2012. Plast nebo dřevo? Lze zabezpečit včelařův majetek? Předvánoční zamyšlení nad medovinou. Příloha

Včelařství Časopis Českého svazu včelařů – určeno členům ČSV

Ročník 65 (146)

12/2012

PF 2013

Plast nebo dřevo? O zkušenostech s používáním plastových rámků ve včelařské praxi

Lze zabezpečit včelařův majetek? O tom, jak se alespoň trochu bránit proti vykrádání včelnic a včelínů

Předvánoční zamyšlení nad medovinou O výrobě medoviny s odborníkem na slovo vzatým

Příloha Nové knihy ve včelařské knihovně, Rejstřík, Co najdete v OVP č. 2 a Přijímací řízení pro školní rok 2013/2014

Literatura českého humanizmu o včelách (23. část) Zdravé hrdlo a jasná mysl Lidé si v zimních měsících často stěžují na bolesti v krku či na ztráty hlasu. Také na podobné obtíže mysleli staří středověcí léčitelé, ovšem bez ohledu na to, ve které roční době se obtíže pacientů objevovaly. Část populace se tehdy potýkala zcela jistě také s psychickými problémy, na něž přirozeně reagovala část léčitelské praxe. Staré lékařské knihy podávají několik doporučení proti zmlklosti hrdla i bolesti jeho. Léčebné procedury byly prezentovány dokonce v několika podobách. Výborný lék takto máš učiniti: Vezmi olej dřevěný, pí s teplým pivem, ktož také myrru drží pod jazykem, velmi spomáhá. Také vezmi šalvěji a siemě řeckého sena a učiň prach z toho a pak octem stred rozpusť a ten prach spolu směs a shřej dobře a drž to v ustech, k tomu i k bolestem jazyka spomáhá. Byla-li ale bolest hrdla již tak veliká, Krásné pany z Boskovic že pacientovi doslova znemožňovala jakoukoli komunikaci, doporučovalo se následující: Ten udělaj ze strdi a z řiečné vody jíšku, a k tomu vezmi bielé lajno psie a zvař to a procedě píž to teple ráno a večer. Med (stred) se neobjevoval pouze v receptech, kde hrál roli pouhé komodity – jedné z mnoha –, nýbrž také v doporučeních, která byla vyloženě postavena na něm, na jeho nezpochybnitelných kvalitách, na jeho blahodárnosti; bez potřeby kombinovat med s dalšími bylinami či jinými ingrediencemi: Chtie tomu, že stred jará ke všem jest bolestem v hrdle, spomáhá, ktož jéj pohlcuje samu aneb s kúsky chleba obaluje a jie. Jistě nás nepřekvapí preventivní, nebo akutní pojídání medu s kousky chleba, ale pro včelaře není jistě bez zajímavosti doporučení konzumace právě jarního medu, s největší pravděpodobností tedy květového, lučního. Právě v dnešní době totiž bojují řady včelařů a jiných prodejců medu s utkvělými představami zákazníků preferovat především medovicové medy, medy monokulturní, různě dochucované apod. Ti, co chtěli v naší dávné minulosti pečovat o kvalitu vlastních hlasivek, měli také několik možností: Kto chce mieti hrdlo prostrané k hlasu, to čiň: Ten ztluc horčici u moždieři dobře a směs strdí a přidaj k tomu prachu skořičného a učiň z toho pokrútky a jez je na čtítrobu. Uhnětenou léčebnou směs (pokrútku) bylo tedy nutné jíst na lačný žaludek (na čtítrobu). Tomu, kto chce dobře zpievati, bývalo dále doporučováno: Vezmi yzop, zvař dobře u vodě a přilož k tomu medu, aby bylo sladko, a pí zjitra a večer. Z kontextu tohoto vyjádření však není zcela jasné, jednalo-li se v případě „medu“ opravdu o včelí med, či o medovinu, která byla ve středověku právě výrazem „med“ označována. Existují totiž i starší literární památky (například ze 14. století), na které jsme v minulosti také upozorňo-

vali, v nichž se hovoří zcela jasnou řečí, zřetelně je v nich uváděno „popíjení medu“. Podobnou interpretační potíž máme i s další modifikací téhož receptu: Vezmi yzop, oman a fíky a vař s medem a s vínem, a to víno aby pil zjitra a večer. A jak se má podle lékařských knih zachovat ten, kto pamět ztratí, smysla zbude a rozum potratí? V podobných případech byla doporučována velmi složitá a podivná receptura: Vezmi čer-

nú slepici, ať jest všecka černá, roztrhniž ji, vyňmiž z nie srdce, to vařiž je s jinú slepicí, a když slepice i s tiem srdcem uvře dobře, tehdy to srdce vezmi ven od černé slepice, zetřiž u pánvi, a také oman a jazyk volový, tak řečeného kořenie, zetři to spolu a vař to spolu všecko dobře v medu a k tomu, kteréž se kořenie najlepšie zdá, buďto pepř, neb hřebíčky, neb muškát, neb jeho květ, kteréž kolivěk z těch kořenie k tomu přičiň, všelikakého kořenie chceš li přičiniti, muožeš, ať by tiem chutnějšie bylo, a požívaj toho na všaký den dopoledne. Také z výše prezentovaného textu se zdá, že byly základní ingredience vařeny právě v medovině. Vraťme se však k dalším receptům; při úplné ztrátě rozumu pak byl doporučován (kromě jiných velice zdlouhavých a komplikovaných postupů) další stručnější recept: Ten vezmi benátského kmínu tři loty a hřebíčkóv jeden lot a vosku od mladých včel libru a to vše v hromadu ztluc a z toho učiň čepičku na hlavu. A komuž se teprv anebo vnově počíná, ten učiň z toho flastr a přilož na čelo. Panenské voští tedy bylo považováno za produkt mladých včel a jeho využití bývalo velmi časté. Na role vosku se zcela jistě podíváme v některém z příštích příspěvků. V samém závěru ještě nahlédněme na recept proti tesknosti a zbúření krve; snad se jednalo o různé formy psychického rozpoložení, depresivní stavy apod.: Vezmi bodlák veliký a zetři jej na prach a požívaj toho prachu v jedení aneb v pití. A také ten prach, smiese se strdí, jez s chlebem, a také přičině k mladému zelí, a zbudeš tesklivé mysli, a také přičině muškátového květu, a jest lépe. Mgr. Jiří Novotný (Autor je vysokoškolským pedagogem) Kontakt: [email protected]

„ 2008 „ 2009 „ 2010 „ 2011 „ 2012 „ 2013

Značení matek

Editorial

O bilancování

Úly v zimě foto: J Šturma Obsah:

Znač ení

matek

2012 (žlut á)

O bilancování 397 Aerosoly při ošetřování včelstev proti varroáze 400 Medojedi 401 Plast nebo dřevo? 402 Byli jsme a budem aneb 90 let VÚVč Dol 403 Lze zabezpečit včelařův majetek? 404 Předvánoční zamyšlení nad medovinou 406 S morem nebo bez? 408 To byla Ostrava a „Život na zahradě 2012“ 412 Včela a její produkty v řeči vánočních symbolů a magických praktik 413 Pardubické dny medu potřinácté 416 Nasavrky informují 417 100 let organizovaného včelaření na Mladoboleslavsku a ještě něco navíc 419 Život s medovinou 421

Blíží se konec roku. Tedy chvíle, kdy bychom měli bilancovat. Například takoví vinaři to mají mnohem jednodušší. Díky již osmnáctileté tradici Svatomartinských (na Slovensku Svetokatarinských), tedy rychle vykvašených a ustálených mladých vín, mohou už nyní bilancovat. Mimochodem, letos jich stočili přes 2 mil. lahví. Přestože jim zhruba 40 % révy pomrzlo, víno ročníku 2012 prý bude excelentní, protože hrozny měly nebývalou cukernatost. Ředitel znojemského Znovínu, Ing. P. Vajčner, citoval staré pořekadlo: „Když je pěkný květen, bývá dobré víno, ale špatné obilí!“ Jako obyčejně, lidové moudrosti mívají hodně co do sebe. Letos bylo opravdu méně obilí a snad ještě méně medu. Řepka odkvetla rychle a moc nemedovala, proměnlivé počasí znamenalo, že akát toho také moc nedal a o medovici raději mluvit nebudu. Kamarádi ode mne neviděli ani skleničku „lesního“ medu. A to mám včelstva v lese. Jak dopadla bilance letošního ročníku časopisu Včelařství, to asi nejlépe posoudíte vy sami. Dostalo se mi mnohé spravedlivé i méně spravedlivé kritiky, ale také jste mne hodně osobně i písemně podpořili v mém úsilí udělat ze Včelařství časopis, na jehož další číslo se budete alespoň trochu těšit a nahlížet koncem měsíce do poštovní schránky,

Contents: On Balancing 397 Aerosols in the Bee Treatment against Varroosis 400 Bee Eaters 401 Plast or Wood? 402 90 Years of BRI Dol, We have been and we shall be 403 May be Beekeepers Posession Secured? 404 Mead Before Christmas 406 AFB, With or Without? 408 Expositions: Ostrava and Life in the Garden2012 412 Bee and Bee Products in X-mas Symbols and Magics 413 Honey Days in Pardubice for 13th Time 416 Information from Nasavrky 417 100 Years of Organized Beekeeping in the Region of Mladá Boleslav and Something More 419 The Life with the Mead 421

zda už je tady. Jak jsem ve svém prvním editorialu po nástupu na místo odpovědného redaktora naznačil, pokládám se za běžného občana této země. Proto předpokládám, že to, co se líbí mně, osloví asi 80 % běžných včelařů. Nezříkám se velmi odborných materiálů. Ano publikoval jsem je. Občas člověk musí osvěžit buňky mozkové a zauvažovat. Ale většinou dávám přednost článkům, kterým osobně plně rozumím, a něčím mne zaujaly. Mám tak jistotu, že obdobné pocity bude mít většina z vás. Jak jste si jistě všimli, neudělal jsem z časopisu ani hlásnou troubu sekretariátu či předsednictva, ale rád uveřejňuji zprávy od vás ze základních organizací a vysloveně a s oblibou podporuji mladé včelaříky a jejich vedoucí. Letošní mezinárodní setkání IMYB, ale i Zlatá včela, bylo něco, co se nezapomíná. Myslím si dokonce, že by každý včelař měl naši včelařskou mládež podle svých sil a možností nějak podpořit. Stalo se u nás v republice populárním zvykem vyhlašovat dalekosáhlé cíle a monstrózní plány. Já jsem člověk relativně konzervativní a nic podobného vyhlašovat nebudu. Chci jenom udržet současnou linii časopisu a najít mezi vámi další autory článků i fotografy, kteří mají nám, ostatním včelařům, co říci. A také doufat, že mne v tomto úsilí podpoříte. Vrátím-li se k vínu, rád bych upozornil, že se čtyři největší vinařské firmy v České republice dokázaly shodnout a první mladé víno z nového ročníku společně označují jako Svatomartinské. Dávají je do prodeje ve stejný den (11. 11. v 11.00 hod a prý i 11 min.), přestože by možná jednotlivě vydělaly více. Totéž bych přál naší včelařské organizaci, protože už předkové nám vzkazovali, že v jednotě je síla a já si myslím, že onu sílu budeme v příštím roce hodně potřebovat. Antonín Karoch, odpovědný redaktor

Včelařství – odborný a spolkový měsíčník. Ročník 65 (146). Pro své členy vydává Český svaz včelařů, o. s., se sídlem v Praze (IČO: 00 44 32 39). Místo vydání: Praha. Odpovědný redaktor: Mgr. Antonín Karoch, Tel.: 224 932 351, [email protected]. Inzerce, jubilea a úmrtí: RNDr. Hana Kůsová, 224 934 478, [email protected]. Expedice a reklamace nedoručení časopisu: Jaroslava Nechybová, 224 934 082, [email protected]. Redakce, inzerce a expedice: 115 24 Praha 1, Křemencova 8, telefax: 224 934 977, e-mail: [email protected]; [email protected]. Internetové stránky: www.vcelarstvi.cz. Neobjednané rukopisy, kresby, fotografie a diapozitivy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo veškeré příspěvky podle potřeby stylisticky a rozsahově upravovat. Redakční rada: Vladislav Synek (předseda), Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D. (místopředseda), Ing. Leoš Dvorský, Milan Jokeš, RNDr. Pavel Krieg, CSc., Ing. Zdeněk Kulhánek, RNDr. Václav Švamberk, Zdeněk Žák. Grafická úprava a předtisková příprava: NVT Repro, Jinočanská 24, 161 00 Praha 6.

Tisk: MORAVIAPRESS a. s., Břeclav, U Póny 3061, 690 02 Břeclav

MK ČR E 126/ISSN 0042-2924 prosinec 2012 l 397

Z redakční pošty

Prišli ste o metrák medu, ale... Článok „Jak jsem nemusel přijít o metrák medu“ (Včelařství č.10/2012) názorne poukazuje na jeden z možných prínosov z použitia registračnej úľovej váhy. Plne súhlasím s autorom, že takáto váha okrem iného umožňuje stanoviť optimálny termín vytáčania medu. Myslím však, že v článku je príliš zjednodušené vyčíslenie vzniknutej straty. Keby boli zásoby vytočené okolo 10. 7., tak ako stanovil majiteľ váh, bol by musel okamžite výdatne podkrmovať, inak by v 7. mesiaci zdecimoval včelstvá, „padali by hlady“. Navyše by aj tak musel ešte podkrmovať na zazimovanie v takom množstve, ako to urobil v znázornenom r. 2012. Takže vyčíslená „strata“ 114 kg medu by sa mala znížiť o náklady na cca 130 kg cukru, dochádzku a prácu s udržiavacím zakrmovaním po vytočení medu. Tiež je vhodné sa pristaviť pri popísanom režime vytáčania medu. Vytočenie medu v krátkom čase po skončení znášky by v bezznáškovom období spôsobovalo šok v kontinuite výživy a rozvoja, resp. života včelstva. Vytočené zásoby by potom chýbali pri výžive včelstva, najmä vo fáze jeho vrcholiaceho rozvoja. Názorne to vidieť na zobrazenom Ročnom grafe v uvedenom článku. Veľkosť včelstva, výživa danej plochy plodu a znáškové pomery po prvom vytáčaní 25. mája (května) boli také, že vytáčanie nespôsobilo včelstvu zrejmý problém. Hmotnosť vytoče-

ného včelstva sa celý ďalší 6. mesiac nemenila. Avšak tieto pomery boli po znáške na prelome 6. a 7. mesiaca zjavne iné. Naplno rozvinuté včelstvá s veľkými plochami plodu a zrejme obmedzené nasledujúce znáškové podmienky spôsobili v 7. mesiaci dlhodobý a intenzívny pokles zásob. Ale nevytočené včelstvo bolo v pohode a mohli sa tvoriť dlhoveké včely pre úspešné prezimovanie a ďalšiu sezónu. Strmosť poklesu hmotnosti v 7. mesiaci vyjadruje potrebu včelstva pre normálny reprodukčný proces. Jednoduchý režim „znáška – bezprostredné vytáčanie“ podľa predmetného článku je vhodné použiť iba na také znášky, za ktorými nasleduje dostatočná udržiavacia znáška (to bola situácia po prvom vytáčaní). Inak treba ihneď zakrmovať a režim sa zmení na „znáška- bezprostredné vytáčaniebezprostredné zakrmovanie“ (to by bolo po druhom vytáčaní, keby sa vytáčalo v optimálnom termíne). Keďže udržiavacia znáška sa nedá predpovedať (napr. vplyv extrémneho sucha a tepla), tak pri popísanom režime vytáčania medu treba preventívne zakrmovať cukrom. Preto uvedený režim nemožno použiť v oblastiach s viacnásobnými intenzívnymi znáškami, došlo by ku kontaminácii medu sacharózou. Pre takéto oblasti treba intenzívnu znášku vytáčať až v čase, keď už začala nová intenzívna znáška (s výnimkou poslednej znášky v sezóne). Tým sa

bez cukru spoľahlivo zabezpečia dostatočné zásoby a kontinuita v rozvoji včelstva aj v bezznáškovom období. Takže včelár potom celoročne pracuje v zložitejšom režime „znáška – bezznáškové obdobie – vytáčanie na začiatku novej znášky – nová znáška“. Med z predošlej znášky je takto pri vytáčaní dostatočne vyzretý a včely v bezznáškovom období nehladujú a sú pripravené zužitkovať ďalšiu znášku. Nedostatočná, resp. veľmi premenlivá výživa včelstiev cez sezónu sa v poslednom období uvádza ako jedna z komplexu príčin kolapsu včelstiev. Poukazovanie na prípadný negatívny dopad vytáčania medu počas znášky je sporné. Mnohé zdroje naopak poukazujú na významný intenzifikačný efekt takéhoto vytáčania na aktivitu včiel. Straty na mede v bezznáškovom období nie sú skutočnými stratami, je to prirodzená potreba pre zachovanie cyklu života včiel. Ani my nepovažujeme za stratu, keď večeriame a pritom pôjdeme iba odpočívať, spať. Popísaný zložitejší režim vytáčania medu, obojstranne zohľadňujúci záujmy včelára a potreby včelstiev, nie je vo včelárskej praxi celkom bežný, ale ani žiadnou novinkou. Jeho použitie však môže byť modernou registračnou úľovou váhou významne optimalizované. Pavol Ondruš, E-mail: [email protected]

Ještě jednou starček Na str. 344 Včelařství 10/2012 je článek „Jedovatý med ze starčeku“. V souvislosti s tímto článkem prosím o sdělení, zda existuje možnost nechat med přezkoumat v nějaké laboratoři, jestli v něm není významný podíl starčekového nektaru. V druhé polovině srpna jsem totiž ještě vytočil ze zavíčkovaných plástů tmavý med, jevící se jako velmi “řídký”, který až dosud zcela nezkrystalizoval a nedovedu si představit, z čeho mohly včely v té době nektar nanosit. Děkuji za odpověď, Ing. Z. Zelený

K doplnění odpovědi RNDr. V. Švamberka (Jedovatý med ze starčeku? Včelařství 10/12) ohledně kontaminace medů jedovatým pylem starčeku (Senecio inaenquidnes) Ing. H. Kříženecké a následně dopisu Ing. Z. Zeleného, bych rád poznamenal, že analýza obávaných alkaloidů by 398 l Včelařství

se dala objednat ve specializované laboratoři, ale cena bude činit odhadem několik tisíc korun a nepředpokládám, že by obsah pyrolyzinových alkaloidů v medu někdy přesáhl povolený denní limit pro běžný konzum. Prof. Hajšlová na VŠCHT před časem měla chuť napsat na toto téma projektovou přihlášku, aby se získaly prostředky na výzkum, ale pak tento problém zapadl ve víru jiných událostí. V našem výzkumném ústavu v Dole nemáme patřičné vybavení na tyto rozbory, ale mohli bychom se podívat na pylová zrna starčeku. Jsou mimochodem dost originální. Na pylovou analýzu bychom potřebovali alespoň 500 g, raději 750 g medu. Pokud by tam starček byl, pokusil bych se přemluvit prof. Hajšlovou, aby udělala „pilotní“ rozbor zadarmo. Ing. Dalibor Titěra, CSc. Výzkumný ústav včelařský, s. r. o.

Opět straček Foto: H. Kříženecká

Aktuálně

Ekonomika Rád bych reagoval na článek „Ekonomika chovu včelstev začínajícího včelaře“ (Včelařství 11/2012) od Milana Hůly. Děkuji za to, že někdo prezentuje také ekonomickou stránku včelaření. Oceňuji zmínku o faktu, že i podomácku vyrobené věci mají svoji cenu. Pro většinu z nás je včelaření koníčkem, který jako každý jiný koníček něco stojí. S panem Hůlou však nesouhlasím v jeho pohledu na časovou náročnost ošetřování včelstev. Patřím také mezi začínající včelaře (včelařím 6. rokem), nyní mám 8 včelstev. Jako zaměstnaný člověk bych však nenašel 200 hodin ročně na jejich ošetřování, proto každou operaci se včelami předem plánuji a optimalizuji. Řídím se zásadou, že méně někdy znamená více a včely zbytečně neruším. Odměňují se mi každoročním výnosem 40 kg na včelstvo. Mám vytvořený plán ošetřování na celý rok, který se odvíjí od data květu třešní v aktuálním roce. Každá další operace až do konce podletí má svůj přesný datum. Díky tomu mohu skloubit včelaření s dalšími rodinnými aktivitami, jako je cyklistika a horolezectví. Pro zajímavost přikládám přehled hodin strávených včelařením v kalendářním roce. Při jarních prohlídkách mi zabere většinu času oblékání ochranných prostředků pro mě a dvě malé děti (6 a 4), které se mnou rádi do včel chodí. Třetí (2) zatím o včelaření nejeví zájem. kdy

co

hodin

leden

odběr vzorků měli

1

únor

příprava mezistěn (120 ks)

5

duben

jarní prohlídka + stavební rámky

1

duben

rotace nástavků

2

květen

přidání nástavku

1

květen

přidání nástavku

1

květen

1. medobraní

12

červen

2. medobraní

8

červenec

3. medobraní + trubčina

8

červenec

zakrmení cukrem

2

červenec

ošetření kyselinou mravenčí

2

srpen

zúžení + vytavení souší

12

srpen

zakrmení cukrem

10

říjen

1. ošetření

1

listopad

2. ošetření

1

prosinec

3. ošetření

1

CELKEM ZA ROK

Jaromír Tejkl, ZO ČSV Beroun

68

MEDOJEDI 2012 Jak si představíte akci nazvanou „MEDOJEDI“? Mohlo by se zdát, že se jedná o sraz živočichů, pochutnávajících si na medu. O to ale samozřejmě nejde. Do Rakovníku se letos nesjeli medojedi kapští, ale včelaříci z různých včelařských kroužků ze všech koutů republiky. Celá akce se nesla v duchu hesla „Bez medu to nejde!“. Setkání mládeže „MEDOJEDI 2012“ se konalo od čtvrtka 25. 10. až do neděle 28. 10. Členové včelařských kroužků, doprovázeni svými vedoucími, měli na začátku podzimních prázdnin namířeno do města s 16 tisíci obyvateli, Rakovníku. Setkání mládeže si užívalo 60 včelaříků z 10 kroužků. Ubytování a většina programu probíhala v Tenis-centru CAFEX. Hodně z nás ocenilo zdejší bowlingové dráhy, místo pro hraní squashe, tenisu, basketbalu, fotbalu a dalších sportů. Každý člen kroužku, včetně vedoucího, dostal na uvítanou oranžové tričko, náramek a čepici s nápisem „Bez medu to nejde!“. V odpoledních hodinách jsme se účastnili společenských her, všichni v oranžovém. První den byl ukončený hromadně-zábavným tančením. Pátečnímu dni patřilo poznávání a získávání zajímavých informací. Dopoledne jsme strávili prohlídkou společnosti Česká včela. Společnost vyrábí medovinu a také Medánka, jehož základem je med ochucený o přírodní aroma. Při zajímavé prohlídce jsme se mohli podívat do skladů, kde kvasí medovina i do výrobny. Potom jsme navštívili Muzeum T. G. Masaryka v Rakovníku, kde jsme se mohli seznámit nejen s životem prvního československého prezidenta, ale i s průmyslem v historii Rakovníku nebo jeho okolím. Blížilo se poledne a s ním i oběd. To na co se mnozí těšili nejvíce z celého dne, však přišlo až po něm. Mohli jsme se přesunout na motokárovou dráhu. Všichni účastníci MEDOJEDŮ si totiž mohli zazávodit. Stačilo nás rozdělit podle věku a závod mohl začít. Když jsem pozoroval mnohem mladší „spoluvčelaříky“, jak ovládali motokáru, říkal jsem si, že to taky zvládnu. A zvládl. Jakmile jsem usedl do stroje, veškerá nervozita ze mě spadla a dráhy jsem si užíval, stejně jako další závodníci. Po ostrém moto-klání byla malá pauza, která atmosféru učinila napjatou. Po ní přišlo vyhlášení těch nejlepších. Vítězové si na krku odnášeli zlaté, stříbrné a bronzové věnce. Po přesunu na základnu nás čekal „Medový večer“ a diskotéka. Sport a zábava. Takhle by se dala shrnout zelená sobota. Zelená, protože jsme tentokrát dostali zelená trička. Čekala nás totiž „Medová olympiáda“. Při snídani se k nám přidaly děti z různých dětských domovů (i ze Slovenska). Skupina 45 dětí se promíchala mezi nás, včelaříky, a vytvořili jsme osmičlenné olympijské týmy. Celý den týmy soutěžily mezi sebou v různých sportech (vybíjená,

bowling, basketbal,…). Myslím, že při sportování jsme se s dětmi z dětských domovů sblížili, jak jen to šlo. Sportovní duch a touha po vítězství nás spojila v jeden tým, a tak jsme se k sobě chovali jako spoluhráči a kamarádi. Ve volných chvílích jsme jim říkali něco o včelařství a oni nám na oplátku vyprávěli jejich zajímavé příběhy. Konečné vyhlášení olympiády proběhlo slavnostně, každý dostal míč a ti z nejúspěšnějších tří týmů dostali i nějaké další sportovní náčiní navíc. Byli oceněni i nejlepší bowlingoví hráči. „Medová olympiáda“ v Rakovníku byla ukončena. Den rychle utekl a blížila se další večerní zábava. Mezitím nás ale navštívil vicemistr světa v BMX Dominik Nekolný. Ukázal nám skvělé triky na jeho kole. Obrovský aplaus mluvil

za vše. Všem se to moc líbilo a Dominikovi přibyla spousta fanoušků. Večer jsme si mohli zasoutěžit v zábavných soutěžích, poznávali jsme hudbu z pohádek a filmů, ale volili jsme i MISS CAFEX 2012 nebo pořádali klání o nejsilnějšího muže CAFEXu. Ráno v neděli jsme si sbalili, nasnídali se a hurá domů. Setkání mládeže „MEDOJEDI 2012“ skončilo. MEDOJEDŮ se účastním už třetím rokem a musím říct, že byli opravdu skvělí. Setkal jsem se s kamarády z celé republiky, zasportoval jsem si, získal jsem nové informace nejen o včelaření a poznal Rakovník. Za tuto povedenou mezinárodní (účastnili se i dobrovolníci z Francie) akci patří velký dík J. Cafourkovi, který byl hlavním organizátorem, ale i jeho včeličkovému týmu, který se o nás staral, hrál s námi hry a provázel nás celým programem. Těším se na další podobnou akci! Pavel Dostalík, Stanice mladých včelařů, Nové Město

prosinec 2012 l 399

rubrika Včelařská praxe

Aerosoly při ošetřování včelstev proti varroáze Co je to aerosol, jak vzniká? Částice o velikosti několika tisícin mm ve směsi se vzduchem tvoří aerosoly. K vytvoření malých částic o velikosti 1 tisíciny milimetru je nutno dodat energii, částice vytvořit mechanickým rozbíjením (Phagogéne), odparem a kondenzací například ve výfukových plynech (JugleFogger) nebo na principu fixírky ve spojení s elektrostatikou (tyčkové zmlžovače). Aerosoly mají velice užitečné vlastnosti. Mimo jiné se využívají i při hubení roztoče Varroa destructor ve včelstvech. Ve včelařství využíváme aerosoly, vznikající v tyčkových zmlžovačích, kde se aerosolové částice tvoří za využití energie tlakového vzduchu. Částice mají velikost kolem jedné tisíciny mm. Takový aerosol má velmi dobrou schopnost pronikat do staženého zimního chomáče včel i při venkovních teplotách pod 10 °C a je z hygienického hlediska nezávadný. Historie používání ve včelařství Poprvé se pracovníci VUVč Dol setkali s použitím aerosolů ve včelařství ve Francii. Ústav pro pokusné účely si pořídil přístroj Phagogéne a v zápětí výrobek firmy Lega Furetto. První byl velice náročný na přívod energie. S typem Furetto jsme dělali srovnávací pokusy s naším vyvíjeným tyčkovým vyvíječem VAT, který jsme mezitím vyvinuli, kde zdrojem energie je v terénu dostupnější stlačený vzduch. V účinnosti nebylo průkazného rozdílu, a vzhledem k hygienickým požadavkům jsme se zabývali dále jen využitím tyčkových zmlžovačů. Při výrobě vyvíječů VAT se vystřídali postupně 4 výrobci. Od roku 1992 vyrábí typ VAT-1a Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol. Tento vyvíječ jsme zaregistrovali u Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopretarátů a léčiv v Brně a je veden v seznamu povolených veterinárních technických prostředků. Postupně se upouštělo od používání teplého aerosolu z vodní emulze ve prospěch používání aerosolu z acetonového roztoku. Současná situace Pro použití ve včelařství je povolený zaregistrovaný vyvíječ VAT. Tímto vyvíječem můžeme aplikovat aerosol z vodní emulze nebo z acetonového roztoku 400 l Včelařství

do minimálních teplot -5°C. Vyvíječ je především určený k ošetření včelstev při teplotách pod 10 °C, tj. k ošetření včelstev koncem listopadu a v prosinci. K pohonu vyvíječe je zapotřebí tlakový vzduch o minimálním tlaku 400 kPa (4 at.) v množství cca 60 litrů za minutu v přepočtu na atmosférický tlak (u kompresorů je to objem na sání). Hlavní zásady správného použití vyvíječe VAT .... • Vyvíječ musí být pravidelně testován na výkon, minimálně jednou za dva roky • Aplikaci aerosolu by měla provádět jen proškolená obsluha za použití respirátoru s chemickou vložkou (hnědá A1) • Při aplikaci lze použít přípravek Varidol 125 mg, M-1 Aer, aceton čistý (Pure), dle Českého lékopisu nebo p. a. • Aplikuje se u naprosté většiny úlů česnem do podmetu, podmínkou je těsnost především u kočovných den a varroaden • Čas aplikace je dán okamžitým výkonem vyvíječe • Po aplikaci se ponechává česno uzavřené 20 – 30 minut • Zbytky nespotřebovaného roztoku nebo emulze vyléváme do půdy, vyvíječ vždy po ukončení práce vyplachujeme čistou vodou • Podrobněji v návodu k vyvíječi na stránkách www.beedol.cz Bohužel mezi včelaři se rozšiřuje ve vel-

ké míře používání plamenových aplikátorů, které nejsou u nás na seznamu povolených pomůcek. Jejich používání je sice rychlé, ale za jakou cenu. Do úlu se dostávají nebezpečné a mnohdy i karcinogenní zplodiny. Produkce nebezpečných zplodin byla popsaná v předminulém čísle Včelařství. Ani tato oblast neunikla české včelařské vynalézavosti. Aby omezili produkci škodlivých plynů, přišli se zlepšovákem. Místo nosného media, účinné látky parafínového oleje a pod., použili vodu. Originální návod k Furettu určuje minimální teplotu pro ošetření 8 °C. Pro porovnání jsme zvolili fumigaci Varidolem 125 mg. Zvolili jsme metodu křížového pokusu. Teplota při ošetření včelstev (40 včelstev) se pohybovala mezi 13 a 15 °C. Celkové spady roztočů u jednotlivých včelstev se pohybovaly mezi 50 až 1 000 roztoči. Účinnost ošetření fumigací činila 95 %, účinnost ošetření furettem vodní emulzí 45 %! Výsledky ošetření Varidolem 125 pomocí přístroje Furetto a vodní emulze nepotřebují další komentář. Dr. Ing. František Kamler

