40 PRAHA 4 - PÍSNICE

ENERGETICKÝ AUDIT

ZÁKLADNÍ ŠKOLA S ROZŠÍŘENOU VÝUKOU JAZYKŮ

LADISLAVA COŇKA 3/40 PRAHA 4 - PÍSNICE

listopad 2009

Energetický audit

Základní škola s rozšířenou výukou jazyků

Obsah 1. Identifikační údaje .................................................................................................................. 6 1. 1. Identifikační údaje zadavatele auditu ............................................................................. 6 1. 2. Identifikační údaje provozovatele předmětu energetického auditu................................ 6 1. 3. Zhotovitel auditu ............................................................................................................ 6 1. 4. Předmět energetického auditu ........................................................................................ 6 2. Popis výchozího stavu ............................................................................................................ 7 2. 1. Základní údaje o předmětu energetického auditu .......................................................... 7 2. 1. 1. Základní popis objektu a jeho provozu .................................................................. 7 2. 1. 2. Charakteristika stavebních konstrukcí objektu ...................................................... 9 2. 2. Základní údaje o energetických vstupech a výstupech ................................................ 10 2. 3. Energetické hospodářství ............................................................................................. 12 2. 3. 1. Zdroje tepla .......................................................................................................... 12 2. 3. 2. Měření a regulace ................................................................................................. 13 2. 3. 3. Vytápění ............................................................................................................... 13 2. 3. 4. Příprava teplé vody............................................................................................... 14 2. 3. 5. Vzduchotechnika .................................................................................................. 14 2. 3. 6. Spotřebiče energie ................................................................................................ 15 2. 4. Bilance zdrojů energie .................................................................................................. 17 2. 5. Záměry zadavatele........................................................................................................ 18 3. Zhodnocení výchozího stavu ................................................................................................ 19 3. 1. Energetická bilance a technické ukazatele zdroje energie ........................................... 19 3. 2. Zhodnocení stávajícího stavu budovy .......................................................................... 20 3. 2. 1. Informace o objektu ............................................................................................. 20 3. 2. 2. Prostup tepla obálkou budovy dle ČSN 73 0540-2:2007 ..................................... 21 3. 2. 3. Výpočet tepelné ztráty a potřeby tepla na vytápění ............................................. 22 3. 2. 4. Přepočet spotřeby tepla denostupňovou metodou ................................................ 23 3. 3. Zhodnocení stávajícího stavu energetického hospodářství .......................................... 25 3. 3. 1. Krytí energetických potřeb ................................................................................... 25 3. 3. 2. Posouzení izolace rozvodů ÚT a TV a zásobníků dle vyhlášky č. 193/2007 Sb. 25 3. 3. 3. Posouzení měrných ukazatelů spotřeby tepla dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. ....... 26 3. 3. 4. Posouzení energetické náročnosti budovy dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. ............ 27 3. 4. Technický potenciál úspor ........................................................................................... 27 4. Návrh opatření ke sníţení spotřeby energie ......................................................................... 28 4. 1. Druhy úsporných opatření ............................................................................................ 28 4. 2. Beznákladová a nízkonákladová opatření .................................................................... 29

PORSENNA o.p.s.

2/66

Energetický audit


4. 2. 1. Opatření A – Energetický management ............................................................... 29 4. 3. Nízkonákladová opatření.............................................................................................. 31 4. 3. 1. Opatření B – Rekonstrukce a optimalizace osvětlení........................................... 31 4. 3. 2. Opatření C – Zavedení regulace podle vnitřních teplot ....................................... 32 4. 3. 3. Opatření D – Výměna zbývajících tvorových výplní (hlavních dveří, luxfer) .... 33 4. 4. Vysokonákladová opatření ........................................................................................... 34 4. 4. 1. Opatření E – Zateplení obvodových stěn ............................................................. 34 4. 4. 2. Opatření F – Tepelně-technická řešení střešního pláště ....................................... 36 4. 4. 3. Opatření G – výměna zdroje tepla za kondenzační kotel + MaR......................... 38 4. 4. 4. Opatření H – Instalace fotovoltaických panelů .................................................... 39 4. 5. Souhrn navrţených opatření ......................................................................................... 40 4. 6. Definování variant ........................................................................................................ 41 4. 6. 1. Varianta 1 – Stavební rekonstrukce vedoucí ke sníţení energetické náročnosti budovy .............................................................................................................................. 41 4. 6. 2. Varianta 2 – Stavební rekonstrukce vedoucí ke sníţení energetické náročnosti budovy a zavedení regulace podle vnitřních teplot .......................................................... 41 4. 6. 3. Varianta 3 – Stavební rekonstrukce vedoucí ke sníţení energetické náročnosti budovy, zavedení regulace podle vnitřních teplot + instalace centrálního zdroje na zemní plyn ................................................................................................................................... 41 5. Ekonomické hodnocení navrţené varianty .......................................................................... 44 5. 1. Metoda hodnocení ........................................................................................................ 44 5. 2. Vyhodnocení variant .................................................................................................... 44 5. 3. Vyhodnocení variant pro polovinu odpisové doby ...................................................... 45 6. Environmentální hodnocení navrţené varianty .................................................................... 46 7. Závěrečné hodnocení energetického auditora ...................................................................... 48 7. 1. Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství ............................................. 48 7. 2. Vyuţití obnovitelných a alternativních zdrojů energie ................................................ 48 7. 3. Návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu a doporučení energetického auditora ................................................................................................................................. 49 7. 4. Kritéria podpory z Operačního programu ţivotního prostředí ..................................... 50 8. Evidenční list energetického auditu ..................................................................................... 51 9. Přílohy .................................................................................................................................. 53 9. 1. Příloha 1 - Situace a fotomapa ..................................................................................... 53 9. 2. Příloha 2 - Fotodokumentace ....................................................................................... 54 9. 3. Příloha 3 - Výstupy výpočtů z programu Energie 2009 ............................................... 56 9. 4. Příloha 4 - Protokol k energetickému štítku a Energetický štítek obálky budovy dle ČSN 73 0540-2:2007 – stávající stav ................................................................................... 60

PORSENNA o.p.s.

3/66

Energetický audit


9. 5. Příloha 5 - Protokol k energetickému štítku a Energetický štítek obálky budovy dle ČSN 73 0540-2:2007 – doporučená varianta ....................................................................... 63 9. 6. Příloha 6 - Ekonomické zhodnocení doporučené varianty........................................... 66

Seznam tabulek Tabulka 1 Podlahová plocha a počet obyvatel v předmětu auditu ............................................. 9 Tabulka 2 Údaje o odběru zemního plynu ............................................................................... 10 Tabulka 3 Údaje o odběru elektřiny ......................................................................................... 11 Tabulka 4 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2006 .................................... 11 Tabulka 5 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2007 .................................... 11 Tabulka 6 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2008 .................................... 11 Tabulka 7 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA pro průměr z období 2006-2008 .... 12 Tabulka 8 Technické parametry zdrojů tepla ........................................................................... 13 Tabulka 9 Přehled vzduchotechnických jednotek .................................................................... 15 Tabulka 10 Přehled klimatizačních jednotek ........................................................................... 15 Tabulka 11 Spotřeba elektrické energie (stanoveno výpočtem) .............................................. 16 Tabulka 12 Naměřené hodnoty osvětlenosti v jednotlivých měřených místnostech (lx) ........ 17 Tabulka 13 Bilance výroby energie z vlastních zdrojů pro rok 2008 ...................................... 18 Tabulka 14 Základní tvar energetické bilance pro rok 2008 .................................................... 19 Tabulka 15 Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje (vyhl.č.213/2001 Sb. Příloha č. 5) .............................................................................................................................. 19 Tabulka 16 Klíčové hodnoty pro normalizované podmínky .................................................... 20 Tabulka 17 Základní technické parametry objektu .................................................................. 20 Tabulka 18 Součinitele prostupu tepla stávajících konstrukcí a poţadavky normy ................ 21 Tabulka 19 Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy .............................................. 21 Tabulka 20 Klasifikační třídy prostupu tepla obálkou hodnocené budovy (normou doporučené hodnocení) ................................................................................................................................ 22 Tabulka 21 Přepočtení spotřeby tepla na vytápění................................................................... 23 Tabulka 22 Upravená vstupní energetická bilance objektu ..................................................... 25 Tabulka 23 Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. ............. 26 Tabulka 24 Úkoly energetického managementu (EM) ............................................................ 29 Tabulka 25 Součinitel prostupu tepla a úspora tepla po výměně zbývajících oken ................. 33 Tabulka 26 Součinitel prostupu tepla a úspora tepla po realizaci zateplení vnějších stěna ..... 34 Tabulka 27 Součinitel prostupu tepla a úspora tepla po realizaci zateplení střechy ................ 36 Tabulka 28 Souhrn navrhovaných opatření – označení a popis variant a jejich investiční náklady ..................................................................................................................................... 40

PORSENNA o.p.s.

4/66

Energetický audit


Tabulka 29 Definování variant ................................................................................................. 42 Tabulka 30 Investiční náklady na realizaci jednotlivých variant a vyčíslení úspor po realizaci projektu..................................................................................................................................... 42 Tabulka 31 Upravená energetická bilance - energie ................................................................ 43 Tabulka 32 Upravená energetická bilance - náklady ............................................................... 43 Tabulka 33 Ekonomické ukazatele vybraných variant bez uvaţování růstu cen energie ........ 45 Tabulka 34 Emise znečišťujících látek ve výchozím stavu a v jednotlivých variantách ......... 46 Tabulka 35 Redukce emisí znečišťujících látek v jednotlivých variantách ............................. 46

Seznam obrázků Obrázek 1 Schéma budovy ZŠ Ladislava Coňka ....................................................................... 8 Obrázek 2 Spotřeba elektrické energie a tepla a náklady v období 2006-2008 ....................... 12 Obrázek 3 Rozdělení spotřeby energie podle účelu uţití v objektu ......................................... 16 Obrázek 4 Poměr měrných tepelných ztrát objektu ................................................................. 23 Obrázek 5 Spotřeba tepla na vytápění normová, fakturovaná a fakturovaná přepočtená na normový stav denostupňovou metodou (příklad porovnání) v roce 2008 ............................... 24 Obrázek 6 Spotřeba energie a provozní náklady posuzovaných opatření ................................ 40 Obrázek 7 Spotřeba energie a náklady posuzovaných variant (kombinací opatření) .............. 42 Obrázek 8 Emise znečišťujících látek jednotlivých variant energeticky úsporných opatření (vztaţeno ke stávajícímu stavu = 100 %) ................................................................................. 46

PORSENNA o.p.s.

5/66

Energetický audit


1. Identifikační údaje 1. 1. Identifikační údaje zadavatele auditu Název firmy: Adresa : Telefon: Fax: E-mail: IČO: Zástupce:

Městská část Praha - Libuš Libušská 35, 142 00 Praha 4 - Libuš 261 711 380 241 727 864 [email protected] 002 31 142 Petr Mráz - starosta

1. 2. Identifikační údaje provozovatele předmětu energetického auditu Název firmy: Adresa : Telefon: Fax: E-mail: IČO: Zástupce:

Základní škola s rozšířenou výukou jazyků Ladislava Coňka 40, 142 00 Praha 4 - Písnice 261 911 451 261 912 375 [email protected] 604 37 936 Mgr. Paţoutová - ředitelka

1. 3. Zhotovitel auditu Jméno: Adresa: Telefon: Fax: E-mail: IČO: Energetický auditor: Spolupracoval:

PORSENNA o.p.s. Bystřická 522/2, 140 00 Praha 4 241 730 336 241 730 340 [email protected] 271 72 392 Ing. Lucie Stuchlíková, č. osvědčení 261 ze dne 16. 5. 2007 Ing. Iveta Vlčková Ing. Jaroslav Klusák, Ph.D.

1. 4. Předmět energetického auditu Název: Adresa : Vlastník:

PORSENNA o.p.s.

Budova Základní školy s rozšířenou výukou jazyků Ladislava Coňka 40, 142 00 Praha 4 - Písnice Hlavní město Praha, svěřená správa MČ Praha – Libuš

6/66

Energetický audit


2. Popis výchozího stavu Předmětem energetického auditu je návrh a posouzení energeticky úsporných opatření na stavebních konstrukcích včetně opatření na zdrojích a rozvodech tepla a opatření týkající se úspory elektřiny. Energetický audit je zpracován v souladu se zákonem o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a s prováděcí vyhláškou č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náleţitostí energetického auditu, ve znění pozdějších předpisů. Pro vypracování předkládané zprávy o energetickém auditu byly vyuţity následující podklady:  Dokumentace prováděcího projektu „Přístavba kuchyně a jídelny při ZDŠ Písnice“ (06/1969)  Projekt pro stavební povolení „Úprava stravovacího provozu“ ZŠ Ladislava Coňka 40, parc. č. 302, Praha 4 – Písnice (11/2000)  Projekt „Plynofikace ZŠ ul.L.Coňka, Praha 4 – Písnice“ (12/1993)  Projekt „Oprava a rekonstrukce Základní školy L. Coňka v Písnici“ (08/1998)  Projekt „Oprava rekonstrukce základní školy L. Coňka v Písnici“ – změna stavby (04/1999)  Projekt „Oprava rekonstrukce základní školy L. Coňka v Písnici“ – projekt skutečného provedení stavby (04/2000)  Projekt „Půdní vestavba ZŠ Písnice“ (10/1998)  Projekt „Přípojka splaškové kanalizace pro Základní školu L. Coňka“ (01/1995)  Projekt „ZŠ Písnice Ladislav Coňka č.p. 3/40, Písnice, Rozvody teplé vody, rekonstrukce části ZTI“ (05/2008)  Podklady pro zpracování energetických bilancí, a to u elektrické energie a plynu za rok 2006 aţ 2008  Revizní zprávy elektrických a plynových zařízení, tlakových nádob Prohlídka budovy proběhla dne 22.7.2009 za účasti místního p. školníka Wosyky.

2. 1. Základní údaje o předmětu energetického auditu Objekt základní školy v Písnici s číslem popisným 3/40 je přístupný z ulice Ladislava Coňka, je umístěn v katastrálním území Písnice (720984) na parcele s číslem 302. Objekt školy je charakteristický pro výstavbu realizovanou v Praze v 30. letech 20. století. V roce 1969 byla ke školní budově přistavena kuchyně s jídelnou, ta byla dále v roce 2001 upravena pro stávající potřeby školy. V roce 1998 proběhla rekonstrukce stropních a krovových konstrukcí, zateplení stropních konstrukcí, vybudování nového schodiště do podkroví a celkové rozšíření školy formou výstavby nových tříd a hygienického zázemí v prostoru podkroví.

2. 1. 1. Základní popis objektu a jeho provozu Součástí budovy základní školy je přístavba školní kuchyně a ve východní části přízemí byt školníka. Hlavní budova je částečně podsklepená s třemi nadzemními patry, maximálních půdorysných rozměrů 29 x 17,9 metrů. Vstup do objektu je z jiţní a severní strany, přičemţ hlavní vstup je ze strany jiţní. V 1.PP se nachází sklepy a kotelna s plynovými kotli. PORSENNA o.p.s.

7/66

Energetický audit


V přízemí je umístěna šatna, třída, jídelna napojená na přístavbu kuchyně a hygienické zázemí, které je zopakováno v 2.NP. Dále je v přízemí sluţební byt školníka. V 2.NP se kromě hygienického zázemí nachází tři třídy, ředitelna a sborovna. 3.NP bylo vybudováno v roce 1998 přestavbou půdy, v jeho prostorách jsou umístěny tři třídy, knihovna, počítačová učebna a stejně jako v předchozích patrech hygienické zázemí. Vertikální pohyb mezi jednotlivými patry zajišťuje dvouramenné schodiště umístěné při severní stěně ve střední části objektu. Z důvodu poţární bezpečnosti se dále v objektu nachází únikové schodiště, umístěné východně od schodiště hlavního. Objekt je zastřešen valbovou střechou s červenou betonovou krytinou Bramac. Do střešní roviny jsou osazena střešní okna zajišťující dostatek denního světla v jednotlivých místnostech podkroví. Školní kuchyně je vytvořena přístavbou z roku 1969, která se napojuje na stávající objekt základní školy z jiţní strany. Přístavba školní kuchyně je částečně podsklepená s jedním nadzemním patrem o půdorysných rozměrech 10,5 x 9,4 metrů. V 1.PP se nachází sklady obalů, potravin, přípravna zeleniny a vytloukárna vajec. V 1.NP je umístěna kuchyň, umývárna nádobí, chlazený sklad, kancelář vedoucí kuchyně a výdejna jídel. Přístavba má kromě přímého napojení na hlavní budovu školy skrz podávací okýnko z výdejny potravin do jídelny a dveří do umývárny nádobí také vlastní vchod a to z východní strany objektu. Přístavba školní kuchyně je zastřešena sedlovou střechou z dřevěných vazníků s plechovou střešní krytinou. Kuchyni obsluhují 3 kuchařky a kapacita jídel je průměrně 100 za den. Odvod škodlivin vzniklých při provozu kuchyně je zajištěn nuceným větráním se zpětným získáváním tepla. Byt školníka se nachází ve východní části objektu, rozkládá se pouze v přízemí. Byt se skládá ze dvou pokojů, kuchyně, koupelny a samostatného WC. Celková podlahová plocha bytu je 80,8 m2. Byt svoji západní stranou sousedí s třídou a šatnou. Nad bytem se z části rozkládá sborovna a z části třída. Obrázek 1 Schéma budovy ZŠ Ladislava Coňka

Hlavní budova

Byt školníka

Školní kuchyně

Provoz budovy je celodenní v pracovním dni v hodinách od 6,30 hodin do 17,30 hodin. Během prázdnin je provoz objektu pozastaven, výjimku tvoří školníkův byt. Počet zaměstnanců, dětí a obyvatel objektu je uveden v následující tabulce.

PORSENNA o.p.s.

8/66

Energetický audit


Tabulka 1 Podlahová plocha a počet obyvatel v předmětu auditu

objekt / část hlavní vyuţití objektu objektu hl. budova třídy, zázemí školy, jídelna školní kuchyně kuchyň, zázemí kuchyně, sklady byt školníka celoročně vyuţívaný byt 2+1 celkem

počet osob 83 dětí + 10 uč 3 3 99

podlahová plocha [m2] 931,8 123,0 80,8 1 135,6

Pozn.: Podlahová plocha je vypočtena z výkresové dokumentace. Počet osob vyplněn dle informací ředitelky školy paní Pažoutové a školníka pana Wosiky.

