500. plenární zasedání Evropského sociálního a hospodářského výboru (Brusel, 9. – 10. 7. 2014) 500. plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) projednalo a přijalo tato důležitá stanoviska: ECO/362 Financování podniků/alternativní finanční mechanismy Je zcela průkazné, že banky, které jsou hlavními poskytovateli kapitálu pro činnost a rozvoj podniků, stále neplní úlohu, kterou měly před krizí. Je tomu tak z několika důvodů, mezi něž patří: vysoká míra nedobytných pohledávek, zpřísnění požadavků na regulatorní kapitál, nadhodnocení rizika a v některých případech existenční obavy. Trh financování podnikání významně selhává. Stanovisko zkoumá některé alternativní mechanismy pro poskytování kapitálu na provoz a rozvoj podniků; formuluje novou úlohu Evropské investiční banky (EIB) coby poskytovatele financí pro malé a střední podniky (MSP). Stanovisko se zabývá možností, že by EIB krátkodobě využívala finanční prostředky poskytované Evropskou centrální bankou (ECB) (formou dlouhodobějších refinančních operací). Z diskusí se zástupci EIB vyplynulo, že zatímco pro EIB jsou běžným modelem financování dlouhodobé půjčky na velkoobchodním trhu, přístup ke krátkodobému financování z ECB by bylo možné zajistit, pokud by to doporučili akcionáři EIB (ECOFIN). Tyto dodatečné finanční prostředky EIB by mohly být využity jako doplňující prostředky pro reálnou ekonomiku, zejména pak pro MSP, které v současné době nemají přístup buď k zásadně důležitému provoznímu kapitálu, nebo k novému kapitálu na rozvoj a expanzi, a dále pro začínající podniky. Řada obchodních bank by do reálné ekonomiky zapůjčila více peněz, pokud by s nimi riziko sdílela také EIB. EIB, která MSP po celé Evropě velmi aktivně podporuje, byla podstatným způsobem rekapitalizována a objem úvěrů těmto podnikům zvýšila. Podíl EIB na celkovém objemu úvěrů podnikům v eurozóně však zůstává nízký. Jediné univerzální řešení nemusí vždy vyhovovat. Jednou z nejzajímavějších iniciativ je program financování úvěrů „Funding for Lending Scheme“ (FLS) ve Velké Británii. Program poskytuje zúčastněným bankám pobídky na zvýšení čistého objemu úvěrů MSP pomocí nižších nákladů na financování. EHSV považuje program „Funding for Lending“ za ukázku osvědčených postupů a doporučuje ECB, aby důkladně zvážila zavedení podobné iniciativy v eurozóně. Dne 5. června 2014 oznámila ECB soubor opatření v oblasti likvidity zaměřených na zvýšení objemu úvěrů MSP. EHSV s potěšením bere na vědomí, že hlavní návrh ECB, nazvaný cílené dlouhodobější refinanční operace (TLTRO), je FLS, jak jej popisuje stanovisko, podobný. Je vhodné uvést, že práce EHSV v tomto stanovisku odráží vyvíjející se úvahy tvůrců politik. TEN/548: Digitální společnost: přístup, vzdělávání, odborná příprava, zaměstnání a prostředky k zaručení rovného postavení Informační a komunikační technologie (IKT) se stále více využívají ke vzdělávání a odborné přípravě jednotlivců, zejména na úrovni vysokých škol, kde jejich využívání narůstá. Elektronické vzdělávání či odborná příprava mohou jako vždy, jde-li o IKT, buď zesílit rozdíly, nebo přispět k rovnosti. Elektronické vzdělávání či odborná příprava by tedy měly být vyzdviženy jako nástroj podporující rovnost (překlenující tzv. „digitální propast“). Stanovisko z vlastní iniciativy se zaměřilo na dva hlavní aspekty. V prvním jde o překlenutí tzv. „digitální propasti“ posílením místa žen v digitální společnosti, podporou přístupu k IKT jako zrovnoprávňujícímu prvku a zaměřením se na osoby s konkrétními problémy s učením. Druhý aspekt, přístup k pracovním místům a digitální začlenění, se týká lepšího pochopení digitálních hledisek v zaměstnání, jako je odborná příprava zaměstnanců a podnikatelů a ochrana osobních údajů a jejich důvěrnost.
