1/2008, ročník XII.
MIGATRONIC Ferrari Formule 1 MIG/MAG hořáky FKS Leirvik Sveis Technology Podavač MWF 50/55 Yard Migatronic CWF MULTI TIG Adjust hořáky Stadion Wembley v Londýně Přepínání sekvencí z hořáku
AIR PRODUCTS Tiskové zprávy
ČESKÝ SVÁŘEČSKÝ ÚSTAV Přehled kurzů v roce 2008 Směsné plyny s kyslíkem
HADYNA - INTERNATIONAL Produktivita ručního svařování Soutěž Modré světlo v roce 2008
MOTOMAN Roboty Motoman ve firmě AMMANN Novinka - robot EA 1800N
SICK Legislativa BOZP
HADYNA - INTERNATIONAL Ukončení soutěže Modré Světlo Svařovací automat Univerzální WESTAX Nový dodavatel odsávání zplodin v ČR a SK
GCE Ohřívací, čistící a kalící hořáky
Partner časopisu Hlavní téma vydání: produktivita ručního svařování
ISSN 1896-5784
Číslo 5 (6) Ročník II.
ISSN 1896-5784
Mezinárodní zdroj informací o řízení, přístrojovém vybavení a automatizaci
Číslo 6 (7) Ročník II.
Od prvotřídního redakčního pokrytí k prokazatelným marketingovým výsledkům Pomůžeme Vám oslovit lidi, kteří rozhodují o specifikaci a nákupu výrobků pro řízení, přístrojové vybavení a automatizaci Nejvýznamnější mezinárodní časopis o automatizaci nyní i v češtině
Objednejte si bezplatné zasílání na www.controlengcesko.com
editorial
EDITORIAL
OBSAH
Tiskové zprávy Air Products . . . . . . .str. 4–5 Ekonomická efektivita při svařování trubičkovými dráty . . . . .str. 6–8 Vážení čtenáři, Přehled kurzů a seminářů ČSÚ v roce 2008 . . . . . . . . . . . . . . str. 9
Vítáme Vás v roce 2008. Toto první číslo vychází mírně opožděně z důvodu nemoci našeho grafika ve studiu, kde se časopis tzv. sází. Proto se Vám touto cestou hned na úvod omlouváme za zpoždění.
Produktivita svařování 1. část . . . . . str.10–11
V letošním roce chystáme celkem 3 čísla, která budou vycházet v těchto termínech: 1. březen 2008 2. květen 2008 3. září 2008
Svařovací materiály pro svařování materiálů pracujících za zvýšených teplot . . . . . str. 12
V loňském roce nám přišlo velmi mnoho námětů na tematické zaměření našeho časopisu. Na základě těchto ohlasů jsme se rozhodli, že nosným tématem bude především produktivita svařování. Proto je první číslo zaměřeno na způsoby zvyšování produktivity práce při ručním svařování, druhé číslo pak bude obsahovat základní informace o možnostech zvyšování produktivity svařování pomocí svařovacích automatů a třetí číslo pak pomocí robotizovaných pracovišť.
Lhůtník kontrol – BOZP . . . . . . . . . str. 13 Migatronic novinky a informace . . . str. 14–16 Trubičkový drát typu FILARC PZ 6102 . . . . . . . . . . . str. 18–19
Tento rok je také bohatý na výstavy zaměřené na svařování plus také tradiční Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně. Můžete si tedy poznačit termíny těchto výstav do svého kalendáře:
GCE ohřívací, čisticí a kalící hořáky . . . str. 20 Legislativa BOZP z pohledu automatických linek . . . . . . . . . . . str. 21
Welding Brno, 13.–16. 5. 2008 Eurowelding Nitra, 20.–23. 5. 2008 MSV Brno, 15.–19. 9. 2008
Možnosti prodloužení životnosti pojezdových kol navařováním . . . . str. 22–24
V loňském roce jsme uspořádali soutěž o nejhezčí fotografii zachycující svařovací oblouk. V minulém čísle jsme otiskli výsledky této soutěže včetně fotografií a na internetových stránkách jsme zveřejnili fotografie z předávání cen výhercům této soutěže. V letošním roce plánujeme soutěž Modré světlo zopakovat. Veškeré informace budou zveřejněny ve druhém čísle časopisu Svět Svaru – tedy v květnu, a také na internetových stránkách časopisu Svět Svaru. O soutěž byl neslýchaný zájem. Věříme, že i letos se naši čtenáři do soutěže zapojí tak aktivně, jako v roce 2007.
