48, Ústí nad Labem odbor územního plánování a stavebního řádu

Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem odbor územního plánování a stavebního řádu Datum: JID: Číslo jednací:

18.10.2013 142556/2013/KUUK 128/UPS/2013-11

ROZHODNUTÍ Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen „KÚ ÚK, UPS“) jako příslušný odvolací orgán podle ust. § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ve spojení s ust. § 13 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ust. § 29 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, na základě odvolání Jana Ubla, nar. 14.10.1952, Moskevská 2998, 272 04 Kladno, ze dne 19.1.2013, proti rozhodnutí Městského úřadu Šluknov, odboru stavební úřad, č.j.: OSÚ/2877/2010/599/2010/muj, ze dne 21.12.2012, a dále pak na základě společného odvolání Jiřího Adama, nar. 30.3.1943, č.p. 161, 407 79 Mikulášovice, Jaromíra Bakeše, nar. 18.5.1949, Teplická 252, 405 05 Děčín, Marcely Bakešové, nar. 28.11.1957, Teplická 252, 405 05 Děčín, Lubomíra Bendy, nar. 12.6.1950, č.p. 165, 407 79 Mikulášovice, Elišky Bendové, nar. 11.8.1957, č.p. 165, 407 79 Mikulášovice, Martiny Bendové, nar. 12.4.1974, č.p. 145, 407 79 Mikulášovice, Jiřího Gyečuka, nar. 31.3.1961, č.p. 801, 407 79 Mikulášovice, Karla Klikara, č.p. 168, 407 79 Mikulášovice, Doris Klikarové, nar. 4.11.1963, č.p. 168, 407 79 Mikulášovice, Ladislava Kordy, nar. 6.5.1951, Teplická 251, 405 05 Děčín, Blanky Kordové, nar. 4.4.1951, Teplická 251, 405 05 Děčín, Rosemarie Kubíkové, nar. 21.9.1940, č.p. 167, 407 79 Mikulášovice, Jany Pelantové, nar. 14.5.1954, Dvořákova 1318/13, 405 02 Děčín, Hanuše Pexy, nar. 11.4.1954, č.p. 822, 407 79 Mikulášovice, Marcely Pexové, nar. 28.5.1956, č.p. 822, 407 79 Mikulášovice, a Zdenky Piskačové, nar. 21.2.1939, č.p. 150, 407 79 Mikulášovice, ze dne 15.1.2013, proti témuž rozhodnutí, po přezkoumání dle ust. § 89 odst. 2 správního řádu, rozhodl podle ust. § 90 odst. 1 písm. b) téhož zákona takto: rozhodnutí Městského úřadu Šluknov, odboru stavební úřad (dále jen „stavební úřad“), č.j.: OSÚ/2877/2010/599/2010/muj, ze dne 21.12.2012, kterým prvoinstanční správní orgán podle ust. § 79 a § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen „stavební zákon“), ve spojení s ust. § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření (dále jen „vyhláška č. 503/2006 Sb.“), rozhodl o umístění dočasné stavby „Výstavba 2 ks VE Mikulášovice na p.p.č. 2920/1 a 3003 v kat. území a obci Mikulášovice“, ruší a věc vrací k novému projednání Městskému úřadu Šluknov.

Tel.: +420 475 657 111

Fax: +420 475 200 245

Url: www.kr-ustecky.cz strana 1 / 20

E-mail: [email protected]

Účastníci řízení, na něž se vztahuje rozhodnutí správního orgánu (§ 27 odst. 1 správního řádu):

▪ EURO-WIND, s.r.o., IČO: 254 87 884, se sídlem Smetanova 24, 407 21 Česká Kamenice, v zastoupení: SDP LITVÍNOV, spol. s r.o., IČO: 250 10 018, se sídlem Chudeřínská 44, 43601 Litvínov

ODŮVODNĚNÍ KÚ ÚK, UPS bylo prostřednictvím stavebního úřadu, spolu se spisovou složkou, předáno odvolání Jana Ubla, nar. 14.10.1952, Moskevská 2998, 272 04 Kladno, ze dne 19.1.2013, a dále pak společné odvolání Jiřího Adama, nar. 30.3.1943, č.p. 161, 407 79 Mikulášovice, Jaromíra Bakeše, nar. 18.5.1949, Teplická 252, 405 05 Děčín, Marcely Bakešové, nar. 28.11.1957, Teplická 252, 405 05 Děčín, Lubomíra Bendy, nar. 12.6.1950, č.p. 165, 407 79 Mikulášovice, Elišky Bendové, nar. 11.8.1957, č.p. 165, 407 79 Mikulášovice, Martiny Bendové, nar. 12.4.1974, č.p. 145, 407 79 Mikulášovice, Jiřího Gyečuka, nar. 31.3.1961, č.p. 801, 407 79 Mikulášovice, Karla Klikara, č.p. 168, 407 79 Mikulášovice, Doris Klikarové, nar. 4.11.1963, č.p. 168, 407 79 Mikulášovice, Ladislava Kordy, nar. 6.5.1951, Teplická 251, 405 05 Děčín, Blanky Kordové, nar. 4.4.1951, Teplická 251, 405 05 Děčín, Rosemarie Kubíkové, nar. 21.9.1940, č.p. 167, 407 79 Mikulášovice, Jany Pelantové, nar. 14.5.1954, Dvořákova 1318/13, 405 02 Děčín, Hanuše Pexy, nar. 11.4.1954, č.p. 822, 407 79 Mikulášovice, Marcely Pexové, nar. 28.5.1956, č.p. 822, 407 79 Mikulášovice, a Zdenky Piskačové, nar. 21.2.1939, č.p. 150, 407 79 Mikulášovice, ze dne 15.1.2013. Obě tato podání směřují proti rozhodnutí stavebního úřadu č.j.: OSÚ/2877/2010/ 599/2010/muj, ze dne 21.12.2012, kterým prvoinstanční správní orgán podle ust. § 79 a § 92 stavebního zákona, ve spojení s ust. § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb. rozhodl o umístění dočasné stavby „Výstavba 2 ks VE Mikulášovice na p.p.č. 2920/1 a 3003 v kat. území a obci Mikulášovice“.

Z předložené spisové složky napadeného rozhodnutí zjistil odvolací orgán následující: Dne 14.5.2010 podala obchodní společnost EURO-WIND s.r.o., IČO: 254 87 884, se sídlem Smetanova 24, 407 21 Česká Kamenice, zastoupená na základě plné moci obchodní společností SDP LITVÍNOV, spol. s r.o., IČO: 250 10 018, se sídlem Chudeřínská 44, 43601 Litvínov, (dále jen „žadatel“) žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby: „Výstavba 2 ks VE Mikulášovice na p.p.č. 2920/1 a 3003 v kat. území a obci Mikulášovice“. Tímto dnem bylo zahájeno územní řízení (viz. ust. § 44 odst. 1 správního řádu). Jelikož výše zmíněná žádost neobsahovala veškeré náležitosti, vyzval stavební úřad žadatele, opatřením č.j.: SU/2877/2010/599/2010/muj, ze dne 19.5.2010, k odstranění vad žádosti a doplnění předepsaných příloh nejpozději do 31.5.2011 a současně řízení přerušil. Žadatel podklady průběžně doplňoval a ještě před uplynutím lhůty stanovené k doplnění žádosti, požádal o její prodloužení do 31.5.2012. S tímto stavební úřad souhlasil, což žadateli oznámil sdělením č.j.: SU/3478/2011/165/2011/muj, ze dne 16.5.2011. Stavební úřad následně vydal rozhodnutí č.j.: SU/5881/2011/599/2010/muj, ze dne 15.7.2011, kterým žádost o vydání územního rozhodnutí zamítl. Dne 16.8.2011 podal žadatel u stavebního úřadu proti výše uvedenému rozhodnutí odvolání, na základě kterého KÚ ÚK, UPS napadené rozhodnutí stavebního úřadu zrušil a vrátil mu věc k novému Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Tel.: +420 475 657 111 Fax: +420 475 200 245 Url: www.kr-ustecky.cz strana 2 / 20


