TOPIGS
Firemní informace pro partnery a zákazníky
Journal
01/2011
Zdraví nadevše Moderní chov prasat je perspektivním odvětvím zemědělského podnikání. Po delší době nepříznivých nálad je současný „boom“ v podobě podpory repopulací skutečným oživením. Toto období je sice charakterizováno omezeným přílivem financí a rozsáhlým rozvojem tržních mechanizmů, ale snaha chovatelů o udržení konkurenceschopnosti klade vysoké nároky na zvyšování intenzifikace a koncentrace výroby, při současném snižování nákladů a zvyšování produktivity práce, zaměřeném na vysoký ekonomický přínos. TOPIGS CZ jakožto dceřiná společnost jedné ze světově předních plemenářských firem, je významným představitelem na trhu centrální a východní Evropy. V České republice a Polsku produkuje plemenná zvířata do zemí centrální a východní Evropy a v poslední době i pro Ruskou Federaci. Společnost TOPIGS si je vědoma, že zdraví zvířat je samo o sobě významnou ekonomickou hodnotou, která výrazně ovlivňuje výsledky v chovech našich zákazníků, proto si velice zakládáme na zdravotním statusu produkovaných zvířat. Využíváme soubor moderních metod redukujících zdravotní rizika a pravidelně testujeme naše ŠCH a RCH na většinu ekonomicky závažných chorob. Známe tak vždy aktuální zdravotní stav produkčních farem.
Právě při jednom z pravidelných monitoringů byl zjištěn záchyt viru PRRS v našem šlechtitelském chovu ROLS Lešany aniž by byl ohrožen jediný zákazník. A jelikož dlouhodobá spolupráce byla k oboustranné spokojenosti, management chovu ROLS Lešany se rozhodl farmu repopulovat a v roce 2012 tak budeme opět produkovat zdravé prasničky z Lešan.
Ing. Marian Konesz
TOPIGS
01/2011
Journal
www.TOPIGS.cz
Genetické příležitosti pro zastavení kastrování existují V našem odvětví toho víme už dost o riziku, že maso kanců prasat domácích může po uvaření nepříjemně páchnout a chutnat. Tato vlastnost se obvykle nazývá kančí zápach. Tento fakt byl po mnoho let ekonomickým opodstatněním chirurgické kastrace všech samčích selat brzy po narození, vyjma těch, která byla určena pro další chov. Nicméně kastrování prasat spotřebovává čas i lidskou práci. Jedná se o práci, kterou mnoho výrobců a jejich zaměstnanců nemá rádo. Chirurgický zákrok znamená také riziko pro zdraví selat a způsobuje jim bolest. Pokud hovoříme o ekonomickém hledisku, je důležitý i fakt, že vykastrovaní samci vykazují o 5% až 12% menší efektivnost při přeměně krmiva na maso. Tyto informace jsou dávno známé, nicméně situace se v mnoha zemích změnila v souvislosti s narůstajícím zájmem o aspekty životních podmínek zvířat podstupujících kastraci. Probíhá intenzivní mezinárodní výzkum hledající spolehlivý a přijatelný způsob, jak se vyhnout kančímu zápachu u vepřového masa, aniž by bylo nutno chirurgicky zasahovat. Bylo navrženo několik postupů. Jedním je injekce, která zasahuje do procesu tvorby sloučenin způsobujících zápach v těle prasete, nicméně klíčovou otázkou musí zůstat přijatelnost tohoto postupu pro spotřebitele. Naopak veřejné mínění pravděpodobně nebude proti myšlence selekce pro eliminaci kančího zápachu v rámci genetického programu, který již přináší cenná zlepšení při produkci vepřového pro bezpečnou a příjemnou konzumaci po celém světě. Vysoká míra dědičnosti kančího zápachu Práce realizována společností TOPIGS prokázala, že selekce zaměřená na eliminaci kančího zápachu zdaleka není jen pouhou vágní představou. Zjistili jsme vysokou dědičnost míry koncentrace tří hlavních sloučenin, které jsou převážně odpovědné za zapáchající maso. Z našeho pohledu rozhodně existují genetické možnosti, jak ukončit kastrování a produkovat maso bez kančího zápachu jako dlouhodobé a nákladově efektivní řešení problému.
