24 VYBRANÉ PROBLÉMY ÚČTOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM

Charakteristika společnosti s ručením omezeným

VYBRANÉ PROBLÉMY ÚČTOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM

24

24 VYBRANÉ PROBLÉMY ÚČTOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM 24.1 24.2 24.3 24.4 24.5 24.6 24.7

CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM ZAHAJOVACÍ ROZVAHA ZŘIZOVACÍ VÝDAJE VKLADY DO SPOLEČNOSTI PŮJČKY VE SPOLEČNOSTECH S.R.O. ODMĚŇOVÁNÍ SPOLEČNÍKŮ A JEDNATELŮ V S. R. O. UKONČENÍ ÚČASTI SPOLEČNÍKŮ VE SPOLEČNOSTI

24.1 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM Společnost s ručením omezeným patří k obchodním společnostem, které bývají označovány jako kapitálové – mají povinnost vytvářet základní kapitál.

24.1.1 Povinná minimální výše základního kapitálu Do konce roku 2013 byla povinná minimální výše základního kapitálu s.r.o. 200 000 Kč. Nová právní úprava (ZOK) od 1. 1. 2014 minimální výši základního kapitálu neuvádí, ale stanoví minimální výši vkladu společníka ve výši 1 Kč. Společnost s jediným společníkem může mít tedy základní kapitál 1 Kč. Poznámka: Tímto snížením ZK se ochrana věřitelů nijak nezhorší. Ani dosavadní právní úprava neukládala společnostem s ručením omezeným povinnost v této hodnotě disponovat majetkem, který by případně použila k úhradě svých závazků. Navíc byla v této oblasti posílena odpovědnost statutárních orgánů.

24.1.2 Společníci Společníky s.r.o. mohou být jak fyzické, tak právnické osoby. Od roku 2014 již neplatí pro společníky tato omezení: - do konce roku 2013 mohlo být v s.r.o. maximálně 50 společníků, dnes již maximální počet není omezen - do konce roku 2013 mohla fyzická osoba jako jediný společník založit nejvýše 3 společnosti s r.o., dnes již neplatí ani toto omezení

24.1.3 Podíly společníků Na rozdíl od dřívější právní úpravy ZOK od 1. 1. 2014 připouští různé druhy podílů. Nejčastějším druhem bude jistě i nadále základní podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti. Společenská smlouva může umožnit i vznik jiných druhů podílů, například podíl s přednostním právem na podíl na zisku, podíl s vyšší mírou vlivu na jednání společnosti, podíl s právem veta na určitá rozhodnutí valné hromady apod. Společenská smlouva dále může určit, že pro každý podíl společníka bude vydán tzv. kmenový list, tj. cenný papír v listinné podobě, jehož převoditelnost není omezena ani nijak podmíněna. Je-li podle společenské smlouvy povolen vznik více podílů pro jednoho společníka, může společnost vydat kmenový list pro každý takový podíl.

24.1.4 Založení a vznik společnosti Společnost je založena uzavřením společenské smlouvy (v případě jediného společníka zakladatelské listiny), avšak právně vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. K tomuto datu se také otevírají účetní knihy a sestavuje se zahajovací rozvaha. Před zápisem do obchodního rejstříku musí být splaceny veškeré nepeněžité vklady, celé případné emisní ážio a alespoň 30 % hodnoty peněžitých vkladů. Upsané vklady musí být splaceny ve lhůtě určené společenskou smlouvou, nejpozději však do 5 let od vzniku společnosti.

167

24


Charakteristika společnosti s ručením omezeným

24.1.5 Ručení Společnost ručí za závazky celým svým majetkem. Společníci ručí za dluhy společnosti do výše v jaké dosud nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaném v obchodním rejstříku v době, kdy byly věřitelem vyzváni k zaplacení. Nová právní úprava zavádí zvýšenou odpovědnost statutárních orgánů za jejich jednání při výkonu funkce. Pokud například jednatel v rámci výkonu své funkce způsobí společnosti škodu, potom ručí věřiteli za dluh společnosti v rozsahu, v jakém společnost není schopna svůj dluh uhradit. Dalším nebezpečím pro jednatele je případné insolvenční řízení, v rámci kterého může soud rozhodnout, že jednatel ručí věřitelům například proto, že v rámci výkonu své funkce neučinil vše potřebné pro odvrácení úpadku.

