Tetra Pak Magazine AT.CZ.HU.SK 2/2011
Téma: Udržitelný rozvoj
1
Obsah Udržitelný rozvoj
4–7
Tetra Pak Magazine AT. CZ. HU. SK.
Téma Kroky k úspěchu udržitelného rozvoje Amanda Jordan, Corporate Citizenship, GB
Editorial
20–22 Trendy
8–9
Flexibuild – domy z nápojových kartonů Autor: Jaroslav Major
Rozhovor
Vážení obchodní přátelé, není vůbec náhoda, že vydání časopisu .for Life, které držíte v ruce, se věnuje výhradně udržitelnému rozvoji. Společnost Tetra Pak je jedním z průkopníků environmentálního přístupu v podnikání, o čemž svědčí řada ocenění, která získáváme po celém světě. Letos na jaře Tetra Pak v této oblasti přijal velice odvážný desetiletý plán, či spíše závazek, o němž se můžete podrobně dočíst v článku Mission Possible. Předtím však ještě dáme slovo Amandě Jordan z britské agentury Corporate Citizenship, s níž jsem se setkala letos na jaře v Praze na velké mezinárodní konferenci o udržitelném rozvoji. Amanda dokáže jako málokdo jiný srozumitelně vysvětlit, jaké jsou výhody udržitelnosti v podnikání a jaký z ní lze mít z dlouhodobého hlediska finanční profit. Poradí vám taky, jak dát dohromady správný plán udržitelnosti, který se stává nezbytným nástrojem komunikace moderních společností. Na dalších stránkách se seznámíte s tím, jak se v našich zemích změnil přístup k udržitelnosti v distribuci a retailu. Také si zapamatujte název Flexibuild, je to jméno firmy i unikátní technologie z jižní Moravy, kde začali z použitých nápojových kartonů vyrábět prefabrikované rodinné domky, s nimiž chtějí prorazit do světa. Z jiného odpadu a úplně jiným způsobem staví své domy americký architekt a průkopník „radikálně udržitelného života” Mike Reynolds. S časopisem .for life se určitě nudit nebudete. Ještě než se do něj začtete, dovolte mi, abych vám popřála krásné vánoční svátky, úspěšný, a hlavně udržitelný rok 2012.
Hana Zmítková, ředitelka pro styk s veřejností a životní prostředí, Tetra Pak Danube
Udržitelnost je věc informací a svědomí rozhovor s Hanou Zmítkovou, ředitelkou pro styk s veřejností a životní prostředí, Tetra Pak Danube
23 Případová studie Továrna (téměř) odstřižená od sítě Zdroj: Frito-Lay
10–13 Tetra Pak pro udržitelnost Mission Possible aneb Desetiletý závazek Zdroj: Tetra Pak, Mission Possible, Sustainability update 2011
24–25
.for life Tetra Pak Magazine AT. CZ. HU. SK. redakční rada předsedkyně Hana Zmítková (CZ) členové Anita Dunai (HU) Lenka Hálková (CZ) Zsuzsanna Posztós (HU) Brigitta Rainer (AT) Vlasta Řeháčková (CZ) Roman Straka (CZ) Carina J. Wallner (AT) vydává Tetra Pak Česká republika s.r.o. Nová Cesta 17, Praha 4 Tel.: +420 261 007 111 Fax: +420 26 92 09 55 www.tetrapak.com realizace Moloko ateliér s.r.o Ke Hřišti 20/239, Praha 8 Tel.: +420 775 557 758 www.molokoatelier.cz
Případová studie Udržitelnost a maloobchodní značky Zdroj: IGD, GB
vedoucí vydání: Vlasta Řeháčková editace textů: Jaroslav Major grafická úprava: Dalibor Štrop
14 Anketa Jaké vidíte výhody udržitelného rozvoje ve vašem podnikání?
26–29 Trendy Architekt odpadu „Zemělodě“ amerického architekta Mikea Reynoldse Autor: Jaroslav Major
15–19 Trendy Zelené prodejny Udržitelně projektované prodejny a sklady v Česku, Rakousku a Maďarsku Autor: Jaroslav Major
fotografie: archiv Tetra Pak, iStockphoto, Dreamstime
30–31
Děkujeme za spolupráci společnosti Blue Events, s.r.o., která v letošním roce pořádala Fórum pro udržitelné podnikání (www.blueevents.cz, www.sustainbiz.cz).
Produktové novinky Tetra Evero Aseptic – mléko v kartonové lahvi Zdroj: Tetra Pak
Mediální produktová informace pro zákazníky Tetra Pak, omyly a tiskové chyby vyhrazeny.
Co jsou udržitelné zdroje? Za udržitelné zdroje můžeme považovat všechny suroviny, případně zdroje energie, jejichž spotřeba probíhá stejně rychle jako jejich obnova. Například dřevo můžeme považovat za obnovitelný zdroj, pokud jsou stromy káceny pouze v takovém množství, aby stačily dorůstat. Obnovitelnými zdroji energie jsou vítr, slunce, říční nebo mořské proudy. Ropa, zemní plyn a vytěžené minerály se nijak neobnovují, a tak mezi udržitelné zdroje nepatří. Zásoby mořských ryb je možné obnovit, ale vzhledem k tomu, že v současné době se jich vyloví víc, než je jejich přírůstek, jsou považovány za neobnovitelný zdroj. [Zdroj: Wikipedia]
Kroky k úspěchu udržitelného rozvoje Zkušenosti nám ukazují, jak významně se změnilo chápání společenské odpovědnosti, říká Amanda Jordan ze společnosti Corporate Citizenship. V posledních více než deseti letech jsme byli svědky postupného odklonu od celkem nahodilé filantropie k mnohem propracovanějším programům korporátní odpovědnosti, které se stále více dostávaly do souladu s podnikatelskými prioritami. Firmy a podnikatelé se chopili výzvy udržitelnosti s cílem zachovat sociální výhody a hospodářskou prosperitu i v podmínkách klesajících zásob přírodního bohatství. 4
Téma
Stalo se normou i v těch největších společnostech, že srozumitelně prezentují své úsilí o zlepšení životního prostředí, sociální a etické principy, a to nejenom v kruhu zasvěcených specialistů nebo investorů, ale také svým zákazníkům a zaměstnancům. Až dosud měla tato komunikace obvykle formu přílohy k výroční zprávě. Většinou v ní byly zachyceny úspěchy dosažené v posledním roce a jmenovány cíle pro rok následující. Teď jsme svědky úplně nového fenoménu – firmy přicházejí s vlastními plány udržitelnosti. Zaznamenali jsme zvýšený zájem mezi našimi klienty o to, jak je možné takový plán vytvořit. Plnohodnotný plán udržitelnosti jde totiž za hranice hlavních provozních záležitostí firmy, bere do úvahy komplexní dopad ekonomických, environmentálních a sociálních vlivů ovlivňujících podnikání a zaměřuje se na to, jak tyto faktory usměrnit, aby bylo možné dosáhnout dlouhodobé úspěšnosti udržitelného rozvoje. A protože jsme dostávali stále stejné dotazy, přivedlo nás to na myšlenku vytvořit krátký manuál. Zaměřujeme se v něm na to, co to vlastně plán udržitelnosti je, jak vypadá a jak si můžete sami takový plán vytvořit. Důležitou věc si musíte uvědomit hned na začátku: vytvořit plán je pouze součástí mnohem delšího procesu udržitelnosti. Vypracovali jsme schéma, na němž můžeme demonstrovat, jak se může plán vyvíjet, od snahy ovlivnit v delším časovém horizontu jediný prvek až po propracované strategie, které zahrnují celý řetězec podnikání.