2. 1. 2. Charakteristika stavebních konstrukcí objektu Základy – vzhledem k tomu, ţe podklady o zaloţení stavby v projektové dokumentaci schází, lze se dle technických a odborných zkušeností domnívat, ţe objekt je zaloţen na základových pasech. U hlavní budovy, jeţ pochází z první ½ 20. století, jsou základové pasy tvořeny kamenivem bez spodní hydroizolace. V případě přistavěné kuchyně jsou jiţ základové pasy z ţelezobetonu s hydroizolací v celé ploše. U vnějších stěn a stěny přilehlé k hlavní budově mají základy rozměry 850 x 450 mm, u podsklepené části a u vnitřních stěn jsou základové pasy rozměrů 250 x 450 mm. Zaloţení hlavního objektu a k němu dostavěné školní jídelny je provedené v dostatečné hloubce a s dostatečnými rozměry, díky tomu nebyly shledány ţádné projevy nerovnoměrného sedání stavby ve formě trhlin v obvodovém či příčkovém zdivu. Svislé a kompletační konstrukce – konstrukční systém hlavní budovy je stěnový z cihel plných pálených. Tloušťka obvodových nosných stěn po výšce ustupuje z 600 mm v přízemí aţ na 450 mm v podkroví, v suterénu jsou stěny tloušťky aţ 800 mm. Vnitřní dělící konstrukce jsou tvořeny cihlou plnou pálenou s tloušťkou zdi 300 mm a 150 mm. V rekonstruovaném podkroví je pro vnitřní konstrukce pouţit systém Ytong, tloušťka stěn je 125 mm. Stěna oddělující od sebe dvě třídy je vytvořena jako sendvičová sloţená z minerální vlny Orsil a zdiva Ytong o celkové tloušťce 300 mm. Konstrukční systém přístavby je stěnový zděný z cihel plných pálených s tloušťkou stěny 450 mm, suterénní stěny jsou izolovány proti vodě a jejich tloušťka je 500 mm. Vnitřní dělící konstrukce tvoří cihly Porotherm tloušťky 100 mm a cihly plné pálené s tloušťkou zdi 150 mm. Střecha – zastřešení hlavní budovy je pomocí dřevěného stávajícího krovu doplněného mezi krokve 160 mm tepelné izolace Orsil s difúzní fólií a parozábranou, opláštění střechy je provedeno z betonové alpské tašky Bramac. Střešní konstrukce nad jídelnou je provedena z dřevěných vazníků s plechovou střešní krytinou, na spodní pásnici vazníku je provedeno zateplení, strop do interiéru je proveden z heraklitových desek. Vodorovné konstrukce a podlahy – podlaha v 1.PP v prostorách kotelny je betonová. Nášlapná vrstva podlah chodeb v 1.NP a starší části schodiště je vytvořena z teraca, ostatní komunikační prostory (včetně nové části schodiště vedoucího do podkroví) a prostory hygienického zázemí jsou z keramické dlaţby. Nášlapná vrstva ve třídách a jídelně je PVC krytina. V celém prostoru školní kuchyně (včetně sklepů) je nášlapná vrstva podlahy vytvořena z lepené keramické dlaţby. Nášlapná vrstva školníkova bytu je různá, uzpůsobená účelu místnosti. Vzhledem k nekompletní dochované projektové dokumentaci původního stavu i projektové dokumentace všech úprav nelze s přesností definovat vrstvy podlah. Dle poskytnuté dokumentace lze říci, ţe podlaha v jídelně byla během rekonstrukce kuchyně v roce 2000 vybourána a poloţena byla podlaha nová a to z důvodu jejího zvýšení. Nová vrstva se skládá z 50 mm betonu vlitého na trapézové plechy, nášlapná vrstva je keramická dlaţba.

PORSENNA o.p.s.

9/66

Energetický audit


Výplně otvorů – původní dřevěná okna byla postupně vyměněna za nová okna s dvojsklem identická s okny původními. V 3.NP převaţují střešní okna Velux, ve vyzděných vikýřích na západní a východní straně objektu jsou osazeno plastová okna s izolačním dvojsklem. Stavební úpravy – v roce 1998 došlo k rekonstrukci podkroví, do jehoţ prostor byly navrţeny tři učebny, společenské prostory školy (knihovna, učebna PC) a hygienické zázemí. Osvětlení podkrovních prostor je zajištěné převáţně střešními okny. V prostorách byly v co největší míře zachovány původní dřevěné konstrukce, došlo k vybudování nového schodiště do podkroví, dále byla vytvořena nová stropní konstrukce z ocelových vylehčených IPE nosníků. Příčky v podkroví jsou z bloků Ytong. V poslední řadě došlo k rekonstrukci střechy, neúnosné degradované části krovu byly vyříznuty a nahrazeny ocelovými prvky, střecha byla zateplena vloţením 160 mm tepelné izolace mezi krokve. Střešní krytina byla zvolena betonová alpská taška Bramac červené barvy. V roce 2000 proběhla úprava školní kuchyně z důvodu nedostatečné kapacity a modernizaci vybavení kuchyně. V rámci rekonstrukce školní kuchyně došlo ke kompletní změně dispozice prostor. Jídelna se přemístila do hlavní budovy – vybouraly se otvory v nosné stěně mezi kuchyní a učebnou (novou jídelnou). Dále byly rekonstruovány podhledy, podlahy a obklady, vytvořeny nové příčky. Kompletně zrekonstruovány technické rozvody – nová vedení potrubí vody, kanalizace, plynu, elektřiny a vzduchotechniky. Na objektu byla ve třech etapách vyměněna okna a zrekonstruována fasáda. Tepelně technické vlastnosti jednotlivých skladeb konstrukcí jsou posouzeny a uvedeny v kapitole 3. 2.

2. 2. Základní údaje o energetických vstupech a výstupech Objekt je zásoben elektrickou energií a zemním plynem. Dodavatelem plynu je Praţská plynárenská a.s. a dodavatelem elektřiny je Praţská energetika a.s. Spotřeby elektřiny a plynu jsou měřeny samostatně pro provoz školní budovy a pro byt školníka. V energetickém auditu je hodnocena celková spotřeba všech energií vstupujících do objektu. Základní škola je napojena na veřejný vodovod vedený v přilehlé ulici. Vodovodní přípojka je z PE trubek D 50 a je přivedena do 1.PP, za obvodovou zdí je osazena vodoměrná sestava. Samostatný vodovod za vodoměrem se dělí na několik větví (větev pro venkovní zahradní ventil, pro poţární vodovod, pro napájení kotlů a základní leţatý rozvod vody vedený k jednotlivým stoupacím potrubím). Tabulka 2 Údaje o odběru zemního plynu

dodavatel Adresa Číslo měřiče Sazba

PRAŢSKÁ PLYNÁRENSKÁ a.s. Národní 37, Praha 1 – Nové Město, 110 00 0003659935 364,17 Kč / GJ*

*průměrná cena roku 2008 vč. DPH

PORSENNA o.p.s.

10/66

Energetický audit


Tabulka 3 Údaje o odběru elektřiny

dodavatel Adresa Číslo elektroměru Sazba – A-KLASIK Číslo elektroměru Sazba – K-KLASIK

PRAŢSKÁ ENERGETIKA a.s. Na Hroudě 1492/4, Praha 10, 100 05 T008796 (škola) VT spotřeba Distribuce Ostatní platby 2,37 Kč/ kWh 2,18 Kč/ kWh 0,23 Kč/ kWh T060871 (byt školníka) VT spotřeba Distribuce Ostatní platby 2,09 Kč/ kWh 2,02 Kč/ kWh 0,23 Kč/ kWh

*průměrná cena roku 2008 vč. DPH Tabulka 4 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2006

vstupy paliv a energie

m.j.

mnoţství

m.j. nákup el. energie MWh 25,465 zemní plyn tis. m3 19,358 celkem vstupy paliv a energie změna stavu zásob paliv (inventarizace) CELKEM SPOTŘEBA PALIV A ENERGIE

výhřevnost GJ/m.j. 3,60 34,05

spotřeba energie GJ/rok 92 659 751 0 751

roční náklady Kč/rok 107 058 204 245 311 303 0 311 303





ceny uvedeny včetně DPH Tabulka 5 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2007


m.j.

mnoţství

m.j. nákup el. energie MWh 22,411 zemní plyn tis. m3 17,549 celkem vstupy paliv a energie změna stavu zásob paliv (inventarizace) CELKEM SPOTŘEBA PALIV A ENERGIE


ceny uvedeny včetně DPH Tabulka 6 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2008


m.j.

mnoţství

m.j. nákup el. energie MWh 24,253 3 zemní plyn tis. m 19,358 celkem vstupy paliv a energie změna stavu zásob paliv (inventarizace) CELKEM SPOTŘEBA PALIV A ENERGIE


ceny uvedeny včetně DPH

PORSENNA o.p.s.

11/66

Energetický audit


Tabulka 7 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA pro průměr z období 2006-2008

mnoţství

m.j.


výhřevnost

m.j. nákup el. energie MWh 24,043 3 zemní plyn tis. m 18,774 celkem vstupy paliv a energie změna stavu zásob paliv (inventarizace) CELKEM SPOTŘEBA PALIV A ENERGIE

GJ/m.j. 3,60 34,05



ceny uvedeny včetně DPH Obrázek 2 Spotřeba elektrické energie a tepla a náklady v období 2006-2008 S potřeba energie GJ/rok zemní plyn 800 700 600 500 400 300 200 100 0

Náklady tis Kč/rok

elektřina

plyn

elektřina

400 350

92

81

87

250

659

598

661

121

300

107

183

200 150 100

204

244 168

50 0

2006

2007

2008

2006

2007

2008

Z předcházejících tabulek a grafů plyne, ţe skutečná průměrná cena zemního plynu (včetně poplatků a daní) byla v roce 2006 přibliţně 310 Kč/GJ, v roce 2007 přibliţně 281 Kč/GJ a v roce 2008 cca 369 Kč/GJ. Cena elektrické energie v přepočtu na GJ/rok byla v jednotlivých letech následující; v roce 2006 cca 1 318 Kč/GJ, v roce 2007 cca 2 263 Kč/GJ a v roce 2008 cca 1 388 Kč/GJ. V celkových spotřebách energií a nákladech za rok jsou v tabulkách a grafech započteny i spotřeby a náklady finančně samostatné bytové jednotky p. školníka.

2. 3. Energetické hospodářství 2. 3. 1. Zdroje tepla Hodnocená základní škola má několik zdrojů tepla rozmístěných po objektu. Pro hlavní budovu jsou v suterénu umístěny dva plynové kotle kaţdý s výkonem 98,2 kW, přičemţ jeden z plynových kotlů není vyuţíván. Zrekonstruované 3.NP má vlastní plynový kotel s vestavěným zásobníkem na ohřev teplé vody s výkonem 28 kW, kotel je umístěný v chodbě 3.NP. Vytápění bytové jednotky je pomocí nástěnného plynového kombinovaného kotle s výkonem 24 kW. Technické parametry jednotlivých kotlů jsou uvedeny v následující tabulce.

PORSENNA o.p.s.

12/66

Energetický audit


Tabulka 8 Technické parametry zdrojů tepla

zdroj tepla v suterénu

zdroj tepla v 3.NP

typ zdroje

REMEHA GAS 2

DAKON DUA BT 28

popis zdroje

teplovodní litinové článkové kotle

tech. parametry

palivo tepelný výkon účinnost počet zdrojů rok výroby rok uvedení do provozu výrobce

zemní plyn 98,2 kW nezjištěno 2 1994 1993 Remeha

zdroj tepla v bytové jednotce JUNKERS ZW 20 KE

závěsný teplovodní kotel závěsný kombinovaný s nepřímotopným teplovodní kotel zásobníkem TUV zemní plyn 28 kW 93% 1 1998 Dakon

zemní plyn 24 kW nezjištěno 1 1998 Junkers

Pozn.: Údaje v tabulce byly zjištěny z podkladů výrobce uvedených na webu.

V kotelně je provedeno propojení kotlů na rozdělovač a sběrač přes čtyřcestný směšovač Duomix Kompact Js 50 s moţností nastavení plného a tlumeného provozu a volby křivky vytápění. Na potrubí jsou umístěna dvě oběhová teplovodní čerpadla (přičemţ jedno čerpadlo je záloţní). Kotle jsou připojeny k expanzním nádobám membránového typu Expanzomat o obsahu 2 x 200 l. Odvod spalin z kotlů je zajištěn komínovým průduchem. V kotelně je dále umístěno zařízení Gas Alarm, které při úniku plynu signalizuje nebezpečí a dále ovládá ventilátor. Odvod spalin od plynového kotle v 3.NP je pomocí svislého koaxiálního vedení nad střechu. Zabezpečení kotle je zajištěno vestavěnou expanzní nádobou a pojistným ventilem.

2. 3. 2. Měření a regulace Regulace vytápění ve staré části školní budovy, jídelně a kuchyni je ekvitermní pomocí čtyřcestného směšovače Duomix. V prostorách 3.NP je regulace zajištěna digitálním prostorovým termostatem Honeywell CM51, který je osazen v jednom z kabinetů. Dalším stupněm regulace jsou termostatické hlavice osazené na otopná tělesa. Tento typ regulace je však pouze v prostorách zrekonstruovaného 3.NP. Na tělesech v ostatních místnostech objektu jsou osazeny starší uzavírací kohouty.

2. 3. 3. Vytápění V kuchyni, jídelně a nerekonstruovaných patrech základní školy se nachází teplovodní otopná soustava s centrálním plynovým kotlem umístěným v kotelně. Soustava je rozdělena do čtyř větví (sociální zařízení, školní jídelna, levá a pravá topná větev školy). Jednotlivé větve nejsou samostatně regulovány, jsou opatřeny tepelnou izolací. Otopná tělesa v těchto prostorách jsou v převaţující většině litinová článková. Otopná soustava v 3.NP se zdrojem tepla umístěným na chodbě 3.NP je navrţena dvoutrubková s horizontálním rozvodem. Teplotní spád rozvodu je 80°/60°C. Rozvody jsou zhotoveny z měděného potrubí Superman T a spoje jsou vytvořeny pájením. Veškeré rozvody vedené ve zdech jsou opatřeny návlekovou tepelnou izolací Termacompact tl. 13 mm. Jako otopná tělesa jsou zvolena ocelová desková tělesa Korado Radik s termostatickými ventily Heimeier typ V-Exakt a termostatickými hlavicemi. Odvzdušnění systému je realizováno pomocí automatických odvzdušňovacích ventilů.

PORSENNA o.p.s.

13/66

Energetický audit


2. 3. 4. Příprava teplé vody Příprava teplé vody je zajišťována několika způsoby. Pro provoz školní kuchyně se teplá voda (TV) připravuje v akumulační nádobě s tepelnou izolací Ivar Acumulo 300 l s nepřímým ohřevem přes deskový výměník Alfa Laval CB27/24 pomocí topné vody z plynového kotle Vaillant Vu 282/1 turbo o výkonu 28 kW. Plynový kotel je umístěn v prostoru umývárny nádobí, zavěšen cca 1,9 m od podlahy, akumulační nádoba na vodu je postavená na podlaze pod plynovým kotlem. Odkouření plynového kotle zajišťuje ventilátor zabudovaný v kotli, odkouření je dále provedeno nad střechu objektu. Doba ohřevu uţitkové vody z 10°C na 55°C je cca 33 min, plynový kotel je provozován v teplotním spádu 80/60°C. Příprava teplé vody v hygienickém zázemí hlavní budovy školy je řešena pomocí elektrických zásobníkových ohřívačů umístěných v prostorách WC. Pro 1.NP je na chlapeckých záchodech umístěn zásobník Tatramat EOV 81 o obsahu 80 l s příkonem 2 kW a přetlakem 0,6 MPa. Zásobník v 2.NP je firmy Draţice OKCE 125 s objemem 125 l, příkonem 2 kW a přetlakem 0,6 MPa. Příprava teplé vody v 3.NP je provedena v nepřímotopném zásobníku o objemu 60 l napojeném na kotel Dakon DUA BT 28, vše je umístěné ve výklenku chodby 3.NP. Stejným způsobem probíhá příprava teplé vody pro bytovou jednotku, kde je zdrojem tepla pro ohřev vody plynový kotel Junkers ZW 20 KE.

2. 3. 5. Vzduchotechnika Objekt základní školy je v převáţné míře větrán přirozeně, výjimku tvoří prostory kuchyně a chlazeného skladu, kde jsou navrţeny vzduchotechnické jednotky. Do prostor kuchyně je navrţeno nucené větrání s přívodem a odvodem vzduchu a s dohřevem v zimním období pomocí ZZT. Přiváděný vzduch je nasáván z čistého venkovního prostředí nedaleko budovy a to cca 3 metry nad zemí. Odvod vzduchu je proveden přes odsávací zákryty (digestoře) umístěné nad zdroji tepla a páry a část vzduchu je odváděna z prostoru pod stropem. Hlavní odsávací zákryt je osazen lapačem tuku. Odsávaný vzduch je vyveden nad střechu objektu. Vzduchotechnické jednotky jsou v provozu po celou dobu provozu kuchyně. V místnosti chlazeného skladu jsou umístěny mrazáky a lednice, tepelné zisky z jejich provozu jsou odváděny podtlakovým větráním, odpadní vzduch je veden nad střechu objektu. Zařízení je ovládáno vnitřním termostatem, který se zapne při překročení teploty +30°C a vypne se při sníţení teploty pod +20°C. Prostory hygienického zázemí (WC, sprcha) jsou větrány odtahem vzduchu pomocí odsávacího ventilátoru, který se spouští s rozsvícením světel. V následující tabulce jsou uvedeny větrací jednotky insatlované v objektu. Popis je převzat z projektové dokumentace „Úprava stravovacího provozu, ZŠ Ladislava Coňky 40, 11/2000“.

PORSENNA o.p.s.

14/66

Energetický audit


Tabulka 9 Přehled vzduchotechnických jednotek

tech. parametry

TERNO 315-15 VTS

TERNO 315-15 VTS

MIX TD-500/160 LS

popis a umístění

podtlakové větrání kuchyně, přívod schodiště

podtlakové větrání kuchyně, odvod

podtlakové větrání lednice chlazený sklad

jmen. průtok vzduchu topný výkon topné médium chladící výkon el. příkon ventilátoru celkový počet jednotek výrobce rok instalace

3 260 m3/hod nezjištěno 1,5 kW 1 Alteko spol. s.r.o. 2000

3 260 m3/hod. není 1,5 kW 1 Alteko spol. s.r.o. 2000

350 m3/hod. není 0,05 kW 1 2000

Vzhledem k velkým tepelným ziskům v učebnách 3.NP (v podkroví) jsou v těchto třídách umístěny klimatizační jednotky split, jejich parametry jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 10 Přehled klimatizačních jednotek

tech. parametry popis a umístění jmen. průtok vzduchu chladící výkon topný výkon el. příkon ventilátoru celkový počet jednotek výrobce rok výroby / instalace

vnitřní klimat. jednotky Split-type room air-conditioner KFR-60GW/GC učebna 3.NP 750 m3/hod. 6,0 kW 6,6 kW 0,070 kW 2 Matushima nezjištěno

vnitřní klimat.jednotky Split-type room air-conditioner 700 m3/hod 5,0 kW 5,8 kW 0,040 kW 1 Olympus nezjištěno

K jednotlivým vnitřním klimatickým jednotkám jsou na střechu objektu umístěny příslušné vnější klimatizační jednotky stejné firmy.

