24 Duchovní investice

24 – Duchovní investice

DUCHOVNÍ DUCHOVNÍ INVESTICE

Jak zhodnotit své peníze. To je jeden z největších úkolů finančníků, malých firem, velkých nadnárodních společností, ale i každého z nás. Na dnešním semináři se budeme zabývat tématem, jak získané prostředky správě využít.

Význam biblického desátku

1

2

Ježíš často hovořil o majetku a o penězích. Během své služby zmínil 38 podobenství. Z toho je 16 podobenství o zacházení s penězi, majetkem, polem, perlou, dobytkem, dary, domy... Ve čtyřech evangeliích Matouše, Marka, Lukáše a Jana, každý 10. verš, tedy 288 veršů dohromady, se přímo zabývají tématem peněz a naším vlastnictvím.Existuje přibližně 500 veršů v Bibli o modlitbě, dalších 500 o víře a překvapivě 2,000 veršů o penězích a majetku. Je zajímavé, kolik veršů se v Bibli zabývá lidskou činností a využitím odměny za ni. Ježíš mluvil s lidmi o každodenních starostech a pomáhal jim je řešit. Biblické principy jsou moudré, užitečné, praktické a platí dodnes.

3

Většina z nás tráví hodně času tím, že si dělá starosti, jak získat majetek, zajistit bydlení, jak zvládnout stoupající ceny, co přinese jednotná evropská měna, jak zabezpečit větší ochranu pro majetek, jak zaopatřit děti… Je normální, že všichni o tom přemýšlíme. Souvisí s tím i obavy z vývoje světového hospodářství.

4

Uvědomujeme si úzkou propojenost mezi politickou a finanční nestabilitou. Po útocích z 11. září 2001 víme víc než kdykoliv předtím, že politika a náboženství spolu souvisí. Velkým tématem je důchodová reforma, změny ve zdravotnictví a v důchodovém pojištění. Všechno se točí kolem peněz, plánování a investic. Hledáme nějaký stabilní, trvalý a spolehlivý základ.

5

Podívejme se nejdříve na biblické principy: Ježíš ve svém kázání na hoře prohlásil: (Text: Matouš 6,31.32) „Nemějte starost a neříkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat?… Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete.“ Jak tomu máme rozumět?

Matouš 6,31.32

„Nemějte starost a neříkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? ... Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete.“

Vše začalo dávno na počátku při stvoření. Planeta Země právě vyšla z rukou Stvořitele ve vší kráse, dokonalosti a slávě, která se nedá popsat. Bůh stvořil zemi, která podle vlastních slov Stvořitele, byla dobrá. 6

1


7

Nad krásnými údolími se tyčily vrcholy kopců. Vody byly kdysi plné nejrůznějších ryb a živočichů. Nádherné květiny a stromy všech barev a plodů přinášely rozkoš všem smyslům. Ptáci prozpěvovali melodické písně. Zvířata si beze strachu hrála na loukách… Ani ten nejluxusnější domov v dnešní době na zemi se nedá srovnat s původním rájem. (Text: 1. Mojžíšova 2,8) Ale bylo tam ještě mnohem víc! „A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu… a postavil tam člověka, kterého vytvořil.“

1 Moj 2,8

„Ale bylo tam ještě mnohem víc! A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu … a postavil tam člověka, kterého vytvořil.“

8

1 Moj 1,29 „Dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.“

9

(Text: 1. Mojžíšova 1,29) „Dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.“ Vše bylo připraveno pro kvalitní život. První lidé neplatili nájem, nemuseli počítat daně, nemuseli se obávat kriminality, netrpěli žádnými nemocemi. Lidé se těšili z dokonalého zdraví a věčného života, z hlubokých trvalých vztahů a z Boží lásky, protože Bůh byl s nimi. (Text: 1. Mojžíšova 2,15) „Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil.“

1 Moj 2,15

„Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil.“

10

Lidé byli původně pověřeni spravováním Božího stvoření. Božím záměrem bylo, aby zemi obývalo jedno veliké a šťastné společenství lidí. Bůh si také přál, aby lidé pracovali a měli ze své činnosti radost.