Plány udržitelnosti Ještě předtím, než budeme hovořit o plánu udržitelnosti, měli bychom si definovat, co to udržitelnost vlastně je. V minulosti byl tento termín používán zejména ve vztahu k faktorům ovlivňujícím životní prostředí, ale dnes jej chápeme v mnohem širším smyslu. Když hovoříme
o udržitelnosti, máme na mysli identifikaci a ovlivňování environmentálních, sociálních a ekonomických faktorů takovým způsobem, abychom zajistili dlouhodobou perspektivu a úspěch v podnikání. Plány udržitelnosti mají základ v existující strategii korporátní zodpovědnosti, do níž se začleňují environmentální a sociální faktory. Kdy se tady strategie mění v plán? Prováděli jsme výzkum mezi největšími společnostmi, abychom zjistili, jaký význam mají jejich plány udržitelnosti a co všechno zahrnují. Z tohoto výzkumu se nám podařilo identifikovat některé základní faktory, které by měly plány udržitelnosti obsahovat. Díky nim můžeme docela dobře rozlišit, co to je plán a co je pouze strategie korporátní zodpovědnosti. PLÁN UDRŽITELNOSTI BY MĚL OBSAHOVAT: • pochopení role, kterou hraje předmět podnikání v řešení environmentálních a (nebo) sociálních vlivů; • dlouhodobé zaměření, výhled na 10–15 let; • cíle – co bude považováno za úspěch; • komunikace – průběžné zprávy o pokroku a poznatcích; • jméno nebo značku, které plán zřetelně odliší od ostatní firemní komunikace.
Čím se plány zabývají? Většina plánů má silný sklon k environmentálním cílům, zejména se soustředí na uhlíkovou stopu, ale některé z nich pokrývají široké spektrum ekonomických a sociálních témat. Nejvypracovanější plány vycházejí z obchodní strategie a mají přesně určené cíle v horizontu příštích 10–15 let. Obvykle překračují rámec podnikatelských ambicí a předkládají řešení, která ovlivňují dodavatelský řetězec, distribuci, vztah k zákazníkům i spotřebitelům. Téma
5
Součásti plánu Kořeny Větve • cíle • časový plán
• podnikatelská strategie • materiální zabezpečení • řízení • hodnotový řetězec • zaměstnanci • spotřebitelé a výrobky • politika prosazování • komunikace
Pátý krok Pokrytí všech podnikatelských operací spolu s hodnotovým řetězcem, návaznost na výkon, reflektování globálních priorit. Podnikání, jehož úkolem je vytvářet obnovitelný svět.
Čtvrtý krok Angažování vnějších zdrojů – pokrytí více operací najednou, posun hodnotového řetězce, spolupráce s ostatními zúčastněnými stranami.
Záběr je široký, zahrnuje všechny operace a zúčastněné strany
Plán udržitelnosti chápeme jako živý, vyvíjející se organismus, připomínající strom.
Třetí krok Jasné řízení nejvyšším představitelem firmy, součást firemní strategie, snaha o zapojení širšího okolí.
Záběr se rozšiřuje na více problémů a zahrnuje více zúčastněných stran
Druhý krok Mnohem přesnější zvážení dalších kroků, pokus o zapojení zaměstnanců a dodavatelů. Rychlá reakce.
Součásti plánu První krok Přehled cílů a závazků v environmentální sociální oblasti s dlouhodobým horizontem.
Záběr plánu je úzký, soustředěný na jeden vnitřní problém
Plán udržitelnosti chápeme jako živý, vyvíjející se organismus, připomínající strom. Jeho základy či spíše kořeny tvoří časové horizonty a cíle. Šíře plánu se pak podobá větvím stromu. V počátečním stadiu mají jen úzký záběr, většinou se soustředí na jediné téma, kterým je životní prostředí. Jak se plán vyvíjí a rozšiřuje, také větve se rozšiřují a nabalují na sebe nová témata za účasti stále více zainteresovaných stran.
Mapa plánu
Graf 1
Závěry
Amanda Jordan je spolupředsedkyní představenstva společnosti Corporate Citizenship a její zakládající ředitelkou
Plány udržitelnosti jsou relativně novým fenoménem a stále se vyvíjejí. Nejvyšším stupněm v našem grafu není stav dosažení definitivní udržitelnosti, je to udržitelnost v tomto čase. Lze očekávat, že společnosti, které dosáhnou stanoveného cíle, budou i nadále hledat cesty do budoucnosti a tomu budou přizpůsobovat svoje plány. Plány udržitelnosti pomáhají firmám zaujmout své místo ve světě. Jdou nad rámec běžné korporátní zodpovědnosti a veřejně je zavazují k dlouhodobému zlepšování podmínek, přičemž sdělují, jakým způsobem toho chtějí docílit. Fungují také jako dobrý marketinkový nástroj. Jejich prostřednictvím se firmy hlásí k mnohem širším závazkům na národní i mezinárodní úrovni, dávají o sobě vědět všem zúčastněným stranám. Plány udržitelnosti tak představují nový stupeň korporátní zodpovědnosti, kde životní prostředí a sociální zodpovědnost se stávají stejně důležitou součástí podnikání jako ekonomická kritéria.
Corporate Citizenship je poradenská kancelář specializující se na korporátní zodpovědnost a poradenství v oblasti udržitelného rozvoje. Z kanceláří v Londýně a New Yorku pomáhá v této oblasti řadě klientů, mezi nimž jsou například Unilever, Pearson, Go Ahead, Centrica, Cadbury Schweppes, Diageo, Lafarge, HSBC a Vodafone. www.corporate-citizenship.com
Graf umožňuje firmám analyzovat jejich plán a hodnotit jeho jednotlivé součásti v různých stupních jeho plnění. To umožňuje detailní posouzení pokroku a určení oblasti dalšího rozvoje. (Graf 1)
Jak měřit úspěch? Jedním ze znaků dobře sestavených plánů je takzvaná „roadmap“, tedy přesný plán toho, co, kdy a jakým způsobem chce společnost dosáhnout. Například plán společnosti SONY nazvaný Road to Zero má stanovený konečný cíl v roce 2050, ale už pro rok 2015 má stanovené rovněž dílčí cíle.
Kdo hodnotí úspěch? Plnění plánu garantují všichni vedoucí pracovníci, kteří jsou k tomu motivováni odměnami pro řídicí management firmy. K tomu, aby byla zajištěna nestrannost při hodnocení jeho plnění, je proto vhodné vytvořit tým externích poradců. 6
Téma
Jak postupovat při komunikaci plánu? Nejběžnějším prostředkem komunikace ve fázi uvádění názvu plánu jsou internetové mikrostránky. Obsahují rady a tipy, videoklipy, odkazy na ekologicky šetrné výrobky, podrobné zprávy a odkazy na sociální média.
Kroky k úspěchu plánu udržitelnosti – model Corporate Citizenship Na základě našich výzkumů, práce s klienty a našeho vlastního chápání udržitelnosti jsme vytvořili jakýsi vzor, který by měl pomoci našim zákazníkům při zvažování a vývoji účinného plánu udržitelnosti.
Téma
7
Udržitelnost je věc informací a svědomí Rozhovor s Hanou Zmítkovou, ředitelkou pro styk s veřejností a životní prostředí, Tetra Pak Danube Společnost Tetra Pak letos zahájila ambiciózní program udržitelnosti do roku 2020. Co z něj je pro vás nejdůležitější? Chceme zdvojnásobit recyklaci a zajistit, aby všechny naše obaly měly certifikát FSC (Forest Stewardship Council), zároveň usilujeme o to, aby naše obaly byly vyráběny stoprocentně z obnovitelného zdroje. To všechno s cílem snížit uhlíkovou stopu v celém hodnotovém řetězci. Zdvojnásobit recyklaci obalů v roce 2020 znamená investovat do nových technologií a spolupracovat s místními komunitami s cílem zvýšit povědomí spotřebitelů a jejich ekologickou zodpovědnost. Jak to vypadá v současné době v jednotlivých zemích vaší působnosti s recyklací? Nejlépe jsou na tom na Slovensku, kde se k recyklaci vrátí 41 % všech nápojových obalů, v Rakousku je to 35 %, v Česku 20 % a v Maďarsku 16 %. Pokud jde o obaly vyrobené pouze naší firmou, je to číslo ještě vyšší. Potěšitelné je, že i přes růst prodejů podíl recyklovaných obalů stále stoupá. Například v našich čtyřech zemích se od roku 2007 do loňska zvýšil podíl recyklovaných obalů Tetra Pak z 23 % na 36 %. Liší se nějak přístup k recyklaci použitých kartonů v jednotlivých zemích? S výjimkou Belgie, Rakouska a Německa, kde jsou recyklační cíle dané zákonem, všude jinde v Evropě závisí sběr použitých kartonů pouze na zodpovědnosti a uvědomě8
Rozhovor
ní obyvatel a taky na dostupné infrastruktuře. Poznáte hned rozdíl, když jsou někde kontejnery na tříděný odpad téměř v každé ulici a i na návsi té nejmenší vesničky, a jinde nejsou skoro vůbec vidět. Není přitom pravda, že větší konkurence firem zabývajících se sběrem tříděného odpadu vede automaticky ke zvýšení recyklace. Je to spíše záležitost informování a uvědomělosti spotřebitelů. Můžete krátce popsat, jak vypadá proces recyklace nápojových kartonů? Po svozu se na třídičkách vytřídí a pak se odvezou do papíren, kde se z nich procesem rozvláknění získá buničina, kterou je možné dál zpracovávat v papírenském průmyslu na běžný papír, ubrousky a podobně. Mimochodem právě o buničinu z nápojových kartonů je v papírnách veliký zájem. Na sítech v papírně ale zůstávají zbytky hliníku a polyetylenu, s nimiž je problém. Sice lze vyrábět odpadkové nádoby, květináče, palety, ramínka na šaty a podobné předměty, ale větší část zatím končí v cementárnách jako palivo. A za to je třeba navíc zaplatit. Po celém světě se nyní zkoušejí různé technologie, jak nejlépe tyto hodnotné suroviny zpracovávat. V Barceloně funguje recyklační linka, která pyrolýzou, což je proces zplyňování, mění polyetylen na plyn využitelný k výrobě elektrické energie. Podobná zařízení jsou už ve zkušebním provozu taky v Německu a Polsku, takže brzy už snad budeme i v našich zemích mít po starostech, kam s hliníkem a polyetylenem.
