KUKÁTKO vydáno: 17.6.2009
4/2009
vydává:
TyfloCentrum Pardubice, o.p.s. nábř. Závodu míru 1961 530 02 Pardubice
2
OBSAH: Obsah ......................................................................................... 2 Adresář ....................................................................................... 3 Co je u nás nového ................................................................... 4 Pojďte s námi na pardubické zdymadlo ................................. 5 Čím začít .................................................................................... 7 Dva krásné záţitky v jednom týdnu ........................................ 9 Rozhovory s ... ....................................................................... 12 Návštěva Tmavomodrého festivalu v Brně .......................... 14 Poznáváme důvěrně Lázně Bohdaneč ................................. 16 Lezu, lezeš, lezeme ................................................................. 17 Hádanka ................................................................................... 18 S bílou holí ............................................................................... 18 Vy se ptáte, my odpovídáme.................................................. 20 Kříţovka ................................................................................... 21 Co nevíte o Kunětické hoře.................................................... 23 Sluţby pošty, které by se mohly hodit ................................. 24 Topinka smradlavka ............................................................... 26 Představujeme vám kompenzační pomůcky ....................... 27 Naši partneři ............................................................................ 28
3
TYFLOCENTRUM PARDUBICE, o.p.s. nábř. Závodu míru 1961 530 02 Pardubice tel.: 466 500 615 e-mail:
[email protected] www.tcpce.cz ÚŘEDNÍ HODINY: Pondělí Úterý Středa Čtvrtek
8:00 – 12:00, 13:00 – 16:00 8:00 – 12:00, 13:00 – 16:00 8:00 – 12:00, 13:00 – 16:00 8:00 – 12:00
***************** ************************ PRACOVIŠTĚ CHRUDIM: Městský park 274 537 01 Chrudim tel.: 469 623 368 ÚŘEDNÍ HODINY: Středa Čtvrtek
8:00 – 12:00, 12:30 – 15:00 8:00 – 12:00
****************************************** PRACOVIŠTĚ LITOMYŠL: J. E. Purkyně 918 570 01 Litomyšl tel.: 774 415 173 ÚŘEDNÍ HODINY: Kaţdé třetí pondělí v měsíci 8:30 – 12:30 (po telefonické domluvě aţ do 15:00)
4
CO JE U NÁS NOVÉHO Milí čtenáři, ráda bych se s vámi touto cestou rozloučila. V červenci nastupuji na mateřskou dovolenou. Přesto se s vámi neloučím úplně. Doufám, ţe se i nadále budeme setkávat, protoţe se určitě přijdu opět podívat na některé akce. Přeji vám krásné prázdniny a hodně pohody. Lenka Vaněčková Rádi bychom vás informovali, ţe v červenci se neuskuteční odzkoušení optiky s pracovníky Tyfloservisu, o.p.s. Další termín je stanoven na 31.8.2009. Pracovníci Tyfloservisu, o.p.s. vás rádi přivítají ve středisku v Hradci Králové, kde jsou kaţdý čtvrtek od 13 do 18 hodin nebo vás po telefonické domluvě navštíví přímo v místě vašeho bydliště. K návštěvě se můţete objednat na tel. 495 273 636 nebo na 774 572 342, e-mail:
[email protected] V průběhu letních prázdnin se mění otevírací doba TyfloCentra Pardubice, o.p.s.. Otevírací doba bude Po – St od 8.00 – 14.00. Čtvrtek a pátek bude zavřeno. Kancelář v Chrudimi bude otevřena pouze ve středu od 8.00 do 15.00. Kancelář v Litomyšli bude zavřena. Jsme rádi, ţe nám pomáháte tvořit Kukátko a přispíváte svými články. Abychom je mohli uveřejnit, je nutné nám je doručit do uzávěrky, která je pro následující Kukátko ve středu 5.8.2009. Samozřejmě platí, ţe čím dříve článek pošlete, tím lépe. V pardubickém TyfloCentru máme dva nové kniţní přírůstky, které pojednávají o ţivotě zrakově postiţených. Jedná se o knihu „S bílou holí - příběhy nevidomých“,
5 kterou sestavila Jiřina Medveďová a o knihu „Na ruce si nevidím – praktické dovednosti pro ţivot se zrakovým postiţením“ od Olgy Schindlerové. Obě knihy jsou velice zajímavé a proto jsme se rozhodli pravidelně zařazovat úryvky z nich do našeho Kukátka, samozřejmě se souhlasem autorů. Úryvky najdete jiţ v tomto vydání, doufáme, ţe se vám budou líbit. Časopis Kukátko prochází v současnosti změnami. Jedna z nich se týká nové rubriky Rozhovory s ..., kde budou postupně uveřejněny rozhovory Františka Švadlenky s „někým jiným“. Ten „někdo jiný“ můţe být kdokoliv z vás uţivatelů a nebo z pracovníků pardubického TyfloCentra. Chceme vám přiblíţit prostředí akcí, pocity a názory uţivatelů a pracovníků. Budete mít moţnost se více poznat.