Včelaři an cestách rubrika

Med je baškirské zlato

Republika Baškortastán je součástí Ruské federace. Od  Moskvy je vzdálena přes 1.300 km na východ a od nás ji dělí 4 časová pásma. Vedle dalšího přírodního bohatství, jako je zemní plyn a nafta, a kupodivu i rozvinutého průmyslu, je v Rusku i v zemích bývalého Sovětského svazu proslulá svým medem. V hlavním městě Ufa je zřejmě jediný památník včely na světě. Je to nápaditá kovová konstrukce, obložená květy. Zdejší kvalitní med je chráněný kromě ruského

zákona i vlastním republikovým zákonem Baškortastánu s názvem „O včelařství“. Ten řeší mimo jiné povinnosti státních orgánů při ochraně včelstev před

chemickými prostředky, které tu používají v zemědělství a lesním hospodářství. V republice existuje také státní výzkumné středisko včelařství a apiterapie, poskytující včelařům metodické rady a praktickou pomoc, a rovněž Republikové centrum lidové medicíny a apiterapie. Med, pocházející z Baškirské republiky, je chráněný ochrannou známkou „Baškirský med“, zaštítěnou celoruským úřadem pro patenty a ochranné známky. Nejrozšířenější v zemi je určitě med lipový. Mimochodem v Ufě, metropoli Republiky Baškortastán, vychází od roku 2000 dvouměsíčník Pčelovodstvo (Včelařství), ze kterého jste si mohli některé materiály přečíst i našich českých OVP. Místní včelaři mají rozsáhlé zahraniční styky. V loňském roce je například navštívili i zástupci saudskoarabské společnosti Honey Gadens Est., kteří se tu seznamovali s kvalitou produkce medu i léčivými a kosmetickými přípravky na bázi medu, které dovážejí z Baškortastánu. Turisté a návštěvníci země si mohou také přivézt něco na památku. Například suvenýr v podobě malého soudku s baškirským medem. Petr Kuneš

Virtuální „Herbář“ Možná, že se vám bude zdát můj dopis v časopisu Včelařství zpočátku nepatřičný, ale prosím, přeneste se přes úvodní věty. Prostě jsme se s kamarády houbaři rozhodli založit „Herbář“ na internetových stránkách www.houbareni.cz. Mimochodem „Atlas hub“ už je tam 4 roky a je mimořádně pěkný. Herbář je zatím v naprostých začátcích, a proto je velmi nedokonalý. Ale nechystáme obyčejný herbář, jako dřív býval v knihách. Dokud se tiskly knihy, muselo se v nich psát jen nezbytné minimum informací, aby kniha nebyla moc drahá. Velmi drahou knihu by si dnes nikdo nekoupil. Moderní doba naopak umožňuje vkládat do herbáře nejenom konkrétní rostlinu jako takovou, ale hlavně ukázat ji v dalších souvislostech. Já se snažím do něj vkládat obrázky květů i s jejich opylovateli - čmeláky, včelami medonosnými, včelami samotářkami a vůbec dalším hmyzem, co je na nektaru květů závislý. Kamarádi houbaři mají v úmyslu něco podobného. Chtějí postupně ukázat, jaké houby jsou spjaté se kterou dřevinou. Zatím nemáme do party nikoho, kdo by k tomu přidával fotografie příslušných druhů

Poznáte ji? Foto: H. Kříženecká

brouků a motýlů. Kdyby se k nám chtěl přidat někdo další, byla bych ráda. Je to zadarmo pro všechny zúčastněné strany, ale každý má možnost vkládat fotografie podle svého uvážení, co ho o přírodě baví. Když mám jistotu, jaký druh hmyzu jsem fotografovala, do obrázku to připisuji. Kde si nejsem jistá, ponechávám zatím bez popisu. Např. na obrázku je asi čalounice bělonohá - samička, ale podobných druhů je víc, takže zatím je obrázek bez popisu. Naopak sameček čalounice bělonohé

Aktuálně je nezaměnitelný, u něj popis je. Někdy je dobré vyfotit druh rostliny do herbáře i v jiných souvislostech, např. břečťan, kůlna a domácí kocour k sobě taky svým způsobem patří. Včela medonosná už je v herbáři mnohokrát, převčelení není dobré ani na internetu, takže se snažím vkládat obrázky včel jen omezeně a spíš v nějakých souvislostech jako např. u lnice květele. Kdyby to někoho zajímalo víc, tak popis k některým druhům blanokřídlého hmyzu najde tak, že na úvodní stránce www. houbareni.cz do kolonky „hledej“ napíše postupně slova - např. čmelák, pačmeláci, čalounice, pískorypka, ploskočelka, zednice, olejnice, sršeň, vosa apod. Automat pak vyhledá příspěvky, kde se hledané slovo vyskytlo. Automat samozřejmě není vševědoucí, takže zadáte-li třeba slovo vosa, automat vybere i příspěvky, kde se například vyskytlo slovo „osahávat“. Je potřeba mít trpělivost a posunovat počítačovou myší dál a dál, až se k povídání o hledaném druhu hmyzu dostanete. Hana Kříženecká

prosinec 2012 l 401

Včelařská praxe

Plast nebo dřevo? „Včelaři, vítejte v 21. století“. Tato inzerce se občas objevuje v našich včelařských časopisech. Jde o  nabídku celoplastových rámků Langstroth rozměru 44,8 x 15,9. Od doby, kdy byl tento výrobek představen včelařské veřejnosti, uplynulo již 5 let. V té době jsem již včelařil se 150 včelstvy a tento rámek byl pro mě hotový dar z nebe. Připravit na sezónu 3 500 rámků (ačkoliv jsme i výrobci úlů a přířezů) je značně časově náročná záležitost. Po dohodě s výrobcem jsem zakoupil první prototypy rámků a byl jsem překvapen, jak perfektně silná včelstva zvládla jejich vystavění. Jediný problém byl u včelstev slabších, které neovládaly svůj prostor a neuměly si poradit s větší vzdáleností středové mezistěny. Též v první generaci prototypů byl rastr buněk poněkud mělčí. To byly jediné drobnější nedostatky, co se objevily. Druhá vylepšená generace plastových rámků má už jen samé plusy. Největší předností těchto rámků je 3 mm silná horní loučka a 2 mm spodní. Tímto snížením neproduktivního prostoru včelstvo vnímá nástavky jako jednolitou plochu, což nebrání matce přecházet jednotlivá patra. Jarní rozvoj nezaostává za včelstvy na vysokých rámcích v plodišti. Mám možnost srovnání s rámkovou mírou 37 x 30 a Langstrotem s dřevěnými rámky. U dřevěných rámků se matka s kladením zastaví u horní nebo spodní loučky podle toho, kam se rozšiřuje plodové těleso. Teprve až když už nemůže plodové těleso šířit po plástu na šířku, donutí ji to zaplodovat včelami vyčištěný a připravený prostor v patře na druhém plástu. Tento přechod mezi patry u plastových rámků není vůbec pozorovatelný. Matka rozšiřuje kontinuálně plodové těleso a položí nad uličku mezipatra třeba pouze 10 vajíček, aby utvořila kulovitý tvar plodiště. Dle mého pozorování bere včelstvo tyto rámky jako jednu plochu. Další velikou výhodou jsou prodloužené duté boční loučky Hoffmannova typu. Prováděl jsem pozorování, kdy byly usazeny smetence do čtyřpatrového úlu, vystrojeného po 5 rámcích nad sebou. Napůl dřevěné a napůl plastové. Ve všech deseti pokusných včelstvech, založily včely plodové těleso v té polovině s plastovými rámky. Podle mého názoru funguje termoregulace s dlouhými „Hofmany“ podobně jako u divoké stavby, kde jsou plásty postavené a spojené i s bokem úlu, což včelstvu umožňuje uza402 l Včelařství

Včely zaplodují i buňky těsně pod horní loučkou

vřít nebo naopak vyvětrat prostor v jedné plástové uličce. To v rámku s mezerníky nejde a včelám tam takzvaně fouká ze všech stran. Již jsem se zmínil o dutých bočních loučkách Hoffmannova typu. Z fyziky dobře víme, že nejlepší izolační prostředek je uzavřený vzduch. Zvláště v jarní době proměnlivého počasí tlumí duté bočnice teplotní nárazy a včelstvo lépe ovládá svůj prostor. Vím ze zkušeností, že i nejlépe přilepené a zatavené mezistěny někdy včelstvo prohne nebo dokonce utrhne od horní loučky nebo naopak vykouše nad spodní loučkou. Pak se stává, že máme dokonce dvojitou mezeru mezi nástavky rozdělenou spodní loučkou. V tomto případě matka jen velmi těžko rozšiřuje plodové těleso přes tuto dvojitou překážku. Dílo, vystavené na plastovém rámku, je ušetřeno všech zmíněných problémů. Zaplodované nebo zavíčkované plásty jsou nádherně rovné a na jejich odvíčkování se nechá použít zubatý odvíčkovací nůž, který položíme na horní a spodní loučku a pilovitým řezem seřízneme víčka. I moderní technologie odvčelení vyfukováním je při naprosto rovných zavíčkovaných plochách otázkou pár vteřin. Nemůže se nám stát, že by se panenské dílo v medometu zbortilo, i když používáme vysokou rychlost při vytáčení. Musím ještě dodat, že každý rámek můžeme vytáhnout i bez toho, že si musíme vytvořit manipulační mezeru jak je tomu u dřevěných rámků. Hrany bočních louček jsou vyrobené tak, že mají samočisticí efekt. To znamená, že při zasouvání prohlédnutého rámku se nanesený propolis stáhne o hrany obou sousedních

rámků. Po pětiletých zkušenostech mohu s přesvědčením prohlásit, že včelstva s plastovými rámky dosahují rychlejší a rovnoměrnější jarní rozvoj, uspořádání plodového tělesa bezproblémově přechází z nástavku do nástavku, včelstvo každý rok obmění více jak 1/3 díla, aniž bych musel používat mezistěny neznámého původu (rezidua). Zimní hrozen ještě nikdy nezůstal pod horní loučkou, kde by včelstvo padlo hlady, ačkoliv by mělo nad sebou celý nástavek zásob. Mám odezvy od několika včelařů, kolik včelstev letos v lednu nepřekonalo dřevěnou horní a spodní loučku s mezerou, a nedostalo se tam, kde byl dostatek zásob pro jejich záchranu. Ještě pro neznalé pár slov, jak nové rámky z plastů přidat včelám. Před prvním použitím musíme celou plochu mezistěny i boční loučky zevnitř natřít roztaveným včelím voskem buď štětcem, nebo válečkem. Vystavený rámek, který již nesplňuje kvalitativní požadavky, jednoduše seškrábneme špachtlí až na mezistěnu a dáme včelám znovu vystavět. Závěrem bych všem pokrokovým včelařům doporučil zavedení a vyzkoušení plastových rámků. Po mých zkušenostech ve včelařském oboru je to pro mě další stupeň zjednodušení práce a znamená to kupodivu i přiblížení se podmínkám volně žijících včelstev. Budu rád, když se podělíte se mnou o vaše zkušenosti a názory. Ladislav Nerad, učitel včelařství a člen Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum E-mail: [email protected]

Aktuálně rubrika

Byli jsme a budem aneb 90 let VÚVč Dol Čeští včelaři pomýšleli na zřízení vlastního výzkumného ústavu již na sklonku 19. století. Po vzniku Československa se tento plán podařilo uskutečnit a  v  roce 1922 Ministerstvo zemědělství koupilo od rodiny Gregrů pro nově zřízený Výzkumný ústav včelařský objekt starého mlýna na  Máslovickém potoce, tedy statek Dol. Zakladatelem a  prvním ředitelem ústavu byl doc.  Ing.  dr.  Antonín Schönfeld. Jeho podobu připomíná busta v  hale nové budovy, kterou ústavu věnoval akademický sochař Jan Pichl. Docent Schönfeld vytyčil ústavu základní směrování, a to především nutnost řešit aktuální problémy českých včelařů. Začínalo se s několika včelstvy a diagnostickou laboratoří. Později přibyly pokusné stanice včetně slovenského pracoviště v Liptovském Hrádku. K péči o zdraví včel přibyla také péče o kvalitu medu. Od roku 1941 do roku 1953 mělo v ústavu sídlo i hedvábnické oddělení, které produkovalo tzv. grénu, tedy vajíčka bourců morušových pro chovatele. Druhým ředitelem v letech 1937 - 1943 byl dr. Vilém Peterka. Po něm až do roku 1971 prof. dr. Jaroslav Svoboda. V šedesátých letech už měl ústav a jeho stanice kolem 700 včelstev. Včelaře tehdy trápila roztočíková nákaza - akarapidóza. Ústav se podílel na jejím tlumení a jeho pracovníci vyvinuli přípravek BEF. Od sedmdesátých let, už pod vedením Ing. Vladimíra Veselého, se ve VÚVč řešily úkoly související s plemenářskou prací včetně

Objekt včelařského ústavu ve mlýně na Dole ve třicátých letech 20. století (foto archiv VÚVč)

Grégrova vila a hlavní budova dnes (foto MEVEA pro VÚVč)

inseminace, tlumením nosemózy, toxicitou agrochemikálií, nektarodárností a opylováním polních plodin. Byly vyvinuty nové nástavkové úlové systémy a vypracovány metody mobilního včelaření za osobními auty a systém ověřování pravosti medu. Osmdesátá léta přinesla varroázu. Výzkum a vývoj boje s ní zaměstnávají ústav dodnes. Princip celoročního tlumení varroázy, založený na plošných opatřeních a minimální chemoterapii vyvinutý naším ústavem, je dodnes funkční a selhává jen tehdy, když se nedodržuje. Ústav vyvinul řadu jednoduchých laboratorních diagnostických metod pro plošné nasaze-

Nová budova ústavu postavená po roce 1968 (foto D. Titěra)

ní. Vedle vyšetření měli na varroázu flotační metodou jsme začali jako první na světě používat mikrobiologické vyšetření měli na přítomnost původce moru plodu. V roce 1996 ministerstvo zemědělství Výzkumný ústav včelařský Dol privatizovalo. Soutěž vyhrál privatizační projekt skupiny lidí z vedení ústavu s pětinovým podílem Českého svazu včelařů. ČSV má výhradní postavení při hlasování o náplni činnosti ústavu. Obrazně řečeno, každý včelař má v ústavu svoji cihlu. Od té doby je ústav společností s ručením omezeným a hospodaří bez jakékoliv státní institucionální podpory. V současnosti máme sedm pracovišť s oblastními chovy včelích matek a pokusnickým zázemím, přes tisíc včelstev pro výzkum a produkci, výrobu Dolské medoviny, výrobu léčiv a další přidružené výroby, akreditovanou zkušební laboratoř, zahraniční spolupráci, školicí, výukové, poradenské a ještě další aktivity. Devadesátiletá tradice je skvělou studnicí vědomostí a zkušeností, ze které se dá čerpat. Zároveň nás, současné zaměstnance, zavazuje, aby činnost ústavu i v dalších letech přinášela prospěch včelařství. Ing. Dalibor Titěra jednatel VÚVč Dol, www.beedol.cz

prosinec 2012 l 403

Aktuálně

Lze zabezpečit včelařův majetek? Motto: Rok 2011: 120 krádeží včelstev s úly v hodnotě 1 173 076 Kč ve dvou případech zjištěn pachatel. Rok 2012 – do 30.června: 47 krádeží včelstev s úly v hodnotě 301 162 Kč pouze v jednom případu zjištěn pachatel! Kdo je pachatelem? Jsou to kriminálně závadové, nebo jiné osoby? Rozhodně ne, ale jsou to včelaři, kterým nenáleží toto oslovení. Těmto osobám budeme dále říkat velice slušným oslovením „zloději včelstev“. Vzhledem k faktu, že se nedaří zjistit pachatele, tedy zloděje včelstev, nelze provádět analýzy, ale pouze předpokládat, že odcizená včelstva se přemísťují i několik stovek kilometrů. V současné době není problém odcizená včelstva nákladním vozidlem převážet také do sousedních států. V dubnu 2011 došlo za jednu noc na Karlovarsku a Plzeňsku ke krádeži většího počtu včelstev. Podle zjištěných stop na Karlovarsku, zloděj včelstev byl na stanovišti s větším nákladním vozidlem, a to, co neodcizil, podpálil. Smutné na tom je, že i tento zloděj včelstev byl asi nejdřív včelařem. Lze zabezpečit včelstva před zloději? Ani to nejkvalitnější zabezpečovací zařízení, mechanické či elektronické, nám nedokáže zcela zamezit odcizení včelstev. Každé zabezpečení lze nějakým způsobem překonat, zbývá nám pouze ztížit zlodějům včelstev krádež odborně řečeno dokonat. Jak zabránit krádežím? Tak jako jiné trestné činnosti nelze zabránit, rovněž nelze zabránit krádeži včelstev. Především každý chovatel včel by si měl vhodným způsobem svůj majetek chránit, nestavět včelíny a včelnice na dobře viditelném místě několik desítek metrů u frekventované silnice. Velkovčelaři by zase měli zvážit ve svých provozech rozsah a místa kočování. Včelaři byli a vždy tak trochu jsou ve svém oboru výzkumníci. Podobně se chovají i při způsobu zabezpečení svého 404 l Včelařství

Když napadne sníh, zloději se často bojí, že zanechají stopy

majetku. První vlaštovkou, jak ochránit svoje včelstva, publikovanou v tomto časopisu, byl cejch, vypálený na úlu, jednotlivých nástavcích a dokonce i na jednotlivých rámcích. Tímto cejchem nedokážeme zabránit krádeži, pouze můžeme při podezření identifikovat původního majitele včelstev. Další možností je zejména u úlu s dělitelným dnem přišroubování dna dvěma vruty alespoň o průměru 5 mm ke stojanu s větším počtem včelstev, aby tento stojan nebylo možné jako celek naložit na vozidlo z důvodů váhy a velikosti. Stejným způsobem lze přišroubovat ke stojanu úly, které nemají dělitelné dno. Bude to moment překvapení pro zloděje včelstev, neboť samotné nástavky bez dna úlu takřka nelze převážet, a už vůbec nelze odcizit úly, které nemají dělitelné dno. Zloděj včelstev by musel použít poměrně velké násilí, aby je dokázal od stojanu odervat. Rovněž další v časopisu Včelařství publikovanou možností je tzv. fotopast. Ve vyhledávači na internetu stačí zadat slovo „fotopast“ a hned máme obstojnou nabídku několika výrobků. Jako optimální pro naše účely se jeví fotopast, která

má český manuál s jednoduchou obsluhou. A také automatické přepnutí z denního na noční režim. Výhodné je také automatické spouštění video/foto při detekci pohybu, vodotěsnost IP54 a funkční schopnost provozu od -30 °C do + 50 °C. Při osmi monočláncích 1.5 V vydrží funkčnost přístroje nejméně 3 měsíce (záleží, jak často je fotopast aktivní). Citlivost zabudovaného fotoaparátu bývá obvykle 12 MPX a past má záznamovou kartu až na 8 nebo 16 MB. Na záznamu je datum a čas, kdy byla fotopast aktivní a další funkce s velice jednoduchou obsluhou. Cena dobré fotopasti včetně poštovného se pohybuje podle internetu kolem 5400 Kč. K tomuto zařízení lze přidat další doplněk, a to na přenos SMS a hlavně MMS zpráv, takže můžeme mít neustále přehled o tom, co se na včelnici děje. Samozřejmě s tím, že na včelnici máme nějaké technické zabezpečení, není vhodné seznamovat další osoby. K fotopasti doporučuji zakoupit i speciální lanko, které lze velice obtížně, pokud vůbec, přestřihnout i pákovými kleštěmi. Vyplatí se fotopast vhodně zamaskovat, ovšem tak, abychom jí nebránili ve „výhledu“.

Aktuálně dež s nůší na zádech, ale nějakým dopravním prostředkem, které má registrační číslo. I kdyby dopravní prostředek byl z cizího státu, není už pak problém v EU dohledat majitele. Video a fotografie z fotopasti budou orgánům činným v trestním řízení zřejmě stačit jako důkaz a pro předsedu senátu soudu jako příčina povolení domovní prohlídky. Bude-li to nutné, tak i v tzv. jiných prostorách /§ 83a trestního řádu/. V ostatních případech bude předseda senátu asi požadovat nějaký jiný důkaz k povolení domovní prohlídky.

Fotopast nám řekne, co se dělo u našich úlů. Na tomto přístroji není radno šetřit. Fotopasti vyšší kvality s vámi komunikují tzv. on-line a o narušení dostáváte SMS zprávu prakticky ihned.

Šrouby ve dnech úlů krádež téměř znemožní

Jak postupovat při zjištění krádeže Případ musíme neprodleně oznámit policii České republiky. Doporučuji nic neuklízet a v narušeném prostoru se nepohybovat. Pachatel vždy na místě činu zanechá nějaké stopy a ty jsou orgány činné v trestním řízení schopni sejmout. Krádež je nutné také neprodleně telefonicky oznámit v ZO ČSV tam, kde jsou včelstva (nikoliv kde je včelař organizovaný), a později písemně věc oznámit na sekretariát Českého

svazu včelařů, o. s., v Praze na právní oddělení Mgr. J. Machové. Je velice vhodné si v průběhu roku pořídit nějaké fotografie včelstev s datem /postačí mobilní telefon/ a tyto fotografie pak předat policii. Pokud máme na úle cejch, předáme rovněž vzor cejchu na fotografii policii za účelem dalšího pátrání. Pokud se nám podaří na fotografii fotopasti zachytit přímo zloděje včel, je to optimální. Zloději včel nechodí provádět krá-

Stanovení škody Je-li nám způsobena škoda krádeží včelstev a zařízení od 5.000 Kč a více, bude se jednat o trestný čin krádeže. U škody do 5.000 Kč se bude jednat o přestupek. Policie může po nás na stanovení škody požadovat místo znaleckého posudku tzv. odborné vyjádření /§ 105 tr. řádu/. Odborné vyjádření /§105 odst. 1,tr. řádu druhá věta/ je oprávněn podat jen příslušný orgán. Při krádeži včelstev by to mohl být představitel ZO ČSV. U složitějších případů, zejména s větší škodou, je lépe nechat zpracovat znalecký posudek od soudního znalce v oboru včelařství. Ovšem pozor, musí to být znalec, který má oprávnění určovat ceny a odhady ve včelařství. Při stanovení škody se vychází z průměrné současné pořizovací hodnoty posuzovaného materiálu a odečte se amortizace 5 až 10 % za každý rok. Úly z poloviny minulého století např. Moravský univerzál a další bez odnímatelného dna mají v současné době pouze symbolickou hodnotu cca 100 Kč jako komplet. Je také stanovena cena za včelstvo pro každé roční období. V zimě se například musí jednat o včelstvo, které po zazimování obsadí v průměru dva nástavky o rozměru rámku 39 x 24 cm. Nějaké zazimované sedmirámkové včelstvo, na které je nárok na dotaci 1.D, lze právně považovat pouze za oddělek. Náhrady škod Členové Českého svazu včelařů po zaplacení členských příspěvků mají svůj včelařský majetek pojištěný u Svépomocného fondu. Je to taková „malá svazová pojišťovna“, která má svůj statut. Pojistka se vztahuje i na škody zaviněné cizí osobou, a to krádeže nebo úmyslné poškozování včelařského majetku. Dále také na škody zaviněné např. pádem stromů na včelíny a škody způsobené z nedbalosti majitelem včelstev, jako jsou např. požáry včelínů. Ale to už je jiné povídání. Josef Šefčík, soudní znalec v oboru včelařství

prosinec 2012 l 405

Včelařská praxe

Předvánoční zamyšlení nad medovinou Tento článek píši s  přesvědčením, že medovina má potenciál, který doposud zdaleka nevyužíváme. Pojďme se podívat, proč tomu tak podle mého názoru je a zamysleme se nad tím, co by se dalo udělat pro změnu k lepšímu. Medovina je nápojem se zcela unikátní historií Poslední výzkumy prokázaly, že na území dnešní Číny byl používán med k přípravě kvašených nápojů již 7 tis. let před naším letopočtem. Jako důkaz v tomto případě posloužily zbytky nápojů, které ulpěly na tehdy užívaných hliněných nádobách. Složení tehdejších nápojů bylo možné stanovit díky využití těch nejmodernějších analytických metod. Dokonce se podařilo prokázat mikroorganismy, které kvašení způsobily. K tomu je třeba podotknout, že člověk s velkou pravděpodobností využíval kvašené nápoje založené na medu ještě podstatně dříve, než si dokázal vyrobit první hliněnou nádobu. K úschově tekutin dlouho před tím využíval především vaky z vnitřností zvířat, především žaludky. Ty se bohužel zachovat nemohly, a tak skutečné počátky kvašení medu asi zůstanou navždy obestřeny tajemstvím. Přesto můžeme považovat med za první surovinu, díky které si člověk byl schopen připravit alkoholický nápoj. Pro člověka to tehdy znamenalo více, než že se občas mohl poveselit. On totiž rychle poznal, že alkohol dokáže tlumit bolest, má výrazné dezinfekční účinky a ještě k tomu dokáže změnit stav mysli. Medovina byla kladně vnímána pro své léčivé účinky, výživnou hodnotu a brzy se stala součástí rituálních a náboženských obřadů, stejně tak i celé řady společenských událostí. Dokonce se po tisíce let honosila tím, že byla považována za nektar bohů a mezi ostatními nápoji vynikala také díky tomu, že její účinky byly zvláště silné. Toto výsostné postavení bylo dlouho chráněno tím, že neexistoval jiný koncentrovaný zdroj cukru, který by se mohl srovnávat s medem. Jak se postupně rozšiřovalo lidské vědění a um, objevovaly se nové zdroje sacharidů, které byly významně levnější a dostupnější, i když jejich příprava vyžadovala větší úsilí. A tak, hlavně díky ceně, víno, pivo a destiláty postupně potlačily do té doby dominantní postavení medoviny. Tyto nápoje na dnešním trhu stále dominují a většina se jich vyrábí v moderně vybavených závodech, které se opírají o dlouhodobě ověřené technologie. To také umožňuje dosahovat vysoké kvality výrobků při zachování nízkých nákladů výroby. 406 l Včelařství

Medovina

Proč by měla mít medovina svůj standard? Především jako lepkavý, přeslazený nápoj, u kterého lze těžko posoudit, k jaké příležitosti se jeho konzumace vlastně hodí. Musíme si umět přiznat, že ačkoliv je to nápoj s úžasnou historií, stojí dnes na pokraji zájmu spotřebitelů. Zatímco kdysi to bylo „rychloobrátkové“ zboží, dnes se jedná o specialitu, kterou lze koupit především na trzích. Česká medovina postrádá svůj standard, který by byl všeobecně známý a akceptovaný a od kterého by se hodnocení dalších medovin mohlo odvíjet. Prostě něco takového, jako je plzeňský Prazdroj mezi českými pivy. Potíž je v tom, že vynikající medoviny, jaké produkuje například společnost Medovinka, s. r. o., Včelařství Sláma a samozřejmě i řada dalších, bohužel nejsou dostatečně známé a dostupné. Za normálních

okolností by bylo jen otázkou času, kdy se některé z medovin podaří toto postavení zaujmout. Tento přirozený trend ale brzdí medoviny, které nemají vyrovnanou kvalitu. Ty pak odrazují zákazníky od opakovaných nákupů, a tak škodí celkovému růstu trhu. Pro zvětšení tržního podílu by tedy bylo zapotřebí, aby se celková úroveň kvality medovin zvýšila. Tím vůbec není míněna nějaká unifikace, ale zlepšení a vyrovnání kvality každé jednotlivé medoviny. Souběžně s tím musíme dát spotřebiteli možnost, aby si ujasnil, proč medovinu kupuje a co od ní může očekávat. Co by spotřebitel od medoviny měl očekávat? Díky tomu, že medovina člověka provází po desetitisíce generací, měl by mít zákazník především důvěru v to, že pije nápoj bezpečný, který neohrozí jeho zdraví.