EHSV opakovaně zdůrazňoval důležitost širokopásmového připojení a uznává pokrok, jehož bylo dosaženo při jeho rozšíření v EU. EHSV je však znepokojen tím, že mezi občany EU nadále přetrvává digitální propast. Digitální propast se nezmenšuje z důvodů, které souvisejí s faktory, jako je vzdělání, věk, vysoké ceny informačních technologií, skutečnost, že většina informací je v angličtině, a rozdíly mezi venkovskými, městskými a ostrovními oblastmi. Digitální společnost nesmí představovat další příčinu vyloučení. EHSV si především přeje, aby byla přijata celounijní opatření pro zaručení přístupu osobám s postižením a rovných podmínek ve vztahu k novým technologiím. Evropské a vnitrostátní orgány by rovněž měly společně usilovat o existenci vybavení a softwaru za dostupnější ceny, které by respektovaly mnohojazyčnost. EHSV připomíná důležitou roli odborné přípravy a vzdělávání pro řešení hospodářské krize a pro hospodářskou obnovu. Za účelem stanovení budoucích cílů politik EU v oblasti vzdělávání by měly být konzultovány profesní organizace působící v sektoru vzdělávání a veřejnému vzdělávání by na úrovni členských států měla být poskytována specifická finanční podpora, aby bylo vysoce kvalitní. Politiky se musí mnohem více zaměřit na malé a střední podniky v EU, jelikož jejich úloha v oblasti inovací a vývoje IKT je klíčová a často jsou v konkurenci se společnostmi mimo EU, které získávají větší veřejné přispění a podporu. REX/398 Evropská přistěhovalecká politika a vztahy se třetími zeměmi (průzkumné stanovisko na žádost řeckého předsednictví Rady EU) Toto průzkumné stanovisko bylo připraveno na žádost řeckého předsednictví Rady EU. Otázky související s přistěhovalectvím jsou pro EU a její členské státy i nadále jednou z klíčových výzev. Na úrovni EU se však ještě stále nepodařilo formulovat komplexní společnou strategii, přestože je na hranicích EU pociťován ustavičný tlak. EHSV vypracoval řadu dokumentů k otázce přistěhovalectví v EU, především v rámci specializované sekce pro zaměstnanost, sociální věci a občanství (SOC). Cílem tohoto stanoviska je zajistit posílení vnějšího rozměru přistěhovalecké a azylové politiky EU a prozkoumat tuto problematiku z hlediska vztahů EU se třetími zeměmi s přihlédnutím ke globálnímu vývoji migračních toků. Stanovisko se bude zabývat tím, jakým způsobem lze otázky migrace začlenit a zohlednit v politice vnějších vztahů EU s využitím takových politických nástrojů, jako jsou dohody v oblasti mobility a migrace, rozvojová politika a obchod. Bude se rovněž věnovat tomu, jak může EU lépe řídit přistěhovalectví s cílem profitovat ze zvýšené mobility, kterou skýtá globalizovaný svět a z níž již těží konkurenti EU ve svých migračních politikách. EHSV se domnívá, že Evropa musí řídit přistěhovalectví na základě komplexního přístupu, který obsáhne jak vnitřní, tak vnější rozměr této otázky – vnitřní řízení migračních toků a spolupráce se třetími zeměmi musí představovat různé stránky jedné politiky, pokud má být tato politika úspěšná. Výbor je toho názoru, že přistěhovalectví je nutné řešit ve třech vzájemně souvisejících místech: v zemích původu přistěhovalců, v tranzitních zemích a v cílových zemích, tedy v EU, neboť pouze takto je možné účinně řídit migrační toky. Členské státy EU nemohou náležitě zvládat přistěhovalectví a azyl individuálně. Přistěhovaleckou a azylovou politiku je nutné lépe koordinovat s vnější politikou EU. EHSV má za to, že agentura Frontex se musí přeměnit na evropský útvar pohraniční stráže. Je zapotřebí více solidarity, neboť vnější hranice EU jsou hranicemi všech členských států. Je nezbytné, aby EU zavedla postupy pro poskytování podpory ve finanční a operativní oblasti a v oblasti přijímání zemím, které jsou vstupní branou pro příliv přistěhovalců. V rámci globálního přístupu k migraci a mobilitě by měla EU uzavřít dohody se třetími zeměmi, zejména se sousedními zeměmi, zeměmi původu přistěhovalců a s tranzitními zeměmi. Je třeba uzavřít nové, obsahově bohatší partnerství v oblasti mobility a migrace. Navíc by tato partnerství měla mít charakter závazných mezinárodních dohod. V současné době s sebou totiž nenesou žádné právní závazky pro zúčastněné strany. Je důležité posílit organizace občanské společnosti a jejich zapojení do těchto partnerství.
