5 07 Ročník XVII. Místní kultura poskytuje. mediální podporu. Festivalu. Mitte Europa

5 07

www.mistnikultura.cz

ís t m ní k ed ul iá tur M Fe lní p a p itt st o os e iva dp k Eu lu o yt ru uje ro pa

Ročník XVII

M

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

2

VIII. Národopisná slavnost 19. – 20. května 2007 Musaion v Kinského zahradě, Praha 5 – Smíchov Pořadatelé: Národní muzeum – Historické muzeum NIPOS, útvar Artama Sdružení pro dětskou taneční tvořivost Koná se pod záštitou primátora hlavního města Prahy Pavla Béma. Účinkující soubory: Kohoutek Chrudim s muzikou Karmazín, Kytice Praha, Mladina Plzeň, Slovácký soubor Kyjov, Vycpálkovci Praha s muzikou Rozmarýnek, Vysočan Jihlava Program: sobota 19. května 15.00 hod. zahajovací koncert s komponovanou přehlídkou lidových svatebních krojů 17.00 hod. vystoupení folklorních souborů neděle 20. května 10.30 hod. vystoupení folklorních souborů 14.30 hod. vystoupení folklorních souborů

Místní Kultura

Místní kultura

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XVII, rok 2007, číslo 5. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO 14450551 Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: 221 507 900, fax 221 507 929 Tel. redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel. 221 507 923 E-mail: [email protected] Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, M. Uhrinová, E. Horníčková. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9. Objednávky a reklamace: Pavlína Bočáková tel.: 234 092 859, fax: 228 133 409 e-mail: [email protected] Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98. Evid. číslo MK: E-6627 ISSN: 1211-7994 Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK – centrum informací o kultuře tel.: 221 507 920 Regis – legislativa a ekonomika kultury tel.: 221 507 941 Artama – neprofesionální umělecké aktivity tel.: 221 507 953-4, zahr. styky: 261 507 971 Na titulní straně: Drak na trutnovské radnici. Uzávěrka čísla 6/2007 – 4. 5. 2007 Uzávěrka dvojčísla 7-8/2007 – 1. 6. 2007 Termíny dalších uzávěrek naleznete na našich webových stránkách www.mistnikultura.cz.

5 / 2007

Obsah „Miliardy do památek!“ ............................... 4 Ptáme se za vás ........................................ 6 Pomáhej! Osvěcuj! Pamatuj! ..................... 7 „Jdu nestandardní cestou“ ......................... 8 Střípky z akce Březen, měsíc internetu ... 10 Ostravský informační servis .................... 10 Vychází korespondence V+W ................. 12 Kvalitní webová prezentace je účinná ..... 12 ... z krajských webů ................................. 12 Novoborské hasičské slavnosti ............... 13 Tisíc let trutnovského draka ..................... 14 Město za historickými hradbami .............. 15 Kaple slouží výtvarnému umění a hudbě 16 Kroniky, kronikáři, muzea ........................ 17 Kultura v Trutnově ................................... 18 Když dva dělají totéž... ........................... 18 K-TRIO v Ostravě slaví............................ 19 Otvice mají opravený kulturní dům .......... 19 Kino potřebuje rekonstrukci ..................... 20 „Zámeček“ je kamarádem dětí ................ 21 Středočeské „lidušky“ mají svůj festival ... 22 Světový den divadla pro děti a mládež .... 22 Konference INSPO 2007 ......................... 23 Hudba nikoliv z Marsu ............................. 23 Základní bariéra je v komunikaci ............. 24 Sedm generací hrnčířů ............................ 25 „Český Krumlov západních Čech“ ........... 27 Pevnost Hanička je kulturní památkou .... 28 Muzeum jako největší školní kabinet ....... 29 Jak změnit starou bábu na sličnou krasavici ................................. 30 Moravské divadelní festivaly ................... 31 Červené nosy .......................................... 31 Jarní svátek českého tance ..................... 32 Tanec pomáhá znevýhodněným .............. 33 Léčivé výtvarné aktivity ........................... 33 Trutnov si svoji galerii hýčká .................... 34 Jak do ZLATÉ KLECE ............................. 35 Čtení na půdě .......................................... 35 Amatérský velkofilm měl premiéru .......... 35 Zkušenosti z dalekého východu .............. 36 Běloruská opozice chce chránit památky 37 Michael Plus v ČR ................................... 38 XVI. FESTIVAL MITTE EUROPA............. 40 Zachraňte opony! .................................... 42

3

4

Úvodník

„Miliardy do památek!“ Aby nevznikla neopodstatněná euforie, hned v úvodu uvádím, že jde jen o můj nesmělý návrh a zbožné přání. A těch miliard by klidně mohlo být 135, ale i méně. Pražští zastupitelé odsouhlasili, že Praha se bude ucházet o uspořádání olympijských her v roce 2016. Primátor Bém odhadl náklady na 135 miliard korun, návratnost jenom o něco málo vyšší. Pokud by pražští radní se žádostí uspěli, určitě by se podařilo, také za pomoci dotací z EU, vybudovat chybějící infrastrukturu. A navíc další větší hřiště, bazény a zápasnické arény. Jsem sportovně založený člověk a v období olympiády se ze mě stává fanatička. Ale myslím si, že pořádání tak finančně i organizačně náročné akce by se měly ujmout stabilní ekonomiky nemající potíže s korupcí, které případný nezdar nepoloží na lopatky. Také se obávám, že pokud budeme celé jedno desetiletí připravovat olympijské hry, půjdou zákonitě některé oblasti stranou. Je možné, že na určitý čas se mimo sféru zájmu dostane právě kultura. Nedávno jsem zavítala do středočeské vesnice Klášterní Skalice a uviděla něco, nad čím jsem zůstala stát u vytržení. Uprostřed bývalého statku stála zdevastovaná kaple. V zájmu objektivity musím poznamenat, že střechu měla opravenou. Ale, zjevení zdevastovaného historického objektu v malé vesnici, uprostřed poměrně rozsáhlého komplexu chátrajících zemědělských budov a s monumentálním gotickým sloupem tyčícím se k nebesům, bylo fascinující. Žádná vysvětlující cedulka, popiska či upoutávka, bohužel nic a v hlavě jediný veliký otazník. Hned po návratu jsem zapátrala na internetu a v encyklopediích a zjistila jsem, že tady byl ve 14. století založen cisterciácký Klášter Panny Marie. Ten husité vypálili, ale o něco později na tomto místě vznikla barokní Kaple Panny Marie, která byla v 18. stol. zrušena a později využívána jako hospodářský objekt. Její poslední éra má zřejmě souvislost se zbytkovým statkem, ale to je na dlouhé povídání někdy příště. Do transu mě dostal již zmiňovaný sloup, vysoký dle mého odhadu cca 10 metrů. Nyní už vím, že se jedná o dochovaný gotický pilíř, jediné, co zbylo po chrámu, který měl údajně ve své době silnější konkurenci snad jen v pražské katedrále

sv. Víta a sedleckém klášterním chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Obě jmenované památky jsou pod ochranou UNESCO, zatímco chrám v Klášterní Skalici, který patřil k nejvýznamnějším, největším a možná i k nejkrásnějším stavbám časů Karla IV., zmizel! Co nezvládli husité, dokončila nejen lidská lhostejnost, ale později i to, že se tu nabízel zdarma stavební materiál na rodinné domy. Ale když už v různých dobách temna jsme toto vše dopustili, mohli bychom se alespoň nyní snažit o lepší přístup k hodnotám, které je tak snadné využít k prezentaci naší republiky a její bohaté historie. Podle zpráv a zoufalého volání po záchraně památek z mnoha míst naší republiky soudím, že podobných případů je více, ne-li mnoho. Ostatně není čísla Místní kultury, které by na podobný případ neupozornilo. Zprávy přicházejí zejména z neziskového sektoru; je mnoho o.s., která vznikla s cílem zachránit jeden jediný historický objekt. Takže povědomí u lidí posiluje, stát těmto snahám nebrání, vypisuje dotační tituly, ale nemohl by udělat něco zásadnějšího? Vzpomenete si na akci: „1 miliarda do školství“, která proběhla někdy v polovině 90. let? Politici v té době doznali, že školství, resp. školní nemovitosti, jsou v tak hrozném stavu, že potřebují významný finanční impulz. I když se jedna miliarda jevila s odstupem času jako kapka v moři, alespoň stát deklaroval, že právě tato oblast je důležitá, a přitom zanedbaná, že o tom ví a v rámci možností má snahu problém řešit. Dnes jsou školy víceméně zmodernizované a potřebné náklady zvládají zřizovatelé, většinou obce, sami. Alespoň v to doufám. Zdevastované kulturní dědictví – hrady, zámky, kostely, kláštery a další památky, zápasí s větry, dešti a s časem už dlouho, a každým okamžikem některá z nich ztratí definitivně naději na záchranu. Teď přemýšlíme o olympiádě a potřebných miliardách. Tak významná sportovní akce jistě na čas zvýší turistický ruch a renomé republiky, ale nedokázaly by opravené památky totéž? A to už zcela okrajově zmíním, že návratnost investic do uspořádání olympiády je nejistá, v případě peněz směrovaných do památek sice dlouhodobá, ale jiné riziko nevidím. Ludmila Kučerová Místní Kultura

Ceny

Kandidáti na udělení Ceny ministerstva kultury v roce 2007

v oborech zájmových uměleckých aktivit (dle nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, udělovaných ministerstvem kultury ve znění nařízení vlády č. 98/2006 Sb.) Cenu za divadelní a slovesné aktivity se navrhuje udělit panu

JANU MERTOVI za celoživotní přínos k rozvoji amatérského divadla. Cena bude předána na 56. Loutkářské Chrudimi ve dnech 30. 6. – 6. 7. 2007. Cenu za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru se navrhuje udělit panu

ZDEŇKU BLÁHOVI za jeho celoživotní přínos k uchování a rozvoji tradiční lidové kultury a folkloru. Cena bude předána na zahájení 62. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici dne 22. 6. 2007. Cenu za hudební aktivity se navrhuje udělit panu

VÁCLAVU MAZÁČKOVI za dlouholeté, vynikající zásluhy o rozvoj neprofesionální komorní a symfonické hudby. Cena bude předána na Národním festivalu neprofesionálních komorních a symfonických těles v Třebíči ve dnech 21. – 22. 9. 2007. Cenu za dětské estetické aktivity se navrhuje udělit paní

DANĚ ŽDÍMALOVÉ za celoživotní úspěšnou odbornou, metodickou a organizační činnost v oblasti amatérského tanečního umění a za významný podíl na rozvoji taneční výchovy dětí. Cena bude předána během XXIV. národní přehlídky dětských skupin scénického tance v Kutné Hoře ve dnech 8. – 11. 6. 2007. Cenu za audiovizuální a výtvarné aktivity se navrhuje udělit panu

ING. FRANTIŠKU JIREŠOVI za celoživotní přínos v oboru amatérského filmu. Cena bude předána na Celostátní soutěži neprofesionální filmové tvorby dne 9. 6. 2007 v Ústí nad Orlicí. Ceny ministerstva kultury

za přínos v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění a architektury pro rok 2007 Ceny se udělují:  k ohodnocení výjimečných uměleckých tvůrčích nebo interpretačních počinů  za dlouhodobé umělecké zásluhy v oblasti divadla, hudby a výtvarného umění a architektury. Návrhy na udělení cen mohou podávat fyzické nebo právnické osoby na adresu Ministerstva kultury, odbor umění a knihoven, Maltézské nám. l, 118 11 Praha l, a to nejpozději do 31. 5. 2007. Bližší informace lze získat na internetové adrese Ministerstva kultury www.mkcr.cz, Umění, Dokumenty – Ceny. 5 / 2007

5

6

Legislativa

Ptáme se za Vás Dnes reagujeme na často kladené dotazy různých tazatelů na vznik a zánik občanského sdružení a jeho povinnosti ohledně výroční zprávy. Odpovídá PhDr. Alena Mockovčiaková (NIPOS-Regis). 1. Jakým postupem je možno založit o.s.? Sdružení občanů je zakládáno postupem, který stanovuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Podrobněji se tomuto postupu a doporučení při vytváření stanov věnujeme na našich www stránkách: http://www.nipos-mk.cz/page.asp?ID=70. Pokud si budete přát individuální konzultace, kontaktujte nás na adrese [email protected] nebo na tel.: 221 507 942. Poznamenávám, že od července 2006 mají sdružení povinnost uvádět v názvu „občanské sdružení“. Sdružení založená před tímto datem mají lhůtu do července 2009 pro změnu názvu. 2. Má o.s. povinnost zveřejnit výroční zprávu? Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů a ani jiný zákon tuto povinnost sdružení neukládá. Záleží pouze na tom, zda si sdružení samo podobnou povinnost zakotví ve stanovách. Pokud sdružení pracuje a hospodaří dle zavedených zvyklostí, pak valná hromada členů (schůze členů) obvykle každoročně projednává a schvaluje jak zprávu o činnosti a hospodaření za uplynulý rok, tak plán činnosti a hospodaření na rok další. Zveřejnění hodnotící zprávy by pak nemělo být zásadním problémem. Pokud má sdružení v plánu ucházet se o dotace např. z veřejných rozpočtů (z rozpočtu státu, kraje, obce), lze předpokládat, že zveřejnění či předložení výroční zprávy spolu s projektem a se žádostí o dotaci může při jejím posuzování hrát pozitivní roli. 3. Jaké povinnosti má o.s. při svém zániku? Okolnosti zániku sdružení uvádí zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů v § 12 až § 14. Bývá však užitečné podrobněji uvést ve stanovách postup rozhodování o zániku sdružení a způsob zániku sdružení. Pokud sdružení zaniká dobrovolným rozpuštěním, je jeho povinností provést majetkové vypořádání, a to ve smyslu § 20a, odst. 3 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.). Zánik sdružení se oznamuje Ministerstvu vnitra. Pokud majetkové vypořádání neprovede sdružení ještě před svým zánikem, pak majetkové vypořádání provede likvidátor určený tímto ministerstvem.

§§ Sledujeme za vás Fórum neziskových organizací Ministryně Džamila Stehlíková, předsedkyně Rady vlády pro neziskové organizace, informovala o vzniku Fóra NNO. To by mělo přinášet aktuální a z praxe ověřené informace a podněty přímo od lidí, působících v neziskovém sektoru. Předpokládá, že každých 4 – 5 měsíců svolá účastníky fóra a prodiskutuje s nimi aktuální témata z oblasti nestátních neziskových organizací.

Informace o NNO

Na základě usnesení vlády ze dne 17. května 2006 č. 564 byl od 1. ledna 2007 zcela předán do gesce Ministerstva informatiky Informační systém o nestátních neziskových organizacích (IS NNO). Pro Ministerstvo informatiky zajišťuje správu IS NNO příspěvková organizace TESTCOM. Nová adresa pro IS NNO je http://rno.testcom.cz/nnonet30200.

Informační centrum folkloru Folklorní sdružení České republiky (FoS ČR) v zájmu zlepšení informovanosti o regionálních a místních tradicích našeho národa a s cílem napomoci prezentaci folklorních akcí pořádaných v jednotlivých regionech, zřídilo IC. Sídlí na adrese Senovážné náměstí 24, 116 47 Praha 1 (vchod z ulice Jeruzalémská), telefon: 234 631 493, e-mail: [email protected].

Zahájilo 3. dubna a provozní dny jsou od pondělí do pátku od 11 do 17 h, v případě většího zájmu o jeho služby bude provozní doba rozšířena. Místní Kultura

Organizace

Pomáhej! Osvěcuj! Pamatuj! je aktuální již 145 let

Svatobor je jedním z nejstarších spolků v českých zemích spolu se Sokolem, Hlaholem a Vltavanem. Byl založen roku 1862, aby napomáhal českému písemnictví v době Bachova absolutismu. Se zakladatelem F. Palackým, který ideu spolku vyjádřil výše zmíněným heslem, zde působila řada známých osobností jako F. L. Rieger, K. J. Erben, V. Náprstek, J. Hlávka a další. Dnes má statut občanského sdružení. Lze porovnat původní způsob získávání peněžPomoci se dostávalo chudým spisovatelům, ní podpory s dnešní situací? Členské příspěvky osvěta spočívala ve všestranné podpoře českých jistě nestačí... děl a k uchování paměti se zřizovaly pomníky To máte naprostou pravdu a pokud mohu z his(J. Jungmanna, K. H. Máchy), panteon na Slatorických pramenů posoudit, situace je naprosto víně a pamětní desky. Slavín na Vyšehradě vybudoval Svatobor na své náklady, vlastníkem obdobná – jde o, dnešními slovy, vícezdrojové fia správcem byl až do r. 1970, kdy přerušil svoji nancování. (Část prostředků vlastních, část zdročinnost jako samostatný subjekt, neboť pozbyl jů od soukromých firem jako sponzorské dary všech prostředků (po zrušení nadací a fondů a významná část je z oblasti veřejných financí, na počátku 50. let 20. století a po znehodnocev našem případě pražské správy hřbitovů.) Je ní vkladů měnovou reformou se v letech 1961 také rozdíl rekonstruovat, a získat finanční zdro– 62 vzdal i svých dvou nadačních domů v Praje, na národní kulturní památku Slavín či vydání ze a jednoho v Poděbradech). To vše zapříčiniknihy Vyšehradský hřbitov nebo na „pouhé“ lo i zastavení pomoci literátům. Od roku 1974 udržování památných hrobů na Olšanech, Vyšeněkolik členů spolku pokračovalo v další práci hradském či Malostranském hřbitově. díky pochopení Klubu Za starou Prahu, a to na Jaká je vaše strategie v této oblasti? záchraně historické části Olšanských hřbitovů Stručně řečeno: „Pomož si a bude Ti pomože– pohřebiště prvních generací národních budino“. My jsme věděli, a snad stále víme, co chcetelů. Této záslužné práci se věnovalo postupně me, rozvrhneme postup do příslušných etap, zavíce než 80 dobrovolníků, a tak se zpustlý II. olčneme s vlastními prostředky. A když sponzoři, šanský hřbitov změnil v udržovaný pietní park, magistrát a další vidí, že opravdu děláte a ne podobně jako další olšanské hřbitovy. Zatímco jen mluvíte co by, kdyby…, tak se vám většinou členové funerální sekce věnovali svůj volný čas, každý snaží pomoci. hřbitovní správa pak poskytla nezbytný materiSvatobor dnes také vešel ve známost pořádáním ál. Po změně politických poměrů se roku 1990 besed, pietních shromáždění, vycházek a temačlenové sekce rozhodli obnovit samostatnou tických výletů, od roku 1994 vydává informativčinnost historického spolku Svatobor. Podmínní periodikum ZPRÁVY. „Vinohradský hřbitov ky pro sociální roli – „pomáhej“ – se už neobvčera a dnes“ se jmenuje kniha, kterou zpraconovily, hlavní důraz se klade na zbývající souvali dva členové výboru a vydala ji Správa pražčásti poslání – osvětu a uchovávání hmotných ských hřbitovů. Plány do nejbližší budoucnosti památek na významné osobnosti české kultury předestírá opět doc. Liška: a vědy. Roku 1997 tedy Svatobor převzal do U příležitosti našeho 145. výročí jsme vydali své správy a užívání hrobku Slavín, jež v minuplaketu, vyšla kniha Slavín a na září připravulé době přešla do trvalého vlastnictví hlavního jeme menší konferenci Spolky a památníky, kde města Prahy, a o rok později zahájil rozsáhlou si chceme s obdobnými sdruženími vyměnit zkurekonstrukci. Dokončení opravy, po níž bude šenosti z rekonstrukcí či přípravy staveb nových krypta znovu zpřístupněna veřejnosti, i následné památníků. Myslíme i na naše nejmenší a v záudržování Slavína záleží na další sponzorské či věrečné části příprav je vydání kvarteta Osobmecenášské podpoře. A na získávání potřebných nosti ze Slavína a papírového modelu Národní financí jsem se zeptala jeho předsedy doc. Dr. hrobky Slavín (s umělcem A. Weisnerem). Ing. Václava Lišky. Děkuji za odpovědi Eva Horníčková 5 / 2007

7

8 Foto: E. Veselá

„Jdu nestandardní cestou“ Do funkce ředitele Městské knihovny Most, příspěvkové organizace zřizované městem, nastoupil Ing. Tomáš Ondrášek v roce 2004. Jako knihovník nepracoval, zato má za sebou nemálo marketingově-mediálních aktivit od rozhlasu až po televizi. Jeho pohled na fungování a poslání knihovny tedy přináší neotřelé podněty. Poprosila jsem ho o odpovědi na několik dotazů. Sedmdesátitisícový Most nemá klasický kulturní dům, a přitom se málokterá městská knihovna může pochlubit plochou 6 tisíc m², jakou disponujete vy. Nabízí se tedy otázka Jaké další, „neknihovnické“ aktivity nabízíte? Od roku 2004 provozujeme kino Kosmos (pozn. red.: soukromý objekt). Je to první vícesálové kino v naší republice. Z původních tří sálů využíváme dva – maxi a midi. Jsme tu v nájmu a mým snem je promítat v naší knihovně, kde by se v Malém sále s kapacitou 140 míst promítaly komorní filmy, a v sále po diskotéce, kde bylo dříve kino Mír, by mohlo po úpravách 280 diváků sledovat komerční filmy. Rovněž v roce 2004 jsme otevřeli galerii Zlatá trojka, v jejíž třech místnostech se ročně vystřídá kolem 25 výstav např. obrazů, fotografií, archeologických nálezů, uskutečnila se i výstava tužek. Na jednu z posledních akcí Obrazy z kanceláře jsme přinesli koktejl namíchaný z originálů, reprodukcí, čestných uznání a s údaji, jaké stěny zdobily před rokem 1989 a kde jsou uloženy nyní. V loňských volbách vzniklo nové městské zastupitelstvo. Co od něj očekáváte?