Člověk správcem stvoření

11

(Text: Žalm 24,1) Bible říká: „Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí.“ Na tomto Žalmu můžeme vidět zodpovědnost za zemi a za všechno, co se na ní děje.

Žalm 24,1

„Hospodinova je země se vším, co je na ní, s vět i ti, kdo na něm sídlí.“

12

2

24 – Duchovní investice (Text: Žalm 50,10.11) Znovu, Bůh říká: „Všechna lesní zvěř mi patří i dobytek na tisíci horách, v horách vím o každém ptáku, polní havěť též mám kolem sebe.“

Žalm 50,10.11 „Všechna lesní zvěř mi patří i dobytek na tisíci horách, v horách vím o každém ptáku, polní havěť též mám kolem sebe.“

13

14

Bůh nám dal schopnost se živit a udržovat přírodu. Mnozí z nás nepracují na poli jako farmáři, ale třeba máme nějaká řemesla, živnosti či povolání, která nám zajišťují životní náklady. Ze získaných prostředků si kupujeme potraviny a hradíme náklady na bydlení. Ve skutečnosti ale nevlastníme vůbec nic. Bůh má vůči nám pohledávky na majetku a životech, které nám svěřil. Nedal nám je, jen propůjčil. (Text: 5. Mojžíšova 8,18) „Pamatuj na Hospodina, svého Boha, neboť k nabytí blahobytu ti dává sílu on, aby utvrdil svou smlouvu, kterou přísahal tvým otcům, jak tomu je dnes.“

5. Moj 8,18

„Pamatuj na Hospodina, svého Boha, neboť k nabytí blahobytu ti dává sílu on, aby utvrdil svou smlouvu, kterou přísahal tvým otcům, jak tomu je dnes.“

15

Starý zákon I. Překlad s výkladem,

S. 16

„Do světa pověr a fatalismu, rozvrácených vztahů a nejistoty, zní evangelium, že nebe a země jsou stvořením laskavého Boha, které se o člověka i o všecko své stvoření nepřestává starat.“

16

Citát: „Do světa pověr a fatalismu, rozvrácených vztahů a nejistoty, zní evangelium, že nebe a země jsou stvořením laskavého Boha, které se o člověka i o všecko své stvoření nepřestává starat.“ Starý zákon, překlad s výkladem I, Kalich, Praha 1978, s. 16. Adam s Evou měli téměř neomezené možnosti. Šli kam chtěli, jedli co chtěli. Přesto dostali určité hranice, které je dělily od sebezničení. Důvěru k Bohu vyjadřovali svou poslušností. Tím také ctili Boha jako Stvořitele a vlastníka. Kdyby Adam s Evou zůstali věrní, žili bychom dodnes v Edenu!

17

18

Adam a Eva selhali ve vztahu s Bohem. Přestali respektovat jeho postavení i vymezené hranice. Kvůli vzpouře ztratili téměř všechno. Domov v zahradě Edenu, nesmrtelnost, lásku, radost, štěstí, bezpečí, čisté svědomí a přímé společenství s Bohem. Ze vznešeného postavení padli do otroctví hříchu. Za vzpourou stál satan. Padlý anděl, který se také vzbouřil proti Bohu a doufal, že získá plnou vládu nad zemí a lidmi.

3


19

Matouš 4,9

„Satan ho vzal na velmi vysokou horu, ukázal mu všechna království a řekl mu: ‚Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.‘ “

20

21

Satanova autorita ale netrvala dlouho. Když přišel Ježíš na zem, znamenalo to pro ďábla konec. Bůh měl od začátku dokonalý plán a nenechal své stvoření na pospas zlu. Rozhodl se přijít mezi lidi v osobě Ježíše Krista. S tím bylo spojené riziko - satan se pokusí podvést Božího Syna stejným způsobem jako svedl Adama a Evu. Satan se o to pokusil, když se Ježíš postil na poušti. (Text: Matouš 4,8.9) Čteme, že satan ho vzal na „velmi vysokou horu, ukázal mu všechna království..... a řekl mu: ‘Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.‘“ Existují tři skupiny pokušení – touha po bohatství, po moci a po uznaní. Satan doufal, že naláká Ježíše na království tohoto světa, ale neuspěl. Věci, které satan slíbil dát Kristu, mu ve skutečnosti nepatřili! Ukradl planetu podvodem a lstí. Satanův osud byl navždy zpečetěn tím, že Ježíš Kristus položil svůj život jako oběť za lidi a za stvoření. Satan byl poražen! Kristova smrt umožnila obnovu země. Všechno, co jsme a co máme, je díky Ježíši Kristu. Ať je náš vztah k Bohu jakýkoliv, vše mu náleží a my jsme opět jen správci. Bůh nám tak projevil svou důvěru. Co od nás ale očekává? (Text: 1. Korintským 4,2) „Od správců se nežádá nic jiného, než aby byl každý shledán věrným.“ Jsme zodpovědní za Boží dary. Za život, zdraví, zemi, majetek, finance a hodnoty, které získáme ze své práce.