Z použitých kartonů se ale taky dají vyrábět například stavební desky. Výhoda je, že odpadá nutnost oddělovat jednotlivé použité materiály. Lisováním při vysoké teplotě se přítomný polyetylen roztaví a stlačená směs vláken papíru a hliníku se spojí do pružné hmoty. Ta je poté rychle ochlazena a výsledkem je pevná deska s lesklým nepropustným povrchem. Hmotu lze taky za tepla tvarovat, takže z ní lze vyrábět třeba střešní krytinu nebo ekologický nábytek, například do škol. Cílem společnosti Tetra Pak je vyrábět stoprocentně udržitelný obal, to tedy znamená obal bez hliníkové fólie i bez polyetylenové vrstvy? V Brazílii spolupracujeme s petrochemickou firmou Braskem, která vyrábí přírodní polymery z cukrové třtiny. Dodává nám už pro některé obaly plastové uzávěry a časem dojde i na polyetylenovou fólii na bázi cukrové třtiny. Naším cílem je také v budoucnu úplně
odstranit z našich obalů hliníkovou fólii. Přestože představuje pouhých pět procent hmotnosti obalu, znamená z hlediska udržitelnosti největší zátěž. Jsou spotřebitelé schopni ocenit přednosti ekologických obalů? Obávám se, že dnes ještě nikoliv. Samozřejmě, v průzkumech veřejného mínění skoro každý o sobě tvrdí, jaký je zastánce udržitelnosti a ekologie. Jenže v okamžiku, když stojí u regálu v hypermarketu, rozhoduje se především podle ceny. Myslím, že je pořád ještě šance to změnit. Podívejte se, jak výborně se prodávají všechny ty organické a bio potraviny, přestože jsou o poznání dražší než potraviny ošetřované chemicky. V tomto případě funguje veřejné mínění, které je přesvědčené, že co je „bio“, to je taky zdravé. Proč by nemělo totéž fungovat v případě ekologických obalů? Udržitelnost je věc svědomí, a hlavně informovanosti. Autor rozhovoru: Jaroslav Major Rozhovor
9
Společnost Tetra Pak se už tradičně chová ekologicky odpovědným a udržitelným způsobem a stanovuje tak měřítka nejen svému průmyslovému odvětví.
Mission Possible aneb Desetiletý závazek Chráníme dobré! Tímto heslem se společnost Tetra Pak řídí již řadu let. Světová jednička v oboru potravinářských obalů se ale nezaměřuje pouze na ochranu produktů v hodnotovém řetězci od dodavatelů až po zákazníky, distribuci, zaměstnance a finální spotřebitele, ale také na ochranu životního prostředí. Na začátku roku 2011 vyhlásila společnost Tetra Pak ambiciózní plán na cestě k udržitelnosti a nazvala zprávu o něm příznačně: Mission Possible – Strategie 2020. 10
Tetra Pak pro udržitelnost
Tento plán obsahuje závazek, že společnost Tetra Pak ani při růstu objemu výroby nevyprodukuje v roce 2020 více skleníkových plynů, než tomu bylo v roce 2010. Během příštích deseti let chce zároveň zdvojnásobit podíl recyklovaných použitých nápojových kartonů. Současně s tím vypracovala plán a určila cíle, aby tento závazek splnila.
Z mála více Společnost Tetra Pak předpokládá, že během deseti let globálně zvýší své prodeje o více než 60 %. Přitom ovšem nechce zatěžovat životní prostředí dalším nárůstem produkce skleníkových plynů, zejména CO2. V nedávné minulosti se jí podařilo dokázat, že je to možné. Od roku 2005 snížila své emise o 13 %, zatímco její výroba vzrostla o 23 %. Dosáhla toho přijetím přísných opatření v úspoře energie ve všech fázích výroby a distribuce a také využíváním elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Společnost si k tomu najala externí odborníky, kteří provádějí každoročně energetický audit ve všech továrnách společnosti Tetra Pak, aby zjistili, kde se nabízejí možnosti úspory energie a kde by bylo možné využívat ji efektivněji. Největší pozornost se věnuje technologii procesu přeměny výchozích materiálů – papírových kartonů, hliníkových a polyetylenových fólií – v obaly. Právě při výrobě obalů totiž vzniká asi 78 %
všech skleníkových plynů, které společnost v současné době produkuje. Největšími spotřebiteli energie jsou laminátory, ty se podílejí na celkové spotřebě elektrické energie při výrobě obalů asi ze 70–80 %. V současné době je už vypracovaná předběžná studie na 15% zvýšení účinnosti jejich provozu. V cestě za splněním svého závazku spolupracuje Tetra Pak i se svými zákazníky, jimž nabízí ekologicky šetrnější technologie pro zpracování a balení potravin. Pomáhá jim rovněž v koordinaci a optimalizaci jejich strojového parku. Tetra Pak rovněž motivuje své dodavatele základních výrobních surovin, aby i oni ve zvýšené míře dbali na životní prostředí. Například všichni dodavatelé jsou smluvně zavázáni k předkládání pravidelných zpráv o úrovni své uhlíkové stopy a o přijatých opatřeních na její snížení. Podobnému hodnocení dokonce podléhají přepravci zajišťující dopravu a zásobování.
Použitý obal je cenná surovina V roce 2010 bylo na celém světě recyklováno 32 miliard použitých nápojových kartonů firmy Tetra Pak. To znamená dvojnásobný nárůst proti roku 2002. Bylo tak ušetřeno 473 000 tun materiálů, které by jinak skončily na skládkách nebo byly spáleny. Místo toho se je podařilo využít jako cennou výchozí surovinu k výrobě dalších nových produktů. Tetra Pak pro udržitelnost
11
Rekuperace energie
Recyklace
Surovinová základna
Obalový design Zákazníci Doprava
Výroba
Životní cyklus nápojového kartonu
Společnost Tetra Pak věnuje recyklaci svých obalů velkou pozornost. Z důvodu bezpečnosti a pevnosti obalu a také z hygienických důvodů se nápojové kartony vyrábějí výhradně z primárního vlákna. Po použití lze recyklací v papírnách získat zpět buničinu, která je vhodná k výrobě jiných typů kartonových obalů, ubrousků, utěrek, obálek... Polyetylen a hliník mohou být recyklovány v nejrůznější kompozitní výrobky, stavební nebo střešní panely, ale také z nich lze vyrábět parafínové oleje případně hliníkové prášky pro průmyslové použití. Novinkou je zpracování tohoto odpadu pyrolýzou, která přemění polyetylenovou vrstvu na energeticky využitelný plyn. Recyklační linka společnosti Stora Enso v Barceloně zpracovává ročně 60 tisíc tun použitých nápojových kartonů, z nichž ročně „vytěží“ asi 9000 tun polyetylenu přeměněného na plyn. Cílem společnosti Tetra Pak je zvýšit podíl recyklovaných kartonů v roce 2020 z nynějších 20 % na 40 %. Je to velký úkol zejména v nových rychle se vyvíjejících ekonomikách, kde se dosud sběru druhotných surovin nevěnovala velká pozornost. 12
Tetra Pak pro udržitelnost
Zatímco v Evropě díky regulovanému a povinnému sběru odpadů dosahuje recyklace v některých zemích až 65 %, v Číně, Vietnamu, Indii a dalších rozvojových zemích společnost Tetra Pak musí sama vyhledávat partnery, s nimiž vytváří komunální recyklační infrastrukturu, a zároveň hledá zájemce o výkup odpadových surovin. Díky tomuto úsilí se v posledních deseti letech podařilo v celém světě zvýšit počet recyklovaných kartonů z 10 na 32 miliard. Cíl pro rok 2020 – zdvojnásobit podíl recyklace – bude fakticky, s ohledem na plánovaný růst výroby, znamenat, že se bude recyklovat třikrát více obalů než dnes. Klíčovým úkolem je důslednější prosazování udržitelných a ekonomických metod recyklace, které snižují náklady na sběr a generují vyšší hodnotu suroviny.