Spolupráci se zeměmi původu, jako je spolupráce založená na finanční pomoci a programech rozvoje, by měla vycházet ze zásady „pozitivní podmíněnosti“ (více za více). Je zapotřebí spolupráce s těmito zeměmi, která by umožnila přistěhovalectví za účelem zaměstnání legální a transparentní cestou. INT/717 Strukturální reforma bank v EU Návrh představuje stěžejní odpověď Unie na problematiku bank, jejichž velikost nedovoluje jejich selhání. Jeho cílem je zabránit tomu, aby se projevila reziduální neřízená rizika v bankovním systému Unie. Omezí umělé zvětšování bankovních rozvah, zejména o činnosti čistě spekulativní povahy, čímž se sníží riziko, že banku v selhání budou muset zachraňovat daňoví poplatníci; sníží se i náklady a složitost řešení problémů, bude-li to nutné. Návrh navíc pozorně sleduje vznikající mezinárodní úsilí o koordinaci a uznává potřebu zabránit příležitostem k regulatorní arbitráži. EHSV rozhodně podporuje strukturální reformu bankovnictví, již mezi nesčetnými legislativními opatřeními přijatými v důsledku finanční krize považuje za klíčovou. Podle EHSV je tato regulace, v jejímž rámci bude nově definováno řízení složitého systému bankovních a finančních služeb, naprosto nevyhnutelná. Podle EHSV je jasné, že samotné navrhované nařízení další krizi nezabrání. EHSV zdůrazňuje, že je nutné zaručit jednotnost hodnotících kritérií vnitrostátních orgánů, a doporučuje dohodnout se s vnitrostátními orgány třetích zemí na právním předpisu a ten uplatňovat stejným způsobem v celé EU. Vyjadřuje rozpaky nad rozhodnutím povolit paralelní existenci různých vnitrostátních úprav a zároveň úpravy evropské. EHSV má totiž za to, že takto pojatá struktura by nemusela zaručit jednotné uplatňování nových pravidel. EHSV považuje navrhované nařízení Komise za platnou a účinnou reakci, která umožní oddělit komerční bankovnictví od investiční činnosti. EHSV zdůrazňuje, že nebyl dostatečně zohledněn dopad navrhovaného právního předpisu na zaměstnanost. V důsledku souboru předpisů o finančních službách by mohly zaniknout stovky tisíc pracovních míst a je nepřijatelné, že nebyla naplánována žádná opatření k omezení značných přímých a nepřímých sociálních důsledků. Panují vážné obavy ohledně toho, že vyšší náklady budou přeneseny na zaměstnance. Přestože Komise tento aspekt vzala ve svém hodnocení dopadu v úvahu, v samotné reformě se tomuto problému věnuje jen málo pozornosti. INT/738 Obchody zajišťující financování S ohledem na nový vývoj právních předpisů v oblasti bankovnictví, včetně strukturálních opatření, je možné, že banky budou směřovat část svých aktivit do méně regulovaných oblastí, jako je i oblast stínového bankovnictví. Aby bylo možné detailně sledovat vývoj trhu ve vztahu k subjektům, jejichž činnost lze označit za stínové bankovnictví, a zejména v oblasti obchodů zajišťujících financování (SFT), je nezbytné, aby byly zavedeny požadavky pro transparentnost, které by napomohly orgánům dohledu a regulačním orgánům při identifikaci zranitelných míst, jakož i při vymezování návazných opatření k řešení případných zjištěných problémů. S ohledem na tyto okolnosti je účelem tohoto nařízení vytvořit bezpečnější a transparentnější finanční systém a zavést opatření, která zvýší transparentnost v následujících třech hlavních oblastech: 1) monitoring hromadění systémových rizik v souvislosti se SFT v rámci finančního systému; 2) uvádění informací o takových obchodech investorům, jejichž aktiva jsou v těchto či obdobných obchodech použita; a 3) smluvní transparentnost činností týkajících se rehypotekace. EHSV vítá návrh nařízení předložený Komisí, jehož záměrem je zároveň s návrhem nařízení o reformě bankovnictví, s nímž úzce souvisí, vytvořit soubor opatření zaměřených na zvýšení transparentnosti a odolnosti evropského finančního systému v oblasti SFT.