2. 3. 6. Spotřebiče energie Spotřebiče zemního plynu. Zemní plyn je spotřebováván kromě kotlů také pro vaření ve školní kuchyni. Instalovanými plynovými spotřebiči jsou plynový sporák Fagor CG 761o výkonu 37 kW a plynová ohřívací stolička Alba VP 13 o výkonu 6 kW. Spotřebiče elektrické energie. Na spotřebě elektrické energie v objektu ZŠ se podílí umělé osvětlení, bojlery pro ohřev teplé vody, vzduchotechnika v kuchyni, klimatizační jednotky v 3.NP, mrazáky a lednice a další kuchyňské a kancelářské spotřebiče. Celková spotřeba elektrické energie v objektu ZŠ je shrnuta v následující tabulce. Výpočtem (nikoli měřením) je stanoven jejich podíl na celkové spotřebě energie (následující graf).

PORSENNA o.p.s.

15/66

Energetický audit


Celkový instalovaný příkon spotřebičů byl stanoven výpočtem na základě zprávy o revizi elektrických zařízení a zčásti (v případě chybějících údajů) odborným odhadem. Tabulka 11 Spotřeba elektrické energie (stanoveno výpočtem)

spotřebič elektrické energie

celkový příkon (kW) 3,5 1,2 9,1 6,4 38,8 59,0

spotřebiče zajišťující výrobu tepla (TV) spotřebiče zajišťující dodávku tepla 2) osvětlení vzduchotechnická zařízení 3) ostatní elektrospotřebiče 4) celkem

spotřeba elektřiny1) (MWh/rok) 2,8 2,0 3,4 3,2 12,9 24,3

spotřeba elektřiny1) (GJ/rok) 10,1 7,3 12,4 11,4 46,4 87,6

v tomto parametru je již zohledněna současnost elektrických spotřebičů a skutečnost, že některé spotřebiče nejsou používány; jedná se o výpočtovou hodnotu 1)

2)

oběhová a cirkulační čerpadla

3)

motory ventilátorů VZT a klimatizačních jednotek

4)

kuchyňské elektrospotřebiče, kancelářské apod.

Obrázek 3 Rozdělení spotřeby energie podle účelu uţití v objektu

Celková spotřeba energie v objektu v GJ/rok (rozdělení spotřeby stanoveno výpočtem) 13% 2% 11%

vytápění ohřev TUV osvětlení ostatní spotřebiče

74%

Umělé osvětlení jednotlivých učeben je provedeno pomocí zářivkových těles typu CZ258, 2x58W, IP 20. Na podlahovou plochu jednoho m2 učebny tak připadá osvětlení o výkonu cca 25,78 W/m2 v 1.NP, 20,97 W/m2 v 2.NP. V rekonstrukci 3.NP jsou pro učebny pouţity ţárovková osvětlovací tělesa typu IN-12D5, 1x60W, IP 20 a zářivková osvětlovací tělesa typu modus K 236, 2x36W, IP 20. Na podlahovou plochu m2 zde připadá osvětlení o výkonu 11,13 W/m2. Dalšími nejčastěji pouţitými svítidly jsou:  ţárovková osvětlovací tělesa 4x40W  ţárovková osvětlovací tělesa typ 248, 1x60W  ţárovková osvětlovací tělesa 1x60W  zářivková osvětlovací tělesa typ VIPET I., 2x36W, IP 66

PORSENNA o.p.s.

16/66

Energetický audit   


zářivková osvětlovací tělesa typ JS24211, 1x13W, IP 40 zářivková osvětlovací tělesa typ POINTER, 2x11W, IP 66 zářivková nouzová osvětlovací tělesa typ BASET, 9W, IP 65

Umělé osvětlení vnitřních prostorů bylo změřeno pomocí přístroje Luxmeter LX a posouzeno pro vybranou učebnu. Učebna má 56 m2 a nachází se v 2.NP a je osvětlena 8 zářivkami, rozmístěnými ve dvou řadách rovnoběţných s okny. Do poloviny roku 2003 platila pro osvětlení pracovních prostorů kmenová norma ČSN 360450. Tato kmenová norma byla nahrazena v rámci harmonizace s EU normou ČSN EN 12464-1, která je českou verzí evropské normy EN 12464-1 z roku 2002. Tato norma taxativně udává poţadavky na osvětlení pro prostory, kde je z hygienického hlediska stanoven poţadavek na osvětlení. Poţadavek pro učebny školských zařízení je 300 lx (pro učebny s náročnější zrakovou činností i více). Měřením intenzity umělého osvětlení bylo zjištěno, ţe posuzovaná třída vyhovuje poţadavkům normy ČSN EN 12464-1 na umělé osvětlení. Naměřené hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce. Intenzita osvětlení je vztaţena na srovnávací rovinu, která je v učebnách v místě zrakového úkolu tj. na školních lavicích. Tabulka 12 Naměřené hodnoty osvětlenosti v jednotlivých měřených místnostech (lx)

Spotřebič elektrické energie

Třída pro výuku

Průměrná Min. hodnota Max. Poţadovaná Hodnocení hodnota osvětlenosti hodnota min. z hlediska osvětlenosti osvětlenosti průměrná normy hodnota ČSN EN 124 osvětlenosti 64-1 628

580

675

300

vyhovuje

Pozn.: Měření proběhlo přístrojem Luxmeter LX-1108 dne 21.10.2009.

Neméně důleţitou veličinou charakterizující kvalitu osvětlení je rovnoměrnost na srovnávací rovině, která udává, jaký je poměr nejmenší hodnoty intenzity osvětlení (Emin) a místně průměrné intenzity osvětlení (Ep). V učebnách škol musí být dodrţena minimální hodnota rovnoměrnosti r = 0,65 v prostorách s trvalým pobytem a r = 0,4 v prostorách s krátkodobým pobytem dětí a ţáků (za trvalý charakter pobytu se povaţuje činnost dítěte nebo ţáka v délce 4 a více hodin). Dosaţení této hodnoty bylo výpočtem ověřováno, splněna je hodnota pro trvalý pobyt ţáků.

2. 4. Bilance zdrojů energie V následující tabulce je shrnuta bilance výroby tepla z vlastních zdrojů pro rok 2008. Spotřeba energie (resp. tepla v palivu) na vytápění (ÚT) a ohřev vody (TV) není samostatně měřena, byla stanovena odborným odhadem.

PORSENNA o.p.s.

17/66

Energetický audit


Tabulka 13 Bilance výroby energie z vlastních zdrojů pro rok 2008

ř.

ukazatel

jednotka

ÚT+TV (zemní plyn)

TV (el. energie)

ÚT+TV BYT

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Instalovaný elektrický výkon celkem Instalovaný tepelný výkon celkem Dosaţitelný elektrický výkon celkem Pohotový elektrický výkon celkem Výroba elektřiny Prodej elektřiny Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu tepla Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny Výroba dodávkového tepla Prodej tepla cizím Spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla Spotřeba tepla v palivu celkem

MW MW MW MW MWh/rok MWh/rok MWh/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok

0,125 1,43 480 581 581

0,029 0,13 11 12 12

0,024 0,48 32 39 39

Pozn.: Údaje v tabulce jsou převzaty z projektové dokumentace a revizních zpráv poskytnutých pro zpracování energetického auditu. Hodnoty jsou rozděleny na provoz školy (rozdělen dále na ohřev TV a vytápění) a byt. Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu tepla byla stanovena odborným odhadem.

2. 5. Záměry zadavatele Objekt základní školy prošel v minulých letech několika rekonstrukcemi. Všechny úpravy vedly převáţně ke zvyšování kapacity školy – vestavba tříd do prostor půdy, upravení provozu kuchyně pro více strávníků. V několika fázích byla vyměněna okna a zrenovovaná fasáda (pouze nová omítka). V budoucnu (cca po roce 2014) se předpokládá zateplení svislých obvodových konstrukcí.

PORSENNA o.p.s.

18/66

Energetický audit


3. Zhodnocení výchozího stavu 3. 1. Energetická bilance a technické ukazatele zdroje energie Spotřebu tepla a elektrické energie za poslední úplný rok dokumentuje následující tabulka. Tabulka níţe shrnuje základní technické ukazatele vlastních energetických zdrojů. Tabulka 14 Základní tvar energetické bilance pro rok 2008

ř. 1 1a 1b 2 3 4 5 6 7 7a 7b 8

ukazatel

Kč/rok vč. DPH 364 974 121 229 243 744 0 364 974 0 364 974 38 367 217 881 175 934 41 127 108 726

GJ/rok

748 87 661 0 748 0 748 99 541 461 80 108

Vstupy paliv a energie z toho el. energie z toho zemní plyn Změna zásob paliv a energie Spotřeba paliv a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3 – ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) Spotřeba energie na vytápění a TV (z ř.5) z toho vytápění z toho TV Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř.5)

Tabulka 15 Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje (vyhl.č.213/2001 Sb. Příloha č. 5)

název ukazatele

jednotka

Roční energetická účinnost zdroje % Roční energetická účinnost výroby elektrické energie % Roční energetická účinnost výroby tepla % Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny GJ/MWh Specifická spotř. tepla v palivu na výrobu dodáv. tepla GJ/GJ Roční vyuţití instalovaného elektrického výkonu h/rok Roční vyuţití dosaţitelného elektrického výkonu h/rok Roční vyuţití pohotového elektrického výkonu h/rok Roční vyuţití instalovaného tepelného výkonu h/rok

ÚT+TV (zemní plyn)

TV (el. energie)

ÚT+TV BYT

83 83 1,21 1 068

95 95 1,05

81 81 1,24

108

365

Pozn.: Hodnoty energetické účinnosti zdrojů uvedené v tabulce zahrnují i účinnost sdílení tepla a distribuce tepla otopnou soustavou.

PORSENNA o.p.s.

19/66

Energetický audit


3. 2. Zhodnocení stávajícího stavu budovy V následující tabulce jsou shrnuty klíčové vstupní hodnoty charakterizující klimatické podmínky v regionu a vnitřní podmínky v budově, které vstupují do následujících výpočtů. Tabulka 16 Klíčové hodnoty pro normalizované podmínky

parametr lokalita Praha venkovní výpočtová teplota (e) návrhová teplota vnitřního vzduchu (ai) průměrná venkovní teplota v otop. obd. (es) průměrná vnitřní teplota (is) definovaná teplota pro zahájení vytápění počet dnů otopného období (d) počet denostupňů normativních D = d (is-es)

hodnota 303 -13,0 21,0 4,3 20,0 13,0 223 3 278

m.n.m. °C °C °C °C °C dnů D°

3. 2. 1. Informace o objektu Konstrukce budovy jsou popsány v kapitole 2. 1. 2. Základní geometrické parametry objektu a výměry ochlazovaných konstrukcí uvádí následující přehled. Tabulka 17 Základní technické parametry objektu

technické parametry objektu

hodnota

m.j.

zastavěná plocha objektu světlá výška podlaţí konstrukční výška podlaţí celková vnitřní podlahová plocha Agross 1) vytápěný obestavěný prostor budovy plocha plné části svislých obvodových konstrukcí plocha otvorových výplní plocha podlahy na terénu plocha podlahy nad suterénem plocha střechy celková plocha ochlazovaných konstrukcí

475 3,8-3,9 4,4-4,52 1 013,5 4 871,0 844,4 250,6 355,6 156,8 496,3 2 103,8

m2 m m m2 m3 m2 m2 m2 m2 m2 m2

1)

§ 2, písm. p zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Ve výpočtu uvaţované součinitele prostupu tepla obvodových konstrukcí a hodnoty poţadované normou ČSN 73 0540-2 z roku 2007 uvádí následující přehled. Pro porovnání jsou uvedeny jak hodnoty normou poţadované, které je nutné splnit při rekonstrukci příslušné části budovy, tak i doporučené.

PORSENNA o.p.s.

20/66

Energetický audit


Tabulka 18 Součinitele prostupu tepla stávajících konstrukcí a poţadavky normy

konstrukce

podlaha na terénu podlaha na suterénu střecha nad kuchyní střecha nad hlavním objektem vnější stěna 600 mm vnější stěna 500 mm vnější stěna 450 mm střešní okna Velux okna luxfery dřevěné vchodové dveře dveře prosklené

současná hodnota U W/(m2K) 1,55 (1,90) 1) 0,85 0,40 0,38 1,07 1,23 1,32 1,70 1,60 2,00 2,00 1,60

poţadovaná hodnota UN,req W/(m2K) 0,45 0,60 0,24 0,24 0,38 0,38 0,38 1,70 1,70 1,70 1,70 1,70

doporučená hodnota UN,rc W/(m2K) 0,30 0,40 0,16 0,16 0,25 0,25 0,25 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20

stav

nevyhovuje nevyhovuje nevyhovuje nevyhovuje nevyhovuje nevyhovuje nevyhovuje vyhovuje vyhovuje nevyhovuje nevyhovuje vyhovuje

součinitel prostupu tepla je rozdílný pro prostory školy a pro byt školníka (hodnota v závorce je pro podlahu na terénu v bytové jednotce) 1)

Součinitele prostupu tepla dosud nerekonstruovaných obvodových konstrukcí jsou z pohledu dnešních poţadavků na výstavbu a tepelnou ochranu budov na nevyhovující úrovni, tyto konstrukce nesplňují poţadavky na součinitele prostupu tepla uvedené v normě ČSN 73 05402:2007, které musejí být splněny u všech novostaveb a změn dokončených staveb.

3. 2. 2. Prostup tepla obálkou budovy dle ČSN 73 0540-2:2007 Poţadavek na prostup tepla obálkou budovy se hodnotí pomocí průměrného součinitele prostupu tepla Uem a splnění poţadavku se prokazuje porovnáním této zjištěné hodnoty Uem s poţadovanou normovou hodnotou průměrného součinitele prostupu tepla Uem,N,rq.1 Tabulka 19 Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy

průměrný součinitel prostupu tepla objemový faktor tvaru budovy měrná ztráta prostupem tepla HT vypočtená hodnota Uem poţadovaná hodnota Uem,rq doporučená hodnota Uem,rc hodnota pro stavební fond Uem,s

m.j.

výpočet

hodnota

m2/m3 W/K W/(m2K) W/(m2K) W/(m2K) W/(m2K)

A/V Ai • Ui • bi HT / A 0,30 + 0,15 / (A/V) 0,75 • Uem,rq Uem,rq + 0,60

0,43 2 077,7 0,99 0,65 0,49 1,25

Klasifikační třídy prostupu tepla obálkou budovy se stanovují podle poţadované normové hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla Uem,rq a hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla stavebního fondu Uem,s. Mohou se zpracovávat rovněţ jako příloha průkazu energetické náročnosti budov.

Splnění poţadavků na prostup tepla obálkou budovy je moţné doloţit energetickým štítkem a protokolem k energetickému štítku obálky budovy podle přílohy B normy ČSN 73 0540-2:2007. 1

PORSENNA o.p.s.

21/66

Energetický audit


Tabulka 20 Klasifikační třídy prostupu tepla obálkou hodnocené budovy (normou doporučené hodnocení)

klasifikační třídy

průměrný součinitel prostupu tepla budovy Uem [W/(m2K)]

slovní vyjádření klasifikační třídy

klasifikační ukazatel CI

A B C D E F G

Uem ≤ 0,3.Uem,rq 0,3.Uem,rq < Uem ≤ 0,6.Uem,rq

velmi úsporná úsporná vyhovující nevyhovující nehospodárná velmi nehospodárná mimořádně nehospodárná

0,3 0,6 1,0 1,5 2,0 2,5

0,6.Uem,rq < Uem ≤ Uem,rq Uem,rq < Uem ≤ 0,5.(Uem,rq + Uem,s) 0,5.(Uem,rq + Uem,s) < Uem ≤ Uem,s Uem,s < Uem ≤ 1,5.Uem,s Uem > 1,5.Uem,s

Z předchozích tabulek a výpočtů je patrné, ţe ve stávajícím stavu budova nesplňuje poţadavek (Uem ≤ Uem,rq) normy na průměrný součinitel prostupu tepla pro novostavby a změny dokončených staveb. Budova spadá do klasifikační třídy E, a je tudíţ z hlediska prostupu tepla obálkou budovy „nehospodárná“. Klasifikační ukazatel CI je roven 1,38, coţ znamená, ţe budova je 1,38 krát „horší“ (resp. průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy je 1,38krát „vyšší“), neţ je poţadovaná hodnota v klasifikační třídě C - vyhovující. Energetický štítek obálky budovy pro stávající stav uvádí Příloha 4 v kapitole 9. 4.

3. 2. 3. Výpočet tepelné ztráty a potřeby tepla na vytápění Výpočet tepelné ztráty byl proveden podle ČSN EN ISO 13790, ČSN EN 832 a ČSN 730540. Výstupy výpočtu pro stávající stav budovy a pro doporučená opatření jsou součástí Přílohy 3. Jelikoţ otopná soustava je v části objektu regulována podle venkovní i podle vnitřní teploty (avšak pouze na některých otopných tělesech jsou osazeny termostatické hlavice, na některých jsou jen uzavírací kohouty), byly ve výpočtu potřeby tepla na vytápění částečně zohledněny tepelné zisky (vnitřní – od osob, zařízení a vytápění, vnější – solární záření). Tyto zisky byly vyčísleny dle normy ČSN EN ISO 13 790, která od 1.11.2009 nahrazuje normu ČSN EN 832 (Tepelné chování budov – Výpočet potřeby energie na vytápění – Obytné budovy). Měrná tepelná ztráta budovy činí 2 078 W/K, tomu odpovídá „potřeba“ tepla na vytápění 616 GJ/rok (nezahrnuje vliv účinnosti otopné soustavy), která jiţ zahrnuje vliv útlumu vytápění a vlivu regulace tzn. i tepelné zisky. Po zahrnutí účinnosti otopné soustavy činí tepelná energie (na vytápění) dodaná na hranici budovy 761 GJ/rok. Největší tepelné ztráty dle výpočtu vznikají prostupem tepla vnějšími stěnami (40 %), ty jsou způsobeny velkou plochou stěn v poměru k ostatním konstrukcím a jejich tepelnětechnickými vlastnostmi. Podíl měrných tepelných ztrát prostupem jednotlivými konstrukcemi a větráním na celkové měrné tepelné ztrátě budovy a podíl ploch jednotlivých konstrukcí jsou patrné z následujícího obrázku.

PORSENNA o.p.s.

22/66

Energetický audit


Obrázek 4 Poměr měrných tepelných ztrát objektu

Plocha obvodových konstrukcí a měrná tepelná ztráta jednotlivými konstrukcemi

19%

Výměna vzduchu

18%

Propustnost okny a dveřmi 7%

Propustnost střechou

12% 24% 40% 40%

Propustnost vnějšími stěnami 11%

Ustálená propustnost zeminou

24% 4%

Propustnost tepelnými mosty 0

0,05 0,1 0,15 0,2 0,25 0,3 0,35 0,4 0,45

plocha konstrukce (m2)

měrná ztráta (W/K)

Ztráta tepla větráním je stanovena z podmínky zajištění hygienického minima čerstvého vzduchu pro děti v učebnách, na chodbách a kuchyni. V případě redukce ztráty tepla větráním by bylo nutné realizovat v celém objektu nucené větrání s rekuperací tepla z odváděného vzduchu, příp. předehřev přiváděného vzduchu do vytápěných místností přes zemní registr.

