Prasata. Krmivo. Skot. Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu. Chov prasat sektor téměř vždy rentabilní. Vyšší výnos a kvalita pícnin

15. března 2006, číslo 1/2006

Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu

Prasata

Chov prasat – sektor téměř vždy rentabilní

Krmivo Vyšší výnos a kvalita pícnin

Skot

Vysoká užitkovost a plodnost – jedná se o protiklady?

Slovo šéfredaktora

Obsah

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, Skot

Nový program minerálních krmiv pro dojnice

Na všech stupních užitkovosti odpovídající forma..... 4 Vysoká užitkovost a plodnost – jedná se o protiklady?.................................................... 6

Krmivo Vyšší výnos a kvalita pícnin........................................... 8 Vegetačné štádium, obsah sušiny, silážovanie – otázky každodenného života...............10

Prasata Výkonná směs pro předvýkrm prasat

Základ pro ziskový výkrm prasat ...............................14 Tip praxe

Podpora správného příjmu krmiva u kojících prasnic..........................................................15 Vývoj trhu

Chov prasat – sektor téměř vždy rentabilní...............16 Spolehlivé orální očkování

Ileitis (PIA) bez šance....................................................18 Výživářská opatření proti PIA (ileitis).........................20 Směs to dokáže

Cíleně používat krmné kyseliny..................................22

Drůbež Vyšší ekonomičnost přesvědčuje:

Bonvital nyní pro brojlery............................................. 3

Jsem rád, že vám i v letošním roce můžeme přinést další číslo našeho časopisu. „Velkým“ tématem současné doby je ptačí chřipka. I když se zatím přímo nedotkla našich chovatelů, ve smyslu nutnosti utrácet celá hejna chované drůbeže, začíná se nás dotýkat ekonomicky, omezením vývozu i domácí spotřeby drůbežího masa a vajec. Nechci v žádném případě podceňovat zdravotní rizika, ale připadá mi situace a tlaky, které jsou v souvislosti s opatřeními proti ptačí chřipce vyvíjeny, nepřiměřené. Spotřebitelé jsou všemi zprávami o nebezpečnosti onemocnění silně ovlivňováni a samozřejmě klesá i jejich zájem o dříve propagované „zdravé“ drůbeží produkty. Vzpomeňme si na obdobnou situaci kolem nemoci šílených krav. I proto jsme symbolicky zařadili jako první článek informace o nových možnostech probiotika BONVITAL právě ve výkrmu kuřat. Pravděpodobně jste si již zvykli na rozšířenou podobu 24 stran našeho časopisu. Jsme velmi rádi, že Vám můžeme poskytnout více informací i touto formou. Rád bych ještě zmínil jednu novinku a to je zařazení odborného článku ve slovenštině, autorem je vynikající odborník v oblasti silážování MVDr. Tomáš Mitrík, jednatel firmy SCHAUMANN Slovensko. Letošní zima byla velmi dlouhá a na mnoha místech České republiky ještě stále leží velká vrstva sněhu. Na práci na polích bude zbývat o něco méně času než obvykle, ale přeji všem, aby využili své zkušenosti, případně i využili naše informace, k dosažení co největšího úspěchu nejen ve stáji. Váš šéfredaktor Ing. Dušan Kořínek Tiráž:

Úspěch ve stáji Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu • Vydávání povoleno: 15.2.1996, MK ČR E 12991 •

ISSN 1214-5440

ČR Přirozené partnerství mezi koněm a člověkem.........24 2

Úspěch ve stáji 1/2006

Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. Adresa redakce: nám. Svobody 35, 387 01 Volyně, tel. 383 339 110, e-mail: [email protected], internet: www.schaumann.cz • Překlady: Ing. Jaroslava Nováková, Ph.D. • Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek • Uzávěrka: 15. 3. 2006 Úspěch ve stáji 1/2006 • Sazba: PTS s.r.o. Vodňany • Tisk: Typodesign List České Budějovice • Neprodejné

Vyšší ekonomičnost přesvědčuje:

Bonvital nyní pro brojlery V chovu prasat se probiotikum Bonvital ukázalo jako plnohodnotná alternativa k antibiotickým stimulátorům růstu. V současné době je toto probiotikum vyrobené firmou Schaumann povoleno také pro výkrm brojlerů. Se zákazem antibiotických stimulátorů růstu v chovu zvířat nabývá na významu vedle klasických kyselin ke stabilizaci krmiva také používání probiotik. Jedná se o speciálně selektované organismy, jako jsou např. bakterie mléčného kvašení v Bonvital. Tyto organismy podporují a stabilizují střevní flóru a mají příznivý efekt na zdraví zvířat. Podpořen je růst, příjem krmiva a jeho využití, stejně jako vitalita zvířat. Od registrace v roce 2004 je Bonvital úspěšně používán pro selata, prasnice a výkrm prasat. Početné výživářské pokusy však prokázaly přednosti tohoto probiotika i ve výkrmu brojlerů. V rámci přihlašovacího postupu Bonvitalu proběhl rozsáhlý test na pokusném ústavu v Kitzingenu. Pod vedením Dr. Klause Damma byla v mnoha pokusech s výkrmem asi 4 000 kuřat (Ross 308) testována účinnost probiotika Bonvital. Krmení probíhalo podle receptur firmy Schaumann; pokusná skupina dostávala navíc Bonvital (viz tab. 1).

Využití krmiva a vývoj hmotnosti

Na počátku pokusu činila živá hmotnost všech kuřat v průměru 40 g. Tabulka 2 ukazuje,

že skupina krmená Bonvitalem měla o 8 % vyšší přírůstek než kontrolní skupina. Po 32 dnech dosáhla zvířata konečné hmotnosti 1,5 kg. Rovněž byly zjištěny významné rozdíly ve zhodnocení krmiva. Skupina krmená Bonvitalem měla oproti kontrolní skupině signifikantně lepší konverzi krmiva. V prvním pokusu pomohl Bonvital snížit ztráty o 40 %. Také ve všech dalších testech se ztráty pohybovaly na velmi nízké úrovni. Také ekonomičnost Bonvital skupiny jasně převažovala. Podle zjištěného ukazatele výkrmnosti předstihla kontrolní skupinu o 11%. Tab. 1:

Složení krmné směsi Fáze I Fáze II Fáze III Pšenice % 53,00 59,50 60,00 HP-sója % 22,50 18,50 33,00 Sójový olej % 4,50 2,00 3,00 Avicovit BR1, BR2 % 20,00 20,00 Avicovit BR3 % 4,00 ME MJ 12,60 12,14 12,07 Dusíkaté látky % 24,20 23,20 23,00 Složení krmné směsí skupiny pokusné a kontrolní se liší pouze použitím BONVITALu

Výsledky kitzingerských pokusů tak jasně dokládají významné zlepšení parametrů užitkovosti vývoje živé hmotnosti, spotřeby krmiva a využití krmiva během celého výkrmu. Pokusy s granulovanou směsí a Bonvitalem, které byly v rámci postupu přihlašování provedeny, ukázaly mimo jiné sušší stelivo ve skupině s Bonvitalem.

Přesvědčivé přednosti

Po ukončené registraci Bonvitalu pro výkrm drůbeže nabízí Schaumann poprvé koncept výživy s vysoce hodnotným výkonným probiotikem pro výkrm brojlerů. Nový program minerálních doplňkových krmiv nabízí Avicovit BR1 a Avicovit BR2 s obsahem probiotika Bonvital. Dále je u všech nových produktů pro brojlery výrazně upraven obsah esenciálních minerálních a účinných látek a je optimalizován podle nejnovějších vědeckých poznatků. Jedná se tedy o koncept výživy se všemi předpoklady pro maximální růst při velmi dobré konverzi krmiva a optimálním zdraví. Pro výkrm brojlerů to znamená více úspěchu a vyšší ekonomičnost. Dipl.-Ing. agr. (FH) Inke Voß-Hagen

Tab. 2:

Výsledky výkrmnosti z jednotlivých pokusů Přírůstek Konverze krmiva Pokus 1 Pokus 2 Kontrola 1357 g 1 : 1,73 1,0 x 109 KBE BONVITAL 1463 g 1 : 1,70 Úspěch ve stáji 1/2006

Ztráty Pokus 1 1,6 % 0,8 %

Pokus 2 1,6 % 1,2 %

3

Produkce mléka

Nový program minerálních krmiv pro dojnice

Na všech stupních užitkovosti odpovídající forma

Graf 1:

Stabilita různých forem vitaminu A v bachoru % Rozsah kolísání 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Rozsah kolísání

Vitamin A chráněný „Normální“ před odbouráváním vitamin A v bachoru

Graf 2:

Zrychlené odbourávání vlákniny RINDAVITem ASS-CO ADF – Odbouratelná Kontrola 35 v bachoru ASS-CO FERM 30 25 20 15 10 5 0

Seno

Travní siláž

Kukuřičná siláž

Výzkumné centrum HÜLSENBERG společnosti SCHAUMANN

4

Zvyšující se mléčná užitkovost vyžaduje cílené zásobení dojnice všemi živinami. Při nedostatku může rychle dojít k poklesu užitkovosti porušením látkové výměny. Plná užitkovost může být zajištěna pouze při bezchybném výživářském konceptu. Takovým konceptem je systém firmy Schaumann, která se zaměřila na cílenou výstavbu nového minerálního programu a zvláště na složení minerálního krmiva. Ve fázích, v nichž dojnice nedosahují maximálního příjmu krmiva, ale současně mají vysokou mléčnou užitkovost, musejí dostávat chybějící živiny, a to zvláště na počátku laktace. Řešením může být buď zvýšená koncentrace živin v krmivu, nebo nabídka takových živin, Tab. 1:

Vliv biotinu na mléčnou užitkovost Kontrola Zvýšení mléčné užitkovosti biotinem v kg v % Midla, 1998 38,7 1 2,7 Bergsten, 1999 32,7 1,9 5,8 Zimmerley 36,9 2,8 7,6 a Weiss, 2001 Majee, 2002 37,2 1,7 4,6 Magerison, 2002 37,2 2 5,4 Průměr 36,5 1,9 5,2 Zdroj: A. Packington, International Dairy Topics, svazek 2/č. 3, 2003 Úspěch ve stáji 1/2006

které mohou být lépe využity. Tato řešení mohou být nutná i v situaci, kdy je dispozici pouze nevyhovující objemné krmení a vysoké množství jadrného krmiva, čímž dochází k poruchám látkové výměny bachoru. Také zde je zapotřebí adekvátní zásobení živinami. Na příkladu zásobení vitaminem A, použití Ass-Co Fermu a biotinu ukážeme, jak nový program minerálních krmiv firmy Schaumann vyhovuje požadavkům tvorby krmné dávky.

Vitamin A chráněný před odbouráváním v bachoru

Vitamin A je důležitý pro tvorbu, ochranu a regeneraci kůže a sliznic. Kromě toho zvyšuje obranyschopnost proti infekcím a invazním onemocněním a má také pozitivní účinek na plodnost. Nedostatek vitaminu A může mít za následek zvýšenou náchylnost vůči onemocněním. Dalšími negativní důsledky mohou být mrtvě narozená telata, ale také zhoršená plodnost až sterilita. U mladých zvířat dochází k růstové depresi. V rostlinných krmivech se vitamin A prakticky nevyskytuje. Je tvořen látkovou přeměnou z ß-karotenu. Zásobení vitaminem A pouze z ß-karotenu je velmi nejisté (odbourávání ß-karotenu, oxidace, nízké obsahy), a proto by měl být vitamin A v dostatečném množství doplňován. Tak je omezena přeměna ß-karotenu na vitamin A a je k dispozici více ß-karotenu pro jiné funkce látkového metabolismu. Díky svému antioxidativnímu účinku

proti lipidovým radikálům poškozujícím buňky hraje ß-karoten důležitou roli v hormonálním hospodaření.

Lepší látková aktivita metabolismu

Vitamin A je odbouráván již v bachoru. Odbouraný podíl vykazuje značný rozsah kolísání (viz graf 1). Když je vitamin A před odbouráváním v bachoru chráněn, přejde výrazně větší množství do tenkého střeva. Tyto poznatky použil Schaumann pro nový program minerálních krmiv. Proto je ve všech produktech použit vitamin A, který je chráněn před odbouráváním v bachoru. Díky tomuto optimálnímu zásobení může být více životně důležitého vitaminu A uloženo v játrech. Zvláště na počátku laktace je celkové zásobení vitaminem A a ß-karotenem enormně důležité, neboť v této fázi zvířata prožívají velmi intenzivní stres. Příjem krmiva dosáhne nejvyšší hodnoty až za několik týdnů (cca 50.– 70. den laktace), čímž může vzniknout značně nedostatečné zásobení. Zvýšení nabídky – větší obsah vitaminů nebo chráněného vitaminu A – tyto nedostatky dostatečně vyrovnává. Použití minerálního krmiva firmy Schaumann určeného pro dojnice představuje v tomto těžkém období laktace jistotu zásobení odpovídajícího potřebám dojnice s chráněným vitaminem A. Tím je zajištěna nejvyšší mléčná užitkovost a plodnost.

vlákniny se tvoří více těkavých masných kyselin (octová, propionová a máselná). Ty podporují odbourávání vlákniny a vyšší hodnota fermentace vede k vyššímu příjmu krmiva a lepšímu využití přijatého krmiva. Na tyto spojitosti se musí dávat pozor zvláště v době časné laktace, protože v tomto období hraje příjem krmiva hlavní roli pro stabilitu látkové výměny dojnice.