1. Kor 4,2

„Od správců se nežádá nic jiného, než aby byl každý shledán věrným.“

22

(Text: Skutky 17,24.25) „Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, všemu dává život, dech i všechno ostatní.“

Skutky 17,24.25

„Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, všemu dává život, dech i všechno ostatní.“

23

Římanům 12,1 „Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.“

24

(Text: Římanům 12,1) Pavel napsal: „Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.“ Co to znamená „živá oběť“? Jde o opravdové a upřímné odevzdání se Ježíši a o důvěru, že nás vede a má naše životy ve svých rukou.

4


25

(Text: Skutky 10,38) Když Kristus „…procházel zemí, všem pomáhal.“ Je pro nás příkladem. Každý z nás má nějaké zaměstnání a máme pracovat s vědomím, že sloužíme Bohu. Všude okolo nás je mnoho lidí, jejichž potřeby jsou nenaplněné. A také příležitostí ke službě je mnoho!

26

Jsme také správci času, který máme od Boha. Máme rozumně spravovat finance, čelit životním příležitostem a přijímat výzvy. Jak to všechno využíváme? Kolik času, dnů, měsíců či let jsme promrhali? Každý z nás má k dispozici 24 hodin v jednom dnu. Jsme odpovědni za to, jak využíváme svůj čas.

Skutky 10,38

Kristus „procházel zemí a všem pomáhal,“

(Text: Žalm 90,12) „Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce.“ To je velké umění. Je to vlastně také Boží dar – vědět jak naložit se životem.

Žalm 90,12

„Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce.“

27

Význam soboty

28

Bůh očekává, že rozumně využijeme čas, který nám dává k dispozici. Také očekává, že budeme pamatovat na den odpočinku, který je určen pro vztah s Bohem. V sobotu máme být otevření pro jeho poselství, čerpat novou inspiraci a sílu k práci. Čas, který si oddělíme pro něj a budeme mu naslouchat, nám upřesní plány pro následující týden. Jsme správci darů, které nám Bůh dává. Co to znamená? Je to darovaná schopnost pomáhat druhým a dělat jim radost, působit pokoj a číst Boží slovo. Mohou to být další schopnosti, např. pracovat, řídit, organizovat, psát, tvořit... Důležité jsou motivy, s jakými k činnostem přistupujeme.

29

Své získané schopnosti můžeme používat jen pro sebe, abychom se zviditelnili, získali uznání od lidí, slávu a bohatství. Bůh nám dal ale dary proto, abychom byli požehnáním pro druhé v našem okolí a pro celou společnost. 30

5

24 – Duchovní investice 1 Korintským 4,7

„Máš něco, o bys nebyl dostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nebyl dostal?“

31

(Text: 1. list Korintským 4,7) Apoštol Pavel se ptal: „Máš něco, co bys nebyl dostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nebyl dostal?“ Víme, co znamená přísloví: „Chlubí se cizím peřím“. Ale známe i lidi, za kterými je vidět mnoho práce, dřiny, potu a píle. To také není důvod, proč být pyšný. Všechny příležitosti a prostor jsou darem od Boha. (Text: Matouš 6,33) „Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.“ Tady se dočteme o prioritách, kterým máme věnovat čas.