Robot Motoman ve společnosti AMMANN . . . . . . . . str. 25 Novinka Motoman – robot EA1800N . . . . . . . . . . . str. 26–27
V letošním roce otiskneme také informace o odporovém svařování. Již ve druhém vydání chystáme článek ve spolupráci s novým partnerem časopisu – společností ESWELD, která přinese řadu zajímavých a praktických informací.
Svět Svaru ve zkratce. . . . . . . . . . . str. 27 Jak se chránit před blesky? . . . . . str. 28–29
Stále máte možnost stahovat již vydané články v našem časopise z našich internetových stránek. Články jsou zde rozděleny podle jednotlivých vydání, ale také podle dvou kategorií: – technologie svařování – bezpečnost práce I letošní čísla budou na internetu k dispozici.
Chystáme soutěž Modré světlo v roce 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . str. 29 Česko-anglický slovník, Murphyho nejen svářečské zákony, inzerce. . . . . str. 30
Nezapomeňte, že časopis je k dispozici stále zdarma pro všechny firmy, které svařují. Postačí pouze poslat svou objednávku a časopis Vám budeme bezplatně zasílat. Pokud je ve Vaší společnosti potřeba zasílat Svět Svaru více pracovníkům, i toto není problém. Pošlete nám svůj požadavek na naši e-mailovou adresu. Rádi tyto pracovníky do naší databáze zařadíme.
Pozvánka na výstavu WELDING Brno. . str. 31
Občas nám někteří čtenáři vytýkají, že i když si časopis přes naše internetové stránky objednají, časopis jim pak nechodí. V několika případech se stalo, že tito čtenáři měli špatnou konfiguraci svého internetového prohlížeče a náš aktivní formulář se tvářil, že je odeslán. K nám ale nedorazil. Pokud máte podobné podezření, kontaktujte nás na naší e-mailové adrese. (E-mail:
[email protected]).
Svět Svaru Vydává Hadyna - International, spol. s r. o. Redakce: Jan Thorsch Kravařská 571/2, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory
Děkujeme za pochopení a zároveň věříme, že se Vám bude časopis Svět Svaru líbit.
Odbornou korekturu provádí:
Daniel Hadyna, Ostrava
Český svářečský ústav, s.r.o. Prof. Ing. Jaroslav Koukal, CSc. Areál VŠB-TU Ostrava 17. listopadu 2172/15, 708 33 Ostrava-Poruba Za obsahovou kvalitu a původnost článků zodpovídají autoři. Časopis je zasílán zdarma všem zájemcům a uživatelům svařovacích a řezacích technologií pro spojování a řezání kovů. Platí pro území České republiky a Slovenska. Časopis lze objednat písemně na výše uvedené adrese nebo na http://www.svetsvaru.cz telefon: (+420) 596 622 636, fax: (+420) 596 622 637 e-mail:
[email protected] mobilní telefon: (+420) 777 771 222 Registrace: ISSN 1214-4983, MK ČR E 13522
SVĚT SVARU
Upozornění: Časopis Svět Svaru je zdarma distribuován v České a Slovenské republice výhradně firmám, které aktivně svařují. Počet zasílaných výtisků na jednu firmu není běžně omezen. Časopis je neprodejný. Časopis nelze zasílat na soukromé osoby. Časopis je zasílán do knihoven v ČR, které zasílání časopisu požadují nebo to nařizuje platná legislativa. Pokud požadujete zasílat časopis, kontaktujte nás přes E-mail na adrese
[email protected] , případně faxem (+420) 596 622 637. Více informací získáte na internetových stránkách http://www.svetsvaru.cz. Datum dalšího vydání plánujeme na 5. května 2008. Redakce
/3
partnerské stránky
Air Products dodává kapalný dusík pro NASA, Výsledky Air Products v roce 2007
www.airproducts.cz
Tiskové zprávy Air Products