POJĎTE S NÁMI NA PARDUBICKÉ ZDYMADLO Generální projekt na stavbu průplavu a regulaci řek se stal podkladem pro říšský zákon jiţ v roce 1901. Od té doby uplynulo spousty vody a došlo ke spoustě změn. Na pardubickém vodním díle, zdymadle, začaly práce na stavbě jezu a plavební komoře teprve v listopadu roku 1964. Vzhledem k dodatečnému rozhodnutí o výstavbě přilehlé hydroelektrárny bylo ale celé zdymadlo dokončeno aţ v roce 1974. Hlavními objekty tohoto vodního díla na Labi jsou jez, malá vodní elektrárna a plavební komora. Výška hladiny je zde udrţována na kótě 217,30 m. n. m. a zdymadlo zajišťuje tyto funkce:
6 plánovité vyuţívání průtoku k výrobě elektrické energie v průtočné vodní elektrárně, odběry povrchové vody podle příslušných povolení, vyuţití jezové zdrţe pro vodní sporty a rekreaci. Tyto informace jsem získala přes internet a pokud vás zajímá něco víc o pardubickém zdymadle, tak vás zvu k návštěvě tohoto vodního díla. Pracovník povodí Labe nás nejprve seznámí s historií plavby v Čechách, s regulací řek a samozřejmě také s výstavbou pardubického zdymadla. Pak se podíváme do velína plavební komory, ze které jsou prováděny manipulace pro plavební výletní loď Arnošt a potom i do strojovny zdymadla, odkud je řízen převod vody na jezu ... Tento malý pardubický výlet se uskuteční ve čtvrtek 23.7. a sejdeme se ve 12:00 hodin v pardubickém TC. Potom půjdeme procházkou kolem vody aţ ke zdymadlu… Mirka Ţďárská
7
ČÍM ZAČÍT Poznámka: článek, který následuje, je ze sbírky praktických návodů pro život se zrakovým postižením „Na ruce si nevidím“ od autorky Olgy Schindlerové, článek je otištěn se souhlasem autorky. Jestliţe se chce zrakově postiţený učit něco nového, měl by také přijmout, ţe všechno má svůj čas a ţe některé věci by se měl učit v určitém pořadí. Můţe si myslet, ţe připravit čaj opravdu zvládne i za nové situace, přesto ho můţe překvapit mnoho věcí a zádrhelů, které opravdu nečeká. Napustit vodu do konvice, dát ji vařit, najít správný hrnek, najít správný sáček čaje, případně lţičku, cukr a citron, počkat aţ se voda dovaří a zalít vařící vodou sáček čaje v hrnku, odnést hrnek čaje ke stolu a v klidu si ho vypít a přečíst si u něj noviny. Dělal jsem to uţ přece tisíckrát. Ani jsem u toho nezaváhal a vlastně se u toho uţ ani nedíval na ruce. Zato jsem se u toho stihl dívat na televizi, poslouchat rádio, kontrolovat večeři v troubě, odpovídat dětem na otázky a bavit se s návštěvou. A teď je tma a ruce jakoby svázané. Kuchyň někdo přestěhoval? A proč není konvice tam co vţdycky? Je moţné, ţe ten dřez je tak daleko? A studená voda je vlastně vlevo nebo vpravo? Dám si ovocný čaj, černý čaj, zelený nebo karamelový? To je jedno, hlavně, ţe uţ nějaký drţím v ruce. A ty hrnky! Vţdycky jsem čaj pil z toho puntíkovaného. Alespoň ţe se konvice sama vypne, kdyţ se voda dovaří. Jenţe, jak teď s tou vařící vodou do hrnku a neopařit sebe ani děti, co se přiběhly podívat? Radši jí tam naliji jen trošku, stejně nemám uţ moc ţízeň. A cukr a citron si protentokrát odpustím (co kdyby zase nebyl tam, kde si myslím). A nevypiji si ten čaj raději ve stoje u linky, neţ s ním chodit přes celou kuchyň ke stolu? Proč jsem tak
8 unavený? Kolik je hodin? To mi vařit čaj trvalo přes půl hodiny? Nemám na něj uţ chuť! Katastrofické? Ne, realistické! Mnohý později osleplý vám potvrdí takové začátky. I přesto nyní nejeden z nich dokáţe připravit rodině nedělní oběd, chodit do zaměstnání, starat se o své čerstvě narozené dítě. Idealistické? Ne, realistické! Cestou postupných kroků se lze dostat tam, kam je potřeba. Jen je opravdu třeba, neţ se pustíme do sloţitějších úkonů, mít dobře zaţité a doslova osahané jiné drobnější kroky. Musíme mít na paměti základní myšlenky. Je třeba být dobře seznámen s bytem, s kuchyní, s pracovní plochou (kde je dřez, sporák, jak dlouhá je pracovní plocha), musíme dobře znát svůj systém označování, bezpečně musíme vědět, kde jsou nejčastěji uţívané přístroje (rychlovarná konvice, mikrovlnka) a kde, a jak je uloţené nejčastěji pouţívané nádobí. Všechny uţívané přístroje je třeba si dobře osahat a vyzkoušet, vţdy ještě neţ začneme pracovat, za studena, případně bez připojení k elektrickému proudu. Neţ se pustíme do vaření náročnějšího jídla, ţehlení, generálního úklidu a jiných takových lahůdek, je lépe se zacvičit na vaření čaje, kávy, přípravy kakaa, krájení a mazání chleba, výroby pomazánek, přípravy instantních jídel a polotovarů, ohřívání.
