Přiznám se vám, že jsem poměrně skeptický k tomu, že to jde nadirigovat. Podle mě to nejde nadirigovat. Česká věda je dnes součástí celoevropského vědeckého nebo celosvětového prostoru. A ti, kteří na to mají, ti už tam jsou. To myslím smrtelně vážně. Jim tenhle materiál nijak nepomůže. Možná ulehčí některé věci, možná odstraní nějaké komunikační překážky, ale že by byli dnes odstrčeni ti dobří, to nejsou. A myslím si, že v tomto ohledu jsou v dobrém postavení. Trochu bych se zastal českého "environment business". Musím říci, že tak, jak ministerstvo životního prostředí má v oblasti zahraniční politiky, řekněme agendy životního prostředí, také podporu českého podnikatelského prostředí v zahraničí, tak je to primárně oblast vodohospodářství, ve které české firmy odvádějí nejen skvělé výsledky, ale také šíří dobré jméno téhle země v zahraničí. A to, řekl bych, Evropské unie, ale hlavně mimo Evropskou unii. Oblast ať už úpraven vody, tak jak mluvila paní senátorka, hledání zdrojů vody anebo také čištění odpadních vod a vůbec nakládání v systému odpadového hospodářství té vodohospodářské záležitosti je něco, v čem české firmy působí v zahraničí – a jsou velmi úspěšné. A musím říct, že pro mě je velmi hrdá, když přijedu do zemí, jako je Egypt nebo ostatní v oblasti Blízkého východu a jsou tam české firmy, která tam jsou velmi, velmi respektované a mají tam obrovskou tradici, potřebují možná jenom ještě trochu podpořit a zastat se jich. Jenom poznámku. Materiál, mimo spousty abstraktněji sdělených informací, uvádí jedno konkrétní sdělení. Že v celé Evropské unii je 9000 malých a středních firem, které působí v oblasti vodohospodářství, které dávají více než 600 000 lidí v celé EU. A v tomto ohledu si troufám tvrdit, že poměr vůči struktuře zaměstnanosti v České republice bude nad tím průměrem evropských zemí. A v tomto ohledu by to mohla být – a také je – výzva pro Českou republiku. K té otázce návrhu na hlasování o vypuštění daného bodu si netroufám jakýmkoli způsobem do této debaty vstupovat. Rozumím tomu, co se říká, na druhou stranu musím říci, že moje vlastní zkušenost v době mého ministrování, ale řekl bych zejména v době mého dlouholetého starostování, je taková, že v oblasti vody stejně to nakonec bude tak, že to, co si nevyřídíme sami, to nebude. My můžeme mít podporu, my bychom chtěli mít podporu, ale já moc na to, že když budeme mít nějaký evropský rámec, který nám stanoví jakási evropská pravidla, a tím se trochu zbavíme vlastní zodpovědnosti, protože někdo jiný nás bude řídit, že bychom ten problém vyřešili, já na to moc nevěřím. Myslím si, že stejně obce a města v České republice – jim nezbude nic jiného, než situaci řešit. A jde o to, aby získaly podporu, aby byly schopny se dostat k těm nejlepším technologiím, aby tady nebyly zbytečné bariéry, abychom byli schopni podpořit technologie, které jsou nové
22
a nežili ve standardních mechanismech, že se podporují jenom technologie, které už jsou zaběhnuté, byť ty nové by mohly přinést i úsporu veřejných prostředků. To jsou nepochybně správné věty, a ty já zcela sdílím. Děkuji pěkně. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. A prosím nyní nastupujícího
zpravodaje pana senátora Sefziga, aby se vyjádřil k rozpravě. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji, pane předsedo, vyjádřím se. Jednak dlužíme
odpověď na jasně položenou otázku, co v tisku je míněno regionem? To je zcela typické pro Eurospeak. To je to, co si pod tím každý chce představit. Někdo něco menšího, někdo něco většího. Ten termín je neurčitý a jistě má na mysli nějakou smysluplnou jednotku. A právě ten smysl, ten si musí každý najít sám. Já jsem zaznamenal návrh na vypuštění toho bodu číslo 2. Já moc děkuji paní senátorce Zvěřinové, která je odbornicí, a hlavně jí moc děkuji za připomenutí té povinnosti obcí, zajistily zásobování vodou. Zejména pak v souvislosti s tím vypuštěním toho bodu, se kterým já velký problém nemám, protože se domnívám, že některé ty smlouvy lze skutečně udělat nejen bilaterálně, ale i multilaterálně, třeba i na evropské úrovni. Přesto si myslím, že by bylo asi lepší, obezřetnější tam ten bod dvě ponechat. Už jen z toho důvodu, že si nedovedu představit, jak se právě starostům a zastupitelům jednotlivých obcí a měst bude líbit, až dostanou evropskou směrnici, která jim uloží, aby ušetřili ze zdroje, který si vybudovali a který mají nadbytečný, aby z něj šetřili a zdražovali tu vodu o to víc, o co víc budou šetřit, protože ty základní spotřební údaje, jestliže se sníží, tak základní náklady, ty na údržbu a na ostatní věci, které bezprostředně nesouvisí s velikostí toho vodního zdroje a jejího čerpání, tak ty zůstanou stejné. Ty fixní náklady se nemění. Potom, když se sníží spotřeba, často dochází k tomu, že se výrazně zdražuje voda. A já bych tohle skutečně spíše nechal na té národní respektive na té obecní úrovni, a neurčoval bych nad sebou žádný dozorový orgán, který by diktoval, jak má hospodaření s vodou být. Zejména v té situaci, kdy Česká republika skutečně má výjimečné odborníky v oblasti hydrologie. Byla by jistě politickou diskusí - věc, kterou tady zmínil pan senátor Čunek. Zda má jeden zdroj nebo často zdánlivě monopolní zdroj vody, zdali má zůstat v rukou státu? To určitě budou podporovat ti, kteří mají neblahou zkušenost, kdy došlo k prodeji takového zařízení, a bohužel nedošlo k tomu, aby na tom zařízení mohlo hospodařit více hospodařících jednotek. My v Rokycanech to tak máme. Máme tam více firem, dvě firmy větší, a ty si vzájemně konkurují. A můžu vás ubezpečit, že to je cesta, která – pokud je dobře prováděná – zajistí tu cenu co nejnižší. Konkurenčním bojem. Musí být vyloučen ten monopol, ať už se to děje formou tzv. unbundlingu, tedy kdy se rozvolní jedna dráha, ten jeden zdroj, a umožní se na tom hospodařit více konkurujícím se firmám. Protože pokud je to dobře učiněno, tak to máte zaručené, že cena a správa toho bude co nejefektivnější. Pouhou soutěží, konkurenčním boje. Nechci konkurenci povyšovat nad všechno, ale tam, kde to funguje, tak to zajistí daleko lepší kvalitu i lepší cenu. Problém je, aby bylo zajištěné fungování trhu. Tam už je možná nějaká supervize, asi je to možná obezřetnější, ale kdybyste tak nečinili a nechali to jenom v rukách státu, tak možná byste měli tu cenu za 1 kubík nižší, ale pak byste to dotovali z jiných zdrojů. Z odvodu na správu nějaké jiné daně, z jiného odvodu, a to už je vyzkoušeno. Navíc, pokud by to stát vlastnil, vystavoval by se velkému riziku nedovolené podpory, která by byla v přímém rozporu s podporou hospodářské soutěže, s rovnou hospodářskou soutěží, a Evropská unie by nás za to nepochybně i potrestala. 23
Kolega Malý také podpořil, aby zůstal zachovaný bod č. 2, stejně tak jako paní kolegyně Zvěřinová, byť to neřekla explicitně, tak implicitně jsem z toho rozuměl podporu ponechání toho bodu 2. Tím asi jsem splnil svoji zpravodajskou úlohu respektive své zastoupení pana senátora Krejči, kterému děkuji za přípravu a za zpravodajskou zprávu, kterou připravil. Dovolím si navrhnout, pane předsedo, hlasování, že bychom nejdříve hlasovali o tom vypuštění bodu dvě, tak, jak navrhoval pan předseda Bárek, nebo paní místopředsedkyně Senátu, která toto stanovisko podpořila. Čili nejdříve bychom hlasovali o vypuštění toho bodu dvě. Pokud bude vypuštěn, tak pak můžeme hlasovat o doporučení s tím vypuštěním, pokud nebude vypuštěn, můžeme hlasovat o tom původním doporučení pana senátora Krejči. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Tak děkuji. Můžeme přistoupit k hlasování.
Tak, jak uvedl zpravodaj pan Sefzig, budeme nyní hlasovat o doporučení k vyjádření Senátu, které přijal výbor pro EU. Byl podán návrh paní místopředsedkyní Gajdůškovou a panem senátorem Bárkem, abychom z tohoto doporučení vypustili v bodě II bod 2. Takže k tomuto teď zahajuji hlasování. Kdo je pro vypuštění, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 5, bylo registrováno 57, kvorum pro přijetí 29, pro návrh 26, proti 12, návrh byl zamítnut. Další hlasování bude už hlasování o doporučení jako celku, to znamená beze změny, tak, jak bylo navrženo garančním výborem. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. (Pan senátor Jaroslav Doubrava se hlásí do rozpravy? Nebo je to omyl? Tak se prosím vypněte.) Děkuji. Hlasování č. 6, registrováno 57, kvorum pro přijetí 29, pro návrh 41, proti nikdo, návrh byl schválen. Takže přijali jsme usnesení, projednávání tohoto bodu končím. A my se vystřídáme v řízení schůze. (Z místa se hlásí ministr T. Chalupa.) Můžete, samozřejmě, pane ministře… Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa: Děkuji. Dovolte mi, abych využil téhle příležitosti, protože jsem vyrozuměl, že mám naposledy možnost předstoupit před Senát v tomto volebním období, abych poděkoval za spolupráci, popřál všem hodně štěstí. Poděkoval a pogratuloval bych těm, kteří znovu byli zvoleni, a popřál hodně úspěchů a radosti v osobním životě těm, kteří takto zvoleni nebyli, nebo se rozhodli jinak. Děkuji pěkně za spolupráci a těším se na spolupráci v období dalším! Pěkný den.
Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji panu ministrovi. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat bodem
24
3. Návrh zákona o zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a některých dalších zákonů a o změně zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů (senátní tisk č. 417) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 417. Návrh uvede ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo,
paní místopředsedkyně, dobré poledne, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte mi, abych stručně odůvodnil stručný zákon, který má zrušit zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Ten zákon, přestože byl přijat v roce 2006, tak dosud nenabyl účinnosti. Několikrát byla jeho účinnost odložena. A nyní je před vámi návrh, aby tento zákon byl zrušen úplně. Dovolte mi, abych krátce popsal proces a důvody, které k tomuto návrhu vedly. Před 2 lety, po mém nástupu na ministerstvo, kdy účinnost tohoto zákona byla aktuálně nastavena k 1. lednu 2013, tak jsme začali zpracovávat novelu tohoto zákona, aktualizaci po těch pěti letech, tak aby dikce zákona byla přizpůsobena letopočtu 2011 či 2012. Po poměrně namáhavé práci a projednávání předloh, jak na úrovni tripartity, tak na úrovni Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, tak nakonec i v Legislativní radě vlády, tak projednávání skončilo jednoznačným konstatováním legislativní rady vlády, že snaha o nápravu toho textu, který byl původně přijat v roce 2006, je marná, že legislativní rada vlády doporučuje začít zpracovávat úplně nový zákon upravující úrazové pojištění. Tedy předstupuji před vás s tímto návrhem – s návrhem na zrušení zákona č. 262/2006, s tím, že vláda uložila ministerstvu financí, aby připravilo novou právní úpravu, která bude vycházet z dosavadního pojetí úrazového pojištění, kdy – jenom připomenu pro ty, kteří se té problematice nevěnují do detailů – v současné době je úrazové pojištění upraveno tak, že jsou prováděním úrazového pojištění, výběrem pojistného, vyplácením náhrad pověřeny dvě pojišťovny – Pojišťovna Kooperativa a Česká pojišťovna. Cílem té nové úpravy má být v podstatě podobný model, jako je – pro představu, ne, že bych to chtěl věcně srovnávat, ale podobný model, jaký je použit u povinného rušení za škody způsobené motorovým vozidlem. To znamená má to být otevřená záležitost, které by se mohly zúčastnit všechny pojišťovny. Nicméně to předbíhám, to tento zákon neřeší. Tento zákon řeší jenom to, že zákon přijatý v roce 2006 není možné aplikovat do praxe a navrhuje se zákon zrušit. Už v Poslanecké sněmovně byl předložen návrh na jiný způsob vypořádání se s tím stavem, a to formou dalšího odložení účinnosti. Já vím, že i zde – na půdě senátního výboru – se o takové možnosti diskutovalo. A já chci předem avizovat, že pokud by takový návrh byl přijat a byla Senátem taková varianta zvolena, tak to sice podle mě není úplně optimální řešení, přesto si myslím, že je to lepší řešení, než zavřít oči a říci, nic se neděje. To znamená – předem avizuji, že pokud tady bude přijat pozměňovací návrh v tom smyslu, že se nebude jednat o zrušení zákona, ale o další odložení účinnosti, tak v tom žádný věcný problém nevidím, protože to, čeho je potřeba dosáhnout, je to, aby zákon nenabyl účinnosti k 1. 1. 2013. A jakou formou to bude naplněno, to je skutečně už jenom na úvaze zákonodárce. Děkuji za pozornost.
25
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 417/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Milan Pešák, ale protože se dneska omlouval, tak ho zastoupí pan senátor Čáslava, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Pavel Čáslava: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Pan ministr nás podrobně seznámil se smyslem tohoto zákona. Já nebudu opakovat. Snad přidám ještě přehled legislativního procesu, kterým tato norma doposud prošla. Vláda návrh zákona schválila 16. května 2012 a předložila jej Poslanecké sněmovně 23. května 2012. Výbor pro sociální politiku PS PČR návrh zákona projednal na 20. schůzi, konané 12. července 2012, a poté, co nebyl přijat návrh, aby výbor doporučil návrh zákona zamítnout, a poté, co nebyly přijaty ani pozměňovací návrhy, tento výbor usnesení č. 105 doporučil Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona schválila v předloženém znění. Třetí čtení návrhu zákona proběhlo na 46. schůzi PS dne 21. září 2012. Poslanecká sněmovna nejprve hlasovala o návrhu o zamítnutí návrhu zákona, který nebyl přijat. Poté bylo hlasováno o pozměňovacích návrzích podaných ve 2. čtení. Přijat byl pouze pozměňovací návrh, podaný poslancem Doktorem, týkající se snížení správní režie pojišťoven z 9 na 4 % přijatého pojistného. Návrh změny, kterou by se zákon nerušil, ale odložila by se jeho účinnost, přijat nebyl. Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila s jedním pozměňovacím návrhem, když v hlasování s pořadovým číslem 113 z přítomných 147 poslanců pro návrh hlasovalo 78 poslanců a 66 bylo proti. Náš výbor projednal tento návrh zákona 17. 10., a po zprávě předkladatele i po zprávě zpravodaje pak v podrobné rozpravě byl předložen pozměňovací návrh, který opětovně odkládá účinnost zákona o 2 roky, to je do roku 2015. Tento pozměňovací návrh byl na schůzi výboru přijat. Já si vám dovolím přečíst 91. usnesení z 29. schůze konané 17. 10. 2012 k návrhu zákona o zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a některých dalších zákonů a o změně zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů, senátní tisk č. 417. Po odůvodnění zástupce předkladatele, náměstka ministra práce a sociálních věcí Dr. Petra Šimerky, zpravodajské zprávě senátora Milana Pešáka a po rozpravě výbor: I. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení. II. Určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Pavla Čáslavu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. A také vás, pane senátore, požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám k tomuto návrhu obecnou rozpravu. Jako první se přihlásil do rozpravy pan senátor Jan Žaloudík. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Žaloudík: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že jsem po konzultaci podepsán pod tím
26
pozměňovacím návrhem, dovolím si pár slov. Situace samozřejmě, jako v řadě jiných případů, je poměrně atypická, protože před sebou máme diskusi o zákoně, který vešel v platnost kdysi dávno, a 6 let vlastně nenabyl účinnost. S tím, že už byl dvakrát prodloužen, jednou v roce 2008 a potom znovu v roce 2010. Naskýtá se otázka, proč se tak děje. Buď je textově tak extrémně nekvalitní, jak upozornil pan ministr, že s ním vskutku nelze nic dělat, ale většinou textově tak nekvalitní texty se poznají už v prvním měsíci, ne-li v prvním týdnu, ne-li v prvním roce, a netrvá to 6 let. Nebo jde o jakousi ideovou zakleslost, která vedla k tomu, že se na tom zákoně a jeho realizaci, ať už po stránce právní, organizační, finanční, ani moc nepracovalo. Je zcela nepochybné, že zájem odborů o tento zákon je obrovský, protože je to jedna z nejdramatičtějších kapitol, zejména u rizikových povolání. Ale ono v současné době je rizikové povolání už skoro každé, byť jenom s ohledem na psychiku. Nechci to zlehčovat, ale je zcela pochopitelné, že jistoty zaměstnanců z hlediska úrazů a nemocí z povolání jsou nějakým způsobem v popředí jejich pozornosti, tudíž i odborů. Realita je ta, že jedna věc je dopracování tohoto zákona, jeho aktualizace a vytvoření podmínek, aby mohl vejít v účinnost. Druhá věc je diskuse nad ideově zcela novým nápadem, který razí vláda. Nicméně bych ten pozměňovací zákon nepředkládal, pokud bychom rušili něco, kdybychom měli před sebou něco nového, a pokud možno lepšího. Ale v zásadě není tato alternativa a pokračujeme jako dosud v tom provizoriu postupu podle přechodných ustanovení zákoníku práce apod. Nezdá se mi, že současné ministerstvo práce a sociálních věcí, nebo současné postavení vládního návrhu je v takové aktuální kondici, abychom mohli spoléhat na to, že jeho zásadní změny budou ku prospěchu věci a zejména že budou přijaty. Že budou přijaty a nebudou předmětem dalších zpochybňování a protestů. Asi pragmatické řešení v dané fázi, i když není nijak, řekl bych, intelektuálně náročné a není to žádný velký objev, je prodloužit opět účinnost o dva roky s tím, že režie může mít několik směrů. Bude zpracováno a předloženo vládou něco významně lepšího – a pak je možno postupovat tím směrem. Nebo se dopracuje organizačně, právně a finančně a zaktualizuje tento zákon, aby mohl fungovat dál. A hlavně očekáváme, že dojde ke shodě všech subjektů, které do toho mají co mluvit, tedy jak vlády, ministerstva, tak samozřejmě odborů, a proto je to jakýsi time, který je v této fázi možná zdůvodněnější než v roce 2008, 2010, protože situace je spíše napínavější. Takže já z toho důvodu vám doporučuji zvážit pozměňující návrh, o kterém hlasoval i výbor, to je posunutí účinnosti zákona o úrazovém pojištění o dva roky, to je k 1. 1. 2015. V případě § 38 k 1. 1. 2018, což je ta specifická část, která tam je. Samozřejmě v mezidobí je ten postup podle přechodných ustanovení a zákoníku práce. Věřme, že v tak důležité oblasti, jako je úrazové pojištění zaměstnanců, se dobereme k nějaké stabilní platformě, která by pak mohla platit další dlouhou dobu. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, pane senátore. A protože pan místopředseda Zdeněk Škromach nechce využít svého přednostního práva, takže uděluji slovo paní senátorce Martě Bayerové. Senátorka Marta Bayerová: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, opět řešíme v Senátu problém, který je pro správu této země typický. Máme rušit šest let platný zákon, který vlastně nenabyl účinnosti. A proč jí nenabyl? Protože se snad s ním od počátku nepočítalo a byl vlastně přijat jenom proto, aby se reagovalo na výtky z Bruselu a přitom se nic
27
nezměnilo, nebo proto, že měl opravdu zrušit monopol dvou pojišťoven a tento pojistný produkt převést na státní zabezpečení dávkovým systémem spravovaným Českou správou sociálního zabezpečení? O co se tady vlastně hraje? Zřejmě o 7 miliard ročního výběru z tohoto pojištění. Kdyby ho inkasovala Česká správa sociálního zabezpečení podle zákona, který máme zrušit, dokázala by ho spravovat s náklady ve výši zhruba 2 %. Měla by k dispozici údaje potřebné ke zpracování a mohla by využít synergických efektů společné správy s pojištěním zdravotním, nemocenským i důchodovým. Byly by sice nutné i počáteční náklady, ale dlouhodobě by to bylo velmi efektivní. Zrušením tohoto zákona se však otevře cesta k privatizaci i tohoto segmentu státní a veřejné správy. Na návrhu příslušného zákona se již pracuje. Uvidíme, v jaké výši bude určena odměna pro soukromé subjekty za výběr a správu pojistného. Ale nyní je to ve výši 11,4 %. Sice pro stát s nepoměrně nižšími počátečními náklady, ale dlouhodobě to bude velmi nevýhodné. Ve hře však ještě budou i již přiznané pojistné nároky ve výši zhruba 70 miliard Kč, které bude třeba dovyplatit, a to zřejmě především ze státního rozpočtu. Podle seriózních odhadů to bude zátěž pro státní rozpočet zhruba 2 – 3 miliard ročně. Přijetím tohoto návrhu zákona máme schválit něco, s čím kromě předkladatele souhlasí jen zainteresované finanční instituce. Proti jsou odbory, zaměstnanci, značná část občanské společnosti, ale i mnozí zaměstnavatelé. Protože přijetí navrhovaného pozměňovacího návrhu je svého druhu zamítnutím tohoto zákona, budu hlasovat pro pozměňovací návrh a budu v naději, že příští vláda bude hájit spíše zájmy občanů této země než zájmy finančních institucí. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Nyní má
slovo pan místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Prosím, pane místopředsedo. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající,
vážené paní senátorky, páni senátoři, vážený pane ministře v demisi, nebo exministře už pomalu, já myslím, že je potřeba říct jedno, že tady v době, kdy vznikal zákon, který pan ministr Drábek navrhuje, nebo vláda navrhuje zrušit, tak v té době stála Česká republika před rozhodováním, protože ten stav, který bohužel trvá až do dneška, bylo potřeba řešit. Ale to byl jeden z požadavků i našeho členství v rámci Evropské unie. A ty možnosti byly dvě. Jedna, o které dneska uvažuje ministerstvo a vláda, to je, jít tou cestou komerce, tedy jakéhosi pojištění, které bude obdobně jako u aut apod., anebo jít cestou samostatného systému, který bude spravován státem jako veřejnoprávní instituce. Tenkráte převážil názor, a mně v těch zdůvodněních chybí právě to zdůvodnění, že finančně jednoznačně vychází lépe toto řešení, které dneska chce vláda pana Nečase zrušit. A to jednoznačně proto, že pokud by se mělo přejít na komerční záležitost, tak vlastně veškeré závazky z toho systému převezme stát. Myslím si, že ani pan ministr nepopřel nic jiného. Ale v důvodové zprávě už se neuvádí, kolik tyto závazky budou do budoucna činit, které bude muset stát v situaci, kdy hledá každou korunu, vynakládat. Každým rokem! A to jsou řádově miliardy korun, možná, když to pak budeme sčítat, ročně to budou desítky miliard Kč, které bude muset stát vydat. Na druhé straně tady budou komerční "připojišťovny", které budou inkasovat pojištění a budou vyplácet až následné škody. Takže opět tady dochází víceméně k privatizaci systému a stát bude financovat ta negativa. Můžeme to těžko posuzovat, protože ministerstvo do dneška nepředložilo ani novelu tohoto stávajícího zákona a navrhuje zrušení, a nepředložilo ani návrh nového zákona. Navíc i v rámci tripartity, mezi sociálními partnery se vede poměrně 28
velká diskuse a zatím, pokud zaznamenávám, tak jak odbory, tak zástupci zaměstnavatelských svazů spíše zastávají to, že návrh, tak jak je připravovaný ministerstvem, je nedokonalý. Navíc nebude řešit některé další věci, protože základem, a z toho vycházel i návrh, který teď navrhuje vláda zrušit, bylo, aby existoval jakýsi systém bonusu-malusu, to znamená, aby ti, kteří se o zdraví svých zaměstnanců starají dobře, z toho měli výhodu, a naopak aby ti, kteří nedodržují bezpečnostní podmínky, je u nich vysoká úrazovost, platili do systému víc, čili aby byli motivováni. To bohužel ani připravované změny, o kterých víme a které zatím jsou známy, neřeší. To se nelíbí ani zaměstnavatelům, protože úrazové pojištění je v první řadě ochrana zaměstnavatelů. Ochrana zaměstnavatelů v tom smyslu, že je nezruinuje – některé – případná možnost nároků, které můžou uplatňovat zaměstnanci za situace, ať už je to úraz, nemoc z povolání, ale i některé další případy. Z tohoto hlediska musím říci, že nerozumím tomu, proč se ruší zákon, který je zatím jediný, není asi dokonalý a je otázkou, proč předchozí vlády, ať už to byla Topolánkova nebo dneska Nečasova vláda, vlastně buď měly novelizovat tento zákon, což si ten zákon vyžadoval, tak jak šla doba a roky, podobně jako můžeme hovořit o odkládaném zákonu o státní službě, který je jedním z prvků boje proti korupci, zatím všechny vlády v posledních letech jej odkládají z roku na rok. A tady také není žádné řešení. Dokonce vláda přistoupila k tomu, že navrhuje zrušit. Zrušit – nebude nic. Bude jenom ten stávající přechodný stav, který už jednou byl kritizován ze strany EU. Prostě v rámci těch vztahů je potřeba jít tou nebo tou cestou. A to už je politické rozhodnutí. Ale v této chvíli zrušit alespoň - byť nedokonalý v této chvíli – zákon z důvodu toho, že samozřejmě fakticky za těch 8 let, kdy ten zákon vznikal, se změnily mnohé věci, a v této době, tak jak je, samozřejmě není aplikovatelný? Ale za ty dva roky, které my navrhujeme, aby se ještě posunula účinnost toho zákona, chceme, aby tady došlo ke zrušení buď zákona nebo k jeho novelizaci, ale na základě podkladů ministerstva nebo vlády o tom, jak vlastně chce v té věci pokračovat. Vycházíme i ze stanoviska sociálních partnerů, kterých se to samozřejmě dotýká. Protože tohle je legislativní úprava, která se v první řadě dotýká pozice zaměstnavatelů a stejně tak zaměstnanců zastupovaných v rámci tripartity odbory. Jsem přesvědčen o tom, že tohle řešení je to nejhorší ze všech, protože opět se tady vyvolá stav, že tady nebude žádná úprava. Opět se dostaneme pod tlak Evropské unie v tom smyslu, že je potřeba to řešit. A budeme ve stejném stavu, jako jsme byli před těmi asi osmi, možná skoro deseti lety. Proto bych také byl rád, kdyby nám pan ministr ještě doložil, nebo nás jenom informoval o tom, jak má ministerstvo spočítané finanční dopady té případné komercionalizace úrazového pojištění. Protože to byl hlavní důvod, proč se šlo touto cestou a nikoli cestou komerce. Tentokrát to bylo samozřejmě významné, protože jsme přesvědčeni, že je škoda, aby stát platil nároky za pojišťovny, které už to pojištění vybraly, ale vlastně do budoucna by byly očištěny o toto pojištění, a za situace, která s posunem těch osmi, deseti let je výrazně jiná v tom smyslu, že stát peníze přehrabuje, myslím tím z hromádky na hromádku, a ty hromádky jsou čím dál tím menší. Což nakonec ukazuje i to, že vláda byla nucena pod tlakem Poslanecké sněmovny stáhnout návrh státního rozpočtu na příští rok a bude navrhovat další. Proto mi připadá nelogické, kdy vláda přichází s návrhy obdobného charakteru, které budou znamenat každoročně další zatížení miliardami korun pro veřejné výdaje ze státního rozpočtu.
29
Proto v tuto chvíli nenavrhuji zamítnutí návrhu zákona, ale chci, abychom umožnili podrobnou rozpravu, případně schválení návrhů výboru, tak jak byly navrženy, na odsunutí té účinnosti zákona s tím, že tento čas by měl být využit buď k novelizaci stávajícího zákona, a v případě, že by byla politická vůle na jiné řešení, pak by zrušení zákona mělo přijít společně s návrhem nového řešení. A samozřejmě předpokládám, že v té chvíli budou jasné i finanční dopady té nebo oné varianty. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane místopředsedo. V této chvíli nemám nikoho dalšího přihlášeného do obecné rozpravy, obecnou rozpravu končím. Protože nebyl podán žádný návrh k hlasování v této chvíli, tak otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se hlásí pan senátor Jan Žaloudík. Prosím, pane senátore. Senátor Jan Žaloudík: Já myslím, že tady bylo jasně řečeno z úst mých předřečníků a mnou naznačeno, že meritum věci je, abychom byli schopni nějakým způsobem dořešit, i s ohledem na dvojakost ideovou, tedy zda máme mít úrazové pojištění dále kontrolováno veřejně nebo soukromě – i s těmi finančními důsledky. A momentálním pragmatickým řešením je pozměňovací návrh, který jste dostali, který vlastně obsahuje několik bodů. Ale podstatný je první bod, že se mění název, to znamená, není to návrh o zrušení zákona, ale zákon, kterým se mění zákon. A tato změna vlastně spočívá v několika bodech, v posunech termínů. Jsou tam číselné údaje, které posouvají k 1. 1. 2015 a v případě § 38 k 1. 1. 2018. V materiálu jste to dostali. A jak jsem už řekl, navrhuji, abychom vrátili Poslanecké sněmovně tento zákon s pozměňovacím návrhem v hlavních dvou bodech, tj. změna názvu a změna termínu účinnosti. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. V této chvíli není přihlášen nikdo další do podrobné rozpravy, podrobnou rozpravu tedy uzavírám. Prosím pana navrhovatele, pana ministra, aby se vyjádřil k tomu, co bylo řečeno v rozpravě. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vyjádřím se skutečně jenom stručně v podstatě ke dvěma bodům. Za prvé chci znovu ujistit, že jsme na novele platného zákona pracovali velmi intenzivně a došli jsme až do Legislativní rady vlády, tedy formálně já jsem novelu zákona č. 266/2006 Sb. předložil vládě. Nicméně po projednání v Legislativní radě vlády už dál legislativní proces nepokračoval, to znamená, že nebyla to žádná ideová zakleslost. Já jsem se skutečně snažil z plných sil, aby zákon přijatý před řadou let byl aktualizován, nicméně tato cesta se ukázala jako neprůchodná. Znovu jenom zopakuji to, co jsem říkal ve svém úvodním slově. Musím říci, že to, jestliže tento zákon bude zrušen, nebo jestli bude odložena jeho účinnost považuji za volbu procesní varianty. Podstatné je, že v té formě, tak jak je bez novelizace, tento zákon nemůže nabýt účinnosti k 1. lednu 2013. Myslím si, že argumenty, které tady zazněly, jsou jasné a není potřeba je z mé strany příliš komentovat. Co se týká připravované právní úpravy, chtěl bych k tomu jenom podotknout, že připravovanou právní úpravu svěřila vláda svým usnesením ministerstvu financí, to znamená, že úprava se nepřipravuje na ministerstvu práce a sociálních věcí. Shodou okolností dnes bude vláda projednávat právě analýzu finančních důsledků řešení a teprve z této analýzy potom vyjde návrh dalšího konkrétního řešení.
30
Nicméně tím, kdo byl pověřen zpracovat jak analýzu, tak potom návrh, bylo ministerstvo financí. Tolik jenom stručně reakce na jednotlivá vystoupení. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, pane ministře. A prosím pana garančního zpravodaje, aby se také vyjádřil k proběhlé rozpravě a poté nám sdělil, jak budeme hlasovat. Senátor Pavel Čáslava: Děkuji za slovo, vystoupím jenom stručně. V obecné rozpravě vystoupili tři senátoři, v podrobné rozpravě pak navrhovatel pozměňovacího návrhu pan prof. Žaloudík přednesl a odůvodnil svůj pozměňovací návrh. Máme tady tedy pozměňovací návrh a jedno doporučení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, které doporučuje vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Pozměňovací návrh pana senátora Žaloudíka je pozměňovací návrh, který je v usnesení výboru, je to tak? (Souhlas.) Dobře. V podstatě máme tedy k hlasování jeden pozměňovací návrh. Dovolím si svolat všechny nepřítomné senátorky a senátory k hlasování. Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který je současně pozměňovacím návrhem výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a byl také podpořen panem senátorem Janem Žaloudíkem. Zeptám se na stanoviska pana ministra a pana garančního zpravodaje k tomuto pozměňovacímu návrhu. (Ministr i garanční zpravodaj mají neutrální stanovisko.) Mohu tedy zahájit hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 7 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 34, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji vám. V této chvíli musíme ještě odhlasovat to, že návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatého pozměňovacího návrhu. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 8 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 39, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Nyní musíme v souladu s usnesením Senátu pověřit senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Dovoluji si navrhnout, aby těmito senátory byli pan senátor Pavel Čáslava a pan senátor Jan Žaloudík. (Pan senátor Pavel Čáslava sdělil, že mu již končí senátorský mandát.)Omlouvám se, navrhuji tedy pana senátora Milana Pešáka, jestli je to s ním dohodnuto. Není to s ním dohodnuto. Navrhuji tedy pana senátora Jana Žaloudíka a prosím o návrh na druhého senátora, který odůvodní senátní stanovisko v Poslanecké sněmovně. (Senátor Jan Horník navrhl senátorku Alenu Dernerovou.) Jsou zde tedy návrhy na pana senátora Jana Žaloudíka a paní senátorku Alenu Dernerovou. Dávám o tomto návrhu hlasovat. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.
31
Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 9 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 45, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Děkuji vám. Tím jsme vyčerpali tento bod a jeho projednávání končím. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je 4. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 419) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 419. Návrh uvede opět pan ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené senátorky, vážení senátoři, u tisku 419 vás opravdu nezdržím dlouho, protože je to čistě technická norma. Navrhuje se, aby u čtyř zařízení sociálních služeb, k nimž ministerstvo práce a sociálních věcí plní funkci zřizovatele, jejich právní forma byla změněna z organizačních složek státu na státní příspěvkové organizace. Zdůvodnění je jednoduché. Pokud Ústav sociální péče funguje jako organizační složka státu, tak je to velmi obtížné z hlediska hospodaření, protože všechny příjmy této organizace jsou příjmy státního rozpočtu, všechny výdaje jsou výdaji státního rozpočtu. V návrhu tedy stojí, že od 1. ledna 2013 by tyto organizace měly mít formu státní příspěvkové organizace, což jim umožní mnohem pružnější, efektivnější a méně administrativně náročné nakládání s jejich prostředky. Kromě toho návrh obsahuje také obecné ustanovení, že ministerstvo práce a sociálních věcí pro futuro může zřizovat zařízení sociálních služeb jako státní příspěvkovou organizaci, abychom to příště nemuseli řešit legislativním procesem. A dále je tam jedna legislativně technická úprava, která napravuje rozpor mezi zákonem o sociálních službách a zákonem, který byl přijat v rámci zdravotnické reformy. Jde o vyplácení příspěvku na péči, kde zůstala stará formulace, že příspěvek je vyplácen obecním úřadem, což už dnes není pravda. Nicméně to je skutečně jenom legislativně technická oprava. Při projednávání v Poslanecké sněmovně byl tento návrh schválen v podstatě jednomyslně napříč politickým spektrem, a já věřím, že tomuto návrhu vyjádří podporu i Senát. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také,
pane
ministře, a opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 419/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Čáslava, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Pavel Čáslava: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře,
vážené kolegyně a kolegové. Pan ministr výstižně shrnul podstatu tohoto zákona. Já snad dodám zatím pouze některé legislativní podrobnosti.
32
Vláda návrh zákona schválila 19. června 2012; předložila jej Poslanecké sněmovně 22. června 2012. PS na své 41. schůzi v prvním čtení vládní návrh zákona přikázala k projednání výboru pro sociální politiku a lhůtu pro jeho projednání ve výborech zkrátila o 30 dnů. Výbor pro sociální politiku návrh zákona projednal na své 20. schůzi a usnesením č. 109 doporučil PS, aby vládní návrh zákona schválila v předloženém čtení. Poslanecká sněmovna návrh zákona projednala ve druhém čtení na své 46. schůzi 19. září 2012. V rozpravě k návrhu zákona nikdo z poslanců nevystoupil. Poslanecká sněmovna posléze vládní návrh zákona schválila ve třetím čtení 26. září 2012. Zákon byl doručen do Senátu 4. října 2012. Navíc k těmto podrobnostem snad ještě dodám, že tak jako vždycky, každý návrh zákona velice podrobně prozkoumala senátní legislativa a za zmínku stojí, že senátní legislativa nemá k předloženému návrhu zákona žádné připomínky. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku projednal tento návrh zákona na své 29. schůzi a přijal 90. usnesení, které si dovolím přečíst: 90. usnesení z 29. schůze výboru pro zdravotnictví a sociální politiku konané dne 17. října 2012 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 419: Po zpravodajské zprávě senátora Pavla Čáslavy a po rozpravě výbor 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Pavla Čáslavu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore, a opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám k tomuto návrhu zákona obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu tedy končím. Ptám se pana navrhovatele, zda chce ještě něco dodat, vyjádřit se? Nechce. Pan zpravodaj také ne. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o návrhu, tak jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Budeme hlasovat o schválení návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, tak jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 10 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 41, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tímto projednáváním tohoto bodu končím. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji, ale pan ministr nám zde ještě zůstane, protože dalším bodem je
33
5. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst (evropský senátní tisk č. K 161/08) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 161/08 a č. K 161/08/01. Prosím opět pana ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, aby nás seznámil s tímto materiálem. Prosím, pane ministře. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych vás stručně seznámil s pozicí vlády ke Sdělení Komise o hospodářském oživení spojeném s tvorbou pracovních míst, neboli tzv. balíčku zaměstnanosti. Balíček zaměstnanosti publikovala Evropská komise v dubnu letošního roku. Jeho cílem je zejména rozpracovat střednědobé priority na opatření politiky zaměstnanosti na evropské úrovni. Sdělení se v první kapitole věnuje podpoře tvorby pracovních míst, definuje řadu priorit na podporu poptávky po práci. Jedná se např. o finanční podporu nových pracovních míst, snižování daňového zatížení práce, podporu podnikání, boj proti nehlášené práci apod. Konkrétně se Sdělení zaměřuje na tři odvětví, tzv. zelenou ekonomiku, zdravotní a sociální péči a informační a komunikační technologie. Druhá kapitola se věnuje modernizaci trhu práce prostřednictvím strukturálních reforem trhu práce. Navrhuje opatření zaměřená na podporu přechodu na trhu práce, na odstranění segmentace, na reformu veřejných služeb zaměstnanosti, na investování do dovedností, systémové slaďování vzdělávacích systémů s potřebami trhu práce nebo podporu mobility a volného pohybu pracovních sil. Třetí kapitola se zabývá zlepšováním řízení evropské strategie zaměstnanosti jako součásti strategie Evropa 2020. Navrhuje opatření k posílení mnohostranného dohledu, sociálního dialogu nebo ke zlepšení provázanosti mezi prioritami evropské strategie zaměstnanosti a financováním nástrojů politiky zaměstnanosti ze strukturálních fondů. Sdělení je doplněno devíti pracovními dokumenty Komise, které detailněji rozpracovávají hlavní priority, proto mluvíme o tzv. balíčku zaměstnanosti, jak jsem už uvedl. Pokud jde o pozici vlády k balíčku, obecně lze souhlasit s analýzami problémů na trzích práce v EU a vláda může podpořit většinu navržených priorit i konkrétních opatření. Dokument však většinou spíše avizuje budoucí opatření, neobsahuje konkrétní popis těchto opatření, takže konečnou pozici k jednotlivým návrhům bude vláda moci připravit až po prezentaci budoucích konkrétních návrhů. V rámcové pozici vítáme zejména ty části balíčku, které jsou zaměřeny na podporu strukturálních reforem trhu práce, k posílení jeho pružnosti, vysokou prioritu dáváme opatřením na boj proti nehlášené práci, opatřením na podporu mobility, opatřením na podporu celoživotního vzdělávání a přizpůsobování vzdělávacích systémů poptávce na trhu práce. Některá opatření na podporu mobility jsou však právě případem, kdy musíme vyčkat na budoucí konkrétní návrhy. Co se týče třetí kapitoly o procesu řízení strategie Evropa 2020, z našeho pohledu se tento proces v letošním roce významně zlepšil, přispěly k tomu některé nové nástroje, např. vzájemné tematické přezkumy,
34
které jsou zaměřeny na hlubší vzájemné poznání problémů jednotlivých zemí. Došlo také k lepšímu využití statistických ukazatelů, což umožnilo objektivnější hodnocení situace v jednotlivých členských státech i v unii jako celku. Nemyslíme si, že by v této fázi bylo potřebné nebo vhodné zavádět další nové nástroje a procesy. Spíše by se zejména Evropská komise, ale i členské státy, měly zaměřit na jejich lepší využití. Vnímáme také úzké provázání hodnocení oblasti zaměstnanosti s hodnocením makroekonomické rovnováhy členských zemí. Je ale nutno i nadále zdůrazňovat, že politika zaměstnanosti zůstává v kompetenci členských států. Její hodnocení má svá specifika a komise by k tomu měla náležitě přihlížet při hodnocení členských zemí a formulování specifických doporučení pro každou z členských zemí. Závěrem mi dovolte ještě dodat, že dokumentem se zabývaly dva senátní výbory, jak výbor pro záležitosti EU, tak výbor pro zdravotnictví a sociální politiku a ministerstvo práce a sociálních věcí souhlasí s návrhem usnesení, které bylo na výborech přijato. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře, a opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tento tisk, je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk K 161/0/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Antonín Maštalíře, který ale zde není a zastoupí ho pan senátor Zdeněk Besta. Prosím, pane senátore. Senátor Zdeněk Besta: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. Sdělení, které projednáváme, se skutečně zabývá a navrhuje řadu opatření k obnově hospodářství, které vede k intenzívnímu růstu pracovních míst, jak již podrobně uvedl pan ministr. Evropská komise vydala tzv. balíček zaměstnanosti, který obsahuje zastřešující sdělení komise směrem k růstu, bohatému na pracovní místa, a celkem obsahuje 9 pracovních dokumentů, které konkrétněji a podrobněji rozpracovávají některé její části. Např. můžu uvést, že jsou to trendy a problémy na trhu práce, využití potenciálu zaměstnanosti zeleného růstu, akční plán pro pracovníky oblasti zdravotnictví, využití potenciálu zaměstnanosti atd. Obecně Česká republika z pozice vlády nemá k balíčku závažnější výhrady a může podpořit většinu priorit a připravovaných opatření. Určité výhrady jsou ke struktuře tohoto dokumentu, který je zbytečně rozsáhlý, částečně nepřehledný, má mnoho cílů a priorit a snadno může dojít k jeho rozmělnění. Když jsem hovořil o balíčku, tak tento je reakcí komise na závěry Evropské rady o podpoře nového ekonomického řízení a potřeby bližšího monitorování výsledku zaměstnanosti a sociální politiky, zejména v oblastech, které mohou mít dopad na makroekonomickou stabilitu a na růst. Balíček rovněž reaguje na současný zhoršující se ekonomický vývoj a situaci na evropském trhu práce. Zdůrazňuje, že fiskální konsolidace musí plně brát v úvahu potřeby podpory zaměstnanosti. Sdělení, kde už bylo také řečeno, se sestava ze tří kapitol a z přílohy. Součástí těchto příloh je soubor klíčových opatření v oblasti zaměstnanosti pro zelenou ekonomiku. Akční plán pro zaměstnanost v oblasti zdravotní péče a soubor klíčových opatření pro zaměstnanost v oblasti IT. Cílem tohoto sdělení je poukázat na nejúčinnější způsoby, jimiž lze v současnosti dosáhnout cílů Strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti a posílit tak tuto složku v rámci již zmíněné strategie. Výbor EU přijal ke sdělení doporučení, které je v souladu se stanoviskem výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, který tento senátní tisk také projednal a
35
vyjádřil se ve smyslu doporučení tohoto výboru. Zpravodajem, jak již také bylo řečeno, byl určen senátor Antonín Maštalíř, jehož zastupuji. Čili máme tady doporučení k vyjádření Senátu, ke sdělení komise Evropskému Parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst. I. 1. Souhlasíme s obecnými závěry dokumentu, zejména s podporou růstu pracovních míst a řešením nesouladů v oblasti nabízených a požadovaných dovedností absolventů. 2. Připomínáme, že za formování politiky zaměstnanosti v EU zodpovídají v první řadě vnitrostátní orgány, přičemž orgány EU hrají roli zejména v podpoře jejich působení, koordinaci a výměně osvědčených postupů. 3. Domníváme se navíc, že zvolená forma sdělení nedokáže dostatečně motivovat členské státy k uskutečnění navržených opatření; II. 1. Podporujeme snižování překážek na trhu práce, které brání mobilitě pracovníků mezi jednotlivými státy EU, jako je nedostatečná přenositelnost důchodových nároků, složité daňové výkaznictví a neuznávání výsledků vzdělávání a odborné přípravy. 2. Podporujeme dále intenzivnější zapojování sociálních partnerů do dialogu o všech otázkách trhu práce, jako je rozhodování o mzdě, pracovní době a flexibilních pracovních kontraktech. 3. Zastáváme názor, že by se při regulaci minimální mzdy měla v co nejvyšší míře zohledňovat stanoviska sociálních partnerů, a to především zástupců zaměstnanců s prioritním ohledem na udržitelnost zaměstnanosti, neboť v současné zhoršující se ekonomické situaci může nezodpovědné nakládání s minimální mzdou přivodit dalekosáhlé makroekonomické důsledky. 4. Vítáme další rozvoj vazeb mezi vzdělávacími institucemi a podniky, které mohou usnadnit nabytí potřebných pracovních dovedností a zisk prvního zaměstnání pro mladé lidi. 5. Vyzýváme Evropskou komisi, aby se zaměřila na potírání nelegální práce a na boj proti nezákonným pracovním podmínkám, které nejen že připravují veřejné rozpočty o značné příjmy, ale zároveň ohrožují uchování evropského sociálního modelu. III. 1. Žádáme vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko, a o navazujících iniciativách. To je vše. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore, a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Tento tisk projednal VZSP. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Božena Sekaninová. Ptám se, zda paní zpravodajka chce vystoupit. Nechce. Děkuji vám. Otevírám tedy k tomuto návrhu rozpravu. Do rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Miroslav Škaloud. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, nemám k tomuto
balíčku žádné výhrady, kromě toho, že je zbytečně rozsáhlý a nepřehledný, a plně souhlasím s usnesením našeho výboru. Ale rád bych se s vámi podělil o několik
36
zajímavých skutečností, na které jsem narazil, když jsem četl tento materiál, který má 30 stránek minimálně. Chci jenom říct, že tam jsou formulace, které nevykazují žádné reálné souvislosti nebo reálné zdůvodnění. Dám jeden příklad. Hovoří se, že třeba zaměstnanost v zelené ekonomice rostla, jako by to bylo něco prospěšného. Je to totiž cena za administrativně vynucená opatření, která vyžadují další počet pracovních míst, to je pravda. Např. audity, energetické štítky. Ale za peníze ostatních, které by se daly dát jinam a měly by efekt větší. Samozřejmě z dotací, tam se nabalí další místa. To, že to není správná cesta, podporovat tyto druhy míst, ukazují studie z Británie a ze Španělska, která ukazují úplně opačný vliv na pracovní místa. Podpora těchto zelených technologií. Např. ve Velké Británii na každé pracovní místo, vytvořené v oblasti obnovitelných zdrojů energie, dochází ke ztrátě 3,7 pracovních míst a ve Španělsku je to 2,2 pracovních míst. V řadě států tuto podporu z těchto důvodů snižují. Také jeden zajímavý postřeh. Hovoří se v tomto materiálu, že poptávka po odbornících na informační a komunikační technologie, že se zvyšuje a že poptávka převyšuje nabídku. To je docela charakteristické pro Evropu, protože stát se odborníkem na komunikační technologie vyžaduje daleko víc úsilí, nežli v měkkých oborech, jako je např. sociologie, politologie, gender studies nebo životní prostředí. A to je podle mě důsledek nedostatečného prosazování skutečnosti, že pokud chceme udržet náš blahobyt, že bychom si na něj měli vydělat. A to ty měkké obory příliš nepodporují. Dále chci říci, že je tam řada frází, které představují takový typ uvažování, které také stojí za současnou dluhovou krizí. Je to uvažování typu, bez toho, co se v ekonomice děje, vždy se slibuje růst příjmů a všech dalších od státu přicházejících požitků, nároků a dotací. Příklad: Zajistit důstojné a udržitelné mzdy. Samozřejmě, kdo by si to nepřál. Ale ty se přece nezajistí tím – ty se zajistí tím, že se vytvářejí hodnoty, ne že se přerozdělí peníze z jedné kapsy do druhé. A co tedy navrhuje v tomto materiálu komise? Navrhuje se zvýšit minimální mzdy, vytváření agentur pro posilování přechodů, posilování sociálního dialogu, posilování jakéhosi partnerství mezi skupinami zaměstnavatelů, jakési záruky pro mladé, blíže neurčené. Já se nechci dotknout programu sociální demokracie a nezpochybňuji sociální dialog v žádném případě. Ale pro zaměstnanost mají tyto návrhy až efekt druhého řádu. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také a dále se přihlásil pan místopředseda Senátu pan Zdeněk Škromach. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo. Místopředseda
Senátu
Zdeněk
Škromach: Děkuji.
Vážená paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři, pane ministře. Ano, dotkl jste se mě jako sociálního demokrata, protože já si myslím, že ta opatření, byť jsou velmi obecná a samozřejmě velmi budou záležet na přístupu jednotlivých vládních reprezentací v jednotlivých zemích, protože samozřejmě na jedné straně je možné hovořit o podpoře zaměstnanosti a nedělat pro to nic, a na druhé straně je možné pro to něco udělat. A jestliže říkáme, že by lidi měli mít práci a pokud někdo zpochybňuje důstojnou mzdu, pak to tedy stojí přinejmenším za pozornost. A já myslím, že v České republice je to obzvlášť aktuální, protože bohužel už šestým rokem pravicové vlády od roku 2006 nezvyšují minimální mzdu v České republice.
37
Na druhé straně to znamená, že od toho se odvíjejí další mzdy, které jdou nad rámec minimální mzdy. A zaručit alespoň minimální cenu práce by mělo být povinnosti vlády. Samozřejmě může být odkaz na to, že jsou země, kde minimální mzda není stanovována na vládní úrovni, ale jsou to země, kde je velmi rozvinuto kolektivní vyjednávání a kde minimální mzda nebo minimální tarif je určovaný v rámci vyšších nebo v rámci kolektivních smluv, které uzavírají odborové a zaměstnavatelské svazy, kde si stanovují i tyto podmínky. V České republice tento, řekněme, nástroj kolektivního vyjednávání, obzvláště na nadpodnikové úrovni, není zdaleka tak rozvinutý a zdaleka neskýtá ani záruky minimální ceny práce, která by tady měla být. Navíc v jednotné Evropské unii, kde je jednotný trh, tak je zvláštní, kdy mají firmy stejné podmínky, mají podobné ceny energií, mají stejné technologie, mnohdy mají srovnatelnou produktivitu práce, která samozřejmě se odvíjí od schopnosti managementu, ale ve mzdách stále zaostáváme, a to výrazně, za okolními zeměmi, jako je Rakousko, Německo, ale samozřejmě i některé další země, a to samozřejmě vede k vyšším nákladům v oblasti sociálních výdajů, protože pokud nejsou dostatečné mzdy, musí stát vynakládat další náklady. V té souvislosti bych vzpomenul také experiment, který tady zavedla už minulá vláda Topolánkova na ministra Nečase, a pan ministr Drábek to rozvinul téměř k dokonalosti, kde už se systém tzv. veřejné služby dostává do rozporu snad i s mezinárodní úmluvou o nucené práci, kde lidé místo toho, aby dostali práci, a za práci náleží mzda, nikoli že práce bude základem, podmínkou pro získání mnohdy nuzných sociálních dávek, tak v této situaci vláda bojuje pro zaměstnanost tím, že rozšiřuje možnost další a další práce zadarmo. Práce, která není fakticky ohodnocena mzdou. Opačný efekt to bude mít v rozporu třeba i s těmito doporučeními. Místo toho, aby lidi za práci dostali slušně zaplaceno, tak vlastně lidi, kteří budou na veřejné službě, vytlačují z trhu práce lidi, kteří by mohli pracovat za normální mzdu. Protože dělají práce, které musí obce a další stejně zabezpečit. A tady chci jenom ukázat na to, jaký je rozdíl a že to není jedno, kdo o politice zaměstnanosti hovoří a kdo ji skutečně podle mého vykonává. Mnohdy velmi dobré záměry EU v oblasti zaměstnanosti právě narážejí na ty regionální nebo národní systémy, které jsou nastaveny zcela jinak. Na jedné straně vláda kývá, že jo, že tady bude podporovat, na druhé straně její reálné kroky vedou k tomu, že naopak tady vytváří konkurenci normální práci. A je paradoxní, že k tomu ještě si jako by rámec dává, že bojuje pro zaměstnanost. Jediná veřejná služba nepřinesla jediné pracovní místo. Naopak, ještě pracovní místa ubírá. Obzvláště v nekvalifikovaných profesích, kde je největší tlak z úřadu práce na zaměstnanost. Takže opravdu se mě dotklo to, jestliže tady někdo hovoří o tom, že mzdy v Česku snad jsou dostatečné. Myslím si, že nemá cenu opakovat klišé, že v Česku sice pracujeme za nízké mzdy, ale platíme už evropské ceny, a to si myslím, že je věc, která se bude nutně muset srovnávat i z hlediska rostoucí kvalifikace, tj. že i cena práce, i cena práce musí být srovnatelná s cenou práce v okolních zemích, kde jsou podobné podmínky v oblasti produktivity práce. A tady stále Česká republika výrazně zaostává. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane místopředsedo. Dále se přihlásil do rozpravy pan senátor Ivo Bárek. Prosím, pane senátore.
38
Senátor Ivo Bárek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dovolte, abych krátce zareagoval na ctihodného kolegu Škalouda, co se týká zelených energií a tvorby pracovních míst. Také nejsem žádný obrovský podporovatel obnovitelné necílené energie. Nedávno jsme byli na pracovní cestě v Německu, měli jsme jednání na úrovni výboru pro životní prostředí Bádenska-Württenberska, kde předsedou výboru je můj kolega z CSU. Vysvětlovali jsme si, že podporují samozřejmě obnovitelnou energii a s tím růst pracovních míst. Doložila nám to také návštěva jedné střední firmy v regionu, kde jsme měli možnost se setkat s vedením firmy, která se zabývá s obnovitelnými zdroji. Vzhledem k tomu, jak vláda Bádenska-Württenberska a i spolková vláda podporují obnovitelné zdroje, dochází tam opravdu k nárůstu pracovních míst v této oblasti. Dokonce nemají odborné pracovníky v těchto věcech. S hrdostí musím konstatovat, že ve firmě pracuje řada Čechů, kteří v těchto technologiích v SRN jsou vynikajícími odborníky. Je dobré, že vláda Německa a zemská vláda v Bádensku-Württenbersku podporuje zaměstnávání českých pracovníků v oblasti zelené technologie. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Přihlášen do rozpravy je znovu pan senátor Miroslav Škaloud. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, myslím, že rozpor
tady není. Pokud mě někdo přesvědčí, že je to jinak, rád se přizpůsobím, není v tom ideologie – pokud jde o pracovní místa v rámci zelené energie. Mám analýzy, kde je na tvrdých faktech ukázáno, že místa jsou jen dočasná. Pokud jde o ideologickou diskusi, že mzdy nejsou dostatečné, o čemž hovořil pan kolega Škromach s tím, že v okolních zemích mají vyšší mzdy, tak to souvisí s tím, že tam mají také vyšší produktivitu. Za práci nemají slušně zaplaceno, říkal pan Škromach. Samozřejmě mohou dostat zaplaceno za něco, co vyprodukují a co se dá na trhu uplatnit. Není možné používat mzdu jako sociální příspěvek, to by se narušila konkurenceschopnost. To, že je příspěvek pro lidi bez zaměstnání, je naprosto správně, ale vytvářet příspěvky tak, že to bude součást mzdy, o které si myslím, že je nedostatečná, není správný přístup, narušuje to konkurenceschopnost. Protože pan Škromach zřejmě neposlouchá, tak ještě jednou jinými slovy. To, že v okolních zemích mají vyšší mzdy, například v Německu a Rakousku je dáno také tím, že mají větší produktivitu práce. Snažme se zvýšit produktivitu práce a budou i mzdy Jen proto říkat, že je mzda málo důstojná a regulacemi ji zvýšit, není správný postup. Omezilo by to konkurenceschopnost. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Nikoho dalšího přihlášeného do diskuse nevidím, rozpravu končím. Padl jediný návrh na usnesení. Chce se vyjádřit pan ministr? Prosím, pane ministře. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo,
paní místopředsedkyně. Vážené senátorky a senátoři, dovolte mi velmi stručnou reakci, protože si myslím, že polemika probíhala mezi senátory navzájem. Chtěl bych dvě krátké poznámky, především k tématu minimální mzdy. Chtěl bych upozornit na to, že vláda rozhodla svým nařízením o zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2013 pro mladistvé zaměstnance, pro absolventy a pro zdravotní postižené zaměstnance. V diskusích to trochu zapadá, ale myslím si, že je to velmi důležitý krok. Druhá poznámka je k veřejné službě. Byla o tom řeč již mnohokrát. Pokud by veřejná služba zabírala standardní pracovní místa, bylo by to špatné. Veřejnou 39
službu je třeba především chápat jako součást sociální práce, především jako součást toho, že je třeba dát najevo, že je normální pracovat, ráno vstát a jít do práce. Všichni víme, jak vznikají problémy v některých lokalitách. Vznikají zejména proto, že tam jsou velké skupiny lidí, které nemají standardní denní režim, které nemají zažito, se standardní je pracovat a co je nejhorší, vyrůstá generace dětí, která toto pojetí přejímá. Proto si myslím, že veřejná služba je jedním z velmi důležitých prvků, jak na takovou situaci reagovat. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře.
Ptám se pana zpravodaje, zda chce vystoupit. Měl by nám říci, o čem budeme hlasovat. Senátor Zdeněk Besta: V proběhlé rozpravě vystoupili čtyři senátoři, z toho
pan senátor Škaloud dvakrát. Poukázal na některé protichůdné informace, které jsou v materiálu ohledně růstu pracovních míst a požadavku na odborníky v IT oborech, na některé nereálné sliby v materiálu a na dané záruky třeba pro mladé ohledně zaměstnanosti. Pan senátor Škromach hovořil o důstojné mzdě a o zvýšení minimální mzdy, protože v EU za stejnou práci jsou velké mzdy, u nás je jedna z nejnižších. Také poukázal na veřejnou službu, která není placena a nepřinesla jediné pracovní místo. Senátor Ivo Bárek měl opět reakci na vystoupení pana senátora Škalouda. Poukázal na to, že například v Německu obnovitelná energie přinesla růst pracovních sil dokonce z ČR. Nakonec vystoupil pan ministr, který nám osvětlil téma minimální mzdy, kde dochází ke zvýšení od 1. 1. u některých kategorií pracovníků a názor na veřejnou službu, že je to výchova prací. Navrhuji hlasovat o usnesení, které jsem četl v úvodní zprávě. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane zpravodaji.
Budeme hlasovat o návrhu usnesení, jak bylo předloženo příslušným výborem. Dovolím si všechny svolat k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 54 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 28. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh usnesení, jak byl předložen výborem pro záležitosti EU. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 11 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu mistrovi a panu zpravodaji. Pana ministra si tu ještě ponecháme, protože projednáváme další bod, který nám předloží pan ministr. 6. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 189 o pracovnících v cizí domácnosti a Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 201 o pracovnících v cizí domácnosti spolu se stanoviskem vlády k nim k informaci (senátní tisk č. 368) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 368. Uvede ho opět pan ministr.
40
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené senátorky a senátoři, ujišťuji vás, že je to definitivně poslední můj bod. Materiál je předkládán Parlamentu na základě povinnosti vyplývající z článku 19 ústavy Mezinárodní organizace práce, který stanoví povinnost vlády předložit Parlamentu úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce do jednoho roku od jejich přijetí spolu se svým stanoviskem k nim. Cílem této povinnosti je především informovat zákonodárce o aktuálním vývoji mezinárodního práva v oblasti práce a sociálních věcí. Proto je předkládána i Úmluva č. 189 o pracovnících v cizí domácnosti spolu s doprovodným doporučením. Úmluva stanoví, že pracovníci v cizí domácnosti, tedy lidé vykonávající funkce služebnictva, osobních řidičů, zahradníků apod., musí mít stejná základní pracovní práva jako ostatní pracovníci. Navíc upravuje některé odchylky od specifických případů, kdy tito lidé jsou v domácnosti zaměstnavatele také ubytováni. Mezinárodní organizace práce odhaduje, že celosvětově jde o více než 50 milionů osob. Jejich postavení může být velmi obtížné především u migrantů z hlediska téměř nepřetržitého pobytu v domácnosti zaměstnavatele. Z hlediska ČR se však nejedná o skupinu, která by byla výrazněji početná či problematická. Základním aspektem je skutečnost, že tyto služby jsou v ČR poskytovány buď na základě obchodního vztahu nebo - na rozdíl od situace v některých jiných zemích - plně spadají pod ochranu obecného pracovního práva, tedy mají stejné postavení jako ostatní zaměstnanci. Pro ČR má úmluva jen minimální relevanci, která neodůvodňuje přijetí zvláštní legislativní úpravy pro tuto skupinu pracovníků. Změny v právních předpisech, byť k provedení úmluvy, byly nutné především s ohledem na stávající úpravu pracovní doby a doby pracovní pohotovosti, která není s úmluvou zcela kompatibilní. Dále by bylo nutné vyjasnit otázky související se zajištěním životních podmínek pracovníků bydlících v domácnosti zaměstnavatele, upřesnit pravomoci jednotlivých kontrolních orgánů s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnavatele na ochranu jeho soukromí, rodinného života atd. Z tohoto důvodu vláda nepředpokládá ratifikaci a vzala úmluvu pouze na vědomÍ. Pokud by došlo k významnějším změnám vnitrostátní situace v této oblasti, je samozřejmé, že by možnost případné ratifikace úmluvy byla opět vzata v úvahu. Na závěr bych chtěl říci, že nechci, aby mé vystoupení zpochybňovalo úmluvu. Pro řadu rozvojových zemí je úmluva velkým krokem vpřed v ochraně práv a zájmů pracujících, nicméně v ČR je laťka postavena tak vysoko, že úmluva zdaleka této laťky nedosahuje. Jde jen o to, jak v případě, že by se ČR rozhodla úmluvu ratifikovat, formalizovaně vyhovět některým ustanovením, kvůli kterým by byly potřebné změny v právním řádu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře.
Požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste elektronicky obdrželi jako senátní tisk číslo 368/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním výborem je výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, které jste elektronicky obdrželi jako senátní tisk číslo 368/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Milan Pešák. V této chvíli ho zastoupí paní senátorka Božena Sekaninová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Božena Sekaninová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, výbor pro zdravotnictví a sociální politiku se zabýval tímto vládním návrhem a doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí úmluvu
41
Mezinárodní organizace práce č. 189 o pracovnících v cizích domácnostech a doporučení Mezinárodní organizace práce č. 201 o pracovnících cizích domácností. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní senátorko. Musím vás také požádat, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů, protože mluvíte za garanční výbor. Ptám se pana senátora Lebedy jako zpravodaje výboru pro zahraniční věci, zda chce vystoupit. Nechce vystoupit. Mohu tedy otevřít obecnou rozpravu. Nikdo se nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Chce se vyjádřit pan ministr? Prosím, máte slovo. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo, pokusím se trochu zneužít toho, že mám právo na závěrečné slovo. Nebudu už mluvit o úmluvě, ale všichni víte, že za několik dní končím ve své funkci. Proto chci využít této příležitosti a poděkovat všem za více než dvouletou spolupráci. Myslím si, že diskuse ve většině případů byla velmi věcná, pro mne byla dobrou zpětnou vazbou při mé práci, byť se nemusíme vždy ve všech názorech shodovat. Děkuji za spolupráci a přeji těm, kteří pokračujete ve svém senátorském mandátu hodně úspěchů ve vaší práci a těm, kteří v senátorském mandátu nepokračujete, hodně spokojenosti v osobním životě! Děkuji za pozornost. (Potlesk.) Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře. Myslím, že mohu poděkovat za dnešní práci zde odvedenou a také za spolupráci v průběhu vašeho funkčního období. Končím projednávání tohoto bodu, musíme ještě ale odhlasovat. Byl dán návrh vzít na vědomí. Opět svolám všechny k hlasování. Budeme hlasovat o vládním návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR úmluva Mezinárodní organizace práce atd., nebudu číst celý název. Mohu zahájit hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 12 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 43, proti nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji vám, projednávání tohoto bodu končí. Děkuji panu ministrovi, paní zpravodajce a vyhlašuji polední přestávku do 14.30 hodin.
(Jednání přerušeno v 13.28 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 14.32 hodin.)
Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Vážené kolegyně, vážení
kolegové, zahajuji odpolední jednání. A prvním bodem je
42
7. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 418) Máme to jako tisk č. 418. A já bych poprosil pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Fialu, aby nám tento materiál přednesl. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte, abych vám představil novelu školského zákona, jejímž cílem je především stabilizovat situaci týkající se maturitních zkoušek a především dát jistotu maturujícím, jejich rodičům a učitelům. Všichni jsme nepochybně zaznamenali vážnost situace, která nastala v souvislosti se státními maturitami letos v květnu, a která měla konkrétní negativní dopad na mnoho mladých lidí a má dozvuky až do dnešních dnů. V provedení státních maturit došlo k pochybením, která jsou a byla oprávněně kritizována odborníky i veřejností. A to pochybením nikoli pouze individuálním, ale bohužel do jisté míry i systémovým. Výsledkem bylo, že si veřejnost z letošního průběhu maturit odnesla pocit, že nebyly v pořádku, a někteří maturanti také poznání, že se k nim stát nezachoval spravedlivě. Věřím, že je nám všem jasné, že tato situace se v žádném případě nesmí opakovat. Pokud bychom ale postupovali podle současného platného znění školského zákona, tak je tu nemalé riziko, že se opakovat bude a že může být ještě horší. Současná podoba zákona stanoví, jak dobře všichni víte, navíc zavedení povinné zkoušky z cizího jazyka a také z třetího předmětu od roku 2013. Maturita se má tedy ještě rozšířit. Ale to je skutečně možné teprve tehdy, když dobře a nezpochybnitelně zvládneme současný rozsah maturitní zkoušky. Další otřes důvěry veřejnosti ve státní maturity si opravdu nemůžeme dovolit. Já jsem situaci kolem státních maturit řešil bezprostředně po svém nástupu do funkce ministra školství. Jedním z těch kroků bylo zřízení odborně, názorově, ideově komplexní pracovní skupiny pro revizi maturit, kterou jsem požádal o přípravu obou návrhů. Tato skupina velmi kompetentně a rychle jednala na začátku prázdnin. Je skutečně zapotřebí a na místě poděkovat všem jejím členkám a členům z řad asociací středních škol, gymnázií, z krajských úřadů a dalším odborníkům za velmi konstruktivní jednání. Školský výbor Senátu byl v této pracovní skupině zastoupen panem senátorem Marcelem Chládkem. Na základě doporučení této pracovní skupiny připravilo ministerstvo komplexní pozměňovací návrh, který ve státních maturitách zachovává vše, co se osvědčilo, s čím žádný problém nenastal. Naopak odstraňuje nebo napravuje to, kde k chybnému provedení došlo nebo může znovu dojít. Konkrétně pozměňovací návrh obsahuje opatření, která povedou zejména ke zjednodušení maturitní zkoušky v následujících 3 bodech: Zachováváme dva povinné předměty, tedy český jazyk a literaturu; a matematiku, popřípadě cizí jazyk. Tato změna je opravdu naléhavá, právě proto, co jsem říkal, že zákon od roku 2013 ukládá povinně maturovat z cizího jazyka a ještě ze třetího předmětu. Dále zavádíme jednu úroveň obtížnosti zkoušek a také to, že písemné práce z českého jazyka a literatury budou nadále hodnoceny přímo na školách, tedy hodnotiteli jmenovanými ředitelem školy. Struktura maturitní zkoušky z povinných předmětů bude přitom zachována taková jako v předcházejících letech, to znamená
43
didaktický test, písemná práce a ústní zkouška u českého a cizího jazyka a didaktický test v případě matematiky. Jsem velmi rád, že mohu konstatovat, že s tímto návrhem se ztotožnila Poslanecká sněmovna naprostou většinou 142 ze 158 přítomných a že nikdo nehlasoval proti. Návrh podpořili jednomyslně i členové výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice zde v Senátu, za což bych jim chtěl také poděkovat. Je podstatné zdůraznit, že toto není nová koncepce státní maturity. Je to snaha obnovit důvěru studentů, učitelů i veřejnosti ve stát a jeho schopnost připravit maturitní zkoušku bez potíží. Je to řešení na 2 roky, kdy věříme, že budeme mít na základě dosavadních zkušeností možnost a prostor připravit skutečně funkční, rozumný a definitivní model maturitní zkoušky do budoucnosti. Smyslem je na základě dosavadních zkušeností upravit maturitu tak, aby odpovídala tomu, co se od státu jako od garanta vzdělávací soustavy očekává, aby dala letošním maturantkám a maturantům a také jejich vyučujícím a ředitelům středních škol jistotu a čas na přípravu. Vedlejším, ale jak taky dobře víte, ne nepodstatným efektem popsaných změn budou úspory. Ty úspory odhadujeme ve výši 50 milionů korun v příštím roce. Kromě změn týkajících se maturity nebo společné části maturitní zkoušky obsahuje předkládaná novela školského zákona také drobné změny, které navazují na vládní novelu zákona o rozpočtovém určení daní, respektive tedy na novelu, která vstoupí v platnost od 1. ledna 2013. A ze které vyplývá, že 7 % podílu obcí na sdílení daní se bude vypočítávat na základě počtu dětí a žáků v mateřských a základních školách zřizovaných obcí. Změny v rozpočtovém určení daní je proto nutné promítnout do několika ustanovení školského zákona. Respektive je potřeba zrušit nadbytečná ustanovení, podle kterých musí nyní domovská obec hradit neinvestiční náklady za dojíždějící žáky obci, která zřizuje školu. Části týkající se úpravy maturitní zkoušky v předkládané novele školského zákona by měly nabýt účinnosti dnem vyhlášení. A vyhlášena by měla být nejpozději do 14. listopadu, protože následující den začíná časově a technicky velmi náročný proces přípravy maturitní zkoušky v roce 2013. Vážené senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi vás proto požádat o schválení předkládané novely školského zákona. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Garančním a jediným výborem je výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Přijal usnesení, které máme jako tisk 418/1. Zpravodajem je pan senátor Marcel Chládek, který má slovo. Senátor Marcel Chládek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych navázal na pana ministra, který popsal návrh školského zákona. Ta historie školského zákona je ale přesně obrácená, kdy v podstatě se nejprve řešilo ve školském zákoně právě rozpočtové určení daní, které tady popsal pan ministr. V podstatě, zjednodušeně řečeno, to funguje tak, že dříve chodily finanční prostředky obci za děti, které jsou tam trvalým bydlištěm. Nyní je ta změna, že dochází k tomu, že finanční prostředky jdou tam, kde je škola, na počet žáků. Bylo to z toho důvodu, že byly v minulosti problémy, že některé obce nechtěly finanční prostředky přesunout tam, kde ta škola byla. Jediný problém, který tam je a nemůžeme ho řešit a neumíme ho řešit, je, že podle toho rozpočtového určení nejsou
44
tyto prostředky vázané na oblast školství a záleží na starostovi, jestli tyto prostředky té škole dá nebo nedá. Vzhledem k tomu, že nastala velmi problematická situace se státními maturitami, tak ministerstvo využilo té možnosti, aby se nemusel dávat nový návrh, využilo otevřeného návrhu, který byl v PS, a přiložil tam změnu, která byla přijata napříč politickým spektrem, napříč odbornou veřejností, byla to i práce té pracovní skupiny, o které hovořil tady pan ministr. Ta varianta, která nám leží na stole, má 3 zásadní změny. První je zafixování podoby maturity tak, že máme povinnou zkoušku z českého jazyka a druhou povinnou zkoušku výběrem buď z matematiky, nebo z cizího jazyka. Druhá věc, která byla velmi problematická, v tom původním ročníku a v druhém ročníku byly ty dvě úrovně maturity. Tu vyšší úroveň si téměř nikdo nevybíral a dopadlo to i tak, že vyšší úroveň z matematiky skončila v tomto ročníku katastrofou. Takže se přistoupilo k jedné úrovni jako takové. A ta třetí změna se týká slohových prací, které se vrací k hodnocení opět nazpátek do škol. Nyní máme na stole v ČR několik soudních rozhodnutí, která právě pramenila i z odvolání proti hodnocení slohových prací jako takových. Řada z vás, kteří působíte na krajích, tak jistě víte, že kraje jsou zahlceny různými stížnostmi a odvoláními. A je to velmi problematické. Co se týká státní maturity, pan ministr tady hovořil o tom šetření. Já bych to chtěl zdůraznit. Hovořili jsme o tom také na výboru. Vezměte si, že několik málo jednoduchých změn ušetří ročně 50 milionů Kč. Dobře si můžeme spočítat, kolik peněz stála státní maturita – nyní už to máme potvrzeno auditem, že bezmála 1,5 miliardy. Musíme si říct, že se nepovedla a pan ministr určitě nás v budoucnu, protože výbor by to chtěl slyšet, tak seznámí určitě s auditem maturit, protože bude velmi zajímavý. A já bych byl rád, abychom s tím byli seznámeni i všichni tady v Senátu Parlamentu ČR. Co říci závěrem? Senát byl možná jedinou institucí, který nesouhlasil se zavedením této podoby státní maturity. Kdo z vás si vzpomíná, jak jsme hlasovali napříč politickým spektrem tady v Senátu, že jsme nechtěli tuto podobu spustit. Bohužel historie nám dala v krátké době zapravdu, byl to předražený moloch, administrativně náročný a neplnil svůj účel. Ani nemohl. Není možné chytat několik zajíců, kteří se vám rozběhnou na všechny strany, a chytat je jednou zkouškou najednou. Tímto návrhem aspoň napravujeme některé chyby. Je to kompromisní řešení. Ačkoli chytáme kočku za ocas, tak i já žádám Senát PČR o urychlené schválení, protože studenti, učitelé už se nemůžou stát rukojmími státní maturity. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego, vaše
místo je u stolku zpravodajů. Ještě vstoupím do projednávaného bodu. Z dnešního jednání se omlouvají senátoři a senátorka Petr Šilar, Tomáš Jirsa, Miluše Horská. A nyní otevírám obecnou rozpravu. Do té se nikdo nehlásí… Hlásí – pan senátor Martin Tesařík. Senátor Martin Tesařík: Vážený pane místopředsedo, pane ministře,
kolegyně, kolegové, skutečně vystoupím jenom krátce. Můj předřečník kolega Chládek hovořil o tom, že kraje měly jakožto zřizovatelé středních škol v letošním roce velmi složitou úlohu. A především v okamžiku, kdy studenti obdrželi výsledky maturit. Zejména v okamžiku, kdy dostali ty negativní výsledky maturit.
45
Musím říct, že jako stávající hejtman Olomouckého kraje jsem si uvědomoval při čtení těch životních osudů studentů, kteří na svých gymnáziích byli premianti, jejichž slohovou práci hodnotil někdo z druhé strany České republiky a ohodnotil ji nedostatečně, že to muselo být velké zklamání. Já z tohoto místa chci poděkovat za to, že tady tato novela školského zákona byla předložena. Samozřejmě, že ji podpořím, protože si myslíme, že ty kroky, které vedou k nápravě, které tady byly prezentovány a jichž se týká hodnocení slohových prací přímo na škole, kde ten student studuje, popřípadě zrušení těch dvou typů složitosti, že skutečně povede k jakési normalizaci státních maturit. A že nejen studenti, ale zejména i jejich rodiče budou mít důvěru ke státním maturitám. Když říkám "státním maturitám", chtěl bych podtrhnout to slovo "státní". My jsme tady především proto, aby zákony a naše rozhodnutí vnímala veřejnost, že jsou ku prospěchu, nikoli ke škodě. Tak si dovolím i na závěr vyslovit i mé vyslovení, nebo moji podporu tady této novele. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, slovo má senátor
Luděk Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Asi všichni
máme ze svých volebních obvodů zkušenosti se státní maturitou. Na mě se obrátili dva studenti, kteří skládali státní zkoušku z češtiny, a v té písemné části pohořeli, včetně té opravy. Já jsem chtěl, pane ministře, také podpořit tuto novelu, protože se domnívám, že bude vhodnější, když tuto část maturity budou skutečně kontrolovat na té střední škole, kde ten žák dlouhodobě studuje, kde dlouhodobě, když nic jiného, tak tam aspoň hovoří česky a vyjadřuje se i písemně v češtině. A chtěl jsem poděkovat vaším náměstkům a ředitelům odborů a také kolegům z CERMATu, že když jsem se na ně obrátil a požádal je o dodatečné vysvětlení, tak byť tedy se ten konečný verdikt nezměnil, tak skutečně ty odpovědi jsem dostal v mimořádně krátké době. A za to vám děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, s právem přednosti paní místopředsedkyně... Bez přednosti, omlouvám se... Senátor Petr Bratský. Senátor Petr Bratský: Dobré odpoledne. Děkuji za udělení slova. Já bych
také chtěl poděkovat panu ministrovi převážně za to, že předvedl, že určitá kultivace může být a že zapojit do expertního týmu i experta z opozice, potom samozřejmě ten výsledek se projeví, a i když máme ještě plno věcí, co v tomto resortu dělat a měnit, tak možná je nastavena určitá linie dialogu, kdy se ve prospěch občanů naší země bude víc dařit. Ten resort je velmi důležitý. Já vám, pane ministře, děkuji a panu kolegovi také. A podporuji samozřejmě včasné přijetí tohoto zákona bez vracení, abychom stačili maturity připravit v řádných termínech, tak jak očekává veřejnost. 1.
místopředseda
Senátu
Přemysl
Sobotka: Slovo
má
místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Vážený
pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, jenom velmi krátce. Dopředu musím říct, že tento návrh zákona také podpořím, protože jsem přesvědčena o tom, že to, co potřebují v této chvíli nejenom maturitní ročníky, ale 46
celý systém školství, je jakási stabilizace. Školství je běh na dlouhou trať, vzdělávání, úroveň vzdělanosti národa je běh na ještě další trať. Samozřejmě nejenom běh, ale potřebuje také jakýsi zdravý rozum a velké úsilí. Přihlásila jsem se ale o slovo proto, že se chci pana ministra zeptat, jak se budou věci vyvíjet dál. Protože debata kolem státních maturit byla samozřejmě nejenom o tom, že to stojí moře peněz, já vždycky říkám, že to muselo dát hodně práce těm, kteří vymýšleli, jak by ty peníze z toho dostali, ale byla také o úrovni vzdělanosti jako takové. A byl to požadavek středních škol a učňovských škol v první fázi, aby byly dvě úrovně maturity. Protože je faktem, jestliže to nastavíme na jednu úroveň, tak holt musíme jít přece jenom trošku níže. Takže otázka je, jak budeme řešit tuto záležitost do budoucna, nebo – my máme představu, ale jakou představu má současné ministerstvo a současný pan ministr. S tím související záležitost je záležitost pohledu vysokých škol na úroveň maturit. Já se setkávám při debatách s rektory, s děkany nejrůznějších fakult zejména technických s tím, že si velmi a velmi stěžují na úroveň znalostí především z matematiky, ale i třeba z dalších přírodovědných oborů. Mají s tím skutečně velký a velký problém, protože říkají: No, my musíme první ročník věnovat tomu, abychom studenty doučili tomu, na co budou moci navázat při vysokoškolském studiu. Měla jsem zde v Senátu možnost organizovat jednání, jakýsi kulatý stůl mezi zástupci technických vysokých škol, CERMATu a středních škol, kde byla docela i vůle k tomu, aby se vysoké školy a střední školy prostřednictvím ministerstva dohodly na nějaké představě, jak by maturita měla vypadat, tak aby skutečně absolvent, maturant byl připraven na vstup na vysokou školu a aby také třeba ta maturita, o tom ta debata také byla, byla i vstupenkou na vysokou školu. Což by mělo smysl, což by mělo hlavu a patu, pokud bychom řekli, že je to v této úrovni. Takže znovu – podporuji tento návrh, děkuji za to, za stabilizaci celé situace, ale myslím si, že je tady moře a moře otazníků, které budeme muset zodpovědět, a nejlépe společně. Já také děkuji, že byl přizván zástupce opozice, protože si myslím, na vzdělávání se musíme domluvit. Je to národní zájem jako takový. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Senátorka Daniela
Filipiová má slovo. Senátorka Daniela Filipiová: Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, já mám jenom takový dotaz na pana ministra. Jistě všichni víme, nebo jsme zaregistrovali, že mnozí naši studenti, a většinou to byli premianti, kteří letos maturovali, měli třeba podmínečné přijetí na zahraniční univerzity. Právě neúspěch, a většinou to bylo ve slohových pracích v českém jazyce, jim toto přijetí nesmírně zkomplikoval. Vím, o čem mluvím, protože moje dcera zrovna byla mezi nimi, ale nicméně podařilo se to vyřešit. Já mám dotaz, jestli vůbec ministerstvo mělo možnost, nebo má možnost nějakým způsobem těmto studentům pomoci, protože přijetí eventuálně na prestižní zahraniční fakultu, to není úplně záležitost, kterou lze opomenout, nemusí se to ten další rok podařit. Takže spíš je to takový dotaz, jestli vůbec ministerstvo má možnost těmto studentům, kteří evidentně neuspěli díky selhání systému, nějakým způsobem pomoci. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan
senátor Miroslav Krejča.
47
Senátor Miroslav Krejča: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, tento návrh je určitě krok dobrým směrem, i když teprve jeho praktická aplikace, praktické užití ukáže, jestli tam nebude potřeba ještě něco korigovat a vyladit, aby v podstatě dobrá myšlenka měla i správné provedení. Jenom bych si dovolil jednu obecnější poznámku. Školský zákon má jednu drobnou vadu na kráse. Dneska jej novelizujeme již po třicáté. To znamená, během osmi let 30 novel tak základního a zásadního předpisu, který by měl být stabilní a měl by být na dlouhé roky dopředu. Spousta novel a spousta změn z něho dělá v praxi velice obtížně použitelný předpis a velice špatně se s ním skutečně na školách pracuje. Takže chtělo by to i toto nějakým způsobem zohlednit do budoucna. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Někdo další?