Včelařská praxe Z pohledu marketingového existuje něco, co bychom mohli nazvat pamětí tohoto nápoje. Medovina byla přítomna při všech důležitých momentech v životě člověka. Slavilo se s ní jeho narození, svatby i úmrtí. Zmínky o ní najdeme v historické literatuře a stála i u kolébky řady uměleckých děl, kde zastávala roly múzy. Tyto skutečnosti mají lidé ve svém podvědomí a to je pro nás velký klad. Měl by to být i do jisté míry i závazek. To nás vede zpět ke kvalitě nápoje, která by tomuto odkazu měla odpovídat. Na rozdíl od zmiňované daleké minulosti pokládá dnešní spotřebitel za zcela samozřejmé, že si koupí krásně čirý a trvanlivý výrobek, jehož kvalita bude pokaždé stejná. Co můžeme udělat pro změnu vnímání medoviny? Jak již bylo v předchozím naznačeno, je to především zlepšení její kvality. Zatímco medovinu většinou připravujeme podle receptur, které mají svůj původ ve středověku, znalost zákonitostí kvašení se od té doby významně posunula. Tato skutečnost by nám měla umožnit udělat významný a rychlý posun v tom, jak med co nejkvalitněji prokvasit. Omezený rozsah tohoto článku neumožňuje, abychom se podrobně věnovali samotnému způsobu přípravy medoviny. Proto uvedu pouze ty nejpodstatnější, klíčové body. Povařování roztoku medu před zakvašením Důvody uváděné pro povařování roztoku medu nejsou relevantní. Bílkoviny lze odstranit celou řadou postupů a to bez ztráty aroma a chuti medového roztoku. Ani další tradovaný důvod a to sterilita roztoku, nemá praktický význam. Vždyť med můžeme považovat za prakticky sterilní surovinu. Může sice obsahovat osmolytické kvasinky, ty ale jak známo, nepřežijí naředění medu. To samozřejmě neplatí, pokud používáme pro výrobu medoviny nějakým způsobem poškozený med, zpracováváme víčka atp. V těchto případech ale ani nemůžeme očekávat, že by mohl mít výsledný produkt prvotřídní kvalitu. Navíc si musíme uvědomit, že povařením roztoku úplně pozměníme původní vlastnosti použitého medu. Z provedeného srovnání obsahu HMF u povařovaných a nepovařovaných medovin vyplynulo, že povařováním vzroste jeho koncentrace až na 500 mg/kg původního medu. Tím získáme nápoj zcela jiné charakteristiky, a pokud to spotřebiteli po chuťové stránce vyhovuje, není důvod, proč medovinu i tímto způsobem nevyrábět. Bylo by ale vhodné právě s ohledem na spotřebitele tuto skutečnost povinně uvádět na etiketě.

Jen pro úplnost ještě uvádím, že např. L. Učík ve své knize Včelařství z roku 1878 popisuje receptury, podle kterých se med kvasí bez povařování. Nejedná se tedy o nějaký výmysl poslední doby, jak je mnohdy uváděno, ale o způsob přípravy, který byl i v minulosti běžný.

omezuje v možnosti vyrábět širší sortiment produktů. Na druhé straně ale nestanovuje podmínky, které by z pohledu kvality chránily konečného spotřebitele.

Teplota kvašení Kvašení lze s úspěchem vést při teplotě kolem 16 až 20 °C. Klíčem k tomu je použití vhodných, dobře pomnožených, kvasinek a přídavek potřebného množství živin. Pokud bychom takto připravený substrát kvasili např. při teplotě 25 °C, kvašení by proběhlo zbytečně bouřlivě. Sice bychom jej s jistotou ukončili za 6 až 7 dnů, ztratili bychom ale významnou část aroma i alkoholu.

O co se konkrétně jedná? Doslazení cukrem, případně invertem. Tato možnost by měla být zcela kategoricky zakázána, protože má významný dopad na senzorické vlastnosti konečného výrobku a popírá samotnou podstatu výrobku. Dolihování. Jestliže je medovina definována jako nápoj vzniklý kvašením medu, pak by dolihování nemělo být umožněno. Tento krok kromě významných senzorických dopadů umožňuje provést kvašení jen částečně, nebo jej úplně vypustit. Z pohledu probíhající metano-

Kvašení medoviny v plastovém barelu

Zrací nerezové tanky v moderním provozu

Okyselování roztoku Okyselování před zakvašením je zcela zbytečné a způsobuje jenom zpomalení kvašení. Pokud chceme výsledný produkt okyselit z chuťových důvodů, počkáme s tím, až kvašení skončí. Příprava substrátu a průběh kvašení mají největší vliv na výslednou jakost medoviny. Proto věřím, že pokud by se tomu věnovala náležitá pozornost, kvalita medovin se výrazně zlepší.

lové aféry také velice výrazně snižuje bezpečnost výrobku. Každé dolihování nápojů bude spotřebitel považovat za nebezpečné a problematické. Požadavek na zbytkový cukr ve výši 40g/l by měl být zrušen. Tím by se umožnilo dodávat na trh i medoviny více prokvašené (suché, polosuché), které by byly jistě částí populace žádané. Cílem tohoto článku je poukázat na současnou problematiku přípravy nápojů na bázi medu a zahájit tak tolik potřebnou diskuzi na toto téma. Jedině vyřešením technologických a legislativních problémů bude možné docílit toho, aby se kvalita medovin výrazně zlepšila a umožnila tak plně využít její fenomenální historii, které žádný jiný nápoj nemůže konkurovat.

Legislativa Medovina je s včelařstvím svázaná jak historicky, tak i díky tomu, že hlavní surovinou pro její výrobu je med. Samotný med je považován za nejbezpečnější potravinu živočišného původu. Jeho kvalita je striktně definována a kontrolována. Podle toho by pak měla být medovina tím nejzdravějším a nejčistším alkoholickým nápojem. Této výjimečnosti by měla odpovídat i naše legislativa. Současná legislativa paradoxně naše výrobce výrazně

Ing. Jaroslav Lstibůrek www.medovevino.cz

prosinec 2012 l 407

Aktuálně

S morem nebo bez? Diagnostická metoda zjištění původce včelího moru plodu z vyšetření včelí měli je velmi významný pomocník v boji proti této nemoci. Její vyšší účinnosti ještě dosáhneme, když odběr vzorků provedeme komisionelně. Je třeba si uvědomit, že vyšetření měli na původce MVP je velmi výhodné i pro samotné včelaře, kteří si včelstva nechají vyšetřit za svoje peníze. Metoda je velmi citlivá a dokáže zachytit spory, které byly do včelstva zavlečeny loupeží, ale ještě nevyvolaly propuknutí nákazy v samotném včelstvu. V této době má ještě včelař možnost zabránit propuknutí nákazy ve svých včelstvech. Je to při stupni nakažení, které laboratoř vyhodnotí jako pozitivní, 102 (tedy v množství sto spor v 1 g měli). Při 102 provedeme radikální výměnu díla. Když víme, že jsme si nic nepřivezli od jinud, tak je třeba hledat zdroj nákazy do jednoho kilometru od našeho stanoviště včelstev. Při 103 se už zpravidla objevují klinické příznaky u některého včelstva. Při 104 až 105 je nejúčinnější likvidace stanoviště spálením. Možnosti vyšetření měli a kdo to zaplatí? Každý včelař má možnost si nechat vyšetřit měl nebo jiný vzorek ze včelstva (nejčastěji to bývá med nebo medné zásoby) za své peníze. Jedná se o směsný vzorek měli do 25 včelstev. Pro vyloučení nákazy se může domluvit i více včelařů na jednom směsném vzorku, tak aby nepřesáhl počet včelstev 25. Příklad: 3 včelaři o počtu včelstev 10, 6, 5, si sesypou směsný vzorek měli a o cenu vzorku (cca 450 Kč podle jednotlivých laboratoří) se potom podělí. Nevýhodou je, že v případě pozitivního vzorku se vyšetření musí opakovat podle jednotlivých včelařů. Takových případů je ale malé procento. Takže podle mých zkušeností se toto vyšetření včelařům s menším počtem včelstev vyplatí. Další možnost, jak uhradit vyšetření, je požádat a přesvědčit krajská zastupitelstva o poskytnutí dotace tak, jak se již několik let děje v kraji Jihomoravském. Také mohou funkcionáři základních a okresních organizací žádat o dotaci na obecních a městských úřadech. Při správném a rozumném objasnění problému moru se již mnohokrát podařilo finanční příspěvek obdržet. Povinné vyšetření zimní měli pravidelně probíhá v ochranných pásmech. Toto nařizuje KVS. Opět se jedná podle pokynu KVS o směsné vzorky maximálně z 10 nebo 15 včelstev na jeden vzorek. 408 l Včelařství

I v zimním období lze diagnostikovat mor včelího plodu klinicky. Po pozůstatcích plodu jsou patrné proděravělé zavíčkované buňky. (foto M. Kammler)

Vyšetření si hradí každý chovatel sám nebo ZO ČSV, která zajišťuje sběr a jejich odeslání do akreditované laboratoře. Výběr laboratoře je na chovateli. Chovatel má podle §67 veterinárního zákona nárok na náhradu nákladů na vyšetření. Žádost o náhradu, potvrzenou vyjádřením KVS, výsledky vyšetření, fakturou a vyhláškou KVS, vztahující se k aktuálnímu ochrannému pásmu (OP), je třeba podat nejpozději 12 týdnů od obdržení výsledku vyšetření (faktury) na příslušný okresní územní odbor ministerstva zemědělství. Je vhodné si dojednat posečkání platby s laboratoří do doby, než odbor ministerstva zemědělství peníze za vyšetření uhradí. V minulosti nám ve VÚVč v Dole vždy vyšli vstříc. Další vyšetření ještě nařizuje KVS po uplynutí pěti let od vyhlášení ochranného pásma MVP. Je to kontrola po 5 letech, jestli opravdu byl MVP úspěšně zdolán. Opět se jedná směsný vzorek z maximálně 25 včelstev. Vyšetření hradí veterinární správa. Určitě by podstatně zlepšilo nákazovou situaci s MVP nařízení, kdy by musel každý chovatel včel nechat jednou za dva nebo tři roky (komplexně po jednotlivých krajích, tak aby to laboratoře mohly zvládnout) vyšetřit měl od svých včelstev třeba i ve vlastní režii.

Rašovská metoda ošetřování včelstev Rašovskou metodu považuji za samozřejmost při moderním ošetřování včelstev. Ovšem v boji s MVP je to jen jedna z mnoha opatření, které bychom měli použít. V žádném případě to není všelék, jak si někteří včelaři myslí. Jako o účinné se můžeme bavit při stupni nakažení sporami 102 maximálně 103 za předpokladu, že tuto metodu provedeme u všech včelstev důsledně a všechno, co budeme vracet zpět do včelstev, vydezinfikujeme v roztoku 5% louhu sodného a 10% Sava. Při stupni nakažení 104 a 105 by tato metoda mohla také v některých případech a časově delším horizontu mor potlačit, ale bylo by to velmi nezodpovědné vůči okolním včelařům, jejichž včelstva bychom mohli nakazit. Vzhledem k různé úrovni v odbornosti a důslednosti jednotlivých včelařů je tato metoda nepoužitelná v praxi u všech včelařů. Těžko bychom našli klíč k tomu, komu dáme šanci ozdravit včelstva Rašovskou metodou a komu už ne. Jediný možný klíč je ten, že kde se najdou klinické příznaky, tak musíme provést likvidaci celého stanoviště. Kde se nenajdou, tam uplatnit Rašovskou metodu a dát včelaři šanci ozdravit a zachránit svůj chov. Následně samozřejmě ještě chov zkontrolovat vyšetřením měli na MVP.

Aktuálně Neznalost některých včelařů Je k zamyšlení, když včelař několik let včelaří s MVP, hynou mu včelstva, a přesto nemá nejmenší tušení o moru ve svých včelstvech. Co je horší, mor šíří do svého okolí. Někdy včelař najde klinické příznaky, ale nic nenahlásí a bohužel také nedělá sám žádná opatření, aby se mor nešířil dál. Nebo je včelařovi spáleno stanoviště zasažené MVP a příští rok jsou jeho nová včelstva opět pozitivní a při prohlídce se zjistí, že nebylo spáleno všechno dílo a včelař je opět použil do nových včelstev. Určitě bych se přikláněl k nějaké formě povinného školení nebo zkoušky pro nové včelaře stejně, jako mají myslivci nebo rybáři.Také šetrnost až lakota některých včelařů brání si pořídit nové úly, což je velký problém. Včelaři běžně osazují staré, už použité úly, kde je nákaza možná. Tito včelaři o riziku vědí, ale jejich chamtivost je větší, než připuštění si možného rizika. Nedostatečný zájem některých inspektorů KVS Někdy mi připadá, že někteří inspektoři KVS nemají o danou problematiku zájem a jejich přístup se pak projevuje šířením moru. Existují případy, kdy KVS nařídí likvidaci zasažených úlů v období slídění. Nechají navést úly i plné plásty s nákazou na jednu hromadu už několik hodin či dnů před likvidací a než dojde k spálení, bývá tato hromada loupena včelstvy z okolí. Také se stává při zjištění původce MVP v měli, že inspektorovi KVS trvá i půl roku než navštíví pozitivní stanoviště. Bohužel někdy může hrát roli i 14 dnů a nákaza se rozšíří na další včelstva okolních včelařů. U nás v okrese Hodonín jsme zaznamenali v posledních 8 letech z analýzy měli

57 pozitivních stanovišť. Z tohoto počtu bylo 34 zlikvidováno a místa vyhlášena za ohniska. Samozřejmě, aby mohlo k likvidaci dojít, bylo třeba najít a potvrdit klinické příznaky. To všechno trvá určitý čas. Při dobré spolupráci od výsledků vyšetřené měli do likvidace stanoviště 3 až 4 týdny. Při váhavém přístupu KVS nebo obstrukcím včelařů, se to ke škodě všech může protáhnout i na půl roku. Výmluvy, že je zima a včely nelétají, neplodují a že nelze tudíž najít klinické příznaky, nemohou po mých zkušenostech obstát. Z 21 případů hledání klinických příznaků v zimě jsem byl 19 krát úspěšný a likvidaci se podařilo provést do prvních jarních proletů. Je pro mě též nepochopitelné, že když dostane KVS na stůl výsledky vyšetření měli, tak v mnoha případech bez odkladu inspektor pozitivní

stanoviště nenavštíví, aby na místě samém zjistil, v jakém stavu příslušné stanoviště je. Je také důležité zaznamenat početní stav včelstev i úlů a proškolit včelaře, aby svou případnou neznalostí nerozšířil mor na jiné včelaře. Toto se bohužel dost často neděje, přestože mor včelího plodu je zařazený mezi nebezpečné nákazy, podléhající povinnému hlášení. Nedostatečná legislativa Víme, že největší zdroj spor MVP je v plástech a úlech, a na ty paradoxně omezení neplatí. Když chceme převézt včely z jednoho konce republiky na druhý, je třeba vyšetření včelstev a povolení KVS. Pro použité úly a včelí plásty nikoliv. Relativně často vidíme v inzerci časopisu Včelařství nabídky na prodej nebo koupi včelích plástů. Pro mne je to nepochopitelné. Vždyť každé včelstvo si dokáže postavit tolik díla, kolik obsedá. Nejlepší by bylo, kdyby takové inzeráty časopis vůbec neuveřejňoval. Pasivita a nerozhodnost nahrává MVP Možná v tomto článku najdou odpověď ti včelaři, kteří jsou již několik let omezovaní ochrannými pásmy moru včelího plodu. Zdá se jim situace neřešitelná. V žádném případě ale zdolávání nákazy MVP není jen věcí jednotlivců. Musí se na tom aktivně podílet i základní organizace. Také vidím i několikaletý dluh vedení ČSV, který dost důsledně nevyvíjel tlak na Státní veterinární správu ČR, aby konala tak, jak jí zákon ukládá. SVS je tu mimo jiné i pro včely a ne včely pro SVS.

Při detailnější prohlídce si všimneme i příškvarů, pozůstatku po uhynulých a zaschlých larvách. Na fotce jsou některé označeny šipkami, ale lze jich vidět i více. (foto: M. Kammler)

Vít Marada, zdravotní referent OO ČSV Hodonín

prosinec 2012 l 409

Včelařská praxe

Kurs inseminace včelích matek zené matky, které jsou však samozřejmě trubcokladné. Zcela fascinující pro nás bylo vysvětlení jednotlivých detailů přípravy včelstev, oplodňáčků, matek… Na každou naši otázku měl nejen pan Ing. D. Titěra, ale i Ing. J. Tyl a včelmistr P. Kéry jasnou odpověď, podloženou dlouholetými zkušenostmi pracoviště. Deprese nás přepadaly během nácviku odběru spermatu. Když už si každý z nás, studentů, myslel, že se mu daří vydráždit tlakem na zadeček trubce k everzi penisu tak, aby sperma bylo možné pod mikroskopem kapilárou odebrat, přišla další „várka trubců“, která nespolupracovala. Naštěstí jen s námi. Naši učitelé jim asi uměli domluvit lépe. S teoretickým základem, který jsme dostali, a důkladným nácvikem postupu od fixace a narkotizace matky, přes otevření pohlavních cest břišním a žihadloPracoviště inseminace včelích matek vým háčkem, až po zavedení iinseminační jehly byla vlastní inseminace, tedy aplikaSpolu s několika dalšími studenty jsme strávice inseminační dávky na dobř dobře seřízených li dva výjimečné dny na  kurzu inseminace ace inseminačních přístrojích, vyr vyráběných včelích matek ve Výzkumném ústavu včeevýzkumným ústavem, oprav opravdu jen lařském v Dole. Umělá inseminace není pověstnou třešničkou na d dortu. Po cednes žádnou převratnou metodou. Polou dobu panovala ve včel včelíně profekud máme ve svém okolí rozšířený žásionální atmosféra, která podpořila doucí genetický materiál, rozdíl mezi naše úsilí o přesnost a šet šetrnost vůči přirozeně spářenými a  uměle insemiinseminovaným ma matkám. novanými matkami není tak patrný. Z Dolu jse jsem odjížděl Pokud ale v okolí máme včelstva s neplný záž zážitků, nabitý žádoucími  genetickými vlastnostmi, infor informacemi umožňuje nám umělá inseminace kontOdebrat trubci sperma a s pocitem rolu páření. není pro začátečníka p příjemně legrace Kurz inseminace včelích matek byl rozstrávených členěný na teoretický základ dopoledne, tehdy dvou dní. praktický nácvik odběru spermatu odpo- se páří Námi ledne a vlastní inseminaci následující den. se samičkami. inseminoIntenzivní let jim Během teoretického výkladu nám vané matzvýší koncentraci Ing. D. Titěra vysvětlil základní větu ky jsme oxidu uhličitého v těle úspěšné inseminace: „Dělejte vše co si mohli a ten umožní uvolnění nejblíže tomu, jak to probíhá v přírodě! odvézt semene při vlastním A vše se v přírodě točí kolem letního slua s odstupem Inseminace na páření. Podobně se uvanovratu.“ K této větě se potom vracel běpár týdnů inseminačním přístroji žuje o snubních proletech hem celého kurzu. Zajímavých informací jsem i doma měl včel, kdy dochází k velkému bylo mnoho. Jako příklad uvedu odůvodobrovsk obrovskou radost, fyzickému výkonu a tím zvýšení nění, proč použít oxid uhličitý k narkotikdyž jsem zji zjistil, že dvě obsahu oxidu uhličitého. V minulosti zaci matek a důvod zavedení proletových ze tří inseminovaných matek bylo právě rozkladení matek po úspěšné klecí pro trubce. Biologové objasnili kladou krásnou dělničinu. inseminaci problematickým bodem. zvláštní tance, předcházející páření Po zavedení dvojí narkotizace víme, že jednoho druhu mouchy, během kterých Text a foto Radek Hubač se po jejím podání rozkladou i neoplosamečci létají až do vyčerpání. Teprve 410 l Včelařství

Jak to dělám já

Manipulace s nástavkem

Žirafa

Cívka je vyrobena z náboje s centrální brzdou z Pionýra

Žirafa

Tak jsem nazval mobilní zařízení pro manipulaci s  těžkými nástavky. Když totiž člověku nestačí jeho fyzická síla, kterou má od  přírody, nezbývá mu než na vzniklý problém něco vymyslet a tím svůj fyzický výkon znásobit. Nějaké kolejničky u stropu jsem již předem zavrhl, neboť visutá dráha u  stropu spotřebuje velké množství materiálu. Je to zařízení složité a nepohodlné. „Žirafa“, což je pracovní název pro jednoduchý a mobilní zvedák, možná situaci řeší. I jméno sedí, protože zařízení vlastní také cosi jako dlouhý krk. Základem zvedáku je podvozek tvaru T. Na každém konci ramene z jeklu je horizontálně otočné kolečko, aby žirafa mohla jezdit všemi směry. V polovině „zadního“ jeklu je přivařený sloup potřebné délky, rovněž z jeklu. Na horním konci sloupu jsem opět přivařil vodorovné rameno a v něm umístil dvě kladky, přes které prochází lanko od cívky na zařízení, které uchopí nástavek. Cívka je vyrobena z náboje s centrální brzdou z Pionýra nebo mopedu. Chladicí žebra jsem stočil na soustruhu, aby nepřekážela. Brzda slouží k blokaci cívky v jakékoli poloze. Náboj z mopedu je lepší, protože má menší průměr a tím umožňuje použití menší síly při zvedání nástavku. Na náboj je přimontována klika a celé toto zařízení je přivařeno ve spodní polovině sloupu.

Zvedací zařízení neboli chapač

K uchopení nástavku slouží samosvorné čelisti. Na nástavcích jsem díky tomu vůbec nic neupravoval. Rovněž včelín mám bez jakýchkoliv dodatečných úprav. Samosvorné čelisti pro uchopení nástavků jsou seřiditelné, aby mohly bezpečně nástavek sevřít. Styčné plochy čelistí pro uchopení nástavků jsem polepil 0,5 cm silnou gumou. Zařízení pro uchopení nástavků má západku, která automaticky vlastní váhou zaklapne a tím zamezí znovu uchopení odloženého nástavku. Tato „gravitační“ západka je umístěna na dílu s kladkou. Zmíněný díl je propojený s rameny samosvorných čelistí. Chceme-li zvednout plný nástavek z úlu, zajedeme „žirafou“ pod něj tak, aby kolečko pod základnou T bylo pod úlem a obě další kolečka za úlem. Nyní spustíme zvedací zařízení (dále chapač) na střed nástavku. Jakmile dosedne páteř chapače na nástavek, dojde k uvolnění gravitační

západky, proto ji lehce nadzvedneme a zároveň točíme klikou vpravo. Gravitační západka tak mine páteř chapače a čelisti automaticky sevřou nástavek. Čím těžší nástavek, tím větší silou čelisti nástavek svírají. Když nástavek odkládáme na podložku, gravitační západka automaticky zaklapne a točením klikou vpravo a volný chapač stoupá nahoru. „Žirafa“ váží 26 kg. Příslušenstvím „žirafy“ je i manipulační stolek na čtyřech kolech. Na tento stolek umísťuji dvě úlová dna a na ně odkládám nástavky. Manipulační stolek má tu výhodu, že je vždy „po ruce“. Vyrobit „žirafu“ pro včelnici by zřejmě nebyl žádný problém. Je to jen otázka vhodné úpravy podvozku. Domnívám se, že vtipně upravený podvozek je schopen úspěšně jezdit i po trávníku. Text a foto: Josef Jaroš, Věžnice

prosinec 2012 l 411

Aktuálně

To byla Ostrava a „Život na zahradě 2012“ ži neměli a lidé stáli fronty, jenom aby ochutnali a dali svůj hlas vítězi. Obdobně tomu bylo i v soutěži o nejlepší medovinu, kde se přihlásilo 12 soutěžících. Medovina v sobotu došla. Vítězem v kategorii med byl Jaroslav Kopeček a v kategorii medovina Zdeněk Hajný. Zajímavostí byl fakt, že nejlepší medovinu měl podle hodnotitelů Jaroslav Hába ze Zlína. Žel jeho výrobek nemohl být oceněný krásným pohárem, protože jmenovaný není z našeho

je. Žel na výstavě přítomný místopředseda ČSV o.s. přítel Vlastimil Dlab nám s lítostí oznámil, že akci na poslední chvíli musel zrušit s odůvodněním, že Ostrava je daleko a zástupcům KKV z českých regionů se do Ostravy nechtělo. Škoda, možná, že jsme propásli šanci dát našim KKV ČSV určitý impuls a probrat na místě v širokém kruhu, co vlastně naše spolková činnost potřebuje a co je k tomu nutné vykonat. Mnozí funkcionáři opravdu nevědí, jak na to a v kanceláři předsedy ČSV, o. s., v Praze se toho určitě nedoví tolik jako na konkrétní akci. Výstava „Život na zahradě 2012“ se vydařila a mezi velké klady řadíme i spolupráci s našim VÚVč Dol, s. r. o., kte-

Setkání včelařů na ostravské výstavě Život na zahradě

Včelařské přednášky se v Ostravě těšily velkému zájmu

kraje. Ale alespoň diplom dostal a dobrý pocit, že jeho produkt obdržel 50 hlasů, tedy nejvíce, mu také nikdo nevezme. Blahopřejeme. Neděle byla věnována setkání funkcionářů ZO a OO ČSV, o. s. Moravskoslezského kraje. Byli jsme potěšeni návštěvou předsedy ČSV, o. s. Dr. Václava Švamberka, který v diskuzi vystoupil a reagoval na řešené problémy a dotazy. Letošní výstava „Život na zahradě“ je už historií. Svojí úrovní se velmi dobře zapsala do povědomí těch, kteří ji navštívili. Vždyť i účast komerčních prodejců, kteří jeli přes celou republiku za svými klienty, je obdivuhodná. Ano, vážíme si toho, že prodejci, kteří musí zaplatit nemalé peníze za prodejní místo, do Ostravy rádi přijedou a pomáhají nám dotvářet kolorit této významné regionální akce. Výstava „Život na zahradě“ byla shromážděním přátel, známých, odborníků, profesionálních včelařů a hlavně lidí, kteří se rádi setkávají a vždy si mají co říci. Velmi silně jsme vnímali účast mnoha začínajících včelařů, kteří pilně sháněli potřebné informace. Škoda, že PRV ČSV nedotáhlo plánované setkání zástupců KKV ČSV o.s. v Ostravě. Ano, v plánu práce ČSV to sice

rý přepustil Ostravě předávání ocenění pro držitele zlatých a stříbrných diplomů „Český med“ pro moravské účastníky. Ano, odezva byla velmi silná a věřte, že pro ocenění včelařského kroužku ze Zlína přijel vedoucí kroužku, přítel Jaroslav Studeník, se všemi dětmi. A bylo v sále velmi živo, když si skupina 14 dětí šla pro jeden diplom. Prostě velmi úžasné až dojemné. Všichni ocenění obdrželi velký potlesk a jsem přesvědčen, že takováto prezentace našeho zájmového sdružení zanechala hluboké stopy v přítomné laické veřejnosti. Prostě lidé se dívali, jak se umí včelaři bavit a družit. „Život na zahradě“ byl regionální oslavou včelařů a příznivců našeho oboru. Děkujeme touto cestou všem, kteří nám drželi palec a děkujeme i našemu ČSV, o. s. za finanční příspěvek na realizaci této akce. Děkujeme za finanční příspěvek i našemu Krajskému úřadu MSK. Ač se to nezdá, rok 2012 pomalu končí a my už dnes víme, že v roce 2013 se sejdeme opět ve dnech 27. - 29. září 2013 na naší ostravské výstavě. Přesvědčte se na vlastní oči, že tato včelařská sešlost má opravdu skvělou úroveň. Těšíme se na Vás.