Přál bych si, aby tyto změny vyústily ve fungující spolupráci s knihovnou. Chci diskusi se zřizovatelem, v níž by město řeklo: Takováto je koncepce našeho dalšího rozvoje a knihovna v ní má určeny následující úkoly. Jsem manažer a chci znát další směr vývoje. Zajímá mě nejen co bude za rok, dva, ale i v delším časovém výhledu. Dnes si lidé rozmýšlejí, kde a jak trávit volný čas. Konkurence je velká a chceme-li uspět, musíme nabídnout nejen moderní prostředí, ale i odpovídající náplň. Mezi našimi čtenáři například postrádám vrstvu středních manažerů. Ti mají času málo, ale chceme-li je přilákat, musíme jim nabídnout třeba nákladné publikace vztahující se k jejich koníčku. Pokud to neuděláme, zajedou si např. do pražských knihoven. Novou tváří dlouhodobé reklamní kampaně vaší knihovny se stal primátor města Vlastimil Vozka. Jakou úlohu přisuzujete reklamě? Jeho vstřícnost vítám, na plakátech po celém Mostě nás propaguje pod heslem „Čtení je zdarma“. Velice uvažuji o tom, jak vynaložit peníze na reklamu, aby byla co nejúčinnější. V materiálech se snažíme činnost knihovny přiblížit ► Místní Kultura

Knihovny ► a přilákat další zájemce. Posloužilo nám i PF

2007 s bilancí úspěchů minulého roku, kdy jsme nakoupili 5377 nových knih, promítali 1089 filmových představení, nabídli 26 výstav ve Zlaté trojce, připravili 157 tematických výstavek, půjčili 402 866 knih, zaregistrovali 1429 nových čtenářů a po budově provedli 119 exkurzí. Knihovny se snaží získat sponzory. Daří se jim to někdy více, někdy méně. Mohu znát váš názor? Náš roční rozpočet se pohybuje kolem 15 milionů Kč, částka získaná od sponzorů činí asi 100 tisíc Kč. Sumy v desetitisících však nepovažuji za klasický sponzoring, ale spíše za druh milodaru. Sponzor totiž za poskytnuté peníze požaduje adekvátní protislužbu. A tady si musíme položit otázku, zda mu ji může knihovna poskytnout. Další problematickou veličinou je čas, tj. zda doba vynaložená na hledání vhodného sponzora odpovídá získané finanční částce. Nebylo by lepší tuto energii věnovat zkvalitňování práce knihovny? Podobné je to i s předkládáním projektů, které by mohly přinést peníze od Evropské unie. Jsou administrativně složité, časově náročné a získaná suma neodpovídá vynaložené námaze. Knihovna založila fond kalendářů. Zvažujete i nějaké další rozšíření okruhu nakupovaných knih? Zatím se nám podařilo soustředit kolem 800 kalendářů a troufnu si říct, že žádná knihovna u nás takovýto fond nemá. A přitom některé z nich přinášejí reprodukce výtvarných děl, čímž je vlastně přibližují širokému okruhu lidí. Nyní řešíme, jak tento pramen katalogizovat. Most by si zasloužil vybudování speciálního fondu – možná i s evropským roznes pořídíme „eleksahem, zaměřeného tronickou knihu“, na těžebně-zpracokterá má podobu klasicvatelskou nebo cheké knihy, s tím rozdílem, micko-technologicže stránky jsou prázdné kou problematiku. a text se do ní „nabíjí“ Jakým směrem se vložením čipu, za cca ubírají vaše úva50 tisíc Kč. Ale časem hy o budoucnosti půjde její cena rychle mostecké knihovny dolů. Tímto způsobem a knihoven vůbec? pak bude prezentována Informační technaučná literatura, která nologie jdou vpřed rychle zastarává. mílovými kroky.

D

5 / 2007

Elektronické knihy budou převedeny na čipy, a knihovní fond naší knihovny se tak vejde do krabice od banánů. Nyní se u knih platí nejen autorovi, ale i za papír, grafiku, tisk atd. Pokud bude možné si knihu stáhnout z internetu, zaplatíme jejímu tvůrci. Dnes pořídíme „elektronickou knihu“, která má podobu klasické knihy, s tím rozdílem, že stránky jsou prázdné a text se do ní „nabíjí“ vložením čipu, za cca 50 tisíc Kč. Ale časem půjde její cena rychle dolů. Tímto způsobem pak bude prezentována naučná literatura, která rychle zastarává. A tak už musím přemýšlet, co uděláme s prostorem knihovny, v níž se dnes tento druh literatury nachází. Samozřejmě krásná, zábavná nebo dětská literatura budou mít i nadále své nezastupitelné místo. Zmíněné úvahy mne vedou k myšlence, že v budoucnu se knihovna stane informačním, vzdělávacím i zábavním centrem, tedy multikulturním zařízením. Děkuji za rozhovor. Eva Veselá KNIHOVNY STŘEDOČESKÝ KRAJ: Zastupitelstvo Středočeského kraje považuje podporu knihoven za jednu z priorit v oblasti kultury a památkové péče. Pro letošní rok již schválilo dotace určené na zabezpečení výkonu regionálních funkcí pro 4 z 5 pověřených knihoven. Jedná se o Městské knihovny v Benešově a Kutné Hoře, Knihovnu města Mladá Boleslav a o Knihovnu Jana Drdy v Příbrami. Tyto knihovny jsou zřizovány obcemi. Zřizovatelem páté – Středočeské vědecké knihovny v Kladně – je přímo Středočeský kraj, jehož vedení o příspěvku této knihovně rozhodlo již dříve. Pověřené knihovny, které menší knihovny metodicky vedou, pomáhají jim v jejich rozvoji, s nákupem knih atd., dostanou dotace v celkové výši 4,726 mil. Kč. Budou jim uvolněny ve 3 splátkách tak, aby bylo zajištěno plynulé financování výkonu jejich regionálních funkcí. (Právo, 23.02.2007) VÍTKOV (6 tis. obyv., okres Opava): Od dubna do listopadu 2006 se konala celková rekonstrukce budovy Městské knihovny ve Vítkově, a to v rámci projektu, který je zaměřen na rozšíření služeb celoživotního vzdělávání této knihovny. Knihovna má nyní nový interiér a je vybavena výpočetní a audiovizuální technikou. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly výše 10,585 mil. Kč. Projekt získal dotaci ze Společného regionálního operačního programu a byl spolufinancován ze strukturálních fondů EU částkou 7,329 mil. a ze státního rozpočtu sumou 732,9 tis. Kč. Pro veřejnost byla knihovna slavnostně otevřena 3. 1. 2007. (Veřejná správa, č.6, 2007)

9

10

Informační střediska

Střípky z akce Březen, měsíc Internetu

Organizátorem projektu, který letos vstoupil do 10. ročníku, je BMI sdružení, záštitu poskytl předseda Senátu Parlamentu ČR. Pro lidi se zdravotním postižením V pražském Kongresovém centru se uskutečnil 7. ročník konference INSPO – Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami za účasti 170 zájemců. Přinesl novinky o tom, jak internet a další technologie mohou lidem se zdravotním postižením ulehčit život. Patří k nim např. on-line Centrum znakového překladu v Ostravě (viz zpráva na str. 23). Senioři a internet Podle výzkumů NetMonitor roste mezi seniory zájem o internet. Podíl uživatelů starších 60 let na internetové populaci se během minulého roku zvýšil z 2,63 na 3,09 %. Prodlužuje se doba, kterou senioři na internetu tráví, přibývá těch, kteří mají přistup z domova, ale rostoucí zájem zaznamenávají také knihovny. Dosud výrazná převaha mužů se oslabuje – ve výše zmíněné věkové kategorii se podíl žen vloni zvýšil z 23,57 na 25,89 %. 450 světových deníků Na dva březnové týdny měli uživatelé internetu možnost užívat službu LibraryPressDisplay, která nabídla zdarma on-line přístup ke zhruba 450 titulům v 64 jazycích z 35 zemí. Deníky byly přístupné v originální grafické podobě už v den jejich vydání. Knihovny a internet Letos se do Března – měsíce Internetu zapojilo 390 knihoven, které v nabídce svých aktivit vycházejí z motta: Internet – výhoda pro znevýhodněné. Do této skupiny lze zařadit seniory, nezaměstnané, matky na mateřské dovolené a lidi se zdravotním postižením. Téměř 50 knihoven má vybavení pro přístup k počítači a internetu pro zrakově handicapované. Díky “Projektu internetizace knihoven“, realizovaném od roku 2004 ministerstvem informatiky, se daří získat přístup k síti i těm nejmenším obcím. Letos se počet připojených knihoven blíží ke 4 tisícům. Další informace najdete na www.brezen.cz [ev]

Ostravský V lednu 2006 se Ostravský informační servis (OIS) změnil z o.p.s. na společnost s ručením omezeným. Stále však platí motto: OIS je organizace pro občany a návštěvníky města. Během let se počet provozoven OIS zvýšil z jedné na čtyři a postupně se také rozšiřovala paleta nabízených služeb. Za posledních jedenáct let jich využilo přes 2 miliony 700 tisíc zájemců. První zdejší informační centrum vzniklo v roce 1993 jako sdružení soukromé cestovní kanceláře a města Ostravy. Jeho činnost skončila v srpnu 1996 a v následujícím měsíci začala Městské informační centrum (MIC) provozovat obecně prospěšná společnost s jediným zřizovatelem – městem Ostrava, které je financovalo formou neinvestiční dotace. Od ledna 2006 převzal tuto činnost Ostravský informační servis, s.r.o., jehož jediným zakladatelem je statutární město Ostrava. Na moji otázku Co považujete za největší úspěch v prvním roce fungování OIS? mně odpověděla jeho ředitelka PhDr. Dagmar Kremzerová: „Stabilizaci organizace v souvislosti se změnou o.p.s. na s.r.o. – jen smluv se vypovídalo a znovu uzavíralo kolem 500, dále stabilizaci pracovníků na jednotlivých pobočkách. Jejich odpovědný a kreativní tým neměl ani při tak vysokém vytížení žádnou oprávněnou stížnost od klientů.“ Počet poboček roste V současné době jsou v provozu 4 pobočky a podle záměru OIS by měla vzniknout nová pobočka LETIŠTĚ na mezinárodním letišti L. Janáčka v Ostravě. V lednu 1995 byly otevřeny nové prostory pobočky CENTRUM, která je i v současné době nejnavštěvovanějším pracovištěm OIS vůbec – loni jejich služeb využilo přes 360 tisíc osob. Slouží zejména českým klientům. V dubnu 2000 přibyla pobočka VĚŽ – jde o vyhlídkovou věž Nové radnice. Do těchto míst míří zejména zahraniční návštěvníci, kteří kromě vyhlídky na město a okolí získají potřebné informace v 6. patře radnice, kde je na vyhlídkovou věž přestupní výtah. V minulém roce sem přišlo necelých 47 tisíc turistů od nás i ze zahraničí – ze 42 zemí světa. Z cizinců tvořili 25 % Poláci, 14 % Němci, 13 % Angličané, 9 % Slováci, 8% Rusové, ale nechyběli ani Američané, Finové či Japonci. Provozovna ve vestibulu nádraží v Ostravě-Přívoze přivítala první zájemce v listopadu 2000. Loni si ► Místní Kultura

Informační střediska

informační servis ► na toto místo, které má druhé pořadí v počtu obsloužených ci-

zinců, pro informace přišlo téměř 29 tisíc osob. Zatím poslední pobočku otevřenou v dubnu 2004 najdeme na dopravním terminálu v Ostravě-Svinově. Jde o velmi frekventované místo, protože se nachází na důležité křižovatce železniční (též rychlíková zastávka), městské i příměstské dopravy. V roce 2006 jejích služeb využilo přes 21,5 tisíc klientů. Změna právní subjektivity výhodou Při vysokém obratu prodeje vstupenek – až 6 milionů Kč ročně, se stal MIC plátcem DPH, což je pro každou o.p.s. ztrátová záležitost. To je zřejmě vysvětlení ke změně statutu na s.r.o. Město Ostrava společnost financuje stejným způsobem, tedy poskytnutím neinvestiční dotace. Rozšířilo se však spektrum poskytovaných komerčních aktivit. Nejpřínosnější je prodej vstupenek na akce v Ostravě, dále předprodej vstupenek přes on-line terminály (pro 4 společnosti), prodej různého zboží a ostravských suvenýrů. O kvalitě služeb vypovídají ocenění OIS je v rámci Asociace turistických a informačních center zařazeno v nejvyšší kategorii, tj. A. Zájemci mohou pobočky navštívit denně, kromě češtiny ovládají všichni pracovníci (celkem 22 osob) angličtinu, 2/3 němčinu, 1/3 se domluví v polštině a ruštině, 2 zaměstnanci ve francouzštině a 1 ve španělštině. V roce 2005 získalo zařízení mimořádnou cenu poroty ve 4. ročníku celostátní soutěže COT Business v kategorii nejlepší informační centrum ČR a medaili primátora města Ostravy k 60. výročí osvobození Ostravy, a to za přípravu a realizaci celoměstských oslav. V roce 2004 obdrželo mimořádnou cenu poroty ve 3. ročníku celostátní soutěže Náš kraj v kategorii nejlepší cizojazyčný materiál města v ČR a o rok dříve mimořádnou cenu poroty ve 2. ročníku téže soutěže. Obě tyto ceny uděloval odborný časopis COT Business. Propagace města Do pracovních povinností OIS patří, kromě klasických činností, také prezentace města na řadě veletrhů, konferencích atd. u nás i v zahraničí. Zajišťuje propagační akce či doprovodný program pro VIP hosty a zástupce médií. OIS si samo připravuje materiály, zajišťuje překlady, pouze grafické zpracování zadává firmě. Je financováno z přidělené dotace a z výnosů OIS – loni se částka skládala ze 2/3 z dotace a z 1/3 z výnosů OIS. Eva Veselá A jaké priority má ředitelka pro letošní rok? „Zdraví všech zaměstnanců a jejich blízkých, spokojení zákazníci, udržení vysokého standardu služeb a kreditu v ČR i v zahraničí. A také lépe vybavená některá pracoviště.“

5 / 2007

11

12

Publikace

Vychází

korespondence V+W Společná cesta legendárních tvůrců Osvobozeného divadla Jiřího Voskovce a Jana Wericha, utvrzená nucenou emigrací v USA, se po roce 1948 rozdělila. Werich, který se cítil nepřekonatelně svázán s českým jazykem a kulturou, zůstal po válce v Čechách. Voskovec (vl. jménem Wachsmann) byl jakoby svým původem i multikulturním vzděláním předurčen k osudu světoběžníka. Po několika měsících v „ nové republice“ odjel opět a tentokrát natrvalo do USA. Vzájemná dosud nepublikovaná korespondence V+W byla po léta uložena v Gotliebově archivu v Bostonu a v Památníku písemnictví. Je strhujícím svědectvím originality a umělecké zralosti obou umělců, ale současně odhaluje i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě, plném železných opon a studených válek. Dopisy psané s nadhledem, humorem a moudrostí mají velkou literární hodnotu a dopisující předpokládali, že budou zveřejněny. Ze zamýšleného třísvazkového projektu vychází první část korespondence, která zahrnuje období 1945 – 1962 a edičně ji připravil prof. Ladislav Matějka. Další listy, které si V+W vyměňovali až do roku 1980, kdy Jan Werich zemřel, vyjdou v následujících dvou dílech. Kniha Jan Werich – Jiří Voskovec: Korespondence I. je společným dílem nakladatelství Akropolis a Nadace Jana a Medy Mládkových, její cena je 399 Kč. Mária Uhrinová

Historický lexikon městysů a měst Autoři Štěpán Mleziva a Karel Kuča postihují ve své knize vývoj a funkce městských sídel v dějinách územně-správního členění českých zemí od roku 1850 do současnosti. Lexikon popisuje 1165 lokalit v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které ve sledovaném období byly nebo jsou městem či městysem, včetně pěti měst, která od roku 1920 leží na území Polska. Zařazeny jsou též údaje o územní památkové ochraně a o urbanistické struktuře (členění) lokality. Všechna data jsou uváděna s přesností na rok a s odkazem na pramen. Nakladatelství Baset, 2007 [uma]

Kvalitní webová

Východní Čechy mají v roce 2007 nejlepší regionální turistickou prezentaci. Moderní internetovou formu jim připravila soukromá firma. O tom, že jde o dobrou investici, svědčí i to, že turistický portál regionu Východní Čechy byl oceněn zvláštní cenou ministra pro místní rozvoj za nejlepší turistickou prezentaci na webových stránkách v kategorii regiony. Cena byla udělena v rámci soutěže internetových prezentací

... z krajských webů: Zlínský kraj

Pro podporu cestovního ruchu Radní Zlínského kraje odsouhlasili na svém březnovém jednání založení nové organizace cestovního ruchu. Má podporovat ekonomický rozvoj a zvýšit návštěvnost celého Zlínského kraje. Muzejní depozitáře Z rozpočtu Zlínského kraje byla nákladem 14 milionů Kč hrazena rekonstrukce bývalé kuchyně kroměřížských kasáren na moderní depozitáře. Muzeum Kroměřížska tak získalo prostory na uložení všech sbírek i archivu dokumentace regionu, s výjimkou etnografického fondu.

Středočeský kraj

Studenti a noviny Od 2. dubna do 12. května 2007 se mohou všichni žáci 2. ročníků středních škol zapojit do projektu „Studenti čtou a píší noviny“. Denně dostávají zdarma denní tisk a nad jeho obsahem pak diskutují v předmětech humanitního nebo přírodovědného zaměření. Jedním z organizátorů projektu, jehož příprava proběhla ve školním roce 2005/6, je Gymnázium Komenského v Příbrami, mediální záštitu poskytla MAFRA. Posláním celé akce je naučit studenty pracovat s tištěným slovem, vyjadřovat svůj názor, obhajovat vlastní stanovisko, naučit se zpracovávat a hodnotit denní události atd. Nejlepší studentské práce budou otištěny v novinách.