Zvýšení mléčné užitkovosti

Velký vliv na zlepšení situace látkového metabolismu zvířat má rovněž vysoký podíl biotinu v produktech Rindavit Ass-Co. Biotin (zvaný také vitamin H) má jako koenzym velký vliv na syntézu masných kyselin, glukogenezi a zčásti také na proteosyntézu. Navíc se podílí na tvorbě rohoviny. Přímo v prvních týdnech laktace, když jsou játra látkovou výměnou zatížena, podporuje biotin činnost organismu a přispívá ke zdraví dojnic.

V tabulce 1 jsou shrnuty výsledky pokusů, které ukazují výrazné zvýšení užitkovosti s použitím biotinu (v průběhu pokusu o 1,9 kg mléka). Většina pokusů byla prováděna v prvních měsících laktace. V této fázi působí stabilizace látkové výměny na užitkovost nejvýrazněji. Kombinace Ass-Co Ferm a biotinu přispívá k vysoké užitkovosti dojnic a pomáhá ve fázích, v nichž mají látková výměna dojnice a bachor velké požadavky. Jistota, užitkovost a stabilita látkové výměny jsou hlavními kritérii, které byly brány v potaz při tvorbě krmné dávky a vývoji nového programu minerálních krmiv Schaumann určeného pro dojnice. Špičková užitkovost a rentabilita chovu dojnic je zajištěna, pokud jsou dojnice ve všech fázích zásobeny minerálními a účinnými látkami nejvyšší kvality. Dipl.-Ing. agr. Gregor Janknecht

Ass-Co Ferm a biotin

Na užitkovost dojnice má značný vliv také látková výměna bachoru. Důležitá je stabilní hodnota pH, aby bylo dosaženo vyššího příjmu a využití krmiva. Při acidických poměrech v bachoru (např. při zkrmování velkého podílu jadrného krmiva nebo při příliš malé strukturní vláknině) je snížena aktivita bachorových bakterií. Tato situace často převládá v počáteční fázi laktace nebo všeobecně při použití velkého podílu jadrného krmiva. Vedle těkavých mastných kyselin se tvoří kyselina mléčná, která způsobuje výrazný pokles pH hodnoty. Bakterie tvořící kyselinu mléčnou tolerují podstatně nižší pH hodnotu než celulolytické druhy bakterií. Výsledkem je neustále se zvyšující produkce kyseliny mléčné. Na konci tohoto procesu trpí dojnice silným překyselením bachoru. V tomto případě lze použít Ass-Co Ferm – speciální kombinaci probiotika z živých kvasinkových buněk a účinných substancí. Ass-Co Ferm pomocí bakterií odbourávajících vlákninu podporuje a stimuluje růst bakterií využívajících kyselinu mléčnou a povzbuzuje tak látkovou výměnu bachoru. Výsledkem je stabilní pH bachoru. Zesílené odbourávání vlákniny je dokumentováno zvýšeným odbouráváním ADF (ADF – kyselá detergentní vláknina; celulóza + lignin) (viz graf 2). V průběhu zvýšeného odbourávání


5

Vysoká užitkovost a plodnost – jedná se o protiklady? Tab. 1:

Ošetření zvířat jednoho stáda s roční užitkovostí 8 500 kg mléka během pozorování po dobu tří měsíců Ukazatel 05.11.2003 73 do 5.2.2004 otelení počet z toho v % Ošetření mastitidy 14 19 Přetočení slezu 4 5,4 Mléčná horečka – ulehnutí 5 6,8 Zadržení lůžka 12 16,4 Lehká mléčná horečka 1 1,3 Ošetření bachoru 9 12,2 Hygiena chovu 5 6,8 Počet jevů: 0 1 4 5,4 2 9 12,3 3 1 1,3 Více než 3 – – Ještě bez nálezu 32 43 Dojnice s horečkou 12 16,4 Suma výsledků 104 – Graf 1: 60 50 40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 -50 -60 -70 -80

6

Na základě stálého vylepšování výrobních postupů, chovatelských podmínek a cíleného šlechtitelského pokroku se mléčná užitkovost zvyšuje rok co rok. Tento vývoj zároveň zrcadlí tlak trhu. Konkurenci je nutné čelit efektivním managementem a zlepšeným zdravotním stavem zvířat. V praxi je plodnost dojnic téma číslo jedna a často je také největším problémem v podniku.

niků procenta březosti 28,9 % při užitkovosti 9 000 kg FECM na dojnici, přičemž celoživotní užitkovost je necelých 21 000 kg. Nejvýrazněji se tato problematika projevuje na energetické bilanci vysokoužitkových dojnic (viz graf 1). Z dojného stáda na Hülsenbergu jsou vzorkem dvě dojnice se 40 a 50 kg FECM na den od počátku laktace do 18. týdne laktace. Denně se zjišťoval příjem krmiva ve žlabu na váhách. Obdobně se postupovalo u mléčné užitkovosti. Obsah energie krmné dávky byl 7,3 MJ NEL/ kg S. Porovnáme-li přijaté množství energie krmiva s potřebou pro mléčnou užitkovost, znamená to čistý početní deficit energie od 50 do 70 MJ NEL/zvíře/den v prvních týdnech laktace. V případě denní užitkovosti 50 kg se deficit energetické bilance prodloužil do 16. týdne laktace. Obě dojnice byly v tomto období zdravé a později také opět zabřezly. Je nutné vysvětlit, jaký pochod vykonává látkový metabolismus dojnice při této užitko-

Vysoká užitkovost zatěžuje dojnice ve všech pro plodnost důležitých oblastech látkové výměny. V tabulce 1 jsou uvedena všechna ošetření stáda dojnic (280 kusů) s roční užitkovostí 8 500 kg mléka v přesně definovaném časovém období. Počet zadržených lůžek a hygiena chovu představují méně než 30 % ošetření, ty se týkají přímo plodnosti dojnic. Ve vyhodnoceních Dr. Stefana Webera z LMS zemědělského poradenství, provedených v roce 2003, dosahuje 10 % nejlepších pod-

Energetická bilance na příkladu dvou vysokoužitkových dojnic – 1337 – do 18. týdne laktace

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

PK: Příjem krmiva 1337 1372 FECM: Normovaná laktace na tuk a bílkovinu 1337 1372 NEL: MJ NEL/zvíře a den (bilance z FA-FECM) 1337 1372


Výroba mléka vosti. V této fázi bývá velmi ohrožena dobrá plodnost. Mnoho výzkumů dokládá, že se zvyšující se užitkovostí se dá očekávat opožděná ovulace. Příjem krmiva, stejně jako mléčná užitkovost, se i u zdravých dojnic zvyšují od počátku laktace velmi pomalu. To znamená, že při zvyšující se užitkovosti je očekáván větší energetický deficit.

Je příjem krmiva optimální?

Ještě významněji se projevují následky sníženého příjmu krmiva během prvních 100 dnů laktace v poruše látkové výměny živin a metabolismu. Snížení příjmu krmiva tlačí dojnici v době laktační špičky do ketózy se známými negativními vlivy na projevy říje, cyklus a březost. Při příliš nízkém příjmu krmiva v období porodu se projeví mobilizace tuků, která je jen velmi těžce léčitelná a výrazně ovlivňuje zdravotní stav dojnice. Jak je možné se s tímto problémem souvisejícím s příjmem krmiva dojnicí vypořádat? Základ dobré kapacity bachoru, maximálního trávení a zdravého startu látkového metabolismu je v přípravném krmení. Další řešení spočívá ve zvýšení stravitelnosti a obsahu energie dávky tak, aby deficit energie dojnic na počátku laktace byl stabilně co nejnižší. Důsledky: Hodnota účinnosti strukturovatelné krmné dávky byla podhodnocena nebo byl nadhodnocen příjem krmiva při vysokém množství koncentrátů na počátku laktace. Nejdříve 5. až 6. týden laktace se začíná výrazně zvyšovat příjem krmiva – podle dojivosti až na více než 20 kg sušiny. Dojnice se ovšem začíná nacházet v subklinické acidóze a na základě poruch bachorového prostředí se počítá se stagnací, popř. dokonce se sníženým příjmem krmiva.

Nejlepší krmení – více energie

Na jedné straně se zesiluje efekt subklinické acidózy způsobené sníženým příjmem krmiva, na straně druhé dojnice nadále dává mléko a přitom se stále více snižují tělesné rezervy. Poruchy látkového metabolismu a zatížení jater jsou méně nebo více výrazné. Vlivy struktury na bachor a konečně na příjem krmiva ukazuje graf 2. Při zkrmování více než 45 % koncentrovaného krmiva z celkového příjmu krmiva je nutné počítat s negativním efektem na zdraví dojnic, a tím také na plodnost. Sestavení krmné dávky odpovídající přežvýkavcům při maximální stravitelnosti a maximálním zásobení strukturou je balancováním na ostré hraně. Je to ale základ dobré plodnosti při vysoké užitkovosti. Se zlepšením kvality objemného krmiva se daří zvýšit jak obsah energie, tak i hodnotu pasáže při dobré funkci bachoru. Výsledek: Příjem krmiva se zvyšuje. Při obsahu energie objemného krmiva od 6,3 MJ NEL/kg S je nutné krmit méně než 40 % koncentrátu s obsahem energie od 8,2 MJ NEL, aby bylo dosaženo 7,0 MJ NEL v celé krmné dávce (viz tab. 2). Tak se dá dosáhnout špičkové užitkovosti – bez poruch výživy a látkového metabolismu.

Jak dosáhnout špičkové užitkovosti

Dalším stavebním kamenem pro dobrou plodnost a vysokou celoživotní užitkovost je správná energetická bilance po celou dobu laktace. To znamená, že energetickému deficitu by se mělo čelit na počátku laktace cíleným nadzásobením v druhé polovině předchozí laktace, aby dojnice byla kondičně v dobré výchozí pozici pro další laktaci. Riziko ztučnění je tady výrazně nižší než v době stání na sucho. Velmi pozitivní efekt pro plodnost má to, když dojnice není ve fázi nejvyšší užitkovosti oplodněna, popř. březí. Podle tohoto konGraf 2: Vliv struktury na bachor a příjem krmiva ceptu se na HülsenFyzikální forma Obsah složek krmiva bergu již roky úspěšně postupuje. Po dobu 8 měsíců určitého Struktura krmiva období byl oddělen příjem krmiva podle prvotelek a starších Navrstvení dojnic a zároveň byla v bachoru Aktivita Motorika bachoru (plovoucí kalový přežvykování zjišťována a vyhodstrop) nocována mléčná užitkovost. K tomu sloužilo 25 žlabů Sekrece slin V bachoru Výměna plynů s vahami, které jsou pH hodnota umístěny v části volné Mikrobiální aktivita stáje a na nichž byla Množství TMK a NH3 Doba setrvání zjišťována hmotnost Počet a druh zárodků Podíl ruminálního krmiva a postruminálního přijatého krmiva 50 trávení dojnic. Individuální kondice byla konPříjem krmiva stantní mezi 2,5 a 3,5 podle BCS systému.


Příjem krmiva dojnice se na počátku laktace konstantně zvyšuje až do 80. dne, ale do 21. dne dojnice nepřijme více než 20 kg sušiny. U prvotelek byl příjem krmiva ještě o 10 – 15 % nižší a stagnoval na konečných 20 kg sušiny. Deficit energie trval u dojnic do 150. dne laktace, u prvotelek byl ještě delší. Uprostřed laktace byl vývoj podstatně odlišný. U dojnic se projevil pokles užitkovosti s paralelně sníženým příjmem krmiva. Naproti tomu prvotelky zvyšovaly příjem krmiva, který potřebují k růstu a kompenzaci ztrát energie z laktace. Výsledek potvrzuje to, že krmná dávka odpovídající potřebám přežvýkavců může vyrovnat energetickou bilanci pouze ve druhé polovině laktace. Nestává se, že by dojnice v této fázi laktace odbourávala své rezervy. Hülsenbergské stádo má velmi dobrou perzistenci, což je výsledek kontinuální výživy během celé laktace. Z toho také vyplývá relativně pozdní termín inseminace, který je tím úspěšnější, čím dále leží vrchol laktace. Důsledkem je dlouhé mezidobí, které nepřináší dojnici žádnou výhodu, jelikož kvůli vysoké mléčné užitkovosti netloustne. Protože optimální doba inseminace je vypozorována pro každé zvíře individuálně, jsou rizika pozdní inseminace minimalizována. Dobrá perzistence umožňuje další zvýšení mléčné užitkovosti bez laktačního vrcholu a navíc bez všech možných důsledků negativní energetické bilance.