24.1.6 Rezervní fond Společnost měla do konce roku 2013 povinnost vytvářet zákonný rezervní fond, který byl určen ke krytí ztrátového hospodaření. Zákon o obchodních korporacích již tuto povinnost nevymezuje, společnost však může rezervní fond vytvořit dobrovolně. Poznámka: Zůstatek rezervního fondu (účet 421) u již existujíích společností bude možné rozpustit ve prospěch jiných vlastních zdrojů.

24.1.7 Orgány společnosti Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, tj. shromáždění společníků. Valnou hromadu je povinen svolat jednatel minimálně jednou za účetní období. Řádnou účetí závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Do působnosti valné hromady patří například: – schvalování účetní závěrky, rozhodování o rozdělení zisku a o úhradě ztrát, – rozhodování o změně společenské smlouvy – rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu, – volba a odvolání jednatelů, členů dozorčí rady Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. ZOK také nově umožňuje, aby jednatelé tvořili kolektivní orgán, ve kterém je možno jednotlivým jednatelům přidělit různé oblasti, za které ponesou odpovědnost (například finance, výroba, obchod). Jednatel je osoba pověřená jednat jménem společnosti a náleží mu tak obchodní vedení firmy. Je také povinen zajistit řádné vedení účetnictví a informovat společníky o záležitostech společnosti. Může jím být společník nebo cizí osoba (tj. osoba bez vztahu ke společnosti, kterou valná hromada společnosti pověřila výkonem funkce jednatele). Pokud jednatel bude pobírat za svoji činnost odměnu, musí být vymezena ve Smlouvě o výkonu o funkce. Odměna jednateli se eviduje na účtu 522 – Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti a je pro společnost daňově uznatelným nákladem. Dalším orgánem společnosti s ručením omezeným může být dozorčí rada. Její úlohou je: - dohlížet na činnost jednatelů - nahlížet do obchodních a účetních knih a jiných dokladů a kontrolovat údaje v nich obsažené - přezkoumávat účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty - podávat zprávy valné hromadě ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak jednou ročně Členové dozorčí rady (musí být nejméně tři) jsou voleni valnou hromadou, z pochopitelných důvodů nemůže být členem dozorčí rady jednatel. Odměny členům dozorčí rady se evidují na účtu 523 – Odměny členům orgánů společnosti a družstva a jsou daňově uznatelným nákladem.

168

Zahajovací rozvaha


24

24.1.8 Podíly na zisku Pokud společenská smlouva nestanoví jinak, podílejí se společníci na zisku v poměru svých podílů. ZOK nově umožňuje společnosti vyplácet i zálohy na výplatu podílu na zisku. Za tímto účelem je nutno provést mezitímní účetní závěrku, ze které je zřejmé, že společnost má dostatek prostředků k rozdělení zisku. Výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku minulých let a ostatních fondů ze zisku a snížený o neuhrazenou ztrátu minulých let. V případě, že řádná účetní závěrka na konci účetního období nepotvrdí předpokládanou výši zisku, potom budou muset společníci tyto zálohy vrátit. Pro účtování o zálohách na podíly na zisku je třeba v účtovém rozvrhu zřídit nový účet, například 432 - Zálohy na podíly na zisku. Jeho případný zůstatek bude na konci účetního období na straně MD a v následujícím roce se započítá na zjištěný celkový hospodářský výsledek. Poznámka: Příklad na účtování o zálohách na podílech na zisku je uveden jak ve výkladových učebnicích (2. a 3. díl), tak i v rámci příkladu k otázce č. 24.

24.2 ZAHAJOVACÍ ROZVAHA Ke dni vzniku sestavuje společnost zahajovací rozvahu a následuje otevření účtů hlavní knihy. V aktivech je zpravidla jednak pohledávka za upsaný nesplacený kapitál (účet 353) a dále příslušný majetek, který byl vložen do společnosti (např. peněžní prostředky, dlouhodobý majetek). V pasivech je základní kapitál na účtu 411 ve výši zapsané v obchodním rejstříku. Další položky pasiv závisí na tom, zda existují ještě jiné vlastní zdroje (např. vklady nad rámec základního kapitálu, tj. kapitálové fondy, popř. rezervní fond). PŘÍKLAD Pan Roman Dvořák založil jako jediný společník společnost s ručením omezeným ATLETIKA, s.r.o. V zakladatelské listině byl stanoven ZK ve výši 200 000 Kč, který byl do dne zápisu do OR splacen v plné výši: - vkladem peněžních prostředků na běžný účet ve výši 50 000 Kč - nepeněžním vkladem auta oceněného znaleckým posudkem na 150 000 Kč Řešení: Aktiva Zahajovací rozvaha společnosti ATLETIKA, s.r.o. Pasiva ————————————————————————————————————————— 022 - Samostatné movité věci 150 000 411 - Základní kapitál 200 000 221 - Bankovní účty 50 000 Poznámka:Součástí zahajovací rozvahy mohou být také zřizovací výdaje (viz následující bod).