Matouš 6,33

„Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.“

32

33

34

Ve Starém zákoně je příběh o Lotovi, který byl se svou rodinou zajatý nepřátelským kmenem. Lot byl synovcem praotce Abrahama. Když se o tom Abraham dozvěděl, rozhodl se zachránit Lota a jeho blízké. Modlil se k Bohu, aby mu pomohl v boji. Bůh ho vyslyšel a Lot i jeho příbuzní byli zachráněni. Také si přinesli majetek svých nepřátel. Abraham si ale nic nenechal. V Genesis se píše, že ze všeho odevzdal desetinu Bohu. Abraham to učinil jako projev úcty a díků Bohu. Jak zajímavý obraz o odpovědnosti! Další biblický příběh je o události, která se stala o 150 let později. Stejným způsobem vyjadřoval svou vděčnost Bohu Jákob, Abrahamův vnuk. Jákob prchal před svým rozzlobeným bratrem Ezauem, protože ho lstivě okradl. Zůstal sám, měl strach a cítil se provinile. Bál se, že ho Bůh opustil a že mu neodpustí. Jákob ale vyznal Bohu svou chybu a tu samou noc dostal od Boha ujištění, že je s ním. (Text: 1. Mojžíšova 28,22) Když se Jákob ráno probudil, věděl, že k němu promluvil Bůh. Přijal od něj nový příslib vedení v jeho životě a ochranu. Boží velkorysost se Jákoba dotkla a hned na to Bohu vděčně slíbil: „A ze všeho, co mi dáš, odvedu ti poctivě desátky.“

1 Moj 28,22

„...A ze všeho, co mi dáš, odvedu ti poctivě desátky.“

35

Žalm 116,12

„Jak se mám odvděčit Hospodinu, že se mne tolikrát zastal?“

36

(Text: Žalm 116,12) Král David se cítil ve své životní situaci podobně. Mnohokrát se ptal: „Jak se mám odvděčit Hospodinu, že se mne tolikrát zastal?“ Už jste někdy přemýšleli, jak poděkovat Bohu za jeho neuvěřitelnou dobrotu? Za dar života, rodinu, zdraví, finance, majetek nebo zaměstnání?

6

24 – Duchovní investice (Text: 3. Mojžíšova 27,30) „Všechny desátky země z obilí země a z ovoce stromů budou Hospodinovy; jsou svaté Hospodinu.“ Co to znamená?

3 Moj 27,30

„Všechny desátky země z obilí země a z ovoce stromů budou Hospodinovy; jsou svaté Hospodinu.“

37

Když vrátíme Bohu desátek, připomínáme si tím skutečnost, že Bůh je Stvořitelem a zdrojem všeho požehnání. Pokud dáváme desetinu svých příjmů Bohu, věříme mu, že se o nás postará. Ke komu putuje desátek, který dáváme během bohoslužby? 38

4. Moj 18,21

„Léviovcům dávám v Izraeli za dědictví všechny desátky za jejich službu, neboť oni konají službu při stanu setkávání.“

39

1 Kor 9,13.14 „Což nevíte, že ti, kteří slouží ve svatyni, dostávají ze svatyně jídlo, Tak i Pán ustanovil, aby ti, kteří zvěstují evangelium, měli z evangelia obživu.“

40

Matouš 23,23

„...Odevzdáváte desátky z máty, kopru a kmínu, a nedbáte na to, co je v Zákoně důležitější: právo, milosrdenství a věrnost.

41

42

4. kniha Mojžíšova poskytuje jasné vysvětlení: (Text: 4. Mojžíšova 18,21) „Lévijcům dávám v Izraeli za dědictví všechny desátky za jejich službu, neboť oni konají službu při stanu setkávání.“ Z Bible se dozvídáme, že příjmy z desátků byly určené na bohoslužbu, chrámovou službu a pro synagogu. Jedná se finanční podporu duchovní práce služebníků. V Novém zákoně Pavel vysvětluje, (Text: 1. Korintským 9,13.14) „Což nevíte, že ti, kteří slouží ve svatyni, dostávají ze svatyně jídlo, Tak i Pán ustanovil, aby ti, kteří zvěstují evangelium, měli z evangelia obživu.“ Desátek se odevzdával i v první církvi. Principem je, že desetina našich příjmů by měla jít na duchovní službu a misijní činnost církve. (Text: Matouš 23,23) Ježíš také hovořil o desátcích. Napomínal zákoníky a Farizeje za jejich omezený výklad Zákona: „Odevzdáváte desátky z máty, kopru a kmínu, a nedbáte na to, co je v Zákoně důležitější: právo, milosrdenství a věrnost. Toto bylo třeba činit a to ostatní nezanedbávat.“ Možná vás napadne otázka: Jak bych mohl dát desetinu svého příjmu Bohu? Nejste sami, koho to napadá. Staráte se o rodinné a další výdaje. Peněz není nikdy dost! Přesto nás Bůh v Bibli vede k tomu, abychom mu důvěřovali i ve financích. Mnozí křesťané mají zajímavou zkušenost, když se rozhodli důvěřovat Bohu a vrátili mu desetinu z toho, co dostali.