Shrnutí pro praxi:

• Výživa a tvorba krmné dávky by se měla orientovat na reálný příjem krmiva – zvláště u prvotelek. • Zásobení strukturou je základ tvorby krmné dávky. • Cílem tvorby krmné dávky musí být vysoká perzistence. • Vysoká perzistence umožňuje pozdní termín první inseminace, a tím lepší plodnost individuálně pro každé zvíře. Dipl.-Ing. agr. Stefan Neumann Graf 3:

Vliv obsahu energie objemného krmiva na potřebné množství jadrného krmiva pro TMR se 7,0 MJ NEL

% 100 75

Jadrné krmivo 8,2 MJ NEL (52 %)

50 25

Objemné krmivo 5,7 MJ NEL (48 %)

TMR 7,0 MJ NEL

Jadrné krmivo 8,2 MJ NEL (37 %)

Objemné krmivo 6,3 MJ NEL (63 %)

0

7

Vyšší výnos a kvalita pícnin Pícniny tvoří v mnoha podnicích základ mléčné produkce. Zvláště s ohledem na náklady se uvažuje o tom, jak ze stávajících porostů získat optimální zisk a kvalitu. Okolo čtvrtiny nákladů tvoří náklady na objemné krmení s výraznými rozdíly mezi průměrným a dobrým podnikem. Rozdílné náklady přispívají k vytvoření rentabilní výroby krmiv. Jedním aspektem je genetika používaných odrůd. Důležitou roli však hraje také výrobní technika. Travní siláž je často složena

z nejrůznějších trav, navíc s odlišnými termíny seče a s odlišnou kvalitou. Přesto lze pomocí výrobně-technických opatření vypěstovat homogenní a především výkonný travní porost, z něhož lze vyrobit vysoce hodnotné objemné krmení.

Znát lokalitu

Důležitým aspektem je hustota zeleného drnu. Ta má význam z několika důvodů. U hustších porostů je vedle lepší úrodnosti a stability výrazně zlepšena kvalita krmiva menším znečištěním během doby sklizně. V porovnávací Tab. 1: Spektrum zralosti porostu s jílkem, metání ve dnech od 1. dubna analýze bývá u siláže z nepevného drnu 26 30 34 38 42 46 50 54 58 62 66 70 74 oproti lokalitě s uzaKonvenční luční směs vřenou rostlinnou Časná Energy směs pokrývkou naměřen Pozdní Energy směs větší obsah popela. Tento fenomén je Moor Energy pozorován zvláště na směs Tab. 2:

Včas využít! Obsah energie trav a různých druhů jetele Začátek Plné Začátek Plné metání metání metání metání Stravitelnost organické Koncentrace energie hmoty v % MJ NEL/kg S Jetel bílý 81 80 7,1 6,7 Jetel červený 76 70 6,4 5,8 Vojtěška 75 70 6,3 5,8 Italský jílek 82 79 6,8 6,4 Německý jílek 82 81 7,1 6,8 Kostřava luční 80* 76 6,8* 6,4 Lipnice luční 79 70* 7,1 6* Psárka luční 82 76 7,2 6,3 Srha laločnatá 77 76 6,6 6,4 Pýr 76 70 6,5 5,8 Sveřep 78 70 6,9 5,9 Bojínek 81 72 7,1 6,1

Ztráty v procentech Stravitelnost 1 8 7 4 1 5* 11* 7 1 8 10 11

*odhad Zdroj: Krmivářské tabulky DLG, příloha 7

8


lehkých půdách. Hustota drnu také pozitivně ovlivňuje kvalitu krmiva, neboť v hustém drnu je potlačeno vyklíčení podřadných bylin a trav, a tudíž jejich uchycení v porostu. Těmito rostlinami jsou myšleny zvláště šťovíky. Tvorba stabilního a výkonného zeleného drnu je neustálý proces. Při založení nového porostu se začíná se správným výběrem vhodné směsi vzhledem k využití a lokalitě. Největší podíl by měl ve směsi zaujímat zpravidla jílek. Ten byl šlechtiteli nejintenzivněji prošlechtěn. Velmi široké spektrum dozrávání dovoluje optimální výběr vhodných druhů. Použití pozdních druhů (rovněž použití bílého jetele) umožňuje vyšší sklízecí flexibilitu a zvyšuje kvalitu porostu s ohledem na stravitelnost a koncentraci energie. K zajištění hustoty drnu je doporučováno namíchání lipnice luční. Ve vyšších polohách a na vlhkých lokalitách je hodnotným komponentem směsi také bojínek. Podařilo-li se založení porostu, potom by měl být nejméně jednou za dva roky doset minimálním množstvím osiva, konkrétně směsí bohatou na jílek, protože drn se potom více uzavře, popř. může uzavřít mezery při poškození hodnotných druhů.

Energie 6 9 8 6 4 6* 15* 13 3 11 14 14

Nová, čerstvá louka

Také staré porosty se mohou stát bez zaorání opět „čerstvými“ a výkonnými porosty. K tomu je často nutné provést mechanickou úpravu porostu lehkými bránami. Do těchto mezer musí být potom každoročně zapravováno osivo speciálním přisívacím strojem v kombinaci s lehkými bránami. Tak je porost vždy po 2 až 3 let zmlazen. Vedle „genetického zmlazování“ musejí být zelené louky podrobeny intenzivní péči, aby bylo zajištěno dobré krmení. K tomu patří válcování a vláčení plochy na jaře, pravidelné mulčování/sekání pastviny a příprava půdy na zimní klid. Důležitá je také pravidelná kontrola a případně boj proti myším.

Pícniny

Více energie

Dalším úkolem je zlepšení užitkovosti zelené lokality. Místo klasických směsí rozdílně dozrávajících odrůd jsou stále více používány směsi, které dozrávají ve stejném časovém období. Také počet druhů je oproti obvyklým směsím výrazně redukován. Díky tomu jsou při sklizni všechny rostliny současně v jednom energetickém optimálním vývojovém stadiu. Tabulka 1 ukazuje spektrum dozrávání jílku ve směsi, je zde zobrazeno druhově specifické metání po 1. dubnu. „Energy“ směsi druhů mají užší období zralosti než konvenční směsi, u nichž neexistuje „mimořádný útlum zralosti“ a u nichž se nestane, že by byly sklizeny buď příliš brzy, nebo příliš pozdě. Je tedy možné tyto takzvané energetické směsky sklízet v době energetického optima. To má pro ekonomickou mléčnou produkci zvláštní význam. Všeobecně je pozorováno, že jen optimální termín seče vede k žádané koncentraci energie v krmivu. Tabulka 2 ukazuje vliv kalkulovaných

Skupina 1b, 1c, 4a, 4b, 4c (užitkovost ve výkrmu)

FORTE Skupina 1b, 5a

ztrát při pozdním termínu seče na stravitelnost a energii. Jak ovlivňuje termín seče kvalitu krmiva a množství energie, je ukázáno na obrázku 1. Porovnání směsek: vpravo hustý drn, vlevo Regiony s loukami jsou důležité lokality pro velké mezery se špatnou regenerací výrobu mléka. A těmi také zůstanou, pokud s a m o t ný p o d n i k Obr. 1: Vývojové stadium trav dokáže výrobně-technickými opatřeními udržet náklady na výrobu krmiv a především celoročně vyrábět vysoce energetické krmivo. To se podaří pouze s výkonnými a zdravými porosty, průbojnou, ale také šetrnou údržbou luk a sklízecí technikou a profesionálním managementem kon Začátek Sloupkování Začátek Plné zervace krmiva. růstu (10 cm – kolínko) metání metání Frank Trockels, DSV

Využití všech možností silážování

že valitní silá Získejte k čních konzerva ím it ž u y GE ! v s y BONSILA d a ř ů k d e prostř

PLUS Skupina 1c, 2, 4b

MAIS Skupina 2

CCM Skupina 2

MAIS Skupina 2

optimalizace průběhu a kvality silážního procesu • potlačení tvorby klostridií • výrazné zlepšení sekundární stability siláží SCHAUMANN ČR s.r.o. • NÁMĚSTÍ SVOBODY 35 • 387 01 VOLYNĚ • TEL.: 383 339 110 • FAX: 383 339 111 E-MAIL: [email protected] • INTERNET: WWW.SCHAUMANN.CZ


9

Silážování

Vegetačné štádium, obsah sušiny, silážovanie – otázky každodenného života Ani jedna silážna sezóna nie je zhodná s tou predošlou, pretože život je zmena a tá sa s obľubou uplatňuje zvlášť v sférach, kde počasie zohráva kľúčovú úlohu. Takýmto procesom je aj silážovanie a snahou nasledujúcich riadkov je zamerať sa na otázky úzko späté so silážovaním a s efektívnou výživou vysokoúžitkových dojníc. Zanalyzovať a opätovne prehodnotiť aj tie problémy, ktoré na prvý pohľad veľmi často sú nám známe a máme pocit, že ich plne zvládame, to je nástroj a cesta rastu a principiálneho zvládania situácie.

Lucerna s vysokou produkčnou účinnosťou – určenie správnej vegetačnej fázy pre výrobu kvalitného objemového krmiva

Lucerna je jednou zo základných kŕmnych plodín a v konzervovanej forme (siláž, seno) predstavuje jednu zo základných zložiek kŕmnych dávok pre dojnice na veľkej časti Slovenska. Určenie správnej vegetačnej fázy pre zber, konzerváciu a výrobu kvalitného konzervovaného krmiva s vysokou produkčnou účinnosťou je dôležitým rozhodnutím. Pri používaní kŕmnych dávok pre vysoko

Tab. 1:

Lucerna s vysokou produkčnou účinnosťou – určenie správnej vegetačnej fázy pre výrobu kvalitného objemového krmiva štádium najvyzretejších stoniek výška najvyšších stoniek neskoro vegetatívna nasadzovanie púčikov fáza kvetu (od pôdy po koniec (žiadne púčiky) (1 al. viac kolienok (1 al. viac kolienok rastového vrcholu) s viditeľnými púčikmi) s otvoreným kvetom) cm obsah NDV v sušine (%) 41 28,5 29,7 31,4 43 29,2 30,4 32,0 46 29,9 31,1 32,7 48 30,6 31,8 33,4 51 31,3 32,5 34,1 53 32,0 33,2 34,8 56 32,7 33,9 35,5 58 33,4 34,6 36,2 61 34,0 35,3 36,9 64 34,7 35,9 37,6 66 35,4 36,6 38,3 69 36,1 37,3 38,9 71 36,8 38,0 39,6 74 37,5 38,7 40,3 76 38,2 39,4 41,0 79 38,9 40,1 41,7 81 39,6 40,8 42,4 84 40,3 41,5 43,1 86 40,9 42,2 43,8 89 41,6 42,8 44,5 91 42,3 43,5 45,2 94 43,0 44,2 45,8 97 43,7 44,9 46,5 99 44,4 45,6 47,2 102 45,1 46,3 47,9

10


produkčné dojnice, v ktorých podiel sušiny koncentrovaných krmív dosahuje podiel okolo 50% je pre zabezpečenie dobrej ekonomiky výroby mlieka optimálny obsah neutrálne detergentnej vlákniny (ďalej NDV ) v lucerne cca 40% zo sušiny. Vplyvom bežných a typických zberových a konzervačných strát v dobrých podmienkach zvyšuje sa obsah NDV o 3 – 6 percentuálnych bodov. Taktiež je charakteristické, že počas jari a za čiatkom leta obsah NDV v lucerne stúpa o 4 – 5 percentuálnych bodov za týždeň. V druhej polovici leta a začiatkom jesene nárast obsahu NDV je pomalší. Ak máme za cieľ dosiahnuť obsah NDV v sušine konzervovanej lucerny na úrovni 40 – 41% , vychádzajúc z vyššie uvede-

Lucerna – živiny a ich lokalizácia

listy

18 – 28 % NDV 12 – 20 % ADV 22 – 35 % NL

neštrukturálne CHO NŠS = BO cukry, škroby

25 – 35

štrukturálne CHO NDV, ADV = BS celulóza, hemicelulóza, lignín

30 – 50

bunkový obsah (BO) 100% stráviteľnosť 15 – 25

rastl. bunka

ných predpokladov, je potrebné kosiť lucernu pri obsahu cca 35% NDV v sušine. Monitorovanie obsahu NDV je možné odberom reprezentatívnych vzoriek z porastov a vykonaním chemickej analýzy v laboratóriu. Táto procedúra je však komplikovaná, vyžaduje mnoho času, ale aj nákladov na dopravu vzoriek a na vlastnú analýzu. Existuje a v bežnej praxi sa používa na odhadnutie optimálnej vegetačnej fázy lucerny pre kosbu a následnú konzerváciu viacero metód, viac alebo menej presných. Tieto metódy sa orientujú či už výškou porastu, žltnutím listov, počtom rastových dní odvodených od priemerných denných teplôt alebo počtom nasadených púčikov. Avšak meniace sa pôdno-klimatické pomery tieto odhady často skresľujú. Výsledkom a následne aj problémom býva často siláž s vysokým obsahom NDV, ktorý je už nezvratný a primerane negatívne vplýva na úžitkovosť a zdravie dojníc. Hľadaním metodiky čo najpresnejšieho odhadu obsahu NDV v lucerne sa zaoberalo viacero týmov odborníkov (Hintz, Albrecht,1991; Owens et al., 1995; Sulc et al., 1997; Kalu, Fick, 1981; Fick, Onstad, 1988). Výsledkom týchto prác, ich vzájomným porovnávaním a konfrontáciou výsledkov rovníc pre odhad obsahu NDV s analytickým stanovovaním obsahu NDV je tabuľka na odhad obsahu NDV v zelenej lucerne na základe vzťahu definovaného výškou rastliny a vege

2–3 8 – 13

lipidy – tuky = BO, BS popoloviny = BO, BS minerály

bunková stena (BS) 20 – 60% stráviteľnosť tačným štádiom (Tabuľka 1). Ako postupovať? Vyberieme 4 – 5 reprezentatívnych miest na poraste, kde vždy z plochy 0,2 m2 vyberieme najvyššie rastliny. Odmeriame výšku stoniek od pôdy až po koniec rastového vrcholu a posúdime ich vegetačné štádium. Následne, podľa týchto parametrov (Tabuľka 1) vykonáme odhad obsahu NDV v lucerne. RelaGraf 1:

tívne vysoká presnosť odhadu v porovnaní s laboratórne analyzovanými obsahmi NDV je zreteľná a veľmi jasná z grafu 4. Pomocou tejto jednoduchej metódy je možné s minimálnymi nákladmi a pomerne nízkou prácnosťou odhadnú správne vegetačné štádium pre výrobu kvalitného a na živiny bohatého krmiva s vysokou produkčnou účinnosťou.