Končím rozpravu. Pane ministře, chcete se vyjádřit? Máme slovo. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala: Ano, děkuji. Já
se pokusím velmi stručně reagovat hlavně na ty otázky, které byly položeny, ale pokusím se postupně, tak jak jste vystupovali. Pan senátor Tesařík zmínil poškození konkretních studentů, kteří vlastně neměli šanci se připravit, protože neměli žádný signál o tom, že něco je špatně. To byl jeden z důvodů, velmi vážných důvodů, proč jsme museli maturitu změnit Panu senátoru Sefzigovi děkuji za ocenění fungování ministerstva. Je to jedna z věcí, o které se snažím, aby ministerstvo bylo otevřené, komunikovalo s veřejností, obnovila se důvěra veřejnosti. Jsem rád, že se to i na tomto příkladu potvrzuje. Pokud jde o otázky paní místopředsedkyně Gajdůškové, tady snad bych odpověděl takto: Komise, kterou jsem sestavil, pracuje dál a jejím úkolem je připravit dlouhodobou koncepci maturitní zkoušky. Ty diskuse probíhají. Poslední zasedání komise se konalo v úterý. V tuto chvíli třeba debatujeme o tom, jaká by měla být skladba povinných předmětů, zda je opravdu – a je to v tuto chvíli převládající názor – rozumné, aby se matematika stala povinnou součástí maturitní zkoušky atd. Je potřeba si uvědomit, že všechny tyto kroky, i když se na nich domluvíme a budeme je prosazovat, budou vyžadovat přípravu školské vzdělávací soustavy. Protože nemůžeme už udělat to, čeho jsme se dopustili v minulosti, že jsme prostě spustili nějaký proces, např. proces státní maturity, aniž na to byla praxe dostatečným způsobem připravena. Problém, který jste tady zmínila, to je problém určité snižující se úrovně studentů, nebo gramotnosti matematické a přírodovědné, ten je velmi vážný, ale tomu nemůžeme napomoci jenom tím, jakou zvolíme podobu maturitní zkoušky. Tam je potřeba dělat. My už na nich pracujeme. Realizujeme už celou řadu kroků, které mění přístup studentů k přírodovědnému a technickému vzdělání už od základní školy, protože jinak ten problém nejsme schopni vyřešit. Pokud jde o dotaz paní senátorky Filipiové, tam bohužel musím říci, že ač jsme si byli vědomi toho problému i té nespravedlnosti, která vznikla, tak nástroje, které má díky legislativní úpravě ministerstvo v ruce, jsou prakticky nulové, nebo jsou spíše nepřímé. Protože na rozdíl od odvolání v případě didaktických testů, tak o těch ostatních částech rozhodují krajské úřady. My jsme udělali, a samozřejmě my nemůžeme ani žádným způsobem ovlivnit přijímací proces na vysokých školách, my jsme udělali několik kroků, které ale, jak říkám, jsou nepřímé, abychom těm studentům pomohli. První byl, že jsem zadal vedení CERMATu to, aby součinnost s krajskými úřady při odvoláních byla co nejrychlejší a co nejkvalitnější. A také to, aby v případě hodnotitelů to byli jiní hodnotitelé než ti, kteří hodnotili v té první fázi. Druhá věc, kterou jsme udělali, byla, že jsem se obrátil na rektory českých vysokých škol, protože jinam to není možné, a požádal je o to, aby tam, kde to lze, 48
v rámci přijímacího řízení přihlíželi k tomu, že může dojít k určitému prodloužení toho procesu, na jehož konci bude mít maturant příslušné vysvědčení. Řada vysokých škol se snažila nějakým způsobem tuto situaci řešit. Bohužel to samozřejmě nenapraví ta individuální pochybení v případě těch, kteří se hlásí na zahraniční vysokou školu, ale budiž nám to právě poučením pro to, jak se máme chovat jako stát v těch příštích letech. Je to jeden z důvodů, proč předkládám tento návrh novely školského zákona. Pokud jde o poslední vystoupení, které měl pan senátor Krejča, věřím, že proto, že jsme do rozhodování o tom, jak bude vypadat podoba maturitní zkoušky, zapojili lidi z praxe, našli snad řešení, které bude v praxi také opravdu fungovat. To, že školský zákon byl novelizován třicetkrát, to je bohužel jedna z nemocí větších zákonů, které se týkají škol. Např. zákon o vysokých školách byl novelizován dvacetkrát, a to od roku 1998. My ale, a to si myslím, že je hodně důležité, kdybychom chtěli předložit novou verzi školského zákona, tak to musíme udělat opět na základě nějaké promyšlené koncepce. Teď pracujeme na přípravě strategie rozvoje vzdělávací soustavy do roku 2020, která by nám měla dát základní představu, která by se těšila širšímu společenskému konsensu. A teprve na základě toho považuji za správné dělat nějaké zásadnější legislativní změny. Protože jinak bychom se nedobrali podoby zákona, který by byl opravdu rozumný a mohl dlouhodobě obstát před problémy a požadavky praxe. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má garanční
zpravodaj pan senátor Chládek. Senátor Marcel Chládek: Děkuji. V podstatě pan ministr již shrnul proběhlou diskusi. Já bych si dovolil z toho vyzvednout jeden moment, na kterém se asi shodneme všichni. Oblast školství se musí řešit strategicky, napříč politickým spektrem. Tento návrh je takto přijímán právě z tohoto důvodu, že k tomuto návrhu byla přizvána i opozice. Já bych chtěl vyzvat i pana ministra, aby takto postupoval i při vysokoškolském zákonu i při reformě financování regionálního školství. Zaujala mě ještě myšlenka pana senátora Krejči, který tady hovořil o 30. novele školského zákona. Vzpomněl jsem si na bývalého náměstka pana Němce, když jsem na školském výboru také kritizoval, že je to již asi 25. novela školského zákona, to bylo asi před půl rokem. A on s úsměvem na rtech mi řekl: Ne, pouze dvacátá třetí. A byl s tím spokojen. Opravdu je nutný nový zákon – mnohem jednodušší. Já si vzpomínám, když pan poradce Václav Klaus ml. hovořil před rokem o tom, že během roku udělá jednu novelu a poté nový zákon o 30 stranách. Kde ho dnes máme! Jinak výbor doporučuje Senátu schválit a mě pověřil, abych seznámil s tímto slovutný Senát. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Máme jediný návrh
– schválit, o kterém budeme za chvilku hlasovat. Zahajuji hlasování o návrhu schválit. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 13 ukončeno. Registrováno 57, kvorum 29, pro 52, proti nikdo. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Ještě než začneme druhý bod, dostal jsem mylnou informaci, že pan senátor Tomáš Jirsa se omlouvá. On se neomlouvá, naopak je aktivně přítomen na dnešním jednání. 49
Dalším bodem je 8. Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě - Výroční zpráva o činnostech Evropské unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje v roce 2011 (evropský senátní tisk č. K 170/08) Máme to jako tisk K170/08 a K170/08/01. Opět nám tento materiál předloží pan ministr Petr Fiala. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala: Vážený pane
místopředsedo, dámy a pánové, předkládaný tisk se týká výroční zprávy EU o činnostech v oblastech výzkumu a technologického rozvoje za rok 2011. Jde o dokument, který je předkládán opakovaně vždy za kalendářní rok. Při projednávání tohoto tisku považuji za vhodné nejen stručně uvést, jakým směrem se výzkum a technologický rozvoj vyvíjel v EU, ale také vás informovat o tom, jak na evropské dění v této oblasti reaguje Česká republika. I když byl rok 2011 bezesporu poznamenán důsledky ekonomické krize, tak EU si uvědomovala, že pro nastartování, respektive obnovení ekonomického růstu je nutné zachovat nárůst investic do oblasti vědy a výzkumu. Česká republika se tohoto trendu také drží ve své rozpočtové politice. Výdaje na výzkum a vývoj ponechává stabilní a krácení státního rozpočtu se jich nedotklo. Mezi nejdůležitější témata, kterým se EU věnovala v roce 2011, byla nepochybně příprava budoucího programu Horizont 2020, který, jak si určitě pamatujete, jsme zde v Senátu už projednávali. Jako jednoznačně pozitivní vnímáme navýšení rozpočtu programu Horizont 2020 proti stávajícímu 7. rámcovému programu o 40 %. Věříme, že podpora výzkumu může hrát klíčovou roli v posílení evropské i české konkurenceschopnosti. Pokud mám na paměti usnesení vašeho výboru pro záležitosti EU, tak je jasné, v této věci se zcela shodujeme. Druhým okruhem, o kterém výroční zpráva informuje, je postup při uskutečňování tzv. Unie inovací a evropského výzkumného prostoru. Rád bych zde vyjmenoval alespoň některé případy opatření, která jsme v roce 2011 přijali nebo zahájili na národní úrovni, tedy v České republice pro dokončení evropského výzkumného prostoru. Za prvé byly vyhlášeny první výzvy dvou programů pro lidské zdroje ERC CZ, to je vlastně podpora excelentních projektů ze státního rozpočtu, takových projektů, které ustály v konkurenci stovek dalších a které Evropská rada pro výzkum doporučila k realizaci. Dále je to např. program Návrat, který chce pomoci přitáhnout zpět do vlasti kvalitní české vědce působící v zahraničí. Za druhé začalo financování dalších projektů velkých infrastruktur pro výzkum a inovace, z těch šesti největších vědeckovýzkumných center vznikajících v České republice, které znamenají velkou šanci pro naši vědu, si dovolím připomenout takové projekty, jako je ELI 2, brněnská centra CEITEC, ICRC nebo Biotechnologické a medicínské centrum BIOCEV. Ale zpět k vlastní výroční zprávě. V roce 2011 probíhal také 7. rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj. Do tohoto projektu se Česká republika bohužel příliš silně nezapojila, a toto musíme a chceme v budoucnosti změnit, stejně tak, jako chceme navýšit naše angažmá v Evropském technologickém institutu. 50
Dámy a pánové, celkově se zapojení ČR do evropského výzkumného prostoru sice podařilo v minulém roce posílit, nicméně, jak to asi vyplynulo z mých slov, náš potenciál zde není zdaleka využit. Upozorňujete nás na to ve svém usnesení a já vás mohu jenom ujistit, že tento problém dobře vnímáme a že se jím zabýváme. Ministerstvo školství se proto v rámci svých kompetencí snaží a bude snažit zvýšit toto zapojení a zároveň podporovat skutečnou vědeckou kvalitu. Chceme zejména vyvíjet tlak na rozvoj a výchovu vědeckých talentů. Jsme si vědomi, že v českém výzkumu stále ještě existuje nedostatečná podpora excelence a kvality, a to jak na úrovni jednotlivých badatelů, tak také celých institucí. Už teď je jasné, že programy na podporu lidských zdrojů ve výzkumu mohou tuto neuspokojivou situaci pomoci vyřešit, ale že to samo nestačí. V souladu s tímto přístupem a s těmito výzvami proto nastavujeme také kritéria pro nové programovací období 2014 až 2020, v nichž klademe důraz na další využití a také na udržitelnost velkých infrastrukturních vědeckovýzkumných investic financovaných z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. V rámci zmíněné podpory kvality a excelence chceme také zapojit kvalitativní prvky do hodnocení českých vědců tak, abychom získali objektivnější hodnocení výzkumných institucí než dosud. Na jeho základě pak budeme schopni cíleně a efektivně směrovat omezené finanční zdroje. Podpora by měla být soustředěna na konkrétní výzkumné týmy, jejichž výsledky mají evropskou nebo světovou úroveň. Jiná cesta, jak obstát v mezinárodní soutěži, není možná. Chtěl bych také dodat, že jsme si vědomi problému rostoucí administrativní zátěže, která v mnoha případech odčerpává drahocenný čas výzkumných pracovníků na formální vykazování aktivit a následný řetěz kontrol. Proto je naším cílem co nejvíce odbyrokratizovat dotační systém a posílit také poradenskou činnost na straně poskytovatelů dotací. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, snažil jsem se při příležitosti projednávání výroční zprávy Evropské unie o činnostech v oblasti výzkumu a technologického rozvoje za rok 2011 připomenout, že pro naši republiku je především klíčové, jak jsme a budeme schopni využívat možnosti, které evropský výzkumný prostor dává. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Zprávou se zabýval výbor pro záležitosti Evropské unie. Jeho usnesení má číslo K 170/08/02. Zpravodajem je pan senátor Miroslav Krejča, který má nyní slovo. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane
ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Pan ministr mi to hodně zjednodušil a zároveň hodně zkomplikoval. Nevím, co teď říct a co dodat. Já bych spíš objasnil, proč jsme celkem bezproblémový, bezkonfliktní materiál vybrali k projednávání. Je to hlavně z toho důvodu, že bezprostředně navazuje na některá témata, na některé oblasti – pan ministr je tady zmínil – kterými jsme se jak ve výboru pro záležitosti EU, tak pak následně na plénu Senátu velice podrobně zabývali, ať už je to 7. rámcový program pro výzkum, unie inovací nebo nyní nový rámec pro výzkum Horizont 2020. Snažili jsme se v podstatě tím doporučením, které jsme vám předložili, nějakým způsobem uzavřít tento proces. Co se týká Evropské unie, nelze v tomto případě něco vytýkat. Evropská unie opravdu velice aktivně se snaží tuto oblast podporovat. Určité nedostatky, a pan ministr je tady zmínil, jsou na naší straně. Vyjmenoval je tady a jsou v podstatě zmíněny i v doporučení, které máte před sebou, tak je zbytečné, abych se opakoval.
51
Já vás tedy tímto žádám o podporu doporučení našeho výboru, které je podpořeno všemi hlasy jeho členů. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Vaše místo je u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Přihlášena je paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková, prosím. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Vážený
pane předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Začnu od toho, o čem se vždycky mluví až v první řadě, a to jsou finance. Pan ministr řekl, že finance na vědu nejsou kráceny v návrhu rozpočtu. Musím ale říci, že byly kráceny v minulých letech, a to docela razantně. To je první věc. Druhá věc je, že zde byl udělán jakýsi přesun v celém balíku, to znamená, že něco malinko dostaly možná vysoké školy, a za to zaplaťpánbůh, to dokonce dostaly navíc, takže za to skutečně poděkování. Ale šlo to na úkor Akademie věd. Když se podíváme dnes na mezinárodní srovnání, tak si nemyslím, že by to bylo úplně dobře. My hovoříme o tom, že máme podporovat centra excelence, a tady těm, kteří už excelentní jsou, tak ubíráme. Myslím si, že to není dobře. Další věc k financím. V této chvíli je již zřejmé, že z evropských fondů nevyčerpáme pro oblast vědy přibližně 5 miliard Kč. A myslím si, že to je skutečně trestuhodné, nejenom vůči české vědě, ale vůči české vzdělanosti a vůči naší konkurenceschopnosti. Moje otázka v této souvislosti tedy zní: Jaká opatření budou učiněna pro to, abychom pro příští léta do posledního eura vyčerpali to, co alokováno pro ČR na evropských účtech a v evropských fondech je? V této souvislosti bych chtěla ještě také připomenout věci, které jsou zásadní. Velice ráda jsem slyšela od pana ministra, že musíme udělat všechno pro to, aby se naše výzkumná pracoviště, naši vědci a česká věda dokázala zapojit co nejlépe a co nejintenzivněji do té tak říkajíc mezinárodní dělby práce, aby skutečně – a to dodávám já – tato pracoviště a naši vědci dokázali být a ještě lépe a v ještě lepším rozsahu, než vlastními silami jsou, partnery na mezinárodní úrovni. To je podstatné pro to, jak se dál bude vyvíjet věda v ČR a jak dál budeme zvyšovat nebo naopak necháme propadat vzdělanost v ČR. A v této souvislosti chci upozornit na jeden fakt. Toto je dobře, jak to bylo formulováno, a myslím si, že musíme udělat všechno pro to, abychom se dokázali zapojit do mezinárodních projektů. Ale ukazuje se, že naše vědeckovýzkumná pracoviště dokázala být jenom ve velmi omezené míře těmi, kteří řídili tyto mezinárodní projekty. My jsme dokázali participovat v 7. rámcovém programu, ale nedokázali jsme být těmi, kteří koordinovali tyto věci a byli lídry těchto projektů. A myslím si, že tam máme rezervu. Další rezerva podle mého názoru je v tom, jak jsou nastavena kritéria hodnocení, od kterých se odvíjí financování. Já jsem zpátky u peněz. Pokud je mi známo, v této chvíli to, že se vědci, vědkyně, pracoviště, celá vědecká pracoviště, výzkumné týmy dokáží zapojit do mezinárodních projektů, tak zvláště ve vztahu hodnocení a financování na vysokých školách, tak v podstatě jim není nijak započítáváno. Pro ně je výhodnější napsat pár článků, protože za to ty tzv. body mají, a to jim nese financování na další období. Ale nesmírná práce a to, že skutečně musí být excelentní, jak se používá tento výraz, na mezinárodní úrovni, jim nenese téměř nic, nebo resp. jsou za to více méně trestáni, protože v hodnocení to není započítáno.
52
Myslím si, že to je velká chyba a že je potřeba ji napravit pokud možno co nejdříve. Také jsem ráda slyšela to, že pan ministr říkal, že se musíme zaměřit na udržitelnost velkých infrastrukturních projektů, které jsou vybudovány z evropských fondů. Jsem tady ale přesvědčena o tom, že se nám to nemůže podařit, pokud zase neuděláme všechno pro to, aby lidé na těchto pracovištích, vědci skutečně dokázali přitáhnout sem k nám své kolegy a kolegyně, aby zde na těchto pracovištích se dělaly projekty, které jsou evropskými projekty, minimálně, a nejlépe světovými. Nemůžeme si prostě myslet, že tato pracoviště jsou pracovišti jenom pro to, abychom si v České republice něco vyzkoumali, možná ano, možná ne, ale musíme se k nim chovat skutečně jako k evropským a snažit se, aby na této úrovni byli, a to skutečně se vším všudy. A to souvisí s tím, o čem musíme skutečně hodně přemýšlet a snažit se vytvořit co nejlepší podmínky, a to je podpora našich vědců a vědkyň v tom, aby měli minimálně perspektivu. Musíme se samozřejmě bavit o podmínkách pro jejich práci, ale to, co je zásadní a to, co slyším na těchto pracovištích, je, že chtějí mít perspektivu. Jsou to lidé vysoce vzdělaní, jsou to lidé vysoce tvořiví, kreativní, se světovým rozhledem a oni se nespokojí v tomto směru s málem. Pro ně je mnohdy skutečně důležitější perspektiva seberealizace a toho, že mohou dělat svoji práci, jak nejlépe umějí, než možná i ta výplata. Ale ta výplata k tomu patří. A já bych se přimlouvala za to, abychom jim vytvořili podmínky co nejlepší, protože je to v zájmu celé České republiky a naší konkurenceschopnosti v budoucnu. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan
senátor Jan Žaloudík. Senátor Jan Žaloudík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, dovolím si na tomto místě říct pár poznámek ze svého mládí, které skončilo v roce 2010 - zvolením do Senátu, protože Senát je od slova sénium, senescence, nikoliv nutně senilita; naopak prostředí je zde myšlenkově velmi mladé, takže když budu mluvit o svém mládí, hovořím i ze současnosti, třebas z pondělka tohoto týdne. Pan ministr ví, a může být ujištěn, že všechny věci, které se budou týkat výzkumu inovací vědy v racionální podobě, jako dříve, vždycky budu podporovat, stejně jako drtivá většina z vás, takže snad nebudeme ani tak diskutovat nad dnešním materiálem. Jen bych rád, abychom se při té příležitosti kapičku osvobodili, tedy liberalizovali od různých klišé a mýtů, které asi měly své opodstatnění v 90. letech, možná ještě donedávna, ale pomaličku se jich budeme muset zbavit. Věda a výzkum, jak jsme určili do výboru, není záležitostí Evropské unie, možná Británie, Francie, Skandinávie, Spojené státy jsou úspěšnější v mnohém, než my, právě proto, že nespoléhají na to, že je to program nějakého celku, ale že je to především program jejich. Ale to asi tak všichni tušíme a víme, že verbální vyjádření nemusí být. Bylo by ale špatně, kdybychom výzkum a inovace vnímali vždycky tak, že je to něco, co je nad mraky a co nepatří třeba do školského výboru nebo zdravotnického výboru nebo výboru, který se zabývá, jak tady říkala paní kolegyně Zvěřinová, třeba ochranou a rozvojem ochrany vodních zdrojů, což je velká věda, a je to věda na regionální úrovni, vcelku je nám jedno, jak to teče v Bruselu z tohoto hlediska. Anebo není nám to jedno, ale neovlivníme toky řek tam. Myslím si, že je potřeba si hodně říct, jestli platí teze vietnamských kolegů, že čím více proužků na tričku, tím více Adidas. Čili je otázka, jestli vždycky nutně, když
53
se přidá z jedné miliardy na dvě miliardy, tak budou o 100 % vyšší výsledky a o 100 % víc inovací. Ale na druhé straně platí to, že čím méně prostředků, tím méně triček vcelku, čili tam, když prostředků je hodně málo, nedá se samozřejmě mnoho čekat. Ale ona se nám tady v posledních letech, zejména se vstupem eurofondů, vloudila taková myšlenka, že jestliže mozek je hmota, beton je hmota, takže to má nějakou souvislost, a tudíž, že když se bude hodně betonovat, tak přibude mozkových produktů, a mnohdy pro betonáže jsme museli hodně vymýšlet, aby tyto betonáže mohly běžet, a betonáže jsou zase spolehlivé v tom, že až se skončí, mozky zase musejí vymýšlet, jak provoz potom uživit a jak věci zdůvodnit, protože doba neskončila; za dva, tři, čtyři roky budeme zdůvodňovat, kde že jsme to, a co že jsme to, a jak to všechno skončilo. Myslím si, že to bude dřív nebo později všechno o hodnocení efektivity. Je jasné, že jistým kritériem je impakt faktor, že nám dělá dobře, když máme jakési uznání kolegů v Kalifornii a citují nás, ale těžko se to obhajuje třeba v mém senátním obvodě Brně-venkov v Rosicích, že máme jenom o tři publikace víc. Oni jaksi selským rozumem chtějí vědět, co se stalo. Čili oni svým způsobem narážejí na něco, co možná formulují jinak, ale čemu se dá říkat impakt faktor, jestli jsme se z bodu A posunuli do bodu B. Čili stav orby polí před bratranci Veverkovými, před ruchadlem a poté, co vzešlo ruchadlo v provoz a ruchalo se jinak. Myslím si, že to je velice důležité kritérium, kterým se nesmíme zastírat, a většinou říkáme, že přikládáme do celosvětové mozaiky poznání a že naše impakt faktory rostou, ale to ještě neznamená, že ten skutečný impakt se u nás musí vždycky projevit. Já jsem měl zrovna takové mikrotrauma, tušené už hodně let dopředu, toto pondělí, kdy jedna nejmenovaná grantová agentura vrátila jeden nejmenovaný grantový projekt za nejmenovaný 48 milionů korun, s tím, že nejmenovaná nemocnice bude muset ty jmenované prostředky vrátit, protože za ty prostředky se neudálo to, co bylo před lety přislibováno. A teď je tam zajímavá věc. Vědecké grémium tehdy před těmi lety velmi dobře vědělo, že se nic neudá, oni to věděli, oni to dokonce nedoporučili. Ale tehdy jedna paní ministryně, a určitě to nebyla její vina, ale protože jsme měli různá bakalářská vedení a všelijak, tak prostě najednou se to tam přiznalo z titulu síly a moci, takže na granty, kde běžně chodilo tři, pět, osm milionů, a to už se maličko závidělo, přišlo najednou 48 milionů na něco, co nepodpořila ani vědecká rada grantové agentury, a teď se to jaksi dávalo dohromady za tři roky. A vědecká rada zas řekla totéž, my jsme v tom nejeli hned od začátku, my v tom nejedeme ani teď, takže ať to zdůvodní ti, co to tam dali. I toto jsou stránky vědy. Jsou výjimečné. Prosím vás, já vůbec neříkám, že je to majoritní věc, možná, že je to výjimečná záležitost, ale budeme si muset dávat na ně pozor, protože jedna věc je finanční ztráta a druhá věc je jakýsi discredit, který to potom budí v okolí, i jaksi určité znevažování toho, co více méně daňově, jak jinak, do těch procesů vkládáme. Takže zase v osobě pana ministra mám určitou záruku, že tyto věci jsou viděny tak, jak mají být. Jenom jsem se chtěl přimluvit za to, abychom to společné úsilí nepojmenovávali jenom jako úsilí Evropské unie, ale abychom to viděli i očima velmi lokálníma a velmi regionálníma a občas se i ptali, co kromě přehršle publikací bylo ještě dosaženo pro zlepšení podmínek života nebo poznání. A samozřejmě v základním výzkumu to bude trošku jinak, tam asi pracujeme na budoucnosti, ale v opětovaném výzkumu si myslím, že výstupy po 3 – 5 – 10 letech už musí být aspoň trošku v obrysech. Děkuji vám.
54
1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan
senátor Miloš Janeček. Senátor Miloš Janeček: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolím si k vědě a výzkumu také přihřát svoji polívčičku, protože věda a výzkum nezačíná u grantových agentur a nezačíná někde u velkých center apod. Začíná možná s malou nadsázkou už v předškolní výchově, ale v každém případě začíná už v základní škole a nejpozději na gymnáziu. Tam ty děti nebo mladé lidi vychováváme, tam zjišťujeme, kdy z toho v dobrém slova smyslu davu se objeví nějaký talent. My jsme tady s panem kolegou Juránkem se nedávno zúčastnili v Brně jednání takovéto skupiny, která vybírá talentované děti z různých oborů a snaží se jim umožnit něco víc, než co mohou dostávat normálně v tom standardu. Bohužel tady narazím na jednu věc, která se tím line, i když je to nepopulární, a to jsou finance nebo peníze, říkejme tomu, jak chceme. Jestliže tam nám zástupci řekli, že mají možnost vzdělat navíc děti, které chtějí se vzdělávat, to je zcela dobrovolné, podotýkám, pro 50 lidí, a oni můžou přijmout 10, protože na víc nemají peníze, tak si myslím, že mrháme tím lidským materiálem. To je jedna věc. Druhá věc, aniž bych chtěl vykládat slovo pana prof. Žaloudíka, on to řekl tak trošku zaobaleně, ale já jsem to pochopil tak, že s betonem narážel na ICRC v Brně, kde se prostě postavilo velké centrum, já proti němu vůbec nic nemám, ale hledá se do něho náplň, a já osobně nevěřím tomu, že se naplní kolegy z Mayo Clinic, kteří tam budou rok, dva, tři pracovat, ti největší vědci, ale naopak, budou se samozřejmě snažit natáhnout naše, řekněme, vzdělané hlavy na Mayo Clinic, jakmile se tam někdo objeví. Protože všichni víme a není to žádný můj veliký objev, že z celé Evropy si speciálně Spojené státy vyzobávají nechytřejší lidi, že si je hledají, že si je hlídají, a je dnes v podstatě v medicíně a v lékařské vědě stěhování, kdy z východu se stěhují Ukrajinci a Slováci do Čech, Češi se stěhují do Anglie nebo do Německa, Němci se stěhují do Švýcarska k mému překvapení, jak jsem zjistil u svých kolegů v oboru, a Švýcaři se stěhují do Ameriky. Toto je dnešní postup vědy. Fungoval takhle proto, že pořád nejlepší možnosti, které mají nejlepší finance, které umožní lidem dělat to, co chtějí, všichni teď známe našeho slavného chirurga prof. Pomahače, který kdyby, dám za to vlastní krk, měl tu transplantologii dělat v České republice, tak dneska možná někomu přišije předloktí, a to by byl jeho vrcholný výkon, protože by nikdy nezískal podmínky v České republice k tomu. My samozřejmě musíme pomáhat, byl bych velice nerad, aby to vyznělo nějak pesimisticky nebo jako boj proti vědě v České republice, je to míněno přesně naopak, jako že ty vlaštovky se objevují, tak např. minulý týden byla na Lékařské fakultě v Brně konference Optimed, která se snaží optimalizovat studium pro studenty lékařské fakulty, a zazněl tam bod, který se mně velice líbil, a sice možnost, že už vlastně v prvním ročníku při studiu lékařské fakulty se budou vyhledávat talenty, najde se jich třeba 5 – 6, kterým se dá možnost už se jako by specializovat ve svém budoucím oboru a od 3. ročníku, oni říkají třeba jich bude 15, zůstane jich 5, a těm 5 už se bude dávat zároveň stipendium, ten 3., 4., 5., 6. ročník, a budou dělat práce, které budou potom základem jejich možného třeba pozdějšího doktorandského studia apod. Neboli v tomto vidím smysl péče o talentované lidi, z kterých potom vychází ta věda. Nabrat to, a to je smysl toho, co jsem chtěl říct, že by nám se podařilo, byť postavíme super betonová krásná výzkumná centra, že my sem natáhneme bůhví
55
koho ze zahraničí. Určitě na nějakou dobu ano, určitě nějaký mozek ano, ale my si musíme ty lidi vychovat sami. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další. Končím
rozpravu. Pane ministře, máte slovo, abyste se vyjádřil. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala: Děkuji, pane místopředsedo. Opět popořádku se pokusím na některé věci odpovědět. Paní místopředsedkyně Gajdůšková zmínila rozpočet. Já skutečně musím konstatovat, že rozpočet na výzkum a vývoj neklesá, je konstantní na 25,9 miliardách korun. Problém, který tam je, je jiný. My když jsme připravovali reformu výzkumu v roce 2008, tak jsme předpokládali, a na to byla reforma nachystaná, že bude do výzkumu každý rok vkládáno zhruba o 8 % prostředků více. To se bohužel v důsledku ekonomické situace nestalo, a to způsobuje některé problémy, o kterých jste se zmínila. Například problém Akademie věd, tam obtíže s financováním spočívají v tom, že se nám změnila proporce výkonu výzkumných institucí. Zatímco dříve Akademie věd byla dominantní, tak dnes rozhodující počet relevantních výstupů ve výzkumu mají vysoké školy, a to se nějak musí projevovat v rámci rozdělování finančních prostředků. Navíc nám roste počet tzv. výzkumných institucí podle rámce společenství, které mají samozřejmě také nárok na rozdělení institucionální podpory v rámci výzkumu. A protože rozdělujeme jeden koláč, který je pořád stejný, tak se samozřejmě stává, že instituce, které nemají takovou dynamiku růstu, tak na to do jisté míry doplácejí. My ten systém výzkumu musíme změnit. Systém financování výzkumu musíme změnit. Jsme si toho vědomi. Dostanu se k tomu za chvíli. Pokud jde o ztrátu peněz z evropských strukturálních fondů, my nepřijdeme, doufám, o finanční prostředky, určené na výzkum, protože operační program výzkum a vývoj pro inovace je v zásadě v pořádku. Tam, kde nám hrozí ztráta, je u toho druhého operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost, kde, řekl jsem to veřejně, budu to opakovat a velmi mě to mrzí, kde nevyčerpáme 3 – 5 miliard korun, ať budeme dělat cokoli, protože v roce 2013 dojde k souběhu pravidla N+2, N+3, a nám se stane to, že nedostatky, které se udělaly v letech 10 a 11, se nám promítnou v roce 2013 a v roce 2012 je to nenapravitelné. My děláme všechno pro to, abychom situaci stabilizovali. Já jsem přesvědčen, že dočerpáme všechny finanční prostředky pro rok 14 a 15. Nedojde k žádné velké ztrátě. ale to, že jsme nevyužili veškerý potenciál evropských strukturálních fondů, je pravda a je to chyba. Stejně jako je pravda, že nám hrozí korekce ze strany Evropské komise za chyby, které byly zjištěny evropským auditem. Ale musíme dělat všechno proto a musíme to dělat skutečně společně, abychom minimalizovali ztráty a maximálně finanční prostředky, které jsou k dispozici, využili. Pokud jde o neúspěch nebo nedostatečnou participaci v mezinárodních projektech, já musím konstatovat, že ona je nejenom neuspokojivá z hlediska toho, kde řídíme velké projekty, ale i z hlediska toho, na kolika mezinárodních projektech se podílíme. Když se podíváme na příčiny, není to jenom financování výzkumných institucí, ale je to třeba způsob práce. Máme malé týmy. Nevytváříme dostatečně velké infrastruktury, neintegrujeme kapacity. To všechno musíme udělat, abychom byli mezinárodně úspěšnější. Jsme si dobře vědomi nedostatku metodiky a hlavně toho, že na základě hodnocení každoročně převádíme nějaké bodové výsledky na financování. Tento systém nemůžeme dál provozovat, proto připravujeme jak v rámci Rady pro výzkum
56
a vývoj, tak v rámci individuálního projektu národního metodika na ministerstvu změnu té metodiky, tak abychom se přiblížili tomu, co je obvyklé v zahraničí. Poslední bod, který zmínila paní místopředsedkyně, se týká udržitelnosti velkých projektů. Tady aby nevzniklo nějaké nedorozumění, na jedné straně my musíme dělat všechno proto, aby ty projekty naplnily indikátory, které mají, a k nim třeba patří i to, že se zavázaly, že získají určitý objem finančních prostředků v mezinárodních soutěžích, a to doufáme, že tyto projekty plnit budou. Oni to plnit musí. Ale kromě toho se Česká republika zavázala, že uvolní v příštích letech každoročně 2,5 miliardy korun na udržení těchto velkých infrastruktur ze státního rozpočtu. My jsme ty programy nachystali. Je to národní program udržitelnosti 1 a 2, a tento závazek Česká republika splní, takže předpoklad udržitelnosti velkých projektů tady existuje. Pokud jde o to, co zmiňoval pan profesor Žaloudík, já pana profesora znám lépe z jeho univerzitního mládí, než z jeho senátního stáří, ale jsem rád, že si zachoval i zde základní charakteristiky svého projevu, kterým nenudí posluchače. Já bych chtěl zmínit jednu věc, která skutečně ukazuje na některé problémy, které máme s čerpáním nebo účastí v Evropských projektech. Když se podíváme třeba na Evropský technologický institut, tak zjistíme, že nejenom že tam není úspěšná Česká republika, ale není tam úspěšná vlastně žádná nová členská země Evropské unie. Je to nastaveno tak, že to pro nové členské země není výhodné. My jsme na to poukazovali na Evropské radě pro konkurenceschopnost a snažíme se vytvořit nějaký společný postoj nových členských zemí, aby se tato situace změnila, protože to už není náhoda, to už ukazuje na určité nastavení. A souhlasím i s tím, že se musíme hodně zabývat při hodnocení vědy nejenom hodnocením základního výzkumu, kde dokonce, když se podíváme na čísla a mezinárodní srovnání, tak podíl České republiky na relevantních výstupech v základním výzkumu celosvětově roste, a dokonce roste i náš podíl na citaci. Ale že se skutečně musíme zaměřit na aplikovaný výzkum a inovace, kde se ukazuje, že naše kapacita není skutečně dostatečná. Poslední zmínka patří tomu, co říkal pan prof. Janeček. Nepochybně je nesmírně důležité pečovat o talentované lidi, vést je už od základní školy k zájmu o vědeckou práci a nabízet jim takové podmínky, aby se vědě věnovali a zůstávali v České republice. Ale pokud je tady chceme udržet a pokud chceme přilákat zpět mladé lidi, kteří byli úspěšní v zahraničí, tak jim tady musíme nabídnout určité podmínky, a k nim patří i ten "beton". Ale já tím nemyslím ten beton. My musíme vytvořit takové infrastruktury, takové laboratoře, takové kombinace přístrojů, aby ti lidé na tom tady mohli pracovat a mohli být, jak se říká dnes s oblibou, konkurenceschopní v mezinárodní soutěži. A k tomu by nám měly napomoci i velké infrastruktury. A už jsme do nich investovali hodně peněz a teď musím opravdu udělat všichni všechno proto, včetně určitého tlaku, aby se tyto vložené finanční prostředky projevily v tom, že vytvoříme pracoviště, která obstojí v mezinárodní soutěži, a pak tam budou pracovat i naši mladí lidé. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan
zpravodaj senátor Miroslav Krejča. Senátor Miroslav Krejča: Milé kolegyně, vážení kolegové, pan ministr velice fundovaně reagoval na všechny poznámky, které zazněly v diskusi, takže já bych si jenom dovolil zrekapitulovat, že v diskusi vystoupili tři senátoři, tedy jedna senátorka a dva senátoři. Paní senátorka Alena Gajdůšková se zmínila o financování
57
výzkumu, vývoje, technologického rozvoje, a hovořila o rezervách, které jsou na naší straně, tzn. na straně České republiky. Pan senátor Jan Žaloudík pohovořil o svém mládí, o tričkách našich vietnamských spoluobčanů, a především pak hovořil o efektivitě výzkumu, vývoje a technologického rozvoje, což samozřejmě bylo gró; to nejdůležitější v jeho vystoupení. Třetí diskutující, pan senátor Miloš Janeček, zdůraznil, že kvalita výzkumu, vývoje se odvíjí už od toho, jaké máme, jak kvalitní nebo nekvalitní máme počáteční vzdělávání, tzn., co děti naučíme v základních školách, posléze pak ve středních školách, a ono to velice dobře navazuje na ten bod, který jsme projednávali před tím a který se týkal verifikace znalostí studentů, kteří vystupují ze středních škol a konají maturitní zkoušku. Pohovořil o financování oblasti vědy a výzkumu, o odlivu mozků, podmínkách výzkumu v České republice a o péči o talentované jedince. A jak už jsem zmínil, jsem přesvědčen, že pan ministr velice fundovaně na všechno toto zareagoval. Šíře této diskuse mě přesvědčuje o tom, že bylo dobře, že jsme tento dokument vybrali k projednání a předložili na plénu Senátu, a já vás tímto opakovaně žádám o to, abyste podpořili doporučení VEU. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, a protože nezazněl
žádný jiný návrh, o usnesení vašeho výboru budeme hlasovat po znělce. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 14 ukončeno, registrováno 55, kvórum 28, pro 44, proti nikdo, návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Pane ministře, děkuji. Zpravodaji také. Dalším návrhem je 9. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikacemi Protokol mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o změně Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Státu Izrael o letecké dopravě, podepsané v Jeruzalémě dne 24. dubna 1991, a Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Státu Izrael o letecké dopravě, podepsaná v Jeruzalémě dne 24. dubna 1991 (senátní tisk č. 367) Máme to jako tisk 367 a pan ministr dopravy má slovo, protože nám materiál uvede. Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Já velmi děkuji. Pane předsedající,
dámy a pánové, dobrý den. Protokol už byl představen, jedná se tedy o úpravu vzájemných vztahů v oblasti civilního letectví mezi Českou republikou a Izraelem. V roce 2011 projevily obě dvě země zájem na sjednání změny existujícího rámce s cílem, zajistit vyšší míru flexibility a širší přístup k česko-izraelskému přepravnímu trhu pro letecké dopravce, a to z obou stran. Změny existující dohody jsou provedeny ve formě protokolu, který byl podepsán v Praze 17. května 2012, a text protokolu je v souladu s právním řádem České republiky, a jeho provádění nebude mít dopad na
58
výdaje státního rozpočtu. Dovoluji si tímto tedy požádat Senát Parlamentu ČR o vyslovení souhlasu s ratifikací předkládaného protokolu a dohody. Děkuji. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji panu navrhovateli a
požádal bych, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 367/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Trpák. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Garančním výborem je výbor
pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 367/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Korytář, žádám ho, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Karel Korytář: Vážený pane místopředsedo, pane ministře,
vážené paní senátorky, páni senátoři, vzájemné vztahy mezi ČR a Státem Izrael jsou na velmi dobré úrovni a nejsou zatíženy žádnými zásadními politickými či ekonomickými problémy. Změna Dohody o letecké dopravě má za cíl liberalizovat stávající rámec pro provoz pravidelných leteckých služeb mezi oběma státy. Dohoda o letecké dopravě je v některých oblastech restriktivní a navržené změny směřují zejména k vyšší míře flexibility a k zajištění širšího přístupu k přepravnímu trhu v souladu s aktuálními trendy v oblasti civilního letectví. Změna Dohody o letecké dopravě je provedena formou Protokolu mezi vládou ČR a vládou Státu Izrael. Současně s Protokolem se Parlamentu ČR předkládá k vyslovení souhlasu s ratifikací a následně prezidentu republiky k ratifikaci také stávající dohody o letecké dopravě. Co se jí týká, obsahuje mj. úpravu práv a povinností osob, stejně jako věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonu. Jedná se například o právo leteckých podniků létat bez přistání přes území státu druhé smluvní strany, přistávat na jeho území pro neobchodní účely, nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany cestující, zavazadla a zboží, právo volně prodávat letecké dopravní služby na území smluvního státu, podmínky pro odvolání provozního oprávnění apod. Text protokolu je v souladu s ústavním pořádkem. Dohody o letecké dopravě nevyžadují změny v českém právním řádu. Jednání a provádění protokolu nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu. Vzhledem k významu Protokolu a Dohody navrhuje výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu svým usnesením číslo 290 plénu Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi vládou ČR a vládou Státu Izrael o změně Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Státu Izrael o letecké dopravě, podepsané v Jeruzalémě dne 24. dubna 1991 a Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Státu Izrael o letecké dopravě podepsané v Jeruzalémě dne 24. dubna 1991. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Přeje si vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor
59
Pavel Trpák? Nepřeje si vystoupit. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu končím. Předpokládám, že ani pan ministr, ani pan zpravodaj se nechtějí vyjádřit k rozpravě, která neproběhla. Přistoupíme k souhlasu. Senát dává souhlas s ratifikací. Přistoupíme k hlasování. Svolám nepřítomné. Senát dává souhlas s ratifikací Protokolu mezi vládou ČR a vládou Státu Izrael o změně Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Státu Izrael o letecké dopravě podepsaného v Jeruzalémě dně 24. dubna 1991 a Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Státu Izrael o letecké dopravě, podepsané v Jeruzalémě dne 24. dubna 1991. V sále je v tuto chvíli přítomno 56 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 29. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 15 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli i všem zpravodajům. Tím tento bod končí. Přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, kterým je 10. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Mezinárodní úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené znečištěním ropnými palivy z roku 2001 (úmluva BUNKERS) (senátní tisk č. 380) Je to senátní tisk 380. Uvede ho pan ministr dopravy Pavel Dobeš. Prosím, máte slovo. Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Co
se týká tohoto návrhu, dne 23. března 2001 byla v Londýně podepsána Mezinárodní úmluva o občansko-právní odpovědnosti za škody způsobené znečištěním ropnými palivy. Důležitá věc je, že v platnost vstoupila 21. 11. 2008. Samotná úmluva upravuje odpovědnost vlastníků a provozovatelů námořních obchodních lodí stanovením povinnosti k účinnému zajištění náhrad za škody na mořském a životním prostředí nebo škod způsobených pobřežním zemím, zapřičiněným únikem ropných pohonných látek z lodí a zavazuje státní orgány dohlížet na plnění této povinnosti. Provádění této úmluvy bude v gesci ministerstva dopravy a v podmínkách ČR se pravděpodobně bude týkat vždy malého počtu subjektů, protože je to problematika týkající se v našem případě spíše tuzemských řek a velkých zaoceánských lodí, kde je to největší problém. Taková problematika to asi nebude. Návrh reaguje na řadu nehod na moři a v oceánech, kde došlo k poměrně razantním ekologickým škodám v přímořských oblastech. Úmluva BUNKERS bude mít v ČR charakter mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie, neboť upravuje záležitosti podle článku 49. Prosím, vážené senátorky a senátory o podporu tohoto návrhu. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk 380/2. Zpravodajem výboru byl určen pan
60
senátor Pavel Trpák. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 380/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Adolf Jílek, jehož bych požádal, aby nás seznámil se zprávou. Nevidím ho ale tady. Může ho někdo zastoupit? Třeba pan senátor Trpák, který je zpravodajem výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Pan senátor Jílek je už ale tady, má slovo. Vydechněte si - a předneste nám zpravodajskou zprávu. Senátor Adolf Jílek: Omlouvám se. Smlouva je jednoduchá, pan ministr ji
dobře popsal. Jak jsem slyšel v kuloárech. Přečtu jen návrh usnesení. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 29. schůzi se usnesl, že doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k přístupu ČR k Mezinárodní úmluvě o občansko-právní odpovědnosti za škody způsobené znečištěnými ropnými palivy, určil mě zpravodajem a pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředseda
Senátu
Zdeněk
Škromach: Děkuji,
pane senátore. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Přeje si vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Pavel Trpák? Nepřeje. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Budeme hlasovat o souhlasu s ratifikací. Senát dává souhlas s přístupem k Mezinárodní úmluvě o občansko-právní odpovědnosti za škody způsobené znečištěním ropnými palivy z roku 2001, úmluva BUNKERS. V sále je v tuto chvíli přítomno 55 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 28. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo s tímto návrhem nesouhlasí nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 16 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi i všem zpravodajům. Přistoupíme k dalšímu bodu jednání, kterým je 11. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o mezinárodní silniční dopravě (senátní tisk č. 386) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 386. Uvede ho opět pan ministr dopravy Pavel Dobeš. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Děkuji za slovo. Co se týká této
mezinárodní smlouvy, upravuje silniční dopravu a nahrazuje původní dohodu uzavřenou v roce 1963 mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě. I z toho si myslím, že je poměrně zřejmé, že je třeba aktualizovat dohodu, protože nevyhovuje současným podmínkám a bylo nezbytné sjednat novou dvoustrannou dohodu. Po dvou letech vyjednávání byla smlouva podepsána 16. dubna 2012 ve Skopje.
61
Cílem navrhované úpravy je vytvoření komplexního rámce pro provozování nákladní a osobní silniční dopravy mezi oběma státy. Prosím o podporu této smlouvy. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Návrh
projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk číslo 386/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Jirsa. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 386/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad. Žádám ho, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaromír Strnad: Vážený pane předsedající, vážený pan ministře,
milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu k předložené smlouvě. Chtěl bych podotknout, že návrh na usnesení je shodný s návrhem na usnesení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení 323 výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z 32. schůze konané dne 23. října 2012 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Makedonie, o mezinárodní silniční dopravě tedy zní: Po úvodním slovu zástupce předkladatele Ing. Miloslava Haly, náměstka ministra dopravy ČR, po zpravodajské zprávě senátora Petra Šilara, kterou jsem přednesl já osobně, výbor: 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci smlouvy mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o Mezinárodní silniční dopravě. II. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada. III. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Zaujměte místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj zahraničního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Tomáš Jirsa. Nepřeje si vystoupit... Ano, všechno bylo v pořádku. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o tom, že Senát dává souhlas s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o mezinárodní silniční dopravě. V sále je v tuto chvíli přítomno 57 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 29. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji, hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 17 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi i všem zpravodajům. Přikročíme k dalšímu bodu našeho programu, a tím je
62
12. Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Spojenými státy americkými na jedné straně, Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé, Islandem na straně třetí a Norským královstvím na straně čtvrté o letecké dopravě a Doplňková dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně, Islandem na straně druhé a Norským královstvím na straně třetí o provádění Dohody mezi Spojenými státy americkými na jedné straně, Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé, Islandem na straně třetí a Norským královstvím na straně čtvrté o letecké dopravě (senátní tisk č. 403) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 403 a uvede ho opět pan ministr dopravy Pavel Dobeš. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Děkuji za slovo a samotný název už asi naznačuje, nebo obsahově říká skoro vše. Jedná se opravdu o dohodu mezi EU a členskými státy, tak jak byly vyjmenovány. Podepsaná byla v roce 2007 ve znění protokolu 2010, já bych jenom zmínil, že Norsko a Island jsou nedílnou součástí společného evropského letového prostoru a cílem dohody o přistoupení je vytvořit jednotný regulační rámec pro lety mezi Evropskou unií a Spojenými státy včetně Islandu a Norska. Doplňková dohoda tedy upravuje procesní stránku, související s přistoupením obou zemí ve vztahu k Evropské unii a jejím členským státům. Co se toho týká tak texty obou dohod jsou v souladu s ústavním pořádkem a já bych si dovolil tímto požádat senátorky a senátory Parlamentu ČR o vyslovení souhlasu s ratifikací obou dohod. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk číslo 403/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Trpák. Garančním výbor je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 403/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vítězslav Jonáš, jehož žádám, aby nás tedy seznámil s touto zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vítězslav Jonáš: Vážený pane místopředsedo, vážený pane
ministře, kolegyně a kolegové. Protože dohoda mezi Spojenými státy americkými, Evropskou unií, Islandem a Norskem o letecké dopravě rozšiřuje příslušně letecký prostor o Island a Norsko, to znamená, že rozšiřuje obchodní příležitosti pro letecké dopravce těchto zemí stejně jako letecké dopravce EU a USA. Rozšíření dohody také přispěje ke sjednocení právního základu v rámci EU a okolních zemích, kde již v rámci civilního letectví funguje jednotná právní úprava. Např. mnohostranná dohoda o vytvoření společného leteckého prostoru. Vláda udělila souhlas ke sjednání dohod svým usnesením dne 8. června 2011, číslo 435, a proto i výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu dal souhlas s touto ratifikací. Děkuji vám za pozornost.
63
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, zaujměte místo u stolku zpravodajů. A zeptám se, zda si přeje vystoupit taky zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Pavel Trpák. Přeje si vystoupit? Nepřeje si vystoupit. Děkuji. A otevírám tedy obecnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor
Vladimír
Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře,
kolegyně, kolegové. Nechci dlouho zdržovat. Ale chtěl jsem se zeptat pana ministra, jestli ví, kolik už států EU ratifikovalo tuto dohodu? Jaké je stanovisko Evropského parlamentu a jestli to nepřinese náklady, když se mění Vídeňská smlouva o smluvním právu? Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Ptám
se, zda se ještě někdo další hlásí do rozpravy. Vzhledem k tomu, že se nehlásí, tak rozpravu uzavírám. Požádal bych tedy pana předkladatele, pana ministra, zda tedy bude reagovat na proběhlou rozpravu... Bude, prosím, máte slovo. Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Pokud mám být detailní, co se týče
dohody, tak dohoda o letecké dopravě zajistí, respektive byla projednána ze strany Spojených států v New Yorku na začátku tohoto roku. Co se týče členských států EU, tak přesný seznam v tuto chvíli nevím. Jedná se asi o tři státy, jestli se nepletu. A co se týče nákladovosti, nepředpokládám, ale v tuhle chvíli neumím přesně odpovědět, zdali se bude jednat ze strany EU o navyšování rozpočtu. Jedná se o rozšíření letového prostoru, který je stejně v tuto chvíli zajišťován jednotlivými státy, takže pro Českou republiku by to nemělo znamenat vyšší náklady. Tak je to uvedeno i v tom materiálu. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Ptám
se pana zpravodaje, zda si přeje vystoupit. Nepřeje, děkuji. Tudíž můžeme přistoupit k hlasování. Nyní můžeme tedy přistoupit k hlasování o návrhu, že Senát dává souhlas s ratifikací Dohody mezi Spojenými státy americkými na jedné straně, Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé, Islandem na straně třetí a Norským královstvím na straně čtvrté, o letecké dopravě, a Doplňkové dohodě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně, Islandem na straně druhé a Norským královstvím na straně třetí, o provádění dohody mezi Spojenými státy americkými na jedné straně, Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé, Islandem na straně třetí a Norským královstvím na straně čtvrté, o letecké dopravě. V sále je v tuto chvíli přítomno 56 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 29. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 18 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Já děkuji panu ministrovi dopravy i předkladatelům. Tím jsme projednali tento bod a všechny body pana ministra dopravy. Můžeme přistoupit k dalšímu bodu. A to je
64
13. Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 18. - 19. října 2012 Informace vlády nám podá a v zastoupení pana premiéra vystoupí pan ministr obrany Alexandr Vondra. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Ano, dobrý den, pane předsedající,
dámy a pánové, já si vás dovoluji tedy informovat o výsledcích jednání Evropské rady, které se uskutečnilo minulý týden v Bruselu, to znamená 18. a 19. října. Ústředním tématem byla současná ekonomická situace v některých zemích eurozóny a směr, kterým by se měly ubírat další kroky při snaze stabilizovat hospodářskou a měnovou unií. Projednávány byly také další otázky hospodářské politiky a krátce se diskutovalo o vztazích EU s Čínou a o situaci v Sýrii. Nejprve tedy k otázkám spojených s budoucím směřováním měnové a hospodářské unie. Diskuze nad tímto tématem byla dlouhá. Summit s ní strávil prakticky celou čtvrteční část onoho jednání a končilo se vlastně až v pátek ve čtyři ráno. Konkrétně se hovořilo o opatřeních, která měla vést k řešení ekonomické a fiskální situace v zemích eurozóny a stabilizace jejich bankovního sektoru. Opatření by měla směřovat do 4 oblastí. Zaprvé – finanční rámec, tedy bankovní unie. Zadruhé – rozpočtový rámec. Zatřetí – posílení hospodářské koordinace. A začtvrté – posílení demokratické legitimity a odpovědnosti. Podkladovým dokumentem je průběžná zpráva předsedy Evropské rady, která naznačuje trendy v těchto čtyřech hlavních oblastech, jež mají následně být rozpracovány a shrnuty v konečné verzi zprávy předsedy Evropské rady v prosinci letošního roku. V krátkodobém horizontu je nejvíce aktuální finanční integrace, tedy projekt tzv. bankovní unie. Samotná Evropská rada nicméně nejednala o jednotlivých legislativních návrzích. Diskuze se vedla primárně o harmonogramu a proceduře jejich projednávání a o zásadních parametrech bankovní unie. Vláda ČR, stejně jako celá řada dalších členských států, chápe tyto návrhy jako jeden balík, o kterém by se mělo jednat současně a ve vzájemných souvislostech. Jen tak je možné posoudit všechny důsledky a všechny náklady, které vyplývají z ustanovení jednotného evropského bankovního dohledu. K tomu finančnímu rámci, nebo tedy k bankovní unii jako takové. Evropské radě se podařilo dosáhnout dohody na časovém rámci realizace těch kroků vedoucích k systému bankovního dohledu. Na právním rámci by se měla Evropská rada snažit dohodnout do konce roku 2012 a tento jednotný dohled by pak měl být spuštěn v průběhu roku 2013. Těžko si ovšem lze představit, že by bylo možné všechny legislativní návrhy skutečně přijmout již do konce tohoto roku. Ostatně těch závěrů Evropské rady je natolik ambivalentní, že jistou termínovou flexibilitu ponechává k další interpretaci. Pro naši vládu – stejně jako řadu dalších států – je souhlas se zřízením jednotného dohledu podmíněn nutností vyřešení celé řady dílčích nejasností a značných rizik. Spuštění jednotného dohledu je přitom podmínkou rekapitalizace bank. V tom Evropská rada potvrdila závěry eurozóny z letošního června. Bude ovšem nutné dosáhnout shody na jednotlivých pravidlech pro rekapitalizaci bank z toho systému ESM v rámci eurozóny. Zde se přitom interpretace toho, co bylo v červnu dohodnuto, stále liší. Jedná se především o otázku, zda se rekapitalizace 65
vztahuje pouze na nová aktiva, která vzniknou až po dohodě o rekapitalizaci, nebo též na ta stará špatná aktiva existující již dnes. Z hlediska substance zůstávají aktuální všechny priority, s nimiž vláda ČR na jednání odjížděla. Lze tu konstatovat velkou míru shody s postoji řady dalších zemí. A to jak zemí eurozóny, třeba se Slovenskem nebo i Lucemburskem, tak států, které nejsou členy měnové unie, zde zejména se Švédskem a Dánskem. Jelikož stabilizace eurozóny je prioritním zájmem vlády ČR, považuje vláda za vhodné co nejzřetelněji artikulovat své pozice a požadavky, bez jejichž splnění nebo naplnění nebude moci s návrhy na ustanovení bankovní unie souhlasit. Spolu s dalšími členskými státy požaduje nadále mj. tyto záruky v rámci systému nového jednotného dohledu: 1. Zachování integrity jednotného trhu s finančními službami. Zde se Evropská rada shodla, že v důsledku hlubší krize eurozóny nesmí dojít k fragmentaci vnitřního trhu. Konkrétní návrhy by se měly objevit ve zprávě Hermana Van Rompuye pro prosincovou Evropskou radu. 2. Jde o zajištění férového zacházení se státy, které se jednotného evropského dohledu nebudou účastnit. Konkrétně zde jde o změnu hlasovacích procedur v evropském orgánu pro bankovnictví - v EBA - tak, aby neparticipující země nemohly být systematicky přehlasovány. Vláda ČR má představu o tom, jak férových hlasovacích procedur dosáhnout – zavedením takzvané dvojí většiny – a bude s podporou dalších zemí usilovat o to, aby se její návrhy promítly do výsledných aktů. Také závěry Evropské rady uznaly, že tento problém je nutné vyřešit. 3. Je nutné vyřešit otázku fiskálních dopadů, jež by následovaly po zřízení jednotného dohledu. Dosud totiž není jasné, kdo by nakonec platil v případě bankovních krizí v Evropě. Tuto otázku, na kterou poukazuje třeba Holandsko, je potřeba vyřešit, neboť se může týkat i českých občanů a jejich peněz. A konečně: 4. Je naprosto nezbytné zohlednit také specifika bankovního sektoru členských států. Jde tu zejména o vztahy "home–host", tedy vztahy mezi zahraničními bankovními matkami a jejich tuzemskými dcerami. Což je případ drtivé většiny bankovního sektoru i v naší zemi. Tento požadavek naši partneři chápou a tato věc se rovněž odrazila v závěrech. Důležitá ovšem bude detailní forma provedení. Dokud není dohodnuto vše, není dohodnuto nic! Zde navíc dvojnásob platí, že ďábel je skrytý v detailech. A o nich se dosud nejednalo. Až v závislosti na jejich podobě a projednávání se projeví, zda navržené záruky budou pro Českou republiku přijatelné. Rozhodnutí, zda má Česká republika vznik bankovní unie podpořit či se k projektu připojit, tak bude záviset na posouzení celého balíku souvisejících návrhů. Jak vidno, v tomto i v konkrétních prioritách jsou naše pozice velmi blízké třeba postoji Švédska či Dánska. Teď pár slov k fiskální integraci, tedy druhé hlavní části průběžné zprávy Hermana Van Rompuye. Většina států se shoduje, že nejprve je třeba důsledně využít již existující nebo aktuálně projednávané nástroje, tedy six-pack, two-pack, a teprve následně lze diskutovat i o nových tématech, jako je případně rozpočet eurozóny. Ale zatím není možné přijímat jakékoli závěry.
66
Návrh této tzv. fiskální kapacity, jak zní eurospeakový výraz pro rozpočet eurozóny, je nadále velmi vágní a nevzbuzuje u všech států zdaleka nadšení. Každopádně by prostředky z tohoto rozpočtu neměly vést k tomu, že státy naopak ztratí motivaci k reformám, neboť v případě jakékoli nezodpovědné politiky budou mít vždy k dispozici jakousi pojistku. Toto riziko jasně zmínil třeba holandský premiér Rutte a plně s ním v tomto názoru souhlasí i český předseda vlády. Důležité je také, že v závěrech Evropské rady je garantováno, že tato věc nebude mít žádnou vazbu na v současnosti dokončovaná jednání o příštím víceletém finančním rámci na léta 2014 – 2020. Teď k integraci hospodářských politik, v té třetí oblasti. Tady rezonovaly samozřejmě opět požadavky na užší koordinaci, konvergenci a vynucování pravidel hospodářské politiky v rámci hospodářské a měnové unie. V tomto smyslu bude dále diskutována možnost uzavírání individuálních smluvních závazků mezi členy eurozóny a institucemi Evropské unie ohledně strukturálních reforem a jejich provádění. Zde je nutno podotknout, že téma nebylo nijak uzavřeno a Rada se k němu ještě vrátí. Z pohledu naší vlády je klíčové, aby tyto kontrakty nevedly k jakémusi smluvnímu přenosu pravomocí výměnou za peníze. Demokratická legitimita a odpovědnost, ta poslední čtvrtá rovina, nebo čtvrtý tematický blok průběžné zprávy Van Rompuye. Během jednání byla opakovaně zdůrazněna nutnost jejich posílení včetně zajištění demokratické odpovědnosti. Tyto priority musí vycházet z dělby kompetencí mezi Unií a jednotlivými členskými státy, přičemž kromě vhodné formy zapojení Evropského parlamentu musejí být do těchto procesů také úzce zapojeny národní parlamenty. Celkově vzato – v souvislosti s dalším směřováním eurozóny je pro naši vládu zásadní, aby žádné z diskutovaných opatření neohrozilo finanční a ekonomickou stabilitu České republiky. Nesmí to být čeští občané, na jejichž úkor by nová bankovní či fiskální unie vznikala. I jako stát se závazkem přijmout euro se Česká republika cítí odpovědna za to, aby budoucí podoba eurozóny nevedla směrem k transferové nebo dluhové unii, ale raději k unii založené na odpovědnosti a fiskální střídmosti. Rozhodující diskuze o substanci konkrétních návrhů by měla proběhnout na Radě v prosinci. Pokud jde o další témata, kterým se Rada věnovala, zmiňuji provádění Paktu pro růst a zaměstnanost. Vláda text závěru podporuje, jakkoliv je přesvědčena, že spíše než neustálé nastolování nových návrhů je nutné soustředit se především na účinnější provádění těch stávajících instrumentů a stávající legislativy. V tomto směru je i nadále hlavní výzvou dokončení vnitřního trhu. A tuto prioritu my samozřejmě plně podporuje. Do závěru se podařilo promítnout i některé dílčí priority naší vlády, s podporou Německa, třeba apel na Evropskou komisi, aby zvážila, v jakých oblastech je prioritní vydávat novou legislativu, a v jakých to naopak už žádoucí není. Dalším projednaným okruhem bylo hodnocení výsledků summitu Unie – Čína. Vláda České republiky tady podporuje, aby diskuse, již Unie s Čínou vede, měla kromě obchodně ekonomické dimenze také dimenzi hodnotovou a lidskoprávní. V oblastech vnějších vztahů se krátce státníci věnovali Sýrii. Rada opakovala výzvu k mírovému řešení a demokratické transformaci země za spolupráce OSN a také ve spolupráci s dalšími regionálními partnery. Stejně tak bylo potvrzeno i znepokojení nad pokračujícím jaderným programem Íránu včetně podpory zpřísnění sankcí vůči tomuto režimu v Teheránu.
67
Toť krátce k hlavním bodům jednání Evropské rady. Děkuji. Místopředseda
Senátu
Zdeněk
Škromach: Děkuji,
pane ministře. Zaujměte místo u stolku zpravodajů. Nyní bychom nejdříve určili zpravodaje k tomuto bodu programu. Navrhuji, aby se jím stal pan senátor Luděk Sefzig, pokud není proti, pan předseda VEU, kterého se zároveň ptám, zda s touto rolí souhlasí. Souhlasí. Nyní budeme tedy o tomto návrhu hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu, aby se stal zpravodajem pan senátor Luděk Sefzig. V sále je přítomno 53 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 27. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 19 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Nyní předávám slovo panu předsedovi VEU senátoru Luďku Sefzigovi. Prosím. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane
ministře, paní senátorky, páni senátoři, nechci opakovat slova ministra, který nás velice podrobně seznámil s jednáním, které proběhlo na Evropské radě, a proto mi dovolte, abych spíše glosoval jednotlivá fakta a jednotlivé děje, které probíhaly na Radě a možná je dal také do souvislostí s jednáním COSACu, tedy setkání předsedů evropských výborů. Bylo to moje poslední setkání předsedů výborů v mé pozici předsedy výboru pro záležitosti EU. A ono to jednání velice připomínalo to jednání Rady. Samozřejmě že největší část se věnovala zcela zákonitě oblasti ekonomiky. Ta oblast je velmi turbulentní. Evropa se snaží udělat něco, aby důvěryhodnost bankovního trhu vzrostla. Musím říct, že oč pomaleji se nám to daří, a já věřím tomu, že ten postup alespoň v některých zemích, jako je třeba Spolková republika Německo, zaplať pánbůh, že je to náš nejbližší soused a náš největší obchodní partner, že ta situace se tam výrazně zlepšuje. Je zajímavé, že oč se méně daří, o to jsme více a pevněji odhodláni přijmout rozhodná opatření. To je úvodní věta zprávy Van Rompuye, a něco nám to jistě připomíná z doby minulé. Vyjadřuje to neobyčejně velkou snahu, aby politici konečně něco udělali. Možná přílišná regulace, byť jistě v tomto okamžiku nějaké regulační mechanismy nastoleny být musí, protože živelnost by zřejmě některé skupiny lidí ještě uvrhla do větších problémů, určitě jsou na místě – společné postupy. Minulý týden jsem s podporou Nadace Konrada Adenauera uspořádal velice stručnou večeři a setkání s Mojmírem Hamplem, viceguvernérem ČNB, abych také slyšel, jaké jsou názory těch, kteří dohlížejí na bankovní unii a na bankovní sektor. Musím říct, že těch neznámých je skutečně velká řada. Ani tato Rada nemohla specifikovat všechny postupy, všechny návrhy, a jak říkal pan ministr, že ďábel bývá velmi často skryt v detailu, je určitě namístě vyčkat na to, až bude přijat finální návrh. Ten pak bude určitě vydiskutován. Je mi už teď jasné, že Česká republika nepochybně nebude jediná, která bude vznášet výjimku, ať parlamentní či vlastní či exekutivní. To bude určitě diskuse, kde budou proti sobě, nebo spíše vedle sebe stát země, které jsou dlouhodobými netto plátci a vedle toho země, které očekávají, že v době krize jim bude od těch, kterým se daří lépe, pomoženo. V podobném duchu se odvíjela i diskuse na zmíněném COSACu, který probíhal v Nikósii na Kypru. Bylo zajímavé, že asi 95 % všech příspěvků se týkalo výdajové části. To znamená, že jsme hodně často slyšeli slova solidarita, rozdělování 68
evropských peněz, zvyšování evropského rozpočtu, a jenom malé procento, zhruba 5 % – mimo jiné byl to kolega z Británie, který upozornil na to, že se zatím v Evropě nechováme tak, abychom se ještě více snažili snížit demokratický deficit, tedy aby špičky evropských politiků skutečně představovaly názory svých občanů, tedy občanů EU, jednotlivých členských států EU. Velmi zajímavě vystoupil kolega ze Slovenska, z eurozóny Ivan Štefanec, můj bývalý kolega, nyní místopředseda výboru, předchozí předseda výboru, který upozornil na to, že se nelze zabývat jenom výdajovou stránkou rozpočtu. Ale že k tomu, abychom mohli něco rozdělovat, abychom se mohli solidárně účastnit a solidárně pomáhat ostatním, se ta hodnota musí nejdříve vytvořit a že je třeba podnítit větší ekonomický rozvoj, odbourat bariéry. V podstatě zdůraznil hlavní čtyři body skupiny, do které i Česká republika patří, tedy té skupiny podobně smýšlejících "like man did", tato skupina má právě velkou snahu, aby nejenom konkurenceschopnost, ale i hrubé produkty, hrubé národní produkty jednotlivých členských států začaly rychleji narůstat, nebo alespoň stagnovat tam, kde jsou propady. A aby skutečně bylo co rozdělovat. Já se domnívám, že to nebude ta příští Rada, že to budou možná ještě dvě Rady, že to bude určitě trvat celý příští rok, přičemž budou probíhat velice bouřlivé diskuse o tom, jakou cestou se má jít, zdali to má být ještě větší regulace, nebo naopak, zdali to má být cestou odbourávání bariér. Netroufnu si tvrdit, v jakém smyslu se EU bude dále vyvíjet. Moc bych si přál, aby to bylo tou přirozenou cestou, že po té někde možná až drastické šetřící politice by se měla začít podporovat produktivní politika. Určitě na to mají návod jak politici ve středu, na pravici, tak i na levici. Jenom si můžeme přát, aby došlo k nějakému konsibilnímu kompromisu, který skutečně nastolí prosperitu. Evropa už to strašně dlouho potřebuje. Už několik let to potřebuje. Dovolím si jenom doplnit slova pana místopředsedy, pana ministra, bývalého místopředsedy vlády. Pan ministr, náš kolega Saša Vondra hovořil krátce také o hospodářské, měnové unii. Tady skutečně bude hodně záležet na tom, jak bude dohled netto plátců zajištěn. Zdali to bude nějakým tvrdým dohledem, kdy u řady zemí je patrné, že se chtějí svého selhávajícího dohledu zbavit, nebo dokonce nechtějí mít ani vlastní náklady, ani vlastní problémy s tím a chtějí toto přenést na země, které jim půjčují. Je to nepochybně ztráta suverenity té země. Pro nás, kteří nejsme zdaleka tak zadluženi, jako je řada jiných evropských zemí, je to do jisté míry i velké varování, jestli je účelné oddělit dohled a tak striktně jej přenést na vyšší evropskou úroveň. Zdali by nebylo jednodušší strukturovat ten dohled. Nechat část dohledu na národní úrovni a teprve supervizi pro ty státy, které si půjčují a které to samy nedokáží, a jsou samozřejmě ochotny k tomu, to udělat formou posílené spolupráce, např. předat pravomoci na dohlížecí orgán. Jestli se někdo domnívá, že to dělá Evropská centrální banka denně, tak je na velikém omylu. Evropská centrální banka dokázala jenom dělat kurzy, dělat jenom kurzová čísla, ale vlastní kontrolu nad bankovním trhem nikdy nedělala. To většinou dělaly národní instituce. Nebo dělaly to pouze národní instituce, nebo Mezinárodní měnový fond. Vidíme to, že např. Mezinárodní měnový fond takovou úlohu splnil velmi dobře v Maďarsku, velmi dobře ji splnil i v Lotyšsku, pravděpodobně ji velmi dobře splní i v jiných zemích. Ale může se stát, že nemusí být všichni ti – já to řeknu tvrději – protektoři dohlížející na bankovní trhy a finanční situaci, ekonomiku a fiskální politiku jednotlivých dlužných států, vlídně přijati. Vzpomeňme si, jak probíhala návštěva Angely Merkelové, představitelky, kancléřky Spolkové republiky Německo, která přijela do Řecka, kde určitě nebyla vřele přijata, jak by se, řekl bych, slušelo na představitelku země, která je čistým plátcem už mnoho let. A přesto to přijetí občanů
69
bylo velmi chladné, někdy až někdy velmi záporné. Já z toho mám obavy, aby takového dohledy nezpůsobovaly velké napětí uvnitř jednotlivých států. To je pak pro politiky z různých okrajů, i z těch okrajovějších spekter z politické duhy, snadno uchopitelný materiál a snadno zneužitelný. Proto se domnívám, že tady se skutečně musí vážit na lékárnických vahách, neboť snahou – jak se říká česky, lidově z musu, tedy z nucení – něco udělat by pak mohlo dojít naopak k velkému boření a destrukci integračního procesu v EU. Tato Rada se také zabývala i mezinárodně politickými aspekty. To bych možná jenom doplnil – zabývala se Sýrií, vyjádřila znepokojení nad ostřelování tureckého území syrskými silami, vyjádřila odvahu a humanitární pomoc zemím, jako je Mali a Sýrie, také odsoudila jaderný program, nebo cesty k jadernému programu Íránu. Úplně na závěr: Evropská rada s vděčností přivítala udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii. Určitě jste četli řady kritických poznámek. Musím říci, že nejvtipnější z těch poznámek mi připadala poznámka kolegy Macka, který v jednom svém vyjádření upozornil, že je to všechno hezké – abych to příliš neodlehčoval, Evropská unie je nepochybně mírovým projektem. Možná právě proto, že se teď Evropě příliš nedaří, je ta cena dobře načasována, tak aby aspoň v těch dobách, kdy příliš ekonomika nefunguje, eurozóna se potácí v dost velkých problémech, některé evropské země mimo eurozónu mají také své fiskální problémy, takže v této době je možná dobře, že si více uvědomujeme, že to není jenom ekonomický projekt, že to je i projekt mírový. Nicméně kolega Macek byl velice vtipný, protože říkal, že ta cena je zajímavá, ale že by byla určitě zajímavější, parafrázuji to, omlouvám se panu Dr. Mackovi, že to neříkám tak přesně, ale že by určitě bylo zajímavější, kdyby EU dostala Nobelovu cenu za ekonomii. A to je asi tak všechno, co jsem chtěl k této zprávě říci. Jenom mi dovolte, abych vám doporučil usnesení, a to vzít tuto zprávu na vědomí. Zaznamenal jsem, že jsme dostali do lavic návrh paralelního usnesení, které také bere zprávu na vědomí a doplňuje ji ještě dalšími body, návrh usnesení paní místopředsedkyně. Předpokládám, že ona sama uvede svůj návrh usnesení, se kterým také nemám kupodivu žádný dramatický problém. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, pane senátore. Otevírám v tuto chvíli rozpravu k tomuto bodu, do které se hlásí paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji,
pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, evropské téma, závěry Evropské rady by byly určitě na velmi dlouhé povídání. Nicméně pan ministr byl docela podrobný a informace o tom, co se na Evropské radě projednávalo, jsme dostali. Celé to bylo doplněno vystoupením pana zpravodaje, velmi fundovaným, jak je u pana senátora Sefziga zvykem. Já bych si dovolila přece jenom upozornit na tři záležitosti, kterým bychom se měli věnovat do větší hloubky. A to nejenom při této debatě tady a teď. K tomu bude směřovat návrh usnesení, které si vám dovolím poté předložit. Na začátek ale malou repliku na debatu o bankovní unii. Zaznělo tady, myslím od pana ministra, že bankovní unie nemůže jít na úkor českých občanů. Já se přiznám, že jsem do dneška nepochopila, jakým způsobem by mohla bankovní unie jít na úkor českých občanů, když víme, že ani jedna banka není vlastněna občany České republiky. Všechny banky České republiky mají zahraniční vlastníky. Tady také nerozumím tomu, proč se česká vláda tak brání tomu, aby vznikl unijní dohled 70
nad bankami. Teď budu replikovat to, co jsem zaslechla od pana doc. Mertlíka, ekonoma, abych si nedělala já patent na rozum, že až tak rozumím bankovnímu sektoru. Ale ono to má logiku zdravého selského rozumu, tak si dovolím tady na to upozornit. Vznikne-li bankovní unie, vznikne-li unijní bankovní dohled, tak to nebude znamenat nic jiného, než že tento dohled bude realizován unijním orgánem, ve kterém budou účastny všechny členské státy EU, nebo minimálně státy eurozóny, pokud bankovní unie půjde jenom po eurozóně. A rozdíl mezi tím, co je dnes a tím, co by bylo po vzniku bankovní unie, je ten, že v této chvíli bankovní dohled v tom vnitrostátním vykonává ČNB, a to by vykonávala i nadále, ale nad těmi bankami v této chvíli si dohlíží a rozhodují o nich tam, kde mají sídlo. To znamená, že o tom rozhoduje Francie v Paříži, Belgie v Bruselu atd. Čili nám o tom rozhodují jiné členské země. Já si myslím, že pro nás jako pro ČR by bylo výhodnější, aby vznikl unijní orgán, na jehož rozhodování bychom se mohli, pokud bychom se tak rozhodli, podílet. Debatě k tomuto, co se tady pořád hraje, skutečně nerozumím. Ale navrhuji usnesení, které by se mělo týkat daně z finančních transakcí a Hospodářské a měnové unie. Toto je debata, která samozřejmě souvisí i s bankovní unií, ale dovolím si teď citovat ze závěrů Evropské rady, kde se ve vztahu k dani z finančních transakcí hovoří: "Evropská rada bere na vědomí žádosti řady členských států o zahájení posílené spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí, jež má komise v úmyslu urychleně posoudit s cílem předložit návrh, jakmile budou splněny stanovené podmínky." Musím tady zase upozornit na to, že není ochrana českých národních zájmů v tom, že zavřeme oči, řekneme nás se to v této chvíli netýká a budeme čekat, co ostatní udělají a potom se budeme rozčilovat, že ty věci nejsou podle nás. Jsem přesvědčena o tom, že my musíme postupovat jinak, že musíme být u toho, když se v EU rozhoduje. My tu kompetenci máme, to právo máme a my se ho nesmíme vzdávat, chceme-li skutečně bránit důstojnou pozici České republiky, chceme-li bránit zájmy českých občanů. A jestliže závěry Evropské rady hovoří o vzniku, o zahájení posílené spolupráce, tak to pro toho, kdo se orientuje v těch věcech, znamená jednoznačně, že buď se k tomu přidáme a budeme si prosazovat svoje požadavky a budeme skutečně hájit český národní zájem, anebo to prostě bude bez nás. A my potom budeme jenom koukat, cože nám to zase udělali, protože nás se to samozřejmě týká, a to bezezbytku. Navrhuji k tomu, abychom tuto debatu skutečně vedli na půdě Parlamentu ČR, co to pro nás bude znamenat, aby vláda zpracovala analýzu dopadů o účasti či neúčasti České republiky mezi státy, které budou uplatňovat režim posílení spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí. Myslím si, že skutečně není dobrá cesta dělat, že se nás to netýká. A druhou oblastí je oblast dotvoření Hospodářské a měnové unie. Zase v závěrech Evropské rady se hovoří o tom, že je nezbytné Hospodářskou a měnovou unii posílit. A opět budu citovat ze závěrů Evropské rady: "Evropská rada očekává, že na jejím zasedání v prosinci 2012 bude předložen konkrétní a časově vymezený plán, aby bylo možné pokročit v otázce všech základních prvků, na nichž by měla být skutečná Hospodářská a měnová unie založena."
71
Můžeme zase tady k tomu vést dlouhou diskusi. Ale domnívám se, že tato diskuse musí být hluboká a že musí být napříč politickým spektrem, že musí být s odborníky, kteří skutečně dokáží posoudit dopady, dokáží také předvídat budoucí vývoj. A proto navrhuji, abychom pozice České republiky v Hospodářské a měnové unii žádali projednat na půdě Parlamentu České republiky. Záměrně jsem použila širší pojem "Parlament ČR", protože se domnívám, že tato záležitost musí být projednávána a měla by být konsenzem napříč politickým spektrem a samozřejmě se souhlasem obou komor Parlamentu ČR. Dovoluji si vám proto předložit návrh usnesení Senátu k bodu "Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 18. – 19. října 2012: Senát 1) navrhuje vzít na vědomí závěry Evropské rady. Tento bod je totožný s tím, co navrhl pan zpravodaj. Dovoluji si ho doplnit ještě dalšími dvěma body: 2) žádá zpracování a projednání analýzy dopadů účasti či neúčasti České republiky mezi státy uplatňujícími režim posílení spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí, 3) žádá řádné projednání pozice České republiky k Hospodářské a měnové unii na půdě Parlamentu ČR. Myslím si, že budoucnost, která je v této chvíli spojena s tím, jak bude fungovat Evropská unie, jejíž jsme členskou zemí, si tuto hlubokou diskusi v Parlamentu České republiky zaslouží. Děkuji. Místopředseda
Senátu
Zdeněk
Škromach: Děkuji,
paní místopředsedkyně. Do rozpravy se už nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda chce reagovat na proběhlou rozpravu? Je tomu tak. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Stručně asi dvě poznámky k tomu,
co tady teď bylo řečeno. Především pokud jde o úroveň zahraniční vlastníci a čeští střadatelé a dopad dohledu. Platí prostě to, že v českých bankách, které jsou samozřejmě v zahraničním vlastnictví, mají převážně své úspory čeští občané. Nyní to jsou banky, které jsou sice ve vlastnictví zahraničních vlastníků, ale zároveň to jsou entity registrované nebo inkorporované tady a jsou pod dohledem České národní banky, mimochodem velmi efektivním a dobře fungujícím dohledem. Čili některé pokusy z nich vysavačem úspory českých střadatelů vysát při nárazu první bankovní krize byly tímto dohledem České národní banky eliminovány. A z čeho my máme obavy, že pokud tu bude fungovat společný dohled, tak v tom dohledu budou samozřejmě sedět určitě i nějací Češi, ale určitě tam bude sedět kupříkladu víc Němců nebo Francouzů a určitě i víc Belgičanů. A tím se dostáváme k tomu, co prostě bude blíž, jestli košile nebo kabát. Nebudou-li ošetřena rizika a slabá místa toho, tak se prostě může stát, že vysavačem budou odsáty prostředky z dcer do matek, pokud tyto matky budou řešit nějaké krizové situace, kdy se bude jednat o jejich přežití nebo nepřežití. A v tomto ohledu tu budeme chtít pojistky, protože bez nich si neumím představit, že bychom se takového projektu zúčastnili. A není to nikterak ojedinělý postoj. Stejný postoj tam zastávají prakticky všechny další země, které jsou v identické situaci jako my, to znamená, mají na svém území fungující bankovní sektor, převážná nebo drtivá většina bankovního sektoru je v rukou zahraničního kapitálu a mají zároveň fungující dohled. 72
Tolik jenom poznámka na vysvětlenou. Druhá poznámka. Být u toho, když se rozhoduje. Ano, to je právě ten důvod, proč my, stejně zase jako celá řada jiných zemí, chceme balíkové řešení, protože některé věci se budou rozhodovat konsenzem, některé věci se budou rozhodovat kvalifikovanou většinou. A tam, kde se rozhoduje konsenzem, tak skutečně každý stát s tím musí souhlasit, tam máme vyjednávací páku. Ve všech dalších rozhodnutích, která z toho budou vyplývat, už je pouze kvalifikovaná většina, a vy si sami jistě dobře pamatujete, jak tam, kde byla už pouze kvalifikovaná většina, často náš hlas může být jednoduše přehlasován. Čili důležité je balíkové řešení, to je princip být skutečně u toho a mít na to vliv. Jinak pokud jde o standardní usnesení navržené předsedou evropského výboru, určitě ano. Pokud jde o doplněk navržený paní senátorkou Gajdůškovou, možná vás překvapím, ale já s ním celkem žádný problém tentokrát nemám. Pokud jde o analýzy dopadů účasti či neúčasti naší země na oblasti daně z finančních transakcí, já jsem četl několik takových analýz a drtivá většina byla proti účasti, čili vláda vám je tady ráda poskytne. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. A nyní
bych požádal pana zpravodaje o návrh na usnesení k tomuto bodu. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji, pane místopředsedo. Já dokonce velice
vítám, sám bych si to netroufl s končícím mandátem úkolovat kolegy a přetrvávající a nově složený evropský výbor a vás jako plénum, a moc děkuji paní místopředsedkyně, která po celou dobu sledovala evropskou agendu, měla to ve své gesci jako místopředsedkyně naší horní komory a čtyři roky, jestli se nepletu, velmi intenzivně pracovala na velmi důležitých portfoliích, jako byly školství, věda, výzkum ve výboru pro záležitosti EU. Velice to vítám, protože si myslím, že právě v období, kdy se bude měnit složení výboru, a já bych si moc přál, aby kolegové, kteří tam pracovali, a všem jim za to moc děkuji, protože práce tam nebyla jednoduchá, vím, že to trvá minimálně rok, než se člověk vpraví do legislativy EU a pro další orientaci člověk nikdy není dostatečně chytrý. I po mých 12 letech musím říct, že je stále co se učit. Je tedy velice dobře, že se budete věnovat tomu nejdůležitějšímu, co nás čeká, a to je právě otázka finančního dohledu nebo dohledu nad finančními trhy v ekonomice, že budete sledovat také i vývoj spokojenosti občanů. Myslím si, že toto usnesení je přesně zacíleno k tomu, abychom se nenechali balamutit jinými informacemi z jiných komor a velice bych si přál, a jestli mohu možná nějaké malé drobné poselství úplně na závěr říci: Tato komora je česká komora a vy jste zástupci českého lidu. My v Evropské unii mnoho let právě časujeme a skloňujeme problémy kolem demokratického deficitu, který jsme znali dobře před sametovou revolucí, kdy tehdejší komunistické špičky se až do posledních chvil domnívaly, že jsou to právě oni, kteří ví nejlépe, co občané chtějí, a měli i vážné starosti s tím, aby tyto jejich nálady naplňovali, aby jejich potřeby naplňovali. A pro ně bylo největším překvapením, že to oni nejsou. Možná proto revoluce byla tak sametová a nebyla tak drsná, jako je třeba v některých jižnějších státech zvykem. A právě i Evropská unie demokratickým deficitem trpí. Řada politiků, kteří dlouhé roky, někdy i desetiletí, setrvávají, byť v parlamentních lavicích v EU, v Evropském parlamentu, tak se často stane, že se přece jenom trochu vzdálí základnímu vědomí a pocitu občanů, které mají reprezentovat. Čili do budoucna, jestli vás mohu o něco poprosit, úkol této komory je reprezentovat názory českých občanů, a jistě to nebrání tomu, abychom konzultovali 73
své kolegy v Evropském parlamentu, naopak v součinnosti s nimi je možno prosadit daleko více. Náš výbor se o to snažil a snažil se o to jako jeden z prvních výborů. Po Lisabonské smlouvě jsme začali svolávat kolegy. Byla to právě horní komora, která uspořádala to první setkání s evropskými poslanci a s kolegy z dolní komory Parlamentu ČR. Čili velice vítám návrh paní místopředsedkyně Gajdůškové a doporučil bych vám, abyste jej přijali. A proto i navrhuji, abychom hlasovali o tomto návrhu jako o celku. Druhý bod si nepochybně zaslouží analýzu dopadů - impact assessment – už jen s ohledem na to, že Česká republika má vyjednanou výjimku pro zavedení transakční daně, byť z kuloárů vím, že vláda o tom nějak intenzivně neuvažuje. Když zde byl Michal Bergmann na jednání našeho výboru, tak jsem dokonce měl takovou myšlenku, že by nás Evropská unie měla dotlačit k tomu, abychom tuto výjimku využili, udělali takový pokus na to, jestli skutečně dojde k přelivům bankovních operací tady do city zvaná Česká republika, protože při uplatnění této výjimky by mohly probíhat transakce a viděli bychom, k jakým posunům dojde nebo nedojde. Pořád by to bylo lepší, než když dojde k odlivu takovýchto transakcí do Singapuru nebo do jiné třetí země mimo Evropskou unii. Analýzy je určitě zapotřebí udělat. Známe během dánského předsednictví, že se to projednávalo. Dánové zastávali názor velmi rezervovaný k zavedení této daně. Většina států tuto daň chce, jednak z toho důvodu, že vidí, že polovinu výtěžku dostane členský stát, polovina bude dalším příjmem Evropské unie a bude zase co přerozdělovat, co kam investovat a takto tedy dělat politiku. Čili příznivců je asi více než odpůrců. Švédsko patřilo mezi odpůrce této daně, Británie. Švédsko hlavně z toho důvodu, že si vyzkoušelo zavedení této transakční daně a pak i zrušení této transakční daně, protože právě došlo k odklonu finančních transakcí mimo jeho bankovní orgány. Velice tedy vítám toto usnesení a doporučuji vám, pane místopředsedo, abyste o něm nechal hlasovat jako o celku a nemusel rozčleňovat tyto body jednotlivě. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji.
V tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu usnesení, jak bylo předneseno panem zpravodajem. Návrh usnesení jste obdrželi písemně od paní místopředsedkyně Gajdůškové, budeme o něm nyní hlasovat. V sále je přítomno 55 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 28. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 20 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Tím jsme projednali tento bod pořadu našeho jednání. A přikročíme k dalšímu bodu. Tím je
74
14. Výroční zpráva za rok 2011 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty (evropský senátní tisk č. K 178/08) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 178/08 a č. K 178/08/01. Požádal bych pana ministra obrany Alexandra Vondru, aby nás seznámil s tímto materiálem. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, k výroční zprávě za rok 2011 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty bych řekl velmi stručně asi následující. Za jeden z nejdůležitějších mechanismů této interakce lze bezpochyby označit kontrolu dodržování zásady subsidiarity, která je podle Lisabonské smlouvy svěřena právě národním parlamentům. Celkový počet stanovisek, obdržených komisí od zákonodárných sborů členských států každoročně narůstá, přičemž v uplynulém roce bylo jednotlivými parlamenty Evropské komisi zasláno o celých 60 % více stanovisek, nežli v roce 2010. Je ovšem nutno konstatovat, že se dlouhodobě nemění nízký počet zaslaných odůvodněných stanovisek ve smyslu protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality, která poukazují na porušení této zásady. A tak přesto, že k legislativním návrhům, týkajícím se přijetí společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob či dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic v mimořádných situacích obdržela Evropská komise 9, resp. 6 odůvodněných stanovisek, hranice 1/3 hlasů, přidělených národním parlamentům, nutná pro započetí mechanismu tzv. žluté karty nebyla ani jednou v roce 2011 překonána. Vláda plně podporuje Parlament ČR v efektivním využívání nových pravomocí, zavedených s Lisabonskou smlouvou,a to především prostřednictvím institutu odůvodněného stanoviska, které umožňuje účinnější prosazení kontrolní pravomoci v procesu projednávání unijních legislativních aktů. Dovolte mi zde připomenout, že kromě vyjádření svého stanoviska vůči komisi mají komory Parlamentu možnost formulovat svůj postoj k projednávaným návrhům, především v komunikaci s vládou při přípravě pozic, které Česká republika zastává v orgánech unie. V tomto kontextu je asi na místě vyzdvihnout dobře fungující dialog mezi vládou a výborem pro záležitosti EU Senátu při tvorbě českých pozic, jak k legislativním, tak nelegislativním návrhům, a to zejména prostřednictvím pravidelných slyšení zástupců exekutivy na schůzích tohoto výboru. Asi je i na místě, myslím, tu jménem vlády ocenit práci kolegy senátora Luďka Sefziga, který bude brzy tady končit, a myslím si, že má lví podíl na tom, že spolupráce mezi Senátem a exekutivou v této rovině je skutečně vynikající, kvalifikovaná, profesionální. Závěrem bych vás rád ujistil, že prioritou vlády nadále zůstává úzká spolupráce s oběma komorami Parlamentu a intenzivní meziinstitucionální debata o vládou prosazovaných pozicích k jednotlivým unijním agendám. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Výbor, který projednal tento tisk, je VEU, a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk číslo K 178/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Luděk Sefzig, kterého nyní žádám o zpravodajskou zprávu. Prosím, pane senátore, máte slovo.
75
Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Také děkuji za milá slova pana ministra Saši Vondry. Samozřejmě to, že náš výbor pracuje ve velmi příjemné atmosféře tvůrčí a řekl bych s velkým nasazením, není samozřejmě jenom vinou předsedy tohoto výboru. Je to díky tomu, že tam je skutečně dělné prostředí, že všichni kolegové bez ohledu na jejich politickou reprezentaci dávají hodně svých životních zkušeností do projednávání jednotlivých bodů, a já jim za to samozřejmě také děkuji. Ocenění, které řekl pan ministr, patří z větší části právě tomuto kolektivu jako celku, včetně našeho vynikajícího zázemí oddělení pro evropské záležitosti zahraniční sekce Senátu, a i naší paní tajemnici a paní asistentce. Zvládli jsem dokonce i docela velké výměny osob, jak po posledních volbách, tak v průběhu let, protože odešla jak paní tajemnice, tak paní asistentka na mateřskou dovolenou, ale nově nastoupivší paní asistentka i paní tajemnice velmi dobře tento přechod zvládly a výboru se skutečně pracovalo téměř ve vynikajících skleníkových podmínkách. Já k tomu vlastnímu bodu si dovolím možná několik statistických čísel. Začnu tím, že tradičně náš český Senát se řadil mezi nejaktivnější komory, nyní nám náleží třetí místo, minule jsme byli druzí po Portugalsku, ještě před tím jsme byli v té skupině 4 komor. Vzhledem k tomu, že stanovisko k evropské agendě charakterizuje za Senát ne pouze postoj výboru, ale je to vždy postoj, schválený lénem, tedy vámi, tak de facto je to i ocenění vaší práce, a já vám za to moc děkuji. Politický dialog probíhal v roce 2011, tedy v druhém roce fungující platné Lisabonské smlouvy, ve kterém došlo k posílení pozice národních parlamentů, byť vítězem této smlouvy je nepochybně Evropský parlament. My jsme měli ale možnost a měli jsme nástroj, který do té doby tolik využíván nebyl, a řekl bych, ani po zavedení tohoto nástroje, tedy kontroly subsidiarity, určení úrovně, na které se má rozhodovat, tak nedošlo k zneužití toho nástroje. To si myslím, že je úplně nejdůležitější. Dokonce i v tak možná byste řekli eurorealistickém, někteří by řekli europesimistickém tělese, jako je Senát, tak nevzniklo žádné odůvodněné stanovisko, které by zastavilo legislativní proceduru, vznikající v Evropské unii. Trochu asi takový počin vznikl u jednoho, maximálně dvou tisků, kdy by komise např. u tisku "monty" 2, kdyby takovýto tisk sama nestáhla, když cítila, že je tam příliš velký odpor národních parlamentů, a aniž by tedy odůvodnila komise, to jsme jí měli trochu za zlé, já jsem s tím i vystoupil v Nicósii, že by bylo vhodné, aby komise nejenom stáhla ten návrh, ale aby zároveň zhodnotila jednotlivá odůvodněná stanoviska každého členského státu každé komoře, na které byla danou komorou upozorněna. Ke statistice jenom řeknu, že v roce 2011 obdržela komise v rámci politického dialogu 622 stanovisek, to byl zmíněný 60% nárůst. Převážně se tato stanoviska týkala legislativních aktů, jen v 67 případech se sešla k jednomu dokumentu více než 4 stanoviska. Je vidět, že mezi 27 členskými státy je diskuse a polemika nad evropskými návrhy velice různorodá. Více než polovina stanovisek, obdržených v rámci politického dialogu, se týkala pěti oblastí politiky, vnitřního trhu a služeb, spravedlnosti, zemědělství, vnitřních věcí a zdanění. Z 622 podnětů bylo 64 odůvodněných stanovisek ve smyslu protokolu č. 2. Komise je započítala do politického dialogu, neboť ani v jednom případě nebylo dosaženo kvóra, potřebného ke spuštění stanovených protokolem číslo 2, tedy buďto té oranžové, tedy žluté nebo oranžové nebo červené karty. Senát je spolu s portugalským parlamentem, oběma rumunskými komorami, švédským parlamentem, bulharským parlamentem ve zprávě zmíněn s ohledem na výrazně zvýšený počet stanovisek, která v roce 2011 Komisi zaslal. V roce 2011 ze
76
Senátu na adresu Evropské komise bylo odesláno 43 usnesení, v roce 2010 to bylo 30. Komise ve zprávě opakuje důraz na projednání svých iniciativ v národních parlamentech v co nejranější fázi, ideálně již v rámci veřejné konzultace, tedy ve fázi bílých a zelených knih. Hodlá proto zvážit možnost systematického upozorňování vnitrostátních parlamentů na veškeré veřejné konzultace v okamžiku jejich zahájení a možnosti konkrétnějšího zdůrazňování významu příspěvků, vypracovaných vnitrostátními parlamenty. Ve zprávě je také zmíněna další část spolupráce mezi komisí a národními parlamenty, a to jsou sice návštěvy, buďto generálních ředitelů nebo dokonce komisařů. Náš výbor nikdy neodmítl komisaře, ať na půdě Senátu, nebo na půdě vyslanectví Evropské komise, kdybych to řekl takto vzletně, tedy v Evropském domě v Jungmannově ulici. A myslím si, že je velmi rozumné a dobré být vstřícný k evropským komisařům, tedy k té exekutivní části výkonu politiky v EU. Co se týče kontroly subsidiarity, tak v roce 2011 podaly národní parlamenty 68 odůvodněných stanovisek k 28 legislativním návrhům komise. To představuje proti roku 2010 zhruba nárůst o 75 %. Nejaktivnějšími komorami v tomto směru byl švédský Riksdag, lucemburská poslanecká sněmovna, ta jich dala 7, polský Sejm a nizozemská Tweede Kamer, oba dali 4. Pouze 8 parlamentních komor, včetně obou komor Parlamentu ČR, nepodalo v roce 2011 ani jedno odůvodněné stanovisko. V žádném případě se nepodařilo dosáhnout počtu hlasů, které by byly nutné k zavedení žluté, tj. 18 hlasů, nebo dokonce oranžové karty, tj. 28 hlasů. Nejvíce odůvodněných stanovisek bylo přijato k návrhům společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob, 9 stanovisek, 13 hlasů, a dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic v mimořádných situacích, to bylo 6 stanovisek s 10 hlasy. Komora, která je jediná v daném státě, má ty hlasy dva. Proto je rozdíl hlasů. Nařízení o jednotné společné organizaci trhu, to bylo 5 stanovisek a 8 hlasů, a společná evropská úprava prodeje 5 stanovisek a 5 hlasů. Ani v jednom případě však větší počet odůvodněných stanovisek, jak už jsem řekl, nevedl k přehodnocení záměrů komise ve smyslu připomínek národních parlamentů. Komise konstatuje, že kontrola subsidiarity je národními parlamenty vnímána jako politický nástroj. On to politický nástroj je, což je dobře, že je takto vnímána. My jsme vždycky na závěr, kdy bylo přijato usnesení plénem Senátu a panem předsedou bylo zasláno komisi takovéto stanovisko, tak jsme čekali na reakci komise, a vždy následně jsme tuto reakci projednávali. Velice často jsme bohužel museli kritizovat nepříliš strukturovanou formu odpovědi, často nekonkrétní, ale musím říci tedy k jakémusi ocenění pana místopředsedy Evropské komise pana Maroše Šefčoviče, že strukturovanost odpovědi se výrazně zlepšila. Jsou jen rozdíly mezi jednotlivými resorty, abych tak řekl, ale ve většině případů se odpovědi skutečně týkaly jednotlivých připomínek a nebyly to už jenom takové všeobecné poznámky a ocenění toho, že národní komora zareagovala. Soudní dvůr se k principu subsidiarity dlouhodobě staví velice zdrženlivě. Ani v roce 2011 nekonstatoval, že by byl některý právní akt EU neplatný pro rozpor se zásadou subsidiarity, ačkoli to žalobci přinejmenším v jednom případě namítali. Doporučím tedy, abychom přijali usnesení, a já jej tentokrát nebude celé číst. Máte jej k dispozici. Jenom bych pravděpodobně opravil, protože bylo toto usnesení přijímáno před několika týdny, a mezi tím proběhlo jednání COSAC, asi by bylo vhodné v bodě II. 2., kdy oceňujeme iniciativu kyperského předsednictví, které se hodlá věnovat tématu subsidiarity a proporcionality, alespoň v rámci pololetní zprávy
77
COSAC by možná stálo za to ten čas slovesa změnit na "které se věnuje tématu subsidiarity a proporcionality", alespoň v rámci pololetní zprávy COSAC. V pololetní zprávě COSAC mohu potvrdit, a nejenom ve zprávě, i v následné diskusi byla subsidiarita takto podrobně projednána, asi zhruba tak podrobně, jako jsem vás s ní nyní seznámil. Takže mi, vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte ještě vyjádřit svoji prosbu, abyste hlasovali o návrhu usnesení výboru s tím, "které se věnuje tématu", to je jediná oprava, "které se hodlá věnovat", protože už se toto předsednictví věnuje. Víte, že toto předsednictví se pomalu blíží ke konci. Skončí 31. prosince a oba COSAC, jak tzv. malý COSAC, tak ten velký COSAC už máme za sebou. Děkuji vám za pozornost. Pane místopředsedo, jenom prosím, abyste nechal hlasovat o tomto usnesení jako o celku. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano, děkuji, pane senátore.