Kroky ke stoprocentní udržitelnosti Cílem společnosti Tetra Pak je nabídnout zákazníkům a spotřebitelům obal vyrobený ze stoprocentně obnovitelných zdrojů. Důležitým krokem na této cestě je zajistit, aby v roce 2020 byl veškerý papír používaný k výrobě nápojových kartonů certifikován podle nor-
my FSC (Forest Stewardship Council), která je zárukou, že dřevní hmota, z níž byl papír vyroben, pochází z cíleně obhospodařovaných lesů. Už v roce 2012 by měl podíl certifikovaných obalů od firmy Tetra Pak dosáhnout 50 %. Společnost Tetra Pak také intenzivně pracuje na náhradě polyetylenu získávaného z ropy pro výrobu uzávěrů a ochranných fólií za polyetylen rostlinného původu, který je rovněž stoprocentně obnovitelný. Pro splnění úkolů Strategie 2020 plánuje Tetra Pak řadu dalších inovací. Týkají se jak technologií, tak samotných produktů. Moderní plnicí linky mají o třetinu nižší energetickou spotřebu, než měla obdobná zařízení v polovině 90. let. Jejich spotřeba vody klesla za posledních deset let dokonce na polovinu. V roce 2010 přišla společnost Tetra Pak s technologií „One Step“ pro mléko zpracovávané procesem UHT, která umožňuje zákazníkům snížit uhlíkovou stopu o 40 %. Při tomto způsobu úpravy mléka se ušetří až 60 % vody a sníží zatížení odpadních vod o 40 %. Náklady na celý proces jsou poloviční ve srovnání s běžným procesem UHT.
Úplně odlišným přístupem ke sterilizaci mléka mohou zákazníci na plnicích linkách ušetřit až 50 % energie. Součástí Strategie 2020 je rovněž závazek neustále zlepšovat přístup obyvatel v rozvojovém světě k dostupným a zdravým potravinám. Společnost Tetra Pak se v 50 zemích světa aktivně podílí na programu Food for development, jehož prostřednictvím dostává přes 49 milionů dětí pravidelně k přesnídávce ve škole mléko a další výživné potraviny. Tetra Pak také spolupracuje na mezinárodních i národních programech zvyšování hygienických standardů a zlepšování povědomí obyvatel o rizicích spojených s konzumací nesterilizovaného mléka. Společnost Tetra Pak se už tradičně chová ekologicky odpovědným a udržitelným způsobem a stanovuje tak měřítka nejen svému průmyslovému odvětví.
Zdroj: Tetra Pak, Mission Possible, Sustainability update 2011 Tetra Pak pro udržitelnost
13
Jaké vidíte výhody udržitelného rozvoje ve vašem podnikání? Tuto otázku jsme položili některým významným výrobcům mléka.
14
Gerbrant Redmer de Boer, generální ředitel Sole-Mizo Zrt., Maďarsko
Mgr. Raimund Wachter, ředitel Vorarlberg Milch, Rakousko
V Sole-Mizo se neustále snažíme o zlepšování našich aktivit s ohledem na udržitelnost a environmentální stopu, což jsou naše nejvyšší priority s ohledem na poslání a povahu podnikání naší firmy. Jedním z největších úspěchů v letošním roce bylo to, že se nám podařilo snížit o 60 % emise CO2. Dosáhli jsme toho, že jsme nahradili systém vytápění lehkými topnými oleji zemním plynem. Stejným způsobem bychom letos chtěli snížit o 30 % emise CO2 v naší továrně ve městě Csorna. Úpravou sušiček jsme tam už dosáhli snížení emisí netoxického prachu o 50 % a současně jsme využitím odpadního tepla ze systému chlazení dokázali snížit spotřebu energie o 100 kW. Všechna tato opatření vedla k celkovému snížení spotřeby energie o 10 %. S ohledem na své závazky k udržitelnému rozvoji nadále zkoumáme možnosti, jak využívat odpadní teplo při běžném provozu našich zařízení, zvažujeme výměnu umělého osvětlení za nejmodernější systém využívající technologii LED a usilujeme o zvýšení účinnosti bojlerů v našich továrnách. Investovat do správných věcí se nám vyplácí.
Udržitelnost znamená pro Vorarlberg Milch příležitost dosáhnout úspor energie a zdrojů a přitom vyvíjet nové a inteligentní výrobky, které nám pomohou odlišit se od konkurence a zároveň spotřebitelům zajistí vyšší kvalitu života. Známé přísloví přece říká: „Zemi máme jen vypůjčenou od našich dětí.”
Anketa
Zelené prodejny Z hlediska udržitelnosti byl na cestě od výroby k zákazníkovi dlouhou dobu zanedbáván jeden důležitý článek – maloobchod. Moderní hypermarkety a supermarkety jsou sice pro zákazníka velice praktické, ale jejich stavební a logistické řešení většinou není ani trochu „zelené“. V zimě je nutné vytápět obrovské prostory, v létě je naopak velice nákladné je chladit, tisíce kilowatthodin se spotřebují taky na umělé osvětlení, které musí být zapnuté i v pravé poledne, protože v moderních nákupní centrech architekti zapomínají na okna. Když k tomu přičtete nákladný provoz skla-
dů, distribuci zboží nákladními automobily a tisíce automobilů se zákazníky, kteří si zvykli jezdit na nákupy do supermarketů vzdálených někdy i desítky kilometrů, těžko na tom můžete shledat něco ekologického. Nicméně i v této oblasti se začíná situace měnit.
15
Ekologicky šetrný hypermarket Obyvatelé východočeské Jaroměře a jejího okolí mohou od února letošního roku nakupovat v prvním hypermarketu s nulovou uhlíkovou stopou v kontinentální Evropě. Společnost Tesco otevřela přímo v centru města unikátní velkoprodejnu o prodejní ploše 3000 m2. Budova je řešena jako energeticky soběstačná dřevostavba. Její projekt byl z hlediska stavebního i technologického navržen tak, aby produkce oxidu uhličitého byla snížena na minimum a byla vyrovnána neboli vynulována stejným množstvím CO2 spotřebovaným během pěstování zdroje energie, jímž je v tomto případě olej vyráběný z řepky. Budova je soběstačná díky dvěma kogeneračním jednotkám, které produkují energii pro celý provoz hypermarketu. Z řepkového oleje vyrábějí jednotky nejen elektrickou energii, ale také teplo pro vytápění a chlad pro chlazení objektu. 16
Trendy
Technologii chlazení potravin dodala firma Carrier. Použila k tomu technologii chlazení CO2OLtec s přírodním chladivem CO2. CO2OLtec je komplexním řešením potravinářského chlazení pro všechny formáty maloobchodních prodejen s použitím přírodního chladiva CO2. To je odpadním produktem při rektifikaci (mnohonásobné destilaci) kapalného vzduchu. Jako chladivo vykazuje CO2 nulový vliv na ozonovou vrstvu, a má tedy zanedbatelný skleníkový efekt. Je to chemicky stabilní látka, neprodukující chemické radikály, stejně tak je nehořlavá a nejedovatá. Vykazuje výborný koeficient přestupu tepla a větší objemovou chladivost než tradiční HFC chladiva. Instalovaný chladicí výkon v jaroměřském hypermarketu činí 21,4 kW (mrazicí okruh) a 113,6 kW (chladicí okruh), náplň chladiva tvoří 450 kg CO2. „Jsou zde použity chladicí regály Monaxis s LED osvětlením, EC ventilátory a prosklenými dveřmi. Výbavu tvoří také mrazicí kombinace Mantis s LED osvětlením, EC ventilátory, posuvnými víky, nevyhřívanými prosklenými dveřmi,“ doplňuje Karel Fořt, ředitel společnosti Carrier Commercial Refrigeration pro střední a východní Evropu.
