7. Motivace
7. MOTIVACE = souhrn všech motivů (pohnutek), tedy příčin našeho chování a prožívání Základní členění motivů: → Vnější motivy - těmito motivy se zabývá behaviorismus = psychologové, kteří zredukovali lidskou mysl na chování = „psychologové bez duše“ - incentivy – pobídky, příkazy, nařízení – důvod chování přichází zvenčí → Vnitřní motivy - důvod chování pochází z naší mysli - jsou důležité pro psychology - vědomé – víme proč - nevědomé – nevíme proč Velké okruhy motivů → Sebezáchovné motivy = pudy = všechny motivy, které mě vedou k tomu, abych zachovala sama sebe při životě, zdraví, důstojnosti sama před sebou - mají biologický základ - motivy zajišťující přežití jednotlivce (hlad, žízeň, únava, strach, bolest…) - motivy zajišťující přežití druhu (sexuální a rodičovské motivy) instinkt = dílčí, čistě vrozený způsob chování – sací reflex, instinkty jsou nevědomé pud = soubor instinktů, obsahuje vzorce chování, které jsou vrozené, ale i částečně naučené – lovecký pud, pudy jsou částečně nevědomé a částečně uvědomělé → Stimulační motivy - projevují se hravostí, zvídavostí, vyhledáváním neobvyklých zážitků - lidé potřebují proměnlivou vnější stimulaci a vyváženou kombinaci duševních a tělesných aktivit - optimální úroveň aktivace – nejlépe se lidé cítí při střední úrovni, kdy jsou současně svěží i uvolnění; nízká hladina = nuda, vysoká = napětí, úzkost - nedostatek podnětů lidé špatně snáší, úplná senzorická deprivace je téměř nesnesitelná, (nedostatek podnětů mají např. vězni) → Sociální motivy - regulují a ovlivňují mezilidské vztahy - potřeby úspěšného výkonu, afiliace (sdružování), intimity (důvěrnosti), moci → Individuální motivy - všechny naše individuální potřeby, co chceme - hledání životního smyslu, obrana sebepojetí, potřeba svobodně se rozhodovat a jednat
7. Motivace
Alimentární chování = potravní pudovost - po několika hodinách bez jídla člověk pociťuje hlad, ten podněcuje k tzv. alimentárnímu chování Různé pohledy na příčiny vzniku hladu → stahy žaludku – pocit hladu zvyšují, ale nejsou nezbytnou podmínkou jeho vzniku → hypotalamus – podílí se na regulaci příjmu potravy (vyvolává/zastavuje), podílejí se na ní ale i jiné části mozku → glukostatická hypotéza – hlad vyvolává snížená hladina cukru v krvi → lipo-statická hypotéza – hlad vyvolává snížená hladina tuků v krvi - kulturní vlivy – často překryjí, potlačí fyziologické procesy v tělě - jedná se o aktuální kulturu, ve které je daný hladový či mlsný jedinec enkulturován = Češi pijí hodně pivo, já to vidím a proto piji taky - osobní biografie – ontogenetická fáze - jsou to vývojové zvláštnosti u jednotlivých osobností – viz psychoanalýza -orální stádium – 1.rok života – dudlám dudlík , hrozí zde fixace a regrese – pořád musím něco dudlat Poruchy alimentárního pudu – averze vůči potravě mentální bulimie - vlčí hlad, chronické přežírání se, vyskytuje se 10x více u žen než u mužů, bývá spojena s obrovskými výčitkami svědomí, popřípadě strachu ze ztloustnutí, protože naše kultura bojuje proti obezitě - podstatou je, že máme hlad a chuť, přejíme se, pak vyvoláme umělé zvracení a pak se znovu přejíme - bulimička není ohrožena na životě jako anorektička mentální anorexie (= vyhublost) - nemáme hlad a nedokážeme se přinutit jíst - je zde problém kognitivní disonance (Leon Festinger ) – jestli máme pravdu, které věříme (že jsme tlustá), může nám dát někdo důkaz, že to tak není – poté dojde k disonanci mezi těmito pravdami a dojde k tomu, že anorektička se ještě více přikloní k té své pravdě -BMI – body mass index – naši hmotnost v kilogramech vydělíme naši výškou na druhou - 18 a méně = anorexie -25 = normál - 30 = obezita Příčiny anorexie: - konflikt matka x dcera (zpochybnění ženství u dcery) – dcera se nechce proměnit v ženu - opomíjení děvčete, např. hodně zaměstnaní rodiče; nevědomě zkouší postupně zmizet - velké trauma, většinou psychické - potíže s tělesným schématem (na začátku puberty dívky hodně vyrostou, mění se tvary), anorexii pak odstartují třeba nevhodné poznámky (anorektičky jsou puntičkářské) - modelky jako vzory Bulimie i anorexie může být: a) organická – přirozená – tu způsobuje druh neurotransmiteru – serotonin, pod mozkovou kůrou, v amygdale a hypotalamu vzniká pocit chuti, hladu, orgasmu - umělá - ta je způsobena odstraněním některé části mozku – pak se mohou dostavit návaly hladu nebo absence alimentárního pudu b) mentální – viz. výše
7. Motivace