Ale otevírám mezi tím ještě obecnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Miroslav Škaloud. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, nebudu vás dlouho zdržovat, ale nemohl jsem odolat, abych vám neřekl pár zkušeností, souvisejících s tímto bodem, protože jsem se tím zabýval na evropském výboru. Bude to velice stručné a nebude to kontroverzní. Ta první se týká toho, že ta statistika odezvy národních parlamentů ke komisi svým způsobem otestovala jakési zamýšlené posílení role národních parlamentů, tak jak byla deklarována v Lisabonské smlouvě. Ukazuje se, že v žádném případě, jak už hovořil kolega Sefzig, se nepodařilo dosáhnout potřebného počtu hlasů pro posouzení, zda návrh je v rozporu s principem subsidiarity. Jinak řečeno, nikdy se nenalezl dostatek hlasů pro vystavení žluté nebo oranžové karty. To je první věc, kterou jsem vám chtěl sdělit. A druhá, pokud jde o kvalitu reakcí komise, kolega Sefzig sdělil, že už se lepší, nicméně přesto musím podotknout, že dostáváme často pouze formální odpovědi, někdy na konkrétní výhrady není odpovězeno vůbec. Např. plán energetické účinnosti K040/08, kde jsme měli výhrady k povinné obnově 1,5 % veřejných budov, nebo podmíněnosti nové výroby elektrické energie výrobou tepla a několika dalších sdělení. Tak tam nám neodpověděli. Nebo odpovídá pozdě, např. k balíčku legislativních návrhů na posílení správy a řízení, tzn., tzv. six pack nám odpověděli, to byly tisky N 135 – 140/07, komisi trvalo 9 měsíců, aby Senátu odpověděla. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, a nyní se přihlásila paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková, prosím, paní senátorko, máte slovo. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Vážený
pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, jenom stručně pár poznámek. Za prvé musím asi vysvětlit pro kolegy, formát COSAC je jednání předsedů evropských výborů národních parlamentů. Je to – má to jakési institucionální zázemí, čili i sekretariát tady tohoto COSAC, tohoto formátu jednání předsedů evropských výborů národních parlamentů, a je to záležitost velice důležitá. Já si namátkou vzpomínám, když jsem měla možnost právě s panem předsedou Sefzigem se zúčastnit jednoho takového jednání, že právě to bylo na tomto jednání, kde se nám podařilo přesvědčit pana eurokomisaře Frattiniho o to, že zrychlili a vymysleli v podstatě poté formát, naše 78
možnosti vstupu do schengenského prostoru. Bylo to, je to skutečně velmi a velmi důležitý formát, a já při této příležitosti bych chtěla panu předsedovi Evropského výboru Sefzigovi poděkovat za skutečně roky práce v evropském výboru. Prostě tu práci odváděl na 100 %, velmi fundovaně, velmi odborně. I když jsme se neshodovali vždycky v názoru na to, co by bylo tím, co bude prosazovat národní zájmy České republiky, tak vždycky jsme oba měli na mysli stejný cíl, jen jsme se neshodovali v prostředcích. Je potřeba panu senátorovi Sefzigovi za to moc poděkovat. Chtěla bych podpořit také tento návrh usnesení, který máme před sebou. Myslím si, že vyjadřuje velmi přesně pozici, kterou bychom ke spolupráci s Evropskou komisí jako vnitrostátní parlament měli mít. Chtěla bych také upozornit ještě na jednu věc. Jen na této schůzi máme jedenáct bodů, které se týkají agendy Evropské unie z 52, to je plných dvacet procent našeho jednání. A to jen na této schůzi. Když se podíváme na jiné schůze, mnohde je to ještě více. Říkám to teď proto, že posloucháme ve spojení s přímou volbou prezidenta, že když Senát ztratil možnost přímo volit prezidenta, neboť co tak vlastně bude dělat? Přitom prezidenta republiky volíme jednou za pět let. To nebylo gró činnosti ani smysl existence horní komory Parlamentu ČR. Dávám to do souvislosti s evropskou agendou, protože jsme ta ústavní instituce, která se evropské agendě věnuje velmi intenzivně, protože naše rozhodnutí je rozhodnutí celé komory parlamentu na rozdíl PS, kde se vyjadřuje k evropské agendě většinově jen evropský výbor a ten nijak zvlášť aktivně v této chvíli nepracuje. Je mi to líto, ale je to tak. Senát Parlamentu ČR je jediná instituce, která se skutečně velmi zodpovědně a velmi intenzivně věnuje evropské agendě. Domnívám se, že je to další smysl existence českého Senátu, tedy ochrana národních zájmů ČR na evropské úrovni. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Do
rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Táži se pana ministra, zda si přeje vystoupit.Pan zpravodaj přednesl návrh na usnesení, takže o tomto návrhu na usnesení budeme hlasovat. V sále je v tuto chvíli přítomno 53 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 27. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 21 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 39, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Tím jsme projednali tento bod. Vystřídáme se v řízení. Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Dalším bodem je
79
15. Doporučení pro doporučení Rady k národnímu programu reforem České republiky na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky na období 2012-2015 (evropský senátní tisk č. J 172/08) Materiály jste obdrželi jako senátní tisk J172/08 a J172/08/01. Prosím pana ministra obrany Vondru, aby nás seznámil s tímto materiálem. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Pane předsedo, dámy a pánové, jak jistě víte, v dubnu schválila vláda pravidelnou aktualizaci konvergenčního programu, tedy střednědobého plánu rozpočtového hospodaření, který povede k dlouhodobě udržitelným veřejným financím. Je podkladem pro dohled EU nad rozpočtovým vývojem jednotlivých členských států. Následně 30. května komise zveřejnila hodnocení konvergenčního programu a doporučení pro stanovisko rady k tomuto programu. Návrh stanoviska schválila vláda dne 6. června t. r. a ve formě rámcové pozice a v souladu s touto pozicí usilovali naši zástupci v červnu o změnu navrženého stanoviska. Dne 10. července pak přijala rada ministrů financí a hospodářství konečné znění stanoviska pro Českou republiku. Stanovisko rady ke konvergenčnímu programu obsahuje doporučení ve dvou oblastech. Za prvé v rozpočtové strategii a daňové politice, za druhé v dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. V první rovině, tedy rozpočtová strategie a daňová politika, cíle naší strategie jsou hodnoceny jako realistické. Cíle rozpočtové strategie, tedy dosažení schodek 2,9 procent HDP v roce 2013, dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2015 a plánované konsolidační úsilí byly hodnoceny jako dostatečně ambiciózním v souladu s cílem snížit rozpočtový schodek pod 3 procenta do roku 2013. Unie tak potvrdila konsolidační strategii vlády jako správnou a podpořila její důsledné provádění tak, aby dosažení cílů nebylo ohroženo. Dodržování rozpočtové strategie podle unie je předmětem jistých rizik. Stanovisko uvádí zejména riziko neudržitelnosti rozpočtové konsolidace za horizontem programu kvůli dočasnosti některých příjmových opatření a kvůli objemu konsolidace. Dosavadní spoléháním rozpočtové konsolidace na škrty, které lze vnímat jako plošné a které se týkaly rovněž některých položek podporujících růst a konečně nedostatečně specifikované plány úspor ve výdajích na státní správu v letech 2013 až 2015. Unie rovněž připomněla České republice povinnost v budoucnu zajistit odpovídající umírněný růst výdajů státu. Růst výdajů bude muset být nižší než tempo růstu HDP, leda by byl růst výdajů kompenzován zvýšením růstu příjmů státu. Pokud jde o daňovou politiku, doporučení se soustřeďují do čtyř rovin. Jednak přesunout vysokou úroveň zdanění práce ke zdanění nemovitostí a environmentálnímu zdanění, dále využívat stávající prostor pro zvýšení těch daní, které mají nejméně nepříznivý vliv na hospodářský růst, dále snížit disproporce mezi daňovými povinnostmi zaměstnanců a OSVČ a přijmout opatření ke zlepšení výběru daní, snížit daňové úniky a zvýšit míru dodržování daňových předpisů, mj. i prostřednictvím implementace jednotného inkasního místa pro všechny daně. V oblasti dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí upozorňuje Rada Českou republiku od jejího vstupu do EU na nutnost přijetí reformy důchodového systému. Jelikož dopad stárnutí obyvatelstva na veřejné finance ČR zůstává i po nabytí účinnosti tzv. malé důchodové reformy významný, měl by být veřejný důchodový
80
systém České republiky podle EU dále reformován. Unie nám doporučila jednak provést další změny veřejného důchodového systému k zajištění jeho dlouhodobé udržitelnosti, dále přehodnotit plány umožňující předčasný odchod z trhu práce a konečně podpořit efektivní účast mladých na plánovaném fondovém důchodovém pilíři. Česká republika požadovala zaměřit doporučení k zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejného důchodového systému na období po roce 2035, protože do té doby má být veřejný důchodový systém relativně udržitelný. Dále Česká republika požadovala uznat roli sociálních partnerů v návrhu na předčasný odchod z trhu práce. Tyto změny byly částečně přijaty v odůvodnění stanoviska, doporučení však zůstala beze změny. České republice se nicméně podařilo prosadit zpřesnění doporučení stran plánovaného fondového pilíře důchodového systému, kde původní návrh Evropské komise doporučoval České republice, aby zajistila co nejširší účast mladých v tomto pilíř. To by však vzhledem k dobrovolné účasti ve fondovém pilíři nebylo možné. České republice se proto doporučuje prostě podpořit efektivní účast mladých. Pokud jde o národní program reforem ČR pro rok 2012, Rada k němu dne 10. července přijala na základě předchozího návrhu komise a po projednávání ve svých přípravných orgánech tzv. specifická doporučení. Z hlediska obsahu jsou doporučení č. 1 a č. 2 totožná se stanoviskem Rady ke konvergenčnímu programu. A ta byla již popsána. Nyní k těm dalším zbývajícím doporučením komise. Doporučení č. 3 se týká dostupnosti předškolních zařízení péče o děti. Jedná se o tradiční výtku Evropské komise a vládě se podařilo v dialogu s komisí změnit původně navržený boarding, volající mj. po zvýšení dostupnosti a počtu zařízení péče o děti na vyváženější formulaci zvýšení dostupnosti a předškolní péče. To více odpovídá prioritám vlády a neznamená omezení se pouze na podporu zřizování předškolních zařízení. Ve smyslu reakce na doporučení pokračuje příprava zákona o dětské skupině. Byl zaveden institut chůvy a dále je usnadňován vznik firemních školek. Se 4. doporučením, které volá po posílení veřejných služeb zaměstnanosti, zvýšením kvality a efektivity odborné přípravy vláda souhlasí a již Národní program reforem pro tento rok obsahuje řadu dílčích iniciativ v této sféře. 5. doporučení komise v sobě zahrnuje hned několik důležitých bodů – oblast veřejné správy, boje proti korupci a implementaci evropských fondů. I v tomto bodu vláda sdílí obsah doporučení Rady. Pokračuje příprava zákona o úřednících, průběžně je prováděn novelizovaný zákon o zadávání veřejných zakázek a implementována je protikorupční strategie a chystá se i aktualizace na následující roky. Otázka anonymního držení akcií byla vyřešena přijetím zákona o zvýšení transparentnosti akciových společností. Pokud jde o čerpání ze strukturálních fondů Unie, vláda v průběhu 1. pololetí naplnila tzv. akční plán, na základě čehož bylo obnoveno čerpání ve většině pozastavených operačních programů. Poslední 6. doporučení se zaměřuje na oblast školství a nabádá k přijetí takových právních předpisů, které by vedly k transparentnímu hodnocení kvality vysokých škol a výzkumných ústavů. Komise dále doporučuje vytvořit rámec pro hodnocení dětí povinné školní docházky. Také zde existuje programový průsečík mezi doporučením Rady a prioritami vlády. Jako zejména naléhavou vláda nahlíží otázku terciární reformy. Příslušnou legislativní novelu stáhla a připravuje její revizi. Mezitím je prováděna řada opatření, ve smyslu doporučení Rady, především v oblasti zavádění kvalitativních měřítek na
81
úkor kvantity či zefektivnění hodnocení výsledků. Stejně tak je připravována novelizace příslušné právní úpravy ohledně financování. Pokud jde o srovnání specifických doporučení adresovaných České republice, s doporučeními pro ostatní členské státy, můžeme konstatovat, že jak z hlediska rozsahu, tak z hlediska obsahu nevyznívá hodnocení naší země vtělené do doporučení Rady nikterak negativně. Ba právě naopak. Např. pokud jde o počet oblastí, do nichž doporučení směřují, zaznamenala ČR jednu z nejnižších celkových skóre. Stejně tak v některých oblastech, jako např. bankovnictví či služby, neobdržela doporučení žádné. V některých oblastech Česká republika obdržela doporučení prakticky shodná s jinými státy. Např. obdobné doporučení týkající se přístupu ke službám péče o dítě letos obdržely rovněž Velká Británie, Maďarsko, Slovensko, Malta a další. Z hlediska pozic vlády je pak vhodné doplnit, že celkové vyznění doporučení pro ČR v základních parametrech souzní s reformním úsilím, které si vláda vytyčila. Závěrem považuji za důležité poukázat na diskuzi probíhající na unijní úrovni, která se věnuje formě i závaznosti specifických doporučení Rady. Tento instrument se dostal, jako řada dalších, do nového světla v kontextu probíhajícího zintenzivnění koordinace hospodářských politik Unie, zejména pak eurozóny. Jak komise, tak některé členské státy v poslední době zmiňují možnost transformace dosavadních doporučení, které mají – coby koordinační nástroje v oblastech mimo výlučnou unijní působnost povahu nezávaznou, na nástroj závazný a právně vynutitelný. Přesná představa o provedení takových změn zatím neexistuje, ovšem již nyní je patrné, že může docházet k provazování např. čerpání z kohezní politiky plněním právě zmíněných doporučení. Nemusí tedy nutně dojít k formálnímu zavedení jejich právní závaznosti, přitom však nelze vyloučit, že v některých politikách bude možné plnění doporučení fakticky vynucovat. Tato diskuze bude probíhat i nadále a vláda jí samozřejmě bude věnovat náležitou pozornost. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře. Výborem, který
projednal tento tisk, je výbor pro záležitosti Evropské unie a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk N 172/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Luděk Sefzig, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dovolte mi jenom, abych velice stručně řekl, že právním základem je doporučení. Tedy je to nezávazný právní akt. Komise vypracovala 6 doporučení – pan ministr je velice podrobně projednal. Možná na doplnění – loni byl zahájen v Evropské unii nový systém hospodářských politik členských států k lepšímu sladění a dosažení cílů konkurenceschopnosti, tedy Evropa 2020, tzv. Evropský semestr. A v jeho rámci je v 1. fázi vydána roční zpráva o růstu a následně členské státy předložily své národní programy reforem. A právě komise se k nim vyjádřila formou těch doporučení. Český návrh projednávaly kromě české komory také Velká Británie a Švédsko. A to z toho důvodu, že ony projednávaly všechna tato doporučení k Národnímu programu reforem. Nepřijaly žádné usnesení, a už ne vůbec žádné, které by se týkalo České republiky. Náš výbor o této věci jednal a nakonec jsme tedy přijali usnesení, které máte v příloze, kdy vám doporučujeme, abychom se vyjádřili ve smyslu této přílohy, kterou jenom stručně okomentuji. Považujeme Evropský semestr za nástroj monitoringu a koordinace hospodářských politik členských států, který může pomoci dosažení cílů, stanovených ve Strategii Evropská unie 2020, dále zastáváme názor, že dluhová
82
krize v EU se nejenom negativně odráží na ekonomické situaci jednotlivých členských států, ale ohrožuje i stabilitu eurozóny a EU jako celku. Dále výbor doporučuje plénu Senátu vyjádřit se ve smyslu, že za římská II a arabská 1 konstatuje Senát, že i přes intenzivní úsilí všech orgánů EU včetně komise a Rady se zatím nedaří najít trvalé řešení problémů a rychlé východisko z krize, i když postupná fiskální konsolidace v některých členských státech pokračuje. A zadruhé – klade z navrhovaných doporučení pro ČR důraz zejména na splnění rozpočtu na rok 2012 v plném rozsahu a na zabezpečení včasné nápravy nadměrného schodku, přičemž poukazuje na problém udržitelnosti rozpočtové konsolidace spočívající převážně na plošných škrtech a varuje před nižší mírou prorůstových opatření. A to jak ve fiskální, tak v daňové oblasti. Zlepšení může nastat odbouráním administrativních překážek a zlevněním nákladů na zaměstnávání pracovníků. Za další – nastavení spravedlivých hodnot mezi daňovými povinnostmi zaměstnanců a OSVČ, vycházející z reálných ukazatelů doby výkonu práce a čerpání zdravotního a sociálního pojištění těchto skupin. Za další – snížení daňových úniků a zjednodušení výběru daní redukcí daňových výjimek. A za poslední – v tomto odseku zvýšení efektivity veřejné správy, optimální fungování řídících a kontrolních systémů při využívání fondů EU a stabilizace státních zaměstnanců služebním zákonem a tzv. v uvozovkách dobrou praxí. Zatřetí – obligatorně žádáme vládu, aby nás informovala, jak zohlednila toto stanovisko, a pověřujeme vás, pane předsedo, abyste toto usnesení postoupil Evropské komisi, pokud jej vy, paní senátorky a páni senátoři, v této podobě schválíte. Já vám děkuji za pozornost. Jenom úplně jednu zcela zásadní poznámku. Komise v případě ČR neidentifikovala výskyt makroekonomických nerovnováh. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore, a prosím, abyste
plnil poslání a úkoly zpravodaje. Tento tisk projednal i výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ptám se, zda chce zpravodaj výboru, pan předseda Jiří Bis, vyjádřit svůj názor? Ano, prosím. Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedo, vážení kolegové. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na žádost výboru pro záležitosti EU projednal uvedený materiál a na doporučení pro Radu k Národnímu programu reforem ČR na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu ČR. Zaujal stanovisko k tomuto usnesení, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Zpravodajem výboru pověřil mě, senátora Jiřího Bise, a pověřil předsedu výboru, senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi výboru pro záležitosti EU. Toto stanovisko je prakticky v mnoha bodech shodné s tím, co četl pan předseda Evropského výboru kolega Sefzig. Upozorňuji, že tam nemáme zmínku o tom, že by Česko mělo snížit náklady na práci, protože náš výbor toto přesvědčení nemá. Předseda Senátu Milan Štěch: Tak děkuji. A ptám se, zda chce vystoupit zpravodaj výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice pan Marcel Chládek. Nechce vystoupit, takže otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Jan Hajda, připraví se pan senátor Josef Táborský s přednostním právem, nechť je požaduje. Tak prosím, pan senátor Hajda.
83
Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dovolte mi několik poznámek k předložené zprávě panem ministrem. Měl jsem možnost za hospodářský výbor se zúčastnit, když zástupci Evropské komise nás na Úřadu vlády seznamovali s těmito připomínkami a stanoviskem k České republice. S tím, že bych řekl, že jsem cítil v té chvíli, že mluví stejným jazykem, jako mluví často opozice vůči ekonomické politice vlády. Proto mi dovolte několik poznámek. Zaprvé – jak bylo konstatováno – Evropská komise doporučuje zamezit plošné škrty. Naopak myslím si, že tato vláda jde cestou plošných škrtů. Dneska se vrátil asi návrh státního rozpočtu zpátky do vlády, kde se bude škrtat dalších 20 miliard. Další doporučení je zajistit prorůstové výdaje. Myslím si, že jako opoziční strana upozorňujeme, že vláda nepředkládá žádné prorůstové výdaje. A myslím si, že doposud nějaká předložená nebyla. To je, pokud se týká prorůstových výdajů. Další problém – využívat dostupných prostorů k takovému zvyšování daní, jimiž by byl minimálně dotčen růst. Já se domnívám, že neustálé zvyšování daní z přidané hodnoty, pokud jsem zvláště v rámci volební kampaně chodil mezi obchodníky apod., drobnými řemeslníky, tak dopady zvyšování DPH a strašení lidí v zadluženosti mají obrovský dopad na růst spotřeby. Lidé skutečně neutrácejí vůbec za to, za co nemusí, což má nepříznivý dopad na ekonomiku. Další problém, na který chci poukázat, je zavedení změn ve veřejném důchodovém systému. A souvisí to i s tím, co už tady dneska bylo řečeno. Evropská komise je přesvědčena, že předložení zásady 2. důchodového systému, pokud nebude zabezpečen dostatečný počet mladých kolem pětatřiceti, pokud se nezúčastní kolem pětašedesáti procent v tomto systému, tento systém bude neúspěšný. Minulý týden bylo vydáno na internetu ministerstva práce stanovisko, kolik by si lidé měli ukládat, aby měli ve stáří spokojený důchod. Takže u pětatřicátníků by to mělo být 3400 Kč měsíčně. Přitom je paradoxem, že na pracovním úřadu jsou především mladí lidé. A to, co tady dneska říkal pan místopředseda Škromach, pokud jsme ochotni naslouchat tomu, co se v provozu děje, hospodské apod., všude mladí lidé dělají za minimální mzdu. Nikdo to neřeší tím, že další prostředky jsou jim dopláceny neoficiálně, ovšem to jim nepomůže, pokud se týká tohoto systému. Přitom, když vezmu okres Břeclav, tak průměrná odměna je mezi 13 a 15 tisíci v hrubém, a z tohoto systému, když máte živit rodinu apod., budovat, dávat 3400 Kč na důchod, je absolutně nereálné. Ještě jedna připomínka. Naléhavě přijmout a provést služební zákon s cílem podpořit stabilitu. Myslím si, že o tomto zákonu už se mluví několik roků. Mluvilo se i za vlád sociální demokracie, nic se nepřijalo. Tento zákon by měl podpořit kvalitu a stabilitu státní správy. Ovšem já když vezmu resort, se kterým se prakticky každý druhý den stýkám, a to je ministerstvo zemědělství, tak můžu říci, že od nástupu ministra zemědělství Gandaloviče tam nezůstal kámen na kameni. A některé odbory apod. už se vyměnily několikrát. Domnívám se, toto není zabezpečení správného kvalitativního chodu státní správy. To je všechno. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore, nyní vystoupí pan senátor Táborský, připraví se paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Senátor Josef Táborský: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já ve své podstatě v tom svém vystoupení, abych se neopakoval, protože můj předřečník většinu problematiky, kterou jsem chtěl vyjádřit, již tady řekl. Já bych chtěl jenom upozornit na některé skutečnosti.
84
Ta předkládací zpráva zněla velice optimisticky, tak jako kdyby nebyly prakticky problémy. Tak jako kdyby nebyla žádná rizika. Pan kolega Hajda o nich tady hovořil, o těch jednotlivých ustanoveních a hodnoceních Evropské komise, a proto je nebudu tady opakovat. Ale jsou to věci, kterými se v současnosti zabýváme, a které se v současnosti řeší na vnitrostátní úrovni, takže to není jenom, že to vidíme takhle na vnitrostátní úrovni, ale je vidět, že i Evropská komise to cítí podobně. Potom, co se týká doporučení Senátu, který přijal výbor pro evropské záležitosti, bych měl jednu možnou úpravu. K bodu II. 2., kde se klade z navrhovaných doporučení pro Českou republiku důraz zejména na splnění rozpočtu roku 2012 v plném rozsahu a zabezpečení včasné nápravy nadměrného schodku, přičemž poukazuje na problém udržitelnosti rozpočtové konsolidace spočívající převážně v plošných škrtech a varuje před nižší mírou prorůstových opatření. A to jak ve fiskální, tak daňové oblasti. Zlepšení může nastat odbouráváním administrativních překážek. A poslední část toho odstavce hovoří: "a zlevnění nákladů na zaměstnávání pracovníků". Tady ještě potom při té další diskuzi je možná nejednotný pohled nebo nejednotný výklad této poslední části odrážky. Protože může tady vznikat to, že budou snižovány náklady na práci snižováním mezd, což by rozhodně asi nebyl krok tím správným směrem. Když si vezmeme porovnání s vyspělými evropskými státy, kde platy našich zaměstnanců jsou několikanásobně nižší – bohužel jsou nižší i oproti Polské republice a Slovensku – asi by to nebylo zrovna to nejšťastnější řešení. Ale pochopitelně druhý výklad snižování těchto nákladů na práci může z pohledu toho, že odbouráváním určitých administrativních nepotřebných agend pochopitelně klesá do určité míry počet vykonavatelů nebo zaměstnanců a tím se zákonitě snižují i náklady. Ale vzhledem k tomuto prakticky nejednotnému pohledu nebo výkladu bych doporučoval, abychom v tomto bodu II. 2., první odrážka, vypustili to poslední ustanovení, cituji: "a zvýšení nákladů na zaměstnávání pracovníků". Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: "Zlevnění", to je špatně přečtené – "a
zlevnění". Senátor Josef Táborský: Zlevnění. Předseda Senátu Milan Štěch: Tak. Jo? Senátor Josef Táborský: Ano. Dobře. Předseda
Senátu
Milan
Štěch: Děkuji.
Nyní
vystoupí
paní
místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové. Musím říct, že mě také zaujal výrok pana ministra o tom, že doporučení Rady souzní s reformním úsilím vlády. Já totiž, když jsem si to doporučení přečetla, tak jsem měla pocit, že spíše souzní s tím vším, co my jako opozice říkáme. A říkáme to pořád dokola a jsme osočováni za levičáky, kteří nevědí, co se patří, a chceme jenom rozdávat a vlastně nic nevíme a svět běží úplně jinak. A tady na tomto doporučení se ukazuje, že máme pravdu a že ten svět skutečně běží jinak, než jak si to představuje tato vláda. Já musím upozornit na to, že tato zpráva je sice vypracována na základě analýz zpracovaných Evropskou komisí, ale je to doporučení Rady. A Rada na
85
legitimaci od členských zemí. Tato doporučení Rady jsou nástrojem koordinace hospodářské politiky k podpoře růstu. Musím zase z té zprávy kousek citovat, abych doložila své tvrzení. V doporučení se říká, že Evropská rada zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst obnovy běžného poskytování úvěru ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy. To jsou věci, které říkáme dlouhodobě. Dále se v tomto doporučení upozorňuje na rizika, která politika současné vlády nese. Rozpočtové prognózy programů jsou vystaveny několika rizikům. Zákon o finančním odškodnění církví, momentálně projednávaný v parlamentu, by v roce vstupu daného zákona v platnost zvýšil celkový schodek veřejných financí o 1,5 % HDP. To je upozornění zvenku, to není to, že my si zde jako opozice něco vykládáme. Toto doporučení Rady je závažné. Myslím si, že je docela důležité, abychom ho vzali na vědomí. Měli bychom si ho prostudovat skutečně velmi dobře. Proto doporučuji, abychom návrh usnesení, tak, jak byl předložen výborem pro záležitosti EU – a s tím pozměňovacím návrhem, který přednesl před chvílí pan senátor Strnad, to znamená vypuštění potom té záležitosti týkající se nákladů práce – tak aby byl doplněn o slova "Senát bere na vědomí doporučení Rady k Národnímu programu reforem České republiky na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky na období 2012 – 2015". Myslím si, že tento návrh nemusím dávat písemně. Je tam prostě jenom doporučení vzetí na vědomí toho dokumentu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Já jsem se teď přihlásil, ale vidím, že to
moje přihlášení nefunguje, tak se na to musíte podívat. A pak vystoupí pan senátor Miroslav Škaloud. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Takže v tuto chvíli má slovo
předseda Senátu, prosím, pane senátore, Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, budu velmi stručný. Chci jenom k této tématice sdělit, že si musíme uvědomit – a to tady na úvod mělo zaznít – že Česká republika se nejvýkonnějším ekonomikám, to znamená EU, nepřibližuje, takže de facto konvergence z našeho pohledu neprobíhá. To je třeba konstatovat. Je to druhým rokem, ukazují to reálná čísla. My jsme v recesi. A to je potřeba tady zmínit, že si to Senát uvědomuje, a proto snad je na místě větší apel na prorůstová opatření. A chci tady ještě upozornit na jednu věc, která skoro nikde nezazněla, a to – Česká národní banka začátkem měsíce, nebo na přelomu, snížila úrokové sazby u REPO sazby, tzn. u té 14denní, na historické minimum, na 0,25 procentního bodu. Je to jasný impulz České národní banky, že chce podpořit v naší zemi poptávku a spotřebu. Popravdě řečeno dělá se to na úkor peněz střadatelů, to znamená, že to zaplatí střadatelé v peněžních ústavech. A když se podíváme, jaké jsou kroky vlády, tak bych řekl, že vzniká jakýsi fiskální karambol. Protože vláda naopak, možná, že si
86
to neuvědomuje, ale činí kroky pod tíhou hrozících schodků, to chápu, naopak tu spotřebu snížit. Je to dáno navyšováním daně z přidané hodnoty, některých dalších daní, ale je to také dáno tím, že chce za každou cenu podpořit náběh důchodového připojištění v této době, kdy právě ta poptávka a spotřeba brzdí ekonomiku. A samozřejmě, pokud by se lidé rozhodli ve větší míře spořit – a dokonce takové částky, které by byly asi efektivní, to znamená kolem 3000 měsíčně – tak by se to projevilo tím, že poptávka a spotřeba, a tím i celá ekonomika, by šla dolů. Takže já to neumím nazvat jinak, než hrozící fiskální karambol. Zaplať pánbůh, že lidé tomuto neuvěří, že do toho nepůjdou. Protože už dneska právě ta vnitřní poptávka, spotřeba nám sráží ekonomiku dolů a pokud se přidá horší výsledek zahraničního obchodu, což by také mohlo přijít, tak potom si myslím, že bychom byli ve velmi špatném stavu. Z tohoto pohledu nevidím jiné řešení, než skutečně v těch věcech, které tady jsou – zvýšit výběr daní, odstranit šedou ekonomiku, udělat si pořádek v našem pomyslném domě, a až ta poslední řešení jsou opatření, která nakonec vedou k tomu, že poptávka a spotřeba jde dolů. Jinak se z toho kruhu propadu, nebo spirály propadu, víru propadu nedostaneme ven. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedo. Jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Miroslav Škaloud. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, nebudu mluvit dlouho, jenom pár poznámek k tomu, co zde bylo řečeno. Jedna se týká toho, o čem zde hovořil kolega Táborský, že tady máme nízké průměrné platy. Citoval tuším Polsko. Já mám pocit, že je to obráceně, že my máme vyšší průměrné platy než v Polsku nebo na Slovensku. Na druhé straně máme možná nižší platy než v Řecku. Pokud bychom administrativními opatřeními způsobili, že ty platy Řecko dotáhnou – to, že máme nižší důchody je známo – tak asi bychom mohli dopadnout podobně. Další poznámka se týká církevních restitucí. Ano, podle plánu by stát, nebo vláda měla platit jedna a půl, nebo myslím asi 2 promile letošního rozpočtu. Asi na půl miliardy to bylo. Ale to je také prorůstové opatření. Protože se uvolní asi 67, nebo 57 miliard Kč - majetku v míře 57 miliard Kč, nebo tak nějak podobně, a ty budou k dispozici. Můžou být k dispozici, jsou dosud zablokovány, nemohou být využívány pro činnosti, aktivity, podnikání apod. Pokud jde o kolegu Štěcha, souhlasím, že výběr daní a šedá ekonomika nás brzdí. Pokud se toto změní, tak to bude jenom ku prospěchu. Ale to není až tak jednoduché. Dále bych chtěl v rychlosti sdělit k různým výhradám – samozřejmě stanoviska, doporučení Rady jsou tak rozsáhlá, nebo tak různorodá, že si každý z nich, pokud chce, vybere to, co vyhovuje jeho názoru a může propagovat, jestli to ten stát dělá špatně, nebo že to dělá dobře. Já můžu dát pár slov, která tu vládu spíš chválí, abych vykompenzoval to prostředí. V kontextu těch specifických doporučení Rady týkajících se nových členských států lze uvést, že Česká republika jako jedna z mála nemusí řešit problematiku chudoby, zvládnutelnosti romské otázky nebo např. propojování elektrifikačních soustav s ohledem na liberalizaci a integraci vnitřního trhu. To se týká Rumunska, Bulharska, Lotyšska. Dále oblastí, kde se Česká republika pohybuje na vysoké úrovni z hlediska srovnání s ostatními členskými státy, zejména pak ve srovnání s jižní částí Unie, je aktivní politika zaměstnanosti. Nezaměstnanost, i když je nepříjemná v současné
87
době, zůstává v ČR hluboko pod průměrem EU. Například Španělsko, Itálie, Řecko, Portugalsko – nezaměstnanost dosahuje až 50 % úrovně práceschopného obyvatelstva do 30 let. Tam je opravdu doporučována řada opatření na podporu pracovního trhu. Další poznámka se týká toho, že doporučení Rady, která se týkají nápravy situace a reforem v bankovní oblasti, se České republice vyhýbají. Protože v porovnání s eurozónou české banky dosahují vyrovnané bilance. Poslední poznámka – ČR v porovnání s jinými státy, Německo, Dánsko, Francie, Itálie, Polsko, Slovinsko, má velmi dobré výsledky pokud jde o oblast služeb, např. o stupeň liberalizace trhu, profesní kvalifikace, a nedostala v této oblasti žádné doporučení. Děkuji vám za pozornost. Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy?
Nehlásí, rozpravu končím. Nyní prosím pana ministra, jestli se chce vyjádřit, pak pan zpravodaj. Pan ministr nechce, takže prosím zpravodaje garančního výboru. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo. Já se musím vyjádřit, protože padly návrhy na změnu našeho usnesení, kterému rozumím. Musím říct, že ani nebylo myšleno – to zlevňování nákladů na zaměstnání pracovníků nebylo myšleno ve smyslu snižování mezd. My jsme to na výboru projednávali, ale je pravda, že i takto by se to dávalo chápat. Proto vítám možnost buď toho vypuštění, nebo druhá možnost, která by asi více odrážela návrh, který jsem myslel, když jsem předkládal toto modifikované usnesení těch dožádaných výborů. A to, že by se tam dalo nechat "a zlevnění nákladů na zaměstnání pracovníků, aniž by došlo ke snížení mezd", anebo vypustit tuto záležitost. Tím bylo myšleno, aby odvody a cena pracovníka byla nižší, aby byla větší ochota lidí zaměstnávat nové pracovníky. Protože myslím, že v současnosti je největším problémem právě poměrně vysoká, byť třeba v mém regionu je nezaměstnanost 6,36 % relativně nízká, v průměru, ale jsou zde oblasti, které mají výrazně vyšší nezaměstnanost. Ty, které jsou třeba dále od větších měst, tak tam nezaměstnanost je vyšší. Čili ztotožním se s tím, že část odbourávání administrativních překážek" ukončíme tečkou a to ostatní vypustíme. Pak jsou následující odrážky. Jenom bych poprosil paní místopředsedkyni Gajdůškovou, jestli by mohla upřesnit to, kam chce zařadit ten dokument – vzít na vědomí. (Reakce mimo mikrofon.) Ano, bere na vědomí. (Poznámka pana předsedy, že je to připraveno.) Výborně, to je dobře, takže můžeme nechat hlasovat s tím doplněním "bere na vědomí" a s vypuštěním slov, která jsou v II. 2. na konci prvního odstavce, tam bychom ukončili slovy "administrativních překážek" a tečka. Předseda Senátu Milan Štěch: Pane předsedo, já myslím, že musíme postupovat v souladu s jednacím řádem. To znamená, že musíme nejdřív hlasovat o návrzích, které přednesla paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková – za prvé hlasovat, že Senát bere na vědomí doporučení Rady k národnímu programu reforem České republiky na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky na období 2012 – 2015. To bude první hlasování. Pak budeme hlasovat o II. 2. – vypuštění konce odstavce, který zní "a zlevněním nákladů na zaměstnávání pracovníků". A pak budeme hlasovat o tom, co je tady, jako celek. Děkuji.
88
Připomínám, že je přítomno 50 senátorek a senátorů, kvorum je 26. Budeme hlasovat o doplnění usnesení, resp. doporučení k vyjádření Senátu, tak jak ho navrhl výbor pro evropské záležitosti, a to, že Senát bere na vědomí doporučení Rady k národnímu programu reforem České republiky na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky na období 2012 – 2015. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování číslo 22, první pozměňovací návrh, registrováno 51, kvorum pro přijetí 26, pro návrh 44, proti nikdo. Návrh byl schválen. Druhý pozměňovací návrh paní místopředsedkyně Gajdůškové, který byl načten, je v doporučení k vyjádření Senátu II.2., konec odstavce – za slovem "překážek" vypustit text "a zlevněním nákladů na zaměstnávání pracovníků", kolega Táborský to navrhl, omlouvám se. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování číslo 23, registrováno 51, kvorum pro přijetí 26, pro návrh 39, proti 1. Návrh byl přijat. A nyní přistoupíme k hlasování o doporučení k vyjádření Senátu PČR k Doporučení pro doporučení Rady k národnímu programu reforem České republiky na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky na období 2012 – 2015, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, tak jak bylo předloženo výborem pro evropské záležitosti. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování číslo 24, registrováno 51, kvorum pro přijetí 26, pro návrh 42, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajům. Projednávání tohoto bodu bylo ukončeno. Dalším bodem je 16. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 421) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 421. Návrh uvede ministr spravedlnosti Pavel Blažek, kterého mezi námi vítám. Pane ministře, můžete se ujmout slova. Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dobrý večer, dámy a pánové, já vám přicházím uvést novelu občanského soudního řádu, která – ve zkratce – se týká institutu zvaného dovolání, což je mimořádný opravný prostředek. Rád bych úvodem řekl, že tento zákon vzniká v zásadě ze dvou důvodů. První je reakce na určitý nález Ústavního soudu. Ten druhý důvod je proto, že dosavadní právní úprava vede k tomu, že Nejvyšší soud není schopen vyřizovat dovolání ve lhůtách, resp. trvá mu to dlouho. Ale nejpodstatnější je to, že se zabývá příliš často dovoláními a ostatními právními prostředky, které musí rozhodovat, a tak se nestačí věnovat základní funkci, kterou má, to je sjednocování judikatury. Cílem tohoto zákona je zejména koncepční změna tohoto institutu k Nejvyššímu soudu. Druhá věc, která je také důležitá, je posílení elektronizace
89
justice v občanském soudním řízení. Třetí věc je koncepční změna právní úpravy nedobrovolných hospitalizací osob. Za čtvrté je to posílení procesních práv nezletilých dětí. Tento návrh byl v Poslanecké sněmovně oproti vládnímu v některých věcech, které návrhu nijak neuškodily, změněn. Pokud mám informaci, žádné výhrady z výborů Senátu k tomuto návrhu nebyly, takže si dovolím dál nepokračovat v úvodní řeči, počkal bych na dotazy, ale myslím si, že jde o takový zákon, který by nemusel vést k nějakým velkým diskusím a že je v pořádku, že je předkládán. Děkuji za slovo. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 421/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Miroslav Antl: Vážený pane předsedo Senátu PČR, děkuji za pozvání k těmto mikrofonům. Vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Pan ministr tady řekl obsahově nosné části návrhu novely občanského soudního řádu. My jsme se v rámci ÚPV Senátu PČR vypořádávali zejména s připomínkami paní předsedkyně Nejvyššího soudu ČR a shledali jsme je irelevantními. Proto jsme přijali usnesení, které máte před sebou. Já ho jenom rychle připomenu. Je to 247. usnesení našeho výboru z 53. schůze, které jasně říká mimo jiné, že I. doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR, II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci v Senátu senátora Miroslava Antla, to je ten, co je před mikrofony, nebo z vašeho pohledu za mikrofony, III. pověřuje téhož, aby toto usnesení předložil váženému předsedovi Senátu PČR, což jsem skutečně učinil. Jako obvykle budu velmi stručný, ač mám tady, nebudu je počítat, ale minimálně 15 stránek poznámek. Řeknu to, co říci musím, to znamená k legislativnímu procesu. Návrh zákona byl do Poslanecké sněmovny PČR vládou předložen dne 18. května 2012, a to ve znění doporučených legislativní radou vlády, to znamená skutečně řádný proces, který proběhl. V dolní komoře českého parlamentu to mají pod číslem 686. Dne 11. července 2012 na jejich 41. schůzi bylo první čtení, přikázáno ústavně právnímu výboru. Pozměňovací návrhy byly akceptovány. Druhé čtení 21. 9. téhož, to znamená tohoto roku na 46. schůzi Poslanecké sněmovny vedle výborových pozměňovacích návrhů byly předloženy další, do konečného znění prošly jen legislativně technické návrhy. Třetí čtení proběhlo na téže schůzi dolní komory 26. 9. 2012. Tam byl návrh občanského soudního řádu vcelku jasně přijat, když z přítomných 149 poslanců se vyslovilo pro 125 a pouze 22 jich bylo proti. Pokud jde o naši komoru, tak Poslanecká sněmovna nám postoupila návrh zákona 4. 10. 2012. Lhůta pro jednání v Senátu končí dnem 5. 11. 2012, takže jsme ve lhůtě. Organizační výbor přikázal senátní tisk našemu coby garančnímu výboru 9. 10. 2012. Pokud jde o obsahovou část, to už jsem sdělil. Nosnou částí je dovolání, o kterém se velmi diskutovalo. Pan ministr spravedlnosti – řeknu klidně, a neříkám to u všech ministrů, vážený pan ministr spravedlnosti – řekl, že je to něco, co za prvé usnadní občanům přístup k dovolání, a co je důležité, on se o tom zmínil, je tady nález ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, který najdete publikovaný pod číslem 147/2012 Sb., to je k ústavnosti dovolání podle § 237 odst.1 písm. c) občanského soudního řádu, který říká, že ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963
90
Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, se ruší uplynutím dne 31. 12. 2012. Proč já toto zdůrazňuji? Vy před sebou máte zcela nepochybně i legislativní připomínky našeho významného a velmi váženého legislativního odboru, samozřejmě jako obvykle legislativní odbor tam našel připomínky legislativního rázu, ale když se do nich podíváte, a já jsem to říkal na ÚPV Senátu PČR, jsou v podstatě legislativně technického rázu. Nechci říci, že nás nutí čas. Nás nikdy nenutí čas a znovu opakujeme tu třicetidenní lhůtu, která je velmi krátká, ale v podstatě jsou to připomínky, o kterých jsem se zmínil, na našem výboru byl pan náměstek František Korbel, který řekl, že je připravena harmonizační novela s ohledem na občanský zákoník a slíbil, že ta se s nimi vypořádá. V tuto chvíli nebudu číst legislativní připomínky. Znovu říkám, máte je před sebou, a s klidem v duši říkám, že lze souhlasit - a znovu doporučuji - schválit stanovisko ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, a stejně jako pan ministr jsem vám i já k dispozici. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. A nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Chce vystoupit ještě pan ministr? Ano, má zájem vystoupit, prosím. Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Já jen jednu větu. Také bych doporučil přijetí návrhu zákona, tak jak jej schválila Poslanecká sněmovna. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Pan zpravodaj už nechce vystoupit. Zazněl jediný návrh, který je v usnesení garančního výboru, návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 25 registrováno 50, kvorum 26, pro návrh 43, proti nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji předkladateli, děkuji i panu zpravodaji a projednávání tohoto bodu je ukončeno. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pevně zařazené body jsme vyčerpali a máme ještě čas, kdy končí doba pro hlasování, takže budeme pokračovat nezařazeným bodem, a tím je bod, který máme pod č. 34
17. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě (senátní tisk č. 422) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 422. Návrh uvede zástupce skupiny poslanců pan Jiří Štětina, kterého mezi námi vítám. Pane poslanče, můžete se ujmout slova.
91
Poslanec Jiří Štětina: Dobrý večer. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji za slovo. Tento zákon prošel Poslaneckou sněmovnou velmi rychle, bez problémů, byl schválen 150 hlasy, na jeho realizaci se vlastně podepsaly všechny politické strany. Jedná se v podstatě o doplněk zákona o zdravotnické záchranné službě, tj. zákona č. 374/2011 Sb., ve kterém se nám nepodařilo dát náhrady, které jsou stejné nebo alespoň podobné, jako mají ostatní příslušníci Integrovaného záchranného systému, to znamená policie a hasiči. V té době to koalice slíbila, a musím říci, že tento slib byl splněn, a proto byl tedy předložen poslanecký návrh. Nebudu číst všechna jména poslanců, kteří zákon navrhli, ale jsou tam skutečně poslanci všech stran. Tito poslanci návrh zákona předložili a byl schválen. Jedná se v podstatě o dvě věci. Jednak o dodatkovou dovolenou, to znamená, že zdravotníci záchranáři budou mít nárok na týden dodatkové dovolené, to se týká zákoníku práce. A druhou věcí je odchodné. Odchodné dostane každý záchranář, který splní základní podmínku, to znamená, bude mu 50 let, bude mít minimálně 15 let na zdravotnické záchranné službě jako záchranář nebo dispečerka. Může dostat až šestinásobek svého platu. To je celý návrh zákona. Tento zákon byl projednán ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku v Senátu bez připomínek, a budu velmi rád, když za stejných okolností bude tento návrh zákona projednán i v Senátu a bude mít stejný osud. Děkuji vám za mé úvodní slovo. Předseda Senátu Milan Štěch: Pane poslanče, já vám také děkuji,
posaďte se, prosím, u stolku zpravodajů a sledujte rozpravu. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 422/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Zdeněk Schwarz, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Zdeněk Schwarz: Dobrý den. Vážené kolegyně a kolegové, výbor pro zdravotnictví a sociální politiku na své 29. schůzi konané 17. října 2012 návrh zákona projednal. Jedná se, jak už bylo předkladatelem řečeno, o dvě výhody pro výkonné zaměstnance záchranných služeb, ať jsou to zaměstnanci ve výjezdových skupinách, tak operátorky operačních středisek. Jedná se o dodatkovou dovolenou a o odchodné. Odchodné bylo specifikováno navrhovatelem, proto ho nebudu opakovat. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku doporučil plénu Senátu návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore, a prosím rovněž, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se do ní nehlásí, obecnou rozpravu tudíž končím. Předpokládám, že pan navrhovatel se již nechce vyjádřit, pan zpravodaj také ne. Přistoupíme tedy k hlasování na základě usnesení garančního výboru a zpravodajské zprávy. Máme jediný návrh, a tím je schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně je přítomno 47 senátorek a senátorů, kvorum 24.
92
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 26 registrováno 48, kvorum 25, pro návrh 41, proti jeden. Návrh byl schválen. Děkuji a blahopřeji navrhovateli, děkuji zpravodaji a projednávání tohoto bodu končím. Nyní se hlásí místopředseda Senátu pan Zdeněk Škromach, prosím. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající,
vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolil bych si podat jenom drobný procedurální návrh, a sice zařadit bod č. 43, senátní tisk č. 385, což je Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha, Boženy Sekaninové a dalších, kterým se mění zákony související se zavedením karty sociálních systémů – 2. čtení, napevno zítra jako první bod po polední přestávce. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Slyšeli jste procedurální návrh, o kterém budeme nyní hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 27 registrováno 44, kvorum pro přijetí 23, pro návrh 36, proti nikdo. Návrh byl schválen. Tento bod je pevně zařazen jako první bod zítřejšího odpoledního jednání. Vážené kolegyně, vážení kolegové, končím dnešní jednání. Sejdeme se zítra v 9.00 hodin a budeme pokračovat v 26. schůzi podle pevně zařazených bodů. Přeji vám hezký večer, klidnou noc a zítra v 9.00 hodin pokračujeme v jednání. Na shledanou!
(Jednání ukončeno v 18.41 hodin.)
93
2. den schůze – 25. října 2012
(Jednání zahájeno v 9.04 hodin.)
Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky a senátoři, milí hosté, dovolte, abych vás přivítal na pokračování 26. schůze Senátu Parlamentu České republiky. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři Petr Guziana, Petr Šilar, Miluše Horská, Dagmar Terelmešová, Milan Pešák, Alena Palečková, Tomáš Töpfer, Hana Doupovcová. Prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak neučinili. Připomínám, že náhradní karty jsou v předsálí Jednacího sálu. Dříve než budeme pokračovat v projednávání dalších bodů schváleného pořadu schůze, chci vás informovat o tom, že dnešní polední přestávka bude vyhlášena v 13.00 hodin. Během této přestávky přijme na Pražském hradě prezident republiky senátory, kteří již neobhájili senátorský mandát nebo se rozhodli nepokračovat. Odpolední jednání bude zahájeno v 15.00 hodin. Prosím, abyste toto brali v potaz a respektovali. Nyní budeme projednávat další bod pořadu naší schůze, kterým je
18. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 424) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 424. Návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek, kterého mezi námi vítám. Až si pan ministr připraví noty, tak si "vezme řečniště" - a předloží nám návrh zákona. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo.
Vážené paní senátorky a senátoři, dovolte, abych jménem vlády předložil novelu o rozpočtových pravidlech, která je nezbytná pro to, aby projekt státní pokladny se pohyboval v platném právním řádu. Státní pokladna bude plnit několik velmi důležitých úkolů, jednak sestavování a průběh státního rozpočtu. Státní rozpočet na rok 2013 už je sestavován v režimu státní pokladny. Pokud by si někdo přál vidět prezentaci, ministerstvo financí rádo hospodářskému výboru takovou prezentaci udělá. To, co pokládám za velmi klíčové je otázka platebního styku moderního finančního managementu. Troufnu si dokonce říct, že kdyby privátní firmy měly takový platební styk a takový finanční management jako má celá řada států, stále ještě mezi ně patří Česká republika, tak by se staly 94
nekonkurenceschopnými, neboť dochází bohužel naprosto běžně k situaci, kdy na jedné straně si stát na krátkodobé pokladniční poukázky musí půjčovat prostředky, aby vyrovnal cash flow potřebu mezi příjmy a výdaji. Na druhé straně na účtech, aniž by měl ministr financí šanci to vědět, nebo kdokoli, kde ten finanční styk zmizí na účtech. Například na fondu dopravní infrastruktury či ŘSD leží nemalé částky, které by mohly být z hlediska likvidity mnohem levněji použity. To znamená, platební styk ve státní pokladně skutečně přinese miliardové úspory. O tom nelze pochybovat. Ve světě jsou dva systémy státní pokladny. Buď systém platebního styku je zřízen přímo u ministerstva financí, to je jedna možnost; druhá možnost je, že se používá systém platebního styku centrální banky. Přiznám se, že moji předchůdci připravovali model, kdy ten platební styk měl být na ministerstvu financí. Mně přišlo trochu zbytečné, že by to bylo dvakrát dražší, protože by musel být budován na zelené louce a bylo mnohem efektivnější využít, upgradovat platební styk, který byl u České národní banky, což nakonec byl vládou schválený koncept, proto jdeme tou cestou, která není – zdůrazňuji – není neobvyklá, kdy systém platebního styku je realizován u centrální banky, nikoliv u ministerstva financí. A je to výlučně z důvodu efektivity a výrazného uspoření nákladů. Smysl toho, o čem dnes budete jednat a co vám Poslanecká sněmovna předložila, spočívá v tom, že veškeré platby státu, ať už svým vlastním organizačním složkám, fondům, územně správním celkům, půjdou přes tento platební styk, přes účty České národní banky. Nicméně je logické, že jsou subjekty, které státu patří, má na ně "gebír" a jsou subjekty, vůči kterým se stát musí chovat mnohem zdvořileji, protože jsou to subjekty samostatné. Jinými slovy, rozpočtová pravidla rozdělují subjekty, které budou dostávat platbu přes účty ČNB, v zásadě na dvě skupiny. Tou první skupinou jsou subjekty povinné, např. typický je státní fond. Ty budou muset mít své účty u ČNB a stát jejich likviditu bude používat tak, aby v každém okamžiku finanční management byl co nejefektivnější. Pak jsou subjekty dobrovolné, což jsou logicky územně správní celky, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, veřejné výzkumné instituce. Takový subjekt sice dostane v rámci evidence a jednotného systému prostředky na účet u ČNB, ale v následující vteřině starosta si je může převést na účet, který on používá a kde prostředky chce mít. To znamená, je to jenom technický převoditelný nástroj. Není to povinnost, aby dál vedli účty u ČNB, byť mohou. Ano, mohou. Vzpomínám si na dobu, kdy padala Union banka a existovala velká nejistota na bankovním trhu, doufám, že ta doba se dlouho nevrátí, že desítky starostů apelovaly na rozpočtový výbor PS i na ministerstvo financí s žádostí, aby mohly mít své účty u ČNB, aby se nemusely o prostředky bát. Tehdejší úprava to nedovolovala. Přišlo mi poněkud pozoruhodné, že v okamžiku, kdy tato úprava už to povolovat bude, ale přesto to bude dobrovolné, bude tedy záležet na příslušné obci, zda si prostředky u ČNB ponechá, anebo v následující vteřině si je převede na účet, na který bude chtít, že titíž starostové, kteří tenkrát naříkali, že by chtěli mít účty u ČNB, tak nyní velmi silně protestovali proti tomu, že by to takto mělo být zřízeno. Nicméně se domnívám, že po složitých jednáních se podařilo uzavřít kompromisy o tom, co jsou subjekty povinné, co jsou subjekty dobrovolné. Podařilo se vysvětlit, že zejména obce nebudou nijak omezovány, že to je opravdu jenom převodní instrument, instrument pro schopnost sledování toků veřejných peněz a že to nijak neomezuje obec ve svobodném nakládání se svými penězi a ve volbě, kde chce mít likviditu uloženou.
95
Velmi prosím o projednání a schválení tohoto návrhu, protože se jedná o nezbytné právní prostředí právě pro efektivní platební styk likvidity České republiky. Děkuji. Předseda
Senátu
Milan
Štěch: Také děkuji, pane ministře. Návrh
projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 424/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Miloš Vystrčil. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 424/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, kterého prosím, aby nám nyní předložil zpravodajskou zprávu. Senátor Jiří Lajtoch: Pěkné ráno, dámy a pánové. Vážený pane předsedo Senátu Parlamentu České republiky, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, pánové senátoři. Záměrem návrhu zákona je umožnit implementaci komplexního informačního a řídícího nástroje, který by obsáhl celý rozpočtový proces od sestavení rozpočtu, změny rozpočtu až po plnění státního rozpočtu. Tento informační systém by měl zajistit efektivnější řízení státních financí, které by znamenalo transparentnost a konsolidaci vybraných ekonomických ukazatelů ve veřejné správě. K naplnění uvedených snah dochází v rámci projektu, který se nazývá integrovaný informační systém státní pokladny a představuje základní složku při budování systému optimalizovaného finančního řízení veřejných zdrojů. Změny oproti dosavadnímu právnímu stavu jsou v části první zákona o rozpočtových pravidlech schváleny. Například modifikují se definice peněžních prostředků státní pokladny a financující peněžní operace. Ústřední orgány a jimi řízené organizační složky státu budou sestavovat střednědobý výhled zároveň s návrhem státního rozpočtu, členěný podle rozpočtové skladby. Umožňuje se organizačním složkám státu zpracovat na základě limitů daných ministerstvem financí ve spolupráci se správci kapitol v rozpočtovém systému návrhy kapitol po jednotlivých měsících, v nichž eventuálně hospodaří v provizoriu. Organizační složky státu by měly podle návrhu mít oprávnění v rámci těchto limitů přesahovat finanční prostředky. Stanovuje se, že souhrnné účty státní pokladny a účty podřízené státní pokladně povede Česká národní banka v korunách českých a v jednotné evropské měně. Přebytky prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny bude moci ministerstvo financí krátkodobě ukládat nebo investovat na finančním trhu nebo krátkodobě půjčovat právnickým osobám. Nově bude ministerstvo financí oprávněno půjčovat i státním fondům a dalším právnickým osobám, rozhodne-li vláda, že půjčka je nezbytná k odvrácení škod v národním hospodářství. Stanovuje se, že půjčky z přebytku prostředků nebudou výdajem státního rozpočtu a splátky těchto půjček nebudou příjmem státního rozpočtu. Zpřesňuje se ustanovení o odvodu za porušení rozpočtové kázně. Organizační složky státu budou moci disponovat jen jedním výdajovým a jedním příjmovým účtem. Zachovává se pouze pro ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo obrany oprávnění, podle něhož ministr zahraničních věcí a ministr obrany mohou určit vnitřní organizační jednotky svých ministerstev, které působí v zahraničí. V přechodném ustanovení se upravuje střednědobý výdajový rámec na rok 2015, který po nabytí účinnosti zákona bude stanoven odlišným způsobem. Vyjmenovaným subjektům se poskytne lhůta ve výši tří měsíců ode dne nabytí
96
účinnosti na splnění povinností vést účty u ČNB. Příspěvkovým organizačním, které mají účty vedené u bank, se stanovuje lhůta tří let ode dne nabytí účinnosti zákona na splnění povinnosti vést účty u ČNB a převést na ně prostředky z dosavadních účtů u bank a zrušit dosavadní účty vedené u bank. Organizačním složkám státu se poskytuje lhůta tří měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona zrušit všechny účty u bank, které jsou pro ně vedené. Nyní ke změnám, které byly provedeny Poslaneckou sněmovnou. Došlo např. k modifikaci pojmu peněžních prostředků státní pokladny na účtech územních samosprávních celků a dobrovolných svazků obcí určených k příjmu dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu, státního fondu a národního fondu. ČNB poskytne k souhrnným účtům státní pokladny a účtům podřízeným státní pokladně platební služby. ČNB nebude ověřovat rezervaci peněžních prostředků v rozpočtovém systému, pokud se bude jednat o výběry hotovosti, transakce provedené prostřednictvím platební karty. Došlo k úpravě režimu převádění prostředků organizační složkou na výplatu mezd, náhradu mezd, platu, náhrad platu a ostatních platů za provedenou práci. Nebyla zrušena, jak navrhovala vláda, povinnost organizační složky státu a právnické osoby, které mají finanční vztah ke státní pokladně, poskytovat ministerstvu financí informace pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků a pro kontrolu jejich použití. Ministerstvu financí bylo umožněno přebytky prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny krátkodobě půjčovat právnickým osobám, státním fondům a dalším právnickým osobám. V novele lesního zákona doplnila zákon o demonstrativní výčet služeb, na které mohou být poskytnuty státem finanční prostředky. V novele vodního zákona nepřijala návrh vlády, na základě kterého by vláda stanovila nařízením závazná pravidla poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu. Do zákona byla včleněna taktéž část čtvrtá – novela o myslivosti; a část pátá – novela o rybářství. Náklady v rámci vlastního projektu integrovaný informační systém státní pokladny na implementaci rozpočtového systému jsou kalkulovány ve výši 950 mil. Kč. Částka zahrnuje dosavadní výdaje, i dosud neukončené části integrovaného informačního systému státní pokladny, cílové koncepty rozpočtového informačního systému. Vláda předložila návrh zákona 11. dubna 2012 Poslanecké sněmovně, která jej na své 38. schůzi přikázala rozpočtovému výboru. Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila na své 46. schůzi dne 26. září 2012, když v hlasování z přítomných 132 poslanců bylo 81 hlasů pro, 29 hlasů proti. Nyní k našemu usnesení. VHZD přijal usnesení na své 32. schůzi konané dne 23. října 2012. K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Po úvodním slově zástupce předkladatele, Ing. Jana Gregora, náměstka ministra financí, po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Lajtocha a po rozpravě výbor: 1. Doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. II. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Lajtocha. Toť zatím vše.
97
Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VUZP pan senátor Miloš Vystrčil. Ano, prosím, máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře,
dámy a pánové, VUZP poměrně podrobně projednával návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. V rámci rozpravy identifikoval tři problémové okruhy. Pan ministr se problémových okruhů také dotkl. S tím, že v případě jednoho toho okruhu navrhl přijetí usnesení, které modifikuje text zákona. První problémový okruh se týkal toho, že dle našeho názoru, myslím tím názoru VUZP, dochází k zbytečnému navýšení administrace z hlediska evidence plateb a převodů, které realizuje stát územním samosprávným celkům. Nebylo nám vysvětlen požadavek, aby si územní samosprávné celky zřizovaly účty u ČNB, přestože prostředky těmto územním samosprávným celkům jsou již zasílány z účtů ČNB, ať jsou to účty finančních úřadů nebo celních úřadů. Jinými slovy, nebylo nám vysvětleno, proč není možno provádět evidenci při odesílání těchto peněz a proč je nutné provádět evidenci při přijímání těchto peněz na účty ČNB, které si tam pak územní samosprávné celky musí zřizovat. Nakonec jsme akceptovali to, že dle vysvětlení zástupců ČNB a MF to prostě jinak v rámci integrovaného informačního systému státní pokladny není možné. Nepřijímali jsme pozměňovací návrh k tomuto problému. Přesto si dovolím – za výbor – na tuto věc upozornit, protože skutečně není jasné, proč z důvodu této evidence, když skutečně jde jenom o evidenci, neboť tyto účty patří do druhé skupiny, o které pan ministr mluvil; do té skupiny – jak jsem slyšel – to si budu pamatovat, že je to v jedné vteřině, je možné peníze převést i na svůj účet u Komerční banky. Proč je nutné, aby účet u ČNB povinně byl zřízen. Nemluvím o volitelnosti, tu vítám, a myslím, že i z důvodů, které říkal pan ministr, je dobře, aby si územní samosprávný celek mohl, pokud bude chtít, účet u ČNB zřídit. To je první věc. Prosím pana ministra, aby to bral jako upozornění výboru. Výbor, aby zbytečně věci nekomplikoval, pozměňovací návrh k tomuto problémovému okruhu nepřijal. Druhý problémový okruh, který výbor projednával, se týkal rovnoprávnosti postavení komerčních bank a ČNB. Problém se týká toho, že pokud subjekty, které jsou vyjmenovány v § 3 písm. h) pod body 10 až 15, musí zřizovat účty u ČNB, tak pokud je to z důvodu evidenčních, tak není důvodem, aby ČNB tam byla v jiném postavení, než v postavení platební agentury. Dle našeho názoru, i názoru právníků, a nakonec se to potvrdilo i při diskusi na výboru, současné postavení ČNB, tak jak je definováno v zákoně, se blíží postavení z hlediska provádění možnosti plateb, vydávání karet, zřizování bankomatů atd. - komerčním bankám, přičemž je zřejmé např. z Ústavy ČR a zákona o ČNB, že ČNB nebyla zřízena pro to, aby suplovala činnosti komerční banky. V tomto případě, byť ne zcela, tak minimálně z větší části je to možné, což by mohlo způsobit, že by potom tyto organizace a orgány, jako jsou územní samosprávné celky, už neměly důvod převádět prostředky z účtu ČNB na komerční banky, a tím by komerční sektor se vlastně dostal do nerovnoprávného postavení, neboť územní samosprávné celky tam peníze musí poslat – vůči České národní bance, a mohlo by být výsadní postavení ČNB vůči komerčním subjektům zneužíváno v tom smyslu, že by vlastně menší míra prostředků byla k dispozici těmto komerčním bankám pro jejich další činnost.
98
To je druhý problém. K tomuto problému výbor přijal návrh usnesení. Návrh usnesení nedělá nic jiného, než běžně specifikuje možnosti operací, které může provádět ČNB s prostředky, které přijdou ČNB pro subjekty, které jsou specifikovány v § 3 písm. h) v bodech 10 až 15. Znovu opakuji, že by ČNB skutečně potom byla pouze v roli platební agentury, která přijme a případně pošle. Neměla by jiné možnosti, nedělala by jiné činností. Nakonec by se potom ČNB činnost zjednodušila, a mohla by se více věnovat např. péči o stabilitu naší měny. Třetí problém, který jsme identifikovali, a neřešili jsme ho, protože si myslíme, že je věcí státu a věcí MF bylo, že není jasné, podle reakcí od různých fondů a dalších orgánů, zda je možné, aby do účinnosti zákona např. příspěvkové organizace, které jsou zřizovány organizačními složkami státu, což jsou např. fakultní nemocnice, stihly vypořádat všechny věci tak, aby dokázaly převést se všemi závazky např. své účty u České spořitelny do 3 měsíců do centrální banky. Protože ony jsou povinny, neboť patří do té první skupiny, to znamená § 3 písm. h) 1 až 9, všechny své transakce už potom provádět u České národní banky. A je otázkou, jestli lhůta tří měsíců, která je tam poskytnuta těmto příspěvkovým organizacím, které zřizují organizační složky státu - mimochodem podle mých informací se to týká například i Státního fondu pro rozvoj bydlení, který má několik tisíc úvěrových smluv rozjednaných u České spořitelny, není jasné, zda je možné, aby to všichni stihli do těch tří měsíců, které jim ten zákon dává jako lhůtu na převody a vypořádání těchto věcí u komerčních bank a převodu těchto věcí do ČNB. Znovu tedy říkám, že ani tento třetí problém jsme jako výbor neřešili, neboť jsme se dohodli se zástupci ministerstva financí, že oni tyto věci znovu prodiskutují s ministerstvy a příslušnými organizačními složkami státu a předpokládám, že dneska nás pan ministr ve svém vystoupení bude informovat, zda se tak stalo a zda skutečně to vypořádání s těmi příslušnými ministerstvy, například ministerstvem pro místní rozvoj, dopadlo tak, že je to v případě těch tří měsíců možné udělat. Pokud by tomu tak nebylo, tak předběžně můžu slíbit za výbor, nebo za sebe, že jsme ochotni tady navrhnout prodloužení lhůty tří měsíců například na pět, šest či jiný počet měsíců. Takže tolik moje zpráva z jednání výboru. Omlouvám se, že jsem byl tak obšírný, ale myslím si, že si to práce výboru zaslouží. Nyní k návrhu usnesení. Vy ho všichni máte před sebou, takže vlastní návrh změny paragrafu číst nebudu, ale přečtu pouze to základní. Výbor doporučuje Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně PČR s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Výbor určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Miloše Vystrčila. Výbor pověřuje předsedu výboru Senátu Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás prosil, abyste se ztišili. Prosím, uvědomte si, že nejvíc tím obtěžujete své kolegy, kteří tady předkládají zprávy. Sami víte, že i pro vás je to nepříjemné, když jste zpravodaji, chtěl bych vás poprosit o určitou toleranci a slušné jednání. Nyní přistoupíme k rozpravě. Otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Jako první pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, slovutný
Senáte. Máme před sebou takový návrh zákona, který obrovským způsobem mění financování v České republice. Skrytým způsobem. Chtěl bych se zeptat pana ministra, když ta obrovská centralizace finančních prostředků zpátky na Českou 99
národní banku, která se mění ze své speciality, ze své specifikace na v podstatě komerční banku, i když je speciální zákon o ČNB, tak jak to vlastně bude probíhat. Má ČNB kapacity na to, aby obsáhla všechny tyto bankovní operace, na které není připravena? Za druhé – co bude součástí těchto operací, jak to bude zpoplatněno? Protože všechny bankovní operace jsou zpoplatněny. To znamená, kdo bude určovat bankovní poplatky? Protože monopol ČNB bude veliký. A komu ty poplatky poplynou? V jaké výši? Za třetí – co budou dělat ty různé organizace, které se budou muset podřídit tomuto zákonu, když mají uzavřené smlouvy s komerčními bankami a mnohdy tam mohou hrozit velké sankce. Kdo ty sankce bude platit? Já doufám, že pan ministr mi odpoví na všechny tři otázky a ne, tak jak je jeho dobrým zvykem, že to celé obejde. Zejména by mě zajímala výše těch poplatků za transakce, jestli ČNB je skutečně schopna rozsah transakcí uskutečňovat a jak to bude s těmi smlouvami, které mají různé subjekty s těmi ostatními komerčními bankami. Pak ještě bych se zeptal na jednu otázku. Jak si bude stát půjčovat od právnických osob, pane ministře? Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Ivo
Bárek. Připraví se pan senátor Jiří Čunek. Senátor Ivo Bárek: Dobrý den, milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já budu velmi krátký. Miloš Vystrčil, náš výborový zpravodaj řekl ta tři témata, kterými jsme se na výboru zabývali. Zvláště třetí téma, které se týkalo tříměsíční lhůty na převod úvěrových smluv například ve Státním fondu pro rozvoj bydlení, je velice důležité. Já bych požádal pana ministra, jestli by byl tak laskav a spíše už teď v obecné rozpravě nám na to odpověděl. Protože pokud by bylo potřeba řešit to třeba pozměňovacím návrhem, abychom nečekali až na ukončení obecné rozpravy. To je jenom moje krátká technická poznámka. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Prosím pana senátora Jiřího Čunka, aby se ujal slova. Je poslední přihlášený. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedo, pane ministře, milé kolegyně,
kolegové, já jsem o tomto zákoně spolu s vámi mnohými mluvil. Myslím si ale paradoxně, že tento zákon konečně jde správným směrem. My totiž vidíme problémy, které stát, nebo které ty jednotlivé organizace, většinou v tomto případě státu, budou mít s převodem peněz, finančních prostředků atd., nicméně já teď bych raději viděl v současné ekonomické situaci státu to, aby všechny peníze, které státu jakýmkoli způsobem patří, byly spravovány institucí, která – pokud si dobře pamatuji – se v našich očích doposud nezpronevěřila a doufám, že se nezpronevěří. To znamená, je to instituce České národní banky, ve kterou zatím důvěru máme a všechny miliardy, které dnes jsou rozutíkány po různých komerčních bankách jejichž zisky bych tolik nelitoval, protože když se podíváte na zisky komerčních bank v České republice a v zahraničí, tak je jim u nás pohříchu zatraceně dobře. Takže já bych neželel těch bank, že něco ztratí či že budou mít menší zisk a spíše bych obrátil naši pozornost k tomu, že skutečně tento zákon soustředí prostředky státu tam, kde to má být, tedy pod kuratelu a kontrolu státu. A všem, kteří si s těmito prostředky, a to jsou miliardy, například u Státního fondu bydlení je to 8 miliard, u Lesů ČR, ačkoliv v tuto chvíli si nejsem zcela jist, jestli tento zákon zasáhne i je, to jsou také ohromné 100
prostředky – když všechny tyto prostředky budou vymaněny z rukou ředitelů těchto organizací, kteří si je dle svého uvážení dávali do té či do oné komerční banky, tak bude podle mě daleko lépe, když to bude pod Českou národní bankou. A to je o těch miliardách. To je o tom osobním rozhodnutí toho či onoho ředitele příslušného fondu. A jak to stát s nimi vyřeší, tak aby nemusel platit penále nebo nějaké pokuty z neplatných smluv apod., to si myslím, že je na státu, že o tom jistě měl, a věřím, že i uvažoval. To je jiná věc. Jak to zasáhne hospodaření jednotlivých fondů, to věřím, že ministerstvo financí umí vyřešit také. Jestliže některé fondy právě z obratu těchto prostředků žijí, a pak tento obrat získá někdo jiný, a to je stát, tak si myslím, že není nic snazšího, než že stát zjistil, že je to pro něj výhodnější, aby ze státního rozpočtu přímým způsobem financoval, řekněme, provozní prostředky některých fondů. Tento zákon podporuji, zároveň ale podpořím to, co tady bylo předneseno zpravodajem. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Nyní prosím
pana senátora Miloše Vystrčila, aby se ujal slova. Připraví se pak senátor Vladimír Dryml. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, jen aby nedošlo k nedorozumění, budu reagovat na vystoupení pana senátora Čunka. Pokud jsem mluvil o pozměňovacím návrhu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, tak jsem mluvil o tom, že tady díky stávající podobě zákona může nastat situace, kdy jsou subjekty, které jsou specifikovány v § 3, písmeno h), 10 – 15, kam patří například územně samosprávné celky nebo státní organizace Správa železniční dopravní cesty atd. v situaci, kdy jim budou prostředky poskytovány prostřednictvím účtu, který si musí zřídit u ČNB – abych byl přesný u územně samosprávného celku je to tak v případě dotací, v případě poskytování daňových příjmů mohou požádat, aby tomu tak nebylo a bude jim vyhověno, a tyto organizace pod čísly 10 – 15 mohou v jedné vteřině si prostředky převést jinam. Pokud je to děláno kvůli tomu, aby docházelo k evidenci a nikoli aby se zlepšila likvidita, v tom případě by to nemělo být tak, že ČNB bude něčím více než platební agenturou. V ostatních případech s tím souhlasím a je to tak, jak říkal pan senátor Čunek. Není s tím žádný problém a je to naprosto v pořádku. Vysvětluji to tady ještě jednou, abychom si rozuměli. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Vladimír
Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, uvědomte si, že ČNB má svá specifika. ČNB má jiné postavení než ostatní komerční banky. Teď děláme z ČNB v podstatě komerční banku, jsem zvědav, co na to řekne Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Je otázka, zda je ČNB vůbec připravena na tak velké množství bankovních operací. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, k panu senátorovi Čunkovi: I ČNB vykazuje zisk, který se pak dělí určitým způsobem, někdy docela zvláštním. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jiří
Čunek.
101
Senátor Jiří Čunek: Omlouvám se za poslední druhé vystoupení. Pan senátor Vystrčil v závěrečné větě to pochopil správně. Proto jsem ve své poslední větě řekl, že podporuji tento návrh. Je to v intencích toho, co tady říkal. Chápu tento zákon jako pokus státu zlepšit likviditu, ale u některých operací, ne u těch, o kterých mluvil pan kolega Vystrčil. Protože v tom pořádek není a jinak to ani nelze udělat než zákonem, proto teď stát chce soustředit své prostředky u ČNB. Jestliže nastanou jakékoli problémy u těchto organizací, bude to řešit sám stát. Myslím si, že je to naprosto čisté. Jestli někdo z vás na obcích či na krajích chtěl udělat pořádek v delimitovaných organizacích, jak jste to udělali? Těžce se to dělá tak, že do organizace vstoupíte jako starosta, děláte tam audity atd. Nejlepší je rozklíčovat finanční transakce. Někdy to bylo tak, že jsme vzali organizace zpátky a pak jsme to rozdělili jinak. Dali jsme to pod jednu správu a to mnohokrát byl nejlepší způsob. A šlo o sta miliony. Myslím si, že tady jde o miliardy, které kdoví kde pobíhají, organizací je moc. V současné situaci státu se v tomto případě ztotožňuji s ministerstvem financí, že tato centralizace přinese a může přinést pořádek, protože vzniknou velké problémy, které bude muset jen ministerstvo financí v dohodě se subjekty vyřešit. Tím nahlédne do hospodaření jednotlivých delimitovaných organizací, které jinak ani pod ministerstvo financí nepatří. Nemluvím tady o NKÚ, myslím kontrolu státu, včera jsme se toho tady dotkli. Jde o kontrolu státu přes systém ministerstva financí. Tento zákon podporuji a ještě jednou říkám, že nejsem v rozporu s kolegou Vystrčilem. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Upozorňuji, že znakové posunky
není stenozáznam schopen zaznamenat. Prosím vyjadřovat plnými větami. Toto byl poslední přihlášený do rozpravy, rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit. Předpokládám, že ano, prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Mám pocit, že dokonce musím.
Chci především ujistit, že na základě jednání s ministerstvem pro místní rozvoj a s fondem bydlení to není problém, pokládáme to za vyřešenou záležitosti a není potřeba prodlužovat lhůtu. Za druhé chci ujistit, že ČNB je připravena. Smysl toho, co sledujeme, popsal do určité míry pan senátor Čunek. Trochu bych to poopravil. Smyslem není soustředit všechny prostředky u ČNB, aby je chránila, smyslem je mít integrovaný integrační systém o všech veřejných prostředcích v každý okamžik. Ten nemáme. Představte si, že jste finanční ředitel velké firmy, na jednu stranu potřebujete provozní peníze, ale na druhé straně nevíte, že vám jinde leží peníze, které můžete použít, ale místo toho čerpáte kontokorent. Bohužel, tímto způsobem stát dosud funguje, a proto se ze všech sil snažím platební styk zmodernizovat, zpružnit a na tom vydělat. Není pravda, že děláme z ČNB komerční banku. Nikdo si tam nemůže ukládat žádné privátní prostředky, je to jen použití platebního styku pro veřejné peníze, ne pro žádné jiné. Určitě to na poplatcích nebude dražší, než jsou poplatky u privátních firem. Je pochopitelné, že se to výrazně nelíbí bankovní asociaci, soukromým subjektům. Objem veřejných prostředků totiž není malý. Jestliže Fond dopravní infrastruktury nebo Fond bydlení to má u soukromé banky nebo na tom vydělává stát v rámci řízení cash flow, tak soukromá banka vydělá méně, a víc vydělá stát. O tom je celá diskuse. Zda vedle toho, že budeme schopni pružně řídit státní cash flow, zda na obsluze likvidity z veřejných prostředků, zdůrazňuji veřejných, proto není na místě říkat, že děláme z ČNB privátní banku – bude co nejvíce vydělávat ČR nebo co nejvíce soukromé banky. Je to jednoduchá otázka a jednoduchá odpověď.
102
Velmi děkuji výboru, za který hovořil pan senátor Vystrčil, za podrobnou diskusi, děkuji za pochopení, technicky to nelze jinak. V pozměňovacím návrhu, který leží na stole, je otázka: Jak to navrhujeme my, tak platí v následující vteřině, bude-li starosta chtít, aby si to někam převedl. Pan senátor Vystrčil pozměňovacím návrhem říká: Chci, aby to udělal, nechci, aby měl rovnocennou volbu zda si to u ČNB nechá nebo kdy to převede. Chci, aby to udělal, protože nedovoluji ČNB tímto pozměňovacím návrhem, aby mu poskytla takový komfort, jaký by mu mohla poskytnout jakákoli. Myslím si, že zbytečně soukromému sektoru nahráváme. Hlavní důvod je evidence, ale nezapírám, že mě bude těšit, když si to tam obce nechají. Logicky při obsluze veřejných prostředků na tom ČR a její veřejné rozpočty budou vydělávat. Zdůrazňuji, že veřejné rozpočty není jen státní rozpočet, ale dýchají spolu. Vy ale chcete, aby v každém případě starostovi nezbylo nic jiného, než aby to do soukromé banky dal. To nedoporučuji, nechte to na starostovi. Když se rozhodne nechat to u ČNB, veřejné rozpočty na tom něco vydělají. Nepokládám to za nekalou konkurenci vůči privátnímu sektoru. S tím souvisí i to, do jaké míry můžeme tímto způsobem omezit instituci, která funguje podle zákona o ČNB, ale také se na ni v plné míře vztahuje zákon o bankách. Na ČNB se v plné míře vztahuje zákon o bankách a jejich specifikum je dáno tím, že se na ně také vztahuje zákon o ČNB. Ve svém hlasování jste suverén, chtěl jsem jen zareagovat. Chtěl bych dopředu říci, že předpokládám, že se to s nějakými pozměňovacími návrhy vrátí a bude se o nic hlasovat en bloc. Chci být transparentní a říci, jaké stanovisko zaujmu v PS. Pokud by byl schválen pouze pozměňovací návrh, že u nemocnic to nebudou tři roky, ale pět let a byl by to jediný pozměňovací návrh, tak posmutním, ale doporučím sněmovně, aby hlasovala pro senátní návrh. Bude-li tam nějaký další pozměňovací návrh, budu bojovat jako tygr, aby to bylo schváleno ve sněmovní verzi. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Ptám se, zda si přeje vystoupit
zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Miloš Vystrčil. Nepřeje. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Senátor Jiří Lajtoch: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené paní senátorky a senátoři, v diskusi vystoupili čtyři senátoři, z toho tři dvakrát, prakticky se opakovali. Diskuse se točila ohledně správy účtu organizačních složek státu a příspěvkových organizací, přechod těchto příspěvkových organizací a organizačních složek státu na účet ČNB, půjčování finančních prostředků a postavení ČNB. Myslím si, že vše bylo vysvětleno i v mé zpravodajské zprávě se o tom hovoří. Myslím, že řada věcí byla několikrát opakovaná. Dva výbory přijaly usnesení – výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí přijal pozměňovací návrh a následně výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Pozměňovací návrh výboru pro územní rozvoj a veřejnou správu byl přijat výborem pro hospodářství, takže je totožný. Doplnili jsme tento pozměňovací návrh o bod 1). Předseda Senátu Milan Štěch: Budeme mít ještě podrobnou rozpravu,
pane zpravodaji. Senátor Jiří Lajtoch: Omlouvám se, je to vše.
103
Předseda Senátu Milan Štěch: Z toho vyplývá, že návrh na schválení nebyl podán, ani na zamítnutí. Přejdeme do podrobné rozpravy, kterou tímto otevírám. Hlásí se pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, pane ministře, do
podrobné rozpravy máme k dispozici dva pozměňovací návrhy s tím, že jeden návrh je pozměňovacím návrhem výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a druhý je návrh výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Návrh výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí je podmnožinou pozměňovacího návrhu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Z tohoto důvodu bych si dovolil dopředu navrhnout, aby bylo hlasováno, pokud se bude hlasovat o pozměňovacím návrhu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu odděleně o bodu 1) pozměňovacího návrhu a následně o bodech 2) a 3) a potom o bodu 4). Čili bod 1) zvlášť, body 2) a 3) zvlášť a bod 4), aby to mělo logiku a abychom se mohli co nejsvobodněji vyjádřit. Druhá věc je můj komentář k pozměňovacímu návrhu, který podal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Není pravda, že tento pozměňovací návrh znamená, že starosta musí po jedné vteřině, případně později převést prostředky z účtu ČNB do komerční banky. Může to dělat postupně, jak prostředky potřebuje. Co nemůže dělat starosta, je zavést inkaso nebo vyfasovat platební kartu nebo žádat po ČNB, aby někde zřídila bankomat. Opakuji – není pravda, že si nemůže starosta většinu prostředků u ČNB nechat a část si elektronicky postupně převádět na svůj účet u komerční banky. Je to možné. Není ale možné, aby ČNB vydávala karty, aby platila inkasní příkazy, aby zřizovala bankomaty. ČNB je dle ústavy zřízena k tomu, aby se starala o stabilitu měny. To je má reakce na komentář pana ministra. Prosím, abychom nepokřivovali prostředí v jakémkoli oboru. Bankovnictví je podnikání jako kterékoli jiné. Je normální, aby například existovala státní stavební firma, které by se nejdříve každý musel zeptat, zda nechce ona realizovat stavební zakázku, a ona případně by ji mohla přednostně realizovat, a teprve potom by se případně přecházelo k nějaké jiné stavební firmě? To přece není možné. Toto výsadní postavení je tady z jiného důvodu, než aby někdo přednostně dostal peníze na účet a pak se přemýšlelo o tom, zda je schopen dělat všechny transakce či nikoli. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministr může vždycky. Pane
ministře, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Nechci se přít, protože to jsou dva přístupy a dva pohledy na věc. Hovoříme o pokřiveném prostředí. Připravuji to pět let jak s bývalým guvernérem ČNB, tak se současným guvernérem. ČNB není jen institucí provádějící monetární politiku, ale je také regulátorem bankovního prostředí. Myslím si, že je excelentním regulátorem, většina evropských zemí nám ho může závidět. Představa, že tato bankovní rada, tento guvernér by souhlasil s něčím, co pokřivuje prostředí – toto vám předkládám ve spolupráci s bankovní radou a s guvernérem ČNB – to snad ne. To jsem ještě neslyšel. Naopak se domnívám, že ČNB, na kterou se také vztahuje zákon o bankách v plném rozsahu, by neměla být v rámci tohoto zákona naprosto nepřípustně omezována. Myslím si, že tento pozměňovací návrh toto omezení znamená.
104
Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Do rozpravy se opět hlásí pan
senátor Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Jen jednu větu: Pokud nepředstavitelná, nic nám nebrání pozměňovací návrh přijmout.
představa
je
Předseda Senátu Milan Štěch: Do rozpravy se už nikdo nehlásí, rozpravu končím. Chce ještě vystoupit pan navrhovatel? Nechce. Pan senátor Miloš Vystrčil jako zpravodaj už také nechce vystoupit. Garanční zpravodaj by nás měl provést hlasováním. Senátor Jiří Lajtoch: V podrobné rozpravě vystoupil jeden senátor dvakrát, nicméně předložil pozměňovací návrh výboru pro územní rozvoj a veřejnou správu. Jak bylo řečeno, tento pozměňovací návrh je součástí pozměňovacího návrhu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Pozměňovací návrh, který předkládá výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu má čtyři části a já to zrekapituluji. První část je návrh hospodářského výboru, druhá, třetí a čtvrtá část je v souladu s pozměňovacím návrhem nebo stejně jako pozměňovací návrh výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. K bodům: První bod pozměňovacího návrhu se týká znovu zavedení programového financování na opravu a údržbu movitého a nemovitého majetku. Bod druhý a třetí se týká úpravy správy peněžních prostředků státní pokladny, tedy diskuse o ČNB a v bodě čtvrtém, se posunuje termín přechodu příspěvkových organizací státu ze tří let na pět let. To je všechno k pozměňovacím návrhům. Jak bylo řečeno panem senátorem Vystrčilem jestli můžeme hlasovat o jednotlivých bodech – já bych nejprve rád hlasoval o bodu jedna, což je samostatný pozměňovací návrh výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a pak hlasovat o bodu dva, tři, čtyři. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, budeme hlasovat. Pane zpravodaji,
ještě jste chtěl něco říci? Senátor Jiří Lajtoch: Ještě jednou zopakuji bod jedna – je to návrh výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, část druhá, třetí a čtvrtá je společný návrh obou dvou výborů. Jak výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, tak i výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Doporučuji hlasovat ve dvou částech. Předseda Senátu Milan Štěch: Měli bychom hlasovat. Já bych pane garanční zpravodaji doporučoval hlasovat tak jak navrhl pan zpravodaj výboru pan Vystrčil, tzn. hlasovat o bodu jedna, pak hlasovat společně o bodu dvě a tři a třetí hlasování o bodu čtyři. To je nejčistší a každý se bude moci rozhodnout o dílčím hlasování. Souhlasíte? Senátor Jiří Lajtoch: Ano, samozřejmě souhlasím. Předseda Senátu Milan Štěch: Jako první budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu výboru hospodářského, který máme v tisku pod číslem 1). Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO, kdo je proti tomuto návrhu stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Omlouvám se, stanovisko ministra jsem zapomněl. Takže ruším hlasování, je zmateční, pane ministře, vyjádřete se.