&

24.3 ZŘIZOVACÍ VÝDAJE (Vyhláška § 6/3a, ZDP § 32a/4) Zřizovacími výdaji (náklady) se rozumí výdaje spojené se zřízením (založením) nového podniku (společnosti), například soudní a notářské poplatky a jiné úřední výlohy, náklady na pracovní cesty, mzdy, odměny za zprostředkování, nájemné. Zřizovacími výdaji jsou také výdaje, které vzniklá účetní jednotka následně uhradí jiným osobám (např. společníkovi) v souvislosti se svým zřízením. Do zřizovacích výdajů se přitom nezahrnují výdaje na pořízení dlouhodobého majetku nebo zásob a výdaje na reprezentaci. Zřizovací výdaje se zahrnují do dlouhodobého nehmotného majetku, a to v případě, že jejich úhrn přesáhne hranici stanovenou vnitropodnikovou směrnicí účetní jednotky pro dlouhodobý nehmotný majetek (z daňového hlediska pak částku 60 000 Kč). Musí se účetně odepsat do pěti let od vzniku společnosti, daňově se pak odepisují rovnoměrně po dobu 60 měsíců. Zřizovací výdaje v částce nižší účetní jednotka může zahrnout přímo do nákladů. Zřizovací výdaje je možné uhradit: a) přímo ze splaceného peněžitého vkladu (z účtu zřízeného správcem vkladu) → v tomto případě jsou zřizovací výdaje součástí zahajovací rozvahy b) společníky (po vzniku společnosti budou společníkům uhrazeny) → v tomto případě zřizovací výdaje nejsou součástí zahajovací rozvahy

169

24

&


Vklady do společnosti

PŘÍKLAD Společnost AUTO, s.r.o., byla zapsána do OR 8. 2. 2015. Základní kapitál je 500 000 Kč, ke dni zápisu do OR bylo splaceni na běžný účet společnosti 200 000 Kč. Ještě před tímto datem však byly vynaloženy následující výdaje spojené se vznikem společnosti: – výdaje na právní a notářské služby 10 000 Kč – výdaje na kolky 2 000 Kč – pořízení kopírovacího stroje 45 000 Kč – nájem kanceláře do doby vzniku s.r.o. 60 000 Kč Tyto výdaje byly uhrazeny: a) z účtu zřízeného správcem vkladu b) společníkem p. Říhou (formou půjčky se splatností 3 měsíce) Řešení: Z výše uvedených výdajů není možné zahrnout do zřizovacích výdajů nákup kopírky (jedná se o DHM). Částku zřizovacích výdajů potom zjistíme součtem ostatních částek, tj. 72 000 Kč. Protože přesáhly hranici 60 000 Kč, jedná se o dlouhodobý nehmotný majetek a musí se zaúčtovat na účet 011. Varianta A AKTIVA 011 022 221 353 Celkem Varianta B AKTIVA 221 200 000 Kč 353 300 000 Kč Celkem 500 000 Kč

ZAHAJOVACÍ ROZVAHA PASIVA 72 000 Kč 411 45 000 Kč 83 000 Kč 300 000 Kč 500 000 Kč Celkem

500 000 Kč

500 000 Kč

ZAHAJOVACÍ ROZVAHA PASIVA 411

500 000 Kč

Celkem

Účtování po otevření účetních knih: 1. Předpis zřizovacích výdajů 2. Pořízení kopírovacího stroje 3. Úhrada závazku společníkovi

500 000 Kč 72 000 Kč 011 365 45 000 Kč 022 365 117 000 Kč 365 221 (211)

24.4 VKLADY DO SPOLEČNOSTI 24.4.1 Peněžité vklady do základního kapitálu Peněžitým vkladem je souhrn peněžních prostředků (dále jen „peněžitý vklad“), které se určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti. Způsob účtování o vkladech do základního kapitálu závisí na tom, zda se jedná o vklad při vzniku společnosti nebo o vklad v průběhu existence společnosti. a) Vklady při vzniku společnosti: viz část 24. 2 – ZAHAJOVACÍ ROZVAHA b) Vklady v průběhu existence společnosti Před zápisem do OR se musí použít účet 419 – Změny základního kapitálu. 1. Předpis peněžitého vkladu 353 419 2. Úhrada vkladu v penězích 221 (211) 353 3. Zápis do obchodního rejstříku 419 411 AE