Olomoucký kraj

Divy kraje Anketa „7 divů Olomouckého kraje“ byla vyhlášena ve spolupráci s časopisem KROK – Knihovnická revue Olomouckého kraje. Skončí 30. 4. Inspirace pochází ze světové ankety, ► Místní Kultura

Kraje, Místa

prezentace je účinná

měst, obcí a krajů Zlatý erb „Reagovali jsme na průzkumy, které hovoří o tom, že stále více lidí na internetu hledá místo, kde strávit dovolenou, a proto jsme spustili nový turistický portál,“ řekl radní pro oblast cestovního ruchu Miloslav Macela. Na vytvoření nového webu, fungujícího od prosince 2006, přispěla Evropská unie. Na adrese www. vychodni-cechy.info se můžete přesvědčit o kvalitě tohoto portálu, na jehož vytváření a aktualizaci se nemalou mírou podílejí turistická informační centra v kraji. [luk] ► kterou v roce 2001 vyhlásila švýcarská nadace NEW 7

WONDERS. Zájemci, kteří se zapojí, mohou navrhnout nových 7 divů světa. Vyhlášení vítězů proběhne 7. 7. 2007 v 7 hodin, 7 minut, 7 sekund. Olomoučtí vyhlašovatelé se domnívají, že na území kraje se nachází velké množství vynikajících kulturních a přírodních divů a že účastníci ankety budou mít z čeho vybírat.

Královéhradecký kraj

Pro pohodlí turistů Na údržbu, opravy a značení turistických a lyžařských tras kraj letos přispěje 500 tisíci Kč, což je o 100 tisíc více než vloni. Finanční prostředky obdrží Klub českých turistů, jež značení zajišťuje. Provoz cyklobusů, které budou rozvážet turisty s koly v Krkonoších, Orlických horách, Kladském pomezí a v Českém ráji, podpoří kraj 2 miliony Kč.

Plzeňský kraj

Podpora informačních center Na základě usnesení krajského zastupitelstva budou přiděleny dotace v programu „Podpora činnosti informačních center na území Plzeňského kraje pro rok 2007“. O peníze z dotačního titulu „Propagační materiály“ se hlásilo 25 žadatelů, kteří požadovali částku přes 920 tisíc Kč. Podporu v celkové výši 373 tisíc Kč získalo 13 projektů. Nejvyšší částku – 50 tisíc Kč získal Mikroregion sdružení venkovských obcí Dolní Střela na reedici propagačních materiálů. V programu „Vybavení informačního střediska“ se sešlo 6 projektů, z nichž uspělo pouze město Nepomuk. Na nákup dřevěných regálů, vitrín a stojanů získalo 30 tisíc Kč.

Kraj Vysočina

Kulatý stůl neziskovek V březnu uspořádal Národní institut dětí a Mládeže MŠMT ve spolupráci s Radou dětí a mládeže Kraje Vysočina a s krajem Vysočina kulatý stůl na téma Síťování nevládních neziskových organizací na místní a regionální úrovni. Hlavními tématy byly možnosti, priority a překážky síťování neziskového sektoru v oblasti určené dětem a mládeži z pohledu NNO, měst i kraje. [ev] 5 / 2007

Novoborské

hasičské slavnosti Rok 2007 se ponese ve znamení oslav 250 let od založení města Nový Bor. Významným bude ale i pro Sbor dobrovolných hasičů, kteří letos oslaví 140 let od svého založení. Místní hasiči se pod vedením svého velitele Josefa Kočího stali za poslední léta nejen synonymem záchrany lidských životů a ochrany veřejného i soukromého majetku, ale i neziskovým spolkem, který do kulturního a společenského dění v Novém Boru vnesl za výrazného přispění a podpory městského úřadu zcela nový a čerstvý vítr. Začalo to dnes již legendárními Silvestry, pokračovalo unikátním nápadem pořádat Pálení čarodějnic přímo ve středu náměstí, asiči pozvedspolupořádáli novoborské ním Sklářských náměstí na místo, slavností, Pivokde se dějí ty nejbraní, Rozsvědůležitější a nejcení vánoční výzdoby a dal- zajímavější společenské události. šími akcemi. Významným přelomem se stanou Hasičské slavnosti ve dnech 25. a 26. května 2007, které hasiči organizují ve spolupráci s hlavním partnerem, světově proslulou sklárnou AJETO Lindava a městem Nový Bor. Oficiální záštitu nad akcí převzal hejtman Libereckého kraje Petr Skokan a svou návštěvou poctí Nový Bor a místní hasiče i ministr vnitra České republiky Ivan Langer. Akce bude mít i charitativní moment – svou účast potvrdili i zástupci Nadace policistů a hasičů při Ministerstvu vnitra ČR, která se stará o pozůstalé po obětech z řad policistů, hasičů a záchranářů. Hasiči věnují celkový finanční výtěžek z Hasičského kola štěstí, které bude jednou z atrakcí slavností, na tyto dobročinné účely a na své slavnosti navíc pozvou i několik rodin, o které nadace pečuje. Tisková zpráva/luk

H

13

14

Místa

Tisíc let trutnovského draka

Občanské sdružení „Trutnov – město draka“ vzniklo v tomto podkrkonošském centru (32,5 obyv., Královéhradecký kraj) koncem roku 2004 s cílem popularizovat historii města skrze jeho mytologii. Konkrétně akcemi inspirovanými pověstmi o zabití bájného draka, kterého má Trutnov dodnes ve svém znaku. O jeho dějiny se začala zajímat skupina nadšenpřekladu. Jinak dračí jinotaje spjaté s pověstmi ců, aby připomněla, že město dnes sice podle nacházejí v městských památkách i v krajině názvů exponovaných míst opanoval Krakonoš, a baví tak nejen sebe, ale i veřejnost. Vyjadřují když náměstí nese jeho jméno a kašnu zdobí se ale také k různým stavebně historickým kaujeho postava, nicméně doma je tu drak. Svou letos Trutnov ožije dračími slavnostmi, a to bájnou minulost Trutnov odvozuje od rytíře Alv rozšířené dvoudenní podobě (4. a 5. květbrechta z Trautenberga, který nechal zlověstnou na). Smysl jim dá opět příběh jedné z pověstí, saň zabít, nikoli od rytíře Truta, tak jak se píše která mluví o kolonizaci okolních vesnic. Jev Hankově Zelenohorském rukopise, zdůrazňují jich defilé a vytištění pověsti o založení obcí zástupci sdružení. Albrecht dal kůži tajemného na ručním lisu by mělo zpestřit první květnový netvora převést na brněnskou radnici – trutnovvíkend a zároveň se stát základem pro založeští tak roku 1024 blahopřáli knížeti Břetislavovi ní „dračího“ mikroregionu. k převzetí vlády nad Moravou. (Pozn.: Draka

I

vystavují Brňáci dodnes v průchodu Staré radnice, a připomínají tak zajímavou souvislost jihomoravské metropole s pohraničním Trutnovem.) Hlavní zdroj poučení o mytickém dávnověku města však aktivisté nalezli v trutnovském archivu, v opisu sbírky pověstí, jež je připisová-

na kronikáři 16. století Simonu Hüttelovi. Obsah knihy jim posloužil jako ideová předloha vlastní publikace „Sammler Schöppel – Dvůr Želené Hvězdy“, kde pověsti poprvé vyšly v českém

zám, jako např. ke znovuotevření Dračí uličky. Především ale loni v květnu uspořádali slavnost k tisíciletému výročí zabití trutnovského draka s mottem: „Už ho nesou!“ Vrcholem celého dne byl průvod zhruba tisícovky lidí, kteří doprovázeli máry s šestimetrovou maketou draka o váze 250 kg, jež byla nakonec vyzdvižena na věž Staré radnice (viz foto na titulní straně). Tomuto demonstrativnímu závěru ovšem předcházela řada dalších akcí pořádaných ve spolupráci s občanským sdružením Mamapapa, katedrou alternativního loutkového divadla pražské DAMU či ateliérem digitálního umění ÚJEP z Ústí nad Labem. Náklady na celou akci pokryli organizátoři z příspěvků města, nadace ČEZ a mnoha místních firem i drobných dárců. V dohledné době by členové občanského sdružení rádi otevřeli stálou expozici draka. Jednají již v této věci s vedením města – prostory se hledají v podzemí centra. Více informací získáte na stránkách: www.trutnovmestodraka.cz. Irena Koušková Místní Kultura

Místa

15

Město za historickými hradbami

Na území Tachova, nejzápadněji položeného města Plzeňského kraje, je od října 1992 v historickém jádru vyhlášena městská památková zóna. Není divu, protože se zde nachází řada významných kulturních památek, a to nejen v samotném centru města. Foto: E. Veselá Z tachovské historie Slovanské hradisko, ležící na významné tzv. Norimberské cestě, se v průběhu věků změnilo ve středověké město. Hradby vzniklé na přelomu 13. a 14. století patří k nejzachovalejším v Čechách. V roce 1623 přišel trest za účast na protihabsburském povstání – město královské se změnilo v poddanské s omezenými právy. Následovala násilná rekatolizace, pozvolná germanizace a válečné útrapy. Do druhé poloviny 17. století spadá přestavba starého tachovského hradu v barokní zámek, který za Windischgrätzů prodělal klasicistní úpravu. Objekt prošel nákladnou rekonstrukcí v 70. a 80. letech 20. století, nyní slouží jako radnice a základní umělecká škola. Architektonický skvost ukrytý v zeleni Součástí Tachova s téměř 12,5 tisíci obyvateli je dnes i sedm vesnických částí. V jedné z nich, ve Světcích, se nachází jízdárna v pseudorománském slohu, postavená Alfrédem Windischgrätzem v letech 1857 – 1862. Spojuje prvky průmyslové architektury s představou aristokratické stavby a patří mezi největší stavby tohoto druhu v Evropě. Na vlastní jízdárnu navazovalo potřebné zázemí včetně stájí. Minulé století se k této stavbě zachovalo macešsky, protože byla 5 / 2007

využívána k různým účelům a bez údržby chátrala. Výnosem ministerstva kultury v prosinci 1981 došlo k vyškrtnutí ze seznamu kulturních památek. Díky změnám po listopadu 1989 dostala jízdárna novou šanci. V březnu 1991 byla opět zapsána na seznam a koncem století se stala majetkem města. S opravou, která je financována z rozpočtu města a Programu záchrany architektonického dědictví ministerstva kultury, bylo započato v srpnu 2000. Dnes jsou potřebné stavební práce provedeny ze tří čtvrtin, oprava výzdoby a plastických prvků je na samém počátku, ale přesto se tu již konají kulturní akce. Letos v létě se tu uskuteční již 5. ročník hudebního festivalu Dveře jízdárny dokořán. Město a kultura Ke kulturnímu životu přispívá zdejší Městské kulturní středisko, příspěvková organizace města a Muzeum Českého lesa zřizované Plzeňským krajem. Z letošního městského rozpočtu je na kulturu (včetně sborů pro občanské záležitosti) vyčleněno 7 milionů 859 tis. Kč – z toho MěKS získá 5 milionů 700 tis., městské historické slavnosti 200 tis. a galerie 150 tisíc Kč. Na obnovu památek dává město 3 miliony 80 tis., z toho 2 miliony 500 tis. Kč na obnovu jízdárny ve Světcích. Komise kulturní a památkové péče rady se ►

16

Místa

Kaple slouží výtvarnému umění a hudbě K navštěvovaným kulturním stánkům města Jeseník (13,1 tis. obyv., Olomoucký kraj) patří koncertní a výstavní sál Kaple. Stojí v centru města nedaleko vodní tvrze a původně patřila k jesenické Klášterní škole řádu sv. Voršily. Už dvě desítky let slouží veřejnosti coby stánek kultury, který jako majetek města spravují a provozují Městská kulturní zařízení Jeseník (MKZ). Tato příspěvková organizace města Jeseník plní roli koordinátora společenského dění celého regionu, vymezeného na jedné straně Hrubým Jeseníkem a na straně druhé hranicí s Polskem, i když nějakou dobu už funguje spolupráce s polskými městy Glucholazy, Paczków, Prudnik a Nysa. Kromě již vzpomenuté Kaple, MKZ zajišťují provoz budovy Divadla Petra Bezruče a Kina Pohoda. V jednolodním výstavním prostoru s kůrem je umístěna stálá expozice z děl bývalých členů Jesenické výtvarné skupiny (J. Orlík, J. Baroň, J. Turek, V. Gajdůšek a J. Petroš), cyklickým výstavním programem se představují práce současných jesenických umělců, výtvarníků z polské Nysy nebo účastníků Mezinárodního sochařského sympozia Jeseník. Kaple je především koncertním sálem o kapacitě 110 míst a její hudební dramaturgie se soustřeďuje především na koncerty akustické hudby. Ty jsou od letošního ledna obohaceny o koncerty nového královského nástroje – nových jesenických varhan. Na nástroj, který byl instalován koncem minulého roku, město obdrželo státní dotaci 1,3 mil. Kč, stejným dílem na něj přispělo samo a 850 tisíci pomohly soukromé firmy z celého Jesenicka. Kolem 10 tis. Kč vynesla veřejná sbírka, která ► sedmi členy má být spojovacím článkem mezi

zvolenými zástupci a organizátory kulturních aktivit. Kromě dalšího jedná o ekonomických výsledcích MěKS. Komisi pro přípravu, zpracování a realizaci Programu regenerace a městské památkové zóny předsedá starosta. Tachov má i kabelovou televizi, kterou provozuje soukromý subjekt – STA Mariánské Lázně a město jí poskytuje příspěvek 800 tis. Kč. Těchto služeb využívá kolem 3 tisíc domácností, což představuje 2/3 zdejších obyvatel. Vysílání je možné sledovat i na www.tvtachov.cz. Na činnost pro sportovní, kulturní a společenské aktivity se zvláštním zaměřením na mládež poskytuje rozpočet 1 milion Kč. Na regionální činnost knihoven přispívá Plzeňský kraj, letos částkou 629 tis. Kč. Eva Veselá

se uskutečnila mezi občany Jeseníku. Varhany z dílny krnovské firmy RIEGER – KLOSS byly původně instalovány jen v základní verzi a do-

plnění rejstříků mělo proběhnout podle finančních možností města v blíže neurčené budoucnosti. Soukromé firmy však překvapivě otevřely štědrou dlaň ještě jednou a přispěly do kompletního vybavení varhan další neuvěřitelnou částkou 900 tisíc Kč. Dne 12. ledna 2007 se tedy rozezněly nové jesenické varhany na koncertu věnovaném sponzorům a dárcům. V současné době se plánují další varhanní koncerty a MKZ mají v úmyslu obnovit podzimní Varhanní festival, který se před lety v Jeseníku konával. Zda se to povede, bude opět záležet na finančních možnostech. Mária Uhrinová

650. výročí Karlova mostu Praha připravuje na začátek července tohoto roku oslavy 650. výročí založení Karlova mostu, památky, která patří mezi největší dominanty města. Za tím účelem vyhlásila veřejnou soutěž na předložení námětu a scénáře celé akce. MÍSTA PARAČOV (90 obyv., okres Strakonice): V Paračově se s novým obecním vedením rozvíjí kulturní život. Po obnovení masopustních oslav zde byla zřízena kulturní místnost a po 20 letech znovuotevřena místní knihovna. O změny se zasloužili hlavně místní dobrovolní hasiči. Knihovna i kulturní místnost byly zřízeny v budově bývalé školy. (Strakonický deník, 19.02.2007)

Místní Kultura

Kroniky

Kroniky, kronikáři, muzea

a archivy v Královéhradeckém kraji

Náš seriál mapující uvedenou problematiku postoupil do dalšího kraje. Dnes vám představíme situaci v okresech Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. pravidelná setkání. Zatím poslední, zaměřené Okres Rychnov nad Kněžnou na nový kronikářský zákon, proběhlo vloni za Okresní muzeum v Rychnově nad Kněžnou účasti 50 zájemců. Na letošní rok chystají další (11,7 tis. obyv.), nyní Muzeum a galerie Orlicseminář, tentokráte s názvem SOkA v Trutnově kých hor, přerušilo veškerou spolupráci s obec– nenahraditelný informační zdroj pro kronikáře. ními kronikáři ihned po roce 1989. Koncem té„Pro kronikáře zjišťujeme vše o papíře a psacích hož roku o ně převzal péči Státní okresní archiv potřebách a informujeme o zdrojích, o internetu, (SOkA) v Rychnově nad Kněžnou a od té doby možnostech vedení zápisu na počítači (prozatím se jim systematicky věnuje. Od roku 1991 poje takto píší 2 města a 1 obec) atd. Spolupráce řádá setkání spojená se semináři. Zatím posleds kronikáři se osvědčila ve všech směrech, zlepní akce za účasti 75 kronikářů proběhla vloni šila se komunikace, lépe a snáze se nám daří v červnu s hlavním tématem: využití archiválií získat kroniky k uložení v archivu. Na okrese pro kronikáře. Spolupráce se osvědčuje např. je 75 obcí a pouze 2 z nich jsme nepřesvědčili. v péči o kroniky a v jejich ukládání do SOkA. Řešíme i další problémy, např. digitalizaci atd.,“ Na okrese se nachází 83 obcí se sídlem obecsděluje Bc. Roman Reil, ředitel SOkA. ního či městského úřadu a v 81 z nich je kroniNa webových stránkách archivu www.soka-tu. ka vedena. Kronikářů je ale 94, což je snadno cz najdeme Soupis kronik, pamětních knih a fovysvětlitelné – někde totiž jsou zápisy vedeny tokronik uložených v SOkA v Trutnově. Na 24 i v místních částech větších obcí, které byly stránkách jsou abecedně podle obcí podchyceny původně samostatné, a kronikář tam pokračuobecní, městské, farní, školní, spolkové i soukroje v práci. SOkA kronikářům pomáhá zejména mé kroniky. V roce 1969 archiv uchovával 172 tím, že hodnotí úroveň psaní kronik (pro obecní kronik, v současné době již 855 a 75 fotokronik. úřady), poskytuje metodickou pomoc ve vedení Zejména po roce 1993 se zvýšilo úsilí a od této zápisů včetně příloh, nabízí skenování, digitalidoby se jich k uložení podařilo získat 500. Za zaci a tisk kopií kronik a pomáhá při publikační tímto soupisem se skrývá mnoho pečlivé a svěčinnosti. domité práce a úsilí o uložení těchto nezastupiOkres Trutnov telných písemností do SOkA. Větší část okresu Muzeum Podkrkonoší v Trutnově (32,4 tis. Trutnov byla před rokem 1945 osídlena němecobyv.) spolupracovalo před rokem 1989 s kronikým obyvatelstvem a to je důvod, proč se všechkáři jen sporadicky. Ujal se jich Státní okresní arny kroniky nepodařilo zachránit. Část z nich chiv v Trutnově (SOkA), který pro ně připravuje byla zničena nebo spálena krátce po skončení 2. MÍSTA světové války, další jsou neoprávněně v držení občanů ČR a SRN. Do Německa se v poslední TEPLICE (51 tis. obyv.): Novinkou kulturního léta době dostaly např. kroniky Strážného – ta byla v Teplicích bude Evropská hudební akademie. Uskudo r. 1966 uložena v SOkA, pak zapůjčena předteční se od 2. 7. do 12. 8. a uvede několik mezinásedovi Místního národního výboru a po jeho rodních operních inscenací, koncertů a recitálů. Pod úmrtí zpeněžena. Prodána byla i kronika města vedením špičkových lektorů z Čech, Itálie a Kanady je Hostinné zachycující válečné období nebo školní nastudují mladí umělci z řady zemí. Akademie by se kronika Janských Lázní. O tom, že snaha SOkA v příštích letech měla stát pravidelnou součástí letní lázeňské sezony v Teplicích. Letošní první ročník je o uložení dopsaných zápisů má své opodstatněvěnován především opernímu umění. Z významných ní, vypovídá například to, že ještě před několika umělců se představí např. italský dirigent M. Matesic, lety evidované obecní kroniky se již u obecních kanadská režisérka N. Hermistonová a z pěvců M. Haúřadů nenacházejí a jsou ztraceny. Například jde jjóssyová. (Lidové noviny, 08.03.2007) o Janské Lázně a Vrchlabí. Eva Veselá 5 / 2007