Faktory súvisiace s časom kosby

500 manipulácia počas kosby 400

g/kg sušiny

stonka 35 – 70 % NDV 30 – 55 % ADV 10 – 20 % NL

bielkoviny = BO, BS rozpustné, viazané

300

200

aktívne rozhodenie zákosu kondicionér bez ošetrenia

100

0

9 11 13 15 17

9 11 13 15 17

9 11 13 15 17

9 11 13

1. deň

2. deň

3. deň

4. deň

čas (hodiny)


11

12

Manipulácia hmoty na zákose

500 manipulácia po kosbe 400

g/kg sušiny

V procese výroby siláže je jednou z najdôležitejších fáz tzv. poľná fáza t.j. čas od skosenia zelenej hmoty po jej rezanie a zber. Počas tejto fázy dochádza k väčšiemu, alebo menšiemu nárastu obsahu sušiny. Obsah sušiny je jedným z kľúčových faktorov ovplyvňujúcich priebeh fermentačného procesu počas silážovania. Preto je namieste zamyslieť sa nad týmto faktom a identifikovať faktory ovplyvňujúce priebeh tohto procesu. Schematický prehľad hlavných faktorov vplývajúcich na proces uvädania je uvedený na obrázku 1. Vo výrobnej praxi sa zvyčajne stretáme s rôznou intenzitou pôsobenia jednotlivých faktorov a s rôznymi kombináciami, a tak by sme pred rozhodnutím čo a ako robiť, mali mať dostatok času na analýzu situácie a až potom pristúpovať k rozhodnutiam. Wright et al.,1997 sa zaoberal štúdiom vplyvu viacerých faktorov na proces uvädania a nárast obsahu sušiny počas štyroch dní na trávnych porastoch. Boli sledované tri faktory súvisiace s časom kosby (graf 1), tri faktory súvisiace s manipuláciou hmoty na zákose (graf 2) a päť rôznych stupňov mernej hustoty hmoty na jednotke plochy ( 1,5 – 3,0 – 6,0 – 12,0 – 24,0 kg/m2 ). Na základe výsledkov, ale aj na základe praktických skúseností môžeme zhrnúť dôležitosť a vplyv jednotlivých faktorov do nasledujúcich uzáverov: • množstvo hmoty na jednotke plochy (kg/m2) je jedným z najdôležitejších faktorov vplývajúcich hlavne počas prvého dňa na uvädanie hmoty, • pokles obsahu sušiny z denného maxima o 17 hodine na minimum nasledujúceho dňa o 9 hodine je najväčší pri najnižšom množstve hmoty na jednotke plochy, čo súvisí s možnosťou kondenzácie vody (rosa) na temer celom povrchu zelenej hmoty; pri stúpajúcom množstve hmoty na m2 dochádza ku kondenzácii len na povrchu zákosu, a tak je rozdiel medzi 17 hod. a 9 hod. nasledujúceho dňa minimálny, • použitie miagačov a aktívneho rozhodenia zákosu počas kosby umožňuje dosiahnuť dynamický nárast obsahu sušiny už počas prvých 6 hodín prvého dňa, • aktívne rozloženie hmoty na maximálnu plochu výrazne urýchľuje proces uvädania, • aktívna manipulácia s hmotou na zákose nemá zásadný vplyv v prvý deň, ale na druhý až tretí deň má pozitívny vplyv na nárast obsahu sušiny, • počas aktívnej manipulácie s hmotou na poli je vyšší predpoklad aktívnej kontaminácie hmoty pôdnymi, v zásade pre fermentačný proces nežiadúcimi mikroorganizmami – hlavne klostrídiami, • pokiaľ možno, nemanipulovať aktívne

Graf 2:

300

rozhrnuté a zhrnuté obrátené bez manipulácie

200

100

0

9 11 13 15 17

9 11 13 15 17

9 11 13 15 17

9 11 13

1. deň

2. deň

3. deň

4. deň

čas (hodiny)

Graf 3:

Päť rôznych stupňov mernej hustoty hmoty na jednotke plochy

500

400

g/kg sušiny

Dynamika uvädania hmoty a faktory ovplyvňujúce rýchlosť uvädania

300

1,5 kg/m2 3,0 kg/m2 6,0 kg/m2 12,0 kg/m2 24,0 kg/m2

200

100

0

9 11 13 15 17

9 11 13 15 17

9 11 13 15 17

9 11 13

1. deň

2. deň

3. deň

4. deň

čas (hodiny)

s hmotou pred oschnutím rosy alebo inej atmosferickej vody, • zariadenia na aktívnu manipuláciu hmoty nastaviť veľmi citlivo tak, aby bola v maximálne možnej miere eliminovaná možnosť kontaminácie pôdou. Citované pokusy boli uskutočnené v určitých podmienkach, rovnakých pre rôzne aplikované faktory, ovplyvňujúce uvädanie hmoty po pokosení počas poľnej fázy. Nie je vhodné a ani možné mechanicky prenášať a aplikovať výsledky do každodenného života výrobnej praxe, pretože musíme mať vždy na zreteli aj vplyv ostatných, hlavne klimatických faktorov. Avšak tieto výsledky sú cenným zdrojom informácií o efektívnosti rôznych faktorov na proces uvädania a poskytujú výbornú orientáciu v danej problematike. Aj keď tieto pokusy boli urobené s trávnou hmotou, citlivo je možné Úspěch ve stáji 1/2006

základné princípy aplikovať aj pri práci s ďatelinovinami. Pri ďatelinovinách, ale aj pri trávnych porastoch musíme mať vždy na zreteli skutočnosť, že so snahou maximalizovať obsah živín v sušine konzervovanej hmoty je úzko spätý klesajúci počiatočný obsah sušiny v hmote v čase kosby. Kosiť prezreté porasty s nižšou koncentráciou živín umožňuje síce štartovať proces silážovania s vyšším obsahom sušiny, ale vždy aj s nižším množstvom skvasiteľných cukrov, ktoré sú limitom fermentačného procesu. Nesmieme zabudnúť ani na to, že pokles stráviteľnosti organickej hmoty je spojený s postupujúcim vegetačným štádiom a klesajúcou koncentráciou živín (graf 5). Zjednodušenia, ktoré majú svoj základ v nerešpektovaní základných princípov silážneho procesu sú vždy neefektívne a generujú straty, ktoré sa

Graf 4:

Porovnanie odhadu obsahu NDV v lucerne s laboratórne analyzovaným obsahom – na základě vegetačného štádia

50

laboratórne analyzovaný obsah NDV v sušine (%)

45

v konečnom dôsledku manifestujú na produkcii, reprodukcii, ale aj zdraví zvierat.

Ohio South Dakota Wisconsin

Čo v prípade, ak aj napriek snahe, nemôžeme dosiahnuť optimálny obsah sušiny resp. hmota sa znečistí pôdou ?

40 35 y = 0,97x - 0,8 r2 = 0,89 RMSE = 1,69 n = 57

30 25

50

– na základě výšky rastliny

45 40 35 y = 1,02x - 3,1 r2 = 0,89 RMSE = 1,75 n = 57

30 25

s nízkym obsahom sušiny a súčasne použité kmene aktívne pôsobia proti klostrídiám tzn. je aktívne blokovaná nežiadúca fermentácia spojená s tvorbou kyseliny maslovej a s na rušením bielkovín, súvisiacim s tvorbou toxických látok. Nový produkt BONSILAGE FORTE splňuje tieto náročné kritéria a je prvým produktom na svete, ktorý získal hodnotenie DLG okrem certifikátu pre skupinu 1b a certifikáciu v skupine 5 – aktívna inhibícia rastu a pôsobenia klostrídií v siláži. Použitie tohto produktu v porovnaní s chemickými konzervačnými prípravkami redukuje náklady na konzervačný prípravok na 50 až 30%, pričom stabilita úspešný priebeh fermentácie je omnoho pravdepodobnejší. Jeho aplikačné formy sú plne kompatibilné s používaním aplikačnej techniky na inokulanty a takto skvele doplňuje existujúcu radu spoľahlivých a overených produktov BONSILAGE. MVDr. Tomáš MITRÍK literatúra u autora

25 30 35 40 45 50 odhadovaný obsah NDV v sušine (%) Zdroj: Sulc, Albrecht, Owens, Cherney, 2004

Takýto stav pozná snáď každý kto sa zaoberá silážovaním. Je to proces, ktorý je veľmi silno závislý na poveternostných podmienkach a následkoch ich vplyvu. Až do súčasnosti sa používajú chemické konzervanty (kyseliny a/resp. ich soli) na zvládnutie takejto situácie. Týmito prípravkami však len znižujeme aktívne počiatočnú hodnotu pH na začiatku fermentačného procesu. Ale pri nedostatku skvasiteľných cukrov a hlavne pri znečistení silážovanej hmoty pôdou t.j. baktériami maslového kvasenia a nižšom obsahu sušiny nezriedka sa nedostaví očakávaný priebeh fermentačného procesu – siláž je výrazne ovplyvnená fermentáciou klostrídií. V oblasti silážnych inokulantov dospel výskum a vývoj tak ďaleko, Graf 5: Stráviteľnosť organickej hmoty že dnes prichádza na vegetačné fázy – obsah živín – stráviteľnosť trh prvý silážny inokulant, ktorý zvláda 350 fermentáciu hmoty celulóza

teplo slnečné žiarenie prúdenie vzduchu – vietor

živiny – g/kg sušiny

300 250 200

dusíkaté látky

150 100 lignín

50 0 4. apríl 24. apríl

4. máj

14. máj 24. máj

3. jún

13. jún

reznačka laločnatá – 1. kosba 80 %

vzdušná vlhkosť

kosba manipulácia

pôdna vlhkosť

stráviteľnosť sušiny (in vivo)

75 %

70 %

65 %

60 %

55 %

východiskový obsah sušiny

Obrázok 1

50 % 4. apríl 24. apríl

množstvo hmoty na ploche

4. máj

14. máj 24. máj

3. jún

13. jún

dátum – termín Zdroj: Murdock et. al., 1964


13

Výkrm prasat Výkonná směs pro předvýkrm prasat

Základ pro ziskový výkrm prasat Naskladnění selat do výkrmu je v praxi často spojeno s mnoha stresovými faktory. Nový Schauma-Vit Acid je doporučován jako základní kámen pro zajištění kvality cenově příznivého krmiva pro předvýkrm.

Naskladnění, delší transporty, nové vytváření skupin, jiné podmínky chovu, změny v krmné technice a nakonec často zcela jiné krmivo jsou faktory, které nejenže způsobují stres, ale i v pravém smyslu slova „ničí žaludek“. V mnoha podnicích, které nakupují selata, se u selat v prvních dnech projevuje pozastavení růstu. Příčina nespočívá jen ve změněných podmínkách chovu. Předvýkrm je často fází, v níž dochází k depresi v růstu, a to následkem onemocnění dýchacích cest a poruch trávicího traktu.

Při tvorbě speciální směsi pro předvýkrm je zapotřebí brát v úvahu zvýšené požadavky na zásobení bílkovinou, ale také vyšší nároky na minerály a účinné látky. Se SchaumaLac směsí pro předvýkrm jsou v tomto úseku výkrmu zajištěny optimální předpoklady. Probiotikum Bonvital navíc podporuje trávení a metabolismus. K zajištění hygieny krmiva v době naskladnění se osvědčilo použití Schaumacidu (viz také příspěvek „Cílené použití krmných kyselin“). Pro tuto kategorii zvířat byla koncipována nová kombinace kyselin Schauma-Vit Acid. Vedle doposud používaných kyselin jsou v tomto produktu použity také kyseliny mléčná, fosforová a benzoová. Tím je významně rozšířeno spektrum účinku.