170

Půjčky ve společnostech s ručením omezeným


24

24.4.2 Nepeněžité vklady do základního kapitálu Nepeněžitým vkladem společníka do společnosti je souhrn jiných penězi ocenitelných hodnot (dále jen „nepeněžitý vklad“), které se určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti. Nepeněžitým vkladem může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání. Vklady spočívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo v poskytnutí služeb jsou zakázány. Nepeněžitý vklad musí být splacen před zápisem výše základního kapitálu do OR.

24.4.3 Příplatky nad rámec základního kapitálu Tyto vklady se účtují na účet 413 – Ostatní kapitálové fondy a dochází k nim např. z důvodu řešení špatné finanční situace společnosti. Jedná se o tzv. příplatky mimo základní kapitál, které mohou mít dvojí podobu: - povinné – již při podpisu společenské smlouvy v ní musí být uvedena možnost, že valná hromada může společníkům uložit povinnost peněžitého příplatku (společenská smlouva určí max. výši tohoto příplatku) - dobrovolné – mohou být poskytnuty kdykoliv, v libovolné výši, a to se souhlasem jednatele Účtování: 1. Rozhodnutí valné hromady o poskytnutí příplatku mimo ZK 355 / 413 2. Úhrada příplatků na běžný účet 221 / 355 Poznámka: V praxi bývá příplatek někdy uhrazován zápočtem již dříve přijaté půjčky od společníka. V takovém případě by účtování o úhradě vypadalo takto: 365 (479) / 355 Příplatek mimo ZK nemá vliv na výši podílu společníka ani na výši ZK společnosti. Zvyšuje však nabývací cenu podílu pro účely daně z příjmů (§ 24/7 ZDP).

24.5 PŮJČKY VE SPOLEČNOSTECH S RUČENÍM OMEZENÝM V praxi se jedná o jev zcela běžný: ocitne-li se společnost v dočasné platební tísni, mohou vypomoci společníci a naopak. Takové půjčky mají i daňové dopady.

24.5.1 Půjčky do společnosti (tzn. společnost je dlužník, společník je věřitel) Výše úroku Při peněžité půjčce lze dohodnout úroky, ale půjčka může být také bezúročná. Pro společníky bude však často daňově výhodnější sjednat půjčku jako úročenou, protože společnost si může zpravidla účtovat úrok do daňových nákladů. V případě sjednaných úroků se doporučuje výše úroku maximálně v ceně obvyklé, tj. ceně odpovídající běžným podmínkám pro poskytnutí půjčky. Pokud by byl úrok sjednán v ceně vyšší, bude pro společnost daňovým nákladem pouze úrok v částce odpovídající ceně obvyklé. Účtování: U půjčky poskytnuté účetní jednotce od společníka se používá účet 365 – Ostatní závazky ke společníkům. (příp. 479 – Ostatní dlouhodobé závazky). PŘÍKLAD 1. Přijetí půjčky od společníka 2. Vyúčtování úroků z přijaté půjčky 3. Splácení půjčky včetně úroků

211 (221) 562 365 (479)

365 (479) 365 (479) 211 (221)

UPOZORNĚNÍ Úroky z přijatých půjček je nutné účtovat do nákladů společnosti zásadně časově rozlišené, a to bez ohledu na okamžik zaplacení úroku. Pokud však je věřitelem fyzická osoba, která není účetní jednotkou, daňovým nákladem jsou pouze úroky zaplacené.

&

!

171

24


Příjmy společníků ve společnosti s r.o.

24.5.2 Půjčky poskytnuté společností společníkům Výše úroku Podobně jako při půjčce do společnosti mohou být i v tomto případě sjednány úroky, ale je možné uzavřít i půjčku bezúročnou, ale společnost by v takovém případě musela zvýšit svůj základ daně o úroky odpovídající obvyklé úrokové míře. Účtování: Při půjčce poskytnuté společníkům účetní jednotkou (tj. společností s ručením omezeným) se používá účet 355 – Ostatní pohledávky za společníky.