Včelaři a zájemci o včelaření se sešli na tradiční regionální výstavě „Život na zahradě“ v Ostravě ve dnech 5. - 7. 10. 2012. Ve společnosti zahrádkářů a vyznavačů zdravého životního stylu se po dobu tří dnů sešel úctyhodný počet zájemců. Dle organizátorů prošlo výstavou více jak 10 500 návštěvníků, a to je číslo velmi zajímavé. Včelaři Moravskoslezského kraje pod hlavičkou Krajského koordinačního výboru sdružují 6 okresů kraje (Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava) a počet členů, organizovaných v ČSV, o. s., čítá na 4.500 chovatelů včel. KKV je každoročně organizátorem výstavní akce „Život na zahradě“, která našim OO ČSV prezentovat zajímavosti svého okresu a propagovat včelařství v očích laické veřejnosti. Výstava se stala už tradičním setkáním včelařů nejen našeho kraje. O tom, že jsme přesáhli krajskou úroveň, svědčí skutečnost, že mezi vystavovateli byli i včelaři Zlínského kraje. Protože jsme příhraniční region, nechyběli včelaři z Polské republiky, zastupující Včelařský spolek Slezského regionu. Velmi dobrou a hojně navštěvovanou expozici měli kolegové z PSNV. Mezi návštěvníky jsme také zaregistrovali včelaře ze Slovenska, Polska, jižních Čech, východních Čech a Prahy. Nechci se pouštět do podrobností, kdo u nás byl a kdo nebyl, ale jsme potěšeni zájmem včelařů z celé republiky. Tři dny uběhly jak voda a velmi pestrá nabídka pro návštěvníky ze strany organizátorů jak po stránce odborné, tak i zábavy byla velmi pozitivně vnímána. Vždyť páteční i sobotní přednášky jsme museli v 17 hod. ukončit skoro silou, protože se areál zavíral a posluchači nechtěli přednášející pustit z pódia. A to přednášky probíhaly od 10 hod. dopoledne i přes oběd. Diskuze pokračovala ještě před výstavištěm až k večeru a věřte, že to se často na takových akcích nevidí. Velmi zajímavě rozdělili organizátoři odborný program na páteční přednášky regionálních učitelů a sobotní den, věnovaný hnutí Šance pro včelu. Vše bylo kvitováno s uznáním. Po oba dny byly sály plné dychtivých posluchačů a přednášky pana Milana Bencúra, Leoše Dvorského, Karla Brücklera a ostatních jenom potvrdily, že mezi včelaři je o vzdělávání a vědění zájem a úroveň vystupujících učitelů je velmi vysoká. Nemohu opomenout na naše regionální učitele, jako jsou Jaroslav Kopeček, Čestmír Gazda a Břetislav Plšek a ani na ostatní, kteří se svými prezentacemi a výkladem přispěli k velmi dobré úrovni přednášek. Velmi zdařilá byla soutěž „O nejlepší med Moravskoslezkého kraje“. Přátelé, tolik hodnotitelů jsme na žádné soutě412 l Včelařství

Mgr. Václav Sciskala, člen KKV ČSV, o. s., MSK

Aktuálně

Včela a její produkty v řeči vánočních symbolů a magických praktik Vánoce jakožto svátky oslavující narození Ježíše Krista zahrnují období od 25. prosince (Boží hod Vánoční) do 1. neděle po 6. lednu (Tři králové). Obecně se tu ale řadí i 24. prosinec (Štědrý den), kterým končí advent, tedy doba očekávání příchodu Spasitele. Počátky oslav křesťanských Vánoc spadají do 4. století, navazují však na starší předkřesťanské oslavy zimního slunovratu, který připadal na dobu kolem 21. prosince a jako oslavu znovuzrození slunce jej slavívali už Keltové nebo staří Římané. Zatímco štědrý den nebyl v minulosti pokládán za sváteční, proto také probíhal ve znamení příprav ke štědré večeři a k nastávajícím svátkům, byl štědrý večer v lidovém prostředí považován za čas magie a kouzel naplněný obrovským množstvím zvyků, obyčejů a čarovných úkonů zaměřených především na příznivé ovlivnění budoucnosti či na její věštění. Své nezastupitelné místo ve vánočních obyčejích měly i produkty včel, zejména med, jemuž byly odpradávna přisuzovány výjimečné vlastnosti. Jakmile se na zimní krajinu snesla tma a na nebi se rozzářila první hvězda, bylo to znamení zasednout k štědrovečernímu stolu. Jeho chystání se dříve věnovala výjimečná pozornost. V bohatších rodinách se přikryl ubrusem, v chudších lněnou plachtou. Kromě jídla se na něj pokládaly předměty, mající ochranný a blahonosný význam. Doprostřed stolu se položil dožínkový věnec – symbol úrody, k němu se dávalo po hrstce od každého obilí a vůbec všeho, co se na poli urodilo, aby v příštím roce byla úroda hojná. Nesměl chybět chléb a sůl – symboly domácího života a prosperity. Důležité místo tu měl i med, který znamenal zdraví a od dob starozákonních i hojnost (vždyť země oplývající mlékem a strdím) byla po dlouhé věky synonymem země zaslíbené). Štědrovečerních jídel měla být hojnost, nejčastěji magických devatero, aby bylo v příštím roce hodně snopů obilí na poli. Všechny chody byly přichystány na stole, aby od něj hospodyně nevstávala, to aby jí husy a slepice dobře na vejcích seděly a nezanášely. Dbalo se rovněž na to, aby stolovníků nebyl lichý počet, což by znamenalo v příštím roce skon jednoho z nich. Prvním pokrmem býval v mnoha regionech chléb či oplatka s medem, to aby byli v dalším roce všichni tak dobří jako ten med, jinde měl med význam soudržnosti. Následovalo několik dalších, povětšinou skromných chodů – polévka, různé kaše, zelí, luštěniny, sušené a čerstvé ovoce, koláče a jiné. Ryba se na většinu vánočních stolů dostala až v průběhu 20. století. Při večeři si v některých regionech dělali lidé

medem na čelo křížek, což mělo sloužit jako ochranný prostředek, na Písecku zase jako způsob věštění: komu med nejdříve uschl, ten měl do roka zemřít. Na Ostravsku, zvláště v hornických koloniích si sousedé o Vánocích navzájem pomazávali medem kliky od dveří, což mělo zajistit jejich soudržnost. Na Valašsku tento zvyk praktikovaly hospodyně, aby byly hledané a vzácné. Štědrá večeře zahrnovala i moment obdarovávání. Nejčastějšími dárky byly až do počátku 20. století většinou různé druhy čerstvého a sušeného ovoce a ořechy. Jablka a ořechy se pak užívaly k hádání budoucnosti, vánoční skořápky naplněné medem a přiložené na pupek zase na Strakonicku sloužily jako lék při bolestech. Med v současných vánočních svátcích máme asi nejvíce spojen s medovými perníčky. Ty jsou však relativně mladého data, na vánočních stolech se v lidových vrstvách objevují až v průběhu 20. století. Přestože jsou perníky v českých zemích známy už od 14. století, až do století 18. patřily přímo k luxusnímu zboží objevujícímu se pouze na tabulích nejvyšších vrstev. Jejich exkluzivita spočívala především v surovinách, z nichž se připravovaly, tedy vzácného medu a z tehdy ještě vzácnějších importovaných druhů koření (především z pepře, od nějž je název perník odvozen, dále skořice, nového koření, anýzu a jiných). Perníky se od těch našich vánočních také značně lišily. Jednak svým složením – pekly se z žitné mouky, medu, potaše a koření. Jednak přípravou – těsto se zadělávalo nejméně několik týdnů před pečením, někdy i několik měsíců a dokonce i let (traduje se, že perníkářský mistr zadělal těsto při narození dcery a perníky pekl až při její svatbě).

Použitá literatura: Habustová, M. – Veselská, J.: Tradiční pečivo. Praha 2004. HOLÝ, Dušan. Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Praha 2007. Leclinský, J.: Starodávné slovenské obyčeje a pověry včelařské. Český lid, 1901, 10, s. 450. Menšík, A.: Veselé vánoční hody na Mor. Slovácku. Český lid, 1926, 26, s. 90-91. Mikolášek, V.: Štědrý večer na Písecku r. 1900. Český lid, 1929, 29, s. 152.

Jednak svým vzhledem – zatímco dnešní perníčky jsou tvarovány vykrajovátky, původní perníky se až do 19. století formovaly v nádherně a umně řezbovaných dřevěných formách. Zajímavostí též může být fakt, že se perník až do 19. století nezhotovoval podomácky, ale jeho výroba byla výsadou městských řemeslníků – perníkářů. Také další produkt včel – včelí vosk našel při vánočních zvycích své uplatnění, i když pro svou vzácnost a vysokou cenu spíše ojedinělé. Magický čas Vánoc přímo vybízel k praktikám majícím zajistit zdraví, ochranu a dobrou snůšku hospodářských zvířat. K těm, které se pro svou užitečnost těšily odnepaměti velké úctě lidí byly včely. Aby byly včely zdrávy, mazal jim hospodář na Štědrý den na česno med nebo jim kolem úlů sypal zbytky od štědré večere, jimž byla dříve přisuzována kouzelná moc. Aby měly hodně medu, měl se dát včelám o štědrém večeru kousek jablka a jádro z ořechu. Z roku 1762 pocházejí následující rady: Aby se včely rojily a byly bohaté, pak „na vánoce nasyp mraveniště (mravence spolu s zemí) na vrch úlu, a řekni: „Jako tito mravenci hojně jdou, tak i mé včeličky ať hojně jdou s Boží pomocí, z Pana Boha dopomoci, aby bohaté byly“. Aby mnoho rojů vyšlo, „vezmi z toho žita, co na Vánoce stojí na stole, a polož z něho na vrch každého klátu dvě neb tři zrna, řka takto: „Já tebe tímto darem obdarúvám, tolkými roji ty mne obdaruj.“ Aby roje vysoko nesedaly: „Na Boží narození vetkej nůž do úle poníže letáče (česna), a bude nízko sedať.“ Neméně zajímavé jsou rady zapsané počátkem 20. století. Aby včelám jiné včely neškodily: „Na Boží narození, když přijdeš z jitřní, jdi k včelám, a vinšuj jim řka: „Pane Bože, požehnej že ty tento statek (dobytek) můj svým svatým Božským požehnáním, a to ve jménu Boha Otce, i Syna, i Ducha Svatého! Při tom kolik rojů míti chceš, na každý úl z pravé ruky tolik prstů ukaž.“ Nebo „Na Boží narození když jdeš na jitřní, tehdáš jda přes dvéře, vezmi potřikrát prachu z prahu. Po skončených službách Božích vyjdi první z kostela, a tím prachem posyp třikrát před včelami.“ Dosti drastická je rada proti krádeži včel: ať o štědrém dnu napřede děvče nití, „potom vezmi slepé mače (kotě) a roztrhej ho; v té krvi omoč ty niti a okrouť úle nimi: neukradnouť žádného úle. Potom to mače spal na prach, a s tím prachem posyp úle, a nevynese je žáden ven z včelína.“ Nechť jsou letošní Vánoce sladké a dobré jako med a nový rok ať přinese hodně zdraví a zdaru Milada Fohlerová včelám i včelařům!

Rosůlek, F.: Pověry o včelách. Český lid, 1912, 21, s. 451-452. Scheybalová, J.: Perníkářství. Muzejní a vlastivědná práce, 1974, 12, s. 146-172. Tomeš, J.: Vánoční obyčeje na Valašsku. Národopisné aktuality, 1968, 5, s. 170, 172. Úlehlová – Tilschová, M.: Česká strava lidová. Praha 1945. Žipek, J.: O štědrém dnu večer v Repici u Strakonic. Český lid, 1930, 30, s. 15.-16.

prosinec 2012 l 413

Na slovíčko s E. Báchorem

Malé zamyšlení nad včelím člověkem Bylo pár roků po válce a v obchodech moc sladkého zboží nebylo. Med měl pro každého cenu zlata. Pokaždé, když moji rodiče sehnali někde od včelaře trochu medu, hovořili o něm vždy s velkou vážností. Ve škole nás učili o poctivosti a velké vzdělanosti včelařů a o lidech, kteří rozumí přírodě, a proto dokážou pro nás vyrobit sladký med. Tudíž nabyl jsem také já přesvědčení o vážnosti a poctivosti každého včelaře. V mých očích zůstala osoba včelaře vzácné a čisté povahy, malé statné a velmi vážné postavy jako pan Tomáš. Sedával před včelínem a rozmlouval se včelami. Měl tmavé vlasy a velmi široký úsměv. Mluvil hlubokým ostrým zvonivým hlasem. Lidé v jeho okolí si ho považovali a vážili. Po létech praxe a poznání se v mých očích včelaři rozdělili do různých charakterových skupin a kategorií, ve kterých si jsou tak nějak všichni vzácně podobni a to nejenom postavou. Vynálezci - vynalézají vše, co je již dávno vynalezené a praxi ověřené. Ale teprve oni tomu dají ten správný tvar a funkci. Protože ti předtím tomu nerozuměli. Rybáři – mají nejvíc medu, nejlepší včely a nejdokonalejší systém chovu. Přesně v duchu rybářského rčení: „Tááááákovou jsem chytl rybu“. Křiklouni– celý svět jim ubližuje, a proto stále křičí. Nic jim není po vůli a nikdo se jim nezavděčí. Všichni včelaří špatně,

jenom oni to dělají správně. Doma ale místo úlů mají kozí chlívky plné hnoje. Vědci – mají dvoje včelstva a už rok včelaří. Ti znají vše a každého poučí, protože mají nejvíce zkušeností a znalostí. Jedině oni to nejlépe znají a dělají. Samozřejmě tomu nejvíce rozumějí. Závistivci – neunesou nic, co má soused lepšího. „Když ji nemůžu mít i já, tak ať mu ta koza chcípne“, říká staré české přísloví, kterým se věrně řídí. Jde a otráví sousedovi včely, nebo mu je alespoň přes plot povalí holí do sněhu. Ať mu ty mrchy raději zmrznou. Dobrá je také pomluva. Té se těžko brání. Ještě lepší je ale udání kamkoliv a na cokoliv. Jen když má soused starosti. To se pak dobře třou dlaně o sebe radostí. Tichošlápci – zlehka našlapovat a chodit nenápadně kolem, ono vždycky něco upadne, co se jim hodí. Hlavně ať nikdo neví, jak včelaří. Mohlo by se poznat, že tomu moc nerozumějí. Srdcaři – otevřené povahy s velkým otevřeným srdcem na dlani. Rádi pomohou a rozdělí se i o poslední kůrku chleba. Vědí, že jsou zneužíváni a využíváni, ale jejich srdce nepřestane bít pro druhé. Konstruktéři – včelaři se šikovnýma rukama a bystrým mozkem. Dokážou vytvořit veškeré zařízení, které dobře funguje a pomáhá. Jsou také oblíbeným cílem závistivců. Obavníci – vše dělají s obavou, strach má velké oči nejen v pořekadle. Všeho se

bojí. „Co kdyby, co kdyby“, stále si opakují. „Mám dost utažené rukavice? Je ta síť dost hustá? Nelítají včely moc rychle?“ Prostě, co kdyby, co kdyby! Lapkové – velmi početná skupina. Podvádějí, kde mohou a kradou vše, co jim přijde pod ruku. Nápady, úly, včely, peníze, a dokonce i myšlenky. Nejlépe na exkurzích u včelařů. Rozpěrák se do kapsy snadno vejde. I hrníček po kávě se hodí. „Kuřák z nerezu ještě nemám, dělej zeď, ať ho dám do tašky“. Bojovníci – bojují už jen tak z podstaty proti všemu a proti všem. Celé dny si lámou hlavu, aby něco našli proti druhému. Spálí přitom mnoho cenné životní energie, jen když jiným otráví život. Stále se řídí heslem: „To by v tom byl čert, abych na ně něco nesehnal“. Pak se cítí seberealizováni a tudíž jsou zcela spokojeni! Radostníci – nejšťastnější včelaři. Neznají závist a nenávist. Radují se z úspěchu svého kolegy, souseda, nebo jenom člověka. Mají stálý úsměv v tváři a dobrou náladu. Oči a duši mají čisté a hluboké jako lesní studánky. Po létech jsem na vážnost včelaře nezměnil názor, jen jsem si je trochu rozškatulkoval. A co vy, jaké jsou vaše zkušenosti a poznání. Do které kategorie se řadíš třeba ty. Evžen Báchor

Včelařské tradice, zvyklosti, pranostiky a recepty Jakmile člověk poprvé olízl med ze svého prstu namočeného v medném plástu, položil tím základ pro vznik včelařských tradic a zvyklostí. Medem oslazené jídlo bylo chutnější, a tak hospodář ve snaze zajistit rodině jeho pravidelný přísun, přestal loupit med v dutinách stromů a začal u svého příbytku chovat včely. Od nich se učil poznávat přírodu v širších souvislostech. Získané zkušenosti předával svým potomkům a následovníkům také prostřednictvím rčení a pranostik, které se týkaly různých činností a často ukazovaly na dobré či špatné lidské vlastnosti. „Lidé se radují létu a včely květu“. „Od mravence pilnosti a od včely svornosti“. „Když je soused jako med, zvi ho na oběd!“ „Mluví, jako by mu ústa medem namazal.“ 414 l Včelařství

„Od včely pochází med, od hada jed.“ Patronem včelařů se stal svatý Ambrož. Narodil se v roce 339 v Trevíru, vystudoval řečnictví a práva. Byl zvolen biskupem v Miláně. V životopisech se vypráví, že když jako dítě spal s otevřenými ústy, usedl mu na obličej roj. Včely mu vlétávaly do úst a krmily chlapce medem. Bylo to považováno za boží znamení. Tak se stal patronem včelařů, ale také i cukrářů, kteří dříve nepoužívali cukr, ale med. Rozmnožování včelstev „To se mu ty včely pěkně rojí, však to je velmi dobrý včelař,“ rozmlouvaly sousedky nad bedýnkou s uvězněným rojem, který včelař právě sundal ze stromu. Dlouho nebyly známé jiné metody rozmnožování než právě rojením. K tomu vznikala různá rčení. Dnes je rojení včelařova prohra. „Aby roj neuletěl! Ukradni ženské,

když pere šaty, potajmu píst a zastrč pod oul, každý nový roj zůstane ve včelíně. Najdeš-li na cestě hřebík z kola, vezmi jej, ale ne holou rukou, a zastrč do česna, když se mají včely rojiti. Vyšlý roj zůstane tři dni na stromě a neuletí“. Lapkové v dávnověku včely kradli, trest jim zato ruku zkrátil. Také dnes je nutno bát se zlodějů. Kradou včely i s úly pro kšeft. Zřejmě ještě nevědí, že na ně čeká boží trest. „Aby včel neukradli, hospodář tu noc ze Štědrého dne na Boží narození o 12. hodině úplně nahý upřede nit, a když ponejprv na jitřní zazvoní, oběhne nahý třikrát okolo včelína a tu nit o včelín otočí, neohlédaje se. Vkročil-li by zloděj do včelína, spíše nevyjde, až hospodář přijde a ho pustí“. Léčivá síla medu provází lidstvo od nepaměti.

Na slovíčko s E. Báchorem

„Místo různých lidstva jedů, dopřej sobě hodně medu.“ „Kdo čaj s medem pije, nestůně a dlouho žije.“ „Ten, kdo má med v almaře, ten neshání lékaře.“ „Recept je jen jeden, denně chleba s medem.“ Díky dlouhému pozorování včel a přírody vznikly na každý měsíc pranostiky, kterými bylo možné se řídit. „V lednu silný led, v květnu bujný med. „V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.“ „Teplý březen rozehřeje včelám srdce.“ „Dubnové štěstí pro včely je slunce a déšť.“ „Roj, který se v máji rojí, za fůru sena stojí.“ „V červnu rojení nestojí za zvonění.“ „Červenec nese parna, krupobití a medovice.“ „Udělá-li se v srpnu deštivo, prší med a dobré víno“. „V půli září úly zavři a zahoď klíč.“ „Když v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.“ „Poletují-li včely v listopadu na svatého Ondřeje, bude neúrodný rok.“ „Jestli vítr o Vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.“

Jak trávíme vánoční svátky V prosincových dnech se daleko častěji schází naše velká včelařská rodina, aby její členové připravili vše, co k Vánocům patří. Nejprve začínáme plést adventní věnce. Voňavé chvojí pod hbitými prsty dostává kruhový tvar a červené stužky přidávají slavnostní atmosféru. Přitom kouzelná medovina co chvíli míří do včelařových úst. Stará tradice odlévaní svíček ze včelího vosku přidává na vánoční náladě. Již při prvních kapkách vařícího vosku se vůně včelína rozlije do všech koutů domu. Tekutý vosk litý do připravených forem vytváří rozmanité tvary. Různá zvířátka, stromečky, zvonečky, co si kdo dokáže představit. Rozsvícená svíčka ze včelího vosku není jen připomínkou Vánoc, ale je to také dárek věnovaný včelařem od srdce. Zapálením knotu předává všem milým svou lásku, kterou společně se sluncem a včelkami do svíčky vložil. Ozdobený věnec nesmí chybět ani na dveřích včelína. Je to pozdrav včelám, které chovatel z povzdálí tiše sleduje a těší se na jarní shledání s nimi. Vánoce v rodině včelaře se od jiných liší tím, že na štědrovečerním stole nesmí chybět nic, co může připomínat včely nebo včelařství. Ať je to figurka včely, medové pečivo, různé medové pochoutky a nápoje s nezbytnou teplou medovinou či punčem. Atmosféru Vánoc dokreslují světýlka voňavých svíček. O Štědrém dnu včelař samozřejmě nezapomene na své včeličky. Tichounce poslechne jejich bzučení, odmete sníh z česen a přiloží kousek něčeho medového, co je na jeho štědrovečerním stole. Odpradávna se praví: Pokud tak nečiníte, letos určitě nezapomeňte tak činit!

Hezké vánoční svátky a šťastný rok 2013 přeje Evžen Báchor

Několik medových receptů: Medové řezy Suroviny: 250-300 g medu, 300 g cukru, 15 g skořice, 7 hřebíčků, 300 g hrubě nasekaných mandlí nebo ořechů, 120 g kandované citronové a pomerančové kůry, 625 g hladké mouky, 5 cl griotky, 1 malá lžička jedlé sody. Postup: Nejprve rozehřejeme na plotně med, do kterého vmícháme cukr, koření, mandle a kandovanou kůru z citrusů. Do horké směsi přidáme mouku, jedlou sodu a griotku. Vzniklé těsto se musí důkladně zpracovat. Poté necháme odležet v ledničce do druhého dne. Odpočaté těsto vyválíme na placku o síle asi 2 cm, kterou pečeme při teplotě 180 stupňů asi 25 minut. Po upečení potřeme cukrovou polevou a nakrájíme na úhledné kousky. Vánoční punč Suroviny: 3 polévkové lžíce medu, 0,4 l červeného vína, 5 polévkových lžic koňaku, 0,3 l vody, 4 lžíce pomerančové šťávy, kůra z půlky citronu. Postup: Do vařící vody dáme skořici, hřebíček a tence oloupanou a nakrájenou citronovou kůru. Odstavíme a necháme pod pokličkou asi 5 minut. Přidáme med, pomerančovou šťávu a dobře promícháme, aby se med úplně rozpustil. Necháme vychladnout, přidáme víno a koňak. Rozmícháme a podáváme teplé i studené. Perníčky (hned měkké) Suroviny: 35 dkg hladké mouky, 12 dkg moučkového cukru, 2 vejce, 5 polévkových lžic medu, 2 lžíce rozehřátého tuku, 1 lžíce kakaa, ½ sáčku prášku do pečiva perníkového, 2 lžíce koření. Postup: V míse ze surovin vytvoříme těsto, které necháme asi 2 hodiny odpočinout. Z těsta poté vyválíme placku asi 1,5 cm silnou a vykrajujeme různé tvary. Po vypečení potřeme vajíčkem a po vychladnutí začínáme zdobit. Poleva: 1 bílek, 15-20 dkg moučkového cukru, citronová šťáva. Dobře utřenou směs dáme do zdobicího sáčku a vytváříme různé ornamenty. Perníky nám moc chutnají, během zdobení jich polovinu sníme.

Kalendárium Na co nesmí včelař v prosinci zapomenout: • Dokončit podzimní ošetřování včelstev proti varroáze • Čtrnáct dní po provedení posledního ošetření proti varroáze vyčistit podložky od spadu roztočů Varroa destructor a podložky opět vrátit do podmetu

prosinec 2012 l 415

Aktuálně

Pardubické Dny medu po třinácté ské nářadí a pomůcky pro potřebu chovu včel, tradiční pardubické perníky, mačkané do forem nebo plněné různými krémy a zavařeninami, ohrádka se živými kozičkami, nebo klec s dvoumetrovou krajtou. Ale i další zajímavosti nabízeli organizátoři v ostatních sálech. Výstava modelů letadel, lodí či vojenské techniky zaujala především ti nejmenší návštěvníky. Medová limonáda, podávaná z rukou bílých paní, to bylo příjemné přivítání každého hosta. Počet vypitých kelímků nám na druhé straně prozrazoval přesný počet návštěvníků slavností.

Včelařský průvod městem zdravily stovky přihlížejících

Když se v roce se samými devítkami, tedy v roce 1999, pardubičtí včelaři rozhodli uspořádat slavnosti medu, ani netušili, pro jakou tradici položí základní kámen. Zprvu první dva ročníky byly jakousi klubovou záležitostí. Následně ale zájem veřejnosti způsobil, že se rozhodli pustit se do dvoudenních oslav medu s hlubokým kulturním programem, odbornými přednáškami a soutěží o nejlepší med Pardubicka. Hlavní děj přenesli do prostoru kulturního domu Hronovická.

Průvod městem Každoročně se pardubičtí včelaři obléknou do svých slavnostních krojů a v doprovodu historické dudácké muziky vyrazí v dlouhém průvodu s vlajícími prapory nad hlavami městem k radnici. Zde pozdraví primátorku a předají poděkování za celoroční podporu spolku. Tanečkem folklorního souboru Perníček poté ukončí návštěvu nejvyššího představitele města. Následně pak přejde celý průvod z historického Pernštýnského náměstí ke krajskému úřadu. Zde opět pozdraví hejtmana kraje, předá sladké dary a tanečkem Perníčku se rozloučí s úředníky nejvyššího úřadu ve svém kraji. Ani letos se tento zavedený scénář od těch minulých nelišil. Naopak, za ta léta již dostali organizátoři v tomto ohledu téměř poloprofesionální rutinu.

Hlavním cílem pořadatelů byla nutnost upozornit na existenci včelařů ve městě. Dále ukázat veřejnosti, jak má vypadat med vyrobený včelami, kde jej mohou zakoupit a jak rozeznat dobrý med od špatného. Tuto myšlenku rozvíjeli včelaři v každém ročníku medových oslav do nejširších souvislostí. Po několika letech se oslavy medu staly předmětem zájmu i u včelařů z různých států Evropy. Do Pardubic začaly směřovat kroky včelařů ze Švédska, Portugalska, Slovinska, Holandska, Polska, Bulharska, Německa, Francie.

Také letos se taneční sál kulturního domu proměnil ve velký úl provoněný medem. Stánky rozestavěné podél stěn sálu nabízely rozmanité dobroty ze sladkého medu a různé řemeslné výrobky, vytvořené dělnýma rukama šikovných zpracovatelů přírodních materiálů. Pletené ponožky, svetry a pantofle z ovčí vlny, domácí sýry z kozího a ovčího mléka, účelné pletené nádoby z proutí, keramické hrnky a talířky, vázané kytice sušených květů lučních trav, šály, haleny a různé doplňky oděvů tkané na ručním stavu, včelař-

Vítěz soutěže Nejlepší med Pardubicka př. Jaroslav Domorák

Vítězové kategorie hosté. Z leva Sadrina Alves z Portugalska, Dragomír Ivanov Bulharsko, cenu diváka získal polský host Roman Grzyvacz

416 l Včelařství

Slavnostní fanfáry zahájily medové oslavy Dlouhé dřevěné píšťaly uložené na ramenech několika statných chlapáků a velké bubny rozezněly provoněný sál, aby zahájily slavnostní otevření výstavy.

Nasavrky informují Nezbytné proslovy vysokých představitelů města, kraje, senátu, ale také včelařů, přípitek medovinou a přivítání zahraničních hostů, tak by se dalo popsat zahájení třináctého ročníku Dnů medu Pardubice 2012. Nebývalý zájem o české včelařství zaznamenali pardubičtí včelaři u svých zahraničních hostů, kteří navštívili medové slavnosti. Portugalce nejvíce zajímala dotační politika. Bulhaři se netajili s vysokým zájmem o léky a léčení včel a Poláky zase zajímal praktický chov včel v českých podmínkách. Malá expozice o českém včelařství a vzdělávání včelařů připravená včelařským učilištěm Nasavrky dala nahlédnout do způsobu chovu včel v českých podmínkách. To vše bylo pěkné, ale zahraniční hosté měli hlavně zájem přímo navštívit včelařský chov. Volba padla na prohlídku malé rodinné farmy Evžena Báchora z Pardubic. Prohlídkou kočovného vozu, stabilního včelínu a moderní medárny měli zahraniční včelaři možnost poznat způsoby chovu včel, zpracování včelích produktů v tradičních českých podmínkách.

Ozdobou oslav se stala bílá paní z Pernštýnů

Co říci závěrem. Včelaři byli po dlouhá léta na okraji zájmu společnosti. Včelíny stavěli raději mimo civilizaci v krajině bez známek běžného lidského života. A na svých schůzích zalézali ve městech či na vesnicích do začouzených, téměř opuštěných sálů hospod či kulturáků. Situace se však výrazně mění. Mnozí si uvědomují, že snad žádná chovatelská činnost nedá tolik užitku společnosti, jako chov včel. Proto je nezbytné, aby včelaři všem ukázali, co umějí a co dělají pro společnost. Dny medu jsou jednou z příležitostí a možností se prezentovat a ukázat společnosti výsledky svého umu. Evžen Báchor

Vyhlášení podmínek přijímacího řízení pro denní i dálkové studium Začátkem října jsme zajišťovali tři souběžné akce: v areálu SOUV-VVC, o. p. s. ,proběhl 6. a 7. 10. 2012 seminář učitelů včelařství pro první skupinu pozvaných, v Chrudimi jsme se ve dnech 5. až 6. 10. podíleli na oslavách 150 let zemědělské školy početně navštívenou a úspěšnou výstavou a pro Pardubice jsme připravili další menší výstavu pro akci Dny medu, z kapacitních důvodů však již bez naší fyzické účasti. K výstavám je ještě dlužno podotknout, že SOUV-VVC slouží jako zdroj informací a materiálu pro uspořádání výstav jednotlivými ZO ČSV a dalšími organizacemi. Jen během října si takto zapůjčilo výstavní panely a další exponáty 5 základních organizací ČSV . Studenti 2. a 3. ročníku měli konzultační dny 13. a 14. 10., přičemž pro studenty 2. ročníku připravil Ing. Ducháč exkurzi za polskými velkovčelaři. Akce se velmi vydařila, polští přátelé studentům nezištně předvedli jejich provozy a zodpověděli všechny zvídavé otázky. Polským přátelům i Ing. Ducháčovi patří velké poděkováni. Na oplátku byli polští hostitelé pozváni k nám do Nasavrk. Ve velkém sále SOUV-VVC, o. p. s., který má kapacitu 144 posluchačů, se ve dnech 19. – 21. 11. konal seminář pro vedoucí včelařských kroužků. S potěšením lze konstatovat, že včelařských kroužků mládeže neustále přibývá. V současnosti jich evidujeme 150. Je v nich organizováno okolo 1 150 dětí. O tom, že práce v těchto kroužcích je smysluplná, svědčí i vítězství v mezinárodní včelařské soutěži IMYB. Vítězové Veronika Šebková, Marie Machačová a Pavel Dostalík, všem přítomným vedoucím kroužků představili IMYB tak, jak toto setkání viděli oni. Dne 26.10. jsme uspořádali pilotní projekt, který byl pracovně nazván „Včelařské pátky“. Dva odborníci přednášeli na příbuzné téma a po obou přednáškách následovala diskuse. Napoprvé byli přednášejícími Ing. Pavel Cimala a Miroslav Zelený. Oba zkušení včelaři hovořili o jejich způsobu včelaření. Podle následné hodinové diskuse bylo poznat, že obě přednášky zaujaly. Ve dnech 27. a 28. 10. proběhla celkově druhá konzultace 1. ročníku. Kromě výše jmenovaných větších akcí jsme např. 18. 10. areálem školy provedli v rámci exkurze studenty Střední školy gas-

tronomické ze Žďáru nad Sázavou, 23. 10. v prostorách školy proběhlo jednání SOUV-VVC, o. p. s., a NUV k jednotnému zadávání závěrečných zkoušek, 24. 10. jsme pak měli tu čest hostit představitele SZIF a ČSV při společném jednání o dotacích. V tento den nás navštívili i dva belgičtí včelaři a botanici, Theo Gelade a Jacob Gebelen, kteří se senámili se způsobem včelaření v České republice a prohlédli si areál SOUV-VVC, o. p. s. a zdejší včelnice. Poděkování za zprostředkování návštěvy patří tajemníku ČSV, Ing. R. Peleškovi. Na závěr výčtu akcí za měsíc říjen záměrně uvádíme, že ve dnech 16. a 17. 10. 2012 se SOUV-VVC, o. p. s., prezentovala na Přehlídce středních škol v Chrudimi. Naše prezentace zaujala jak medometem a živými včelami, tak záměrem otevřít ve školním roce 2013/2014 jednu třídu denního studia oboru Včelař. Přihlášku k přijímacímu řízení je možno již nyní zaslat buď poštou na adresu SOUV-VVC, o. p. s., nebo doručit osobně na ředitelství školy. V případě zájmu o studium je možno navštívit SOUV-VVC, o.p.s. v rámci Dnů otevřených dveří od 15. do 18. 12. 2012, kdy bude i probíhat vánoční výstava. Podrobné informace k přijímacímu řízení na denní či dálkové studium získáte v příloze tohoto čísla. Z lednových akcí předběžně avizujeme: 5. – 6. 1.: Konzultace dálkové studium II. a III. ročník 12. – 13. 1.: Konzultace dálkové studium I. ročník 18. – 19. 1.: Seminář vedoucích včelařských kroužků 21. – 23. 1.: Včelaření od A do Z pro začátečníky 26. – 27. 1.: Kurs prohlížitelů včelstev 26. – 27. 1.: Kurz učitelů včelařství Mgr. Bedřich Svoboda, ředitel SOUV-VVC, o. p. s.