ZÁVOD BUDOVANÝ SPOLEČNOSTÍ AIR PRODUCTS BUDE DODÁVAT KAPALNÝ KYSLÍK PRO NASA Společnost Air Products, největší světový dodavatel technických plynů a souvisejících technologií, působící také v České republice, zahájila výstavbu nového závodu na výrobu kapalného dusíku pro potřeby americké agentury NASA. Stavba závodu, který vyroste v Hamptonu ve Virginii, si vyžádá investici ve výši 16,8 milionu dolarů a s jeho uvedením do provozu se počítá v roce 2008. Kapalný dusík vyráběný v novém závodě bude určen pro Centrum pro transsonická
4/
zařízení (National Transonic Facility, NTF), které disponuje největším kryogenním větrným tunelem na světě. V tomto tunelu jsou testovány aerodynamické vlastnosti amerických raketoplánů a letadel včetně bojových. Díky kapalnému dusíku dokáže NTF vytvořit v tunelu věrné atmosférické podmínky a dosáhnout teploty až mínus 156 stupňů Celsia. Stabilní a dlouhodobé dodávky kapalného dusíku umožní NTF redukovat náklady určené na tento výzkum a testování. NTF se věnuje výzkumu a vývoji pro americkou vládu, nevládní organizace i komerční klienty. „Stavba závodu pro nás představuje důležitý milník. Předpokládáme bezproblémovou realizaci tohoto projektu a jeho ukončení ke smluvnímu termínu. Jsem si jistý, že díky úsilí týmů na straně Air Products i agentury NASA půjde o úspěšný projekt ,“ uvedl Steve Metholic, business manažer pro Air Separation Equipment společnosti Air Products. Air Products spolupracuje s agenturou NASA již 50 let. Začátek této spolupráce sahá do roku 1957, kdy společnost vystavěla závod na výrobu technických plynů ve státě Ohio. Od té doby zásobuje Air Products agenturu NASA kapalným vodíkem a dalšími technickými plyny, které jsou určeny pro vesmírné lety v rámci
amerického vesmírného programu. Kapalný vodík dodaný společností Air Products byl využit při startu všech raketoplánů a dříve i při realizaci programů vesmírných lodí Mercury a Apollo. Kromě dodávek na základnu NASA v Kennedyho leteckém centru na Floridě Air Products dlouhodobě spolupracuje na programu testování motorů ve Stennis leteckém centru v Mississippi, s Marshallovým leteckým centrem v Alabamě a Johnsonovým leteckým centrem v Texasu. DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE: V transsonickém (určeném pro testování při rychlostech menších než rychlost zvuku) větrném tunelu v NTF je možné testovat modely zmenšené až na patnáctinu původní velikosti letadla a na rozdíl od běžných tunelů ten v NTF umí přizpůsobit proud větru velikosti testovaného modelu. Tunel je vybaven 12 průduchy pro vstup vzduchu a 14 zpětnými klapkami ve stěnách a podlaze tunelu, díky kterým dokáže předcházet vzniku šokových efektů při rychlostech blížících se rychlosti zvuku. Maximální rychlost větru v tunelu je 1,2 Machu. Teplot hluboko pod bodem mrazu je uvnitř tunelu dosahováno rozstřikováním kapalného SVĚT SVARU
partnerské stránky
dusíku, který se okamžitě vypaří a ochladí jak proudící vzduch, tak celé zařízení. V transsonickém tunelu NTF byly testovány například raketoplán, Boening 767 a vojenská letadla B-2, A-6 Intruder a F-18 Hornet. Americká NASA disponuje celkem třemi testovacími leteckými centry: Ames Research Center v Kalifornii, Glenn Research Center v Ohiu a Lengley Research Center ve Virginii, jehož součástí je i NTF. V nich je provozováno celkem 11 větrných tunelů různých technických parametrů. Nejvyšší rychlosti 9,6 Machu bylo dosaženo při testování supersonického bezpilotního letounu X-43A v hypersonickém tunelu v Langley.