&

PŘÍKLAD 1. Poskytnutí půjčky společníkům 2. Vyúčtování úroků z poskytnuté půjčky 3. Příjem splácené půjčky včetně úroků

355 355 211 (221)

211 (221) 662 355

24.6 PŘÍJMY SPOLEČNÍKŮ VE SPOLEČNOSTI S R.O. Společníci s.r.o. mohou dosáhnout u společnosti tyto druhy příjmů:

24.6.1 Příjmy ze závislé činnosti (ZDP § 6) Tento příjem připadá v úvahu zejména tehdy, uzavře-li společník se společností s.r.o. pracovní smlouvu, příp. některou dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Zdaňování těchto příjmů je obdobné jako u ostatních zaměstnanců společnosti. Při účtování jsou dvě dílčí změny oproti účtování mezd zaměstnancům, a to: - místo účtu 521 – Mzdové náklady se používá účet 522 – Příjmy společníků ze závislé činnosti, - místo účtu 331 – Zaměstnanci se používá účet 366 – Závazky ke společníkům ze závislé činnosti.

&

PŘÍKLAD Společník Jan Novák je zaměstnán u společnosti. Podepsal „Prohlášení k uplatnění nezdanitelných částek a slev na dani“, na základě kterého uplatňuje slevu na poplatníka. Hrubá mzda činí 30 000 Kč. Řešení: 1. Hrubá mzda 30 000 Kč 522 366 2. Zdravotní pojištění (4,5 %) 1 350 Kč 366 336.1 3. Sociální pojištění (6,5 %) 1 950 Kč 366 336.2 4. Záloha na daň z příjmů 3 960 Kč 366 342 – výpočet základu daně .. 30 000 + 2 700 + 7 500 = 40 200 Kč – výpočet daně před slevami … 40 200 * 0,15 = 6 030 Kč – výpočet daně po slevách … 6 030 – 2 070 = 3 960 Kč Poznámka: Podobně jako odměna společníkovi se účtuje i zdaňuje odměna jednateli společnosti s r. o.

24.6.2 Příjmy ze samostatné činnosti (ZDP § 7) Jedná se o další druh příjmů, které může za činnost pro společnost s ručením omezeným její společník obdržet. Není vyloučeno, aby společník, který podniká například jako účetní poradce, nemohl poskytnout poradenské služby společnosti, která se zabývá naprosto odlišnou činností (např. pořádáním seminářů). Pro tyto případy je nutné, aby mezi společníkem a společností byla uzavřena řádná smlouva stejně jako s jakýmkoliv jiným obchodním partnerem.

172

Ukončení účasti společníka ve společnosti


24

24.6.3 Příjmy z kapitálového majetku (ZDP § 8) Za příjem z kapitálového majetku jsou považovány podíly na zisku, které mohou představovat více či méně rozhodující příjem společníka z účasti ve společnosti s.r.o. Zdanění těchto příjmů je výhradně povinností společnosti. Společníci tedy obdrží čistý příjem, který již samozřejmě dále nedaní, ani jej neuvádějí v daňovém přiznání (pokud tedy vůbec mají povinnost je podat). Příjem se zdaňuje srážkovou daní ve výši 15 %. PŘÍKLAD Valná hromada společnosti rozhodla o výplatě podílu na zisku ve výši 800 000 Kč. Podíl (snížený o 15 % daň) ve výši 680 000 Kč vyplatila společníkům. Řešení: 1. Přiznání podílu na zisku 800 000 Kč 431 364 2. Sražená daň 120 000 Kč 364 342 3. Výplata podílu na zisku hotově 680 000 Kč 364 211 4. Odvod sražené daně FÚ (výpis) 120 000 Kč 342 221 Poznámka: Stejný postup účtování i zdaňování se používá i u a.s. Od roku 2014 je možno za určitých podmínek vyplácet společníkům podíly na zisku i zálohově (viz kapitola 24.1.8).