9
DVA KRÁSNÉ ZÁŢITKY V JEDNOM TÝDNU Ráda bych se podělila o svoji radost z tohoto týdne. V úterý 19.5. jsme jeli do Průhonic podívat se do parku. Ráno bylo počasí přesně podle předpovědi, ţádná sláva. Cesta rychle ubíhala, ani jsem si nestihla pustit MP3 přehrávač na mobilu. Zato plněná bageta vzala rychle za své ještě před výstupem z vlaku. V Praze se pokračovalo metrem a poté autobusem do Průhonic. Jiţ v Praze se začalo klubat sluníčko a v parku bylo i teplo. Bylo moţné spatřit rododendrony a nádherná zákoutí parku. Mé přání si vše vyfotit se splnilo i za pomoci Mirky, která mi našla vhodná kvítka k detailnímu záběru a některá zákoutí například s vodopády. Další na programu byla restaurace na náměstí. Nebyla jsem jediná kdo se těšil na oběd. Posedělo se a někteří se šli podívat ven. Časově vše dobře vycházelo a tak se odjíţdělo po čtrnácté hodině na vlak. Cestou domů jsem ukazovala pár lidem fotky a další odpočívali. V Pardubicích jsme se rozloučili a někteří z nás spěchali na další spojení do svých domovů. Ještě jsem nestíhala vstřebat jeden záţitek a hned v sobotu 23.5. mě čekal další krásný společný den. Tentokrát jsme vyšli na vodáckou akci. Ráno jsem se vhodně oblékla a šla na nádraţí, kde byl sraz s ostatními. V klubovně nás čekali vodáci. Dostali jsme čaj nebo kafe. Následovalo povídání o vodácké historii, vodáckých pojmech a bezpečnosti. Kdo potřeboval, šel se převléknout. Rozdávaly se helmy a záchranné vesty. Kaţdý dostal do ruky pádlo a pokračovalo se o kousek dál. Tam uţ byly nachystány kánoe a jeden raft. Nejprve na suchu jsme se učili jak nastupovat do kánoe. První cestu jsem jela na raftu k soutoku Labe s Chrudimkou. To jsem si uţívala, z neobvyklého úhlu pohledu sledovat zeleň, mosty a kačeny. U mola na soutoku se lidi vystřídali. Má znalost teorie nasedání na kánoi se v praxi povedla, nicméně se
10 loď docela kymácela neţ jsem si zvykla. Naštěstí kaţdý účastník měl k sobě v kánoi zkušeného vodáka. A tak i díky vodákovi Petrovi se mi podařilo se s kánoí skamarádit. Petr mě učil jak správně veslovat a zanedlouho se to hodilo. Michal vymyslel závody. Všichni jsme se seřadili, vyfotili se a vystartovali. Moje loďka dojela první, pochopila jsem jak dokáţe taková vratká lodička rychle frčet. Poté jsme klidným tempem dojeli k hrázi a postupně vystoupili na břeh. Já se mezitím kousek projela na druhou stranu řeky, tam jiţ bylo málo vody. Ještě neţ jsme odešli, dostal kaţdý osvědčení o absolvování jízdy na kánoi nebo raftu. I nyní kaţdý z nás dosáhl osobního úspěchu a potěšení ze společných okamţiků. Mám dojem, ţe takovéto sportovní či poznávací výlety mají velký význam pro rozvoj osobnosti. Je dobré prakticky si sport vyzkoušet a poučit se. Výlety rozšíří obzor a posílí mezilidské vztahy. Za to vše děkuji pardubickému TyfloCentru, Mirce a Michalovi a také vodákům z Pardubic. A vůbec všem, kteří se na akcích podíleli. Bylo to super! Těším se na další podobné záţitky. Jindřiška Říhová
11 Návštěva parku v Průhonicích v Praze
Vodácké osvědčení za akci „Jízda na vodě“
12