Prioritním zájmem trhu a hospodářství obecně je zlepšení informační vyváženosti na trhu, monitorování rizikovosti probíhajících transakcí a omezení rozsahu netransparentních a neregulovaných bankovních transakcí. V této souvislosti EHSV konstatuje, že pojem „stínové bankovnictví“ je zavádějící a je zdrojem zbytečného nepochopení široké veřejnosti. Stínové jsou některé bankovní transakce prováděné bankovními i nebankovními subjekty, a ne banky jako takové, nebo lépe řečeno finanční instituce. EHSV zdůrazňuje význam tohoto nařízení, díky němuž lze jasně určit pohyby na trhu a nepřiměřeně rizikové oblasti, což může orgánům dohledu nad trhem pomoci neustále sledovat situaci a přijímat preventivní opatření, a omezit tak činnost, jež je celkově považována za neúměrně rizikovou. Neméně důležitá je regulace rehypotekací, tj. dočasné využívání svěřených cenných papírů. Povinnost získat výslovný souhlas investora, který cenný papír vlastní, umožňuje vyhnout se převzetí neočekávaných rizik výslovně neuvedených ve smlouvě, nebo jen obecně zmíněných. Riziko protistrany je nedílnou součástí hodnocení, která zabraňuje nebo alespoň silně omezuje účast subjektů, jež nejsou příliš spolehlivé. Z toho všeho plynou výhody pro celkovou odolnost systému obecně i subjektů, které jsou na trhu aktivnější. Ve světle všech iniciativ Komise, jejichž účelem je navrátit finančnímu systému jeho přirozenou funkci hybné síly ekonomiky a prosperity domácností a podniků, má EHSV za to, že nastala správná chvíle, aby byl v Evropě uzavřen sociální pakt o udržitelném finančnictví, jehož prostřednictvím se všechny zainteresované strany zapojí do nového vymezení cílů a nástrojů. EHSV oceňuje značné úsilí Komise o splnění závazku předložit v rámci přípravy nového právního předpisu 48 legislativních opatření. Také Generální ředitelství Evropské komise pro vnitřní trh a služby odvedlo skvělou práci z hlediska kvality i kvantity, a to za velmi těžkých podmínek. Práce se nesla v duchu vyváženosti a účinnosti. EHSV se domnívá, že práce Komise byla úspěšná, a vítá ji, přičemž obzvlášť oceňuje, že Komise uznala „závažné regulatorní nedostatky, neúčinný dohled, neprůhlednost trhů a příliš složitou strukturu produktů“. EHSV je přesvědčen, že až bude nařízení přijato, značně poklesne riziko regulatorní arbitráže, a vybízí Komisi, aby i nadále sledovala cíl co největšího omezení počtu neregulovaných transakcí ve skutečně okrajových oblastech evropského finančního sektoru. INT/741 Skupinové financování v EU Skupinové financování („crowdfunding“) obvykle označuje otevřenou výzvu k veřejnosti s cílem získat finanční prostředky na konkrétní projekt. V roce 2012 bylo v Evropě všemi formami skupinového financování získáno přibližně 735 milionů EUR, přičemž částka předpovídaná pro rok 2013 činí zhruba 1 miliardu EUR. Skupinové financování je jeden z nově vznikajících modelů financování, které v rostoucí míře pomáhají začínajícím podnikům vystoupat výše na tzv. „eskalátoru financování“ a přispívají k budování pluralitního a odolného sociálně tržního hospodářství. Skupinové financování má reálný potenciál pro financování různých typů projektů, jako jsou inovativní, tvůrčí a kulturní projekty nebo činnosti sociálních podnikatelů, které obtížně získávají přístup k jiným formám financování. Přestože je skupinové financování slibnou novou formou získávání finančních prostředků, odpovědi na veřejnou konzultaci Komise o skupinovém financování i průzkum sítě Startup Europe Crowdfunding Network upozornily na řadu otázek, jejichž řešení bude zásadní pro to, aby se jeho potenciální přínosy mohly skutečně projevit. Tyto otázky sahají od nedostatečné informovanosti a porozumění přes problémy s ochranou duševního vlastnictví a obavy ohledně podvodů a ochrany spotřebitele až po otázky právní nejistoty a zatěžujících regulatorních požadavků. Mnohé z těchto otázek se týkají i jiných forem financování. Toto sdělení se dále zaměřuje na ty z nich, které mají zvláštní význam pro skupinové financování.