prosinec 2012 l 417

Včelařská historie

100 let organizovaného včelaření na Mladoboleslavsku a ještě něco navíc. Listujeme-li v zápisech a kronice mladoboleslavské organizace včelařů a probíráme-li fotografickou část archivních materiálů, dojdeme zcela určitě k poznání, že za dobrými výsledky zdejších včelařů stojí systematická každodenní práce. Zmínky o organizovaném včelaření v původním mladoboleslavském okrese jsou již z roku 1867. První včelařský spolek byl založený v r. 1882. Ten byl ale většinou organizovaný nadšenými nevčelaři. Proto také po několika letech činnosti přestal vyvíjet pravidelnou činnost. která byla zaměřena spíše na propagaci spotřeby medu a chovu včel, než na praktické včelaření. Jak je vidno, již tehdy lidé chápali význam medu jako potraviny a léku. A nepotřebovali k tomu ani EU dotace. Do doby založení včelařského spolku pro Mladou Boleslav v mladoboleslavském okrese (v jeho dřívější podobě) pracovaly tři včelařské spolky: včelařský spolek pro Semčice a okolí (zal. r. 1895), včelařský spolek pro Lysou nad Labem (zal. r. 1900) a včelařský spolek pro Předměřice a okolí (zal. r. 1905). Z toho je patrno, že včelaření na Mladoboleslavsku bylo poměrně rozšířené. Nejvíce aktivní byl spolek pro Semčice a okolí, protože zde byla založena první pozorovací včelařská stanice, vedená řídicím učitelem Hořejším. Práce této stanice byla jako vzorová doporučovaná i ve „Včelařské čítance“ od Františka Kohouta z r. 1909. Tento spolek se také zasloužil o pořádání první okresní včelařské výstavy v Dobrovicích roku 1912. Možná, že právě tato výstava byla impulsem k založení organizace v Mladé Boleslavi, protože v okolí bylo již velké množství včelařů. Byl to učitel Bohumil Donát, dále Josef Křikava, Bedřich Palička, Rudolf Svoboda, Štěpán Vacke, František Vít, Alois Štefl, Otakar Zralý, Jaromír Boháč, František Dubský, Jan Jiruš a Josef Klapač, Alois Klipec, Václav Brzobohatý, František Ulman, Antonín Šolc a dalsí, kteří založili dne 24. 11. 1912 Spolek pro Mladou Boleslav a okolí. Také tu dokonce organizovali odborné praktické včelařské kurzy, pořádali přátelská setkání se včelaři ze sousedních včelařských spolků, například z Mnichova Hradiště, Žďáru, Sobotky a podobně. Spolek měl v r. 1914 devadesát šest členů a obhospodařoval 473 včelstev. Ve svém obvodě měl na tehdejší dobu vzorové včelíny. Nejznámější byl včelín lesního Františka Vacka v Husí Lhotě Ten včelařil v třípatrových stojanech míry 22 x 20 cm. První světová válka se do historie spolku zapsala velmi neblaze. Počty včelařů se snížily na 56 členů a pouhých 212 včelstev. 418 l Včelařství

Výstavu zahájil Ing. L. Dvorský

Ani to však zdejší včelaře nezabrzdilo. Výnosy se pohybovaly kolem 18 kg medu na včelstvo, což bylo na tehdejší poměry téměř rekordní. Vzdělanost se včelařům vyplácela. Vznik Československého státu v r. 1918 podpořil mladoboleslavský spolek 181 kg medu sebraného na podporu národa. Tento med předali zdejší nemocnici. Od nového státu dostali včelaři i některá privilegia. Mohli v té době například pro svá včelstva koupit nezdaněný cukr, kilo za 2 Kč. V r. 1920 měl už spolek 105 členů a 772 včelstev. V červenci téhož roku uspořádal včelařský kurz za účasti 160 frekventantů. V popisovaných letech začali někteří včelaři chovat cizí plemena včel, například „Vlašku“ (př. J. Kopecký) a „Cyperku“ (př. A. Frančík) za účelem vyššího výnosu. Vznikaly však kříženci „vynikající“ zvýšenou bodavostí a rojivostí. To nemohlo zdejší vyspělé včelaře uspokojit. Již ve dvacátých létech minulého století se snažili o chov ušlechtilých matek, na které spolek přispíval částku 10 Kč na matku. Snažili se tak napravit své hříchy minulosti. Rozchovávány byly matky jako například „Mefista“ od př. Hauzíra z Budějovic, „Vlasta“ př. Pondělíčka ze Slaného, Baťhy z Loděnic,“ Radnička“ z včelařské stanice Choceň, „Babička“ př. Jana Havlíčka z Brna, kmen 47 př. Eirmanna z Jihlavy, „Republikánka“ př. Hejného z Kojetic. Rozchovávána byla také intenzivně včela zdejšího původu. Ve dvacátých létech začal včelaře více podporovat i náš stát. Např. v r. 1925 byl včelařům přidělován nezdaněný cukr

ve výši 5 kg na zimní krmení a 3 kg na jarní krmení v ceně 3,50 Kč za 1 kg. Období mezi válkami bylo charakterizováno především chovatelskými snahami zlepšit genofond v organizaci a také intenzivním vzděláváním členů. V roce 1943 byl zásluhou předsedy Václava Molavce zřízena při Okresním úřadě v Mladé Boleslavi bakteriologická stanice pro zjišťování včelích nemocí a nákaz. Václav Molavec byl též jmenován ústředním včelařským inspektorem pro kontrolu včelích nemocí a nákaz. Vyšetření bylo tehdy povinné u všech včelstev, dokonce musely být všechny úly na stanovištích opatřeny spolkovým razítkem a samozřejmě čísly. Stanice byla vybavena mikroskopy a dalším zařízením. Nakažená včelstva následně sířili a včelařům poskytovali peněžitou náhradu ze státních prostředků. U zdravých včelstev prováděli preventivní léčení „frovovým“ přípravkem, který byl za protektorátu nahrazen přípravkem „Novofrov“, vyvinutý ve Výzkumném ústavu v Dole Dr. Peterkou a Dr. Svobodou. Již tehdy bylo léčení prováděno komisionálně. Mladoboleslavští včelaři byli činní nejen na odborné včelařské frontě, ale i té odbojářské. Někteří za to zaplatili cenu nejvyšší. Kronika zaznamenává jména př. J. Klapáče, F. Zumra, J. Petráska, V. Matuny, kteří byli nacisty za ilegální činnost popraveni. Tragicky skončil také náš předseda, obětavý odborník, včelař a kamarád Václav Molavec, který tragicky zahynul v posledních dnech války. Pozoruhodná byla i solidarita našich dědů

Včelařská historie a otců za války. Funkcionáři spolku se zaměřovali nejen na boj proti nemocem a jiným „škůdcům“, ale též na pomoc osiřelým včelstvům ve včelínech, jejichž majitelé byli buď vězněni, nebo totálně nasazeni. V padesátých a šedesátých létech byla činnost spolku zaměřena především na boj proti nemocem, intenzivní vzdělávání včelařů a rozchov včelstev, přizpůsobených zdejším podmínkám. Na Karlově vrchu choval př. Martínek původní tmavou včelu a přítel Bedřich Šrám z Ptáku slavil úspěch s kmenem Skenar „47“ a především jím prošlechtěnou nezdolnou linií „BŠ-7“. Toto období bylo spjato s obětavou prací našeho dlouholetého předsedy Jaroslava Miškovského. Za jeho působení ve funkci předsedy nebyly výjimkou včelařské akce každý druhý měsíc. V Mladé Boleslavi se tak vystřídali všichni tehdejší včelařští učitelé a odborníci. Mezi zasloužilé je nutno zahrnout i prof. Šimona, J. Kalivodu a skromného MUDr. Melichara, př. Borovce, Veverku, Konopáče, Blechu a další. Všichni dodnes vzpomínáme na šprýmaře, ale především šiřitele včelařsky významných vrb, př. Kaplánka z Hrdlořez - Dolu obětavé jednatele, př. Klapače, Kolátora a Morkuse. Něco navíc. V současné době má naše ZO Mladá Boleslav zhruba 110 členů a kolem 1 500 včelstev, ze kterých přes 1 000 včelaří v nástavkových úlech. Věkový průměr členů je 56,7 let, z nichž téměř polovina byla přijata v posledních 4–5 letech. Proto také ZO provádí intenzivní vzdělávací činnost a za počet akcí, i jejich rozsah, by se jistě nestyděl ani dřívější předseda J. Miškovský. Sedm až osm vzdělávacích akcí do roka nebývá výjimkou. Naše ZO má 25 včelařských důvěrníků, kteří na základě rozhodnutí členské schůze v r. 2008 se zavázali provádět monitoring přirozeného spadu kleštíka včelího v průběhu sezóny. Ano, tvrdíme, že monitoring vznikl v Mladé Boleslavi. My jsme totiž pochopili, že ho děláme především pro sebe a pro naše včelstva. Proto jsou naši důvěrníci našimi nejdůležitějšími funkcionáři. Nepůsobí však jako zdivočelé bojůvky Lidových milicí nebo Al Káidy, ale jako jistý odborný dozor a servis. Varroalinka Ihned po zavedení monitoringu letního spadu roztoče Varroa destructor v r. 2008 byla výborem ZO okamžitě zorganizována tzv. varroalinka. Jejími členy jsou včelaři, kteří jsou schopni analyzovat situaci na stanovištích našich členů a navrhnout léčebná opatření. Za dobu působení varroalinky v organizaci se nám podařilo zachránit stovky včelstev. V roce 2011 to

byla např. čtyři stanoviště, kde propukla varroáza provázená virovými onemocněními již začátkem června. Výbor ZO a důvěrníci dělají pro včelaře servis, konečnou práci si však včelař musí udělat sám, o své výnosy se s námi totiž také nedělí. Proto ani neprovádíme komisionální ošetření proti varroáze. To se děje pouze tam, kde o to včelař požádá, nebo to např. ze zdravotních důvodů nezvládá. Jak monitorování v naší ZO probíhá? Včelařští důvěrníci, ale i jednotliví včelaři, hlásí na varroalinku pověřenému členovi od poloviny června do konce září ve čtrnáctidenních intervalech přirozené spady kleštíka, na základě kterých je provedena analýza stavu jeho populace a perspektivy vývoje v dané lokalitě a navrhnou včelařům v obvodech opatření k tlumení nákazy. Jako předseda naší organizace samozřejmě nemohu být nikdy spokojený, stále je co vylepšovat. Proto mně i ostatním funkcionářům mohou členové kdykoliv zavolat. My si prostě vyžádáme informace, přijedeme, zhodnotíme, navrhneme řešení. Jak jednoduché, rychlé, účinné a hlavně napodobitelné. U nás již dávno není těžiště ošetřování proti roztoči Varroa destructor na podzim, ale v průběhu celé sezóny. K tomu využíváme především kyselinu mravenčí, kterou včelařům prodává základní organizace za zvýhodněnou cenu 20 Kč za litr. K tlumení varroázy využíváme i dosud neschválené odpařovače MiteGone, Nassenheider a další. Zlepšovatel J. Král používá svůj tzv. „Královský odpařovač“, který nyní využívají i významní včelaři v ČR (např. př.Volejník z Přelouče). Intenzivně tu však využíváme i Formidol , který je v našich podmínkách velmi dobře použitelný, především v období mezi snůškou z řepky a akátu, kdy jsou dlouhodobé a střednědobé odpařovače nevhodné. Formidol je včelaři v ČR v poslední době neoprávněně opomíjený. Souvisí to opět se vzdělaností, resp. nedostatečně uzpůsobenou metodikou. Je třeba poznat možnosti jednotlivých odpařovačů kyseliny mravenčí a plně využít jejich možnosti tak, aby to včelstvům vadilo co nejméně a účinek byl maximální. V tomto ohledu se inspirujeme především vynikajícími zkušenostmi našich kolegů ze Žďáru u Mnichova Hradiště. Členy naší základní organizace, kteří chtějí k dlouhodobému ošetření proti kleštíku použít Gabon, nijak nekriminalizujeme a mají jej vždy k dispozici. Musí jej jen nasadit ve vhodnou dobu. Od toho tu je opět výbor ZO, resp. varroalinka, aby jim dala odpovídající doporučení. Pro podzimní ošetřování mají naši včelaři k dispozici téměř vše, co se na našem trhu nabízí. Stačí si jen vybrat. Je samozřejmé, že při takovémto přístupu je třeba dobrá spolupráce a především odborná zdatnost všech členů organizace. O tom však spolková činnost je. Vzdělávání

včelařů je tou nejlepší investicí do budoucna. Po několikaletém úsilí se nám podařilo vypracovat „varroamapu“, na které je vyznačena tzv. „červená oblast“. Ta označuje území ZO, kde jsou včelstva ohrožena varroázou prakticky každoročně. Ano, to není překlep. Skutečně tak silný je v této oblasti infekční tlak parazita. To, že se kleštík šíří do prostoru v určitých intervalech, vlnách, a že to má jisté zákonitosti, o tom víme již 15 let. Nyní však začínáme pomalu naše poznatky přenášet do praxe. Samozřejmě nejsme ještě u konce. Je jistě škoda, že současný varroamonitoring s touto, již dříve navrhovanou, hypotézou nepracuje. Ještě větší škoda však je, že vrcholoví funkcionáři ČSV, o. s., a PSNV nenašli společnou řeč při rozvíjení tohoto projektu ku prospěchu včelařů v ČR. Jak ukazuje historie, v naší ZO byli včelaři vždy chovatelsky na výši. My se snažíme v jejich práci pokračovat a rozchovávat včelstva, které jsou vůči nemocem a parazitům odolnější. Zaměřujeme se především na odolnost vůči varroáze, nosematóze a virovým onemocněním. Preferujeme včelstva, vykazující větší adaptabilitu a vitalitu, při zachování dobrých užitkových vlastností. Zkušenosti jasně ukazují, že vhodný genofond má původ v práci našich předků v regionu. Domníváme se rovněž, že problematika včelích nemocí je více o problémech chovatelských a zootechnických, než čistě jen veterinárních. Vývoj včelaření v posledních třiceti létech nám to jasně dokazuje. Naši předkové se řídili heslem, že dobrý včelař se od špatného pozná podle toho, jak se chová ke včelám druhého včelaře. Dobrý funkcionář se zase pozná podle toho, jak si za sebe dovede vychovat nástupce a jak je schopný mu včas předat funkci. V tomto ohledu se také snažíme pracovat se začínajícími včelaři. Při posledních volbách jsme zřídili ve výboru ZO funkci referenta pro začínající včelaře. Tím byl zvolen př. Michal. (Jedná se o skutečného začátečníka). Abychom zachovali kontinuitu, bude se tento post každých 5 let při volbách personálně měnit. Šli jsme však ještě dále. Začali jsme si vědomě budovat konkurenci a založili kroužek pro začínající včelaře, jehož vedoucí je přítelkyně L. Bímová. Je to taková neformální organizace v organizaci. Tato konkurence nás pěkně prohání a je to jen dobře. My staří už těm mladým často nerozumíme a neuvědomujeme si že to, co je pro nás samozřejmé, je pro začínající včelaře nové a někdy nepochopitelné. Osobně zastávám názor, že kdo lpí příliš na své funkci, nemá zřejmě co předat. Leoš Dvorský, předseda ZO ČSV, o. s., Mladá Boleslav

prosinec 2012 l 419

Náš rozhovor

Život s medovinou Jeho stánek ve tvaru včelí buňky snad znají na  každé větší i  menší výstavě. Heslem majitele totiž je, že člověk musí jít za zákazníkem a ne naopak. Nepatří k nejmladším, ale svým elánem a životní energií by předstihl i někoho o desetiletí mladšího. Nově vybudovanou výrobnu sice v  rámci rodiny předal, ale podle jeho slov je v ní denně a na svoji medovinu Elisa je hrdý. A dobrou náladu kolem sebe šíří plnými hrstmi. Mluvíme o známém valašském výrobci medoviny, Václavu Hromčíkovi, který nám zodpověděl několik otázek. Jak jste začal s výrobou tohoto nápoje? Začal jsem medovinu vyrábět před 48 lety. Bylo to v takovém malém sklípku a samozřejmě, že ne ve velkém. Narozeniny mého syna, kterému je dnes 45 let jsme už zapíjeli vlastním výrobkem. Sice nic moc, ale pít se dala. Postupně jsem ji zdokonaloval a zároveň začal zvyšovat její objem, protože přibývalo přátel, kteří ji také chtěli ochutnat. Ale velkovýrobě předcházela léta zkoušek. Náš septik by mohl vyprávět. To se přiznávám. Nejhorší bylo, když medovina chytila „myšinu“. Proti tomu dodnes neexistuje nic, čím byste nápoj vyčistil a pachuť odstranil. A pít se to opravdu nedá. Dnes vaše výrobky znají snad na všech trzích po celé republice a neobejde se bez nich žádná větší výstavní akce. Takto ve velkém jste začínal až po roce 1989? Když přišla revoluce, tak to už jsem měl medoviny plné sklepy. Začal jsem mnohem dříve v roce 1984, kdy byly v Nivnici tzv. Pastevecké dny. Já tam zkusil prodávat medovinu. Ovšem nepovoleně. Samozřejmě jsem z toho měl veliké nepříjemnosti nejen z okresu. Tehdy to byl téměř zločin. Tedy nedovolené podnikání. Tu dobu už jste zažil sám na své kůži, tak si to dovedete představit. Takže jsem v Nivnici moc nevydělal. Přesto se vše v dobré obrátilo, protože tam za mnou přišli lidé ze Slušovic, zdali bych moji medovinu nezačal dodávat k nim do areálu tehdy proslaveného JZD Slušovice. Tam totiž pořádali každých čtrnáct dnů pověstné koňské dostihy. Scházelo se na nich až padesát tisíc lidí. Určitě bych si vzpomněl i na jména. Naoplátku jsem přijel do Slušovic zase já a přivezl vzorky. Slušovičtí však chtěli, aby medovina dostala hygienický atest. Z hygieny, kam jsem vzorky přivezl na analýzu, mne 420 l Včelařství

Václav Hromčík u svého stánku na letošní Zemi živitelce v Českých Budějovicích

ovšem bohužel doslova vyrazili se slovy, co si to vůbec dovoluji. Opět zasáhli lidé ze Slušovic a povolení jsem dostal. Jako další svízel se ukázalo povolení k prodeji. Pro to si zajel můj syn do Uherského Hradiště. Vrátil se se slovy, že mu tam řekli, že pokud prodám litr medoviny, tak mne zavřou, až zčernám. Nezbylo mi nic jiného, než opět zajet do Slušovic a seznámit je s nastalou situací. Tam se usmáli a sdělili mi, že budu u nich prodávat medovinu a žádný soudruh z Uherského Hradiště si mne ani nevšimne. A tak se stalo. Povolení jsem dostal a nabídku slušovického závodiště obohatily moje výrobky. Navíc mi povolil prodej i místní národní výbor, ale pouze na včelařských akcích. Tehdy se mi začalo skutečně dařit. Medovina šla na odbyt a já měl svým způsobem monopol, protože ji v okolí nikdo nevyráběl. Snad jen v menším Antonín Bauman.

Fajn chlap, ale bohužel už zemřel. Hodně jsme spolu spolupracovali. A Dolskou medovinu k nám tehdy nevozili. Revoluce mne zastihla v době, kdy už jsem vyráběl ve větším. Slušovice zanedlouho, bohužel, dopadly tak, jak dopadly, ale na druhé straně jsem mohl svoji medovinu prodávat po celé republice. Musel jsem si sice znovu opatřit většinu papírů, např. živnostenský list a nechat schválit výrobu. Ale to byly drobnosti. Pak už to šlo s většími či menšími výkyvy až dodnes. Máte novou výrobnu, postavenou tzv. na zelené louce, kdo vám poradil, jak ji postavit? U pivovaru to není problém, ale výrobna medoviny? Zajel jsem ještě se dvěma projektanty do Výzkumného ústavu včelařského v Dole za Ing. F. Kamlerem, zda by nám nevysvětlil, jak má vypadat moderní

Náš rozhovor výroba medoviny. Diskutovali jsme a projektanti si dělali poznámky. Stále jsem však měl takový divný pocit, že jsme něco přehlédli. Nakonec jsem vyzval Dr. Kamlera, aby jel se mnou, že vezmu auto a vyjedeme se podívat za hranice, jak to dělají tam. K tomu byl díky svým zkušenostem zase skeptický on. V té době se totiž včelaři za hranicemi na velkovýrobu medoviny nijak zvláště nesoustředili. Nakonec podle získaných informací Ing. Šašek vyprojektoval plány a my jsme výrobnu začali stavět od základů v opravdu krásném prostředí. A povedla se. Nejvíce jsem hrdý na naše sklepy, o kterých řekl bývalý místopředseda a tajemník ČSV Dr. Peroutka, že sice sjezdil celou Evropu, ale co mám já, ještě neviděl. To mi tehdy hodně zvedlo sebevědomí. Samozřejmě neustále je co zlepšovat, ale prostory tam máme a chuť také. Ovšem to nejdůležitější pro nás je neustále udržovat vysokou kvalitu naší medoviny. Jaký je váš vztah k ochranným známkám firmy, která už dnes neexistuje, a to Včela Předboj? Myslíte Šárku, Staročeskou medovinu a podobně? Ty jsme odkoupili a jsou vlastnictvím naší firmy. Zatím tyto medoviny nevyrábíme, ale je to náš vklad do budoucnosti. Tenkrát jsme od uvedené firmy koupili známky i rozpracovaný materiál, tedy medovinu. Stále ale vyrábíne svoji Elisu. Není problem začít s výrobou například Staročeské medoviny, ale zatím to nebylo potřeba.

Hromčíkova medovina nechyběla ani letos v Brně

Postavili jste tedy továrnu na medovinu. Co následovalo? Začali jsme s naší medovinou jezdit po celé republice, protože výrobek musíte přivézt k zákazníkovi. Nesmíte očekávat, že si vás sám najde. Proto jezdíme i na Slovensko. Ano, teď je situace už jiná. Znají nás. Když k nám na Valašsko míří exkurze, většinou se zastaví i u mne. Není výjimkou, že tudy jenom lidé projíždějí např. do Chorvatska a staví se pro tzv. “něco na cestu”. My tu na druhé straně ctíme Baťovo heslo: „Zákazník, náš pán!” Pokud chce, tak ho i provedeme fabrikou, přestože někteří z návštěvníků nemívají nijak zvláště dobré úmysly a naši vstřícnost odměňují anonymy. Ale s tím se asi nedá nic dělat. Nic není horšího než závist. Jakou používáte technologii? Při výrobě medoviny jsou zapotřebí především kvasné nádoby. My zakvašujeme medový roztok v tisícilitrových tancích. Ležácké tanky, kde medovina dozrává, jsou samozřejmě větší. Většinou dvoutisícilitrové. Medovinu vyrábíme za studena. Z jednoduchého důvodu. Tak veliká množství nemáme ani kde ohřívat. Je tu i otázka ceny, do které by se musela zahrnout a energie. Abychom medovinu klasicky vařili a sbírali pěnu, to bychom jednu nádobu dělali do Vánoc. Navíc za tepla bychom zničili i zdraví prospěšné látky obsažené v medu, které činí med medem. Mimochodem medovinu za studena děláme již více než 20 let. Vlastně od doby, kdy

jsme byli s naší medovinou na Slovensku. Tehdy jsme začali vyrábět medovinu za studena ve velkém. Medovina kvasí zhruba sedm až osm týdnů, protože med kvasí pomalu. V kvasírně máme kontrolovanou teplotu 25 °C, hlídanou termostatem. Následně musí medovina ještě minimálně rok a půl zrát. Po finanční stránce je i to hodně. My máme ležácké tanky na 2 000 litrů. Takto zmrazené finance při delším zrání, jak někteří tvrdí například pět let, by byly pro malou firmu, jako je ta naše, neúnosné. Jak je to s obsahem alkoholu ve vaší medovině Alkohol si dnes musí každý výrobce velice pečlivě hlídat. Státem povolená tolerance je plus mínus jedno procento. Proto si necháváme dělat rozbory ve firmě Linea Nivnice. Naše Elisa má garantovaný obsah alkoholu 12 %. Za ta léta už to máme v oku a málokdy se pleteme. Navíc medovinu nedolihováváme, tedy nepřidáváme líh. Hygienické stáčení, se kterým prý mají někteří výrobci problémy, jsme odstranili moderní technikou. Máme vlastní italskou stáčecí linku. Je to něco nádherného. Dovede dělat až tisíc lahví za hodinu. Samozřejmě nejede pořád. Je pro nás předimenzovaná, protože takové kvantum bychom denně nezvládli. Na druhé straně je dobré vědět, že máme v tomto ohledu rezervu. Medovinu prodáváte nejen čistou, ale i s příchutěmi. Jak jste k této praxi došli? To bylo jednoduché. Prodávali jsme medovinu a zákazník se nás ptal: „Máte mandlovou? Máte ořechovou? Máte skořicovou?“ My jsme neměli. Tak šel ke konkurenci, která už tuto medovinu vyráběla. Já jsem na to nepřišel. Jen jsem se musel přizpůsobit trhu. Naštěstí to pro mne nebyl problém, protože pocházím z rodu, který má v oboru likérnictví dlouholetou tradici. Linea Nivnice například kdysi patřila mému strýci. Mně po něm zbylo mnoho knih a ledacos jsem i sám znal. Takže nebyl problém vyrábět medoviny ochucené. Ale základem všeho je klasická medovina. Tu musí člověk zvládnout nejdříve a až pak myslet na příchutě. V čem mám ale prvenství je to, že jsem jako první začal prodávat medovinu ohřívanou. Začalo to velice kuriózně. Prodával jsem medovinu v Olomouci, kde za mnou přišel jeden Slovák, Ing. Milučký, že by chtěl medovinu „hriátů“. Měl jsem sice o tom své pochyby, ale podle hesla zákazník má vždycky pravdu, jsem mu jí šel do takové minikuchyňky ohřát. Tam jsem zjistil, že je to ohromná lahoda, že má mnohem výraznější chuť, a když je pořádná zima, tak je lepší než všechny grogy dohromady. kaa prosinec 2012 l 421

Aktuálně

Fenologie a včely ve filmu na DVD Fenologie a včely aneb včelařským rokem přírodou krok za krokem 1. díl je název nového včelařského DVD. Pokračuje tím úspěšná spolupráce mezi studiem Video-služby Kolář a Českým svazem včelařů. Autorem námětu a hlavním odborným poradcem je RNDr. Václav Švamberk. Pozorný včelař si jistě vzpomene, že texty byly publikovány i v časopise Včelařství. Film velmi přístupnou a srozumitelnou formou prezentuje tvorbu autora. Nově na pořadu spolupracuje Botanická zahrada v Praze Tróji a pokračuje již osvědčená a úspěšná spolupráce se Středním odborným učilištěm včelařským – Včelařským vzdělávacím centrem v Nasavrkách. Nyní vychází 1. díl, který v délce 45 minut obsahuje: • úvod, vegetační období, členění fenologických období na fáze • nivální flóra • časné předjaří – Praevernal I. • vrcholné předjaří – Praevernal II. • pozdní předjaří – Praevernal III. Cena videa je 290 Kč. V příštím roce můžete očekávat pokračování včelařské fenologie. V tomto předvánočním

období se včelařská DVD nabízejí i jako vyhledávané vánoční dárky. Společně s dalšími pořady, Včelaříme nástavkově, Chov včelích matek, Medunka a Brunďa, Včelařský rok 1. a 2. díl (získal zlatou medaili na Apislavii 2010), Včelí pastva a Jak začít včelařit od A do Z, můžete všechna

DVD objednávat na adrese Video-služby Kolář, Pod Kaštany 32, 252 25 Zbuzany Praha-západ, telefonicky na 602 610 373, případně elektronicky e-mail: [email protected] i na webových stránkách www.videokolar.cz kde jsou podrobnosti i ukázky všech pořadů. Red

Obrazové panely pro výstavy a naučné stezky

Mnoho včelařských organizací připravuje při nejrůznějších příležitostech akce pro mládež, pro veřejnost a jiné návštěvníky. V takových situacích se pak na náš Výzkumný ústav včelařský Dol pořadatelé akcí obracejí s prosbou o poskytnutí nebo zapůjčení nějakých materiálů. Jednou z možností, které jsou k dispozici, je zakoupení sady deseti obrazových panelů. Panely vytvořil zkušený rakouský včelař, učitel a fotograf Heinrich Gritsch, autor do češtiny přeložené krásné knihy Silná včelstva po celý rok. Panely jsou hodnotné dílo, které dalo hodně prá422 l Včelařství

ce. Protože se počítá se zvětšeninami až do formátu A0, tedy asi 120 x 80 cm, fotografická předloha musí být velmi kvalitní. Setkávali jsme se s různými pokusy tyto panely nelegálně kopírovat, ale v kulturní společnosti se ctí autorská práva. Od autora jsme proto zakoupili licenci na zhotovení české verze těchto panelů a na oficiální prodej tištěných kopií. Základní sada je tištěná na bílý karton formátu cca 80 x 60 cm. Cena celé sady je 4 800 Kč (vč. DPH). Kupujícího žádáme o podpis závazku, že nebude dílo dále kopírovat. Cena zahrnuje výrobní náklady a licenční

poplatek. V případě, že se vám panely zničí, vyměníme vám je za sníženou cenu. Je možné individuálně dohodnout jakýkoliv rozměr od velikosti A3 do A0 a tisk varianty materiálů včetně laminace. Je rovněž možné vybrat ze sady jen některé panely. Cenu vám na přání spočítáme. Sady panelů již zdobí některá navštěvovaná místa a návštěvníci je velmi chválí pro jejich srozumitelnost a didaktičnost. Ing. Dalibor Titěra, CSc. Výzkumný ústav včelařský, s. r. o., Dol

Rostliny očima Mojmíra Pagače

Rozchodník velký Mám rád rozchodníky. Včely také. Mezi kameny jsem narazil na rozchodník velký Sedum telephinum, který byl obsypán včelami. Vedle zakrslých rozchodníků, rostoucích u nás mezi dlažebními placáky, konečně rozchodník, který potřebuje prostor. Alespoň ve Švédsku tuto rostlinu považují za „bylinu lásky“. Proč, to nevím. Snad kvůli obsahu vitaminu C. Telephinum pochází od slova Telefos, což bylo jméno Herkulova syna, jehož je tento rozchodník jakýmsi symbolem. Běložlutá nebo bělozelená kvítka vytvářejí květenství, lákající včely na hostinu. Kořeny jsou tlusté a v nich je uložena stejně jako v listech voda. Podle Kirkevolda a Gjessinga (1954) je tento rozchodník nektarem tříhvězdičkový a pylem deficitní.