3. 2. 4. Přepočet spotřeby tepla denostupňovou metodou Pro zohlednění vlivu konkrétních klimatických podmínek v dané lokalitě a pro kontrolu a určení skutečné výše tepelné ztráty objektu byl proveden přepočet spotřeby tepla pro vytápění denostupňovou metodou. Spotřeba tepla na vytápění není v objektu samostatně měřena, její výše byla stanovena výpočtem s pomocí odborného auditorského odhadu, z tohoto důvodu nelze její hodnotu brát za zcela vypovídající. Vzhledem k tomuto faktu nelze z následující tabulky a grafu vyvozovat konkrétní závěry. Výsledky jsou pouze orientační. Tabulka 21 Přepočtení spotřeby tepla na vytápění

rok 2006 2007 2008 průměr norma 1)

spotřebované teplo na vytápění [GJ] 1) 557 503 555 539 761

počet denostupňů 2 996 2 788 2 862 3 278

přepočtená spotřeba tepla na vytápění [GJ] 610 592 636 613 761

není samostatně měřeno, stanoveno výpočtem s odborným odhadem

PORSENNA o.p.s.

23/66

Energetický audit


Obrázek 5 Spotřeba tepla na vytápění normová, fakturovaná a fakturovaná přepočtená na normový stav denostupňovou metodou (příklad porovnání) v roce 2008

160 140 120 100 80 60 40 20 0

normová spotřeba tepla

XII-08

XI-08

X-08

IX-08

VIII-08

VII-08

VI-08

V-08

IV-08

III-08

II-08

fakturovaná spotřeba tepla

I-08

GJ

Spotřeba tepla na vytápění

fakturovaná spotřeba tepla přepočítaná na normový stav (dle denostupňů)

Takovýto průběh grafu by znamenal, ţe objekt má (odborným odhadem rozdělenou na jednotlivé měsíce) fakturovanou spotřebu tepla na vytápění přepočtenou na normové klimatické podmínky v období prosinec aţ březen znatelně niţší, neţ je potřeba tepla stanovená výpočtem dle technických norem. Důvodem můţe být skutečnost, ţe v objektu základní školy v tomto období probíhá několik prázdnin. Významné jsou například vánoční a jarní prázdniny, tyto otopné přestávky nejsou do výpočtu zahrnuty. Vyšší hodnota přepočtené fakturované spotřeby tepla v dubnu můţe být způsobena niţší exteriérovou teplotou, neţ je dlouhodobý průměr, které odpovídá větší spotřeba energie na vytápění. Charakteristická hodnota v GJ/(m2rok) poskytuje moţné srovnání jednotlivých objektů mezi sebou aţ po uplynutí celého roku, hodnota v MJ/(m2D°rok) umoţňuje vyhodnocovat spotřebu tepla za jednotlivé měsíce v průběhu celého roku, coţ ukazuje Tabulka 23 v kapitole 3. 2. 3. Na základě provedeného propočtu byla sestavena upravená vstupní energetická bilance objektu, která bude pouţita při výpočtech úspor jednotlivých variant. Vzhledem k různým klimatickým podmínkám v jednotlivých letech jde o metodu, která přepočtem „upravuje“ fakturovanou spotřebu tepla na vytápění na dlouhodobý průměr denostupňů.

PORSENNA o.p.s.

24/66

Energetický audit


Tabulka 22 Upravená vstupní energetická bilance objektu

ř.

ukazatel

1 1a 1b 2 3 4 5 6 7 7a 7b 8

Vstupy paliv a energie z toho el. energie z toho teplo Změna zásob paliv a energie Spotřeba paliv a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3 – ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) Spotřeba energie na vytápění a TV (z ř.5) z toho vytápění z toho TV Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř.5)

GJ/rok 956 87 870 0 956 0 956 136 705 629 77 115

Kč/rok vč. DPH 440 893 120 180 320 713 0 440 893 0 440 893 50 989 273 839 231 798 42 041 116 065

3. 3. Zhodnocení stávajícího stavu energetického hospodářství 3. 3. 1. Krytí energetických potřeb Potřeba tepla na vytápění je kryta pomocí plynových kotlů (samostatný zdroj pro byt školníka a samostatný pro základní školu). Potřeba tepla na ohřev teplé vody je kryta částečně pomocí plynových kotlů nepřímotopným ohřevem a částečně pomocí elektrických zásobníků (prostory školy). Moţnosti regulace systému vytápění je pouze částečná – tj. v prostoru půdní vestavby je zavedena regulace dle vnější teploty a na otopných tělesech jsou osazeny regulační ventily s termostatickými hlavicemi. V ostatních prostorách školy jsou stará litinová článková tělesa pouze s uzavíratelnými kohouty, mnohdy jsou uzavíratelné kohouty z těles dokonce odstraněny. Tímto není splněn poţadavek § 6 zákona 406/2000 Sb. ve znění prováděcí vyhlášky 193/2007 Sb., kdy je vlastník objektu povinen vybavit vnitřní tepelná zařízení přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. V objektu jsou osazeny jednak pákové baterie umoţňující regulaci teplé vody na výstupu (tj. kuchyň a půdní nástavba). Ve větší části hygienických zázemí jsou klasické kohouty (tj. i ve sprchovém koutě). Pouze do jedné třídy je přivedena teplá voda, v ostatních třídách je pouze voda studená s jedním kohoutem. Splachování pisoárů je zajištěno optoelektrickými snímači a to dokonce i na starých nerekonstruovaných chlapeckých záchodech. Ve dvou podkrovních třídách jsou nainstalovány klimatizační jednotky, které sniţují tepelné zisky v letních obdobích. Největším spotřebitelem energie je spotřeba tepla na vytápění přibliţně 74 %, cca 13% se spotřebovává na přípravu TV, z celkové spotřeby energie dále připadá cca 11 % na technologické a ostatní spotřebiče energie (klimatizační jednotky, čerpadla, kuchyňská a kancelářská technika) a zbývající 2 % na osvětlení.

3. 3. 2. Posouzení izolace rozvodů ÚT a TV a zásobníků dle vyhlášky č. 193/2007 Sb. Vzhledem k nedostatečným informacím o průměru a materiálu stávajícího potrubí topné vody a jeho tepelné izolaci budou v této kapitole uvedeny pouze poţadavky vyhlášky. PORSENNA o.p.s.

25/66

Energetický audit


Podle § 5 odst. 9 vyhlášky č. 193/2007 Sb. se tloušťka tepelné izolace u rozvodů stanoví výpočtem tak, aby součinitel prostupu tepla vztaţený na jednotku délky potrubí U byl menší nebo roven hodnotě uvedené v Příloze 3 této vyhlášky. Posouzení akumulačních zásobníků topné vody a zásobníku TV stanovuje § 8 vyhlášky č. 193/2007 Sb. Dle vyhlášky je poţadována minimální tloušťka izolace akumulačního zásobníku 100 mm při pouţití izolačního materiálu s tepelnou vodivostí rovnou nebo menší neţ 0,04 W/(mK), resp. při větších hodnotách součinitele tepelné vodivosti musí být poţadovaný součinitel prostupu tepla U ≤ 0,30 W/(m2K). Minimální poţadovaná tloušťka tepelné izolace u zásobníků teplé vody je také 100 mm při pouţití izolačního materiálu se součinitelem tepelné vodivosti menším nebo rovným 0,045 W/(mK), resp. Při jiných hodnotách součinitelů tepelné vodivosti se tloušťka izolace přepočítá. Vzhledem k nedostatku podkladů není moţné ověřit splnění poţadavků platné vyhlášky. Části rozvodů, jeţ jsou spojeny s rekonstruovanými prostorami objektu, jsou nové, odpovídající době rekonstrukce, týká se hlavně prostor podkroví.

3. 3. 3. Posouzení měrných ukazatelů spotřeby tepla dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. Podle § 6a odst. 9 úplného znění zákona o hospodaření energií č. 61/2008 Sb. nesmí vlastník budovy při uţívání nových budov nebo při uţívání budov dokončených po jejich změně mající vliv na všechny tepelně technické vlastnosti budovy překročit měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a chlazení a pro přípravu teplé vody stanovené prováděcím právním předpisem. Měrné ukazatele spotřeby tepla na vytápění a přípravu teplé vody (TV) v předmětu energetického auditu jsou shrnuty v následující tabulce, v které jsou rovněţ uvedeny poţadavky vyhlášky a posouzení jejich splnění. Z tabulky je patrné, ţe poţadavky vyhlášky by za předpokladu stejného rozdělení spotřeby elektřiny a plynu na vytápění, ohřev a ostatní spotřeby, jaké bylo uvaţováno ve výpočtu (není samostatně měřeno), byly ve stávajícím stavu splněny, z hlediska legislativy musí být poţadavky splněny po plánované rekonstrukci budovy. Tabulka 23 Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie dle vyhlášky č. 194/2007 Sb.

měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění na vytápění na ohřev TV na ohřev TV

m.j. GJ/(m2rok) GJ/(m2D°) GJ/(m2rok) GJ/(m3rok)

2006

2007

2008

není samostatně měřeno není samostatně měřeno není samostatně měřeno není samostatně měřeno

průměr. hodnota 0,53 0,16 0,08 -

poţadovaná hodnota 0,90 0,27 0,09 0,58

posouzení -

Pozn.: Požadavky vyhlášky č. 194/2007 Sb. na „měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na přípravu teplé vody“ se uplatňují při užívání nových nebo při změně dokončených staveb. Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na přípravu teplé vody nebytových budov se stanoví individuálně způsobem uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce vypočteným podle zvláštního právního předpisu (vyhláška č. 148/2007 Sb.).

PORSENNA o.p.s.

26/66

Energetický audit


3. 3. 4. Posouzení energetické náročnosti budovy dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. Průkaz energetické náročnosti budovy je od 1. 1. 2009 povinnou součástí stavební projektové dokumentace u výstavby nových budov a při větších změnách2 dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1 000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost, a při prodeji nebo nájmu uvedených budov.

3. 4. Technický potenciál úspor V předmětu energetického auditu lze dosáhnout energetických úspor, které jsou dosaţitelné realizací opatření v současné době dostupnými technologiemi (všechna opatření však nemusejí být ekonomicky výhodná). Tento potenciál je označován jako teoretický či technický. U technického potenciálu se nepředpokládá jeho plná realizace a slouţí proto jako informace o mezní hodnotě technicky dosaţitelné úrovně úspor. Úroveň technického potenciálu se můţe změnit, pokud budou vyvinuty nové technologie. Technický potenciál můţe být odhadnut na základě uvaţování potenciálu všech moţných opatření, avšak při uvaţování interakcí mezi jednotlivými opatřeními. Určitý potenciál energetických úspor lze najít v obvodových konstrukcích, ve spolehlivě funkční regulaci otopného systému, v uţití úspornějších spotřebičů elektrické energie, v disciplinovaném chovaní uţivatelů, atp. Pro jeho vyčíslení byla uvaţována následující opatření:  sníţení potřeby tepla objektu na vytápění dosaţené zlepšením tepelně-technických vlastností obvodových konstrukcí objektu (zateplení stěn, střešního pláště, podlah na terénu či suterénu),  pouţití moderních spotřebičů s nízkými spotřebami elektrické energie (kategorie A+ či A++ energetického štítku),  zpětné získávání tepla v systému nuceného větrání v celém objektu,  instalace stínících prvků a minimalizace energeticky náročného provozu klimatizačních jednotek,  vyuţití obnovitelných zdrojů energie. Těmito opatřeními lze teoreticky dosáhnout sníţení spotřeby tepla a energie, vycházející z upravené energetické bilance (Tabulka 22), o více jak cca 427 GJ/rok (= technický potenciál úspor).

Větší změnou dokončené budovy taková změna dokončené budovy, která probíhá více neţ 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy, nebo taková změna technických zařízení budovy s energetickými účinky, kde výchozí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší neţ 25 % celkové spotřeby energie (§2 q zákona č. 61/2008 Sb.). 2

PORSENNA o.p.s.

27/66

Energetický audit


4. Návrh opatření ke sníţení spotřeby energie 4. 1. Druhy úsporných opatření Úsporná opatření je moţné obecně dělit: a) podle rozsahu investice  beznákladová - opatření především organizačního charakteru. Jedná se např. o dodrţování vnitřních teplot v jednotlivých prostorech, realizaci útlumových programů (sniţování teplot v nočních hodinách nebo při dlouhodobé nepřítomnosti osob), energetický management (slouţící k neustálému zlepšování energetického hospodářství v budovách), apod.  nízkonákladová - opatření, která za poměrně malých investičních nákladů vyvolají efekt úspor energie. Jedná se obecně např. o utěsnění oken (sníţení infiltrace), výměna oběhových čerpadel za čerpadla s vyšší účinností, apod.  vysokonákladová - opatření týkající se kompletní rekonstrukce fasády (výměna oken, zateplení), zateplení střechy, apod. b) podle velikosti úspor a ekonomické návratnosti opatření  opatření s rychlou návratností - takové opatření, které dosahuje vysokých úspor energie a tedy i krátké doby návratnosti, v poměru k investičním nákladům.  opatření nenávratná nebo s vysokou dobou ekonomické návratnosti - jsou to opatření směřující obecně ke sniţování energetické náročnosti provozu budov a zařízení. Tato opatření často řeší také zvýšené provozní náklady na údrţbu a opravy konstrukcí, prvků či technického zařízení budovy. V následujících podkapitolách je uveden popis moţných energeticky úsporných opatření na stavebních konstrukcích včetně opatření na otopné soustavě (zdroje tepla, rozvody, armatury, atd.), jejich souhrnný přehled pak uvádí kapitola 4. 5. . Realizace některých opatření předpokládá přednostní realizaci opatření jiných – např. návrh nového zdroje tepla by měl být logicky proveden na stav budovy po realizaci opatření navrţených doporučenou variantou energetického auditu pro stavební prvky a konstrukce, tzn. po sníţení její energetické náročnosti budovy. Posuzované varianty (= kombinace vhodných opatření) včetně vyčíslení potenciálu úspor energie a provozních nákladů jsou uvedené v kapitole 4. 6. energetického auditu. Pro dosaţení předpokládaných úspor je ve všech níţe popsaných případech (včetně výměny oken a zateplení stěn a střechy) nezbytné následné hydraulické vyváţení otopné soustavy (otopná soustava bude po zateplení dodávat menší mnoţství tepla na vytápění) a regulaci zdroje tepla a otopných těles3.

V projektové dokumentaci zateplení je nutné dbát na doloţení popisu technického a technologického řešení a dimenzování tepelné izolace, návrh rozhodujících konstrukčních detailů a návrh systému kontrol, které zajistí dosaţení poţadované kvality provedení. Realizace by měla být nejen v souladu zejména s vyhláškou č. 137/1998 Sb., o obecných technických poţadavcích na výstavbu, ale i se souvisejícími platnými normami. Při rekonstrukci by měl být pouţit certifikovaný tepelně-izolační systém. 3

PORSENNA o.p.s.

28/66

Energetický audit


4. 2. Beznákladová a nízkonákladová opatření 4. 2. 1. Opatření A – Energetický management Základní charakteristika:  osvěta pro uţivatele (pro učitele i ţáky) - doporučení vedoucí k úsporám energie a důraz na jejich dodrţování a motivace k těmto úsporám  zodpovědnost za energetickou náročnost provozu  vyhodnocování spotřeb tepla a energie Energetický management (dále jen EM) se skládá z následujících, neustále se opakujících, činností: měření spotřeby energie – stanovení potenciálu úspor energie – realizace opatření – vyhodnocení a porovnání velikosti úspor předpokládaných a skutečně dosaţených. Následující tabulka uvádí přehled obecných i konkrétních beznákladových a nízkonákladových opatření vhodných pro sníţení spotřeby energie a nákladů v objektu. Tabulka 24 Úkoly energetického managementu (EM)

obecné úkoly EM měření spotřeb všech forem energie a jejich vyhodnocování stanovovat priority investičních akcí a oprav s dopadem na energetické hospodářství sledovat předpokládaný vývoj cen energií pro vlastní rozhodování zabezpečovat efektivní smluvní podmínky s dodavateli energií, volba vhodných cenových tarifů zabezpečování vhodných smluvních podmínek s nájemci, osvěta pro nájemníky, doporučení vedoucí k úsporám energie

úkoly v konkrétních podmínkách objektu návrhy na investiční akce pro majitele, resp. provozovatele budovy na základě zpracovaného energetického auditu podílet se na zabezpečování vnitřních podmínek dle příslušných hygienických předpisů (zajištění poţadované vnitřní teploty, dostatek čerstvého vzduchu, apod.) informovat uţivatele budovy o moţnostech úspory energie a motivovat je k jejich dosaţení průběţně kdykoli v případě realizace energetických úspor nebo při přechodu na nový způsob vytápění při pořizování nových spotřebičů volit spotřebiče v kategorii A (případně A+ či A++) energetického štítku, účinné a přesto energeticky nenáročné vytápění, větrání, osvětlení, atd.

Spotřeba tepla na vytápění i ohřev vody v objektu není samostatně měřena, proto je vhodné měření zavést a průběţně ji sledovat a vyhodnocovat. Spotřebu tepla na vytápění přepočítanou denostupňovou metodou na spotřebu odpovídající normovým klimatickým podmínkám pro jednotlivé měsíce porovnávat s dlouhodobým průměrem. V případě ţe se objeví výraznější odchylky (vzrůst spotřeby) hledat příčinu a učinit opatření vedoucí k nápravě. Ve velké části objektu jsou osazeny klasické vodovodní baterie (nesměšovací kohouty). Výměnou těchto baterií za baterie pákové či termostatické lze sníţit spotřebu teplé vody a tedy i spotřebu tepla na její přípravu (u pákových aţ o 30%, u termostatických aţ o 50%, u termostatických je vysoké sníţení spotřeby způsobeno přesným nastavením teploty vody a tím odpoutání závislosti na chování uţivatele). Informační setkání nebo jiná forma osvěty pro zaměstnance, ţáky i nájemníky jsou účinným nástrojem pro dosaţení úpor energie (změnou chování uţivatel), zejména po realizaci energeticky úsporných opatření. Např. po instalaci termoregulačních ventilů s termostatickými hlavicemi (TRV) je vhodné uţivatele informovat o funkci a správném pouţívání ventilů. Po osazení plastových oken, která jiţ proběhla, je vhodné přistoupit PORSENNA o.p.s.

