3. NÁVRH Návrh řešení - stanovení cílů Kompoziční záměr Podrobný popis návrhu řešení

16

4. Severní část 4.1 Centrální severní část 4.2 Terasa vedle SOU 4.3 Parkově upravená plocha před SOU

3. NÁVRH 3.1. Návrh řešení - stanovení cílů Návrhová část studie vychází z provedených průzkumů a rozborů, kde byly stanoveny principy pěstebních zásahů v porostech na úrovni porostních skupin, které jsou podkladem pro stanovení kompozičního záměru. Návrhová část je zaměřena jednak na stanovení rámcových cílů: • stabilizace porostů a zvýšení jejich ekologické stability v souladu s ÚSES • zvýšení rekreační hodnoty a každodenní využitelnosti lokality • zlepšení návaznosti na okolí a podpora polyfunkčnosti

5. Západní část u křížku 5.1 Centrální západní část 5.2 Západní část – porostní plášť 6. Stromořadí – „Sáňkařská dráha“ 6.1 Stromořadí

3.2. Kompoziční záměr Kompoziční záměr je klíčovým materiálem, nezbytným pro stanovení optimálního přístupu k řešení jednotlivých dílčích částí území. Obsahuje rámcové směrnice hospodaření pro jednotlivé plochy dle navrženého kompozičního členění řešeného území. Ve svém obsahu se kompoziční záměr zabývá popisem kompozičních oddělení, návrhem provozních vztahů, návrhem struktury vegetačních prvků a návrhem technických prvků.

Schéma - podrobné kompoziční členění objektu Střelnice:

3.3. Podrobný popis návrhu řešení Historie objektu Střelnice je dlouhá a pestrá. Z hlediska vnitřního uspořádání se vyvíjela relativně jednotně. Výměra objektu je 5,03 ha a reliéf terénu je velmi dynamický, což se odráží na vegetaci a provozu v objektu. Z tohoto důvodu byl objekt rozdělen na nižší kompoziční celky, které odrážejí výše uvedené skutečnosti a funkce. Kompoziční celky jsou uvnitř homogenní. Tento metodický krok má zcela zásadní význam, protože umožňuje, aby byl následující rozvoj Střelnice realizován v rámci stanovených kompozičních celků, jako jednotlivých etap. Tento postup samozřejmě předpokládá respektování kompozičních principů celoobjektového charakteru - např. průhledy, dálkové pohledy, provoz apod. 3.3.1. Vymezení a popis kompozičních celků Kompoziční celek je část řešeného objektu, která je homogenní v základních atributech důležitých pro plnění funkce objektu s přihlédnutím k jeho historickému vývoji. Za základní atributy kompozičního oddělení považujeme - reliéf terénu, historii území, převažující (dominantní) funkci, význam v kompozici celého objektu, typické zastoupení skupin vegetačních prvků. Kompoziční celky jsou označeny číslicemi 1 - 6; podrobněji jsou členěny na kompoziční oddělení, která jsou označena druhým číslem, např. 1.1, 1.5, 6.1 apod. Ve schématu kompozičního členění jsou vymezeny jejich hranice. Toto jemné členění umožňuje podrobnou konkretizaci návrhu v návazných stupních projektové dokumentace. Níže je seznam vymezených kompozičních celků a oddělení: 1. Východní část 1.1 Centrální východní část 1.2 Východní část – vyhlídka s altánem 1.3 Východní část – clona k zahradám 1.4 Východní část – porostní plášť 1.5 Východní část – strž nad stadionem 2. Rokle 2.1 Dno rokle 2.2 Svahy rokle 3. Park 3.1 Park – východní centrální část 3.2 Park – západní centrální část 3.3 Park – clona k ulici Gebauerova 3.4 Park – clona k zahradám