Lepší stájové klima

Při použití kyseliny benzoové a fosforové dochází k okyselení moči, což navíc přispívá ke stabilizaci střeva. Okyselení moči je spojeno se sníženým vyučováním amoniaku. Díky snížené pH Vyšší přírůstek hodnotě moči dochází k posunutí poměru Důsledek pozastavení růstu se projeví ve amoniaku ve prospěch vodorozpustného amonisníženém přírůstku po celou dobu výkrmu. Často bývá aku. Tím je vylučováno až o 50 % méně amoniaku do v této fázi výkrmu porušeno intenzivní nasazení svaloviny. Na stájového vzduchu, což je aspekt, který v předvýkrmu pozitivně konci výkrmu je potom výsledkem menší přírůstek, značně vyšší příjem působí při výživě bohaté na bílkoviny a při snaze docílit optimálního krmiva (vyšší podíl stájového klimatu a omezit problémy s dýcháním. krmiva na záchov) Kromě toho jsou v Schauma-Vit Acid cíleně kombinovány kyseliny Graf 1: Úroveň přírůstku s výživou podle a horší podíl libového s rozdílnou rozpustností a oblastí účinku, aby byla zlepšena stabilizace konceptu Schaumann masa způsobený střeva. Kombinace rychle rozpustných kyselin, jako je kyselina fosfonižším nasazením rová a mléčná, s těžce rozpustnou kyselinou benzoovou umožňuje Denní přírůstek bílkovin a intenzivkontrolované uvolňování kyselin do tenkého střeva. Zatímco kyselina Stáří při nějším ztučněním mléčná a fosforová kontrolují škodlivé kmeny, jako je E. coli a salmonely, porážce 900 g v pozdním věku (viz v žaludku a v přední části tenkého střeva, působí pomalu rozpustná graf 1). kyselina benzoová především v zadní části střeva (viz graf 2). Současné použití probiotika se směsí kyselin podporuje vývoj mléčných bakterií a vytváří Obr. 1: Kontrolované uvolňování kyselin 600 g základ pro stabilní flóru střeva. v SCHAUMA-VIT ACID S tímto novým speciálním produktem pro Žaludek Tenké střevo Tlusté střevo optimalizaci trávení a hygienu krmiva se dá vytvořit výkonná směs pro předvýkrm prasat Věk bez antibiotických stimulátorů růstu a navíc Vyšší denní přírůstek Tvorba svaloviny ekonomicky. Bonvital a Schauma-Vit Acid se = intenzivnější nasazení svaloviny v této oblasti použití ideálně doplňují.

14

Nižší denní přírůstek Tvorba tuku = vysoké riziko ztučnění

Kys. mléčná

Kys. fosforová


Kys. benzoová

Dr. Hans-Peter Pecher

Tip praxe

Odchov selat

Podpora správného příjmu krmiva u kojících prasnic Kondiční výživa během březosti

Prasnice se musejí bez problémů oprasit a během laktace přijmout co nejvíce krmiva. Proto musejí přijít do porodny v optimální chovné kondici. Předpokladem pro tento stav je výživa odpovídající individuálním potřebám prasnic během březosti. Zvláště u tekutého krmení je vhodné vytvářet skupiny maximálně čtyř prasnic ve stejné kondici a stejně žravých. Totéž platí pro tvorbu skupin při skupinovém chovu. Cílem je kondiční skóre prasnic na prvním a druhém vrhu „4“ (výška hřbetního tuku: 19 – 21 mm) a u starých prasnic „3,5“ (výška hřbetního tuku: 17 – 21 mm). Při oprasení musejí být prasnice fit, přičemž nesmí být tlusté!

Krmit vícekrát za den

V prvních 7 až 10 dnech po oprasení se denní příjem krmiva průběžně zvyšuje asi o 0,5 kg. Zvláště u mladých prasniček je třeba dávat pozor, aby zvířata na počátku laktace neztučněla! Jinak může v následujících dnech dojít k výrazné ztrátě žravosti. Je-li dosaženo maximálního příjmu krmiva, měla by se denní dávka rozdělit na tři (eventuálně na čtyři) porce. To odlehčí zažívacímu traktu a zvýší se příjem krmiva prasnicí.

Optimální krmivo pro kojící prasnice

Laktační krmivo by mělo mít vysoký obsah energie a živin (13 MJ ME a 10 g lysinu/kg) a také by mělo obsahovat účinné látky pro zdraví střeva. Vedle minimálně 3,5% obsahu vlákniny v krmné dávce se osvědčilo použití Schaumacidu a Bonvitalu. Škodlivé kmeny ve střevě jsou potlačeny a prasnice přijímá více krmiva. Jak ukazuje pokus na TU MünchenWeihenstephan, může Bonvital zvýšit příjem Graf 1:

krmiva u prasniček (viz graf 1). Zvláště na počátku laktace jsou doporučovány doplňkové látky jako Schaumacid a Bonvital.

Během březosti je nutné krmit individuálně a dle potřeb

Během laktace prasnice potřebuje vícekrát denně dostatek krmiva bohatého na energii a živiny

Kojící prasnice potřebuje 25 – 40 l vody na den

Bonvital podporuje příjem krmiva

4,0

3,5

3,0

Kontrola

Bonvital

Dávat pozor na hygienu koryta a krmiva

Dvě až tři hodiny po předložení krmiva by mělo být koryto prázdné, eventuálně by měly být zbytky krmiva odstraněny nejpozději před následujícím krmením. U navlhčeného krmiva v teplé porodně rychle dochází k mikrobiálnímu rozkladu s negativními důsledky pro příjem krmiva a zdraví zvířat. Zkušenosti z praxe ukázaly, že čištěním obilí po sklizni s následnou konzervací kyselinami se příjem krmiva kojících prasnic výrazně zvýší.

Zajistit zásobení vodou

Kojící prasnice potřebuje 25 – 40 l vody na den. Příliš nízký příjem vody často vede ke snížení užitkovosti s gradujícími následky, k nimž patří MMA a infekce močových cest. Proto je zapotřebí průtočnost napáječky (alespoň 2,0 l/ min.) a kvalitu vody (obsah zárodků) pravidelně kontrolovat. V období porodu by měla být do koryta navíc dávána voda „ručně“.

Zajistit optimální stájové klima

Příjem krmiva, kg/den 4,5

Při optimalizaci zdraví střeva je třeba hledět také na jemnost rozemletí krmiva. Příliš vysoký podíl jemných komponentů (částice menší než 1 mm) snižuje příjem krmiva (obsah prachu). Zvyšuje se riziko žaludečních vředů, žaludečních lézí a zvýšeného počtu E. coli zárodků. Co se týče krmiva pro prasnice, osvědčilo se následující rozdělení velikostí částic krmiva: menší než 1 mm 25 %, 1 – 2 mm 50 % a větší než 2 mm 25 %. Podíl částic krmiva větších než 3 mm by neměl být vyšší než 3 %.

Stáj je příliš chladná Úspěch ve stáji 1/2006

Zvýší-li se teplota v porodně nad 20°C, jde příjem krmiva prasnicemi drasticky dolů. Proto je neustále nutné dbát na dostatečný přísun čerstvého vzduchu a pravidelnou kontrolu vzduchu. V létě je zapotřebí prasnice dodatečně chránit před horkem. Vhodnými opatřeními jsou například nasávání vzduchu ze stinného místa, zajištění velkého množství čerstvého vzduchu či zamlžení malým množstvím vody. Rozdíl mezi teplotou ve dne a v noci by měl být maximálně 6°C. První den života mají selata zvláště vysoké požadavky na teplo. Proto by 1. týden laktace neměla teplota prostředí klesnout pod 20–22°C. Od 2. týdne laktace, když prasnice dosáhne svého maximálního příjmu krmiva a mléčné produkce, již postačuje 18°C, s tím, že pro selata je zajištěno vhodné mikroklima. Dipl.-Ing. Eduard Schneeberger 15

Výkrm prasat Vývoj trhu

Chov prasat – sektor téměř vždy rentabilní Výsledky chovu prasat v roce 2004 v Německu jsou důvodem k optimismu. Avšak vzhledem k pokračující globalizaci je nezbytné dále uzpůsobovat strukturu chovu. Německo se počítá k největším chovatelům prasat na světě. V minulém roce prošlo německými jatkami téměř 46,5 mil. prasat. To bylo o 3,5 % více než v roce 2005. Z toho 43,7 mil. prasat pocházelo z domácích výkrmen. Zbytek zvířat byl dovezen převážně z Nizozemska a Dánska. Úroveň ceny byla oproti roku 2003 o dobrých 13 % vyšší v nejvyšší obchodovatelné třídě, tedy 1,43 eura/kg. Podle dočasných údajů statistického spolkového úřadu činila hodnota výroby k výrobní ceně o něco více než 5,5 mld. eur. Tak obsadila produkce vepřového masa po produkci mléka 2. místo ve výrobě živočišných produktů.

Cena silně kolísá

Celkově mohli výkrmci v roce 2005 zpeněžit svá prasata za vyšší ceny, bohužel ale vývoj cen loni nebyl konstantní. Na počátku roku byla cena za jatečné prase okolo 1 eura/kg. Nejdříve se podpůrnými prostředky EU ceny opět lehce upevnily. Do září se cena vyšplhala na nejvyšší

16

úroveň 1,63 eura/kg JH v třídě E. Díky vstupu nových členů do EU byla poptávka po zpracovatelském mase a tuku obzvláště vysoká, neboť domácí produkce silně oslabila. Z této konstelace ve velké míře profitovali především chovatelé prasnic. Jatečné prasnice M1 byly v průměru posledních let stabilně ohodnoceny přibližně o 22 % výše než v roce 2003 a dosáhly v průměru 1,13 eura/kg JH. Porážka se zvýšila v průměru o 6 %. V současnosti se platí za kg JH prasnic cena okolo 1,10 eura.

Stav prasat se snižuje

Podle předběžného vyhodnocení počtu zvířat v listopadu 2004 je v Německu ještě okolo 26,24 mil. prasat. To znamená, že se během roku počet zvířat snížil o 258 000, tedy o 1 %. Oproti počtu v květnu 2005 se stav zvířat zvýšil o půl milionu. Během jednoho roku se snížil počet chovatelů prasat o asi 7 300 podniků, takže statistika v této oblasti poprvé zaznamenává méně než 100 000 podniků. V minulých 12 letech se počet těchto podnikatelů snížil o 70 %.

Pevnější kurzy jsou možné

Během roku 2005 došlo v ZMP k lehkému poklesu výroby. Poptávka po jatečných prasatech by měla v roce 2006 probíhat podobně jako v roce 2005. Pokud by to tak bylo, mohla


by se podle střízlivých odhadů průměrná jatečná cena pro rok 2006 pohybovat mezi 1,42 až 1,48 eura/kg JH v obchodní třídě E. V průměru posledních 23 kalendářních týdnů (leden až červen) 2005 byla cena 1,42 eura/kg JH, což je hodnota, která s přesností +/- 10 % odpovídá ceně v porovnatelným předchozím obdobím roku. Směrné číslo pro další rok poukazuje minimálně na stabilní cenu. Burzovní makléři WTB Hannover odhadují cenu v příštích měsících na 1,43 až 1,45 eura/kg JH. V současné době se neprojevuje sezónní nabídka jatečných prasat. To by mohlo po nějakou dobu vést k lehce pevnějšímu kurzu. Také při významně vyšších cenách za prasata a skot by mohl trh s prasaty v tomto roce profitovat. V Evropě jsou ceny prasat rovněž stabilní.

Náklady sotva pokryty

V současnosti výkrmci prodejem svých prasat sotva pokryjí náklady. Ceny v nejvyšší třídě se sice od dubna do května opět zvýšily o 0,08 eura/kg, ale vysoké náklady na selata od počátku roku dominují. Náklady na selata činily v květnu 2005 asi 44 % celkových nákladů. Výdaje za krmiva se pohybují na normální úrovni a zaujímají asi 35 % výrobních nákladů. V posledních 4,5 letech se celkové náklady podle modelových propočtů pohybují v průměru okolo 1,37 eura/kg JH. Od pozdního léta minulého roku mohli výkrmci díky význam-

nému zvýšení cen za jatečné prase poprvé opět docílit malého zisku (viz graf 1).

Selata opět přinášejí zisk

V minulém roce došlo podle modelových propočtů ZMP jen v březnu k situaci, kdy výroba sotva pokrývala náklady. Zesílená poptávka po selatech v pozdním podzimu a snižující se cena krmiva v létě, stejně jako vyšší zisky za jatečné prasnice přinesly do podniků opět zisk. Tento trend se udržel až do července 2005. Zde byla křivka zisku významně nad celkovými náklady. Pro následující týdny byly očekávány horší kurzy. Často byly již přesahy oznamovány a také dodávky z Nizozemska a Dánska silně přibývaly. Na WTB v Hannoveru se počítalo do října 2005 s průměrnou cenou od 40 eur za sele. Celkem byla cena selat doposud okolo 25 % nad úrovní ceny ve stejném období předchozího roku. Vysoká úroveň cen byla nutná také proto, že zvláště chov prasnic musí dohonit investiční nedoplatky.