17

18

Kulturní domy, Cestovní ruch

Kultura v Trutnově

Příspěvková organizace Dům kultury, kterou zřizuje město Trutnov (32,4 tis. obyv., Královéhradecký kraj), se při formování životního stylu zdejších obyvatel inspiruje zájmy všech věkových skupin o kulturu, vzdělání a tím, jak využívají volný čas. Výsledkem je bohatý společenský život. Hlavní sídlo Domu kultury (DK) je v Národním domě (ND), který si jako spolkový postavila v roce 1900 česká menšina v tehdy převážně německém Trutnově. Filmové projekce i některé kulturní pořady probíhají v kině Vesmír (viz str. 20) a v Kulturním klubu Nivy, který sídlí v bývalém klášteře. Zde vznikla po rekonstrukci v r. 1979 ještě sklepní restaurace, od r. 1994 pronajatá privátnímu nájemci. Ten zde provozuje oblíbený Country klub Bonanza. Všechny tři objekty jsou městským majetkem. Dnes jdou příjmy z pronájmů zčásti do rozpočtu města a zčásti do rozpočtu DK. Divadlo a hudba Kapacita hlavního sálu v ND se mění od 200 do 340 Když dva míst podle uspořádání. Zájem o divadlo dokládá i 310 dělají totéž... abonentů, nabídku doplňují klubové literární pořady. Na koncertech se prezentují všechny hudební žánry, snad Přijíždím pod Orlické hory a chci zísnejdelší tradicí se může pochlubit Trutnovský podzim kat informace nejdříve z informačních – slavnosti komorní hudby s nadregionální působností. tabulí. Je jich víc, jmenují se jednotně DK také již 9 let spolupořádá Jazzinec – mezinárodní „Zastavení s historií města Vamberka“, jazz, blues a funky festival. K dispozici je také půjčovna a Vamberk na nich nabízí texty v češtikostýmů pro školy, mateřské školky, amatéry i veřejnost ně, angličtině a němčině a každá z nich (využívaná dvakrát do týdne). je věnovaná jednomu tématu. Např. ta Pro každého něco pátá se jmenuje „Významné osobnosti Mnoho pořadů je určeno dětem a školám. Trutnovská Vamberka“. Našel jsem tam přesné incelostátní přehlídka Dětská scéna, zaměřená na dětské formace, mezi nimi např. o hrobu rodiny divadlo a dětskou sólovou recitaci, se letos uskuteční 15. Kopeckých (pochován je v něm legionář – 21. června. Možnosti vzdělávat se najdou v DK také Matěj Kopecký z proslulého loutkářskésenioři, např. na Akademii třetího věku, ale vyberou si ho rodu) a o dalších významných osobi mezi programy zábavnými. Své příznivce resp. příznivnostech. Každá z tabulí je přínosná, i ta kyně má Oděvní studio, které poskytuje základy budous číslem tři o proslulém kamenickém cím manekýnám. rodu Mielnických, prostě všecky údaje Kulturní klub Nivy tu Vamberští mají přesné a bez chyb. Disponuje malým sálem s kapacitou kolem stovky míst Dojedu do Častolovic, auto nechávám na a právě tady nacházejí zázemí amatérské soubory, zeparkovišti a mířím k tabuli „Cyklotrasy jména taneční a hudební. Zdejší půjčovna knih a čítárna, regionu“, která nabízí místa k návštěvě. kterou v 90. letech 20. stol. DK převzal od soukromého Pěkná, bohužel jen s českým textem, provozovatele, se zaměřuje především na rozvoj lidského a ke všemu se hemží chybami až to bolí. ducha a zdraví. Čítá kolem 2 tisíc svazků, služeb je možA nejen gramatickými, ale i věcnými. Je někdo za tu orientační tabuli odpovědné využívat 2krát týdně za symbolický roční poplatek 5 Kč. ný a dostal za ni zaplaceno? Kontakty Celé město se baví jsou uvedeny na Regionální a turistické Nejoblíbenější je Trutnovský jarmark s bohatým kulturinformační centrum Kostelec nad Orlicí ním programem a téměř 90 stánky. Divadelní ples je kosa připsáno, že projekt „Cyklotrasy regitýmovou záležitostí vždy na dané téma – například letos onu“ vznikl za finanční podpory Králose jeho účastníci vrátili pod heslem „Škola základ živovéhradeckého kraje. ta?!“ do svého dětství a mládí. Eva Veselá Redakčně kráceno Josef Krám Místní Kultura

Kulturní domy

K-TRIO v Ostravě slaví tři roky

V dubnu 2007 uplynuly 3 roky od doby, kdy byl otevřen nový kulturní dům K-TRIO v Ostravě-Hrabůvce. Své narozeniny oslavil 21. dubna bohatým programem. Moderní příjemné prostory doplněné špičkovým technickým vybavením lákají stále více návštěvníků – v roce 2006 jich bylo o 30 tisíc více než v letech uplynulých, tedy 150 tisíc! Za 3 roky existence K-TRIA se podařilo z malého obvodního kulturního střediska vybudovat aktivní kulturní dům, jehož jméno je známo i daleko za hranicemi Ostravy. Zasloužily se o to také některé celostátní akce – např. v minulém roce festival multimediálních a webových prezentací s názvem www.comp-ost.cz, na který se z celé republiky sjela téměř stovka soutěžících dětí. Darina Daňková, ředitelka

Otvice mají opravený kulturní dům Závěrem ledna 2007 byl po třech letech opět otevřen kulturní dům v obci Otvice (592 obyv., Ústecký kraj). „Investiční náklady na celkovou rekonstrukci se vyšplhaly na téměř 4 miliony Kč. (Pozn. red.: prvotní odhad byl 2,5 – 3 miliony Kč.) Způsobily to rozsáhlejší úpravy proti původním úvahám. Na akci jsme obdrželi z Programu obnovy venkova dotaci pouze v prvním roce rekonstrukce, a to ve výši 300 tisíc Kč. Následné opravy byly zcela hrazeny z rozpočtu obce – roční příjmy se pohybují kolem 7,5 milionu Kč. To by však nestačilo. Finance jsme získali v roce 2005 mimořádným odprodejem pozemků v Otvické obchodní zóně, a to ve výši 4,2 milionu Kč. Mimo re-

konstrukci jsme hradili i opravu dvou místních komunikací, dále uložení rozvodů veřejného osvětlení do země. Nemalé peníze si vyžádalo vybavení kulturního domu nábytkem a dalším potřebným zařízením v celkové hodnotě kolem 1 milionu Kč,“ sděluje starosta obce Otvice Pavel Ašenberger. Obec na webu zveřejnila anketu s otázkou, Jaké kulturní akce by lidé ve znovuotevřeném KD preferovali? Nejvíce si přejí diskotéky, zábavy, soukromé párty, druhý největší počet hlasů získaly akce pro děti a mládež a sportovní aktivity. Následovaly výstavy, vzdělávací pořady a školení, v závěru se umístily koncerty a svatby. [ev]

KULTURNÍ DOMY PRAHA 11: Neoddělitelnou součástí kulturního a společenského života Jižního Města je Kulturní dům Opatov. Vzhledem k tomu, že Městské části Praha 11 docházejí peníze získané privatizací bytů, dotknou se škrty kulturních zařízení. Má dojít ke změně systému financování kultury na Jižním Městě. Pokud každoročně dostane peníze několik příspěvkových organizací, nezbudou už prostředky na projekty soukromých subjektů. Radnice chce otevřít konkurenční prostředí a kulturní akce financovat pomocí grantů na základě předložených projektů. Podle starosty Mlejnského není možné provozovat kulturní zařízení jako příspěvkové organizace, zařízení si musí na svůj provoz vydělat. Není třeba se obávat, že kulturní život Prahy 11 bude omezován. Je tu několik kulturních zařízení, kterých se změny nedotknou. Určitou alternativou pro Kulturní dům Opatov může být Komunitní centrum Matky Terezy, které vzniká v jeho blízkosti. (MF Dnes, 22.03.2007)

5 / 2007

19

20

Kino potřebuje rekonstrukci, v nejbližší době se jí ale nedočká

Foto: E. Veselá

Kino Vesmír v podkrkonošském Trutnově (32,4 tis. obyv., Královéhradecký kraj) spadá pod zdejší Dům kultury, příspěvkovou organizaci města. Stavební i technický stav budovy s památkově chráněným stropem, patřící do majetku města, není ideální. Současnost V loňském roce se trutnovský Vesmír umístil mezi 150 sledovanými kiny v 1. polovině tabulky. Při současné kapacitě kinosálu 380 míst je průměrná roční návštěvnost jednoho představení 37 diváků, cena vstupenky se pohybovala od 60 do 75 Kč. Na 515 projekcí přišlo více než 18,8 tis. diváků. Návštěvnost pozitivně ovlivnil film Účastníci zájezdu, který vidělo 1955 zájemců. Promítá se vždy od úterka do neděle, pondělky nepravidelně patří Art filmům, protože filmový klub zanikl. Promítá se i pro školy, v roce 2006 se uskutečnilo 13 projekcí za účasti 2,7 tisíc diváků. Kino je zapojeno do Projektu 100 a dopadnou-li úspěšně jednání, proběhne zde příští rok věhlasný FEBIOFEST. Pohled do historie Původní kino postavil v letech 1928 až 1929 architekt Brož. Tehdy se do kina vešlo cca 750 diváků. Poslední rozsáhlejší rekonstrukce se uskutečnila na přelomu r. 1975/1976. Vzniklo při ní stupňovité hlediště, zmenšil se balkon a celková kapacita se snížila na 400 míst. Tento zásah měl také odstranit základní nedostatky kina, ovšem z hlediska památkové péče a architektury objektu nebyl šťastný. Z původní stavby se podařilo zachovat pouze skořepinu zavěšeného podhledu nad sálem s ozdobnou mříží ventilační šachty.

Projektová dokumentace je zpracovaná Vloni v říjnu proběhla na webu města Trutnov anketa: „Myslíte si, že kino Vesmír potřebuje rekonstrukci?“ Pro se vyslovilo 78,3 % hlasujících, proti 13,8 % a nevědělo přes 8 %. Sami občané tak vyjádřili zájem o rekonstrukci kina. Technologie jsou totiž značně zastaralé, sedačky nevhodné, je málo místa na nohy, chybí občerstvení, což jsou důvody proč Trutnovští jezdí do okolních moderních kin či multiplexů. Pokud město přistoupí k rekonstrukci kina, mělo by se nejen stát moderním filmovým stánkem, ale rehabilitace by se pak dočkala i původní architektura. Dle projektu čeká zásadní změnu hlediště, vyřeší se bezbariérový přístup nájezdem ke vstupním dveřím a vstupem do sálu pomocí schodišťové rampy. Ovšem toho všeho se občané Trutnova dočkají nejspíš až po dokončení stavby divadla – víceúčelového objektu, což bude zřejmě kolem roku 2011. Eva Veselá KINA PELHŘIMOV (16 tis. obyv.): Místní kino projde v červenci a srpnu po 46 letech provozu rozsáhlou rekonstrukcí. Vymění se sedačky, bude jich o 60 méně (nynější kapacita je 340 míst), obnoví se osvětlení, opraví vzduchotechnika. Náklady jsou propočteny na částku 3 mil. Kč. (Pelhřimovský deník, 27.02.2006)

Místní Kultura

Děti - mládež

„Zámeček“ je kamarádem dětí a partnerem vychovatelů

Mít časopis patří k dobrému know-how každého oboru. V ČR jich vychází spousta a kvalitu toho svého může každý vydavatel poměřit na celostátní soutěži Firemní médium. V posledním ročníku obsadilo čtvrtou příčku periodikum Zámeček, jehož tvůrci i čtenáři jsou zcela výjimeční. Je to časopis referující o životě v dětských domovech a vydává ho Občanské sdružení Duha. Redakce se snaží upozornit na problém v tom-kterém zařízení či zveřejnit osobní zážitky dětí, a ty ostatní se pak z časopisu dozvídají o životě svých vrstevníků. Jak časopis vznikal a kam směřuje jsme se zeptali zakladatele a šéfredaktora Zámečku p. Vladislava Sobola. Kdy a koho napadlo vydávat časopis pro děti v dětských domovech? V roce 1994 jsme začali jako parta nadšenců (členové místní pobočky o.s. DUHA v Havířově) spolupracovat s dětskými domovy. Brali jsme je s sebou na hory, trávili s námi Vánoce. Pak jsme pro děti (z pěti domovů) začali připravovat malý časopis, který se jim moc líbil. Řekli jsme si – proč neudělat radost všem domovům? První číslo Zámečku pak vyšlo v září 1997. V té době málokdo věděl, co se v DD děje. Mnozí ředitelé náš projekt, který do domovů přinášel něco zvenčí, nemohli skousnout. Báli se, že dětem radíme něco jiného, než jim říkají oni. Naštěstí se situace začala postupně měnit, a dnes je časopis ve většině domovů nejen kamarádem dětí, ale i partnerem vychovatelů a ředitelů. Z jakých prostředků se projekt realizuje a k čemu finance slouží? Začínali jsme se stotisícovým rozpočtem, kdy vyšlo jen pár černobílých čísel ročně. Loni jsme měli rozpočet skoro půl milionu, časopis už byl plnobarevný a měl v průměru 44 stran A5. Veškeré peníze získáváme z darů – našimi hlavními partnery jsou Nadace Terezy Maxové, ministerstvo školství, Nadace Educa a Nadační fond manželů Lívie a Václava Klausových. Přispívají nám i některé kraje a řada soukromých firem a také jednotliví dárci. Veškeré příspěvky jdou na tisk, poštovné, nákup obálek a další drobné režijní výdaje. Redakce je 5 / 2007

u nás doma v obýváku, takže se ušetří za nájem a naši přispěvatelé pracují bez nároku na honorář. Jaký ohlas Zámeček mezi dětmi má a kam všude je posílán? Jak na něj nahlíží veřejnost, dostane se vlastně k ní, když je neprodejný? Zámeček posíláme každý měsíc do všech dětských domovů, výchovných ústavů a diagnostických ústavů v Česku. Celkem je takových zařízení kolem 220. Náklad se pohybuje kolem 2300 výtisků. Veřejnost se může s časopisem seznámit na našich internetových stránkách (www. zamecek.net) a na nejrůznějších akcích, kde Zámeček propagujeme. Ještě jsem neviděl člověka, který by z něj nebyl nadšený. Zájemci také mohou poskytnout redakci dar a my jim pak časopis posíláme pravidelně domů. A jaký ohlas má mezi dětmi? Já myslím, že předčil naše očekávání. Vidět je to na jednoduchém příkladu: Dříve jsme celý Zámeček psali sami. Dnes již dospělí připravují přibližně třetinu časopisu, větší část nám posílají naši redaktoři z jednotlivých domovů. A teď v březnu jsme dokonce museli počet stránek zvýšit na 52, tolik přišlo reportáží a příspěvků od dětí. V soutěži firemních časopisů jste obstáli v docela silné konkurenci. Co pro vás 4. místo v celostátním kole znamená? Čtvrté místo?! No, počkám si, až vyhrajeme... Ale přesto – potěšilo nás, že v naší kategorii byly v žebříčku před námi i za námi jen a jen časopisy z krajů a radnic, kde mají na jejich vydávání spoustu lidí, peněz a možností. Je prima, že Zámeček, do kterého píšou kluci a holky z děcáku, v téhle konkurenci obstál. Mária Uhrinová

21

22

Děti - mládež

Středočeské „lidušky“

DVD

mají svůj festival

k moderní české historii

Základní umělecké školy, původně známé jako lidušky (lidové umělecké školy), mají v šíření kultury ve městech i obcích nezastupitelné místo. S tímto vědomím se vedení Středočeského kraje rozhodlo zorganizovat Festival základních uměleckých škol. Na financování se podílí Středočeský kraj i obce, kde se přehlídka koná. Pilotní projekt začal v únoru v devíti oblastních kolech, během kterých se uskutečnilo 30 produkcí v 21 městech. Organizátoři přizvali k účasti děti ze všech škol (i soukromých). Festival, kde se budou prezentovat všechny studijní obory: taneční, hudební i literárně-dramatický, má svou festivalovou znělku a umělecké garanty jednotlivých regionálních kol. Záštitu nad ním převzala náměstkyně hejtmana Dagmar Nohýnková. Slavnostní ukončení festivalu, v jehož rámci vystoupí víc než 1100 dětí z 52 ZUŠ celého kraje, se uskuteční v Poděbradech ve dnech 11. – 13. 5. Návštěvníci uvidí na různých místech města kolem 100 vystoupení o celkové délce téměř 25 hodin. Připraven je úvodní koncert za účasti mnoha známých hostů (např. laureáta Pražského jara 2006, violoncellisty Tomáše Jamníka). Organizátoři věří, že letošní úvodní ročník se povede a Středočeský kraj tak zahájí novou tradici. Mária Uhrinová

Pražský magistrát finančně podporuje grantový projekt Multimediální učební pomůcky – DVD titul „Obrazy z českých dějin 1914 – 2004“, jehož zpracovatelem je Svaz důstojníků a praporčíků Armády ČR. Pomůcka má učitelům dějepisu přiblížit to nejpodstatnější z naší moderní historie – jde o učební texty, filmové či zvukové záznamy, mapy, archivní materiály atd. [ev]

Světový den divadla

LOUNY (19 tis. obyv.): Základní umělecká škola Louny vydala publikaci nazvanou Louny očima dětí. S historií i současností města v ní seznamuje B. Roedl, text je přeložen do německého a anglického jazyka. Kniha, k níž úvod napsal starosta J. Kerner, je velmi reprezentativní. Na křídovém papíře přináší přes 80 barevných obrázků žáků výtvarného oboru lounské ZUŠ. Děti vytvářely obrázky téměř 3 měsíce, a tak mohly detailně poznat své město. Čtenáři knihy mohou výtvarné vidění dětí zkonfrontovat s fotografiemi míst či objektů z jejich obrázků. (Učitelské noviny, č.6, 2007)

pro děti a mládež

Svátek divadla pro děti připadá na 20. března a po celém světě se na jeho počest konají slavnosti, festivaly a představení organizované pro děti a mládež, ale i dětmi a mladými samotnými. Připomínku této akce v Čechách organizovalo České středisko Mezinárodní organizace divadel pro děti a mládež (ASSITEJ) a to celkem v 15 českých městech, kde 45 divadel a kulturních zařízení uvedlo téměř sedm desítek představení. Součástí oslav je i každoroční udělování Ceny ASSITEJ pro významnou osobnost divadla pro děti a mládež v ČR. Tento rok ocenění převzala Alena Urbanová, a to za soustavnou teoretickou a recenzní činnost. A. Urbanová je navíc autorkou hereckých monografií a časopisecky vydaných studií, od 70. let zasedá v porotách amatérského divadla pro děti a je častou lektorkou seminářů a kurzů. Její statě o historii činoherního divadla pro děti se staly součástí publikace Cesty českého amatérského divadla, kterou v roce 1998 vydal tehdy ještě IPOS Praha. Mária Uhrinová