.3.2. Návrh funkčního využití Střelnice Návrh funkčního využití je popsán na principu kompozičních celků (KC) a oddělení (KO). 1. Východní část 1.1 Centrální východní část – je součástí nástupního prostoru do Střelnice ze severu a je spojovacím prostorem k KO 3.1 Park. Prostor má tranzitní funkci s možností ohledů do rokle. 1.2 Východní část – vyhlídka s altánem – malý prostor na plošině s výhledy na město a klášter Nanebevzetí pany Marie. Vyhlídka si žádá celkovou úpravu s obnovou mobiliáře. Altán je ve špatném technickém stavu a neplní svoji funkci. Řešením je jeho asanace a vybudování nového nebo vyřešení kompozice vyhlídky bez něho. Potřebné je částečné provzdušnění vegetace v okolí a uvolnění průhledů na město odstraněním smrků. Dominantou prostoru je srostlice několika vzrostlých jedinců dubu červeného. 1.3 Východní část – clona k zahradám – Clona je funkční a střednědobě stabilní. Navržena jsou pěstební opatření ve cloně a zprůchodnění pěšiny na louku.

REGENERACE PŘÍMĚSTSKÝCH REKREAČNÍCH LESŮ V LOKALITĚ STŘELNICE V NOVÉ PACE, BŘEZEN 2005 Ing. Miroslav Pyciak, zahradní a krajinářská architektura, Lomnická 436, 509 01 Nová Paka

17 1.4 Východní část – porostní plášť – je funkční a stabilní. Na pozemku louky nad stadionem (parcelní číslo 2084) je drátěné oplocení a volně rostlý živý plot zeravu západního, který by bylo vhodné odstranit za účelem kompozičního propojení louky se Střelnicí. 1.5 Východní část – strž nad stadionem – část porostu byla při rozšiřování stadionu odstraněna. Vhodné je více stabilizovat porostní plášť pěstebními zásahy a výsadbou dřevin ve spolupráci s vlastníkem stadionu (TJ Sokol Nová Paka). Strž je ohrožena erozí a na značné části chybí půda a vystupuje matečná hornina. Přímé výsadby do matečné horniny mohou být komplikované. 2. Rokle – Celkový návrh řešení prostoru s popisy je na výkresech č. 6 a 7. Rokle by měla sloužit jako přírodní amfiteátr s možností uspořádání menších koncertů, divadelních představení, nebo i lukostřelecké soutěže apod. Důraz je kladen na polyfunkčnost jednotlivých skladebných prvků a maximální vyžití současného terénu a vegetace.

Inspirace – travnaté sedací stupně v městském parku ve Frýdku - Místku (projekt: Ing. Pavel Šimek – Florart a kolektiv autorů) 2.1 Dno rokle – navazuje na objekt středního odborného učiliště, dříve restauraci Střelnice. Po vyčistění dna rokle od nárostů a terénních úpravách bude prostor upraven pro polyfunkční využití. Na první spodní terase u učiliště je navrženo založení parkového trávníku a péče o stávající živý plot z habru obecného, který by měl být zapěstován jako tvarovaná živá stěna o výšce kolem 4m. Na druhé terase jsou navrženy terénní úpravy. Srovnání dna rokle, tak aby zde mohl být založen parkový trávník. Původní terénní modelace na které stála kamenná střelecká bouda bude mírně zvětšena a vytvarována. Na ní je navrženo založit zpevněnou mlatovou plochu, která bude sloužit k pobytu a jako místo pro představení a případné postavení kulis. V ploše mlatu mohou být připraveny otvory v pravidelných rozestupech pro montáž kulis apod. V ploše mlatu – v úrovni povrchu mohou být zachovány pozůstatky střelecké boudy jako připomínka dřívějšího využití rokle. Protější část dna rokle je vytvarována do terénních stupňů, které budou zatravněny a využity jako hlediště nebo pro volné posezení mimo pořádané akce. Při technickém řešení terénních sedacích stupňů bude použitá technologie vrstvení a hutnění zeminy a prokládání geomřížemi pro zvýšení pevnosti. Při terénních modelacích stupňů bude integrován a částečně zachován terénní val – pozůstatek střelnice. Dno rokle bude rovněž doplněno mobiliářem a je vhodné zvážit možnost nasvětlení terasy s „pódiem“.