ROZHOVORY S ... Sobota 23.5.2009, krásný den. Nedaleko soutoku Chrudimky s Labem se sešli uţivatelé z pardubického TyfloCentra se členy Klubu vodáků a turistů Pardubice za účelem splutí pár kilometrů na kánoích či raftu. Chci vás do tohoto příjemného prostředí rovněţ zatáhnout, a to za pomocí rozhovoru mezi mou nepatrností, Františkem Švadlenkou, s kapitánem a organizátorem celé akce Michalem Morávkem a s Drahuškou Hamplovou (uţivatelka Tyflocentra Pardubice, o.p.s.). Otázka: „Michale co tě přivedlo k uskutečnění takové akce, pro nás slabozraké a nevidomé? Je to přece jen pro nás prostředí plné různých nástrah a nebezpečenství.“ Odpověď: „Na vodu jezdím uţ deset let a vţdycky se mně na vodě líbila příjemná atmosféra, dobrým kolektiv a nevšední záţitek, který jízda na vodě nabízí. Chtěl jsem, abyste také tuto krásnou atmosféru zaţili. Velmi dlouho jsme se o jízdě na vodě s ostatními pracovníky bavili, abychom měli pohlídaná všechna rizika, která z toho vyplývají a myslím, ţe se nám to podařilo.“ Otázka: „Jak jsi, Michale, proţíval to, kdyţ jsi určitě pozoroval naši počáteční nervozitu? A potom to, jak velké uspokojení a pocity vítězství nám to všem přineslo?“ Odpověď:
13 „První myšlenka, která mě napadla, byla ta, kdo je vlastně nervóznější, zda uţivatelé nebo pracovníci. Ale myslím si, ţe nervozita k novým věcem patří a vy jste ji dokázali překonat. Věřím, ţe to pro vás bylo velké vítězství, které vás v ţivotě posunulo dále.“ Otázka: „Drahuško, vyměnila bys jízdu na kánoi za Kafíčko?“ Odpověď: „Určitě bych neměnila, ale je mnoho našich kamarádů a kamarádek, kteří vzhledem k věku i ostatním zdravotním problémům, volí raději klidnější aktivity. Ţelezo se ostří ţelezem, a proto se jezdit na kánoích nenaučíš v křesle u televize.“ Otázka: „Co ti, Drahuško, přinesla tato krásná lekce vodácké kamarádskosti a obětavosti? To se jinde jen tak nevidí.“ Odpověď: „Vodáci do nás investovali sami sebe, svůj čas, svou naději, ţe to, co pro nás udělali nebylo zbytečné. Sama za sebe musím říci, ţe kdybych uţ nikdy na loď nesedla, tento záţitek mě z paměti nikdy nevymizí.“ Tak tedy na závěr. Nit na které viselo naše sebevědomí se změnila v provaz, který uţ jen tak nepovolí. Osvědčili jsme se a kaţdý z nás dostal osvědčení. Ahoj F.Š.
14
Fotka z akce „Jízda na vodě“
NÁVŠTĚVA TMAVOMODRÉHO FESTIVALU V BRNĚ Tmavomodrý festival v Brně je kaţdoroční přehlídka převáţně elektronických pomůcek pro zrakově postiţené. Festival se konal v sobotu 16. května v Bílém domě. Letos jsme se s manţelkou rozhodli tento festival navštívit formou výletu, takţe jsme si zajistili ubytování. Z Pardubic jsme vyjeli v pátek 15. května. Po ubytování jsme si udělali procházku po okolí. V sobotu po snídani jsme vyrazili na výstavu do Bílého domu, která začínala v 9 hodin. Z vystavovatelů jsme navštívili firmu Elvos Brno, která předváděla zvukové majáčky, s moţností nahrání různých informací na paměťovou kartu, ozvučené počítače, s moţností ovládání hlasem, pro lidi s omezenou pohyblivostí rukou. Dále zde svůj sortiment vystavovala prodejna Tyflopomůcek Olomouc.