projednání (rozhodnutí KÚ ÚK, UPS č.j.: 380/UPS/2011, ze dne 5.12.2011, v právní moci od 21.12.2011). Následně stavební úřad věc znovu projednal a dne 25.4.2012 vydal rozhodnutí č.j.: OSÚ/3500/2012/599/2010/muj, kterým žádost o umístění záměru opětovně zamítl. I toto v pořadí druhé rozhodnutí stavebního úřadu bylo žadatelem napadeno odvoláním (u stavebního úřadu podáno dne 10.5.2012). KÚ ÚK, UPS k tomuto odvolání žadatele rozhodnutí stavebního úřadu č.j.: OSÚ/3500/2012/599/2010/muj zrušil a věc opět vrátil prvoinstančnímu správnímu orgánu k novému projednání (rozhodnutí KÚ ÚK, UPS č.j.: 319/UPS/2012-3, ze dne 12.10.2012, v právní moci od 15.10.2012). Stavební úřad věc projednal znovu a vydal rozhodnutí č.j.: OSÚ/2877/2010/599/ 2010/muj, ze dne 21.12.2012. Tímto rozhodnutím byla předmětná stavba umístěna. Toto rozhodnutí bylo současným, shora identifikovaným odvolatelům doručeno v souladu s ust. § 92 odst. 3 stavebního zákona veřejnou vyhláškou, a to dne 19.1.2013. Odvolání Jana Ubla, nar. 14.10.1952, Moskevská 2998, 272 04 Kladno (dále jen „odvolatel A“), ze dne 19.1.2013, bylo stavebnímu úřadu doručeno dne 22.1.2013. Odvolatel A zde namítá, že realizací dotčeného záměru bude narušeno přirozené přírodní prostředí (zejména chráněných druhů ptactva) a bude narušen ráz krajiny. Dále uvedl, že větrné elektrárny o síle 2 MW musí být vzdálené od obydlí 2 km vzdušnou čarou, jinak bude ohroženo zdraví občanů. Společné odvolání Jiřího Adama, nar. 30.3.1943, č.p. 161, 407 79 Mikulášovice, Jaromíra Bakeše, nar. 18.5.1949, Teplická 252, 405 05 Děčín, Marcely Bakešové, nar. 28.11.1957, Teplická 252, 405 05 Děčín, Lubomíra Bendy, nar. 12.6.1950, č.p. 165, 407 79 Mikulášovice, Elišky Bendové, nar. 11.8.1957, č.p. 165, 407 79 Mikulášovice, Martiny Bendové, nar. 12.4.1974, č.p. 145, 407 79 Mikulášovice, Jiřího Gyečuka, nar. 31.3.1961, č.p. 801, 407 79 Mikulášovice, Karla Klikara, č.p. 168, 407 79 Mikulášovice, Doris Klikarové, nar. 4.11.1963, č.p. 168, 407 79 Mikulášovice, Ladislava Kordy, nar. 6.5.1951, Teplická 251, 405 05 Děčín, Blanky Kordové, nar. 4.4.1951, Teplická 251, 405 05 Děčín, Rosemarie Kubíkové, nar. 21.9.1940, č.p. 167, 407 79 Mikulášovice, Jany Pelantové, nar. 14.5.1954, Dvořákova 1318/13, 405 02 Děčín, Hanuše Pexy, nar. 11.4.1954, č.p. 822, 407 79 Mikulášovice, Marcely Pexové, nar. 28.5.1956, č.p. 822, 407 79 Mikulášovice, a Zdenky Piskačové, nar. 21.2.1939, č.p. 150, 407 79 Mikulášovice, (dále jen „odvolatelé B“) ze dne 15.1.2013, bylo stavebnímu úřadu doručeno dne 22.1.2013. Odvolatelé B nesouhlasí se zamítnutím jejich námitek, které uplatnili v průběhu prvoinstančního správního řízení. Namítají, že vzdálenost mezi obydlím a větrnými elektrárnami o výkonu 2 MW by měla být minimálně 3 km, jinak hrozí negativní vlivy na lidské zdraví. Dále poukazují na blízkost Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a Národního parku České Švýcarsko, kde se nachází ptačí oblast, s tím, že jim není jasné, z jakého důvodu dostaly Mikulášovice výjimku na stavbu větrných elektráren. V závěru svého odvolání pak odvolatelé B vyjádřili obavu, že po realizaci 2 větrných elektráren a posléze 3 dalších plánovaných větrných elektráren dojde ke zvýšení hluku a ke snížení signálu v oblasti. Jako nezbytný důsledek výstavby větrných elektráren spatřují odvolatelé B okamžitý pád cen pozemků a nemovitostí, stojících na dohled od nich. K podaným odvoláním se vyjádřil žadatel svým podáním ze dne 11.2.2013 (u stavebního úřadu evidováno pod č.j.: OSÚ/1214/2013/599/2010/muj). Zde vyjádřil svůj souhlas se způsobem vypořádání námitek účastníků řízení v napadeném územním rozhodnutí a navrhl, aby KÚ ÚK, UPS předmětná odvolání zamítl.

Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Tel.: +420 475 657 111 Fax: +420 475 200 245 Url: www.kr-ustecky.cz strana 3 / 20


Odvolací orgán podaná odvolání posoudil nejprve po formální stránce. Zjistil, že splňují náležitosti ust. §§ 81, 82 a 83 správního řádu, neboť byla podána účastníky řízení a v zákonné lhůtě. Rozhodnutí bylo odvolatelům, jakožto účastníkům územního řízení dle ust. § 85 odst. 2 stavebního zákona, doručeno veřejnou vyhláškou dne 19.1.2013. Ačkoli z důvodu absence poštovních obálek v předloženém spisovém materiálu nemohl KÚ ÚK, UPS přesně identifikovat okamžik podání předmětných odvolání (tj. okamžik jejich předání k poštovní přepravě), je z razítek Městského úřadu Šluknov, nacházejících se na dotčených dokumentech, zřejmé, že tyto byly příslušnému stavebnímu úřadu doručeny dne 22.1.2013. Jedná se tak o přípustná a nepochybně včas podaná odvolání. V průběhu odvolacího řízení byl správní spis vedený ve věci doplněn o dva nové podklady pro rozhodnutí. Těmito novými podklady jsou jednak žádost KÚ ÚK, UPS o metodickou pomoc Ministerstva pro místní rozvoj v otázkách aplikace čl. II bodu 4. zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „zákon č. 350/2012 Sb.“) a dále pak umisťování větrných elektráren do nezastavěného území (evidovaná pod č.j.: 215/UPS/2012, JID: 44226/2013/KUUK, ze dne 3.4.2013), a jednak odpověď Ministerstva pro místní rozvoj na tuto žádost (č.j.: 13520/2013-81, ze dne 9.7.2013). O možnosti seznámit se s těmito novými podklady a vyjádřit se k nim byli účastníci řízení poučeni opatřením KÚ ÚK, UPS č.j.: 128/UPS/2013-4, ze dne 26.8.2013. K novým podkladům se následně vyjádřilo město Mikulášovice (vyjádření ze dne 2.9.2013 je u KÚ ÚK, UPS evidováno pod JID: 121059/2013/KUUK) a žadatel (vyjádření ze dne 5.9.2013 je u KÚ ÚK, UPS evidováno pod JID: 121669/2013/KUUK). Odvolací orgán přezkoumal napadené rozhodnutí ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu, tzn. přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. Jak již bylo výše uvedeno, předmětné územní řízení bylo zahájeno dne 14.5.2010. V souladu s čl. II bodem 14. zákona č. 350/2012 Sb. se tudíž toto správní řízení dokončí podle dosavadních právních předpisů, resp. podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném do 31.12.2012. Přezkoumáním napadeného rozhodnutí, prostudováním spisové složky a následným zjištěním dospěl druhoinstanční správní orgán k závěru, že rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu musí být zrušeno a věc opětovně vrácena stavebnímu úřadu k novému projednání. Důvody jsou následující: Pozemky p.č. 2920/1 a p.č. 3003 v k.ú. Mikulášovice, na nichž je v projednávaném případě umístění stožárů větrných elektráren navrhováno, se dle platného územního plánu sídelního útvaru města Mikulášovice, jehož závazné části byly vyhlášeny obecně závaznou vyhláškou města Mikulášovice č. 3/1998, účinnou od 1.8.1998 (dále jen „ÚP Mikulášovice“), nachází v tzv. „neurbanizovaném území“. Jak vyplývá z čl. 3 zmiňované obecně závazné vyhlášky, rozděluje ÚP Mikulášovice jím řešené území na „urbanizované“ a „neurbanizované“. „Urbanizované území“ je tvořeno plochami zastavěnými a plochami určenými k zastavění. „Neurbanizované území“ je naproti tomu tvořeno ostatními nezastavěnými pozemky, které nejsou určeny územím plánem k zastavění (nezastavitelné plochy). Ačkoli se terminologie stavebního práva od doby, ve které byl ÚP Mikulášovice pořizován, postupně zpřesňovala, zůstává vzhledem k výše uvedeným upřesňujícím definicím, použitým zpracovatelem dotčené územně plánovací dokumentace, zcela nepochybným, že pojem „neurbanizované území“ odpovídá pojmu „nezastavěné území“, se Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Tel.: +420 475 657 111 Fax: +420 475 200 245 Url: www.kr-ustecky.cz strana 4 / 20