29/66

Energetický audit


ke kontrolovanému způsobu větrání tj. častému, ale jen nárazovému, kdy během větrání je optimální provést útlum vytápění pomocí termostatických hlavic. Částečně pootevřené okno je nesprávným způsobem větrání, větrat je potřeba krátce a intenzivně a v závislosti na ročním období, resp. venkovní teplotě. Čím je chladněji, tím je kratší doba větrání, protoţe výměna vzduchu proběhne rychleji. Následkem nedostatečného větrání můţe dojít ke sníţení kvality vnitřního vzduchu v místnostech a také (v případě zvýšené vlhkosti ve vzduchu) se zvyšuje riziko kondenzace vodní páry na povrchu stavebních konstrukcí, které má za následek nejen jejich rychlejší znehodnocení, ale i moţný výskyt plísní na povrchu těchto konstrukcí. Navíc tzv. mikroventilace („4. poloha kliky“) nezajistí větrání s dostatečnou intenzitou.4 Dalším chybným a častým způsobem chování uţivatele jsou nevhodně zakrytá otopná tělesa nábytkem a závěsy tak, ţe teplo je jimi akumulováno. Důsledkem takového chování je při sníţení výkonu otopného tělesa díky pasivním solárním ziskům pocit, ţe těleso dostatečně „nehřeje“. Uţivatelé potom poţadují zvýšit tepelný výkon tělesa či otopné soustavy, přestoţe je místnost při správném způsobu uţívání vytápěna na poţadovanou teplotu apod. Stav veškerých spotřebičů el. energie odpovídá jejich stáří, v případě jejich výměny je vhodné volit spotřebiče s nízkou spotřebou energie (v kategorii A energetického štítku, či lepší). Při stávajícím způsobu zásobování objektu energií lze dále obecně doporučit vzájemné blokování odběru rozhodujících elektrických spotřebičů odběratele a respektovat současnost jejich provozu tak, aby postačující hodnota hlavního jističe v místě měření odběru elektřiny byla co nejmenší (např. blokovat odběr přímotopných topidel, pokud by se v objektu nějaká vyskytovala, při krátkodobém provozu elektrospotřebičů v kuchyni), pokud tak není jiţ učiněno. Fungující energetický management v některých případech dokáţe výrazně sníţit náklady na energie. Konkrétní vyčíslení úspor energie je však velice obtíţné, neboť záleţí na mnoha faktorech - finanční motivací členů EM počínaje a cenami energie konče. Tepelná ztráta budov závisí nejen na tepelně technických vlastnostech obvodových konstrukcí, ale také na chování a disciplině uţivatelů. Např. nadměrné větrání (i se současným přetápěním) můţe výrazně zvýšit ztrátu tepla. Nesprávné chování uţivatel – např. nevypínání spotřebičů (kancelářské techniky) v době, kdy nejsou pouţívány; nechávání spotřebičů ani v pohotovostním reţimu se taktéţ podílí na ztrátě energie. Z důvodu výše uvedených nebudou v tomto opatření investiční náklady ani úspora energie vyčísleny.

Na pracovišti musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním. Minimální mnoţství venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště musí být (podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci) s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost 50-90 m3/h na zaměstnance. Tato hodnota se ještě zvětšuje při další zátěţi větraného prostoru (teplo, pachy, kouř, přístup veřejnosti atd.). 4

PORSENNA o.p.s.

30/66

Energetický audit


4. 3. Nízkonákladová opatření 4. 3. 1. Opatření B – Rekonstrukce a optimalizace osvětlení Základní charakteristika:  výměna stávajících osvětlovacích těles za energeticky úspornější  instalace čidel na automatický provoz osvětlení  vytvoření plánu obnovy a údrţby světelných zdrojů dle platných ČSN a závazných vyhlášek Vzhledem k typu budovy a jejímu účelu uţití je vhodné osazení úsporných osvětlovacích těles. V objektu jsou jiţ ve větší části osazeny úsporné zářivky (hl. učebny, kuchyň, část chodeb). Úspora kompaktních zdrojů spočívá ve vysokém světelném výkonu svítidel při niţším elektrickém příkonu. Osvětlení a jeho intenzitu se doporučuje pokud moţno ovládat podle denního světla. Osvětlovací soustava bude dělena tak, aby umoţňovala zapínání jen její části v závislosti na pohybu osob v budově. Úpravu osvětlení je moţné provést náhradou ţárovek kompaktními zářivkovými zdroji, osazením časových spínačů v málo frekventovaných prostorách s omezeným pobytem, osazením spínačů reagujících na pobyt lidí v místnosti. V učebnách umoţnit zapnutí/vypnutí světel v samostatných řadách rovnoběţných s okny. Změna uţivatelských návyků přinese výrazné úspory energie bez vynaloţení investičních nákladů. Předpokládá se, ţe dosud není vyměněna ¼ osvětlovacích těles. Není-li zpracován v projektu osvětlení plán údrţby, postupuje se v souladu s ustanovením § 45 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. „Osvětlovací soustavy zajišťující umělé osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odráţející světlo musí být čištěny ve lhůtách odpovídajících nejméně normovým poţadavkům a činiteli znečištění svítidel upravených v příslušné české technické normě pro denní a umělé osvětlení 5 a trvale udrţovány v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány“ po celou dobu ţivotnosti osvětlovací soustavy. Energeticky a ekonomicky úsporné osvětlení vyţaduje:  správnou volbu světelného zdroje včetně předřadných přístrojů  správnou volbu způsobu osvětlení  úpravu ploch ovlivňující osvětlení prostoru  vhodný způsob regulace a ovládání Investiční náklady činí přibliţně 10 tis. Kč včetně DPH. Realizací opatření se docílí úspory el. energie cca 3 GJ/rok. Prostá návratnost investice tohoto opatření činí 2,6 let.

ČSN 73 0580 – Denní osvětlení budov, ČSN EN 12464-1 Osvětlení pracovních prostorů - Část 1: Vnitřní pracovní prostory. 5

PORSENNA o.p.s.

31/66

Energetický audit


4. 3. 2. Opatření C – Zavedení regulace podle vnitřních teplot Základní charakteristika:  osazení termogerulačních ventilů s termostatickými hlavicemi na otopná tělesa  regulace vytápěných prostor v závislosti na vnitřní teplotě, přizpůsobení tepelného reţimu individuálním potřebám jednotlivých místností  měrné investiční náklady cca 800 Kč/ks včetně DPH  hydraulické vyváţení otopné soustavy zajišťující funkčnost TRV – zefektivnění distribuce v objektu Otopná soustava (rozvody i otopná tělesa), s výjimkou nástavby, zatím nebyla rekonstruována a jsou v původním stavu. V roce 1993 došlo k výstavbě plynové kotelny (osazení dvou plynových kotlů do suterénu), společně s tím došlo k rekonstrukci rozvodů v rámci kotelny. Většina otopných článkových litinových těles není osazena regulačními hlavicemi s termostatickými hlavicemi, část těles postrádá i klasické kohoutové uzávěry. Cílem automatické regulace tepelného výkonu otopných soustav je dodrţet poţadované teploty ve vytápěných místnostech, pruţně a automaticky reagovat na změny teplot v místnosti. Regulací vytápění podle vnitřní teploty se dosáhne sníţení potřeby tepla o vyuţitelné tepelné zisky (především solární zisky, zisky od osob a spotřebičů), a tudíţ se zamezí přetápění prostor. Otopnou soustavu bude nutné následně kvalitně vyregulovat, jinak hrozí neefektivní aţ nefunkční provoz soustavy. Pro správnou funkci termoregulačních hlavic se doporučuje neumisťovat před ně ţádné překáţky (nábytek, clony). Investiční náklady na osazení termoregulačních ventilů činí přibliţně 36 tis. Kč včetně DPH. Po realizaci opatření lze očekávat sníţení spotřeby tepla na vytápění o cca 43 GJ/rok. Prostá návratnost investice do tohoto opatření činí 2,3 let. Poznámka 6: Za zmínku stojí také tzv. programová regulace teploty (IRC – Individual Room Control) jednotlivých místností, která je v současné době jedním z nejmodernějších způsobů, jak dosáhnout poţadované kvality vnitřního prostředí při dosaţení co největších úspor tepla. Na jednotlivých otopných tělesech by byly místo termoregulačních ventilů s termostatickými hlavicemi osazeny ventily se servopohony ovládající plynule průtok topného média škrcením radiátorového ventilu. Systém je centrálně řízen počítačem podle nastaveného programu, a na základě porovnání vnitřní teploty v daném místě otopného tělesa a přednastavené hodnoty je regulován průtok topné vody do těles. Výhodou je jednak přesné docílení poţadovaných teplot v interiéru, reţimu tlumeného provozu v určitých prostorech, pokud nejsou vyuţívány, a dále automatické okamţité, ale i dlouhodobé vyhodnocování spotřeb energie. Jednotlivé akční členy (servopohony) jsou propojeny s řídící jednotkou (počítačem) dvouvodičovou sběrnicí zabezpečující komunikaci i napájení hlavic, přičemţ napětí na ní nepřevýší 10 V. Systém IRC je obecně vhodné opatřit do veřejných budov, jako jsou školy, školky, administrativní budovy, nemocnice, úřady, kde zejména v těchto budovách můţe klasickými uzavíracími kohouty či termostatickými ventily manipulovat kaţdá osoba. Praxí je prokázáno, ţe regulace IRC i přes vyšší pořizovací náklady cca 2 500 Kč/otopné těleso uspoří v průměru 12 % i více energie.

Toto opatření je uvedeno pouze pro informaci a názornost výhodnosti. Ve výpočtu bude uvaţováno s variantou osazení termoregulačních ventilů a následné vyváţení otopné soustavy. 6

PORSENNA o.p.s.

32/66

Energetický audit


4. 3. 3. Opatření D – Výměna zbývajících tvorových výplní (hlavních dveří, luxfer) Základní charakteristika:  výměna dveří a luxfer - nový součinitel prostupu tepla oken a dveří maximálně UN,rq = 1,70 W/(m2K), optimálně pod UN,rc = 1,20 W/(m2K) 2  celková plocha pro výměnu otvorových výplní cca 13,6 m  měrné investiční náklady nových otvorových výplní přibliţně odpovídají 4 000 – 6 500 Kč/m2 včetně DPH Většina oken jiţ byla během třech etap vyměněna za nová s izolačními dvojskly. K výměně zbyly pouze dvoje vstupní dveře a okna na schodišti, jeţ jsou vyplněny luxferami. Dřevěné dveře s prosklením jsou ve velmi zastaralém stavu a nedoléhají. Vzhledem k dnešním poţadavkům normy ČSN 73 0540-2:2007, tepelně technické parametry těchto výplňových materiálů nevyhovují těmto poţadavkům. Dle normy ČSN 730540-2:2007 jsou poţadované hodnoty na součinitel prostupu tepla oken a jiných výplní otvorů 1,70 W/(m2K) a doporučená hodnota 1,20 W/(m2K), přičemţ kovové rámy musí mít přerušený tepelný tok a jejich součinitel prostupu tepla musí být max. 2,00 W/(m2K) a ostatní rámy max. 1,70 W/(m2K). V hodnocené variantě je posuzována výměna původních otvorových výplní za výplně nové s výrazně lepšími tepelně technickými vlastnostmi s Uw = 1,2 W/(m2K). Vzhledem k malé ploše vyměňovaných výplňových materiálů v poměru k celkové ploše ochlazovaných konstrukcí se úspora spotřeby tepla na vytápění příliš neprojeví. V následující tabulce je uvedena spotřeba tepla před výměnou a po výměně. Tabulka 25 Součinitel prostupu tepla a úspora tepla po výměně zbývajících oken

stav před výměnou po výměně

součinitel spotřeba tepla úspora tepla prostupu tepla na vytápění na vytápění [W/(m2K)] [GJ/rok] 1) [%] 2,00 1,20

760,9 756,4

0,0 0,6

ne/vyhovuje poţadavku normy na součinitel prostupu tepla nevyhovuje vyhovuje

Spotřeba již zahrnuje nejen účinnosti otopné soustavy, ale také vliv nesoučasnosti vytápění, vliv útlumu vytápění a vliv regulace. 1)

Vzhledem k minimálním změnám ve spotřebě tepla na vytápění způsobeným výměnou jen pár zbývajících otvorových výplní, jsou výsledky posouzení tohoto opatření odpovídající. Investiční náklady činí přibliţně 75 tisíc Kč včetně DPH, tzn. cca 5 500 Kč/m2. Po realizaci opatření lze očekávat sníţení spotřeby tepla na vytápění o cca 5 GJ/rok. Prostá doba návratnosti je 44,9 let.

PORSENNA o.p.s.

33/66

Energetický audit


4. 4. Vysokonákladová opatření 4. 4. 1. Opatření E – Zateplení obvodových stěn Základní charakteristika: 2  součinitel prostupu tepla vnější stěny po zateplení maximálně UN,rq = 0,38 W/(m K), 2 optimálně pod UN,rc = 0,25 W/(m K) 2  celková plocha pro zateplení cca 844,4 m  měrné investiční náklady pro vnější zateplení v rozsahu normových poţadavků u minerální vlny přibliţně odpovídají 2 000 Kč/m2 včetně DPH  doporučená tloušťka tepelné izolace obvodových stěn 160 mm Součinitel prostupu tepla zateplenou obvodovou konstrukcí musí minimálně odpovídat hodnotě 0,38 W/(m2K), aby byl splněn poţadavek normy ČSN 73 0540-2:2007. Z dlouhodobého technicko-ekonomického hlediska je vhodnější dosaţení normou doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla je 0,25 W/(m2K). Po kontaktním zateplení obvodových stěn uvaţovanou tloušťkou 160 mm tepelné izolace bude součinitel prostupu tepla stěny menší neţ 0,25 W/(m2K), a bude tak vyhovovat doporučené hodnotě normy. Následující tabulka uvádí pro srovnání vliv zateplení obvodových stěn tepelnou izolací různé tloušťky nejen na součinitel prostupu tepla, ale i na úsporu spotřeby tepla na vytápění. Tabulka 26 Součinitel prostupu tepla a úspora tepla po realizaci zateplení vnějších stěna

tloušťka součinitel spotřeba tepla úspora tepla tepelné izolace prostupu tepla na vytápění na vytápění 2 1) 2) [cm] [W/(m K)] [GJ/rok] [%] 0 cm 10 cm 14 cm 16 cm 18 cm 1)

1,07-1,32 0,33-0,34 0,26-0,27 0,23-0,24 0,21-0,22

760,9 493,0 471,5 462,4 456,3

0,0 35,2 38,0 39,2 40,0

ne/vyhovuje poţadavku normy na součinitel prostupu tepla nevyhovuje vyhovuje poţadované hodnotě vyhovuje doporučené hodnotě

podle tloušťky stěny


V posouzení bylo uvaţováno zateplení všech obvodových stěn (s rozdílnou tloušťkou) tepelnou izolací konstantní tloušťky. Investiční náklady činí přibliţně 1 689 tisíc Kč včetně DPH, tzn. cca 2 000 Kč/m2. Po realizaci opatření lze očekávat sníţení spotřeby tepla na vytápění o cca 299 GJ/rok. Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy bude 0,60 W/(m2K), a při realizaci tohoto opatření tak bude splněn poţadavek normy (klasifikační třída bude C – vyhovující, podrobněji C2 - vyhovující poţadované úrovni). Prostá doba návratnosti vybraného zateplení je 15,3 let.

PORSENNA o.p.s.

34/66

Energetický audit


Pozitivní vlastnosti zateplení konstrukcí: sníţení energetické náročnosti budovy, sníţení studeného sálání zdí směrem do interiéru, sníţení infiltrace, zvýšení ochrany konstrukce před povětrnostními vlivy atp. Další doporučení: Přesah tepelné izolace vnější stěny u nevytápěného suterénu by měl činit min. 30 cm pod spodní líc stropu. Okenní ostění (parapet, nadpraţí) by měla být izolována tepelnou izolací v tloušťce min. 2-3 cm, optimálně 5 cm (pokud to dovolí šířka okenního rámu).

PORSENNA o.p.s.

35/66

Energetický audit


4. 4. 2. Opatření F – Tepelně-technická řešení střešního pláště Základní charakteristika: 2  součinitel prostupu tepla střechy po zateplení maximálně UN,rq = 0,24 W/(m K), 2 optimálně pod UN,rc = 0,16 W/(m K) 2  celková plocha pro zateplení střechy cca 496,3 m  měrné investiční náklady pro zateplení střechy v rozsahu normových poţadavků přibliţně odpovídají 1 500 Kč/m2 včetně DPH  doporučená tloušťka tepelné izolace střechy 240 mm Přestoţe střešním pláštěm v celkovém srovnání obalových konstrukcí a tepelných ztrát skrz ně neuniká výrazné mnoţství tepla, je v této kapitole zhodnocen vliv jejího dodatečného zateplení na úsporu spotřeby tepla na vytápění a dále na prostou dobu návratnosti vloţených nákladů. Vzhledem k tomu, ţe jsou konstrukce střechy nad hlavní budovou i přístavbou jídelny poměrně nové, ponechají se stávající vrstvy mezi krokvemi a přídavná izolace se doplní. Před realizací zateplení je však vhodné pro kontrolu provést průzkum stávajících souvrství a statiky konstrukce. Součinitel prostupu tepla zateplenou střechou by měl být maximálně 0,24 W/(m2K) tak, aby byl splněn poţadavek normy ČSN 730540-2:2007, lepší je ale dosahovat zateplením hodnot niţších (normou doporučená hodnota součinitele prostupu tepla je 0,16 W/(m2K). Následující tabulka uvádí pro srovnání tloušťku dodatečné tepelné izolace střechy, a její vliv nejen na součinitel prostupu tepla, ale i na sníţení spotřeby tepla na vytápění. Tabulka 27 Součinitel prostupu tepla a úspora tepla po realizaci zateplení střechy

tloušťka součinitel spotřeba tepla úspora tepla tepelné izolace prostupu tepla na vytápění na vytápění [cm] [W/(m2K)] 2) [GJ/rok] 3) [%] 16 (stav) 1) 20 24 26 30

0,38-0,40 0,29-0,30 0,24 0,22 0,19-0,18

760,9 742,0 731,3 727,7 722,3

0,0 2,5 3,9 4,4 5,1

ne/vyhovuje poţadavku normy na součinitel prostupu tepla nevyhovuje vyhovuje poţadované hodnotě

Tepelně izolační vrstvu v součastné době tvoří krokve tl. 160 mm vyplněné minerální vatou (hlavní budova); spodní hrany dřevěných vazníků doplněných tepelnou izolací (budova kuchyně). 1)

Hodnoty jsou rozdílné pro střechu nad hlavní budovou (nižší součinitelé prostupu tepla) a střechu nad kuchyní. 2)


Investiční náklady opatření se pohybují v okolo 745 tisíc Kč včetně DPH, tzn. dodatečného zateplení střešní konstrukce, cena se dále odvíjí od tloušťky izolantu. Po realizaci opatření lze očekávat sníţení spotřeby tepla na vytápění okolo 30 GJ/rok. Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy bude 0,94 W/(m2K), a při realizaci pouze tohoto opatření nebude splněn poţadavek normy (klasifikační třída bude D – nevyhovující). Prostá návratnost opatření vychází aţ kolem 68 let.

PORSENNA o.p.s.

36/66

Energetický audit


Z výše uvedené tabulky shrnující spotřebu tepla na vytápění a úspory při provedení opatření a z prosté doby návratnosti vyplývá, ţe zateplení střešní konstrukce jako samostatného opatření je při současných cenách energie ekonomicky neefektivní a jeho realizaci je vhodné zváţit spíše v budoucnu.