105
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Jestli se mohu vyjádřit, tak si dovoluji nesouhlasit se všemi pozměňujícími návrhy, nicméně platí, že s tím jedním se ve sněmovně smířím. Předseda Senátu Milan Štěch: Dobře, slyšeli jsme stanovisko, takže
budeme hlasovat znovu. Pane ministře, můžete ještě pro úplnost připomenout, s kterým návrhem byste se smířil? Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Smířil bych se s návrhem, který
prodlužuje nemocnice ze tří na pět let. Předseda Senátu Milan Štěch: Pod jakým je to bodem? Pod bodem čtyři? Ano, děkuji. Takže první, druhý a třetí bod pan ministr nesouhlasí, u bodu čtyři je ochoten se s tím smířit. Budeme hlasovat znovu. Budeme hlasovat o bodu arabská jedna. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku, kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 29, registrováno 65, pro návrh 38, kvorum bylo 33, proti 6. Návrh byl schválen. Druhé hlasování bude společné, o bodech dva a tři. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování číslo 30, registrováno 65, kvorum 33, pro návrh 52, proti 3, návrh byl schválen. Poslední hlasování je o bodu 4, pan ministr měl stanovisko neutrální, takže zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku, kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V hlasování číslo 31 registrováno 65, kvorum 33, pro návrh 54, proti jeden, návrh byl přijat. Předseda Senátu Milan Štěch: Vyčerpali jsme dílčí hlasování. A nyní budeme hlasovat o tom, že vrátíme návrh Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Prosím o stanovisko pana ministra. (Ministr Kalousek je proti.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. V hlasování č. 32 registrováno 64, kvorum 33, pro návrh 54, proti jeden. Návrh byl schválen. A nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli senátor Jiří Lajtoch a senátor Miloš Vystrčil. Námitky nejsou. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o pověření. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. V hlasování č. 33 registrováno 64, kvorum 33, pro návrh 56, proti nikdo. Rozhodli jsme o pověření. Tím jsme vyčerpali všechna hlasování v souvislosti s tímto bodem pořadu a končím tento bod. Je zde procedurální návrh. Prosím, pane senátore.
106
Senátor Jiří Oberfalzer: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně a kolegové, chtěl bych dát návrh, abychom vyřadili z pořadu této schůze bod č. 43 – Prodloužení lhůty pro výbory na projednání senátního tisku č. 310, a to z toho důvodu, že tento návrh s kolegou Jílkem stahujeme z dalšího projednávání, čili vás nechceme zdržovat procedurou, která vede k zamítnutí, a vyřešíme to za vás. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, o návrhu budeme hlasovat bez
rozpravy. Ale je zde ještě jeden procedurální návrh. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a
pánové, dovolte, abych jménem pana ministra Martina Kuby navrhl, aby jeho body č. 34 – senátní tisk č. 426 – horní zákon a bod č. 35 – senátní tisky č. N 176/08 a N 177/08 byly přeřazeny z dnešního odpoledního jednání na pátek 26. října za již pevně zařazené body. Pan ministr má dnes odpoledne nečekané pracovní jednání a proto by rád před vás předstoupil s odůvodněním jeho bodů až zítra, tj. v pátek 26. října 2012. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. O každém z předložených návrhů
budeme hlasovat samostatně. Jako o prvním budeme hlasovat o vyřazení bodu č. 43 z pořadu naší schůze. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. V hlasování č. 34 registrováno 63, kvorum 32, pro návrh 52, proti nikdo. Návrh byl schválen. Kolegyně a kolegové, nezlobte se, ale pořád tady máme rozdíl asi 10 hlasů. Proto si dovolím vás odhlásit a požádat vás o přihlášení, protože se domnívám, že to není seriózní. Odhlašuji vás a zkuste se znovu přihlásit. Děkuji, je vidět, že to je úplně jiné číslo. A nyní budeme pokračovat v hlasování o procedurálních návrzích. A je to návrh, aby body č. 34 a 35 nebyly projednávány dnes odpoledne, ale až zítra, a to za pevně zařazenými body. Rozumíme si, můžeme hlasovat? (Souhlas.) Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V hlasování č. 35 registrováno 54, kvorum pro přijetí 28, pro návrh 16, proti 9. Návrh byl zamítnut, takže tyto body budou projednávány dnes. Děkuji vám a my se vystřídáme v řízení schůze. (Řízení schůze se ujímá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.) Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Dobré dopoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat dalším bodem programu, kterým je
107
19. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a další související zákony (senátní tisk č. 427) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 427. Návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, předkládám návrh, kterému se pracovně říká návrh na zřízení "předpenze". A vzešlo to z požadavku sociálních partnerů, kterým jsme se snažili vyjít vstříc. Může to řešit situaci lidí buď v těžkých povoláních, nebo lidí, kteří v poměrně krátkou dobu před ukončením penzijního věku přišli o zaměstnání, což je samozřejmě doba, kdy se zaměstnání shání hůře. Snaha vyřešit těmto lidem situaci za předpokladu, že si našetřili ve třetím pilíři dostatek prostředků, vede tedy vládu, aby po dohodě se zaměstnavateli a odborovými svazy předložila tento návrh. Spočívá v tom, že kdo má naspořeno ve třetím pilíři alespoň tolik, že bude moci čerpat měsíčně 30 % výše průměrné mzdy. A může to čerpat tak dlouho, že to neskončí dříve, než tři roky před tím, než mu vznikne nárok na starobní důchod, tak může v době nejdříve pětileté před tím, než mu vznikne nárok na starobní důchod – není tam nominální číslo, ale je tam číslo odvozené od okamžiku odchodu do starobního důchodu, neboť předpokládáme, že ten se bude plynule posouvat, takže v okamžiku, kdy máte 5 let do starobního důchodu a máte naspořeno tolik, že si můžete nasmlouvat měsíční částku ve výši 30 % průměrného platu, tak můžete do tohoto předdůchodu vlastně odejít. Stát to podporuje tím, že se to bude počítat jako tzv. náhradní doba, to znamená, není vám o to zkracován starobní důchod v průběžném pilíři a jste státním pojištěncem, plus se zvyšuje daňová úleva, která motivuje zaměstnavateli na příspěvek z 24 000 na 30 000 Kč ročně. To je smysl tohoto návrhu. Myslím si, že byl konsensuální napříč politickým spektrem. Zajímavé je, že jsme za něj byli poměrně drtivě kritizováni Evropskou komisí. Vzpomínám si, když jsem tady na jaře obhajoval konvergenční program a Národní plán reforem, tak jsem byl podroben drtivé kritice za mnohé, za co nás pak Evropská komise nekritizovala, naopak spíše chválila. Ale za toto nás Evropská komise drtivě kritizuje, neboť tvrdí, že to jde proti smyslu penzijních reforem, které se mají snažit udržet lidi na pracovním trhu co nejdéle a používat tyto naspořené prostředky jako druhý zdroj ke starobní penzi, nikoliv předzdroj. Nicméně jsme přesvědčeni, že v současných podmínkách v České republice je to dobrý návrh. Prosíme o jeho schválení už jenom proto, že to je jedna z mála věcí, na které jsme se spolu se sociálními partnery shodli, tak by bylo škoda, kdyby to nebylo schváleno. Děkuji.
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 427/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil.
108
Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 427/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaromír Strnad: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,
kolegyně a kolegové. Pan ministr nám objasnil, o co v tomto návrhu zákona jde. Já bych se zmínil o tom, jakým způsobem probíhalo jeho schvalování v Poslanecké sněmovně. Třetí čtení návrhu zákona proběhlo na 44. schůzi PS dne 26. září 2012. Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila s pozměňovacími návrhy, které jí doporučil k přijetí rozpočtový výbor, a ze 122 poslanců bylo 115 a nikdo nebyl proti. A nyní bych vás seznámil s 316. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z 32. schůze konané dne 23. října 2012 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a další související zákony /senátní tisk č. 427/: Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Radka Urbana, náměstka ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jaromíra Strnada a po rozpravě výbor I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada, III. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. A zeptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Miroslav Nenutil. Přeje si vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený
pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, moje vystoupení bude tuze krátké. Ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu ČR se tímto zákonem zabýval z hlediska možného rozporu se zásadou rovného zacházení při poskytování řekněme rozdílné výše příspěvku zaměstnavatele, právě v závislosti na rizikovosti, obtížnosti nebo namáhavosti vykonávané práce. Novela zákona o doplňkovém penzijním spoření toto řeší tak, že pokud je toto obsaženo v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, tak to nemůžeme brát jako rozpor v zásadě rovného zacházení. A jenom bych vám rád připomněl, že ústavně-právní výbor našeho Senátu doporučuje schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A nyní můžeme přistoupit k obecné rozpravě. Písemně není nikdo přihlášen. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu tedy uzavírám. Máme tady usnesení výboru. Požádal bych pana zpravodaje, aby mi potvrdil, že budeme v tuto chvíli
109
hlasovat o schválení návrhu zákona. To je jediný návrh, který tady v tuto chvíli máme. Senátor Jaromír Strnad: Ano, zazněl jediný návrh, a to návrh schválit. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A
o tomto návrhu budeme hlasovat. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS. V sále je v tuto chvíli přítomno 54 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 28. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 36 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tím jsme tento návrh zákona projednali. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. A budeme pokračovat dalším bodem našeho jednání, a tím je 20. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 428) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 428. Návrh uvede pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, převáží-li kdokoliv přes hranice částku v hotovosti převyšující 10000 euro, má ohlašovací povinnost, musí to odevzdat na formuláři, který má každý stát upraven podle sebe, což bylo shledáno nekonformním a v rámci hnutí "Formuláře všech zemí Evropské unie, sjednoťte se" vydala Evropská komise i Rada nařízení, kterým sjednotila formulář pro všechny země a měl by se stát součástí našeho právního řádu. To je jediný smysl předlohy, kterou máte před sebou a prosím o schválení. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Návrh
projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 428/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 428/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Korytář, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Karel Korytář: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, vážené paní senátorky, páni senátoři. Důvodem pro předložení navržené úpravy, jak již uvedl pan ministr, je nutnost implementace společného ohlašovacího formuláře Evropské unie pro přeshraniční styk, upravující problematiku přeshraničních převozů peněžní hotovosti.
110
Nový "společný ohlašovací formulář Evropské unie" bude dostupný na internetovém portálu EU, a to ve všech jazykových verzích EU i v devíti mimoevropských jazykových verzích. Ve všech těchto jazykových verzích bude dostupný i na internetových stránkách Generálního ředitelství cel. Tiskopis bude k dispozici i na každém celním úřadu. Nový formulář má vést ke zlepšení čitelnosti, srozumitelnosti, jasnosti a logické struktury a rovněž ke zjednodušení statistického výkazu. Účinnost zákona se navrhuje na 1. leden 2013. Kromě výše uvedeného nového formuláře se oproti dosavadnímu právnímu stavu navrhuje zrušit povinnost písemně oznámit celnímu úřadu dovoz a vývoz ze třetí země vysoce hodnotných komodit, jako jsou zejména drahé kovy nebo drahé kameny, v úhrnné hodnotě 10000 euro nebo vyšší. Opatření ke sledování přepravy cenných komodit přes hranice Evropské unie byla od přijetí zákona č. 253/2008 Sb. vyřešena zvláštními celními předpisy a toto sledování má být dostatečné i pro účely opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila již v prvním čtení, když z přítomných 121 poslanců bylo 107 hlasů pro a jeden hlas proti. Jak již řekl pan ministr, jde o jednoduchou technickou úpravu. Proto výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu svým usnesením č. 318 navrhuje plénu Senátu schválit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. A zeptám se, zda si přeje vystoupit i zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Antl? Přeje si vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Antl: Děkuji. Ono je to spíš proto, abych se proběhl. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, usnesení máte před sebou, já ho jenom připomenu. Je to 248. usnesení ústavněprávního výboru Senátu Parlamentu ČR, které v podstatě říká totéž, to znamená: I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, II. určuje zpravodajem tohoto výboru mne, tedy senátora Miroslava Antla, III. pověřuje téhož, to jsem zase já, jako předsedu ústavně-právního výboru, aby zpravil o tomto našem usnesení pana předsedu Senátu Parlamentu ČR, což jsem učinil. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji. A
nyní otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Jako jediný návrh je návrh na schválení. Pane zpravodaji, je to tak? (Souhlas.) Budeme tedy hlasovat o návrhu na schválení tohoto zákona. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je v tuto chvíli přítomno 52 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 27. Dám šanci svým kolegům a kolegyním, aby dorazili na svá místa a mohli se zúčastnit hlasování o tomto návrhu zákona. Zdá se, že jsou zde již všichni, kdo hlasovat chtějí. 111
Zahajuji v této chvíli hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 37 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi i pánům zpravodajům a tento bod pořadu končím. Přistoupíme k dalšímu návrhu zákona, kterým je 21. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 433) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 433. Návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, toto je řádná novela, jejímž hlavním motivem byla implementace evropského práva z hlediska pravidel fakturace. Vedle toho jsme tuto novelu využili k celé řadě opatření z oblasti boje proti daňovým únikům, neboť DPH je skutečně daň, kde se s tímto nešvarem trápíme nejvíc ze všech druhů daně, daleko víc, než u daní z příjmu. Konec konců, je to problém celé Evropy. Byla schválena celá řada opatření, která, upřímně řečeno, mi nejsou nějak srdečně milá, ale pokládám je v současné době za naprosto nezbytná právě v rámci boje s daňovými úniky, ať už je to institut nespolehlivého plátce, ať už jsou to návrhy, jako zavedení povinnosti pro daňové subjekty uvádět v přihlášce k registraci své účty, ať už je to povinnost plátců daně učinit podání elektronicky a další opatření, se kterými jste jistě byli seznámeni během projednávání tohoto návrhu zákona. Děkuji. Místopředseda
Senátu
Zdeněk
Škromach: Děkuji,
pane ministře. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, která máte č. 433/1 a č. 433/2, jsou to tedy dvě usnesení. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Pakosta, kterého žádám, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Petr Pakosta: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Text projednávané novely zákona o daních z přidané hodnoty zde představil pan ministr. Já se omezím na konstatování, že se jedná o poměrně rozsáhlou novelu zákona, ve které navrhovatel mimo jiné mnohá ustanovení nejen že přeformuloval, ale celá ustanovení paragrafů přemístil z jedné části zákona do jiné části, eventuálně z jednoho oddílu do jiného oddílu. Některá ustanovení rozdělil, včlenil k jiné problematice. Důvodem má být lepší přehlednost. Připomenu, že tento zákon v době svého vzniku byl velmi problematickým legislativním počinem, ale po několika novelách se s ním jeho příjemci naučili pracovat, zvykli si na jeho strukturu a systematiku a vědí bez dlouhého tápání, kde tento zákon otevřít. Po této novele však budou muset všichni vynaložit značné úsilí, aby si osvojili starý zákon v nové podobě. Pokud navrhovatel došel k závěru, že se starý zákon
112
přežil, že je nevyhovující a že je třeba ho přepracovat takto zásadním způsobem, že je nezbytné přemístit celá ustanovení, měl vypracovat zcela nový návrh zákona. To by byla legislativně čistá cesta a nový zákon by znamenal nový přístup a nový pohled na věc. Předkladatelem zvolená cesta podle mého přesvědčení jako zpravodaje je velmi nešťastná a způsobí příjemcům tohoto předpisu velké problémy. Pak připomenu, že předloha pokračuje v novátorství, co se techniky legislativního zpracování nového zákonu týká. Tyto změny dosud nebyly promítnuty do legislativních pravidel vlády, nejsou tedy vládou schváleny a ostatními zpracovateli nejsou používány. Z toho vyplývá, že Senátu byly zároveň postoupeny zákony zpracované různou legislativní technikou, což samo o sobě při závažnosti změn postupů bude znamenat mj. oslabení právní jistoty uživatelů zákonů a ztížení jejich orientaci v zákonech. Připomínám, že použitá legislativní technika byla použita již v případě předchozí novely zákona o DPH, což byl senátní tisk č. 296. Dále bych si dovolil konstatování, že i tato novela obsahuje jakési legislativní nepřesnosti, určitou problematičnost. Ale z projednávání tohoto tisku na VHZD vyplynulo, že se s těmito nepřesnostmi snad dá žít, případně, že budou opraveny někdy v budoucnosti. Jednotlivé výhrady nebudu opakovat. Myslím, že řada věcí šla vyřešit trochu jinak – a přesněji. K tomuto tisku vám byla rozdána dvě usnesení VHZD. Jedno jako tisk 433/1 – v tomto tisku VHZD doporučuje návrh zákona schválit a určuje zpravodajem mě. V druhém usnesení, ve kterém se revokovalo předchozí usnesení, sice zůstalo určení zpravodaje (čili mé osoby), ale v tomto usnesení, které je 335. usnesením VHZD z jeho 33. schůze konané dne 25. října 2012, tedy dnes, výbor: 1. Doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Pakostu. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Protože předpokládám, že rozprava bude za chvíli propuštěna do podrobné rozpravy, tak přestože jsou pozměňovací návrhy přílohou usnesení, z kterého jsem vám právě citoval, zvážím to, zda nevyužiji příležitosti, která se mi nabízí, a neseznámím vás s pozměňovacími návrhy detailně. Jsou zhruba na 6 stránkách, tak abychom si to tady užili... To je ode mne pro tuto chvíli vše. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda
Senátu
Zdeněk
Škromach: Děkuji,
pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené
senátorky, vážení senátoři, celá problematika zákona o DPH a věcech s tím souvisejících, je značně nepřehledná. Ostatně to přiznal i pan ministr. Je velmi zarážející, že u vlády, která říká, jak bude pomáhat podnikání a podnikatelům, dochází neustále k takovým legislativním změnám, které zatěžují práci podnikatelů, které zvyšují náklady na stále složitější vedení účetnictví. V konečné podobě zjišťujeme, že výběr spotřební daně spíše klesá.
113
Je otázkou na pana ministra, zda předkládané právní změny jsou tak nutné a povedou k zlepšení výběru DPH, nebo jestli je to určité další novátorství – s ohledem na to, že se část zaštítí tím, že nám to ukládá Evropská unie – a do toho přijde "inženýrství" ministerstva financí. Domnívám se, že tento návrh zákona přispěje jenom k jednomu. Zvýší se práce daňových poradců a účetních a bude nás to stát další a další peníze. Tím mluvím za podnikatelskou sféru. Navrhuji tuto novelu zamítnout. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Do obecné rozpravy se už nikdo další nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se předkladatele, kterého tady ale nevidím, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Pan zpravodaj se chce vyjádřit. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Senátor Petr Pakosta: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, nezbývá mi,
než konstatovat, že zde máme návrh na - zamítnout, a máme zde pozměňovací návrhy, které tvoří přílohu usnesení VHZD. V této chvíli nezbude nic jiného, než dát hlasovat o návrhu – zamítnout. Podle výsledku hlasování pak buď ukončit projednávání, nebo propustit do podrobné rozpravy. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Pan ministr - k návrhu na zamítnutí? (Nesouhlasí.) To se dalo očekávat… Padl návrh na zamítnutí. Neprojde-li zamítnutí, budeme samozřejmě projednávat pozměňovací návrhy, které předložil příslušný výbor. V tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí… S procedurálním návrhem se hlásí paní senátorka Božena Sekaninová. Paní senátorko, je tomu tak? Prosím, máte slovo. Senátorka Božena Sekaninová: Pane předsedající, pětiminutovou přestávku pro klub sociální demokracie.
chtěla
jsem
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Dobře, vyhlašuji přestávku –
před hlasováním - pro klub sociální demokracie. (Jednání přerušeno v 10.47 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 10.51 hodin.) Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážené paní senátorky,
vážení páni senátoři, budeme pokračovat v našem jednání. Skončili jsme před hlasováním o návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Dám případně ještě šanci těm, kteří by se chtěli zúčastnit hlasování… Nyní přistoupíme k hlasování. V průběhu rozpravy byl podán návrh – návrh zákona zamítnout. V sále je v této chvíli přítomno 60 senátorek a senátorů. Potřebné kvorum je 31. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 38 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovili 2, proti bylo 49. 114
Protože jsme neschválili návrh na zamítnutí, budeme tedy pokračovat podrobnou rozpravou, kterou v tuto chvíli otevírám. Do podrobné rozpravy se hlásí pan senátor Jan Hajda. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Hajda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych na úvod říci, že pokud se týká vlastní implementace a předložení vlastního návrhu zákona, jak ho předložilo MF, souhlasím s tím, co říkal na úvod pan ministr, že je to obrovský kvalitativní posun proti daňovým únikům. Ovšem pokud jsme situaci hodnotili na klubu, jak se situace vyvíjí v Poslanecké sněmovně, tak nakonec by to všechno mohlo dopadnout tak, že od 1. ledna by platil zákon č. 370 a byla by jednotná sazba daně 17,5 %, což pro nárůst; hlavně u léků a potravin, je pro nás nepřijatelné. Proto VHZD předložil a schválil pozměňovací návrh, který jste všichni obdrželi. Jenom bych ho stručně okomentoval. V bodu 5 se stanovují 2 sazby daně, ve výši 20 a 14 %. V bodu 11 se do zákona vrací přílohy, ve kterých se stanovují zboží a služby podléhající snížené sazbě daně. Návrh znamená, že DPH se od 1. ledna 2013 bude odvádět za stejných podmínek jako v roce 2012. V ostatních bodech jde o promítnutí těchto daňových změn do stávajícího platného zákona, podle kterého by od 1. ledna 2013 jinak existovala jediná sazba daně ve výši 17.5 %. Dále jde o přizpůsobení ustanovení, která se de facto vracejí do zákona – po jejich zrušení novelou č. 370/2011 Sb. nově navrhovaného znění zákona. O pozměňovacím návrhu je nezbytné hlasovat společně. Děkuji vám za jeho podporu. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, pane senátore. Dále se do podrobné rozpravy už nikdo nehlásí. Podrobnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana předkladatele, zda chce vystoupit. Pan ministr chce vystoupit, prosím, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, motivem této
předlohy skutečně nebylo měnit parametry jednotlivých sazeb. Domníval jsem se, že diskuse budeme ušetřeni, leč doba je vymknutá z kloubů, chápu, že někdo z vás cítil potřebu to navrhnout. Jenom se jistě nebudete zlobit, když řeknu, že zásadně nesouhlasím! Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Požádal bych pana zpravodaje, aby nás provedl hlasováním o pozměňovacích návrzích. Předpokládám, že budeme hlasovat o návrhu výboru, jak byl předložen… Je to samozřejmě na panu zpravodaji, prosím. Senátor Petr Pakosta: Ještě bych se jako zpravodaj měl vyjádřit. Kolegyně, kolegové, můj předřečník, resp. předseda VHZD senátor Jan Hajda tady řekl, že zákon, novela představuje výrazně kvalitativní posun. Co říkal pan ministr, novela nijak nezasahuje do sazeb daně. Proto se vlastně rozšíření do oblasti sazeb DPH pozměňovacím návrhem jeví jako docela zbytečný krok. Pokud je zájem sociální demokracie mít od 1. ledna 2013 sazbu 14 a 20 %, tak by bylo daleko korektnější, čistší jít na to samostatným návrhem např. předloženým v Poslanecké sněmovně; i
115
třeba v režimu paragrafu (teď vám neřeknu, v jakém); ale projednání ve zkrácené lhůtě. Tohle se jeví – podle mého názoru – zbytečným "šprajcem", který podtrhuje už sám způsob projednání této novely, kdy v úterý s návrhem – schválit – nebyly žádné problémy. Jestli si dobře vzpomínám, návrh byl přijat jednomyslně, a pak se poměrně partyzánským způsobem svolá další jednání výboru – na dnešní ráno, ve kterém se přijme usnesení, kterým se předchozí revokuje… Jsem přesvědčen o tom, že toto jednání je nehodné horní komory Parlamentu ČR. Nyní se vyjádřím k předloženému návrhu. Asi už tušíte, že s ním nesouhlasím, že se mi nelíbí návrh sám; jedna sazba DPH je daleko systémovější krok. A pokud je zde dopad na některé nízkopříjmové skupiny, má se to řešit jinými zákony v sociální oblasti. Nesouhlasím s pozměňovacím návrhem. Doporučuji ho nepřijmout. Jak říkal už předseda VHZD, o návrhu je nutno hlasovat jako o celku. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji. Budeme v této chvíli hlasovat o pozměňovacím návrhu, jak byl předložen VHZD v rámci usnesení. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Jenom pro upřesnění – zaznamenal jsem, že jak předkladatel, tak i zpravodaj – měli negativní stanovisko k tomuto návrhu. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 39 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 37, proti bylo 9. Návrh byl přijat. Tím jsme vyčerpali všechny návrhy na doplnění. Nyní přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. V sále je v tuto chvíli přítomno 60 senátorek a senátorů. Potřebné kvorum pro schválení tohoto návrhu je 31. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 40 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 43, proti bylo 8. Návrh byl přijat. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Zřejmě – je tady návrh na Jiřího Lajtocha a ještě jednoho. Pan zpravodaj? Ne, rozumíme. Jan Hajda? Tak ho navrhujeme? Pan senátor Strnad – děkuji. Takže nyní budeme hlasovat o návrhu na pověření. Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh pověřit pana senátora Lajtocha a pana senátora Strnada k odůvodnění usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. V sále je v tuto chvíli přítomno 61 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 31. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko – nezahájil… Tak, teď jsem zahájil. Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 41 z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 se pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
116
Tím jsme projednali tento bod našeho programu a můžeme přistoupit k dalšímu návrhu, k dalšímu bodu našeho programu, a tím je 22. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 434) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 434. Návrh uvede opět pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Opět děkuji za slovo. Dámy a
pánové, hlavním motivem této předlohy je splnit závazek, který jsme učinili v rámci EU, že k 1. 1. 2014 bude míra našich spotřebních daní u tabáku, cigaret, doutníků a cigaros na minimální hranici povolené v rámci sjednocující politiky nepřímých daní v EU. Rozhodli jsme se učinit tak po dvou krocích k 1. 1. 2013 a k 1. 1. 2014, kdy ty menší půjčky znamenají také menší nárazy na trh a minimalizují rizika, která vznikají při jejich správě daně tzv. předzásobením. Takže ty dva drobnější krůčky jsou mnohem komfortnější pro správce daně i pro výrobce a distributory, než jeden krok větší. Vedle tohoto zásadního kroku nebo zásadního motivu jsme využili otevřenou novelu spotřební daně k sjednocení některých terminologií k reakci na schválené zákony o celní správě a finanční správě, abychom je pojmově uvedli do souladu se zákonem o spotřební dani. Prosím o projednání a schválení. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení – záznam z jednání vám byl rozdán jako tisk – pardon, nepřijal usnesení. Tento záznam z jednání vám byl rozdán jako tisk č. 431/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Adolf Jílek, kterého bych požádal, aby nás seznámil s průběhem jednání a přednesl svoji zpravodajskou zprávu. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Adolf Jílek: Děkuji. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Náš výbor projednával tento návrh zákona a nepřijal usnesení, a to především kvůli jedné jediné věci. Kvůli tomu, že většina nedávala pozor na začátku, kdy předkladatel jasně řekl, že tento návrh zákona tak jak je, má za cíl implementaci směrnice Rady a několika dalších. Jedna věc je tam zvyšování té sazby spotřební daně u tabáku a tabákových výrobků a některé další věci. A protože si kolegové neuvědomili, že tuto povinnost máme, která se rozkládá v krocích, tak z principu se zvyšováním daní se nesouhlasí, tak nezvedli ruku, nebo nezvedl pro to ruku dostatečný počet. Další věc, o které je třeba diskutovat, naštěstí neproběhla, ale máme ji opět na stole všichni – je to otázka pozměňovacího návrhu k tomuto zákonu. Tento pozměňovací návrh už byl jednou ve Sněmovně, byl předložen, nebyl přijat, nenašel dostatečnou podporu. Jedná se pouze o jednu jedinou maličkost, a to je daň se zvyšuje, ale nezvyšuje se tzv. – normálně se zvyšuje – sazba je u cigaret za jeden kus a k tomu se přidává procentní část z ceny globální, z ceny cigaret.
117
Tím, že zatím máme 28 % z ceny cigaret, je ta částka spotřební daně, která je proměnlivá. Návrh zákona vládní ji upravuje na 27 %, což znamená to, že levnější cigarety se budou víc blížit ke zvyšování – se budou trošku víc blížit zvyšování cen cigaret, těch dražších. Ten zlom je asi u 70 Kč za 20kusové balení cigaret. Tento rozdíl se pochopitelně nelíbí některým dodavatelům cigaret, kteří je dodávají především ze zahraničí, jsou to ty levné. Když přijdete do tabáku, tak jsou značky, které jste nikdy předtím neviděli, ale jsou opravdu levnější. Tato snaha je podporována také těmi, kteří bojují proti kouření mladistvých, protože ti mladí začínají na těch nejlevnějších, a když budou přece jenom trošku dražší než je to teď, tak zase to někam třeba – to jeho kapesné tolik nebude vycházet a naopak možná, že jich tolik nebude kouřit, ale to je otázka, o které se můžeme bavit. Zkušenost, tedy to, že je to ve dvou krocích, zvyšování té daně, k 1. lednu příštího roku a k 1. lednu dalšího roku, je lepší, jak už říkal pan ministr, k tomu, že malé skoky se lépe snášejí obecně, zatímco velký skok vede nejenom k tomu, že se předzásobuje, ale především vždycky, když je velký skok najednou, tak ten podpoří zejména černý trh, pašování cigaret a tyto nežádoucí záležitosti. Takže náš výbor nakonec, když se sešel na své 32. schůzi dne 23. října k tomuto návrhu zákona, po úvodním slově zástupce předkladatele dr. Ladislava Minčiče, náměstka ministra financí, a po mé zpravodajské zprávě, nepřijal žádné usnesení, jelikož pro návrh schválit předložený návrh zákona z 10 přítomných senátorů hlasovalo 5 pro a 5 senátorů se zdrželo. Určen mě zpravodajem a pověřil předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Já potom v obecné rozpravě vystoupím s návrhem na schválení, protože si myslím, že tento zákon, tak jak je, je v pořádku, že napravuje spoustu chyb nebo spoustu věcí, které se vyvinuly během let na vybírání daní, sjednocuje pojmy atd. Takže je potřebný. Počítejte s tímto mým návrhem. Děkuji. Místopředseda
Senátu
Zdeněk
Škromach: Děkuji,
pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Já otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Petr Bratský. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Petr Bratský: Dobrý den, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, pane ministře. Na začátku bych zmínil jednu věc, která je zvláštní na evropském trhu. To je to, že my jsme ta země mezi rozdílnými daněmi, které v Evropské unii jsou. Například Polsko, které si vyjednalo výjimku na rozdíl od nás a může si až do roku 2016 upravit zvyšování daní u cigaret, aby dosáhlo toho evropského statutu, a nemluvím o Ukrajině a Bělorusku, odkud pochází zřejmě nejvíc zboží na černém trhu v České republice, které mají ještě nižší daně, tak my jsme něco mezi. A přesně o tom je asi návrh tohoto zákona. Na lavicích máte ode mě dva pozměňovací návrhy. Ten první je zásadní, mění sazbu daní tak, abychom vyrovnali rozdíl při zdražování mezi všemi typy cigaret, a mírně snižuje cenu tabáku váženého – do dýmek, chcete-li - proti vládnímu návrhu, protože v této kategorii tabákových výrobků jsme například již nyní zhruba o 40 % nad cenou v Rakousku, kde se nedá říct, že Rakousko jako člen Evropské unii by mělo zrovna nízké daňové zatížení. Tam jsme zvažovali, že by se zrovna ta daň už nemusela zvyšovat až tak vysoko, protože právě tento tabák, který si samy balí, používají chudší vrstvy obyvatel, ti, kteří mají hlouběji do kapsy. Hlavním důvodem pro předložení tohoto pozměňovacího návrhu je zvýšení maloobchodních cen cigaret ve všech cenových kategoriích, tedy o stejnou absolutní
118
částku. Při aplikaci sazeb daní, které jsou obsaženy ve vládní novele, nedojde ke zvýšení ceny levných cigaret v roce 2013 o 3 Kč a drahých cigaret jen o 1 Kč. Tatáž situace se opakuje i v roce 2014. Výsledkem je zdražení cigaret, které jsou spotřebovávány sociálně nejslabší skupinou obyvatelstva o 6 Kč za krabičku za dva roky a zvýšení ceny luxusních cigaret ve stejném období o pouhé 2 Kč za krabičku. Pro takové cenové zvýhodnění jedné cenové kategorie cigaret a zároveň zvýšení daňové regrese spotřební daně není dle mého soudu žádný racionální důvod. Při aplikaci sazeb navržených mým pozměňovacím návrhem, který máte na stole, dojde v roce 2013 ke zvýšení maloobchodních cen u všech cigaret o 3 Kč a v roce 2014 o 2 Kč za 20kusové balení cigaret. Vzhledem k faktu, že se zvyšuje daňové zatížení drahých cigaret logicky musí dojít ke zvýšení příjmů státního rozpočtu z této daně, a z toho by pan ministr financí dle mého soudu měl mít radost. Odhaduje se, že by to mělo být zhruba o 400 milionů Kč, které bychom mohli například použít na léčení zdraví občanů, kteří kouřením své zdraví ztratili. Stejnoměrné navyšování ceny cigaret plní také zdravotní aspekty ochrany veřejného zdraví, a to z důvodu, že spotřebitel by dle mého soudu měl být odrazován od spotřeby tabákových výrobků stejně ve všech cenových kategoriích. To znamená, jak ten bohatší, tak ten chudší by měl mít stejný tlak na sebe, aby ho to odrazovalo. Dalším důvodem pro předložení tohoto pozměňovacího návrhu je fakt, že se snižuje procentní sazba spotřební daně obsažené ve vládním návrhu zákona o spotřebních daních. Poprvé tak dochází k paradoxní situaci, kdy klesá daňové zatížení cigaret, které jsou zatíženy touto složkou daně. Současně platná sazba daně ve výši 28 % má být nahrazena sazbou ve výši 27 %. Právě z toho důvodu má být vládou navrhované navýšení drahých cigaret nižší než levných výrobků. Není možné, aby v době, ve které jsou zvyšovány základní daně, jako například daň z přidané hodnoty nebo daně z příjmů fyzických osob, se najednou snižovaly daně zatěžující luxusní cigarety. Proto tento pozměňující návrh předpokládá zachování stejné procentní sazby daně na oba následující roky – 2013 a 2014. Tento pozměňovací návrh je mimo jiné předložen i v reakci na nejistotu ohledně sazby DPH, která bude platit v letech 2013 a 2014. Vzhledem k tomu, že Sněmovna nepřehlasovala veto Senátu k návrhu zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů ke snižování schodků veřejných rozpočtů, není jasné, jaká sazba DPH vlastně bude v následujících dvou letech platit. Určitým vodítkem sice může být rozhodnutí rozpočtového výboru sněmovny ze dne 10. 10. tohoto roku, kde výbor k vládnímu návrhu zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů ke snižování schodku veřejných rozpočtů schválil pozměňovací návrh v části týkající se DPH, který na další roky ponechává sazby DPH na současné úrovni, tedy 14 a 20 %. Ale to schválil zatím pouze výbor, nikoli sněmovna jako celek. Pozměňovací návrh by ponechal současnou výši procentní sazby daně na úrovni 28 %. Tato sazba společně s pevnou sazbou daně určuje zdanění středně drahých a drahých cigaret. Původní vládní návrh byl konstruován tak, že očekával zvýšení základní sazby DPH na 21 %, jestli si to dobře pamatuji. Což mělo být kompenzováno snížením procentní sazby u cigaret. Vzhledem k poslednímu vývoji je ponechání sazeb navržených ve vládním návrhu fiskálně nevýhodné. U pevné sazby daně je navrhováno zvýšení z dnešních 1,12 Kč za kus na 1,17 Kč za kus v roce 2013, a 1,22 Kč za kus v roce 2014, místo 1,16 Kč za kus v roce 2013 a 1,19 Kč za kus v roce 2014, které jsou navrženy ve vládním návrhu. Minimální sazba daně, podle níž jsou zdaňovány cigarety nejlevnější cenové kategorie, je stejná jako ve vládním návrhu. Je navržena zvýšit ze současných 2,10 Kč za kus na 2,18 Kč za kus v roce 2013 a na 2,25 Kč za kus v roce 2014, což je
119
nutné s ohledem na plnění směrnice EU. Ve srovnání s vládním návrhem je navrženo pomalejší tempo zvyšování daně u tabáku ke kouření. Ze současně platné sazby 1400 Kč za kg je navrženo zvýšit sazbu na 1510 Kč za kg v roce 2013 a 1575 Kč za kg v roce 2014, místo sazby, kterou navrhovala vláda – 1635 Kč za kg navržené pro rok 2013 a 1800 Kč za kg tabáku navržené vládou pro rok 2014. Z analýz dopadů minulých zvyšování sazeb daní je přitom známo, že takové zvýšení daně silně motivuje k přechodu kuřáků na černý trh. Zde je přitom nutno zdůraznit, že k přechodu na černý trh jsou nejnáchylnější právě nejlevnější druhy kuřiva, které jsou konzumovány sociálně slabšími občany a mladými lidmi. Tabáky ke kouření jsou nejčastěji kouřeny sociálně slabšími vrstvami populace, které jsou daleko citlivější na zvyšování cen. Při vysokém zvyšování sazeb je z minulých zkušeností známo, že právě tyto kategorie při rychlém růstu daní nejvíce přecházejí k nákupu levnějších, avšak nezdaněných cigaret na černém trhu. U prémiových značek cigaret nebyl v minulosti při podobném tempu zvyšování daně zaznamenán přesun k levnějším značkám. Podle statistik prodejů a průzkumů trhu prováděných společnosti Nielsen z let 2009-2011 lze doložit fakt, že při růstu daně s dopadem do 3 Kč na krabičku s 20 cigaretami neklesá spotřeba drahých cigaret. Pokud by byl i druhý pokus, který vláda předkládá sněmovně, zamítnut, tak by v následujících letech podle již platných zákonů byla sazba DPH 17,5 %. Kombinace sazeb spotřebních daní navržených v tisku 734 vládou a DPH ve výši 17,5 % by znamenala, že levné cigarety zdraží v roce 2013 o 1 Kč a v roce 2014 o další 2 Kč. Tedy zdražení celkem o 3 Kč. Středně drahé cigarety zlevní v roce 2013 o 1 Kč a v roce 2014 by zdražily o 2 Kč. A drahé cigarety by v roce 2013 zlevnily o 3 Kč a v roce 2014 by zdražily o 1 Kč. Tato situace na trhu vyvolala značný chaos. V jejím důsledku by došlo též k celkovému poklesu inkasa spotřebních daní i DPH z tabákových výrobků. Při sazbě 20 %, pokud sněmovnou projde, tedy zachování současné sazby, by podle usnesení rozpočtového výboru sněmovny bylo zdražení pro všechny druhy cigaret stejné. Zdražily by v roce 2013 o 2 Kč a v roce 2014 o další 2 Kč. Jak jsem již zmínil, přijetím mého pozměňovacího návrhu by stát mohl získat zhruba 400 milionů Kč. Pozměňující návrh splňuje všechny požadavky stanovené směrnicí Rady EU o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků. Pozměňovací návrh není v rozporu ani s jiným komunitárním předpisem. S ohledem na technické možnosti při tištění nových kolků navrhuji posunutí termínu s účinností k 1. 4. 2013, to je ten druhý mnou podepsaný tisk, který máte na stole. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako
další se do rozpravy hlásí – ale pan zpravodaj má přednostní právo, ne, neuplatňuje ho, prosím, pane senátore - pan senátor Jan Žaloudík. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Žaloudík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, možná, že stojí za to ještě stručně zmínit jeden aspekt našeho snažení. To je takové docela neradostné pokrytectví státu. Stát je nesmírně vážená instituce, ale pravděpodobně by padl, kdyby netyl z lidských slabostí, tedy jak kouření, tak alkoholu, tak hazardu. Jsou to docela velké částky, takže před nedávnem jsme měli možnost vidět, jak se celonárodní úsilí spojilo, aby se rychle vrátila možnost pít tvrdý alkohol a netrvala prohibice ani o hodinu déle, než musí. Určitě bychom se takto nespojili, kdyby šlo o ovocné šťávy nebo o mléko.
120
Tady ale paradoxně při tomto návrhu to úsilí státu získat více daňových prostředků je prospěšné a velice se blíží těm zdravotním hlediskům. Po všech těch osvětových řečech napříč světem se zjistilo, že skutečně nejúčinnějším bojem proti kouření je zvýšení ceny. Ono je zajímavé u těch lidských neřestí – to zdaňování jde vždycky tam, kde je výrobní produkt. Kde je pouze výrobní nástroj, jako je to u prostituce, ale není tam výrobní produkt, tam se to zatím zdaňovat nedaří. Ale jinak na těch slabostech docela lze stavět. Já tady budu jednoznačně pro zvýšení, protože naši radikálové v boji proti kouření říkají "jaképak koruny během několika let, to desetikoruny, stokoruny" apod., aby se nekouřilo. Buďme realisté, samozřejmě že by to nefungovalo. Myslím si, že jakékoli úsilí státu podnícené Evropskou unií je v tomto dobře, protože my jsme skutečně na chvostu tohoto snažení. Trvalo nám řadu let, než jsme se vůbec odhodlali podepsat, nebo ratifikovat úmluvu o tabáku a říct, že to není příliš přirozená věc. Příroda, kdyby soudila, že to je prospěšné, tak by zavedla člověku kouřovod, ta vždycky zařídí to, co je nutné a prospěšné. Zbytek si člověk už dotvoří. Takže rozumím i tomu, že navyšování musí být takové, aby nevedlo zase k prokvétání černého trhu, ale přece si myslím, že bychom v řadě věcí mohli být radikálnější. A teď už úplně poslední poznámka, ale možná nejdůležitější. My jsme tady v létě uspořádali tiskovou konferenci pod záštitou pana předsedy Štěcha, protože jsme nechtěli být militantní, už také vzhledem ke svým kolegům kuřákům, tak jsme nechali promluvit pana prof. Westa z Londýna, paní dr. Smithovou z Edinburghu a paní dr. Rossovou z American Cancer Society z Atlanty, jak oni vidí Českou republiku, protože o tom napsali v červnu článek. Oni ji prostě vidí tak, že u nás od 90. let už tradičně boj proti kouření je veden především tabákovými firmami, tudíž že je i úměrně regulován tak, aby to bylo prospěšné pro občany zdravotně, ale aby to nebylo necitlivé vůči ziskům těch firem. Což víme, protože naši přední představitelé chodí ty nové provozy otevírat za velkého mediálního zájmu. Takže působíme jako země hodně jakoby nakloněná řízení spíše těmi firmami. A tady, podobně jako pan kolega Bratský, cítím jakousi drobnou černou ruku volného trhu, kdy když se zdraží, tak se zdraží tak jako "všichni jsme si rovni a někteří trošku rovnější", takže ty dražší cigarety aby byly spíše méně zdražovány, protože tam jsou zatím ty firmy solidnější a větší, a ty levnější cigarety, když už se musí, tak aby se zdražily. Čili já nejen že jsem velice pro to, abychom tu daň zvýšili, protože dosud je čtvrtinová proti Velké Británii, která je nám v mnohém příkladem, ale jsem také pro to, abychom velice zvážili návrh pana kolegy Bratského, protože on jakýmsi způsobem ukazuje, že je potřeba tam dosáhnout symetrie, více věci řídit institucemi státu než firmami, a poukazuje velmi správně také na to, že je tam nějakých 300 – 400 milionů možno získat, což nejsou zanedbatelné prostředky. A nepochybně se těším na to, že i v dalších obdobích bude daň na tabákové výrobky narůstat, protože tak jak se bojíme, aby některé naše produkty z potravinářství byly řádně kontrolovány a nebyly škodlivé, tak tady máme jistotu, že u kvalitních výrobků tabákových je to škodlivé, i u těch nejkvalitnějších je to velmi škodlivé. Čili je to určité pokrytectví státu, že bojuje proti něčemu, co mu dělá daňové blaho. Ale znovu opakuji, že nejen to zvýšení, ale i to zvážení návrhu pana kolegy Bratského je tady určitě namístě. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor a zpravodaj Adolf Jílek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Adolf Jílek: Děkuji, pane předsedající. Jak jsem avizoval ve své
zpravodajské řeči, návrh na schválení tohoto návrhu zákona není, takže předkládám 121
tímto návrh schválit tento návrh zákona především proto, že návrh, tak jak je, je kompatibilní s evropským právem, zajišťuje tu kompatibilitu především v oblasti spotřebních daní a dál reaguje na aktuální problémy, které se vyvinuly při správě, výběru a kontrole spotřebních daní v minulém období. Nereaguje na jednu jedinou věc, to je to poslední, co bylo, pančovaný alkohol a tyto záležitosti. Ale to je záležitost, kterou řeší teď ministerstvo financí a další ministerstva novým zákonem, který se připravuje. Tady už se to nedalo stihnout, protože tento zákon byl připravován daleko dřív, než k něčemu podobnému došlo. K tomu, co tady říkal kolega Bratský bych řekl jen několik málo slov. Pan kolega říkal, že se budou zdražovat a že se zdražují stejně. Není pravda. Protože procentuální podíl nám říká to, že se budou zdražovat poměrně ke svým cenám, to znamená o stejné procento, nikoli o stejné částky. Ano, dražší cigarety jdou víc nahoru, než jdou ty levnější, to je matematika. S tím se nedá nic dělat. Když si vezmeme země, které nejvíc bojují proti kouření, tak ve Švédsku mají ten procentuální podíl – hádejte kolik? Jedno procento! Všechno ostatní je v ceně za jeden kus. To znamená, rozdíl mezi drahými a levnými cigaretami je opravdu marginální, ten není zdaleka tak velký, jak je u nás a my ho tímto zvyšováním ještě zvětšujeme. Myslím si, že to není v pořádku. Výpočty, kolik to přinese státu na výběru daní, vycházejí z jedné věci, že poměry toho, jak kdo kouří, budou stejné. Není to pravda, vždycky k těm levnějším se přechází čím dál víc a výzkumy za poslední léta ukazují, že sorta prémiových cigaret zůstává zhruba stejná, je to úzká skupina těch, kteří jsou na ně zvyklí a koupí si jenom tyto, nechtějí kupovat jiné. Sorta těch středních cenových se velmi snižuje, počet těch, které se prodávají. A velmi se zvyšuje těch nejlevnějších, a ty jsou opravdu té nejhorší kvality. Jak říkal můj předřečník, i ty nejdražší jsou škodlivé, ale ty nejlevnější někdy opravdu mohou být smrtelné při daleko menších dávkách, taková je bohužel situace. Takže dovolím si ještě znovu připomenout, navrhuji schválit tento návrh zákona. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Pan předseda senátního klubu sociální demokracie Petr Vícha neuplatňuje přednostní právo. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,
vážené senátorky, vážení senátoři, předpokládal jsem, že při stavu státní pokladny a daňových únicích, které jsou v oblasti nakládání s lihem a alkoholem, dojde k daleko razantnější kontrole v této oblasti. Bohužel návrh tohoto zákona nám nic takového nepředkládá. Pančování, jak tady bylo řečeno, není záležitost několika týdnů nebo měsíců, to je záležitost několika let. A možná, že to je v důsledku toho, že se dostatečně nekontrolovalo právě těmito orgány, kterým se dává ještě větší pravomoc, nekontrolovalo dovážení metylalkoholu do České republiky v různých podobách. Anebo byl oficiálně dovezen, ale nebyla provedena dostatečně kontrolní činnost. Kdo za to může, si můžeme sami říci, ale samozřejmě že určitou vinu nese především celní správa, která ovšem ale, a to musím dodat, na to několikrát upozorňovala, že tady dochází k obrovským finančním ztrátám. Je to záležitost pana ministra a ministerstva financí. Chtěl bych se ale zeptat na jinou záležitost. V § 41 Pravomoci správce daně je napsáno, že úřední osoby mohou na základě předchozího oznámení za účelem výkonu správy daně být nepřetržitě přítomny v prostorách daňového subjektu, které jsou určeny pro účely podnikání. 122
Připadá mi to velmi zvláštní, protože se domnívám, že i tyto úřední osoby, a teď by mě zajímalo, které to jsou, v zákoně nejsou definovány, předpokládám, že to jsou zaměstnanci ministerstva financí, podléhají zákoníku práce. Pokud dobře vím, tak "nepřetržitě přítomny v prostorách daňového subjektu", to asi bude mít za následek buďto zvýšení počtu těchto pracovníků, anebo porušení zákoníku práce. Já bych velmi rád, kdyby nám pan ministr osvětlil, kdo dal tuto velmi fádní a velmi zvláštní formulaci do tohoto zákona a jak si to vlastně v praxi představují zaměstnanci ministerstva financí. Ještě bych se rád zeptal na to, když v § 135zr je oznamovací povinnost při sportovních, kulturních podnicích, tanečních zábavách a diskotékách, když bude někdo muset dopředu oznámit i množství a druh prodávaných lihovin, jestli to není zbytečné papírování a jestli to nejsou další zbytečné administrativní náklady. Pak bych se chtěl ještě zeptat na jednu věc. Co vedlo ministerstvo financí k tomu, že tabákové výrobky nemohou být předmětem výhry v loteriích nebo v jiné podobné hře. Protože já si dobře pamatuji, že je častou výhrou třeba sada doutníků, tak proč nemůžou být výrobky, které jsou řádně zdaněny, předmětem výhry v loterii nebo v podobné hře. Místopředseda
Senátu
Zdeněk
Škromach: Děkuji,
pane senátore.
O slovo se přihlásil pan senátor Petr Vícha. Senátor Petr Vícha: Vážený pane předsedo, o pětiminutovou přestávku pro jednání klubu před hlasováním.
já
pouze
prosím
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Dobře, děkuji. Do obecné
rozpravy se už nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. Zeptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k proběhlé diskusi. Ano, pan ministr se chce vyjádřit, prosím, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji. Jen velmi stručně k těm
hlavním připomínkám. Dopředu musím říct panu senátoru Drymlovi, proč nemohou být tabákové výrobky předmětem výhry v loteriích či podobné hře, má určitě nějaký dobrý důvod a já se přiznám bez mučení, že ho prostě neznám v tuhle chvíli. Ale pošlu vám ho písemně, pane senátore. Omlouvám se, tomu jsem se skutečně nevěnoval, určitě to vyplynulo z nějaké odborné diskuse. Že budeme muset přitvrdit v oblasti prodávaného alkoholu i ostatního zboží zatíženého spotřebními daněmi, pohonných hmot, a že to všude vyvolá možná nějaké vyšší administrativní náklady, je prostě pravda. Nicméně množství těch úniků je natolik alarmující, že nám nic jiného nezbývá, toto opatření věru není zbytečné. Co se týče samotné výše, ano, já souhlasím s tím, že tabákové výrobky rozhodně nejsou sociálně citlivou položkou a jsem ten poslední, kdo by se bránil tomu, abychom zadali spotřební daň z tabákových výrobků a pro mě za mě i z lihu nad to minimum, u tabákových výrobků jsme na minimu, u lihu jsme kousíček nad minimem, minimum je 250 Kč na litr, my máme 285. Nicméně je tak možné učinit pouze koordinovaně v rámci regionu. Pokud tak učiníme samostatně, bez našich sousedů, jako je Polsko, Slovensko, Rakousko, tak ten přeshraniční prodej, neuhlídatelný přeshraniční prodej naprosto vymaže tento efekt. Naopak obávám se, že by dospěl ke kontraproduktivním výsledkům. Pan ministr Heger, pokud vím, se snaží hovořit se svými kolegy v rámci setkání ministrů zdravotnictví EU. Kdyby se opravdu povedlo, že ten středoevropský
123
region půjde společně, pak už to smysl má. Ale abychom se do toho pustili samostatně, vězte, že výsledky by byly tristní. K pozměňujícímu návrhu, který přednesl pan poslanec Bratský. Ano, říkám zcela otevřeně, že vláda vědomě upravila v rámci těch mantinelů, která 6. směrnice EU umožňuje – vláda vědomě vytvořila o něco menší tlak na drahé cigarety než na levné cigarety. Cenový tlak na drahé cigarety je menší než na levné. Tady si znovu dovolím říct, důvod je velmi jednoduchý. Nepokládáme cigarety za sociální položku. To znamená, netrápí nás příliš sociální aspekt tohoto prodeje. Důvod je velmi prozaický: Trochu víc si ošetřujeme svého vlastního domácího výrobce proti dovozcům. A je fér to přiznat. Prostě Kutná Hora vyrábí drahé cigarety. Vyrábí je tady, zaměstnává lidi a platí tady daně. Levné cigarety se sem dovážejí. Já to pokládám za fér. Je to v rámci mantinelů, které nejsou diskriminační. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Zeptám
se pana zpravodaje, zda si přeje vystoupit k proběhlé rozpravě. Přeje si, takže prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Adolf Jílek: Je mou povinností shrnout rozpravu, do které se přihlásilo pět senátorů. Zaznělo avizo na pozměňovací návrh, zazněl také návrh schválit. Poslední vystoupil předseda klubu, který požádal o přestávku před hlasováním. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji. V tuto chvíli jsme před hlasováním o návrhu na schválení, jak padl v obecné rozpravě. Vyhlašuji pětiminutovou přestávku na žádost klubu ČSSD. (Krátké přerušení schůze.) Vážené paní senátorky a senátoři, budeme pokračovat v našem jednání. Jsme před hlasováním o návrhu na schválení tohoto zákona. Dám šanci těm, kteří ještě nejsou v sále, aby se mohli účastnit hlasování. Zopakuji: V obecné rozpravě padl návrh na schválení. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je v tuto chvíli přítomno 62 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování pořadové číslo 42 se z 65 přítomných senátorek a senátorů přim kvoru 33 pro vyslovilo 52, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Tím jsme tento návrh zákona schválili. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Vystřídám se v řízení.
Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Následujícím bodem
našeho programu je 23. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu podle § 109i písm. f) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a § 119k
124
písm. d) zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, návrh nařízení Rady, kterým se rozšiřuje použitelnost nařízení Rady (EU) č.? /2012 o programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání ("program Pericles 2020") na nezúčastněné členské státy (senátní tisk č. 436) Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 436 dne 11. října 2012. Bezprostředně po jeho obdržení byl podle § 119 jednacího řádu Senátu přikázán. Návrh uvede opět ministr financí, pan ministr Kalousek, kterého prosím, aby nás s tímto návrhem seznámil. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Budu mimořádně stručný. Program Perikles 2020 vytváří obecně rámec pro plánování národních programů, které jsou zaměřeny na výměnu informací, technickou pomoc a odborné vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání. V případě vašeho souhlasu jako argument pro váš souhlas mohu dodat, že program pro Českou republiku přináší i možnost čerpat finanční prostředky na akce, které souvisí s tím, abychom se bránili proti padělání eura. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
vám,
pane
ministře. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro záležitosti EU jako výbor garanční. Výbor určil zpravodajem senátora Luďka Sefziga a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 436/1. Prosím pana senátora, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Nevidím ho ale zde, prosím, zda ho někdo zastoupí. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Mohu požádat pana místopředsedu výboru, pana senátora Škalouda, zda by byl schopen ho zastoupit? Nebyl. Tento tisk projednal ústavně-právní výbor. Usnesení máte jako senátní tisk číslo 436/2. Zpravodajem byl určen senátor Miroslav Antl. Prosím ho, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Miroslav Antl: Vážená paní místopředsedkyně, vzhledem k tomu,
že nejsem garančním zpravodajem, nebudu číst obsah i když je jednoduchý a byl tady konstatován. Seznámím vás s usnesením ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, které má číslo 255. Doporučili jsme Senátu Parlamentu ČR vyslovit předchozí souhlas s návrhem na zřízení rady, kterým se rozšiřuje použitelnost nařízení rady (EU/2012 o programu výměny pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání). Je to program Perikles 2020 za nezúčastněné členské státy. Pod číslem II se skrývá, kdo je zpravodajem, jsem to já jako senátor Miroslav Antl, a bod 3 - jako předseda ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR jsem informoval pana předsedu Senátu Parlamentu ČR. Neměli jsme žádné připomínky k obsahové stránce, žádný problém tady není. Z pohledu ústavně-právního výboru lze akceptovat i naše doporučení. Čekám na pana garančního zpravodaje,. je tady. Na ústavně-právním výboru jsem konstatoval, když jsem slyšel, že jde o program Perikles, že jde o antiku, ale pak jsem zjistil, že to začalo rokem 2001, takže jsem své bádání přerušil.
125
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Nyní prosím garančního zpravodaje, pana senátora Luďka Sefziga, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně,
paní senátorky, páni senátoři, pane ministře, tato předloha není nikterak zásadní s ohledem na její obsah, daleko zajímavější je právní procedura, kterou procházela. Programy na ochranu před paděláním a možnost čerpat finance na proškolování, na vzájemnou komunikaci, to je to, co toto nařízení obsahuje, a to ne směrem k eurozóně, k zemím, které nepoužívají jako měnu euro. Zajímavé je na tom to, že předchozí nařízení bylo přijímáno také za pomoci nařízení, kdy se využívala klausule flexibility v Amsterodamské smlouvě, tedy v předlisabonské době, a proto byl určitý předpoklad, že by i po přijetí Lisabonské smlouvy mohlo být toto využito, tedy že se to týká i vnitřního trhu. Velice oceňuji vládu, že netrvala na této trochu zkratkovité úvaze, a že přistoupila na postoj Senátu, který jsme zastávali v době, kdy bylo teprve diskutováno toto nařízení, tedy v první fázi, ve které jsme se touto materií zabývali. Vláda ochotně přistoupila na to, že se vše týká vnitřního trhu v Evropě, zejména oběživa, ale není to záležitosti, která by přímo měnila vnitřní trh. Jde o mediaci, o jakousi krev vnitřního trhu, tedy oběživo. Z toho důvodu vláda požádala nyní o předběžný souhlas s tímto návrhem. V celém programu je sedm milionů euro. Možná se vám zdá, že to není velký objem. V rozpočtu EU je to malá část, ale část, kterou je možno využít na to, aby spolu jednotliví ochránci měny mohli komunikovat, aby si mohli vyměnit informace, vzájemně se proškolovat a informovat. Na to tyto miliony eur jsou připraveny. Protože musíme jednat i za souhlasu vlády podle článku 352 Smlouvy o fungování EU, vláda nás nyní žádá o předběžný souhlas s tím, že až pan ministr souhlas od obou komor dostane, pak může tuto smlouvu podepsat a pak bude probíhat ratifikační proces. Smlouva dojde ještě jednou k nám do horní komory a my budeme poté moci dát doporučení prezidentovi, aby tuto smlouvu podepsal. Jinak tam žádný problém nebyl, každý stát má chránit nejen svou měnu, ale i cizí měny k tomu, aby nedocházelo k padělání. Je ale věcí každého státu, aby toto dělal na vlastní úvaze a nikoli na direkci, která by přicházela ať už ze světa či z EU. Velmi vám doporučuji, abyste tento předběžný souhlas vládě, resp. panu ministrovi financí udělili, o to vás také žádám. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Také vás poprosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. Nikdo se do obecné rozpravy nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda chce ještě něco dodat. Pan zpravodaj také ne. Můžeme tedy hlasovat o návrhu tak, jak byl předložen panem zpravodajem. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 43 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Projednávání tohoto bodu končím. Děkuji zpravodaji a panu ministrovi. Budeme pokračovat bodem, kterým je
24. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací "Protokol mezi Českou republikou 126
a Rakouskou republikou, který upravuje Smlouvu mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní, podepsané dne 8. června 2006 v Praze", který byl podepsán ve Vídni dne 9. března 2012 (senátní tisk č. 336) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 336 a uvede ho opět pan ministr financí. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, naše smlouva
o zamezení dvojího zdanění se řídí smlouvou z roku 2007 Mezi roky 2009 až 2011 poté, co Rakousko stáhlo některé své výhrady ke standardům OECD k výměně informací, podařilo se dojednat tento protokol, který posiluje spolupráci daňových správ o výměně informací za účelem zamezení daňových úniků. Tento protokol se stane nedílnou součástí smlouvy a posouvá to smlouvu do vyšších kvalitativních hodnot. Prosím o schválení. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Návrh projednal výbor
pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 336/2. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Jirsa, garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 336/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Jan Hajda: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře,
vážené kolegyně a kolegové, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal uvedením vládní návrh smlouvy s Rakouskem na své 26. schůzi 10. května a přijal k němu 260. usnesení, s kterým vás seznámím. Po úvodním slově zástupce předkladatele Tomáše Zítka, náměstka ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hajdy a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci protokolu mezi Českou republikou a Rakouskou republikou. Určil zpravodajem výboru na jednání mne a pověřil mne jako předsedu výboru předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Rovněž vás žádám o schválení. Měl bych jednu poznámku na okraj. Jeden z kolegů tady něco řekl o partyzánském jednání výboru pro hospodářství. Proti tomu se musím tvrdě ohradit. Všichni členové výboru dostali řádně pozvánky. Jednání výboru proběhlo dnes ráno a dokonce i reakce ministerstva financí byla taková, že náměstek ministra financí pan Minčič se zúčastnil. Tolik na okraj. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore.
Také vás žádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Přeje si vystoupit pan zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Nepřeje, protože zpráva byla společná. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Chce ještě vystoupit pan ministr? Pan garanční zpravodaj také ne. Můžeme přistoupit k hlasování? Budeme hlasovat o vyslovení souhlasu s ratifikací protokolu, jak ho představil pan ministr a pan garanční zpravodaj. 127
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 44 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji zpravodaji i panu ministrovi a projednávání tohoto bodu končím. Budeme pokračovat. 25. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Bogotě dne 22. března 2012 (senátní tisk č. 345) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 345. Opět ho uvede pan ministr financí. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, trvalou snahou
ministerstva financí je tam, kde ještě nemáme uzavírat základní pilíře smluv o ochraně investorů i obchodníků z obou zemí, což je smlouva o zamezení dvojího zdanění a smlouva o vzájemné ochraně investic. S Kolumbií dosud takovou smlouvu nemáme. Povedlo se ji dojednat a parafovat. Prosím o schválení. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 345/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladimír Dryml. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 345/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad, jehož nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Jaromír Strnad: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s 273. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z 27. schůze konané dne 6. června letošního roku k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací smlouva mezi ČR a Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daně z příjmu, která byla podepsána v Bogotě dne 22. března letošního roku. Po úvodním slovu zástupce předkladatele Ladislava Minčiče, náměstka ministra financí, po zpravodajské zprávě senátora Jaromíra Strnada výbor 1) doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci smlouvy mezi Českou republikou a Kolumbijskou republikou a zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daně z příjmů, která byla podepsána v Bogotě dne 22. března 2012, 2) určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu mne, 3) pověřuje předsedu výboru, senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.
128
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Žádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Přeje si vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost? Nepřeje. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Táži se pana ministra, zda chce ještě něco dodat? Táži se také pana garančního zpravodaje? Také nechce. Můžeme opět přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o vyslovení souhlasu k ratifikaci se smlouvou, jak ji předložil pan ministr a garanční zpravodaj. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 45 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 41, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu zpravodaji. Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je
26. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Království Saúdské Arábie o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Praze dne 25. dubna 2012 (senátní tisk č. 359) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk 359. Opět ho uvede pan ministr financí. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, pokud za slovo
Kolumbie zaměníme slovo Saúdská Arábie, je mé vystoupení zcela identické jako v předcházejícím bodu. Děkuji Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 359/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladimír Dryml. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 359/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad. Žádám ho, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jaromír Strnad: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře,
kolegyně a kolegové, i mé vystoupení bude téměř stejné. Dovolte mi tedy, abych vás seznámil s 274. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z 27. schůze konané dne 6. června 2012 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Království Saúdské Arábie o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů, která byla podepsána v Praze dne 25. dubna 2012: Po úvodním slově zástupce předkladatele Ladislava Minčiče, náměstka ministra financí, po mé zpravodajské zprávě výbor
129
I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi vládou ČR a vládou Království Saúdské Arábie o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Praze dne 25. dubna 2012, II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada, III. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore, a opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nyní vystoupí zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři, výbor pro zahraniční věc, obranu a bezpečnost projednal na své 35. schůzi dne 12. června 2012 tuto záležitost a dovolte mi vás seznámit s 229. usnesením zahraničního výboru: Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi senátora Vladimíra Drymla a pověřuje předsedu výboru pana senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Dovolte mi ještě, abych poděkoval tvůrcům této smlouvy z ministerstva financí, protože obchod mezi Saúdskou Arábií a Českou republikou neustále vzrůstá, jde o významnou zemi, která jak po stránce energetické, tak i po stránce lidských zdrojů – uvědomme si, že v Saúdské Arábii pracuje velký počet zdravotníků z České republiky – nabývá stále většího významu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. Nikdo se do ní nehlásí, obecnou rozpravu tedy uzavírám. Musím se zase zeptat, zda chce ještě něco dodat pan ministr či pan garanční zpravodaj? Není tomu tak. Můžeme tedy opět přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o vyslovení souhlasu s ratifikací smlouvy, s vládním návrhem, tak jak nám byl představen. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 46 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi i pánům zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím. Dalším bodem je
130
27. Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny Dohody o Mezinárodním měnovém fondu vyplývající z Rezoluce Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu ze dne 10. listopadu 2010 číslo 66-2 o reformě Výkonné rady (senátní tisk č. 389) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 389 a uvede ho opět ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, tato rezoluce a z ní plynoucí návrh je snahou mírně reformovat výkonné orgány Mezinárodního měnového fondu, zejména Výkonnou radu ve prospěch rozvíjejících se ekonomik, takže hlavní dopady pro nás jsou dva, a sice vzít na vědomí, že ve Výkonné radě přichází o dvě křesla ve prospěch rozvíjejících se ekonomik tzv. vyspělá Evropa, to znamená Evropská unie plus Švýcarsko a Norsko, a že se podařil České republice a Rakousku docela slušný diplomatický úspěch, protože jsme bývali členy tzv. Belgické konstituence, kde naše postavení nebylo nijak zvlášť komfortní a podařilo se změnit tuto konstituenci, podařilo se vytvořit novou konstituenci, která byla podepsána v letošním roce ve Vídni za účasti rakouského prezidenta a nová konstituence, jejíž jsme členy, zahrnuje státy Rakousko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Bělorusko, Kosovo a Turecko. Je to tedy v zásadě taková stará dobrá monarchie se silnou ingerencí na jihovýchod. Naše pozice se tady významně posiluje, získáváme možnost mít alternáta výkonného ředitele, což nikdy předtím Česká republika v Mezinárodním měnovém fondu neměla. Prosím o schválení. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 389/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladimír Dryml. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 389/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák, který nás nyní seznámí se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Josef Řihák: Kolegyně a kolegové, pane ministře, hezký den přeji
vám všem. A nyní k tomu, co zde projednáváme, k senátnímu tisku č. 389. Jak ve svém úvodním slově řekl pan ministr, došlo k určitým personálním změnám ve prospěch České republiky. A tato rezoluce a tato dohoda vlastně řeší reformu Rady výkonných ředitelů, protože výkonní ředitelé byli jednak voleni a jednak jmenováni. A tady dochází k tomu, že napříště ředitelé už budou všichni voleni. To je asi podstata tohoto tisku. Jinak náš výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu - jako garanční výbor - na své 30. schůzi konané dne 8. srpna 2012 přijal usnesení č. 299, v němž výbor I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas s ratifikací změn Dohody o mezinárodním měnovém fondu vyplývající z Rezoluce Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu ze dne 10. listopadu 2010 č. 66 – 2 o reformě Výkonné rady, 131
II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Josefa Řiháka, III. pověřuje předsedu výboru pana senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore, a rovněž vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost si nepřeje vystoupit. Mohu tedy otevřít obecnou rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám a můžeme dát hlasovat. Nepředpokládám, že by pan ministr chtěl ještě něco dodávat, ano. Opět všechny upozorním na hlasování. Budeme dávat souhlas s ratifikací návrhu, tak jak byl předložen. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 47 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a projednávání tohoto bodu končím. Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je
28. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnice 98/26/ES (evropský senátní tisk č. N 154/08) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 154/08 a N 154/08/01. Opět prosím pana ministra financí Miroslava Kalouska, aby nás seznámil s materiály. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji. Dovolte, abych jen velmi stručně – jedná se o poměrně složitou sofistikovanou materii – vám přiblížil její obsah a pozici České republiky k jednání o ní. Hlavním principem v zásadě regulace centrálních depozitářů je tlak na imobilizaci finančních nástrojů, které byly přijaty k obchodování na regulovaných trzích do roku 2020. Je to zpřísnění disciplíny v oblasti vypořádání nebo zamezení selhání vypořádání, je to samozřejmě tlak na robustní regulaci centrálních depozitářů cenných papírů a zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie v oblasti vypořádání podporou soutěže mezi centrálními depozitáři tím, že budou postupně odstraňovány národní monopoly, které v této oblasti docela jsou. Česká republika návrh tohoto nařízení vítá. Nicméně upozorňujeme, že některé technické detaily bude třeba vyladit v rámci vyjednávání s řadou jiných zemí. Máme za to, že je potřeba plošná výjimka pro centrální banky v oblasti role jejich vlastního centrálního depozitáře. Konkrétně v našem případě to bude znamenat snahu o dosažení výjimky pro Českou národní banku a systém krátkodobých dluhopisů, který ČNB pro své cash-flow provozuje. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Výborem,
který projednal tento tisk, je výbor pro záležitosti Evropské unie a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 154/08/02. Zpravodajkou výboru je paní senátorka
132
Jana Juřenčáková, kterou nyní prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Jana Juřenčáková: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Pan ministr tady již uvedl podrobnosti o tomto návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady. A já bych se jenom krátce zmínila o tom, že po zkušenostech z finanční krize chce Evropská komise vytvořit efektivní regulatorní a dohledový rámec pro fungování finančního trhu. Komise již regulovala centrální protistraně zajišťující zúčtování, aniž chce regulovat závěrečný stupeň poobchodních služeb. Centrální depozitáře jsou klíčovou součástí tržní infrastruktury zajišťující hladké fungování finančních trhů. Proto lze považovat úsilí Komise směřující ke zvýšení stability a efektivity této tržní součásti za žádoucí. Tato nová regulace může přispět k vyšší bezpečnosti realizace příhraničních transakcí. Komise se snaží vytvořit účinný vnitřní trh pro vypořádání v EU. Pozitivním se jeví odklon od listinných cenných papírů ve prospěch zaknihovaných cenných papírů. Jako správný krok se také jeví sjednocení délky vypořádacího cyklu a harmonizace předpisů v oblasti posilování disciplíny. Výbor pro záležitosti EU přijal dne 27. června 2012 na své 31. schůzi 297. usnesení, které máte všichni k dispozici, takže já vás žádám o schválení tohoto návrhu. Tento návrh vycházel z usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal totožný text usnesení svým 275. usnesením na 27. schůzi konané dne 6. června 2012. To je všechno. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní senátorko, a požádám vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Dále tento senátní tisk projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj pan senátor Adolf Jílek? Nepřeje. Považujme tedy zprávu zpravodajky za společnou. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám a může hlasovat o návrhu, tak jak byl předložen. Ale zeptám se pana ministra, zda chce ještě vystoupit? Nepřeje. Přistoupíme tedy k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu usnesení k evropskému tisku, tak jak ho navrhl výbor pro záležitosti EU a byl představen garanční zpravodajkou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 48 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 42, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce. Následujícím bodem je
29. Zelená kniha Stínové bankovnictví (evropský senátní tisk č. K 157/08) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 157/08 a K 157/08/01. Opět prosím pana ministra Kalouska, aby nás seznámil s tímto materiálem. Pane ministře, máte slovo.
133
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, v březnu 2012 předložila Evropská komise k veřejné konzultaci dokument Zelená kniha Stínového bankovnictví, aby se rozvinula široká diskuse o jeho budoucí možné regulaci. Pro vaši informaci: Subjekty stínového bankovnictví jsou subjekty, které obvykle fungují jako zprostředkovatelé mezi investory a vypůjčovateli, ale nepodléhají stejné regulaci jako zbytek bankovního sektoru, protože nepřijímají, tak jako běžné banky, žádné vklady. Odhaduje se, že objem Stínového bankovnictví v roce 2010 představoval zhruba 25 až 30 % celého finančního systému, což je relativně hodně, je to 46 bilionů euro, a zcela jistě si to zaslouží svoji diskusi o regulaci. Nicméně podle našeho názoru do značné míry opatrnou, abychom náhodou neregulovali tak, až se to přestane i hýbat. Upozorňujeme na to, že tyto subjekty skutečně nejsou homogenní, jsou země s velmi rozvinutým systémem Stínového bankovnictví, jsou země, kde v podstatě něco takového je v plenkách. To je např. Česká republika. Domníváme se, že by se příslušný systém regulace neměl ani časově, ani věcně odchylovat od doporučení některých institucí, jako je třeba Basilejský výbor nebo mezinárodně uznávaných standardů, které koordinuje Rada pro finanční stabilitu. Je to opravdu začátek diskuse. Nepředpokládám, že by legislativní návrhy Komise předložila na stůl dříve, než tak za dva roky. Nicméně je namístě o tom začít přemýšlet a diskutovat. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře. Výborem, který projednal tento tisk, je výbor pro záležitosti Evropské unie a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 157/08/02. Zpravodajkou výboru je opět paní senátorka Jana Juřenčáková, kterou prosím o zpravodajskou zprávu. Senátorka Jana Juřenčáková: Děkuji za slovo. Nebudu to už dále rozebírat. Chtěla bych jenom zmínit, že je to Zelená kniha, což je komunikační dokument Komise, jehož cílem je zahájit veřejnou diskusi, a nepodléhá legislativnímu procesu. Po projednání v našem výboru jsem navrhla i závěr s tím vzít Zelenou knihu na vědomí a z diskuse na výboru vznikl návrh usnesení, který máte všichni k dispozici. A vzhledem k tomu, že to vznikalo přímo na zasedání výboru, dostala se nám do původního návrhu usnesení, který máte k dispozici, chyba, a to v tom, že nám tam chybí bod č. 3: 3. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi. Nechala jsem vám rozdat na lavice pozměňovací návrh k tomuto tisku, který by v podstatě doplnil původní usnesení, které máte všichni k dispozici, o bod 3: 3. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi. Tolik k tomuto tisku, děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Musím připomenout, že i usnesení k evropským tiskům dostáváme v elektronické podobě, čili jedině tímto způsobem. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana ministra, zda chce vystoupit? Nechce. A paní zpravodajka by nás v této chvíli měla provést hlasováním. Senátorka Jana Juřenčáková: Znovu zopakuji, že navrhuji doplnit původní
výborové usnesení o bod č. 3: 3. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi. Navrhuji hlasovat o tomto bodu 3 a pak o celém společném návrhu usnesení. 134
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, tak je to asi správně. Svolám opět všechny senátorky a senátory k hlasování. Budeme tedy hlasovat tak, jak navrhla paní garanční zpravodajka, to znamená v této chvíli o pozměňovacím návrhu k návrhu usnesení evropského výboru, kterým pověříme předsedu Senátu Parlamentu ČR, aby případné usnesení sdělil Evropské komisi. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 49 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 44, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Nyní můžeme tedy hlasovat o celém usnesení, včetně právě přijatého doplnění. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 50 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 44, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce a projednávání tohoto bodu končím. Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je
30. Návrh směrnice EP a Rady, kterou se zakládá rámec pro ozdravení a řešení problémů úvěr. inst. a invest. spol. a kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS a 82/891/ES, 2001/24/ES, 2002/47/ES,2004/25/ES,2005/56/ES,2007/36/ES a 2011/35/ES a nař. EU č.1093/2010 (evropský senátní tisk č. N 167/08) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 167/08 a č. N 167/08/01. Prosím pana ministra financí Miroslava Kalouska, aby nás opět seznámil s tímto materiálem. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji dnes za slovo naposledy. Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že to je poslední bod mého bloku, dovolte mi, abych využil této situace a upřímně poděkoval za spolupráci všem, kterým končí jejich mandát, rozloučil se s vámi. Za předpokladu, že na příští schůzi už přijde jiný ministr financí, v takovém případě se loučím se všemi a děkuji za spolupráci. Nyní mi tedy dovolte, abych částečně uvedl naši pozici k návrhu směrnice týkající se tzv. krizového řízení, což je nepochybně naprosto nezbytné opatření, které reaguje na krizovou situaci v Evropě v minulých letech a snaha zřídit účinné instrumenty krizového řízení v rámci EU. My také s cíli, které jsou tady vymezeny, do značné míry se můžeme ztotožnit. Nicméně je tam pro Českou republiku jedno obrovské riziko, se kterým zásadním způsobem nemůžeme souhlasit, a kde skutečně upozorňuji, že je v životním zájmu České republiky, aby ze všech sil vyjednávala s dalšími spojenci v rámci EU o změně textu, tak jak je teď napsán, protože návrh směrnice klade důraz na tzv. skupinový zájem, kdy se to dotýká skupinové podpory, kdy dceřiné společnosti budou povinny poskytovat pomoc svým matkám, přičemž rozhodující slovo regulátora bude mít regulátor v zemi matky, nikoliv v mezi dcery. Vzhledem k tomu, že více než 90 % českého bankovního trhu tvoří dceřiné společnosti zahraničních matek, tak to samozřejmě vystavuje Českou republiku významnému riziku, že o budoucím zdraví financí jejich systémově důležitých bank
135
bude rozhodovat regulátor jiné země, což je obtížně přijatelné. Ve stejné situaci jako my je např. Polsko a několik dalších zemí, takže nejsme s tímto stanoviskem osamoceni. Nicméně zdůrazňuji, že je naší prioritou dosáhnout toho, aby kompetence regulátora host home, tedy jak v hostitelské, tak v domácí zemi, byly vyvážené a aby náš regulátor, v tomto případě Česká národní banka, měl poslední konečné slovo. Druhá věc, ke které jsme velmi zdrženliví a pokládáme to za nepřijatelné, je povinné sdílení prostředků fondů pro řešení krizí, jinými slovy, že by všechny fondy pojištění vkladů byly zapojeny na řešení krize. Máme pocit, že to vytváří jednak obrovské morální riziko pro bankovní sektor vůbec, za druhé, když fond pojištění vkladů nestačí, tak musí doplnit daňový poplatník, a já si obtížně umím představit, jak jakýkoliv ministr financí či jakýkoliv premiér stojí před veřejností a říká: my musíme z našeho fondu pojištění vkladů zaplatit řecké, španělské, irské a jakékoliv jiné banky. A protože tam máme málo peněz, tak musíme další desítky miliard dosypat ze státního rozpočtu. To je situace, do které se domnívám, že se nemůžeme dostat. A to je také druhá priorita vyjednávací v rámci té jinak poměrně velmi užitečné materie. Jsou věci, které jsou ve vyjednávání jakéhokoliv nařízení Evropské unie podstatné více, podstatné méně. Mohou se nám líbit více, mohou se nám líbit méně. Můžeme uzavírat takové nebo takové kompromisy, ale cítím tady za povinnost upozornit na dvě opravdu zásadní, ale zásadní rizika, jejichž dopady mohou být v desítkách miliard korun na daňového poplatníka a kde vyjednávání musíme soustředit velmi intenzivně. Děkuji. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také,
pane
ministře, za předložení směrnice i za hezká slova rozloučení. Výborem, který projednal tento tisk, je VEU, a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk N 167/08/02. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Jana Juřenčáková, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko. Senátorka Jana Juřenčáková: Děkuji. Já se ještě dneska loučit, mám zítra jeden (nebo více) tisků, nechám to tedy na zítřek. K návrhu této směrnice bych chtěla jenom připomenout, že na rozdíl od minulé Zelené knihy, je to právní akt, který je pro členské státy závazný co do výsledku, jehož má být dosaženo. Přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům. Už tady řekl pan ministr, v podstatě se to ČR velmi dotýká, protože dohledové pravomoci by přešly z ČR jinam, a po diskusi, která vyplynula na zasedání výboru 14. srpna, tak jsem po diskusi s ředitelem Holmanem z ČNB a s panem náměstkem Urbanem z MF navrhla ke schválení odůvodněné stanovisko, tzn. výhrada ČR vůči tomuto. Protože termín pro podávání odůvodněných stanovisek byl do 24. září a předpokládali jsme, že do té doby to projedná plénum Senátu. Lhůta byla vlastně promarněna. Chtěla bych opět navrhnout změnu k doporučení, které máme schvalovat. Máte všichni k dispozici návrh odůvodněného stanoviska, které vlastně v bodu I. 3. a I. 4. hovoří o důvodech podání odůvodněného stanoviska. Vzhledem k tomu, že už to nemá vůbec žádný smysl, tak navrhuji přijmout totožné doporučení, z kterého budou vyňaty – teď už ty uvedené body – v bodu I. 3. a I. 4. Jinak by všechno zůstalo stejné. V podstatě argumenty proti jsou uvedeny v doporučení, které výbor přijal, a které, pokud přijmete, a jak tady řekl pan ministr, tak zohlední základní zájmy ČR a hlavně ČNB a v podstatě bude bránit nás všechny. Děkuji za pozornost.
136
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Požádám vás zároveň, abyste zaujala místo u stolku. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Omlouvám se, zapomněla jsem se ještě zeptat pana senátora Korytáře, zpravodaje VHZD… Nepřeje si vystoupit. Platí tedy otevřená rozprava. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana ministra, zda chce ještě vystoupit. Není tomu tak. Požádám paní zpravodajku – jenom si ověřím – vzhledem k tomu, že body 3 a 4 jsou irelevantní, tak se domnívám, že o nich nemusím dávat hlasování. Stačí vaše slovo, že je stahujete. Ale, nechť mi to někdo potvrdí. Senátorka Jana Juřenčáková: Bylo to výborové usnesení, takže já nevím
... Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Co tedy navrhujete? Senátorka Jana Juřenčáková: Já bych navrhla první hlasování o tom, že
vypustíme doporučení k vyjádření Senátu ze dne 14. 8. 2012 v bodu I., body 3 a 4. Když to vypustíme, tak už nemusíme dál hlasovat. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pak musíme hlasovat o tom usnesení, o celku. Dobře. Opět nás čekají dvě hlasování. Opět všechny svolám. Budeme hlasovat v prvé řadě o pozměňovacím návrhu paní zpravodajky, tzn. vypustit body 3 a 4 z navrhovaného usnesení, tzn. vypustit návrh na odůvodněné stanovisko vůči návrhu směrnice. Připomínám, že tato ustanovení jsou irelevantní vzhledem k tomu, že již prošla lhůta k podání tohoto odůvodněného stanoviska. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 51 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Bez znělky nyní přistoupíme k hlasování o celém návrhu usnesení, bez těchto dvou bodů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 52 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi za celý maratón. Děkuji paní senátorce. Projednávání tohoto bodu končím. I když budeme muset skončit přesně ve 13.00 hodin, dohodli jsme se, že ještě projednáme bod
31. Návrh senátního návrhu zákona senátorky Veroniky Vrecionové a dalších, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 392) Tento návrh senátního Vrecionová, která má nyní slovo.
návrhu
zákona
137
uveden
senátorka
Veronika
Senátorka Veronika Vrecionová: Dobrý den, paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, omlouvám se, jsem trochu nachlazená, a navíc, co zde vám chci dnes přednést je trošinku složité a vzhledem k tomu, že mám málo času, budu se snažit být stručná. Vzhledem k tomu, že vás chci požádat pouze o propuštění projednávání do výborů, tak vás moc prosím o shovívavost. Jde o to, že současná výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu byla nastavena zákonem 402/2010 Sb. – a bylo to reakcí na překotnou výstavbu fotovoltaických elektráren. Zvýšení bylo v řadě případů příliš vysoké. Vzhledem k státnímu rozpočtu mohu zmínit jednu důležitou věc, že bylo očekáváno, že předpokladu, že stát vybere zhruba 1,7 mld., se vůbec nepotvrdil. Stát vybral pouze 35 mil. Je to způsobeno, jak jsem již řekla tím, že poplatek byl nastaven příliš vysoko. Chtěla bych ještě zdůraznit to, že současná výše odvodů vyvolává řadu negativních důsledků. Především významně omezuje investiční výstavbu potřebné prospěšné infrastruktury a zamezuje tak vytváření nových pracovních míst a regionální rozvoj. Současná úprava, se ukazuje, že je nefunkční. Proto bych vás velice ráda požádala – zkráceně – o možnost propuštění návrhu k projednávání do výborů. Děkuji. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, paní senátorko a prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení tohoto návrhu senátora Vítězslava Jonáše. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vítězslav Jonáš: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové. Já neřeknu nic jiného než že bych doporučil, aby tento návrh šel do druhého čtení do projednání výboru a navrhuji, aby to projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Pokud se někdo nechce chopit ještě do dalšího výboru. Samozřejmě tato diskuse je dobrá, protože nás o tom požádali i starostové, i podnikatelé, takže já myslím, že je to celkem logické. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Ivo Bárek. Prosím, pane senátore. Senátor Ivo Bárek: Děkuji paní místopředsedkyni. Já tento návrh velice
podporuji a byl bych rád, kdyby mohl tuto materii projednat i náš výbor pro územní rozvoj. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji, pan zpravodaj jistě zaznamenal. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Martin Tesařík. Prosím, pane senátore. Senátor Martin Tesařík: Pěkné poledne, vážená paní místopředsedkyně,
kolegové a kolegyně. Budu velmi stručný. Já už jsem tady několikrát k tomuto tématu vystupoval. Hovořil jsem i o tom, že mám informaci, že v současné době probíhá příprava komplexní novely tohoto zákona v gesci ministerstva průmyslu a obchodu a životního prostředí. Chtěl bych jenom paní kolegyni tady tuto informaci sdělit tak, aby s nimi případně konzultovala svůj postup. Děkuji.
138
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji. Dále je přihlášen do rozpravy pan senátor Miloš Malý. Prosím, pane senátore. Senátor Miloš Malý: Vážená paní předsedající, paní navrhovatelko, také doporučuji tento zákon do druhého čtení, abychom ho propustili z jednoho prostého důvodu, protože jsme nechali naším státem vytvořit spoustu průmyslových zón, ze kterých je zemědělský půdní fond a díky tomu, že jsou tam tak vysoké odvody, tak tyto zóny jsou z větší části prázdné, protože se investorům nevyplatí v podstatě v této zóně investovat, stavět a ještě vyjímat pozemky ze zemědělského původního fondu. Za tuto cenu dostanou pozemky jinde a levněji, takže prostě náš dobrý úmysl od řízení průmyslových zón se míjí z tohoto důvodu účinkem. Také doporučuji do druhého čtení. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji, a ještě se přihlásila o slovo paní senátorka Jiřina Rippelová. Prosím, paní senátorko. Senátorka Jiřina Rippelová: Dobré poledne, já vám uvedu také jenom jeden konkrétní případ, se kterým se na mě obrátil starosta jedné obce. Chtějí rekonstruovat cyklostezku. Náklady na rekonstrukci jsou 600 000 Kč. A odvody za vynětí ze zemědělského půdního fondu jsou milion a půl. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Dále vystoupí pan
senátor Miroslav Nenutil. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já jsem rád, že se toto bude projednávat a prosil bych, aby jako další výbor, který se tím bude zabývat, byl ustanoven ústavně-právní výbor našeho Senátu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, pan zpravodaj určitě zaregistroval. V tuto chvíli není přihlášen nikdo další do rozpravy, takže rozpravu končím. Paní navrhovatelka samozřejmě má právo se vyjádřit. Takže prosím, paní navrhovatelko. Senátorka Veronika Vrecionová: Já vám velice děkuji za příspěvky. Já jsem jenom chtěla upozornit, že jsem řadu – nebo podle mého ne tak důležitých věcí nezmínila, protože jsem dostala velmi málo času, ale tady bych jenom ráda reagovala, že tuto problematiku v současné době nějak komplexně nebudeme řešit. Ministerstvo životního prostředí – nicméně všechno trvá strašně dlouho – a my tady chceme odstranit tímto návrhem pouze nejproblematičtější a nejpalčivější problémy. Moc vám děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, paní senátorko. Pan zpravodaj by se ale měl vyjádřit, protože zde zazněly návrhy mimo jeho zpravodajskou zprávu, takže je třeba je shrnout. Prosím, pane senátore. Senátor Vítězslav Jonáš: Takže já jenom beru na vědomí, že kromě mého
návrhu, aby to bylo projednáváno ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, je to ústavně právní výbor a výbor pro územní rozvoj a veřejnou zprávu. Takže tyto tři výbory by to měly projednat. A doporučuji to. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji, pane zpravodaji. Takže vzhledem k tomu, že jsme návrh zákona nevrátili navrhovatelce
139
k dopracování, ani jsme ho nezamítli, přikázaný návrh senátního návrhu zákona výborům Organizační výbor navrhl, aby garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu senátního návrhu zákona byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a dále bylo navrženo, aby se tímto návrhem zákona zabýval výbor pro územní rozvoj a životní prostředí a ústavně-právní výbor. Myslím si, že mohu dát hlasovat dohromady o celém tomto návrhu. Všechny svolám k hlasování. Budeme hlasovat o přikázání výborům tohoto návrhu senátního návrhu zákona, tak, jak jsme si to řekli. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 53 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 37, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji. Paní senátorka chce ještě – pokud ne, blahopřeji k úspěšnosti. A ještě požádal o slovo s procedurálním návrhem pan senátor Vítězslav Jonáš. Prosím, pane senátore. Senátor Vítězslav Jonáš: Vážené kolegyně a kolegové, já bych vás chtěl poprosit po dohodě se spolupředkladateli bodu 45, senátní tisk číslo 395 – je to návrh, kterým se mění zákon číslo 159 o střetu zájmů, aby byl stažen z jednání této schůze. Dávám procedurální návrh. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. O tom můžeme hlasovat a musíme hlasovat hned. Myslím si, že nyní bez znělky. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 54 se z 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 36, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Takže splnili jsme vše, co jsme měli včetně úpravy programu. V této chvíli vyhlašuji polední přestávku. Tentokrát bude až do 15.00 hodin, protože ti, jimž končí mandáty, odjíždějí za panem prezidentem na Hrad. Vyhlašuji přestávku do 15.00 hodin. Děkuji.