Kyprej obecný Tato včelomilná rostlina má vědecké jméno Lythrum salicaria. První část názvu pochází z řečtiny, kde lythron znamená černou krev a druhá z latiny. Salicaria je pojmenování podle lístků vrby, tedy Salix. Němci a Švédové kypreji říkají pochodňové květy nebo pochodňové růže. V hustém porostu opravdu fialovočervený kyprej plane jako pochodeň. Nádherný pohled. Dánové a Norové už tak uctiví nejsou. Říkají kypreji kočičí ocas. To může souviset s tím, že se rostlina používá v jirchářství. Včely a čmeláci získávají nektar z nektarové žlázy, ležící hluboko v trubkovitém květném kalichu. Kypreje rostou až za polární kruh a prý se objevily i na Islandu. Množí se dělením. Kyprejový med je světlý a jemně aromatický.

Mák setý a vlčí mák Jeli jsme po silnicích, navazujících na dálnici na sever Čech. Kolem dokola byly rozsáhlé lány máku setého Papaver somniferum L. V autě jsme měli zahraniční hosty, kteří se velice divili, co že se tady pěstuje. Byla to podle nich surovina na výrobu návykové látky zvané opium. Jinde snad ano, ale u nás, kde se bez makových buchet neobejdeme, si to nedovedu představit. Oni si však pamatovali, že do Anglie jim celníci nedovolili si vzít ani trochu máku. „Proč ty lány?“ ptali se. Dostalo se jim odpovědi, že na průmyslové zpracování, patrně na olej. Navíc náš kultivar máku není ten pravý opiový. K nám jezdí z ciziny i přítelkyně našich dětí. Ochutnala makovec a jinak nedala, že si na něj musí vzít recept. Máme starý recept. Ještě z války. Ten recept zní“ Makovec

bez tuku a bez vajec“. Darovaný makovec i recept přes hranice provezla. Máky kvetou od května až do července. Nemají nektar, ale oplývají hojností pylu. Pylové rousky jsou černošedé. Vlčí máky Papaver rhoeas se v minu1osti potíraly jako plevel, až málem zmizely. Teď se teď naštěstí spolu s chrpami vrací. Pryč s herbicidy. Jen se bojím, aby někdo nezačal bojovat proti máku, jako rostlině, vhodné k výrobě drog. Vždyť jak to bylo s konopím? Kolik se ho asi muselo pěstovat kolem Konopiště. Zbylo jen jméno. Já osobně mám mák na zahrádce rád. Například v podrostu levandule oživí vzhled zahrady. Mojmír Pagač, autor je knihovníkem VÚVč e-mail: [email protected]

prosinec 2012 l 423

Včelaři mezi paragrafy Prosím o informaciu. Som slovenka žijuca v Poděbradoch, kde aj včelarím 4. rok. Občianstvo mám slovenské, trvalé bydliště na Slovensku. Chcem si kúpit medomet. Mám nárok na dotáciu podle nařízení vlády č. 197/2005 Sb.? O. R. Podle nařízení vlády č. 197/2005 Sb. § 1 jsou předmětem úpravy podmínky poskytování dotací na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů původem z České republiky a jejich uvádění na trh chovateli včel evidovanými podle zvláštního právního předpisu. Z uvedeného vyplývá, že pokud produkujete včelařské produkty na území České republiky (máte na našem území včelstva) a jste jako chovatelka evidována u Českomoravské společnosti chovatelů, a. s., a máte tedy registrační číslo chovatele, pak můžete požádat prostřednictvím ČSV, o. s., o dotaci na opatření Technická pomoc dle § 4 odst. 1 písm. d) nařízení vlády č. 197/2005 Sb.. Splníte-li všechny podmínky, obdržíte dotaci, a to bez ohledu na státní občanství a místo trvalého bydliště. Jsem jednatelem ZO Morávka okr. Frýdek -Místek. Potřeboval bych poradit jak postupovat a kde hlásit škodu, kterou našemu chovateli způsobil medvěd. Náš včelař měl včelstva v obci Morávka v podhůří Beskyd. Měl 10 včelstev a ty mu navštívil medvěd asi ze Slovenska. Včelstva jsou kompletně zničená, náš člen si pořídil ze všeho fotodokumentaci, má i svědka, nějakého pana hajného. Děkuji za radu. K. J. V případech vzniku škody zvláště chráněným živočichem, jímž je i medvěd hnědý, postupuje se podle zákona č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Je třeba jednat rychle. Do 48 hodin od zjištění škody ohlásit škodu orgánu ochrany přírody. Místně příslušný orgán ochrany přírody (většinou jím je odbor životního prostředí obecního úřadu příslušného podle místa škody) po ohlášení škody neprodleně provede místní šetření, sepíše protokol a zajistí vhodným způsobem důkazy. Tyto předá neprodleně nejpozději do 10 dnů od zjištění škody a nejpozději do 6 měsíců od vzniku škody příslušnému krajskému úřadu. Způsob výpočtu škod: Způsob výpočtu výše škody na včelstvech a včelařském zařízení je stanoven vyhláškou č. 360/2000 Sb. o stanovení způsobu výpočtu výše náhrady škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy 424 l Včelařství

na vymezených domestikovaných zvířatech, psech sloužících k jejich hlídání, rybách, včelstvech, včelařském zařízení, nesklizených polních plodinách a na lesních porostech. Podle uvedené vyhlášky se výše škody určí jako obvyklá cena. Přičemž za obvyklou cenu se považuje cena, která by byla dosažena při prodeji včelstva a včelařského zařízení v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni vzniku škody. Nelze-li přesně určit den vzniku škody, pak ke dni, kdy s největší pravděpodobností škoda vznikla. Náležitosti žádosti o poskytnutí náhrady škody, doklady a podklady, které se k žádosti připojují: Žádost o poskytnutí náhrady škody na včelstvech a včelařském zařízení obsahuje: • jméno a příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt žadatele, je-li jím fyzická osoba • název, sídlo a IČO žadatele, je-li jím právnická osoba • popis příčin vzniku škody a uvedení rozsahu škody • označení živočicha, který škodu podle poznatků žadatele způsobil • popis opatření žadatele, které učinil k zabránění vzniku škody • způsob poskytnutí náhrady škody (výplata v hotovosti, převodem na účet, poštovní poukázkou apod.) K žádosti poškozený připojuje: • doklad o vlastnictví včelstev a včelařského zařízení • potvrzení vydané veterinárním lékařem o příčině úhynu včelstev • popřípadě odborný nebo znalecký posudek o vzniku škody a její výši • Krajská veterinární správa nebo orgán ochrany přírody nebo přizvaný znalec připojí k žádosti další důkazní materiál (videozáznam, fotodokumentaci) protokol z provedeného místního šetření. Přizná-li krajský úřad náhradu škody poškozenému, provede její výplatu do 4 měsíců ode dne, kdy žádost od poškozeného obdržel, a způsobem, který poškozený ve své žádosti navrhl. Je nutné, aby poškozený splnil mimořádně krátkou lhůtu k uplatnění žádosti o náhradu škody na místně příslušný okresní úřad, jinak jeho nárok ze zákona zaniká. Nepomohou žádná odvolání ani žádosti o prominutí zmeškání lhůty. Včelařím druhým rokem a mám 6 včelstev. Jsou umístěna na mojí zahradě zády k sousední zahradě asi 3 m od hranice pozemků (před česny asi 25 m jen moje zahrada). Pozemky jsou odděleny deskovým plotem s asi 3 cm mezerami. Podél plotu jsem natáhl zelenou síť na ploty (0,3 m od země/2,5 m nad zem, oka 1 mm). V okolí asi 50m není žádná obytná stavba jen zahrady. Přesto si soused stěžuje, že včely ohrožují jeho 16letou alergickou

dceru a navíc mu způsobují velké škody při nabodávání ovoce, které pro mraky včel nemůže ani posbírat. Můj dotaz zní: Mám udělat ještě nějaká opatření, která by danou situaci uklidnila, a pokud by soused trval na odstranění úlů třeba i právní cestou, mám naději, že nebudu muset úly postavit na odlehlé místo někam k lesu, jak požaduje. Sám mám dvě děti 8 a 4 roky a žádné problémy nejsou. Myslím, že s tímto problémem se setkává spousta začínajících včelařů a spousta jich kvůli tomu ani nezačne včelařit. Moc by mě potěšila Vaše odpověď v časopise Včelařství, která by určitě zase pomohla spoustě mladých a začínajících přátel, kteří nevědí, jak odrážet útoky nespokojených a mnohdy závistivých sousedů. Z. Z. Těžko posuzovat stanoviště včelstev jen z Vašeho popisu situace, ale pokusím se. Mám za to, že opatření, která jste provedl navýšením neprůletného plotu až do výše 2,5 m, jsou dostatečná. Mají-li úly česna na opačnou stranu než je pozemek souseda a plot je plný a vysoký, je zde splněn účel – tj. zabránění přímému náletu na sousední pozemek. Včely se musí při výletu otáčet a překonávat plot ve výšce, která je bohatě nad průměrnou výškou člověka. Pokud na pozemku souseda není snůška, včely v této výšce přelétají a pokračují dál za pastvou. Tak by neměly obyvatele sousední nemovitosti obtěžovat. Pokud na pozemku snůška je, pak tam včely létají v důsledku svých přirozených vlastností. Mluvíme o nepřímém náletu, tj. takovém, kdy včely létají z květu na květ. Takovému náletu zabránit nelze. V případě sporů se takový nálet posuzuje z hlediska přiměřenosti místním poměrům podle § 127 občanského zákoníku a posuzuje ji soud na základě provedených důkazů. Alergie na včelí bodnutí se hodnotí jako subjektivní stav člověka, který je povinen své zdraví chránit, tj. sám se omezovat vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, nikoli vyžadovat, aby se omezovali ve své činnosti ostatní. Co bych Vám však ještě doporučila, je provést další opatření v podobě nákupu mírných včelích matek z některého z šlechtitelských chovů tak, abyste maximálně ovlivnil chování svých včel vůči nejbližšímu okolí. Při počtu chovaných včelstev – 6 ks a při provedení opatření ke zmírnění náletu včel na pozemek souseda (vysoký neprůletný plot, obklopení stanoviště včelstev stromy a keři, aby se včely v letu rozptylovaly, pravidelná výměna chovných matek…) mám za to, že by neměl být žádný důvod k omezení Vašeho chovu z důvodu obtěžování sousedů. Mgr. Jarmila Machová

Ze života ZO ČSV

Včelaři v Dubenci

Včelařský naučný areál v Toulavé kameře Již podruhé v historii pořadu Toulavá kamera mohli diváci shlédnout Včelařský naučný areál v Chlebovicích u Frýdku-Místku. Poprvé to bylo v roce 2005, kdy včelařské muzeum a skanzen „slavilo“ deset let existence. Kdo se přijel do Chlebovic podívat i letos, mohl posoudit, jaký kus cesty areál ušel. Spouštěčem všech změn byl rok 2007, kdy jsme vyhlásili v celém Moravskoslezském kraji soutěž pro mládež s názvem „Včely rovná se život“. Z prací dětí jsme vytvořili výstavu ve vyklizených půdních prostorách, kde během půl roku proběhla první část rekonstrukce a byly tam vybudováné prostory pro novou expozici včelařského muzea. Rekonstrukce pokračovala také v letech 2008-2009. Majitel budovy, Statutární město Frýdek-Místek, tak investovalo celkem 6 mil. Kč do oprav. Pět perných let trvalo budování, abychom mohli v roce 2011 oslavit důstojně 100. výročí založení naší organizace. Stálo to něco úsilí, shánění financí a také psaní projektů. Každý prostor areálu je totiž využívaný k více účelům a vše musí sloužit jednomu cíli - spokojenosti návštěvníka. V současnosti spolupracujeme s Beskydským informačním centrem na větší propagaci včelařství, aby se o zázemí, které je zde stále budováno, mohlo dozvědět co nejvíce lidí. Návštěvníci si mohou prohlédnout za doprovodu průvodce včelařské muzeum, skanzen, muzeum obce Chlebovice, naučný včelín a zahradu s včelařsky významnými rostlinami. Může se projet „včelmetrem“ a navštívit Včelí obchůdek. Zájezdy mají prohlídku zpestřenu videopro-

jekcí o životě včel, ochutnávkou medoviny i medu, medovým občerstvením a v případě zájmu i povídáním o včelaření a vlivu včelích produktů na zdraví člověka. Pro mládežnické kolektivy jsou přichystány naučné programy a výuka výroby svíček z včelího vosku či zdobení perníčků. Pro včelařské zájezdy zajistíme včelařské přednášky, popřípadě návštěvu včelí farmy. V současnosti slouží areál nejen ke klubové činnosti ZO ČSV Frýdek-Místek, ale i místnímu Klubu důchodců, včelařskému kroužku. Nechybějí v něm ani přednášky, vzdělávací a kulturní akce. O historii budovy, která sahá do poloviny 18. století a v současnosti se řadí mezi nejzachovalejší fojtství v kraji, se zájemci mohou dozvědět více ve sborníku „Tak šel čas“, který byl vydán u příležitosti loňského výročí. V letošním roce se zde začala psát i jiná historie. I když je areál zvyklý na dětský smích a ruch, poprvé přivítal účastníky devítidenní „Letní včelařské školy“, kterou naše organizace ve spolupráci s Včelím obchůdkem pořádala již šestým rokem. Mládež měla nabitý včelařský program, jehož náročnost si účastníci pochvalovali. Více prozradí fotogalerie na našich webových stránkách www.vcelaricifm.cz. Dík patří všem, kdo se na zmíněných změnách podíleli i za obdržené dotace, které poskytl Moravskoslezský kraj, Statutární město Frýdek-Místek, Nadace Hyundai, Nadace Open Society Fund a letos i program Prazdroj lidem. Text a foto: Marie Knödlová, předsedkyně ZO ČSV Frýdek-Místek, [email protected]

I v letošním školním roce pokračuje v činnosti včelařský kroužek pracující při Základní škole v Dubenci, do něhož se přihlásilo 10 dětí. Mají ve svých aktivitách na co navazovat. V loňském roce se projevila důkladná příprava mladých včelařů, kterou jim věnoval vedoucí Eduard Marek na soutěži Zlatá včela. V krajském kole, které se uskutečnilo na ZŠ v Běcharech, dubenečtí včelaříci obsadili první tři místa v pořadí V. Šebková, M. Všetečková, J. Hlavová a postoupili do republikového finále v Nasavrkách. V konkurenci více než třiceti dětí z celé České republiky obhájila V. Šebková již potřetí první místo a postoupila na Evropské klání včelařské mládeže v Praze, kde také zvítězila. Veronika již letos přešla na střední školu a nastavila svým nástupcům pomyslnou laťku opravdu hodně vysoko. Činnost kroužku jsme prezentovali také na včelařské

výstavě, pořádané k 120. výročí založení ZO ČSV ve Dvoře Králové nad Labem. Do včelínu jsme pozvali školku na vytáčení medu a o Vánocích tu přítel Holc s manželkou vyráběli svíčky. V tomto školním roce se také uskutečnila akce „VČELY A MED“, kterou pořádala MAS (místní akční skupina) Hradecký venkov. Do obce a ZŠ přijeli žáci I. stupně z Libčan a Nechanic. Žáci naší 9. třídy je zavedli ke včelínu, kde jim nejstarší včelařky (Jana Hlavová s Michaelou Všetečkovou) pod vedením E. Marka předvedly včelařské pomůcky, ukázaly úly a plásty i samotné včely v průhledovém úlu. Děti si vyzkoušely včelařské klobouky a rukavice, sestavily rámeček, zatočily medometem a samozřejmě ochutnaly med. Dále se potom šly podívat na divoká prasata, kozy a koně. Chystají se ještě nejen tradiční akce (výroba svíček, vytáčení medu, prezentace ve škole), ale připravujeme krajské kolo Zlaté včely, které se uskuteční na ZŠ v Dubenci. Text a foto: L. Provazník, ZŠ Dubenec

prosinec 2012 l 425

Aktuálně

„Česká chuťovka 2012“ i pro medové výrobky Se soutěžemi potravin se v poslední době roztrhl pytel. Pořádají se jak na regionální, tak i celostátní úrovni a v udělených cenách a titulech se běžný spotřebitel začíná pomalu a jistě těžko orientovat. To však neplatí o soutěži „Česká chuťovka“. Výsledky již IV. ročníku soutěže byly slavnostně vyhlášeny v Národním zemědělském muzeu v Praze v říjnu letošního roku. Co je „Česká chuťovka“? Soutěž o značky Dobrý tuzemský potravinářský výrobek „Česká chuťovka 2012“ a „Dětská chuťovka 2012“ pomáhá spotřebitelům objevit typické chutné české potraviny. Soutěž má kromě „dospělé“, jako jediná v ČR také „dětskou“ kategorii a porotu. Zásadním kritériem, které musí každý potravinářský výrobek splňovat, jsou jeho vysoké chuťové parametry. Samozřejmým požadavkem je i jeho vysoká kvalita. Neméně důležitou součástí hodnocení je také design výrobku a jeho spotřebitelská využitelnost. Spojením těchto parametrů s českým původem potravin je značka „Česká chuťovka“ zcela nezaměnitelná s jinými českými oceněními. O rostoucím zájmu o získání uvedené značky svědčí

426 l Včelařství

skutečnost, že se letos o její udělení ucházelo o 50 % více výrobků než loni. Do „České chuťovky 2012“ se přihlásilo rekordních 39 výrobců celkem 104 potravinářských výrobků, z nichž 50 od 33 výrobců ocenění nakonec získalo. Do „Dětské chuťovky“ si trouflo 12 výrobců s 22 potravinářskými výrobky, z toho ocenění získalo 8 z nich pro celkem 11 exponátů. Výsledky letošního hodnocení potvrdily, že „dospělá“ i „dětská porota jsou přibližně stejně náročné. V každém případě ke specifikům soutěže patří skutečnost, že sice má své vítěze, ale nemá poražené. I letos všechny přihlášené potravinářské výrobky byly vynikající, takže už samotná účast v soutěži může být pro spotřebitele výborným vodítkem, za kterými výrobky si výrobci po všech stránkách stojí. O nositelích ocenění Dobrý tuzemský potravinářský výrobek „Česká chuťovka 2012“ rozhodla dvanáctičlenná hodnotitelská komise nezávislých odborníků. Odborným garantem soutěže byl Výzkumný ústav potravinářský Praha, v. v. i., v jehož sídle se hodnocení každoročně uskutečňuje. Předsedkyní hodnotitelské komise byla již tradičně ředitelka ústavu Ing. Slavomíra Vavreinová, CSc. Tento renomovaný ústav také samotný průběh hodnocení výrobků organizuje a zabezpečuje.Hodnocení potravinářských výrobků letos proběhlo v těchto kategoriích: cereální výrobky, mléčné výrobky, masné výrobky, nápoje nealkoholické, ostatní potravinářské výrobky a pivo, víno, destiláty. „Vlastní hodnocení chuti jednotlivých výrobků není jednoduchá záležitost. Člověk se musí často oprostit od odborného hlediska a podívat se na každý soutěžní výrobek očima spotřebitelů. Věřím, že tak jak potraviny chutnaly komisi, budou chutnat i spotřebitelům. „Dětská chuťovka 2012“byla letos udělována již podruhé. Specifikum této soutěžní kategorie spočívá v tom, že o nositelích tohoto označení rozhoduje autentická dětská porota, složená ze žáků druhého

stupně ZŠ, působících v Dětské tiskové agentuře (5 dětských novinářů) a studentů prvního ročníku VOŠ ekonomických studií a SPŠ potravinářských technologií z Prahy 2 (Podskalská). I když v případě práce „dětské“ poroty se teoreticky předpokládal jednoznačný úspěch sladkých laskomin, nebylo tomu tak. Na druhé straně je třeba ocenit, že z oceněných 11 potravinářských výrobků byly 4 vyrobeny s použitím medu. Nejvíce ocenění „Dětská chuťovka“, celkem tři, získala firma Miko Internacional s. r. o., z FrýdkuMístku za výrobky „Klasické medové kuličky Marlenka“, „Klasický medový dort Marlenka“ a „Marlenka dortík klasický medový – 100 g“. Stejná porota také ocenila výrobek „Med květový pastový tuba 80 g“ od firmy Včelpo, spol. s r. o., ze Skalice nad Svitavou. „Klasické medové kuličky Marlenka“ a „Medový dort Marlenka s kakaem“ zachutnaly také „dospělé“ porotě, která je ocenila „Českou chuťovkou 2012“. Udělení titulu „Česká chuťovka 2011“ v loňském roce navýšilo prodej oceněné šunky firmy Uzeniny Beta z Kojetic podle jejího majitele Petra Landy o 100 %. Nezbývá než popřát podobný prodejní úspěch i letos oceněným medovým výrobkům. Jejich letošní úspěch by mohl být současně i pozvánkou k větší účasti včelařů a jejich výrobků v této soutěži v příštím roce. Ing. Michal Vokřál, CSc.

Do Kynšperku na ples ZO ČSV, o.s., Kynšperk nad Ohří Vás srdečně zve na XXXI. Včelařský reprezentační ples. Uskuteční se v sobotu 26. ledna 2013 v Kaceřově, okres Sokolov v sále Zámecké restaurace od 20.00 do 03.00 hod. K tanci a poslechu bude hrát krojovaná dechovka Horalka Domažlice. Je připravena bohatá tombola a dámská volenka o perníková srdíčka. Informace získáte na tel. číslech 352 683 498, 737 854 539. [email protected].

Ze života ZO ČSV

Z Městce do Hulic

Zámek Kinských ve Valašském Meziříčí

Když včelařil pradědeček Pracovníci Muzea regionu Valašsko, p. o. ve Valašském Meziříčí si čtenáře časopisu Včelařství dovolují pozvat na výstavu „Když včelařil pradědeček“, která se koná od 14. října 2012 v Komorním sále zámku Kinských ve Valašském Meziříčí. Co návštěvníky výstavy čeká? Na informačních panelech nahlédnou do nejstarších dějin včelařství, které se začaly psát už v pravěku. V mladší době kamenné se rozvíjelo včelaření brtnické, kdy včelaři vybírali med divoce žijících včel. S rozvojem křesťanství ve středověku roste potřeba jiného včelího produktu – vosku, nejen k výrobě svíček ale i forem v kovoliteckých dílnách. Vývoj včelaření se poté ubírá přes včelaření domácí, kdy si brtníci přinášejí brtě z hlubokých lesů ke svým obydlím až k osvícenskému včelaření racionálnímu, které je předstupněm současného stavu. Vystavené exponáty pocházejí ponejvíce ze sběrné oblasti našeho muzea, čili z Valašska,

k vidění je ale také například včelí úl zapůjčený Muzeem Novojičínska a reprezentující včelaření na Lašsku. Kromě historických včelařských pomůcek výstavu provoní i oblíbená včelařská řemesla, především perníkářství, například zdobené medové perníčky Rodinného včelařství Urban, jimž patří také dík za odbornou spolupráci při přípravě výstavy a zapůjčení včelařských rekvizit. Pro návštěvníky, kteří nejsou ve včelařské problematice zběhlí, budou jistě zajímavé také informace o medonosných rostlinách i jejich nepůvodních druzích, které byly na našem území kdysi vysazovány s cílem podpořit včelí pastvu, často se však vymkly kontrole a jsou dnes považovány v naší přírodě za invazní. Muzeum v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí-Krásně je otevřeno denně mimo pondělí od 10:00 do 16:00 hodin a výstava „Když včelařil pradědeček“ potrvá do 13. ledRed. na 2013.

Není žádným tajemstvím, a mnozí včelaři mi to potvrdí, že současné včelaření se nedá srovnat s tím, jak včelařili naši předkové. Samozřejmě, že podstata zůstává stejná. Jde nám všem o výtěžnost medu a dalších produktů. V minulosti se včelaři drželi hesla: „V září úl zavři“. Dnes je to opravdu trochu jiné, prakticky celý rok pozorujeme naše včely a těšíme se na to, když přijdou výsledky rozboru zimní měli a máme vše v pořádku. Protože život není jen práce, pořádá naše ZO na závěr roku výlety se včelařskou a kulturní tématikou. Letos jsme se vydali do Hulic, kde v budově staré školy, kterou za pomoci OÚ a EU od základů zrenovovali a zřídili zde výbornou včelařskou expozici. Náš časopis Včelařství o ní napsal poměrně dlouhý článek, můžeme říci pravdivý. Pan Michal Beneš, koordinátor muzea, pozval na naše setkání jednatele ZO ze sousední obce, takže hned na začátku exkurze se rozvinula čilá beseda o všem, co ke včelařství patří. Velice nás znepokojila zpráva, že v sousedství na Kutnohorsku je u farmáře s 1 000 včelstvy mor a nic se s tím prý nedělá, byť o tom vědí i naše včelařské špičky. Nechce se nám to věřit, ale je-li to pravda, pak to není dobré. Malovčelaři se snaží léčit včelstva a případný mor je pro ně vždy tragédií. S expozicí jsme byli velice spokojeni, byť přítel Beneš nás upozorňoval, že je spíše pro školní děti. Pozorný včelař si tam našel mnoho zajímavého. Rozhodně Včelařský svět doporučujeme shlédnout, není to ztráta času. Poté vedlo naše putování na korunu hráze přehrady Švihov-Želivka. Bohužel mlha ji celou zahalila a my jsme se museli spokojit s pěkným panelem před hrází. Odpoledne jsme pak navštívili zámek Český Šternberk. Zajímavá prohlídka byla proložena postavami v jednotlivých komnatách vždy z určitého období, takže to bylo hezké oživení celé prohlídky. Celkově zavládla spokojenost s organizací i průběhem výletu, a to je důležité. Mgr. Jiří Knap, předseda ZO ČSV

Jubilea Pětašedesátník L. Sojka V tomto roce oslaví životní jubileum 65 let dlouholetý funkcionář Českého svazu včelařů a chovatel včel Mgr. Luděk Sojka. Pochází z venkovské učitelské rodiny, v níž získal nejenom dispozice pro toto povolání, které bezmála 30 roků vykonával, ale především lásku k hudbě, přírodě a samozřejmě ke včelám. Jeho prvními učiteli v tomto oboru byl dědeček a tatínek. Včelařství se aktivně věnuje více jak 30 let. Jako mladý včelař se zapojoval do funkcí v ZO ČSV, později v 00 ČSV Praha-západ, kde byl od r. 1995 do i. 2003 jejím předsedou. Od roku 1995 reprezentoval OO ČSV v republikovém (dříve ústředním) výboru ČSV. Není třeba připomínat, že od r. 2003 do r. 2010 stál v čele našeho svazu

ve funkci předsedy. O kvalitě jeho práce svědčí mnoho skutků, které pozitivně ovlivnily práci našeho svazu. V neposlední řadě i fakt, že na X. sjezdu ČSV stál znovu ve finále volby předsedy. Po celou dobu své činnosti v RV (ÚV) ČSV pracoval jako aktivní člen komise pro práci s mládeží. Je i jeho zásluhou, že se mládež Evropy schází každoročně na svých soutěžních setkáních, jejichž název IMYB (International Meeting of Young Beekeepers) je dnes v Evropě pojmem. Mgr. Luděk Sojka byl aktivním funkcionářem i v oblasti mezinárodních vztahů. Do České republiky přivedl představitele mnoha evropských včelařských organizací, mnohé země Evropy a světa navštívil a podával informace o kvalitách českého včelařství nejenom v rámci kongresů a výstav Apimondie. Po dvě volební období byl viceprezidentem Apislavie. Několik let zastupoval české včelařství v komisi Copa Cogeca v Bruselu. Je členem světové

včelařské organizace Apimondia a organizace IBRA (International Bee Research Association) se sídlem ve Velké Británii. Jeho zásluhy v budování mezinárodních vztahů ocenil Slovenský svaz včelařů udělením jejich nejvyššího včelařského vyznamenání, Medailí Juraje Fándlyho. Svou aktivní činnost v ústředních organech ČSV ukončil v listopadu r. 2011. Je však nadále předsedou ZO ČSV v Černošicích a stálým aktivním členem OO ČSV Praha-západ. V obou případech rádi využíváme jeho dlouholetých zkušeností a kontaktů na poli národním i evropském. Do dalších let přejeme jubilantovi hodně elánu, trvalou lásku ke včelaření, úspěchy ve funkcionářské práci, především však stálé a pevné zdraví. Mgr. Luděk Sojka je nositelem odznaku ČSV Zasloužilý včelařský pracovník. Ing. František Herc, předseda OO ČSV Praha-západ

prosinec 2012 l 427

Jubilea Zakladatel včelařského muzea Chlebovicích oslavil devadesátku Krásné 90. jubileum oslavil dne 30. 10. 2012 včelařství. Jeho práce byla po zásluze oceněBohumír Haleš, člen základní organizace na mnoha spolkovými vyznamenáními včetně Frýdek-Místek. Jejím členem je od roku 1948. čestného odznaku Zasloužilý včelařský pracovV letech 1973 - 1985 zastával funkci předse- ník a čestného odznaku Za zásluhy o včelařství. dy a byl strůjcem myšlenky opravit zchátralou Za celou ZO a OO Frýdek-Místek mu ze srdce budovu fojtství a vytvořit zázemí pro včelařskou přejeme hodně zdraví, optimismu a elánu, ktečinnost. Jeho zásluhou zde vzniklo v r. 1995 rým nás často nakazil při zdolávání překážek. včelařské muzeum a skanzen. V letech 1993 - 2005 zde působil i jako správce. Je autorem Marie Knödlová, předsedkyně ZO Frýdek-Místek knih: Historie včelařství v Pobeskydí, Co odnes Jaroslav Kopeček, předseda OO Frýdek-Místek čas a Historie knihtisku v Ostravě. Dlouhodobě působil jako včelařský odborník v oboru historie

Odešli z našich řad Rozloučení s L. Hanouskem, včelařem a dobrým člověkem Neumím a nechci psát nekrology. Zvláště ne o lidech, které jsem dobře znal a v životě mně dokázali ukázat cestu radou i příkladem. Ale někdy je to více než povinnost. Alespoň tímto způsobem bych se chtěl rozloučit s Liborem Hanouskem. Zemřel 25. října po dlouhé a těžké nemoci ve věku 78 let. Poznal jsem jej v Komisi pro práci s mládeží v polovině 80. let jako aktivního zkušeného včelaře, přítele s velkou přirozenou autoritou u dospělých i u dětí. Copak u dospělých, tam se autority někdy dosáhne i všelijakou bezobsažnou plytkou řečí, na děti to ale neplatí. To je „jiné examinování“ a z tohoto pohledu jsem nepotkal člověka, který by dokázal získat pozornost a zájem mládeže tak jako Libor. Měl vzácný dar. Schopnost spojení zkušeností vynikajícího praktika s roky praxe s velkým počtem

včelstev a člověka se skvělým přednesem učitele. Odborníka, který se dokázal dokonale přizpůsobit věkové kategorii posluchačů, kterým své poznatky předával. V komunikaci s lidmi byl tento upřímný, rozvážný a přitom nesmírně činorodý člověk s upracovanýma rukama, výborný až nedostižný. Také ho známe jako autora i v současnosti používané publikace pro včelařské kroužky mládeže „Začínáme včelařit”. Je dobře, že nám jeho osobnost zachoval v Rosicích u Brna natáčený filmový snímek „Kdopak by se včely bál“. Libor nebyl humorista, ale přesto s ním bylo vždy veselo. Nebyl to přírodovědec, ale přesto dokázal hodně lidí pro vztah k přírodě a ke včelám nadchnout. Jeho vyprávění, jak se z mladého učitele a zarytého nepřítele včel stal nadšený včelař, bylo vždy neobyčejným zážitkem pro děti i dospělé. Vždy měl pro návštěvy nějaké překvapení. Když jsme na jeho stanovištích byli v roce 1990 s naší ZO ČSV na exkurzi, doběhl nás s tzv. ozářenou vodou. Dokázal během 24 hodin, jak jsme s překvapením zjistili, udělat z kvalitní hanácké vody ozářením v úlu skvělou hanáckou slivovici. Byl jsem osm let jeho nejbližším spolupracovníkem v Komisi pro práci s mládeží. Když v první polovině 90. let kvůli zhoršenému zdraví

opouštěl komisi i post v redakční radě, přál si, abych tato místa po něm převzal. Nebylo to pro mě jednoduché rozhodování. Liborovi se ale odmítnout nedalo. Tuto práci dělám také z úcty k němu již 20 let. Je to právě rok, kdy zavítal po mnoha letech naposledy do Nasavrk. Vzpomínám na jeho slova: „Jsem tady mezi Vámi nesmírně šťastný, že vidím mladé tváře.” O holi pomalu kráčel po dvoře a já jsem s obavami myslel na to, zda je vůbec myslitelné, aby vystoupal do druhého patra do sálu plného vedoucích včelařských kroužků. S překvapením jsem pozoroval, jak v budově nasavrckého učiliště ožil, rychle vyšel po schodech, vstoupil do sálu plného jeho následovníků, odložil svoji hůl a vyprávěl. Vyprávěl celou tu úžasnou historii o své cestě ke včelám a o práci s mladými včelaři. Svá slova zakončil větami, na které se nezapomíná: „Starejme se o děti. Stojí to za to, ty nám přinesou radost, kdykoli nás život zklame, starejme se o včely, protože bez včel se nedá žít, nedá!” A Libor bez včel opravdu žít nedokázal. Včelařil 51 let.