PORSENNA o.p.s.

37/66

Energetický audit


4. 4. 3. Opatření G – výměna zdroje tepla za kondenzační kotel + MaR Základní charakteristika:  instalace centrálního kondenzačního plynového kotle pro zajištění tepla ve škole  zavedení plně automatizovaného provozu kotelny  měření spotřeby energie, zavedení regulace vytápění podle průběhu venkovních teplot  úprava rozvodů teplé vody v podkroví školy Celkově je instalovaný výkon zdrojů tepla v objektu předimenzován, tomu nasvědčuje i nevyuţívání jednoho plynového kotle v kotelně. Dále je systém sloţitě kombinován a pro správné regulování otopné soustavy je nevhodný. Z tohoto důvodu je navrţena změna vytápění pomocí centrálního kondenzačního plynového kotle. Kotel bude umístěn v kotelně v suterénu objektu, odtud budou napojeny jednotlivé větve otopné soustavy. Nízkoteplotní plynové kondenzační kotle na spalování zemního plynu, jejichţ parametry vyhovují dnešním poţadavkům na účinnost energetického zdroje, mají tu výhodu, ţe při sníţeném výkonu jejich účinnost neklesá. Dále je u kondenzačních kotlů výhoda, ţe se navíc vyuţije i kondenzační teplo vodní páry obsaţené ve spalinách, čímţ se dále zvyšuje účinnost zdroje. Čím niţší teplotní spád (optimálně 40/30°C), resp. teplota vratné (vstupní) vody do kotle, tím vyšší vyuţití kondenzačního principu, protoţe takto se spalinám odebírá nejvíce tepla. V rámci změny klasických plynových kotlů na centrální kondenzační plynový kotel, by proběhly rekonstrukce na stávajících rozvodech otopné soustavy a dále by byly provedeny napojení na stávající vyhovující rozvody. Instalace nového plynového kotle je podmíněna celkovou rekonstrukcí objektu, kdy dojde ke sníţení tepelných ztrát objektu. Při sníţení spotřeby tepla na vytápění pomocí zavedení účinné regulace, útlumů ve vytápění a teploty je důleţité dodrţet hygienické poţadavky pro zajištění dostatečné kvality vnitřního prostředí (tj. poţadovaná vnitřní teplota, výměna vzduchu atd.). Přínosem je i sníţení emisí škodlivých látek z globálního hlediska (porovnání s výrobou elektřiny v uhelných elektrárnách). V energetickém auditu se předpokládá oddělená příprava TV a vytápění (ohřev vody bude ponechán stávajícím způsobem – tzn. v 1. a 2. NP pomocí elektrických zásobníkových ohřívačů a v podkroví bude stávající nepřímotopný ohřívač vody napojen na rozvody z nového kotle). V tomto opatření by tak připadala v úvahu instalace 1 kotle na vytápění se jmenovitým výkonem 80 kW 7 (po rekonstrukci budovy 48 kW), a zavedení automatické (ekvitermní) regulace a měření. Uskutečnění automatického provozu předpokládá zavedení měření v takovém rozsahu, aby bylo moţné průběţně sledovat stav energetické soustavy. Musí dojít k osazení prvků, které umoţní dálkové ovládání a sledování akčních orgánů. Jedná se především o motory čerpadel, kompresorů, elektropohony regulačních a uzavíracích ventilů. Dále je nutné osadit řídící centrálu, která bude vyhodnocovat současný stav a dle vstupních parametrů (venkovní a vnitřní teplota, denní doba, apod.) bude regulovat celou soustavu. Investiční náklady činí přibliţně 197 tis. Kč včetně DPH. Po realizaci opatření lze očekávat sníţení konečné spotřeby tepla vytápění o cca 96 GJ/rok. Prostá návratnost činí 5,6 let.

7

Orientační údaj, nepředpokládá se instalace zdroje před sníţením tepelné ztráty objektu.

PORSENNA o.p.s.

38/66

Energetický audit


4. 4. 4. Opatření H – Instalace fotovoltaických panelů Základní charakteristika: 2  osazení fotovoltaických panelů (článků) 68,2 m část na jiţní stranu sedlové střechy a část na jiţní fasádu hlavní budovy  měrné investiční náklady činí přibliţně 95-120 tis. Kč/kWp včetně DPH  vyuţití obnovitelného zdroje energie  výnos z prodeje elektřiny Instalace fotovoltaických panelů je v případě této základní školy, kde není velký prostor pro umístění panelů, pouze demonstrační, a ukazuje, jak lze pomocí sluneční energie vyrobit elektrickou energii. Umístění panelu (sklon a azimut) má vliv na výsledné mnoţství vyrobené energie, dále lze panely vyuţít i jako stínící prvky u oken. V případě navrţeného opatření je uvaţováno osazení 16 panelů na střechu a 24 panelů na fasádu školy, pro toto rozmístění jsou dále vyčísleny zisky a náklady na realizaci. Při skutečné realizaci musí být umístění panelů konzultováno a schváleno pověřenými osobami. Veškerá elektrická energie vyrobená fotovoltaickým systémem (FVS) bude prodávána do rozvodné sítě 8, elektrický výkon tedy nebude vyuţit pro vlastní spotřebu (provoz elektrospotřebičů). Pro výpočet byly pouţity klimatické údaje pro Prahu, místo osazení má zeměpisné souřadnice (49°59'33"N, 14°27'59"E). Pro instalaci bylo pouţito 40 fotovoltaických panelů o ploše cca 68,2 m2 (plocha článků 60 m2) s celkový instalovaným elektrickým výkonem 8,8 kWp. Průměrné roční mnoţství elektrické energie dodané FVS, tj. odhadovaný potenciál fotovoltaických panelů činí 6 614 kWh/rok tj. 24 GJ/rok (pro 16 fotovoltaických panelů umístěných na střeše 3 280 kWh/rok a 3 334 kWh/rok pro 24 panelů umístěných na fasádě).9 Investiční náklady činí přibliţně 880 tisíc Kč včetně DPH, tzn. cca 100 tis. Kč/kWp. Prostá doba návratnosti opatření činí více jak 10,3 let.

Technické podmínky a vyvedení el. výkonu se řídí vyhláškou ERÚ č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě. Prodejní cena elektrické energie do distribuční sítě je dána platným cenovým rozhodnutím ERÚ (nyní Cenové rozhodnutí č. 8/2008 ze dne 18. listopadu 2008). 8

Ztráty fotovoltaického systému tj. rozdíl mezi vyrobeným mnoţstvím elektřiny a mnoţstvím dodaným do sítě (dané účinností měniče, ztrátami v kabelech, ztrátami transformací na trafostanici, ztrátami vlivem teploty a úhlového odrazu záření od povrchu článku, ztrátami vlivem znečištění panelů atp.) jsou jiţ ve vyrobeném mnoţství zohledněny. 9

PORSENNA o.p.s.

39/66

Energetický audit


4. 5. Souhrn navrţených opatření V následující tabulce je uveden přehled navrţených opatření a shrnutí investičních nákladů jednotlivých navrhovaných opatření. Některá opatření však není smysluplné realizovat samostatně. V následující kapitole jsou uvedeny kombinace jednotlivých opatření. Tabulka 28 Souhrn navrhovaných opatření – označení a popis variant a jejich investiční náklady

navrţené opatření energetický management rekonstrukce a optimalizace osvětlení zavedení regulace podle vnitřních teplot výměna zbývajících otvorových výplní zateplení obvodových stěn tepelně-technické řešení střešního pláště výměna zdroje – kondenzační kotel fotovoltaické panely pro výrobu elektřiny

A B C D E F G H

náklady na úspora úspora prostá realizaci energie nákladů návratnost [tis. Kč/rok] [GJ/rok] [tis. Kč/rok] [roky] 10 3 4 2,6 36 43 16 2,3 75 5 2 > 30 1 689 299 110 15,3 745 30 11 > 30 197 96 35 5,6 880 24 85 10,3

Pozn.: Ve všech realizovaných případech bude nutné zpracovat pro přesný návrh projektovou dokumentaci. Opatření nebyla vyčíslena v případě, kdy nebyly známy dostatečně přesné údaje pro charakteristiku výchozího stavu nebo pokud neexistují reference s věrohodnými údaji o investiční a provozní náročnosti daného opatření. Obrázek 6 Spotřeba energie a provozní náklady posuzovaných opatření

Spotřeba energie a náklady na energie po realizaci jednotlivých opatření spotřeba energie v GJ/rok

provozní náklady v tis. Kč/rok tis. Kč/rok 1 200

GJ/rok 1 200 1 000

954

956

914

952

927

800

860

956 1 000 800

658

600 400

600 441

437

439

425

441

405

430 331

200

200

0

0 stav

PORSENNA o.p.s.

400

B

C

D

E

F

G

H

40/66

Energetický audit


4. 6. Definování variant Navrţená opatření lze realizovat kaţdé samostatně tak, ţe za dané investice přinesou úsporu energie uvedenou v předchozích kapitolách. Vzhledem k tomu, ţe některá opatření je smysluplné realizovat současně resp. v logicky navazujících krocích, budou v následujícím textu sestaveny soubory opatření do jednotlivých variant a další posouzení energetického auditu bude prováděno pro tyto varianty.  V1 souhrn opatření A + D + E (doporučené hodnoty normy)  V2 souhrn opatření A + C + D + E (doporučená varianta)  V3 souhrn opatření A + C + D + E + G Součástí všech variant je opatření A – energetický management.

4. 6. 1. Varianta 1 – Stavební rekonstrukce vedoucí ke sníţení energetické náročnosti budovy Po realizaci varianty 1, která se týká rekonstrukce obvodového pláště s dopadem na úsporu tepla na vytápění, budou splněny jak poţadavky normy na součinitele prostupu tepla všech rekonstruovaných částí objektu (nejen poţadované, ale i doporučené hodnoty), tak i průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy, který bude činit 0,59 W/(m2K). Budova tak bude náleţet do klasifikační třídy C – vyhovující (podrobněji C2 - vyhovující poţadované úrovni). Klasifikační ukazatel CI je roven 0,9.

4. 6. 2. Varianta 2 – Stavební rekonstrukce vedoucí ke sníţení energetické náročnosti budovy a zavedení regulace podle vnitřních teplot Varianta 2 předpokládá přednostní realizaci varianty 1 (opatření D, E), proto po její realizaci budou tepelně-technické „parametry“ budovy stejné jako v první variantě. Varianta 2 navíc zavádí regulaci podle vnitřních teplot (opatření C).

4. 6. 3. Varianta 3 – Stavební rekonstrukce vedoucí ke sníţení energetické náročnosti budovy, zavedení regulace podle vnitřních teplot + instalace centrálního zdroje na zemní plyn Varianta 3 stejně jako varianta 2 předpokládá přednostní realizaci varianty 1 (opatření D, E), proto po její realizaci budou tepelně-technické „parametry“ budovy stejné jako v první variantě. Varianta 3 navíc zahrnuje instalaci kondenzačního kotle na zemní plyn a částečné vybudování otopné soustavy (opatření G) a zavedení regulace podle vnitřních teplot (opatření C). Ve vyčíslení úspor energie, sníţení emisí a úspor nákladů není v jednotlivých variantách zahrnuta předpokládaná úspora při zavedení energetického managementu, neboť tuto úsporu ovlivňuje celá řada faktorů a není moţné ji zaručit. Zavedení energetického managementu se však doporučuje realizovat jako součást všech variant. Přehled posuzovaných variant uvádí následující tabulka.

PORSENNA o.p.s.

41/66

Energetický audit


Tabulka 29 Definování variant

označení varianty

označení opatření

popis opatření

A,D, E

energetický management stavební rekonstrukce vedoucí ke sníţení energetické náročnosti budovy (doporučené hodnoty U), budova spadá do klasifikační třídy C2 vyhovující poţadované úrovni energetického štítku

A,C, D, E

energetický management stavební rekonstrukce vedoucí ke sníţení energetické náročnosti budovy (poţadované hodnoty U) a zavedené regulace otopné soustavy podle vnitřních teplot, budova spadá do klasifikační třídy C2 - vyhovující poţadované úrovni energetického štítku

V1

V2

V3

energetický management stavební rekonstrukce vedoucí ke sníţení energetické náročnosti budovy (poţadované hodnoty U) a zavedené regulace otopné soustavy podle A, C, D, E, G vnitřních teplot a vybudovaní centrálního kondenzačního plynového kotle, budova spadá do klasifikační třídy C2 - vyhovující poţadované úrovni energetického štítku

Tabulka 30 Investiční náklady na realizaci jednotlivých variant a vyčíslení úspor po realizaci projektu

označení varianty

označení opatření

V1 V2 V3

A, D, E (klasif. třída C2) A, C, D, E (klasif. třída C2) A, C, D, E, G (klasif. třída C2)

náklady na úspora úspora prostá realizaci energie nákladů návratnost [tis. Kč/rok] [GJ/rok] [tis. Kč/rok] [roky] 1 764 330 122 14,5 1 800 371 137 13,2 1 895 420 155 12,2

Obrázek 7 Spotřeba energie a náklady posuzovaných variant (kombinací opatření)

Spotřeba energie a náklady na energie po realizaci jednotlivých variant spotřeba energie v GJ/rok

provozní náklady v tis. Kč/rok tis. Kč/rok 700

GJ/rok 700 600

626

586

600

536

500 400

500 319

300

400 304 286

300

200

200

100

100

0

0 V1 (D+E)

V2 (C,D,E)

V3 (C,D,E,G)

V následujících tabulkách jsou shrnuty upravené energetické bilance jednotlivých variant energeticky úsporných opatření, a to jak v bilancích energie (GJ/rok), tak ve finančních tocích

PORSENNA o.p.s.

42/66

Energetický audit


(tisíce Kč/rok). Aby bylo moţné jednotlivé varianty názorně srovnat s reálným stavem, byly ceny energie vztaţeny k cenám za rok 2008. Ceny jsou uvaţovány včetně DPH. Tabulka 31 Upravená energetická bilance - energie

ř. 1 2 3 4 5 6 7 8

ukazatel [GJ/rok] Vstupy paliv a energie Změna zásob paliv a energie Spotřeba paliv a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech Spotřeba energie na vytápění a TV Spotřeba energie na technol. a ostatní procesy

součas. stav 956 0 956 0 956 136 705 115

V1 626 0 626 0 626 77 432 115

V2 586 0 586 0 586 70 398 115

V3 536 0 536 0 536 21 398 115

Tabulka 32 Upravená energetická bilance - náklady

ř. 1 2 3 4 5 6 7 8

ukazatel [tis. Kč/rok včetně DPH] Vstupy paliv a energie Změna zásob paliv a energie Spotřeba paliv a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech Spotřeba energie na vytápění a TV Spotřeba energie na technol. a ostatní procesy

součas. stav 441 0 441 0 441 51 274 116

V1 319 0 319 0 319 29 173 116

V.2 304 0 304 0 304 26 160 116

V3 286 0 286 0 286 8 160 116

Poznámka: V posouzeních energetického auditu se vychází z tzv. upravené energetické bilance.

PORSENNA o.p.s.

43/66

Energetický audit


5. Ekonomické hodnocení navrţené varianty 5. 1. Metoda hodnocení Pro investiční opatření navrţená v energetickém auditu se pro ekonomické hodnocení projektu stanoví (v souladu s vyhláškou č. 213/2001 Sb. ve znění vyhlášky č. 425/2004 Sb.) tyto ukazatele: 1. Prostá doba návratnosti investice – doba splacení investice (Ts) Ts = I0 / CF kde:

I0 = investiční náklady CF = roční Cash - Flow projektu

2. Reálná doba návratnosti (výpočtem z diskontovaného Cash – Flow projektu) 3. Čistá současná hodnota (NPV) NPV = nt=1 [CFt/(1 + r)t] – I0 kde:

CFt - Cash - Flow projektu v roce t r - diskont t - hodnocené období (1 aţ n let)

4. Vnitřní výnosové procento (IRR) Pro I0 - nt=1 [CFt/(1 + r)t] = 0

platí: IRR = r

5. 2. Vyhodnocení variant Ve výpočtech bylo uvaţováno:  diskontní sazba 5,0 %  hodnocení je provedeno včetně 19,0 % DPH  doba hodnocení projektu 15-30 let podle typu opatření V posouzení není uvaţováno:  meziroční růst provozních nákladů (cen energií) v souladu s vyhláškou č. 213/2001 Sb.  dotace či úvěr, tedy s vlastními investičními prostředky Pozn.: Návratnosti uvedené v auditu jsou vztaženy k ceně technických a jiných opatření bez prostředků potřebných pro projektování, technického dozoru na investiční akci, sledování a vyhodnocování účinnosti zavedených opatření. Rovněž není uvažována cena finančních zdrojů (úroků).

V následující tabulce jsou shrnuty ekonomické ukazatele jednotlivých variant10.

V ekonomickém posouzení není uvaţováno sníţení ceny opatření vlivem zanedbané údrţby, která můţe činit aţ 15 % investičních nákladů. V případě zohlednění (neuvaţování) těchto nákladů by ekonomické parametry projektu byly příznivější. 10

PORSENNA o.p.s.

44/66

Energetický audit


Tabulka 33 Ekonomické ukazatele vybraných variant bez uvaţování růstu cen energie

ekonomický ukazatel projektu investiční náklady celkem (počáteční) reinvestice do zdroje a otopné soustavy změna nákladů na energii (paliva a energie) změna osobních nákladů (mzdy, pojistné, atd.) změna ostatních provozních nákladů (opravy, údrţba, pojištění, …) změna nákladů na emise / odpady změna trţeb (za teplo, elektřinu, vyuţité odpady) provozní náklady (bez odpisů) přínosy projektu celkem – roční CF doba hodnocení diskont prostá návratnost reálná návratnost NPV IRR daň z příjmu (včetně sazby a dopadů na úspory)

V1 1 764 0 -122 0

V2 1 800 36 -137 0

0 0 0 319 122 30 5 14,5 26,4 107 5,53 0,0 -

0 0 0 304 137 30 5 13,2 22,4 283 6,34 0,0 -

V3 jednotka 1 895 tis. Kč 131 tis. Kč -155 tis. Kč/rok 0 tis. Kč/rok 0 0 0 286 155 30 5 12,2 20,5 421 6,88 0,0 -

tis. Kč/rok tis. Kč/rok tis. Kč/rok tis. Kč/rok tis. Kč/rok roky % roky roky tis. Kč % % tis. Kč/rok

Pozn.:Záporná hodnota znamená snížení provozních nákladů, kladná naopak zvýšení. Roční hodnoty znamenají průměr za sledované období. Změna nákladů na opravy a údržbu je zahrnuta ve změně nákladů na energii. Variant V 3 zahrnuje reinvestici do nového zdroje po uplynutí doby jeho předpokládané životnosti (uvažováno 15 let).