Pokud se u vepřového masa objeví zápach, ví se, že je to hlavně způsobeno přítomností sloučenin nazývaných androstenon, skatol a indol v hřbetním sádle. Androstenon je steroid tvořený v kančích varlatech. Obecně bývá jeho pach přirovnáván k pachu moči. Pokud dojde k jeho vyloučení v blízkosti samice v říji, má na ni feromonový účinek stimulující zaujetí koitální pozice. Skatol a indol vznikají při rozkladu aminokyseliny tryptofanu v potravinovém proteinu, a to prostřednictvím bakterie ve střevě. Skatol, který je zjevně více nepříjemný než androstenon a zaznamená jej více lidí, má ostrý zápach podobný zápachu výkalů. Ve srovnání s ním je indol považován za méně důležitého původce problému nepříjemného aroma a nepříjemné příchuti masa. Koncentrace všech tří odpudivých molekul ve vepřovém tuku se liší podle věku a váhy zvířete při porážce. Někdy jsou nekastrovaní kanci prodávání při nižší váze, než je obvyklé (například ve Velké Británie), aby bylo sníženo riziko kančího zápachu, i když to samozřejmě snižuje jejich cenu i rentabilitu.
Dlouhá léta pokusů po celém světě demonstrovala, že tyto sloučeniny u prasat je obtížné měřit nějakým běžným postupem na porážkové lince. Pro tento účel není v současnosti k dispozici žádný nástroj, vyjma Dánska, kde existuje nástroj pro měření skatolu. Další výzkum probíhá v několika zemích. Jedna ze studií společnosti TOPIGS využila laboratorní analýzu vzorků tuku pro zjišťování úrovně androstenonu a skatolu u přibližně 7000 čistokrevných a křížených nekastrovaných samců pocházejících z různých otcovských a mateřských linií. Navíc několik těchto vzorků bylo podrobeno tzv. varné zkoušce, což znamená, že byly zahřány, aby mohlo být ohodnoceno jejich aroma expertním panelem složeným z pěti lidí, kteří měli pravidelnou zkušenost s testováním kančího masa na kančí zápach. Pro další prověření Holandské konsorcium pro kančí zápach přiznalo skupinu 155 spotřebitelů, kteří měli ohodnotit vzhled, vůni, slanost a další charakteristiky vzorků spojovaných buď s nízkou či vysokou chovnou hodnotou z hlediska androstenonu. Vyšší hodnoty mateřských linií Z našeho měření vychází, že mateřské linie měly vyšší průměrné hodnoty androstenonu a skatolu než otcovské linie. Průměrná hodnota androstenonu u křížených zvířat se pohybovala v rozmezí mezi hodnotami pro otcovské a mateřské linie, ale průměrná hodnota skatolu byla u křížených zvířat nižší než u jejich rodičů. Je známo, že faktory hospodaření na farmě, jako jsou složení krmiva či hygiena, mají rovněž vliv na koncentrace skatolu. Byla zjištěna velmi významná korelace mezi koncentracemi androstenonu a skatolu naměřenými u vzorků z poražených zvířat a výsledky dodanými expertním panelem po varné zkoušce. Na základě našich měření se jeví, že úrovně daných sloučenin s výraznou přesností předvídaly výsledky zjištěné panelem. Výsledky také poukazují na slibnou úroveň dědičnosti kančího zápachu, který byl subjektivně hodnocen u vzorků získaných z porážkové linky. Genetické korelace mezi tímto rysem a androstenonem a skatolem byly dostatečně vysoké, aby podpořily názor, že spolehlivé selekce na základě koncentrací těchto sloučenin může být dosaženo. Další kontroly u kříženého potomstva společnosti TOPIGS ze tří otcovských linií ukazují, že je možné u tržních prasat očekávat významné genetické rozdíly v závislosti na různých volbách otcovských linií. Tato studie měři-