EHSV pozitivně hodnotí sdělení Komise a zdůrazňuje potenciál růstu skupinového financování v EU, jež je alternativním zdrojem financování. EHSV zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou závislé na bankovních úvěrech, což bude platit i nadále, i přes existenci alternativních zdrojů, které nejsou vždy snadno dostupné. Neziskové skupinové financování je v EU značně rozšířeno. Je nutné prozkoumat účinky daňových pobídek, jež se v jednotlivých členských státech liší. Evropské právní předpisy by se měly vztahovat pouze na jisté situace skupinového financování poskytovaného za účelem zisku, a nikoliv na dary a další formy neziskového sponzorství. Právní předpisy by měly být postaveny na rovnováze, měly by chránit investora a vyvarovat se přílišné regulace. Jejich cílem musí být jednoduchost správních postupů, krátké lhůty pro vyřízení a minimální náklady. Dále pak neutralita, transparentnost a absence nekalých praktik a rovněž srozumitelné postupy pro podávání stížností. INT/745 Dlouholeté zapojení akcionářů Návrh na revizi stávající směrnice o právech akcionářů (směrnice 2007/36/ES) řeší nedostatky ve správě a řízení kotovaných společností a jejich správních rad, a to též ve vztahu k akcionářům (institucionálním investorům a správcům aktiv), zprostředkovatelům a zmocněným poradcům (tj. firmám poskytujícím služby akcionářům, zejména poradenství ohledně výkonu hlasovacích práv). Jak ukázala krize, až příliš často podporovali akcionáři nadměrné krátkodobé riskování manažerů a nesledovali pečlivě, co se ve společnostech, do nichž investovali, děje. Navržená opatření by akcionářům jednak usnadnila výkon jejich stávajících práv, jednak tato práva posílila, kde je to zapotřebí. To by pomohlo zajistit, aby akcionáři byli více zapojeni, požadovali od vedení firem větší zodpovědnost a jednali v dlouhodobém zájmu společností. Dlouhodobější orientace vytváří lepší podmínky pro činnost a zlepšuje konkurenceschopnost kotovaných společností. Hlavní prvky návrhu zahrnují přísnější požadavky na transparentnost politiky investování a vlastního zapojení institucionálních investorů a správců aktiv ve společnostech, do nichž investují, a také rámec k jednodušší identifikaci akcionářů, aby mohli snadněji vykonávat svá práva (např. hlasovací), zejména v přeshraničních situacích (44 % akcionářů je z jiného členského státu EU nebo třetí země). U zmocněných zástupců se také očekává větší transparentnost ohledně metodiky, kterou používají při přípravě svých doporučení k hlasování, a ohledně způsobu, jakým řeší střety zájmů. EHSV podporuje změny směrnice o právech akcionářů, zejména ty, které se snaží posílit vazbu mezi odměnami členům správní rady a dlouhodobou výkonností společností. EHSV bere na vědomí, že Komise ve svém posouzení dopadů tvrdí, že její návrhy povedou pouze k nepatrnému zvýšení administrativní zátěže kotovaných společností. Během hodnocení směrnice bude nezbytné provést následné hodnocení této rovnováhy. CCMI/124 Rámec kvality EU pro předjímání změn a restrukturalizace