Společnost Air Products (NYSE: ADP) dodává svým zákazníkům z oblasti průmyslu, energetiky a zdravotnictví širokou paletu výrobků a služeb, především technické, procesní a speciální plyny, chemikálie a související technologická zařízení. Byla založena v roce 1940 a za dobu svého působení dosáhla vedoucí pozice zejména v oblasti polovodičů, rafinace vodíku, zdravotnických služeb, zkapalňování zemního plynu či moderních nátěrů a adhesiv. Společnost je ceněna pro svůj inovační přístup, provozní spolehlivost a vysoké bezpečnostní a ekologické standardy. Air Products má roční obrat 10 miliard USD a pobočky s více než 22.000 zaměstnanci ve více než 40 zemích světa. Na českém trhu působí společnost Air Products 15 let. Společnost provozuje velkokapacitní zařízení na výrobu technických plynů v areálu společnosti Unipetrol RPA (dříve
Chemopetrol Litvínov), které denně vyprodukuje stovky tun kyslíku, dusíku, vzduchu a argonu. Jako první uvedla na trh technických plynů v ČR lahve plněné pod tlakem 300 barů (30 Mpa), představila tzv. on-site zařízení na výrobu plynů v místě spotřeby a prosadila používání dusíku v pivovarnictví. Nejvýznamnější zákazníci společnosti Air Products jsou z oboru strojírenství (svařování a tepelné dělení kovů), metalurgie (tavení a tepelné zpracování kovů), sklářského a petrochemického průmyslu, gumárenství, potravinářství, výroby a distribuce nápojů, zdravotnictví, analytických laboratoří a elektronického průmyslu. Obrat společnosti Air Products v České a Slovenské republice (obě země tvoří společnou obchodní jednotku) dosáhl v loňském roce 1,5 miliardy CZK. www.airproducts.com/Invest/financialnews/ EarningsReleases.htm
AMERICKÝ KONCERN AIR PRODUCTS DOSÁHL V PRVNÍM FISKÁLNÍM ČTVRTLETÍ ČISTÉHO PŘÍJMU 264 MILIONU DOLARŮ 4. února 2008 — Americká společnost Air Products and Chemicals, Inc., přední světový výrobce technických plynů a chemikálií, který působí také v České republice, dosáhl ve svém prvním fiskálním čtvrtletí (k 31. 12. 2007) čistého zisku ve výši 264 milionu dolarů. Dosažený redukovaný zisk připadající na jednu akcii (EPS) byl ve výši 1,19 dolaru. V porovnání s předchozím rokem se čistý příjem zvýšil o 15 procent, ukazatel EPS vzrostl o 16 procent. Tyto výsledky zahrnují i vliv prodeje výroby polymerů společnosti Wacker Chemie AG a prodej výroby vysoce čistých chemikálií (High Purity Process Chemicals) společnosti KMG Chemicals, které se uskutečnily v průběhu vykazovaného čtvrtletí. Tržby v celkové výši 2,474 milionu dolarů vzrostly oproti minulému roku o 9 procent díky zvýšeným objemům prodeje, vyšším cenám napříč většinou segmentů a slabým dolarem. Provozní zisk, který dosáhnul hodnoty 372 milionu dolarů, byl o 17 procent vyšší než v minulém roce. John McGlade, prezident a výkonný ředitel společnosti, k výsledkům poznamenal: „Náš fiskální rok začal skvělým startem díky práci a nasazení 22 tisíc našich zaměstnanců po celém světě. Dosáhli jsme dvouciferného růstu příjmů a výrazného zlepšení v oblasti marží. Tyto výsledky odrážejí naši pokračující snahu zaměřit se na profitabilní růst a vytrvalé úsilí o dosažení maximální produktivity.“ VÝHLED NA DALŠÍ OBDOBÍ Co se týče výhledu na další období, McGlade jej vidí následovně: “Ekonomické aktivity v průběhu prvního čtvrtletí jsou v souladu s naším očekáváním. Pro nejbližší období očekáváme vysoký zájem a trvalou poptávku ze strany našich zákazníků, kterým naše produkty a služby pomáhají zvýšit energetickou efektivnost, produktivitu, kvalitu výrobků a plnit environmentální normy.“ “Věříme, že opatření, která jsme přijali v několika posledních letech, nám pomohla transformovat firmu do vysoce výkonné společnosti, která je schopná dosahovat výborných výsledků i v oslabujícím ekonomickém prostředí. Nyní očekáváme v meziročním srovnání nárůst zisku o 15 až 19 procent.“ SVĚT SVARU