2.2 Svahy rokle – porosty na svazích jsou navrženy ke stabilizaci a péči o perspektivní nárosty. Cílová prostorová struktura porostu na jižním svahu nad „hledištěm“ by měla být volnější než dnes – rozvolněné skupiny stromů až jednotlivé stromy. Důvodem je orientace, rokle k severu a „hlediště“ by neměli být příliš zastíněné. Z cesty nad roklí na hraně svahu by mělo být částečně vidět dolů, aby rokle přitahovala k návštěvě. 3. Park – navržené řešení prostoru a struktura vegetačních prvků je jednoduchá a respektuje původně založenou kompozici a současný stav. 3.1 Park – východní centrální část – plošina s prostorovou strukturou vegetace blížící se parkové úpravě. Navržena je mírná úprava cestní sítě a nástupů do objektu Střelnice, které jsou popsány v následující kapitole. K regeneraci je navrženo okolí pomníku Svatopluka Čecha a to včetně mobiliáře a extenzivních záhonových výsadeb trvalek a půdních pokryvů.


18 3.2 Park – západní centrální část – celkové řešení by mělo směřovat k rozvolnění porostu a vytvoření parkové úpravy, na části s podrostem trávníku, podobné jako je východní část. Přechod v okrajích do lesních porostů kompozičních oddělení 4.1 a 5.1 by měl být postupný. 3.3 Park – clona k ulici Gebauerova – objekt Střelnice k ulici Gebauerova nemá porostní plášť a tak je tato část hodně otevřená. Zevnitř porostů se místy negativně projevuje okolní zástavba a dálkové pohledy na průmyslový areál podniku Regula. Navrženo je proto posílení výsadeb podél ulice Gebauerova a vytvoření poloprůhledné clony, která bude zároveň pláštěm porostů Střelnice. 3.4 Park – clona k zahradám – založení pohledově nepropustné clony i použitím keřů je navrženo k zástavbě z důvodu jejího negativního působení v pohledech uvnitř objektu Střelnice. 4. Severní část 4.1 Centrální severní část – Navrženy pěstební opatření v porostech 4.2 Terasa vedle SOU – Navrženo je vyčistění a úprava terasy na extenzivní odpočívadlo s výhledem na město a gymnázium. Terénní modelace budou v využity. 4.3 Parkově upravená plocha před SOU – porostní plášť bude po provedení pěstebních opatření odpovídat kompozičnímu cíli. Většina plošných nárostů je navržena k odstranění a tím dojde k prosvětlení a umožnění výhledů na město a gymnázium.

3.3.3. Návrh cestní sítě Stávající hustota cestní sítě je bohatě dostačující a jako celek je funkční a reálným provozem ověřená. Je dána reliéfem terénu, historickým vývojem a postavením objektu Střelnice v systému zeleně města. V některých partiích jsou cesty zmnožené kvůli překonávání terénních nerovností nebo vyhýbání se překážkám. V těchto případech jsou cesty zjednodušeny. V objektu je i značné množství nevýrazných pěšin, které se můžou měnit nebo zanikat, proto nejsou řešeny. Problematický nástup do objektu ze severu v kompozičním oddělení 1.4 je vyřešen návrhem nového dřevěného schodiště se zábradlím v místě dnešního vstupu blíže k SOU. Schodiště by mělo být dostatečně dimenzované a mělo by být vidět již z místa, kde se větví živičná obslužná komunikace. Vstup okolo oplocení stadionu bude zrušen a vegetací, případně technickým řešením bude zamezeno prošlapání. Kamenné schodiště na severozápadním rohu SOU je vyhovující. Inspirace – jednoduché dřevěné schodiště

5. Západní část u křížku - Navrženy pěstební opatření v porostech s důrazem na přirozenou obnovu a dlouhodobou stabilizaci a posílení hluboce zavětřeného porostního pláště. 5.1 Centrální západní část 5.2 Západní část – porostní plášť 6. Stromořadí – „Sáňkařská dráha“ 6.1 Stromořadí – navrženo je oboustranné stromořadí podél cesty na hranici řešeného území zvané „Sáňkařská dráha“. Polovina stromořadí je mimo řešené území projektové dokumentace, ale při přípravě stanoviště a založení je potřebné postupovat zároveň. Z kompozičních důvodů je zde navrženo stromořadí z taxonu výrazně odlišného a světlejšího než jsou okolní, relativně homogenní tmavé porosty s převahou smrku. Upřednostněnými taxony jsou modřín opadavý (Larix decidua) nebo bříza bílá (Betula pendula), jejíž širší použití v porostech Střelnice je patrné na historických fotografiích v úvodní části. Výrazné žluté podzimní vybarvení taxonů se bude výrazně projevovat v dálkových pohledech na porosty Střelnice. Oba taxony jsou světlomilné a je proto potřeba během přípravy stanoviště prosvětlit místo výsadby. Rovněž během rozvojové péče je třeba postupně uvolňovat jejich korunový prostor. Navržená cílová prostorová struktura vegetačních prvků je zobrazena na výkresu č. 5 – Návrh řešení a ve schématu, které je doplněné o dálkové výhledy a pohledy uvnitř Střelnice.