(Jednání přerušeno v 12.58 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 15.00 hodin.)
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové. Prosím vás, abyste zaujali svá místa. Budeme pokračovat v dnešním jednání, a to bodem
140
32. Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha, Boženy Sekaninové a dalších, kterým se mění zákony související se zavedením karty sociálních systémů (senátní tisk č. 385) Tento návrh zákona uvede paní senátorka Božena Sekaninová. Paní kolegyně, máte slovo. Senátorka Božena Sekaninová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Využití karty sociálních systémů jako platebního prostředku zahrnuje v současné době oblast státní sociální podpory, zaměstnanosti, sociálních služeb, dávek pro osoby se zdravotním postižením a pomoci v hmotné nouzi. Původně se počítalo se zavedením karty od 1. ledna 2012, avšak problémy s tím spojené způsobily odklady se zavedením k 1. červenci 2012, a to ještě s omezením spočívajícím v postupném rozšiřování v oblasti uplatnění. Podle informací z médií se počítá s vydáním cca 5 000 karet v první fázi s tím, že bude docházet k postupnému zvyšování jejich počtu. Z uvedeného je zřejmé, že projekt karty sociálních systémů je nedostatečně připraven. Navíc je třeba upozornit na skutečnost, že v souvislosti s realizací záměru zavedení karet sociálních systémů v zákonem předpokládaném rozsahu dochází k porušování platné právní úpravy. Jak vyplývá z mediálních vyhlášení představitelů ministerstva práce a sociálních věcí, nepočítá se s využitím poštovních poukázek jako způsobu výplaty dávek v hotovosti. Přitom v tiskopise k žádosti o dávky v podobě, které existovaly k datu 15. 6. 2012, byla tato možnost uvedena ve všech případech s výjimkou porodného, přídavku na děti a rodičovského příspěvku. Je tedy zcela zřejmé, že v těchto případech dochází k porušování ustanovení platných zákonů, které počítají i s výplatou dávky v hotovosti. Navíc je potřeba s veškerým důrazem upozornit na skutečnost, že v případě, kdy dá příjemce jakékoliv dávky prostřednictvím karty sociálních systémů pokyn k zasílání dávky na jeho účet, získává tím Česká spořitelna informaci o tom, jaký účet a u kterého peněžního ústavu mají účet příjemci dávek. Vzhledem k tomu, že takovýchto osob je cca 1 milion, je zřejmé, že dochází k hrubému porušení pravidel rovné soutěže. Navíc se k soukromému subjektu dostávají informace podléhající režimu podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Zrušení možnosti doručování dávek prostřednictvím poštovních poukázek vzniká obrovský problém pro 40 % příjemců dávek, kteří nebudou mít dávky dostupné, budou nuceni k zakládání bankovních účtů apod. Jedná se asi o 200 000 převážně seniorů a osob se zdravotním postižením, kteří budou nuceni využívat různých opatrovníků, zmocněnců apod. De facto ztratí možnost vlastního rozhodování o svých finančních prostředcích. Navrhovanou právní úpravou se omezuje platební funkce karty sociálních systémů pouze na oblast dávek pomoci v hmotné nouzi, čímž se výše uvedené nebezpečí zneužití snižuje, přičemž se neruší kontrolní funkce ve vztahu ke zneužívání dávek systému pomoci v hmotné nouzi. Realizace navrhovaných změn není spojena s žádnými výdaji státního rozpočtu ani rozpočtu krajů a obcí. Předložený návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh zákona je v souladu i se závazky České republiky, vyplývajícími z mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána.
141
Vážené kolegyně, vážení kolegové. Žádám vás tímto o schválení zákona v předloženém znění. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní senátorko a prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Tento tisk projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 385/2. Senátní tisk projednal výbor pro zdravotnictví a sociální politiku jako výbor garanční. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Alena Dernerová. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 385/1. Prosím nyní paní senátorku, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Alena Dernerová: Dobré odpoledne, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já se tady nebudu rozšiřovat příliš, protože paní senátorka Sekaninová myslím, že celou problematiku uvedla v dost podstatné šíři. Pouze sdělím, že VZSP na schůzi konané 8. 8. 2012 k návrhu senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha, Boženy Sekaninové a dalších, kterým se mění zákony související se zavedením karty sociálních systémů, senátní tisk č. 385 po odůvodnění zástupkyně skupiny navrhovatelů senátorky Boženy Sekaninové, zpravodajské zprávě senátorky Miluše Horské a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona. Určuje zpravodajkou pro projednání návrhu tohoto zákona na schůzi Senátu Alenu Dernerovou. Takže stanovisko výboru je pozitivní. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní senátorko. Prosím, abyste se rovněž posadila ke stolku zpravodajů. Nyní se ptám pana zpravodaje VHZD, zda si přeje vystoupit. Už je tady. Prosím, pane kolego, máte slovo. Senátor Josef Řihák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si taktéž
myslím, jako moje předchůdkyně, že tady už předkladatelé řekli podstatu návrhu a co tento návrh ruší. Ruší funkce karty sociálních systémů, ve kterých oblastech to ruší. Já si myslím, že to je krok správným směrem. Na hospodářském výboru se ozývaly i námitky, proč nezrušit sKartu celou. My jsme projednali tuto problematiku, tento senátní tisk na své 39. schůzi, která se konala 23. října 2012 a přijali jsme k tomuto senátnímu tisku č. 385 usnesení, kde výbor za prvé doporučuje Senátu PČR schválit návrh senátního návrhu zákona. Za druhé určil mě zpravodajem na schůzi. Za třetí pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám za vaši zprávu, pane kolego. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se, prosím, hlásí do obecné rozpravy? Pan místopředseda Zdeněk Škromach má slovo, prosím Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Dobrý den. Vážený pane
předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, já bych se rád ještě vyjádřil jako jeden z navrhovatelů k tomuto zákonu. On vznikal vlastně už v době před prázdninami. Mezi tím ten vývoj prošel nějakým obdobím. Ukazuje se, že to víceméně bylo vizionářské, dopředu, protože poslední informace, které jsou, jenom potvrzují naše obavy z toho, že systém sKaret, který bohužel kompromituje bezhotovostní platby v rámci sociálního systému, tak jak je postavený, byl zaměřen, a je zaměřen i díky zveřejněné smlouvě s Českou spořitelnou hlavně do budoucna na vyplácení důchodů. Mimo jiné. Náš návrh, tak jak je postaven, už jakoby předjímal 142
takovou možnost, protože to vlastně znemožňuje a víceméně zužuje možnost použití sociální karty pouze na oblast hmotné nouze. Tím pádem by měl ulehčit život mnoha lidem. Obzvláště ze strany např. zdravotně postižených, na základě i jejich iniciativy, a díky i Národní radě zdravotně postižených, jsme nakonec tento návrh zákona dali dohromady. Samozřejmě v poslední době se objevují i otázky, zda systém jako takový nezrušit úplně. My jsme připravili opět senátní návrh, který už je předložený a podaný, proběhne schvalovacích procesem, který umožní zrušit sKarty. Ale v této chvíli považujeme za důležité alespoň udělat první krok, to je omezit to, aby tyto karty nešly použít právě na výplatu důchodů nebo podobně. Protože bohužel zákon, který jsme nepodpořili a který jsme i kritizovali z toho důvodu, umožňuje de facto exekutivě, ministerstvu formou podzákonných norem takového postupy a takovéto smlouvy. Takže jenom pro rekapitulaci, ruší se funkce karty sociálních systémů ve vztahu k oblasti dávek státní sociální podpory, příspěvku na péči, dávek pro osoby se zdravotním postižením, dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, a dávek státní politiky zaměstnanosti, to je například podpora v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci. Já myslím, že spousta argumentů zazněla. Například naprosto nesmyslný způsob, kdy jestliže jako občan dostávám dávky pravidelně na účet, tak já si teď musím zřídit nový účet u spořitelny a peníze převádět na svůj vlastní účet. Takže vlastně takhle přes hlavu se škrabeme za druhým uchem. To samozřejmě není jediné. Velký problém je otázka ochrany osobních dat, informací, které s tím jsou spojeny, na které jsme upozorňovali a které v praxi ukazují, že ten problém tady je. V neposlední řadě, i když to samozřejmě přímo nesouvisí se zavedením sociálních karet, je otázka změny zákona v oblasti výplaty dávek, kdy vyplacena dávka není ve chvíli, kdy ji obdrží občan, ale vyplacena je ve chvíli, kdy úřad odešle vyřízenou poptávku do toho "cloudu", neboli mraku, oblaku, ze kterého potom ta dávka buď vyjde, nebo nevyjde. Čili to je to jednotné výplatní místo, o kterém se hovoří. A jestli dneska říká pan ministr Drábek, že nechtěl z toho vyplácet důchody, pak je divné, že v té smlouvě to je. Nakonec bych tady mohl citovat média ze všech stran, která v posledním týdnu, čtrnácti dnech jednoznačně reflektovala, že ministerstvo nemluvilo pravdu, že vlastně hlavním cílem bylo do toho systému dostat téměř tři miliony klientů důchodců. To je samozřejmě velmi zajímavé pro každý peněžní ústav, který by spravoval konta takovéhoto objemu lidí. Proto si myslím, že je dobře, aby tento zákon v této první podobě odešel, abychom vytvořili možnost i vládním poslancům v Poslanecké sněmovně, kteří dneska kritizují tento systém, který ale schválili a potvrdili ve sněmovně, tak aby mohli tuto chybu, jak ostatně přiznávají i veřejně, napravit. Takže věřím, že sněmovna náš senátní návrh bude akceptovat, případně ještě v něčem ho může i vylepšit. Ještě bych reflektoval na některé drobné připomínky, které zazněly z hlediska uplatnění karty jako průkazu, které se objevily, že je potřeba to zohlednit. Samozřejmě je to možné zohlednit případně v dalších připomínkách, eventuálně pozměňovacích návrzích, které k tomu mohou padnout, bude-li to nezbytně nutné, byť jsem přesvědčen, že stejně jako zavedení povinné sKarty pro všechny, což nebyl vůbec záměr, předpokládám, zavedení používání bezhotovostní platby kartou, ale vlastně podzákonnou normou, tak umožňuje vlastně řešit i otázku průkazu, který člověk bude potřebovat pro prokázání třeba toho, že je zdravotně postižený nebo že
143
má nárok na nějakou dávku. Ale to už je věc ministerstva, aby se s tím vypořádalo. Já věřím, že nástupce pana ministra Drábka, či nástupkyně, tak jak se teď zrovna o tom hovoří, se s tím dokáže vypořádat. Požádal bych vás o podporu tohoto návrhu zákona. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane místopředsedo. V obecné rozpravě teď vystoupí paní senátorka Dagmar Zvěřinová. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Já bych navázala, vážené senátorky, vážení senátoři, na svého předřečníka. Karta se pomaličku uváděla v život, a musíme říct, že jakékoli obavy, které tady zaznívaly, když se to projednávalo v tomto sále, předčily očekávání. Prostě skutečnost je daleko horší. Škála služeb, výplata dávek je pro velice širokou skupinu obyvatelstva, ale bohužel pro obyvatelstvo, které je věkově řekněme trošku starší, ale někteří jsou i nemocní. Musíme si uvědomit, že ne všichni jsou ve městech, že jsou třeba na malých vesničkách, kde jim karta opravdu k ničemu není. Ale problém je v jedné věci, že oni se musí dostat k hotovým penězům, musí se dostat k některým službám a s tou kartou toho moc na těch vesničkách nenadělají. Když si uvědomíte, jaká je třeba dostupnost dopravní apod., tak je to činí poměrně dosti bezradnými. Myslím si, že v tomto směru paradoxně příslušné ministerstvo sociálních věcí se moc citlivě a sociálně nezachovalo. Chápu, že přijde nová generace, daleko pružnější, zvyklá na karty, možná bude mít daleko jiný systém, zvykne si na to a nevidím důvod, proč by to za nějakou dobu nemohlo být daleko více rozšiřováno. Ale takto direktivně, nekompromisně je to velice necitlivé. Chtěla bych říci, že problém už současně vzniká v samotné distribuci těch karet, která představuje určité množství právních úkonů, pro některé staré lidi téměř nepřekonatelných. Jestliže svoláte starosty těch obcí, třeba v rámci ORP, a nabádáte je, aby pomohli při tomto systému, při té distribuci, tak musím říci, že jsou v tom velice, velice opatrní. Jedná se o osobní věci, velice citlivé věci. Jedná se třeba i o starší nebo postižené občany, kteří jsou nedůvěřiví, oni sami s tím nechtějí nic společného. A všichni víme, kolik je problémů, my sami kolikrát máme problémy s platební kartou, pro některé občany jsou to úkony, se kterými se v životě nesetkali, činí je opravdu velice bezradnými, ale především oni se za to stydí, že to nezvládají. Tady musím říci, že samotnou distribuci úřady práce podcenily. Distribuce má být dneska trošku nahrazena přes jednotlivá města, tzv. trojková města. Kdo by si to vzal na starost? My jsme řekli našim úředníkům, že výhradně na jejich zodpovědnost. Ono totiž je to o vystavení plných mocí, ověření plných mocí apod. Nikdo si zatím nedovedl představit, co to všechno představuje. Já vám řeknu jednu věc. Ano, ať tady nějaký systém běží pro některé občany, kteří to chtějí. Od určitého věku si myslím, že je to úplně standard, pro tu generaci, která bude třeba odcházet do důchodu a už je to generace s tímto systémem smířená nebo prostě s tím umí pracovat. Ale podporuji ten zákon, který je tu předložen, z toho důvodu, že v této věci tuto generaci trošičku citlivěji chápat – myslím si, že tím hodně zabráníme právním excesům, neštěstím, některým zmatkům. Tito lidé si to opravdu na sklonku svého života nezaslouží. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní senátorko. Slovo
má pan senátor Miroslav Nenutil. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo,
nebudu vás vůbec dlouho zdržovat, ale pro podporu tohoto zákona krátký příběh. Je 144
to asi čtyři, pět měsíců nazpátek, ve Stříbře jsem si vybíral z bankomatu hotovost. Postávala tam babička 70 – 75 let, chvilku pokukovala. Když jsem si peníze vybral, tak ke mně přišla a říká: Mladý pane, prosím vás, mohl byste mi vybrat 2 tisíce? Já povídám: Ale, paní, to přece nejde, to musíte sama, co když si vyberu víc. – No, vy byste to ale neudělal, že jo. – V peněžence měla od vnoučat někde napsaný PIN, neviděla ani na klávesnici. Troufám si tvrdit, že takhle dopadnou dvě třetiny alespoň mých voličů, nebo těch dědečků a babiček na Tachovsku. Proto jsem pro tento zákon. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikdo se do ní nehlásí, čili rozpravu končím. Táži se paní navrhovatelky, zda si přeje vyjádřit se k obecné rozpravě. Nepřeje. Pana zpravodaje VHZD se ptám, zda si přeje vystoupit. Ne. Paní zpravodajka garančního výboru – ano. Paní senátorka Dernerová se vyjádří k právě proběhlé rozpravě. Senátorka Alena Dernerová: Pane předsedající, kolegyně a kolegové,
v rozpravě vystoupili tři senátoři, vlastně dva senátoři, jedna senátorka. Jediný návrh – návrh zákona přijmout. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ano, děkuji, je tomu tak. Můžeme po znělce přistoupit k hlasování o jediném návrhu, který byl podán, totiž o návrhu schválit návrh senátního návrhu zákona. Konstatuji, že v sále je přítomno 46 senátorek, resp. senátorů, znamená to, že kvorum je 24. Hlasujeme o návrhu schválit návrh senátního návrhu zákona tak, jak jej předložila paní senátorka Božena Sekaninová a další senátoři. V tuto chvíli je stav 46 přítomných, kvorum 24. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce a stiskněte tlačítka ANO. Děkuji. Vy, kteří jste proti, stiskněte prosím tlačítka NE a zvedněte ruce. Hlasování pořadové číslo 55 skončilo. Skončilo přijetím návrhu – schválit návrh zákona, a to tak, že registrováno bylo 48, tedy kvorum bylo 25, pro 37, proti 1. Teď můžeme uzavřít tento bod. (Námitka.) Ano, samozřejmě musíme pověřit senátorky nebo senátory. Především konstatuji, že návrh byl schválen. Navrhuji, abychom pověřili předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání. Dále navrhuji, abychom pověřili senátora nebo senátorku. Prosím? Paní senátorku Sekaninovou. (Souhlas.) A paní senátorku Terelmešovou, aby návrh zákona odůvodnily v Poslanecké sněmovně. Budeme vzápětí hlasovat o návrhu, který jsem přednesl. Kdo je pro tento návrh, zvedněte, prosím, ruce, stiskněte tlačítka ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, stiskněte tlačítka NE a zvedněte ruce. Hlasování číslo 56, v sále bylo přítomno 48, kvorum bylo 25, pro 40, proti nebyl nikdo. I tento návrh byl schválen. Teď teprve můžeme přistoupit k projednání dalšího bodu, kterým je
145
33. Výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2011 (senátní tisk č. 370) Navrhuji vám, abychom nejprve podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí předsedkyně Rady Ústavu pro studium totalitních režimů paní Naděždy Kavalírové. O tomto návrhu budeme vzápětí hlasovat. V sále je přítomno 47 senátorek a senátorů, kvorum je 24. Kdo jste pro, abychom vyslovili tento souhlas, stiskněte, prosím, tlačítko ANO a zvedněte ruce. Děkuji vám. Kdo s tím nesouhlasí, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že návrh byl přijat, znamená tedy souhlas s účastí, přítomno bylo 47, kvorum bylo 24, pro bylo 36, proti nebyl nikdo. Dovolte, abych zde uvítal paní Naděždu Kavalírovou, předsedkyni Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a abych jí dl slovo. Konstatuji, že tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. 370. Nyní prosím paní předsedkyni, aby nás s výroční zprávou seznámila. Prosím. Naděžda Kavalírová: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky,
vážení páni senátoři, dovolím si vás pozdravit jménem Ústavu pro studium totalitních režimů a podat vám stručnou informaci k výroční zprávě o činnosti ústavu a archivu bezpečnostních složek za rok 2011. Domnívám se, že předkládaná zpráva velmi plasticky ukazuje širokou škálu aktivit ústavu. Na jedné straně stojí dlouhodobé dokumentační, výzkumné nebo badatelské projekty, jejichž výsledky jsou průběžně prezentovány v ústavních periodikách nebo na webových stránkách, pokračující digitalizace dokumentů a archiválií, doplňování a aktualizace evidencí spolupráce se státními orgány i partnerskými institucemi v zahraničí, práce skupiny orální historie nebo vzdělávací aktivity. Na straně druhé jsou to konkrétní konference, semináře a sympozia realizované v minulém roce a samozřejmě publikační a výstavní činnost. Ústav se zkrátka ve své práci musí řídit zakládajícím zákonem a žádný ze svých úkolů nemůže plnit na úkor jiných povinností. Z tohoto hlediska ústav není jen čistě akademické nebo historické pracoviště. Stejně jako není pouhým nástupcem dokumentační složky ÚDV. Chceme-li adekvátně srovnávat, pak je namístě podívat se do postkomunistických zemí, na obdobné úřady a instituce v zahraničí. Mohu s potěšením konstatovat, že ve zmíněném mezinárodním srovnání si ústav vede velmi dobře. Z benjamínka mezi evropskými partnery se za několik málo let vypracoval v respektovaný ústav, který je v mnohém iniciátorem a tahounem evropských snah o vyrovnání se s totalitní minulostí. Reálným odrazem této pozice je fakt, že nadnárodní Platforma evropské paměti a svědomí byla minulý rok založena a sídlí v Praze. Snad ještě větší radost mám z toho, že i pozice na domácí scéně se výrazně mění. Určitá předpojatost nebo nedůvěra vůči nové instituci postupně mizí nebo zaniká. Velký podíl má na tom určitě nový ředitel Daniel Herman, který síly a energii skutečně spojuje, nikoli rozděluje. To se zvláště v situaci, kdy všechny státní instituce musí šetřit, ukazuje jako ta nejrozumnější cesta. Není proto divu, že všechny tři velké mezinárodní konference v loňském roce k 90 letům českého a slovenského komunismu a dvě k 60. výročí zahájení rádia Svobodná Evropa se tak konaly za spolupráce domácích i zahraničních subjektů, včetně např. Senátu Parlamentu ČR. 146
Uvedené spojování sil, tedy spolupráce se všemi, kteří mají k historii poznání naší totalitní minulosti co říci, se ostatně projevuje prakticky ve všech složkách činnosti ústavu. Dobře se to dá dokumentovat na struktuře a rozmanitosti obtýdenních čtvrtečních seminářů, které nabízejí přednášky domácích i zahraničních hostů. Tady udělám krátkou informační vsuvku. Právě dnes, ve čtvrtek probíhá v tuto dobu setkání politických vězňů s ředitelem Památníku Berlin-Hohenschönhausen Dr. Hubertusem Knabe – samozřejmě v ústavu. Pokračuji dál. K dalším činnostem patří debaty nad novými knihami nebo konkrétním tématem, setkání s pamětníky nebo filmovou projekcí s výkladem. Rovněž v publikační činnosti se ústav neomezuje pouze na vlastní produkci a kmenové autory především ve čtvrtletní revue Paměť a dějiny, ale neváhá podpořit vydání dobrých knih i mimo ústav stojících historiků a publicistů, nebo spolupracovat s jinými nakladatelstvími a tvůrci na společném projektu. Z řady neperiodických publikací bych si za minulý rok dovolila vyzvednout dvě, vysoce ceněnou knihu Josefa Pazderky Invaze 1968, ruský pohled, a ojedinělý, velmi úspěšný titul Ještě jsme ve válce, který formou komiksů zachycuje konkrétní životní osudy lidí za totality. Nám, bývalým politickým vězňům velmi leží na srdci i osvětová a vzdělávací role ústavu, jeho schopnost přiblížit minulé režimy mladým lidem a dětem, proto velmi bedlivě sledujeme činnost vzdělávací skupiny, její kurzy pro učitele, studenty i žáky, školní DVD nebo přípravu metodických pomůcek. Sílící zájem ze strany učitelů i škol, myslím, dokládá, že i zde ústav dělá svou práci dobře. Konečně musím zmínit, že na konci minulého roku archivu i ústavu přibyl nový úkol, a to v souvislosti s přijetím zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu. Výroční zprávu ústavu a archivu projednaly dva senátní výbory: ústavněprávní, který byl garanční, a výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Oba výbory doporučují plénu Senátu vzít tuto zprávu na vědomí. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, jsem přesvědčena, že ústav i archiv naplňují své zákonné úkoly, že se vypracovaly v solidní a důvěryhodné instituce. Věřím, že svou nezastupitelnou úlohu ve zveřejňování neblahé totalitní minulosti budou plnit i nadále. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, paní předsedkyně, prosím,
posaďte se ke stolku zpravodajů. Zprávu projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tento výbor přijal usnesení, jež vám byla rozdána jako senátní tisky číslo 370/2 a 370/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Petr Bratský. Organizační výbor určil výborem garančním pro projednávání této výroční zprávy ústavně-právní výbor. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 370/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Nenutil: Vážená paní doktorko, milé kolegyně, vážení
kolegové, nejprve krátce k legislativnímu procesu. Navrhovatelem je paní předsedkyně dr. Naděžda Kavalírová, tento tisk byl Senátu předložen 22. května letošního roku a Organizační výbor rozhodl tak, jak se zmínila paní předsedkyně. I pan místopředseda. Předložením této výroční zprávy si Ústav pro studium totalitních režimů plní svou povinnost, danou mu zákonem číslo 181/2007 Sb., kde se v § 9, odstavec 1, písmeno i) tvrdí, že je povinen sledovat a vyhodnocovat zabezpečení přístupů 147
k dokumentům a archiváliím uloženým v archivu a výsledky předkládat jednou ročně k projednání Senátu. V úvodním slově k výroční zprávě jak předsedkyně rady zde přítomná dr. Naděžda Kavalírová, tak i v úvodním slovu ředitele ústavu pana Mgr. Daniela Hermana se oba zmiňují jednak o významu nově založené Platformy evropské paměti a svědomí, jednak o dalších úkolech vyplývajících ze zákona číslo 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu a i o dopadu hospodářské recese i na činnost ústavu. Oba také shodně konstatují, že i přes ne příliš příhodné podmínky se – cituji – daří zvládat veškeré výzvy a problémy. Sedmičlenná rada ústavu pracovala v neměnném složení, podobně jako vědecká rada ústavu a členové poradního kolegia ředitele ústavu. V loňském roce byla uzavřena řada smluv o spolupráci například s Českým rozhlasem, s Židovskou obcí v Praze nebo Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze v průběhu května a června navštívily ústav a archiv tři delegace výborů Senátu. K vlastní činnosti. Snad k nejprestižnější a nejvýznamnější události v oblasti mezinárodní spolupráce patří určitě založení Platformy evropské paměti a svědomí, která si za hlavní cíl klade – podporovat spolupráci mezi národními výzkumnými institucemi, archivy, muzei a jinými organizacemi, veřejnými i soukromoprávními se specializací v oboru historie totalitních režimů v Evropě, se zvláštním důrazem na nacionální socialismus, komunismus a další totalitní ideologie. Jedním z cílů platformy je zabránit intoleranci, extrémismu, protidemokratickým hnutím a návratu jakékoli formy totalitní nadvlády. Smlouva pak byla podepsána v říjnu minulého roku premiéry ČR, Polska a Maďarska. V současné době je v ní zapojeno 13 států Evropské unie. K ústavu samotnému. V současné době tam pracuje 130 zaměstnanců, z toho 29 na zkrácený úvazek. Rozpočet ústavu pro loňský rok činil téměř 151 milionů korun. V loňském roce se ústav zaměřil v oblasti badatelských a dokumentačních objektů jednak na dějiny protikomunistického odboje a odporu, na organizační vývoj a personální obsazení politických bezpečnostních struktur v letech 1938 – 1989, na dokumentaci politické persekuce a represe v uváděných letech. Ve vzdělávacích projektech se pak ústav zaměřil na odbornou školní veřejnost, na výstavní činnost, na pořádání konferencí a seminářů. O některých z nich jako třeba 90 let českého a slovenského komunismu nebo výstava Hlasy svobody se tady paní předsedkyně zmiňovala. Ve výroční zprávě je ve výzkumné, badatelské, dokumentační, výstavní a publikační činnosti popsáno přes osm desítek projektů a publikací, ve vydavatelské činnosti je třeba ocenit spolupráci s jinými nakladatelstvími nebo partnerskými institucemi. Hlavním úkolem ústavu je, jak praví zákon, zabezpečení přístupu k dokumentům a archiváliím, uloženým v archivu. To se, děje jednak formou webových projektů, kdy vzniklo přes 300 záznamů seminářů prezentací projektů Oral History, jednak spuštěním digitální studovny i rozvojem webových stránek. Ve spolupráci s archivem bylo zřízeno digitalizační pracoviště, které se zabývá hlavně vyřizováním úředních a badatelských žádostí. V roce 2011 bylo digitalizováno téměř čtyři a půl milionů souborů, což je o čtvrtinu více, než stanovil plán digitalizace. Ještě několik slov k archivu bezpečnostních složek. Od roku 2011 je v čele archivu Mgr Jana Poddaná, její první zástupkyně dr. Zlatuše Kukánová.
148
Archiv bezpečnostních složek registroval v loňském roce téměř 900 badatelů z ČR i ze zahraničí, vyřídil přes 1700 badatelských žádostí, přes 1300 úředních žádostí, ať už ze strany různých zpravodajských služeb ministerstva vnitra apod. a přes 16 000 evidenčních šetření k osobám. Milé kolegyně, vážení kolegové, jak už zde bylo zmíněno, ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu ČR jako garanční výbor přijal usnesení, kde doporučuje vzít tuto výroční zprávu na vědomí. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore, prosím,
posaďte se ke stolku zpravodajů. Přeje si vystoupit zpravodaj výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice? Ano, pan senátor Petr Bratský si přeje vystoupit a má slovo. Senátor Petr Bratský: Vážené kolegyně a kolegové, kolega Nenutil měl tak perfektní zprávu, že k ní není co dodat. Přesto bych vám chtěl přinést dobré poselství i z výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. V tisku, který avizoval pan místopředseda, doporučuje výbor vzít tuto zprávu na vědomí. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se do ní hlásí? Pan senátor Jaromír Jermář má slovo. Senátor Jaromír Jermář: Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, doplnil bych, že jsme se na výboru zabývali projednáváním zprávy dvakrát. Při prvním jednání jsme položili některé otázky, na které nám nebylo odpovězeno, takže jsme požádali písemně, aby výboru na tyto otázky odpovězeno bylo. Výbor ve svém usnesení doporučuje vzít tuto zprávu na vědomí, ale konstatuje, že v průběhu projednávání na 29. schůzi výboru dne 14. srpna 2012 byly členy výboru položeny otázky řediteli ústavu k písemnému zpracování. Velká část otázek nebyla odpovězena a další část nedostatečně. Otázky jsou uvedeny v příloze usnesení výboru. Navrhujeme výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, aby v devátém funkčním období pokračoval v jednání ve věci činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů a rady tohoto ústavu a zabýval se opakovaně položenými otázkami a odpověďmi na ně. Znamená to, že výbor bude ještě v této věci pokračovat v jednání, bude požadovat vysvětlení některých svých otázek a odpovědí, ale opakuji, že výbor doporučuje tuto zprávu vzít na vědomí. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Kdo se dále hlásí do obecné
rozpravy? Nikdo. Obecnou rozpravu končím. Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej navrhl pan senátor Nenutil. Učiníme tak po znělce. Konstatuji, že v sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 26. Hlasujeme o jediném předneseném návrhu, aby Senát vzal zprávu paní předsedkyně na vědomí. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Hlasování pořadové číslo 58 skončilo, návrh byl přijat. V sále bylo přítomno 51 senátorek a senátorů, kvorum bylo 26. Pro 41, proti 1. Návrh byl schválen. Děkuji paní předsedkyni za účast a za přednesení zprávy. Paní předsedkyně nás chce oslovit.
149
Naděžda Kavalírová: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky a páni senátoři, děkuji vám pěkně a přeji vaší práci hodně zdaru. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, paní předsedkyně a na
shledanou. Před námi je 34. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb. (senátní tisk č. 425) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 425. Návrh uvede ministr pro místní rozvoj, pan Kamil Jankovský, kterého tu vítám a kterému předávám slovo. Prosím, pane ministře. Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský: Vážené paní senátorky,
vážení páni senátoři, návrh změny zákona o vyvlastnění, jak ho schválila PS je podle našeho názoru velmi významná právní úprava, která zjednoduší a narovná podmínky při procesech vyvlastňování, zvláště v souvislosti s výstavbou dopravní infrastruktury. Návrh je možno strukturovat do několika částí, nicméně hlavní změny, které tam jsou, jsou změny podmínek pro vyvlastnění, změna výpočtu výše náhrady při odnětí rozdělení výrokové části rozhodnutí na dvě části, změna účinku odvolání a změna soudní ochrany. Zastavil bych se krátce u části, která se týká rozdělení výrokové části rozhodnutí na dvě části. V podstatě to znamená, že máme jednu část, která se týká procesu vyvlastnění a druhá se týká výše náhrady. V praxi nám to umožňuje, jestliže se bude řízení týkat pouze náhrady, ve vlastním vyvlastňovacím procesu pokračovat. Rovněž tato právní úprava podle našeho názoru dokáže zamezit různým spekulacím, které se odehrávaly při výstavbě dopravní infrastruktury, ale přesto podle našeho názoru je tam i začleněna a to je součástí čtyřistašestnáctky, která je součástí zákona, i určité zohlednění toho, že se může jednat o pozemky, na kterých rodiny třeba dlouhodobě hospodaří, a proto tam určitý bonus ve výši až sto procent u zemědělské půdy je zakotven. Tento návrh byl projednán v Senátu v ústavně-právním výboru, ve výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a ve výboru pro hospodářství, dopravu a zemědělství. Z tohoto výboru nevzešel prozatím žádný pozměňovací návrh, a proto z mé strany je to na začátek všechno. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane ministře. Prosím,
zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 425/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Veronika Vrecionová.
150
Dále návrh projednal ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 425/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Malý. Organizační výbor určil výborem garančním pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, které máte před sebou jako senátní tisk číslo 425/1. Zpravodajem tohoto výboru je pan senátor Stanislav Juránek. Toho nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane zpravodaji. Senátor Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, pane ministře,
kolegyně a kolegové, mám tady tři zprávy, nevím, jestli se budou chtít k tomu ostatní vyjádřit. Ve všech zprávách je jedno spojující – je zde navrženo schválit ve znění postoupeném poslaneckou sněmovnou. Jde tady v rámci výstavby dopravní infrastruktury o urychlení a stanovení výše náhrad. Jsem určeným zpravodajem garančního výboru a doporučuji tento materiál schválit. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane zpravodaji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Přeje si vystoupit zpravodajka výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, paní zpravodajka Vrecionová? Nepřeje. Prosím pana zpravodaje ústavně-právního výboru, pana Miloše Malého. Senátor Miloš Malý: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, bylo mi zhruba řečeno, že se jedná o novelu zákona číslo 184/2006 Sb., ale kromě toho jde ještě o novelu zákona 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní a vodní energetické infrastruktury ve znění následujících novelizací. Je tam ještě novelizace třetího zákona a to je zákona 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitosti ve znění pozdějších předpisů. Já bych jenom krátce seznámil s usnesením ústavně-právního výboru. Když jsme po úvodním slově pana Ing. Miroslava Kalouse, náměstka ministra pro místní rozvoj, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, po zpravodajské zprávě senátora Miloše Malého po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, určuje zpravodajem mne a pověřuje předsedu výboru, pana senátora Miroslava Antla, aby přednesl toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR panu Milanu Štěchovi. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane zpravodaji. A já mohu otevřít obecnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Jaroslav Palas má slovo, prosím. Senátor Jaroslav Palas: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,
kolegyně a kolegové, já chci předně ocenit návrh ministerstva pro místní rozvoj, který řeší problematiku, velmi složitou problematiku vyvlastňování pozemků především v souvislosti s budováním liniových staveb, kdy v řadě případů docházelo k tomu, že budování liniových staveb bylo zablokováno, právě tím, že nebyla možnost vyvlastnit pozemek v zájmu státu. Já si myslím, že principiálně je správné, aby stát měl účinný nástroj na to, aby mohl rozvíjet třeba dopravní infrastrukturu nebo plynovody nebo elektrická vedení. Nicméně podstatné ale je, aby se s vlastníky pozemků, kterým je vyvlastní, řádně vyrovnal. V tomto případě se mi nelíbí některá ustanovení, především odstavec 5 § 10 tohoto zákona, který jednoznačně říká, že při vyvlastnění dáme majiteli tu základní 151
tabulkovou cenu, kterou můžeme, když se mu to nebude zdát o něco zvýšit. Já jsem přesvědčen, že takovouto formou nelze postupovat, máme-li ctít vlastnická práva každého občana. Proto si dovolím – já jsem pozměňovací návrh předložil – dovolím si v podrobné rozpravě načíst pozměňovací návrh, kterým si myslím, že by se tak věc řešila. Nástroj musíme mít, účinný nástroj, nicméně jsme povinni vlastníkovi zaplatit. A diskuse v kuloárech, kterou jsme vedli, že stát nemá peníze. Jestli stát nemá peníze, tak ať nestaví. Nemůžeme takovýmto způsobem naše zemědělce ožebračovat. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, kdo si ještě přeje vystoupit v obecné rozpravě. Pan senátor Pavel Eybert jako první, prosím. Senátor Pavel Eybert: Vážený pane ministře, vážený pane předsedající,
kolegyně, kolegové. Já bych se toho, co tady přednesl pan kolega, příliš nebál. Tady se říká, že se navrhuje nový model stanovení náhrady za vyvlastnění v podobě náhrady za cenu obvyklou jeho pozemku nebo stavby podle skutečného stavu. Já si myslím, že to nebude příliš využívaný institut právě z toho důvodu, že nemá investor jisté, jestli dostane územní rozhodnutí a dostane stavební povolení, a také si nedovedu představit, jak bude Ředitelství silnic a dálnic vykupovat pozemky bez záborových elaborátů, které mu nikdo bez územního rozhodnutí nebude schopen připravit. Takže to podle mne není až tak problematické a u těch, kteří mají na svých pozemcích již vydáno územní rozhodnutí, tam se v podstatě skoro nic nemění. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Slovo
má pan senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane místopředsedo, ministře, kolegyně,
kolegové, já podporuji tento návrh především z toho důvodu, že si myslím, že přináší jednu důležitou věc do České republiky a to nějaké jednotný postup vůči všem. Doposud to bylo tak, že občané, kteří byli chápaví, aby se dělaly obchvaty, cesty, železnice atd. a řekli – dobrá, my vám to prodáme, tak to prodali za nějakou přiměřenou cenu v té době obvyklou. Potom za nimi nějaká statkářka nebo někdo jiný řekl – tak to tedy ne, tak to nebude, vysoudil zkrátka cenu, která není ani tisícinásobkem víc. Možná ještě víc než tisícinásobek. A ti všichni ostatní, kteří vůči obci, státu byli ohleduplní, tak si připadají jako úplní hlupáci. A to je základní důvod, proč tato norma měla být zpracována. A je hrozné, že nebyla zpracována dřív. Protože to přineslo do České republiky a mezi nás všechny závist, a to nejenom kvůli těm penězům, ale především kvůli té nespravedlnosti. A ona tam je. Mne se to, díky bohu, netýkalo, já jsem nic neprodával, ale znám ty, kteří to udělali a dnes si skutečně připadají hrozně, protože jejich okolí, děti, rodiny říkají – vy jste nás, rodiče, připravili o mnoho, protože kdybyste se chovali takto, že budete zdržovat stavbu dva roky, tři roky, tak dostanete desítky milionů. A já proto podporuji ten návrh, protože jsem přesvědčen, že on vede nejen k tomu snadnějšímu způsobu, což bychom zase neměli moc podporovat, snadně aby někomu vzali majetek. Ale já teď podporuji způsob, který srovnává nás všechny na jednu úroveň, to znamená, máme jedno kritérium a stejné možnosti vůči všem občanům České republiky. Tak tento zákon chápu, a proto ho podpořím.
152
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore, slovo má pan
senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, slovutný Senáte. Tak jsme se tady dočkali zase jednoho zákona o vyvlastňování. Ale o vyvlastňování v tom smyslu, že to bude podle nějakých tabulek. Dokonce ho tady podporují i lidovci, ostatně u nich se to dalo čekat. Přečtu vám paragraf, kde říkají, že to bude v pořádku, že to bude podle oceňovacího předpisu učiněného v době rozhodování o vyvlastnění. Pane ministře, kolik je ta cena, aby lidovci věděli, za kolik se to bude vyvlastňovat? Kolik je podle oceňovací tabulky teď skutečná cena za metr čtvereční? Jen jim to tady řekněte kolik to je. A upozorňuji vás, že všechny tyto stavby jsou stavby. To znamená, že cena stavebního pozemku bude jiná, než cena, za kterou se to bude vyvlastňovat. Cena orné půdy bude kolik podle tabulek? Osm, deset korun? Dostáváme se zase tam, kde jsme byli. Chápu, že se musí stavět silnice, že nemůže dojít k tomu, co se stalo v Hradci Králové. Nechápal jsem, jak je to vůbec možné, jak takto postupoval stát. Jde o to ale za cenu přiměřenou a ne podle nějakých oceňovacích tabulek, kde cena je osm, možná dvacet nebo 36 korun. Řekněte, pane ministře, kolik to je? Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. O slovo
se hlásí pan senátor Besta. Senátor Zdeněk Besta: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Vyvlastnit či nevyvlastnit – toť otázka, která hýbe především obyvateli severních Čech či severní Moravy a Slezska. Jde zde zdánlivě pouze o vyjmutí dvou ustanovení ze zákona, který dosud nějak funguje, který přijat v roce 2007, ale vyvlastnění již téměř 20 let nebylo nikde provedeno a uplatněno. Je tu však paradox, kdy někteří tvrdí, že tato novela neomezuje přístup státu k surovinám, ale upravuje pouze rovnovážné postavení státu, obce a vlastníků. Jaké však bude rovnovážné postavení státu proti spekulantům, a viděli jsme to u dálnic, kteří si skoupí část pozemků v budoucnu dotčených s těžbou a v této pozici budou dominovat nad státem a možná nad miliony jeho občanů. Problém vidím v tom, že vyvlastňovací institut můžeme použít pro stavby liniové, plyn, elektro, komunikace, ale pro těžební účely dle tohoto návrhu ne. Dále si myslím, že nejdříve by měla ležet na stole energetická koncepce a surovinová politika státu, o kterou bychom se mohli opřít a dále z ní vycházet. Samotný stávající institut vyvlastnění není nijak jednoduchý a mám za to, že poměrně dobře chrání vlastníky, kteří sice po absolvování různých peripetií mohou přijít o majetek, ale za dostatečnou náhradu a až rozhodnutím soudu. Údajně je již připravována velká novela horního zákona, která by některé sporné otázky mohla řešit, i ohledně rozšiřování těžby a vyvlastnění. Ctím soukromé vlastnictví a podpořím zákon, který prozatím zachová institut vyvlastnění za náhradu. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Slovo
má opět pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se domnívám, že předřečník, vaším prostřednictvím, pane předsedající, mluvil o zákonu, který teprve máme před sebou, to znamená, že
153
to není o horním zákoně, ale je to o zákoně, který se týká liniových staveb a toho, abychom se vyvarovali excesů, jako je dálnice D11, možná i jiných. Ale ještě jednou, abychom si dobře rozuměli. Já nejsem proti tomuto zákonu z hlediska toho, že je potřebný pro stavbu silnic, dálnic a některých dalších objektů. Ale jsem proti tomu, za jakou cenu, za jakou cenu! A to tady nikdo z nás nevidí. Oceňovací tabulky nemáme. Doufám, že pan ministr už si dostatečně a rychle zjistil, jaká může být cena toho pozemku, a zvýšení, pokud je tam nějaká tvrdost, až o 45 procent, a tady vlastně přiznává, že cena podle tabulek bude nízká tím, že soud může rozhodnout. Tím zase zahltíme soudy. A uvědomte si, pane ministře, že dneska už to není jenom o České republice, ale že se můžeme dostat do rozporu i s některými právními předpisy EU. Chtěl bych se tedy zeptat, kdo bude dělat ty tabulky, podle čeho a jestli ty tabulky budou takové, že to je ohodnocení bonity půdy, anebo jestli to bude ohodnocení stavebního pozemku v místě? Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Hlásí se pan ministr. Pane
ministře, můžete vystoupit, kdy chcete, ale měl byste tak jako tak závěrečné slovo. Prosím, už jste tady, tak hovořte. Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský: Děkuji, pane předsedající, já už jsem taky starší člověk a třeba bych zapomněl všechno. Víte, pan senátor Dryml tady mluví o tom, že nesouhlasí s cenou. Nám způsob vypořádávání, způsob vyvlastnění i výše náhrady, která se vyplácela, způsoboval skutečně velké problémy, protože náklady na výkup pozemků, zvlášť u dopravní infrastruktury, jsou obrovské. Velice rád bych všechny upozornil na to, že jestliže dneska stavíme a díky prostředkům z EU, tak máme před sebou posledních pár let, kdy nějaké peníze z EU dostaneme a budeme schopni tyto peníze utratit na výstavbu dopravní infrastruktury. V souvislosti s tím jsme i upravovali změny ve stavebním zákoně, aby se nám ty lhůty zkrátily a abychom tomu procesu pomohli. Když se dostaneme k procesu náhrady. Já si prostě nemyslím a trvám na tom, že jestliže přes pole povede dálnice, že budeme vykupovat za cenu stavebního pozemku. Ne, prosím, za ornou, ale v případě dopravní infrastruktury je tam možnost zvýšení náhrady až o 100 %. U těch ostatních, kde se to netýká dopravní infrastruktury, je to poněkud komplikovanější. Dali jsme tam několik kritérií, které se vztahovaly k poloze území, k délce vlastnictví, to znamená, když k tomu má někdo zvláštní vztah, dejme tomu, že tam déle než 15 % má pozemek v držení, tak je tam možnost to zvýšit o 40 %. My jsme k tomu tedy samozřejmě přihlédli. Ale domnívat se, že jenom proto, že v budoucnu někde povede dálnice, tak z orné půdy najednou udělám stavební pozemek a budu prodávat stavební pozemek, to je prostě špatně. Je x-novinových článků, reportáží popsáno o tom, jakým způsobem se s těmi pozemky spekuluje. Toto je podle našeho názoru věc jednoduchá. Je to řešení, které samozřejmě zasahuje do vlastnických práv. Ale právě proto, že zasahuje do vlastnických práv, a zvlášť třeba u dopravní infrastruktury, tak je tam možnost navýšení v případě, že dojde k dohodě, o 100 % ceny orné půdy. Může se to možná zdát někomu málo, možná by si představoval, že tam bude třeba 200 %. My jsme po diskusi došli k těmto číslům, a jsem přesvědčen, že skutečně je to norma, která přehledným a jednoznačným způsobem pomůže k vyřešení problémů okolo výkupu pozemků při výstavbě infrastruktury, nejenom dopravní.
154
Na druhou stranu byla snaha i v Poslanecké sněmovně dostat do tohoto zákona i další infrastrukturu, která se týká teplárenství. A s tím už jsme nesouhlasili, aby se to příliš nerozšiřovalo. Prosím vás, nemyslím si, že tato norma je nespravedlivá vůči vlastníkům pozemků. Ale nemohu souhlasit s tím, že budeme ornou půdu vykupovat jako stavební pozemky. Dostali bychom se opět někam, kde podle mého názoru být určitě nechceme. Děkuji. Místopředseda
Senátu
Petr
Pithart: Děkuji,
pane
ministře,
pane
navrhovateli. O slovo se přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Vidím, že to je otázka určitého principu. Mluvím z vlastní zkušenosti a velmi vím, jak se vyvlastňovalo dříve, a domníval jsem se, že se nikdy nedožiji toho, aby se tato doba vrátila. Vím, že tato pravicová vláda dělá všechno pro to, aby tomu tak nebylo. Otázka toho, jestli orná půda, a teď je otázka, za kolik, se zvýší dejme tomu i možná o 100 %. Ale na druhé straně se zničí celé pole a s tím zbytkem nevím, co bude zemědělec dělat, když mu to přetne dálnice, tak to asi ministerstvo, ani nikoho jiného nezajímá. Říkám jednoznačně: Je ve veřejném zájmu, aby se urychlila výstavba tím, že se za rozumnou cenu – a to tady, vaším prostřednictvím, pane předsedající, ke kolegovi Palasovi, řekl i senátor Palas. Za rozumnou cenu! A já nevidím v tomto zákoně, že by ta cena byla rozumná. A tak, jak je postaven zákon, dojde k tomu, že to bude za směšnou cenu, v zájmu některých lobby. A jak se stavějí silnice a dálnice, pane ministře, na to se vám přijede podívat Evropská unie, ostatně v některých programech už se činí kontrola. Myslím si, že to nebude potěšitelné nejen pro Českou republiku, ale ani pro vaše ministerstvo. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore. A nyní
promluví pan senátor Jaroslav Palas. Senátor Jaroslav Palas: Vážený pane ministře, pane předsedající, dámy a pánové, jenom drobnou poznámku. Paradoxní je to, že vlastně levá část politického spektra hájí to, co by měla hájit pravá část spektra. A nějak jsme si ty role nyní vyměnili. Ale to nechci rozvádět. Pane ministře – prostřednictvím řídícího této schůze: Vy v bodu 5 § 10, v novém bodu říkáte, že se při vyvlastnění nepřihlédne ke zhodnocení nebo znehodnocení pozemků v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění. Musím upozornit na to, že už teď jdou ke mně hlasy, že bude podána ústavní stížnost na princip užití takovéhoto postupu. Bude podána ústavní stížnost. A já ji klidně podepíši také, protože toto se mi opravdu nelíbí. Navíc v tomto zákoně není řešeno to, že část pozemků vyvlastníte a další část zemědělci znehodnotíte tou stavbou. Znehodnotíte, protože v sousedství bude dálnice nebo atomové elektrárny. Ale v zásadě souhlasím s tím, aby probíhal proces vyvlastňování tak, aby nebránil budování staveb státem, aby se nedělo to, co se dělo v Hradci Králové paní farmářkou, ale aby zemědělci dostali řádně zaplaceno.
155
A znovu říkám, pro mě není argument a neobstojí argument, že stát nemá peníze, že nemůže platit 500 korun za metr. Jestli nemá peníze, ať nestaví. Ať nestaví! Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Slovo
má pan senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a
kolegové, chci připomenout jenom jednu věc. Já s tím i souhlasím. Je samozřejmé, že cena musí být přiměřená, hlavně musí být pro všechny stejná, to znamená, princip musí být pro všechny stejný. Ale zapomněli jsme na jeden institut, a to je soud. Já s vámi souhlasím, že jestliže v tomto zákoně by měla být obsažena nespravedlnost, kdy tomu člověku řekněme rozdělením dálnice a tím, že nebude moci přejet, protože tam nebude mít žádnou možnost, bylo zabráněno podnikání, tak mu to musí být nahrazeno. A jsem přesvědčen, že toto jsou věci, kterým tento zákon naštěstí nezabrání, protože jestliže s náhradou nebude ten člověk souhlasit, tak tu záležitost bude zkrátka řešit soud. Ale mně jde o to, že zákon jde směrem rovného přístupu, tedy toho rovného principu. Každý samozřejmě víme, že když to někoho postihne, že jeho pozemek bude dotčený, tedy on na svých vlastnických právech bude omezen a bude se mu jevit, že někdo jiný, na základě stejného principu, byl oceněn úplně jinak, a bylo s ním zacházeno řekněme jinak než s ním, no tak se obrátí k soudu a bude to řešit soud. A právě poukazem na tyto případy, protože to bude také důvod pro to, aby podal protest nebo aby podal žalobu, tak jsem přesvědčen, že soud to skutečně vyřeší, byť já jsem samozřejmě přítelem toho, aby norma byla vždycky tak jasná, aby nikoho k soudu jít nenutila. Ale v těchto majetkových věcech to zřejmě není tak jednoduché, ale věřím, že soud to může skutečně napravit. Místopředseda
Senátu
Petr
Pithart: Děkuji. Paní senátorka Soňa
Paukrtová má slovo, prosím. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, dámy a pánové. Chtěla tady vyprávět jeden příběh, a doufám, že vás příliš dlouho nezdržím. Město Jablonec schválilo v územním plánu veřejně prospěšnou stavbu, tuším, že v roce 1998, kde silnice I. třídy procházela městem. A byla to veřejně prospěšná stavba, vykoupila se tam řada objektů, které nebyly v úplně dobrém stavu. A tato stavba se postavila. Měli jsme tam jednu vlastnici objektu, který jsme chtěli vykoupit, odhadní cena za tento objekt byla 2 mil. Kč, město Jablonec nabídlo 6 mil. Kč, ta dáma řekla, že chce 11 mil. Kč. A s péčí řádného hospodáře jsem tehdy zastupitelstvu navrhla, abychom jí tento objekt vyvlastnili. Toto vyvlastňování probíhalo 12 let. Ona se pořád a dokolečka obracela k soudu. A nakonec to dopadlo tak, že město Jablonec, aby bylo schopno stavbu po 12 letech dokončit, se s ní prostě dohodlo na nějaké ceně a ty peníze jí zaplatilo. Tímto příběhem chci říci, že vůbec nemám pocit, že by vlastníci byli v nějakém nerovném postavení proti státu, městu, veřejné správě. Mám pocit, že oni těch nástrojů mají k dispozici hodně, a může to dopadnout takhle krajním způsobem. Říkám to tady proto, že jsem velmi pro ochranu soukromého vlastnictví. Na druhou stranu je známou skutečností, že české dálnice jsou jedny z nejdražších v Evropě, a není to jenom proto, že naše společnosti jsou tak drahé. Jsou tak drahé
156
mimo jiné i proto, že proces, kde se to připravuje, je neuvěřitelně dlouhý a všechny tyto komplikace celou stavbu výrazně prodražují. Čili chtěla jsem tím jenom říct, že já tento návrh zákona podporuji, tak jak teď přichází, prostě proto, že nemám dojem, že by vlastníci byli v nějakém nerovném postavení, a nemám dojem, že by jim tento zákon významným způsobem škodil. Myslím, že to je zcela obráceně. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní senátorko. Slovo
má pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Vážený pane předsedající, vaším prostřednictvím ke kolegovi Čunkovi bych chtěl říci jenom jedno. On tady hlásal, že soud všechno vyřeší. Rád bych se ho zeptal, proč tedy nenechal dojít až k soudu svoji kauzu, když říká, že soud všechno vyřeší. A druhá věc. České soudy pracují tak "rychle", že 10 let soudního sporu nebo 12 let soudního sporu není žádný problém, jak jsme to viděli při kauze statkářky Havránkové. A tady jde ještě o jednu věc. Jsou-li pozemek nebo stavba ve spoluvlastnictví vyvlastňovaného a vyvlastnitele, lze vyvlastnění provést jen, jestliže účelu vyvlastnění nelze dosáhnout zrušením tohoto spoluvlastnictví. A padají práva třetích osob, což bude také zajímavé při soudních sporech, jak tady říkal, že je potřeba se obrátit na soudy. My jsme tady nikdo z nás, jak já, tak vaším prostřednictvím kolega Palas, neřekli, že by nemělo být takto postupováno, protože není možná ta praxe, jaká je v současnosti. Ale jde se od extrému k extrému. A vy tady jasně říkáte, že budete vyvlastňován za osm, za deset, za 12 korun krát 100 %, také 24, rozdělíte pole na půlku, s tím si dělej, co chceš, a my ti tady zaplatíme tolik, kolik zaplatíme a pak možná pozemek pro benzinovou stanici prodáme soukromé firmě za 2 000 Kč za metr čtvereční. Ano, pane ministře, to jsou zase jiné příklady z praxe, o které se tady nehovoří. Já jenom říkám, že to, co vy tady navrhujete, je cena směšná, že není počítáno se znehodnocením a že se dostaneme do problému s evropským právem. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. A ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane místopředsedo, chtěl bych vaším prostřednictvím panu kolegovi jenom sdělit, ať si nezaměňuje občanský soudní řád a trestní řád, protože v občanském soudním řádu se můžete chovat jinak, zatímco v trestním řádu je postavení obviněného takové, že nemůže vůbec nic, nemá právo vůbec něco někam dojít. Teď mne napadá, že bych poradil panu kolegovi, co by mohl nechat kam dojít. Ale v každém případě pánem procesu je tady státní zástupce a posléze soud. S tím nikdo nic nenadělá. A ten sprostý podezřelý či obviněný, jak říká Hašek, tak nemůže dělat vůbec nic, jenom se bránit. Byl bych tedy rád, kdyby se občanský soudní řád a trestní řád nezaměňoval. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Kdo se po panu senátorovi Čunkovi ještě hlásí do obecné rozpravy? Nikdo, takže obecnou rozpravu končím. A táži se pana navrhovatele, chce-li se k obecné rozpravě vyjádřit? Pan ministr si to nepřeje.
157
Paní zpravodajky výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu se ani nemohu zeptat, zda si přeje vystoupit. Pan zpravodaj ústavně-právního výboru Miloš Malý si nepřeje vystoupit. Pane zpravodaji garančního výboru, prosím, vyjádřete se k právě proběhlé rozpravě. Senátor Stanislav Juránek: V rámci rozpravy vystoupilo 6 senátorů a senátorek, z toho kolega Dryml čtyřikrát, kolega Čunek třikrát a kolega Palas dvakrát. Když to shrnu, tak čtyři z těchto šesti vyjádřili s návrhem, který máme z výboru, souhlas. Kolega Dryml vyjádřil zásadní nesouhlas s celým zákonem a kolega Palas předložil pozměňovací návrh, který máte připravený na svých lavicích. Konstatuji, že jediný návrh, který zde zazněl z výborů, byl schválit. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám. A v duchu tohoto
doporučení budeme také po znělce hlasovat. Od předsednického stolku pane garanční zpravodaji, upřesněte: Zazněl jediný návrh na schválení nebo v rozpravě zazněl návrh na zamítnutí? Senátor Stanislav Juránek: Nebyl žádný jiný návrh, než návrh schválit, a
to ve všech třech výborech. Kolega Palas, jak jsem upřesnil při shrnutí diskuse, připravil pozměňovací návrh, který mají všichni na svých lavicích. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ještě jednou pro příchozí zopakuji, že byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. A o tomto návrhu budeme hlasovat. V sále je přítomno 57 senátorek a senátorů, znamená to, že kvorum je 29. Zahajuji hlasování o schválení návrhu. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Hlasování pořadové č. 59 skončilo přijetím návrhu na schválení návrhu zákona. Přítomných bylo 58, kvorum tedy bylo 30, pro 46, proti tři. Návrh zákona byl schválen. Jeho projednávání končí. Děkuji zpravodajům i panu ministrovi jako navrhovateli. (Řízení schůze se ujímá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.)
Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Kolegyně a kolegové,
dalším bodem je 35. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 426) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 426. Návrh uvede ministr průmyslu a obchodu pan Martin Kuba. Pane ministře, prosím, máte slovo.
158
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Předstupuji před vás s tzv. návrhem malé novely horního zákona, který vyplývá z programového prohlášení vlády České republiky, konkrétně ze závazku připravit novelu horního zákona, která odstraní možnost vyvlastnění a další omezení vlastnických práv majitelů nemovitostí v dobývacích prostorech stanovených pro těžbu nerostných surovin. Dovolím si vysvětlit, proč v této fázi právě s touto malou novelou. Vyplývá z programového prohlášení, které jsme jako resort naplnili, byť já jsem přesvědčen, že to, co potřebujeme, je velká novela horního zákona. Tak, jak já se pohybuji, a možná i řada z vás, v severních Čechách, tak to, co potřebujeme, je narovnání vztahů mezi státem, který se má starat o těžbu svých nerostných surovin a má na ni mít vliv a nemá to být pouze na možnosti vyvlastňování ve smyslu soukromých společností. V tomto je v severních Čechách atmosféra ne úplně dobrá. Myslím si, že historicky tam lidé mají špatné zkušenosti. My v této chvíli předkládáme a budeme předkládat věcný záměr velké novely horního zákona, který by měl reagovat na všechny problémy, které tam jsou, a to mnohem moderněji. Měl by definovat strategické suroviny, to znamená státem preferované strategické suroviny, které stát potřebuje a využívá. Mezi ně by mělo patřit uhlí, měl by definovat, že těžba takových strategických surovin může probíhat v momentě, kdy stát má buď v takové společnosti nějaký majetkový podíl, nebo nějaký rozhodovací podíl, který mu umožňuje rozhodnout, kam ta surovina půjde, abychom se nedostávali do situací, že nám chybí uhlí v teplárnách a my s tím jako stát vlastně neumíme nic moc dělat. To znamená, že toto jsou věci, které bychom rádi v novele horního zákona viděli. Samozřejmě tak, jak byly staré paragrafy postaveny, tak vyvlastňování opravdu nebylo šťastné. Ale my jsme přesvědčeni, že stát se nemá do budoucna vzdát rozhodovacího procesu a možnosti vyvlastnění v momentě, kdy bude rozhodovat o svých nerostných surovinách sám strategicky. To znamená, že ve velké novele horního zákona budeme tuto záležitost znova řešit. V té chvíli mi řeknete – přicházíte s určitým mezikrokem. Já tomu rozumím. Jsme připraveni velkou novelu předložit v posledním kvartále tohoto roku, to znamená v období listopadu a prosince, sem k vám určitě, také ji budeme probírat ve vašich výborech. Poprosím v tomto smyslu o to, aby tento krok byl vnímán jako součást většího procesu, o kterém jsem přesvědčen – jako ministr průmyslu a obchodu, že naše těžební procesy a správa a hospodaření s nerostným bohatstvím a strategickými surovinami, potřebuje. Nevnímejte to jako konečný proces, ale proces, který vyplývá z programového prohlášení koalice a je určitým mezikrokem k tomu, abychom nastavili procesy správně. Jsem přesvědčen, že stát v téhle situaci, a zvlášť v situaci, kdy energetika bude rozhodovat o konkurenceschopnosti země, nemůže rezignovat na procesy možnosti ovlivnění těchto záležitostí. V tomto smyslu vás v této chvíli požádám o schválení tohoto zákona. S tím, že MPO se tady v nejbližší době objeví s velkou novelou horního zákona, která by měla v sobě všechny aspekty, o kterých jsem mluvil, obsahovat. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře. Požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV, který nepřijal usnesení. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 426/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Tento
159
výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 426/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Bis, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Bis: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegové,
účelem horního zákona je stanovit zásady ochrany a hospodárného využívání nerostného bohatství. Návrh změny zákona, této změny, představuje již 20. novelu horního zákona, který nabyl účinnosti dnem 1. července 1988. Jediným cílem navrhované úpravy je jednostranné zvýhodnění soukromých vlastníků před státem v oblasti využívání nerostného bohatství. Hlavním motivem předložené změny horního zákona je výrazné posílení práv vlastníků nemovitosti potenciálně dotčených těžbou vyhrazených nerostů, odstranění dosavadních možností státu uplatnit právo na využití výhradních ložisek nerostů z důvodu převažujícího veřejného zájmu. Návrhem se z horního zákona explicitně vypouští možnost vyvlastnění nebo jiného omezení vlastnických práv majitelů nemovitostí dotčených využívání nerostného bohatství ve vlastnictví státu. Návrhem se stát zbavuje možnosti využití v celospolečenském veřejném zájmu ložiska všech vyhrazených nerostů. Uvedeným návrhem je fakticky rozhodovací pravomoc o využívání nerostného bohatství, které je majetkem státu, tedy nás všech, předávána spekulantům, ekologickým aktivistům a místním politikům. Důsledky novely zákona. Navržená změna by mohla způsobit problém především při zajišťování přístupu ke strategickým surovinám důležitým pro energetickou bezpečnost státu. Zároveň bude moci být tato skutečnost nepochybně zohledněna i v připravované vládní surovinové a energetické koncepci, která by měla počítat jen s reálně dostupnými ložisky surovin. Přitom není nabízen jiný způsob, jak zajistit absenci dohody přístupu k nerostnému bohatství. Na základě přijetí navrhované změny nebude napříště možno účinně čelit případným záměrným blokacím, přístupu k vyhrazeným ložiskům pod pozemky soukromých osob. Možnost využití významných ložisek výhradních nerostů v ČR, u kterých nejsou vyřešeny střety zájmu s vlastníky nemovitosti, tak může být ohrožena. Jakýkoliv vlastník dotčené nemovitosti totiž získává faktické právo veta nad další těžbou. Je otázka, do jaké míry bude horní zákon – po přijetí uvedené změny – nadále splňovat jeden z hlavních účelů uvedený v jeho názvu i v předmětu úpravy, tj. ochranu a využití nerostného bohatství. Návrh lze vnímat jako nekoncepční a nesystémový, neboť se vymyká trendům přijímaných v jiných oblastech - jako je výstavba dopravní infrastruktury, energetické nebo vodní infrastruktury, kde jsou naopak dosavadní postupy ve věci rozhodování státu ve vztahu k majetku soukromých osob zpřísňovány, a to v zájmu zabránění možným spekulativním blokací, stavebním a dalším záměrům uskutečňovaných ve veřejném zájmu. Chybí také komplexní posouzení návrhu zákona, zhodnocení možnosti celospolečenských dopadů předložené novely horního zákona a odpovídající analýza vlivu navržené změny na dovozní závislost některých surovin dosud běžně dobývaných na území našeho státu. Chybí posouzení ovlivnění celého těžebního odvětví včetně souvisejících možných dopadů na zaměstnanost v zainteresovaných regionech. Myslím si, že návrh zákona je bohužel i určitým negativním příspěvkem k zvýšení dovozní závislosti. Tím se snižuje konkurenceschopnost našeho průmyslu a posilují se krizové tendence v naší ekonomice.
160
VHZD svým 320. usnesením doporučuje Senátu Parlamentu ČR návrh novely zákona zamítnout. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Bise. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si nyní přeje vystoupit zpravodaj ÚPV pan senátor Miroslav Nenutil. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, ÚPV se zabýval tímto návrhem zákona. Při jeho posuzování – ode mne – padl návrh zamítnout. Nezískal potřebnou většinu. V průběhu rozpravy byl podán návrh – schválit. Tento návrh také nezískal potřebnou většinu. Nicméně jako výbor, který dbá jednak na čistotu zákonů a jejich správnost a logičnost, pozastavili jsme se minimálně nad dvěma věcmi. Mírně řečeno, nad zvláštním postojem vlády. Jednak k tomu, co už tady pan ministr avizoval. Tento zákon byl předložen do PS v červnu. Už v té době se pracovalo na velké novele horního zákona. Tento zákon vyvolal ve společnosti spoustu, dá se říci, rozbrojů – a jak jsme tady slyšeli, v lednu má být připraveno paragrafované znění velké novely horního zákona. Je potom na místě otázka, není-li toto zbytečná práce. Pan ministr tady mluvil o nějakém dílčím kroku… (To druhé jsem teď zapomněl…) Vystoupím až potom v roli senátora. Každopádně vám teď děkuji za pozornost, a znovu podotýkám, že ÚPV nepřijal žádné usnesení. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se přihlásila paní senátorka Soňa Paukrtová. Prosím, paní senátorko. Senátorka Soňa Paukrtová: Paní předsedající, dámy a pánové. Ten návrh
zákona je opravdu hodně kontroverzní a víte sami, že patří k zákonům, ke kterým dostáváme velké množství vyjádření od občanů, od obcí – a tak. Já musím přiznat, že jsem na ústavně právním výboru hlasovala pro schválení tohoto návrhu zákona. Až do té chvíle jsem se domnívala, že budu hlasovat i tady na plénu, až do té chvíle, kdy jsem si uvědomila, že ten návrh zákona se může dostat do kolize se článkem XI odst. 2 Listiny, kde se stanoví, že zákon stanoví, který majetek je nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje hospodářství a veřejného zájmu a smí být jen ve vlastnictví státu. To znamená, že nerostné bohatství, které již od dob Václava II. je v zemích Koruny české ve vlastnictví – tehdy panovníka, nyní státu – se stane majetkem, ke kterému stát nebude mít přístup. Já si nejsem vůbec jistá, zdali pak tato dikce uvádí ten předkládaný návrh zákona do rozporu s Listinou základních práv a svobod. Takže jsem se rozhodla, že budu hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu zákona. Navíc je u toho ještě jedna věc – na ústavně právním výboru jsme se dotazovali, proč takový spěch právě se zákonem, o kterém tady hovořil kolega Nenutil, proč takový spěch, když ministerstvo chystá paragrafované znění. Vypadalo to, jako kdyby tady cosi hrozilo a musela být přijata malá novela, která jsem přesvědčena, že může být v rozporu s Listinou, když je připraveno paragrafované
161
znění, kde by skutečně velká novela horního zákona měla jasně definovat, jaké jsou priority státu v oblasti těžební. Je nespornou skutečností, že v okamžiku, kdy bude platit tato novela, tak se může stát, že stát se nedostane ke svému vlastnictví, protože tam dojde k tomu, že zkrátka někdo si koupí pět metrů pozemku a stát nebude moci realizovat to, co předpokládá Listina základních práv a svobod, to znamená veřejný zájem státu. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, paní senátorko. Nyní s přednostním právem je přihlášen pan místopředseda Petr Pithart – neuplatňuje své přednostní právo – takže slovo má pan senátor Jaroslav Doubrava. Prosím. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Většina toho, co jsem chtěl říct, tady už řečena byla. Nebyla ale tady položena jedna otázka, kterou bych chtěl položit panu ministrovi já. Jsem si vědom toho, že celá tato záležitost velmi traumatizuje lidi v těch oblastech, o kterých jsme tady mluvili – na severu Čech, na severu Moravy, na Slezsku apod. A mně se zdá to, že tady traumatizujeme lidi tímto způsobem vzhledem k tomu, jak tady řekl pan ministr, je zpracovávána – v podstatě před dokončením – velká novela horního zákona, která by měla tuto záležitost řešit, jako zcela zbytečné. Chtěl bych se zeptat, pane ministře, je skutečně v tuto chvíli potřeba přijímat takovýto zákon z nějakého důvodu, který bych rád, kdybyste mi vysvětlil. Anebo je to jenom záležitost toho, že tuto věc máte v programovém prohlášení a chcete mu dostát? Já si myslím, že pokud by to byl jenom tento důvod, že je to naprosto zbytečné. Na mne se v průběhu těchto dní obrátila celá řada lidí ode mě ze severní části republiky. Já jsem jim všem slíbil, že pro tuto novelu ruku zvednu. Já se nezpronevěřím tomu slibu, já pro tu novelu ruku zvednu, ale vnitřně nejsem přesvědčen o tom, že vzhledem k tomu, že tam je připravována novela, o které jste nás informoval, že je to správné. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. A nyní pan místopředseda senátu Petr Pithart. Prosím, pane místopředsedo. Místopředseda
Senátu
Petr
Pithart: Děkuji
za slovo. Paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Musím se vrátit trochu do historie, ne zas příliš daleko. Připomenu, že to byla vláda České republiky, která začátkem 90. let vyvlastňovací potencionál platného zákona výrazně oslabila. Tehdy jsme v říjnu 91 přijali usnesení 444, kterým jsme tehdy stanovili územní limity pro těžbu hnědého uhlí. Tyto limity platí dodnes přes opakované snahy těžařských společností, kterým potencionálně ladem ležící zásoby nedávají pokoj. Platí dodnes, protože Topolánkova vláda je usnesením ze září 2008 potvrdila. Nebudu se zabývat úvahami, co ji k tomu vedlo. Předpokládejme, že zdravý rozum, dobrá vůle a respekt k institutu vlastnictví. Ve svém programovém prohlášení se tento postoj rozhodla respektovat i vláda Petra Nečase, byť netrvalo ani rok a její tehdejší ministr průmyslu Martin Kocourek začal v březnu 2011 mluvit o prolomení limitů. Přesto však – zřejmě v koaliční tísni – rozhodl se vyjít vstříc svým partnerům, takže nakonec vláda učinila tento důležitý krok a předložila parlamentu malou novelu horního zákona, která vyvlastňovací paragrafy škrtá. A to přesto, že v názoru na to, zda prolomit těžební limity, či nikoliv, není zdaleka jednotná. 162
Z této stručné rekapitulace je zřejmé, že situace se neustále mění, že tu není sebemenší jistota, pokud jde o budoucnost lidí, kteří nad tím uhlím žijí. Když mluvím o budoucnosti, tak se neptám na budoucnost těch ložisek uhlí, tu nejistotu vydrží ještě mnoho milionů let, ale k nevydržení je to pro smrtelné lidi – žít v permanentní nejistotě, pokud jde o můj dům, o můj domov – Britové by řekli "o můj hrad". Je jedno z nejhorších příkoří, které můžeme lidské bytosti způsobit – psychicky věřím, že to je skutečné mučení. Kdo to nezažil, ten si to nedovede představit. Nota bene žít pod stavební uzávěrou jako před stanovením limitů v roce 1991 žili lidé v Chabařovicích a okolí – to se těžko dá vydržet. Vládu jsem tenkrát posadil do autobusu a zavezl je právě mezi ně, mezi lidi, kteří si po desetiletí nemohli opravit ani kurník, žili – obrazně řečeno – se stále sbalenými kufry. Přišli za námi tenkrát na náměstí a na vládu rozhovory s těmito lidmi udělaly silný dojem – a vláda nezaváhala. Na vás, kteří jste tam nebyli a s tamními lidmi si nepovídali, mají udělat místo toho dojem čísla, statistiky. Jestliže některým číslům nevěřím, tak jsou to tato čísla, čísla těžařů a energetiků. Už jednou jsem byl kvůli podobným číslům této mocné branže vyšetřován policií. Dva roky po listopadu 1989 jsem se musel opět dostavovat na známá místa v Bartolomějské ulici. To bylo tehdy, kdy se na schůzi vlády v červnu 1992 před všemi ministry na jejich stolech během přestávky, kdy jsme opustili místnost, objevila čísla o budoucí potřebě elektrické energie, o skutečných nákladech a skutečných termínech dokončení Temelína. Složka s těmito čísly byla označena razítkem ČEZ a slovem Tajné. Byl to interní materiál ČEZu, který se neměl dostat ven, ale nějak se zkrátka dostal. ČEZ ta čísla označil za zlovolný podvrh a podal trestní oznámení na neznámého pachatele za pokus poškodit dobré jméno podniku. Ta čísla se po letech ukázala jako podsazená. Skutečnost byla ještě mnohem horší, než jak v tom interním materiálu bylo – jak pokud jde o skutečné dokončení, tak pokud jde o termín dokončení a pokud jde o odhad budoucí spotřeby energie. Poslanecká sněmovna vládní návrh škrtnutí vyvlastňovacích paragrafů zákona podpořila. Proti hlasovali zejména sociální demokraté a komunisté. Kdybychom se chtěli řídit jen pravolevým viděním, musili bychom s Václavem Havlem říci: "To jsou teda paradoxy". Vyvlastňování je dnes především v zájmu těžebních firem, resp. jejich akcionářů – ano, uhlobaronů. Proti jejich zájmům se postavila pravicová koalice, pravda, v zájmu vlastního přežití. A my teď stojíme před rozhodnutím, koho podpoříme my. Za sebe mohu říci, že, ač k současné politice škrtů nechovám důvěru, tento škrt Nečasovy vlády podpořím. Je to škrt docela jiného druhu – staví se nikoliv na stranu fiskálu, ale obyčejných bezmocných lidí. Faktické důvody k tomu mám tytéž, jako jsem měl – je to skoro na den – před 21 lety, když moje vláda přijala ono usnesení o těžebních limitech, které nesmějí být překročeny, neboť jde o to bránit krajinu, aby jí nebyla odebírána půda pod nohama a především bránit lidi, kterých se případná těžba týká nejvíc. Bránit právo na to, že o nakládání se svým majetkem, o tom, zda se ho za rovnoprávně vyjednaných podmínek vzdá, si v právním státě má rozhodovat suverénní občan. Člověk, nejistý si svým domem, to je materiál pro všechny politické extrémismy. Jestli má kdo právo rozhodovat o tom, zda dovolí těžbu a když tak, za jakou cenu, tak to jsou oni, tito lidé, jenomže oni o žádné ceně nemluví, a proto těžební společnosti přicházejí - a já tvrdím - s fikcí v zájmu veřejného, který je ovšem až druhotný – tím prvním je zájem akcionářský. Obracím se zejména na vás, nalevo, abyste rozhodli jako Sněmovna, abyste si položili stejnou otázku, jakou slýcháme od románových detektivů, která však platí
163
v politickém rozhodování ještě víc – quo bene – komu to slouží? Případně bych modifikoval komu to slouží? Zastánci neomezeného vyvlastňování argumentují tím, že posilování práv vlastníků nemovitostí nad zásobami nerostných surovin jim dá možnost vetovat využití těchto surovin. Soudí, že se tak otevře cesta spekulantům, kteří takové nemovitosti budou skupovat s cílem vydělat na jejich dalším prodeji těžařským firmám. Nebo ekologickým aktivistům, kteří se budou snažit těžbě zabránit. Srovnávají vyvlastnění v zájmu těžby s vyvlastněním ve veřejném zájmu v případě veřejných staveb – např. dopravních a argumentují nesystémovostí. Já uznávám, že všechny tyto argumenty mají svojí relevanci, mají ji však i důvody omezení možností vyvlastnění tak, jak jsem o nich hovořil. Omezování vlastnických práv ve veřejném zájmu má totiž celou škálu podob. Tou nejčernější je nucené odebrání těchto práv v zájmu toho, aby tato práva získal nikoli stát, nýbrž s vydatnou jeho pomocí jiný vlastník. A to je podstata dnešního rozhodování. Jde tu skutečně o veřejný zájem, nebo o zájem velmi privátní, do veřejného zájmu pouze zahalený? Osobně chci podpořit novelu schválenou Poslaneckou sněmovnou, případně hledat, umožnit hledat určitý kompromis, tedy kompromis mezi zájmy občanů ohrožených těžbou a zájmy obcí, v nichž žijí a těžařskými firmami. Zvažme navrátit se ještě k rakousko-uherské tradici, jak ji ctila meziválečná republika Československá. Tehdy existovala možnost vyvlastnění, omezit vyvlastňování pouze na extravilán, tedy na nezastavěné území. Věru, totiž nevím, proč nenechat vyjednávání o této půdě na občanech a soukromých společnostech. Proč se do toho má montovat stát a navíc na straně pana Tykače? Pamatujete si na pana Tykače a jeho závratný úspěch v 90. letech, na Motoinvest? Na investiční skupinu, ničící jako třídu tzv. malé akcionáře z kuponové privatizace, Václavem Klausem vychvalovaného jako příklad pro ostatní, jako prý štiky v rybníce. Dnes už jde o žraloky v akváriu, do kterého mají být lidé, žijící nad uhlím, hozeni jako krmení. Zda se to smí stát, o tom teď budeme hlasovat. Proč má stát dnes na straně nejsilnějšího? Měl by dnes stát na straně slabších; dnes více než jindy. A ten stát jsme v tuto chvíli my, ať si to přejeme anebo nepřejeme. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane místopředsedo. A dále vystoupí paní senátorka Marta Bayerová. Prosím, paní senátorko. Senátorka Marta Bayerová: Vážená paní předsedající, vážený pane
ministře, kolegyně a kolegové. Projednáváme tady návrh novely horního zákona a já se obávám, že jsme pouze vtahováni do jakési absurdní hry sto první hlas vládní koalice ve sněmovně. A myslím, že to tušíte všichni. Tento zákon ruší institut vyvlastnění. Současně je ale připravovaná tzv. velká novela horního zákona, jak jsme slyšeli. Podle slov pana ministra v červenci ve sněmovně by měla být v tuto dobu již u ní ve vládě. Pan ministr by nám měl proto jasně říci, jak bude tato velká novela zajišťovat přístup státu ke strategickým surovinám. Zavede znovu institut vyvlastnění nebo zavede jiný institut, nebo se vzdá možnosti přístupu státu k nerostnému bohatství? Považuji za nutné, abychom to ještě před projednáváním připravovaného tisku věděli. Chápejte to, prosím, jako dotaz na pana ministra, vaším prostřednictvím, paní předsedající. Děkuji za pozornost.
164
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Pan ministr zaznamenal – na pana ministra se můžeme obracet přímo. Dále vystoupí pan senátor Miroslav Nenutil. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně.
Vážený pane ministře, dámy a pánové. Nejprve ještě půl minuty v roli zpravodaje. Nakonec jsem si vzpomněl – tím druhým pozastavením se ústavně-právního výboru nad nesystémovostí vlády v legislativní aktivitě. Slůvko vyvlastnění – vzpomenete-li si, před nějakými 40 minutami stát tady trval v podstatě na tomto slůvku, v současné době se ho zbavuje a nejde o žádný velký rozdíl vyvlastnění, a to už je jedno, jestli je to v zájmu dálnice nebo v zájmu těžby, nevím, čehokoli dalšího. Tak to byl ten druhý krok. Teď za sebe jako senátora. Jestliže současná vláda proklamuje různé úsporné kroky, nepodporuje se náhodou spekulativní chování vlastníků pozemků tím, že se zbaví stát toho práva vyvlastnit – samozřejmě, ale vyvlastnit za velmi přísných podmínek. Kde je potom i to další, že bude nerostné bohatství, které je ve vlastnictví státu, hospodárně využíváno? Tím, že vlastníci nemovitostí nad tím nerostným bohatstvím mají vlastně právo veta, mohou si – aspoň dle mého – pak určovat cenu, do které nebude moci ani ten stát žádným způsobem zasahovat a zcela určitě to nebude cena běžná. Kde potom bude to hospodárné využití? A nebude potom dobývání toho nerostného bohatství ještě složitější a nákladnější? Stejně jako já, asi i většina z vás byla v posledních dvou dnech zahlcena desítkami mailů z jedné nebo z druhé strany. Zpočátku jsem na ty arogantní neodpovídal vůbec, na ty slušné se snažil, ale pak už to nešlo. A v těch posledních odpovědích jsem říkal: Ať budu hlasovat tak či onak, vždycky zůstane velká část občanů nespokojená. Proto jako zástupce Tachovska a Chebska se v tomto hlasování, byť to dělám nerad, zdržím. Jestliže tady potom ještě pan místopředseda řekl, že stát jsme my, nemá stát – my, rozumíme, doufám, tím všichni, jako my všichni občané, nemá stát potom tak trošku problém s tím, že na to, aby uhájil práva části občanů, bude nikoliv potlačovat práva té většiny, ale znevýhodňovat většinu občanů dalších. Zatím děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Jaromír Jermář. Prosím, pane senátore. Senátor Jaromír Jermář: Vážená paní místopředsedkyně, já bych chtěl jen požádat jménem klubu sociální demokracie před hlasováním o deset minut přestávky. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, samozřejmě. Dále
vystoupí pan senátor Jiří Dienstbier, prosím, pane senátore. Senátor Jiří Dienstbier: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a
kolegové, já mám samozřejmě pochybnosti o tom, proč vznikl tento zákon v této jednoduché podobě. Spekulace o tom, že vlastně jde o nákup jednoho poslance, kterého vláda potřebuje ke svému přežití v Poslanecké sněmovně, ta dorazila i sem do Senátu. Na druhou stranu je pro mě mnohem podstatnější obsah tohoto návrhu zákona než skutečnost, zda díky němu přežije tato vláda či nikoliv. Pro mě je doopravdy velmi těžko představitelné, že by mělo pokračovat vyvlastňování v tom režimu, tak jak je obsažen v dosavadním horním zákoně. Neměla totiž pravdu paní 165
kolegyně Paukrtová, když říkala, že stát se nedostane ke svému vlastnictví nerostného bohatství. Protože ten proces, tak jak je popsán v horním zákoně, není o tom, že stát vyvlastňuje pozemky, aby se dostal k nerostnému bohatství, ale je to tak, že slovy starého zákona organizace, tedy soukromoprávní subjekt vyvlastňuje pro sebe pozemky jiného soukromého vlastníka, tak aby v dobývacím prostoru se dostal k surovinám. Je to tak. Já si myslím, že tady doopravdy je potřeba chránit lidi, kteří žijí v těch lokalitách, které jsou takto dotčeny, a pro mě je stávající podoba zákona těžko přijatelná. Umím si představit kompromis, který tady zmiňoval už Petr Pithart, o kterém jsem slyšel i od jiných, že bychom se vrátili k té úpravě, která platila do r. 1942 nebo 1943 minulého století, která v případě nerostného bohatství znemožňovala vyvlastnění v zastavěném území. To je kompromis, který by byl pro mě přijatelný, ale vzhledem k tomu, že takový návrh, tak abychom o něm teď mohli hlasovat, tady není, nebo o něm nevím, já osobně podpořím návrh zákona tak, jak nám byl postoupen z Poslanecké sněmovny. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Dále vystoupí pan
senátor Miroslav Krejča. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, obdobně jako vy jsem obdržel spoustu oslovení, spoustu argumentů z jedné i druhé strany a velice pečlivě jsem se snažil vážit pro a proti. Když ale použiji určitou paralelu s bodem, který jsme projednávali před tímto, tak tam samozřejmě šlo jednoznačně o veřejný zájem na straně jedné a vlastnická práva na straně druhé. Zde ale skutečně nevidím veřejný zájem. Protože proti vlastníkům nemovitostí nestojí stát, ale stojí proti nim skutečně soukromé těžební společnosti. Proto je pro mě postoj k tomuto zákonu jednoznačný, a to jej podpořit. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. V této chvíli je s přednostním právem přihlášena paní senátorka Soňa Paukrtová. Prosím, paní senátorko. Senátorka Soňa Paukrtová: Já se omlouvám, dámy a pánové, už nikdy nevyužiji svého přednostního práva, tak mi to promiňte. Já prostě nemohu – za prvé si myslím, že ten zákon čtu tak, že se stát potřebuje dostat ke svému vlastnictví. A on se, pokud ty pozemky budou blokovány, k tomu vlastnictví prostě podle mého názoru nedostane. Nepovedu spor s panem Jiřím Dienstbierem, který na to má jiný názor. Ale já ten zákon prostě čtu tímto způsobem. A jestli ho čtu správně, tak to potom z mého pohledu znamená, že stát nebude moci využívat své strategické suroviny. Nechci hodnotit, jestli je využívá dobře nebo špatně, ale prostě nedostane se k nim. A to mi připadá jako hodně zásadní rozhodnutí. Ale já jsem se přihlásila z úplně jiného důvodu. Chtěla bych panu ministrovi položit otázku, jakým způsobem bude toto řešeno v novém horním zákoně. Jestliže se připravuje paragrafové znění, a já také sama příliš nechápu, proč se dělá takto kontroverzní novela a pak je připravován horní zákon, ale to už nepotřebuji vědět, proč to tak je, ale chci se zeptat, jak bude tato problematika řešena v novém horním zákoně. To znamená, vrátí se nový horní zákon k tomu, že tam budou instituty vyvlastnění, nebo tam zůstane to, že nelze vyvlastnit za žádných podmínek. Děkuji.
166
Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také.