/5
technologie svařování
Niektoré aspekty ekonomickej efektívnosti pri konkrétnych aplikáciách zvárania rúrkovými drôtmi Ing. Martin Janota, konzultant, Bratislava, Ing. Július Hudák, PhD, ŽOS Trnava, a.s. ABSTRAKT Efektívnosť aplikácie rúrkového drôtu sa v našej praxi zvykne hodnotiť len zrovnaním nákupných cien. V príspevku sa poukazuje na konkrétne efekty použitia rúrkových drôtov, zistené a namerané pri praktických aplikáciách: vyššia rýchlosť zvárania, kratší zvárací čas, nižší rozstrek, nižšia spotreba prídavného materiálu, úspora elektrickej energie, nižšia prácnosť pri čistení spojov. 1. ÚVOD Rúrkové drôty sú zváracie prídavné materiály s veľkou perspektívou. Rozsah ich používania v svetovej ekonomike sa v posledných 10–20 rokoch neustále šíri. Ich súčasný podiel na spotrebe zváracích prídavných materiálov je v Európe okolo 10 %, v USA už 17 %, v Japonsku 26 % a napr. v Južnej Kórei až 35 % [1]. Najväčší objem rúrkových drôtov sa spotrebuje pri stavbe lodí, vo výrobe oceľových konštrukcií a vagónov. V posledných rokoch však stúpa aj využitie rúrkových drôtov s náplňou kovového prášku, najmä na mechanizované zváranie napr. v automobilovom priemysle, pri výrobe bielej techniky a v podobných odvetviach. Spotreba rúrkových drôtov v Japonsku v absolútnom objeme je cca 38,8 tis. t ročne (pre porovnanie – celková ročná spotreba všetkých druhov prídavných materiálov na Slovensku sa pohybuje niekde okolo 10 tis. t). V kontraste so stavom vo svete a konečne už aj v Európe, podiel spotreby rúrkových drôtov na Slovensku sa dlhodobo pohybuje okolo 1 % [2]. Zavádzaniu rúrkových drôtov u slovenských užívateľov bráni najmä všeobecné vnímanie ich pomerne vyšších cien. Spoľahlivé údaje o výhodách, napr. vyššej produktivite, nie sú všeobecne dostupné, akceptované a ani doceňované. Chýba prameň, akým je napr. pre zváranie plným drôtom normatív [3], ktorý je síce starý, ale jeho technické údaje sú stále použiteľné. V súčasnej praxi jediná preukazná možnosť je vykonanie porovnávacích skúšok rôznych typov zváracích prídavných materiálov na konkrétnych prípadoch zamýšľaného využitia. Predložený príspevok sa snaží upozorniť na niektoré aspekty ekonomickej efektívnosti použitia rúrkových drôtov, ktoré sme zistili pri konkrétnych aplikáciách, a ktoré aj v našich podmienkach potvrdzujú efektívnosť zvárania týmto typom prídavného materiálu. 2. VÝROBA ČASTÍ NÁKLADNÝCH VAGÓNOV V ŽOS Trnava, a.s., sa vyrábajú komponenty na rekonštrukciu nákladných vagónov pre zahraničného odberateľa. Jedným z nich je i čelná stena vozňa EAOS, zváraná konštrukcia, ktorej