kterým pracuje v současnosti platný stavební zákon č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcí předpisy. Legální definici tohoto pojmu vymezuje ust. § 2 odst. 1 písm. f) stavebního zákona následovně, cit.: „V tomto zákoně se rozumí nezastavěným územím pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy“. Ostatně i výkres širších vztahů území, který je součástí grafické části ÚP Mikulášovice, pracuje přímo s termínem „hranice zastavěného území obcí“ a „zastavěné území“, přičemž plochy v tomto území rozlišuje na stavové a návrhové (v dnešní terminologii stavebního práva by šlo o tzv. „zastavitelné plochy“). Pozemky nacházející se mimo takto vymezené „zastavěné území“, kterými jsou právě i pozemky p.č. 2920/1 a p.č. 3003 v k.ú. Mikulášovice, tedy automaticky spadají do území nezastavěného. Umisťování staveb do nezastavěného území reguluje ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona následovně, cit.: „V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra.“. Vzhledem k výslovné dikci tohoto zákonného ustanovení, která neomezuje jeho aplikaci pouze na obce, které nemají platnou územně plánovací dokumentaci (na rozdíl od ust. § 188a stavebního zákona), je třeba pravidla v něm stanovená dodržovat jak při posuzování záměrů navrhovaných v obcích, které územně plánovací dokumentaci nemají, tak při posuzování záměrů v obcích, které platnou územně plánovací dokumentaci mají. Problematika umisťování větrných elektráren do nezastavěného území se již v květnu roku 2007 (tedy jen pár měsíců poté, co nabyl účinnosti stavební zákon č. 183/2006 Sb., včetně jeho ust. § 18 odst. 5) stala předmětem metodické činnosti Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“). Ke sjednocení činnosti stavebních úřadů v České republice směřovalo metodické sdělení odboru územního plánování MMR, v němž byl prezentován následující výklad ust. § 18 odst. 5, cit.: „V souladu s programovým prohlášením vlády, které podporuje využití obnovitelných zdrojů energie a zjednodušení povolovacích procesů pro tato zařízení je nezbytné zohlednit, že není vždy důvodné ani účelné podmiňovat využití uvedených možností nezastavěného území vymezením plochy k zastavění v tomto území územním plánem nebo zásadami územního rozvoje (tedy vymezením zastavitelných ploch pro využití větrné, případně vodní energie). Umístění zařízení jako jsou např. malé vodní elektrárny nebo větrné elektrárny totiž nemusí vždy vyžadovat zastavění dané lokality a změnu charakteru nezastavěného území. Možnost umístění těchto zařízení v souladu s charakterem nezastavitelného území a s ohledem na jeho dosavadní využívání lze ověřit v rámci územního řízení.“. Z tohoto metodického sdělení tak vyplývá, že pro umístění větrné elektrárny není vymezení zastavitelné plochy v územním plánu vždy nezbytně nutné. Připuštěna tudíž byla i varianta, že takové stavby mohou být umisťovány i do nezastavěného území.



Toto metodické sdělení MMR bylo následně včleněno do Metodického pokynu „k možnosti umisťování staveb a zařízení pro výrobu energie z vybraných obnovitelných zdrojů“ (zveřejněn dne 18.12.2007; dále jen „Metodický pokyn“). Tento Metodický pokyn byl následně v únoru roku 2009 aktualizován s tím, že výše zmíněné metodické sdělení z května roku 2007 bylo vypuštěno. Přesto zde však zůstalo uvedeno, že větrné elektrárny lze v nezastavěném území umístit a to „pouze v souladu s charakterem území, s ohledem na jeho měřítko a krajinný ráz“ (str. 33 dokumentu). V průběhu roku 2009 pak byly stavební úřady informovány Ústavem územního rozvoje o tom, že došlo k aktualizaci Metodického pokynu a že s účinky ke konci roku 2008 bylo zrušeno metodické sdělení z května roku 2007. Metodický pokyn byl následně znovu aktualizován dne 21.9.2010. V této verzi je již výslovně uvedeno následující, cit.: „Umístění VTE v nezastavěném území není možné. Pro umístění musí být vymezena zastavitelná plocha územním plánem nebo v případě nadmístního významu zásadami územního rozvoje.“. V projednávaném případě byla žádost o územní rozhodnutí podána dne 14.5.2010. Správní řízení o této žádosti tak bylo zahájeno ještě v době před poslední z výše zmiňovaných aktualizací Metodického pokynu (k datu 21.9.2010). Skutečnost, že žadatel svou žádost o vydání územního rozhodnutí podával se znalostí původního metodického sdělení MMR z května roku 2007, ostatně vyplývá i z textu průvodní zprávy dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby (dále jen „DUR“). Vzhledem k uvedeným skutečnostem považoval KÚ ÚK, UPS za nezbytné, aby se stavební úřad s existencí Metodického pokynu MMR, jehož obsah se pro rozhodovanou věc jeví jako zásadní, náležitě vypořádal a v odůvodnění svého rozhodnutí se vyjádřil k možnosti umístění navrhovaného záměru právě s ohledem na vývoj právního názoru MMR na výklad ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona. Nedostatek popisu této úvahy byl stavebnímu úřadu vytknut předchozím rozhodnutím KÚ ÚK, UPS č.j.: 319/UPS/2012-3, ze dne 12.10.2012. Jelikož však stavební úřad ve svém rozhodnutí č.j.: OSÚ/2877/2010/599/2010/muj, ze dne 21.12.2012, které je nyní předmětem odvolacího řízení, nápravu tohoto vytýkaného nedostatku nezjednal a k otázce souladu navrhované stavby s ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona se nevyjádřil, přistoupil KÚ ÚK, UPS sám k posouzení předmětné otázky a požádal MMR v této věci o součinnost. MMR bylo ze strany KÚ ÚK, UPS požádáno, aby oficiální cestou sdělilo svůj aktuální postoj k jím vydanému Metodickému pokynu, resp. k jeho následným aktualizacím. Zcela konkrétně požádal KÚ ÚK, UPS svůj nadřízený správní orgán o stanovisko, jak v současné době mají stavební úřady posuzovat ty žádosti o vydání územního rozhodnutí, které byly podávány v době, kdy byly veřejně zpřístupněny různé předchozí verze Metodického pokynu. Jinými slovy tak KÚ ÚK, UPS zjišťoval, zda má být okamžik zahájení správního řízení ve vztahu k postupným změnám právního názoru MMR na výklad ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona při rozhodování správních orgánů v současné době nějakým způsobem zohledněn, či nikoliv. Z vyjádření MMR (č.j.: 13520/2013-81, ze dne 9.7.2013) vyplývá následující, cit.: „Ve věci nepřípustnosti umisťování větrných elektráren v nezastavěném území považujeme za aktuální metodický pokyn k možnosti umisťování staveb a zařízení pro výrobu energie z vybraných obnovitelných zdrojů ve verzi aktualizované dne 21.9.2010. V této verzi je výslovně uvedeno následující: „Umístění VTE v nezastavěném území není možné. Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Tel.: +420 475 657 111 Fax: +420 475 200 245 Url: www.kr-ustecky.cz strana 6 / 20


Pro umístění musí být vymezena zastavitelná plocha územním plánem nebo v případě nadmístního významu zásadami územního rozvoje.“ Na tom nic nemění ani skutečnost, že v současné době již tato verze metodického pokynu není dálkovým způsobem zpřístupněna. Po nabytí účinnosti novely /pozn. KÚ ÚK, UPS: myšleno zákon č. 350/2012 Sb./ ministerstvo prověřuje aktuálnost všech metodických pokynů a doporučení. Po prověření aktuálnosti a případné úpravě budou metodické pokyny a doporučení opět zpřístupněny. Naopak právní názory uvedené v předchozích verzích metodického pokynu (ať už z prosince 2007 či z února 2009) považujeme za překonané. Jakkoliv považujeme za nevhodné, že se právní názor na přípustnost umisťování větrných elektráren v nezastavěném území zastávaný ministerstvem v průběhu času podstatným způsobem změnil (jak vyplývá i z jednotlivých verzí metodického pokynu), podstatné je především to, že se nezměnila právní úprava ve věci umisťování větrných elektráren do nezastavěného území. Pro posuzování žádostí investorů o vydání územních rozhodnutí na stavby větrných elektráren je určující zákonná úprava, nikoli metodický pokyn (v žádné své verzi).“. S ohledem na citované stanovisko MMR tak KÚ ÚK, UPS při posuzování projednávaného záměru žadatele zohlednil toliko výslovné znění ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona, a nikoli již jednotlivé verze Metodického pokynu, dle názoru Ministerstva „překonané“. MMR nepřipustilo žádné zohlednění skutečnosti, že investoři nechávali zpracovávat dokumentace k posouzení vlivů záměru na životní prostředí a dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby a tyto žádosti následně k příslušným stavebním úřadům podávali ještě v době, kdy byl veřejně prezentován právní názor MMR na výklad ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona, diametrálně odlišný než ten, který je tímto ústředním správním úřadem zastáván v současné době. Dále se tedy KÚ ÚK, UPS zabýval pouze textem zákona a nikoli již metodickými výklady MMR k předmětné problematice, neboť tyto sám jejich autor nepovažuje za „určující“ pro rozhodování správních orgánů. Byť mají nadřízené správní orgány praxi podřízených správních úřadů svými metodikami sjednocovat a tyto tak mají být z jejich strany respektovány, nemůže KÚ ÚK, UPS k obsahu předmětného Metodického pokynu, resp. k jeho jednotlivým předcházejícím verzím, nadále přihlížet, když samo MMR se od nich distancovalo. Výčet staveb, které lze do nezastavěného území umístit, je v ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona uveden taxativně. Toto jednoznačně vyplývá z úvodní části tohoto ustanovení, kde je uvedeno, že „v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro…“ (pozn.: zvýrazněno KÚ ÚK, UPS). Stavby větrných elektráren přitom pod jednotlivé kategorie staveb zde uvedené podřadit nelze. Nutno přitom pro úplnost podotknout, že větrná elektrárna je výrobnou energie a jako takovou ji tudíž nelze podřazovat pod kategorii „veřejné technické infrastruktury“, jejíž umístění do nezastavěného území ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona připouští. Legální definici pojmu „veřejná technická infrastruktura“ lze nalézt v ust. § 2 odst. 1 písm. k) bod 2. stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení je třeba veřejnou technickou infrastrukturou třeba rozumět „vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody; (…) zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu“. Výrobny energie, zřizované navíc v soukromém zájmu investora, tedy za veřejnou technickou infrastrukturu ve smyslu stavebního zákona považovat nelze. Jelikož tedy ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona, prostřednictvím kterého byla zákonodárcem zajištěna ochrana nezastavěného území, umístění větrných elektráren Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Tel.: +420 475 657 111 Fax: +420 475 200 245 Url: www.kr-ustecky.cz strana 7 / 20