5. 3. Vyhodnocení variant pro polovinu odpisové doby V § 6 odstavci 5 vyhlášky č. 213/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, ţe „Energetický audit zpracovávaný pro příspěvkové organizace zřízené správním úřadem navíc stanoví dílčí soubor technických a organizačních opatření ke sníţení spotřeby energie, jejichţ realizaci lze uhradit z uspořených nákladů za nespotřebovaná paliva a energie, za období nepřekračující polovinu stanovené odpisové doby příslušného hmotného majetku, zejména energetického hospodářství a budov, podle zvláštního právního předpisu.“ Obvyklým opatřením s velmi krátkou dobou návratnosti je regulace systému vytápění resp. instalace termoregulačních ventilů s termostatickými hlavicemi na otopná tělesa či výměna osvětlovacích zdrojů za energeticky úsporné. Toto opatření je zahrnuto ve variantě 2 i variantě 3. Financování projektů tzv. metodou EPC (Energy Performance Contracting) představuje metodu, na jejímţ základě poskytovatel energetických sluţeb tzv. firmy ESCO (Energy Service Company) nabízí na klíč komplexní sluţby s cílem sníţit spotřebu energie a náklady na energie v objektu zákazníka, přičemţ hlavním zdrojem splácení energeticky úsporných opatření jsou samotné úspory nákladů na energie dosaţené v průběhu plnění smlouvy mezi dodavatelem a zákazníkem, tzn. ţe zákazník nemusí vynaloţit ţádnou investici v době realizace opatření.

PORSENNA o.p.s.

45/66

Energetický audit


6. Environmentální hodnocení navrţené varianty Do environmentálního vyhodnocení jsou započteny emise vznikající jak přímo v místě, tak i mimo budovu (elektřina vyráběná v klasické uhelné elektrárně). K výpočtu emisí znečišťujících látek byly pouţity hodnoty uvedené ve vyhlášce č. 425/2004 Sb. (příloha č. 8, pro emise CO2), kterou se mění vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náleţitostí energetického auditu a také pomocí simulačního modelu GEMIS, jehoţ databáze energetických procesů je kaţdoročně aktualizována. V následujících tabulkách jsou shrnuty emise v předmětu auditu v současnosti a dále pak sníţení (redukce) emisí po realizaci jednotlivých variant opatření. Dle sledovaných emisí a jejich vyhodnocení vychází nejlépe varianta 3. Tabulka 34 Emise znečišťujících látek ve výchozím stavu a v jednotlivých variantách

emise (t/rok) Tuhé látky SO2 NOx CO CO2

stávající

V1

V2

V3

0,0 0,0 0,2 0,1 76,5

0,0 0,0 0,1 0,0 58,1

0,0 0,0 0,1 0,0 55,9

0,0 0,0 0,1 0,0 53,1

Tabulka 35 Redukce emisí znečišťujících látek v jednotlivých variantách

emise (t/rok) Tuhé látky SO2 NOx CO CO2

stávající

V1

V2

V3

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 18,3

0,0 0,0 0,1 0,0 20,6

0,0 0,0 0,1 0,0 23,3

Obrázek 8 Emise znečišťujících látek jednotlivých variant energeticky úsporných opatření (vztaţeno ke stávajícímu stavu = 100 %)

Emise znečišťujících látek a skleníkových plynů 100% V1

80% V2

60% V3

40% 20% 0% tuhé látky

PORSENNA o.p.s.

SO2

NOx

CO

CO2

46/66

Energetický audit


Pozn.: Emisní faktor 1,17 t CO2/MWhe (dle vyhlášky č. 425/2004 Sb.) určený pro výpočet snížení emisí CO2 při úspoře elektřiny neodpovídá příliš realitě výroby elektřiny v ČR, a při posuzování žádostí o dotace tak znevýhodňuje některá opatření. Tato hodnota byla totiž odvozena z produkce emisí elektráren, v kterých je palivem naše hnědé uhlí. Emisní faktor by měl však zohledňovat celkovou strukturu výroby elektřiny v ČR (v současné době totiž z hnědého uhlí pochází cca 60 % výroby elektrické energie). V odborných článcích jsou proto uváděny reálné hodnoty emisního faktoru elektřiny cca 0,7 t CO2/MWhe. Problematická situace by mohla nastat u žádostí o podporu z EU, kde použití vyhláškové hodnoty 1,17 t CO2/MWhe může u zahraničních posuzovatelů projektu vzbudit pochybnosti o serióznosti zpracování projektu (pokud by bylo snížení emisí CO2 hodnotícím kritériem projektu). Zpracování energetického auditu je však vázáno našimi legislativními předpisy, a proto ve výpočtu byla tato vyhláškou daná hodnota použita.

PORSENNA o.p.s.

47/66

Energetický audit


7. Závěrečné hodnocení energetického auditora 7. 1. Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství Potřeba tepla na vytápění je kryta pomocí plynových kotlů rozmístěných po objektu, plynový kotel v podkroví školy se současně podílí na přípravě teplé vody. Teplá voda je dále připravována nepřímým ohřevem přes deskový výměník topnou vodou z plynového kotle (provoz kuchyně) a v elektrických zásobnících (hygienická zázemí). Na otopných tělesech převáţně nejsou instalovány regulační ventily s termostatickými hlavicemi, čímţ není naplněn poţadavek § 6 zákona 406/2000 Sb., kdy je vlastník objektu povinen vybavit vnitřní tepelná zařízení (zde otopná tělesa) přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. Největším spotřebitelem energie je spotřeba tepla na vytápění (cca 74 %), spotřeba energie na přípravu teplé vody je 13 %, zbylých 13 % je spotřebováno na osvětlení, technologické spotřebiče a kancelářskou techniku. Součinitele prostupu tepla obvodových konstrukcí, které dosud neprošly rekonstrukcí, jsou z pohledu dnešních poţadavků na výstavbu a tepelnou ochranu budov na nevyhovující úrovni; tyto konstrukce nesplňují poţadavky na součinitele prostupu tepla uvedené v normě ČSN 73 0540-2:2007. Z teoretického výpočtu dle normy vychází největší tepelné ztráty prostupem tepla vnějšími stěnami. Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy Uem je ve stávajícím stavu roven 0,99 W/(m2K), a nesplňuje tak poţadavek normy. Budova se řadí do klasifikační třídy E – nehospodárná.

7. 2. Vyuţití obnovitelných a alternativních zdrojů energie Tato kapitola je především informativní, je jí téţ naplněn poţadavek vyhlášky č. 425/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náleţitostí energetického auditu. Tepelné čerpadlo je obecně vhodné navrhovat u teplovodních otopných systémů s nízkým teplotním spádem (čím menší rozdíl hladin teplot musí tepelné čerpadlo překonávat, tím méně energie spotřebuje). Otopné soustavy vyuţívající tepelné čerpadlo pracují s niţšími teplotami topné vody a s větší otopnou plochou, proto je vhodné navrhovat tepelná čerpadla u stávajících zateplených objektů a obecně u objektů s takovou spotřebou energie, aby instalovaný výkon zdroje byl efektivně vyuţit a tím i náklady na uspořenou jednotku energie byly co nejniţší (vzhledem k velikým investičním nákladům). Kotel na spalování biomasy je v porovnání se stávajícím zásobováním teplem technicky komplikovanější a ekonomicky náročnější, neboť stávající zásobování je oproti kotli na biomasu nenáročné na obsluhu. Pořízení kotle na biomasu si vyţádá nejen počáteční investici, ale i prostor pro ni, dále pak náklady na dovoz paliva (biomasy či pelet), náklady na obsluhu kotle, prostor pro skladování paliva apod. Je však třeba zdůraznit, ţe tento systém zásobení teplem je obecně environmentálně prospěšný a taktéţ skýtá výhody sociální – jedná se o decentralizovaný zdroj, je tedy zvýšena bezpečnost zásobování teplem. Vhodným řešením vyuţití energetického potenciálu biomasy jsou centrální výtopny zásobující teplem na vytápění i ohřev vody větší počet spotřebitelů tepla, u tohoto způsobu vytápění odpadají některé nevýhody vytápění lokálními kotli na biomasu. Vyuţití solární energie je v objektu teoreticky moţné jak pro výrobu elektrické energie (fotovoltaika – posouzeno v kapitole 4. 4. 4. ), tak i pro výrobu tepla pro ohřev teplé uţitkové vody či pro přitápění objektu. Spotřeba tepla na ohřev vody v předmětu energetického auditu je však velmi malá a současně v době největšího zisku solární energie není objekt vyuţíván, PORSENNA o.p.s.

48/66

Energetický audit


proto instalace solárních termických kolektorů na výrobu tepla pro ohřev vody či přitápění zde není posuzováno. Vyuţití větrné, vodní a geotermální energie v daném případě nepřichází v úvahu (není prostor pro výstavbu turbín(y), není dostupná voda, apod.). Kogenerační jednotka umoţňuje kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Teplo vzniklé při výrobě el. energie je vyuţíváno pro výrobu tepla (na rozdíl od klasických elektráren, ve kterých je toto teplo bez uţitku odváděno do okolí). Tím dochází k úspoře nejen paliva pro výrobu tepla, ale i finančních prostředků na jeho nákup. Charakter provozu by sice teoreticky umoţňoval instalaci podobného zařízení, z hlediska ekonomického se však jedná o velmi náročnou záleţitost, nedostatečný odběr tepla a současně elektrické energie v době vysokého tarifu činí toto opatření ekonomicky nevhodným.

7. 3. Návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu a doporučení energetického auditora Na základě výsledků energetického auditu se doporučuje realizovat variantu 2, která zahrnuje následující opatření (podrobnější popis jednotlivých opatření je uveden v kapitole 4 a jejích podkapitolách):  opatření A – energetický management  opatření C – zavedení regulace dle vnitřních teplot  opatření D – výměna zbývajících otvorových výplní (hl. dveří, luxfer) – doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla  opatření E – zateplení obvodových stěn – doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla Doporučená opatření je moţno shrnout v těchto základních bodech:  realizací doporučené varianty se docílí úspory energie 370,5 GJ/rok v porovnání s výpočtovým stavem, zohledňujícím dlouhodobé klimatické podmínky a provoz budovy na výpočtové parametry vnitřního prostředí  investiční náklady cca 1 800 tis. Kč včetně DPH  roční úspora finančních nákladů cca 137 tis. Kč (při ceně energie roku 2008)  po realizaci doporučených opatření budou součinitele prostupu tepla jednotlivých rekonstruovaných obvodových konstrukcí splňovat doporučené hodnoty normy  průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy dle ČSN 73 0540:2007 bude 0,56 W/(m2K) a budova bude tak bude spadat do klasifikační třídy C – vyhovující (podrobněji: C2 – vyhovující poţadované úrovni) Po realizaci uvedených opatření budou splněny doporučené hodnoty normy na součinitel prostupu tepla rekonstruovaných částí objektu. Po realizaci této varianty nedojde k největšímu sníţení spotřeby tepla z posuzovaných variant, větší úspory vzniknou při realizaci varianty 3. Vzhledem ke stavu stáří části zdrojů tepla se nepředpokládá v blízké době výměna těchto zdrojů a rekonstrukce otopné soustavy, proto je energetickým auditem doporučena nejprve realizace varianty 2. Z hlediska ekonomického se jedná v pořadí o druhou nejlepší variantu, vnitřní výnosové procento IRR činí 6,34 %, a je tak vyšší neţ uvaţovaná diskontní sazba 5,0 %. Tato varianta proto přinese vyšší zhodnocení investovaných prostředků v porovnání s běţným zhodnocením pomocí průměrné úrokové sazby a daná investice je návratná za předpokládanou dobu ţivotnosti opatření.

PORSENNA o.p.s.

49/66

Energetický audit


Nezanedbatelné jsou i další přínosy, např. zhodnocení stavby a prodlouţení její předpokládané ţivotnosti apod.

7. 4. Kritéria podpory z Operačního programu ţivotního prostředí Následující přehled uvádí vyčíslení kritérií (platných v roce 2009) pro bodové hodnocení ţádosti o dotaci v rámci OPŢP v podoblasti podpory 3.2.1. – Realizace úspor energie:  měrná finanční náročnost sníţení emisí skleníkových plynů činí 87,4 tis. Kč/tCO2.rok  měrná náročnost na úsporu energie je 4,85 tis. Kč/GJ  měrná finanční náročnost zateplení budovy činí 116 % [(1 689/1 450)*845 + (5 500/5 000)*13,6]/(845 + 13,6) (poměr váţeného součtu finančních náročností jednotlivých prvků obálky projektu a standardních finančních náročností)  úspora energie činí 48,7 % stávající spotřeby  dosaţený energetický standard budovy po rekonstrukci 0,86 * Uem,N,rq (0,56/0,65) (Uem, / Uem,N,rq) (velikost průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem po rekonstrukci ve vztahu k poţadované hodnotě této veličiny Uem,N,rq stanovené podle ČSN 730540-2)

PORSENNA o.p.s.

50/66

Energetický audit


8. Evidenční list energetického auditu Základní škola s rozšířenou výukou jazyků Ladislava Coňka 40, Praha 4 - Písnice Městská část Praha - Libuš Petr Mráz Zástupce Libušská 35, Praha 4, 142 00 [email protected] 261 711 380 Fax 241 727 864 E-mail Objekt školy je charakteristický pro výstavbu realizovanou v 30. letech 20. století. Součástí budovy základní školy je přístavba školní kuchyně a ve východní části přízemí byt školníka. Kuchyně byla přistavěna v roce 1969 s jídelnou (v 2001 upravena pro Charakteristika předmětu stávající potřeby školy). V roce 1998 proběhla rekonstrukce stropních a krovových EA konstrukcí, zateplení stropních konstrukcí, vybudování nového schodiště do podkroví a celkové rozšíření školy formou výstavby nových tříd a hygienického zázemí v prostoru podkroví. 1. Výchozí stav U budovy základní školy byly doposud ve třech fázích vyměněny okna, v roce 1998 byla zateplena střešní konstrukce 160 mm tepelné izolace mezi krokve. Potřeba tepla na vytápění je kryta několika plynovými kotly, příprava teplé vody je zajišťována jednak přímotopnými elektrickými zásobníky teplé vody a dále nepřímým ohřevem pomocí Stručný popis plynového kotle. Největším spotřebitelem energie je s 74% vytápění, cca 13% energie energetického hospodářství připadá na ohřev vody a zbývajících 13% připadá na osvětlení, elektrospotřebiče v (vč. budov) kuchyni a škole. Obvodové konstrukce nesplňují požadavky na součinitele prostupu tepla uvedené v normě ČSN 73 0540-2:2007. Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy je ve stávajícím stavu 0,99 W/(m2K) (klasifikační třída E nehospodárná). Instal. tep. výkon (MW) Instal el. výkon (MW) Vlastní energetický zdroj 0,178 Typ energosoustrojí (protitlaká, odběrová, kondenzační, spalovací, vodní, větrná turbína, spalovací motor, atd) Výroba ve vlastním zdroji (GJ/r) 837 Teplo Nákup (GJ/r) Prodej (GJ/r) Výroba ve vlastním zdroji (MWh/r) Elektřina Nákup (MWh/r) 87 Prodej (MWh/r) z toho přímá technologická Spotřeba paliv a energie (GJ/r) 956 115 spotřeba (GJ/r) Příkon (tep. ztráta) Spotřeba energie Nositel energie Spotřebiče energie (kW) (GJ/r) 142 713 zemní plyn Vytápění 38 122 zem .plyn + el. energie Ohřev vody 82 121 zem .plyn + el. energie Ostatní el. spotřebiče Předmět EA Adresa Zadavatel EA Adresa zadavatele Telefon

PORSENNA o.p.s.

51/66

Energetický audit


2. Energeticky úsporný projekt Doporučuje se realizovat variantu 2, zahrnující opatření: – energetický management – výměna zbývajících otvorových výplní (hl. dveře, luxfery) za nové se součinitelem prostupu tepla 1,2 W/(m2 K) Stručný popis doporučené varianty

– zateplení obvodových stěn 160 mm tepelné izolace – zavedení regulace podle vnitřní teploty Po realizaci doporučených opatření bude průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy 0,56 W/(m2K) (klasifikační třída C2 - vyhovující poţadované úrovni).

investiční náklady (tis. Kč)

z toho technologie (tis Kč) před realizací projektu po realizaci projektu energie náklady energie náklady Konečná spotřeba paliv a energie (GJ/r) (tis. Kč/r) (GJ r) (tis.Kč/r) 956 441 586 304 GJ/r MWh/r Potenciál energetických úspor 371 103 Environmentální přínosy Výchozí stav Stav po realizaci Rozdíl Znečišťující látky t/r t/r t/r Tuhé látky 0,006 0,004 0,001 0,029 0,027 0,003 SO2 0,155 0,103 0,053 NOx CO 0,067 0,042 0,025 76,451 55,867 20,584 CO2 Ekonomická efektivnost Cash - Flow projektu (tis. Kč/rok) Doba hodnocení (roky) 137 30 Prostá doba návratnosti (roky) Diskont (%) 13,2 5,0 Reálná doba návratnosti (roky) 22,4 NPV (tis.Kč) 283 IRR (%) 6,34% Energetický auditor Podpis

PORSENNA o.p.s.

1 800

Ing. Lucie Stuchlíková

Č. osvědčení Datum

č. 261 ze dne 16. 5. 2007 6. 11. 2009

52/66

Energetický audit


9. Přílohy 9. 1. Příloha 1 - Situace a fotomapa

Zdroj: http://www.mapy.cz/

PORSENNA o.p.s.

53/66

Energetický audit


9. 2. Příloha 2 - Fotodokumentace

pohled na jiţní fasádu

pohled na severní fasádu

pohled na západní fasádu

učebna PC

PORSENNA o.p.s.

jídelna

54/66

Energetický audit


v kaţdé třídě je umyvadlo (ale pouze jedna třída má teplou vodu)

historické pisoáry jsou doplněny optoelektrickými snímači splachování

termostat v podkrovní třídě dokazuje přehřívání tříd

elektrický zásobník na ohřev vody v hygienickém zázemí školy

závěsný plynový kotel s nepřímotopným zásobníkem TUV zajišťující dodávku tepla a ohřev vody v kuchyni

PORSENNA o.p.s.

55/66

Energetický audit


9. 3. Příloha 3 - Výstupy výpočtů z programu Energie 2009 PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO CELÝ OBJEKT – stávající stav: Faktor tvaru budovy A/V:

0,43 m2/m3

Rozložení měrných tepelných toků Zóna

Položka

Měrný tok [W/K]

Procento [%]

1 Celkový měrný tok H: z toho: Měrný tok výměnou vzduchu Hv: Měrný tok zeminou Hg: Měrný tok přes nevytápěné prostory Hu: Měrný tok tepelnými mosty Hd,tb: Měrný tok plošnými kcemi Hd,c:

2232,186 442,068 198,062 --91,665 1500,391

100,0 % 19,8 % 8,9 % 0,0 % 4,1 % 67,2 %

rozložení měrných toků po konstrukcích: Obvodová stěna: Střecha: Podlaha: Otvorová výplň: Zbylé méně významné konstrukce: Měrný tok speciálními konstrukcemi dH:

876,685 187,005 198,062 436,701 --0,000

39,3 % 8,4 % 8,9 % 19,6 % 0,0 % 0,0 %


328,625 41,081 90,668 --13,524 183,352

100,0 % 12,5 % 27,6 % 0,0 % 4,1 % 55,8 %


147,509 --90,668 35,843 --0,000

44,9 % 0,0 % 27,6 % 10,9 % 0,0 % 0,0 %

Měrný tok budovou a parametry podle starších předpisů Součet celkových měrných tepelných toků jednotlivými zónami Hc: Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů: Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994): Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997): Poznámka:

2560,811 W/K 4871,0 m3 0,53 W/m3K 38,6 kWh/m3,a

Orientační tepelnou ztrátu objektu lze získat vynásobením součtu měrných toků jednotlivých zón Hc působícím teplotním rozdílem mezi interiérem a exteriérem.