Řešení si vyžadují také nástupy do objektu z ulice Gebauerova. Popsány budou ve směru od východu (od hřbitova a kostelíku). Vstup na rohu u zahrady (parcelní číslo 2066) je uhnutý a zúžený kvůli pařezu odstraněného stromu. Návrh spočívá v odstranění pařezu frézováním, rozšířením a narovnáním cesty, tak aby plynule navazovala na dlážděný chodník. Oprava prašné parkové cesty bude provedena metodou MZK – mechanicky zpevněné kamenivo a okraje budou zhutněny do prkenných okrajů. Nástup do Střelnice v místě pomníku Svatopluka Čecha bude lehce upraven a domodelován tak, aby byl snížen podélný sklon a zajištěna bezbariérovost. Povrch zpevněn MZK. U žádného nástupu z ulice Gebauerova není přechod pro chodce. Tyto nástupy jsou tedy nestandardní a umožněno je to pouze proto, že ulice není dopravně příliš zatížena. Za zvážení stojí, jestli je možné zřídit přechod pro chodce u dalšího vstupu v místě, kde ústí ulice Svatopluka Čecha. Tam je nástup zdvojený a vede do krátkého a příkrého svahu. Řešením je nástup sjednotit do jednoho a zřítit krátké dřevěné schodiště. Vyřešení nástupu rampou není kvůli převýšení, vzdálenosti k parkové cestě a stávající vegetaci možné. Vstup na křižovatce ulic Gebauerova a Křížová je třeba domodelovat a vyřešit směrově. V cestě je odhalené potrubí technické infrastruktury a musí být při úpravě po zjištění stavu a funkčnosti zohledněno.


19 Povrchy cest zůstávají prašné. Sáňkařská dráha má povrch štětovaný a v uspokojivém stavu. Úseky cest, kde jsou prašné povrchy cest poškozené, budou provedeny znovu technologií MZK s únosností pro pochozí komunikace a případný pojezd lehké mechanizace údržby (tj. celková mocnost konstrukce 150 – 200 mm). Okraje budou zhutněny do okrajů z prken fixovaných ocelovými pásy nebo žebírkovými ocelovými tyčemi (délky 250 – 300 mm). Vodní erozí ohrožené úseky musejí být odvodněny diagonálními nebo příčnými dřevěnými svodnicemi. Extrémně ohrožené úseky mohou být podle potřeby provedeny štětováním kamenem z místních zdrojů (melafyry). Pěšiny, které nejsou ohroženy erozí mohou být s úspěchem pravidelně stabilizovány dřevěnou štěpkou, která je odpadem z pěstebních zásahů. Může tak být účelně na místě zužitkována. Na dně rokle bude vytvořená multifunkční plocha technologií MZK s vloženými nerezovými kotvícími prvky pro letní mobilní scénu. Kotvící prvky jsou zapuštěny a v době, kdy nejsou používány jsou zaklopeny víčky v úrovni terénu.