NTM školám V současné době prochází budova muzea na pražské Letné rekonstrukcí, která potrvá až do příštího roku, v němž muzeum oslaví sto let od svého založení. Pro pražské základní školy a gymnázia je připraven program nazvaný ENTER. Muzejníci přicházejí do škol s modely a pomůckami, na kterých předvádějí experimenty. Projekt je financovaný z evropských sociálních fondů, ze státního i pražského rozpočtu a po znovuotevření budovy muzea se přenese do jeho expozic. [ev] DĚTI - MLÁDEŽ

KLADNO (69 tis. obyv.): Divadlo Lampion vyhlásilo soutěž pro malé i větší děti. Každý, kdo rád vypráví nebo maluje a vymýšlí si kouzelné postavy a jejich příběhy, se může zapojit do soutěže Tajemství Lampionu. Děti mohou napsat pohádku, povídku či dramatickou scénku nebo namalovat obrázek o tom, co všechno se může odehrát v divadle. Lampion vystaví obrázky na svých internetových stránkách, později v prostorách divadla. Ze psaných povídek, pohádek a divadelních scének nebo scénářů bude vybrán ten nejzajímavější a v příští divadelní sezoně ho herci Lampionu zkusí nastudovat. Uzávěrka soutěže je 31. 5. 2007. (Loutkář, č.5, 2006)

Místní Kultura

Handicap

Konference INSPO 2007 potvrdila mimořádný význam internetu pro lidi se zdravotním postižením Zájemci z řad lidí s handicapem i bez něj, které zajímá internet, se sešli v sobotu 17. března 2007 v Kongresovém centru Praha na 7. ročníku konference INSPO – Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami. Dozvěděli se o novinkách, které jim mohou usnadnit život. Jedna z nich se týkala on-line Centra znakového překladu v Ostravě, které vzniklo v rámci rozsáhlého projektu Celoživotní vzdělávání neslyšících a zatím je ve zkušebním provozu. Podaří-li se napojit na ně co nejvíce veřejných institucí, bude to znamenat velký krok ke zlepšení pozice neslyšících při jednání na úřadech, v nemocnicích, na policii a podobně. Neslyšící, kteří museli v těchto situacích často trpělivě čekat, než patřičná instituce sežene znakového tlumočníka, budou na základě této služby okamžitě (tedy on-line) spojeni pomocí webové kamery a internetu se zkušeným znakovým tlumočníkem v Centru znakového překladu. Ten zprostředkuje komunikaci mezi příslušným pracovníkem instituce a neslyšícím. Tisková zpráva/luk

Čeští nevidomí a slabozrací hudebníci bodovali Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky (známá pod zkratkou SONS) organizuje už několik let ojedinělou Mezinárodní soutěž nevidomých a slabozrakých hudebníků. Letošní už 11. ročník této soutěže organizovala ve spolupráci s Konzervatoří Jana Deyla a střední školou pro zrakově postižené a společností Philip Morris. V kategorii hudebních interpretů zvítězil akordeonista Fidan Akhmandyanov z Ruska a druhá cena putuje do České republiky – získala ji pěvkyně Kateřina Alexandra Šťastná. V Kategorii hudebních skladatelů nebyla 1. cena udělena a 2. místo získal rovněž český účastník, nevidomý klarinetista a skladatel Jan Budín. Hraběnka Mathilda Nostitz, předsedkyně SONS, ceny vítězům odevzdala v prostorách Nadace Vize 97, v kostele sv. Anny. [uma] 5 / 2007

Hudba

nikoliv z Marsu

Ač se to může zdát zvláštní, i neslyšící lidé mohou být hudebně aktivní, jen při tom využívají jiných prostředků, než je obvyklé. Nevěříte? Soubor Tichá hudba (dříve Zpívající ruce) je toho důkazem, neboť jeho členové zpívají ve znakovém jazyce volné interpretace písní. Soubor vznikl pod hlavičkou občanského sdružení Setkání roku 1998, tedy ve stejný rok, kdy byl v České republice uznán znakový jazyk za jazyk právoplatný, rovnocenný s jazyky mluvenými. Zakladatelka souboru Kateřina Červinková-Houšková, patřící k nejlepším českým tlumočníkům znakového jazyka u nás, se nechala inspirovat podobnými soubory existujícími ve Spojených státech. Soubor má přispívat k propojení světa neslyšících se světem slyšících, a přispívat tak k obohacení obou. První oficiální vystoupení souboru – již pod jeho současným názvem – proběhlo roku 1998 na 1. ročníku festivalu Mluvící ruce, který pořádá Česká unie neslyšících a kterého se Tichá hudba pravidelně zúčastňuje dodnes, stejně jako dalších akcí, pořádaných jak Neslyšícími, tak slyšícími. Soubor každoročně vystupuje mj. na Společenském plese české Unie neslyšících a Tříkrálovém benefičním koncertu Báry Basikové a účastnil se i festivalu Mezi Ploty; nejčastěji však účinkuje na plesech Neslyšících či výročních oslavách Klubu Neslyšících. Do dnešního dne čítá repertoár souboru na padesát písní a prošlo jím v průběhu jeho existence 25 neslyšících a tři slyšící zpěváci. V současné době čítá soubor šest členů. Ve dnech od 6. 1. do 30. 3. 2007 se uskutečnila v pražské Literární kavárně H + H (naproti Faustovu domu) komorní výstava fotografií z vystoupení jako příspěvek k 9. výročí existence souboru. Lenka Burešová

23

24

Handicap

Základní bariéra je v komunikaci H ELENA K ELLEROVÁ : „S LEPOTA

ODDĚLUJE ČLOVĚKA OD VĚCÍ , HLUCHOTA OD LIDÍ .“

V autorce předešlého článku, Lence Burešové, jsme získali novou spolupracovnici našeho časopisu. Patří do skupiny lidí s vadou sluchu, ale těch, kteří tuto skutečnost nepovažují za handicap, jak se dočtete níže. Nová kolegyně nám zprostředkovala malou sondu do světa neslyšících. Citujeme: „Ne každý neslyšící je automaticky Neslyšící a za Neslyšící se mohou považovat i nedoslýchaví či dokonce někteří slyšící, pokud se s touto komunitou identifikují (jedná se zejména o slyšící děti neslyšících rodičů), a pokud preferují znakový jazyk před jazykem mluveným. Pojem ‚Neslyšící‘ totiž označuje právě vyhraněnou komunitu, menšinu, sdílející shodnou životní zkušenost a kulturu s vlastním jazykem a vlastní historií. Jedná se o svět s vlastními nepsanými pravidly, zvyky a tradicemi, jež se v mnoha aspektech liší od pravidel slyšící, většinové společnosti.“ Lence Bednářové, která nás také přinutila se zamyslet nad tím, jak málo slyšících se snaží naučit znakový jazyk, jsme položili několik otázek: Kulturu studujete, jaká její oblast je vaším koníčkem? Jako svého koníčka vnímám výtvarné umění. Sice jsem ho přímo na Střední uměleckoprůmyslové škole studovala, ale vzhledem k současnému studiu na FF UK bylo odsunuto na vedlejší kolej. Dalším takovým „koněm“ je literatura. Které oblasti kultury jsou pro lidi se sluchovým handicapem bezproblémové a které naopak? Neslyšící se sami za handicapované nepovažují. Z kulturních počinů je pro ně bezproblémovou jednoznačně pantomima, kterou mohou studovat na vysokoškolské úrovni na JAMU v Brně. Vlastně všechny oblasti, které lze obsáhnout zrakem (fotografie, malířství), jsou přístupné, ale důležitá je i hudba, protože neslyšící mohou vnímat vibrace. Viz článek Hudba nikoli z Marsu o souboru Tichá hudba (původně Zpívající ruce). Může společnost nějak pomáhat neslyšícím lidem? Problém je obecně v komunikaci, chtělo by to víc poučených slyšících, kteří by věděli, jaká úskalí s sebou hluchota nese. Ubylo by potom

výroků typu „na co tlumočníka, já mu to přece všechno napíšu“. Jenomže neslyšící často nezná běžně užívané pojmy, protože se je zkrátka neměl kde naučit, a také nemusí porozumět smyslu věty, protože čeština je pro něj cizí jazyk. Kde chybí odborníci ovládající znakový jazyk? Domnívám se, že kompetentní lidé chybí v této oblasti úplně všude. Tlumočníků znakového jazyka je celkově nedostatek, a proto není – jako je tomu v zahraničí – ani možné, aby se specializovali na nějakou vybranou oblast nebo dokonce tlumočení konkrétního studijního oboru. Máte zkušenosti ze zahraničí? Například při prohlídce hradu ve waleském Cardiffu jsem zažila, že se naší skupinky, sestávající z neslyšících a nedoslýchavých, ujala slečna, původně sedící za pokladnou, která nám v anglickém znakovém jazyce přiblížila celý cca hodinový výklad. Jak je to s malými dětmi, které ještě neumějí číst? Samozřejmě, že čím dříve se dítě začne učit znakový jazyk, tím lépe. Neexistuje žádný stanovený věk, od kterého by se na něj mělo znakovat, copak něco takového existuje u slyšících dětí? Na slyšící dítě přece také spontánně mluvíte, tj. komunikujete s ním, ačkoli kolikrát užíváte věty a slova, kterým ještě nemůže rozumět – a stejně tak by se mělo dít s neslyšícím dítětem. Znakový jazyk je pro ně přirozený a pokud si ho náležitě osvojí, bude pro ně později snazší zvládnout psanou češtinu, neboť už bude mít vytvořen pojmový aparát v jazyce, který je mu dostupný. Především na CD pro ně existují pohádky, už méně na VHS. Existuje znakový jazyk v nějaké psané (obrázkové) formě? Znakový jazyk se zaznamenává pomocí tzv. notačního zápisu, sestávajícího z určitých symbolů, které vyjadřují umístění znaku v prostoru, tvar ruky, orientaci dlaně a prstů, vzájemné polohy rukou apod. Obrázky (fotografie) jednotlivých znaků jsou součástí slovníků znakového jazyka jakožto pomůcka při výuce. Ludmila Kučerová Místní Kultura

Lidová kultura

25

Sedm generací hrnčířů v Kolovči

Souvislá a návazná tradice hrnčířské výroby je spojena s příchodem Slovanů ve 4. a 5. století n. l. Od středověku je patrné zvyšování kvality i sortimentu keramického zboží. V západních Čechách v Kolovči (973 obyv., Plzeňský kraj) se hrnčířské a kamnářské zboží vyrábělo již v 15. století. Největší rozmach spadá do 2. poloviny 19. století, kdy zde bylo v provozu 43 dílen. Konkurence levných továrních výrobků však pro většinu z nich znamenala zánik. Po 2. světové válce pokračovala v činnosti jen jediná dílna – rodiny Volfů. Zakladatel rodové hrnejstarší zdejší čířské tradice Lambert hrnčířský výVolf si živnost založil už v roce 1785 a od té doby robek z roku 1764, se řemeslo předává z ot- tzv. „Kolovečská ce na syna. Představitel mísa“, se nachází šesté generace Rudolf v národopisných Volf získal v roce 2001 sbírkách Národníod ministra kultury titul ho muzea v Praze „Nositel tradice lidových řemesel“. Tradice pokračuje „Naši dílnu zřídil v roce 1898 v domě čp. 1 můj dědeček František. O jeho umu vypovídá i čestné uznání, které získal za výrobky prezentované na světové výstavě v Paříži v roce 1925. Část zboží vyvážel do sousedního Bavorska, přežít mu pomáhalo i vlastnictví lesa, jehož dřevo se používalo k výpalu keramiky v peci. Hrnčířství živilo naši rodinu jen z poloviny. Zbytek příjmů pocházel z hospodářství,“ vypráví Rudolf Volf. V padesátých letech minulého století musel jeho bratr, vystudovaný keramik, odejít do průmyslu, otec byl donucen pracovat ve zdejším JZD a pokud se chtěl i nadále věnovat výrobě keramiky, nezbylo mu nic jiného než vstoupit do družstva Chodovia. Přitom však pracoval doma, družstvo mu pouze určilo, co má vyrábět, dodalo materiál a převzalo hotové výrobky. R. Volf pokračuje: „V roce 1958 jsem se vyučil u svého otce v oboru. Po jeho smrti jsem se zbavil polí a začal se plně věnovat keramice. V polovině 70. let jsem byl jmenován «mistrem lidové umělecké výroby». Po roce 1990 jsem se osamostatnil. V současné době se mnou pracuje syn Martin a také manželka, která se stará o zdobení zboží.“ Zažité a osvědčené postupy „Na počátku je hrnčířská hlína, kterou už nekopeme, ale kupujeme. Po třech letech, kdy ji necháme vystavenu povětrnostním vlivům, následuje ruční mísení pomocí 150 let starého

N

5 / 2007

šnekového lisu. Vytvoříme «předtažky», které uložíme nejméně na měsíc do chladna. Pak je zpracujeme na hrnčířském kruhu, od roku 1968 používáme k pohonu elektrickou energii. Pod rukama nám vznikají hrnky, krajáče na mléko, džbánky, vázy, mísy, které se na prknech umístěných pod stropem nejméně 10 dnů suší. Dostatečnou teplotu zajistí stará kachlová kamna. Poté výrobky dekorujeme starým hrnčířským nástrojem zvaným kukačka. A tady došlo k určité inovaci – místo seříznutého husího brku se k malování používá brčko. Následuje výpal v peci, po níž získá výrobek pro Koloveč ty-

Foto: E. Veselá

pickou červenohnědou barvu. Po glazování se podruhé vypaluje. Dříve jsme měli pec, v níž se topilo dřevem, ale z ekologických důvodů jsme byli nuceni pořídit si dvě elektrické vypalovací pece, jejichž provoz není právě nejlevnější,“ vysvětluje R. Volf a pokračuje: „Od roku 1990 jsme obnovili i výrobu modré keramiky, o níž ►

26

Lidová kultura

► je ze strany kupujících zájem. Používáme starý

postup, který je dosti pracný. Před několika lety jsme rozšířili sortiment o tzv. barevnou keramiku, která v sobě slučuje lidové motivy a praktičnost, může se totiž vložit do myčky či mikrovlnné trouby. Další keramika vzniká z forem, jsou to zvířátka, ale i mlýnky, hodiny atd. A jako třešničku na dortu si dopřávám i tvorbu jednotlivých figurek, betlémů nebo hodin.“ Nelehké řemeslo Vladimír Scheufler v Dějinách chodské keramiky napsal: „...kolovečtí hrnčíři byli schopni výtvorů, jakými se nemohla pochlubit žádná hrnčířská dílna v tehdejší době v Čechách.“ Záruka kvality však nezajistila dobrou prodejnost výrobků a po vzniku Československé republiky se s odbytovými problémy setkával i František Volf. A ani dnes to není jednoduché. Proto si u Volfů zřídili v sousedství dílny prodejnu a skupinám v ní předvádějí ukázky práce na hrnčířském kruhu. Eva Veselá

Lidová kultura – publikace KAMILA SKOPOVÁ Velikonoční svátky o století zpátky Knížka známé folkloristky a výtvarnice volně navazuje na její knihu Vánoční svátky o století zpátky. Autorka vlídným a čtivým stylem pojednává nejen o receptech, jež by se měly stát součástí jarní kuchyně, ale také o všemožných obyčejích a rituálech, které neodmyslitelně patří ke dnům probouzejícího se slunce. Vydalo nakladatelství Akropolis, cena 69 Kč. ZDENĚK ŠIMANOVSKÝ, ALENA TICHÁ Lidové písničky a hry s nimi Soubor známých lidových písniček doplněný stručnými návody ke hrám a náměty, jak téma písničky rozvíjet. Knížka se může stát užitečným pomocníkem v mateřských i základních školách a také přispět ke zpívání v rodinách. Kniha přibližuje hry, kterými je možné se naučit např. správnému dýchání při zpěvu, držení těla, čistotě zpěvu, dodržování rytmu. Ke koupi je i kazeta s vybranými 35 písničkami a nahranými doprovody. Vydalo nakladatelství Portál, cena 179 Kč.

XVI. FOLKLORNÍ FESTIVAL PARDUBICE – HRADEC KRÁLOVÉ

1. – 3. 6. 2007 Účinkují soubory:

BALDRIÁN Pardubice, DYLEŇ Karlovy Vary, DUPÁK Hradec Králové, KOHOUTEK Chrudim s muzikou KARMAZÍN, KRAJINA Olomouc, KVÍTEK Hradec Králové, MARCIPÁNEK Pardubice, PERNÍČEK Pardubice, RADOST Pardubice, RUSAVA Bystřice pod Hostýnem, ŠARVANCI Praha, VYCPÁLKOVCI Praha a ještě mnoho dalších hostů.

Zahájení festivalu

Pátek 1. 6. v 19.30 h na Pernštýnském náměstí v Pardubicích.

 Festival pokračuje sobotním scénickým pořadem – ČESKÝ ROK – v 16.00 h v Klicperově divadle v Hradci Králové. Vystoupí MUSICA BOHEMICA a tanečníci Vycpálkova souboru.

 Sobotní festivalový večer s názvem PŘIJĎTE POBEJT aneb Smyslů plný večer se koná na Šrámkově statku v Pileticích nedaleko Hradce Králové.

Ukončení festivalu

Neděle 3. 6. od 14.00 h na vnitřním nádvoří zámku v Pardubicích.