Dále
vystoupí pan senátor pan Jan Horník. Prosím, pane senátore. Senátor Jan Horník: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegové a kolegyně. Horní zákon, pokud si pamatuji, mám dojem, že byl tady za osm let, co jsem zde jsem, dvakrát novelizován. Poprvé to byla jenom technická novela, kde se odbourávalo pojmenování Československá socialistická republika, nebo jak to byla. V té době asi před šesti, sedmi lety přitom bylo slíbeno, že se pracuje na novém horním zákoně, který bude velmi brzo předložen. Dokonce nám bylo slíbeno, že náš VUZP bude mít možnost se na této materii podílet. Je to sedm let, já vím, že pan ministr za to nemůže, ale mám dojem, že úředníky bude mít hodně stejné, tak se vůbec nic nedělo, nestalo. Říkám to z toho důvodu, pocházím z Karlovarska. Hnědé uhlí, kaolin, významné suroviny i keramické, skutečně to jsou věci, které nám, občanům, městům a obcím, hodně ztěžují život. Již ombudsman Otakar Motejl svého času konstatoval, že znění tohoto zákona je už dávno poplatné době svého vzniku. Ten text projednávaných paragrafů zjevně staví do popředí zájem organizací, jak to zase já čtu v zákoně, a když organizací, tak to jsou těžební společnosti. Já musím uvést takový příklad, kaolínové zásoby a keramické zásoby na Karlovarsku, poměrně velmi zajímavé, my je neumíme moc dobře využít, abychom z toho dělali HT technologie, a vyvážíme to až do Ameriky. Nicméně mně trošku vadí, že vlastně se naše země rabuje. My tady mluvíme o tom, jak potřebujeme strategické suroviny, ale na druhé straně v podstatě plýtváme a budoucím generacím nic nenecháme. A teď je tam ještě ten problém majetkoprávní. Dovolím si trošku odskočit, ono to souvisí s horním zákonem. Do dnešní doby nebylo vyváženo právo na zmírnění dopadu hluku, exhalací, prašnosti v blízkosti různých zdrojů, které ošetřuje horní zákon a které také říká, že je možnost za to dostávat jisté poplatky do místních samospráv. Já vám uvedu takový případ, obec Děpoltovice na Karlovarsku, nebudu mluvit o kaolinu, ale budu mluvit o kamenolomu, který tam je. Tu obec zatěžují stovky projíždějících tater a dalších vysokokapacitních náklaďáků. Víte, kolik ta obec z toho má za rok? A to všechno tam musí snášet. V některých částech, tam, kde je kaolin, je to o to horší, že tam vlastně mají sníh celý rok a je to bílé. Tak třeba u toho kamenolomu to dělá zhruba, to je podle výtěžnosti, 60 až 70 tisíc za rok. Za to ta obec není schopna rozbité komunikace díky té těžké technice vůbec opravit. Čili na tuto věc jsem upozorňoval před sedmi lety. Nestalo se vůbec nic! Mohlo se velmi lehce v té době, a bylo to slíbeno tehdy předkladateli, na tom pracovat. Bohužel ne. Já jsem rád, že se připravuje velká novela. Skoro si myslím, že by to měl být úplně nový zákon. Protože v dnešní době jsme úplně někde jinde, než když tento zákon vznikal. Když jsem četl e-maily, které mi chodily z jedné a druhé strany, tak od těch občanů, kterých se to dneska přímo týká, to nebyly opsané e-maily, nebyly to opsané zprávy. Kdežto u různých organizací jsem zjistil, že ty zprávy vypracovával zřejmě nějaký lobbista a dal je k dispozici těmto organizacím, které nás také obesílaly. Čili nejsem úplně o čistotě tohoto prostředí přesvědčen. Druhá věc je – ano, stát potřebuje mít strategické suroviny. Až jednou na to skutečně dojde a bude úplně nejhůř, a nebudeme mít na palivo a na další věci, co udělá ten stát? On si to bude muset vzít. Ale já mám dojem, že ta doba dnes tak daleko není. Žít v nejistotě v Horním Jiřetíně – já mám dojem, že to je to nejhorší, co se může stát. Ale vždyť i tyto společnosti se můžou s majiteli nemovitostí velmi lehce domluvit. Jenom nesmějí tlačit. Musí přece uznat – oni něco chtějí, tak musí něco
167
adekvátního nabídnout. Dám příklad jako karlovarský kaolin, tam to funguje. Tam se uměli domluvit s obcemi, tam se uměli domluvit se soukromými vlastníky. Máme tam obrovské zásoby kaolinu a kaolinových jílů do budoucna. A ono to funguje! Tam ten problém není. Ale v Horním Jiřetíně bohužel je, a to ty společnosti jsou o hodně silnější ekonomicky než karlovarský kaolin, který je také silný, ale zdaleka ne jako těžební společnosti. Domnívám se, že úpravou této novely, která je zde předkládána, možná bude oslabeno také trošku korupční prostředí. V každém případě dojde k posílení práva vlastníků nemovitostí, občanů, obcí a bude nastaveno naprosto jasné právní prostředí v oblasti majetkoprávní. To si myslím, že je to nejdůležitější. A protože si myslím, že to je správné, tak já pro tento zákon, nebo jeho novelu budu hlasovat a podpořím ji. Děkuji. Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan
senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem na ÚPV podpořil tento zákon především z toho důvodu, o kterém tady mluvil kolega Dienstbier. Právo vyvlastňovat tady nemá tímto zákonem stát, ale má ho ta společnost. To byl ten důvod, proč jsem ho podpořil. Samozřejmě to, jak to v novém zákoně bude řešeno, je druhá věc, zda toto právo a za jakých podmínek bude mít stát, to nás teprve čeká, o tom budeme rozhodovat. Ano, mě také trochu mrzí, že to není teď. Že to nevíme teď. Protože v tom mezidobí se mohou stát věci, a to je otázka na pana ministra, kterou tímto kladu – zda se nemůže stát to, že přijde konkurent té které společnosti a začne vykupovat ty pozemky tak, aby potom své konkurenci znemožnil pracovat. Myslím si, že to není teď záležitost Horního Jiřetína a těchto oblastí, protože tam těžební limity nejsou prolomeny. To znamená, z tohoto důvodu to jistě nebude. Ale možná to je problém některých jiných lokalit a můj dotaz na pana ministra tedy zní – ve chvíli, kdy tento zákon nabude účinnosti, tak jak zabránit tomu, aby tady jenom díky konkurenčnímu boji nevznikl nový problém pro Českou republiku. Myslím tím i pro ty, kteří pracují v těch územích. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan
senátor Miroslav Nenutil. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, vážený pane 1. místopředsedo.
Pane ministře, omlouvám se, že vystupuji už asi po druhé nebo dokonce po třetí k této věci. Tady zaznělo, že nerostné bohatství vlastní stát. Zatím ta debata, nebo ta pozdější debata tady byla vedena takovým způsobem, že vzpomene-li si jakákoli soukromá těžařská společnost a začne někde těžit, že tak jsou vlastníci těch nemovitostí ohroženi, kdo dává té soukromé společnosti povolení, právo tam těžit? No přece stát! Takže pokud stát bude chtít ochránit své občany, a to už je jedno, jestli je to v intravilánu nebo extravilánu, nicméně ten nápad s ochranou v intravilánu je posouzeníhodný, pak ten stát dokáže občany tam ohlídat, podpořit je. Takže nevydává je všanc ziskům nějakých mamutích těžařských společností. Děkuji za pozornost.
168
1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikoho dalšího nevidím, takže končím obecnou rozpravu. Pan ministr má slovo jako předkladatel návrhu zákona. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Vážený pane předsedo,
dámy a pánové, já jsem velmi rád za tu diskusi. Myslím, že ukazuje přesně to, že se pohybujeme v oblasti, kde přetrvala stará legislativa a nastoupily trochu jiné principy, na které ta legislativa úplně nebyla nastavena. Je faktem, pan kolega Pithart tady mluvil o stanovení limitů, které v té chvíli chránily Severočeský kraj. Je také ale třeba férově říct, že to byl, pane kolego, jiný Severočeský kraj než je teď. Severní Čechy v roce, kdy se stanovovaly limity - je prostě férové říct, že vypadaly jinak, že ten kraj byl zdevastován tou těžbou a že se tam ty poměry velmi významně změnily, že to uznává řada těch lidí, kteří v severních Čechách žijí. Když tam s nimi mluvíte, a já jsem to absolvoval, protože mě to zajímalo, tak se velmi často dostanete právě do situace, že oni říkají "ale my ani úplně neříkáme, že zde tu těžbu nechceme, ale chceme ji za nějakých jasně definovaných podmínek, chceme mít nějakou jistotu, že to nějak bude a že nebudeme vystaveni tlaku té soukromé společnosti". Což je bohužel to, co správně neošetřila legislativa v momentě, kdy do tohoto procesu vstoupily těžební společnosti. Je to bohužel jeden ze sektorů energetiky, kde se ta legislativa tomu nepřizpůsobila. V jiných sektorech se vymyslela řada regulačních procesů, ale tady přetrvala ta stará legislativa, čili v tomto pohledu bohužel ty komunistické – nebo řekněme zákony přetrvávající z tohoto režimu způsobily v těch lidech ten pocit, že jsou vystaveni zájmům, kterým se neumí bránit, to je samozřejmě špatné. Pan kolega Pithart ještě zmínil, že zásoby nedají spát těm těžebním společnostem. Já myslím, že to přesně vyjadřuje ten pohled, jak se při stávající legislativě na to díváme. Že máme pocit, že celý boj je o tom, že si tam ty společnosti chtějí sáhnout. Ale pokud jsou to strategické suroviny státu, tak já jsem přesvědčen, že stát musí definovat, za jakých podmínek se budou těžit a jak ta situace bude probíhat. To znamená, ani dnes, a je to třeba férově říct, nestojíme v situaci, kdy by těžaři mohli těžit, kde si vzpomenou, vyvlastnili, co si vzpomenou, že to je nastaveno tak, že vyvlastňují jakoby ty společnosti. Ale kdo jste někdy byli u vyvlastňovacího procesu, tak ono je třeba prokázat, že je to ve veřejném zájmu. Je tam řada státních orgánů, které ten proces modelují. To není tak, že by přišla soukromá společnost a řekla "tady je vyvlastněno". Ten proces stát nějakým způsobem ovlivňuje. Přesto já jsem přesvědčen, že ho má ovlivňovat do budoucna mnohem více a jde nám o narovnání vztahu občana se státem, který se s ním musí dohodnout na těžbě surovin, pokud se to toho občana dotýká. Mně by ani tak nevadilo, kdyby to bylo na těch občanech. Ale já se obávám, že to je situace, kdy to nebude na těch občanech, kdy to bude na spekulantech, kteří od nich ty pozemky koupí, a pak na tom budou chtít profitovat co nejvíc. Nám se opravdu může stát, že budeme v situaci, kdy budeme potřebovat energetické suroviny a budeme někomu, kdo si koupil od nějaké babičky nějaký dům za 100 tisíc, platit 6 miliard za to, že tam můžeme těžit, pak to samozřejmě budeme muset promítat do cen energie. To je bohužel realita, kterou asi všichni známe, a která by se nám i tady stala. Proto jsem přesvědčen, že musíme v nové legislativě tento proces ošetřit – a byl jsem tady na to dotazován. Co si myslím, že je důležité. Vydefinovat strategické suroviny. Pan kolega senátor tady zmiňoval, že se to týká i kaolínu. Jsem přesvědčen, že kaolín nemá
169
patřit mezi strategické suroviny ani písky. Má se to vydefinovat pro suroviny, které jsou strategické z pohledu zajištění energetické bezpečnosti státu, kam třeba patří uhlí. Tam to musíme definovat. Jsem přesvědčen, že by to mělo být definováno tak, že stát může využít procesu vyvlastnění, stejně jako u výstavby své infrastruktury. Ale on musí být garant toho, že má buď majoritní podíl ve společnosti, nebo on rozhoduje, za jakých podmínek a kam budou nerostné suroviny směrovány. To znamená, nemůžeme třeba těžit uhlí, které bude používáno na vývoz. Stát musí rozhodnout, že těžíme takový a takový objem, a ten je distribuován tam a tam. Skoro jsem přesvědčen, že do tohoto procesu můžeme i zahrnout proces věcně usměrněné ceny, kterou dnes využíváme třeba ve veřejné dopravě, kde je definován určitý zisk společnosti, která provozuje dopravu ve veřejném zájmu. Velmi dobře si umím představit takovouto situaci v oblasti těžby uhlí. Z vaší diskuse bylo přesně znát to, co nás dnes na tom nejvíc trápí. V podstatě sociálně je tam nejvíce vnímán rozpor mezi obyvateli a pocitem, že zisk jde jenom na vrub soukromé společnosti. Přitom se toto týká strategických surovin. To znamená, vydefinovat strategické suroviny. Podle mého stát nesmí rezignovat na možnost vyvlastnění. Ale za zcela nových podmínek. Ve smyslu, že to musí být stát nebo státem vlastněná organizace. Anebo státem nějakým způsobem ovládaná organizace. Aby stát byl garantem sociálního smíru a vztahu občana a těžební společnosti. O tom jsem přesvědčen, že je parametr, který těžba u nás potřebuje. V této chvíli neumím říct – jako ministr průmyslu a obchodu, že budeme úplně rezignovat na další energetické zásoby, které máme. V energetické koncepci jsme udělali všechny kroky pro to, abychom snížili spotřebu uhlí při výrobě elektrické energie z 60 na 20 %, tzn. téměř o dvě třetiny. Tím se dostáváme do situace, že říkáme, že do roku 2035 nám stačí uhlí před limity. Musíme ho začít spalovat v ne tak nevýhodných kondenzačních procesech, začít využívat spalování druhotných surovin. To všechno, když se nám povede, můžeme spotřebu uhlí velmi snížit. Ale nikdo teď neumíme říct, jak bude vypadat svět v roce 2035 a jestli už ČR bude umět dělat energii bez uhlí. Mám pocit, že je to legitimní. Kdybyste před 10 lety stáli v Bruselu na náměstí v momentu, kdy všichni oslavovali, jak bude eurozóna prosperovat se společnou měnou, a dovolili byste si tam vyjádřit, jak bude eurozóna vypadat v roce 2012, tak věřím, že byste byli nařčeni ze šíření poplašné zprávy. Situace dnes nastala a je úplně nová. Já dneska neumím, jako zodpovědný ministr průmyslu a obchodu, říct, že už nikdy nebudeme potřebovat jakékoliv uhlí za limity. Myslím ale, že to občané nechtějí úplně slyšet. Myslím, že občané nejsou v tomto úplně hloupí, že si to uvědomují. Ale, že chtějí slyšet, pokud k tomu bude muset stát přistoupit, budou jasně vydefinované podmínky a bude to stát, který s nimi smlouvu uzavře a dohodu udělá. On také bude tím garantem. Toto jsou tedy poznámky k tomu, jak to má ošetřeno v té nové novele. Že je to určitý mezikrok, který vám předkládáme, s tím souhlasím. Přesto za vládu požádám o jeho podporu. Přitom vám dnes předesílám definici toho, jak by měla být situace ošetřena ve velké novele horního zákona. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Pan senátor Nenutil
za výbor? (Ne.) Takže garanční zpravodaj, pan senátor Bis. Senátor
Jiří
Bis: Vážení
kolegové, v diskusi vystoupilo celkem 10 diskutujících, z toho 2 dvakrát. Diskuse – z mého pohledu – byla podnětná, Většinou 170
se netýkala vlastní úpravy, ale týkala se problémů horního zákona jako takového, tzn. žádná z navrhovaných věcí neřešila problém, který máme dnes před sebou. Nicméně, troufnu si ještě udělat pár poznámek. Situace z některých projevů vypadla tak, že se od rána do večera vyvlastňuje. Prosím vás, za 20 let snad proběhlo jediné vyvlastnění v oblasti nerostných surovin. Vyvlastňovací proces neprobíhá. Vyvlastnění, ten institut, je stavěno jako určité poslední možné řešení. Kdo v těchto oblastech pracuje, ví, že vyvlastňování není jednoduchý proces. Chtěl bych, prostřednictvím pana místopředsedy, říct druhému panu místopředsedovi Pithartovi, že se zmínil o dobách hodně idealistické víry a naděje. Víra v to, že se s každým člověkem je možné domluvit, když žijeme v této době a reálně musíme pracovat – ta už pominula! Jsou prostě bohužel lidé, s kterými se nedomluvíme, a potom hledáme instituty, jak toto překonat. To, že máme možnost, aby soukromé vlastnictví v jakékoliv podobě, ať už je to sebemenší pozemek nebo cokoliv, mělo absolutní právo veta v procesu těžby surovin, nepovede v žádném případě k snížení korupčního prostředí, ale naopak to zvýší korupční prostředí. A bude to krásná možnost pro ekologické aktivity a pro spekulanty. Je na vás, jak rozhodnete. Jestli se stát vzdá svého práva – dostat se ke svému majetku, tzn. k nerostným surovinám, nebo jestli si prostě budeme hrát, a říkat, že všechno ostatní je důležitější, ty nerostné suroviny jsou až to poslední... Až nám to obsadí různí spekulanti, nedivme se, že se můžeme dostat do stejné věci, jako jsme zaspali v jiných věcech. Doporučuji vám to, co jsem řekl na začátku, novelu tohoto zákona, protože nic neřeší, nic nepřináší – zamítnout. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Zamítnout zaznělo. Ale já
se omlouvám, že jsem byl mimo... Navrhl někdo – schválit? (Ne.) Takže jediný návrh je zamítnout. Deset minut přestávky pro sociální demokracii. Začneme v 17.48 hodin. (Jednání přerušeno v 17.38 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 17.48 hodin.) 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Je 17.48 hodin, chce vystoupit pan ministr, což má háček, protože se otevírá obecná rozprava. To ale nevadí, máte právo, takže povídejte. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Myslím, že stejně bylo
všechno řečeno, ale padl jen neboť návrh na zamítnutí. Přesto bych podpořil, kdyby mohl padnout návrh na schválení. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane ministře, otevřel jste obecnou rozpravu, do které se přihlásila paní senátorka Veronika Vrecionová. Senátorka Veronika Vrecionová: Vážené kolegyně a kolegové, děkuji panu ministrovi, že ještě otevřel rozpravu. Chtěla bych dát návrh - schválit.
171
1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Návrh zazněl, končím obecnou rozpravu. Pane ministře, chcete se vyjádřit k obecné rozpravě? (Ne.) Ani jeden ani druhý zpravodaj nechtějí, takže budeme hlasovat nejprve o návrhu schválit. Všichni, kteří budou dobíhat, ať berou na vědomí, že byli odhlášeni. Hlasujeme o návrhu zákona, jak nám byl předložen. Je to návrh zákona, který předkládá vláda. Zahajuji hlasování o návrhu schválit tento návrh. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování pořadové číslo 60 ukončeno, registrováno 58, kvorum 30, pro 23, proti 12. Návrh zamítnut. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Nyní budeme hlasovat o návrhu zamítnout tento zákon. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, tlačítko ANO. Kdo je proti, tlačítko NE. Hlasování číslo 61 ukončeno. Registrováno 58, kvorum 30, pro 26, proti 21. I tento návrh byl zamítnut. Končím projednávání tohoto bodu. Podle našeho jednacího řádu a podle Ústavy, uplyne marná lhůta třiceti dnů a zákon předstupuje před pana prezidenta. Děkuji oběma zpravodajům. Omlouvám se, pochybil jsem, musím otevřít podrobnou rozpravu, i když nezazněl žádný návrh. Hlubokou omluvu, je otevřena obecná rozprava. Pan zpravodaj si sedne, nikdo se nehlásí, takže končím podrobnou rozpravu. Protože nezazněl žádný návrh, není o čem hlasovat. Teď teprve končím projednávání tohoto návrhu zákona. Moc se omlouvám. Jsme u dalšího bodu
36. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 443/2009 za účelem vymezení způsobů, jak dosáhnout cíle snížení emisí CO2 z nových osobních automobilů do roku 2020 (evropský senátní tisk č. N 176/08, č. N 177/08) Máme to jako tisky N 176/08, N 176/08/01 a N 177/08 a N 177/08/01. Tento materiál nám předloží pan ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolím si vám předložit tento návrh. Myslím si, že by neměl vyvolat takovou diskusi. Jedná se o návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým by se měnilo nařízení 443/2009 za účelem vymezení způsobu, jak dosáhnout snížení emisí u nových osobních automobilů do roku 2020, nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení číslo 510 za účelem vymezení způsobu, jak dosáhnout emisí z nových lehkých užitkových vozidel. Dovolím si vás stručně seznámit s nařízením jednotlivých dokumentů. Vychází ze strategie Evropské komise na snížení emisí. Ta byla přijata na základě závazku EU snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 30 procent. Jsou v nich stanoveny dlouhodobé cíle u osobních automobilů na úrovni 95 gramů a u lehkých užitkových vozidel na 147 gramů CO2 na kilometr a možnosti, jak toho dosáhnout. V odpovědi jsme vydefinovali věci, s kterými nesouhlasíme. Myslím, že jste to již diskutovali. Nesouhlasíme se snížením koeficientu, který je tam uváděn jako koeficient A ze dvou číselných hodnot na nižší, což by zvýhodňovalo lehčí vozidla. Koeficient A je velmi technický parametr a v podstatě by to způsobilo, že by se
172
fakticky zmírnily redukční cíle pro výrobu vozů s nižší hmotností na úkor výrobců, kteří vyrábějí těžší vozidla. Požadujeme, aby tam byl ponechán koeficient A, který zajišťuje, že je to rovnoměrně rozloženo mezi lehčí i těžší vozidla, aby výrobci nebyli nijak zvýhodňováni či nezvýhodňováni. Dalším sporným bodem jsou tzv. superkredity. Jsou bonifikací pro výrobce nových osobních automobilů. Znamená to, že každý výrobce automobilu s nižšími emisemi než 50 gramů CO2 na kilometr si započítá určitým násobkem do celkového počtu registrovaných vozidel. Nový limit by v podstatě znamenal uznávání pouze elektromobilů a diskvalifikovalo by to hybridní vozy a vozy na pohon CAG. Nejsme přesvědčeni, že takto to má být definováno. Dále doporučujeme zvýšit koeficient z 1,3 na vyšší a zachovat jeho stupňování, jak je ve směrnici. Omlouvám se, jsou to dost technické věci, ale snažím se vysvětlit, co by to způsobilo. Znevýhodňovalo by to hybridy a CAG proti výrobcům elektromobilů. Z hlediska počtu vozidel, které si budou moci automobilky započítat za jejich superkredity, považujeme jejich neomezené množství na dvacet tisíc vozidel od jednoho výrobce během čtyř až pěti let, což ročně představuje u šesti největších výrobců v EU ani ne 0,1 procent. Zvýšení tohoto množství by zároveň podpořilo snahy automobilek uvádět více nízkoemisních vozidel na trh. Požadujeme to množství, které si mohou započítávat, neomezovat. Toto jsou pozice, které byly připraveny. Byly připraveny ve spolupráci s automobilovým průmyslem, projednány s ministerstvem životního prostředí a my vám je takto v této chvíli předkládáme. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Výborem, který projednal
tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU. Usnesení vám byla rozdána. Zpravodajem je pan senátor Miroslav Krejča, který má slovo. Senátor Miroslav Krejča: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, pokusím se být maximálně stručný, protože den je dost dlouhý. Objasnil bych, proč projednáváme zde i návrh nařízení, které se týká nových velkých užitkových vozidel, přesto, že se v naší republice nevyrábějí a mohli bychom to ignorovat. Je to na základě podnětu ministerstva dopravy. Nikdy nevíme, co se v budoucnosti odehraje ve struktuře našeho průmyslu. To je jedna poznámka. Druhá poznámka navazuje na to, co tady říkal pan ministr. Při formulaci našeho doporučení jsme spolupracovali nejen se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, ale i ministerstev jako je ministerstvo dopravy, ministerstvo životního prostředí a také s předními tuzemskými výrobci automobilů, kteří si také k tomu řekli své. Z těchto jednání se zrodilo doporučení, které máte před sebou. V podstatě upozorňuje na některé z věcí, které tady zmínil už pan ministr. Kriticky se v něm stavíme ke snížení limitů pro uznání superkreditů. Doporučujeme, aby byly zachovány na hodnotě 50 gramů CO2 z kilometru. Upozorňujeme na to, že cíle pro limity, které se týkají roku 2020, tj. 95 gramů CO2 na kilometr v případě osobních vozidel na 147 gramů CO2 na kilometr, u lehkých užitkových vozidel je splnitelný cíl, ale velice ambiciózní. Senátor Miroslav Krejča: V tomto období by nemělo docházet ke znění
těchto parametrů, tzn. k přitvrzení těchto parametrů, protože i automobilový průmysl je trochu běh na dlouhou trať. Abychom dosáhli některých hodnot, musí tomu nejprve předcházet technologický výzkum a výsledky průzkumu se musí promítnout do samotné výroby. Ve svém doporučení upozorňujeme také na to, že změna tzv. regresní přímky, což je přímka, která udává poměr mezi hmotností vozidla a povolenými 173
emisemi, by měla být zachována, protože to, co je navrhováno, skutečně zvýhodňuje výrobce lehkých vozidel, ale portfolio našeho dominantního tuzemského výrobce zahrnuje ty střední a těžší vozidla. Akceptace tohoto návrhu by poškodila našeho dominantního tuzemského výrobce, a byla by trochu proti našim národním zájmům. Tímto vás žádám o podporu doporučení našeho výboru, které všichni máte k dispozici. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Pan ministr a ani pan zpravodaj se nemají k čemu vyjádřit. Padl jediný návrh, abychom hlasovali o návrhu, který je od výboru pro záležitosti EU ve smyslu jeho usnesení. Dáme si znělku. Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování pořadové číslo 62 ukončeno. Registrováno 49, kvorum 25, pro 40, proti nikdo. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajům. Jsme u dalšího bodu
37. Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Dienstbiera, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/2003 Sb. o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/2000 Sb. o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 404) Máme to jako tisk číslo 404. Jde o první čtení. Slovo má navrhovatel, pan senátor Jiří Dienstbier. Pan senátor má slovo, jste navrhovatelem tohoto dlouhého názvu zákona, buďte tak laskav a předneste ho. Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, předložený návrh zákona je velmi jednoduchý. Protože ve všech volebních zákonech, které upravují poměrný systém, což je jednak zákon o volbách do Parlamentu ČR v části týkající se voleb do Poslanecké sněmovny, pak zákon o volbách do Evropského parlamentu, zákon o volbách do zastupitelstev krajů a zákon o volbách do zastupitelstev obcí se uplatňuje stejný princip, a to ten, že se ruší hranice pro uplatnění preferenčních hlasů. V případě zákona o volbách do zastupitelstev obcí pak nikoli preferenčních hlasů, ale hlasů pro jednotlivé kandidáty z hlediska posuzování pořadí, v jakém se přidělují mandáty. Návrh vychází z toho, že nyní často dochází k situaci, kdy je řada kandidátů, kteří dostávají poměrně významné množství preferenčních hlasů, ale tato vůle voličů, vyjádřená jejich preferenčním hlasováním, nemá naplnění z hlediska priority při přiřazování mandátů. Osobně se domnívám, že tato změna by více motivovala lidi k účasti na volbách, protože by jim dala do rukou nástroj, jak mnohem více ovlivnit to, co se v politice děje a mnohem reálněji vybrat osobnosti, které považují za správné, a to i v rámci hlasování pro tu kterou politickou stranu.
174
¨ Osobně tento návrh zákona považuji zároveň do jisté míry za protikorupční v širším smyslu, protože při malých počtech členů v politických stranách výběr a sestavování kandidátních listin je tím zatížena. Slyšíme různé zkazky, zejména z některých regionů o velrybářských praktikách, kdy z tohoto důvodu někteří investují poměrně značné prostředky do toho, aby získali novou členskou základnu a jejím prostřednictvím aby ovlivňovali získávání tzv. volitelných míst na kandidátní listině. Pokud by žádné místo předu nebylo automaticky volitelné, tato praxe by se zrušila, protože tito lidé se chovají v zásadě racionálně. Pokud by jim tento způsob nezaručoval, že sami sebe nebo své spřízněné duše prosadí na tzv. volitelná místa, resp., že jim zajistí zvolení, tyto korupční metody nebudou ani uvnitř politických stran uplatňovat. Od tohoto zákona bych si sliboval nejen to, že se dá do rukou lidem větší prostor pro výběr konkrétních osobností, ale i omezení korupčních praktik v politických stranách a ozdravení stranického systémů. Debata o hranici pro preferenční hlasy je poměrně dlouhodobá. Opakovaně se tato pravidla měnila. Poprvé se preferenční hlasování výrazněji uplatnilo v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010, kdy dokonce byly kraje, kde nebyl zvolen původně nikdo, kdo nepřekročil pětiprocentní hranici. V těchto krajích by tato změna nepředstavovala už žádnou změnu, protože tam už platilo, že mandát získávají kandidáty podle pořadí preferenčních hlasů. Například v krajských volbách už toto pravidlo téměř není uplatnitelné, protože při stejném počtu preferenčních hlasů, ale mnohem větším počtu kandidátů se preferenční hlasy mnohem více rozloží mezi tento počet kandidátů a prakticky tak voliči, byť formálně mají k dispozici preferenční hlasy, nedosáhli téměř žádných změn na kandidátních listinách přestože podíváme-li se na statistiky zveřejněné statistickým úřadem, byli tam kandidáti, kteří z řad významně vyčnívali. Zcela nesmyslná je úprava u voleb do zastupitelstev obcí, kde už nejde o klasické preferenční hlasy, ale princip je vyjádřen tak, že přednostně získá mandát ten, kdo má v průměru o deset procent více hlasů. než je průměr pro všechny kandidáty na kandidátní listině. Tady uvedu jeden zcela absurdní a velmi známý případ, který se týká bývalého starosty Prahy 5 Jančíka, kdy se voliči ODS domluvili, že chtějí tuto stranu volit a že budou volit všechny ostatní kandidáty na kandidátce. Kdyby to bylo skutečně ve 100 procentech příkladů, tak by kandidát na prvním místě, v tomto případě konkrétně pan starosta Jančík, neměl ani jeden hlas a všechny hlasy od všech voličů by měli všichni ostatní. A výsledkem by bylo, že by všichni měli stejně a ani jeden z nich by tím pádem nepřekročil o více než 10 procent průměr odevzdaný pro všechny kandidáty. Z prvního místa kandidátky by tedy v tomto případě postupoval člověk, který nezískal od voličů ani jeden hlas. To je naprostá absurdita našeho volebního systému, a myslím si, že zejména u obcí je změna, kterou navrhuji, poměrně zásadní. Ale jak jsem říkal, myslím si, že tento princip je dobrý z obou důvodů, jednak dát lidem mnohem větší možnost vybírat, mnohem větší výběr rozhodovat o tom, koho chtějí, aby je reprezentoval, a za druhé, jak jsem říkal, omezení korupčního prostředí uvnitř politických stran. A celý politický systém, všechny strany jsou tím do jisté míry zasaženy, byť s tím více či méně úspěšně bojují. A myslím si, že by všem stranám nakonec takovýto zákon, takováto změna prospěla, protože by následně nebyla zpochybňována jejich legitimita v úsilí o dosažení jejích programových cílů tím, jací lidé je reprezentují a jakým způsobem se k moci v rámci těchto stran, resp. za tyto strany do volených orgánů dostali.
175
Proto bych vás chtěl pro tuto chvíli poprosit, abyste postoupili tento návrh zákona do jednání ve výborech, tak aby byla možnost podrobně o těchto věcech diskutovat ve výborech. Uvidíme samozřejmě, s jakými výsledky se případně, budete-li tam postoupen, z výborů vrátí v druhém čtení. Děkuji vám. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Také děkuji. Stolek zpravodajů je váš. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení pana senátora Miroslava Nenutila, ale nahradí ho jiný Miroslav, a to pan senátor Antl. Senátor Miroslav Antl: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy,
vážení pánové, byl jsem pověřen, dostalo se mi cti a důvěry od pana senátora Miroslava Nenutila, abych přečetl návrh, který je koncipován, a já ho přečtu. A jak správně pan 1. místopředseda Senátu Parlamentu České republiky říkal, ten název je poměrně dlouhý, ale já, když už jsem se sem dobelhal, abych něco řekl, tak ho přečtu: Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Dienstbiera, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o volbách do Parlamentu ČR a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Je to senátní tisk č. 404, který projednáváme, aby byl přikázán jako garančnímu výboru ústavně-právnímu výboru, v tuto chvíli nechám na zvážení, zda i Stálá komise Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury, jinak nevím, jaký další výbor se připojí. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Nedá se nic dělat, jste pověřen vaším kolegou, tak musíte jít hezky doprava z mého pohledu. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se přihlásil pan místopředseda Zdeněk Škromach s právem přednosti, ale nechce ji využít, proto nyní vystoupí paní senátorka Marta Bayerová. Senátorka Marta Bayerová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a
kolegové. Dovolím si jenom stručnou poznámku k projednávanému návrhu změn volebních zákonů. Patřím k těm, kteří se obávají o další vývoj parlamentní demokracie v naší zemi. Narůstající nedůvěra našich spoluobčanů v politické strany a v nás politiky samotné je bohužel evidentní. Naposledy se projevila v nízké volební účasti v krajských a senátních volbách. V krajských volbách byla volební účast necelých 37 %, v roce 2008 byla 40,3 %. Mnohokrát jsem se na předvolebních akcích setkala s názorem, že lidé volit nepůjdou, protože mají jen malou možnost změnit pořadí na kandidátkách politických stran. Často totiž více důvěřují jednotlivým lidem na kandidátkách než příslušné politické straně. Návrh kolegy Dienstbiera se mi proto zdá zajímavý a podpořím jeho postoupení do výborů. Děkuji za pozornost. 1.
místopředseda
Senátu
Přemysl
místopředseda Zdeněk Škromach má slovo. 176
Sobotka: Děkuji.
Nyní
pan
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Myslím si, že tento návrh zákona je zcela nedomyšlený. Bohužel nebyla vedena věcná diskuse už při přípravě tohoto zákona. A musím říct, že možná může působit zajímavě, že dva zástupci jedné politické strany mají na stejnou věc různý názor. Ale tak to v demokracii prostě chodí a jestliže se neshodnou, pak je potřeba ten názor sdělit. A je to možná dáno i tím, že na rozdíl od kolegy Dienstbiera já pocházím z venkova, pocházím z jižní Moravy, z Hodonínska. A úprava, kterou zde navrhuje pan kolega Dienstbier, je už problematická, protože už při pěti procentech se např. výrazným způsobem v krajských, ale i v poslaneckých volbách, projevují velká města. Uvedu příklad – Brno v rámci jižní Moravy. Je tam téměř třetina obyvatel. A když se podíváme na preference ve všech těchto volbách, tak je jednoznačně vidět na kandidátkách, jak získávají preferenční hlasy lidé nikoliv podle toho, jak jsou známí a jsou dobří politici, protože bohužel většinou lidi na kandidátce ani neznají, ale podle toho, odkud jsou. A nechci se dočkat té doby, kdy v Poslanecké sněmovně budou jenom Pražáci, Brňáci, Ostraváci. Nic proti nim, to je v pořádku. Ale myslím si, že tady je potřeba zajistit i určité územní zastoupení. A rozuměl bych tomu, kdyby kolega Dienstbier předložil návrh na většinový systém. Pak je to jednoznačné – občané si vybírají podle jednotlivých osobností, tak jako zvolili nás sem do Senátu v jednomandátových obvodech, je to jasná většina, a víme, že prostě podpora v regionu je. Kdybych to obrátil, tak už současný systém, tak jak je postavený, v zásadě umožňuje, aby pět procent voličů na té které kandidátce – a nejsou to vždy jenom politické strany, jsou to i různá sdružení, hnutí apod. – vlastně ovlivnilo pořadí na kandidátce. A když to obrátím, tak 95 % lidí je spokojeno, nevyjádří svůj názor kroužkováním. A ukazuje se, že dneska stačí aktivní skupina pěti procent, což je poměrně malý vzorek, obzvláště v krajích při malém volebním výsledku, tak už stačí někdy stovky, někdy je to o tisících hlasech, které rozhodují o pohybu na kandidátkách. Přitom si myslím, že by měla být vedena diskuse i o demokratickém systému volné soutěže politických stran, protože tady je snaha lepit něco, co má vlastně fungovat zcela jinak. Výsledkem by přece nemělo být, že lidé se spokojí s tím, že půjdou jednou za čtyři roky k volbám. Cílem by mělo být, že aktivní občan ovlivňuje dění ve společnosti stále a průběžně. A k tomu slouží politické strany, hnutí, nezávislé organizace apod. Mohu buď být pasivní a jednou za čtyři roky jít volit, a pak jsem rozhodl, splnil jsem svoji povinnost. Anebo naopak, mohu využít institut aktivního občana, stát se členem politických stran, které stejně volím, a přímo ovlivňovat, kdo stranu reprezentuje, jaký má program a koho dává na kandidátky. Mám pocit, že tady takové ty aktivistické a mnohdy trošku idealistické přístupy a doporučení recesistická, volme poslední čtyři apod., to přece vůbec není o těch lidech, které bychom chtěli mít. A je to o tom, aby lidé byli schopni aktivně k těmto věcem přistupovat a aby dokázali je aktivně ovlivňovat. To, že tam může samozřejmě někde docházet řekněme ke spekulacím, k různým zájmům, politika taková je. Není to ideální. Ale toto to neřeší. Naopak, ohrožuje to zastoupení venkova v zastupitelských orgánech. A čestnější by bylo a skutečně jasnější říct, volme konkrétní lidi, volme je v jedno, v dvoumandátových obvodech, já nevím, ale budeme mít jistotu, že z každého regionu tam budeme mít zastoupení.
177
Dá se to přenést, kdybychom šli do důsledků, i na úroveň větších měst, kde mohou být volební obvody. Ale volební způsob, tak jak dneska v obcích a městech je, v zásadě umožňuje posun na kandidátkách, hlasování napříč kandidátkami apod. Myslím si, že tato věc je naprosto nepřipravená, je naprosto nedopracovaná, je společensky neprodiskutovaná, a nemyslím si, že by tento návrh zákona měl být postupován dál. Měla by se vést celospolečenská diskuse, ale nikoliv nad tímto jednotlivým návrhem, který může výrazným způsobem ovlivnit volební výsledky, byť možná v dobrém úmyslu, což určitě ano, protože Jirka Dienstbier má určitě dobrý úmysl, aby něco zlepšil. Ale dovolím si říct, že to není cesta. A naopak by to mohlo vést k daleko větší manipulaci a k daleko většímu ovlivňování. Vezměme si jenom příklad. Dneska kandidáti mají aspoň prostor, aby vedli volební kampaň za nějaký program. A vidím tady KDU-ČSL, vidím tady ODS, vidím tady sociální demokraty, nějaké zbytky TOP 09, tam vzadu komunisty. No, to jsou strany, které tady jsou před volbami a jsou tady i po volbách a budou tady i po dalších volbách. A mají svůj program, mají svoji zodpovědnost a mohou se zpovídat. Občané nám nadávají za to, co jsme udělali před pěti, deseti lety, protože jsme tady byli. Ale jsou mnohé jiné strany, které spekulativně vznikly a dneska už nejsou, splnily svůj jednomandátový nebo jednovolební záměr, jako ODA, Unie Svobody, dneska Zelení, i Věci veřejné se k tomuto blíží. Nechci na nikoho zapomenout, ale určitě takových stran bylo víc, různých hnutí, nezávislých, kteří přišli. Ale podobně jako v krámě. Tady musí být nějaká záruční lhůta. Musí také být možnost někde tu reklamaci uplatnit. Co mi je platné, když mám záruční lhůtu a firma zanikne. Tak na kom ji budu uplatňovat? Stejně tak je to u politických stran. Na kom budu vymáhat plnění programu, když ty strany nebudou? A toto je třebas jeden z návrhů, který k tomu jednoznačně směřuje, protože myslím, že Jirka Dienstbier jako místopředseda sociální demokracie velmi dobře ví, že už dneska kandidáti nevedou programový souboj o ideje, ale vedou vzájemný souboj o to, aby se posunuli na kandidátce. A v tom není nic jiného. Ale není to mnohdy o věcné stránce, není to o programu, protože program je jasný. Kandidáti kandidují na kandidátce té které politické strany nebo hnutí za konkrétní program. Pokud mají jiný názor, tak nemají kandidovat, nebo mají kandidovat za jinou stranu. Ale myslím si, že systém, tak jako je dneska postavený už na pěti procentech, je na hraně. Je na hraně, kdy ještě je možné zohlednit situaci velkých měst v rámci aglomerací jednotlivých krajů. A jsem přesvědčen a mluvím tady skutečně z pohledu venkovana, že tento návrh do toho prostě vnáší problém. Problém v tom, že např. za jižní Moravu by dneska v PS seděli samí Brňáci. Nic proti Brnu, je to fajn, jsou to naši kamarádi, mám tam spoustu přátel. Ale myslím si, že to není jediné město, které máme v rámci jižní Moravy, a stejně tak lze hovořit i o jiných krajích. Proto z tohoto důvodu dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona. Pokud by tento návrh neprošel, tak dávám návrh na vrácení k přepracování, protože jsem přesvědčen o tom, že předkladatel by měl tento návrh šířeji diskutovat předtím, než ho předloží, měl by zohlednit zájmy i menšin v rámci regionů a to, aby zastoupení bylo skutečně reprezentativní i z hlediska plošnosti zastoupení. Nezbývá mně bohužel v této chvíli nic jiného, než tento návrh podat a požádat o podporu tohoto návrhu, protože si myslím, že by bylo kontraproduktivní se soustředit pouze na změnu parametrů, protože znovu pak bychom měli otevřít diskusi nad změnou celkového volebního systému, zda např. u krajských voleb, u voleb do Poslanecké sněmovny apod. spíše nevolit princip většinový, protože ten je spravedlivější, v tom smyslu, že volíme skutečně konkrétní lidi v jednotlivých obvodech, tak jako volíme sem do Senátu.
178
Byl bych rád, kdybyste podpořili můj návrh. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane kolego, já se
omlouvám. Jestliže dáváte dva návrhy, tak se bude podle jednacího řádu nejprve o vrácení k přepracování a pak o zamítnutí. Jestli vaše idea byla jiná, tak jste měl dát jenom jeden návrh. Nyní pan kolega Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předkladateli, kolegyně a kolegové. Já se naopak domnívám, že to je dobrý návrh, je to návrh k tomu, aby se omezila moc určitých politických dinosaurů a některých sekretariátů politických stran. A tato moc by se přesunula do rukou voličů. A volič je prostě alfa a omega našeho volebního systému. A s tím nikdo nic nenadělá, ať je to volič z Brna nebo z malé vísky někde na jižní Moravě. A domnívám se, že volič není tak nesvéprávný, aby nepoznal, kdo si koho vyvolí, kdo by ho měl reprezentovat nebo ne. A volič pak nese následky. A neseparujme se tady od voličů, od občanů. Někdy rozhodnou dobře, někdy špatně. Ale v každém případě je to jejich volební právo, jak rozhodnou. A to, čeho jsme svědky, že mnohá sdružení nebo i některé politické strany si najmenují některé osobnosti a pak se diví, že to nedopadlo podle jejich představ, to je právě jasný signál k tomu, že by mělo dojít k nějaké změně. A tady se na jedné straně volá po nějaké diskusi. Na druhé straně se řekne, my ten zákon zamítneme, a tím pádem zablokujeme diskusi. Proto já podpořím tuto novelu volebního zákona. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor
Jaromír Jermář. Senátor Jaromír Jermář: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Slyšeli jsme tu různé názory na tento návrh zákona. A právě proto si myslím, že by bylo dobré, aby byla možnost ho prodiskutovat ve výborech. Víme o tom, že politické strany nepožívají velké důvěry. A já bych si moc přál, aby strany byly početnější. Ale sami se setkáváme s tím, jaká je obrovská nechuť do stran vstupovat. Já bych měl třeba představu, že by zde mohlo být určité procento, jedno, dvě, o tom se může diskutovat. Ale domnívám se, že by bylo dobré, aby určitě došlo k ponížení nutných pěti procent, protože i pak politické strany se budou snažit do čela si dávat ty lepší lidi. Dal bych zde tedy návrh, aby byl tento návrh zákona postoupen k jednání do výborů. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nyní pan senátor
Petr Vícha s právem přednosti. Senátor Petr Vícha: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, jsou tady prořídlé řady. My jsme o tom s kolegou Dienstbierem vedli možná hodinové diskuse a asi jsme za jedno v tom, že se v minulosti snížily desetiprocentní hranice na pět procent, že to možná nemusí být konec, že se možná můžeme posunout ještě někam níže. Nicméně byl jsem vždycky a jsem zásadním odpůrcem tohoto řešení. A uváděl jsem konkrétní příklady, kdy při volbách do krajského zastupitelstva skutečně
179
nemá šanci velmi kvalitní člověk, dobrý člověk pro práci v zastupitelstvu, který je z malé vesnice, tak na konkrétní počty hlasů jej vždycky převálcují z velkého města. Uvedu příklad z Bohumína. Dvanáct let tam získáváme nad 60 % hlasů v komunálních volbách, ale, přátelé, sestavení kandidátní listiny, a já vždy před volbami říkám, nekroužkujte, volte celý náš tým, protože já ho tak sestavuji, aby tam byli zároveň muži a ženy, aby tam byli lidé z městských částí. A je mi jasno, že kdybychom dospěli k tomuto řešení, tak člověk z Vrbice, která má 400 obyvatel, nedostane tolik hlasů, jako z Nového Bohumína, ze sídliště, kde těch lidí je prostě více. A chtěl bych, aby tam byli rovnoměrně rozloženi lidé ze všech městských částí, ženy, muži, dokonce, abychom byli profesně rozloženi. Já nepotřebuji patnáct lékařů, kteří mi na ty kroužky vyskočí. Považuji skutečně toto řešení za nešťastné. A teď se přiznám, že nevím, jak z toho ven, z pohledu hlasování. Můžeme to zamítnout hned, můžeme to zamítnout po velké diskusi ve výborech. Ale myslím si, že k tomuto řešení nikdo rozumný dospět nemůže. My možná můžeme dospět k tomu, že budeme navrhovat nějaké snížení pětiprocentní hranice a třeba pro různé typy voleb. A nevím, jestli k tomu vede přepracování anebo diskuse ve výborech. Ale spíš bych se tedy klonil v tomto případě k návrhu pana místopředsedy Škromacha, vrátit návrh zákona k přepracování. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: K dopracování, zní oficiální
název. Pan senátor Miroslav Nenutil má slovo. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, pane 1. místopředsedo. Dámy a
pánové, asi podle vystoupení svého předsedy klubu budu nerozumný, protože si myslím, že to je myšlenka správná, a v některém z předchozích příspěvků zaznělo, že naši voliči, nebo voliči dalších zastupitelstev mají právo si rozhodnout. A řekněme, že toto by mělo vést politické strany k tomu, aby na kandidátky stavěly lidi, kteří jsou skutečně známí. A myslím si, že nemůže uspět ani argument pracovitého, pilného, svědomitého starosty čtyřsethlavé vesnice, protože jsou-li jeho vlastnosti tak výborné a skvělé, určitě nezůstanou za hranicemi jeho obce. A bude-li usilovat o působení v krajské vládě nebo v zákonodárném sboru, pak nemůže být nejlepší pouze v rámci své obce, ale měl by být autoritou celého regionu. Nemám vůbec žádný problém přikázat tento návrh zákona výborům. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Nyní pan senátor Václav
Homolka. Senátor Václav Homolka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já tento návrh podporuji, protože si myslím, že do volebních místností přiláká právě větší počet našich občanů, takže v tomto je to určitě klad a určitě to také přinese pozitivum v tom, že kdo kandidátku sestavuje, bude zodpovědnější a bude muset k tomu přistupovat daleko lépe právě z pohledu občanů, a pro ty přece politiku děláme. A pokud se týká toho, že by se nedostávali do popředí lidé z venkova, ale jenom prostě z velkých měst, tak musím říci, že jsem z malého městečka, v našem okrese jsou tři velká města a já jsem stejně nakonec postoupil do Senátu. Děkuji.
180
1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další se nehlásí. Chce se předkladatel pan senátor Jiří Dienstbier vyjádřit? Zvedá se, máte slovo. Senátor Jiří Dienstbier: Rád bych. Pane místopředsedo, kolegyně a
kolegové, některé argumenty stojí přece jen za komentář. Můžeme mít na věc různý názor, ale nepřijímám argument Zdeňka Škromacha, že návrh je nepromyšlený a nedopracovaný. Návrh je velmi dobře promyšlený a legislativně zpracovaný, takže na něm není co dopracovávat. Je to jenom otázka názorů, jestli je dobře nebo ne, a na to může mít prostě každý jiný pohled. Ohledně toho, jestli to je případně přepracovatelné ve výborech, pokud by byl jiný názor. Ono totiž nemá smysl to vracet k přepracování, protože to je doopravdy otázka názoru. Pokud si někdo myslí, že místo snížení na nulu se to má snížit z pěti procent na tři, nebo třeba u zastupitelstev obcí úplně, nebo naopak vůbec, tak to je právě věc, která by měla být projednána ve výborech. Já nevím, jaký je většinový názor, aniž by proběhla diskuse ve výborech. Přesně to, co tady říkal Petr Vícha, je podle mne naopak důvodem pro to postoupit návrh do diskuse výborům, tak aby vůbec tento názor byl zjištěn, aby vůbec byla informace, jakým způsobem to případně přepracovat, protože diskusi já jsem zcela jistě otevřený. A naposledy zopakuji, že si myslím, že by to prospělo stranickému systému. Myslím si, že by to pomohlo zvýšit důvěru lidí ve stranický systém, že by to skutečně přitáhlo více lidí k volebnímu procesu, protože by jim to dalo reálnou možnost vybírat si, doopravdy volit tak, jak si myslí, že to je nejlepší, a v konečném důsledku by to pomohlo i samotným politickým stranám i z hlediska zdraví jejich vnitřních rozhodovacích procesů. Prosím vás proto o propuštění do výborové diskuse. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dobře. Nyní pan zpravodaj,
můžete hovořit na mikrofon u stolku zpravodajů. Senátor Miroslav Antl: Já se rád projdu… 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Tak pojďte. Senátor Miroslav Antl: Vážený pane místopředsedo, vy jste za mne odvedl i práci naučnou, poučnou, protože varianty hlasování jsou jasně dány jednacím řádem, ale já bych stručně shrnul rozpravu s tím, že paní senátorka Bayerová prohlásila jasně, že podpoří návrh pana senátora Jiřího Dienstbiera. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach naproti tomu řekl, že nesouhlasí, uvedl, abych to shrnul, kumulativní návrh na zamítnutí, a mám-li ho citovat – tak pokud by neprošel, pak návrh na dopracovávání. Ono to je v jednacím řádu samozřejmě opačně. Pan senátor Jaromír Jermář doporučuje prodiskutovat ve výborech, pan předseda klubu ČSSD senátor Petr Vícha řekl, že to pokládá za nešťastné řešení a vrátit k dopracování, což považuji za prohlášení, které je návrhem. Pan senátor Miroslav Nenutil, jehož tady zastupuji jako zpravodaje, se podržel svého návrhu přikázat do výborů. Pan senátor Václav Homolka podporuje návrh na postoupení do výborů, v podstatě s tím, že souhlasí. Mám k tomu osobní poznámku. Ač mám hůl a měl jsem ji i předtím, tak já jsem přeskákal, byl jsem skokanem Východočeského, resp. Královéhradeckého kraje,
181
takže bych to neměl komentovat, ale dovoluji si navrhnout tento postup. První návrh vrátit k dopracování, za který považuji návrh pana senátora Víchy, potažmo pana místopředsedy Senátu Škromacha. Další je návrh na zamítnutí, který jasně přednesl pan místopředseda Škromach. A třetí návrh je přikázat do výborů, což jsem řekl já v úvodu a přidali se k němu další senátoři, jestli to mohu takto navrhnout. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Nejen, že můžete, je to váš
úkol. Budeme nyní hlasovat nejprve o návrhu vrátit návrh zákona k dopracování. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Ještě technicky – každý má
právo hlasovat o jednotlivých návrzích, když ten předchozí neprojde. Jenom, aby někteří věděli. Zahajuji hlasování o dopracování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Skončilo hlasování číslo 63, registrováno 43, kvorum 22. Pro 15, proti 14. Návrh zamítnut. Nyní budeme hlasovat o zamítnutí. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Skončilo hlasování číslo 64, registrováno 44, kvorum 23. Pro 12, proti 17. Návrh zamítnut. A jsme u třetího hlasování, to je přikázání. Jediný výbor byl navržen ústavně právní výbor, zmíněná komise si může osvojit. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 65 ukončeno, registrováno 44, kvorum 23. Pro 27, proti 2. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu a my se vystřídáme. Děkuji předkladateli i zpravodaji. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Takže přistoupíme k dalšímu
bodu našeho programu a tím je 38. Návrh senátního návrhu zákona senátorek Jany Juřenčákové a Soni Paukrtové, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 405) Tento návrh senátního návrhu zákona uvede paní navrhovatelka Soňa Paukrtová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Soňa Paukrtová: Dobrý večer dámy a pánové, pane předsedající. Dovolte mi, abych za sebe a kolegyni Juřenčákovou předložila návrh zákona, jehož název přečetl pan místopředseda. Navrhované změny se dotýkají odměňování uvolněných členů zastupitelstev obcí, krajů a hlavního města Prahy. Ten
182
základní princip navrhuje, aby pokud člen zastupitelstva, který je současně senátorem nebo poslancem, aby v té funkci krajské či obecní dostával pouze plat neuvolněného funkcionáře. Já samozřejmě chápu, že to může vzbudit jaksi velké diskuse a debaty. Domnívám se však, že výkon funkce poslance a senátora je natolik jaksi zodpovědná funkce, že by bylo třeba jí opravdu věnovat téměř celý svůj čas. Existují však mezi námi takoví, kteří stíhají funkce na městech a obcích, na krajích a na celostátní úrovni. Takže my jsme nešly tak daleko, abychom navrhovaly jaksi vyloučení souběhu těch funkcí a omezily jsme to pouze tak, že v případě, že poslanec, senátor zastává funkce na městě nebo na kraji, tak aby za tuto funkci pobíral plat jako neuvolněný funkcionář. To je podstata tohoto návrhu zákona a já vás prosím, abyste ho postoupili do dalšího projednávání v Senátu. Děkuji. Místopředseda
Senátu
Zdeněk
Škromach: Děkuji, paní senátorko.
Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů jako navrhovatelka. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení pana senátora Miroslava Antla, takže prosím, pane senátore, máte slovo. (Senátor Antl předává své vystoupení senátoru Nenutilovi.) Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Tady bude doporučení jednoduché, protože máme být demokraté a dáme možnost návrhy hájit, takže navrhuji propustit do výborů a jako garanční výbor tady určil výbor ústavně právní. Zatím děkuji za pozornost. Místopředseda
Senátu
Zdeněk
Škromach: Děkuji,
pane senátore. Zaujměte také místo u stolku zpravodajů a otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Petr Vícha. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Petr Vícha: Děkuji. Budu velmi stručný. Dávám návrh na zamítnutí
tohoto zákona. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano, děkuji. Dále se hlásí do rozpravy pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaroslav Kubera: Já budu také stručný. Připojuji se k panu senátoru Víchovi, ale přesto stojí za to říct – tento návrh je evidentně předvolebním, populistickým tahem, jakých se dočkáváme velmi často a je to velmi nebezpečné, protože někdy mohou projít i blbosti. Ten druhý návrh, který tady máme, je ještě blbější. Protože já se tedy zeptám, co budou dělat lékaři – senátoři, kteří pracují v nemocnicích, ale neznají princip neuvolněného lékaře. Jaký tedy budou brát plat? Tam to bude velmi těžké to nějak zákonně postihnout, a to nemluvím o dalších jiných profesích. Je to čistý populismus, stejně jako ten druhý návrh, který říká, že se ušetří dokonce veřejné prostředky. A já se ptám, jak, protože když tam tento nebude, tak tam bude jiný a stejně se spotřebují veřejné prostředky. Takže já navrhuji, abychom podobné nesmysly, které mimochodem jsou určeny těm nejnižším lidským pudům. Bylo tomu tak i u některých kandidátů do Senátu, kteří se holedbali, že svůj plat dají někomu na něco. Vzpomeňte si na Věci veřejné, jak hledali, kde jsou ta okénka, tam kde vrátí ty náhrady. A zjistili, že okénka nenašli, že to byla závodní jídelna a tam to od nich nechtěli vzít, ti chtěli stravenky.
183
Takže nepodléhejme tomuto populismu, nebojte se. Lidi to vůbec nezajímá. Nezajímá a nefunguje to. Viděli jste, jak dopadl pan kandidát Pakosta, který byl také autorem podobných nesmyslů. A ono to ani ve volbách ničemu nepomůže. Vzpomeňte, jak pan ministr Kalousek sebral auta, která pak rezavěla na nádvoří a musela se prodat pod cenou. To je všechno jenom populistické. Za chvíli je tam budeme mít s platy, kdy někteří budou křičet, že plat nechtějí za žádnou cenu, ani kdyby je tloukli. A přitom samozřejmě ho chtějí. Já už jsem mnohokrát řekl, že až mi přivedete blba, který dělá dvě povolání, ráno pracuje v Mladě Boleslavi, dělá škodovky a večer dělá barmana. A ten plat barmana, toho se vzdává, protože je hrdina – až takového najdete, tak já mu dám svůj plat. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Nyní
už se do obecné rozpravy nikdo nehlásí. Rozpravu končím. Zeptám se paní předkladatelky, zda se chce vyjádřit. Nechce se vyjádřit. Pan zpravodaj k návrhům, které padly – o čem budeme hlasovat? Takže přistoupíme k hlasování. Padl tady dvakrát návrh na zamítnutí. Budeme hlasovat tedy o návrhu na zamítnutí. V sále je přítomno v tuto chvíli 41 senátorek a senátorů. Potřebné kvorum je 21. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 66 se ze 41 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 21 pro vyslovilo 31, proti bylo 7. Návrh byl přijat. Návrh byl zamítnut, tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu. Děkuji paní předkladatelce i panu zpravodaji. Přikročíme k dalšímu bodu našeho jednání. Tím je 46. Návrh senátního návrhu zákona senátora Richarda Svobody a dalších, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 165/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 423) První čtení. Jedná se o tisk č. 406. Tento návrh senátního návrhu zákona uvede jeden z navrhovatelů, tak jak mi bylo signalizováno, paní senátorka Filipiová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Daniela Filipiová: Děkuji. Pane předsedající, kolegyně a
kolegové, tento návrh zákona je nesmírně jednoduchý. V podstatě umožní ženám zvolit si, jestli chtějí, aby se jejich příjmení přechylovalo či nikoliv. Já se přiznám, že jsem se podepsala jako spolunavrhovatel pod tímto zákonem na základě mých velmi negativních zkušeností právě s přechýlením mého jména, kdy oběma mým dcerám i mně veškeré doklady byly vydány na jméno Filipová, prostě to třetí "i" bylo zapomenuto, a vznikaly z toho neuvěřitelné problémy. Já si myslím, že jméno je v podstatě symbolem každého člověka. To je úplně to nejintimnější, co kdo má. A že by občan, respektive občanka měla mít právo na to, svobodně si zvolit, jakou formu 184
svého příjmení chce používat. Tolik vcelku, já si myslím, že víc komentovat tento návrh zákona je úplně zbytečné. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. S procedurálním návrhem se přihlásila paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jak bylo ohlášeno, že řeknu procedurální návrh, tak jenom pouze procedurální návrh. Dávám návrh, abychom tento bod dojednali i po 19.00 hodině, tedy hlasovali, jednali o tomto bodu i po 19.00 hodině. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano, o tom se hlasuje bez rozpravy a neprodleně. Takže budeme hlasovat o návrhu – o hlasování i po 19.00 hodině, tak jak bylo navrženo. Přítomno je 38 senátorek a senátorů, aktuální potřebné kvorum je 20. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 67 se z 37 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 19 pro vyslovilo 29, proti byli 3. Návrh byl přijat. V tuto chvíli bych požádal paní senátorku Martu Bayerovou, kterou Organizační výbor určil zpravodajkou pro první čtení tohoto návrhu zákona, aby nás seznámila s touto zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Marta Bayerová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a
kolegové, děkuji paní předkladatelce v zastoupení za výstižnou charakteristiku navrhovaného zákona. S návrhem jsem se seznámila a mohu pouze konstatovat, že je to jeden z těch návrhů zákona, který mnohým prospěje a nikomu neublíží. Doporučuji ho postoupit do výborů, a do konkrétně do ÚPV a do našeho VUZP jako výboru garančního. Děkuji za pozornost. Místopředseda
Senátu
Zdeněk
Škromach: Děkuji, paní senátorko.
Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Nyní otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona. Nikdo se nehlásí, obecnou rozpravu končím. Padl jediný návrh, to je na přikázání. Vzhledem k tomu, že jsme návrh zákona nevrátili ani nezamítli, přikážeme návrh senátního návrhu výborům k projednání. Organizační výbor navrhuje, aby garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu senátního návrhu zákona byl výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Paní zpravodajko, doplňte, prosím, ještě ten druhý výbor, který jste říkala. (Doplněn ÚPV.) Čili ještě ÚPV, pokud není námitek. Zeptám se, jestli ještě je nějaký další výbor, který by se tím chtěl zabývat. Není. Přistoupíme k hlasování o přikázání těmto dvěma výborům, tak jak je navrhla paní senátorka. Budeme hlasovat o tomto návrhu. Aktuálně je přítomno 38 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 20. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 68 se z 38 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 20 pro vyslovilo 31, proti byli 2. Takže návrh byl přijat. 185
Blahopřeji navrhovatelům, blahopřeji i paní zpravodajce. Tím jsme projednali tento bod. Tím jsme také skončili program dnešního jednání. Těším se na shledání zítra, což je v pátek v 9.00 hodin ráno zde v sále. Budeme pokračovat pevně zařazenými body programu. Hezký večer! (Jednání přerušeno v 18.59 hodin.)
186
3. den schůze – 26. října 2012
(Jednání zahájeno v 9.04 hodin.)
Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte mi, abych vás přivítal na pokračování 26. schůze Senátu. A dovoluji si vás požádat, abyste se usadili a sledovali program schůze. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Petr Guziana, Petr Šilar, Miluše Horská, Dagmar Terelmešová, Milan Pešák, Tomáš Töpfer, Tomáš Jirsa, Hana Doupovcová, Martin Tesařík, Miroslav Antl, Alena Dernerová, Jaroslav Kubera, Vítězslav Jonáš, Richard Svoboda, Veronika Vrecionová, Alena Palečková, Petr Pakosta a Soňa Paukrtová. Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tedy tak neučinili, a připomínám, že náhradní jsou v předsálí jednacího sálu. Paní místopředsedkyně Palečková je přítomna, opravuji. A přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, kterým je
40. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu (evropský senátní tisk č. N 166/08) Materiály jste obdrželi jako senátní tisk N 166/08 a N 166/08/01. Prosím pana ministra vnitra Jana Kubiceho, kterého vítám, aby nás seznámil s tímto materiálem. Ministr vnitra ČR Jan Kubice: Vážený pane předsedo, vážené paní
senátorky, vážené paní senátoři. Účelem předloženého návrhu nařízení je nahradit platnou směrnici 1999 z roku 1993 Evropského společenství o zásadách společenství pro elektronické podpisy a nastavit takový právní rámec, jenž by umožnil provádět bezpečné přeshraniční elektronické transakce v EU. Nad rámec současné právní úpravy pak návrh nově reguluje oblast tzv. důvěryhodných služeb, mezi které lze zařadit zejména datové schránky či spisové služby a oblast certifikátů pro webové stránky. Vedle toho návrh počítá se zřízením nového orgánu dozoru a zvýšením administrativní zátěže, jak na národní, tak evropské úrovni, což v současné době ekonomické krize a hledání efektivního modelu fungování veřejné správy nemůže Česká republika podpořit. Návrh nařízení upravuje zejména elektronické identifikační systémy a elektronické podpisy, které by měly společně vytvořit právní prostředí pro bezpečný a bezproblémový elektronický styk mezi podniky, občany a orgány veřejné správy,
187
čímž by se měla zvýšit efektivita veřejných a soukromých online služeb, služeb v elektronickém obchodním styku a elektronického obchodování v EU. Jednotlivci a podniky by tak měly mít prostřednictvím národních elektronických identifikačních systémů přístup k veřejným službám rovněž jiných států EU, které elektronické identifikační systémy také používají. Návrh na zřízení chce dále umožnit přeshraniční využívání elektronického podpisu a souvisejících online důvěryhodných služeb tak, že by jejich právní postavení bylo rovnocenné tradičním postupům vyžadujícím dokumenty v listinné podobě. Navrhovanou právní úpravu jako celek vítáme, nicméně jsme v ní identifikovali některé diskutabilní aspekty, z nichž za klíčové pokládáme zejména následující čtyři. V právní formě návrhu zajímáme flexibilní postoj. Dosavadní vymezení unijního práva, právního rámce elektronického podepisování formou směrnice a prováděcích rozhodnutí Evropské komise považujeme za vyhovující. A domnívám se, že skutečnost, že ne všechny členské státy EU plní své povinnosti na úseku přeshraničního uznávání elektronických podpisů, by měla být přednostně řešena stávajícími právními mechanismy, včetně mechanismů sankčních. Na straně druhé však též rozumíme důvodům, pro které Evropská komise předložila návrh ve formě nařízení, jehož hlavní výhodou je jeho přímá použitelnost ve všech členských státech Evropské unie. Nepovažujeme za optimální stanovit takový právní rámec EU, který by předjímal úzce vyhraněná technologická řešení. Uvedené se týká zejména elektronické identifikace elektronických dokumentů, elektronických distribučních systémů, webové autentizace či elektronického podepisování, u nichž považujeme za vhodné stanovit takový právní rámec EU, který by byl technologicky neutrální. Česká republika realizuje od roku 2006 množství významných projektů elektronizace veřejné správy a justice. Jako např. datové schránky a systémy elektronické spisové služby, které naplňují zásady, na nichž je EU postavena. Pokud by byl návrh nařízení přijat ve znění vyžadujícím v dané oblasti po členských státech EU úzce specifikovaná technická řešení, pak by s ní současné české elektronické standardy s ohledem na pluralitu již použitých technických řešení nemusely vždy plně korespondovat. Budeme proto usilovat o to, aby nová právní úprava na úrovni EU a priorit nevylučovala použití různých druhů technologií. Návrh nařízení dále upravuje velké množství případů, kdy by měla být podrobná úprava přijímána Evropskou komisí formou delegovaných a prováděcích aktů založených na článcích 290 a 291 Smlouvy o fungování EU. Tuto skutečnost považujeme za problematickou a budeme požadovat pečlivé posouzení a zdůvodnění všech navržených zmocnění pro Evropskou komisi k vydávání těchto aktů. Zdůrazňuji, že s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování EU lze delegovanými akty doplňovat nebo měnit již nepodstatné prvky legislativního aktu. Stávající množství zmocnění k vydání delegovaných aktů k návrhu řízení je však nepřiměřeně veliké, z čehož plyne naše obava z rozšiřování kompetencí Evropské komise nad rámec článku 290 Smlouvy o fungování EU. Bude-li návrh nařízení přijat ve stávající podobě, vyvolá to potřebu legislativních změn v zákoně č. 227 z roku 2000 Sbírky o elektronickém podpisu a jeho prováděcích předpisech. Rovněž bude třeba provést legislativně technické změny českých předpisů za účelem úpravy terminologie. Z toho vyplývá další problematický bod, kterým je navrhovaná legislatanční lhůta v délce 20 dnů od vyhlášení nařízení v Ústředním věstníku EU.
188
Považujeme za nutné prosazovat, aby minimální legislatanční lhůta zcela nové právní úpravy včetně delegovaných a prováděcích předpisů činila minimálně dva roky. Z návrhu nařízení mohou vyplývat i významné finanční nároky na zajištění podmínek výkonu spisové služby. Nicméně lze předpokládat, že veškeré případné dopady na státní rozpočet budou zabezpečeny v rámci stanovených výdajových limitů dotčených kapitol státního rozpočtu. Děkuji vám za pozornost a za vaše případná doporučení k návrhu. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře. Výborem, který
projednal tento tisk, je výbor pro záležitosti Evropské unie a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk N 166/08/02. Zpravodajem výboru je paní senátorka Jana Juřenčáková, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Jana Juřenčáková: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Já bych už nebyla tak podrobná jako pan ministr, jenom bych chtěla zdůraznit ještě jednou některé věci, které se týkají tady tohoto návrhu nařízení. Česká republika patří mezi velmi pokročilé státy EU v oblasti zavádění moderních digitálních prvků do vztahů občanů, firem a státních orgánů. Elektronický podpis je možné používat od roku 2000, a v současné době se postupně spouštějí iniciativy související s e-Governmentem. Bude-li zachována právní forma nařízení, Česká republika pozbude pravomoci upravovat materii na své úrovni, např. v oblasti elektronického podpisu nebude moci stanovit žádná vlastní pravidla, ledaže by to nařízení explicitně umožnilo. Avšak je větší pravděpodobnost, že bude dosaženo cíle předpisu. Jakékoliv interpretační problémy právní úpravy v případě nařízení bude potřeba řešit na úrovni Evropské unie. Národní legislativní opatření nebudou možná. Zároveň je žádoucí, aby komise již nyní v textu legislativního návrhu upřesnila některá ustanovení, jejichž další úprava má být dle stávajícího návrhu předmětem aktu přenesené pravomoci. Vláda si zaslouží podporu Senátu v otázce příliš krátké lhůty, do kdy má nařízení vstoupit v platnost, a nezbytnosti přísné ochrany zdravotnických a jiných citlivých osobních údajů, které by se rozhodně neměly stát součástí veřejných nebo jiných slabě zabezpečených registrů. Současná právní úprava českého informačního systému základních registrů tuto ochranu zabezpečuje a podobnou úroveň musíme žádat i od úpravy unijní. Když jsem zkrátila svoji zpravodajskou zprávu, tak já bych ten čas chtěla ještě věnovat návrhu doporučení, které jsme přijali na výboru, které byste měli mít všichni k dispozici, ale já to pro jistotu ještě přečtu.
Senát PČR I. 1. podporuje v obecné rovině iniciativy, které vedou k lepšímu přeshraničnímu uznávání elektronických podpisů a jiných nástrojů elektronické identifikace; 2. zastává názor, že vzhledem k různé úrovni elektronizace správy v jednotlivých členských státech EU i odlišným národním tradicím v této oblasti by cílů legislativního aktu bylo možné lépe dosáhnout prostřednictvím směrnice; II. 1. domnívá se také, že současná právní úprava dostatečně umožňuje sankcionovat ty členské státy, které ustanovení směrnice nedodržují, a brání tak lepší uplatnitelnosti směrnice;
189
2. upozorňuje na nutnost zachovat v návrhu legislativního aktu princip technologické neutrality, který zajistí, že žádné technologické řešení nedostane z právního hlediska přednost; 3. je přesvědčen, že otázky technického řešení elektronické identifikace není vhodné řešit v rámci aktů v přenesené pravomoci, ale je třeba je upravit již v návrhu legislativního aktu; 4. považuje za zásadní, aby byly osobní údaje přísně chráněny před zneužitím, přičemž citlivé informace, např. o zdravotním stavu, nesmí být v žádném případě přístupné na veřejném portálu; 5. doporučuje, vzhledem ke značnému dopadu návrhu legislativního aktu na právní řád členských států, výrazně prodloužit lhůtu jeho vstupu v platnost; III. 1. žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko, a o dalším vývoji projednávání; 2. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi. Já ještě připomenu, že nařízení je právní akt s obecnou působností závazných v celém rozsahu a přímo použitelný ve všech členských státech. Takže to jenom na vysvětlenou, abyste věděli, o čem budete hlasovat. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, paní zpravodajko, a prosím,
abyste se posadila ke stolku zpravodajů a plnila úkoly zpravodaje. Otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře,
slovutný Senáte. Máme tady návrh nařízení Evropského parlamentu, který nás může stát velmi mnoho finančních prostředků, které podle mého názoru nejsou zajištěny a v budoucnosti se budou těžko hledat. Je tady i otázka další – jestli bude nebo nebude zajištěna dostatečná ochrana osobních dat, obzvláště když poskytovatelé důvěryhodných služeb mohou být ze třetích zemí. Já bych se chtěl zeptat pana ministra, jaká je vyjednávací pozice a síla České republiky v této záležitosti na základě toho usnesení k Evropské komisi, které jsme tady slyšeli? Zejména by mě však zajímalo, jestli se řešilo, jak budou kontrolováni a postihováni ti poskytovatelé ze třetích zemí a jak se tam bude řešit orgán dohledu, podle článku 13 tohoto nařízení? Jestli se tím Evropská komise a evropský parlament zabýval? A chtěl bych ještě vědět jednu věc – kolik přibližně to bude stát Českou republiku, implementace tohoto nařízení příští rok, v dalších letech, a jestli s tím bude počítáno v rozpočtu pana ministra Kalouska, pokud ho předloží, a nebo jestli tyto finanční prostředky půjdou z finančních rezerv, pokud ještě nějaké budou, některých ministerstvech, jako kupříkladu ministerstva vnitra, a pak nebude na platy našich policistů. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. A táži se pana předkladatele, zdali se vyjádří k proběhlé rozpravě? Ano. Pane ministře, prosím. Ministr vnitra ČR Jan Kubice: Děkuji. Jak jsem ve svém úvodním slovu řekl, tak náklady a finanční prostředky budou promítnuty do jednotlivých kapitol ministerstev, to znamená i ministerstva vnitra. K té otázce, jakým způsobem budou kontrolovány zahraniční subjekty ze třetích zemí, musím říct, že samozřejmě s tím komise počítá a důvěryhodnost celého toho systému závisí přirozeně také na tom,
190
aby data, která v ní jsou obsažena, byla naprosto přesná a důvěryhodná. Aby se tam nerozkládaly věci, které by mohly jakýmkoli způsobem ohrozit důvěru infrastruktury Evropské unie. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Paní zpravodajko, chcete se
vyjádřit? Ano. Senátorka Jana Juřenčáková: Já ještě bych mohla doplnit k tomu dotazu
pana senátora Drymla. Ze stanoviska vlády je jasné, že nařízení bude mít citelný dopad na státní rozpočet. A to z hlediska požadavku na zachování integrity a autenticity dokumentu v digitální podobě a jejich uchovávání. V současné době podle vlády byly již investovány značné finanční prostředky do elektronických systémů spisové služby, které od 1. července 2012 musí obecně splňovat požadavky národního standardu pro elektronické systémy spisových služeb. Další požadavky na užívání a využívání elektronických podpisů, elektronických značek a časových razítek by finanční náročnost spisové služby v elektronické podobě jednoznačně dále zatížily. A je tedy otázka, nakolik by pak bylo možné považovat nařízení za účelné. Vzhledem k tomu, že nařízením by byl podle vlády dotčen rovněž informační systém datových schránek, je třeba počítat i s náklady na úpravu tohoto systému. Zavádění e-Governmentu se v současné děje za výrazné pomoci strukturálních fondů, je však nejisté, zda to bude možné i v novém víceletém finančním rámci po roce 2014. Já bych k tomu chtěla jen na závěr konstatovat, protože tady teď vystupuji už úplně svým posledním evropským tiskem, že pořád je to o tom, že z Evropské unie k nám přichází velké množství nařízení a směrnic. A tyto směrnice a nařízení mají pak dopad do rozpočtu České republiky. Takže já bych – využiji toho, že tady jsem naposled – chtěla bych vám, kolegyně a kolegové, poděkovat za tu spolupráci, kterou jsem tady v Senátu s vámi mohla zažívat. A chtěla bych vás požádat, abyste vždycky, když budete hlasovat o těchto evropských nařízeních a směrnicích, si uvědomovali, že nás zvolili občané České republiky, a ne Evropská unie nebo komisaři Evropské komise. Protože vždycky důsledky těch nařízení odnesou občané České republiky. A také byste si měli uvědomit, že občané České republiky nechtějí euro. Takže, prosím vás, až někdy budete o tom hlasovat, tak to mějte na paměti a opravdu si uvědomujte, koho zastupujeme. Zastupujete – já už tedy ne. Takže doufám, že toto poslední usnesení projde hlasováním a přeji vám, ať se vám tady všem daří. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. A budeme nyní hlasovat.
Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesla senátorka Jana Juřenčáková a jak je uvedeno i v tisku N 166/08/02. Aktuálně je přítomno 45 senátorek a senátorů, kvorum je 23. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 69, registrováno 46, kvorum 24, pro návrh 36, proti 1. Usnesení bylo přijato. Děkuji zpravodajce, panu ministrovi, který dostává další tisky. Nyní projednáme bod, kterým je 41. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky 191
k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Černou Horou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 22. června 2012 v Podgorici (senátní tisk č. 393) Je to vládní návrh, který jste obdrželi jako senátní tisk č. 393, a uvede ho opět ministr vnitra Jan Kubice. Prosím, pane ministře. Ministr vnitra ČR Jan Kubice: Vážený pane předsedo, vážené paní
senátorky, vážení páni senátoři. Účelem smlouvy je poskytnout policejním a celním orgánům obou států potřebný právní rámec pro efektivní spolupráci v boji proti nejzávažnějším formám trestné činnosti. Stanovit základní pravidla pro jejich přímé kontakty a zásady nakládání s předávanými informacemi. V současné době není spolupráce českých a černohorských policejních orgánů na bilaterální úrovni upravena. Region západního Balkánu je přitom z hlediska potřeb spolupráce orgánů příslušných v boji s trestnou činností velmi významný a sjednání smluv o policejní spolupráci se zeměmi tohoto regionu je v současné době jednou z priorit ministerstva vnitra v mezinárodně smluvní oblasti. Smlouva standardně obsahuje demonstrativní vymezení rozsahu a forem spolupráce, přičemž základem je výměna informací. Dále upravuje např. spolupráci při ochraně svědků, možnost vyslání policejních styčných důstojníků a spolupráci v oblasti výcviku a vzdělávání. Smlouva rovněž stanoví orgány příslušné k jejímu provádění a standardně upravuje náležitosti, žádosti o spolupráci a možnosti jejich odmítnutí. Stejně jako předávání o ochranu osobních údajů a upravených informací. V oblasti předávání osobních údajů smlouva reflektuje skutečnost, že Česká republika je součástí schengenského prostoru, proto do ní byla českou stranou prosazena důležitá úprava sdílení informací předaných černohorskou stranou s dalšími členskými státy EU. V rámci schengenského informačního systému, respektive dalších databází do evropského práva, a to zásadně bez souhlasu černohorské strany. Smlouva je z hlediska vnitrostátního právního řádu České republiky smlouvou tzv. prezidentské kategorie, která bude po vyslovení souhlasu s ratifikací oběma komorami parlamentu předložena k ratifikaci prezidentu republiky. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane navrhovateli, a prosím vás
opět, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 393/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Kladívko. Garančním výborem je ústavně právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 393/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, jehož zastoupí pan senátor Nenutil. Prosím, pane senátore, předneste nám zpravodajskou zprávu. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený
pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Jak už zde bylo řečeno, Senátu je předkládána k vyslovení souhlasu žádost vyslovení souhlasu s ratifikací jedna z tzv. dalších policejních smluv. Smlouva mezi naší republikou a Černou Horou o spolupráci v boji proti trestné činnosti. Stanoví právní rámec pro spolupráci policejních, případně celních orgánů smluvních stran v oblasti boje proti trestné činnosti.
192
Naše republika má předmětné smluvní dokumenty sjednány s řadou států. Kromě smluv se sousedními státy se jedná o smlouvy např. s Albánií, Bulharskem, Chorvatskem, Francií, Maďarskem, Moldávií, Itálií, Litvou, Chile, Kazachstánem, Kyrgyzstánem a Spojenými státy. Avšak region západního Balkánu je dlouhodobě v popředí zájmu českých policejních orgánů. Osoby pocházející ze zemí daného regionu se výraznou měrou podílejí na páchání trestné činnosti v České republice. Jedná se o různé formy organizované trestné činnosti. Sjednání předmětné smluvní úpravy by mělo napomoci zlepšit situaci. Nebudu se zmiňovat o jednotlivých ustanoveních smlouvy, protože o tom tady mluvil pan ministr, takže vás jenom seznámím s usnesením ústavně právního výboru Senátu PČR, které doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci předložené dohody. Zatím vám děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Tomáš Kladívko? Ano, prosím. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ze dne 19. září 2012 k Vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací smlouva mezi Českou republikou a Černou Horou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 22. června 2012 v Podgorici. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy a určuje zpravodajem pro jednání na schůzi senátora Tomáše Kladívka. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore, a otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. A táži se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit? Ne. Zpravodaj? Ani jeden? Ani garanční ani zahraniční výbor? Takže přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o usnesení, které zní: Senát dává souhlas s ratifikací mezi Českou republikou a Černou Horou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsané dne 22. června 2012 v Podgorici. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 70, registrováno 49, kvorum 25. Pro návrh 38, proti nikdo, tento návrh byl přijat. Děkuji zpravodajům, panu ministrovi, který zůstává jako předkladatel na další program. A nyní projednáme bod, kterým je
193
42. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva o spolupráci v oblasti ochrany svědků, podepsaná dne 24. května 2012 na Štiříně (senátní tisk č. 394) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 394, a uvede ho ministr vnitra Jan Kubice. Ministr vnitra ČR Jan Kubice: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Účelem smlouvy je upravit vzájemnou spolupráci při ochraně osob, které zásadním způsobem napomáhají odhalování a postihování závažných forem trestné činnosti a jsou proto zařazeny do národních programů na ochranu svědků. Smlouva byla připravena v rámci salcburského fóra, tedy seskupení států střední a jihovýchodní Evropy, zaměřeného na spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti. Mnohostranná povaha smlouvy by měla posílit schopnosti policejních orgánů v našem regionu, tyto ohrožené osoby efektivně chránit včetně možnosti umístit je dočasně pod změněnou identitou do zahraničí. Smlouva stanoví pravidla vzájemné spolupráce včetně postupu při podávání žádostí. Zakotvuje podmínky pro pobyt pracovníků provádějících ochranu svědků na území jiných států, např. pravidla pro používání zbraní, řešení občanskoprávní a trestněprávní odpovědnosti nebo ochranu osobních údajů. Důležité přitom je, že smlouva obsahuje dostatečně široké vymezení chráněných osob, jež umožní spolupráci i v případě dalších osob, které mohou být z hlediska legislativy ČR chráněny stejně jako svědci. Zejména rodinní příslušníci svědků. Jak je uvedeno v předkládací zprávě k návrhu na ratifikaci smlouvy na přípravě dokumentu se kromě států, které podepsaly smlouvu 24. května tohoto roku na Štiříně, intenzivně podílelo i Polsko. Smlouvu v květnu tohoto roku jako jediné nepodepsalo, neboť nestihlo včas dokončit své vnitrostátní schvalovací procedury. Avšak oznámilo, že se ke smlouvě dodatečně připojí. Dovoluji si vás informovat, že Polská republika dodatečně připojila svůj podpis ke smlouvě dne 11. října 2012 v maďarském Esterhazy, kde se konalo další zasedání ministrů vnitra salcburského fóra. Obsah smlouvy se touto skutečností nijak nemění. V souladu s článkem 15 smlouvy se mohou stát smluvní stranou dokumentu všechny členské státy Evropské unie. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 394/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Kladívko. Garančním výborem je ústavně právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 394/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, jehož opět zastoupí pan senátor Miroslav Nenutil. Žádám pana senátora, aby se ujal slova. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Dámy a pánové, jak zde už pan ministr zmínil, snad jenom pro připomenutí, že cílem této smlouvy je stanovit právě mezi smluvními stranami konkrétní pravidla pro užší a efektivnější spolupráci při realizaci ochrany svědků. Pro nás je podstatná informace, že je otevřené k přístupu ostatních států EU a státům, které aplikují schengenská pravidla. Smlouva tedy stanoví především
194
pravidla pro uskutečňování spolupráci při ochraně svědků samotných. Umožňuje však i spolupráci v souvisejících oblastech, jako např. při relokacích rodinných příslušníků. Myslím, že není potřebné zmiňovat se tady o konkrétních opatřeních, podstatné je sdělení, že tato smlouva umožňuje efektivnější spolupráci. Z hlediska ústavně právního výboru vám sděluji, že je sjednávána jako dokument kategorie prezidentské, vyžaduje však souhlas parlamentu a poté ratifikaci prezidentem. A na závěr už vás jenom seznámím se základem usnesení ústavně právního výboru našeho Senátu, které říká, že ústavně právní výbor doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci předložené dohody. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore, a prosím,
abyste plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Tomáš Kladívko? Ano, prosím, máte slovo. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte
mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva o spolupráci v oblasti ochraně svědků, podepsaná dne 24. května 2012 ve Štiříně. Výbor: 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikací předložené smlouvy. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Tomáše Kladívka. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Otevírám obecnou
rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Zájem vystoupit není. Rozpravu končím. Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o usnesení, které zní: Senát dává souhlas s ratifikací Smlouvy o spolupráci v oblasti ochrany svědků, podepsané dne 24. května 2012 na Štiříně. V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 26. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 71. Registrováno 51, kvorum 26. Pro návrh 43, proti nikdo. Usnesení bylo přijato. Návrh byl schválen. Děkuji zpravodajům i panu ministrovi. To byl asi poslední bod pana ministra – ano. Děkujeme, pane ministře. Přejeme hezký zbytek dne. Dalším bodem je
195
43. Návrh zákona o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů (senátní tisk č. 429) Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 424. Návrh uvede ministr zemědělství Petr Bendl, kterého vítám v Senátu. Pane ministře, můžete nám předložit svůj návrh. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Hezký dobrý den, pane předsedo, vážené dámy senátorky, páni senátoři, nejprve dovolte, abych se připojil k těm gratulantům, kteří nově zvoleným popřáli do jejich nového volebního období úspěch. Věřím, že budeme do budoucna s ministerstvem, s mým resortem, velmi dobře spolupracovat. Teď mi dovolte, abych uvedl návrh zákona o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. Návrh zákona o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých zákonů byl zpracován k modernizaci a restrukturalizaci řízení institucí v rámci resortu ministerstva zemědělství. Předpokládá se ukončení činnosti Pozemkového fondu ČR a převedení jeho majetku a zbytkových agend na nově vzniklý úřad- Státní pozemkový úřad, který bude státním úřadem s celostátní působností ve věcech pozemkových úprav a restitucí. Při zřízení Státního pozemkového úřadu dojde k spojení dosavadních působností Pozemkového fondu ČR, pozemkových úřadů a ústředního pozemkového úřadu, který je dosud součástí ministerstva zemědělství. Státní pozemkový úřad bude vystupovat jako orgán vykonávající působnost veřejné správy v oblasti pozemkových úprav podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, jehož novela je součástí návrhu a v oblasti restitucí v souladu se zákonem č. 229/1991 Sb., o půdě, jehož novela je rovněž součástí návrhu. Současně se bude zabývat správou státního zemědělského majetku včetně jeho prodeje. Svou činností se bude též podílet na rozvoji venkova, tvorbě a ochraně krajiny. Návrh zákona zachovává kontinuitu nájemního vztahu pro účely prodeje státní půdy a kontinuity splátek nabytých pozemků pro příbuzné v řadě přímé, sourozence nebo manžela za předpokladu, že původní nájemce nebo podnájemce zemědělského pozemku převede svůj podnik na tyto osoby. Současně dochází k úpravě předkupního práva, kdy předkupní právo státu zaniká zaplacením kupní ceny pozemku, nejdříve však uplynutím 5 let ode dne vkladu vlastnického práva pozemku do Katastru nemovitostí ve prospěch nabyvatele. Návrh zákona obsahuje rovněž přechodná ustanovení, která mají za cíl řešit veškeré právní vztahy, které vzniknou k datu účinnosti tohoto zákona. Návrh zákona byl projednán ve třech výborech Senátu Parlamentu ČR. Dne 16. října 2012 na 53. schůzi ÚPV, dne 17. října na 31. schůzi VUZP a dne 23. října 2012 na 32. schůzi na VHZD, který jako výbor doporučil schválit návrh se třemi pozměňovacími návrhy. Prvním z těchto pozměňovacích návrhů se doporučuje odklad nabytí účinnosti návrhu zákona ke dne 1. ledna 2014. V této souvislosti bych rád konstatoval, že transformace Pozemkového fondu ČR a soustavy pozemkových úřadů je připravena, a to k 1. lednu příštího roku, tudíž do roku 2013. Oddálení tohoto kroku se podle mého hlubokého přesvědčení projeví jako nehospodárné. Jsme schopni na
196
nákladech na provoz Pozemkového úřadu ušetřit řádově stovky milionů korun, které by se v zemědělském sektoru, jak uznáte, jistě do budoucna hodily. Druhým pozměňovacím návrhem se požaduje doplnit do návrhu zákona ustanovení, které upravuje použití výnosů z prodeje majetku a výnosů z pronájmu majetku státu Státním pozemkovým úřadem nad rámec výdajů, které jsou ministerstvu zemědělství stanoveny příslušnou kapitolou zákona o státním rozpočtu na příslušný rok k pozemkovým úpravám na program rozvoje venkova a na programy k podpoře aktivit financovaných výhradně z národních zdrojů. K tomu uvádím, že tyto finanční prostředky k uvedeným účelům již přislíbil poskytnout ministr financí v souladu s usnesením vlády č. 363 ze dne 23. května 2012, a přijetí tohoto návrhu tak lze považovat za nadbytečné. Platí také v případě, že víte-li, že rozpočet ministerstva se pohybuje někde na úrovni 14 nebo 15 miliard, zafixujeme-li jednu miliardu, ministr financí samozřejmě ví, že částku máme zafixovanou, a dá nám o to někde méně. Je to v podstatě jenom hra s čísly. Stejně je potřeba pokrýt všechny potřeby ministerstva zemědělství – bez ohledu na to, jestli je zafixovaná nějaká částka, která se postupně, a to chci zdůraznit, bude zmenšovat. To, že to dnes může být 2,3 miliard, příští rok možná 1,2 - a další rok budeme rádi, když se dostaneme na 400 mil. Kč. Majetek, jak bude postupně doprivatizován, ubude natolik, že se stane tento paragraf v podstatě bezpředmětný a stejně bude muset státní rozpočet dokrýt veškeré potřeby ministerstva zemědělství. Třetí pozměňovací návrh upravuje § 14 návrhu zákona a současně doplňuje § 15 o nové ustanovení, které se týká možnosti převodu pozemku na obchodní společnosti či družstvo, jehož je nabyvatel pozemku členem či společníkem a které na těchto pozemcích hospodaří. Úprava § 14 postihuje zcela okrajovou situaci, a nelze ji tedy považovat za nezbytnou. V souvislosti s doplněním § 15 nutno konstatovat, že návrh zákona má totožné znění, a není důvod k pochybnostem ohledně jeho aplikace. V návaznosti na uvedené si vás dovoluji požádat o schválení návrhu zákona, ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou PČR. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu. Předpokládám, že se k ní vyjádříte. Ještě teď mi přišla informace, že z dnešní schůze se omlouvají senátoři Jiří Lajtoch a Jan Žaloudík. Návrh projednal ÚPV, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 429/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Miroslav Antl, kterého opět zastoupí pan senátor Nenutil. Návrh projednal také VUZP. Ten nepřijal usnesení. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 429/3. Zpravodajem výboru byl určen senátor Pavel Eybert. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 429/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, pane ministře, vážené
kolegyně, vážení kolegové, domnívám se, že pan ministr věcně uvedl tady tuto novelu zákony. Věci, které říkal on, nechci opakovat. Pokud se týká zpravodajské zprávy, tak jak projednával VHZD, chtěl bych říci, že nikdo nezpochybňuje, že bude muset dojít k sloučení Pozemkového fondu, Pozemkového úřadu. Protože Pozemkový fond začal předávat nebo prodávat majetek v rozloze asi 650 tis. hektarů. Dneska už je to něco přes 100 tisíc hektarů. Automaticky by jeho potřeba zanikla. 197
Ovšem zdůrazňuji to, že v současném období, vzhledem k datu, které se nachází, a k neschválení doposud zákona a nepřipravenosti a rozdílnosti agend, je tento úkol k 1. ledna 2013 nesplnitelný. To není jenom můj názor. Je to i názor odborníků. Pokud se týká pozměňovacích návrhů, k těm se vyjádřím později. Výbor přijal následující 322. usnesení. Po úvodním slově předkladatele ministra zemědělství Petra Bendla, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hajdy a po rozpravě výbor: I. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. II. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu mne. III. Pověřil předsedu výboru – mne – předložit toto usnesení předsedovi Senátu. K tomuto zákonu bych dodal ještě jednu věc. Naše legislativa má obrovské výhrady k této formě zákona. S jednou ze základních bych vás teď rád seznámil. Týká se § 22. Uvedenými ustanoveními § 22 návrhu zákona o Státním pozemkovém úřadu tak dochází ke splynutí pozic povinné osoby jako smluvní strany dohody o vydání zemědělské nemovitosti a pozemkového úřadu, který takovou dohodu schválil, resp. schválení odpírá, a to v obecné rovině. Necháme-li stranou otázku, že zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi je v současné době "zaparkován" v Poslanecké sněmovně, a není jasné, zda a kdy bude schválen, jeví se navržené řešení důsledků spojených s transformací Pozemkového fondu do nového úřadu bez další úpravy zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi v současném znění nedostačujícím a zatěžujícím, ne-li znemožňujícím proces vydávání zemědělských nemovitostí oprávněným osobám. Domnívám se, že jako zákonodárci nemůžeme tady schválit zákon, který už předpokládá novelizaci dalších zákonů, které ještě nebyly schváleny. Toto se domnívám, že z pohledu právního útvaru ministerstva nebylo dobře zpracováno. Dále. Těžko lze připustit, aby stejný orgán, který dohodu s oprávněnou osobou jako smluvní strana uzavře, ji také schvaloval resp. schválení odepřel, a to ve správním řízení, v němž bude zároveň účastníkem i rozhodovacím orgánem, neboť je třeba – vzhledem k nedostatku jiné úpravy – respektovat ustanovení § 2 odst. 4 zákona o Státním pozemkovém úřadu, že jako orgán prvního stupně rozhoduje Krajský pozemkový úřad, který bude mít rovněž postavení osoby povinné. Nutno připomenout, že podle odst. 9 téhož ustanovení jsou dohoda o vydání a rozhodnutí o jejím schválení relevantními listinami pro provedení záznamu v příslušném Katastru nemovitosti. Zřejmě neproveditelné, a to k újmě oprávněné osoby, bude ustanovení § 9 odst. 6 zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, řešící situaci, kdy mezi oprávněnou a povinnou osobou, nyní Pozemkovým fondem, který je zmiňován v zákoně o církevních restitucích, nově Pozemkovým úřadem, k dohodě nedojde. V takovém případě má rozhodnout na základě oprávněné osoby tento Pozemkový úřad, který byl např. jako povinná osoba zcela nečinný. To znamená, že zde bezprecedentně ustanovujeme nový státní orgán – Státním pozemkový úřad, který vydává rozhodnutí, schvaluje si sám rozhodnutí a sám řeší případné jakékoliv spory. Domnívám se, že je tady absolutní potenciál pro korupční prostředí. Proto navrhujeme o jeden rok odložit s tím, aby se tyto nedostatky odstranily.