Musí být přes 50 eur

Ovšem v žádném případě nemohou měsíce, v nichž chovatelé prasnic dosahují „černých čísel“, kompenzovat předchozí období ztrát. Modelový propočet ZMP ukazuje, že křivka zisku ležela po mnoho let pod nákladovou křivkou. Pouze podniky, které mohly prodat více než 21 selat na prasnici a rok, dosáhly zisku. Pro většinu chovatelů prasnic s průměrnou úrovní byl také rok 2004 ztrátový. Ještě významnější byly deficity v roce 2002 a 2003. Částečně zde mohly být pokryty jen přímé náklady.

Graf 1:

Model propočtu celkových nákladů ve výkrmu prasat 2001 – 2005

Euro/kg JH

Náklady na krmivo stouply o 8 %

Úroveň užitkovosti v Německu se v porovnání s hospodářským rokem 2002/2003 změnila. Podle vyhodnocení ZDS (Centrální svaz produkce prasat v Německu) byla zjištěna plodnost mezi 9,3 a 11,2 živě narozenými selaty na vrh. Nejlepších 10 podniků dosáhlo plodnosti 11,7 selat. Počet vrhů na prasnici za rok se pohyboval v rozpětí mezi 2,11 a 2,35. Počet odstavených selat na rok a prasnici byl 18,5 až 22,6 kusů. Jen nejlepších 10 podniků dosáhlo mety 24 odstavených selat. Oproti minulým vyhodnocením klesly ztráty selat ze 17 na 14 %. Ke změnám došlo také v oblasti nákladů na krmiva. V předchozím roce byly prů-

Graf 2:

měrné náklady na krmivo pro prasnice 214 eur za zvíře, zatímco v hospodářském roce 2003/2004 museli výrobci vynaložit již o 8 % více. V důsledku toho došlo k navýšení přímých nákladů, v průměru je to 772 eur na prasnici, přičemž rozpětí se pohybuje od 670 do 826 eur na prasnici.

Mnoho chovatelů prasnic se vzdává

V období od roku 2002 do roku 2004 skončilo v Německu dle statistických údajů okolo 16 %, tedy 6 300 podniků, které uzavřely stáje. Téměř 6 100 podniků ve starém spolkovém Německu se vzdalo tohoto produkčního odvětví. Zvláště v Niederachsenu, NordheinWestfalenu a Baden-Würtembergu došlo k demolici a prodeji podniků. Během jednoho roku se stav prasnic v Německu snížil o 4 %. V současné době chová okolo 34 000 podniků asi 2,45 mil. prasnic. Také v ostatních státech Evropy, zvláště v nových členských státech, se snížil počet chovaných prasnic (Eurostat, 2005). Např. v Polsku téměř o 4 %, v České republice téměř o 10 % a v Maďarsku o 9 %. Zatímco v Belgii a Rakousku bylo registrováno méně prasnic, své stavy opět zvýšily Dánsko, Španělsko a Švédsko. V Nizozemsku se stav prasnic opět zvýšil o 7 %. Michael Hundt, ZMP Berlín

Model propočtu celkových nákladů výroby selat 2002–2005

Euro/sele

2,00 1,90 1,80 1,70 1,60 1,50 1,40 1,30 1,20 1,10 1,00

Zisk Náklady

70

Zisk Náklady

65 60 55 50 45 40 35

V průměru posledních 3 let byly celkové náklady na odchov selat okolo 55 eur (viz graf 2). Přitom připadlo okolo 35 eur na přímé náklady a asi 20 eur na pevné náklady na zvíře. Přitom přímé náklady ovlivnily především náklady na krmiva (19 eur na kotec) a zanedbatelné nebyly ani náklady na veterináře a inseminaci (5,50 eur na sele). V rámci pevných nákladů byl největší položkou podíl na výplaty, a to 9 eur na sele. Naproti tomu byl docílen průměrný zisk jen asi 50 eur na sele, přičemž rozpětí se pohybovalo od 40 do 70 eur. Modelové propočty byly podkladem pro vyhodnocení společenství výrobců, výrobních kroužků a institucí jako ZMP.

2001

2002

2003

2004 2005

2002

2003


2004

2005

17

Chov prasat

Spolehlivé orální očkování

Ileitis (PIA) bez šance Ileitis, často nazývána PIA, je v chovech prasat v Německu nejrozšířenějším onemocněním střev. Doposud byla možná pouze terapie nemocných zvířat antibiotiky. S novým orálním očkováním se lze v budoucnu ileitidě účinně bránit. Ileitis je vyvolána infekcí, kterou způsobuje bakterie Lawsonia intracellularis, která zapříčiňuje velké hospodářské škody. Lawsonia se rozšiřuje výkaly infikovaných zvířat, čímž může Tab. 1: Formy průběhu ileitidy Ileitida je pojem pro tři formy průběhu infekce s bakterií Lawsonia intracellularis. Rozdíly jsou mezi klinickou formou, akutní nebo chronickou, a subklinickým průběhem. Symptomy akutní ileitidy (PHE): – vysoké ztráty (15 – 50 %) – výkrm prasat o hmotnosti 50 kg ŽH až do jatečné zralosti, ale také chovné prasničky – krvavě červený až černý výkal (sražená krev) – zvířata jsou bledá a matná Symptomy chronické ileitidy (PIA) : – průjem, konzistence výkalu hustě kašovitá až vodnatá, barevně variabilní, částečně nestrávené zbytky krmiva – většinou od 20 kg ŽH v odchovu začínající, pomalu se projevující, při 40 – 60 kg ŽH velmi prokazatelně viditelné – nevyrovnaný růst, zakrslíci – nízké ztráty – pomalý průběh uvnitř skupiny končí opětovným klinickým onemocněním v celé fázi výkrmu Příznaky subklinické ileitidy – snížený příjem krmiva – snížený denní přírůstek – nevyrovnaný růst skupiny a vyšší variabilita v době porážky – bez klinických symptomů, jako je např. průjem – doba výkrmu prodloužena až o 20 dnů

18

být přenášena na jiná prasata. Přestože největším nebezpečím je přenos ze zvířete na zvíře, k zavlečení bakterií může dojít také zašpiněnými holinkami nebo nástroji. Po infekci prasat vnikají bakterie Lawsonia do buněk sliznice střeva – především v posledním úseku tenkého střeva (ileum) – a způsobují především namnožení postižených buněk střeva, aniž by je zničily. Následkem toho dochází k postupujícímu a masivnímu ztluštění úseku střeva. Proč je to nebezpečné? Jen zdravé střevo totiž využije celkový potenciál krmiva. V tenkém střevě dochází k trávení pevných komponentů (bílkovina, škroby, tuk) a zároveň k resorbci přístupných živin ze střeva do krve zvířete. Také pro příjem minerálních látek z krmiva hraje tenké střevo rozhodující roli.

konzistencí výkalů a barevných změn. Také jsou vidět nestrávené komponenty krmiva. Třetí forma průběhu ileitidy je PHE, při níž dochází k masivním průjmům, často s množstvím krve (následkem toho mají výkaly krvavě červenou nebo černou barvu). Tato forma ileitidy se vyskytuje zpravidla u prasat

Masivní škody způsobené subklinickou ileitidou

Infekce Lawsonia může vést k rozdílným formám průběhu ileitidy (viz tabulka 1). Největší hospodářské ztráty vznikají subklinickou ileitidou, neboť u této formy chybějí vnější viditelné znaky onemocnění, jako je např. průjem. Subklinická ileitis se objevuje již v odchovně selat. Pro konvenční chovatele selat je sotva postřehnutelná, ale již zde zůstávají první selata ve vývoji pozadu. Podniky s vícetýdenním rytmem nebo chovatelé, kteří mají před očima větší počet zvířat stejného stáří, vidí tyto růstové deprese oproti konci odchovu selat velmi výrazně. Tato infekce je často již zde a také ve výkrmu nesprávně označována jako Circo infekce. U druhé formy průběhu, PIA, vidíme navíc nevyrovnaný růst začínající znovu na konci odchovu selat a ojedinělé „skvrny“ na selatech. Takto probíhající infekční vlna se vytváří ve výkrmu. Typické jsou průjmy od 40 do 60 kg ŽH s velmi rozdílnou Úspěch ve stáji 1/2006

Výrazně nevyrovnaný růst, ukazatele subklinické ileitidy

Náhlé ztráty prasnic v důsledku ileitidy

Program SchaumaLac

ve výkrmu od 60 do 80 kg ŽH nebo krátce před porážkou. Také u mladých prasniček může být prokázán původce ileitidy, jenž způsobuje nečekané ztráty prasnic krátce po vyskladnění do konce prvního oprasení. Obvykle používaná antibiotika přispívají ke zlepšení příjmu krmiva a zmenšení průjmovosti. Protože však původce ileitidy nemůže být zcela eliminován žádným antibiotikem, může se tlak původce po vysazení antibiotik, popřípadě mezi jednotlivými ošetřeními – v závislosti na tlaku infekce – opět vyskytnout.

Orální očkování – účinná prevence ileitidy

Aby byla prasata před touto infekcí ochráněna a aby se předcházelo onemocnění ileitis, vytvořila firma Boehringer Ingelheim novou

Masivní průjem je příznakem akutní ileitidy (PHE) očkovací látku Enterisol® Ileistis, která je už mnoho let úspěšně používána v chovu prasat v USA, Mexiku a Kanadě. Jedná se o živou očkovací látku pro prasata, která se aplikuje orálně, pitnou vodou z koryta/napáječky nebo přístrojem s hadičkou Drench přímo do huby

zvířete. Selata musí být po odstavu očkována tak brzy, jak je to jen možné, aby si mohla do konce odchovu vytvořit ochranu proti bakteriím Lawsonia. Výrobce doporučuje očkování nejdříve 4. den po naskladnění do odchovny, protože selata v tomto období začínají pravidelněji žrát a pít. Zvířata musejí být bezprostředně po odstavu ošetřena např. proti E. coli nebo streptokokům, přičemž očkování je provedeno 4. den po ukončení antibiotické léčby. Je zvláště důležité dávat pozor, aby zvířata 3 dny před a po orálním očkování nedostala antibiotika.

Podmínky očkování

Předpokladem pro dostatečnou ochranu očkováním je přesná diagnostika původce, který způsobuje stávající problémy. Původce ileitidy nemůže být ve výkalu spolehlivě prokázán kvůli svému nepravidelnému vylučování. Jsou-li v podniku vzorky výkalů na výskyt původce ileitidy negativní, není to dostatečný důkaz proti iletidě a bývá to potom často hodnoceno jako podezření na circovirus. Místo nespolehlivého pátrání po původci ze vzorku výkalu se tedy spíše provádí analýza vzorku krve, při níž se pátrá po protilátkách proti původci ileitidy. Proto jsou vzorky krve analyzovány ve výkrmu nejdříve po 3 týdnech, lépe po 5 týdnech. Vyskytne-li se důkaz o původci ileitidy, není podávaná očkovací látka v pitné vodě stresující. Výrobce doporučuje podávání do koryta s krmivem. Dávkování medikátorem je podstatně pracovně náročnější. Při používání dávkovacího přístroje musí být pečlivým čištěním přístroje zabráněno snížení účinnosti očkovací látky způsobeného zbytky léčiva. Instrukce k podávání orálního očkování i k diagnostickému výzkumu původce průjmu je možné si vyžádat zdarma u Boehringer Ingelheim.

Tříprocentní pro úspěšný odchov prasniček

SCHAUMALAC JS 55 • S vysoce stravitelnými minerálními látkami a fytázou pro optimální mineralizaci kostí • S cíleným obsahem aminokyselin pro rovnoměrný růst • Optimální obsah vitaminů (zvláště vitaminů B) pro zdravý vývoj fundamentu a paznehtů • S probiotikem BONVITAL pro stabilní střevní flóru a pro optimální látkovou výměnu

Odchovem mladých prasniček s využitím SCHAUMALAC JS 55 vytvoříme základ pro: • Vysoký příjem krmiva • Stabilní fundament • Dlouholeté, plodné prasnice

Herbert Heger Boehringer Ingelheim Úspěch ve stáji 1/2006

19

Chov prasat

Výživářská opatření proti PIA (ileitis) Lawsonia intracellularis, původce PIA, je v německých chovech prasat velmi rozšířena. Nejnovější vyhodnocení téměř 3 000 vzorků krve z 280 podniků ukazuje, že asi u 80 % všech chovaných prasat byly nalezeny protilátky proti původci PIA (Senft, 2005). To, zda zvíře lawsonií onemocní, závisí na mnoha faktorech. Velkou roli hraje zvláště stres. Která výživářská opatření jsou vhodná, aby se dalo účinně předcházet onemocnění PIA, objasňuje tento článek.