do nezastavěného území nepřipouští, je nutné zkonstatovat, že projednávaný záměr žadatele je v rozporu s požadavky stavebního zákona. Žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby dvou větrných elektráren tak s odkazem na ust. § 90 písm. c) stavebního zákona nemůže být v současné době, kdy platný ÚP Mikulášovice zahrnuje záměrem dotčené pozemky do nezastavěného území, vyhověno. Jak již bylo výše řečeno, ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona je třeba aplikovat jak v případě obcí, které územně plánovací dokumentaci nemají, tak i v případě obcí, které platnou územně plánovací dokumentací mají. V důsledku tohoto tak závěr KÚ ÚK, UPS, uvedený v předchozím odstavci, nemůže zvrátit ani ta skutečnost, že regulace umisťování staveb v „neurbanizovaném území“, kterou obsahuje platný ÚP Mikulášovice, by teoreticky umístění větrných elektráren do tohoto území v odůvodněných případech připouštěla. Regulaci umisťování staveb v „neurbanizovaném území“ obsahuje konkrétně čl. 3 bod 3 zmiňované územně plánovací dokumentace, cit.: „Neurbanizované území tvoří ostatní nezastavěné pozemky, které nejsou určeny územním plánem k zastavění (nezastavitelné plochy), jsou to plochy: a) b) c) d) e)

zemědělského půdního fondu lesního půdního fondu vodní plochy a toky plochy zeleně ostatní plochy mimo zastavěné území

V takovémto území není dovoleno umisťovat a povolovat stavby s výjimkou staveb, které jsou určeny pro funkční využití těchto ploch a dále staveb drah a na dráze, pozemních komunikací, liniových staveb technického vybavení a úprav vodních toků. V odůvodněných případech lze stavby výjimečně povolit po projednání s dotčenými orgány státní správy, fyzickými a právnickými osobami.“ Právě poslední věta citovaného bodu územně plánovací dokumentace města Mikulášovice připouští možnost, aby v odůvodněných případech byly do nezastavěného území výjimečně umístěny stavby (bez jakékoliv bližší specifikace) po projednání s dotčenými orgány státní správy, fyzickými a právnickými osobami, tedy v podstatě po projednání záměru v územním řízení. Tato část územně plánovací dokumentace tak zjevně není v souladu s ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona. Nutno přitom však podotknout, že v době, kdy byl ÚP Mikulášovice pořizován a schválen (2.7.1998), žádná zákonná úprava obdobná ust. § 18 odst. 5 v současnosti platného zákona č. 183/2006 Sb. neexistovala. Pořizovatel ÚP Mikulášovice tak nebyl při nastavení regulace umisťování staveb do nezastavěného území nijak konkrétněji omezen. Platnost územně plánovacích dokumentací schválených přede dnem 1.1.2007 je zákonodárcem opakovaně prodlužována. V současné době stanoví ust. § 188 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č. 350/2012 Sb., následující, cit.: „Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán schválené před 1. lednem 2007 lze do 31. prosince 2020 podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti.“.



Zákonodárce tedy prodlužuje dobu, po kterou se bude třeba vypořádávat se situací, že obsah platné územně plánovací dokumentace nevyhovuje současným požadavkům stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Až do konce roku 2012 bylo přitom třeba vždy a bez dalšího ctít zásadu, že platná územně plánovací dokumentace je pro rozhodování v území závazná. Jakékoliv zpochybňování její aktuálnosti či správnosti ze strany stavebních úřadů nepřicházelo do úvahy v situaci, kdy tato nebyla zrušena zákonem stanoveným postupem ani v přezkumném řízení, ani ve správním soudnictví. Dne 1.1.2013 nabyl účinnosti zákon č. 350/2012. Čl. II bod 4. tohoto zákona zakotvil zcela nové pravidlo: „Části územně plánovací dokumentace, které podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemohou být její součástí, se nepoužijí a při nejbližší aktualizaci nebo změně musí být z této dokumentace vypuštěny; toto ustanovení se nepoužije pro vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a u regulačního plánu na dokumentaci vlivů.“. Jelikož správný výklad citovaného ustanovení zákona č. 350/2012 Sb. může v praxi správních orgánů způsobovat nemalé obtíže, požádal KÚ ÚK, UPS Ministerstvo pro místní rozvoj, jakožto tvůrce stavebního zákona i této jeho novely, o metodickou pomoc. Konkrétně byly Ministerstvu položeny dotazy, na jaké všechny části územně plánovací dokumentace je třeba výše citovaný čl. II bod 4. zákona č. 350/2012 Sb. vztáhnout a zda toto ustanovení bude aplikováno pouze ve správních řízeních zahájených po 1.1.2013, nebo i ve správních řízeních zahájených před tímto datem. Z vyjádření MMR (č.j.: 13520/2013-81, ze dne 9.7.2013) pak vyplývá, že čl. II bod 4. zákona č. 350/2012 Sb. je třeba vztáhnout na veškeré části územně plánovací dokumentace, které podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, nemohou být její součástí. Každý případ je přitom třeba posuzovat individuálně. Jako jeden z příkladů, na které čl. II bod 4. zákona č. 350/2012 Sb. dopadne, přitom Ministerstvo uvedlo právě i rozpor obsahu územně plánovací dokumentace s ust. § 18 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Výše uvedené lze tedy shrnout tak, že stavební úřady nebudou při svém rozhodování zohledňovat ty části územně plánovací dokumentace, které jsou v rozporu se zněním zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.. Ačkoliv tedy takovéto části územně plánovací dokumentace nebudou zrušeny a zůstanou i nadále platnými, stavební úřady je nebudou v praxi aplikovat, resp. je nebudou používat pro své rozhodování v území. Zakotvením tohoto pravidla tak dojde k určitému překlenutí výše nastíněného problému oddalování data konce platnosti územně plánovacích dokumentací zpracovaných a schválených před 1.1.2007, tedy před nabytím účinnosti zákona č. 183/2006 Sb.. Obdobné pravidlo se přitom dříve objevilo již i v rozhodovací praxi správních soudů. Sedmý senát Nejvyššího správního soudu ve svém rozsudku č.j.: 7 As 144/2012-53, ze dne 29.11.2012, totiž zkonstatoval, že uplatnění územního plánu v konkrétním případě může být v rozporu se zákonem či právní zásadou a že soud je proto pro tyto účely oprávněn posoudit zákonnost té části územního plánu, která je podkladem rozhodnutí, a v případě, že by ji shledal nezákonnou, ji neaplikovat. Tímto tak dal Nejvyšší správní soud najevo, že považuje za přípustné, aby správní soudy v rámci posuzování otázky zákonnosti územního rozhodnutí posuzovaly i zákonnost územního plánu, který byl jeho podkladem. V případě, že jeho část shledají nezákonnou, nebudou ji sice rušit, ale prostě ji na daný případ nebudou aplikovat. Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Tel.: +420 475 657 111 Fax: +420 475 200 245 Url: www.kr-ustecky.cz strana 9 / 20


Podobného oprávnění se tak nyní s účinností zákona č. 350/2012 Sb. dostalo i správním orgánům. Na otázku, zda se čl. II bod 4. zákona č. 350/2012 Sb. uplatní pouze ve správních řízeních zahájených po 1.1.2013, nebo i ve správních řízeních zahájených před tímto datem, odpovědělo MMR následující, cit.: „Odpověď na otázku, zda se přechodné ustanovení čl. II. bod 4 novely uplatní pouze v řízeních zahajovaných po její účinnosti, a to v kontextu s přechodným ustanovením čl. II bod 14, podle kterého se správní řízení zahájená před účinností novely dokončí podle dosavadních právních předpisů, je komplikována charakterem přechodných ustanovení právě ve vztahu k uplatňování nové právní úpravy. Problém spočívá v tom, že přechodná ustanovení upravují aplikaci novelizovaného stavebního zákona jako celku a z tohoto pohledu by uplatnění přechodného ustanovení podle článku II. bod 14 novely ve vztahu k čl. II. bod 4 novely bylo obtížně odůvodnitelné. Jestliže přechodné ustanovení čl. II. bod 4 novely samo neobsahuje úpravu režimu k řízením zahájeným před účinností novely, nelze než konstatovat, že se uplatní od účinnosti novely bez ohledu na to, zda jde o řízení zahájené před nebo po nabytí její účinnosti.“ (pozn.: podtrženo KÚ ÚK, UPS)