la koncentrace androstenonu a skatolu v rozpuštěných vzorcích tuku z krku kanců poražených při přibližné živé váze 125 kg. Křížení samci pocházeli z otcovských linií společnosti TOPIGS nesoucích označení Talent, Tempo a Top Pi. Většina prasat zvláště z prvních dvou linii byla hodnocena tak, že obsah zápach produkujících sloučenin v jejich tuku byl v přijatelném rozsahu, přičemž kritická hodnota byla stanovena na 2.56 μg/g pro androstenon a 2.00 μg/g pro skatol. Na tomto základě by 68 % ze 474 zkoumaných poražených zvířat nebylo klasifikováno jako zatíženo kančím zápachem. Takže tedy procento s kančím zápachem bylo u komerčních kříženců již velmi nízké. Nicméně byly zjištěny i přesvědčivé důkazy, že volba správné otcovské linie může dál snížit riziko, že vepřové maso z nekastrovaných samců bude mít nelibý odér a chuť. Bylo evidentní, že úroveň sloučenin způsobujících kančí zápach se u kříženců podstatně lišila v závislosti na zvoleném plemenu či otcovské linii, přičemž potomci pocházející z plemene Duroc vykazovali nejvyšší hodnoty androstenonu, což odpovídá výsledkům mezinárodní výzkumné práce. Naše výsledky naznačují, že dané sloučeniny jsou silně závislé na genetické dispozici a mohou být selekcí úspěšně potlačeny. Vysoká dědičnost v rozsahu od 0,25 pro indol, přes 0,36 pro skatol a 0,64 pro androstenon naznačuje přesvědčivý genetický podklad pro další zlepšování prostřednictvím selekce. Eliminace během čtyř generací Simulace počítačovou modelací podpořila naše přesvědčení, že je možné genetickým způsobem snížit koncentrace androstenonu, skatolu a indolu způsobující kančí zápach pod kritické hodnoty. Podle výsledků simulace bude tímto způsobem možné eliminovat riziko kančího zápachu u nekastrovaných samců přibližně během čtyř generací selekce. Tak tedy možnost ukončit kastrace je dosažitelná. Prostřednictvím genetického šlechtění bychom v blízké budoucnosti měli mít nekastrovaná jatečná prasata, která trh bude moci zpracovávat a prodávat bez rizika s tím, že bude dodávat vepřové, aniž by měl spotřebitel důvod ke stížnostem. Navíc producenti prasat, kteří změní výrobní systém z kastrátů na nekastrované samce s využitím genetického šlechtění společnosti TOPIGS, jež zajistí nízké úrovně kančího zápachu, pocítí i vysoce příznivé dopady na hospodaření svých farem.
TOPIGS
01/2011
Journal
www.TOPIGS.cz
Řádné přikrmování před inseminací vede k selatům s vyšší hmotností Úvod Přiměřená výživa chovného stáda je nutná pro maximalizaci produktivity a celkové rentability stáda. Maximální reprodukční efektivity nelze nikdy dosáhnout, pokud nejsou dodržovány nejlepší postupy krmení a obhospodařování. Je třeba věnovat pozornost množství a kvalitě krmení z hlediska energetické hodnoty, vlákniny, aminokyselin a bílkovin, které jsou denně zkrmovány v různých fázích růstu, březosti, laktace a také je důležité období před inseminací. Míra ovulace je základním faktorem určujícím velikost vrhu u mladých i starších prasnic. Krátkodobé, velmi intenzivní přikrmování po odstavení až po dobu páření (tzv. „flushing“) zvýší míru ovulace chovných zvířat (Whitley, a kol., 2002). Ukázalo se, že užití „flushingu“ zvyšuje úroveň folitropinu (FSH) v plazmě a zvyšuje frekvenci sekrece lutropinu (LH), což indikuje zvýšení míry ovulace stimulováním sekrece gonadotropinů. Nárůst v sekreci gonadotropinů je zprostředkován prostřednictvím vyšších úrovní inzulínu a inzulínu podobnému růs-
tovému faktoru (IGF-1) v plazmě během flushingu (Van den Brand, a kol., 2001). Údaje z výzkumů společnosti TOPIGS z poslední doby ukazují ekonomické a výrobní výhody ve formě zvýšené průměrné porodní hmotnosti selat. Zvýšená porodní hmotnost znamená nižší úmrtnost selat, vyšší hmotnost při odstavení a menší počet dní nutný k dosažení jateční hmotnosti.