1

2

1/ Stávající štětovaný povrch cesty „Sáňkařské dráhy“ - vhodný povrch pro zpevnění erozně ohrožených a intenzivně zatěžovaných úseků cest 2/ Mlatový povrch založený technologií MZK v městském parku


20

3.3.4. Návrh doplňkové fit stezky a běžecké trasy


21 V rámci objektu byla nalezena trasa s diferencovaným vertikálním profilem. Trasa využívá stávajících parkových cest a větší část trasy je v ploché jižní části v kompozičních celcích 3 a 5. Převýšení je okolo 4m (456 – 460m n.m.). Části trasy od SOU směrem k jihu jsou ve stoupání s převýšením okolo 28m (428-456m n.m.). Celková délka běžecké trasy je 850m. Vymezeno bylo 6 cvičebních stanovišť fitstezky. Místa byla pečlivě vybrána tak, aby byla v místě s rovným terénem vhodným pro umístění nářadí. Zároveň tak, aby byla dobře přístupná z běžecké trasy a aby nedocházelo k rušení ostatních návštěvníků Střelnice. Součástí fitstezky jsou místa s nářadím pro rozcvičení. Prohřátí a protažení svalů před zátěží je nutnou prevencí proti poškození svalů a šlach. Po cvičení je protažení rovněž žádoucí. V areálu je navržen informační systém, který popisuje také programy jednotlivých cvičebních stanovišť. Cviky na stanovištích mají různou náročnost od 1-2-3. Každý si tak může podle aktuální kondice vytvořit svůj alternativní cvičební plán a kombinace cviků. Náročnost prováděných cviků lze snížit také dopomocí cvičebním partnerem. Cviky a nářadí využívají vlastní hmotnost cvičence, proto by nemělo dojít k přetěžování organismu cvičence. Inspirace – Fitstezka v porostech Tlusté hory ve Zlíně (projekt: Ing. Pavel Šimek – Florart a kolektiv autorů)

1

2

1/ Inspirace informační systém – CHKO a Biosferická rezervace Palava (2005) 2/ Inspirace – informační systém fitstezky v porostech Tlusté hory ve Zlíně (projekt: Ing. Pavel Šimek – Florart a kolektiv autorů)

Nový mobiliář a zkvalitnění porostů může podpořit využívání objektu Střelnice. Na fotografii je škola na dopolední hodině výtvarné výchovy

3.3.5. Informační systém Navržený informační systém by měl návštěvníkům podat informace o historii objektu, přírodních podmínkách a možnostech rekreačního využití a návaznostech na okolí (turistické stezky). Měl by obsahovat mapku s označením výhledů, altánu, zajímavých stromů, cvičebních stanovišť apod. Informační systém obsahuje: • • •

Vstupní informace o Střelnici 3-4 ks Cvičební stanoviště a běžecká trať 6ks Směrovky 5 ks


22


23 Program fitstezky podle jednotlivých cvičebních stanovišť:


24


25


26


27


28 3.3.6. Mobiliář a osvětlení V celém objektu Střelnice je navrženo doplnění a obnova mobiliáře. V současné době je zde několik lavic, z nichž některé jsou úplně zničené a neplní funkci. Na vyhlídce v kompozičním oddělení 1.2 je altán menší stavba se základem. Staticky je zajištěna, technicky je však ve špatném stavu a není v něm možnost sezení. Z tohoto důvodu a kvůli tomu, že je neproporční vzhledem k lidskému měřítku, neplní svoji funkci. Výhled z altánu přes terénní hranu je zarostlý vegetací a je velmi omezený. Místo je zároveň tmavé a snadno podléhá vandalské činnosti. Lehce orientální tvary střechy stávajícího altánu příliš nerespektují historický vývoj oblasti novopacka. V ulici Gebauerova a u středního odborného učiliště je relativně nové veřejné osvětlení, stejného typu jako v některých částech města. Svítidla plní svoji funkci. •

Parkové lavice – navrženo je použití dvou základní typů lavic. Lavice městského typu pro kompoziční oddělení 3.1 – Park – východní centrální část, tj. plošina s porostem parkového typu a podrostem trávníku podél ulice Gebauerovy. Lavice by měla splňovat požadavky na pohodlné sezení a odolnost vůči vandalismu. Navržený typ je na fotografii. Druhým typem jsou lavice přírodního charakteru ve dvou provedeních. Jednoduchá dřevěná lavice u které je možnost zhotovení na místě na zakázku a druhé provedení je atypická, výtvarně pojatá forma lavice z kvalitního dubového dřeva. Tyto lavice budou vyrobeny pro konkrétní vybraná zajímavá místa. lavice městského typu……………………………9ks lavice přírodní……………………………………18ks lavice přírodní atypická, výtvarně pojatá……….4ks