Světlo a voda jsou zadarmo! Mezi další technologie, které hypermarket využívá, patří systém solárních kolektorů otočených na jih a světlíků otočených na sever, které umožňují přirozené osvětlení prodejní plochy, aniž by docházelo k přehřívání interiéru. Umělé osvětlení plochy, při němž jsou použita svítidla typu LED, je stmívatelné, reaguje na zisky denního světla a automaticky upravuje intenzitu umělého osvětlení tak, aby bylo dosaženo požadované hladiny osvětlenosti. Hypermarket využívá i dešťovou vodu, která je zachytávána v akumulační nádrži a následně použita na splachování WC, mytí podlah, zalévání zeleně apod. Převratnou novinkou, kterou v blízké budoucnosti Tesco představí se společností ČEZ, je dobíjecí zařízení pro elektrokola a elektromobily, jež bude umístěno přímo na parkovišti hypermarketu. Společnosti Tesco se v letech 2000 až 2008 podařilo ve Velké Británii snížit spotřebu energie o polovinu. V roce 2010 pak otevřela v Ramsay první hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou.
V České republice zákazníci od roku 2007 nakupují v ekologicky úsporném hypermarketu v Žatci, o rok později byl otevřen podobný obchod v Říčanech. „Hypermarket Tesco v Jaroměři je dalším důležitým milníkem na naší cestě. Jsem přesvědčen, že ukazuje správný směr, kterým by se měl celý sektor maloobchodu ubírat,“ dodává P. J. Clarke, generální ředitel firmy Tesco. Ročně uspoří v novém hypermarketu oproti prodejnám srovnatelných parametrů asi 60 % nákladů za užitkovou vodu, 28 % elektrické energie a 17 % za vytápění. Do ovzduší ročně nevypustí přibližně 890 tun oxidu uhličitého. Ovšem i takové úspory něco stojí. Celkové náklady na vybudování supermarketu přesáhly 100 milionů Kč (cca 4 miliony eur), což je asi o 30 % víc než u standardního hypermarketu stejné velikosti. Společnost Tesco však věří, že zvýšené náklady se jí vrátí v úspoře energií, a počítá s návratností investice za 14 let.
Trendy
17
SPAR umí šetřit Průkopníkem ekologických řešení v maloobchodě je v Rakousku společnost SPAR. V současné době přichází s novým řešením pro prosklené mrazicí boxy, jejichž skla se až dosud musela vyhřívat. To byl totiž jediný způsob, jak bránit tvorbě námrazy a zajistit tak zákazníkům dobrý výhled na zboží. Ve spolupráci se salcburskou společností Betecs GmbH (Best Technology & Service), která je autorem světového patentu na výrobu jednostranné polykarbonátové fólie s nanovrstvou odpuzující vodní páry, teď postupně vybavuje všechny mrazicí boxy touto fólií. Výhodou je, že ji lze na sklo nalepovat velice rychle za provozu mrazicího boxu, dokonce není potřebná ani žádná manipulace s vystaveným zbožím. Úspora energie je obrovská. Odhaduje se, že zavedení této technologie do všech mrazicích boxů v 650 pobočkách společnosti SPAR v celém Rakousku by ročně pomohlo uspořit energii rovnající se spotřebě šesti tisíc domácností. Pod heslem „SPAR staví zeleně“ (SPAR baut grün) vyrostlo v Rakousku v posledních letech také několik pozoruhodných maloobchodních prodejen. Už před čtyřmi lety byla ve městě Wels otevřena nízkoenergetická velkoprodejna EUROSPAR, která je z 95 % vytápěna odpadním teplem z chladicích boxů v kombinaci s tepelným čerpadlem. Samozřejmě že budova je velmi dobře izolovaná, při její stavbě byly použity nové technologie – speciální obkladové panely a sklo s vynikajícími termoizolačními vlastnostmi. Odhaduje se, že jen tato prodejna s plochou 1100 metrů čtverečních 18
Trendy
ročně ušetří životní prostředí tím, že nevypustí 16 tun oxidu uhličitého. Zlatá ocenění Rakouské společnosti pro udržitelnou výstavbu ÖGNI (Österreichische Gesellschaft für Nachhaltige Immobilienwirtschaft) za loňský rok získaly dva supermarkety SPAR – jeden je ve štýrském městě Murau, druhý ve Vídni. Jde o energeticky pasivní stavby vybavené nejmodernější technikou, například lineárním osvětlením LED. V porovnání s běžnými supermarkety mají asi poloviční spotřebu energie a ročně tak vyprodukují o 80 (resp. 50) tun méně CO2. Součástí obou supermarketů jsou také dobíjecí stanice pro elektrokola. „Na těchto dvou prodejnách jsme si chtěli vyzkoušet v každodenní praxi nové technologie, abychom se mohli případně rozhodnout pro jejich rozšíření na celou prodejní síť SPAR v Rakousku. Naším cílem je u každé nové stavby nebo přestavby dosáhnout použitím nových technologií nejméně třetinovou úsporu energie,“ říká Hans K. Reisch, předseda představenstva společnosti SPAR. Energie pro vaše e-kolo Společnost SPAR velice aktivně podporuje takzvanou „elektromobilitu“ svých zákazníků, takže elektrokola dnes nabízí prakticky ve všech svých prodejnách sítí INTERSPAR, EUROSPAR a Hervis, ve Štýrsku si je můžete dokonce pořídit i v síti SPAR. V této spolkové zemi také vzniklo na parkovištích obchodní sítě SPAR prvních 26 dobíjecích stanic pro elektrokola (E-Tankstellen), které následovalo 14 dalších na západě Rakouska, především ve Vorarlbergu, k nimž přibude deset dalších v oblasti hlavního města Vídně. Společnost SPAR plánuje, že elektrickými dobíječkami pro jízdní kola postupně vybaví všechna svá parkoviště v Rakousku.
Když topí Země a Slunce Společnost SPAR se nezaměřila pouze na ekologický provoz svých prodejen, ale i na sklady. V maďarském městě Üllö provozuje logistické centrum o rozloze 47 000 m2, kde se k chlazení a topení nevyužívá žádného fosilního energetického zdroje, ale geotermální energie. Jejím zdrojem je artéská voda. Sofistikovaný systém výměníků tepla a tepelných čerpadel využívá nejen energii z vody, ale taky odpadní teplo z technologického chlazení. Takto získaná energie slouží k vytápění a klimatizaci budovy, jakož i zásobování užitkovou teplou vodou pro 700 zaměstnanců, ale i k průmyslovému chlazení několika částí skladu – mrazírny, skladu drůbeže, skladu zeleniny a ovoce, skladu čerstvého zboží. Po využití tepelné energie se artéská voda bez jakéhokoli znečištění vrací přes vsakovací studny zpět do stejné hloubky, odkud byla získána. Energetická náročnost „zeleného skladu“ je ve srovnání s budovou klasického systému asi o 40 % nižší. Není divu, že energetická koncepce skladu SPAR v Üllö byla nominována na rakouskou cenu Consulting 2009 v kategorii „Životní prostředí a energie“. Pro dostupnější způsob úspory energie se rozhodl konkurenční maďarský maloobchodní řetězec – společnost Auchan Magyarország Kft. Své hypermarkety v Miskolci a Maglódu nechal vybavit kanadskou technologií SolarWall. Tajemství této jednoduché technologie spočívá v perforovaných kovových panelech, které se připevňují na jižní fasádu stavby a jejich pomocí se předehřívá vzduch pro ventilaci. Podle údajů provozovatele tak například v Miskolci tímto způsobem ušetří
přibližně 14 400 m3 přírodního plynu, což představuje asi čtyři procenta roční spotřeby. Uvedené příklady ukazují, že udržitelnost už dávno není tématem pouze pro výrobce a spotřebitele, ale že se stále více týká také oblasti distribuce a maloobchodu. Mnohem důležitější je však zjištění, že k udržitelnému rozvoji nevedou jen nákladné investice, ale je možné je docílit i s relativně malými náklady. Stačí jen trochu přemýšlet.