Tabulka 1 Inseminační statistika a regresní koeficienty (Opschoor, a kol., 2010) Průměr
SD
RK na porodní hmotnost
Významnost P
10,4
8,5
0,2
0.85
Příjem potravy kg/den
3,4
0,8
45
0.02
Příjem energie EW/den
3,7
0,7
13
0.42
Stravitelný lyzin; příjem g/den
21
7
3,6
0.02
Počet dnů ustájení
Cílem tohoto článku je ukázat důležitost krmení chovných zvířat podle jejich libida či intenzivního přikrmování po odstavení před tím, než dojde k jejich páření. Údaje společnosti TOPIGS Studie a dotazník, které zjišťovaly vliv různých faktorů prostředí a hospodářských faktorů majících dopad na průměrnou hmotnost selat, byly realizovány na 19 holandských farmách splňujících konkrétní kritéria. Výsledky z inseminační statistiky a jejich regresní koeficienty (RK) jsou uvedeny v Tabulce 1. Celkové množství přijaté potravy během inseminačního období (času ustájení) významně (P=0,02) souviselo s průměrnou hmotností selat po porodu. Praktické důsledky při započítání regresních koeficientů jsou, že za každý kilogram nárůstu denního příjmu potravy během inseminačního období se zvýší průměrná hmotnost selat při narození o 45 g. Tyto údaje jasně ukazují pozitivní dopad zvýšeného příjmu potravy (flushingové krmení) během inseminačního období na vyšší porodní hmotnost selat. Externí údaje Máme rostoucí počet důkazů o tom, že dostupnost „paliva“ pro metabolismus hraje důležitou roli, během laktace a páření, pro aktivaci endokrinní reakce, která má pozitivní vliv na interval mezi odstavením a říjí, míru ovulace, míru březosti a průměrnou porodní hmotnost selat. Zvyšování příjmu potravy před pářením zvýší hladinu metabolického hormonu inzulínu. Vyšší hladiny inzulínu ovlivní aspekty vývoje vaječníkových folikul a vzniku březosti (Ramirex, a kol., 1997). Inzulín také výrazně snižuje interval mezi odstavením a říjí, jak bylo doloženo experimenty, které realizoval Whitley, a kol., (2002), a to z 6,9 ±0,56 dnů na 5,0 ±0,57 dnů (P<0.03).
Jak zavádět do praxe Příjem energie a živin je nutno před pářením
maximalizovat udržováním vysokého přijmu potravy, dokud je prasnice v chovu Během této fáze je nutno používat speciální
dokrmovací nebo přechodové krmivo. Běžné krmivo pro období březosti není dostatečné pro dosažení těchto pozitivních výsledků Žádná omezení přijmu potravy v období
kolem odstavování
snížení celkového množství bakterií tvořících kolonie v děloze. To sníží výskyt infekcí dělohy a zlepší celkovou plodnost chovných zvířat (DeRoushey, a kol., 2003). Je uznáváno, že vitamíny mají podstatnou roli při reprodukci. Zjistilo se, že kyselina listová zvyšuje velikost vrhu tím, že snižuje úmrtnost embryí. Beta-karoten (provitamín vitamínu A) zvyšuje tvorbu bílkovin specifických pro dělohu, které napomáhají přežití embrya. Beta-karoten může také zvýšit tvorbu progesteronu během počátečního formování žlutého tělíska (Ramanau, a kol., 2008). Závěr Nedávný výzkum ukazuje, že výsledky mohou být dále zlepšeny řádným přikrmováním mezi odstavením a pářením. Řádné přikrmování může vést k: • Většímu počtu živě narozených selat ve vrhu • Zvýšení celkového množství narozených selat • Vyšší hmotnosti selat po narození To vše vede k zvýšené rentabilitě.