7

24 – Duchovní investice Na darech, které jsme obdrželi od Boha, nemůžeme nikdy v dlouhodobém horizontu prodělat!

43

44

Malachiáš 3,10 „Přinášejte do mých skladů úplné desátky. Až bude ta potrava v mém domě, pak to se mnou zkuste, praví Hospodin zástupů. Neotevřu vám snad nebeské průduchy a nevyleji na vás požehnání?“

45

Mnoho lidí má proti desátkům výhrady: Kde brát na církev peníze? A nebyl to snad princip, který platil jen pro Židy? Jedná se o princip, na kterém se odráží náš vztah s Bohem. Svět ani příroda není omezena jen na jednu skupinu. Mohli bychom vyprávět řadu zkušenosti různých zaměstnanců i podnikatelů, kteří dodržovali ve svém podnikání etické principy a s vírou se rozhodli podporovat také různé misijní projekty. Věrnost Bohu je odměňována jeho bohatým požehnáním. (Text: Malachiáš 3,10) Všichni lidé, kteří uvěřili Božímu slovu, objevili požehnání, které zaslibuje prorok Malachiáš: „Přinášejte do mých skladů úplné desátky. Až bude ta potrava v mém domě, pak to se mnou zkuste, praví Hospodin zástupů: ´Neotevřu vám snad nebeské průduchy a nevyleji na vás požehnání? A bude po nedostatku´.“ Desátek má v církvi zvláštní postavení. Vyjadřujeme jím Bohu úctu a víru. Desátkem dáváme najevo, jak rozumíme našemu úkolu, být věrnými Božími správci. Rozhodnutí nedávat desetinu z našich příjmů je podle proroka Malachiáše okrádáním Boha.

Desetina příjmu

46

Malachiáš 3,8

„...Ptáte se: ‚Jak tě okrádáme?‘ Na desátcích a na obětech.“

47

Lukáš 6,38

Ježíš řekl: „Dávejte a bude vám dáno…“

48

(Text: Malachiáš 3,8) „…Ptáte se: ‚Jak tě okrádáme?‘ Na desátcích a na obětech pozdvihování.“ Desátek je desetina z našeho příjmu. Desátek může být ale i vyšší nebo jiného druhu. Biblickým význam desátku je, že člověk nežije sám pro sebe, ale uvědomuje si, že praktický život je propojený s duchovními hodnotami. (Text: Lukáš 6,38) Ježíš řekl: „Dávejte a bude vám dáno…“ Boží záměr pro financování jeho díla na zemi je jednoduchý. Jako jeho děti a služebníci musíme porozumět Božímu slovu, svěřit se do jeho rukou, využít získané schopnosti a beze strachu o svou budoucnost žít obětavým životem.

8


LOTERIE Vylosování v neděli v 10:00 Všichni vítáni!