Zdroje: Tesco Stores ČR, a. s., Carrier Transicold ČR, SPAR Österreichische Warenhandels-AG, SPAR Magyarország Kereskedelmi Kft., Auchan Magyarország Kft. Trendy
19
V České republice už stojí přes sedmdesát rodinných domků postavených z recyklovaných nápojových kartonů.
Flexibuild – domy z nápojových kartonů S originálním způsobem, jak naložit s použitými nápojovými kartony Tetra Pak, přišla před třemi lety brněnská firma Flexibuild, s. r. o. Začala z nich vyrábět stavební desky, které se staly základem nového stavebního systému. V České republice tak už dnes stojí přes sedmdesát rodinných domků postavených z recyklovaných nápojových kartonů. 20
Trendy
Technologii výroby vyvinula firma ve spolupráci se Stavební fakultou ČVUT Praha a její podstata spočívá v tom, že se použité kartony rozdrtí, vyperou, usuší a pak se při vysokých teplotách lisují do desek. Podobná technologie existuje na Slovensku od konce minulého století. Tam firma Kuruc vyrábí podobné desky, nezaměřuje se však na výstavbu rodinných domků, ale na prodej desek zejména kutilům. Ukázalo se, že použité nápojové kartony jsou pro tento účel ideálním materiálem. Jejich hlavní součást tvoří papír s dlouhými a pevnými vlákny, který dodává obalu potřebnou pevnost. Další vrstvy pak tvoří polyetylen, zajišťující nepropustnost, a hliník, chránící před ultrafialovým zářením. Tato kombinace dává deskám Flexibuild jedinečné vlastnosti, zejména vysokou houževnatost, pevnost, pružnost, odolnost vůči vlhkosti, zdravotní nezávadnost bez jakýchkoliv emisí těkavých látek, dobré tepelněizolační vlastnosti a mnohé další. Také výroba desek je velice ekologická. Nápojové kartony pocházejí ze systému tříděného komunálního odpadu. Spolu s nimi je možné recyklovat i další průmyslový odpad vznikající při výrobě a plnění obalů a také další vrstvené obaly obsahující polyetylen. Recyklační technologie využívá fyzikální vlastnosti zpracovaného odpadu, a tak nevyžaduje žádná další pojiva, lepidla nebo ředidla. Při zpracování se neuvolňují ani žádné emise. Odpady vzniklé při výrobě nebo zpracování desek Flexibuild lze znovu zařadit do recyklace. Jediným skutečným odpadem je tak pouze voda použitá na čištění rozdrcených kartonů, tu však lze vypouštět do kanalizace.
dovy. Jsou to suché montované stavby, které mají řadu předností. Z materiálu Flexibuild lze především stavět rychle a úsporně. Běžná doba výstavby rodinného domu netrvá déle než 12 týdnů, z toho čtyři týdny zabere budování základové desky, 3–4 týdny hrubá stavba a 3–5 týdnů dokončovací práce. Úspora nákladů ve srovnání s klasickými materiály při zachování stejných tepelněizolačních vlastností je přibližně třetinová. Desky se dají dobře kombinovat i s dalšími stavebními materiály. Ve výrobním programu Flexibuild je celý systém stavebních prvků, obkladových a izolačních desek i samonosných panelů pro příčky a konstrukce. Desky lze používat při rekonstrukcích bytů a bytových jader, při přestavbě a výstavbě rodinných domů a také při revitalizaci panelových domů. Povrch desek lze snadno natírat, tapetovat a omítat. Dalo by se říci: ideální materiál, o něj se budou stavební firmy přetahovat... Jenže to není tak jednoduché. Jednatelka společnosti ing. Olga Girstlová říká: „Naše původní myšlenka byla, že budeme vyrábět pouze desky a sendviče a dodávat je jako alternativní stavební materiál. Jenže brzy jsme zjistili, že by nás to neuživilo, protože setrvačnost v myšlení stavebníků je příliš velká. A tak, abychom ukázali výhody našeho řešení v praxi, vyvinuli jsme vlastní stavební systém. Ve spolupráci s externími architekty nabízíme řadu typových projektů rodinných domků, které dodáváme zákazníkům na klíč.“
Dům za 12 týdnů
V katalogu firmy Flexibuild je bohatý výběr rodinných domků – od řadových přes přízemní bungalovy až po rodinné patrové vilky. Hrubou stavbu jednopatrového nízkoenergetického domu (150 m2 užitné plochy) na klíč včetně základové desky pořídíte za méně než dva milióny korun. Také je ovšem možné stavbu nechat vyprojektovat přesně na přání zákazníka. Výhodou systému je kromě pořizovací ceny domu také úspora energií, rychlá výstavba nezávislá na počasí a snadná povrchová úprava materiálu. Životnost stavby systému Flexibuild je odhadována minimálně na 80 let.
Ve výrobním závodě firmy v Hrušovanech u Brna se vyrábějí desky v rozměru 2850 × 1190 mm o síle 10, 15 a 20 mm. Na výrobu každé z nich je zapotřebí přibližně 1600 nápojových obalů. Vlepením tepelněizolačního polystyrenu mezi dvě desky pak vznikají sendviče, které lze využívat jako výplň nosných stavebních konstrukcí nebo příčky do interiérů. Využití recyklovaného stavebního materiálu je velice široké. Umožňuje stavět energeticky úsporné, nízkoenergetické, a dokonce i pasívní rodinné domy a bu-
Chytré řešení pro ty, kteří umějí počítat
Trendy
21
Kromě dřevěných rámů, které se používají především pro stavby rodinných domků, je možné sendviče Flexibuild využít ve spojení s konstrukcemi ocelovými a železobetonovými. S posledně jmenovanými lze dokonce stavět až do výšky čtyř nadzemních podlaží. Tím se otevírá další možnost využití pro rychlou a levnou výstavbu mateřských škol, denních stacionářů, startovacího či sociálního bydlení, které obce a města potřebují pro své občany. Velký potenciál má systém Flexibuild také u nejrůznějších staveb technického charakteru, jako jsou třeba čistírny odpadních vod nebo průmyslové haly.
stavby hrají dnes prim. Firma má všechny své výrobky mezinárodně certifikované a patentově chráněné, možná se tak jednou dočkáme toho, že anglický název výrobku z jižní Moravy se stane synonymem pro chytré řešení ve stavebnictví. www.flexibuild.cz, Autor: Jaroslav Major Foto: autor a Flexibuild
Rychlost pomáhá V srpnu 2010 poničily záplavy v Hrádku nad Nisou na Liberecku téměř 500 nemovitostí, z nichž některé byly zničeny nenávratně. Město potřebovalo obyvatelům postiženým záplavami zajistit bydlení co možná nejrychleji, protože se blížila zima. Vzhledem k časové tísni padla volba na montovaný stavební systém Flexibuild. Koncem ledna už převzaly nejvíce postižené rodiny čtyři nové dvojdomky. Každý tvoří dvě samostatné bytové jednotky s vlastní kotelnou. Domky využívají moderní technologii řízeného větrání s rekuperační jednotkou, která zajišťuje výměnu vzduchu bez ztráty tepla. Na střeše každé jednotky jsou také dva solární kolektory pro ohřev teplé vody. Bytová jednotka má dispozici 3 + kk obytné plochy 65 m2. V přízemí je hala, koupelna se sprchovým koutem a WC a kuchyň s obývacím pokojem. V podkroví jsou dvě ložnice a koupelna. Celkové náklady na výstavbu domků dosáhly 19,1 mil. Kč. Jen pro zajímavost: v České republice se každoročně spotřebuje asi šestnáct tisíc tun vrstvených obalů na nápoje. Kdyby se všechny podařilo vrátit do recyklačního řetězce, bylo by z nich možné postavit podobných rodinných domků více než sedm set. O technologii Flexibuild projevují zájem také stavebníci v zahraničí, kde ekologické a energeticky úsporné 22
Trendy
V roce 2008 začala thajská televize Channel 3 s propagací recyklace. Vyzvala diváky, aby vraceli použité nápojové kartony v prodejnách obchodního řetězce Big C. Za šest měsíců se tak do recyklace vrátilo 21 milionů kartonů. Úspěch inspiroval thajskou pobočku společnosti Tetra Pak, aby v kampani pokračovala. Ve spolupráci s Nadací princezny Pa a thajskou pobočkou Červeného kříže vznikla akce Zelená střecha. Po odstranění buničiny v papírnách se pak ze zbylé hliníkové a polyetylenové složky vyrábí střešní krytina, jež je zdarma k dispozici lidem, kteří přišli při živelních katastrofách o střechu nad hlavou.