&

24.7 UKONČENÍ ÚČASTI SPOLEČNÍKA VE SPOLEČNOSTI Důvodů pro ukončení účasti společníka ve společnosti může být celá řada. Pokud k ukončení dochází ve shodě s ostatními společníky, jsou nejčastějšími způsoby následující dva: - převod podílu (tj. převod na jinou osobu) - dohoda o ukončení účasti s výplatou vypořádacího podílu odcházejícímu společníkovi

24.7.1 Převod podílu společníka Každý společník může svůj podíl převést na jiného společníka, popř. i na třetí osobu. Pokud se bude převádět podíl na jiného společníka, může společenská smlouva tento převod podmínit souhlasem některého orgánu společnosti. Převod podílu společníka na třetí osobu je možný jen se souhlasem valné hromady, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Z pohledu společnosti se výše jejího majetku nijak nezmění a o prodeji obchodního podílu odcházejícího společníka se vůbec neúčtuje, pouze se upraví analytická evidence k účtu 411. U společníka prodávajícího obchodní podíl je dále důležité, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu. Pokud je společníkem fyzická osoba a podíl není součástí jejího obchodního majetku, nebude o ničem účtovat a postará se pouze o správné zdanění vzniklého příjmu. Poznámka: Příjem z prodeje se zdaní dle § 10 ZDP, jako výdaj se uplatní nabývací cena obchodního podílu. V případě, že doba mezi nabytím a prodejem obchodního podílu je delší než 5 let, tento příjem je od daně z příjmů osvobozen (§ 4/1/r ZDP). V případě, že společníkem je fyzická osoba a podíl je součástí jejího obchodního majetku nebo je společníkem právnická osoba, bude se účtovat o prodeji dlouhodobého finančního majetku. Účtování: 1. Tržba z prodeje obchodního podílu 378 661 2. Úhrada za prodej 221 378 3. Vyřazení obchodního podílu 561 061 Poznámka: U fyzické osoby, jejíž podíl byl zahrnut do obchodního majetku, se příjem zdaní dle § 7 ZDP (jako výdaj lze opět uplatnit nabývací cenu). U právnické osoby se příjem zahrne do obecného základu daně.

173

24


Ukončení účasti společníka ve společnosti

24.7.2 Dohoda o ukončení účasti s výplatou vypořádacího podílu Jsou-li splněny důvody pro ukončení účasti společníka na společnosti, je povinností společnosti vyplatit odcházejícímu společníkovi vypořádací podíl. Společnost je povinna stanovit jeho výši, vypočítat srážkovou daň a odvést ji finančnímu úřadu a čistý vypořádací podíl vyplatit. Další povinností společnosti je stanovit, jak naloží s volným podílem. Od 1. 1. 2014 společnost nově nakládá s uvolněným podílem jako zmocněnec, tj. tento podíl i nadále zůstává ve vlastnictví bývalého společníka. Společnost uvolněný podíl prodá nejméně za přiměřenou cenu, přičemž předkupní právo mají společníci. Pokud se podíl podaří prodat, společnost vyplatí bývalému společníkovi výtěžek z prodeje po odečtení nákladů na tento prodej. V případě, že se nepodaří uvolněný podíl prodat do 3 měsíců, potom se výše vypořádacího podílu určí z účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti. Zjištěný hrubý vypořádací podíl se sníží o nabývací cenu podílu na společnosti a zdaní se srážkovou daní ve výši 15 %. Poznámka: Společnost může výši vypořádacího podílu určit z účetní závěrky i bez případného prodeje, pokud tak stanoví společenská smlouva.

&

PŘÍKLAD Společnost HRANIČKY, s.r.o. byla založena dvěma společníky vklady ve výši 500 000 Kč za každého společníka. Společník A ukončil svoji činnost ve společnosti, a to dohodou obou společníků. Uvolněný podíl nebyl do tří měsíců prodán, proto byla ke dni zániku účasti společníka provedena mezitímní účetní závěrka, ze které vyplynula výše vlastního kapitálu 4 000 000 Kč. Odcházející společník během své účasti neposkytl společnosti žádný příplatek mimo ZK, který by zvyšoval nabývací cenu jeho podílu. Účtování: 1. Hrubý vypořádací podíl (vznik volného podílu) 2. Předpis srážkové daně (2 000 000 – 500 000) * 0,15 3. Výplata čistého vypořádacího podílu převodem z účtu 4. Odvod daně finančnímu úřadu

2 000 000 Kč 225 000 Kč 1 775 000 Kč 225 000 Kč

252 365 365 342

365 342 221 221

Poznámka: Se vzniklým volným podílem může s.r.o. naložit takto: a) převést jej na jiného společníka nebo třetí osobu, b) snížit o něj svůj základní kapitál, c) mohou jej převzít v poměru svých podílů ostatní společníci (za úplatu ve výši vypořádacího podílu).

 Problematika

174

účtování v s.r.o. je popsána i ve 3. díle učebnice – kapitola 3.3

24 VYBRANÉ PROBLÉMY ÚČTOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM

Recommend Documents