Zemřel Ing. Jiří Kosař CSc. Letošního září jsme s Vratislavem Brabcem, předsedou včelařské organizace v Uhříněvsi, sestavovali brožuru ke 140. výročí založení našeho spolku. Když jsme na jejím konci děkovali Ing. Kosařovi za jeho dlouholetou práci ani v nejmenším nás nenapadlo, že s ním vzpomínané výročí již neoslavíme. Ing. Jiří Kosař CSc. odešel dne 20. Října 2012. Narodil se roku 1928 v Novém Městě n. Metují. Dětství prožité v rolnické rodině mu vtisklo silný vztah k zemědělství, které se mu stalo celoživotní zálibou a zaměstnáním.

V letech 1943 – 1947 vystudoval Vyšší rolnickou školu v Chrudimi. Na tato studia navázal absolutoriem na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství v Praze roku 1951. O devět let později dokončil vědeckou aspiranturu a tím získal vědeckou hodnost kandidáta zemědělských a lesnických věd. Jeho profesní život byl dlouhodobě spjatý s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Uhříněvsi, v němž jako vědecký pracovník úspěšně působil od roku 1953. Jeho vědecká erudice a píle mu umožňovala nejen řešení obtížných výzkumných úkolů, ale také velmi rozsáhlou odbornou publikační činnost doma i v zahraničí. Své zkušenosti a vědomosti zúročoval jako člen vědeckých rad několika výzkumných ústavů i vědeckých a odborných komisí. Přestože býval pracovně velmi vytížený, dokázal najít čas pro své zájmy, především včelaření.

Velmi aktivně pracoval v uhříněveském včelařském spolku. Funkci předsedy naší organizace zastával celých 43 let (1967 – 2010). Působil také delší dobu jako předseda MV ČSV v Praze. Byl jedním z organizátorů celopražské včelařské výstavy, která se konala ve Vojanových sadech a byla určena pro širokou veřejnost. Se stejným úspěchem se podílel i na uskutečnění včelařské výstavy v Uhříněvsi v roce 1990. Jeho práce, podpořená vysokou odbornou úrovní i autoritou, byla pro uhříněveské včelaře velkým přínosem. Na členské schůze docházel a o činnost včelařů se zajímal až do svých posledních chvil. Čeští včelaři v jeho osobě ztrácejí vynikajícího odborníka a skromného, pracovitého člověka.

428 l Včelařství

Václav Švamberk, předseda ČSV, o. s.

Ladislav Kašpar a Vratislav Brabec ZO ČSV Uhříněves

Jubilea

94 let Silvestr Polák - ZO Mýto 93 let Bohumil Šamšula - ZO Šumperk; Jan Mikulášek - ZO Rosice u Brna 91 let Stanislav Hurdálek - ZO Hronov; Jaromír Brunclík - ZO Vyškov; Jan Peťura - ZO Litomyšl; Emilie Rousková - ZO Česká Lípa; Stanislav Vrba - ZO Olomouc 90 let Josef Bouchner - ZO Telč; Marie Macková - ZO Jindřichův Hradec; Josef Krpec ZO Mniší; Miloslav Štarman - ZO Česká Třebová; Václav Skřebský - ZO Kroměříž; Oldřich Vild - ZO Libčeves 85 let Josef Přibyl a Josef Nápravník - ZO Nová Cerekev; Jaroslav Pecháček - ZO Holešov; Zvonimír Kouřík - ZO Kdyně; Josef Baselides - ZO Dolní Lomná; Stanislav Louda - ZO Mladá Boleslav; Adam Jursa a Bohuslav Rusnok - ZO Hnojník; Josef Liška - ZO Švihov; Jaroslav Havlík - ZO Zlatá Olešnice; Josef Janča - ZO Uherské Hradiště; Milan Blažej - ZO Hradec nad Moravicí; Josef Břeň - ZO Doksy; Josef Turek - ZO Klecany; Antonín Ostárek - ZO Hlučín; Miroslav Podhorný - ZO Šumperk; Gustav Folwarczny - ZO Těrlicko; Jaroslav Štefán, Jan Findrik a Ing. Karel Žáček - ZO Kladruby 80 let Josef Sochor - ZO Miroslav; Antonín Paulus - ZO Brno-Žabovřesky; Jan Jungwirt - ZO Český Krumlov; Milada Pelíšková - ZO Lysice; Ladislav Punčochář - ZO Bohutín; Vladimír Malec - ZO Velké Meziříčí; Josef Maršík - ZO Červený Kostelec; Štěpán Ocelka - ZO Loučka u Lipníku nad Bečvou;

Karel Koch - ZO Frýdlant; Jaroslav Drábek ZO Trutnov; Jaroslav Václavík - ZO Kralovice; Karel Richter - ZO Praha 5; Ján Dunčak ZO Slezská Ostrava; Štěpán Pokorný - ZO Nezdenice; Vlastimír Pivoda - ZO Vyškov; Josef Galia - ZO Mniší; Alois Vytlačil - ZO Česká Třebová; Josef Černý - ZO Vysoké Mýto; Jiří Hlupý - ZO Ruda nad Moravou 75 let José Kočí - ZO Cheb; Jaroslav Hošek ZO Dobřany; Ladislav Jelínek - ZO Český Dub; Bohumil Kasl - ZO Čkyně; Bohuslav Pazdiora - ZO Frýdek-Místek; Karel Šrenk - ZO Kaplice; Ladislav Šourek - ZO Nový Bor; Václav Heřman - ZO Rabí; Josef Dušek - ZO Černívsko; Karel Kouřil - ZO Šumperk; Vojtěch Školař - ZO Vyškov; Bohuslav Horáček a Stanislav Kočí - ZO Litomyšl; Květoslava Krylová - ZO Česká Lípa; Eva Nováková - ZO Ústí nad Labem; Jan Nekula - ZO Moravské Budějovice; Zdeněk Kazda ZO Chýnov; Jiří Diviš a Josef Martínek - ZO Plzeň-střed 70 let Ing. Roman Szczuka - ZO Třinec; Valter Schmid - ZO Sedliště; František Ančinec ZO Napajedla; Karel Novotný - ZO Mirotice; MVDr. Pravdomil Hovorka - ZO Prachatice; Irena Podešvová - ZO Stará Bělá; Václav Weis - ZO Staňkov; Josef Boháček - ZO Dolní Bousov; Helena Bromová - ZO Purkarec; Josef Palán - ZO Soběslav; Otakar Golka - ZO Paskov; Jiří Hrdlička - ZO Kostelec nad Černými lesy; Václav Švejda a Josef Vápeník - ZO Karlovy Vary; JUDr. Ing. Martin Vrtal - ZO Prostějov; Valdemar Niemczyk ZO Těrlicko; Helena Šimková a Ing. Antonín Hrubant - ZO Kladruby; Jaroslav Krmela - ZO Ruda nad Moravou; Ladislav Hrůza ZO Moravské Budějovice; Josef Krejsa - ZO Vlachovo Březí; Jan Dobrovolný – ZO Žďár

nad Sázavou; Jan Bambuch - ZO Francova Lhota; Ing. Josef Vlach - ZO Pardubice; Vladislav Broumovský - ZO Šumice 65 let Ing. Jaroslav Dlouhý - ZO Huntířov nad Jizerou; Stanislav Žejdl - ZO Struhařov; Ing. Václav Ročeň - ZO Skuteč; Emanuel Lipka - ZO Sedlčany; Ing. Bohumil Karas - ZO Zdounky; Emil Mlích - ZO Rajhrad; Břetislav Filipec a Eduard Friedl - ZO Dobrá; Josef Jindra Kabeš - ZO Mnichovo Hradiště; Vlastimil Hrbáček - ZO Teplice; Vojtěch Kantor a František Vaněk - ZO České Budějovice; Anna Štýsová - ZO Otěšice; Josef Novák - ZO Odry; Petr Vachulka - ZO Horšovský Týn; Ing. Rudolf Buchta - ZO Jedovnice; Jan Němec - ZO Kopřivnice; Eva Hindráková - ZO Jičín; Emil Komenda ZO Hranice; Petr Pejchal - ZO Nové Město na Moravě; Josef Sklenka - ZO Rakovník; Jan Skřivan - ZO Spálené Poříčí; Svatopluk Šalda a Jana Švábová - ZO Zbečno; Jan Drahý a Václav David - ZO Licibořice; Stanislav Vítek - ZO Načeradec; Jan Geryk a František Krutílek - ZO Hodslavice; Jaroslav Veinhold - ZO Krpy; Milan Jílek a Věra Svobodová - ZO Bystré u Poličky; Jan Vonásek - ZO Mýto; Jiří Janíček - ZO Šumperk; Jan Chadima - ZO Litomyšl; Markéta Sojková - ZO Těrlicko; František Vachulka, Ing. Ladislav Zabloudil a Josef Ryp - ZO Kladruby; Mgr. František Heusler - ZO Vysoké Mýto; Jiří Ondřej - ZO Ústí nad Labem; Miroslav Kalaš - ZO Chýnov; Ing. Vlastislav Ajgl - ZO Plzeň-střed; Jiří Prášek a Bohuslav Vaněček - ZO Vlachovo Březí; Jan Pleiner - ZO Žďár nad Sázavou; Ludmila Juráňová - ZO Francova Lhota; Oldřich Šolta - ZO Pardubice; Josef Mikulec - ZO Libčeves

Jubilantům upřímně blahopřejeme! ODEŠLI Z NAŠICH ŘAD Bohumil Vender (88 let) - ZO Načeradec; Antonín Štrajt (87 let) - ZO Rousínov; Josef Studený (81 let) - ZO Břeclav; Jaroslav Pochobradský (66 let) - ZO Licibořice; Ing. Jiří Kosař, CSc. (84 let) - ZO Uhříněves;

Josef Pilný (84 let) - ZO Stříbro; Bronislav Mrózek (78 let) - ZO Albrechtice u Českého Těšína; Petr Pejchal (64 let) - ZO Nové Město na Moravě; Josef Branny (91 let) - ZO Český Těšín; Josef Růžička (80 let) - ZO Čkyně;

Anna Volavková (80 let) - ZO Stádlec; Josef Synek (79 let) - ZO Zruč nad Sázavou; Josef Pecha (82 let) - ZO Ledeč nad Sázavou; Zdeněk Trefil (68 let) - ZO Lešná; Milan Krejzl (76 let) - ZO Velké Meziříčí

Čest jejich památce! prosinec 2012 l 429

Inzerce SLUŽBY * VČELAŘSKÝ OBCHOD BRNO, Koliště 25, PSČ 602 00, tel. 545 574 965, zásobuje vás, včelaře, již 65 let veškerým NÁŘADÍM a POTŘEBAMI. PRODEJ včelích produktů a kosmetiky, cukru, keramických květináčů, zeláků, peč. forem. Výměna vosku za mezistěny. VÝKUP VOSKU, MEDU, propolisu za aktuální ceny v hotovosti. ZÁSILKOVÝ PRODEJ. Prodejní doba: Po až Pá 8.00 - 17.00 h. PARKOVÁNÍ VE DVOŘE. (VC-001-12) * WWW.VCELIOBCHOD.CZ. Včelařské potřeby Semily, zásilkový prodej i osobní odběr. Pravidelné akce a slevy + info o dotacích. Tel. 724 937 999, JaHan, s. r. o., na rozhraní Libereckého a Královéhradeckého kraje, Rovensko pod Troskami 62, 512 63. (VC-002-12) * VČELAŘSTVÍ KAUER - OBCHOD S VĚCMI ROZLIČNÝMI, MEDU A VČELAŘSKÉHO ARTIKLU TÝKAJÍCÍ SE, nacházející se v obci ZNOJMO-PŘÍMĚTICE, ul. KRAJNÍ 690/4, tel. 723 682 112, www.vcelarstvi.kauer.cz, e-mail: [email protected]. Prodej veškerých potřeb pro práci se včelami, včelích produktů a kosmetiky. Výměna mezistěn. Výkup včelího vosku a medu za aktuální ceny (platba v hotovosti). Přípravky k výrobě medoviny. Prodejní doba: Po-Pá 9.00 - 12.00, 13.00 - 17.00 h. Na základě tel. dohody i po pracovní době. (VC-003-12) * TRUHLÁŘSKÁ VÝROBA: vyrábíme zateplené palubkové a nezateplené celodřevěné nástavkové úly. Další včelařská výroba - rojáky, bedny, přířezy atd. Velice rádi převedeme vaše nápady na vylepšení úlů do praxe. Výrobky dovážíme nebo zasíláme zásilkovou službou. Ceník poštou zdarma. Tepeza, spol. s r. o., výroba Roudnice nad Labem. Tel. 602 682 470, objednávky tel. 606 928 073, e-mail: [email protected] (VC-004-12) * NABÍZÍME VŠE ÚČELNÉ pro modernizaci a úspěšnost vašich včelařských provozů. Zateplené a tenkostěnné úly na vaši rámkovou míru, rámkové přířezy a ostatní včelařské potřeby. Příjem objednávek na oddělky a matky F1. Veškeré informace a ceny najdete na www.apis-kolomy.cz. Včelí farma a stolařství Kolomý, 793 33 Staré Město 192, tel. včelí farma 554 714 751, fax 554 713 115, tel. stolařství - výroba úlů 603 518 183, e-mail: včelí farma - [email protected], stolařství [email protected] (VC-005-12) * EL. ZATAVOVAČ - pro pocín. i nerez. drátek. Více na www.zatavovac.cz, tel. 739 338 356. Čas zatavení lze přizpůsobit. (VC-006-12) * VČELPO, SPOL. S R. O., OBORA 108, 679 01 SKALICE NAD SVITAVOU, tel. 516 469 120, www.vcelpo.cz, nabízí VÝMĚNU VOSKU A VOŠTÍ za kvalitní a vysterilizované MEZISTĚNY. Záruka kvality. Celoročně vykupujeme MED, PROPOLIS, PYL, VOSK a VOŠTÍ za nejvyšší aktuální ceny. Při osobním dodání platba ihned. V případě zaslání poštou platba do 10 dnů: uveďte č. účtu, zpáteční adresu a telefon. Provozní doba: Po-Pá 6.00 - 15.30 h. (VC-007-12) * SKLENICE A VÍČKA NA MED KAMKOLI V ČR! DOPRAVA ZDARMA až k vám (u celých palet) vč. složení. Sklenice Včela, Fass 720 ml 5,80 Kč, Facette 720 ml 5,57 Kč - ceny vč. DPH. Sklenice na 0,75 kg; 0,5 kg; 0,25 kg; 50 g a 80 g medu. Láhve na medovinu 0,5 l; 0,7 l; 1,0 l. Víčko TO 82 zlaté 1,90 Kč. Dárkové krabice, plastové obaly na www.trebonsky-med.cz. Sklady Třeboň, Kunčice p. O., Lutín, Lány u Chrud., Neplachovice-Zadky, Tvarožná Lhota. E-mail: [email protected], tel. 774 176 886. (VC-008-12)

430 l Včelařství

Za obsah inzerátů zodpovídají jejich zadavatelé, nikoli redakce

* FIRMA BŘINEK V YRÁBÍ: všechny typy úlů, bedny, rojáky, plemenáče, oplodňáčky, přířezy, NOVÁ SLUNEČNÍ TAVIDLA, ROJO-MATKO-CHY T z roku 1940, VČELAŘSKOU VÁHU, sekce, množárny, pakety, krmítka, formy na sbíjení rámků, chovná dna. DOVOZ PO CELÉ ČR ZDARMA CELOROČNĚ. VÝKUP voští (15. 10. - 15. 4.). PRODEJ A VÝMĚNA mezistěn a mnoho dalšího. Vše i na DOBÍRKU. Nabídkový list a ceník pošlu zdarma. Václav Břinek, 270 33 Jesenice u Rakovníka, mobil 603 245 293 (19.00 - 24.00 h), www.brinek.cz, e-mail: [email protected] (VC-009-12) * NAVŠTIVTE V BUČOVICÍCH naši bohatě zásobenou a levnou prodejnu. VŠE pro DOTACE - skladem moderní medomety, ÚLY, přířezy, mezistěny různých rozměrů a vše ostatní. Větší objednávky nad 7 000 Kč rozvážíme dle možností po celé ČR ZDARMA. Vykoupím propolis 700 až 800 Kč a vosk 110 Kč. VČELAŘSTVÍ SEDLÁČEK, 685 01 Bučovice, Mírová 199. Otevřeno: ÚTERÝ až SOBOTA 8.00 - 12.00, 13.00 - 18.00 h, www.vcelarstvisedlacek.cz, tel. 603 821 580. (VC-010-12) * VYUŽIJTE DOTACE NA NÁKUP MEDOMETU A NĚKTERÝCH VČELAŘSKÝCH POTŘEB. Dodáme všechny typy medometů fy LOGAR - ZÁRUKA KVALITY. Veškeré včel. potřeby - výměna a výkup vosku a voští - prodej a distribuce sklenic a slovenských plastových nádob. INTERNETOVÝ OBCHOD SE SVÝM VELKOOBCHODEM. Maloobchodní prodej v nové prodejně. Úterý od 9.00 h, jinak po tel. doh. Včel. potřeby a VELKOOBCHOD Horní Kalná, tel./fax 499 431 242, mobil 605 840 939, e-mail: [email protected], http//www.vcest.cz (VC-011-12) * VČELAŘSTVÍ A VÝUKA VČELAŘSTVÍ PETR VYDRA, Kounicova 69, 602 00 Brno, tel. 542 210 006, 461 744 108, 545 240 081, e-mail: [email protected]. NABÍZÍ v prodejně v Brně, Novobranská 8, veškeré nářadí a potřeby, výměnu mezistěn, prodej včelích produktů a kosmetiky. ZAJIŠŤUJE zásilkový prodej. VYRÁBÍ zateplené i tenkostěnné nástavk. úly, plemenáče, rojáky, oplodňáčky. NAKUPUJE celoročně všechny druhy medu, vosk, pyl a propolis. (VC-012-12) * VČELAŘSKÁ PRODEJNA OPAVA. Veškeré nářadí a potřeby. Výměna mezistěn. Zásilkový prodej. Celoroční výkup kvalitního medu za výhodných podmínek. Výkup vosku. Prodej potrav. sudů na med. Informace a prodejna na adrese: Fa VČELBAL, prodejna VČELA, Na Rybníčku 24, Opava, tel. 553 712 353, www.vcelbal.cz, e-mail: [email protected] (VC-013-12) * VÝROBA MEDOMETŮ a fluidních odvíčkovacích zařízení. Jaroslav Vodička, tel. 603 893 168. APIDOMIA, s. r. o., Sentice 162, 666 03 Tišnov, www.apidomia.cz (VC-014-12) * NÁSTAVKOVÉ ÚLY s podporou otevírání, osvědčený patent. Již 6 let na trhu! Na jakoukoli rámkovou míru, uteplené i neuteplené. Bedny, rojáky, tavidla, přířezy a další. Nabídka a ceník zdarma! Tradice, poctivost a osvědčená kvalita. Ing. Pavel Buřinský, Spáčilova 3036, 767 01 Kroměříž, tel. 731 525 400, e-mail: [email protected]. Více na www.burinsky.cz (VC-015-12) * NABÍZÍME VÝROBU ÚLŮ již od 990 Kč - 3 nástavky, dno, víko; zateplené palubkové 1 890 Kč. Množstevní slevy. Výroba z nerezu, obchod se včelařskými potřebami. Dále vykupujeme vosk a propolis za aktuální ceny. Více na www.vcelarstvi-schenk.com nebo tel. 736 684 900. (VC-016-12)

VČEL AŘ SK Á PRODEJNA Včelpo, spol. s r. o. Praha 1 1, Křemencova 8

OT EV Ř E N O Pondělí 08.30 – 17.00 Úterý 08.30 – 17.30 Středa 08.30 – 17.00 Čtvrtek 08.30 – 18.30 Pátek 08.30 – 14.00 Polední pauza 12.30 – 13.00

tel. a fax: 224 934 344 e-mail: [email protected] [email protected] www.vcelarskaprodejna.cz * VAST-OIL JE TU PRO VÁS: úly z tvrzeného polystyrenu, nerez medomety a vše pro zájmové i profesionální včelaře za velmi rozumné ceny. Široký sortiment - KATALOG POSÍLÁME ZDARMA. Pomůžeme vám s dotací k modernizaci vašeho provozu. Navštivte nás v Karviné - Autosalon Chevrolet, volejte 596 317 842, 603 581 620, 733 330 102, e-mail: [email protected], www.vastoil.cz. U NÁS KUPUJETE SE ZÁRUKOU! (VC-017-12) * VČELAŘSKÁ PRODEJNA HRADEC KRÁLOVÉ, Selicharova 1422, PSČ 500 12, tel. 777 083 863, 605 940 212, e-mail: [email protected], skype: vcelarenihrou.cz, ICQ 387607644. Veškeré včelařské potřeby, úly a medomety. Akční balíčky pro dotace. Výměna mezistěn, výkup medu a vosku. Internetový obchod: www.vcelarenihrou.cz. Zásilkový prodej. (VC-018-12) * SPOLEČNOST API NOVO MACHINERY, s. r. o., Kavalcova 8, Bruntál, vyrábí a dodává strojní zařízení a příslušenství pro včelaře. Paralelněradiální medomety Mamut 12 - 52 rámků, odvíčkovací zařízení, separátory víček a medu, automatické vytáčecí linky. Zařízení a další informace naleznete na www.api-novo.cz, tel. 554 715 114. (VC-019-12) * PATENTNÍ RÁMKY a kvalitní nepraskající strůpkové fólie vyrábí a dodává firma Ing. Vladimír Novotný - Bruntál, Kavalcova 8. Rámky do výšky 185 mm jsou v bezdrátovém provedení. Lze objednávat i provedení rámků na «divokou» stavbu - upravená horní loučka zajišťuje centrovanou stavbu díla bez mezistěny. Objednávky nad 1 000 Kč s DPH jsou dodávány bez poplatku za dopravu. Www.vcely-novo.cz, tel. 737 242 900. (VC-020-12) * TŘEBÍČ-VČELAŘSKÉ POTŘEBY A KVĚTINÁŘSTVÍ, HANA BULOVÁ nabízí: široký sortiment pro včelaře, zahrádkáře a vinaře; výměnu a prodej mezistěn; výkup vosku a medu; prodej cukru, kosmetiky ze včelích produktů, medoviny a kvalitního vína, květin, dřevin, ovocných stromků, osiv, postřiků, substrátů, proutěného zboží, svíček a dalších dekorací. Nabízíme zásilkový prodej: www.ovcelach.cz. To vše na adrese: Velkomeziříčská 1121, 674 01 Třebíč, tel. 724 879 510, e-mail: [email protected] (VC-022-12) * MEDOMETY Z VALAŠSKA. Dodáme nerezové medomety zvratné s automatickou regulací a tangenciální s ručním nebo elektrickým pohonem, odvíčkovací vany a stoly, stáčecí a čeřicí nádoby. Vysoká kvalita. MARTIN KOVÁŘ - Nerezová výroba, tel. 605 136 609, www.medomety-kovar.cz. Hutisko-Solanec 462, 756 62. (VC-024-12)