198
Vážené kolegyně, vážení kolegové, žádám vás, abyste propustili do podrobné rozpravy, kde vás seznámím s pozměňovacími návrhy, s jejich důvody, jak je máte uvedeny v usnesení z VHZD. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Prosím vás,
abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV pan senátor Miroslav Nenutil. Prosím. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, ÚPV našeho Senátu posuzoval návrh tohoto zákona právě z hlediska úplnosti, v souladu s ostatními našimi právními předpisy. Na začátku chci jenom říct, že předložený návrh zákona byl zpracován v souladu s programovým prohlášením vlády ČR, která se mj. zavázala dokončit transformaci Pozemkového fondu ČR a po jeho ukončení jeho činnost převést, zbývající část agendy, na Pozemkový úřad ČR. Tolik pro úvod. Zaměřím se už jenom na legislativní poznámky a připomínky, s kterými jste se nejspíš měli možnost seznámit. O té nejzásadnější a té, co je pro ÚPV z hlediska legislativně-právního procesu naprosto nepřijatelné, už mluvil pan senátor Hajda. Nicméně tento návrh zákona vykazuje řadu dalších nedostatků, které potom nakonec vedly k přijetí usnesení ÚPV, k zamítnutí návrhu tohoto zákona. A to i z toho důvodu, kdy vlastně při ukončení Pozemkového fondu předkladatel návrhu zákona vůbec nezvolil obvyklý postup, kdy právnická osoba zřízená zákonem se zrušuje; rovněž výslovným prohlášením zákona s následnou úpravou právního nástupnictví resp. přechodu kompetencí. Ale byla zrušena nepřímá cesta, kterou je zrušení zřizovacího zákona, bez existence zákonného výroku zrušení Pozemkového fondu. To se jeví čistě jako formálně-legislativní, ale v dalších situacích to zase tak jednoduše nevypadá. Vysvětlení, proč byl zvolen v takovémto významném případě jiný postup než v obdobném případě třeba u Fondu majetku ČR apod. – důvodová zpráva k návrhu zákona neobsahuje. Zásadní pochybnosti vznášíme i nad nepřehlednou a nesystematickou úpravou právního nástupnictví Pozemkového fondu, která je zčásti obsažena v úvodních ustanoveních zákona o Státním pozemkovém úřadu a zčásti v přechodných ustanoveních tohoto zákona. Avšak kritérium, podle kterého bylo zvoleno rozdělení úpravy právního nástupnictví se rovná, asi vzhledem k pozměňovacím návrhům přijatým Poslaneckou sněmovnou, také naprosto nečitelné. Nechtěl bych se tady zmiňovat o formálních nedostatcích. Ale za zcela zásadní a pro praxi nepřijatelnou vidím ustanovení § 12 návrhu zákona k odst. 2, kdy se vzbuzují pochybnosti o oprávnění Státního pozemkového úřadu měnit veřejnou nabídku. A to vzhledem k tomu, že podle věty předcházející, text kupní smlouvy měnit nelze. Veřejná nabídka obsahuje dále pouze údaje o nabízených pozemcích a jejich cenu. Toto ustanovení by bylo vhodné přesně konkretizovat, co vše lze ve veřejné nabídce měnit. A to i s ohledem na skutečnost, že není jasné, zda je úprava vyčerpávající nebo zda lze aplikovat subsidiárně jiný právní předpis. Už teď v konkrétních případech je jasné, že nabídková cena má určitou hodnotu. Dojde k výběrovému řízení, a to po ukončení stanoví úplně jinou cenu, než jaká byla vysoutěžena. Tady tento návrh zákon v podstatě tyto nejasnosti a nečitelnosti legalizuje. O – troufám si říct – absurdnosti ustanovení § 22 už tady mluvil pan senátor Hajda. Tady bych chtěl upozornit, že samozřejmě nelze přehlédnout, že stejný orgán, který dohodu s oprávněnou osobou – jako smluvní strana - uzavře, ji také schvaluje.
199
Pan senátor Hajda již tady neznačil, že bude docházet určitě k různým soudním žalobám, což tedy nevím, jak vláda potom sleduje svým způsobem ušetřit agendu soudům, tady nahrává k tomu, aby soudy byly zahlceny. V § 22 potom ještě bod č. 8 návrhu zákona – to v podstatě také překvapuje, kdy v této části zákona totiž není řízení o pozemkových úpravách obsaženo. Tato materie je potom upravena v části druhé, ve změně zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. O nepřímé novelizaci ještě neschváleného zákona, mám teď na mysli zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, už pan zpravodaj mluvil. Toto je pouze malý výčet nesrovnalostí věcného i formálního legislativního charakteru. I z toho důvodu pak ÚPV Senátu Parlamentu ČR ve svém usnesení doporučuje našemu Senátu projednávaný návrh zákona zamítnout. Zatím vám děkuji za pozornost. K dalším věcem potom vystoupím v obecné rozpravě. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, zda
si přeje vystoupit zpravodaj VUZP pan senátor Pavel Eybert. Ano, prosím. Senátor Pavel Eybert: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře,
kolegyně, kolegové, VUZP projednal návrh zákona o Státním pozemkovém fondu a o změně některých souvisejících závěrů a nedošel k žádnému jednoznačnému závěru. Při svém jednání konstatoval, že předložený návrh zákona je v souladu s programovým prohlášením vlády, že je po více než 20 letech činnosti Pozemkového fondu z velké části jeho činnost vyčerpána, ať už se to týká restitucí, převodu pozemků českým institucím, městům apod. Z tohoto důvodu je možné sloučit agendy Pozemkového fondu s Pozemkovým úřadem, kterému především pozemkové úpravy zajišťují i do budoucna velký rozsah činností. Lze předpokládat, že sloučením těchto dvou úřadů dojde – alespoň částečně – k úspoře provozních nákladů. Zároveň také dojde k zařazení výnosů ze Státního pozemkového úřadu do státního rozpočtu, což v případě Pozemkového fondu nebylo a o výnosech bylo rozhodováno jednotlivě. Případný schodek by však byl ale také k tíži státního rozpočtu. Státní pozemkový úřad se stane úřadem s celostátní působností podřízený ministerstvu zemědělství, členěný návrhem PS do územních pracovišť v okresech, zařazených do krajských pozemkových úřadů. Věcná působnost Státního pozemkového úřadu navazuje na zákon č. 229/1991 Sb. s několika změnami. Převody lesních pozemků budou nadále prováděny podle lesního zákona. Pro obce a kraje je zachován bezplatný převod pozemků pouze na komunikace a veřejnou zeleň. Úplatné převody budou prováděny dle zákona č. 219/2000 Sb. s tím, že pro zahrádkáře to bude možno použít už pouze jeden rok. Úplatné převody budou bez kvalifikačních předpokladů. Rozhodovat bude výše nabídnuté kupní ceny. Další části zákona obsahují zákon o pozemkových úřadech, zákon o vlastnických vztazích k zemědělskému majetku, zákona o lesích a promítají změny do všech zákonů, kde se objevoval Pozemkový fond, Pozemkový úřad – a kam se nově promítne Státní pozemkový úřad. Je možné uvést, že navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem i v souladu s mezinárodními smlouvami uzavřenými ČR. Problém tohoto předloženého zákona je zvláštní způsob zrušení Pozemkového fondu, odkaz na dosud nepřijatý zákon o náhradách církvím. Také to, 200
že stejný orgán je osobou, která je smluvní stranou, smlouvu uzavírající, tak i odvolávacím orgánem. Nebude-li zákon o vyrovnání s církvemi přijat, je sice takové ustanovení zákona neúčinné, obsoletní – na kvalitě zákona to však nepřidá. Zřejmě právě z těchto důvodů nedošlo na výboru k doporučení – zákon schválit. Z důvodu potřebnosti změny stávajícího stavu ale také výbor nedošel k zamítnutí. Tak jsem pověřen konstatovat, že byl proveden pouze záznam z jednání výboru. Zřejmě proto, aby byl dán prostor k dalšímu jednání. Předseda výboru pan senátor Ivo Bárek byl pověřen, aby seznámil s výsledkem jednání předsedu Senátu. Mě pak výbor pověřil přednesením této zprávy na plénu. Děkuji. Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego. Otevírám obecnou rozpravu. Pan senátor Miroslav Krejča se přihlásil. Senátor Miroslav Krejča: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si pouze avizovat, pakliže postoupíme do podrobné rozpravy, tak předložím malý pozměňovací návrh týkající se § 7. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Kolega Miroslav
Nenutil. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo. Vážený pane 1. místopředsedo,
dámy a pánové, dovoluji si učinit několik – dle mého soudu – zásadních poznámek k zákonu, který PS projednávala patrně podle stejného režimu, jako jsme zhruba před rokem projednávali Úřad práce ČR. Ukvapenost. Nepřipravenost. Neinformovanost těch, kterých se to má týkat. V případě úřadů práce se potvrdilo a potvrzuje dosud. Nemohu se zbavit dojmu, po konzultaci ve svém obvodu, že obdobně je tomu i v případě Pozemkového úřadu. Zákon je převratný a má význam přesahující hranice naší republiky. Protože si musíme uvědomit, kdo všechno potom bude moci rozhodovat o půdě v naší republice. Mám i pochybnost, že i v souladu s Listinou práv a svobod. Protože otvírá nerovný přístup zemědělcům k pozemkům a nahrává ve větší míře k spekulativním prodejům s pozemky. Řekl bych zásadně i to, že všechny novely zákona o půdě se mění. Z praxe lze říct, že vše dobré se ruší – a nahrazuje se něčím novým. Samozřejmě to přinese nedozírné následky už do rozpracovaných případů, které naše judikatura řeší. Bohužel, jinak se řeší v Aši, a jinak se řeší v Břeclavi, abych byl konkrétnější – v Chebu a v Břeclavi. Chtěl bych jenom připomenout ještě § 12 odstavec 2 při prodeji pozemku veřejnou nabídkou – už ve své zpravodajské zprávě jsem se zmiňoval, že po skončení nabídky se mohou měnit, jak se říká sportovně, pravidla hry. Po dobu v průběhu nabídky a prodeje platí zveřejněná kupní smlouva a dále nabídková cena. Po ukončení nabídky si prodávající – rozumějme stát – vyhrazuje právo zrušit nabídku a změnit pravděpodobně pravidla zpravidla i navýšením ceny. Konkrétní případy bych mohl uvést už teď ze svého regionu. V podstatě drobný zemědělec s menším kapitálem pak nebude mít šanci získat nějaký pozemek.
201
Ještě jedna připomínka, která staví do nerovné situace – jsou změny v katastru, kdy dosud platilo, že na změnách se musí domluvit všichni vlastníci. V současné době – nebo touto úpravou dojde k tomu, že stačí souhlas vlastníků tří čtvrtin dotčeného území a ke změně může dojít. Budete-li v té době, řekněme někde v zahraničí, mimo příjem, nebo v nemocnici přesto, že jste vlastníkem, i když ne tedy většinovým, když se vrátíte domů, hranice vám povede někudy jinudy. Řečeno tedy hodně jednoduše. Z toho důvodu i já podporuji stanovisko ústavně-právního výboru a v prvém hlasování budu hlasovat pro zamítnutí tohoto zákona. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, slovo má pan
senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. S ohledem na to, že jsou tady dva návrhy – jeden od výboru, jeden odložit účinnost tohoto zákona, druhý zamítnout, tak nebudu předkládat své pozměňovací návrhy, kterých je hodně a mám je na deseti listech. Pozměňovacích návrhů je dvacet. To znamená, já vás tady nebudu unavovat materií, která zřejmě by byla zbytečná, pouze uvedu – možná na podporu toho co říkal můj předřečník, pan senátor – že skutečně v této novele je nesmyslné zamezení práva zúčastnit se soutěže těm zemědělcům, kteří nehospodaří déle než 366 měsíců. A je to zjevná kolize, protože stát podporuje mladé zemědělce, dává jim dotace a na druhou stranu je nepustí ke státní půdě, což svým způsobem je nelogické. Dále bych si představoval alespoň, a to v návaznosti na naše včerejší diskuse u těch dvou zákonů, ale hlavně tedy zákona, kde jsme mluvili o vyvlastnění s ohledem na liniové stavby, tak tady bych upozornil na to, že dodnes vlastně neexistuje přímé spojení, nebo jednoduchý proces mezi jednotlivými ministerstvy, tzn. tam kde stát, tedy ŘSD, tedy svými orgány Ředitelství silnic a dálnic, Železniční dopravní cesty atd., tak tam, kde potřebuje budovat koridory, tam kde potřebuje vyvlastňovat, tak máme skutečné zemědělce, kteří nechtějí náhradu. Oni na tom nechtějí vydělat. Oni chtějí náhradní pozemek. Ovšem pro tyto organizace je neuvěřitelně těžké tyto náhradní pozemky samozřejmě získávat, protože je ani nemají. Takže jeden z mých dalších pozměňovacích návrhů by byl, aby tento Státní pozemkový úřad vypořádával za staré organizační složky pozemkové nároky fyzických osob, zemědělců tedy v režimu směn, přechodu práv atd. Protože ale těchto věcí, které v tomto novém zákoně nejsou, je strašně moc, říkám je jich dvacet, tak já je nebudu načítat, protože věřím, že buď tento zákon, jeho účinnost bude odložena nebo bude zamítnut, tak to udělám v příštím kole. Děkuji 1.
místopředseda
Senátu
Přemysl
Sobotka: Děkuji, pan senátor
Vladimír Dryml má slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Senát má být hlídačem a právní pojistkou čistoty některých právních úkonů. Je nám předkládán zákon, který má hrozně moc nedostatků. Tady jste slyšeli, vaším prostřednictvím pane předsedající ke kolegovi Čunkovi, že on, jenom on má přes deset nebo myslím více pozměňovacích návrhů k jednotlivým paragrafům. Jsou tady před námi i další pozměňovací paragrafy, vaším prostřednictvím pane předsedající ke kolegovi Krejčovi. To všechno svědčí o jednom.
202
O špatně odvedené práci legislativců ministerstva zemědělství a možná i některých našich kolegů v nižší komoře Parlamentu České republiky. Setkáváme se s tím poměrně často a je otázkou, co s tím budeme v budoucnu dělat. Protože určité řešení se bude muset nalézt. Tento návrh zákona vůbec nepočítá s tou obrovskou problematikou církevních restitucí. Já se tady o nich nebudu dále šířit, ale bylo by to, vaším prostřednictvím, pane předsedající, ke kolegovi Juránkovi – tady jsme na svobodné půdě a každý si může dělat, co chce. Chtěl bych říci, že tato otázka bude velmi, velmi palčivá pro Českou republiku a ve středu s tímto zákonem bude docházet k velmi vyhroceným situacím a možná i spoustě soudních sporů. O § 12 už tady bylo mluveno, to je paragraf, který spíše nahrává některým spekulacím s pozemky, než k tomu, aby vyčistil situaci kolem prodeje a nákupu pozemků a není v žádném případě protikorupční. Jsem rád, že ústavně-právní výbor navrhl to, co tady navrhl, to znamená to jediné – zamítnout tento špatný zákon. Přesto přese všechno bych se chtěl pana ministra zeptat. Na čí žádost se do § číslo 9 dostalo pod písmenem a) - i stát, který je smluvní stranou dohody o evropském hospodářském prostoru. Dohody. Pak bych se ještě chtěl zeptat na jednu věc pana ministra, a to v souvislosti s tím, jak se mění některé zákony, to je změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, kde je přechodné ustanovení pod § 27, že právo užívat půdu podle odstavce 2 mají kromě vlastníka i jiné osoby na základě smlouvy uzavřené po dni nabytí účinnosti tohoto zákona s pozemkovým úřadem, není-li zákonem stanoveno jinak. Kdo tedy bude tu půdu užívat. Vlastník? Nebo ten, kdo si uzavře smlouvu s pozemkovým úřadem? 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, slovo má pan
senátor Pavel Eybert. Senátor Pavel Eybert: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně,
kolegové. Pan ministr zde již ve svém úvodním slově vysvětlil, že pozměňovací návrhy podané hospodářským výborem jsou v podstatě nadbytečné. Sloučení Pozemkového fondu a Pozemkového úřadu je dostatečně připraveno, podle jeho slov. Dojde i k finančním úsporám. Výnosy z privatizace rychle klesají, a tak i další pozměňovací návrh týkající se použití prostředků do budoucna, je minimálně důležitý. Ustanovení k náhradám církvím nebude v případě nepřijetí zákona o náhradách církvím účinné, a tudíž nebude vadit. Otázka nástupnictví je podle mého názoru řešena dostatečně. Otázka stejné osoby uzavírající smlouvu a řešící odvolání je též překonatelná v případě sporu, a to jak odvoláním k ministrovi zemědělství, tak u soudu. A z těchto důvodů si dovolím navrhnout plénu Senátu, abychom tento zákon schválili. Ještě prostřednictvím pana předsedajícího k panu kolegovi Čunkovi. Já jsem se několikrát za různá dopravní sdružení snažil upozornit právě na tuto problematiku, aby nebyly prodávány a převáděny pozemky z majetku státu tam, kde je předpoklad liniových staveb. Pane kolego, vždycky to vedlo jenom k jednomu jedinému. Jakmile jsme na něco takového upozornili, o to rychleji byly tyto pozemky převedeny na soukromé osoby. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Díky. Nikdo další se nehlásí, končím obecnou rozpravu. Pane ministře, máte slovo, abyste se vyjádřil k dané rozpravě. Teď už jsme na konci, pane ministře.
203
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Tak jo, když jsme na konci, děkuji, pane předsedající. Já se pokusím reagovat na některé výtky, které zde padly. Já jsem se kdysi, ještě ve funkci středočeského hejtmana, pokusil zrušit některé instituce, např. z 12 správ údržeb silnic zbyly 4. A když jsme je rušili, přicházela spousta lidí, že to v podstatě nebude fungovat, že to nemůžeme udělat. Že když to učiníme, tak tím ta silnice a její údržba bude extrémně trpět. Dnes jsou ve středních Čechách funkční pouze 4 správy údržby silnic, 8 jsme jich zrušili, 160 úředníků bohužel muselo opustit systém správy údržby silnic, a funguje to. Každé rušení úřadu s sebou nese x-desítek důvodů, proč by rušeny být neměly. Protože to přinese komplikace, bude to složité… A každý si k tomu může dodat milion jiných odstavců či odrážek, proč nemá být který úřad zrušen. Já si uvědomuji, že to není jednoduchá záležitost, že s tím budou spojeny problémy – to je zbytečné tady předstírat, že nikoliv. Ano, souhlasím, těch problémů s tím souvisejících bude hodně. Nicméně stát se to, podle mého hlubokého přesvědčení, má a musí. Není jeden jediný důvod, proč bychom od 1. ledna 2013 neměli mít o jeden významný úřad systému fungování veřejné správy ČR méně. Chápu obavu jednotlivých senátorů, ale já doufám, že máme na ministerstvu zemědělství v tomto ohledu profesionály a dokáží si s tím převodem a zrušením jednoho ze dvou úřadů poradit. Paragrafy týkající se církevních restitucí, o tom jsme diskutovali u vás na výboru. V případě, že nebude přijat zákon o církevních restitucích, pak ty paragrafy dle soudu právníků budou mrtvé, nevyužijí se. Nebyl by to jediný případ v české legislativě. My tady předpokládáme, že se něco stane. Nestane-li se to, nebude-li schválen zákon o církevních restitucích, pak jsou to paragrafy, které tam – souhlasím – budou navíc, ale nejsou nic proti ničemu. Pouze předpokládají jakýsi stav, a rozhodně by neškodily. Prokorupční potenciál – jsem tady zaslechl – už má Státní pozemkový úřad naplánovaný. No, mohli bychom vést dlouhou diskuzi o tom, jaký prokorupční potenciál má existence stávajících úřadů. O tom se toho napsalo mraky. A myslím, že i tohle naopak přinese jasnou odpovědnost do procesu toho, co se s tím zbytkem, zhruba 4 % objemu majetku, které Pozemkový fond kdy rozděloval, stane. Na to se bude muset veřejná správa soustředit. Na mě se v minulosti obracela spousta lidí, abych jako ministr zemědělství, či aby resort ministra zemědělství zařídil to či ono na Pozemkovém fondu. Ale Pozemkový fond není řízen ministrem zemědělství. Ministr zemědělství nemohl nést odpovědnost, ale nese odpovědnost za to, co se na Pozemkovém fondu v minulosti dělo. To by se v okamžiku fungování Státního pozemkového úřadu změnilo. Je to samozřejmě přijímání větší odpovědnosti za to, co se v této oblasti stane, nicméně není jiná cesta, podle mého názoru, než cesta k tomu, abychom tyto dva úřady sloučili. Zvolený postup, který tady byl komentován, já už jej pouze převzal. Víte sami, že o sloučení těchto dvou institucí se hovoří dlouhá léta. Existovalo několik usnesení bývalých vlád, že se to má stát, nakonec k tomu nikdo neměl odvahu. Je pravda, že to překlopení z dvou končících institucí ke dni 31. 12. do začátku fungování jedné instituce od 1. ledna 2013 nebude jednoduché, a není jednoduché. Právně to budou složité věci, ale tenhle postup byl zvolen už za mého předchůdce. A já jsem nechtěl tento proces brzdit, protože jsem přesvědčený o tom, že do budoucna nám jeden úřad na správu těchto věcí stačí. V podstatě věcně na tom nic nemění, i kdybychom
204
to posunuli až k 1. lednu 2014. Tato problematika s tím související a všechny ty problémy z toho vypadávající by se pouze o rok odložila. To, co tady říkal pan senátor Čunek. Já principiálně dlouhodobě odmítám hrát si v systému veřejné správy na mladé a staré. Mně přijde, že mládí kvalifikace není, ale to je systém, který nám vnutila Evropská unie, kde tady podporujeme mladé. A mladý je ten, komu je do čtyřiceti let, a od čtyřiceti let je pravděpodobně ten starý. To je něco, co je pro mě principiálně složitě uchopitelné. Já si nemyslím, že takhle svět funguje. Známe ústy pana Wericha "spoustu třicetiletých, kteří tady 250 let nemuseli být". Ale ten systém takhle funguje. Nemyslím si, že je úplně spravedlivý. My ho přejímáme, snažíme se na něj reflektovat a v rámci našich postupů a komentářů, které uvnitř Evropy máme, na to i reagovat. Myslíme si, že ten způsob má být spravedlivý a nemá se dělit podle toho, jestli je někomu zrovna do čtyřiceti anebo od čtyřiceti. Byť vlastně věc senátora je tímto, nebo možnost být senátorem je v českém právním systému stanoven, nicméně já jsem přesvědčen o tom, že platí, co jsem řekl. Na to, co se ptal pan senátor – teď mu nemůžu přijít na jméno, on mi to promine – je to zřejmě vzájemné, nicméně pan kolega senátor Eybert na to odpověděl. Já bych to jenom opakoval. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Díky. Přeje si vystoupit
kolega Nenutil jako zpravodaj? Má slovo. Senátor
Miroslav
Nenutil: Děkuji
za slovo, vážený pane první místopředsedo. Ústavně právní výbor není proti rušení nebo slučování státních úřadů. Ano, ale to rušení musí být důkladně a pečlivě připraveno tak, aby nevyvolávalo pochybnosti mezi úředníky. Pochybnosti mezi občany. Vláda o rušení Pozemkového fondu v podstatě rozhodla ve svém prohlášení ze srpna 2010, tedy více jak 2 roky měli úředníci na ministerstvu zemědělství čas toto důkladně připravit. Ve své závěrečné řeči pan ministr sice věří profesionálům na svém ministerstvu, před rokem jeho kolega pan ministr Drábek věřil svým profesionálům na svém ministerstvu – a jak to všechno dopadlo. Sloučení obou institucí je patrně systémové, ale zruší-li se Pozemkový fond, pak by se měl rušit po vypořádání všech nároků. Dodnes nejsou vyřešeny nároky nových restituentů. A nástupnictví bude dál řešit kdo? Pak už jenom soudy? I z toho důvodu trvám na avizovaném nebo již řečeném stanovisku ústavně-právního výboru, tedy návrh zákona zamítnout. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Kolega Eybert jako zpravodaj ne, takže slovo má garanční zpravodaj pan senátor Hajda. Senátor Jan Hajda: Vážené kolegyně, vážení kolegové, v obecné rozpravě vystoupili 4 senátoři. Stojí zde 3 návrhy. Pan senátor Eybert navrhuje schválit, ústavně právní výbor zamítnout, a je tady návrh s pozměňovacími návrhy výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Pokud se týká schválit, s tím si myslím, že většina nesouhlasí. To ukáže hlasování, nechci předjímat, ovšem co se týká dalších dvou variant, mám velké obavy z toho, že když přistoupíme na závěr ústavně právního výboru a zamítneme, po mých zkušenostech ve sněmovně se může stát, že pravice má převahu, pan ministr přesvědčí svoje poslance a projde to, co nechceme.
205
Co se týká výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, s tím, že nedostatky v tomhle zákonu jsou, že v průběhu toho ročního odložení by se ty věci odstranily, s tím bych řekl, že souhlasí i řada členů zemědělského výboru ve sněmovně, a myslím si, že by to bylo korektní. Já si myslím – a říkal jsem to už i na výboru pro hospodářství, zemědělství, poněvadž jsem zemědělec – nepřeji si, aby ministerstvo zemědělství bylo spojováno s takovými věcmi, které se staly na ministerstvu dopravy nebo na ministerstvu sociálních věcí, myslím si, že odložení na rok a připravení se, kdy jsme všichni ochotni s tím pomoci, je velice rozumné řešení. A toto dnešnímu Senátu doporučuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Máme návrh schválit a zamítnout, o tom budeme po znělce hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro - schválit, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 72 ukončeno. Registrováno 51, kvorum 26, pro 12, proti 31, návrh zamítnut. Zahajuji hlasování o zamítnutí. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 73 ukončeno. Registrováno 51, kvorum 26, pro 8, proti 16. Návrh zamítnut. Takže otevírám podrobnou rozpravu. Pan kolega Hajda se hlásí jako první. Senátor Jan Hajda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Předkládám pozměňovací návrhy, které jste obdrželi v rámci usnesení z výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Chtěl bych říci, že jsou 3. Zaprvé – pokud se týká § 4, chceme doplnit nový odstavec, s tím, že výnosy Pozemkového úřadu, toho nového, budou použity k pozemkovým úpravám, na program rozvoje venkova ČR a na programy k podpoře aktivit financovaných výhradně z národních zdrojů. Já si myslím, že toto je nutné. Pan ministr zde hovořil o tom, že stejně – a v tom má pravdu – dostává určitou, nebo značnou část prostředků ministerstva financí. Ovšem v letošním roce vidíme, jak vypadá situace. Na příklad, když je katastrofální sucho na jižní Moravě, kde je výpadek 5 miliard, a pan ministr nemá ani korunu k dispozici, poněvadž musí žádat o toto ministra financí. My chceme, aby ministr zemědělství, ať je pravý nebo levý, aby měl k dispozici vždy něco k řešení. Pokud se týká § 14, § 15, to se týká převodu v rámci zemědělského podniku. Je to tady definováno. A to nejdůležitější je § 50, který se upravuje takto: Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další se
nehlásí? Hlásí se pan senátor Miroslav Krejča. Senátor Miroslav Krejča: Vážený pane předsedající, vážený ministře, milé
kolegyně, vážení kolegové. V předchozím vystoupení jsem avizoval podání drobného pozměňovacího návrhu, který se týká § 7 tohoto zákona. Nejprve proč? Mám tři takové hlavní důvody. První z nich je usnesení vlády ČR č. 257 z roku 2008, ze kterého si dovolím odcitovat: "Vláda ukládá ministru zemědělství zajistit převedení pozemků ve správě Pozemkového fondu ČR podle § 2, odst. 5, zákona č. 569/91 Sb., o Pozemkovém fondu ČR, ve znění pozdějších předpisů, ve zvláště chráněných území podle zákona č. 114/02 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů na příslušné organizace ministerstva 206
životního prostředí před realizací transformace Pozemkového fondu ČR. K tomu nedošlo, proto se do tohoto návrhu zákona, o kterém dnes jednáme, promítají pozemky, které se nacházejí na území národních parků. Ten druhý důvod je vlastní důvodová zpráva k tomuto návrhu, ve které je sice řečeno, že bezúplatné převody na obce se omezují tak, že musí jít o pozemek určený k zastavění veřejně prospěšnou stavbou. S tím, že pokud pozemky k danému účelu využity nebudou, bude obec povinna je vrátit nebo poskytnout finanční náhradu. Přesto se do mnou zmíněného § 7 dostala možnost bezúplatného převodu pozemků na území třetích zón národního parku na obec bez jejich účelového určení. To znamená bez toho, že by tam byl definován jakýkoli veřejný zájem. A tím třetím důvodem je to, že přestože § 7 tohoto zákona zmiňuje o možnosti převodu pozemků ve třetích zónách, pozemků, které jsou v zastavěném území nebo zastavitelných plochách třetích zón národních parků, tak to sice zmiňuje, ale již opomíjí to, že zastavěné území a zastavitelné plochy se nacházejí i v druhých zónách národního parku. Toto zcela opomíjí. Takže teď k tomu mému vlastnímu návrhu. Navrhuji, aby v § 7, odst. 1, písmeno A a B bylo na závěr doplněno: "s výjimkou pozemků nacházejících se ve druhých zónách národních parků". A v tomtéž paragrafu, odstavci 1, písmeno E čárku nahradit tečkou. A písmeno F v tomto paragrafu zcela vypustit. Trošičku to teď zdůvodním. Zmíněný bod F nebo ustanovení pod písmenem F v odstavci 1, § 7 hovoří, že "lze převést bezúplatně zemědělské pozemky na obce, nacházejí-li se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na území třetích zón národních parků. A jsou-li v zastavěném území nebo zastavitelné ploše. Písemnou žádost týkající se bezúplatného převodu těchto typů pozemků lze podat nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona". Není zde naprosto definován veřejný zájem. Pakliže přistoupíme na to, že tento veřejný zájem by měl být definován, tak pro převod těchto pozemků plně postačuje písmeno A a B v tomto paragrafu. To znamená A – v zastavěném území, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, a B – v zastavitelné ploše, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou. Zároveň vypuštění toho bodu F, odpadne tam ta dvanáctiměsíční lhůta, protože domnívám se, že samozřejmě potřeby obcí se vyvíjejí, a proč je limitovat nějakou dvanáctiměsíční lhůtou, pakliže tam veřejný zájem nějakým způsobem vydefinuje potřebu cosi realizovat i po uplynutí té dvanáctiměsíční lhůty. A to ošetření ve vztahu k pozemkům, které se nacházejí v druhé zóně národního parku, by bylo doplnění bodu A a B o ten dodatek, s výjimkou pozemků nacházejících se ve druhých zónách národního parku. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další se
nehlásí, končím podrobnou rozpravu. Ptám se nejprve pana senátora Nenutila, jestli se chce jako zpravodaj vyjádřit? Pan senátor Eybert také ne, takže garanční zpravodaj nás jednak seznámí se svým názorem a následně nás provede hlasováním. Senátor Jan Hajda: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení
kolegové, doporučuji, abychom hlasovali nejdříve en bloc o pozměňovacím návrhu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pouze na upozornění naší legislativy. Pokud ho máte před sebou, kde se v § 50 upravit, tak to říká, že tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014. Pro právní čistotu načítám ještě, že ustanovení § 10, odst. 3, pozbývá platnosti uplynutím dne 31. prosince 2014. Takže 207
doporučuji, abychom o tomto pozměňovacím návrhu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu hlasovali en bloc. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dobře. A ještě se zeptám samozřejmě pana ministra, zda se chce vyjádřit? Ne, takže budete komentovat jednotlivé pozměňovací návrhy. Tak, návrh je jasný, znělka nás svolá a budeme hlasovat. Takže, pane ministře, prosím o váš názor na tento pozměňovací návrh. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Nesouhlasím. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Nesouhlasný. Zpravodaj? Senátor Jan Hajda: Souhlasím. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Zahajuji hlasování. Kdo je
pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 74 ukončeno. Registrováno 51, kvorum 26, pro 36, proti 10. Návrh schválen. Další návrh. Senátor Jan Hajda: Další návrh je pozměňovací návrh pana senátora
Krejči, který máte na stolech. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Pan ministr.
Další část schůze řídil ministr zemědělství ČR Petr Bendl. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Nesouhlasím.
Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Nesouhlas. Pan zpravodaj? Senátor Jan Hajda: Doporučuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Doporučuje. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 75 ukončeno. Registrováno 52, kvorum 27, pro 36, proti 12. Návrh schválen. Nyní budeme hlasovat o zákonu, ve zněních pozměňovacích návrhů jako o celku. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 76 ukončeno. Registrováno 52, kvorum 27, pro 37, proti 2. Návrh schválen. Nyní budeme hlasovat o pověření. Navrhuji, aby to byl pan senátor Jan Hajda. A místo původně navrženého Miroslava Antla – předpokládám, že Miroslav zůstane,
208
a bude se jmenovat Nenutil. Kývá hlavou. Takže budeme hlasovat o těchto dvou jménech. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 77 ukončeno. Registrováno 52, kvorum 27, pro 49, proti nikdo. Návrh schválen. Děkuji, pane ministře, děkuji zpravodajům, končím projednávání tohoto bodu. A my se tady vystřídáme. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, já si to tady ještě naposledy užiji. A přistoupíme k dalšímu bodu programu, kterým je
44. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES (evropský senátní tisk č. N 175/08) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky N 175/08 a N 175/08/01. Prosím pana ministra Hegera, aby nás seznámil s tímto materiálem. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Dobré dopoledne, vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi v úvodu, abych si dovolil blahopřání všem vaším kolegům a kolegyním, kteří byli zvoleni, a zároveň vyjádřil přání, aby se jim v Senátu dařilo. A Senát aby po obnově zůstal pracovitým a pozitivním tělesem. Dále si dovoluji vyjádřit přání všem, kteří nezasednou v těchto lavicích, aby jejich přechod do jiných funkcí, ať v politice či občanském životě byl zdárný a uspokojivý pro ně samotné, a všem děkuji za spolupráci.
Další část schůze řídil ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: A nyní mně dovolte, abych se vyjádřil úvodním slovem k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES. Vyjádření, které předkládáme, má část, která hodnotí návrh pozitivně, ale zároveň i část, která má velmi podstatné výhrady. Navrhovaný text významným způsobem mění současný systém regulace klinických hodnocení, které je nyní upraveno směrnicí 2001/20/ES, transponovanou do české legislativy zákonem č. 378/2007 Sb., o léčivech. Podle současného modelu může být klinické hodnocení v ČR zahájeno pouze, pokud zadavatel daného klinického hodnocení získal souhlas etické komise poskytovatele zdravotních služeb, u kterého má klinické hodnocení probíhat, a zároveň příslušný regulační orgán, což
209
je v tomto případě Státní ústav pro kontrolu léčiv povolil zahájení hodnocení nebo v zákonné lhůtě nezamítl. Nový návrh již nepočítá s rozlišením režimu povolování a ohlašování, neupravuje činnost etických komisí a především zásadně mění systém předkládání a posuzování žádosti o klinické hodnocení. Veškerá komunikace mezi zadavatelem, členskými státy i komisí má probíhat prostřednictvím jednotného evropského portálu financovaného z rozpočtu EU. Navržený systém má podle Evropské komise lépe vyhovovat potřebám velkých mezinárodních klinických hodnocení, která probíhají ve více členských státech, snížit administrativní zátěž pro zadavatele a zajistit větší flexibilnost a transparentnost procesu. Systém individuálního povolování, kdy se nyní v každém členském státě vyžaduje stanovisko etické komise i příslušného orgánu, je náročný na čas a administrativu zadavatele. Proto komise navrhuje, aby vždy jeden z členských států, ve kterém má hodnocení probíhat, na základě dokumentace předložené zadavatelem, posoudil aspekty žádosti společné pro všechny dotčené státy a vypracoval hodnotící zprávu včetně doporučení závěrečného stanoviska. Ostatní dotčené státy by komunikovaly při posouzení dokumentace této části klinických hodnocení se zadavatelem jen prostřednictvím vybraného hodnotícího státu. Samostatně by pak posoudily pouze aspekty, které jsou individuální pro jednotlivé státy, např. formulář pro informovaný souhlas subjektů hodnocení, odměnu pro zkoušející a subjekty, pracoviště, kde se hodnocení provádí a osoby do něj zapojené, tj. hlavní zkoušející, zkoušející, a odškodnění pro případ poškození zdraví. Závěrečné stanovisko i nadále mají vydávat státy jednotlivě. Návrh dále přináší některé nové koncepty, např. zavedení kategorie nízko intervenčních studií, které jsou prováděny s již registrovanými přípravky a nepředstavují pro pacienty téměř žádné riziko v porovnání s běžnou klinickou praxí. Regulační požadavky u této kategorie mají být mírnější právě s ohledem na nižší riziko. Pro tuto kategorii klinických hodnocení by nebylo požadováno zajištění pojištění či odškodnění zadavatelem. V návrhu nařízení je dále uvedena povinnost pro jednotlivé státy nastavit a zajistit systém odškodnění. Další novinkou je zavedení pojmu "pomocný léčivý přípravek", tj. přípravek, který se používá v rámci klinického hodnocení, ale nikoliv jako hodnocený přípravek. Tyto přípravky musí být zvlášť označené a sledované. Podle našeho názoru má však předložený návrh řadu slabých míst, která je potřeba podrobit důkladnému přezkoumání a diskusi. Jde zejména o princip společného posuzování žádostí, neboť návrh nedává dostatečný prostor dotčeným státům, aby vznesly relevantní připomínky a požadovaly jejich vypořádání, nenastavuje podmínky koordinace spolupráce dotčených států a ani pro to neposkytuje časový prostor. Možnosti zamítnutí provedení klinického hodnocení členským státům jsou striktně vymezeny a není zde například možnost zamítnout klinické hodnocení na svém území, pokud připomínky nebyly zohledněny, případně v situaci, kdy dotčený stát nesouhlasí se závěry hodnotícího státu. Dále nelze akceptovat direktivní stanovení státu, který má vypracovat hodnotící zprávu zadavatelem při podání žádosti. Úlohu hodnotitele by tak jako dosud měl stát přijmout dobrovolně po vzájemné dohodě se zadavatelem, případně ostatními dotčenými státy. Dále konstatujeme, že navržené lhůty pro posouzení jsou ve všech případech příliš krátké a pokud by měl platit princip tichého souhlasu, mohlo by dojít k automatickému schválení například nedostatečně připraveného či vědecky
210
nepodloženého klinického hodnocení, případně změn dodatků, které by mohly mít nepříznivý dopad na subjekty hodnocení. Návrh nevěnuje dostatečnou pozornost posouzení etických aspektů a nebere vůbec v úvahu současné fungování etických komisí, které pracují většinou na bázi dobrovolnosti a v žádném případě nemohou vydávat stanoviska v navržené lhůtě deseti dnů. Závěrem je tedy možno konstatovat, že Česká republika se domnívá, že revize současné právní úpravy je nutná, ale předložený text je třeba podrobit důkladné diskusi a úpravám. Česká republika se v pracovní skupině Rady pro léčiva a zdravotnické prostředky zasadí o dosažení konsenzu, který zohlední situaci malých členských států, letité zkušenosti z praxe posuzování klinických hodnocení, sledování jejich průběhu, výsledků inspekcí a reálné možnosti nastavení naprosto nových pravidel a požadavků, které si vyžádají výrazné změny nejen v legislativě, ale i v zavedené praxi. Děkuji. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane ministře, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Tímto tiskem se zabýval výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 175/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Zdeněk Besta, který je už připraven nás seznámit se zpravodajskou zprávou. Senátor Zdeněk Besta: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Výbor pro záležitosti EU projednal návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES. Po úvodní informaci náměstka ministra zdravotnictví pana Martina Plíška se vyjádřil asi takto: Směrnice, která se má zrušit, sice přinesla zlepšení bezpečnosti a etického rozměru klinických hodnocení, avšak je a byla dlouhodobě kritizována z mnoha důvodů, zejména proto, že počet žádostí o klinické hodnocení poklesl od roku 2007 do roku 2011 až o 25 procent. I když u nás to takto vysoké číslo nebylo, přesto pokles byl zaznamenán. Jelikož se jedná o nařízení, což je právní akt s obecnou působností a závazný v celém rozsahu a právní forma tohoto nařízení zajišťuje, aby členské státy vycházely při žádosti o povolení klinického hodnocení z totožných kritérií a vztahuje se zejména na povolovací postupy předkládaných zpráv o bezpečnosti, označení obalu apod. Návrh souvisí i s dřívějším návrhem směrnice Evropského parlamentu a Rady o průhlednosti opatření upravujících cenu humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti veřejných systémů zdravotního pojištění, kterou náš Senát projednal jako senátní tisk č. N 152/08 a vyjádřil se v něm podrobně negativně. Připomněl například, že dle článku 168 smlouvy o fungování EU uznává odpovědnost členského státu za stanovení její zdravotní politiky, za organizování zdravotnictví a poskytování zdravotní péče, včetně připomenutí zásady subsidiarity. Obsahem nařízení, jak nám už tady sdělil pan ministr, je to, že návrh nařízení zdůrazňuje potřebu vytvořit prostředí, které by více motivovalo zadavatele k provádění klinických hodnocení.
211
Hlavním cílem nové úpravy má být možnost poskytnout pacientům v EU léčbu, která je dosud v běžné klinické praxi nedostupná, a to spolu s podporou výzkumu a konkurenceschopnosti EU. Návrh proto přináší významné změny, zejména v procesu povolování klinických hodnocení. Důležitá věc je, že žádosti se zasílají všem členským státům najednou, prostřednictvím jednotného portálu pro celou EU. Dosud se tato žádost podávala jednomu státu, který ji ostatním zprostředkoval. Zadavatel, mezi jiným, může rozdělit zodpovědnost za konkrétní oblast v rámci klinického hodnocení mezi více subjektů, kteří se tak stanou spoluzadavateli. Každý stát pak oznámí zadavateli, zda zahájení hodnocení schvaluje. Kontroverzní je zkrácení lhůt, protože na to má lhůtu v rozmezí 10 až 30 dní – podle typu klinického hodnocení. Mezi další dílčí změny patří např. jednodušší podávání zpráv o bezpečnosti, oznámení o neočekávaných nežádoucích příznacích v případech klinických hodnocení – podává se přímo do evropské databáze přímo zadavateli hodnocení. Další kontroverzní věc je v tom, že inspekce EU, návrh nařízení, umožňuje zaměstnancům komise kontrolovat nařízení v členských státech i v třetích zemích, kde se provádějí klinická hodnocení, aby bylo zajišťováno dodržování evropské legislativy v této oblasti. Připravuje i ochranu subjektů výzkumu a informovaný souhlas. Pro takovéto situace budou platit stejná pravidla jako pro testy na nezletilých nebo nezpůsobilých subjektech. Návrh nařízení si vyžádá náklady ve výši 4,4 mil. eur pro období 2014-2020 a pokryje rozpočet z Programu "Zdraví pro růst" pro tato léta. Návrh nařízení doplňuje nedávno vydaný návrh směrnice o průhlednosti opatření, jak jsem říkal. Chybí zde i zmínka o etických panelech, které jsou v řadě státu, včetně ČR. Dále se značně omezuje spektrum možných důvodů pro odmítnutí zahájení klinických hodnocení např. z kulturních a etických důvodů. Návrh – podle našeho názoru – vychází vstříc především zadavatelům, když stanoví pro posouzení žádosti velice krátké lhůty. Vzhledem k rozdělení pravomocí v otázce lékové politiky mezi členské státy a EU je také nevhodné, aby měla Evropská komise neomezenou možnost provádět inspekce v členských státech, potažmo i v třetích zemích. Musíme i zdůraznit, což se objevilo i v doporučení usnesení, že musí poskytovat dostatečnou ochranu testovaných subjektů, a to zejména v případě klinického ohrožení ve chvíli akutního ohrožení. Tento přístup je třeba podpořit a trvat na co nejvyšší ochraně zdraví. Jak testovaných subjektů, tak zúčastněných badatelů. Po projednání tohoto návrhu nařízení přijal VEU doporučení k vyjádření Senátu k návrhu tohoto nařízení a k návrhu o zrušení směrnice 2001/20/ES, ve kterém uvádí: Senát Parlamentu České republiky: I. Podporuje snahu EU zjednodušit zahajování klinických hodnocení humánních léčivých přípravků. II. Upozorňuje na naprostou nezbytnost ochrany života a zdraví testovaných subjektů i pracovníků, kteří se zúčastní všech forem klinického hodnocení. III. Připomíná, že čl. 168 Smlouvy o fungování EU uznává odpovědnost členských států za stanovení jejich zdravotní a lékové politiky, přičemž role EU se v této oblasti omezuje na podporu členských států. Požaduje, aby Evropská komise lépe definovala důležitý pojem porušení běžné klinické praxe v rámci procesů povolování klinických hodnocení. A doporučuje, aby v návrhu nařízení byla zohledněna role etických panelů jako důležitého orgánu pro posouzení žádostí o zahájení klinického hodnocení.
212
Žádá, aby mezi důvody, na základě kterých může členský stát odmítnout zahájení klinického hodnocení, byly zařazeny i argumenty etické, kulturní a sociální. Dále pak nesouhlasí s navrhovanou fikcí souhlasu, tj. automatickým předpokladem, že stát, který v této značně stanovené zkrácené lhůtě se k návrhu na zahájení klinického hodnocení nevyjádřil, nemá vůči návrhu žádné námitky. Žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko a o dalším vývoji projednávání. Toto je návrh na doporučení usnesení Senátu. To je všechno, děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomuto tisku. Přihlásila se paní místopředsedkyně Gajdůšková. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Vážená
paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, léky jsou v západní medicíně v podstatě základem léčby. Bohužel, jsou také jednou z velmi významných položek, a téměř nejvýznamnější, pokud se týká nákladů na zdravotní péči. Bohužel, také u nás v České republice se stávají také největší položkou, kterou se podílí na zdravotní péči pacient. A to přesto, že platí zdravotní pojištění. Byla by to ale velká debata, kdybychom se teď chtěli pouštět do tohoto tématu. Materiál, který máme k dispozici, se zabývá klinickým hodnocením. Je to jenom jedna z malých částí velké problematiky kolem léků. Je to téma zásadní. Chci říct, že v ČR byl vždycky velmi propracovaný systém, který bránil tomu, aby se do systému zdravotní péče dostávaly léky, které by ohrožovaly zdraví pacienta, které by neprošly dostatečnou kontrolou z pohledu jejich účinků, z pohledu jejich vedlejších účinků atd. Také jsme docela významnou zemí v tom, že máme dva souběžné orgány, resp. které se k tomu vyjadřují. Je to Státní ústav pro kontrolu léčiv a Etický panel. Myslím si, že toto je věc, kterou je třeba podporovat a je to věc, kterou je potřeba zachovat. Je potřeba trvat na tom, aby tato záležitost, kde se vyvažuje pozice; v podstatě úřadu a pozice Etického panelu – je správná. Proto vítám návrh VEU, zvláště v bodech II a III, kde se trvá na tom, aby byla zohledněna role Etických panelů, jako důležitého orgánu pro posouzení žádosti o zahájení klinického hodnocení. Také naše usnesení žádá, aby mezi důvody na základě kterých může stát odmítnout zahájení klinických hodnocení, byly zařazeny i argumenty etické, kulturní a sociální. Myslím, že je to v této chvíli věc, kde bychom se měli shodnout napříč politickým spektrem, že je to věc našeho společného zájmu. Je to také věc společného zájmu. Je to také věc společného zájmu lékařů, zdravotnických zařízení a pacientů. Protože pozici ČR prosazuje příslušné ministerstvo, příslušný ministr, žádám pana ministra, aby zvláště v těchto aspektech trval na pozici ČR. Jsem ráda, že naše usnesení končí pověřením předsedy Senátu v tom, aby naše usnesení bylo předáno přímo Evropské komisi. Myslím si, že toto je správná cesta, jak se máme chovat v Evropě, jak máme zastávat zájmy českých občanů, kteří jsou ale současně také evropskými občany. Ale musíme to takto odpracovat… Děkuji evropskému výboru za to!
213
Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Ptám se, zda chce ještě někdo vystoupit v rozpravě k tomuto bodu. Zdá se, že nikoliv. Rozpravu končím. Táži se pana předkladatele, jestli chce nějak zareagovat. (Není třeba.) Pan zpravodaj? (Není také potřeba.). Děkuji. Můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, jak jej přednesl pan senátor Besta a jak je uvedeno v tisku N 175/08/02. V sále je přítomno 46 senátorek a senátorů, pravděpodobně se počet ještě zvýší… Aktuální kvorum v tuto chvíli je 25. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí? (Teď selhalo…) Kdo souhlasí, nechť stiskne tlačítko… Dokončíme… Kdo nesouhlasí s usnesením VEU, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Návrh byl přijat. Já se ptám, jestli někdo považuje toto hlasování za zmatečné, v tom případě bychom ho zopakovali. Není tady tato námitka… Návrh byl tedy přijat. V hlasování pořadové číslo 78 se z 49 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 37, proti nula. Děkuji. Také děkuji panu ministrovi. Tento bod můžeme uzavřít. Můžeme přistoupit k dalšímu, kterým je
45. Návrh zákona o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi) (senátní tisk č. 430) Obdrželi jste jako senátní tisk č. 430. Ptám se, jestli je přítomna paní ministryně Hanáková, která nás s tímto materiálem seznámí. Prosím. Ministryně kultury ČR Alena Hanáková: Hezké, ještě vlastně – dopoledne. Vážená paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych aspoň v několika větách představila návrh zákona o audiovizuálních dílech a o podpoře kinematografie a o změně některých zákonů. Jedná se o zákon o audiovizi (senátní tisk č. 430). Platnou právní úpravu audiovize představuje v současné době zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. Tyto zákony vztahující se ke kinematografii potvrdily svou potřebnost. Avšak – vzhledem k době jejich vzniku – jsou z hlediska praxe již zastaralé a nedostačující. Trpí pojmovou a institucionální roztříštěností a nepřehledností. Nereflektují nové technologie výroby a distribuce děl. Nerespektují současný proces filmové tvorby a výroby. Musím jenom říct, že odborná veřejnost čeká na řešení těchto problémů už 20 let. Návrh zákon o audiovizi vychází z principu, podle kterého se na financování fondu podílejí všechny subjekty, jejichž podnikání je spojeno se zpřístupňováním kinematografických děl. Pozměňovacím návrhem pana senátora Bratského se mezi zdroje fondu navrhuje doplnit i nároková dotace ze státního rozpočtu, a to ve výši stejné, jako souhrnná finanční částka od soukromých subjektů. Jedná se v Evropě o standardní úpravu, a to včetně participace státního rozpočtu.
214
O tomto pozměňovacím návrhu proběhla i v Poslanecké sněmovně konstruktivní debata. Zdá se, že byla nalezena shoda napříč politickým spektrem, a to včetně ministerstva, nebo spíše ministra financí. Vážené paní senátorky, páni senátoři, velmi vám děkuji za pozornost. Prosím o vaši podporu u tohoto návrhu zákona. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní ministryně.
Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Návrh projednala Stálá komise pro sdělovací prostředky, která přijala usnesení, které bylo rozdáno jako senátní tisk č. 430/2. Zpravodajem komise byl určen pan senátor Jiří Oberfalzer. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona VVVK. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 430/1. Zpravodajem výboru je opět pan senátor Jiří Oberfalzer, kterého prosím, aby nás s oběma zpravodajskými zprávami seznámil. Senátor Jiří Oberfalzer: Děkuji. Dovolil bych si zpravodajské zprávy sloučit do jedné. Jak zde již zaznělo, tak VVVK a také komise se zabývaly touto předlohou. Oba tyto orgány Senátu dospěly k usnesení, aby byl návrh schválen, ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou identické a jsou součástí obou usnesení. Možná bych ještě řekl pár slov. Tento zákon – po dlouhých letech – konečně vytváří ucelenou koncepci podpory audiovize, podpory kinematografie a další pravidla pro fungování Státního filmového archivu. Dokonce řeší otázku filmových pobídek pro zahraniční produkce v ČR. Fond se v tomto novém návrhu stává méně přímo závislým na ministerstvu kultury. Bude tedy do značné míry autonomní institucí. Zřizuje – kromě rady – také pozici expertů, kteří budou radě dávat svá dobrozdání pro posuzování návrhů. Zřizuje také dozorčí výbor, který bude dohlížet na hospodaření fondu, zejména s ohledem na přispěvatele do tohoto fondu. Přispěvatelé jsou tím návrhem zákona definováni z okruhu takových podnikatelských subjektů, které s filmem obchodují. Jsou to tedy poskytovatelé audiovizuálních služeb na vyžádání, jsou to provozovatelé kin, distributoři a další subjekty. Samozřejmě také komerční televize, což je vlastně inkorporace toho, co zde Senát již před časem schválil. Tudíž dostáváme širší okruh přispěvatelů. Prostředky fondu by tedy měly být větší, než tomu bylo v minulých letech. Chtěl bych říct, že jsem měl příležitost, a chci za to poděkovat předsedovi volebního výboru PS, který byl zpravodajem, a jeho výbor byl gesčním výborem této předlohy. Chci mu poděkovat, že jsem byl přizván ke všem jednáním, která ve sněmovně probíhala. Mohu tedy osobně dosvědčit, že do nich byly zapojeny i nekoaliční strany. Výsledná podoba byla skutečně konsensuální. Shodly se na tom hlavní politické demokratické síly v Poslanecké sněmovně. Všechny pozměňovací návrhy, které byly odsouhlaseny takto širokým fórem, byly také podpořeny stejným způsobem i při závěrečném hlasování. Podoba, kterou dostáváme z PS je, řekl bych, založena na širokém politickém konsensu, který překračuje hranice koalice. Nicméně, mojí povinností je sdělit, co jsem řekl na začátku, že VVVK a taktéž i Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky uzavřely usnesením na – schválit, ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou přílohou těchto usnesení. Já se pak ještě vyjádřím jako "nezpravodaj" v rozpravě. Ale z pozice zpravodaje je to všechno. Děkuji.
215
Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. Přihlášeni jsou 3 senátoři. Jako první pan senátor Bratský. (Paní místopředsedkyně nežádá přednost.) Senátor Petr Bratský: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, ti, kdo sledují tuto oblast života ČR – kinematografii a její financování – delší čas, tak vědí, že v roce 2006 byla navržena novela zákona, která měla pomoci českému filmu. Ovšem tato novela zákona byla tehdy zamítnuta. Bohužel nebyla přijata. Ale již tento rok na Filmovém festivalu v Karlových Varech tehdejším ministrem kultury a dalšími vysokými představiteli státu bylo přislíbeno, že nějakým způsobem se věc bude řešit. Nějak se řešila. Před sebou máme novelu, která vlastně je, jak říkal zpravodaj, náš kolega, zcela nová. Byla založena na podpoře celého politického spektra v Poslanecké sněmovně. Jako jednu z páteřních finančních částí tohoto nově vzniklého fondu navrhuje mj. i zdroje ze státního rozpočtu, nicméně nijak je tam nedefinuje. Můj pozměňovací návrh, který prošel jak výborem garančním, tak také komisí, jasně definuje, jaký příspěvek by měl stát dávat. Snažíme se hledat podporu. Myslím, že pokud dneska Senát schválí můj pozměňovací návrh, dá šanci Poslanecké sněmovně, opakuji – dá šanci Poslanecké sněmovně – tento fond naplnit i ze státního rozpočtu tak, aby mohl plnit svou funkci. Nejenom v oblasti nových snímků, nové kinematografie jako takové, ale třeba i digitalizace starých filmů, které máme jako určité kulturní dědictví našeho národa, na podporu filmových festivalů, na podporu reklamy našich filmů, které jdou pro ceny do světa – od Oskara, přes Berlínského medvěda, festival Cannes, a další a další... Tyto české snímky, pokud uspějí, samozřejmě propagují celou naši zemi a její kulturu. To je smysl mého návrhu. Pevně věřím, že v Poslanecké sněmovně bychom mohli podporu získat. Proto vás žádám – na závěr svého vystoupení, abyste podpořili můj pozměňovací návrh. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore.
Nyní paní místopředsedkyně Gajdůšková. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Vážená
paní předsedající, paní ministryně, paní senátorky, páni senátoři, často tady slyšíme starost o to, jak se v Evropě ztratíme, jak se rozpustíme, kostka cukru, atd. Řeči netřeba opakovat. Myslím ale, že se nic takového nemůže stát, když si budeme pěstovat, co skutečně činí národ národem. To je český jazyk. To je česká kultura, česká tradice, české umění. Když všechny tyto atributy národa budeme kultivovat. Bohužel se tomu tak moc neděje. Dnes – když člověk nezná anglicky, pomalu ani nerozumí svým spoluobčanům v českém prostoru. Je to tristní. Nevadí nám, že klidně měníme pravidla českého jazyka jako na běžícím pásu... O české kultuře, která mnohdy schází na úbytě, a ne vlastní vinou, také můžeme dlouho mluvit. My ale máme na stole zákon týkající se kinematografie. Kinematografie je naše rodinné stříbro, které je třeba ve smyslu podpory kultury – národní kultury – skutečně opatrovat, pěstovat a vytvářet co nejlepší podmínky pro to, abychom dokázali dát světu taková díla, jaká zde vznikala v minulosti, i budoucnosti. Jak už zde bylo řečeno, zákon o audiovizi vznikal dlouho. Je křehkým kompromisem a hledáním společného zájmu, kterým je podpora celé oblasti mezi
216
všemi jeho účastníky. Já se tedy také přimlouvám za to, aby byl přijat, aby konečně spatřil světlo světa, aby se podle něho celá oblast chovala a spravovala. Nicméně, jednu vadu na kráse tento návrh zákona skutečně má. A to je, že Fond kinematografie, jak je v této chvíli koncipován v tomto návrhu zákona, je velmi útlý. Nebude mít silu, kterou by potřeboval ke splnění očekávání, která jsou do něho vkládána. Proto se přimlouvám za to, abychom tento návrh zákona propustili do podrobné rozpravy a abychom přijali pozměňovací návrh, který je společným návrhem pana senátora Nenutila a pana senátora Bratského, pokud vím tu genezi. Přimlouvám se za to, abychom návrh zákona schválili ve znění pozměňovacího návrhu, který zde byl avizován. Věřím tomu, že PS vezme tentokrát senátní podobu návrhu zákona, protože je to skutečně ve prospěch kinematografie jako takové. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. Dalším přihlášeným
je pan senátor Nenutil. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně,
vážená paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové. Jestliže v důvodové zprávě tohoto návrhu zákona se mj. tvrdí, že se tímto názvem posilují zdroje finančních prostředků Státního fondu kinematografie, tak naším snažením bylo, aby se skutečně posílily, aby se nějakým způsobem konkretizovaly. Tady se mluví o tom, že fond má zejména poskytovat podporu kinematografii a filmové pobídky. V další části se pak říká, že k § 24 navrhovaného zákona se tvrdí, že jedním ze zdrojů je pod písmenem n) dotace ze státního rozpočtu a pod písmenem o) dotace ze státního rozpočtu účelově určená na filmové pobídky. Filmovými pobídkami máme na mysli realizaci filmů, mohou to realizovat samozřejmě i zahraniční společnosti. Nám šlo o to, aby ta dotace ze státního rozpočtu, protože všichni víme, že dotace není nároková, aby byla konkretizovaná a smyslem toho pozměňovacího návrhu, o kterém tady mluvil pan kolega Bratský, je tu dotaci upřesnit a tak, aby se stala v podstatě nárokovou a mohly být vytvářeny ty hodnoty, o kterých tady mluvila paní místopředsedkyně Gajdůšková. Z toho důvodů vás prosím o podporu pozměňovacího návrhu a pro paní místopředsedkyni žádám před hlasováním o pětiminutovou přestávku pro jednání senátorského klubu České strany sociálně demokratické. Děkuji vám. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Ano, pane senátore. Pan senátor Oberfalzer, tentokrát jako senátor, nikoli zpravodaj. Senátor Jiří Oberfalzer: Děkuji, paní předsedající. Chtěl bych opravit již po několikáté z těch předchozích diskusí jeden zavádějící argument. Tady kolegové přede mnou hovořili o tom, že se uvádí mezi zdroji fondu také příspěvky nebo dotace ze státního rozpočtu a pak se podivují, že nejsou v zákoně definovány. Jistě to znáte z jiných příspěvkových organizací, tam tyto organizace mohou získávat prostředky jenom způsobem, jaký je v návrhu zákona definován. Samozřejmě, že nikdo nevylučuje, že státní rozpočet nebo ministerstvo kultury někdy bude schopno nějakým způsobem dotovat i fond kultury pro účely filmové tvorby, a ve chvíli, kdy by tak chtěl učinit a nebylo by takové ustanovení v zákoně, tak by ten fond to nemohl obdržet. Čili to, že je tam napsáno, že mezi zdroji jsou také příspěvky nebo dotace ze státního rozpočtu, to neznamená nic. To znamená, že tato možnost je tím zákonem zakotvena, je otevřena a může se kdykoli realizovat podle možností, jaké bude mít státní rozpočet.
217
Další důvod, proč tam toto ustanovení je, jsou zde zmíněné filmové pobídky. S filmovými pobídkami to totiž dosud bylo tak, že pokud nebudou zakotveny v nějaké příspěvkové organizaci, tak by byly svázány s účetním rokem. Filmová tvorba ovšem probíhá kontinuálně, a proto vznikl ve sněmovně tento koncept, že filmové pobídky budou realizovány také fondem kinematografie, a tudíž budou prostředky k dispozici na přelomu rozpočtových období, čili budou k dispozici, aniž by se musely na konci účetního roku vracet. Tyto pobídky ovšem nebudou zdrojem pro filmovou tvorbu. Tady si to musíme ujasnit. To jsou prostředky – říká se tomu – pro porozumění daňová vratka. To jsou prostředky, kterými se podporují produkce zahraniční v České republice, a to hlavně z toho důvodu, že v okolních státech takové existují. My bychom o nich třeba nemuseli přemýšlet, ale tím bychom přestali být konkurenceschopní. Přitom naše řemesla, naše dovednosti v těch podpůrných uměleckých a technických oborech, které jsou nezbytné při vytváření filmu, jsou na špičkové úrovni, a kdybychom tento instrument těchto pobídek nezavedli, tak by se mohlo stát, že by v České republice zcela zanikla. To by se samozřejmě vedlo k nějakému úbytku pracovních příležitostí, ale také k tomu, že by i české produkce musely hledat potom v zahraničí osvětlovače, zvukaře, maskéry, kostyméry atd. Čili filmové pobídky je samostatná věc. A řekl bych, že v jejich případě fond je vlastně jenom nástrojem, jak to učinit, aby nemusely podléhat rozpočtovým pravidlům jako ostatní dotace. Teď poznámečka k tomu pozměňovacímu návrhu. Já vám musím říct, že jsem ho nepodporoval a nepodporoval jsem ho z těchto důvodů, které se tady pokusím ve stručnosti nanést. Za prvé – a to zde již zaznělo, myslím, že to paní ministryně zmiňovala. Tento návrh byl ve sněmovně diskutován. A nebyl napříč politickým spektrem nakonec odsouhlasen. Čili my tam tuto myšlenku vracíme, abych tak řekl, navzdory nějaké průřezové politické shodě. Víme dobře, že rozpočtové podmínky v ČR nejsou dobré. Resorty každý rok mají zkrácené rozpočty a musí šetřit. Pokud do této situace, kdy se například snižuje rozpočet Národního divadla, rozpočet Státní filharmonie, kdy se musí odpírat podpora některým festivalům a jiným významným kulturním akcím a nebo krátit jim příspěvky, my vlastně dáme ministerstvu kultury do vínku, že bude muset seškrtat další podpory a další dotace, aby vygenerovalo prostředky ve výši 200 – 300 milionů, kterými by měli zdvojnásobit zdroje obstarané z těch externích zdrojů, jak jsou v zákoně definovány. Je to všechno bohulibé, ale musíme si říct, že dáme zelenou filmu a omezíme Národní divadlo, omezíme kulturní regionální festivaly, omezíme další kulturní činnosti a hlavní naší uměleckou činností v ČR bude film. To není namířeno proti filmu, ať mi nikdo špatně nerozumí. Ale jsme tedy v nějakých limitech, a jestliže na něco vyčleníme víc peněz, tak na ten zbytek nám jich zůstane méně. A pak bych chtěl upozornit ještě na jednu věc, to může být jenom malování čerta na zeď – pochopitelně – ale myslím si, že u zákona, který chceme podpořit, a to já nevím, to vyjádříme hlasováním, ale já sám za sebe bych byl velice rád, kdyby po těch sedmi nebo kolika letech se konečně podařilo tento nový a uceleně koncepční návrh schválit. Pak si myslím, že ho docela vážně ohrožujeme vůbec tím, že ho budeme vracet do sněmovny. Nevím, jak se uskupí hlasování poté, co my tady uděláme tento akt, kdy odvrhneme širokou politickou shodu, jak se potom zase jednotlivé strany k tomu zachovají. Zdali se pro tento pozměňovací návrh najde dostatečná podpora, pokud se nenajde, zdali se najde 101 hlasů pro původní návrh.
218
A dobře víte, že když bude v obou případech odpověď ne, tak návrh končí. Čili nějaké sedmileté úsilí několika ministrů – a chci připomenout, začínalo u pana ministra Dostála – bude prostě zmařeno. Další věc je, že lze očekávat, protože obecně vzato fondy a podpora kultury není ryze pravicové téma a lze očekávat, že ani pan prezident ten návrh zákona nepodpoří. Čili mohla by zde být další vratka do sněmovny, nejenom senátní, ale i prezidentská. To všechno by nám mohlo být jedno, protože my hlasujeme podle svého svědomí, ale já zase vnímám to, co se děje ve sněmovně. A je otázka, zdali nebude v tom procesu sněmovna rozpuštěná? To se může stát. Nemusí – nevím – samozřejmě co bude. Ale ve chvíli, kdy se rozpustí sněmovna, tak všechny návrhy padají pod stůl, pokud nebyl ukončen jejich legislativní proces. Čili jsou tady objektivní zjevná ohrožení případného dalšího legislativního procesu tohoto návrhu, pokud bychom ho vrátili zpátky. Znovu opakuji, že fandím filmu, mám ho rád. Velmi bych si přál, aby měl fond takové prostředky, které by umožňovaly vznik velikých historických a významných děl, která by oslovovala evropskou i světovou veřejnost a mohla se stát součástí národního kulturního pokladu. Strašně bych si to přál. A samozřejmě, aby toto bylo možné, těch peněz by bylo třeba víc, to je jasné. Ale na druhou stranu někdy je lepší mít méně, než víc, a pak o to přijít. Myslím si, že bychom skutečně měli vzít na vědomí, že z tohoto fondu se podporují distribuce, podporují se filmové festivaly, podporuje se digitalizace archivů. A kromě kinematografie ministerstvo kultury financuje celou řadu důležitých kulturních podniků, nejen institucí, jako je Národní galerie, Národní divadlo či Státní filharmonie, nebo Česká filharmonie, ale také všelijaké regionální festivaly. Ať jsou folklórní, kulturní, filmové, pěvecké, umělecké. Přeženeme-li naši míru přízně vůči jednomu kulturnímu odvětví, může to ve výsledku způsobit, že bude méně peněz na tyto další věci. A já z tohoto důvodu – ač nerad – chci dát návrh na - schválit, protože si myslím, že ten pozměňovací návrh všechna tato negativa má. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, a
zatím posledním přihlášeným je kolega Grulich. Senátor Tomáš Grulich: Vážená paní místopředsedkyně, já vám přeji v dnešní derniéře hezké řízení a jsem rád, že mohu vystupovat zrovna před vámi. Já jsem v roce 2006 hlasoval proti tomu zákonu, aby vznikal jakýsi fond, a dneska jsem na rozpacích. Hlasovat proti nebudu, ale zdržím se hlasování. A řeknu proč. Vadí mi, že se vytvářejí fondy, vadí mi, že se vytváří zvláštní specifická daň, která jde na jeden typ – a nechci říct umění, ale kultury, protože já nesdílím s mými kolegy názor, že rodinné stříbro jsou např. Troškovy filmy. Filmy, které u nás v posledních - já nevím - deseti letech vznikají, tak víc než polovina je populistický škvár, který si nezaslouží vůbec žádné podpory státu, ani finanční, nechť se financuje sám. Ale já jsem na rozpacích hlavně proto, že si myslím, že jsou tam některá dobrá místa. A to je např. třeba digitalizace. Digitalizace Filmového archivu nebo i podpora možností, aby zde vznikaly i filmy zahraniční. Ale na to si myslím, že není třeba zřizovat nějaký fond, na to je rozpočet. Vytvoříme zase fond, který bude rozdělován lidmi, kteří jsou nelegitimizováni volbou, a nemohu s tím souhlasit. Proto se zdržím.
219
Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, a
ještě jednou paní místopředsedkyně Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážená paní místopředsedkyně, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Ta debata by mohla být košatá a určitě bychom se dostali do velkých hloubek týkající se naší kultury. Já chci učinit jenom dvě kratinké poznámky. Zaprvé – nevěřím tomu, že se rozpustí Poslanecká sněmovna. To bych se skutečně hodně divila. Takže ohrožení tohoto zákona z této pozice podle mého názoru nehrozí. A druhá věc je, jestliže nebudeme podporovat vznik filmů, jestliže nebudeme mít nové filmy – a to nemluvím o tom, že film má skutečně úkol digitalizovat, tedy zachovat to, co již je, tak nevím, o čem tedy bude většina těch festivalů. A třetí poznámka k tomu – jedná se zhruba o 100 milionů. Pan senátor Nenutil mě opraví, co by znamenal ten pozměňovací návrh v číslech. Děkuji. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Palečková: Děkuji,
paní
místopředsedkyně. Opět pan senátor Bratský. Senátor Petr Bratský: Děkuji za udělené slovo. Tak samozřejmě jako u
všech nových zákonů, které vznikají, a které mají nahradit něco, co funguje méně, i tento případ je o tom, že pokud neprojde můj pozměňovací návrh – a nedejbůh, kdyby neprošel ani návrh tohoto zákona, tak pořád existuje starý méně funkční fond, do kterého právě plynou ty poplatky, které již byly zmíněny. Ovšem bez státního příspěvku, to znamená – abychom se zase zbytečně nestrašili, ti filmaři si na sebe trochu vydělají a z toho žijí dneska. Navíc stávající fond nesplňuje podmínky pro přidělování fondů z EU, kdežto ten nový fond by už takové problémy nemusel mít. Tam každé dílo, které vzniká, musí být projednáváno zvlášť, jako zvláštní případ. Přirovnejme to k tomu, když máme třeba příspěvky z fondu EU na životní prostředí, tak v každém kraji mohou vznikat různé nádrže, nebo něco. Každý ten případ je projednávaný úplně zvlášť, v patřičných částech jednotlivých fondů. Já se neobávám toho, že sněmovnou neprojde můj návrh. A kdyby i neprošel, tak se vůbec neobávám toho, že by neprošel návrh tohoto zákona, protože opravdu má širokou podporu. Původní vládní návrh bez státního příspěvku podle mě v každém případě v Poslanecké sněmovně projde. Myslím si spíše ale, že by to bylo od státu nemravné, dávat si vůbec do návrhu jména zákona, tu podporu, a pak ji nedat. A je to politický alibismus, který mně osobně se nelíbí, takže já se domnívám, že můj pozměňovací návrh by skutečně naplnil i to, co je v názvu tohoto zákona. A možná, že bych se zmínil ještě k té věci, která se týká jiných oblastí kultury, může to být oblast sportu, mohou to být sociální věci, mohou to být věci pro životní prostředí – to jsou všechno věci, které vláda může vždycky dělat v rámci svých malých možností, které v rámci rozpočtu má, aby podpořila život v naší republice. A ten život je to, co občané od politiků čekají. Co my pro ně můžeme vlastně udělat, než to, abychom vylepšili kus jejich života. A spousta veřejnosti se ráda dívá na filmy, je ráda, že máme vlastní tvorbu. A bohužel ta naše malá, jazykově ohraničená kotlinka není dost velká na to, aby tady vznikaly filmy dražší, aby tady vznikaly filmy, které osloví třeba celý svět. My prostě nejsme schopni je tak oslovit. A ekonomicky se to nevyplácí. Jiné země, podobné naší velikosti trhů jazykově malých, podporují svoji kinematografii obvykle od 20 až do 90 %. V České republice 10 až 15 %. 220
Takže myslím si, že to stojí za zamyšlení, stojí to za ten pokus, stojí to za to dát šanci Poslanecké sněmovně podporu finanční, alespoň jednomu kousku státního rozpočtu. A když jsme u toho, ministerstvo kultury tradičně má podíl na státním rozpočtu nižší než 1 %. Kulturně vyspělé země dávají 2 – 4 %. Ani jeden z ministrů kultury od 90. let se přes to 1 % nedostal, spíše byla sestupná tendence. V době, kdy jsem já byl poslanec a 8 let jsem zpravodajoval nebo se zabýval rozpočtem ministerstva kultury této kapitoly, tak jsem ten rozpočet ministerstva kultury uměl téměř zpaměti. A věřte mi, že 300 mil. Kč, maximální částka, která by mohla znamenat tenhle pozměňovací návrh, je žádná celá půl promile. Tedy půl promile je to v rámci celého státního rozpočtu. Není to částka, na které se hroutí náš národní rozpočet. Není to částka, která by měla kdoví jak zatočit s českou kulturou, je to částka, která ji může jenom trochu vylepšit. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. A ještě jednou pan
senátor Oberfalzer. Senátor Jiří Oberfalzer: Státní rozpočet se skutečně nehroutí, ale to bude pravda jenom do té doby, dokud nám budou půjčovat. Již více než 10 let jsme závislí na tom, kolik nám kdo půjčí a za jaké peníze. A ta procenta nejsou nezajímavou součástí státních výdajů. Jsou to desítky miliard. A už se někde pohybují mezi 50 a 100 miliard. Máme dluh, který je jedna celá šest sedm bilionů. Při všech těch drastických škrtech hovoří vláda o tom, že s velkým úsilím srazí deficit příštího roku na sto miliard. A to jenom za předpokladu, že se podaří prosadit některá další nepříjemná úsporná opatření. Nejde o 100 milionů, kdo tady říkal tuto částku, je to asi 250 – 300 milionů. Stát nebude dopředu vědět, kolik to je, bude závislý na tom, co vyberou ti soukromníci a pak to musí znásobit. Tato povinnost je tady daná jasně. Není to zastropováno, to znamená stát nebude vědět, kolik má vydat. Státní rozpočet – při tom nepočítám s tím, že by dopředu vyčleňovalo ministerstvo kultury jakousi nějakou rezervní částku v rozsahu 0 – 500 milionů na navýšení tohoto příspěvku. Já znovu opakuji, já jsem taky fanda filmu a hrozně přeji filmařům, ale tady se musíme dostat do nějakých relací vůči ostatním společenským resortům. Kolega Bratský tady zmínil, že kulturní a vyspělé země dávají na kulturu 2 – 3 % státního rozpočtu. Já si myslím, že kulturní země jsme. Ale vyspělá, pokud to budeme srovnávat s Francií, Německem, Británií, to bohužel nejsme. Čili dáváme, co můžeme. Jsou tady rozsáhlé skupiny obyvatel, které by rády – anebo dokonce požadují zvýšení svých finančních prostředků. Jsou to důchodci, jsou to státní zaměstnanci, učitelé, policie, zaměstnanci nemocnic, lékaři. Je tady skutečně armáda milionů a milionů lidí, kteří by také potřebovali navýšit své prostředky. Čili můžeme říct, že 250, 300 milionů nic není, ale když to dáme všem, tak prostě to nedokážeme udělat. A je to jenom otázka preferencí. Tak budeme se víc zajímat o sociální dávky, o nezaměstnanost, nebo budeme enormně preferovat jedno odvětví kultury. Jedno odvětví kultury. Paní místopředsedkyně Gajdůšková zde zmínila, když se nebudou točit filmy, tak na co budou festivaly? Ale to jsme si nerozuměli. Existují festivaly operní hudby, existují festivaly divadelní, festivaly folklórní. To jsou všechno akce, na které ministerstvo přispívá. Bude-li přispívat na film o 200 – 300 milionů víc než dnes, o to méně peněz zbude. A proto jsem zde mluvil o těch regionálních festivalech všech možných různých odvětví. Tak prostě
221
buďme trošku na zemi. Je to krásné, ale nemůžeme takto vykrojit tuto věc a tvářit se, že to nemá souvislost s ničím dalším. Mimochodem tento návrh zákona přináší také jednu pozitivní věc. Víte, že když jsme tady schvalovali vlastně novelu o reklamě na České televizi a uložili jsme komerčním televizím, aby z reklamy odevzdávaly 2 % do tohoto fondu, byla debata o tom, jestli si nebudou snižovat ty výdaje uměle, vytvořenými náklady přes nějaké třetí subjekty, a kolik tam vůbec dojde. Tím návrhem, který vlastně vzešel ze Senátu – bylo to od pana Tomáše Töpfera, a já jsem mu s tím pomáhal – jsme vlastně řešili jeden problém. Že v listopadu 2011 končil digitální zákon a ze dne na den by Fond kinematografie přišel o 150 milionů ročního příspěvku. Debata pak byla, jestli ten příspěvek z reklamy vůbec dosáhne té částky? Tak to chci jenom upozornit, že v tomto návrhu zákona je definováno, že ten příspěvek nesmí být menší než 150 milionů. Čili pokud nevygeneruje to procento, ta dvě procenta, nevygenerují tu částku, budou muset tito přispěvatelé své prostředky navýšit. Čili to jsem jenom chtěl říct ještě k této věci. Pokud jde o filmové festivaly, tak v současné době vzniká v České republice – já to číslo nevím přesně, ale někde se tady pohybuje v kuloárech ředitelka fondu, určitě by mi to řekla, ale já myslím, že to je několik desítek filmů. A myslím, že přes třicet. Čili 30 filmů za rok není málo. Tím chci říci, že ty prostředky, které dnes jsou k dispozici, nebo řekněme v tom konceptu těch zhruba 150 milionů plus dalších zdrojů – teď máme trochu anomální situaci, kde je přechod z jednoho režimu na druhý a čeká se na ten výnos – ale těch 150 milionů je schopno pomoci na svět několika desítkám filmů. A my tady mluvíme o tom, že to potřebujeme zdvojnásobit. Samozřejmě nezastírám, že to není jenom otázka množství filmů, ale také otázka kvality a určitých filmů, zejména historických, dobových, to si samozřejmě vyžaduje vyšší náklady – jsou tam kostýmy. Vyšší náklady při natáčení, vytváření dobového prostředí atd. To já vím a to nezastírám. Takže já chci říci, že naprosto souhlasím se všemi, kdo říkají, bylo by krásné, kdyby film měl více prostředků, ale upozorňuji tady na ty souvislosti. A skutečně si myslím, nechci vám to podsouvat, ale že nám taky záleží na regionální kultuře. A ona se bez příspěvků ze státních zdrojů neobejde. Žádný folklórní festival neobstojí bez podpory. Čili nejde jenom o film, prosím. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore, a
pan předseda Štěch je nyní přihlášen. Předseda Senátu Milan Štěch: Paní místopředsedkyně, paní ministryně, já když tady tu diskuzi poslouchám a sleduji, tak mi na jedné straně je smutno, na druhé straně bych se pomalu smál. Přijde mi, promiňte mi to slovo, ale je tady na místě, pokrytecké tady hovořit o potřebě rychlého navýšení zdrojů, když se proto, aby ty zdroje byly, prakticky nic nečiní. Já bych velice rád podpořil kulturní sféru včetně filmu daleko výrazněji. Myslím si, že by to bylo potřebné, že je to přínos pro duševní oblast a nakonec i ekonomickou oblast v naší zemi, ale v době, kdy státní rozpočet na příští rok není předložen, v době, kdy ministr financí nám všem vyhrožuje, že to všichni pocítíme přes veřejné rozpočty, že nebyl schválen ten jeho původní restriktivní rozpočet, který měl být doprovázen zvýšením cen základních životních potřeb – léků, potravin, v době, kdy se propadají reálné mzdy a platy, kdy vláda poprvé za 20 let sahá na důchody tak, že se budou reálně propadat, to znamená příjmy lidí, kteří se nemůžou jinak zajistit než z toho důchodu, tak my tu licitujeme
222
o několika stovkách milionů korun. A přitom nikdo z těch, kteří navrhují, aby ty zdroje tam byly, neřekl, kde ty zdroje vzít. Já si myslím, že je možné kulturu řešit, ale musíte se, dámy a pánové v pravém politickém spektru, rozhodnout, jestli chcete dělat alespoň ten elementární pořádek v této zemi, protože přece víte, že tady např. OSVČ před šesti sedmi lety platili ročně 22 mld. Kč na daních, a letos jestli zaplatí miliardu, tak to bude úspěch. Ano, má tam pravice své věrné voliče, ale nakonec to dojde tak, že to stejně tu vládnoucí pravici zničí, protože ona není schopná financovat nezbytné výdaje a rozkládá se de facto zevnitř. My bychom mohli jásat, ale nejásáme, protože víme, že to dědictví bude hrozné a vůbec se na něj netěšíme. My bychom nemuseli mít, dámy a pánové, vůbec problémy nebo tak vážné problémy s veřejnými rozpočty, ale museli bychom najít politickou shodu, že daňová kvóta bude u nás obdobná, jako je v západní Evropě. Ale ta shoda není, neboť se pořád někdo domnívá, že když ta daňová kvóta bude podstatně nižší, že to u nás nastartuje hospodářský růst a že to bude dobře. A ono to nějak nevychází. Chtělo by se mi i říci, kde soudruzi z NDR udělali chybu? Já si myslím, že je potřeba vzít rozum do hrsti, protože ono nás to každého doběhne. Jako by nás doběhlo to, kdybychom příliš utráceli v sociálních systémech, že na ně peníze nemáme. Nebo kdybychom to s daněmi nahoru přehnali skokově, že ti investoři se odlijí. Ale na druhé straně ta krajní pozice je tam, kde se naše země ve výběru daně a pojištění nachází. Na důchody za 1. pololetí chybělo 25 miliard korun! Jestli to bude pokračovat, 50 miliard korun, to je hrozné číslo, to je sedmina nákladů na důchody. Zdravotní pojištění se po letech dostává do schodku 6 mld. Kč. Jak by se nedostávalo, když se tady zase pět šest let nezvýšily platby za státní pojištěnce? Přestaňme strkat hlavu do písku, my ty makroekonomické čísla neřešíme, a pak se divíme, že v tom rozlitém rybníku se všichni mácháme a topíme. Opravdu pojďme ke stolu, pojďme jednat. Někteří se tady nemůžou vézt – na jedné straně paláce, přepychová obydlí, přelévání peněz do zahraničí, na druhé straně my se tady, leví, praví, všichni dusíme a jsme – s odpuštěním, promiňte mi to – za pitomce před veřejností, že politická scéna selhává. Vezměte si, jaké množství peněz odtéká z naší republiky na dividendách ze zisku? Přes 200 mld. Kč ročně odtéká z této země. Ty se tu neinvestují, a přitom my je tu potřebujeme. Protože se neinvestují, tak nemáme práci, narůstá nám nezaměstnanost a zase nám lidi nevěří, a právem obviňují, že to nezvládáme. Vždyť to jsou čísla, to jsou doložitelná čísla, pojďme se o nich bavit, a pak nám zbude i na to, co tady kolega Bratský navrhuje, a já bych ho rád podpořil. Ale protože skutečně já nejsem nezodpovědný, já jsem v životě neměl dluh. A myslím si, že jsem vytvořil za svůj život určité bohatství. A nevytvořil jsem ho tak, že bych od někoho dostal nějaký dar nebo nějaké koruny. Prostě korunku po korunce a utráceli jsme jenom to, co jsme měli. To dělali moji předci a vždycky byli úspěšní. Já si myslím, že jiný recept není. Ale tady se vytváří dluh na příjmové straně veřejných rozpočtů, neřeší se to. A teď už dochází i na ty, kteří říkají, musíme a musíme šetřit. My připravujeme nové složení orgánů Senátu. Je jedno, jestli budu v nějaké funkci, nebo nebudu, ale přece není možné, když máme o 15 % méně příjmů, nebo o 10, jako Senát, že budou přibývat funkce nebo další činnosti. Spíš bych čekal návrhy, co se bude omezovat? Kde to snížíme? Vždyť přece jde tlusté do tenkého, a ne zásluhou tohoto politického uskupení, my jsme u toho teď 6 let nebyli, ale přitom se ukazuje, že naše recepty asi nebyly špatné, ale je potřeba říci, když chci peníze, kde je chci vzít.