Ve sdělení Komise se předkládá rámec kvality EU pro předjímání změn a restrukturalizaci. Sdělení vychází ze zelené knihy „Restrukturalizace a předjímání změn: poučení z nedávných zkušeností“ ze dne 17. ledna 2012 a reaguje na žádost, kterou vyslovil Evropský parlament dne 15. ledna 2013 v usnesení o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace, které je založeno na článku 225 Smlouvy o fungování Evropské unie. Rámec kvality vyžaduje, aby byly lépe vymezeny a monitorovány určité zásady a osvědčené postupy týkající se předjímání změn a řízení restrukturalizačních činností jednak v podnicích, jednak orgány veřejné moci. Cílem je zejména zjednodušit investice do lidského kapitálu, přidělovat lidské zdroje na činnosti s vysokým růstovým potenciálem a na pracovní místa vysoké kvality podle požadavku strategie Evropa 2020 a zároveň zlepšit pracovní podmínky.
Postupy vymezené v tomto rámci kvality zlepší dlouhodobou konkurenceschopnost podniků a zaměstnatelnost jejich pracovníků a zmírní přidružené náklady včetně sociálních nákladů na změny. To naplňuje hlavní politické cíle EU, zejména cíle vymezené ve strategii Evropa 2020 a v dalších velkých iniciativách zaměřených na trvalou konkurenceschopnost a hospodářské oživení, které přinese nová pracovní místa. Rámec kvality se v souvislosti s předjímáním strukturálních změn zabývá především zaměstnaností a sociální oblastí. Součástí širšího pohledu na strukturální změny je vedle jejich dopadu na pracovní sílu a průmysl i jejich vliv na obecnější sociální otázky ve městech a regionech, kde k nim dochází. Při diskusi o strukturálních změnách se tudíž posuzuje i úloha průmyslové a regionální politiky pro předjímání cest, jakými se regiony a průmyslová odvětví těmto změnám přizpůsobí. Restrukturalizace je nepřetržitý proces stimulovaný širokou škálou faktorů, jež ovlivňují každodenní život podniků. EHSV zastává názor, že v centru procesu restrukturalizace, přizpůsobování nebo předjímání změn stojí podniky, což vyžaduje zapojení zaměstnanců a jejich zástupců prostřednictvím zaměstnaneckých výborů nebo odborů. Je to jeden z aspektů sociální odpovědnosti podniků, který EHSV důrazně podporuje. Je nezbytné náležitě dodržovat dohodnuté konzultace zástupců zaměstnanců na vnitrostátní i unijní úrovni a zaměřit se na dosahování hmatatelných výsledků v rychle se měnících podmínkách. Restrukturalizace a předjímání změn vyžadují cílená řešení v podnicích a regionech. Existuje nicméně mnoho společných aspektů, takže pobídky EU na podporu širších partnerství s vysokými školami, výzkumnými pracovišti, místními, regionálními a vnitrostátními orgány a regionálními vzdělávacími a školicími institucemi jsou velmi vítány. To samé platí i pro šíření osvědčených postupů. Podobně by mohly být velmi užitečné odvětvové rady pro zaměstnanost a dovednosti. EHSV souhlasí se zavedením rámce kvality EU navrhovaným Komisí na základě dobrovolnosti. Poznamenává však, že do budoucna bude možná vhodný právní základ pro konkrétní rámcové podmínky týkající se zapojení zaměstnanců, aniž by tím byly dotčeny kompetence členských států. SOC/509 Instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění Tímto návrhem se přepracovává směrnice 2003/41/ES. Obecným cílem tohoto návrhu je usnadnit rozvoj spoření v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění. Spolehlivější a účinněji spravované důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění přispějí k přiměřenosti a udržitelnosti důchodů tím, že posílí podíl doplňkových