Továrna (téměř) odpojená od sítě Titul „Továrna roku” udělila loni Arizonská obchodní komora výrobnímu závodu Frito-Lay u města Casa Grande. Výrobce tradičních bramborových lupínků jej vybudoval jako pokusnou laboratoř, na které ověřuje, zda je možné udržet výrobu, a přitom být téměř odpojen od sítí elektrické energie a užitkové vody. Program nazvali Zero Net. Továrnu postavili v roce 1984 na rozloze větší, než jsou dvě fotbalová hřiště. Každý den tu vytřídí, vyperou, oloupají, nakrájejí, upečou, dochutí a zabalí asi 220 tun čerstvých brambor dovezených z Nového Mexika. Při rekonstrukci v roce 2007 se rozhodli radikálně snížit náklady na energie, a hlavně vodu, která je tady, uprostřed arizonské pouště, mimořádně cenná. Nejprve nechali instalovat membránový bioreaktor – účinnou čističku, která umožňuje recyklovat až 85 procent vody použité v provozu. Dalším krokem bylo vybudování generátoru na zplyňování biomasy, který mění veškerý rostlinný odpad (zejména bramborové slupky a zbytky natě) v přírodní plyn, nezbytný pro provoz tepelně náročných technologií na pečení lupínků. Samozřejmě že to by ještě nestačilo. V loňském roce tak vyrostl v bezprostřední blízkosti továrny na rozloze téměř 20 hektarů solární park s koncentrátory solární energie, kterými se vyrábí pára pohánějící parní turbínu generující elektrickou energii.
Účet za celkovou investici společnost nezveřejnila, nicméně počítá, že při roční úspoře za vodu a energii ve výši čtyři miliony dolarů se jí náklady vrátí v horizontu 20–25 let. Součástí projektu Zero Net je také postupná výměna klasických nákladních automobilů, které Frito-Lay používá při distribuci, za hybridní vozidla, jež bude znamenat 50% úsporu nákladů na dopravu. Továrna v Casa Grande vyrábí lupínky značek Cheetos, Frito, Tostitos, Doritos a Sun Chips. Výrobky posledně jmenované značky teď balí do biologicky odbouratelných sáčků vyrobených z kukuřičného odpadu. Jejich výroba se ale poněkud zdržela kvůli kurióznímu problému: technologové totiž řešili, jak docílit toho, aby sáčky z netradiční suroviny šustily stejně jako ty neekologické. Nakonec se to podařilo a společnost Frito-Lay chce podobným způsobem modernizovat všech 38 továren, které provozuje po celém světě. Zdroj: Frito-Lay Případová studie
23
Udržitelnost a maloobchodní značky
Mnohé maloobchodní řetězce využily vlnu takzvaného „etického konzumerismu“ a uvedly na trh nové maloobchodní značky…
Maloobchodní značky (tzv. retail brands) vznikly původně s cílem navázat důvěrnější vztah mezi prodejcem a zákazníkem. Velké obchodní řetězce se vlastními značkami zboží nabízeného obvykle za nižší ceny snaží odlišit od konkurence. Tak, jak roste význam udržitelnosti v našem životě, si ale uvědomují, že k odlišení jim nižší cena už nestačí, že je třeba přidat i další hodnotu…
Fair Trade
Zdravý život Organická produkce
Environmentální udržitelnost
Produkce z místních zdrojů
Standardy pohody zvířat 24
Případová studie
Z nedávno provedeného výzkumu společnosti IGD vyplývá, že mezi zákazníky v západní Evropě všeobecně roste zájem o takzvané etické produkty a služby. Lidé se zajímají, kde a za jakých podmínek bylo určité zboží vyrobeno, zda se na výrobě nepodílela dětská nebo otrocká práce, zda nebyla týrána zvířata atd. Při nákupu pak dávají přednost zboží vyprodukovanému v tuzemsku, nebo dokonce v místním regionu (doprava zboží na delší vzdálenost je totiž neekologická), u potravin preferují zboží čerstvé bez chemického ošetření a hnojení (takzvané „organické” či „bio“). A pokud si už chtějí dopřát nějaké exotické produkty (ovoce, zeleninu, kávu), zajímají se o to, jak jsou v zemích jejich původu zemědělci placeni a zda jejich děti chodí do školy. Mnohé maloobchodní řetězce využily vlnu takzvaného „etického konzumerismu“ a uvedly na trh nové maloobchodní značky, které sociálně zodpovědným zákazníkům poskytují v této oblasti nezpochybnitelné záruky. V prodejnách patřících do sítě REWE tak můžete najít takové zboží pod značkou Pro Planet, ekologické a organické zboží v síti Coop Italia se prodává
pod značkou Vivi Verde, vlastní značku pro udržitelné výrobky má Carrefour (Carrefour Agir), nizozemský SPAR nabízí domácí produkty pod výstižným názvem Local Selections. Některé maloobchodní značky se specializují výhradně na zdravou výživu (Francie: Casino – Bien Pour Vous!, Španělsko: Eroski – Sannia, Velká Británie: Waitrose – Waitrose Love Life), značka Garant Såklart patřící švédskému řetězci Axfood garantuje, že její kosmetické produkty jsou vhodné i pro alergiky a že nezatěžují klima. S originálním nápadem přišel britský řetězec Asda. Na trh uvedl pod vlastní značkou Respectful vejce vyprodukovaná na farmách, v nichž používají k výrobě elektrické energie výhradně solární panely nebo větrné generátory. Navíc jsou jejich nosnice krmeny pouze zrním z místní produkce a mají přirozený výběh. Vejce značky Respectful se prodávají za stejnou cenu jako vejce z tradičních neekologických farem. Ukazuje se, že maloobchodní značky mohou výrazným způsobem ovlivnit širokou veřejnost v jejím přístupu k udržitelnosti. Zdroj: IGD Retail Analysis Případová studie
25
Architekt odpadu Dovedete si představit, že byste žili v domě postaveném z odpadků? Ze starých pneumatik, prázdných plechovek a lahví od piva? A k tomu všemu byste neměli připojení na vodovod ani na veřejnou elektrickou síť? Samozřejmě že na každou otázku odpovíte záporně. ale jen do okamžiku, než se seznámíte s projektem zvaným „zeměloď“ (Earthship) a jeho propagátorem, americkým architektem Mikem Reynoldsem. Pak k vlastnímu údivu zjistíte, že se dá žít jinak, ekologicky, a navíc to pro vás nemusí znamenat žádnou oběť. Mike Reynolds je enfant terrible architektury. Zatímco jeho kolegové ze studií se už dávno stali milionáři, on zasvětil celý profesionální život navrhování domů z recyklovaných materiálů. Už v roce 1969 tomuto tématu věnoval diplomovou práci na univerzitě v Cincinnati, která byla tak originální, že ji otiskl prestižní časopis Architectural Record. V ní použil poprvé výraz „radikálně udržitelný život“, jemuž je věrný dodnes. Tehdy ale nikdo netušil, že bude trvat téměř dalších 40 let, než se Reynolds se svou myšlenkou udržitelné architektury dočká širšího uznání. První dům podle svých představ postavil už v roce 1972. Namísto toho, aby materiály na stavbu nějak složitě recykloval, používal je v takovém stavu, v jakém je našel na smetišti. S pomocí drátu svazoval prázdné 26
Trendy
plechovky od piva a vyráběl z nich jakési cihly, které si dokonce nechal patentovat. Obvodové stěny stavěl tak, že zarazil do země dřevěné trámy, prostor mezi nimi vyplnil bloky plechovek a to vše nahodil maltou. Ukázalo se, že prázdné plechovky jsou lepší izolant než tradiční dřevo nebo i cihly. Později začal stavět stěny z použitých pneumatik naplněných pískem. Zjistil, že dokážou velice dobře akumulovat teplo, takže v zimních měsících se v interiéru nemusí téměř vůbec topit. Dlužno ovšem podotknout, že nejvíce těchto domů vybudoval Reynolds v Taosu v Novém Mexiku, kde jsou léta poměrně teplá a kde v zimě sice bývá v noci silný mráz, ale přes den teploty vždy vystoupají nad nulu. Navíc je zde více než 300 slunečních dní v roce. Trendy
27
Zatímco jeho kolegové ze studií se už dávno stali milionáři, on zasvětil celý profesionální život navrhování domů z recyklovaných materiálů. Zemělodi Později se Reynolds začal soustředit na projekty domů, které jsou úplně soběstačné, a nazval je příznačně zemělodi (Earthships). Zdrojem užitkové vody v nich jsou podzemní nádrže, v nichž se shromažďuje dešťová voda, kterou lze po použití v domácnosti využít k zalévání zahrádky s ovocem a zeleninou. Elektřina se získává ze solárních panelů a domy se vytápějí i chladí pomocí tepelných čerpadel. V Americe, která se ještě nestačila vzpamatovat z prvního ropného šoku v roce 1973, se zemělodi staly velkou senzací. „Energii můžeme získat ze slunce, vodu z nebe, odpadní voda se může zpracovávat v našem vlastním domově a nemusíme tak platit za účty. Doma, v zemělodích, můžeme také pěstovat vlastní jídlo a odpadky můžeme použít jako materiál pro vybavení domu,“ prohlásil už tehdy. Za Reynoldem do Nového Mexika přijížděli ekologičtí aktivisté i známé osobnosti a všichni se zajímali o netradiční domy, v nichž viděli alternativu k tradiční architektuře. A téměř všichni v nich chtěli co nejdříve byd28
Trendy
let. Ačkoliv Reynolds tehdy zdůrazňoval, že jde stále jen o experiment a že své domy staví metodou „pokus–omyl“, v okolí Taosu záhy vyrostlo několik desítek domů na prodej. Jejich majiteli se stali například také herci Keith Carradine nebo Dennis Weawer. Zatímco někteří si bydlení v domech s nulovým účtem za elektřinu a vodu pochvalovali, jiní si stěžovali na zatékající střechy a neúčinnou vzduchotechniku a začali proti architektovi podávat žaloby o odškodnění. Z uznávaného architekta se stal přes noc psanec. V roce 1990 jej dokonce komora architektů Nového Mexika vyloučila s tím, že jeho domy jsou „nelegální a nebezpečné“.