Dle právního názoru MMR tak musí být čl. II. bod 4. zákona č. 350/2012 Sb. stavebními úřady aplikován od 1.1.2013 jak v řízeních zahájených po tomto datu, tak i v řízeních, která byla zahájena před tímto datem. Při aplikaci tohoto právního názoru MMR na projednávaný případ by tak bylo nutné dospět k závěru, že poslední větu čl. 3 bodu 3 obecně závazné vyhlášky, kterou byly vyhlášeny závazné části ÚP Mikulášovice („V odůvodněných případech lze stavby výjimečně povolit po projednání s dotčenými orgány státní správy, fyzickými a právnickými osobami.“), nelze v současné době pro rozhodování správních orgánů použít, neboť tato je v rozporu s ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona, jak bylo vysvětleno výše. Jakkoli se KÚ ÚK, UPS nedokáže zcela ztotožnit s výše prezentovaným názorem MMR na použití čl. II. bodu 4. zákona č. 350/2012 Sb. ve správních řízeních zahájených před 1.1.2013, neboť toto ustanovení dle jeho obsahu nepovažuje za přechodné ustanovení právního předpisu v pravém slova smyslu, nepovažuje rozřešení této otázky pro aktuálně projednávanou věc za zásadní. Ať už se totiž předmětná část ÚP Mikulášovice pro rozhodování v území má či nemá použít, nemůže to nic změnit na skutečnosti, že umístění větrných elektráren do nezastavěného území nepřipouští zákon. Jelikož ust. § 90 stavebního zákona ukládá stavebním úřadům, aby v územním řízení posuzovaly záměr žadatele nejen z hlediska jeho souladu s vydanou územně plánovací dokumentací (písm. a) dotčeného ustanovení), ale právě i z hlediska jeho souladu s požadavky stavebního zákona (písm. c) dotčeného ustanovení), považuje KÚ ÚK, UPS v tomto směru za rozhodné, že projednávaný záměr žadatele není v souladu s ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona. Otázka použití či nepoužití části ÚP Mikulášovice se tak z tohoto úhlu pohledu dále jeví pouze jako sekundární a nikoliv zcela rozhodující.

Pro úplnost věci dále KÚ ÚK, UPS považuje za nutné poukázat na další nesrovnalosti, ke kterým došlo při posuzování záměru žadatele, jehož výsledkem bylo vydání odvoláními napadeného územního rozhodnutí.



První z těchto nesrovnalostí představuje skutečnost, že spisový materiál předložený KÚ ÚK, UPS spolu s podanými odvoláními neobsahuje doklad o právu žadatele stavět na pozemku p.č. 2967 v k.ú. Mikulášovice. Z ust. § 86 odst. 2 písm. a) stavebního zákona a dále pak z ust. § 86 odst. 3 stavebního zákona vyplývají následující povinnosti žadatele o vydání územního rozhodnutí, cit.: „(2) K žádosti žadatel připojí a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí,“ „(3) Jestliže žadatel nemá vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě, předloží souhlas jejich vlastníka anebo dohodu o parcelaci; to neplatí, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit nebo vyměnit.“. Z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí vyplývá, že samotné větrné elektrárny se navrhují umístit na pozemky p.č. 2920/1 a p.č. 3003 v k.ú. Mikulášovice. K prokázání svého práva stavět na těchto pozemcích žadatel stavebnímu úřadu doložil smlouvu s jejich vlastníkem, kterým je Milan Kopsa, nar. 31.7.1952, č.p. 207, Ludvíkovice (ze dne 28.6.2009). Součástí návrhu je však rovněž i umístění podzemního elektrického vedení VN 35 kV, sdělovacích kabelů a předávací stanice s napojením na stávající vrchní vedení VN 35 kV. Všechny tyto stavební objekty se přitom navrhují umístit (i) na pozemku p.č. 2967 v k.ú. Mikulášovice. Vlastníkem tohoto pozemku je sice také Milan Kopsa, nar. 31.7.1952, č.p. 207, Ludvíkovice, ovšem výše zmiňovaná smlouva ze dne 28.6.2009 se týká výlučně pozemku p.č. 2920/1 a p.č. 3003 v k.ú. Mikulášovice a v předloženém spisovém materiálu nenalezl KÚ ÚK, UPS ani souhlas tohoto vlastníka pozemku ve smyslu ust. § 86 odst. 3 stavebního zákona (ve spojení s bodem 2 části B. přílohy č. 3 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.). Další nesrovnalost shledal KÚ ÚK, UPS v podmínce č. 2 výrokové části napadeného rozhodnutí, kde stavební úřad vymezil stavební pozemek na částech pozemků p.č. 2920/1 a p.č. 3003 v k.ú. Mikulášovice s odkazem na výkres celkové situace stavby, který je součástí DUR. V tomto výkresu však stavební pozemek graficky znázorněn není a z obsahu napadeného rozhodnutí tak vůbec nelze určit, jaké části pozemků p.č. 2920/1 a p.č. 3003 v k.ú. Mikulášovice vlastně stavební úřad vymezil jako stavební pozemek ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. V podmínce č. 1 výrokové části napadeného rozhodnutí stavební úřad označil jako pozemky, na kterých má být stavba umístěna, kromě jiných i pozemky p.č. 285/2 a p.č. 5327/1 v k.ú. Mikulášovice. Z DUR, kterou žadatel stavebnímu úřadu předložil, však nevyplývá, že by tyto dva pozemky měly být projednávaným záměrem bezprostředně dotčeny, resp. že by na nich měla být předmětná stavba umisťována. Lze přitom poukázat zejména na dodatečně doložený výkres celkové situace stavby (výřez), vyhotovený v lednu roku 2011, kde je výslovně řešena úprava „vjezdu“ na stávající komunikace tak, aby stavbou nebyl dotčen pozemek p.č. 285/2 v k.ú. Mikulášovice. V souvislosti s výše uvedeným lze dále poukázat na skutečnost, že v napadeném rozhodnutí není popsáno umístění stavby na dotčených pozemcích tak, jak to vyžaduje ust. § 9 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 503/2006 Sb..



Další nesrovnalost shledává KÚ ÚK, UPS mezi textovou a grafickou částí DUR, a to sice ohledně otázky vyvedení výkonu z větrných elektráren (dále také zkratka „VE“). Z průvodní zprávy lze k otázce napojení stavby na technickou infrastrukturu vyčíst následující, cit.: „Výkon z nově navržených VE bude napojen pomocí stávajícího podzemního kabelového vedení. To znamená, že nová kabelová trasa povede od nové VE k nejblíže situované stávající VE v dané lokalitě.“. Oproti tomu z výkresu celkové situace stavby vyplývá návrh zcela jiný. Není zde zakresleno žádné stávající podzemní kabelové vedení, ani nová kabelová trasa ke „stávající“ větrné elektrárně. Naopak je zde zakresleno stávající vrchní vedení VN 35 kV a nová kabelová trasa od navrhovaných větrných elektráren k navrhované předávací stanici. Textová a grafická část DUR spolu tudíž nekorespondují. Určitou nejasnost vzbuzuje i „návrh ochranných a bezpečnostních pásem vyplývajících z charakteru realizované stavby“, který je v souhrnné technické zprávě DUR popsán následovně, cit: „Realizací VE vzniknou nová ochranná pásma – připojovací kabel na VN – 1 m. Ochranné pásmo elektráren je cca 250 m od osy věže na všechny strany (průměr kružnice = 0,5 km).“. Ze žadatelem předložených dokladů totiž není zřejmé, z čeho konkrétně ochranné pásmo větrných elektráren o velikosti 250 m od osy věže dovozuje. Ust. § 46 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“) stanoví následující, cit.: „Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m od vnějšího líce pláště výrobny elektřiny.“. Přímo ze zákona tak výrobnám elektřiny vzniká ochranné pásmo o velikosti 20 m (od vnějšího líce pláště výrobny elektřiny). Pokud žadatel navrhuje vznik ochranného pásma o velikosti 250 m od osy věže větrné elektrárny, musí ke své žádosti o územní rozhodnutí doložit ještě žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu (dle ust. § 83 odst. 2 stavebního zákona ve spojení s ust. § 86 odst. 5 téhož zákona). Takovou žádost předložený spisový materiál však neobsahuje. KÚ ÚK, UPS dále po prostudování předloženého spisového materiálu dospěl ke zjištění, že některá ze žadatelem doložených stanovisek vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury pozbyla své platnosti a některá další, která byla specifikována v žádosti o vydání územního rozhodnutí, nejsou ve spisu obsažena vůbec. Stanoviska, která pozbyla své platnosti, jsou následující: 1.

Stanovisko obchodní společnosti RWE Distribuční služby, s.r.o., zn.: 1618/10/174, ze dne 16.4.2010

2.

Stanovisko obchodní společnosti Sloane Park Property Trust, a.s., č.j.: 0000002838/ 2010, ze dne 15.6.2010

3.

Stanovisko obchodní společnosti UPC Česká republika, a.s., zn.: 2010/1118/OS, ze dne 1.6.2010



4.

Stanovisko obchodní společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s., č.j.: 47892/10, ze dne 23.4.2010

5.

Stanovisko obchodní společnosti ČD – Telematika, a.s., zn: 10609/2010/Če, ze dne 4.6.2010

6.