Inspirace – různé atypické, výtvarně pojaté lavice. Na poslední fotografii je lavice z Královské obory v Praze

Lavice městského typu – vnitroblok s parkem v Mladé Boleslavi (projekt: Ing. Pavel Šimek – Florart a kolektiv autorů)

•

Odpadkové koše – ve Střelnici nejsou žádné odpadkové koše a je navrženo jejich doplnění do blízkosti hlavních tras, odpočívadel a nově rozmístěných lavic v počtu 10ks. Odpadkový koš vhodného typu je na fotografii s lavicí

•

Altán – po úpravě okolí stávajícího altánu je navrženo jeho odstranění a vybudování nového altánu nebo architektonického objektu, který by lépe plnil funkci. Pro vyhotovení ideového návrhu doporučuji zvolit formu jednoduché architektonické soutěže. Zadáním pro stavbu by měla být tato východiska:

Lavice přírodní – zámecký park Vrchotovy Janovice

-

respektování umístění architektonického objektu a přírodních podmínek výrazovost objektu se může vydat směrem respektování prvků místní architektury nebo může být moderní - abstraktní v případě moderní – abstraktní architektury může jít o stylizaci přístřešku pokud objekt nebude mít integrováno posezení (lavici) je třeba doplnit 1-2 lavice poblíž preferovaným materiálem je dřevo, kov

Jako inspiraci pro objekt doporučuji např. historickou fotografii, která je uvedená z Průzkumech a rozborech, některé prvky barokní architektury (klášter nanebevzetí pany Marie, který je z blízkosti altánu vidět) apod.


29

•

Veřejné osvětlení – navrženo je veřejné osvětlení na frekventované trase „Sáňkařskou dráhou“, které zajišťuje nejkratší spojení mezi náměstím a obytnou čtvrtí Ořechovka, respektive se sídlištěm. Typem použitého svítidla může být již zmíněný používaný model (kulové svítidlo). V případě možnosti volby by bylo preferováno osvětlení podobného typu, jako na přiložené fotografii.

3.3.7. Vegetace Principy návrhu řešení vegetačních úprav již byly částečně popsány k kapitolách 2.6 Současný stav porostů a kapitole 3.3. Podrobný popis návrhu řešení. V této kapitole jsou popsány skladebné vegetační prvky a principy používání.

Pří provádění pěstebních opatřeních je navrženo upřednostňovat domácí, stanovištně vyhovující dřeviny a v plné míře využít přirozeného zmlazení. •

Rozvolněné a zapojené skupiny stromů - uplatňují se v parkově upravené ploše kompozičního oddělení 3.1, 3.2 a v cloně 3.3

•

Solitérní stromy – uplatňují se v parkově upravené ploše kompozičního oddělení 3.1, 3.2 a 2.1. Druhové složení s převahou autochtoních dřevin může být doplněno o některé nepůvodní zajímavé druhy.

•

Skupiny keřů – záhonové nebo bodové výsadby keřů použité pro stabilizaci svahů a odclonění negativně působících objektů. Druhové složení je přírodě blízké (Corylus avellana, Lonicera xylosteum, Sarothamnus scoparius, Ligustrum vulgare apod. s možností použití zdomácnělých např. Syringa vulgaris, Symphoricarpos albus, Spiraea sp. Půdopokryvné skupiny keřů jsou navrženy ke stabilizaci svahů a ke kombinaci s trvalkovými záhony. Navržené druhy: Spiraea bumalda, Symrhoricarpos x chenaultii apod.

•

Trvalkové záhony přírodního charakteru – záhonové výsadby rostlin, kde je potřebná plošná příprava stanoviště. Navrženy jsou jako přírodě blízká společenstva s uplatněním domácích druhů trvalek a travin, proto vyžadují nízké náklady na údržbu. Mohou být doplněny o nenáročné druhy nepůvodní a zdomácnělé. Za vybrané druhy lze uvažovat: Lamium galaebdolon, Luzula sylvatica, Aruncus dioicus, Aster cordifolius, Aster amellus, Geranium sanguineum, Geranium cantabrigiense, Campanula latifolia, Carex pendula, Lysimachia punctata, Brunera macrophylla, Omphalodes verna, Doronicum caucasicum, Matteuccia struthiopteris, Athyrium filix – femina, Polystichum acrostichoides, Deschampsia caespitosa, Festuca gigantea apod. Trvalkové záhony jsou navrženy na provozně frekventovaných a pohledově exponovaných místech u vstupů do Střelnice a u pomníku Svatopluka Čecha. Lokalizace je patrná na výkresu č. 5 Návrh řešení.