15 Co se týká ozvučených počítačů - tam nebyly ţádné převratné novinky. Největším hitem byly ozvučené mobilní telefony, které nabízely všechny firmy. Konkurence byla velká, Patrik Pospíšil nabízel poměrně malý telefon Benq a dobře hmatný telefon Samsung s operačním systémem (řídící systém) PST, ke kterému je moţno dokoupit navigaci a externí klávesnici na psaní sms. Rovněţ firma Galop nabízela ozvučené Nokie také s navigací a rozpoznáváním barev. Firma Adaptech nabízela ozvučené mobily a počítače s pětiletou zárukou a samoobnovovacím systémem, který po spadnutí operačního systému dokáţe systém sám obnovit. Firma Spektra nabízela ozvučené Nokie s moţností zvětšení písma na obrazovce pro slabozraké. Takţe konkurence byla velká a návštěvníků hodně. V sále byla prezentace firem, na kterou jsme se ani nedostali. Potkali jsme tam pana Marka Susčíka, výrobce ozvučených her pro nevidomé a paní Elišku Hluší, která vede slepeckou část Technického muzea v Brně. Venku byla malá prezentace vodících psů soukromého cvičitele pana Dvořáka z niţ nás zaujal Pudl Královský, hlavně svým vzhledem, byl kudrnatý jako ovečka a prý je velice schopný na vodění. Z výstavy jsme potom šli na ubytovnu a v neděli po snídani jsme odjeli domů do Pardubic. Doleţalovi
POZNÁVÁME DŮVĚRNĚ LÁZNĚ BOHDANEČ Ač byl 30. duben, den aprílový, my jako slabozrací a nevidomí jsme opravdu v Lázních Bohdaneč byli. Postarali se o to pracovníci pardubického TyfloCentra, kteří nám vyjednali prohlídku těchto lázní. Sešlo se nás
16 přes třicet, starších i mladých lidí, samozřejmě s doprovodem. Byl nádherný jarní den a pracovníci lázní nás přivítali s otevřenou náručí. Většina z nás viděla lázně poprvé, ale někteří z nás se chodili dříve koupat do termálního bazénu zdejších lázní. Zmínka o Bohdanči se datuje od r. 1264, za vlády Přemysla Otakara II., tedy o 30 let dříve neţ zmínka o Pardubicích, z doby krále Václava II. z roku 1295. Lázně Bohdaneč letos slaví 110 let svého trvání. Byly zaloţeny po objevení rozsáhlých slatinišť koncem 19. století k léčení pohybového ústrojí. Byli jsme proto šťastni, ţe jsme si mohli prohlédnout krytou lázeňskou kolonádu, která spojuje všechny budovy, aniţ by pacient musel přecházet pod širým nebem. Procházeli jsme se také lázeňským parkem se vzácnými stromy. Určená pracovnice nám vysvětlila léčebné metody, bahenní koupele a informace o pobytu. Tak jako naši předkové vyuţívali léčebných účinků slatinných bahen Polabí, tak i my dnes vyuţíváme tuto léčbu k vylepšení zdraví. Příjemný den jsme zakončili posezením u sdobrého jídla a pití. Děkujeme pracovnicím lázní a pardubického TyfloCentra za příjemně proţitý den. Za všechny váš Luboš a Jiřinka Dědicovi
LEZU, LEZEŠ, LEZEME. Uţ od rána byla krásná jarní neděle. Jarní sluníčko se laskalo s naší kůţí. Bylo příjemně, jen trochu foukal vítr. Sešli jsme se v Pardubicích na autobusovém nádraţí. Nejdříve jsem tam byl sám. Uţ jsem se bál, ţe
17 je akce zrušená, ale najedou se objevila skupina známých lidí a já jsem zajásal. Odjeli jsme do Holic. Většina z nás jela uţ potřetí. Jako naši stráţní andělé a asistentky současně s námi jely Míra Ţdárská a Zuzka Vodehnalová. V Holicích, u nám uţ známé stěny, na nás čekali naši známí horolezci. Po krátké instruktáţi, nejsme uţ přece ţádná ucha, jsme se dali do zdolávání stěny. Kvůli tomu jsme přece přijeli. Musím se zmínit o těch největších borcích. Míra Košťál, který 4x zdolal stěnu na různých stupních obtíţnosti, Radek Šmaha rovněţ čtyři úspěšné výstupy. A ještě se zmíním o jedné křehké dívce, Jindřišce, která vyměnila své nevhodné sandálky za pevnější obuv své maminky a potom se jí dařilo, 2x vystoupala aţ ke stropu. Nakonec o Petru Hromádkovi, který je pravidelným účastníkem lezení, a ač nevidomý dvakrát se dotknul stropu. Já jsem tu byl podruhé a dvakrát jsem vybojoval svůj zápas se stěnou aţ do konce. Mezi námi a našimi hostiteli se za ty tři návštěvy vytvořilo nefalšované přátelství. Díky všem. Po skončení akce jsme zašli v Pardubicích na pivo. Vítr nám shodil sklenici ze stolu, jako by nám nepřál to potěšení z hašení ţízně. Ţivly zřejmě nemají pochopení pro lidské slabůstky. „Orat pod vodou a zpívat ve sboru to dokáţe kaţdý“, čínské přísloví. Sám za sebe vylézt na horolezeckou stěnu není tak jednoduché, jako zpívat ve sboru, ukryt mezi lepšími zpěváky. Díky všem za krásnou jarní neděli. Fanda Š.
HÁDANKA Poznámka: správné řešení hádanky najdete na straně 26, dole pod receptem.