49

50

51

Jakou jinou podporu by měla církev mít? Podporu ze sázek a loterií? Z daní občanů? Finanční podporu závislou na náhodných darech? Desátek je systematický a zodpovědný způsob pro každého, kdo chce podporovat věčné hodnoty. Církev může počítat s finančním zázemím a může se bez obav věnovat svým činnostem. Každý křesťan má možnost sledovat, jak jeho pastor pracuje, jak s prostředky církev hospodaří a jak účelně jsou investovány na kázání evangelia a sociální péči. Většina církví se také podílí na podpoře zahraničních projektů. Je mnoho způsobů, jak můžeme využít finance. Existuje mnoho zdravotních, sociálních, studijních a výchovných křesťanských institucí. Můžeme se podílet na jejich založení, provozu, rozvoji, platech pracovníků… Důležité je, aby tyto projekty odpovídaly biblickým principům. Svými finančními dary vyjadřujeme zájem o službu lidem. Najednou zjistíme, jak se náš obzor zvětšuje. Začne nás zajímat, jak se daří lidem v projektech, které jsme podpořili. Budeme chtít vědět víc informací o škole v zahraničí, které navštěvuje dítě, kterému platíme školu, pomůcky a vzdělání. Budeme mít radost, že jsme někomu umožnili žít tak, o čem si nechával jen zdát. Bude-li nám záležet na druhých více než na sobě. Mnoho lidí prožilo tajemství Božího požehnání a jsou nyní úspěšní ve svém oboru či zaměstnání. Věříme, že Bůh je dárcem všech darů, žně, ovoce, práce... Také lidé v našem okolí ocení píli, poctivost a upřímnost. Pokud dokáže oslovit klienta upřímný podnikatel, proč by takový člověk neocenil věřícího člověka, který důvěřuje Bohu? Mezi námi je ale i mnoho lidí, kteří myslí jen na sebe. V Bibli je příběh o farmáři, který nadšeně plánoval, pilně pracoval a správně se rozhodoval. Jeho farma byla nejúspěšnější v okolí. A on to věděl. Ježíš vyprávěl o jeho dalších plánech:

52

(Text: Lukáš 12,18-21) „...Tohle udělám: Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby a řeknu si: ´Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli.´“

Lukáš 12,18-21 „Tohle udělám: Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby a řeknu si: Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli.“

53

9

24 – Duchovní investice „Ale Bůh mu řekl: ‘Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvoji duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?‘ Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý před Bohem.“

Lukáš 12,18-21 „Ale Bůh mu řekl: ‘Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvoji duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?‘ Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý před Bohem.“

54

Boháč si neuvědomoval, že za všechno vděčí Bohu a že on je zdrojem všeho požehnání a bohatství. Byl pyšný a nerespektoval ani své morální závazky vůči chudým, sirotkům, vdovám a lidem bez domova. Myslel jen na sebe. 55

Matouš 6,21

Ježíš řekl, „Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“

56

(Text: Matouš 6,21) Ježíš řekl: „Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“ Hovořil o našem postoji k majetku, protože pokud nebudou naše motivy správné, můžeme začít žít konzumním způsobem života. Takový způsob života nás nejenže neučiní šťastnými, ale ani nikomu nepomůže. Bohatství naši duši nenasytí, budeme uvnitř prázdní. Místo, abychom se stávali osobností, naše hodnota je poměřována čísly. (Text: Matouš 16,26) Ježíš řekl: „Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí?…“

57

58

Problém dnešní postmoderní doby spočívá v tom, že naše životy jsou příliš komplikované a pracovní diáře přeplněné. Jsme tak zaměstnáni vyděláváním peněz, že zapomínáme na život, rodinu, děti a na čas s Bohem. Lidé v této rychlé době nemají čas, aby přemýšleli o sobě, o stvoření života a smyslu života. Lidi, kteří kolem nás potřebují naši pomoc, vnímáme jako další problém navíc a tak se jim vyhýbáme. Často si neuděláme čas na druhé, i když se tím okrádáme o radost. Nemáme čas a sami sebe připravujeme o velké požehnání. Uvědomuje si cenu, která byla za zaplacena za nás, naše hříchy a věčný život? Ježíš nemyslel na sebe, když se za nás nechal ukřižovat… Každý den si potřebujeme připomínat, že život není samozřejmostí, ale darem od Boha.

59

10


60

Všechno co máme, je dar od Boha. Naše životy jsou Božím darem. Naše zdraví je Božím darem. Každé nadechnutí je Boží dar. Jídlo, které si připravujeme, oděv, který nosíme, dům ve kterém žijeme, to všechno jsou dary od Boha. Když Bohu vracíme část, vyjadřujeme tím postoj vděčnosti za to, co nám Bůh dal. Přemýšlejme a modleme se společně, abychom přišli na způsob, jak můžeme investovat do věčných hodnot… Příští téma…

11

24 Duchovní investice

Recommend Documents