Ačkoliv toto onemocnění je známo již více než 30 let, získalo na významu až v posledních 10 až 15 letech. Příčinou zvýšeného výskytu onemocnění je zákaz, popř. dobrovolné nepoužívání antibiotických stimulátorů růstu. Již podáváním dříve povolených stimulátorů růstu olachindoxu a tylosinu dle krmivářského zákona lze onemocnění PIA předcházet nebo propuknutí onemocnění oddálit. Pozitivní vliv na průběh onemocnění vykazovaly také stimulátory růstu salinomycinát sodný a avilamycin,

které však byly povoleny jen do konce roku 2005 (Tsinas, 1998). Po zrušení antibiotických stimulátorů růstu byly prováděny různé pokusy, které rozšíření onemocnění PIA lépe popsaly. Cílem bylo zlepšit zdraví střeva optimalizací podmínek managementu a výživy při minimalizaci použití antibiotických substancí. Aby byly příčiny onemocnění PIA u vykrmovaných selat precizně definovány, byly od roku 2001 prováděny polní testy v 79 klinicky nena-

Graf 1a: Vliv struktury krmiva na průkaznost Lawsonia ve výkalu Lawsonia pozitivních zvířat, % 60

Fit bez antibiotik: Studie ukazují, že podniky s vlastní směsí nebo našrotovaným krmením mají signifikantně nižší riziko infekce bakteriemi Lawsonia

Tab. 1:

Méně onemocnění PIA s našrotovaným krmením peletované šrotované krmivo krmivo Zvířata 1203 1204 2,1a 1,1b Mortalita, % A Ošetření průjmovosti, dny 0,57 0,38B A Počet dnů průjmů/vrh* 12,0 8,8B A Počet dnů průjmů s cementově zbarv. výkaly/vrh* 4,3 2,1B a Lawsonia, v % vrhů** 43 31b *denní kontrola průběhu průjmu během 4 týdnů od začátku výkrmu **odběr vzorku výkalu 2 týdny od začátku výkrmu z každého vrhu (n = 120) Signifikantní úroveň: A, B = P < 0,05; a, b = P 0,05 - 0,1

20


p = 0,06

40

20

0

43

31

granulované

šrotované

Johanes a MA, 2004 1 podnik, 120 vzorků na skupinu

padených podnicích. Vedle rozšíření původce měly být evidencí podnikových dat (výživa, chov, management) zkoumány rizikové faktory onemocnění PIA. Studie ukázala, že u podniků s vlastní směsí bylo signifikantně nižší riziko infekce bakteriemi Lawsonia v porovnání s podniky s nakoupeným granulovaným krmivem. Významně méně bacilonosičů Lawsonia bylo zjištěno také při turnusovém režimu vyskladnění.

Méně onemocnění PIA se šrotovaným krmením

K ověření pozitivního efektu šrotu zkoumal Johanes (2004) v podniku vliv granulovaného a šrotovaného krmiva na zdravotní stav střeva (viz tab. 1). Jak ukazují výsledky, použití šrotovaného krmiva projevy průjmu signifikantně snížilo a o třetinu redukovalo nutné ošetření průjmů. Pozitivní efekt šrotovaného krmiva na zdraví střeva byl potvrzen snížením počtu vzorků výkalů pozitivních na přítomnost původce ze 43 % na 31 %. V kontrolovaném pokusu bylo potvrzeno, že účinek šrotovaného krmiva proti PIA je, jak ukazuje graf 1a a 1b, porovnatelný s pozitivním vlivem „subterapeutického“ dávkování stimulátoru růstu tylosinu (tylosin je v 5násobném dávkování nejvíce používaným léčivem proti PIA). Výsledky dokládají, že vhodná struktura krmiva stabilizuje zdravotní stav střeva tak, že může být efektivně předcházeno onemocnění PIA.

Dobré výsledky s prasnicemi

Antimikrobiální účinnost krmných kyselin, zvláště proti E. coli a salmonelám, a s tím spojený stabilizační efekt na zdraví střeva byl v mnoha pokusech popsán a v praxi pozorován, ačkoli k účinku krmných kyselin konkrétně proti PIA nejsou k dispozici žádné výsledky. V jedné práci (Bosen, 2004) bylo za podmínek experimentální infekce na odstavených selatech testováno, v jaké míře kyselina mraGraf 1b: Vliv tylosinu na průkaznost Lawsonia ve výkalu Lawsonia pozitivních zvířat, % 60

p = 0,04

venčí a mléčná minimalizuje lawsonii. Ačkoliv průjmem onemocnělo jen málo selat, byl na konci pokusu (4., popř. 5. týden po infekci) u většiny zvířat zjištěn původce ve sliznici střeva. Zkoumání sliznice střeva ukazuje, že přídavek kyseliny se projevuje na méně výrazné patologické změně sliznice střeva (viz graf 2). Tím se potvrzují zkušenosti z praxe, že krmné kyseliny a zvláště směsi z více kyselin, jako je kombinace kyselin v Schaumacidu, stabilizují flóru žaludku a střeva a redukují riziko onemocnění PIA.

Pozitivní efekt s probiotiky

Zvláště v období stresu mohou probiotika se svým mnohostranným mechanismem účinku (např. vytlačení kmenů způsobujících onemocnění, stimulace imunitního systému, tvorba kyselin a enzymů) pozitivně ovlivnit zdraví zvířat. Cílené použití probiotika ke zlepšení zdraví střeva v minulých letech enormně nabylo na významu. Probiotickými krmnými doplňky se zabývají také četné vědecké práce. Dodnes nebyly uveřejněny žádné výzkumy v účinnosti proti PIA. Praktické zkušenosti posledních let ale ukazují, že probiotikum Bonvital vytvořené firmou Schaumann stabilizuje zdraví střeva a stabilizuje a redukuje riziko průjmů. Zvláště ve stresových situacích, často při vypuknutí PIA, je Bonvital ideální probiotickou alternativou. Onemocnění PIA je pozorováno často několik týdnů po výskytu jednoho nebo více stresových faktorů. Ve francouzské analýze rizik (Fablet, 2004) byla na základě hodnot z 95 podniků s uzavřeným obratem a s turnusovým managementem identifikována jako rizikový Graf 2:

Vliv struktury krmných kyselin na průkaznost Lawsonia v tkáni střeva

Lawsonia pozitivních zvířat, % 80

faktor současná změna krmiva při naskladnění do výkrmny.

Dbát na krmivářské zásady

Podniky, které současně se změnou krmiva převedly zvířata do výkrmny, měly signifikantně více problémů s PIA než podniky, které přešly na krmivo pro výkrm nejdříve po několika týdnech. Z toho vyplývá: Změnu krmiva provést principiálně šetrně, aby stresová zátěž zvířete byla tak nízká, jak jen může být. Předkládat pouze hygienicky bezvadné krmivo (hygiena tekutého krmení, mykotoxiny), přičemž výživa musí být v souladu s potřebou zvířat.

Optimalizovat management, redukovat stres

Odpovídající strategie výživy je důležitým pilířem efektivního boje proti PIA. Opatření managementu, optimální hygiena i výrazné snížení stresu přispívají k účinné prevenci. Výzkumy Fablet (2004) ukázaly, že zvláště vysoká stresová zatíženost během fáze odchovu (přežitelnost, nové skupiny, převedení) riziko infekce bakteriemi Lawsonia zvyšuje. Na které faktory se musí v každém případě dát pozor, ukazuje tabulka 2. Řada studií prokázala, že krmení vlastními směsmi s kvalitními, vysoce hodnotnými komponenty a s využitím Bonvitalu a Schaumacidu přispívá ke stabilizaci zdraví střeva prasat a k redukci rizika onemocnění PIA. V podobě Bonvitalu firma Schaumann vytvořila probiotikum, které je přesně nastaveno na požadavky výživy prasat. Schaumacid je kombinace kyselin, která účinně podporuje vysokou výkonnost samotných krmných směsí. Dipl.-Ing. agr. Eduard Schneeberger

Tab. 2: •

60

•

40

•

20 40

20

0

52

kontrola

Johanes a MA, 2003 5 podniků, 185 vzorků na skupinu

39

20 ppm

0 kontrola

1,8 % 2,4 % kys. mravenčí kys. mléčná*

Obraz onemocnění podle stupně infekce: Stupeň I (prokázání antigenů v makrofázích) Stupeň II (Lawsonia v buňkách sliznice střeva) Stupeň III (ojediněle infikované žlázy tenkého střeva) Stupeň IV (velká část žláz tenkého střeva infikovaná) * v jednom ze 3 pokusů musela být některá zvířata ošetřena antibiotiky


•

•

Opatření managementu a hygieny k předcházení onemocnění PIA Turnusový systém naskladnění stájí/částí stáje Čištění, dezinfekce a dostatečná doba vyprázdnění (> 2 dny) před každým novým naskladněním) Zamezení negativních stresových faktorů, zvláště v odchovu selat – optimální osazení zvířat (min. 0,35 m2/zvíře v odchovně; min. 0,85 m2/zvíře ve výkrmu) – počet míst na žraní v optimálním poměru k počtu zvířat – zachování původních skupin zvířat (nevytvářet nové) – optimální stájové klima (teplota, kolísání teplot, rychlost vzduchu) – šetrný transport Regulované podnikové cesty (od zdravých k nemocným zvířatům; od mladších ke starším zvířatům) Systematický boj proti hlodavcům

21

Výživa prasnic

Cílem jsou výkonná zvířata s dobrým využitím krmiva a vysokou růstovou schopností. Zvláště kombinace směsi kyselin, jako je SchaumaCid, s probiotikem Bonvital vede k vynikajícím výsledkům.

Antimikrobiální bariéra

Směs to dokáže

Cíleně používat krmné kyseliny

Všeobecně platí, že antimikrobiální účinnost jednotlivých organických kyselin je velmi rozdílná a současně závislá na koncentraci a na pH. To znamená, že každá kyselina má vyhrazenou vlastní specifickou inhibiční účinnost vůči určitému spektru zárodků. Tak např. kyselina mravenčí je zvláště výkonná v působení proti bakteriím. Kyselina propionová je výrazně účinná proti houbám a kvasinkám. Kyselina mléčná je aktivní rovněž v bakteriální oblasti, zatímco účinnost kyseliny sorbové se koncentruje na plísně a bakterie. Organická kyselina benzoová redukuje růst bakterií a plísní a omezuje tak pokles pH v moči zvýšením amoniakální emise v látkové výměně. Účinnost kyseliny fosforové se zakládá jen na silné aktivitě pH hodnoty. Z toho vyplývá, že jen směsi různých kyselin mohou mít široké spektrum účinku. Výkonnost směsí je zvýšena kombinací kyselin a navíc jejich specifickými efekty.

Kyseliny stabilizují trávení

Díky zákazu stimulátorů nabylo ve výživě prasat na významu použití organických kyselin. V popředí zájmu je udržení rovnovážného stavu flóry žaludku a střeva, a tím i zlepšení zdraví střeva.

Po příjmu krmiva začíná v žaludku produkce kyseliny chlorovodíkové, takže přijaté zárodky jsou inaktivovány s krmivem. Aby se tato bariérová funkce skutečně uchovala, musí být obsah žaludku po dobu zadržení, cca 4 hodin, okyselen. Má-li dávka vysoký obsah bílkovin nebo pufrujících substancí, potom množství kyseliny, které je k dispozici, nepostačuje, aby obsah žaludku rychle poklesl pod pH 4. To se týká zvláště selat a v závislosti na krmné směsi i celé oblasti výkrmu prasat. Také pokud selata přijmou po hladové periodě větší množství krmiva, dochází k nízkému okyselení krmné kaše v žaludku. Vzestup pH hodnoty oslabuje bariérovou funkci žaludku proti orálně přijatým bakteriím a vede k silnému bakteriálnímu namnožení (např. E. coli) v tenkém a tlustém střevě. Okyselení má také důležitý význam pro trávení krmiva prostřednictvím vlastních tělních enzymů. Při nízkém pH v žaludku začíná trávení bílkovin enzymem pepsinem, zatímco vysoká pH hodnota účinnost enzymu omezuje. S tím souvisí vyšší dosažitelnost a využitelnost minerálních látek z krmiva, protože rozpustnost minerálních látek je za nižšího pH všeobecně zvýšená. Použití krmných kyselin ze SchaumaCid programu zajišťuje krátkodobé a cílené okyselení společně s tvorbou žaludečních kyselin a zajišťuje široké spektrum účinnosti jako bariéry před zárodky.

SchaumaCid program

Zdravá stěna žaludku je osídlena bakteriemi mléčného kvašení, které za optimálních podmínek produkují odpovídající množství laktátu k zásobení buněk a k regulaci pH hodnoty. V oblasti žaludku a střeva proto dominuje Lactobacillus jako tvůrce kyseliny mléčné. Po odstavu selat, tj. po ukončení sání, je zapotřebí vytvořit co možná bezproblémový přechod a udržet množství kyseliny mléčné na stejné úrovni. Použití krmných kyselin s obsahem kyseliny mléčné má proto ve výživě selat a v předvýkrmu velký význam. Cílem je zajistit energetické zásobení, a tedy aktivitu buněk střeva. Výzkumy ukazují, že kyselina mléčná má výrazně potlačující účinek vůči Coli a salmonelám v žaludku. Zatímco SchaumaCid potlačuje Coli zárodky (viz graf 1), mohou bakterie mléčného kvašení osídlit stěnu střeva a vytvořit ochranný biofilm.