18 Máte dva dţbány, pětilitrový a třílitrový, a neomezený zdroj vody. Dokáţete odměřit ve dţbánu čtyři litry?
S BÍLOU HOLÍ Poznámka: článek, který následuje, je ze sbírky příběhů nevidomých „S bílou holí“ od autorky Jiřiny Medvěďové (e-mail
[email protected]), článek je otištěn se souhlasem autorky. Chodím ulicemi s bílou holí v ruce. Lidé si mne prohlíţejí a odhadují: Vidí, nebo nevidí? Kdyby neviděl, nemohl by chodit sám. A kdyby viděl, tak by přece nenosil bílou hůl. Asi nevidí. Svérázněji se přesvědčují děti. Postaví se mi statečně do cesty a zkoušejí, zdali je nešidím. Vyhnu-li se jim, tak pro ně nejsem ţádný slepec. Prostí lidé mě zkoušejí s humorem. Pozor! Vrazíš do zdi! Jen tak mimochodem: slepcům zásadně tykají. Většinou mě však lidé nezkoušejí, ale rovnou mi radí: Trochu vlevo, trochu vpravo. A často si při tom, dobráci, sami popletou levou a pravou. Raději tedy na rady lidí moc nedám. Já věřím věcem. Obyčejným, neţivým věcem. Jsou sice trochu málomluvné a jejich řeč je tichá, domluvím se však s nimi dobře. Nebudu tu povídat o řeči hodin, kamen, vařící polévky ani o řeči studánky či lokomotivy. To jsou věci příliš hovorné, takoví řečníci, pěvci, básníci nebo pouťoví vyvolávači v říši věcí. Znáte však řeč domovních vrat? Teplou, dřevěnou plochu odráţející zvuk mých kroků docela jinak neţ studená domovní zeď. Volají na mne, chci-li vejít, ţe jsou tady. A
19 kovový poklop uprostřed chodníku mi neúnavně a přesně hlásí, ţe jsem u domu, ve které bydlím. A tyčkový plot! Není prý zrovna ozdobou ulice, svou prolamovanou krajkovinou však propouští voňavý vzduch a napovídá mi, ţe dům mého děvčete je uţ blízko. A aţ bude na tomto místě postaven nový dům, bude mi to říkat on vůní syrové malty. Jsem vděčen vám, stromy a sloupy podél cest, ţe dovedete i svým štíhlým tělem odrazit zvukové vlny a včas vyvolat v obličeji pocit překáţky. Kolik zpráv mi podaly ušlapané chodníky, hrbolaté dlaţdice i naměklý asfalt! A coţ teprve polní cesty! Mnoho je věcí, které mi po cestě s bílou holí radí a pomáhají. Jsou to jedny z nejkrásnějších chvil, ty cesty s bílou holí, kdy nepotřebuji sluţeb lidí, kdy se mohu zaposlouchat do řeči věcí i do svého vlastního nitra. Ţivot běţí kolem mne a já mu naslouchám, mísím se s ním podle vlastní vůle a pouta mých slepých očí se uvolňují. Věřím věcem. Obyčejným, neţivým věcem. I kdyţ jsou málomluvné a jejich řeč je jenom tichá, budu je oddaně poslouchat dál. Bez jejich pomoci by byla má cesta obtíţná a pomalá.
VY SE PTÁTE, MY ODPOVÍDÁME Otázka: Je pravdivá informace, ţe se bude TyfloCentrum Pardubice, o.p.s, stěhovat do jiných prostor? Odpověď: TyfloCentrum Pardubice, o.p.s, bylo opravdu vystaveno hrozbě stěhování do jiných prostor, ale díky soudnosti a vstřícnosti příslušných úřadů zůstává
20 pardubické TyfloCentrum v současných v prostorech, které jiţ znáte. Pouze se musí vystěhovat ze spodní části. Veškeré akce TC Pardubice budou od 1.7.2009 realizovány v 1. patře pardubického TyfloCentra. Stěhování bude doprovázeno stavebními úpravami, které budou probíhat od července do srpna, proto v těchto měsících dbejte zvýšené opatrnosti, aţ do pardubického Tyflocentra půjdete. Do jiných prostor se stěhuje Centrum pro zdravotně postiţené, které bude nově sídlit v Polabinách, ulice Bělehradská 389, Pardubice 53009.
KŘÍŢOVKA Váţení čtenáři časopisu Kukátko, správným řešením tajenky z minulého čísla časopisu byla odpověď na otázku: „Jak se jmenuje hrad v Pardubickém kraji, který se nachází v blízkosti města Poličky?“. Jak mnoho z vás správně odpovědělo jednalo se o hrad „Svojanov“. V minulém Kukátku byla uveřejněna třetí, poslední soutěţní kříţovka, čímţ skončil třetí ročník soutěţe „O luštitele kříţovek“. Tato kříţovka jiţ nepatří do soutěţe. Pravidla luštění jiţ byla uvedena, v případě potřeby vysvětlíme na telefonu 466 500 615. Správné řešení tajenky se dozvíte opět v příštím Kukátku. Tajenkou tohoto Kukátka je řecký antický výraz pro harmonii tělesné krásy a duševního zdraví. Pojem vyjadřuje ideál harmonického souladu a vyváţenosti tělesné i duševní krásy a dobroty, ctnosti a statečnosti a pouţívá se zejména v oblasti sportu a tělesné výchovy. 1. Uveďte název kompenzační pomůcky, která se pouţívá pro měření hodnot glykémie v krvi? Čtvrté písmeno, 9 písmen 2. Jak se jmenuje strom, jehoţ část najdeme na standartě prezidenta republiky?