Inzerce * FA KOVÁČ - výroba válcovaných mezistěn. Vykupuji vosk. Jan Kováč, Dlouhá 22, 783 06 Domašov nad Bystřicí, mobil 732 269 614. (VC-021-12) * NABÍZÍM levný cukr. Severomoravský kraj. Kontakt: tel. 777 330 174. (VC-023-12) * ZÁMEČNICTVÍ SLÁMA - MEDOMETY celonerezové svařované, včetně zakázkové výroby samostatných košů, odvíčkovacích táců s odkapávačem aj. Podrobnější informace na tel. 737 752 622, www.medomety-js.cz (VC-025-12) * VČELAŘSKÁ PRODEJNA - DŮM VČELAŘŮ CHLEBOVICE (Frýdek - Místek). Prodej včelařských potřeb, výměna vosku za mezistěny, prodej včelích produktů, včelařské literatury apod. Nákupní bonusy, poradenské centrum, e-shop. Čt 15.00 - 18.00 h, Pá 10.00 - 18.00 h, So 9.00 - 12.00 h. Pro zájezdy do včelař. muzea kdykoliv. Kontakt: Knödlová, tel. 603 542 619, www.vcelaricifm.cz (VC-026-12) * VČELAŘSKÁ PRODEJNA V LOMU OPĚT V PROVOZU. Celotýdenní provoz prodejny včelařských potřeb ve Včelařském centru Lom vám nabízí kompletní vybavení pro včelaře. Pomůžeme vám s dotacemi. Kontaktujte nás na telefonu 777 093 832. E-mail: [email protected]. Otevřeno Po-Pá 8.00 - 16.00 h. (VC-027-12) * LIPOVÉ PŘÍŘEZY dle vašich požadavků. Varroadna, zateplené i tenkostěnné nástavky, zateplené pozink. stříšky. Tel. 602 183 737. (VC-028-12) * KRMIVO PRO VČELY. Řepný základ, vyrobeno na základě konzultace s VÚVč v Dole českým výrobcem. www.krmivoprovcely.cz. Tel. 602 183 737. (VC-029-12) * WWW.VCELARSTVI-JASOVI.CZ, výroba tenkostěnných nástavkových úlů, impregnace parafínem, včelařské potřeby, medomety, mezistěny, oddělky, matky. Ing. Tomáš Jaša, Kněž 7, 582 91 Světlá n. S., tel. 737 451 563. (VC-030-12) * VČELÍ FARMA LOM - celoročně vykupujeme kvalitní propolis. Zaručujeme trvale příznivé ceny od 800 Kč za kilogram. Platba hotově nebo na účet při zaslání na adresu: Včelí farma Lom, Fr. Veselého 578, 435 11. Máme zájem o výkupní místa po celé ČR za výhodných podmínek. Pro bližší informace nás kontaktujte na telefonu 602 434 344, večer 476 744 774 nebo elektronicky [email protected] (VC-031-12) * ÚL OPTIMAL se všemi jeho doplňky vyrábí firma KOTRLA. Dopravu v celé ČR zajišťujeme. Dále vyrábíme všechny druhy včelařských rámků, buď přířez, nebo vydrátkované. Více informací na www.drevovyrobakotrla.cz, e-mail: drevovyrobakotrla@ seznam.cz, tel./fax 571 452 091, mobil 603 892 936. (VC-033-12) * MEDOMETY HAVLÍČKOVA BOROVÁ - výroba a prodej nerezových svářených medometů, klasické i automaticky zvratné s programovatelným ovládáním, průměr 460 až 1 000 mm. Samostatná nerezová vřetena do starších typů medometů. Stroje na pastování medu 10 - 400 kg, nádoby k vyváření vosku, odvíčkovací stojánky i vany. PV Oudoleň, tel. 569 642 221, mobil 731 479 134, www.medomety.cz (VC-034-12) * NÁSTAVKOVÉ ÚLY Z VALAŠSKA - NYNÍ SUPER AKCE: uteplený palubkový 39 x 24 standart od 1 650 Kč, uteplený palubkový 39 x 24 comfort od 2 200 Kč, tenkostěnný 39 x 24 od 1 600 Kč. Dále hotové rámky, přířezy, formy na sbíjení rámků, rojáky. Vše ve vysoké kvalitě a za dobrou cenu. Více informací na: www.vcelarstvi-hajda.jex.cz. Petr Hajda, Jablůnka 618, okr. Vsetín, tel. 739 216 851. (VC-035-12) * NABÍZÍM VÝROBU zateplených nástavkových úlů

s varroadnem, r.m. 39 x 24 a 39 x 27. Více informací na tel. č. 731 584 380. Truhlářství Novák, Jabloňová 637, 375 01 Týn nad Vltavou, okr. Č. Budějovice. (VC-036-12) * VÝROBA rámkových přířezů, úlových sestav a ostatních potřeb v Ořechově u Brna. Dále provádíme impregnaci parafínem, výkup a výměnu vosku, výkup medu; obchod se včelařskými potřebami. Tel. 776 133 676, www.farma-burian.cz, e-mail: [email protected] (VC-037-12) * MEZISTĚNY Z VLASTNÍHO VČELÍHO VOSKU jsou ideálním základem pro zdravá včelstva. Zpracujeme jakkoliv malé množství vašeho vosku (ne voští) bez chemických úprav a na jakýkoliv rozměr. Váš vosk zůstane nezaměněn a v přírodním stavu. Veterinární atest. Mgr. Alena Machová, Luční 975, 330 11 Třemošná u Plzně, e-mail: [email protected], tel. večer 603 426 378. (VC-039-12) * VÝROBA MEZISTĚN z vašeho vosku: 40 Kč/kg mezistěn. Výkup vosku 100 Kč/kg. Neratovice. Tel. 775 102 871. (VC-040-12) * VČELAŘSKÝ DŮM MEDOCENTRUM pořádá akci na výměnu mezistěn za režijní ceny, ÚNOR 2013, s kartou MEDOCENTRUM, 20 Kč za 1 kg. Kompletní služby pro včelaře, výkup medu a vosku. Přijímáme objednávky APIGUARDU na rok 2013, pro ZO ČSV a registrované včelaře dotace 70 %. Vyžádejte si zdarma brožuru APIGUARD. MEDOCENTRUM - odborně způsobilý prodejce vyhrazeného léčiva APIGUARD˙(registrovaný přípravek v ČR v boji proti roztoči Varroa). Náchodská 35, Praha 9 Horní Počernice, tel. 222 563 589, 603 486 978, www.medocentrum.cz (VC-041-12) * NÁSTAVKOVÉ ÚLY typ Langstroth nebo na r.m. 39 x 24, tenkostěnné i zateplené. Dno síťované a plné, zateplené víko. Kvalitní, ekologické, cenově příznivé. Další truhlářská výroba pro včelaře: úly dle vašich požadavků, lipové přířezy, rámky, rojáky, kapsovitá krmítka. Ing. Petr Pavelka, Olšovec 13, Hranice, tel. 777 635 142, 581 698 161, e-mail: [email protected] (VC-042-12) * VŠEM NAŠIM DOBRÝM ZÁKAZNÍKŮM TOUTO CESTOU přejeme klidné a radostné Vánoce plné pohody. Firma METAPIS - Ing. Lea ANDREJSOVÁ, Cizkrajov 75, 378 81 Slavonice - JIŽ 22 LET poctivé práce pro české včelaře. Objednejte si etikety včas s předstihem již v zimních měsících - co je doma, to se počítá! Objednávejte na adresách: e-mail: andrejsova@ metapis.cz, internet: www.metapis.cz. KVALITA TRADICE - SOLIDNOST - i váš úspěch! (VC-043-12) * PŘEJEME HEZKÉ VÁNOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK vám i vašim včelám. Děkujeme za váš zájem, i v roce 2013 pro vás budeme vyrábět precizní nástavkové úly s Al-fólií. Výroba a prodej - RNDr. Pavel Mach, Luční 975, 330 11 Třemošná u Plzně, tel. vzkazy na 605 333 414, e-mail: [email protected], www.uly.cz (VC-044-12)

PODMÍNKY INZERCE •časopis zveřejňuje pouze řádkové inzeráty; •maximální rozsah 1 inzerátu je stanoven na 12 řádků (přičemž 1 řádek = 40 úhozů včetně mezer); •první řádek stojí 85 Kč, každý další (i započatý) řádek 50 Kč, inzerát uveřejněný pod značkou má zvýšenou sazbu o 40 Kč (na poštovné za doručení došlých písemných nabídek); •k ceně za inzerát se připočítává DPH (vydavatel časopisu – ČSV, o. s. – je plátcem DPH); •na žádosti o zveřejnění inzerátu uvádějte své IČO a DIČ; •v případě, že inzerent neuvádí v textu adresu nebo telefonní číslo, zařazujeme příslušný inzerát automaticky pod značkou; •odpovědi na inzeráty, které jsou zveřejněny pod značkou, zasílejte na adresu redakce: Včelařství – inzerce, Křemencova 8,

* ŠANCE PRO VÁS! NOVÁ FIRMA NA VÝROBU ÚLŮ A PŘÍŘEZŮ! Zaváděcí ceny! Nabízíme spolupráci i velkoodběratelům! Vyrábíme nástavkové úly, teplené i neteplené, příslušenství a přířezy. Doprava po celé ČR. Bližší informace na www.hdvere.cz a na tel. 775 576 264, 571 165 165. (VC-045-12) * VČELAŘSKÝ OBCHOD HAVRÁNEK, DIVÁKY, okr. Břeclav nabízí veškeré včelařské potřeby, nástavkové úly, přířezy, svazové sklenice. Výměna mezistěn, výkup vosku a medu, prodej včelích produktů, kosmetiky, svíček, medoviny a vína. OTEVŘENO: Po, St, Pá 9.00 – 11.00, 14.00 – 17.00, So 8.00 – 11.00 h; dle tel. domluvy kdykoliv. Zásilkový prodej, www.vcelarskeveci.cz, tel. 724 879 429. (VC-048-12) * VÝROBA ÚLŮ palubkových zateplených, tenkostěnných a styrodurových. Dále bedny na rámky, rojáky, plemenáče atd. Katalog výrobků zašlu zdarma. Lipové přířezy 39 x všechny výšky. Výkup vosku za 100 Kč/kg, výměna za mezistěny, prodej veškerých včelařských potřeb. Petrovice 50, Humpolec; Jindřichův Hradec, Dolní Radouň 57, tel. 777 292 011. (VC-049-12) * SKLENICE NA MED Facette 720 ml 5,30 Kč, při odběru tří palet cena 5 Kč. Víčka 9 druhů 2,20 Kč, dále plastové obaly. Zvratné medomety 6r. 12V 35 490 Kč, 4r. 12V - 24 999 Kč. Tangenciální 4r. 14 999 Kč 12V nebo 230V a další; www.vcelarstvi.biz, tel. 775 771 451. (VC-050-12) * AKCE! SLEVA 10 % NA OMETAČ VČEL Alfranseder. Cena exkluzivně 9 999 Kč bez DPH. Tel. 776 086 703, www.med-prokes.cz (VC-051-12) * NÁSTAVKOVÉ ÚLY UTEPLENÉ. Přijímám objednávky, např. třínástavk. komplet r.m. 39 x 24 za 2 400 Kč. Přijímám též objednávky na F1 matky kmene VIGOR® za 190 Kč na rok 2013. E-mail: R.Tonar@ seznam.cz, tel. 603 798 177. (VC-052-12) PRODEJ * NABÍZÍM K PRODEJI vodouředitelnou barvu lesklou - odstín oranžová, žlutá, zelená, modrá, tm. fialová - po 5 kg v kanystru, za cenu 60 Kč/1 kg. Poštovné 89 Kč za kanystr. Bližší informace na e-mailu: [email protected] nebo tel. 737 874 583. (VC-046-12) * PRODÁM ŠKÁLOVOU VÁHU celokovovou do 50 kg, 1 200 Kč. Tel. 487 723 191 po 19. h. (VC-047-12) * PRODÁM kompletní příslušenství k léčení varroázy (aerosol) – aerosolový vyvíječ, tlakovou láhev, redukční ventil Messer, přepouštěcí hadici. Cena dohodou. Tel. 721 296 669. (VC-053-12) KOUPĚ * KOUPÍM pojízdný kočovný vůz. Opavsko, Ostravsko a okolí. Tel. 732 214 992. (VC-032-12) 115 24 Praha 1. Do levého rohu obálky napište číslo inzerátu (je uvedeno v závorce na konci textu) nebo značku; •inzerent může podat v každém čísle pouze jeden inzerát; •zájemci o inzerci – podnikatelské subjekty, jejichž předmětem činnosti je obchod s medem, jeho výkup a zpracování – musejí s objednávkou na zveřejnění inzerátu předložit čestné prohlášení o tom, že nedovážejí med a v České republice s dovozovým medem neobchodují; •uvedené podmínky platí obdobně i pro nevyžádané články prezentující podnikatelské subjekty; •redakce si vyhrazuje právo odmítnout zveřejnění inzerátu, jestliže je jeho text v rozporu se zákony ČR nebo posláním vydavatele – ČSV, o. s.; •redakce neručí za kvalitu nabízeného zboží a služeb.

prosinec 2012 l 431

Včelařská palynologie XII.

Taxonomie nejvýznamnějších zdrojů pylu střední Evropy Čeleď: bobovité (Fabaceae) Představují velkou a významnou skupinu rostlin, z nichž některé jsou převážně nektarodárné - především trnovník bílý (akát) (Robinia pseudoacacia), u jiných, jako např. u jetelů (Trifolium), často převládá pylodárnost. Pylová zrna akátu s relativně slabou exinou i intinou často v oblasti pórů v preparátech praskají. Tvarem pylová zrna akátu zaobleně trojhranného tvaru spíše připomínají pyl různých růžovitých ovocných dřevin. Naopak pevnější jsou povrchové struktury u rodu jetel (Trifolium) s pylovými zrny oválného až protáhle eliptického tvaru, jak se velmi často jeví v bočním pohledu. Řada dalších bobovitých představuje hlavně významné zdroje nektarové snůšky. K nim patří např.: komonice (Mellilotus), vikev (Vicia), vičenec (Onobrychis) a štírovník (Lotus). Jejich pylová zrna jsou převážně elipticky protáhlého tvaru s hladkým povrchem. Čeleď: bukovité (Fagaceae) Do této čeledi patří většinou v dospělosti statné stromy značného včelařského významu. Všechny jsou včelám zdrojem pylu, duby (Quercus) a buky (Fagus) také medovice, jedině kaštanovník setý (Castanea sativa) však produkuje a včelám poskytuje také nektar. Typ pylových zrn v rámci této čeledi je velmi rozdílný. Pylová zrna buku jsou větších rozměrů (45 mikrometrů), kulovitá s póry vystupujícími v krátkých brázdách, pyl kaštanovníků je tvořen velmi drobnými zrny (jen 15 mikrometrů) s kulatými póry v brázdách a naše druhy dubů produkují pyl tvořící oválná až kulovitá zrna střední velikosti (30 mikrometrů) s trojicí brázd bez zřetelných pórů. Čeleď: stružkavcovité (Hydrophyllaceae) Významným zdrojem pylu i nektaru z této čeledi je svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia). Pylová zrna tvarem připomínají pyl řepky, jsou však znatelně menší, jen asi 20 mikrometrů v průměru, s poměrně tenkou exinou bez zřetelné příčné kresby uvnitř a s intinou silnější než je exina. Čeleď: liliovité (Liliaceae) Mnoho druhů liliovitých je včelám dobrým zdrojem pylu i nektaru. Jejich pylová zrna mají obvykle typický polokulovitý tvar s povrchem exiny nepravidelně síťovitě zvrásněným. Pylová zrna sněženek (Galanthus), bledulí (Leucojum), modřenců (Muscari) a česneků (Allium) jsou menší až střední velikosti (kol. 30 mikrometrů), lilie (Lilium) má podélný rozměr 432 l Včelařství

pylových zrn až 70 mikrometrů. Čeleď se rozpadá v moderních systémech do více samostatných čeledí, tvarové charakteristiky pylových zrn jsou však podobné. Do stejné skupiny patří i pylová zrna agáve (Agave), jejichž výskyt charakterizuje med tropického původu. Čeleď: slézovité (Malvaceae) Slézovité, jako čeleď s mnoha planě rostoucími i pěstovanými druhy slézů (Malva), slézovců (Lavatera), ibyšků (Hibiscus) a topolovek (Alcea) s výbornou nektarodárností, poskytují současně mnoho pylu a jsou tak cennými zdroji včelí pastvy. Pylová zrna slézovitých jsou v medu velmi nápadná, kde se vyskytují především v medech sklízených v době vrcholného a pozdního léta. Tato zrna jsou velká, kulovitého tvaru, s četnými drobnými póry a nápadnými dlouhými ostnitými výrůstky exiny. Čeleď: mákovité (Papaveraceae) Včelám poskytují ve většině případů výhradně pyl. K tomuto typu náleží rody mák (Papaver) a vlaštovičník (Chelidonium). Zemědým (Fumaria) z podčeledi (Fumarioideae) je včelám současně i dobrým zdrojem nektaru. Trikolpátní pylová zrna velikosti asi 30 mikrometrů v této čeledi mají hladký povrch s jemně zrnitou strukturou, tenkou intinou a relativně silnou exinou. Čeleď : borovicovité (Pinaceae) Čeleď je typická svým kvetením v době předjarního až časně jarního aspektu naší přírody. Zahrnuje především dva hlavní pylové typy. Borovice (Pinus) s dvojicí vzdušných vaků, tak jak jsou známy u borovice, jedle, smrku a cedru. Jiný typ představuje včelařsky významnější modřín (Larix) s kulovitými pylovými zrny s velmi silnou intinou a bez vzdušných vaků. Čeleď: jitrocelovité (Plantaginaceae) Zástupci této čeledi poskytují pouze pyl. Jsou však včelám medonosným jeho velmi významným zdrojem po velmi dlouhou část roku od pozdního jara do podzimu. Pylová zrna jitrocelů (Plantago) mají kulovitý tvar s větším počtem klíčních pórů rovnoměrně rozmístěných po celém povrchu zrna. Čeleď: liliovité (Liliaceae) Mnoho druhů čeledi je včelám dobrým zdrojem pylu i nektaru. Mají obvykle typický polokulovitý tvar s povrchem exiny nepravidelně síťovitě zvrásněným. Pylová zrna sněženek (Galanthus), bledulí

(Leucojum), modřenců (Muscari) a česneků (Allium) jsou menší až střední velikosti (kol. 30 mikrometrů), lilie (Lilium) má podélný rozměr pylových zrn až 70 mikrometrů. Čeleď se rozpadá v moderních systémech do více samostatných čeledí, tvarové charakteristiky pylových zrn jsou však podobné. Do stejné skupiny patří i pylová zrna agáve (Agave), jejichž výskyt charakterizuje med tropického původu. Čeleď: lipnicovité (Poaceae) Přes příležitostný sběr pylu včelami na některých druzích trav, zejména na psárce (Alopecurus), skutečně velmi významným druhem z hlediska podletního zásobení včelstev pylem je kukuřice (Zea). Velmi velká kulovitá až elipsoidní pylová zrna s tenkou exinou s drobnými póry jsou velmi lehce determinovatelná. Čeleď: pryskyřníkovité (Ranunculaceae) Jsou převážně zdrojem pylu, v některých případech s ohledem na obsah alkaloidů se však zvažuje i riziko jeho možné toxicity včelám. Pylová zrna pryskyřníků (Ranunculus) jsou obvykle drobná, velikosti kolem 20 mikrometrů, s poměrně silnou zvrásněnou exinou rozdělenou třemi až čtyřmi klíčními štěrbinami. Čeleď: řešetlákovité (Rhamnaceae) Je v podmínkách střední Evropy významná především výskytem krušiny olšové (Frangula alnus), převážně nektarodárného keře až nízkého stromku podrostu borových lesů. Samotný řešetlák (Rhamnus) rostoucí hlavně v okrajových porostních pláštích lesů vytváří pylová zrna drobnější a oválnějšího tvaru. Pylová zrna krušiny jsou velmi podobná zrnům eukalyptů, které jsou typickými identifikátory medu tropického původu, ovšem pylová zrna eukalyptů z čeledi myrtovitých (Myrtaceae) se liší přítomností uprostřed zrn se rozšiřujících brázd spojených do centrálního trojúhelníka. Čeleď: řešetlákovité (Rhamnaceae) Je v podmínkách střední Evropy významná především výskytem krušiny olšové (Frangula alnus), převážně nektarodárného keře až nízkého stromku podrostu borových lesů. Samotný řešetlák (Rhamnus) rostoucí hlavně v okrajových porostních pláštích lesů vytváří pylová zrna drobnější a oválnějšího tvaru. Pylová zrna krušiny jsou velmi podobná zrnům eukalyptů, které jsou typickými identifikátory medu tropického původu, ovšem pylová zrna eukalyptů z čeledi

Včelařská palynologie XII. myrtovitých (Myrtaceae) se liší přítomností uprostřed zrn se rozšiřujících brázd spojených do centrálního trojúhelníka. Čeleď: růžovité (Rosaceae) Představují pro včelí pastvu mimořádně významnou skupinu, která je velmi cenným zdrojem pylu a současně i nektaru. S výjimkou rodů jahodník (Fragaria) a tužebník (Filipendula) s drobnými pylovými zrny s hluboce zbrázděným povrchem mají pylová zrna většiny ostatních růžovitých podobný tvar v polárním pohledu trojúhelníkovitého obrysu, dobře známého především u pylu z běžných ovocných dřevin jako jsou rody: slivoň (Prunus), hrušeň (Pyrus) a jabloň (Malus). Největší velikostí se vyznačují pylová zrna hlohů (Crataegus) a slivoní ze skupiny trnek a švestek, poněkud menší jsou pylová zrna třešní, višní, jabloní a hrušní a nejmenší pak pylová zrna ostružiníků včetně maliníku. Pyl z produkce jmenovaných ovocných druhů je mikroskopicky často obtížně rozlišitelný, a proto dobrou pomoc při determinaci poskytne v tomto případě i znalost barvy pylových rousek, která je u hlohů žlutohnědá až žlutošedá, u slivoní hnědá, jabloně poskytují žluté až hnědožluté rousky, z hrušní včely sbírají rousky šedozelené až žlutozelené barvy a ostružiníky poskytují včelám pyl v šedých rouskách. Srovnatelně drobnější pylová zrna jako ostružiníky mají také růže (Rosa) a mochny (Potentilla). Čeleď: vrbovité (Salicaceae) Obsahuje mnoho druhů vrb, velmi významných zdrojů včelí nektarové i pylové pastvy, především v době vrcholného a pozdního předjaří. Síťovitě zbrázděný povrch poměrně drobných pylových zrn vrb o velikosti 17 mikrometrů až 25 mikrometrů obsahuje nápadné pravidelně utvářené výčnělky na povrchu exiny, které se postupně směrem k povrchovým štěrbinám pylových zrn snižují. Do této čeledi patří také výhradně pylodárné topoly (Populus), které v čas svého kvetení v době vrcholného předjaří patří k nejatraktivnějším zdrojům pylu pro včelstva. Jejich pylová zrna jsou nápadná proměnlivou velikostí, vždy jsou však větší než pylová zrna vrb a současně typická nepravidelnou “záplatovitou” strukturou silné až tlusté exiny a od ní často oddělenou intinou. Čeleď: krtičníkovité (Scrophulariaceae) Jsou skupinou rostin, která v letním období poskytuje včelstvům doplněk k celkové pylové výžvě. Je to druhově početná skupina, z níž včely navštěvují především

květy divizny (Verbascum), lnice (Linaria) a rozrazilu (Veronica), přičemž pylová zrna divizen a lnice jsou charakteristická obsahem oranžově-hnědé olejovité hmoty a pylová zrna rozrazilů se zrnitou strukturou obsahu podél klíčních štěrbin mají nepravidelný tvar. Čeleď: simarubovité (Simaroubaceae) Je zastupena ve městech ČR již často zdomácnělým pajasanem (Ailanthus), kvetoucím v době vrcholného léta, jehož pyl se vyznačuje tenkými úzkými rýhami na povrchu zrn a podélnými póry. V polárním pohledu se tato zrna vyznačují často hexagonálním tvarem. Čeleď: lilkovité (Solanaceae) Jsou včelám příležitostným zdrojem pylu i nektaru v létě a v podletí. Vytvářejí drobná pylová zrna většinou velikosti do 20 mikrometrů s exinou výrazně zesílenou v oblasti klíčních pórů. Včelařsky významným druhem této naší flóry je zejména kustovnice (Lycium). Čeleď: pupalkovité (Oenotheraceae) Včelám jsou bohatým letním až pozdě letním zdrojem pylu - pupalky (Oenothera) hlavně v podvečerních hodinách, vrbky (Chamerion) a vrbovky (Epilobium) po celý den. Dobrým určovacím znakem pylových zrn jsou klíšťkovitě protáhlé výčnělky exiny kolem 3 (u vrbky často i 4) klíčních pórů na povrchu velkých pylových zrn. Čeleď: tisovité (Taxaceae) a cypřišovité (Cupressaceae) Zástupci obou čeledí - tisy (Taxus), cypřišky (Chamaecyparis), zeravy (Thuja), zeravce (Biota), jalovce(Cupressus) - mohou být lokálně velmi významným zdrojem pylu hlavně v době vrcholného předjaří. Jejich pylová zrna se vyznačují velmi silnou intinou. Vlastní obsah pylového zrna v něm zaujímá jen malý objem nepravidelně paprsčitého tvaru. Čeleď: lípovité (Tiliaceae) Lípy jsou včelám především zdrojem nektaru ale současně na mnoha lokalitách i významným zdrojem pylu v době vrcholného léta. Pylová zrna lip jsou nezaměnitelného tvaru s klíčními póry velmi dobře patrnými uprostřed stran oválně trojúhelníkovitých zrn v polárním pohledu. Čeleď: jilmovité (Ulmaceae) Tyto dřeviny, zejména jilm vaz (Ulmus laevis), jsou velmi cennými avšak současně výhradními zdroji pylu v době vrcholného předjaří s proměnlivou velikostí i tvarem pylových zrn pocházejících ve stejné době z jediné dřeviny. Póry se

u těchto pylových zrn nalézají rovnoměrně rozloženy ve středové rovině, obsah je hrubě zrnitý, exina je silná. Čeleď: brukvovité (Brassicaceae) Brukvovité jsou druhově početnou čeledí rostlin vytvářející lehce určitelný typ menších až středně velkých pylových zrn s povrchem síťovitě zbrázděným a s trojicí klíčních štěrbin. Exina je poměrně silná s četnými sloupky vytvářejícími ve světelném mikroskopu dojem výrazného příčného šrafování v polárním i bočním pohledu. Z hlediska nektarové i pylové snůšky včel patří nejvýznamnější druhy této čeledi do rodů brukev (Brasica) - především řepka a hořčice (Sinapis). Čeleď: mrkvovité (Daucaceae) Představují čeleď s množstvím druhů, které ve svých okolících vytvářejí většinou pyl velmi podobného oválně protáhlého tvaru. Od tvarově podobných pylových zrn například u rodu vikev (Vicia) protáhle eliptického tvaru, jsou u rostlin mrkvovitých protilehlé strany delšího ohraničení zrn exinou prakticky rovnoběžné. Z pěstovaných mrkvovitých rostlin majících význam pro včelí pastvu je třeba zmínit především kmín (Carum). Pylová zrna mrkvovitých většinou dosahují střední velikosti 30 - 40 mikrometrů, ovšem pyl bolševníku velkolepého dosahuje velikosti až 50 mikrometrů. Mrkvovité svou přítomností determinují med získávaný v letním období. Čeleď: violkovité (Violaceae) Jako celek nepatří k příliš významným zdrojům včelí pastvy. Do této čeledi však patří violka trojbarevná (Viola tricolor), která jako častý plevel v podrostu řepkových polí bývá významným zdrojem pylu po ukončení kvetení řepky a může tak ohrožovat včelstva v případě použití pro včely jedovatých desikantů do zdánlivě odkvetlého řepkového porostu. Pylová zrna violky trojbarevné mají nezaměnitelný čtyř až pětiúhelníkovitý tvar. Čeleď: révovité (Vitaceae) Zatímco réva vinná (Vitis vinifera) není včelařsky významnou rostlinou, některé popínavé druhy této čeledi, především loubinec trojlaločný (Parthenocissus tricuspidata) jsou v létě včelám bohatým zdrojem pylu. Trikolpátní pylová zrna loubinců mají jemně síťovitý povrch, který v jejich rozích přechází do paralelních rýh. RNDr. Václav Švamberk (autor je předsedou ČSV, o.s., a učitelem včelařství) kontakt: tel.: 603 830 411 e-mail: [email protected]

Včelařská palynologie XII.

Barvy pylových rousek VQČåHQND þHPHĜLFH OtVND&RU\OXV *DODQWKXVQLYDOLV +HOOHERUXVQLJHU DYHOODQD

ROãH$OQXV JOXWLQRVD

SRGEČO7XVVLODJR IDUIDUD

YUEDMtYD6DOL[ FDSUHD

PRGĜtQ/DUL[ GHFLGXD

MLOPYD]8OPXV ODHYLV

]LPRVWUi]%X[XV WRSRO3RSXOXVVS VHPSHUYLUHQV

ãDIUiQ&URFXV YHUQXV

YĜHVRYHF(ULFD VS

VDVDQND $QHPRQH QHPRURVD

PHUXĖND $UPHQLDFDVS

MDVDQRMDYRU 1HJXQGRVS

RUVHM)LFDULD YHUQD

EĜt]D%HWXOD SHQGXOD

NRQLNOHF3XOVDWLOOD VS

EURVNYRĖ3UXQXV SHUVLFD

MDVDQ)UD[LQXV H[FHOVLRU

DQJUHãW *URVVXODULDXYD FULVSD

MDYRUPOpþ$FHU SODWDQRLGHV

WUQND3UXQXV VSLQRVD

WĜHãHĖ3UXQXV DYLXP

SDPSHOLãND 7DUD[DFXPVS

ãYHVWND3UXQXV GRPHVWLFD

EXN)DJXV V\OYDWLFD

KUXãHĖ3\UXVVS MDEORĖ0DOXV

KORK&UDWDHJXV VS

MtURYHF$HVFXOXV KLSSRFDVWDQXP

GXEOHWQt4XHUFXV MDQRYHF MHĜiEREHFQê UREXU 6DURWKDPQXVVS 6RUEXVDXFXSDULD MLWURFHO3ODQWDJR

WUQRYQtNDNiW 5RELQLD SVHXGRDFDFLD

PiNYOþt3DSDYHU UĤåHãtSNRYi UKRHDV 5RVDFDQLQD

SiPHOQtN 6\PSKRULFDUSXV VS

YLNHYERE9LFLD IDED

PDOLQtN5XEXV LGDHXV

YOþtERE/XSLQXV SRO\SK\OOXV

KRĜþLFHEtOi 6LQDSLVDOED

MHWHOSOD]LYê 7ULIROLXPUHSHQV

MHWHOOXþQt 7ULIROLXP SUDWHQVH

OtSD7LOLD[ YXOJDULV

NRSUHWLQD /HXFDQWKHPXP YXOJDUH

WXåHEQtNMLOPRYê )LOLSHQGXOD XOPDULD

N\SUHM/\WKUXP VDOLFDULD

SĜtVDYQtNWURMFtSê 3DUWKHQRFLVVXV WULFXVSLGDWD

FKUSDSROQt &HQWDXUHD F\DQXV

SRKDQND )DJRS\UXP HVFXOHQWXP

EČORWUQ(FKLQRSV VS

YUEND~]NROLVWi &KDPDHQHULRQ DQJXVWLIROLXP

NDãWDQRYQtN &DVWDQHDVDWLYD

PiNVHWê3DSDYHU NRPRQLFHEtOi VRPPQLIHUXP 0HOLORWXVDOEXV

þHNDQND &LFKRULXP LQW\EXV

GLYL]QDPDORNYČWi 9HUEDVFXP WKDSVXV

NDNRVWNUYDYê *HUDQLXP VDQJXLQHXP

VOXQHþQLFH FKUDVWDYHF +HOLDQWKXV .QDXWLDDUYHQVLV DQQXXV

SRKDQND )DJRS\UXP HVFXOHQWXP

VYD]HQND 3KDFHOLD WDQDFHWLIROLD

UPHQEDUYtĜVNê $QWKHPLV WLQFWRULD

RSOHWND)DOORSLD EDOGVFKXDQLFD

VYODþHF &RQYROYXOXV DUYHQVLV

RKQLFH5DSKDQXV UDSKDQLVWUXP

NXNXĜLFH=HD PD\V

EĜHþĢDQ+HGHUD KHOL[

KYČ]GQLFH$VWHU QRYDHDQJOLDH

SXSDOND SURVNXUQtN 2HQRWKHUD $OWKDHDRIILFLQDOLV ELHQQLV

YĜHV&DOOXQD YXOJDULV

YUDWLþ7DQDFHWXP ]iSOHYiN MLĜLQND'DKOLDVS YXOJDUH +HOHQLXPVS

ĜHSND%UDVVLFD QDSXV