223
My říkáme, že je můžeme vzít na zrovnoprávnění daňového a pojistného systému, aby do něj přispívali spravedlivě všichni. To jsou desítky miliard korun. Zavést progresivní zdanění, zvýšit daně právnickým osobám, jaké jsou běžné v západní Evropě. Oni nám do zahraničí už dneska neutečou, protože ta má taky svoje nevýhody a ta cena práce tam v té Číně, Indii jde taky nahoru. Omezit šedou ekonomiku. Jestli něco zničilo Řecko, které se pořád předhazuje naší zemi, tak to byla šedá ekonomika. Možná některé nadstandardy, ale to byl už potom ten sekundární dopad z toho. A prostě začít řešit věci na příjmové straně rozpočtu, a nejen řezat, řezat, řezat. Dneska už ty řezy samozřejmě musí bolet i politiky pravého spektra, protože jsou to taky lidé a komunikují taky s občany. A ti občané, kteří na jedné straně říkají, stát je špatný, ti samí občané říkají, státe, dělej, státe, řeš, státe, pomoz nám. Takhle to nejde, přátelé, podle mého názoru řešit. Skutečně politická scéna tady propadá – a tady je ten základní kámen. Samozřejmě k tomu patří ty věci, že se ještě někteří z nás, z toho politického spektra snaží v této, s odpuštěním, bídě zajistit se sami pro budoucí období. To je to nejhorší. To si myslím, že je potřeba, tak jak se to v poslední době děje, elementárně řešit a trestat. Takže já to nepodpořím, ten pozměňovací návrh, byť bych to dělal strašně moc rád, ke kultuře mám velmi vřelý vztah, ale souhlasím, že to je handrkování se o malou hromádku peněz, která v kultuře je. Když dostane film, o to méně bude mít živé umění a další a další. A to není zodpovědné. Já bych čekal, že kolega Bratrský navrhne třeba na příklad, že se zvýší příjmy, které se budou týkat pojištění. Protože když ten stát nemá ta pojištění vybraná, tak tam přelévá z daní. My to máme všechno de facto v jedné hromadě. Nebo že tady řekne, že zvýšíme daň právnickým osobám a pak tady může navrhnout možná ještě větší částku, než navrhuje. Jinak si myslím, že to je, ať mi je to prominuto, velmi neseriózní návrh. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane předsedo,
další je přihlášena paní místopředsedkyně Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážená paní předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já samozřejmě bych podepsala, i dvakrát, všechno, co řekl pan předseda Senátu ve vztahu k makroekonomické situaci, hospodářské situaci, sociální situaci v této zemi. Jestliže jsem ale podpořila pozměňovací návrh o naplňování Fondu kinematografie, tak musím k tomu říct dvě věci. A pořád na tom svém vyjádření trvám. Tak musím říct dvě věci – zaprvé, že je to pouze specifikace té dotace, která tam stejně jde. Zaprvé. A zadruhé, když se ptáme, kde tedy ty peníze vzít, já si myslím, že by to byly peníze daleko účelněji, efektivněji a ve vztahu skutečně ke kulturním hodnotám v této zemi daleko lépe investované než to, že jdou desítky a stovky milionů třeba na reklamu, na věci, které jsou naprostou samozřejmostí. A určitě bychom našli víc příkladů. Já si namátkou vzpomínám na reklamu na evropské fondy, třeba v tom smyslu, nebo záležitost týkající se našeho vstupu do schengenského programu, kdy za veliké peníze šla v televizi reklama na to, že člověk nepotřebuje pas, když budeme přejíždět hranice. Třeba na příklad. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. A pan senátor
Bratský ještě jednou. Senátor Petr Bratský: Děkuji za udělení slova. Já nejsem zase takový
politický snílek, jak by se mohlo zdát, a vůbec ne rozpočtově už nezodpovědný. Já 224
jsem jako politik udělal jednu věc, že jsem aktivně pracoval v platformě pro zadávání veřejných zakázek. Byl jsem tam jmenován předsedou Nečasem za ODS. Chodil jsem tam, spolupracoval jsem s obchodní komorou USA a s obchodní komorou Německa, které tuto platformu tehdy zvedly, protože už se tyto země nemohly dívat na to, jak se u nás obchoduje, jak se ve veřejných zakázkách předražuje, jak se vyvádějí peníze bokem. A tam jsem aktivně pracoval a tam jsem já jako politik hledal velké rezervy. Zákon prošel, spousta lidí je z toho otrávena, protože jim to na úrovni obcí, krajů i státu poněkud ty možnosti omezuje. Čili to byl můj konkrétní přínos k tomu, aby naše země měla v rozpočtu více peněz, které byly vyváděny jako šedá ekonomika do kapes lidí, kteří měli rozhodovat pouze o dobrém chodu svých úřadů. Nebo o investicích, které byly ve prospěch obyvatel naší země. To jenom jako odpověď panu předsedovi, kde já hledám zdroje příjmů. A v Poslanecké sněmovně je to přece státní rozpočet, který teď bude, aby naši poslanci mohli zapracovat. Já jsem ve svém návrhu nedal ministerstvo kultury, já jsem tam napsal jenom ministerstvo. Já si třeba myslím, že to má být ministerstvo financí, které navýší rozpočet ministerstva kultury o oněch 300 milionů. A je to na našich poslancích. Když se kdysi – a to bylo za vlád ODS i za vlád sociální demokracie, abychom si nalili čistého vína, takzvaně porcován medvěd v Poslanecké sněmovně, tak z 200 poslanců takových 120 vylepšilo bilanci svých míst, odkud oni pocházeli, tu o pět, tu o deset milionů, stavěly se bazény v místě, kde nebyla voda apod. Čili rezervy má i přímo Poslanecká sněmovna, poslanci, přímo při schvalování státního rozpočtu – jejich náměty, návrhy tam prší ze všech stran – a ano, správně, to na tom přece opravdu – vždycky návrh, který říká, někam dávám, říkám, odkud beru. V tom máte, pane předsedo, pravdu. To jsme nemohli udělat, protože Senát ale rozpočet neschvaluje, schvaluje ho Poslanecká sněmovna. Já jsem si přece nemohl dovolit z pozice senátora navrhovat poslancům, odkud mají vzít těch 300 milionů. Pevně věřím, že pokud tento zákon projde, tak paní ministryně s tím přijde a budou muset řešit v rámci schvalování státního rozpočtu, kde těch 300 milionů vezmou a vylepší bilanci tohoto ministerstva. Ano, jsou oblasti života, máte pravdu, které jsou jistě důležitější. Nepochybně osoby postižené budou potřebovat od státu nějakou podporu, nepochybně nemocní, nepochybně další, možná důležitější složky života společnosti, ale já trvám na tom, že i kultura je součást života. Jakmile budeme pečovat jenom o dělo, a ne o duši, tak to s tou naší zemí půjde dolů. Takže to je moje odpověď pro vás, pane předsedo. Já za to nemůžu, já prostě nemůžu navrhovat, z jaké kapitoly to vzít, ale chci pomoci rozpočtu ministerstva kultury. To je tedy pravda. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Tak, děkuji, pane senátore.
V tuto chvíli není nikdo přihlášen, takže obecnou rozpravu končím. Ptám se paní navrhovatelky, jestli chce zareagovat. Ministryně kultury ČR Alena Hanáková: Já bych zareagovala jenom
velmi krátce. Jenom bych chtěla doplnit, tady byl vznesený takový otazník o tom, jaké množství filmů se za rok natočí. Takže je to zhruba 30 filmů. Zhruba 5 z těch 30 bylo podpořeno Fondem, ne tolik, co tady zaznělo, takže aby byl trošku přehled. V každém případě v této chvíli zaznělo tolik názorů a jakýchsi stanovisek z vaší strany, které jsme vlastně také probírali, a zazněly ve sněmovně, myslím, že vyjadřovat se k nim není ani potřeba. Já sama za sebe bych byla velice ráda, kdybychom zákon, který je navržený, a který jsme zpracovali, podpořili, protože, jak 225
už jsem tady řekla v té úvodní části, čekáme na něho 20 let, i filmaři. Skutečně jde o podporu kinematografie, takže za vaši podporu vám já, a nejenom já, budu vděčná. A o to vás prosím. Takže děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, paní ministryně, a
nyní garanční zpravodaj. Senátor
Jiří
Oberfalzer: Děkuji.
V rozpravě vystoupili zastánci pozměňovacího návrhu, a také jeho odpůrci, a jeden kolega, který obecně vznesl principiální otázku takovýchto fondů. Já bych si dovolil ještě jednu technickou poznámku k tomu, co řekl pan kolega Bratský. On se mýlí, protože když napsal ministerstvo do zákona, kde v úvodu je specifikováno, že tento zákon se týká ministerstva kultury a dále se používá legislativní zkratka "ministerstvo", tak se tím myslí explicitně ministerstvo kultury. Nemůže to být ministerstvo financí ani jakékoli jiné ministerstvo. Je to legislativní zkratka a ta je tam zavedena, čili ten jeho pozměňovák je mířen na ministerstvo kultury. V rozpravě byla avizována podpora pozměňovacímu návrhu, který byl schválen v obou orgánech, které projednávaly tuto novelu. A připomenu jenom, že já jsem podal návrh na - schválit, ve znění Poslanecké sněmovny. Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji, a
nyní bychom mohli přistoupit k hlasování o návrhu schválit, který také padl, ale byla vyžádána přestávka na jednání klubu. 5 minut je avizováno, takže v tuto chvíli přerušuji a je do 12.17 hodin přestávka na jednání klubu sociální demokracie. (Jednání přerušeno v 12.12 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 12.17 hodin.) Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Takže, kolegyně a kolegové, přestávka skončila, já prosím, abyste zaujali svoje místa, abychom mohli přistoupit k hlasování. Předpokládám, že znělka, která ukončila přestávku, zároveň vás svolala k hlasování, takže nebudu už znovu pouštět znělku. A budeme v tuto chvíli hlasovat o návrhu schválit, který padl v obecné rozpravě. V tuto chvíli je nás přítomno 50, aktuální kvorum je 26. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem schválit, nechť stiskne tlačítko… Pardon. Hlasování je zmatečné, nevyžádala jsem postoje navrhovatelky a zpravodaje. Domnívala jsem se, že zazněly na závěr. Takže já se zeptám paní ministryně na její názor. Ministryně kultury ČR Alena Hanáková: Takže kladné stanovisko,
prosím. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Palečková: A
garančního? Senátor Jiří Oberfalzer: Také podporuji.
226
pana
zpravodaje
Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Takže podpořili oba. Doufám, že teď mohu znovu spustit hlasování... Kdo souhlasí s návrhem schválit, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončilo a tento návrh byl přijat. Hlasování pořadové č. 80 – z 51 přítomných senátorek a senátorů se vyslovilo 34, proti 0. Tento návrh tedy byl přijat a tím končí projednávání tohoto bodu. A já poprosím o vystřídání, ale předtím bych chtěla vám všem poděkovat za spolupráci, všem znovu zvoleným senátorům zde přítomným bych chtěla pogratulovat a vyjádřit přání, aby mír a rozum v této komoře zůstával nadále, tak jako tomu bylo většinou doposud. Děkuji. (Potlesk.) (Řízení schůze se ujímá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, která předává místopředsedkyni Senátu Aleně Palečkové na rozloučenou malý dárek.)
Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Kolegyně a kolegové,
dalším bodem, kterým budeme pokračovat, je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 231/2001 sbírky O provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 423. Návrh uvedl zástupce skupiny poslanců pan Václav Mencl. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Václav Mencl: Paní předsedající, paní senátorky, páni senátory, dovolte, abych za skupinu poslanců uvedl novelu zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. A to ve věci týkající se tzv. hlasité reklamy. Myslím, že jste sami svědky, že hlasitá reklama skutečně existuje. Některé ruší při vysílání a některé – např. mě – ruší i tehdy, když u té televize usnu. A totéž se děje zřejmě statisícům lidí, protože na příslušné orgány, jako je televizní rada, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, ale jistě i na vás osobně, případně na vaší komisi pro sdělovací prostředky, tak i na nás se obracelo velké množství lidí, abychom s tím něco udělali. My jsme nejprve zkoumali, kdo by se tím zabýval, abychom to nemuseli udělat jako poslanci. Zjistili jsme, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání k tomu nemá dostatečné legislativní oprávnění. Ministerstvo kultury se tím chtělo zabývat v nějakých širších souvislostech, to znamená až za nějakou dobu, takže jsme se toho napříč politickým spektrem ujali my v Poslanecké sněmovně. Princip je v zásadě velmi jednoduchý. A sice, že reklama má mít pouze nějakou mírnou odchylku od vstupu a výstupu programu. Čili aby nečněla zvukově, hlasitostí, nad ten program, ve kterém je vysílána. To je jedna věc. Samozřejmě těch možností je více, my jsme se jimi zabývali. Jedna možnost je vlastně regulovat celý program televize. My jsme se touto cestou nevydali, byť je technicky jednodušší, protože by to znamenalo, že ochudíme diváky např. při sledování koncertů, protože bude ta hudba daleko plošší, nebude mít ty výšky a nebude mít ani to hlasitější fortissimo. A mohu mluvit o filmech, mohl bych pokračovat, čili to je cesta, kterou jsme se nevydali. Vydali jsme se technicky složitější cestou, a proto také jsme tam dali do účinnosti, že je tam půlroční odložení proto, aby se reklamní studia, ti, kteří tady tvoří reklamy a další, aby se na to mohli technicky vybavit. Takže tím vysvětluji zároveň, proč je tam to odložení.
227
Protože si nemyslíme, že v zákoně mají být uváděny všechny technické parametry, které se ostatně poměrně rychle mohou měnit, požádali jsme a domluvili jsme se s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, že ona učiní tak vyhláškou. A zmocnili jsme tedy Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, která je – doufám, že nejen podle mého názoru – velmi kvalifikovaným a kvalitním orgánem nejen pro tuto věc samozřejmě, ale pro své rozhlasové a televizní vysílání, aby na základě této vyhlášky kontrolovala, zda tedy skutečně jsou ta ustanovení dodržována. Musím říci, že existuje také na přelomu roku vzniklá směrnice Evropské vysílací unie, která vlastně to dokonce sjednocuje na evropské úrovni, a my jsme z ní také samozřejmě vycházeli. Musím říci, že tento návrh jsme připravovali skutečně napříč politickým spektrem. Napříč politickým spektrem byl také sněmovnou schválen. A já bych si vás dovolil požádat, abyste takhle tento zákon schválili. Děkuji vám. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane navrhovateli, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednala stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky, která přijala usnesení, že vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 423/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Jiří Oberfalzer. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 423/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Oberfalzer, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Oberfalzer: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně a kolegové,
očekávám, že tento návrh zákona nezpůsobí žádnou kontroverzní debatu, protože si myslím, že se asi všichni shodneme na tom, že hlučná reklama je dělána nebo vysílána v televizích záměrně na posílení toho reklamního efektu. (Mluví hlasitě.) Je to asi takhle! Představte si. Chtěl jsem názorně zobrazit. Ten návrh zákona je velice jednoduchý, protože ta konstrukce je řešena tak, že vlastně zmocňuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby tu regulaci definovala a potom kontrolovala. A reguluje se, ale to tady pan předkladatel řekl, v podstatě jenom reklama sama. A ty znělky na vstupu a výstupu. Týká se to pochopitelně i sponzoringu, protože i to je jistá forma reklamy a podobných věcí. Samozřejmě i vlastních upoutávek na programy těch televizí. Myslím si, že není třeba o tom nic složitě dalšího vykládat. Novelka je velice krátká. Jestli to máte před sebou, je to 1,5 stránky. A myslím si, že tam kromě nějakých úplně marginálních drobností není ani žádný vážný legislativní problém. Oba orgány, tj. výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice a také komise pro sdělovací prostředky vyslovily souhlas a doporučují plénu, abychom schválili tento návrh, ve znění Postoupeném poslaneckou sněmovnou. Děkuji. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, pane senátore, i když jste nás vyděsil, a poprosím vás, abyste se posadil také ke stolku zpravodajů. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím, můžeme tedy postoupit do obecné rozpravy. Otevírám obecnou rozpravu k návrhu zákona. Do rozpravy se hlásí pan senátor Jaroslav Doubrava. Prosím, pane senátore, máte slovo. 228
Senátor Jaroslav Doubrava: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, já bych chtěl skupině poslanců za tento návrh poděkovat. Protože jak jsme viděli tu ukázku tady, je to skutečně děs, který nás u televizí budí. Škoda jen, že nemůžeme zakázat reklamu úplně, protože přiznám se, že mi dělá velkou radost, když za večer musím 27krát poslouchat, jak je pro mě výhodné zakoupit si dámské vložky značky Always. Takže já vám za ten návrh děkuji a samozřejmě pro něj ruku zvednu. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, teď nevím, jestli
to nebyla reklama. Další přihlášenou je paní senátorka Dagmar Zvěřinová. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, i já podporuji tento návrh zákona, tuto novelu. A protože jsem kdysi dělala 5 let ředitelku v kabelové televizi, která dodnes funguje, a v podstatě pořád ještě s touhle branží mám něco do činění, tak musím říci, už kdysi dávno byly vůči reklamě určité připomínky vůči formě. Tenhle průmysl bude vždycky tak trochu tři kroky před námi a my budeme muset na to reagovat. Ale toto sugestivní, velmi sugestivní podání reklamy obtěžuje obrovské množství našich občanů, diváků v televizi z toho důvodu i proto, že pochopitelně to silně umocňuje ten vjem, že prostě se aspoň podíváte, co se děje. V každém případě ale to dělá jednu věc – u filmu to znevažuje to umělecké dílo filmu, protože dílo vnímáte jako celek, a když je potom rozsekáno různou reklamou, tak prostě určitou náladu nebo prostě estetický vjem, ten zvuk přebije daleko více než obraz. Protože se kolikrát i u toho filmu podíváte vedle na partnera, ale ten zvuk je prostě trošku sugestivnější. Pochopitelně ti tvůrci reklamy si potřebují prodat ten produkt, budou nacházet tady právě čím dál víc agresivnější formy, a to, že dnes, když doufám tady tuto formu omezíme, tak jim ukážeme, že ne všechno si divák nechá líbit, že občanovi se to líbí, nebo že prostě to necháme bez povšimnutí. A já vás prosím, abyste tuto novelu podpořili. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní senátorko.
Bude pokračovat pan senátor Vladimír Dryml, prosím. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, pane předkladateli, kolegyně, kolegové. Já bych chtěl poděkovat, že konečně také z Poslanecké sněmovny vyšlo něco kloudného, které je pro občany tohoto státu, zvláště pro ty starší. A doufám, že tento návrh zákona projde tak, jak nám ho dali předkladatelé, i když tam jsou některé drobné změny, ale domnívám se, že by nic nemělo vadit i přes některé výhrady našeho legislativního odboru v tom, abychom tento zákon podpořili. Ještě jednou poděkuji nižší komoře Parlamentu České republiky. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. V této chvíli
není nikdo další přihlášen, obecnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda chce ještě závěrečné slovo? Nechce. Pan zpravodaj také ne? Dobře. Budeme tedy moci hlasovat o návrhu výboru schválit. V sále je aktuálně přítomno 41 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 21. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.
229
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 81 se ze 42 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 22 pro vyslovilo 38, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já děkuji a blahopřeji panu navrhovateli, děkuji panu zpravodaji. Pan navrhovatel si přeje vystoupit. Poslanec Václav Mencl: Paní senátorky, páni senátoři, dovolte, abych vám za skupinu předkladatelů poděkoval za propuštění k prezidentu republiky. Děkuji vám. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkujeme také, pane
poslanče. My budeme pokračovat bodem, kterým je Zpráva předsedy Senátu o činnosti Senátu v osmém funkčním období. Prosím pana předsedu Senátu. (Připomínky k pořadu programu.) Omlouvám se, panu kolegovi. Já jsem si udělala pořádek na stole tím, že jsem ho odložila. Takže omlouvám se, kaji se. Dalším bodem, který je podle schváleného programu, je bod 47. Návrh senátního návrhu zákona senátora Miloše Vystrčila a dalších, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 432) Jsme v prvním čtení. Tento návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatel pan Miloš Vystrčil, který má slovo. Prosím, pane senátore. Senátor Miloš Vystrčil: Dobrý den, dámy a pánové, milé kolegyně, kolegové, vážená paní předsedající. Já vám tady představím návrh senátního návrhu zákona, jehož spolupředkladateli kromě mě jsou i senátorka paní Jiřina Rippelová, Vítězslav Jonáš a Petr Vícha. Stručně řečeno, tento senátní návrh návrhu zákona má za cíl napravit jednu vadu, která se v novele zákoníku práce vyskytla a spočívá v tom, že pokud – i když si to zaměstnanci i zaměstnavatelé přejí, tak není možné se domluvit na řetězení pracovních smluv s tím, že v tomto návrhu zákona je tomu tak, že za zaměstnance hovoří nebo je zastupuje odborová organizace, pokud je tam přítomna, pokud ne, tak je to nahrazováno vnitřním předpisem. Protože já předpokládám, že k zákonu bude mluvit ještě také zpravodaj, tak jenom shrnu základní poslání tohoto zákona. Ten zákon je výhodný jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele a byl právě z iniciativy zaměstnanců připraven. Pro zaměstnance přináší zásadní tři výhody. První je, že zaměstnanci, pokud pracují v pracovním poměru na dobu určitou, tak pobírají mnohem vyšší mzdu než zaměstnanci v pozici agenturního pracovníka, což je případ, který, pokud tento návrh zákona nepřijmeme, čeká některé zaměstnance. Druhá věc, která s tímto zákonem souvisí, a je také výhodná pro zaměstnance, je, že pokud někdo je zaměstnán na pracovní dobu určitou, tak je rovněž i příjemcem všech benefitů, které zaměstnavatel poskytuje. A třetí věc je, že pokud je zaměstnán na dobu určitou, tak přesně ví, kde mu zaměstnanecký poměr skončí a může být i domluven na tom, kdy mu zase začne, protože tyto poměry bude možné sjednávat jenom v případech, kdy si to vyžadují buď provozní podmínky anebo kdy ta práce má zvláštní charakter. Zatímco případy agenturního pracovníka,
230
do kterého by se někteří zaměstnanci mohli dostat v případě těchto typů práce, to znamená, že vlastně mohou být odvoláni ze dne na den. Pokud se zeptáme na výhody, které to poskytuje zaměstnavateli, tak ty jsou celkem jasné. První je, že pokud je možné po domluvě se zaměstnancem vypisovat opakovaně pracovní doby na dobu určitou, tak to zvyšuje konkurenceschopnost zaměstnavatele, protože tím pádem je flexibilnější a je schopen lépe konkurovat jiným výrobcům. Druhá věc je, že to je samozřejmě ekonomičtější, protože zaměstnanci, kteří potom pracují v řetězení pracovních poměrů, umějí tu práci, zatímco když tam máte agenturního pracovníka, tak se může stát, že přijde a je ho potřeba zaškolit. A třetí věc – nezanedbatelná – že také to snižuje administrativní náklady. Takže tolik ode mne. Dovoluji si na základě tohoto krátkého zdůvodnění vás zdvořile požádat, abyste propustili tento návrh návrhu zákona k projednání do výborů. Osobně navrhuji – doufám, že se shodneme se zpravodajkou na tom – aby to projednal výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. A poté si dovoluji navrhnout ještě jednu věc, aby byl tento zákon projednán ve zkrácené lhůtě 30 dnů, protože to, jak dobíhají nyní nasmlouvané pracovní smlouvy, je poměrně velký tlak na to, aby účinnost této změny v zákoníku práce vstoupila v platnost co možná nejdříve. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji také, pane navrhovateli. A požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení senátora Petra Guzianu. Ten je však momentálně omluven, je na zahraniční cestě, takže se role zpravodaje pro první čtení ujme paní senátorka Božena Sekaninová. Prosím, paní senátorko. Senátorka
Božena
Sekaninová: Vážená
paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Nově přijatá úprava zákoníku práce, platná od počátku roku 2012, v zásadě zavedla právní systém, umožňující legální existenci pracovního poměru na dobu určitou, celkově až na devět let s tím, že totéž lze opakovat po splnění podmínky následného tříletého přerušení tohoto typu pracovního poměru. Na druhou stranu však tato úprava zavedla stav, vedoucí k tomu, že v řadě případů umožní existenci pracovního poměru na dobu určitou v rozsahu jen několika týdnů, či měsíců, případně i několika dnů. Opět s podmínkou tříletého přerušení takových pracovních poměrů. U této druhé skupiny lze jako příklad uvést zejména zaměstnance přijímané na práce tzv. sezonní, či kampaňové povahy. Jak je v předloženém návrhu zákona uvedeno v důvodové zprávě, právní úprava pracovních poměrů na dobu určitou, přijatá při novelizaci zákoníku práce, provedené zákonem č. 365/2011 Sb., nenaplnila očekávání zaměstnavatelů a nepřinesla nic pozitivního ani pro některé skupiny zaměstnanců, zejména sezónních zaměstnanců v zemědělství, stavebnictví, dřevozpracujícím průmyslu a je kritizována i z pohledu omezení konkurenceschopnosti našich podnikatelských subjektů. Z tohoto důvodu se navrhuje vrátit do zákoníku práce úpravu výjimek pro sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou v případech vážných provozních důvodů na straně zaměstnavatele a důvodů, spočívajících ve zvláštní povaze práce s určitou modifikací této dřívější úpravy. Jedná se o úpravu, na které se dne 29. srpna 2012 na společném jednání dohodli zástupci Svazu průmyslu a dopravy České republiky, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Českomoravské konfederace odborových svazů s tím, že se v nově vkládaném 231
ustanovení § 39 odst. 4 zákoníku práce zpřesňují podmínky pro používání výjimky z obecné úpravy, tak zvané řetězení pracovních poměrů na dobu určitou tak, aby odpovídaly zájmům zaměstnavatelů i zaměstnanců a obsahovaly zábrany proti případným pokusům o zneužívání navrhované úpravy. Vážené kolegyně, kolegové. Doporučuji, aby senátní návrh zákona byl propuštěn k projednávání do výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a byl schválen ve zkrácené lhůtě 30 dnů. Děkuji. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, paní zpravodajko. A také vás požádám, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Otevírám k tomuto návrhu obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan místopředseda Zdeněk Škromach. Prosím, pane místopředsedo. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Nechtěl jsem vystupovat, ale musím říct, že mě překvapil pan senátor návrhem na zkrácené projednávání tohoto návrhu zákona, k němuž já osobně nevidím vůbec žádný důvod. Sezónní práce nás čekají až příští rok na jaře a v létě, takže do té doby určitě bude čas se tímto zabývat. Jsem přesvědčen o tom, že toto téma zdaleka není tak pozitivní a nádherné, tak jak je tady pan senátor líčil, ale je potřeba o něm vést diskusi, protože každopádně jakákoliv dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem není jednoduchá, protože zaměstnanec je v závislé činnosti, to znamená, to vystihuje jednoduše situaci – je závislý na zaměstnavateli a jakékoliv tak zvané – mohu říci – rovnoprávné dohody, je složitější, takže bude dobré asi i podmínky, které tam jsou stanoveny, projednat. Řetězení pracovních smluv na dobu určitou je samozřejmě určitým problémem. Tady je potřeba chránit zaměstnance před tlaky zaměstnavatelů, které se v takovýchto situacích vyskytují. Jsou samozřejmě zodpovědní zaměstnavatelé, ale jsou také ti, kteří zodpovědní nejsou. Proto nedoporučuji, abychom zkracovali lhůtu k tomuto projednání. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. V této chvíli nikdo
další přihlášený do rozpravy není, rozpravu tedy končím. Ptám se pana navrhovatele, zda chce reagovat? Ano. Senátor Miloš Vystrčil: Já v tuto chvíli vítám to, že obecně cítím souhlas
s podstatou tohoto zákona. Pokud by jedinou překážkou mělo být zkrácení lhůty, tak to v žádném případě není to hlavní. To znamená, pokud necháme stávající lhůtu 60 dnů, vůbec mi to nevadí a stahuji návrh na 30 dní, ponechme 60 dní. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Dobře. Děkuji. Paní
zpravodajka se nechce vyjádřit, takže já jenom shrnu, že byl dán návrh na přikázání výborům. Nepadl tu jiný návrh, takže budeme hlasovat o tomto. A pan navrhovatel stáhl návrh na zkrácení lhůty. Takže svolám všechny k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu přikázat senátní návrh zákona výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 82 se ze 40 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 21 pro vyslovilo 36, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Blahopřeji tedy navrhovatelům. Děkuji paní zpravodajce a projednávání tohoto bodu končím. 232
A nyní je tedy skutečně na programu bod 48. Zpráva předsedy Senátu o činnosti Senátu v 8. funkčním období Prosím předsedu Senátu, pana Milana Štěcha, aby nás se zprávou seznámil. Prosím, pane předsedo. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážená paní místopředsedkyně, vážené
paní senátorky, páni senátoři, kolegyně a kolegové. Jenom na úvod musím říci, že přesto, že jsem se snažil, aby zpráva byla stručná, není možné ji dát do dvou, do tří minut. Takže prosím o trpělivost. 8. funkční období Senátu Parlamentu ČR 21. listopadu 2012 skončí a je již tradičně povinností předsedy jej uzavřít krátkým hodnocením. Mohu s uspokojením konstatovat, že Senát Parlamentu ČR plnil v tomto funkčním období svou roli, danou mu ústavou a zákony naší země. Roky 2010-2012 byly bohaté na významné události, což se výrazně promítlo do práce horní komory českého Parlamentu. Politicky rozdílné složení Senátu oproti Poslanecké sněmovně se projevilo výrazně v naší legislativní činnosti, která je jádrem naší práce. V průběhu 8. funkčního období bylo projednáváno 227 zákonů, z nichž 29 bylo zamítnuto a vráceno Poslanecké sněmovně. K sedmi nebylo přijato usnesení. Ve čtyřech případech jsme se předlohou nezabývali a 62 zákonů bylo vráceno Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Je potěšitelné, že bez ohledu na politicky rozdílné složení obou komor Parlamentu bylo 30 našich návrhů posléze Poslaneckou sněmovnou přijato, což svědčí o tom, že Senát zodpovědně plní svoji roli ústavní pojistky a gestora čistoty a kvality přijímaných zákonů. Dalších 16 zákonů, které projednáváme na právě probíhající schůzi, nejsou do těchto výsledků započítány. Stranou nemohu nechat senátní legislativní iniciativu. Do Poslanecké sněmovny jsme odeslali 19 senátních návrhů zákonů, z nich čtyři uspěly v dolní komoře. Pochopitelně těch návrhů bylo více, ale do sněmovny jsme se rozhodli odeslat 19. To svědčí o tom, že senátoři sledují aktuální problémy společnosti a hledají vhodná řešení. Obsáhlá agenda byla Senátem projednána v oblasti mezinárodních vztahů, konkretně 98 mezinárodních smluv a 188 tisků EU. Přičemž připomínám, že jsme přijali mimo jiné i samostatné stanovisko k některým důležitým záležitostem. Prosím, uvědomme si, kolik tisků projednává náš výbor pro evropské záležitosti. A s ohledem na vývoj v Evropské unii to číslo nebude asi nižší. Bez ohledu na narůstající agendu nemohu pominout, že ne vždy byla účast na plénu při hlasování přiměřená významu projednávaných tisků. To bohužel, obzvlášť v současné době, charakteristické vysokým a oprávněným zájmem médií a veřejnosti o práci ústavních institucí, nepřispělo ke zlepšení pověsti horní komory. Celkem bylo v osmém funkčním období dosud vydáno 625 senátních tisků, což je o 101 více než v období předchozím. Významnou roli v práci horní komory hraje parlamentní diplomacie. Nejde tu jen o přijetí řady významných politiků, prezidentů a předsedů parlamentů z celého světa, v poslední době zmíním např. iráckého předsedu vlády, v nedávné době předsedu Národní rady Slovenské republiky, se kterou nás pojí tradičně nadstandardní vztahy.
233
Za zásadní považuji, že právě tato setkání mají za cíl jednak upevnit vzájemně výhodné a přátelské vztahy se zeměmi, jejichž představitelé navštíví naši zemi a jednak obhajovat zájmy České republiky a vytvářet podmínky pro naše exportéry a investory ve perspektivních regionech. Tentýž cíl měly a mají zahraniční návštěvy delegací senátů v různých zemích. Senát hraje již tradičně aktivní roli v řadě mezinárodních struktur, jako je Visegrádská čtyřka, Asociace evropských senátů a další. V uplynulém období jsme zde úspěšně hostili představitele Visegrádské čtyřky, realizovali setkání u příležitosti 20. výročí česko-slovensko-německé smlouvy a nelze samozřejmě opomenout meziparlamentní shromáždění NATO, které se bude konat ve dnech 9. – 12. listopadu letošního roku v Praze. Uplynulé období bylo poznamenáno řadou politických turbulencí a lze zaznamenat rostoucí nespokojenost občanů s politickou, politickou kulturou a politiky vůbec. Veřejný život byl poznamenán řadou skandálů a afér. K tomu je třeba připočíst ekonomické problémy, způsobené dílem světovou hospodářskou a finanční krizí, dílem vnitrostátní politikou. To přineslo významný pokles důvěry občanů v politiku a politické struktury. V této velmi složité situaci je jistě potěšitelné, že Senát si uchoval míru důvěry, kterou k němu občané chovají. Ukázalo se, že ve vypjatých okamžicích politického života, při projednávání kontroverzních návrhů velkého významu, jako jsou např. tak zvané církevní restituce nebo zvyšování DPH v období hospodářského poklesu a nestability vládní koalice, role Senátu nabývá na důležitosti a občané ji silněji vnímají. Současně přičítám mírný posun pozitivního vnímání horní komory oproti vnímání Poslanecké sněmovny a vlády i tomu, že naše společné jednání i vystupování navenek je věcné, přiměřené a důstojné, jak náleží postavení zákonodárců. Děkuji vám, vážené kolegyně a kolegové, že držíte úroveň politické kultury na této úrovni a věřím, že tomu tak bude i v dalším období. Jsem přesvědčen, že k pozitivnějšímu vnímání horní komory významně přispívá dále se rozvíjející snaha otevřít Senát veřejnosti. Historické budovy, ve kterých Senát sídlí a o které se stará s péčí dobrého hospodáře, patří mezi architektonické klenoty Prahy a je zcela na místě nabízet je ke sdílení veřejnosti. Série výstav, koncertů a dalších kulturních akcí jistě podporuje vnímání horní komory jako kultivované instituce otevřené lidem. V politické rovině je třeba připomenout řadu seminářů, konferencí a veřejných slyšení za účasti významných osobností a odborníků nejen domácích, ale často též i zahraničních. Připomeňme z poslední doby konferenci k 75. výročí T. G. Masaryka nebo konferenci ústavně právního výboru k problematice protikorupčního úřadu. K vysoké úrovni řady konferencí jistě přispívá úzká spolupráce s Akademií věd České republiky, stvrzená dohodou o spolupráci. Rád bych také ocenil význam řady slavnostních setkání, které se již tradičně uskutečňují v reprezentačních prostorách Valdštejnského paláce pod záštitou představitelů Senátu, jako je Česká žena ve světě, Stavba roku či Shromáždění proti antisemitismu – Všichni jsme lidé. Současně chci připomenout, že vznikla nová tradice – slavnostní předávání pamětních medailí Senátu významným osobnostem naší země v předvečer Dne české státnosti, která se těší širokému zájmu veřejnosti. Nemohu však na tomto místě pominout, že jedna z tradičních příležitosti k neformálnímu kontaktu s lidmi, a to je Setkání s občany ve Valdštejnské zahradě, byla senátory a senátorkami navštívena velmi slabě.
234
Bez ohledu na to však rád konstatuji, že naprostá většina senátorek a senátorů přistupovala k práci Senátu zodpovědně a přispěla tak významně k pozitivnímu vnímání horní komory veřejností. Za to vám, vážené kolegyně a kolegové, patří poděkování. Současně mi dovolte zvláště poděkovat za práci v Senátu těm z vás, se kterými se zde již v následujícím období nesetkáme a popřát vám vše dobré ve vaší další cestě životem. Vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte mi závěrem poděkovat vám všem za dobrou, korektní spolupráci a popřát vám hodně zdraví a pracovního elánu pro další léta a vyjádřit přesvědčení, že Senát si udrží svou úroveň a serióznost i v následujícím období. Děkuji vám za pozornost. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedo.
Otvírám k tomuto bodu rozpravu, do které se hlásí paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, pane předsedo, páni senátorky, páni senátoři. Nebývá příliš zvykem, aby běžela diskuse k tomu, co je svým způsobem slavnostní a oficiální vyhlášení předsedy Senátu Parlamentu ČR. Já jsem si dovolila ale tu tradici trošičku porušit z jednoho jediného důvodu, protože mě velmi v této chvíli trápí debata, která se opět otvírá ve veřejném prostoru vzhledem k tomu, že dnes je horní komora Parlamentu ČR složena tak jak je, tedy s tím, že zde má většinu sociální demokracie. A ta debata vyvstává v tom smyslu, že se opět setkáváme s jakýmisi pochybnostmi o tom, zda Senát, tedy horní komora Parlamentu ČR má opodstatnění, zda je či není nezbytná. Ukazuje se, že nejen naši předci, tedy tvůrci prvorepublikové ústavy, ale i tvůrci Ústavy ČR měli pravdu. Horní komora Parlamentu je stabilním a stabilizujícím prvkem našeho ústavního systému, a to v běžných zákonech. V ústavním systému i v mezinárodních vztazích. Po vstupu do EU pak Senát, horní komora Parlamentu získala ještě další rozměr a další úlohu – spoluvytvářet evropská pravidla ve prospěch Evropanů, tedy i občanů České republiky. Dbát na obranu a ochranu, prosazování toho, co můžeme nazvat český národní zájem. Zásadní úloha Senátu ale je, být ústavní pojistkou. Tedy strážcem principu demokracie a právního státu. Já bych v této souvislosti chtěla říci, že si považuji za čest, že jsem měla možnost být v této komoře kolegyní ctěného a váženého kolegy pana Petra Pitharta, který stál u vzniku naší novodobé české ústavy. K tomu, abychom mohli, vážené kolegyně a kolegové, pracovat ještě lépe, bychom potřebovali tři zásadní věci. Mít více času. Myslím si, že by kvalitě naší práce velmi prospělo a že by nás velmi podpořilo, kdybychom měli 60 dnů na projednávání zákonů. My jich máme pouze 30. A to je mnohdy kvapík, který v podstatě nelze fyzicky ani zvládnout. Zvláště když se jedná o zákony, kde vládní koalice předkládá prostřednictvím komplexních pozměňovacích návrhů celé nové zákony až přímo ve sněmovně. Druhá věc, kterou bychom potřebovali, je, mít silnější odborné zázemí. My máme skvělou legislativu, skvělý legislativní odbor. Máme velmi fundované odborné zázemí v oblasti evropské agendy. Máme v této chvíli podepsáno memorandum
235
o spolupráci s Akademií věd České republiky. Ale to všechno je málo. My bychom skutečně potřebovali ke každému tisku dostat odborný rozbor. My bychom také potřebovali, abychom byli upozorněni na problémy, které v této zemi budou vyvstávat v dlouhodobých horizontech, abychom se připravili na jejich řešení atd. Bylo by to na dlouhou debatu. Třetí věc, kterou bychom skutečně potřebovali, je, mít větší sílu v ústavním systému České republiky. Můžeme se bavit o tom, jak toho dosáhnout. Ale to, co je zásadní a to, co vím, že by si přáli i občané České republiky, je, aby Senát nebyl tak lehce přehlasovatelný Poslaneckou sněmovnou. A to zvláště tam, kde se shodne horní komora Parlamentu a prezident republiky. Jestliže jsme se shodli jako levicový Senát a pravicový prezident u jednoho zákona, kdy jsme konstatovali, že prostě je špatně, že v praxi nebude konzumovatelný, že způsobí spoustu problémů, a Sněmovna nás přesto mohla přehlasovat, tak to není dobře. Toto je věc, na které bychom se asi měli domluvit napříč politickým spektrem a měli bychom o ni usilovat. Nicméně závěrem bych chtěla poděkovat předsedovi Senátu panu Milanu Štěchovi za to, že podpořil dobrý obraz Senátu obecně ve společnosti, ale i v zahraničních vztazích. Chtěla bych poděkovat celému aparátu Senátu, který nám vytváří v mezích možností dobré zázemí. Chtěla bych popřát končícím kolegyním a kolegům hodně štěstí a úspěchů v jejich dalším životě. A chtěla bych popřát našim novým kolegům a kolegyním hodně úspěchů v naší společné práci. Věřím, že i v novém složení se horní komora Parlamentu ČR zasadí o to, by v této zemi skutečně vládlo právo, ústavní čistota, abychom pracovali ve prospěch této země. Aby si Senát zachoval vysokou politickou kulturu a abychom byli příkladem této kultury v našem politickém dění. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Jako další už se nikdo do rozpravy nehlásí, rozpravu uzavírám a předávám řízení paní místopředsedkyni.
Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Jestliže se nikdo další do rozpravy nepřihlásil, my máme jeden jediný návrh, budeme hlasovat o návrhu vzít zprávu předsedy Senátu Parlamentu ČR o 8. funkčním období na vědomí. Svolám všechny k hlasování. Budeme hlasovat o tom, vzít zprávu předsedy Senátu na vědomí, ale jenom běžným pohledem to vypadá, že tu není tolik lidí, kolik máme přihlášených, takže já si vás dovolím všechny odhlásit. Zdá se, že se počet přítomných senátorek a senátorů ustálil na počtu 36, aktuální kvorum je – pardon, 37 – 19. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh vzít zprávu na vědomí, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 83 se z 37 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 19 pro vyslovilo 37, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji vám. Dalším bodem, který budeme projednávat, je
236
49. Informace komisí Senátu o činnosti za rok 2012 (senátní tisk č. 439) Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č. 349. Senát v 8. funkčním období zřídil 6 stálých komisí a stanovil jim úkoly. Zároveň jim uložil svým usnesením č. 11 z 24. listopadu 2010, aby jedenkrát ročně informovaly Senát o plnění stanovených úkolů. Prosím pana senátora Tomáše Grulicha, aby nás seznámil se zprávou Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Tomáš Grulich: Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, kolegové, já se omezím na to, že jenom vypíchnu některé věci, protože výroční zprávu jste obdrželi písemně, takže si myslím, že nemá rozhodně cenu, abych ji četl. Vypíchl bych především to, že už se stalo skutečně zvykem a tradicí, že u Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí pracuje poradní sbor, takzvaná konzultativní rada. My jsme v letošním roce udělali změnu, protože většinou tato konzultativní rada byla složena jen ze zástupců krajanských organizací. Ale vzhledem k tomu, že problém Čechů v zahraničí není otázkou jenom jednoho resortu, a to především resortu ministerstva zahraničních věcí, požádali jsme, aby jiná zainteresovaná ministerstva poslala do této konzultativní rady své zástupce a tak jsme rozšířili konzultativní radu na 20 lidí. A to ministerstvo zahraničních věcí, Akademii věd ČR, ministerstvo vnitra, ministerstvo kultury, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo průmyslu a obchodu, a také tam byl i Úřad vlády. Komise se sešla celkem šestkrát, z toho třikrát na společné schůzce s konzultativní radou. Přijali jsme řadu zahraničních delegací, které jsou zase výčtem vypsány ve Výroční zprávě. Zúčastnili jsme se a spoluorganizovali jsme konferenci, jak se žije Čechů ve Slovenské republice a Slovákům v České republice, na které jsme spolupracovali s Poslaneckou sněmovnou. Dále jsme se zúčastnili zasedání Společnosti pro vědu a umění v Praze a zúčastnili jsme se celkové práce na Týdnu Češi ve světě, Dny české státnosti – a v této akci v Senátu bylo zahájení Krajanského festivalu a Významná žena ve světě. Spoluorganizovali jsme také konferenci Češi v cizině, která v tomto týdnu proběhla v Národním muzeu. Ve dnech 1. a 2. července jsem se zúčastnil 26. světového kongresu Společnosti pro vědy a umění v Žilině, kde jsem měl přednášku o vztahu mezi českou komunitou v zahraničí a její majoritou v České republice. Navštívili jsme také školicí středisko, kde se vyučuje čeština během léta, kterou pořádá Karlova univerzita ve svém školicím středisku v Dobrušce. Pracovní cesty jsme měli dvě. Jedna byla do Itálie, kde jsme se zaměřili na české školy bez hranic. A jestliže mám říci, co bylo hlavním cílem a hlavní naší snahou, bylo podpořit tyto české školy, kam chodí děti Čechů, kteří žijí dočasně nebo trvale v zahraničí. A mohu říct, že za to celkové šestileté období, kdy jsem tady byl, tak když jsem nastupoval, tak těch škol bylo 7, a s naší podporou dnes existuje 32 těchto škol v zahraničí. A to od Austrálie až po Spojené státy, samozřejmě i přes Evropu. Druhá zahraniční cesta byla do Spojených států, do Cedar Rapids, kde se otevíralo největší muzeum a největší knihovna české minority ve Spojených státech. Jestli znáte tu historii, tak toto muzeum bylo otevřeno v roce 2003, v roce 2008 přišla velká voda a toto muzeum spláchla. Je dobré si připomenout, že toto muzeum bylo odvezeno od řeky, podobně jako mostecký kostel, a zároveň bylo přistavěno a nově otevřeno a nově instalována expozice. Celá tato akce stála 25 milionů dolarů, Česká
237
republika věnovala 10 milionů Kč, z federální vlády USA bylo získáno 10 milionů a zbývajících 17,5 milionů získali čeští krajané ze svých sbírek a ze soukromých zdrojů. Já to podtrhuji, protože to je skutečně úctyhodný výkon. Při této příležitosti z té návštěvy v Cedar Rapids jsme navštívili také Chicago, kde je největší česká komunita ve Spojených státech. A když už jsme byli na této straně zeměkoule, tak jsme navštívili také Toronto. A toto je myslím vše, co bych vám sdělil k této zprávě. Jinak tu zprávu máte samozřejmě k dispozici. Na případné dotazy jsem připraven. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore, prosím nyní pana senátora Jaroslava Doubravu, aby nás seznámil se zprávou stálé komise Senátu pro ochranu soukromí. Prosím, pane senátore. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, předsedkyně stálé komise mě požádala, abych přednesl zprávu o činnosti komise pro ochranu soukromí. Já, než tak ale učiním, bych rád pár slov ke svému předřečníkovi. Víte, já jsem v prvním období, když jsem působil v Senátu, pracoval v komisi pro krajany žijící v zahraničí. A při přednesu zprávy jsem si vybavil okamžik, kdy jsme s kolegyní Moserovou jednali v Bratislavě s našimi rodáky, s našimi lidmi žijícími na Slovensku, a slibovali jsme jim tam nadstandardní vztahy, jejich nadstandardní zabezpečení. Já se obávám, že na tomto poli jsme toho hodně zanedbali a máme hodně co napravovat. Ale ke zprávě stálé komise pro ochranu soukromí. Stálá komise pro ochranu soukromí, dále jen stálá komise, měla ve druhém roce 8. funkčního období, stejně jako v roce předchozím, 11 členů. Předsedkyní stálé komise byla senátorka Jana Juřenčáková, místopředsedy stálé komise senátoři Miroslav Antl a Tomáš Kladívko. Dalšími členy stálé komise byli senátoři Jiří Čunek, Jaroslav Doubrava, Vladimír Dryml, Antonín Maštalíř, Jiří Oberfalzer, Radek Sušil, Pavel Trpák a Tomáš Töpfer. V roce 2012 se konala jedna schůze stálé komise. A to na základě žádosti organizačního výboru a výboru pro záležitosti EU projednala stálé komise během sledovaného období následující senátní tisk. Senátní tisk č. N 144/08 – to je návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Obecně nařízení o ochraně údajů. Senátní tisk N 145/08 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestu a o volném pohybu těchto údajů. A posléze i senátní tisk č. 317 – Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2011. Kromě výše uvedené legislativní činnosti uskutečnila stálá komise několik pracovních jednání souvisejících s problematikou ochrany osobních údajů. Konkrétně šlo o jednání s vedením Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR dne 1. března 2012. Cílem zájmu senátorů byly zdravotní registry, jejich fungování a samozřejmě ochrana dat v registrech uložených. Senátory především zajímal sběr dat. Zda sběr dat a jejich sdílení v registrech nezasahuje příliš do soukromí občanů a nepřekračuje tedy nutnou mezinárodní ochrany obecných údajů. Dalším bylo jednání předsedkyně stálé komise senátorky Jany Juřenčákové s vedením politické sekce velvyslanectví Velké Británie Nickem
238
Grovesem, které se uskutečnilo v Senátu dne 5. dubna 2012, a to na základě žádosti britské strany. Obsahem jednání byl návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady o používání údajů ze jmenné evidence cestujících pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti, ale také Sdělení Komise o globálním přístupu k přenosům údajů jmenné evidence cestujících do třetích zemí. Britskou stranu zajímal postoj České republiky, respektive Senátu k oběma právním aktům a zástupce britského velvyslanectví chtěl seznámit s postojem britské vlády k těmto návrhům. Na schůzce zaznělo i pozvání britské strany pro malou delegaci stálé komise do Velké Británie, konkrétně na letiště Heathrow, aby mohl být české straně prezentován systém elektronické ochrany hranic a s tím související systémy PNR a API. První zahraniční cesta stálé komise v roce 2012 se tedy uskutečnila na základě pozvání Velvyslanectví Velké Británie. Jednalo se o krátkou jednodenní cestu, 31. května, které se kromě senátní delegace, složené z předsedkyně stálé komise senátorky Jany Juřenčákové, místopředsedy stálé komise senátora Tomáše Kladívka a člena stálé komise senátora Pavla Trpáka, zúčastnil i předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec a první náměstek ministra vnitra Jaroslav Hruška a zástupci ministerstva vnitra Slovenské republiky. Další zahraniční cesta delegace stálé komise se uskutečnila v souladu se schváleným plánem zahraničních cest do Bulharské republiky (11. a 12. června). Senátní delegaci tvořili předsedkyně stálé komise senátorka Jana Juřenčáková a členové stálé komise senátoři Jaroslav Doubrava, Jiří Oberfalzer a Pavel Trpák. K senátní delegaci se pak připojil předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec. Senátoři uskutečnili v Bulharsku několik pracovních jednání, např. s předsedou Výboru pro vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek Národního shromáždění Bulharské republiky Anastasem Anastasovem, předsedkyní komise pro ochranu soukromí Venetou Šopovou, náměstkem ministra vnitra Bulharské republiky Dimitarem Georgievem nebo místopředsedou parlamentní Skupiny přátelství s Českou republikou Národního shromáždění Bulharské republiky Ljubomirem Ivanovem. Podrobnější informace o této pracovní cestě jsou ve Zprávě o pracovní návštěvě delegace Stálé komise Senátu pro ochranu soukromí v Bulharské republice. Před koncem 8. funkčního období se dále uskutečnilo na základě pozvání J. E. Sian MacLeod, velvyslankyně Spojeného království Velké Británie a Severního Irska pracovní setkání v rezidenci paní velvyslankyně. Jednání se zúčastnili místopředseda stálé komise senátor Tomáš Kladívko a členové stálé komise senátoři Jiří Čunek a Pavel Trpák. Kromě senátorů byli přítomni zástupci ministerstva vnitra, v čele s 1. náměstkem Jaroslavem Hruškou. Za britskou stranu byli přítomni paní velvyslankyně, její zástupce Tim Voase a vedoucí politické sekce Nick Groves a pracovnice sekce Jaroslava Mildorfová. Předmětem jednání byl návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady o používání údajů ze jmenné evidence cestujících pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti. Britská strana se zajímala o současný postoj české strany k tomuto návrhu a rovněž konstatovala zájem britské vlády získat podporu členských států pro schválení návrhu směrnice v Evropském parlamentu.
239
Ve dnech 9. – 10. října se zúčastnili místopředseda stálé komise senátor Miroslav Antl a člen stálé komise senátor Radek Sušil meziparlamentního výborového setkání s názvem "Reforma ochrany dat EU", které v Bruselu pořádal Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu. V dalším funkčním období by se stálá komise chtěla nadále věnovat otázce zdravotnických registrů, kamerových systémů, odposlechů, problematice zpracovávání testů DNA, zveřejňování informací o osobních údajích v zápisech z jednání zastupitelstev obcí a měst i dalším skutečnostem, které by mohly jakýmkoli způsobem narušit soukromí občanů. Tolik zprávu, kterou jsem přednesl jménem předsedkyně stálé komise Jany Juřenčákové. Děkuji za pozornost. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, a
požádal bych pana senátora Karla Korytáře, aby nás informoval o činnosti stálé komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Karel Korytář: Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři. Já se ve svém vystoupení omezím na komentář zprávy, kterou jste obdrželi, a věřím, že se vejdu do těch žádaných 3 minut. Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu, kde mají převahu ženy senátorky, v uplynulém roce ve zaběhlém standardním procesu fungování Senátu a ve složitějších ekonomických podmínkách, daných současnou situací, v takových podmínkách pracovala. Od toho se odvíjela náročnost její činnosti. V r. 2012 se konalo celkem 7 řádných schůzí, na kterých bylo přijato celkem 40 usnesení. Pokud vidíte rozdíl vůči zprávě, kterou máte na stole, komise zasedala ještě po odevzdání zprávy. Jak již bylo uvedeno, činnost a rozsah práce této komise má velmi široké spektrum. Program vychází zejména ze Senátem schválených úkolů Komise v 8. funkčním období a dále neprodleně reaguje na aktuální naléhavé problémy. K výčtu témat, kterými se komise zabývala, a která máte uvedena v předložené zprávě, se objevují často témata ekonomická od rozpočtu, přes snahu dosáhnout úspory např. v dodávkách materiálu a energií až po rozsah a četnost pořádaných akcí v Senátu. To se samozřejmě týká i rozsahu oprav a investičních akcí, např. v oblasti výpočetní techniky, a v neposlední řadě i personálního auditu a vnitřního auditu jako takového. Sam po prioritních úkolech vytvářejících podmínky pro práci vás, senátorek a senátorů. Něco se podařilo více, něco méně. Z těch méně připomenu jeden problém, trošku možná už evergreen, kdy formou režimových opatření jsme o krůček postoupili v problematice kouření ve veřejných prostorách Senátu, přesněji v senátorské jídelně. Nekouříme sice v době jídla, přesto apeluji i pro další období na ohleduplnost vůči nekuřákům, kterých je v Senátu většina, a odpovědnost vůči zákonu, který definuje zákaz kouření ve veřejných prostorách. Exkurz v našem zákoně a v zákonech okolních zemí jsem předložil v minulém roce. Komise nezapomínala ani na výměnu zkušeností s evropskými senáty. Letos to byl francouzský senát, který ve dnech 17. – 19. září navštívila delegace komise. Co bylo cílem cesty, naleznete opět v předložené zprávě.
240
Z řady poznatků nás velmi zaujal propracovaný systém propagace a osvěty činnosti Senátu prostřednictvím vlastního televizního kanálu. Konkrétně č. 13, kde se kromě průběhu jednání pléna nabízí divákům všechny další aktivity Senátu i senátorů, a to vážně i nevážně s nadsázkou. Sledovanost je kupodivu vysoká. Je to takový protipól bulvárních zpráv, se kterými se nyní setkáváme častěji. Přestože šlo o setkání obra s Goliášem, v řadě problémů máme mnoho společného a vzájemně použitelného. Závěrem si dovoluji konstatovat, že činnost Komise jako orgánu Senátu je nezastupitelná. Děkuji všem členům Komise za obětavou a svědomitou práci v uplynulých 2 letech a děkuji i vám všem za podněty a spolupráci. Děkuji i paní tajemnici Marii Šrámkové, která zvládla výborně své úkoly, i přesto, že má na starosti i komisi pro krajany. A v neposlední řadě děkuji i zaměstnancům Kanceláře Senátu, kteří jsou naším partnerem a snažili se vyjít jak vám, senátorům a senátorkám, nejen prostřednictvím Komise vstříc. Věřím, že i v dalším období bude Komise pracovat ve stejné kvalitě a že bude bez zaváhání plnit všechny svěřené úkoly, které vyplývají z jejího postavení a z náplně její činnosti. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Já jenom chci upozornit na to, že jsme na hranici usnášeníschopnosti a pokud ubude ještě jeden či dva senátor či senátorka, tak budeme nuceni přerušit naše jednání. Zdá se, že ten stav pomalu nastává, já bych požádal některé šprýmaře v sále, kdyby si nezahrávali s kvorem a nechali své karty zasunuty tam, kde mají být. A nyní bych tedy požádal paní senátorku Dagmar Zvěřinovou, aby nás informovala o činnosti Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte,
abych přednesla zprávu Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova za pana předsedu Šilara, který je nemocen. A popřála bych mu z tohoto místa hodně zdraví, protože chudák má opravdu poměrně závažné zranění. Já bych chtěla říci, že Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova v roce 2012 se pravidelně scházela, měla celkem 5 schůzí, bylo to ve složení: Zdeněk Besta, Hana Doupovcová, Jan Hajda, Václav Homolka, Jan Horník, Vítězslav Jonáš, Jana Juřenčáková, Miroslav Nenutil, Božena Sekaninová, Karel Šebek, Petr Šilar, Dagmar Terelmešová, Veronika Vrecionová, Miloš Vystrčil, Dagmar Zvěřinová. Jak jistě vidíte, tak je to poměrně široká komise. Zrovna tak je široká působnost této komise, protože náš venkov je poměrně velká část rozlohy naší republiky. Stálá komise měla 19 usnesení. Především jsme se věnovali zákona č. 183 z roku 2006 sbírky, o územním plánování – což uznáte, že to je poměrně závažné pro rozvoj venkova. Senátnímu tisku N 099/08 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Rovněž tak velmi závažné byly změny zákonů v oblasti daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodku veřejných rozpočtů. A velmi velká pozornost byla věnována také novele zákona o rozpočtovém určení daní. V každém případě komise měla také výjezdní zasedání do regionů. Měla je 29. a 30. března, a to na Prostějovsku, kde jsme se seznámili s různými průmyslovými a zemědělskými závody, s jednotlivými obcemi a starosty obcí, kteří jsou v tomto regionu, a rovněž projednáno s náměstkyní primátora města Prostějova. Spolek pro obnovu venkova, to je určité seskupení, které je velmi touto komisí 241
podporováno, tak jak pracují s naší záštitou. A díky tomu se může scházet zde v prostorách Senátu Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova – v tomto navázala na spolupráci se Spolkem pro obnovu venkova. A paní předsedkyně, paní senátorka Jana Juřenčáková byla za komisi nominována do tohoto Spolku pro obnovu venkova a byla zvolena první místopředsedkyní spolku. Díky tomu a této práci bylo i zde v Senátu podepsáno memorandum Venkov, místo pro život. Stálá komise také velmi aktivně podporuje soutěž Vesnice roku 2012. Víte, že je to napříč republikou poměrně pro venkov významná akce. Probíhá v jednotlivých krajích. A právě pod záštitou Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova tato Vesnice roku zde má určité vyhodnocení, a to především Zelené a Oranžové stuhy. Za Zelené stuhy jsme také měli na republikové úrovni 1 zástupce v hodnotící komisi, tam jsem byla i já. Jednalo se o zeleň ve vesnici a o přirozenou zeleň v krajině. Vyhlašování vítězů této soutěže Oranžové a Zelené stuhy proběhlo v slavnostním Rytířském sále. Zrovna tak slavnostní seminář zde byl pořádán u příležitosti zápisu myslivosti na seznam nehmotných statků tradiční a lidové kultury ČR. Další byla také zahraniční pracovní cesta do Švýcarské konfederace, s tím, že se uskutečnila 4. – 7. března. Jejím cílem bylo seznámení členů komise s odpadovým hospodářstvím. Komise navštívila různé spalovny ve Švýcarsku a Rakousku a setkávala se s odborníky na tuto tématiku, ale především se zástupci místních samospráv. Rovněž proběhla zahraniční cesta do Belgie a Nizozemí, a to ve dnech 19. – 23. září. V rámci této cesty byla prohlídka drobných farem a družstevních podniků důležitých pro rozvoj venkova. Zajímala se také tato delegace o čerpání evropských fondů a dotací pro rozvoj venkova. A to nejen evropských, ale také regionálních. A dále na toto téma bylo jednáno o rozvoji jednotlivých regionů také s předsedou valonské vlády Ruddy Demottem. A dále cesta pokračovala do nizozemského Venlu, kde jsme se zúčastnili slavnostního takového českého dne na světové výstavě Floriade 2012. V politice na evropské úrovni jsem se zúčastnila já za komisi ve dnech 8. – 11. října meziparlamentního výborového jednání Kohezní politika EU 2012 – 2020, kde se především jednalo o balíčku pro kohezní politiku v příštím programovém období. Komise také zaštítila několik akcí, a to nejen spolupráci se Spolkem pro obnovu venkova, celoroční podporu soutěže Vesnice roku, předávání těch Oranžových a Zelených stuh, vyhlášení vítěze soutěže Vesnice roku 2012, Vesnice roku a podporujeme akci Má vlast 2012. Také zde probíhá vyhodnocení akce Nejkrásnější nádraží 2012, Město stromů 2012, Víkend otevřených zahrad, dále je také velmi prosazovaná spolupráce s Foklórním sdružení ČR a podpořili jsme také festival Haná. Další akce, které se komise zúčastnila, byla hned na začátku roku – Regiontour 2012 v Brně, kde je slavnostní zahájení veletrhu, a byla zde návštěva regionálních stánků jednotlivými členy komise. V červnu 2012 rovněž pan senátor Petr Šilar, předseda komise, otevíral akci Víkend otevřených zahrad. Do konce roku jsou plánovány pod záštitou komise ještě další dvě akce, a to je právě to slavnostní vyhlášení Město stromů 2012. A v prosinci slavnostní setkání vítězů soutěže Vesnice roku 2012 v Hlavním sále. Děkuji vám.
242
Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, paní senátorko, a dále požádám pana senátora Jiřího Oberfalzera, aby nás seznámil se Zprávou Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky. Prosím, pane předsedo. Senátor Jiří Oberfalzer: Děkuji, paní předsedající. Vážení kolegové, jistě jste naši zprávu četli. Máte ji v písemné podobě senátního tisku k dispozici, takže já velmi stručně shrnu: komise měla 14 členů, projednávala 5 návrhů zákona, z toho 1 z řad vlastních členů, jakožto senátní návrh zákona. A také se systematicky věnovala mapování podmínek našich regionálních médií, zejména veřejnoprávních, ale také soukromoprávních. Takže v této souvislosti jsme navštívili ostravská studia a také brněnská studia. Byli jsme také na studijní cestě ve Francii, kde jsme porovnávali podmínky pro veřejnoprávní televize, systém financování, systém regulace, jmenování ředitele a dalších okolností. Také jsme navštěvovali hlavní veřejnoprávní média: Českou televizi, Český rozhlas, ČTÚ, jak rady, tak i vlastní vedení těchto společností. Převzali jsme záštitu nad filmovým festivalem v Teplicích – AniFest. Děkuji. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, pane senátore, a posledním v pořadí dnešních přednesených zpráv je pan senátor Miroslav Krejča, který nás seznámí s informací o činnosti Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Krejča: Děkuji. Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych přednesl Zprávu o činnosti Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury za její předsedkyni, kolegyni Jiřinu Rippelovou, která musela na pracovní schůzku. Pokusím se být – s ohledem na čas – maximálně stručný, protože plné znění této zprávy máte k dispozici. V této komisi pracovalo v tomto období 10 senátorů. Jak už jsem zmínil, předsedkyní byla kolegyně Jiřina Rippelová. Sešla se v tomto roce, tzn. v roce 2012 na 7 schůzích, na nichž přijala celkem 6 usnesení. V centru pozornosti komise byly dvě ústavní změny, jedna dokonaná, druhá nikoliv. Ta dokonaná se týká přímé volby prezidenta republiky, změna zatím jen v běhu jsoucí rozsahu imunity poslanců, senátorů a soudců Ústavního soudu. Pokud jde o zavedení přímé volby prezidenta republiky, jednala komise v předchozích letech o četných návrzích i o pouze o záměrech na její zavedení, a to vždy s vyzněním spíše odmítavým. Tak tomu v zásadě bylo i při jednání posledním, které se již v zásadě vztahovalo k návrhu ústavního zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou. Předmětem návrhu byl k posouzení rozeslán k 16 expertům s žádostí o vyjádření jak k důvodnosti a možným dopadům zavedení přímé volby hlavy státu v České republice, tak ke konkrétnímu navrženému znění. V odborných stanoviscích byly formulovány četné připomínky k textu, zejména však pochybnosti o účincích navrhované změny pro český ústavní systém. Vyjádření expertů i závěry předchozích jednání a odborných konferencí, pořádaných v Senátu k tématu přímé volby, sloužily jako základ pro celkem obšírné stanovisko komise, vyjádřené v příslušném usnesení. V něm komise poukázala na téměř absentující odůvodnění změny, na nedomýšlení jejích důsledků i na úskalí některých doprovodných úprav, především rozšíření ústavní odpovědnosti prezidenta republiky s výrazným ztížením možnosti jej žalovat.
243
Zhruba půl roku po jednání o změně ústavy se komise sešla k projednání prováděcího zákona o volbě prezidenta republiky. Ve svém stanovisku upozornila na možné problémy, které se týkaly jeho interpretace a aplikace. Zejména kontrola financování v závislosti na vymezení volební kampaně, sporná role mandátového a imunitního výboru Senátu v kontrole volebního účetnictví apod. Taktéž se komise vícekrát zabývala tématem omezení imunity. Komise neformulovala žádné podstatné výhrady k záměru omezit imunitu jen na dobu trvání příslušné funkce a zvažovala argumenty jdoucí též i proti takovému návrhu. Větší pochybnosti zazněly ve vztahu k návrhu zachovat pouze tzv. idemnitu, nicméně nakonec nebyly vtěleny do stanoviska komise. Na několika schůzích členové komise projednávali též náměty ke změnám zákona o jednacím řádu Senátu. Nakonec byl jejich okruh uzavřen a znění vesměs rozpracováno. Technické opravy změn textu v průkazu senátora, politicky složené snížení minimálního počtu členů senátorského klubu, byly propracovány úpravy projednávání peticí apod. Pracovní znění novely by mělo být projednáno a případně schváleno na počátku příštího funkčního období, tzn. 9. funkčního období Senátu. Dále komise diskutovala o několika dílčích tématech spojených s činností Rady Evropy. V reakci na výsledky loňské odborné ankety o roli prezidenta republiky navrhla z iniciativy senátora Jiřího Dienstbiera usnesení Senátu vyzývající prezidenta republiky k ratifikaci dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě. K ratifikaci oddalované od roku 2003, tak posléze došlo, takže to mělo pozitivní efekt. Posledním velkým tématem roku 2012 byl model správy soudnictví, ztvárněný v pracovním materiálu představeném mimořádně reprezentativní delegací soudců a státních zástupců. Členové komise vesměs vyjadřovali podporu jak myšlence zřízení Nejvyšší rady soudnictví, tak i paritě soudcovských a nesoudcovských členů. Stejně tak převažoval názor, že by Nejvyšší rada soudnictví měla mít vlastní agendu, tj. nebýt pouze poradním orgánem. Rozsah této agendy však musí předmětem dalších debat. Téma Nejvyšší rady soudnictví bylo na pořadu též úplně poslední akce Komise pro ústavu a parlamentní procedury, kterou byla pracovní návštěva Brna, na jednání v Brně jak se zástupci Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu, jednání s nejvyšším státním zástupcem. A vedle Nejvyšší rady soudnictví byla též diskutována celá řada sporných otázek, která se pojí k přímé volbě prezidenta republiky, k mechanismu této volby a k případným úskalím, která mohou během tohoto procesu nastat. Vyvrcholením této poslední akce komise bylo setkání jak s předsedou Ústavního soudu, s předsedkyní Nejvyššího soudu, s předsedou Nejvyššího správního soudu, s veřejným ochráncem práv a s nejvyšším státním zástupcem a jejich kolegy, kdy se skutečně podařilo na jedno jediné místo a na jeden okamžik soustředit tuto skupinu velice reprezentativních zástupců naší justice. Tolik ve stručnosti ke zprávě o činnosti Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. Já vás tímto žádám, abyste ji příslušným usnesením vzali na vědomí. Děkuji. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, pane senátore, otevírám rozpravu k předneseným zprávám. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Můžeme hlasovat o návrhu vzít na vědomí zprávu o činnosti komise. Dovolím si tedy všechny svolat. Budeme hlasovat o návrhu vzít na vědomí informace Komise Senátu o činnosti za rok 2012.
244
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 84 se z 32 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 17 pro vyslovilo 30, proti nebyl nikdo. Návrh tedy byl přijat. Dalším bodem a posledním na této schůzi je 50. Informace stálých delegací Parlamentu České republiky o činnosti za 8. funkční období (senátní tisk č. 438) Informace jste obdrželi jako senátní tisk č. 438. Uděluji slovo člence Stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří paní senátorce Dagmar Zvěřinové. Prosím, paní senátorko. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dovolte,
abych krátce komentovala zprávu, kterou jste dostali v písemné podobě. Chtěla bych říci, že činnost stálé delegace v podstatě sestává z dvou nebo tří jednání během jednoho roku. To znamená, během dvouletého období, které je zde hodnoceno, proběhlo asi pět akcí s tím, že nejdůležitější akcí, která proběhla, bylo to, že tato záležitost byla přejmenována, a to na Parlamentní shromáždění Unie pro Středomoří, protože před tím to mělo trošku jiný název a vy jste ho znali z jiných zpráv. Chtěla bych říci, že jako jsem tady před dvěma lety říkala, že tato záležitost je poměrně rozpačitá a v podstatě přešlapuje, tak tyto dva roky byly trošku dramatičtější, a to z toho jednoho prostého důvodu, že v těchto delegacích jsme měli hodně hektického z důvodu "arabského jara". Celé zasedání v loňském roce v Římě mělo velmi dramatický spád, téměř nedošlo ani k některým usnesením z toho důvodu, že arabské státy, kdy to Středomoří je rozděleno na severní, to znamená evropskou část, a jižní prostor, to je na arabský svět, tak toto poznamenalo postupně "arabské jaro", kde procházel proces demokracie v jednotlivých arabských regionech. Bohužel nemělo to jednotnou formu, a to z důvodů buď politických, ekonomických nebo sociálních apod., takže arabská část delegace nebyla schopna se ujednotit na svých postojích. V každém případě, co má na starosti tato komise, tak úkolem shromáždění je především jednat o otázkách společného zájmu v oblasti politiky, hospodářství, kultury a diskutovat eventuálně o posílení eurostředomořského partnerství. V tomto směru si myslím, že se tato komise, toto shromáždění tímto důsledně zaobíralo. Bohužel na začátku loňského roku se to především strhlo do oblasti podpory, nebo tlaku arabského světa na evropskou část delegace, na požadavky na uvolnění emigrační a imigrační politiky, čímž se pochopitelně evropské delegace výrazně lišily, v důsledku čehož otázky životního prostředí, které byly akcentovány na nejbližší období, byly zcela upozaděny a u některých ani nedošlo k projednávání. Dokonce nedošlo k nějakému usnesení a nakonec to bylo nahrazeno výhradně prohlášením předsednictva této unie. V letošním roce již došlo k výraznému zklidnění, kdy se dochází k jasným vyměřením pozic, protože evropská část delegace začala zpochybňovat celkově účel tohoto shromáždění z toho důvodu, že byly velmi velké ekonomické tlaky z arabské části na evropský kontinent a především na EU, kterou chápaly jako prodlouženou
245
ruku, která by jim mohla přinést velmi významné finanční prostředky, což bylo předmětem velkých diskusí. Otázka sociální a finanční byla velmi akcentována a bohužel toto není účelem tohoto celkového shromáždění – Meziparlamentního shromáždění Unie pro Středomoří, spíše to má ujednocovat názor a dávat prostor pro význam dialog nejenom společného trhu, společné ochrany kultury, sdílení hodnot, ale především také, bych řekla, určitou formou chránit životní prostředí v celém tomto regionu. Pochopili jsme tak z posledního jednání, a to bylo v Rabatu v letošním roce, že arabská část si to uvědomila, že touto cestou asi nic nedosáhne a v současné době se vrátilo jednání víceméně k pragmatickému projednávání otázek v daném regionu a kooperaci mezi severem a jihem, ale především se soustřeďovalo na to, jaké bude směřování finanční podpory do tohoto regionu v roce 2014-2020. A na tom vlastně skončilo, řekla bych s takovým velkým otazníkem, veškeré dvouleté jednání, kdy ten dramatický vývoj v daném regionu se v podstatě uklidnil, a to i na arabské části. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní senátorko.
Dále prosím člena Stálé delegace Parlamentu České republiky do Meziparlamentní unie pana Ivo Bárka, aby nás seznámil se zprávou o činnost této stálé delegace. Prosím, pane senátore. Senátor
Ivo
Bárek: Děkuji
za slovo, paní místopředsedkyně. Meziparlamentní unie je mezinárodní organizace založená v roce 1889, která sdružuje představitele parlamentů suverénních států celého světa. V současné době má 162 členů a 10 asociálních členů, což jsou různá meziparlamentní shromáždění především z Jižní Ameriky a Afriky. Cílem Meziparlamentní unie je prostřednictvím mezinárodního, meziparlamentního dialogu podporovat kontakty a výměnu názorů a zkušeností mezi členy parlamentů z celého světa, zkoumat otázky celosvětového významu se záměrem aktivně zapojit parlamenty do jejich řešení a napomáhat ochraně lidských práv. V rámci Meziparlamentní unie existuje 6 geopolitických skupin – africká, arabská, asijskotichomořská, euroasijská, latinskoamerická, skupina 12+, kde je většina členských států Rady Evropy. Při obsazování míst v orgánech MPU je dbáno na dodržení geopolitické vyváženosti. Za Parlament České republiky je v delegaci 12 členů, 8 členů z Poslanecké sněmovny a 4 členové za Senát PČR, což jsou Ivo Bárek, Petr Guziana, Miluše Horská a Jiří Pospíšil. My se zúčastňujeme pravidelně konferencí či shromáždění MPU. V poslední době to děláme vždy tak, že s ohledem na finanční prostředky a šetrnost se účastníme pouze v polovičním složení, to znamená ze čtyř dva. Poslední dva roky byly čtyři konference či shromáždění, 124. statutární konference byla v dubnu 2011 v Panamě, jako mimořádný doplňkový bod byl přijat bod navržený Indonésií, Íránem a Novým Zélandem, který se nazýval Posilování demokratických reforem v nově vznikajících demokratických zemí včetně Severní Afriky a Středního Východu. Dalšími tématy jednání byly: Poskytování pevné legislativní struktury zaměřené na předcházení volebnímu násilí, Zlepšení volebního monitoringu a zajištění hladkého předávání moci, Role parlamentu v zajištění udržitelného rozvoje prostřednictvím správy přírodních zdrojů, zemědělské produkce a demografických změn a Transparentnost a odpovědnost při financování politických stran a volebních kampaní. 125. shromáždění MPU se uskutečnilo v Bernu. Jako mimořádný doplňkový bod byl přijat návrh Namibie, který se nazýval Kritická situace v hladem stiženém
246
Somálsku a humanitární snahy členských zemí MPU. Palestinská delegace stáhla svůj obvyklý návrh na bod související s právem palestinského lidu na sebeurčení. 126. statutární konference se konala na přelomu března a dubna v Ugandě v Kampale. Jako mimořádný doplňkový bod bylo jednomyslně přijato téma navržené společně s Kanadou, Egyptem, Francií, Spojenými arabskými emiráty a Velkou Británií, který se nazýval Iniciativa MPU vedoucí k okamžitému zastavení krveprolití a porušování lidských práv v Sýrii a k zajištění přístupu humanitární pomoci pro všechny potřebné. Dalšími tématy zasedání byly podpora uplatňování dobrého vládnutí, přerozdělování moci, nejen bohatství, přístup ke zdraví jakožto základnímu lidskému právu, klíčové problémy týkající se zdraví matek a dětí. Musím připomenout a vyzvednout, že během zasedání navštívili senátoři z iniciativy senátorky Horské spolu s poslancem Lobkowiczem chudinskou čtvrť na Kulabě, kde předali humanitární pomoc organizovanou ve spolupráci se společností ACET. 127. shromáždění, které se koná právě v těchto dnech v Quebecu, se zúčastní pan senátor Guziana a paní senátorka Horská. Vše ostatní máte v podrobné zprávě v senátním tisku. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, pane senátore. Prosím člena Stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění NATO pana senátora Pavla Trpáka, aby nás informoval o činnosti delegace. Prosím. Senátor Pavel Trpák: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, protože zprávu máte všichni v písemné podobě, budu velmi stručný. Stálá delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění NATO má sedm členů, z toho je pět poslanců a dva senátoři. S účasti poslanců a senátorů se schází třikrát ročně, tedy v období roku 2011 a 2012 to zatím bylo společné zasedání výborů v Bruselu 19. až 22. února 2011, potom jarní zasedání ve Varně 26. až 30. května 2011, výroční zasedání v Rumunsku 7. až 11. 10. 2011. V tomto roce bylo společné zasedání výborů v Bruselu 11. až 14. února 2012 a jarní zasedání v Tallinnu 25. až 28. května 2012. Teď na podzim bude výroční zasedání v Praze 9. až 12. listopadu, na výročním zasedání proti standardnímu programu vystoupí prezident Gruzie, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, dále premiér Makedonie a ministr pro evropské záležitosti z Turecka. Takto velmi stručně si myslím, že informace bude stačit. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Nyní uděluji slovo členovi Stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě panu senátorovi Petru Bratskému. Prosím, pane senátore. Senátor Petr Bratský: Děkuji za slovo. Stálá delegace pracuje ve složení pět poslanců, tři senátoři. Přijímá na svých výročních zasedáních závěrečné deklarace, řadu rezolucí a doporučení. Výbory se ve své práci věnují důkladně aktuálním problémům v oblasti mezinárodních vztahů, delegace jsou vysílány i na zvláštní mise do oblasti latentních nebo aktivních krizí. Významnou součástí práce Parlamentního shromáždění OBSE. Významnou součástí práce PS OBSE je účast jeho představitelů ve volebních pozorovatelských misích v účastnických státech. Pracovali jsme tam za poslední dva roky ve složení za Senát Jaromír Štětina, Hana Doupovcová, Petr Bratský, přičemž ve výboru pro politické záležitosti a
247
bezpečnost Štětina-Bratský a výbor pro demokracii, lidská práva a humanitární otázky paní kolegyně Doupovcová. Zimní zasedání PS OBSE ve Vídni bylo ve dnech 23. až 25. 2., hlavním tématem byla situace ve středomořské oblasti a migrace, integrace a multietnický dialog. Poté jsme monitorovali prezidentské volby v Kazachstánu ve dnech 31. 3. až 4. 4. 2011. Seminář na téma Ochrana národnostních menšin, doporučení z Bolzana a politika OBSE v Itálii – kolegyně Doupovcová nás zastupovala. Cílem bylo vytvoření osvědčených postupů na ochranu práv menšin, aby se zabránilo mezietnickému napětí. Dále jsme se zúčastnili monitorování předčasných parlamentních voleb v Makedonii ve dnech 2. – 6. 6. 2011, výročního zasedání PS v Bělehradě ve dnech 5. – 10. 7. 2011, kde bylo hlavním tématem posílení účinnosti a efektivnosti OBSE. Podzimní zasedání v Dubrovníku ve dnech 6. až 10. 10. pak se věnovalo rezoluci o Bělorusku, rezoluci o boji proti organizovanému zločinu, rezoluci o implementaci Globálního akčního plánu OSN o boji proti obchodování s lidmi, rezoluci o procesu výběrového řízení a jmenování generálního tajemníka OBSE. Dále jsme monitorovali parlamentní volby v Tunisku 20. až 24. 10. 2011. Přijali jsme zde místopředsedu Parlamentního shromáždění OBSE pana Riccarda Miglioriho, s kterým jsme hovořili o propuštění expremiérky a vedoucí představitelky ukrajinské opozice Julie Tymošenkové a umožnění účastnit se nadcházejících parlamentních voleb. Jedenácté zimní zasedání pak bylo ve Vídni ve dnech 23. až 24. 2. 2012, bylo jednáno zejména o vězeňských systémech, výzva k lepší ochraně svobody a lidských práv v účastnických zemích i jinde ve světě. Monitorovací mise na další volby byla v Arménii ve dnech 2. – 8. 5. Ekonomická konference se konala v Batumi 11. – 14. 5., tématem bylo posílení hospodářské spolupráce, udržitelného rozvoje a stability v regionu OBSE. Výroční zasedání v Monaku ve dnech 4. – 9. 7., deklarace z Monaka se věnovala především otázkám lidských práv v regionu, vojenské transparentnosti nebo aktuálnímu tématu globální ekonomické krize. Deklarace také obsahuje výzvu k propuštění politických vězňů v celém regionu OBSE. Podzimní zasedání bylo v Tiraně ve dnech 4. – 8. 10. Věnovalo se multietnickému dialogu a posílení vztahů mezi různými náboženskými komunitami. Monitorování parlamentních voleb v Černé Hoře bylo ve dnech 11. – 15. října. Závěrem bych chtěl říci, že stálá delegace navázala na práci z předchozího volebního období, snažila se v rámci možností co nejaktivněji zapojovat do práce a aktivit této organizace. Chtěl bych poděkovat organizačnímu výboru, že členům delegace umožnil práci v OBSE a tím i dobrou reprezentaci České republiky v této mimořádné organizaci. Do budoucna by bylo ale vhodné, pokud by rozpočet Senátu dovolil posílit monitoring voleb v zemích OBSE tak, jako se účastní kolegové z Poslanecké sněmovny. Chtěl bych zdůraznit, že před každým zasedáním Parlamentního shromáždění OBSE delegace konzultuje navržená témata s ministerstvem zahraničních věcí. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Dále prosím člena Stálé delegace Parlamentu ČR do Středoevropské iniciativy pana senátora Jiřího Bise, aby nás seznámil se svou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Bis: Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, opět
platí, že máte uvedenou zprávu písemně. Jenom bych chtěl říci, že činnost 248
Středoevropské iniciativy je zaměřena na rozvoj spolupráce členských zemí v procesu transformace a na podporu těch, které nejsou členy EU při jejich začleňování do procesu evropské integrace. Napomáhá rozvoji regionální spolupráce v oblasti ekonomické, kulturní a sociální. Veškeré její aktivity jsou orientovány na posilování soudržnosti a solidarity v Evropě a na úsilí vyhnout se vzniku nových dělicích čar na kontinentu. Středoevropskou iniciativu řídí vždy předsednická země. Letošní rok, 2012 to byla Ukrajina. V roce 2013 bude předsedat Maďarsko. Středoevropská iniciativa rozvíjí součinnost ve třech dimenzích, parlamentní, vládní, podnikatelská. Delegace do Středoevropské iniciativy z České republiky má osm členů, pět poslanců, tři senátory. Od nás to byla kolegyně Rippelová a já, z Parlamentu byl vedoucí celé delegace pan poslanec Walter Bartoš. V letošním roce se konala tři setkání, a to 26. až 28. dubna v Bolzánu bylo zasedání Výboru pro kulturní záležitosti SEI. Bylo věnováno ochraně práv menšin, toto bylo rozpracováno v roce 1994. SEI iniciovala výměnu nejvhodnějších postupů a vyzvala vlády ke zvážení práv ochrany menšin jako základního mírového nástroje. Zástupci parlamentů 18 členských zemí SEI diskutovali na téma Autonomie, ochrana národních menšin a kulturního dědictví jako nástroj pro mír. Za Senát se zúčastnila kolegyně Rippelová. Zasedání Parlamentního výboru SEI 23. až 25. 5. 2012 v Kyjevě bylo za ukrajinského předsednictví. Setkání jsem se zúčastnil já, senátor BIS a poslanec Walter Bartoš. Jednání se zaměřilo na ekonomické podněty pro rozvoj cestovního ruchu, legislativní opatření spojené s řízením kulturních a přírodních lokalit a mechanismy spolupráce mezi vládním institucemi, soukromým sektorem a nevládními organizacemi. Poslední zasedání celého PS SEI během ukrajinského předsednictví bylo 26. až 28. září v Kyjevě. Mělo téma Zlepšení dopravní infrastruktury mezi členskými státy SEI – odborné znalosti, spolupráce, výzvy, problémy. Parlamentní shromáždění na půdě Nejvyšší rady Ukrajiny vedl předseda ukrajinské delegace Valerij Kamčatnyj. Příspěvek v diskusi senátora Jiřího Bise se týkal zlepšování přeshraniční dopravní infrastruktury mezi státy SEI z pohledu ČR. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také a prosím
členku Stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění Rady Evropy paní Danielu Filipiovou, aby nás seznámila se zprávou o činnosti této stálé komise. Prosím, paní senátorko. Senátorka
Daniela
Filipiová: Děkuji.
Paní předsedající, kolegyně, kolegové, máte zprávu před sebou. Já ji rozhodně nebudu číst, kdo jste chtěl, tak jste se s tím seznámil. Já bych jenom chtěla zdůraznit jednu věc celé zprávy, která mně přijde nesmírně důležitá, to byla akce Rady Evropy, která byla zahájena loňského roku, myslím že listopadu, v Itálii. Je to kampaň proti sexuálnímu zneužívání dětí. Tato kampaň probíhala u nás ve spolupráci s vládní zmocněnkyní pro lidská práva paní Šimůnkovou. Musím říct, že byla opravdu, nebo je velmi dobře udělaná. Myslím si, že je povinností nás všech v této oblasti vyvinout maximální úsilí, protože já osobně tyto zločiny pokládám za ty absolutně nejodpornější. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji
také, paní senátorko. Požádám členku Stálé delegace Parlamentu ČR do ZEU, Evropského shromáždění pro evropskou bezpečnost a obranu, aby nás informovala o činnosti delegace. Prosím paní senátorku Martu Bayerovou.
249
Senátorka Marta Bayerová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já si vám dovolím přečíst stručně ze zprávy Stálé delegace Parlamentu ČR – Evropského shromáždění pro obranu a bezpečnost Západoevropské unie za 8. funkční období za svého kolegu pana senátora Antla, který je na lékařském zákroku. Zprávu máte všichni, můžete se s ní seznámit. Chtěla bych pouze připomenout: ZEU vznikla jako obranná aliance evropských států, v rámci které si členské státy v souladu s článkem 5 Modifikované Bruselské smlouvy poskytovaly vzájemné záruky pomoci v případném napadení. Jako základní organizace pro zajištění kolektivní obrany evropského kontinentu však od svého vzniku sloužilo zejména NATO a ZEU tak tvořila především určitý prostor pro politické konzultace členských zemí a koordinaci některých specifických otázek. Západoevropská unie byla založena na základě Smlouvy o hospodářské, sociální a kulturní spolupráci a o kolektivní obraně, která byla podepsána v říjnu 1954 v Paříži, takzvaná pařížská dohoda, a nabyla platnost v roce 1955. V průběhu roku 2000 byly aktivity ZEU zredukovány na minimum. Všechny tyto předcházející změny a další vlivy, včetně neochoty hlavních finančních přispěvatelů nadále se podílet na chodu shromáždění, měly za následek úplné ukončení činnost, které fakticky nastalo 10. května 2011 na 60., tudíž posledním plenárním zasedání. V 8. funkčním období Senátu se členové stálé delegace, senátoři Antl a Paukrtová, zúčastnili dvou plenárních zasedání v každém roce, v roce 2011 i v roce 2010. Senátor Antl se také v roce 2011 zúčastnil v Bruselu pravidelného setkání s Radou ZEU. Shromáždění až do svého ukončení stále naplno pracovalo prostřednictvím svých výborů. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Tím jsme vyčerpali zprávy všech stálých delegací, které jsou v Senátu zřízeny. Otevírám rozpravu k těmto zprávám. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Budeme moci přistoupit k hlasování, kterým vezmeme na vědomí přednesené zprávy. Budeme hlasovat o návrhu vzít na vědomí informaci stálých delegací Parlamentu ČR o činnosti za 8. funkční období. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 85 se z 34 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 18 pro vyslovilo 33, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Vážené kolegyně a kolegové, tím jsme vyčerpali poslední bod poslední schůze 8. funkčního období. Já bych chtěla na závěr poděkovat všem těm, kteří se zúčastnili práce v komisích, práce ve stálých delegacích, ještě jednou všem těm, kteří již dále nebudou pokračovat jako členové Senátu PČR, a popřát vám všem do dalšího funkčního období hodně zdaru. Ještě na závěr informaci. Ustavující schůze v novém funkčním období, tedy v tom devátém, se uskuteční 21. listopadu v 10.00 hodin. Děkuji vám všem, přeji vám všechno dobré - a ještě jednou děkuji!
(Jednání ukončeno v 14.18 hodin.)
250
Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 8. funkční období - 26. schůze Vydává Kancelář Senátu, Odbor organizační Valdštejnské nám. 4/17, 118 01, Praha 1 WWW.SENAT.CZ (DOKUMENTY A LEGISLATIVA) - TĚSNOPISECKÉ ZPRÁVY
251