Výživa prasnic

Kyselina mléčná v kombinaci s dalšími kyselinami se osvědčila i ve výživě prasnic. Průjmy způsobené Coli vedou zvláště u sajících a odstavených selat k velkým problémům. Příčinou může být zvláště u prvních průjmů vysoký příjem Coli kontaktem, popř. příjmem výkalů selaty. Výkaly prasnic představují vysoký infekční potenciál. Proto je užitečné 22


vylučování Coli prasnicí snížit použitím kombinace kyseliny mléčné a dalších kyselin v krmivu pro prasnice. Tato opatření mají současně pozitivní efekt na vitalitu, a tím na příjem krmiva a mléčnou užitkovost prasnic, jak ukazuje tabulka 1. Kombinace kyselin působí na zvýšení příjmu krmiva prasnic a zvyšuje hmotnostní přírůstek selat. Vedle popsané zlepšené využitelnosti živin optimalizací hodnoty pH přináší omezení počtu zárodků také snížení bakteriálního odbourávání živin. Je k dispozici více živin k absorpci střevními klky, které mohou být díky zdravé střevní mukóze optimálně využity. Díky speciálnímu účinku jednotlivých kyselin, ale také synergickému efektu celé směsi kyselin v krmivu je při použití kyselin pozorováno zvýšené využití živin z krmiva a také účinnější obrana proti škodlivým zárodkům.

Graf 1:

SCHAUMACID stabilizuje flóru žaludku a střeva Vliv SCHAUMACIDu na mikroflóru v jejunu (lačník) při odstavu selat

KBE/g obsahu střeva 11

Kontrola SCHAUMACID

10 9 8 7 6 5 4 3

Výkrm prasat

Vysoký obsah kyseliny mléčné, který je při použití velkého množství CCM ve výkrmu prasat do krmné dávky již vnesen, je brán v potaz při výběru směsi kyselin pro tuto oblast. Jako hlavní součást by měla být cíleně používána směs s kyselinou mravenčí a propionovou, která přirozený obsah kyseliny mléčné optimálně doplňuje.

Výživa selat

Zde se používá taková směs kyselin, která odpovídá vysokému obsahu kyseliny mléčné. Ta v rámci změny výživy redukuje vzniklý stres, protože je díky ní opět rychle dosažena rovnováha střevní flóry. Dodatečně je podpořen příjem krmiva chutnou kyselinou mléčnou (CCM efekt). Použitím optimální kombinace kyselin v krmivu pro selata se snižuje celkový obsah zárodků a omezuje se vstup nežádoucích mikroorganismů do zvířete. Cílem přitom je časově vyladěná konzervace krmné směsi odpovídající době skladování od 4 do 6 týdnů. Aby byly všechny oblasti výživy s kombinací kyselin individuálně pokryty, byla linie SchaumaCid doplněna o variantu M (výkrm prasat) a F (selata, prasnice, drůbež a ošetření napájecí vody) (viz tab. 3 a 4).

Neporazitelná kombinace – SchaumaCid a Bonvital

Anaerobi

Zdroj: Gedek, Mathies 1995

Koncepty zhotovené na míru

Pro efektivní použití kyselin ve výživě prasat má rozhodující význam koncept zhotovený na míru, který bere v potaz speciální systém výživy. SchaumaCid program představuje speciální kyseliny pro selata, prasnice, výkrm prasat a drůbeže. Zvláště účinná je kombinace organických kyselin – kyseliny mravenčí, kyseliny mléčné, kyseliny propionové, kyseliny sorbové a kyseliny citrónové, které vykazují vysokou antibakteriální účinnost a dobrou vzájemnou snášenlivost. Pro zvláštní využití jsou k dispozici speciální směsi kyselin s kyselinou fosforovou a benzoovou. Stabilizaci flóry žaludku a střeva podporují přirozené bakterie, při současné redukci škodlivých zárodků se snižuje nebezpečí průjmů, je odlehčen imunitní systém a garantuje se efektivnější trávení živin. Dr. Edmund Mathies

Laktobacili

Tab. 1:

Vliv SCHAUMACIDu ve výživě prasnic během doby sání (25 dní doba sání – DS –, stejné pořadí vrhu) Kontrola SCHAUMACID* relativní odchylka Ø porodní hmotnost kg 1,71 1,65 -3,5 % Vývoj do 21 dní DS – hmotnost kg 7,12 7,5 5,3 % – denní přírůstek g 257 277 7,8 % Odstavová hmotnost kg 8,3 8,9 7,2 % Denní přírůstek g 257 282 9,8 % Ø příjem krmiva kg 5,34 5,71 6,9 % v laktaci *0,5 % SCHAUMACID

Tab. 2: Oblast použití nové kombinace kyselin SCHAUMANN SCHAUMACID SCHAUMACID SCHAUMA-VIT SCHAUMACID F M ACID DRINK – napájecí voda – výkrm prasat – selata – výkrm prasat k redukci NH3 ve stresových – prasnice – hygiena tek. krmení situacích – drůbež – CCM u selat – napájecí voda a prasnic

V praktickém testu byla zkoumána kombinace použití Bonvitalu a směsi kyselin. Výsledek: Odchov probíhal na Tab. 3a: SCHAUMACID F doporučení vysoké úrovni. S denním přírůstkem od 515 g bylo pro použití dosaženo o 12 % lepší úrovně přírůstku než v kontekutý granulát trolní skupině (viz tab. 4). Tyto výsledky potvrzují Selata vynikající kombinovatelnost a aditivní účinnost Odstav 1,0 % SchaumaCidu a Bonvitalu. Redukce negativních Odchov 0,7 – 1,0 % zárodků SchaumaCidem umožňuje cílený vývoj mléčných bakterií obsažených v Bonvitalu. Prasnice + 30 % Březí Kojící Napájecí voda Drůbež

Enterobakterie

0,3 – 0,5 % 0,5 – 0,7 % 0,1 – 0,2 % 0,3 – 0,7 %

– + 30 %

Tab. 3b: SCHAUMACID M – doporučení pro použití Tekutý/ FORTE tekutý CCM u selat prasnic a výkrmu Výkrm prasat Předvýkrm Konec výkrmu Hygiena tekutého krmení

0,7 % 0,3 – 0,5 % 0,5 % 0,3 % 0,1 – 0,2 %

Tab. 4:

Zkoušky kombinovatelnosti Bonvitalu a SCHAUMACIDu v odchovu selat* Kontrola BONVITAL BONVITAL + SCHAUMACID Denní přírůstek g 461 497 515 Denní spotřeba krmiva kg 0,79 0,81 0,81 Konverze krmiva 1: 1,71 1,63 1,57 na kg přírůstku *8,5 až cca 25 kg, 35 dní Složení krmiva: 50,5 % pšenice, 15 % ječmen, 23,5 % sójový šrot, 5 % syrovátka, 2 % sójový olej, 4 % SCHAUMANN minerální krmivo, 0,7 % SCHAUMACID granulát


23

ČR

Přirozené partnerství mezi koněm a člověkem Na ranči pana Liklera nazvaném Green Halley Ranch se na konci loňského léta uskutečnil Parelli Experience Week, který sponzorovala firma Schaumann dodávkou doplňkových krmiv (Horsal Super Extrém a Horsal Super Kondice) pro koně účastníků kurzu. Firma se rozhodla podpořit tento nový směr přístupu člověka ke koni a ráda by vás seznámila s tím, o co na kurzu šlo. Green Halley Ranch (Dvůr Metlice) se nalézá u Rožmberka nad Vltavou v nádherné, téměř nedotčené divoké a romantické přírodě o rozloze 200 ha. Základ ranče tvoří boxové stáje pro 23 koní (čtyři teplokrevní, jeden „half quarter“, tři privátní quarteři a paintky a 6 jihoamerických Criollos). Plemeno Criollos, jak tvrdí majitelé, se vyznačuje klidem a pevnými nervy, vytrvalostí a spolehlivostí. Tito koně jsou ježděni western stylem a využívají přilehlou pískovou jízdárnu obklopenou rozlehlými výběhy. Koně jsou krmeni jádrem, kvalitním senem (suchá senáž) z vlastních luk, vitamíny a minerálními doplňky (Horsal Exklusiv) firmy Schaumann a bohatou pastvou na obrovských výbězích. K ranči patří ještě slušné stádo simentálských krav, v sezoně čítající 130 ks včetně telat.

Proč právě Parelli Experience Week

V tomto konceptu jde o vztah člověka a koně. Pat Parelli říká: „Když se nastolí opravdové přirozené přátelství mezi člověkem a koněm, člověk se stává polovičním koněm a kůň polovičním člověkem. Protože my jsme v tomto vztahu vůdcem, je naším úkolem dosáhnout toho, aby byl kůň odvážnější, méně klaustrofobický a méně náchylný propadat touze dělat všechno zbrkle. Kůň se tedy musí do jisté míry „polidštit“ a naše potřeby se pro něj musejí stát natolik významné a přijatelné, aby nás ve své společnosti mohl považovat za „alfa“ zvíře, a ne za predátora nebo za slabocha.“ K tomu, abychom se tedy mohli stát přirozeným vůdcem koňova stáda, musíme být schopni se dokonale vcítit do jeho myšlení, rozumět jeho psychice a pochopit, jak se koně ve stádu chovají. Každý kůň zde má své postavení v rámci určité hierarchie. Své místo si kůň musí vybojovat, vyšší příčka žebříčku samozřejmě nese své výhody. Přirozený koňák by tedy měl stát na samém vrcholu pomyslné hierarchie, měl by se stát vůdčí klisnou i hřebcem. Klisna udává směr a rychlost pohybu, hřebec 24

její výzvu potvrdí a ujistí se, že v každém okamžiku dělají všichni to, co mají. Pokud se jednou člověk dostane do role „alfa“ zvířete, pak ho bude kůň kamkoli neprodleně následovat, bude mu plně důvěřovat, bude se v jeho přítomnosti cítit bezpečně a pohodlně. Cílem kurzu bylo získat si respekt a důvěru koně, a to nikoli zastrašováním a hrozbami, popř. úplatky a podlézáním, ale spravedlivým, asertivním jednáním, přičemž koním musíme vysvětlit, že to s nimi myslíme vážně a dobře a že to, že nás budou poslouchat, je výhodné nejen pro nás, nýbrž i pro ně. Když pozorujete koně ve stádu, zjistíte, jak se mezi sebou dorozumívají. Jak se k sobě musí chovat, aby v tvrdých podmínkách přežili. Nikdy se navzájem neobelhávají a vždy jsou k sobě maximálně spravedliví (a to i v případě hrozby). Když jednou pochopíte logické principy, které zde spolehlivě fungují, zjistíte, že je můžete dobře využít nejen u koní. Pat Parelli těchto principů pro navázání společné řeči mezi koněm a člověkem využil a popsal 7 her (přátelská, dikobrazí, řídicí, jo-jo hra, hra na kruh, do stran, prostorová). Každou hrou se člověk učí, jak ke koni mluvit řečí svého těla, pomocí gest a mimiky, aby kůň pochopil, co od něj člověk chce. Jak dlouho trvá, než se kůň naučí jednotlivé hry, záleží na člověku – na tom, jak dlouho mu trvá naučit se přesně ovládat řeč těla. A nestačí jen to, jde hlavně o změnu myšlení, člověk se musí dívat na svět očima koně a snížit se na úroveň jeho inteligence. Ti, kdo tento přístup vezmou vážně, se nestávají jen lepšími vůči koním, stávají se lepšími lidmi. Protože abyste se stali úspěšnými při takovéto „práci“ s koněm, musíte být v každé situaci spravedliví, rozhodní, asertivní, musíte koni dokázat, že ho máte opravdu rádi. Nikdy koně nesmíte zradit. Musíte být dostatečně fyzicky, psychicky a emocionálně fit, v jakékoli krizové situaci musíte zůstat naprosto klidní. Za každých podmínek musíte mít své emoce pod kontrolou – jednou jedinkrát stačí, aby vám „ujely nervy“, a už se v koňových očích stáváte predátorem, popř. slabochem. Když toto nedokážete, kůň vám nebude dostatečně věřit a nebude s vámi chtít spolupracovat. Pokud jsou příkazy člověka srozumitelné, pak jde všechno velmi rychle. Pokud dojde k tzv. napojení, kdy kůň na volno zůstává stát, popřípadě následuje svého pána, pak se dají Úspěch ve stáji 1/2006

všechny hry dělat bez lasa, a poté co všechna gesta pro vykonávání úkolů jsou oběma stranám srozumitelná, může dojít k jejich zjemňování (nejsou tak výrazná). Výhodou je, že si vždy můžete snadno ověřit, zda jednáte správně, a to tak, že koni jednoduše sundáte ohlávku a požádáte ho o provedení nějakého úkonu ve volnosti. Buď vám kůň vyhoví, nebo vám uteče. Tento přirozený přístup ke koni, založený na přirozeném chování koní mezi sebou ve stádu, je, dovolím si říct, jediný správný a spravedlivý, protože teprve když s koněm komunikujete jeho vlastním a pro něj srozumitelným jazykem, řečí těla, a nenásilnou formou, je ochotný vás dobrovolně následovat a přijmout jako partnera a vůdce svého stáda. V závěru si tedy dovolím zopakovat jednu velice výstižnou větu amerického trenéra Pata Parelliho, který říká, že tato „metoda výcviku koní“ není ani tak výcvikem koní, jako výcvikem lidí. Erika Kozielová, Ing. Jaroslava Nováková, PhD.

Prasata. Krmivo. Skot. Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu. Chov prasat sektor téměř vždy rentabilní. Vyšší výnos a kvalita pícnin

Recommend Documents