Upravování elektrolytové rovnováhy stravy (počítané jako ekvivalentní hmotnost/kg potravy pro Na + K – Cl) by rovněž mohlo mít pozitivní dopad na reprodukční schopnost. Snížením elektrolytové rovnováhy stravy, poklesne pH moči, což vede ke
TOPIGS
01/2011
Journal
www.TOPIGS.cz
Představujeme ISK Brná a ISK Kout na Šumavě – spolupracující inseminační stanice firmy CHOVSERVIS a.s. CHOVSERVIS a.s. Hradec Králové patří mezi největší firmy v České republice poskytující plemenářské služby pro chov prasat. V současné době provozuje dvě inseminační stanice kanců (Brná a Kout na Šumavě) s celkovou kapacitou 250 kanců. Inseminační stanice kanců Brná se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou poblíž údolí řeky Divoké Orlice s nedalekou dominantou hradu Potštejn. Její historie sahá do roku 1975, kdy vznikla rekonstrukcí původní stanice kontroly výkrmnosti prasat a výstavbou nové stáje. Postupně s rozvojem společných zemědělských podniků se její kapacita zvětšovala až na současných téměř 100 ustajovacích míst rozdělených do dvou stájí. Inseminačními dávkami z této stanice jsou zásobovány zemědělské podniky okresů Hradec Králové, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí, Svitavy, Chrudim, Pardubice, Kutná Hora, Kolín a Nymburk. Zajíždíme také na Mladoboleslavsko a Liberecko, své zákazníky má stanice i na Moravě. Průběžně je zde ustájeno okolo 60 kanců původního národního programu (plemena české bílé ušlechtilé, česká landrase, bílé ušlechtilé – otcovská linie, duroc a pietrain, doplněná kříženci linií 38,48 a 68) a v současné době okolo 20 kanců programu TOPIGS v celé jeho šíři. Do mateřské pozice jsou zde ustájení kanci linií A, B a N, pro tvorbu finálních hybridů pak linie Talent a Tempo. Inseminační stanice Kout na Šumavě se nachází poblíž Domažlic na rozhraní Šumavy a Českého lesa. Svou činnost zahájila v roce 1976 po přestavbě tehdejší inseminační stanice býků. S kapacitou 109 plemenných kanců patřila od počátku mezi větší stanice v rámci České republiky. S postupným rozvojem inseminace v tehdejším Západo-
inseminační stanice Brná českém kraji se její kapacita i nadále rozšiřovala a ustálila na dnešních více než 150 ustajovacích místech. Jak už vyplývá z polohy stanice, hlavní část jejích zákazníků se nachází v kraji Plzeňském a Karlovarském, inseminačními dávkami ale zásobuje také chovatele v jižních, středních i severních Čechách. Výběr kanců je podobně jako v ISK Brná velmi bohatý. Průběžně je zde ustájeno okolo 40 kanců národního programu podobné plemenné skladby jako na Brné (s výjimkou plemene duroc a linie 68). Velmi důležitou součástí nabídky jsou inseminační dávky od kanců programu TOPIGS, kterých je na stanici přibližně jedna třetina a jejich podíl se postupně, stejně jako na ISK Brná, zvyšuje. Podrobné katalogy najdete na stránkách www.chovservis.cz. Inseminační dávky vyprodukované na stanicích Brná a Kout na Šumavě jednoznačně přinášejí chovateli genetický pokrok. V programu TOPIGS to můžeme snadno dokumentovat průměrným TSI (Topigs Selection Index). Jeho úroveň je u kanců ustájených na stanicích společnosti Chovservis je následující:
Počet ks Průměrný TSI
Linie A
Linie B
Linie N
Tempo
Talent
6
6
4
17
19
133
119
114
106
120
Tyto hodnoty jsou vysoce nadprůměrné a jsou vypočítávány na základě údajů v databázi TOPIGS pro každou samostatnou linii zvlášť. V této databázi je v současné době pro výpočet plemenných hodnot zapojeno více než 20 milionů zvířat. Kvalita inseminačních dávek je dána nejen úrovní nakupovaných plemeníků, ale také standardizací a neustálým zdokonalováním technologických procesů při jejich výrobě. Základním nástrojem pro uplatňování tohoto trendu je uplatňování systému managementu jakosti dle norem ISO. V rámci tohoto přísného systému jsou vedle vysoké plemenné hodnoty ještě určeny další minimální parametry pro nákup kanců do inseminačních stanic. Součástí systému ISO je také stanovení a kontrola technologických procesů při výrobě inseminačních dávek. Do těchto procesů jsou zakomponovány nejnovější poznatky vědeckotechnického vývoje, které získáváme v rámci spolupráce s firmou AIM, součástí TOPIGS Group, s jejíž podporou pracují TOPIGS inseminační stanice po celém světě. Na našich stanicích probíhá pravidelně 2x ročně podrobný audit, při kterém je hodnocena celá činnost stanice od
úrovně veterinární ochrany přes ustájení plemenných kanců a technologii výroby inseminačních dávek až po vlastní distribuci.
Neméně důležitou součástí kvality inseminačních dávek je jejich zdravotní bezpečnost. Jde o to produkovat a prodávat takové dávky, které neznamenají pro chovatele žádné riziko zavlečení chorob. Proto kanci před ustájením na stanici musí projít nejméně 30 denní izolací ( u stanic Chovservisu je v současné době uplatňována z důvodu vyšší bezpečnosti prodloužená izolace 35 dnů). V průběhu tohoto období jsou vyšetřeni na brucelózu, Aujezskyho chorobu, KMP, TBC, sípavku a PRRS. Vyšetření na PRRS je prováděno několika různými metodami (krev serologicky , vzorky slin virologicky). Pravidelně se provádí protiparazitické ošetření a vakcinace proti parvoviróze a července. Zdravotní zkoušky jsou na stanicích v pravidelných, maximálně ročních intervalech opakovány, u PRRS minimálně 3x ročně. Obě stanice mají již několik let statut chovu prostého PRRS. Je tedy zcela zřejmě patrné, že firma CHOVSERVIS nikdy nesáhla ke krokům, které by v zájmu úspor snížily kvalitu inseminačních dávek ať už z hlediska plemenářského, technologického či zdravotního. Inseminační dávky z ISK Brná a Kout na Šumavě produkované ve spolupráci a pod dohledem odborníků TOPIGS jsou pro chovatele vždy zárukou ekonomického přínosu.
Ing. Miroslav Kolář vedoucí úseku plemenářských služeb pro chov prasat CHOVSERVIS a.s. Tel.: 603 265 050 e-mail:
[email protected]
inseminační stanice Kout na Šumavě
TOPIGS
01/2011
Journal
www.TOPIGS.cz
TOPIGS
Aktuální informace pro partnery a zákazníky TOPIGS CZ s.r.o.