•

Podrosty – travobylinná společenstva nebo půdopokryvné dřeviny (břečťan Hedera helix, barvínek Vinca minor, apod.) založená nebo vyvinutá ve stinných partiích porostů. V objektu se vyskytují partie přirozených podrostů s brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus ) a ostružiníkem (Rubus sp.). V případě nadměrného rozvoje ostružiníku je třeba pěstebního zásahu. Tato společenstva jsou cenná a stabilní. V případě potřeby je možné je posekat 1-2 x za vegetační období.

•

Trávníky – ve Střelnici navrženy dva typy. Parkový trávník je navržen v normálních světelných podmínkách v kompozičních odděleních 3.1, 3.3 a na dně rokle 2.1. Intenzita sečení je 5-8 x za vegetační období podle aktuálního srážkového úhrnu. Vývojem na stanovišti se může parkový trávník sukcesí obohatit o další bylinné druhy, které jsou v tomto typu objektu žádoucí. Tento typ trávníku bude zakládán výsevem. Stávající luční trávník může být regenerován osivem parkové travní směsi. Podrostový trávník je specifickým typem a vyvíjí se na místech, kde je větší pokryvnost stromového patra a tím přistínění. Celkové přistínění a expozice ovlivňují pokryvnost trávníku. Počet sečí je nižší – okolo 2-4 ročně, aniž by to ovlivnilo jejich kvalitu a využitelnost. Druhové složení je odlišné a uplatňuje se v nich více hajních druhů. Parkový trávník na sedacích terasách „hlediště“ na dně rokle bude založen drnováním nebo položením travního koberce. Stupně budou armovány geomřížemi.

Vegetační prvky a jejich popis: • Porosty – tvoří základ vegetace Střelnice a celého Pošmistrova kopce a jsou nositelem stability a rekreační hodnoty objektu. Podrobný popis a návrh pěstebních opatření je v kapitole 2.6 Současný stav porostů Střelnice. U porostů Střelnice, které jsou v majetku města Nové Paky, je uvažován převod na lesy zvláštního určení – kategorie příměstské a rekreační lesy. To dává větší prostor k postupné přeměně druhového složení na porosty přirozeného charakteru s vysokým podílem autochtoních dřevin. Příkladem může být Fagus sylvatica, Acer pseudoplatanus, Acer platanoides, Quercus petraea, Tilia cordata, Prunus avium apod.


30

4. ZÁVĚRY Hlavním principem při návrhu regenerace lokality Střelnice bylo maximální využití přírodních podmínek a současného stavu vegetace včetně přirozeného zmlazení. Dále byl kladen zvláštní důraz na minimalizaci údržby cílové kompozice parkových úprav. Cílem je zvýšení ekologické stability objektu Střelnice a zlepšení podmínek pro rekreační využití. Inspirací při hledání optimálního cílového stavu porostů Střelnice může být blízký Přírodní park Sýkornice, který se nachází v katastru obce Stupná.

Bikové bučiny nad vodopádem v Přírodním parku Sýkornice

Použitá literatura: Míchal I. a kol., 1992, Obnova ekologické stability lesů, Academia, Praha Míchal I. a kol., 1994, Ekologická stabilita, Veronica, Brno Kučera P., Šimek P., listopad 2002, Městské lesy – prostorové a provozní souvislosti In sborník: Městské lesy, Luhačovice Krása našeho domova – měsíčník pro okrašlování, zalesňování a pro ochranu domoviny, ročník VIII., 1912, číslo 6. Muzeum v Nové Pace, historické fotografie a materiály


15


3. NÁVRH Návrh řešení - stanovení cílů Kompoziční záměr Podrobný popis návrhu řešení

Recommend Documents