Pořadatelé

NIPOS-Artama Praha, Ministerstvo kultury, Statutární město Hradec Králové, Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, Statutární město Pardubice, Kulturní dům Dubina Pardubice, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj. Místní Kultura

27 Foto: E. Veselá

„Český Krumlov západních Čech“

Státní hrad a zámek, součást městské památkové rezervace v Horšovském Týně (5 tis. obyv., Plzeňský kraj), patří k historickým objektům v ČR s maximálním zpřístupněním. Prohlédnout si lze 72 místností rozdělených do šesti okruhů s dobou prohlídky přes pět hodin. V roce 1996 byl celý areál prohlášen národní kulturní památkou. Původně biskupský hrad založený před polovinou 13. století v r. 1547 vyhořel a Jan mladší Popel z Lobkovicz jej přestavěl na monumentální renesanční sídlo. Více než tři sta let vlastnili pobělohorský konfiskát Trauttmansdorffové a v r. 1945 připadl státu. Do areálu patří kromě hlavní zámecké budovy také purkrabský palác a volně přístupný téměř čtyřicetihektarový přírodně krajinářský park s glorietem, loretánskou kaplí a letohrádkem – tzv. vdovským domem. Zdejší zajímavost Horšovský Týn se může pochlubit jednou z nejucelenějších kolekcí rodových podobizen. Portrétní galerie představuje 21 obrazů přemyslovských knížat v životní velikosti a 11 portrétů habsburských panovníků. „Český Krumlov západních Čech“ ovšem láká i exotikou, a to trasou MITSUKO, tedy stálou výstavou z pozůstalosti hraběnky Mitsuko původem z Japonska, žijící na přelomu 19. a 20. století v Čechách. Oženil se s ní hrabě Heinrich Coudenhove-Kalergi, legační rada vyslanectví Rakouska-Uherska. A protože sňatek Evropana a Asiatky byl na tehdejší dobu nezvyklý, musela se nevěsta nechat překřtít na katoličku, její manžel se posléze vzdal 5 / 2007

diplomatické kariéry a přesídlili do Poběžovic, kde se Heinrich ujal zanedbaného rodového panství. Život hraběnky byl spojen s poběžovickým zámkem a klášterem Pivoň. Oba objekty nejsou zatím v dobrém stavu, ale zařízení, obrazy a relikvie, které se dochovaly, se po 2. světové válce přemístily právě do zámku v Horšovském Týně. Tyto sbírkové předměty byly v roce 2002 zapůjčeny na velmi úspěšnou výstavu do Japonska. Během čtrnácti dnů ji v sedmi japonských městech zhlédlo kolem čtvrt milionu lidí. Japonská strana podle kastelána Jana Rosendorfského projevila také zájem o natočení celovečerního filmu o životě této zajímavé dámy. Důraz na prevenci Podle sdělení Mgr. Karla Fouda, náměstka pro výkon památkové péče Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni (NPÚ ÚOP), jdou potřebné finance z ministerstva kultury přes tuto instituci, která objekt spravuje. Letos mají pokračovat opravy fasád s unikátními sgrafity a rozjet by se mohla i oprava střechy. Plánována je též obnova sociálního zařízení pro veřejnost. „Pro restaurování předmětů mobiliárního fondu (vloni několik obrazů) jsou ►

28

Nemovité památky

► nejvíce využívány ministerské dotace z progra-

mu restaurování. Část nákladů kryje rozpočet NPÚ ÚOP, v minulém roce se např. podařilo restaurovat malou část horšovskotýnské zbrojnice. Zámecká správa se v poslední době více soustřeďuje na tzv. preventivní péči o mobiliář, tj. na správné klima a uložení jednotlivých předmětů v depozitářích i expozicích, aby se předešlo nákladnému restaurování,“ říká Mgr. Stanislava Brejchová, vedoucí oddělení mobiliárních fondů NPÚ ÚOP. Služby jsou kvalitnější, ale... Od r. 1992 se okruhy rozrostly z 13 na 72 místností a do budoucna se ještě plánuje rozšířit prohlídku o dvě místnosti pro služebnictvo. Své příznivce mají koncerty pořádané v zámeckém prostředí. Oblíbené vánoční prohlídky, které se zatím konaly 16krát, zařadily do svých programů zejména cestovní kanceláře. Zlepšení služeb znamená zvýšení nákladů, ale nepřináší to automaticky větší návštěvnost. Vloni přišlo téměř 25,5 tis. osob a docílit vyššího počtu není jednoduché. Mnohdy jsou ve hře aspekty těžko ovlivnitelné. Nyní se ovšem nadějně blýsklo, protože zavedení pravidelné letecké linky Moskva – Karlovy Vary by mohla díky jednoduššímu cestování přilákat více japonských turistů. Irena Koušková a Eva Veselá

Pevnost Hanička je kulturní památkou

Potvrdil to starosta Rokytnice v Orlických horách Petr Hudousek s tím, že ministerstvo kultury zapsalo 1. února 2007 tento prvorepublikový objekt do státního seznamu nemovitých kulturních památek. Pokusy o její zapsání trvaly už 33 let. Roční rozpočet pevnosti se nyní pohybuje kolem jednoho milionu korun a město ji dotuje jen částečně. Je víceméně schopna si na sebe vydělat provozem – ročně ji navštíví více než 20 tisíc návštěvníků. Co se týká správní budovy, existuje už první koncept studie její rekonstrukce na moderní výstavní pavilon. „Budeme shánět grantové prostředky, rádi bychom případně využili nástupce Interregu III A, kterým bude operační program Přeshraniční spolupráce ČR-Polsko,“ uvedl starosta města Petr Hudousek. Josef Krám

Tóry z Krnova nalezeny v Jeruzalémě Na snímku Synagoga v hornoslezském Krnově (německy Jägerndorf).

Svatostánek byl na podzim roku 1938 zachráněn před nacisty, kteří jej nařídili vypálit. Článek na toto téma jsme přinesli v minulém čísle, ale nedopatřením, za které se omlouváme, jsme neotiskli tuto dochovanou fotografii ze 30. let 20. století, což nyní napravujeme. Ve svatostánku bylo v té době šest svitků Tóry, přičemž dvě z nich se řízením osudu dostaly do Jeruzaléma, kde je o Vánocích 2006 objevil Peter Barton (viz článek v Místní kultuře č. 4/07), o osudu dalších není nic známo. [luk] NEMOVITÉ PAMÁTKY TURNOV (14 tis. obyv., okres Semily): V Turnově se připravuje oprava místní synagogy z počátku 18. st. Jako jediná v severních Čechách přežila nacistické pogromy v r. 1938. Dva roky trvající rekonstrukce bude stát cca 10 mil. Kč. (Českolipský deník, 09.03.2007) ŽATEC (20 tis. obyv., okres Louny): V r. 2007 objevili archeologové v Žatci-Roztylech tzv. dům mrtvých, druhý největší v ČR. Jedná se o téměř 70 m dlouhou pohřební stavbu starou cca 6 tis. let. V ČR byly nalezeny pouze 3 takovéto objekty. (Českolipský deník, 03.03.2007) NEBANICE (290 obyv., okres Cheb): Kostel sv. Osvalda v Nebanicích byl v únoru prohlášen za kulturní památku. Tvoří místní a krajovou dominantu a je autentickou dochovanou architekturou s doloženou účastí významného architekta regionu. (Chebský deník, 12.03.2007)

Místní Kultura

Muzea

Muzeum

jako největší školní kabinet na světě

Koncem března 2007 proběhl v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně již třetí ročník dvoudenní konference Muzeum a škola. Některé muzejní instituce mají pracovníka věnujícího se lektorské činnosti, v mnohých dalších tyto aktivity zajišťují odborní pracovníci, jejichž posláním je vytvářet doprovodné programy pro školy všech stupňů, ale i pro veřejnost. Zlínské muzeum (MJVM) uspořádalo v 60. leosvícený muzejník a archeolog Kliment Čertech minulého století osm konferencí věnovamák. Právě v muzeu nebo galerii si mohou žáci ných výše uvedené problematice. Znovu je obnoa studenti doplnit, rozšířit a prohloubit vzdělání vilo až v roce 2003 prvním ročníkem druhé řady v řadě předmětů. Zbývá jen „maličkost“ – najít těchto akcí. Setkal se s velkým ohlasem, a tak společnou řeč muzejníků a pedagogů. O tom, na něj po dvou letech navázalo Muzeum a škola jak se tato nelehká práce daří, vypovídalo kolem třicítky přednesených příspěvků. aneb Nebojte se muzea. Příspěvky ze zmíněné Krasohled aneb Jak se v dětství bavili akce byly otištěny v Acta musealis, suplementa naši prarodiče 2005/3 vydávaných MJVM. Také letošní konferenci, které se účastnilo přes 50 zástupců muzeí Ve zlínskému muzeu se spolupráce se zdejšími a galerií a 18 pedagogů ze škol různých stupňů, školami daří. Každým druhým rokem připraví doplní sborník referátů. O grant na jeho vydání výstavu, jejímž posláním je oslovit dětského náve výši 20 tisíc Kč požádali pracovníci muzea vštěvníka. Zatím poslední s názvem Krasohled Statutární město Zlín. vznikala ve spolupráci se školami. V 1. pololeMuzeum musí žít tí 2006 rozeslalo muzeum do škol výzvu, aby O programu Open Society Fund Praha Brána se děti staly „muzejními badateli“ a oslovily muzeí otevřená jsme v našem časopise inforsvé prarodiče s cílem získat nejen odpovědi na movali několikrát. V polovině roku 2004 byla otázky, ale třeba i oblíbenou hračku, knihu atd. v rámci Asociace muzeí a galerií ČR ustavena A po čem měly děti pátrat? Po dětských sbírkách Komise pro práci s veřejností a muzejní peda(známek, ubrousků, odznaků atd.), kartách, progogiku, která v roce 2004 provedla průzkum jektorech a diapásech s pohádkami, dětských mezi našimi muzei. Podle něj je u nás celkový knihách, fotografiích, hračkách, sportovních počet institucí působících v muzejní oblasti 499, potřebách atd. Výstava přináší muzejní exponápočet respondentů dosáhl čísla 148 (vyjadřovalo ty i předměty zapůjčené od dětí. Každý z nich se tedy necelých 30 % muzeí). Z jejich odpověnese lísteček s názvem věci, informací kdo ji užíval, zapůjčil nebo daroval. Zájem o výstavu dí vyplynulo, že 45 institucí má ve svém statutu je opravdu veliký, a to jak škol (před zahájením práci s mládeží, speciální prostor pro práci s dětproběhl seminář pro učitele), tak veřejnosti, promi má 29 a v 68 funguje programový pracovník. O tom, že muzeum patří k výchovně vzdělávatože děti často přivádějí do muzea další rodinné cím institucím, psal už na počátku 20. století příslušníky. Eva Veselá MUZEA PŘIBYSLAV (4 tis. obyv., okres Havlíčkův Brod): Centrum hasičského hnutí v Přibyslavi dostalo částku 10 mil. Kč na rekonstrukci historického zámku, ve kterém je muzeum požární techniky a jsou zde umístěny rozsáhlé historické archivy. (Žďárský deník, 21.02.2007) SLANÝ (15 tis. obyv., okres Kladno): Ve Slaném vznikne muzeum starých dřevěných hraček. Unikátní soukromá sbírka Františka

5 / 2007

Kyncla čítající více než 4 tis. exponátů se v dohledné době stane veřejnou. Majitel se rozhodl svou sbírku věnovat městu, které hledá prostory na umístění. Hračky jsou z minulého století, pocházejí nejen z dílen výrobců z Vysočiny (Vlastimil Odvárka, František Bukáček), ale i od mnoha věhlasných českých výtvarníků. I výrobky lidové a ze světa. (Kladenský deník, 22.01.2007)

NÁCHOD (21 tis. obyv.): Přestavba interiéru staré radnice pro účely Regionálního muzea v Náchodě, založeného v r. 1879, byla velmi náročná. Muzeum se po 60 letech vrátí z náchodského zámku dolů do města. S expozicí Dějiny Náchoda a Náchodska umístěné ve vedlejším domě vytvoří muzejní expozice ideální celek. Prostory muzea se otevřou 18. 5. 2007. (Náchodský deník, 15.12.2006)

29

30

Muzea

Jak změnit starou bábu na sličnou krasavici

V 70. letech minulého století začal Rudolf Volf (viz též str. 25) sbírat staré hodiny, z nichž některé dodnes visí na stěně jeho hrnčířské dílny. V dalších letech se okruh jeho zájmu rozšířil, a protože stejné vášni ke starým věcem zahořel i jeho syn Martin, zrodilo se v roce 1995 v Kolovči (Plzeňský kraj) Muzeum techniky a řemesel. vštěvě klasického hostince vás při pohledu na vybavení obávané zubařské ordinace, která ve srovnání s tou dnešní připomíná spíše mučírnu, přejde úsměv. Autenticita všech dílen je tak dokonalá, že to vypadá jako by jejich majitel právě někam odběhl… Obrázek života našich předků dotvářejí dopravní prostředky jako motocykly, parkový kočár, bicykly, ale i hasičská stříkačka, Kaplanova turbína a staré elektrické spotřebiče. K vidění jsou dnes již zcela zapomenuté předměty – třeba starodávný rohlíkovač nebo chladnička na mléko ze 70. let 19. století.

Přes 4500 exponátů vztahujících se k tradičním vesnickým řemeslům a živnostem od poloviny 19. do poloviny 20. století najdeme na výstavní ploše 800 m². Většinu z nich Volfovi získali darem nebo ze smetišť, a stálo je hodiny a hodiny práce, než se odložené a zapomenuté věci změnily ve skvosty, které se mohly představit v expozici. Ta se postupně rozšířila z domu i na dvůr. Nyní vám kolem dvacítky kompletně zařízených a volně

3x foto: E. Veselá

přístupných řemeslnických dílen zprostředkuje výlet časem a návštěvu v řeznictví, v cukrářské, truhlářské a krejčovské dílně. Po příjemné ná-

Muzeum se ještě může pochlubit zajímavým „omlazovacím“ exponátem – kolovečským mlýnem. Podle legendy ho sestavil K. M. Černý, zdejší majitel sirkárny, mecenáš, ale i velký šprýmař. Stroj, vzniklý na základě hospodské sázky, byl poprvé představen v roce 1863 při masopustním průvodu. Nesl nápis: „Parní mlýn na přemílání starých bab v poměru 7:1“ a jeho sláva dorazila až do Prahy, např. v Humoristických listech se o něm koncem 70. let 19. století zmiňoval Jan Neruda. O historii této rarity vypovídá také krátký film, promítaný jako součást prohlídky. Do celoročně otevřeného muzea můžete přijít každý den od 9 do 18 hodin, cena vstupného činí pro dospělého 35 a pro dítě 20 Kč. Více na www.muzeum-kolovec.cz Eva Veselá Místní Kultura

Divadlo

Moravské

divadelní festivaly S podporou EU a Iniciativy INTERREG IIIA Před 12 lety se v Městském divadle Zlín rozhodli založit festival na principu setkávání spřízněných divadel. Kvalitní umělecký soubor, jehož renomé se opět potvrdilo na večeru Cen Alfréda Radoka a Divadelních novin, si každoročně v květnu zve své kolegy ze Slovenska a Čech. Letošní 12. ročník mezinárodního divadelního festivalu „Setkání 2007 Stretnutie“ proběhne ve dnech 7. – 12. května 2007 a zúčastní se ho, kromě slovenských a českých souborů, Teatr Rozrywki z polského města Chorzów, které je partnerským městem Zlína. Účastníci přehlídky se mohou prezentovat pouze tituly splňujícími kritéria této dramaturgicky vyhraněné přehlídky: mělo by jít o první uvedení titulu v Čechách, resp. na Slovensku, nebo inscenace, která měla premiéru v období leden 2006 – březen 2007. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci programu Iniciativy Společenství INTERREG IIIA Česká republika – Slovensko. V jiné části Moravy, v Českém Těšíně, se v rámci projektu Těš se Těšínem uskuteční 30. 5. – 2. 6. 2007 mezinárodní divadelní festival „Bez hranic“. V letošním roce organizátoři připravují již 18. ročník tohoto divadelního festivalu, na kterém opět přivítají divadla zemí visegrádské čtyřky. Během festivalu, na jehož spolufinancování se podílí Evropská unie, Euroregion Těšínské Slezsko, Iniciativa INTERREG IIIA Česká republika – Polsko a města Český Těšín a Ciészyn, proběhnou výstavy, koncerty a další doprovodné akce. Chystá se také úplná novinka – soutěžní přehlídka amatérských divadelních souborů z regionu Těšínské Slezsko pod názvem „Neprofesionální divadlo 2007“. [uma] 5 / 2007

Červené nosy

rozdávají radost a naději

Šašci, klauni, žongléři. Je s nimi spojeno mnoho pohybu, křik a smích. Traduje se, že nemocní přece potřebují klid, ale určitě ne všichni. Zdravotní klaunka – herečka Petra Lustigová.

Profesionální zdravotní klauni jsou považováni za důležitou součást léčebného procesu na dětských odděleních nemocnic po celém světě. První američtí klauni začali navštěvovat nemocné v roce 1986 a u nás „léčbu humorem“ začal realizovat také americký umělec – klaun a herec Američan Gary Edwards. České pacienty začal navštěvovat v roce 1998 a projekt dlouho financoval z vlastních úspor. Na základě pozitivních ohlasů v roce 2001 vzniklo občanské sdružení Zdravotní klaun (ZK), jehož členy jsou profesionální umělci s dramatickým vzděláním, od kterých se rovněž očekává velká schopnost empatie, trpělivost a vztah k dětem. Sehraná klaunská dvojice má drobné dárky pro pacienty ve věku od 1 do 17 let. Klauni jsou školeni na specifika různých onemocnění, jde však vždy o to, aby pacient zapomněl na bolest, úzkost a strach z neznámého prostředí. Dnes navštěvuje 21 zdravotních klaunů pravidelně (2 až 7krát měsíčně) 17 nemocnic v celé České republice. V roce 2006 se uskutečnilo 450 zdravotních klauniád, které přinesly radost a smích pro více něž 15 000 nemocných dětí. O.s. Zdravotní klaun je podporováno státními institucemi (v roce 2005 Min. zdravotnictví), fondy zaměřenými na pomoc dětem (např. Nadace Naše dítě) a soukromými subjekty. Pomáhá i účast v projektu Dárcovská SMS nebo akce „Měsíc červených nosů“, kdy klauni v hypermarketech prodávali kolemjdoucím svůj základní znak. Protože získaná částka byla značná, vedení některých řetězců umožnilo systematický prodej nosů jak v Praze, tak i mimo ni. V minulém roce ZK otevřel pobočku v Ostravě s perspektivou získávání grantů i v Moravskoslezském kraji. Podrobnosti na: www.zdravotni-klaun.cz. Mária Uhrinová

31

32

Tanec

Jarní svátek českého tance

Jedním z mála subjektů, které se v ČR cíleně věnují profesionálnímu tanci jako svébytnému jevištnímu umění, je občanské sdružení Tanec Praha. Tato nevládní nezisková organizace vznikla v roce 1991 s cílem rozvíjet a zkvalitňovat Mezinárodní festival soudobé taneční tvorby a pohybového divadla TANEC PRAHA a zároveň napomáhat rozvoji moderní taneční tvorby v Čechách a jejímu mezinárodnímu uplatnění. Zaštiťuje i festival soudobé české taneční tvorby a pohybového divadla, který se pod názvem Česká taneční platforma (ČTP) konal v dubnu na několika pražských divadelních scénách. Festival je příležitostí pro odbornou i laickou veřejnost posoudit v několika dnech práci u nás tvořících choreografů a tanečníků. Pro samotné umělce je to pak šance zaujmout odborní- Jedním ze souborů, který se představí na ČTP, ky, dramaturgy a producenty nejen domá- je skupina tanečního divadla NANONACH. cí, ale především zahraniční, kteří jsou na foto Jan Hnetkovsky platformu každoročně zváni. Uvedená díla sleduje i odborná porota, která uděluje Cenu Sazky. ČTP začala před lety jako nenápadná dubnová přehlídka české taneční tvorby v prostorách taneční konzervatoře Duncan Centre, aby byla další 4 roky profilovou akcí města Hradec Králové s názvem „Entrée k Tanci“, a u příležitosti Plenárního zasedání IETM (Mezinárodní taneční asociace) v dubnu 2000 se definitivně vrátila do našeho hlavního města, ejzajímavější projekty letošního ročnído nově otevřeného divadla Ponec. Tento festival ku ČTP se představí na již devatenáctém nejnovější domácí tvorby je již několik let spojen TANCI PRAHA, který se bude konat 1. – 28. 6. nejen s divadlem Ponec, ale i s dalšími tradičními 2007. Oba taneční festivaly získaly podporu hl. nebo alternativními prostory – ROXY NoD, Dunm. Prahy a MK ČR. can Centre, Divadlo Disk, Alfred ve dvoře. Součástí letošního XIII. ročníku České taneční platformy byl také Seminář pro mladé kritiky s posláním představit studentům daných oborů současný tanec, jeho hlavní trendy, dramaturgické tendence a způsoby „čtení“. Mária Uhrinová

N

HUDBA LITOMĚŘICE (24 tis. obyv.): Knihovna Karla Hynka Máchy v Litoměřicích vyhlašuje 2. ročník soutěžní přehlídky rockových amatérských a poloprofesionálních skupin hrajících původní tvorbu. Uzávěrka RockKalichu 10. 5. 2007. (Českolipský deník, 09.03.2007) HUKVALDY (1,9 tis. obyv., okres Frýdek-Místek): Knihu „Hukvaldy Leoše Janáčka na dobových fotografiích 1890 – 1928“ uspořádali K. Dohnal,

jemuž patří vzácné originály, a editor M. Palák. Slavný rodák se stal motivem pro vydání raritních snímků. Autoři též počítali s potencionálními zahraničními čtenáři, a tak stručný doprovodný text i popisky opatřili německou, francouzskou a anglickou verzí. (Lidové noviny, 05.01.2007) HUMPOLEC (11 tis. obyv., okres Pelhřimov): Humpolecký pěvecký sbor „Čech a Lech“ je již v r. 1907 v kronice zmiňován jako

„ze všech spolků národních nejstarší ve městě“. Byl založen v srpnu 1862 a působí dodnes – od r. 2000 při Městském kulturním středisku. Jedním ze zatím posledních ocenění kvalitní práce souboru bylo pozvání od ministerstva kultury a mezinárodní agentury Music&friend na 8. ročník Adventních zpěvů v Praze, kterých se zúčastňuje více než 40 vybraných pěveckých těles z domova i zahraničí. (Zálesí, č.1, 2007)

Tisková oprava: V článku „Konzervatoř oslavy nechystá“ otištěném v Místní kultuře č. 4 na straně 33 jsme špatně uvedli jméno kapelníka dechového orchestru Ekolanka. Jeho jméno správně zní Jiří Šlauf. Za tuto tiskovou chybu se zejména panu Šlaufovi omlouváme.