Sexuální chování (pud) Rozdíly mezi pohlavími: - primární – geneticky dané, chrom. XX nebo XY (karyotyp), podle toho také různá produkce hormonů a následný vývoj gonád (pohl. žláz, orgánů) a genitálního pohlaví (primární pohlavní znaky) - sekundární – v období dospívání hormonální systém (říz. hypotalamem) vyvolává další tělesné proměny, které vedou k rozvoji mužských a ženských pohlavních znaků (ochlupení, změna hlasu, tělesné proporce…) - terciární – (odlišnost uspořádání mozku?) - jsou ty psychologické a sexuální kvality, které jsou u jednoho pohlaví podporovány, zatímco u druhého pohlaví potlačovány (např. roztomilost u žen, bojovnost u mužů). Primární a sekundární pohlavní znaky jsou dány biologicky a zakládají mužské nebo ženské pohlaví. Terciární pohlavní charakteristiky jsou determinovány kulturou, ve které člověk žije, a zakládají tak lidskou maskulinitu nebo feminitu. Weissovo rozlišení sexuální identifikace, role, preference, chování - sexuální identifikace - proces, sexuální identita – stav - výsledkem je přijetí vlastního pohlaví, je ego-syntonní (v souladu s naším já) - může ale být ego-dystonní (duše s ním nesouhlasí) → transsexualita – vždy vědomá, obvykle se vyhrotí v dospívání, lze zažádat o změnu pohlaví - sexuální identitu nelze zaměňovat s genderem, ten je nevědomý - typizovaný (čistě muž/žena), obrácený (muž víc uvažuje jako žena a naopak, ale přitom je mužem/ženou se vším všudy), androgenní (smíšený), nevyhraněný - transsexuál má vždy obrácený gender, ale to, že má někdo obrácený gender, neznamená automaticky, že je to transsexuál - sexuální role - vnější přijetí či odmítnutí pohlaví – jestliže souhlasím s identitou muže, oblékám a chovám se jako muž, odmítám roli ženy - sexuální preference → normální – člověka vzrušují, přitahují stejné věci jako většinu – dospělé osoby opačného pohlaví → deviantní - menšinová - deviace v objektu – sex. aktivity jsou normální, objekt tužby není normální - pedofilie - fetišismus (dává přednost nějakému předmětu, který patří objektu, před objektem samotným) - deviace v aktivitě – objekt je normální, sex. aktivita abnormální - sadismus a masochismus - exhibicionismus - homosexualita se za poruchu nepovažuje - sexuální chování - odezva genitálu (genitální odpověď) na sexuální podráždění na preferovaný objekt - ženy vlhnou, muži mají erekci - toto nelze potlačit vůlí, proto se to může používat k usvědčování pedofilů, kdy se jím promítají obrázky dětí
7. Motivace
Motivace agresivního chování → pudová agrese - přirozená, různá u různých lidí (cholerik vybuchne snadněji než flegmatik), doprovází ji emoce (vztek, strach), bráníme sebe, blízké… → instrumentální agrese - vnitřně je bez emocí, člověk jedná jako nástroj - často vzniká z nudy – u mladých do 30let - může fungovat i „kladně“ – u cvičení komanda, policistů apod. → patologicko-deviantní agrese - slastné pocity, agresor se tím uspokojuje - všichni sadisté mají patologickou agresi, ale když je někdo patologický agresor, nemusí být sadista - pravý pitbul má patologickou agresi - často si není vědom, že je agresivní -sadismus, masochismus - sexuální sadista – prožívá orgastické vzrušení, když zcela ovládne oběť - nesexuální sadista - prožívá radost, když má moc nad druhými (Stalin) Maslowova hierarchie potřeb potřeba = motiv SATURACE = uspokojování potřeb FRUSTRACE = zmaření potřeb - kniha Motivace a osobnost – A. Maslow pět úrovní potřeb: → D-potřeby = deficientní, nedostatkové – fungují na principu udržování vnitřní tělesné nebo psychické rovnováhy 1. fyziologické potřeby – žízeň, hlad, sex, spánek 2. potřeba bezpečí a zajištění – jistota, osvobození od strachu, potřeba pořádku, řádu 3. potřeba lásky a potřeba někam patřit 4. potřeba sebeúcty a uznání – úspěšný výkon, prestiž → B-potřeby = potřeby bytí, metapotřeby, růstové potřeby, s jejich uspokojováním se jejich intenzita nesnižuje, ale spíše roste 5. seberealizační potřeby – žádost člověka po sebenaplnění, tendence uskutečnit své možnosti - patří sem i: kognitivní potřeby (něco chtít vědět, poznat) estetické potřeby (umělecká díla…) potřeby sebezhodnocení - když neuspokojíme fyziologické potřeby, nemáme potřeby vyšší Vysvětlete pojmy: FETUS - lidský plod od tří měsíců stáří FIKCE - zdání FIXACE - ulpění na někom, na něčem, nebo v určité vývojové fázi FLEGMATIK - Hippokratův typ temperamentu – málo vzrušivý, klidný a vyrovnaný člověk FOBIE - druh neurózy, nepřekonatelný strach z něčeho FORENZNÍ PSYCHOLOGIE - soudní, zabývající se trestnou činností a jejím vyšetřováním
7. Motivace
FRUSTRACE - zabránění uspokojení nějaké potřeby FUGA - nutkání někam utéct, bezcílné potulování FYLOGENEZE - vývoj živočišného nebo rostlinného druhu v dlouhém čase GENDER - sociokulturní aspekt pohlaví projevující se v mentálních vzorcích uvažování a chování GENERALIZACE - zobecnění GENOTROPISMUS - vrozená přitažlivost k druhému pohlaví