nosnú časť tvoria dva HEA profily 140 x 2 155 mm. K nim je v hornej časti steny privarená podzostava horného tunelu. Celý rám konštrukcie po bokoch dotvárajú valcované L profily 100 x 2 146. Spevnenie rámu je dosiahnuté valcovanými U–profilmi, ktoré sú privarené v strede k HEA profilom a po stranách k obvodovým profilom tvaru L. K tomuto rámu sú privarené kútovými zvarmi výplňové plechy. Horný tunel tvoria dva plechy 10 x 277 x 2 800 mm a 10 x 313 x 2 770 mm, ktoré sú ohnuté a následne zvarené zvarmi 10 ½ V. Pohľad na vrchnú časť čelnej steny s horným tunelom je na obr. 1. Priečny rez hornou časťou čelnej steny je na obr. 2. Detailný rez tunelu je na obr. 3. Obr. 3 – Detailný rez tunelu
Po vykonaných skúškach a následných ekonomických prepočtoch sa rozhodlo prejsť na zváranie horných tunelov metódou zvárania rúrkovým drôtom. Najväčší ekonomický efekt sa dosiahol vďaka zníženiu počtu zvarových vrstiev z 3 na 2, možnosťou zvýšenia rýchlosti zvárania (o 48 % u koreňovej, o 30 % u výplňovej/krycej vrstvy), skrátením času na čistenie spoja (výrazne znížený rozstrek), tj. znížením celkovej normy prácnosti. Efekt možného zvýšenia výkonnosti zvárania sa naplno prejavil pri nasadení zváracieho automatu. Zvarové spoje vyhotovené novou technológiou sa podrobili skúškam na schválenie zváracích postupov WPQR. Z pohľadu ďalšej perspektívy v tejto oblasti sme schvaľovali postup i na materiály väčších hrúbok. Na obr. 4 je znázornená makroštruktúra zhotoveného tupého spoja hrúbky 30 mm. Obr. 2 – Priečny rez hornou časťou čelnej steny
Zváranie podzostavy horného tunelu sa vykonáva na samostatnom pracovisku, ktoré tvorí stehovací a zvárací prípravok. Stehovaním je nutné zabezpečiť požadovanú šírku zvarovej medzery po celej dĺžke tunelu. Po zostehovaní oboch zvarových spojov sa tunel preloží do jednoduchého zváracieho prípravku, kde sa pôvodne vyhotovovali zvary plným drôtom priemeru 1,0 mm, za podmienok uvedených v tab. I. Koreňová vrstva sa zvárala v polohe PC, dve ďalšie vrstvy sa bez zmeny nastavenia zvárali v polohe PA. Z dôvodov neustáleho tlaku zo strany prevádzok na znižovanie výrobných a režijných nákladov a v snahe vytvoriť si zvládnutím nových technologických prístupov podmienky na získanie ďalších, podobných zákaziek sme sa rozhodli vykonať skúšky s použitím rúrkového drôtu s náplňou kovového prášku, priemeru 1,2 mm. Údaje o tomto procese sú tiež v uvedenej tab. I. Použitie rúrkového drôtu umožnilo výrazne zvýšiť zváraciu rýchlosť. Navyše vyšší výkon odtavenia nám umožnil zvárať len na dve vrstvy namiesto pôvodných troch. Prídavný materiál Klasifikácia Zváracia poloha Počet vrstiev Zvárací prúd (A) Zváracie napätie (V) Rýchlosť podávania (m/min) Zváracia rýchlosť (m/min)
Obr. 1 – Pohľad na vrchnú časť čelnej steny s horným tunelom
6/
Obr.4 – Makrovýbrus V-zvaru na plechoch hrúbky 30 mm
V súčasnosti sa zváranie rúrkovým drôtom v ochrannom plyne používa na automatizované zváranie uvedených horných nosníkov pre zahraničného odberateľa. 3. ZVÁRANIE SEKCIÍ LODNÉHO TRUPU Cieľom skúšok [4] bolo získať konkrétne údaje na ekonomické zrovnanie aplikácie rúrkového a plného drôtu v konkrétnych podmienkach prevádzky pri stavbe lodí. Ako plný drôt sa pri skúškach použil bežne používaný materiál klasifikácie
OK Autrod 12.50 G38 2 C G3Si1 G42 3 M G3Si1 PC koreň PA výplň 1 2 240 – 270 240 – 270 31 – 34 31 – 34 10 – 12 10 – 12 17 – 20 20 – 23
Filarc PZ 6102 T46 4 M M 2 H5 PA koreň 1 250 – 260 30 9,5 25 – 30
PA výplň 1 300 – 310 32,4 14 25 – 30
Tab. I. Porovnanie parametrov zvárania pôvodnou (metóda 135) a novou technológiou (metóda 136)
SVĚT SVARU
technologie svařování
Obr. 5 – Záber z porovnávacích skúšok zvárania na ľavej bočnej podsekcii.