Místní Kultura

Tanec, Výtvarná kultura

Tanec pomáhá znevýhodněným Slušní tančící občané Naším tiskem proběhla zpráva, která by mohla být inspirací pro mnohé české organizace zabývající se sociální prací a projekty na pomezí kultury a problematiky sociálně-právní. V brazilských městech Sao Paolo a Rio de Janeiro se pod názvem Komunitní tanec rozjel projekt, v němž přední brazilský pedagog a fyzioterapeut Ivaldo Bertazzo vede skupiny teenagerů i jiných zde ohrožených jedinců k tanci a pohybové kultuře. Jeho ambice vychovat „slušné tančící občany“ již přinesla své ovoce v podobě dvou veřejných představení, která se setkala s velkým ohlasem a připravuje se jeho DVD podoba. Putování za snem Z podobných úvah vycházeli i čeští tvůrci, konkrétně choreografka a režisérka Jana Hrabová z pražského Divadla Archa. S přesvědčením, že divadelní práce v uzavřené komunitě přináší nové významy a odpovědi, vytvořila projekt „V 11:20 TĚ OPOUŠTÍM!“ Vycházel ze série menších představení, která se pod názvem Putování za snem uskutečnila v r. 2005 v různých uprchlických táborech ČR a v Divadle Archa. Divácký i odborný ohlas prokázal, že způsob práce, který zvolili jejich tvůrci, je nosný. Tradiční acežské tance Dalším příkladem „tančící komunity“ je projekt, který podporuje Česká katolická charita v Indonésii. Místní umělci tady od r. 2005 vedou výuku tradičních acežských tanců v 7 uprchlických lokacích, které vznikly jako sociální důsledek místních přírodních katastrof. TALO (Traditional Art Lecturer Organization) – zdejší nezisková organizace, kterou tvoří skupina tanečníků, nacvičila s dětmi a dospívajícími (tančí se ve skupinách, dívky a chlapci zvlášť) několik choreografií, které byly předvedeny místním obyvatelům. Díky kulturní blízkosti, neformálnímu přístupu a podobným prožitkům si učitelé získali důvěru a respekt dětí. TALO a jejich svěřenci dostali následně nabídku od významného indonéského režiséra Garina Nugroho podílet se na společném dokumentu o osudech acežských dětí a obětí tsunami obecně. Mária Uhrinová 5 / 2007

Léčivé výtvarné aktivity V Čechách přebývá v dětských domovech kolem dvaceti tisíc dětí. Z různých důvodů nemohou žít ve vlastní rodině, a proto končí v náhradní ústavní péči. V minulém roce to bylo 10 let, co vznikl Nadační fond Rozum a Cit, který podporuje pěstouny s cílem umožnit co nejvíce opuštěným dětem život v náhradních rodinách. Kromě přímé finanční pomoci na zlepšení standardního života těchto rodin, pomáhá NF soustředěně rodinám s handicapovaným dítětem, nebo i rodinám, které se snaží zajistit trvalé bydlení pro dospívající děti získané do pěstounské péče. Občanské sdružení Rozum a cit existuje od roku 2000 a pokračuje v projektech nadačního fondu. V poslední době rozběhlo projekt nový – víkendové výtvarné dílny pro pěstounské rodiny. Koordinátorka projektu tvůrčích dílen RaC, o.s. Petra Štětková vysvětluje proč s touto aktivitou začali: „Arteterapie je léčebný postup, který využívá výtvarného projevu jako hlavního prostředku poznání o ovlivnění lidské psychiky a mezilidských vztahů. Pro děti je to tak nejpřirozenější a nejzábavnější forma práce se sebou samými a má velký léčebný potenciál. Děti pracují s keramickou hlínou, ale vyzkoušejí si i další arteterapeutické techniky – čáranice, asociační malbu nebo tematické kresby – např. malování pohádky nebo začarované rodiny.“ Děti žijící po nějakou dobu v kolektivním prostředí někdy ne zcela plynule dokážou přejít do rodiny. Tvořivá výtvarná činnost je ale uvolní a usnadní jim to. Pro tuto myšlenku se nadchlo mnoho příznivců z řad odborníků, rodičů a fandí jí i herečka Naďa Konvalinková, která je patronkou NF RaC. O zabezpečení výtvarných dílen pro pěstounské rodiny říká Marie Řezníková, ředitelka NF RaC: „Projekt jsme mohli realizovat jen díky podpoře Ministerstva práce a sociálních věcí, Nadace Terezy Maxové, financím z televizní sbírky Pomozte dětem a sponzorským darům od společností J&T a ČEZ.“ NF a občanské sdružení Rozum a Cit sídlí v Říčanech, více se o nich dozvíte na www.rozumacit.cz. Mária Uhrinová

33

34

Výtvarná kultura

Trutnov si svoji galerii hýčká

Trutnovská galerie (32,4 tis. obyv., Královéhradecký kraj) patří svým „věkem“ mezi ty mladší. Byla zřízena v září 1996 a činnost zahájila v lednu následujícího roku. První snahy o její založení se však datují do doby po skončení druhé světové války. Galerie města Trutnova (GMT) je příspěvkovou organizací zřizovanou městem. Své místo měl na výstavě i nejcennější skvost – obraz Josefa Čapka z druhé poloviny 30. let 20. století „V růžové světnici“, který instituce získala v roce 2000. Představena však byla jen část sbírkových předmětů z pomyslného „zlatého fondu“. Během roku připraví pracovníci kolem desítky výstav v galerii a další čtyři, na nichž se prezentují fotografie, jsou instalovány v trutnovském městském úřadě. Autorům poskytuje GMT kompletní servis – od instalace přes pozvánky až po zajištění vernisáže. V loňském roce přišlo na výstavy téměř 3,5 tisíc osob, z toho přes 1700 žáků a studentů, za plné vstupné zaplatili 15 a za snížené 5 Kč. Za poučením do galerie Foto: E. Veselá Školy mohou po domluvě přijít na komentované Město pro galerii vyčlenilo památkově chráněný prohlídky či galerijní programy zaměřené k jedrenesanční dům z let 1580 – 1590 se zachovalou notlivým výstavám. Této možnosti využívají původní dispozicí ve všech patrech. Technicvšechny stupně, od mateřských po střední. Naky i finančně náročná rekonstrukce z let 1994 příklad u příležitosti konání výstavy věnované až 1996 si vyžádala 6 milionů Kč, uhrazených Jiřímu Kolářovi měli mladí návštěvníci možnost z městského rozpočtu. Menší úpravy interiéru se vyzkoušet si tvorbu koláží. Na galerii se mohou uskutečnily počátkem letošního roku a přišly na obrátit studenti také v případě, že potřebují pod60 tisíc Kč. Posláním galerie je vytvářet sbírky klady k učivu týkající se výtvarné kultury. českého výtvarného umění se vztahem k regionu Projekty zahraniční Trutnovska a Podkrkonoší, zpracovávat historii V roce 2005 proběhl v rámci mezinárodní spovýtvarné tvorby v této oblasti a samozřejmě polupráce program Společná Evropa II, jehož hlavním mottem se stalo umění bořící všechny řádat výstavy. hranice, tedy nejen ty skutečné, ale také menSbírky se rozrůstají Během deseti let se díky finanční podpoře města tální. V duchu této myšlenky se v GMT soustřepodařilo vybudovat sbírkový fond čítající kolem dila díla výtvarníků žijících v České republice, 200 sochařských děl a zhruba stejné množství Německu, Rakousku a Velké Británii. V letoškreseb a grafik, dále přes 130 obrazů a 140 fotoním roce odstartuje právě v trutnovské galerii grafií. Jde o díla tvůrců se vztahem ke zdejšímu projekt Lucerna 2007, který představí moderní regionu, ale i o práce umělců celonárodního výumění ve sklepních prostorách, kde se uskuteční znamu, O. Guttfreunda, J. Kavana, J. Váchala, rovněž videoprojekce. Další část výstavy proV. a M. Preclíků, V. Komárka, A. Střížka, fotoběhne v objektu zdejšího MěÚ. grafickou školu Jiřího Havla atd. Zastoupeny Eva Veselá jsou různé žánry, techniky i období vzniku. VÝTVARNÁ KULTURA Výstavy jsou oblíbeným cílem cesty HAVÍŘOV (85 tis. obyv., okres Karviná): Město Havířov za uměním zavedlo na svých sídlištích zajímavou tradici. Strom, Do 7. dubna bylo možné navštívit výstavu k 10. který je třeba skácet, je uřezán do výšky zhruba 3 mevýročí založení galerie „Přírůstky z let 1997 až trů nad zemí. Pak jsou osloveni místní řezbáři, aby na 2007“ – vesměs moderní malba s přesahy do 19. těchto torzech prezentovali své umění. (Moderní obec, století – kterou dotvářela řada sochařských děl. č.2, 2007) Místní Kultura

Literatura, Audiovize

Jak do ZLATÉ KLECE Zajímavým projektem, který má ambici rozhýbat stojaté vody amatérského psaní a uměleckého přednesu poezie, je netradiční soutěž ve čtení vlastní poezie. Má název Zlatá klec a připravuje ji jako svou závěrečnou práci v rámci studia intermediálního ateliéru Petra Lysáčka na Institutu pro umělecká studia Ostravské univerzity studentka Barbora Švecová. Spolupořadateli jsou organizace Hudební mládež Ostrava a divadlo Aréna Ostrava. První ročník soutěže neobvyklého charakteru, který probíhá celé jaro, má za cíl zmapovat literární projevy mládeže s důrazem na podporu kreativity. Je určen pro studenty VŠ a vyšších ročníků SŠ, téma je volné, jazyk i forma neomezené. Studenti posílají svoje práce internetem odborné porotě, která vybere vítěze do veřejného finále. To se bude konat v ostravském divadle Aréna 2. 5. 2007. Vítězové zde předvedou svá díla před publikem, mezinárodní odbornou porotou a kamerami. Organizátoři (všichni členové týmu, porotci a organizátoři pracují z čistého zájmu o věc, bez nároku na honorář) věří, že akce přitáhne mladé básníky a recitátory a stane se tradicí. Mária Uhrinová

Čtení na půdě V brněnském Mahenově památníku probíhá dlouhodobý cyklus „Brunensia sub tegulis„ aneb Čtení na půdě. Specializované pracoviště Mahenovy knihovny, které je již svým umístěním v domě, kde Jiří Mahen žil a pracoval (je zde zachována jeho původní pracovna doplněná expozicí vztahující se k jeho životu a dílu), a prostorově malou půjčovnou, přímo předurčeno k poněkud zvláštnímu postavení mezi ostatními provozy. Výběr fondu je orientován na náročnější čtenáře, na zájemce o regionální literaturu a mahenália. Jedinečné komorní prostředí s citelným géniem loci je dokonalé pro uvádění netradičních literárních pořadů. V programu Brunensia sub tegulis probíhá řada tzv. „Velkých čtení“ (čtení z dosud nepublikovaných děl), cyklus „Laureáti Nobelovy ceny“ nebo Večery autorských čtení, v nichž byla představena tvorba mnoha známých osobností literárního, uměleckého i společenského života. Pořady, jejichž už 137. část se uskutečnila v březnu, připravuje a moderuje bývalý dramaturg Mahenovy činohry Dr. Jaromír Vavroš ve spolupráci s Obcí moravskoslezských spisovatelů. [uma] 5 / 2007

Amatérský velkofilm měl premiéru

Již více než tři roky se v Jizerkách (a okolí) točil film. Jeho hrdinou je doktor Kittel, mysteriozní postava, spojená s mnoha pověstmi. Protagonisty filmu jsou amatéři a ochotníci z Desné a okolí. Je to více než 170 lidí, kteří se spojili a ve svém volném čase, zadarmo, a mnohdy ještě za své peníze natočili film. Celovečerní! Historický! Kostýmovaný! Výpravný! Toto opravdu obdivuhodné úsilí je nyní u konce – film je na světě! Na poslední dubnovou sobotu připravili tvůrci režisér Lukáš Müller a scenárista Ivan Peschka tiskovou konferenci a 28. dubna se v Kině Alfa Desná konala slavnostní premiéra. Termíny dalších produkcí: 1. 5. 2007 v 17:00 FARA KRÁSNÁ – POUTNÍ SLAVNOST – PREMIÉRA PRO VEŘEJNOST 5. 5. 2007 v 16:00 KINO JOSEFŮV DŮL – MEMORIÁL G. LEUTELTA 19. 5. 2007 v 17:00 PARKHOTEL SMRŽOVKA – FESTIVAL PROLÍNÁNÍ – SEN O JIZERSKÝCH HORÁCH Další představení se připravují! Základní údaje o filmu i o jeho tvůrcích najdete na www.Kittel.cz

Tisková zpráva/luk LITERATURA

ČR: Vzácný rukopis z r. 1585 dokládající historii českého písemnictví zakoupila do svých sbírek pojišťovna Uniqa. Renesanční zlacený a iluminovaný rukopis se skládá z 25 pergamenových listů, které doprovází latinský text svatováclavské legendy. O rukopis, který má velkou uměleckou i historickou hodnotu, usiloval i český stát. Pojišťovna dokument zakoupila v rámci budování své vlastní sbírky, památku chce však zpřístupnit odborníkům i veřejnosti. O formě prezentace zatím není rozhodnuto. (Lidové noviny, 22.03.2007) ČR: Nadační fond Festivalu spisovatelů Praha v posledních letech zaměřuje své aktivity více na školy a spolupráci se studenty. Letos vyhlásil 2. ročník soutěže o nejlepší dosud nepublikovanou povídku, která je určena amatérským autorům. Vítězství může pro účastníky znamenat kromě dalšího také prezentaci na letošním 17. ročníku Festivalu spisovatelů. (Učitelské noviny, č.5, 2007)

35

36

Zahraničí

Zkušenosti z dalekého východu

„Neziskový sektor je v ČR tak trochu popelka, zejména je ze strany veřejné správy podceňována možnost spolupráce při řešení různých komunálních problémů na občanském principu. Představitelé veřejné správy, podnikatelského a neziskového sektoru spolupracují u nás v podstatě jen z donucení, například tehdy, když je to podmínkou dotačního titulu, nebo jinak výhodné,“ říká Jiří Pavlát, zástupce Centra pro komunitní práci (CpKP), který měl možnost zjistit, jak tyto vztahy fungují v Japonsku. Od něj jsme získali podklady pro tento článek. Centrum pro komunitní práci je pořadatelem soutěže O lidech s lidmi (viz Místní kultura č. 4/07), a pro vítěze pátého ročníku připravilo za odměnu studijní cestu po Japonsku. Představitelé úspěšných neziskovek byli na cestě od 11. března deset dnů a seznamovali se s fungováním tamní veřejné správy. Velkou pozornost věnovali tomu, jak spolupracuje s občanskou společností. V Japonsku (cca 126,5 mil. obyvatel) existuje cca 30 tis. registrovaných občanských sdružení, což na počet obyvatel je poměrně málo (u nás se odhaduje počet na 50 tis.). Platná legislativa pro neziskový sektor vznikla v Japonsku teprve v roce 1998 jako reakce na zemětřesení, které postihlo velkou část země. To způsobilo obrovské materiální škody, ale i ztráty na životech. Do likvidace následků se ve velké míře zapojily neziskovky, a to nejen místní, ale i ze zahraničí. Tím na sebe neziskový sektor významně upozornil a tato situace se stala impulzem k tomu, že v Japonsku byl oficiálně a hlavně právně „vpuštěn“ neziskový sektor do veřejného života. Při tvorbě legislativy mysleli její autoři na možnost podvodů a daňových úniků, přestože Japonsko se nikdy nevyskytuje v přehledech zemí s těmito problémy. Do právní normy zavedli pojem certifikovaná organizace. Tzn. že

subjekt, který chce toto označení získat, je velmi důkladně prověřen finančním úřadem a musí splňovat daná kriteria. Pokud se organizaci podaří certifikát získat, je osvobozena od darovací daně a její sponzor si může příspěvek odečíst z daní. Prověřování za účelem získání certifikace je ovšem tak přísné, že za dobu trvání zákona ji dostalo jen několik organizací (cca 50). Zákon je přísný i ohledně výročních zpráv, protože povinnost dodat je na příslušnou prefekturu mají všechny organizace bez výjimky. To veřejnosti umožňuje získat v případě potřeby základní údaje o organizaci a zjistit například to, zda je vůbec aktivní. Neziskový sektor působí v 17 oblastech, z nichž každá má svůj speciální zákon a autorizuje ji jiné ministerstvo. Financování neziskového sektoru v Japonsku plyne ze tří zdrojů: jednak je to firemní dárcovství, které je zde mimochodem na velmi vysoké úrovni, pak jsou to příjmy z vlastní činnosti a různé granty a dotace. Z veřejných prostředků směřují peníze do neziskového sektoru, podobně jako u nás, z úrovně města, kraje i státu. Na otázku, zda se v Japonsku měla možnost naše výprava setkat také se zástupci neziskových organizací J. Pavlát odpovídá: „Setkali jsme se s projekty sociálními, ekologickými Místní Kultura

Zahraničí i s aktivitami na ochranu kulturního dědictví. O záchranu starých domů pečují Japonci více než jinde, protože nemovité kulturní dědictví ničí kromě běžných faktorů zemětřesení. Proto také v Japonsku většinou neexistují domy starší 200 let, a těm, které se dochovaly, je věnována velká pozornost. Co se týče personálií – na rozdíl od nás je na založení japonského občanského sdružení potřeba deseti členů. V tamním neziskovém sektoru se angažují lidé nad 40 let, protože ti mladší v produktivním věku své síly věnují na sto procent zaměstnání. Z toho plynou problémy s počítačovou gramotností, schopností získávat finanční prostředky nebo s účetnictvím.“ A co zajímalo Japonce z našeho prostředí? Stejně jako naši výpravu, např. kolik je u nás neziskových organizací, co trápí náš neziskový sektor a samozřejmě také jak s ním spolupracuje veřejná správa. Jiří Pavlát naznačil, že japonští kolegové získali z prezentace české strany velmi dobrý dojem o úrovni naší občanské společnosti a v zájmu korektnosti bylo nutné uvádět, že naši republiku vyjeli reprezentovat jen ti nejlepší. Japonští hostitelé si velmi považovali skutečnosti, že na část cesty provázeli českou delegaci také senátoři. Jestli to bude mít nějaký přínos i pro české neziskové organizace, zjistíme později. Každopádně by se poznatky z této cesty měly prezentovat v Senátu ČR. Ludmila Kučerová V příštím čísle se s námi o zkušenosti z cesty do Japonska podělí také manažerka Regionální rozvojové agentury Euroregionu Glacensis, Kateřina Holmová.