22 Čtvrté písmeno, 4 písmena 3. Uveďte název divadelního festivalu, který se kaţdoročně koná v Psychiatrické léčebně v Bohnicích? Šesté písmeno, 9 písmen 4. Uveďte název etapového cyklistického závodu, který se konal v České Republice? Čtvrté písmeno, 9 písmen 5. Jak se jmenuje sladkovodní korýš, který vyţaduje velmi čistou vodu (uveďte celý název)? Třetí písmeno, 8 písmen 6. Jak se nazývá různobarevná zelenina, která se přidává do leča? Druhé písmeno, 7 písmen 7. Uveďte zkratku navigačního systému, který se pouţívá pro určení přesné polohy? První písmeno, 3 písmena 8. Uveďte jak se anglicky řekne pláţ? Třetí písmeno, 4 písmena 9. Uveďte příjmení jednoho ze zakladatelů tělovýchovné jednoty Sokol? První písmeno, 4 písmena 10. Hádanka: Kdyţ předběhnete závodníka na druhém místě, tak budete na jakém místě? (na .... místě) Čtvrté písmeno, 6 písmen 11. Uveďte název kubánského nápoje s kousky máty peprné? Čtvrté písmeno, 6 písmen 12. Uveďte název vodní nádrţe, která je kousek od Letohradu? Druhé písmeno, 8 písmen
23
CO NEVÍTE O KUNĚTICKÉ HOŘE Vyslechl jsem dnes od babičky naší, co ţenské v krámě povídaly „prý na Kuňce straší“. Ţe Kunětická hora je rejdiště duchů, se šíří starým internetem, a to od ucha k uchu. Na cimbuří bílé paní, k dobrým skutkům ochotné, „místní chlapi to je verbeţ“, některé jsou těhotné. Pomáhají lidem v nouzi, kdyţ je měsíc nad věţí, prý je vede jistá Prechta, mezi sebou soutěţí. Na nádvoří prý je kámen, kde kříţ protíná bod, ten šutr prý uzavírá do jeskyně vchod. V jeskyni tam za mříţí, spí Kunětičtí rytíři, kdyţ na kámen vloţíš ucho, na svátek Svaté Petry, uslyšíš tam jejich chrupot a jejich mocné větry. Ten kdo najde u hradeb, starou suchou švestku, pod tou švestkou poklad leţí „prý to psali v Blesku“. Bude mít tolik zlata a drahého kamení, ač je dědek nebo táta, prý s šestnáctkou se oţení. Bez hlavy tam běhá rytíř, nahoru a dolů, byl tam viděn Přemysl se svým párem volů. Jeţibaby, na košťatech pořádají přebory, čerti, si tam zaloţili své pekelné odbory, víly, ty tam v noci hřeší s trpaslíky na louce, dědek s bábou Honzu pečou, v Perníkové chaloupce. Tam na Kuňce tam je ţivo, prý tam točí zdarma pivo, tak uţ nevím co je pravda, a co z toho asi leţ. Kdysi jsem byl kapacitou, teď jsem jenom pouhá veš, je to jako v politice, pro Kukátko váš baron Prášil, Pardubice. H.F.
24
SLUŢBY POŠTY, KTERÉ BY SE MOHLY HODIT…. V případě, ţe si objednáte zboţí přes internet, nebo dostane velký balík, a najdete ve schránce oznámení o uloţení zásilky na poště, je moţné vyuţít kurýrní doručování zásilek. Jedná se o jednu ze sluţeb České pošty, která funguje pouze ve velkých městech jako jsou například Pardubice či Hradec Králové. Na oznámení o uloţení zásilky je uvedený telefonický kontakt na poštu, kde si máte zásilku vyzvednout a ve městech, kde tato sluţba funguje i kontakt na kurýrní sluţbu. Zavoláte tam a domluvíte si dovoz zásilky kurýrní sluţbou. Pošta vám nabídne termíny, kdy vám balík přivezou. Ve všední den se můţete domluvit na dovozu zásilky mezi 14 - 20 hodinou, v sobotu mezi 8 - 14 hodinou. Za tuto sluţbu zaplatíte 80 Kč. Ve všech městech pošta na vaši ţádost dodá poštovní zásilku, do místa určeného v adrese, pravidelnou pochůzkou a to zdarma. Domluvíte si den dodání, ale nelze si domluvit čas dodání. V případě, ţe si zásilku nemůţete vyzvednout na poště, na které je uloţená, na vaši ţádost ji připraví k vyzvednutí na jiné poště. Další sluţba, kterou lze na poště ţádat, je prodlouţení doby uloţení poštovní zásilky aţ na jeden měsíc, během kterého si zásilku můţete vyzvednou, podmínkou však je, ţe to odesílatel nezakázal. Poslední jmenovaná sluţba se řídí podle pravidel a ceníku České pošty. Česká pošta poskytuje moţnost zasílání slepeckých zásilek zdarma, ale musí být dodrţeny určité podmínky. Slepecké zásilky mohou mít maximálně 7 kg, největší rozměr zásilky nesmí přesáhnout 60 cm a součet všech jejích tří rozměrů 90 cm. Obsahem slepecké zásilky mohou být pouze písemnosti pořízené hmatným písmem, zvláštní papíry pro potřebu nevidomých za
25 podmínky, ţe odesílatelem je zařízení pro nevidomé, nebo zvukové záznamy pro osobní potřebu nevidomých za podmínky, ţe odesílatelem je zařízení pro nevidomé. Osvobození se nevztahuje na doplňkové sluţby, jako je například dodejka, dobírka atd. Více informací vám sdělí na bezplatné lince České pošty 800 10 44 10 nebo je najdete na www.cpost.cz Markéta Tamchynová
26
TOPINKA SMRADLAVKA Suroviny na 2 porce: 2 lţíce oleje pepř a sůl dle chuti 1 větší cibule 2 papriky 3 rajčata 1 balíček tvarůţků topinky (chléb, česnek, sůl, olej) Postup: Na jedné pánvičce děláme topinky a na druhé, na kapce oleje, osmahneme cibulku, přidáme papriky a potom rajčata. Posolíme, přidáme pepř (podle chuti) a necháme podusit (klasika lečo). Místo vajec dáme tvarůţky a počkáme aţ se to pěkně spojí. Tuto směs dáváme na přichystané a načesnekované topinky.