Stanovisko obchodní společnosti České radiokomunikace, a.s., zn.: ÚPTS/OS/58975/ 2010, ze dne 24.3.2011

Oproti žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby, v níž jsou jako její přílohy označena rovněž i stanoviska obchodních společností Severočeské vodovody a kanalizace a.s., ČEZ ICT Services a.s., GTS Novera a.s., Sitel spol. s.r.o., Suptel a.s., a dále pak stanoviska na úseku rozvodu tepla a dopravy, nejsou tato ve spisovém materiálu, předloženém KÚ ÚK, UPS, vůbec obsažena. Dále KÚ ÚK, UPS upozorňuje na skutečnost, že v době vydání tohoto rozhodnutí uplynuly rovněž i lhůty, kterými byla omezena platnost stanovisek Úřadu pro civilní letectví (č.j.: 2507-11-701, ze dne 29.4.2011) a státního podniku Řízení letového provozu České republiky (zn.: DPLR/8898/10, ze dne 31.8.2010). Část odůvodnění napadeného rozhodnutí, ve které se stavební úřad vypořádává s námitkami účastníků řízení, považuje KÚ ÚK, UPS za nepřezkoumatelnou. Tato část odůvodnění je totiž dle názoru odvolacího správního orgánu nedostatečná a jako takovou ji nelze považovat za souladnou s požadavky ust. § 68 odst. 3 správního řádu, cit.: „V odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.“. Jak odvolatel A, tak i odvolatelé B vznesli v průběhu prvoinstančního správního řízení námitky, které stavební úřad následně ve výrokové části svého rozhodnutí zamítl. K odůvodnění tohoto však následně odkázal toliko na stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, č.j.: 2387/ZPZ/2008/489-sta., ze dne 22.2.2010 (vydané podle ust. § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů), a dále pak na hlukovou studii, která byla pro daný záměr zpracována. Takovýto odkaz však nelze dle názoru odvolacího správního orgánu bez dalšího považovat za dostačující způsob vypořádání účastníky vznesených námitek. Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách totiž musí být jednoznačně seznatelné, z jakého důvodu považuje správní orgán námitky uplatněné účastníky řízení za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo proč považuje skutečnosti předestírané oprávněnou osobou za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy za vyvrácené. Takovéto odůvodnění vypořádání námitek však odvoláními napadené rozhodnutí neobsahuje. Pokud jde o procesní stránku věci, KÚ ÚK, UPS upozorňuje pro úplnost na to, že stavební úřad po zrušení svých předchozích rozhodnutí ve věci (č.j.: SU/5881/2011/ 599/2010/muj, ze dne 15.7.2011 a č.j.: OSÚ/3500/2012/599/2010/muj, ze dne 25.4.2012), oznámil účastníkům řízení znovu „zahájení řízení“, namísto toho, aby jim oznámil pokračování v řízení (opatření stavebního úřadu č.j.: OSÚ/1804/2012/599/2010/muj, ze dne 1.3.2012 a č.j.: OSÚ/9509/2012/599/2010/muj, ze dne 6.11.2012). Předmětné územní řízení bylo zahájeno dne 14.5.2010, tj. dnem, kdy příslušný stavební úřad obdržel žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby (viz. ust. § 44 odst. 1 správního řádu). Toto řízení stále probíhá, a to bez ohledu na rozhodnutí odvolacího orgánu, který obě zmiňovaná rozhodnutí Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Tel.: +420 475 657 111 Fax: +420 475 200 245 Url: www.kr-ustecky.cz strana 13 / 20


stavebního úřadu zrušil. Oznamování „znovuzahájení“ řízení může být pro jeho účastníky matoucí. K námitkám uvedeným v odvolání sděluje odvolací orgán následující: Jak již KÚ ÚK, UPS uvedl výše, stavební úřad se s námitkami, které účastníci v průběhu prvoinstančního správního řízení vznesli, nevypořádal zcela dostačujícím způsobem. Z tohoto důvodu je tak nyní tato část odůvodnění napadeného rozhodnutí pro odvolací správní orgán nepřezkoumatelná. Vzhledem ke skutečnosti, že námitky vznesené účastníky řízení v rámci jejich odvolání se svým obsahem prakticky shodují s námitkami, které účastníci vznesli již v průběhu prvoinstančního správního řízení, nemůže nyní KÚ ÚK, UPS jakožto odvolací správní orgán nahradit činnost prvoinstančního správního orgánu a vypořádávat tyto námitky sám. Vznesené námitky musí být vypořádány v první řadě stavebním úřadem a až poté může zákonnost a případně k námitce uvedené v odvolání i věcnou správnost takového vypořádání přezkoumat odvolací správní orgán.

K vyjádření města Mikulášovice k podkladům rozhodnutí (ze dne 4.9.2013, u KÚ ÚK, UPS evidováno pod JID: 121059): Starostka města Mikulášovice uvedla, že město nemá proti umístění záměru výstavby větrných elektráren žádných námitek. Naopak má za to, že výstavba větrných elektráren je v zájmu města i v zájmu jeho občanů. Dále je zde uvedeno, že zastupitelstvo města již několikrát svým usnesením výstavbu podpořilo a že v nově připravované územně plánovací dokumentaci města je s dotčenou plochou počítáno právě pro výstavbu větrných elektráren. K tomu KÚ ÚK, UPS uvádí, že se ze strany města Mikulášovice ve skutečnosti nejedná o vyjádření k nově pořízeným podkladům pro rozhodnutí ve věci, ale spíše o určitou formu vyjádření podpory projednávanému záměru výstavby větrných elektráren na území města. Skutečnost, že v návrhu zadání nového územního plánu Mikulášovice, který je v současné době pořizován, jsou pozemky dotčené navrhovaným záměrem navrhovány právě k umístění větrných elektráren, nemůže mít v současné době na vedené správní řízení žádný vliv. Dokud nebude nová územně plánovací dokumentace města schválena a opatření obecné povahy, jímž je územní plán vydáván, nenabude své účinnosti, bude i nadále třeba vycházet ze současně platné územně plánovací dokumentace města, resp. ze skutečnosti, že pozemky, na nichž je umístění větrných elektráren navrhováno, se nacházejí v nezastavěném území. Na těchto pozemcích tak dle ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona v současné době umístění staveb větrných elektráren povolit nelze.

K vyjádření žadatele k podkladům rozhodnutí (ze dne 5.9.2013, u KÚ ÚK, UPS evidováno pod JID: 121669): Žadatel rozdělil své vyjádření k podkladům rozhodnutí doplněným v odvolacím řízení do tří částí. V první části se vyjádřil k dotazům KÚ ÚK, UPS, které tento adresoval MMR, v druhé části se pak vyjádřil k odpovědi MMR na tyto dotazy, a konečně ve třetí části uvedl žadatel „další důvody pro potvrzení územního rozhodnutí“. I.

V první části svého vyjádření rozporuje žadatel dotaz KÚ ÚK, UPS adresovaný MMR, který se týkal aplikace čl. II bodu 4. zákona č. 350/2012 Sb. Uvádí, že tím, že KÚ ÚK, UPS ve svém dotazu nastínil extenzivní výklad tohoto bodu, „popírá svou předchozí argumentaci v předmětné věci, na níž postavil odůvodnění obou zrušujících rozhodnutí