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy Součet měrných tepelných toků prostupem jednotlivými zónami Ht: Plocha obalových konstrukcí budovy:

2077,7 W/K 2103,8 m2

Limit odvozený z U,req dílčích konstrukcí... Uem,lim:

0,55 W/m2K

Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U,em:

0,99 W/m2K

PORSENNA o.p.s.

56/66

Energetický audit


Potřeba tepla na vytápění budovy Měsíc

Q,H,ht[GJ]

Q,int[GJ]

Q,sol[GJ]

Q,gn [GJ]

Eta,H [-]

fH [%]

Q,H,nd[GJ]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

141,786 118,685 104,399 69,539 37,239 14,597 4,006 7,467 32,018 67,703 101,701 129,324

12,683 11,249 12,276 11,725 11,988 11,560 11,946 11,988 11,741 12,268 12,044 12,666

8,314 13,473 22,235 31,606 39,259 38,330 38,047 36,589 25,368 18,208 8,952 5,762

20,997 24,722 34,512 43,331 51,247 49,890 49,993 48,578 37,109 30,476 20,997 18,428

0,886 0,844 0,769 0,632 0,431 0,270 0,073 0,141 0,473 0,706 0,845 0,890

100,0 100,0 100,0 100,0 82,7 50,0 50,0 50,0 79,3 100,0 100,0 100,0

123,180 97,809 77,857 42,173 15,177 1,145 0,363 0,618 14,468 46,186 83,951 112,922

Vysvětlivky:

Q,H,ht je potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty, Q,int jsou vnitřní tepelné zisky, Q,sol jsou solární tepelné zisky, Q,gn jsou celkové tepelné zisky, Eta,H je stupeň využitelnosti tepelných zisků, fH je část měsíce, v níž musí být zóna s regulovaným vytápěním vytápěna, a Q,H,nd je potřeba tepla na vytápění.

Potřeba tepla na vytápění za rok Q,H,nd: Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů: Celková podlahová plocha budovy: Měrná potřeba tepla na vytápění budovy (na 1 m3):

615,848 GJ 4871,0 m3 1013,5 m2 35,1 kWh/(m3.a)

Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:

169 kWh/(m2.a)

171,069 MWh

STOP, Energie 2009

PORSENNA o.p.s.

57/66

Energetický audit


PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO CELÝ OBJEKT – doporučená varianta: Faktor tvaru budovy A/V:

0,43 m2/m3

Rozložení měrných tepelných toků Zóna

Položka

Měrný tok [W/K]

Procento [%]


1458,520 442,068 198,062 --36,666 781,724

100,0 % 30,3 % 13,6 % 0,0 % 2,5 % 53,6 %


170,526 187,005 198,062 424,194 -----

11,7 % 12,8 % 13,6 % 29,1 % 0,0 % 0,0 %


203,556 41,081 90,668 --5,410 66,398

100,0 % 20,2 % 44,5 % 0,0 % 2,7 % 32,6 %


28,351 2,203 90,668 35,843 --0,000

13,9 % 1,1 % 44,5 % 17,6 % 0,0 % 0,0 %

Měrný tok budovou a parametry podle starších předpisů Součet celkových měrných tepelných toků jednotlivými zónami Hc: Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů: Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994): Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997): Poznámka:

1662,076 W/K 4871,0 m3 0,34 W/m3K 25,1 kWh/m3,a

Orientační tepelnou ztrátu objektu lze získat vynásobením součtu měrných toků jednotlivých zón Hc působícím teplotním rozdílem mezi interiérem a exteriérem.

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy Součet měrných tepelných toků prostupem jednotlivými zónami Ht: Plocha obalových konstrukcí budovy:

1178,9 W/K 2103,8 m2

Limit odvozený z U,req dílčích konstrukcí... Uem,lim:

0,55 W/m2K

Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U,em:

0,56 W/m2K

PORSENNA o.p.s.

58/66

Energetický audit


Potřeba tepla na vytápění budovy Měsíc

Q,H,ht[GJ]

Q,int[GJ]

Q,sol[GJ]

Q,gn [GJ]

Eta,H [-]

fH [%]

Q,H,nd[GJ]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

92,010 77,016 67,737 45,108 24,137 9,438 2,561 4,809 20,748 43,914 65,987 83,919

20,795 18,576 20,388 19,575 20,100 19,411 20,058 20,100 19,591 20,380 19,895 20,778

8,314 13,473 22,235 31,606 39,259 38,330 38,047 36,589 25,368 18,208 8,952 5,762

29,109 32,049 42,624 51,181 59,359 57,741 58,105 56,690 44,959 38,588 28,847 26,540

0,809 0,758 0,663 0,508 0,382 0,158 0,044 0,082 0,339 0,575 0,746 0,809

100,0 100,0 100,0 93,8 50,0 19,3 0,0 3,1 53,7 100,0 100,0 100,0

68,447 52,727 39,460 19,111 1,459 0,336 --0,152 5,529 21,723 44,470 62,455

Vysvětlivky:

Q,H,ht je potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty, Q,int jsou vnitřní tepelné zisky, Q,sol jsou solární tepelné zisky, Q,gn jsou celkové tepelné zisky, Eta,H je stupeň využitelnosti tepelných zisků, fH je část měsíce, v níž musí být zóna s regulovaným vytápěním vytápěna, a Q,H,nd je potřeba tepla na vytápění.

Potřeba tepla na vytápění za rok Q,H,nd: Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů: Celková podlahová plocha budovy: Měrná potřeba tepla na vytápění budovy (na 1 m3):

315,869 GJ 4871,0 m3 1013,5 m2 18,0 kWh/(m3.a)

Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:

87 kWh/(m2.a)

87,741 MWh

STOP, Energie 2009

PORSENNA o.p.s.

59/66

Energetický audit


9. 4. Příloha 4 - Protokol k energetickému štítku a Energetický štítek obálky budovy dle ČSN 73 0540-2:2007 – stávající stav Identifikační údaje Druh stavby


Adresa (místo, ulice, číslo, PSČ)

Ladislava Coňka 40, Praha 4 – Písnice, 142 00

Katastrální území a katastrální číslo

Písnice, č. kat. 720984

Provozovatel, popř. budoucí provoz.

Městská část Praha - Libuš

Vlastník nebo společenství vlastníků

Hlavní město Praha

Adresa

Libušská 35, Praha 4, 142 00

Telefon / E-mail

261 711 380, [email protected]

Charakteristika budovy Objem budovy V - vnější objem vytápěné zóny budovy, nezahrnuje lodţie, římsy, atiky a základy

4 871,0

m3

Celková plocha A - součet vnějších ploch ochlazovaných konstrukcí ohraničujících objem budovy

2 103,8

m2

Objemový faktor tvaru budovy A/V

0,43

m2 / m3

Převaţující vnitřní teplota v topném období Θim

19

°C

Venkovní návrhová teplota v zimním období Θe

-13

°C

Charakteristika energeticky významných údajů ochlazovaných konstrukcí Ochlazovaná konstrukce Plocha Součinitel Poţadovaný prostupu tepla (doporučený) součinitel prostupu tepla Ai (Ai) [m2]

Činitel teplotní redukce

Měrná ztráta konstrukce prostupem tepla HTi = Ai Ui bi (k.ℓk+j) [W/K]

Ui (k.ℓk+j)/Ai [W/(m2K)]

UN,rq (UN,rc)

bi

[W/(m2K)]

[-]

Obvodová stěna 600 mm

378,2

1,07

0,38 (0,25)

1,00

404,6


89,0

1,23

0,38 (0,25)

1,00

109,4


377,3

1,32

0,38 (0,25)

1,00

498,0

Podlaha na terénu - byt

119,3

1,90

0,45 (0,30)

-

90,8

Podlaha na terénu – ZŠ

236,3

1,55

0,45 (0,30)

-

98,9

Podlaha na suterénu

156,8

0,85

0,60 (0,40)

-

98,6

Střecha - ZŠ

393,0

0,38

0,24 (0,16)

1,00

149,3

Střecha - kuchyně

94,2

0,40

0,24 (0,16)

1,00

37,7

Střecha - předsíň

9,2

1,32

0,24 (0,16)

1,00

12,1

Dveře - staré

7,8

2,00

1,70 (1,20)

1,15

18,0

Dveře - nové

5,8

1,60

1,70 (1,20)

1,15

10,6

186,7

1,60

1,70 (1,20)

1,15

343,6

5,8

2,00

1,70 (1,20)

1,15

13,2

44,5

1,70

1,70 (1,20)

1,15

87,1

Okna Luxfery Střešní okna

PORSENNA o.p.s.

60/66

Energetický audit


Tepelné vazby Celkem

105,2 2 103,8

2 077,1

Konstrukce ve stávajícím stavu nesplňují poţadavky na součinitele prostupu tepla podle ČSN 73 0540-2. Pozn.: Ve výpočtu je uvažován prostup tepla konstrukcemi v kontaktu se zeminou a nevytápěnými prostory přesnějším postupem podle ČSN EN ISO 13 370 a ČSN EN ISO 13 789. Stanovení prostupu tepla obálky budovy Měrná ztráta prostupem tepla HT

W/K

2 077,7

Průměrný součinitel prostupu tepla Uem = HT / A

W/(m K)

0,99

Doporučený součinitel prostupu tepla Uem,rc

W/(m2K)

0,49

2

Poţadovaný součinitel prostupu tepla Uem,rq

2

0,65

2

1,25

W/(m K)

Průměrný součinitel prostupu tepla stavebního fondu Uem,s

W/(m K)

Poţadavek na prostup tepla obálkou budovy (Uem ≤ Uem,rq) ve stávajícím stavu není splněn. Klasifikační třídy prostupu tepla obálky hodnocené budovy Uem [W/(m2K)] pro hranice klasifikačních tříd Hranice klasifikačních tříd

Klasifikační ukazatel CI pro hranice klasifikačních tříd

Obecně

Pro hodnocenou budovu

A-B

0,3

0,3.Uem,rq

0,19

B-C

0,6

0,6.Uem,rq

0,39

(C1 - C2)

(0,75)

(0,75.Uem,rq)

(0,49)

C-D

1,0

Uem,rq

0,65

D-E

1,5

0,5.(Uem,rq + Uem,s)

0,95

E-F

2,0

Uem,s = Uem,rq + 0,6

1,25

F-G

2,5

1,5.Uem,s

1,87

Klasifikace:

E - nehospodárná

Datum vystavení energetického štítku obálky budovy:

6.11. 2009

Zpracovatel energetického štítku obálky budovy: IČ:

PORSENNA o.p.s. 271 72 392 Ing. Lucie Stuchlíková, energetický auditor č. osvědčení 261 ze dne 16.5.2007

Zpracoval:

Podpis:

PORSENNA o.p.s.

61/66

Energetický audit


ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY Základní škola s rozšířenou výukou jazyků Ladislava Coňka 40, Praha 4 – Písnice, 142 00

Hodnocení obálky budovy

Celková podlahová plocha Ac = 1 013,5 m2

stávající

doporučení

Velmi úsporná

CI

A

0,3

B

0,6

0,86

C

1,0

D

1,5

1,38

E

2,0

F

2,5

G Mimořádně nehospodárná Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem = HT / A ve W/(m2K)

0,99

0,56

Klasifikační ukazatele CI a jim odpovídající hodnoty Uem pro A/V = 0,43 m3/m2 CI

0,30

0,60

(0,75)

1,00

1,50

2,00

2,50

Uem

0,19

0,39

(0,49)

0,65

0,95

1,25

1,87

Platnost štítku do Štítek vypracoval

Ing. Lucie Stuchlíková energetický auditor č. 261 ze dne 16. 5. 2007

PORSENNA o.p.s.

62/66

Energetický audit


9. 5. Příloha 5 - Protokol k energetickému štítku a Energetický štítek obálky budovy dle ČSN 73 0540-2:2007 – doporučená varianta Identifikační údaje Druh stavby


Adresa (místo, ulice, číslo, PSČ)

Ladislava Coňka 40, Praha 4 – Písnice, 142 00

Katastrální území a katastrální číslo

Praha - Písnice, č. kat. 720984

Provozovatel, popř. budoucí provoz.

Městská část Praha - Libuš

Vlastník nebo společenství vlastníků

Hlavní město Praha

Adresa

Libušská 35, Praha 4, 142 00

Telefon / E-mail

261 711 380, [email protected]

Charakteristika budovy Objem budovy V - vnější objem vytápěné zóny budovy, nezahrnuje lodţie, římsy, atiky a základy

4 871,0

m3

Celková plocha A - součet vnějších ploch ochlazovaných konstrukcí ohraničujících objem budovy

2 103,8

m2

Objemový faktor tvaru budovy A/V

0,43

m2 / m3

Převaţující vnitřní teplota v topném období Θim

19

°C

Venkovní návrhová teplota v zimním období Θe

-13

°C

Charakteristika energeticky významných údajů ochlazovaných konstrukcí Ochlazovaná konstrukce Plocha Součinitel Poţadovaný prostupu tepla (doporučený) součinitel prostupu tepla Ai (Ai) [m2]

Činitel teplotní redukce

Měrná ztráta konstrukce prostupem tepla HTi = Ai Ui bi (k.ℓk+j) [W/K]

Ui (k.ℓk+j)/Ai [W/(m2K)]

UN,rq (UN,rc)

bi

[W/(m2K)]

[-]


378,2

0,23

0,38 (0,25)

1,00

87,0


89,0

0,24

0,38 (0,25)

1,00

21,4


377,3

0,24

0,38 (0,25)

1,00

90,5

Podlaha na terénu - byt

119,3

1,90

0,45 (0,30)

-

90,7

Podlaha na terénu – ZŠ

236,3

1,55

0,45 (0,30)

-

98,9

Podlaha na suterénu

156,8

0,85

0,60 (0,40)

-

98,6

Střecha - ZŠ

393,0

0,38

0,24 (0,16)

1,00

149,3

Střecha - kuchyně

94,2

0,40

0,24 (0,16)

1,00

37,7

Střecha - předsíň

9,2

0,24

0,24 (0,16)

1,00

2,2

Dveře – staré (výměna)

7,8

1,20

1,70 (1,20)

1,15

10,8

Dveře - nové

5,8

1,60

1,70 (1,20)

1,15

10,6

186,7

1,60

1,70 (1,20)

1,15

343,6

5,8

1,20

1,70 (1,20)

1,15

7,90

44,5

1,70

1,70 (1,20)

1,15

87,1

Okna Okna (výměna za luxfery) Střešní okna

PORSENNA o.p.s.

63/66

Energetický audit


Tepelné vazby Celkem

42,1 2 103,7

1 178,4

Konstrukce ve stávajícím stavu nesplňují poţadavky na součinitele prostupu tepla podle ČSN 73 0540-2. Pozn.: Ve výpočtu je uvažován prostup tepla konstrukcemi v kontaktu se zeminou a nevytápěnými prostory přesnějším postupem podle ČSN EN ISO 13 370 a ČSN EN ISO 13 789. Stanovení prostupu tepla obálky budovy Měrná ztráta prostupem tepla HT

W/K

1 182,7

Průměrný součinitel prostupu tepla Uem = HT / A

W/(m K)

0,56

Doporučený součinitel prostupu tepla Uem,rc

W/(m2K)

0,49

2

Poţadovaný součinitel prostupu tepla Uem,rq

2

0,65

2

1,25

W/(m K)

Průměrný součinitel prostupu tepla stavebního fondu Uem,s

W/(m K)

Poţadavek na prostup tepla obálkou budovy (Uem ≤ Uem,rq) ve stávajícím stavu není splněn. Klasifikační třídy prostupu tepla obálky hodnocené budovy Uem [W/(m2K)] pro hranice klasifikačních tříd Hranice klasifikačních tříd

Klasifikační ukazatel CI pro hranice klasifikačních tříd

Obecně

Pro hodnocenou budovu

A-B

0,3

0,3.Uem,rq

0,19

B-C

0,6

0,6.Uem,rq

0,39

(C1 - C2)

(0,75)

(0,75.Uem,rq)

(0,49)

C-D

1,0

Uem,rq

0,65

D-E

1,5

0,5.(Uem,rq + Uem,s)

0,95

E-F

2,0

Uem,s = Uem,rq + 0,6

1,25

F-G

2,5

1,5.Uem,s

1,87

Klasifikace:

C2 – vyhovující poţadované úrovni

Datum vystavení energetického štítku obálky budovy:

6.11. 2009

Zpracovatel energetického štítku obálky budovy: IČ:

PORSENNA o.p.s. 271 72 392 Ing. Lucie Stuchlíková, energetický auditor č. osvědčení 261 ze dne 16.5.2007

Zpracoval:

Podpis:

PORSENNA o.p.s.

64/66

Energetický audit


ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY Základní škola s rozšířenou výukou jazyků Ladislava Coňka 40, Praha 4 – Písnice, 142 00

Hodnocení obálky budovy

Celková podlahová plocha Ac = 1 013,5 m2

stávající

doporučení

Velmi úsporná

CI

A

0,3

B

0,6

0,86

C

1,0

D

1,5

E

2,0

F

2,5

G Mimořádně nehospodárná Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem = HT / A ve W/(m2K)

0,56

Klasifikační ukazatele CI a jim odpovídající hodnoty Uem pro A/V = 0,43 m3/m2 CI

0,30

0,60

(0,75)

1,00

1,50

2,00

2,50

Uem

0,19

0,39

(0,49)

0,65

0,95

1,25

1,87

Platnost štítku do Štítek vypracoval

Ing. Lucie Stuchlíková energetický auditor č. 261 ze dne 16. 5. 2007

PORSENNA o.p.s.

65/66

Energetický audit


9. 6. Příloha 6 - Ekonomické zhodnocení doporučené varianty Následující graf zobrazuje hotovostní tok finančních prostředků po realizaci doporučené varianty úsporných opatření bez uvaţování růstu cen paliv a energie, jak poţaduje vyhláška č. 213/2001 Sb. Poznámka: V souladu s vyhláškou č. 213/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů nezahrnuje ekonomické posouzení energetického auditu (kapitola 5) v provozních nákladech možnou přiznanou dotaci ani úroky z úvěru.

tis. Kč

Varianta V2 - bez uvaţování růstu cen paliv a energie 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 -500 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 -1 000 -1 500 -2 000 -2 500 Kumulovaný CF Kumulovaný diskontovaný CF

PORSENNA o.p.s.

66/66

40 PRAHA 4 - PÍSNICE

Recommend Documents