5 / 2007

Běloruská opozice chce chránit památky

Jak uvedl web Brána památek, čeští občanští aktivisté ve spolupráci se společností Člověk v tísni navštívili koncem února Bělorusko, kde se zúčastnili tří seminářů ve třech různých běloruských městech: Barisově, Bobrusku a Mogilevě. Semináře na téma „Bělorusko: památky a cesta k demokracii“ pořádali přímo běloruští členové nezávislých opozičních skupin, usilující o změnu totalitního systému v demokracii a o rozvoj svých měst. Politická situace v krajině diktátora Lukašenka se projevuje i na devastaci kulturního dědictví v Bělorusku. Prezident zakázal používání původní bílo-červené státní vlajky, vytěsnil na okraj běloruštinu, i když ji zachoval jako jeden z oficiálních státních jazyků. Tím nechtěně vyvolal jakési národní obrození: lidé si uvědomují, že používáním běloruštiny a zájmem o kulturní a historické dědictví bojují proti totalitnímu režimu. Nemovité památky a lidé, kteří se o jejich záchranu zajímají, mají v Bělorusku smutný osud. Charakteristická je situace podobná té z Barisova: když občané v tomto městě protestovali proti zboření několika domů z 19. století, hrozilo jim trestní stíhání. Jak informuje autor článku Petr Svoboda, (člen občanského sdružení Polypeje) smyslem návštěvy v Bělorusku bylo popsat péči českého státu o kulturní památky, jejich propagaci a úlohu při národním sebeuvědomění a především úlohu občanských aktivit v této oblasti. Semináře za pomoci překladatelky vedli již vzpomínaný Petr Svoboda a Ivan Černý ze Svazu měst a obcí České republiky. Naslouchali jim jak učitelé, tak studenti, zástupci různých opozičních politických stran i představitel místního památkového úřadu. Jedno z mála běloruských měst, které má skutečné historické centrum, je Mogilev. Zde sídlí mogilevská univerzita, malý, ale aktivní ostrůvek demokracie v nesvobodném Bělorusku. Obnově historicky cenných památek v tomto městě bude v květnu věnována mezinárodní konference – akce, která by mimo jiné měla vyvést školu z regionální i mezinárodní izolace. Mária Uhrinová

Francouzi a film Vloni se ve Francii natočilo 298 filmů a 43 % zdejších obyvatel přišlo na promítání některého z nich. Nejvyšší návštěvnost zaznamenalo třetí pokračování komedie Opálení, kterou vidělo přes 10 milionů zájemců. Zástupy diváků před kiny nejsou ve Francii ničím neobvyklým, patří to ke způsobu zdejšího života. V posledních letech se zvýšil i počet vyvezených filmů do zahraničí. K ještě lepšímu výsledku měla přispět také akce společnosti Unifrance, která se stará o propagaci francouzské kinematografie. V polovině ledna uspořádala v Paříži setkání filmových novinářů a distributorů z celé Evropy, na němž byly představeny filmy natočené a uváděné v roce 2006 a v lednu 2007. [ev]

37

38

Zahraničí

Michael Plus v ČR Cílem projektu Michael Plus je vybudovat vícejazyčný inventář digitalizovaného kulturního dědictví 14 evropských států. To vše pomocí společné platformy založené na open source aplikacích. Portál Michael nabídne turistům, studentům či výzkumným pracovníkům možnost vyhledávat v českých digitalizovaných sbírkách. Prostřednictvím evropského portálu získají také čeští uživatelé přístup k digitalizovaným sbírkám ostatních 13 států. Technickým partnerem projektu je od února 2007 Devoteam, s.r.o., jejíž úkolem bude lokalizovat platformu a shromažďovat údaje o digitálních sbírkách a produktech souvisejících s kulturním dědictvím České republiky – muzeí, galerií, archivů, knihoven atd. Michael Plus je financován Evropskou komisí v rámci programu e-Ten. Projekt s rozpočtem 50 milionů € sdružuje 14 států Evropy: Českou republiku, Finsko, Francii, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálii, Maltu, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko a Velkou Británii. Český portál programu Michael Plus spolupracující s evropským portálem by měl být uveden do provozu již na jaře 2008. Tisková zpráva/luk

Ve znamení čtyřlístku aneb Všichni jsme Irové Že s hospodou nemusí být spojeno jen bohapusté zahánění času, pití a tlachání, dokazuje už po několik let majitel irské hospody na „slavné“ Stodolní ulici v Ostravě Jason Fitzgerald. Kromě kultivovanosti a milého přijetí v pubu Bernie´s nabízí tento pravý Ir, mnoho let žijící v ČR, ve své restauraci vystoupení předních hudebníků a v posledních letech kulturní akci spojenou právě s irským národním svátkem − Dnem sv. Patrika. Letošní druhý březnový týden nastartoval bujaré veselí, příznačné pro Irsko, zemi, která má ve znamení zelený čtyřlístek. Zavládlo v mnoha našich městech, snad nejvýrazněji v Praze, ale i na severní Moravě, kde se za podpory hejtmana Tošenovského a irské ambasády konaly tradiční hudební koncerty, jam sessiony, taneční vystoupení, výstavy fotografií a to ve městech Ostrava, Karviná, Kravaře a Vítkovice. Severomoravský Irish Cultural Festival 2007 nabídl Čechům další možnosti lépe poznat tento věčně zelený ostrov. [uma]

Aukční síň Dorotheum slaví 300 let

Největší a nejstarší aukční dům se starožitnostmi a uměleckými předměty v Evropě letos oslaví 300 let od svého založení. K oslavám se připojí i česká pobočka Dorothea, která sídlí na Ovocném trhu v Praze. V květnu se uskuteční aukce, do které mohou majitelé cenných a zajímavých sběratelských předmětů nabídnout své artefakty, které zhodnotí experti aukční síně a majitel nejoriginálnějšího předmětu dostane možnost navštívit centrálu Dorothea ve Vídni. Zde se zúčastní slavnostního ceremoniálu oslav, který proběhne za účasti rakouského prezidenta a jiných významných hostů. [uma]

Ocenění pro Maryšku

Bohumínské o.s. Maryška se v březnu zúčastnilo 4. ročníku festivalu o jídle a velikonočních tradicích Wypieki („pečené výrobky“). Do festivalu se zapojilo 10 měst. Festival Wypieki napomáhá znovuoživení starodávných receptur slezské kuchyně, které se vztahovaly k velikonočním svátkům, a zároveň připomíná klasické velikonoční tradice. Každé družstvo má na soutěži svůj stůl a vedle receptů se hodnotí také jeho aranžmá. „Náš stůl jsme letos pojali mottem Středověké pokrmy nás inspirují i dnes. Pro několik starodávných receptur jsme se vypravili až do Vědecké knihovny v Ostravě a zbytek doplnili osvědčenými dobrotami,“ říká H. Červenková z o.s. Maryška, které získalo za originální a dobové pojetí soutěžního stolu zvláštní ocenění. [ev] ZAHRANIČÍ BŘECLAV (26 tis. obyv.): Městské muzeum a galerie Břeclav vyhlašují 4. ročník česko-rakouského bienále drobné grafiky Grafic Břeclav 2007, které se uskuteční od 20. 6. do 30. 9. t.r. Jednou z podmínek je darování alespoň jednoho díla do grafické sbírky břeclavského muzea a galerie. Umělec, který získá hlavní cenu bienále – Grand Prix (Cenu Cyrila Urbana) – obdrží 1000 eur. (Ateliér, č.3, 2007)

Místní Kultura

Zajímavosti

Jarní výlet

se žlutou ponožkou Letos uplynulo sto let od doby, kdy Kašpar Krása Blanenský, básník Petr Berzuč a dr. Karel Absolon – archeolog a speleolog podnikli spolu s dalšími společný jarní výlet do Černé Hory. Putovali z Brna, Blanska a Boskovic a konečnou stanicí byl černohorský pivovar. Zvláštní odznak účastníků představovala žlutá ponožka. Na počest tohoto legendárního pochodu vyrazili 1. dubna turisté z Blanska nebo Boskovic, stejně jako kdysi do Černé Hory, kde proběhlo slavnostní zahájení turistické sezony za účasti oficiálních zástupců obou měst a pivovaru. Všichni společně pak vytvořili množinu lidí, kteří měli nataženou jednu žlutou ponožku. Do Černé Hory dorazilo 554 lidí (a bez zapsání i 6 psů) se zmíněnou oděvní součástí a rekord zaznamenala Agentura Dobrý den z Pelhřimova. [ev]

Náš fotograf oceněn Sdružení EURO PRAGENSIS ARS, působící v oblasti kultury, vzdělání a humanitární pomoci, udělilo společně se členy předsednictva

Literát na kolejích Jižní Čechy navštěvuji téměř pravidelně a stojím si za tím, že trasa Praha – Tábor je bohem zapomenutá trať. Tím chci jen naznačit, že už mě železnice na tomto úseku nemůže překvapit. Železnice možná ne, ale lidé ano. Povedlo se to panu průvodčímu, když se mě zeptal na můj vztah k poezii. Průvodčí Jan Maruna je totiž básník, který při svém turnusovém zaměstnání vystudoval Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze. Vlastním nákladem už vydal několik básnických sbírek. Na svém kontě má dokonce romány – Vlak jede do nebe a dva psychologické. Literát na kolejích jistě obohatil nejednoho cestujícího svojí tvorbou o nový zážitek. Já jsem od něj obdržela knihu básní Zázraky na druhé straně srdce (Nakladatelství Růže), a některé z nich jsou opravdu dobré. pasažérka Štefánková

Párkař památkou

Evropské unie umění a představiteli řádu Ordo Sancti Constantini Magni evropskou cenu za fotografii fotografovi Gérardu Gratadourovi (vpravo), se kterým Místní kultura již delší dobu spolupracuje. Cenu předává člen mezinárodní hudební poroty Světové federace klasické hudby, hudební skladatel, muzikolog a viceprezident Masarykovy akademie umění Karel Cornelius Kučera. 5 / 2007

Venezuelská vláda prohlásila prodavače hotdogů Filippa Costu z Caracasu za národní kulturní památku. F. Costa a jeho stánek tak zřejmě povýšili na jednu z hlavních pamětihodností města. Na seznamu památek, který zveřejnil vládní deník Gazeta Oficial, jej najdeme vedle památek, umělců či vědců. Vláda prezidenta Hugo Cháveze chce zdůrazňováním místních tradic omezit vliv USA. [ev] ZAJÍMAVOSTI TŘEBÍČ (39 tis. obyv.): Třebíčská radnice nechala vytvořit malovanou mapu centra města. Dominantu tvoří Karlovo náměstí. Mapa obsahuje všechny důležité městské památky včetně Židovské čtvrti a baziliky sv. Prokopa. Městský úřad bude malovanou mapu využívat pro různé propagační účely. (Veřejná správa, č.10, 2007)

39

40

Mitte Europa

XVI. FESTIVAL MITTE EUROPA 10. června – 29. července 2007 koncerty, výstavy, divadlo, literatura, workshopy

Program Vám rádi bezplatně zašleme. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií.

Objednávka Festival Mitte Europa nám. krále Jiřího z Poděbrad 43 350 02 Cheb tel.: 354 436 941 „Variatio delectat – Rozmanitost potěší“ je mottem letošního XVI. ročníku Festivalu uprostřed Evropy – Mitte Europa. Iniciátoři festivalu sestavili pestrý a rozmanitý program s mezinárodními hvězdami, českými a německými umělci a mladými nadějnými talenty. Mezi hosty více jak 70 kulturních akcí – koncertů, výstav a workshopů budou nositelé známých jmen. Festivalové léto zahájí ve vogtlandském Oelsnitz, které v letošním roce slaví 650. let od povýšení na město. Dne 10. června rozezní kostel sv. Jakuba koncert Pražské komorní filharmonie s českým cellistou Jiřím Bártou pod vedením švýcarského dirigenta Kaspara Zehndera. Letní periodu uprostřed Evropy – Mitte Europa zakončí Klazz Brothers a Cuba Percussion s programem „Classic meets Cuba“ ve slavném Grandhotelu Pupp v Karlových Varech.

email: [email protected] sms: 775 919 339 Objednávkový formulář: www.festival-mitte-europa.com „Divadelní podzim“, který pořádá Festival Mitte Europa poprvé na podzim, se uskuteční od 7. do 11. listopadu 2007 v Plauen.

F

estival Mitte Europa byl vybrán do kulturního rámcového programu německého předsednictví Radě EU.

Festival nabízí zaslání festivalové brožury s programem jednou ročně zdarma. Svou adresu pošlete na: Festival Mitte Europa, Špalíček, nám. krále Jiřího z Poděbrad 43, 35002 Cheb [email protected]

tel: 354 43 69 41 sms: 775 91 93 39

mediálně podporuje tento ftival www.mistnikultura.cz Místní Kultura

Mitte Europa

Festival Mitte Europa pozvánka na červnové koncerty

Letošní program 16. ročníku oživí hudbou města a městečka podél 300 kilometrů dlouhého úseku česko-německé hranice na celých sedm letních týdnů, od 10. června do 29. července 2007. Atraktivní historické i přírodní prostranství vytvoří kulisy pro více jak sedmdesátku „kulturních slavností“. Koncerty klasické hudby, jazzu a klezmeru bude provázet motto „Variatio delectat – Rozmanitost potěší“. Letní periodu programu zahájí Pražská komorní filharmonie s violoncellistou Jiřím Bártou pod vedením Kaspara Zehndera v saském Oelsnitz 10. 6. Intendanta festivalu prof. Thomase Thomaschkeho bude možné si poslechnout v Praze, kde vystoupí 13. 6. v budově Velvyslanectví SRN. Přednese za klavírního doprovodu „Šest písní na texty R. M. Rilkeho“ Petra Ebena a „Píseň o lásce a smrti Kryštofa Rilka“ od Viktora Ullmanna v rámci Česko- německého kulturního jara. V podání orchestru osmi dechových nástrojů s kontrabasem, absolventů akademie staré hudby Scholy Cantorum Basiliensis, zazní na chebském koncertu v kostele Zvěstování Panny Marie 14. 6. Barokní hudbu italských a německých skladatelů přednese německý ansámbl Mediolanum 16. 6. ve Skalné v kostele sv. Jana. Do nového „festivalového“ místa, na Nový hrad u Jimlína Vás zveme 17. 6. na komorní koncert německé La Beata Olanda, která přednese „Hudbu u dvora v Kroměříži a ve Versailess“. Kromě klasických nástrojů hrají umělci také na irské dudy, keltskou harfu a francouzskou musette. Folklorní a barokní hudbu od východní Evropy až po Irsko zahraje stejný soubor následující den, 18. 6., v Sokolově na zámeckém nádvoří. Středa 20. 6. se ponese ve znamení dvou koncertů. V Ostrově v Galerii Letohrádek nabídne Duo galante originální interpretaci děl ze čtyř staletí na sopránové loutně a neapolské mandolíně a v Ústí nad Labem přednese v Galerii Emila Filly Finsterbusch Trio kompozice terezínských skladatelů. Drážďanský violoncellista světového renomé Jan Vogler & americká houslistka Mira Wang, narozená v Číně, vystoupí na společném koncertě 24. 6. v Lokti. Druhým koncertem v Sokolově bude vystoupení skupiny Gipsy.cz, která získala Anděla za objev roku 2006, 26. 6. na zámeckém nádvoří. Leipzig Chamber Brass Vás doprovodí v Kynšperku nad Ohří 29. 6. při hudební procházce po Evropě v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Červnové koncerty zakončí 30. 6. v Šabině Hot Club Harmonists swingem staré Evropy. Informace a rezervace vstupenek na www.festival-mitte-europa.com nebo 354 43 69 41. 5 / 2007

41

42

NABÍDKA Vsetín – Muzeum regionu Valašsko SKLO JITKY VAHALÍKOVÉ – umělecké pískované sklo, do 3. 6. Havířov – Výstavní síň Musaion MÍRY A VÁHY, do 23. 9. Havířov-Životice – Památník životické tragédie POHLEDNICE – UMĚNÍ NEJSKROMNĚJŠÍ, do 26. 8. Jablunkov – Výstavní síň MEDVĚDI (výstava hraček), do 31. 10. Karviná – Výstavní síň Muzea Těšínska MOTOCYKL VELKÝ – MALÝ, KAŽDÝ V SOBĚ NĚCO TAJÍ, do 21. 10. Beroun – Muzeum Českého krasu 95 LET BEROUNSKÉHO SKAUTINGU, do 27. 5. LUCIE SUCHÁ – ÚTĚKY ZAHRADNÍ BRANKOU, TOMÁŠ SUCHÝ – OBRAZY A LOUTKY, do 9. 6. Kolín − Regionální muzeum KOLÍN – ČESKÝ MANCHESTER. Půldruhého století kolínského průmyslu, do 27. 5. BITVA U KOLÍNA – DEN ZNOVUZROZENÍ MONARCHIE, od 12. 6. do 29. 7. SLADKÁ 60. LÉTA, od 14. 6. do 26. 8. Turnov – Muzeum Českého ráje JOSEF DRAHOŇOVSKÝ A JEHO ŽÁCI, do 10. 6. Uherské Hradiště – Slovácké muzeum ANTONÍN GAVLAS – OBRAZY, FOTOGRAFIE, SMALTY, od 10. 5. do 12. 8. KARLŮV MOST NE, ALE HRAD MŮŽE BÝT VÁŠ, od 10. 5. do 5. 8.

Zachraňte opony! Není v naší zemi jen ta Hynaisova, kterou kdekdo zná, váží si jí a předvádí svým potomkům jako národní poklad. Pěkná řádka divadel se pyšní díly slavných umělců, kteří vytvořili monumentální obrazy – opony, aby navodili slavnostní atmosféru před začátkem divadelního představení. Kdo ale vzpomene na stovky divadelních sálů v městečkách a vsích naší země, které byly v minulých dvou stoletích obohaceny o díla a dílka výtvarných umělců nebo o nesmělé projevy místních malířů. V souvislosti s budováním Databáze českého amatérského divadla na stránkách www.amaterskedivadlo.cz jsme soustředili již hezkou řádku těchto výtvarných projevů. Jsou to nejčastěji alegorie umění, výjevy z dějin od praotce Čecha na Řípu po Libušinu věštbu, zavraždění sv. Václava, bělohorskou tragédii, i zobrazení takových symbolů jako jsou Hradčany, Vyšehrad nebo zobrazení výjevů z pověstí o založení měst. Ovšem dokladem nejcennějším jsou veduty měst, městeček a obcí s kostelíčky, zámky a návsemi. Reprodukce těch nejpůvabnějších může dnes zájemce vidět ve vstupní expozici rodícího se Muzea českého amatérského divadla v Miletíně. Miletínští ochotníci si pospíšili. Dvě opony, které jsou součástí expozice, předložili památkářům a ministerstvo kultury je prohlásilo za movité kulturní památky. Takovou ochranu už má řada těchto rychle mizejících památek, mezi nimi např. opona Alfonse Muchy ve Zbirohu nebo opona v Podůlší na Jičínsku. O kolika oponách ovšem ještě nevíme a kolik z nich si zaslouží podobnou ochranu? Opony se ztrácejí, nebo se stávají předmětem nekalých obchodů.

Frenštát pod Radhoštěm

Prosíme vás, začněte se starat o osudy vaší opony, která možná trouchniví ve skladišti nebo nepoužívána odpočívá na válci v útrobách některého jeviště. Možná, že už jen z vyprávění víte o její podobě. Uvítáme, když nám pošlete všechny dostupné informace o vaší malované oponě včetně dokumentace a její digitální fotografie na adresu [email protected] nebo volejte 221 507 972.

OBRAZY BAJER A PAVELKOVÁ „GENERAČNÍ KONFRONTACE“,

Opony volají SOS. Zachraňte je.

L 410 – dopravní letadlo Letu Kunovice Roztoky u Prahy – Středočeské muzeum ČESKÁ AUTA – hračky a modely, do 19. 8. Mělník – Regionální muzeum LIDOVÁ HRAČKA, od 19. 5. do 1. 7.

od 14. 5. do 13. 6.

Jiří Valenta

Místní Kultura

►

44

Nepřehlédněte upoutávku na straně 40 – 41 Místní Kultura