01/2011
Datum vydání: 24. června 2011 Vydává: TOPIGS CZ s.r.o., Svatopetrská 35/7, 617 00 Brno Redakce: Jana Krupicová, tel.: 545 539 126,
[email protected]
Journal
www.TOPIGS.cz
Co nového v PLEBU CZ? I na počátku roku 2011 pokračoval celkový propad stavů prasnic prakticky v celé ČR. Ani území působnosti společnosti PLEBO CZ, s.r.o. není v tomto nepříznivém trendu vyjímkou a tak jsme byli v oblasti šlechtění a inseminace prasat postaveni před nelehkou otázku, „Jak dál?“. Stále zřetelněji se projevuje nutnost zvyšování konkurenceschopnosti našich chovů v rámci EU. To znamená dosahování srovnatelných parametrů jak v reprodukci, výživě, technologii, ale také ve zdravotním stavu. V rozsahu naší činnosti, prostřednictvím inseminačních stanic a výroby inseminačních dávek, jsme schopni ovlivnit především vybrané reprodukční ukazatele ve spolupracujících chovech. Co jsme v průběhu 1. čtvrtletí roku 2011 na tomto poli realizovali: - začátkem roku jsme úspěšně absolvovali řádný audit A.I.M. (celosvětové sdružení inseminačních stanic kanců v rámci uskupení TOPIGS Group, produkující přes 7 milionů ID ročně, s vlastním vývojem a výzkumem reprodukce, jehož jsme členy), s cílem dosažení plnohodnotné evropské certifikace pro provozování ISK a důrazným zaměřením do oblasti biosecurity - v souladu se závěry auditu, z důvodu dosažení plné garance zdravotního stavu, je prováděn pravidelný měsíční monitoring 10% základního stáda kanců zemědělský podnik
A
B
C
D
E
na syndrom PRRS, jedná se o serologické vyšetření podle metodiky státní veterinární správy, které je prováděno v akreditované laboratoři SVU Jihlava - bylo provedeno vyšetření vzorků ejakulátu na výskyt Cirkoviru, vše s negativním výsledkem - pro zvýšení kvality expedovaných ID byla provedena srovnávací kalibrace měřidel koncentrace spermií v ejakulátu v rámci dalších cca 20 evropských inseminačních stanic, za účelem vzájemného srovnání kalibračních křivek pro přesné dosažení technologicky optimálního počtu spermií ve finální ID - na základě dosahovaných ukazatelů kvality výroby, garance zdravotního stavu a odpovídajících parametrů biosecurity, byly ve spolupráci s firmou TOPIGS CZ s.r.o. realizovány první exporty ID do zahraničí (Polsko, Rakousko, Slovensko), které v současnosti činí až 20% z celkové produkce - v oblasti genetiky spolupracujeme s chovy prasat zapojenými do programu firmy TOPIGS, provádíme zkrácenou kontrolu užitkovosti – označujeme zvířata, prasničky průběžně selektujeme, vybíráme zvířata vhodná do plemenitby a získaná data vyhodnocujeme pomocí programu PLEMSOFT V následné tabulce uvádíme příklady dosahovaných reprodukčních ukazatelů v některých spolupracujících chovech.
rok
počet celkem narozených selat na vrh
procento oprašení
index vrhů na farmě
2008
12,3
81%
2,29
počet živě narozených selat na prasnici a rok 25
2009
12,7
87%
2,34
26,6
2010
13
89%
2,33
24,7
2008
12,2
74%
1,51
16,7
2009
14,1
82%
2,3
30
2010
13,7
89%
2,3
28
2008
12,7
83%
2,26
25,9
2009
12,5
85%
2,24
25,4
2010
13,3
87%
2,25
27,3
2008
12,9
83%
2,46
27,6
2009
12,7
84%
2,15
23,5
2010
13
85%
2,41
27,2
2008
12,9
81%
2,24,
26,6
2009
14
85%
2,20
28,2
2010
14,1
86%
2,32
28,8
Pokud jsme v úvodu článku kladli důraz na nutnost zvýšení konkurenceschopnosti, pak již dnes dosahované výsledky na některých sledovaných farmách dokazují, že narození cca 30 selat na prasnici a rok, při indexu 2,4 obrátky a více, nemusí být jen z říše snů a fantazie, ale jsou dosažitelné již dnes v našich podmínkách. Závěr článku by mohl vyznít vcelku optimisticky – totiž, „Je to jen na nás…“. Za kolektiv PLEBO CZ, s.r.o. Ing. Dagmar Burianová
TOPIGS
01/2011
Journal
www.TOPIGS.cz