ŘEŠENÍ HÁDANKY Řešení 1: Naplníme třílitrový dţbán, přelijeme do pětilitrového dţbánu. Znovu naplníme třílitrový a dolijeme z něj pětilitrový. Protoţe v něm uţ 3 litry byly, tak nám v třílitrovém zbude 1 litr. Vylijeme pětilitrový, nalijeme do něj odměřený 1 litr a přidáme další 3 litry. Řešení 2: Naplníme pětilitrový a z něj naplníme třílitrový (v pětilitrovém zbudou 2 litry). Třílitrový dţbán vylijeme a nalijeme zbylé 2 litry do třílitrového. Naplníme pětilitrový dţbán a dolijeme z něj třílitrový (v něm je místo na 1 litr), v pětilitrovém zbyly 4 litry.
27
PŘEDSTAVUJEME VÁM KOMPENZAČNÍ POMŮCKY Váţení čtenáři, také se občas setkáváte s problémem, ţe potřebujete něco přepočítat nebo vypočítat? Chtěli byste vědět, jak řešit počty a jiné těţší číselné operace jinak neţ v hlavě či tuţkou na papíru? Představujeme vám kalkulátor Doublecheck, který vám dokáţe s mnoha číselnými úkoly pomoci. Má pro vás výhodu, ţe pouţívá český jazyk nastavitelný v šesti úrovních výšky hlasu, lze nastavit i rychlost řeči a styl výslovnosti čísel. Dokáţe hlásit stav baterie, můţe sdělit datum a čas. Nechybí u něj i budík. Na této kalkulačce lze provádět jednoduché i sloţitější aritmetické úkoly. Nabízí moţnost řešení všech základních početních operací, jakoţ i výpočtu procent, druhé odmocniny a mocnin. Dále ovládá výpočty s konstantou Pí, umoţňuje i převádění měn, výpočty úroků a tak dále. Kalkulátor Doublecheck se napájí dvěmi mikrotuţkovými bateriemi. Můţete si ale k základnímu vybavení dokoupit akumulátor na napájení ze sítě a také lze připojit sluchátka. Rozměry kalkulátoru jsou cca 150x 60x (12 aţ 20) mm, jeho cena je 3 400 Kč a státní příspěvek můţe být aţ 100%. Záleţitost je nutné individuálně řešit s příslušným odborem sociálních věcí. Tyflo prodejny s kompenzačními pomůckami v Praze a Olomouci nabízí kromě tohoto kalkulátoru i další, německy mluvící. Zájemcům poskytneme bliţší informace na tel. čísle 466 500 615.
28
NAŠI PARTNEŘI
město Chrudim
Další dárci, sponzoři a partneři v roce 2008 - 2009: Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo práce a sociálních věcí Domov mládeţe Roţkova ÚMO Pardubice II – Polabiny ÚMO Pardubice IV – Pardubičky MO Pardubice V – Dukla ÚMO Pardubice I - střed MO Pardubice VI se sídlem ve Svítkově Vydává:
MŠ Závodu míru Ing. Alena Páralová manţelé Kolářovi Zuzana Pithartová Vyšší odborná škola Pardubice ZŠ Dašice Krajská knihovna Pardubice Ing. Jiří Ugorný – masérské sluţby Děkujeme dobrovolníkům
TyfloCentrum Pardubice, o.p.s. nábř. Závodu míru 1961, Pardubice, 530 02 tel.: 466 500 615, e-mail:
[email protected] Časopis vychází jednou za 2 měsíce pro vnitřní potřebu uživatelů služeb TyfloCentra Pardubice, o.p.s. a jejich příznivců. Je neprodejný. Redakční rada: Dana Stoklasová, Jana Švejdová, Michal Morávek- šéfredaktor