důchodových spoření na důchodovém příjmu. To zároveň posílí roli institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) coby institucionálních investorů do reálné ekonomiky EU a zvýší schopnost evropského hospodářství nasměrovat dlouhodobé úspory do investic podporujících růst. Tento návrh má čtyři specifické cíle: 1) odstranit zbývající obezřetnostní překážky bránící přeshraničnímu působení IZPP, zejména pak požadavkem, aby pravidla upravující investice a sdělování informací účastníkům a příjemcům stanovil domovský členský stát, jakož i objasněním postupů pro výkon přeshraničních činností a jasným vymezením oblasti působnosti domovského a hostitelského členského státu; 2) zajistit řádnou správu a řízení i řízení rizik; 3) poskytovat jasné a relevantní informace účastníkům a příjemcům a 4) zajistit, aby orgány dohledu měly k účinnému dohledu nad IZPP potřebné nástroje. EHSV konstatuje, že je zapotřebí silnější a rychlejší rozvoj zaměstnaneckého penzijního pojištění v rámci důchodových systémů členských států EU, a podporuje většinu řešení obsažených v návrhu směrnice o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) II, který vypracovala Evropská komise. EHSV uznává, že je třeba vyvinout další formy spoření na důchod, jak kolektivní, tak individuální, a to zejména s ohledem na předpokládané snížení úrovně dávek z veřejných důchodových systémů, a zdůrazňuje, že zaměstnanecké penzijní pojištění zřízené
rozhodnutím sociálních partnerů může hrát velmi důležitou úlohu v tom, že zaměstnancům zajistí dodatečné důchodové dávky. EHSV nesouhlasí s chápáním IZPP pouze jako institucí finančního trhu, bez faktického uznání a respektování jejich specifických vlastností. IZPP jsou instituce, které vykonávají důležitou sociální funkci. Jsou do velké míry zodpovědné za zaměstnanecké penzijní pojištění a staly se nepostradatelným doplňkem veřejných penzijních systémů. Navrhovaná směrnice musí brát v úvahu klíčovou úlohu sociálních partnerů při vytváření a řízení penzijních plánů a důležitou úlohu vnitrostátního práva v oblasti sociálního zabezpečení a pracovního práva při stanovení pravidel pro jejich činnost. V úsilí o dosažení Komisí plánovaných cílů nelze uplatňovat přístup „one size fits all“, protože existují četné a podstatné rozdíly mezi důchodovými systémy jednotlivých členských států EU i mezi jednotlivými zaměstnaneckými penzijními plány, což má podstatný vliv na rozdílnosti statusu, práv a očekávání účastníků a příjemců těchto plánů. EHSV je například kritický vůči úmyslu rozesílat jednotný typ informačního dokumentu všem účastníkům zaměstnaneckého penzijního pojištění v celé EU. EHSV zdůrazňuje, že dalekosáhlá harmonizace zaměstnaneckých penzijních plánů může být nákladná a nemusí nakonec vést k jejich dalšímu rozvoji (který by si EHSV přál), ale k jejich postupnému zániku. EHSV zdůrazňuje, že hlavním cílem důchodových systémů, včetně zaměstnaneckého penzijního pojištění, je zajištění dostatečné a stabilní úrovně dávek pro příjemce. Funkce podpory kapitálových trhů, včetně dlouhodobých investic, může být pouze sekundárním cílem, přičemž nesmí být dotčeny zájmy účastníků a příjemců penzijních plánů. EHSV podporuje možnost většího zapojení investičních IZPP do „nástrojů s dlouhodobým investičním profilem“, ale zároveň důrazně odmítá návrh, aby aktiva zaměstnaneckých penzijních plánů mohla být investována do nástrojů, které se neobchodují na veřejném trhu.
Vladimíra Drbalová Mezinárodní vztahy - Mezinárodní organizace a EU členka EHSV