z prosince 2011 a prosince 2012“. Dále žadatel uvedl, že MMR tento extenzivní výklad KÚ ÚK, UPS odmítl jako nesprávný, když s odkazem na důvodovou zprávu odůvodnil, že je třeba dané ustanovení interpretovat restriktivně. K tomu KÚ ÚK, UPS uvádí následující: Čl. II bod 4. zákona č. 350/2012 Sb., v části věty před středníkem, stanoví, že části územně plánovací dokumentace, které podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemohou být její součástí, se nepoužijí a při nejbližší aktualizaci nebo změně musí být z této dokumentace vypuštěny. Jak již bylo výše uvedeno, požádal KÚ ÚK, UPS Ministerstvo pro místní rozvoj (jak jeho odbor územního plánování, tak i jeho odbor stavebního řádu) o metodickou pomoc s výkladem tohoto ustanovení, které nabylo účinnosti dne 1.1.2013. Ve své žádosti přitom KÚ ÚK, UPS prezentoval svůj vlastní názor na věc, který je následující: Ačkoli důvodová zpráva k zákonu č. 350/2012 Sb. říká pouze to, že jeho čl. II bod 4 souvisí se změnou § 36 odst. 3 a § 43 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, z textu samotného zákona takovéto restriktivní pojetí rozhodně vyčíst nelze. Použitím základního jazykového výkladu textu citovaného ustanovení lze naopak dojít k závěru, že se nepoužijí veškeré části územně plánovací dokumentace, které podle stavebního zákona nemohou být její součástí. Nutno přitom podotknout, že bod 4. čl. II zákona č. 350/2012 Sb. neodkazuje na rozpor se zákonem č. 350/2012 Sb. (tak jak to výslovně činí např. bod č. 9 dotčeného článku, nebo jak to vyplývá z jeho bodů č. 5 a 8), ale přímo na rozpor se zákonem č. 183/2006 Sb., v jeho aktuálním znění. Otázka souladu je tak zcela výslovně vztažena k celému stavebnímu zákonu a nikoli pouze k jeho dílčí novele. KÚ ÚK, UPS se neztotožňuje s názorem žadatele, že by prezentací tohoto svého názoru vůči MMR popíral svou předchozí argumentaci v projednávaném případě, na níž byla postavena rozhodnutí č.j: 380/UPS/2011, ze dne 5.12.2011 a č.j.: 319/UPS/2012-3, ze dne 12.10.2012. Obě tato rozhodnutí byla vydána přede dnem 1.1.2013. Právě v tento den přitom nabyla účinnosti novela stavebního zákona (zákon č. 350/2012 Sb.), včetně jejího čl. II bodu 4., jehož výklad se v praxi správních orgánů ukázal jako velmi problematický. KÚ ÚK, UPS si nebyl zcela jistý tím, na jaké všechny případy bude toto zákonné ustanovení v praxi dopadat a zda by pravidlo zde obsažené nemohlo ovlivnit i právní posouzení projednávaného případu. Z těchto důvodů tak KÚ ÚK, UPS požádal o pomoc s výkladem tohoto zákonného ustanovení nadřízený správní orgán, který byl zároveň i autorem zmiňované novely. KÚ ÚK, UPS se dále zcela neztotožňuje ani s názorem žadatele, že jím předestřený „extenzivní“ výklad čl. II bodu 4 byl MMR odmítnut jako nesprávný. Je sice pravda, že MMR poukázalo na nutnost restriktivního výkladu dotčeného zákonného ustanovení, ale zároveň připustilo, že výklad tohoto ustanovení se nemůže omezit jen na ust. § 36 odst. 3 a § 43 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Jako příklad další možnosti nepoužití části územně plánovací dokumentace, uvedlo MMR výslovně případ rozporu regulace využití nezastavěného území v územním plánu a ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona. II.

V druhé části svého podání vyjádřil žadatel svůj souhlas s restriktivním výkladem čl. II bodu 4. zákona č. 350/2012 Sb., který ve své odpovědi na dotaz KÚ ÚK, UPS předestřelo Ministerstvo. K tomu odkazuje odvolací správní orgán na své vyjádření



k první části vyjádření žadatele k podkladům rozhodnutí, resp. na předchozí odstavec tohoto rozhodnutí. Dále zde žadatel vyslovil i svůj souhlas s názorem MMR na otázku časové působnosti čl. II bodu 4. zákona č. 350/2012 Sb., resp. na otázku použití tohoto ustanovení ve vztahu k čl. II bodu 14. zákona č. 350/2012 Sb. Souhlasil tak s názorem MMR, že čl. II bodu 4. zákona č. 350/2012 Sb. se uplatní od účinnosti této novely stavebního zákona bez ohledu na to, zda jde o řízení zahájené před nebo po nabytí její účinnosti. Vzápětí však žadatel prezentoval svůj názor na věc, který je rozporný s jím dříve vysloveným souhlasem s postojem MMR. Tato část vyjádření žadatele tak není KÚ ÚK, UPS zcela srozumitelná. Dle názoru odvolacího správního orgánu lze plně souhlasit s názorem MMR na aplikaci přechodných ustanovení zákona toliko v obecné rovině. Přechodná ustanovení zákona by skutečně měla upravovat aplikaci novelizovaného právního předpisu jako celku a tudíž by měla být použita všechna současně. Za velice problematické však KÚ ÚK, UPS považuje skutečnost, že čl. II bod 4. zákona č. 350/2012 Sb. co do jeho skutečného obsahu rozhodně nelze označit za přechodné ustanovení v pravém slova smyslu. V přechodných ustanoveních právních předpisů se principiálně upravuje vztah nové právní úpravy k dřívější (dosavadní) právní úpravě a k právním vztahům podle ní vzniklým, a to v zájmu právní jistoty a ochrany práv v dobré víře nabytých na základě předchozí právní úpravy. Jiná pravidla chování by dle názoru KÚ ÚK, UPS neměla být do přechodných ustanovení vůbec zařazována. Čl. II bod 4. zákona č. 350/2012 Sb. však přináší zcela nové pravidlo pro používání územně plánovací dokumentace a nikterak neupravuje vztah nové a dosavadní právní úpravy. Přesto byl tento bod zákonodárcem zařazen mezi přechodná ustanovení a jeho použití se tak nyní jeví jako krajně problematické. Nicméně jak KÚ ÚK, UPS uvedl již výše, nepovažuje definitivní rozřešení otázky časové působnosti čl. II bodu 4. zákona č. 350/2012 Sb. pro projednávanou věc za rozhodné. Ať už se výše diskutovaná část ÚP Mikulášovice pro rozhodování v území má či nemá použít, nemůže to nic změnit na skutečnosti, že umístění větrných elektráren do nezastavěného území nepřipouští stavební zákon. K vyjádření MMR týkajícího se jeho Metodického pokynu, žadatel uvedl, že rovněž považuje za nevhodné, jakým způsobem se právní názor MMR v čase vyvíjel. Tento problém je však dle žadatele možné „překonat aplikací principu ochrany dobré víry žadatele a jeho legitimního očekávání“. Problém postupného vývoje názoru MMR na umisťování větrných elektráren do nezastavěného území byl předestřen již výše. V obou svých předcházejících rozhodnutích KÚ ÚK, UPS upozornil stavební úřad na to, že považuje za nezbytné, aby se tento ve svém rozhodnutí o žádosti o umístění dotčené stavby vypořádal s obsahem Metodického pokynu, resp. s obsahem jeho jednotlivých verzí, a to právě ve vztahu ke konkrétně projednávanému záměru. Jelikož tak stavební úřad ani ve svém rozhodnutí č.j.: OSÚ/2877/2010/599/2010/muj, ze dne 21.12.2012, které je nyní předmětem odvolacího řízení, neučinil, přistoupil KÚ ÚK, UPS sám k posouzení předmětné otázky a požádal MMR v této věci o součinnost. KÚ ÚK, UPS záměrně při koncipování svého dotazu pro MMR zdůraznilo tu skutečnost, že stavební úřady v současné době posuzují nejen žádosti investorů o umístění staveb větrných elektráren podané po poslední z provedených změn Metodického pokynu, ale rovněž i takové žádosti, které byly podány v době, kdy byla veřejně publikována Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Tel.: +420 475 657 111 Fax: +420 475 200 245 Url: www.kr-ustecky.cz strana 16 / 20


některá z odlišných verzí Metodického pokynu. KÚ ÚK, UPS tak chtěl poukázat na to, že někteří z investorů skutečně své projekty připravovali ve víře, že prezentovaný názor MMR je správný a že tímto se správní orgány na území celé České republiky budou řídit. Ministerstvo pro místní rozvoj nicméně svým vyjádřením k dotazu KÚ ÚK, UPS žádné zohlednění „dobré víry“ žadatelů o vydání územního rozhodnutí ve znění jakékoliv verze svého Metodického pokynu nepřipustilo. Své dřívější názory na výklad ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona označilo MMR za „překonané“ a zdůraznilo nezbytnost respektování zákonné úpravy. KÚ ÚK, UPS tak nemohl při posuzování projednávaného záměru přihlédnout ke znění Metodického pokynu, které bylo veřejně publikováno v době, kdy bylo předmětné územní řízení zahájeno, neboť samo MMR se od tohoto Metodického pokynu odklonilo a v současné době zastává již odlišný právní názor na věc. KÚ ÚK, UPS tak vycházel toliko z právního názoru na výklad ust. § 18 odst. 5 stavebního zákona, který je popsán výše. Ochrana dobré víry dotčených osob je jednou ze základních zásad správního řízení. Stejně tak je ovšem základní zásadou správního řízení i zásada zákonnosti. Tyto dvě zásady se přitom nezřídka mohou dostat do kolize. Jejich střet například výslovně řeší ust. § 94 odst. 4 správního řádu, které umožňuje správním orgánům i v případě, že při přezkumu pravomocného správního rozhodnutí shledají nezákonnost, upřednostnit práva nabytá z tohoto rozhodnutí účastníkem řízení v dobré víře a přezkumné řízení zastavit. V rámci odvolacího řízení však takováto pravomoc správním orgánům dána není. V projednávané věci navíc nejde o to, že by účastník řízení nabyl nějakých práv v dobré víře z důvodu presumpce správnosti správního rozhodnutí, nýbrž o to, že žadatel měl „dobrou víru“ v obsah jedné z verzí Metodického pokynu MMR, která byla v době podání jeho žádosti k příslušnému stavebnímu úřadu veřejně publikována. Z obou těchto důvodů tak má KÚ ÚK, UPS za to, že zásada zákonnosti nemůže v projednávaném případě ustoupit ochraně „dobré víry“ žadatele v právní názor MMR, od kterého se toto samo následně distancovalo. Odvolací správní orgán tudíž setrvává na tom, že v projednávaném případě je třeba upřednostnit ochranu veřejného zájmu na ochraně nezastavěného území, reprezentovaného ust. § 18 odst. 4 a 5 stavebního zákona. III. Do třetí části svého vyjádření uvedl žadatel „další důvody pro potvrzení územního rozhodnutí“. Zde žadatel citoval pasáže z předcházejících rozhodnutí KÚ ÚK, UPS (č.j.: 380/UPS/2011, ze dne 5.12.2011 a č.j.: 319/UPS/2012-3, ze dne 12.10.2012) a zároveň poukazoval na správnost posledního rozhodnutí stavebního úřadu, kterým bylo jeho žádosti o vydání územního rozhodnutí vyhověno. V závěru této části svého vyjádření pak žadatel apeloval, aby byl KÚ ÚK, UPS při svém rozhodování veden principy legitimního očekávání a ochranou dobré víry podatele, na které ve svých předchozích rozhodnutích sám poukazoval, a napadené územní rozhodnutí potvrdil. K tomu KÚ ÚK, UPS uvádí, že na eventualitu dobré víry žadatele v původní znění Metodického pokynu poukázal toliko ve svém rozhodnutí č.j.: 319/UPS/2012-3, ze dne 12.10.2012, v rámci vypořádání odvolacích námitek. Zde bylo ze strany KÚ ÚK, UPS konstatováno, že stavební úřad se v odůvodnění svého v pořadí druhého rozhodnutí vypořádal s existencí Metodického pokynu a jeho následnými změnami pouze v obecné rovině a již se dostatečně vypovídajícím způsobem nevyjádřil k možnosti umístění konkrétně projednávaného záměru. Odvolací správní orgán zde tak dospěl k závěru, že stavební úřad při odůvodňování svého rozhodnutí náležitě nezohlednil ani „časovou Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Tel.: +420 475 657 111 Fax: +420 475 200 245 Url: www.kr-ustecky.cz strana 17 / 20