Z Haiti na Manhattan Reynolds se ale nevzdal. Když nemohl stavět, jezdil po celém světě, přednášel, napsal pět knih, natočil dva dokumentární filmy a na nejrůznějších místech dokazoval, že se dá žít i jinak. Jeho domy najdete v Kanadě stejně jako v rovníkové Africe. V posledních letech se soustředil na oblasti zasažené válkami a živelními katastrofami v Sierra Leone, na Srí
Lance, minulou zimu strávil na Haiti postiženém zemětřesením, kde během několika týdnů předvedl místním, jak si lze postavit dům pouze z trosek, které jsou roztroušené po celé zemi. Už dávno ho vzali na milost i jeho kolegové v Novém Mexiku. Od roku 2007 je opět plnohodnotným členem jejich komory, nicméně na navrhování domů na prodej ve svém domovském Taosu má stále méně času. Zabývá se především osvětou s cílem získat co možná nejvíce svých následovníků, kteří by šířili jeho filozofii nazvanou „biotekturou zemělodí“ (Earthship Biotecture). „Zrovna pracujeme na jednom projektu v New Yorku. Zdejší budovy pozměníme, zabudujeme solární panely, aby se zde nemusela používat atomová energie. Postupujeme stejně jako u zemělodí. Domy tedy budou recyklovat vodu, zpracovávat odpadní vody, lidé tam budou moci pěstovat ovoce nebo zeleninu. Toto aplikujeme do šestipatrového domu na Manhattanu. Nemůžeme přestavovat již existující budovy, ale můžeme do nich instalovat princip biotektury, aby tak samy zpracovávaly vodu a fungovaly na solární ener-
gii,“ vysvětloval letos na jaře v Praze, kterou navštívil s tím, že by chtěl vybudovat nějakou svoji zeměloď i na Starém kontinentu. Je přesvědčen, že i tady by našla jeho myšlenka udržitelné architektury uplatnění. Uvažuje o tom, že by svůj příští projekt vybudoval v hlavním městě České republiky. „Evropská města se dostala do potíží – mají problémy s odpadními vodami, s energií a vodou. Lidé platí extrémně vysoké účty za veřejné služby. Jsou závislí na penězích, což pro ně není bezpečné. A domnívám se, že je nutné poskytnout lidem bezpečí. Kdyby byli v bezpečí a zajištěni, mohli by dělat věci, které by normálně rádi dělali – hráli by třeba více na hudební nástroje, sportovali, byli k sobě navzájem milejší… Kdyby byl každý zajištěn, prakticky by nebyl důvod, proč by lidé mezi sebou měli bojovat. Jde tu o to, žít si svůj vlastní život.” Autor: Jaroslav Major Foto: Earthship www.earthship.com Trendy
29
Tetra Evero Aseptic – mléko v kartonové lahvi První kartonová lahev o objemu 1000 ml je určena pro uchovávání trvanlivého mléka. Snadněji se otevírá, pohodlněji se drží a mléko se z ní velmi jednoduše nalévá. Navíc také poskytuje větší plochu využitelnou k brandingu, což všichni zákazníci oceňují.
Šířka uzávěru 38 mm Výška uzávěru 15 mm Průměr hrdla 33 mm Výška obalu včetně uzávěru 250 mm Hloubka obalu 73 mm
Laminace Hliníková fólie
Papírový karton s potiskem
Vnější vrstva plastu / Dekorační vrstva
Laminace Vnitřní vrstva plastu Šířka 83 mm
30
Produktové novinky
Potřebnou technologii pro tuto inovaci zajišťuje nová plnicí linka Tetra Pak A6, která vytvaruje hrdlo lahve a spojí ho s kartonovou částí obalu přímo v procesu plnění. Zároveň asepticky sterilizuje obsah a ve spojení s nejmodernější plnicí technologií umožňuje vyrábět mléko s trvanlivostí až šest měsíců. Výrobní kapacita této linky je 40 milionů lahví ročně (při třísměnném provozu). Další novinkou tohoto výrobku je patentovaný uzávěr TrueOpening, který díky vytrhávací membráně ve víčku poskytuje dvojí zabezpečení. Obal Tetra Evero Aseptic (TEA) nenabízí jen vynikající komfort nalévání obsahu, jaký očekáváme od tradičních lahví, přináší také řadu environmentálních výhod. Je částečně vyráběn z obnovitelného zdroje – ze dřeva – a také je recyklovatelný. Buničina, z níž se papír vyrábí, pochází výhradně z lesů, které jsou certifikovány značkou Forest Stewardship Council (FSC). Nové obaly se poprvé objevily na trhu několika západoevropských zemí už v prosinci roku 2010, do konce roku 2011 budou k dispozici zákazníkům na celém světě. Nejdříve se budou dodávat s uzávěrem True Opening H38A, který se otevírá ve dvou krocích, přibližně o rok později přibude zdokonalený jednokrokový uzávěr True Opening O38A.
Obaly TEA jsou určeny pro trvanlivé mléko s obsahem tuku 0–5 %, mléko s nízkým obsahem laktózy a mléko obohacené vápníkem, vitaminy A a D, sacharidy (např. inulin) a minerály s výjimkou železa a zinku.
Na cestě k 100% udržitelnosti Aby bylo možné nové obaly Tetra Evero Aseptic recyklovat stejným způsobem jako ostatní nápojové kartony, plastové hrdlo lze od papírového „těla“ snadno oddělit. To umožňuje spotřebitelům obě části ukládat do tříděného odpadu a výrazně tak snížit uhlíkovou stopu. Ani toto řešení však společnost Tetra Pak nepovažuje za definitivní. Jejím cílem je nabídnout zákazníkům 100% udržitelný obal. V současné době už probíhají zkoušky s obaly, u nichž je klasický polyetylen nahrazen polyetylenem vyráběným z obnovitelných zdrojů, v tomto případě z cukrové třtiny. Dalším krokem na cestě k udržitelnosti má být v blízké budoucnosti výroba obalů, v nichž už vůbec nebude použita hliníková fólie, což výrazně sníží náklady na recyklaci. Novým obalem Tetra Evero Aseptic tak společnost Tetra Pak potvrzuje, nejen že je světovým leaderem v oblasti potravinářských obalů, ale že je zároveň světovým průkopníkem v udržitelnosti. Zdroj: Tetra Pak Produktové novinky
31
Tetra Pak Magazine AT. CZ. HU. SK. www.tetrapak.com