souvislost posuzování záměru žadatele správními orgány s předmětným metodickým pokynem a eventuální možnost dobré víry odvolatele v původní znění metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj, resp. v relativně konstantní rozhodování správních orgánů tímto pokynem sjednocené“. Touto částí svého předchozího rozhodnutí ve věci však KÚ ÚK, UPS rozhodně závazně neurčil, že stavební úřad musí dobrou víru žadatele v původní znění Metodického pokynu bez dalšího upřednostnit a rozhodnout tak v souladu s právním názorem MMR, prezentovaným v době podání žádosti o vydání územního rozhodnutí. KÚ ÚK, UPS tímto pouze vyjádřil svůj názor, že považuje za nezbytné, aby se prvoinstanční správní orgán ve svém rozhodnutí o žádosti o umístění dotčené stavby s obsahem Metodického pokynu, resp. s obsahem jeho jednotlivých verzí důsledně vypořádal, a to právě ve vztahu ke konkrétně projednávanému záměru. Pokud by pak stavební úřad dospěl k závěru, že žadatel svou žádost o územní rozhodnutí skutečně podával v dobré víře v původní znění Metodického pokynu, záleželo by opět na jeho správní uvážení, zda by tuto dobrou víru upřednostnil před dalšími rozhodujícími okolnostmi projednávaného případu, či nikoliv. Jelikož se však stavební úřad ani ve svém třetím rozhodnutí s existencí Metodického pokynu řádně nevypořádal, provedl správní úvahu sám KÚ ÚK, UPS. Ten přitom dospěl k již výše prezentovanému závěru, že ačkoliv žadatel svou žádost o územní rozhodnutí podal k příslušnému stavebnímu úřadu v dobré víře v původní znění Metodického pokynu, je třeba před ochranou této jeho dobré víry upřednostnit zásadu zákonnosti rozhodování správních orgánů a ochranu veřejného zájmu na ochraně nezastavěného území.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, rozhodl odvolací orgán po přezkoumání napadeného rozhodnutí Městského úřadu Šluknov, odboru stavební úřad, č.j.: OSÚ/2877/ 2010/599/2010/muj, ze dne 21.12.2012, a to ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu, tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí se dle ust. § 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat. Otisk úředního razítka

Ing. Zdenka Švehlová vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu

Toto rozhodnutí bude podle ust. § 92 odst. 3 stavebního zákona oznámeno účastníkům řízení dle § 85 odst. 2 stavebního zákona veřejnou vyhláškou. Doručení se provede vyvěšením rozhodnutí po dobu 15 dnů na úřední desce Krajského úřadu Ústeckého kraje, úřední desce Městského úřadu Šluknov a úřední desce Městského úřadu Mikulášovice. Poslední den této lhůty je dnem doručení. Uvedené úřady současně rozhodnutí zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.



vyvěšeno dne:

sejmuto dne:

Razítko a podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí rozhodnutí.

Rozdělovník ▪ K vyvěšení na úřední desce + zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup: Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Městský úřad Šluknov, nám. Míru 1, 407 77 Šluknov Městský úřad Mikulášovice, č.p. 1007, 407 79 Mikulášovice ▪ Doručí se: Účastníci územního řízení podle ust. § 85 odst. 1 stavebního zákona (doporučeně do vlastních rukou jen adresátovi): EURO-WIND, s.r.o., IČO: 25487884, se sídlem Smetanova 24, 407 21 Česká Kamenice v zastoupení: SDP LITVÍNOV, spol. s r.o., IČO: 25010018, se sídlem Chudeřínská 44, 43601 Litvínov Město Mikulášovice, č.p. 1007, 407 79 Mikulášovice

Účastníci územního řízení podle ust. § 85 odst. 2 stavebního zákona (veřejnou vyhláškou): Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 – Žižkov Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, 50168 Hradec Králové Správa a údržba silnic Ústeckého kraje, p.o., Ruská 260/13, 417 03 Dubí Milan Kopsa, č.p. 207, 407 13 Ludvíkovice Jiří Adam, č.p. 161, 407 79 Mikulášovice Věra Adamová, č.p. 161, 407 79 Mikulášovice Jaromír Bakeš, Teplická 252, 405 05 Děčín Marcela Bakešová, Teplická 252, 405 05 Děčín Lubomír Benda, č.p. 165, 407 79 Mikulášovice Eliška Bendová, č.p. 165, 407 79 Mikulášovice Martina Bendová, č.p. 145, 407 79 Mikulášovice Jiří Gyečuk, č.p. 801, 407 79 Mikulášovice Karel Klikar, č.p. 168, 407 79 Mikulášovice Doris Klikarová, č.p. 168, 407 79 Mikulášovice Ladislav Korda, Teplická 251, 405 05 Děčín Blanka Kordová, Teplická 251, 405 05 Děčín Rosemarie Kubíková, č.p. 167, 407 79 Mikulášovice Jana Pelantová, Dvořákova 1318/13, 405 02 Děčín Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Tel.: +420 475 657 111 Fax: +420 475 200 245 Url: www.kr-ustecky.cz strana 19 / 20


František Pelant, Pod Lesem 1749/20, 405 02 Děčín Hanuš Pexa, č.p. 822, 407 79 Mikulášovice Marcela Pexová, č.p. 822, 407 79 Mikulášovice Zdenka Piskačová, nar. 21.2.1939, č.p. 150, 407 79 Mikulášovice Jan Ubl, Moskevská 2998, 272 04 Kladno Hana Svatošová, T.G. Masaryka 637, 407 77 Šluknov Josef Skohoutil, Kyselova 1189/7, 182 00 Praha – Kobylisy Marcela Skohoutilová, Kyselova 1189/7, 182 00 Praha – Kobylisy Dalibor Záhora, Čimická 745/3, 182 00 Praha – Kobylisy Ema Kumpfová, č.p. 148, 407 79 Mikulášovice Martina Vondráková, Plk. O. Hrubého 1788, 509 01 Nová Paka Martin Král, Rumburských hrdinů 819, 473 01 Nový Bor Jitka Králová, Rumburských hrdinů 819, 473 01 Nový Bor

Na vědomí (doporučeně): Městský úřad Šluknov, odbor stavební úřad, nám. Míru 1, 407 77 Šluknov EURO-WIND, s.r.o., Smetanova 24, 407 21 Česká Kamenice Jiří Adam, č.p. 161, 407 79 Mikulášovice Jaromír Bakeš, Teplická 252, 405 05 Děčín Marcela Bakešová, Teplická 252, 405 05 Děčín Lubomír Benda, č.p. 165, 407 79 Mikulášovice Eliška Bendová, č.p. 165, 407 79 Mikulášovice Martina Bendová, č.p. 145, 407 79 Mikulášovice Jiří Gyečuk, č.p. 801, 407 79 Mikulášovice Karel Klikar, č.p. 168, 407 79 Mikulášovice Doris Klikarová, č.p. 168, 407 79 Mikulášovice Ladislav Korda, Teplická 251, 405 05 Děčín Blanka Kordová, Teplická 251, 405 05 Děčín Rosemarie Kubíková, č.p. 167, 407 79 Mikulášovice Jana Pelantová, Dvořákova 1318/13, 405 02 Děčín Hanuš Pexa, č.p. 822, 407 79 Mikulášovice Marcela Pexová, č.p. 822, 407 79 Mikulášovice Zdenka Piskačová, nar. 21.2.1939, č.p. 150, 407 79 Mikulášovice Jan Ubl, Moskevská 2998, 272 04 Kladno



48, Ústí nad Labem odbor územního plánování a stavebního řádu

Recommend Documents