G 38 2 C G3Si1 (nepomedený drôt typu ESAB OK 12.50), ako rúrkový drôt sa použil rutilový drôt klasifikácie T 42 2 P C 1 H5 (FILARC PZ 6113). Zváralo sa pod ochranou CO2, základným materiálom boli plechy akosti GL-A hrúbky 9 mm. Predbežné skúšky na malých vzorkách s krátkymi zvarovými spojmi (30 cm) poskytli prvé informácie o časových a iných normatívnych nárokoch na zhotovenie 1 m zvaru. Po analýze výsledkov bolo zrejmé, že zváranie rúrkovým drôtom je rýchlejšie o 22 až 37 %. Vážením cievok s drôtom a vzoriek na ktoré sa zváralo pred a po zvarení sa stanovila výťažnosť použitých prídavných materiálov a percento rozstreku. V dôsledku krátkych zvarov a celkove malého rozsahu skúšok boli jednotlivé výsledky zrejme zaťažené značnými chybami, takže údaje dosť kolísali a zrovnanie sa nezdalo byť príliš spoľahlivé. V ďalšej etape sa preto na porovnanie usporiadal rozsiahlejší experiment. Vybrali sa rovnaké sekcie, ktoré boli práve vo výrobe, s rovnakým počtom a druhmi zvarových spojov – bočná podsekcia ľavá a pravá jednej zo stredových sekcií nákladnej lode, ktoré dobre reprezentujú typické podmienky prevádzky. V rámci experimentu sa zvárali len kútové zvary, vodorovné (poloha PB) a zvislé (poloha PG). Pravá bočná podsekcia sa zvárala plným drôtom, ľavá rúrkovým drôtom. Celková dĺžka zvarov na ľavej podsekcii je o niečo väčšia (240,0 proti 233,7), nakoľko na tejto strane sú umiestnené palubné žeriavy, čo si vyžaduje viac výstuží. Na každom dielci zvárali dvaja zvárači dva dni v bežných prevádzkových podmienkach. Celkový rozsah experimentu bol nezrovnateľne väčší ako celý program skúšok zvárania na vzorkách a podmienky porovnania boli teda ďaleko realistickejšie. Dĺžka zvarových spojov zhotovených počas skúšok bola spolu 473,7 m, čo už poskytuje určité štatistické pozadie. Na obr. 5 je záber zo zvárania na ľavej bočnej podsekcii počas skúšok. Niektoré z najdôležitejších výsledkov porovnania: 2.1 SPOTREBA ČASU A RÝCHLOSŤ ZVÁRANIA V tab. II. sú priemerné hodnoty času, potrebného na vyhotovenie kútových zvarov, vypočítané z údajov nameraných pri zváraní celých podsekcií. V časoch pre jednotlivé úseky sú zahrnuté aj časy potrebné na čistenie úsekov pred, počas a po zváraní, nie ale vedľajšie časy ako sú napr. doba potrebná na nastavenie parametrov, výmenu cievok drôtu, odstrihnutie konca drôtu pred opakovaným zapálením oblúku, časy na premiestnenie zvárača a zváracieho zariadenia na zváranom dielci, a pod. Priemerná skutočná rýchlosť zvárania, prepočítaná z nameraných časových hodnôt, je uvedená v nasledujúcej tab. III. 2.2 SPOTREBA PRÍDAVNÉHO MATERIÁLU Celková spotreba zváracích prídavných materiálov – rúrkového a plného drôtu – pri skúškach zvárania na reálnych dielcoch je uvedená v tab. SVĚT SVARU
IV. Z nameraných výsledkov vyplýva, že priemerná spotreba rúrkových drôtov (v nakupovanom množstve) na meter zvaru je o 13 % nižšia ako spotreba plných drôtov. Ak pritom zvážime, že základná výťažnosť rutilového rúrkového drôtu je cca 0,95 (rutilová náplň a z toho plynúca tvorba trosky), straty zvarového kovu, u plných drôtov boli 15,65 %. Toto množstvo môžeme prakticky celé pripísať rozstreku, ktorý obťažuje okolie a zvyšuje potrebu čistenia okolia zvarov. 2.3 SPOTREBA ELEKTRICKEJ ENERGIE Spotrebu elektrickej energie sme nemerali, ale orientačne vypočítali z hodnôt priemerných zváracích parametrov pre príslušný prídavný materiál a zváraciu polohu, s uvážením hodnoty účinníku cos φ = 0,65 a účinnosti ε = 0,82. Vypočítané výsledky sú v tab. V. 2.4 NÁKLADY NA ČISTENIE ZVAROV A NA OPRAVY
Zvárací materiál Rúrkový drôt Plný drôt Rozdiel – rúrkový drôt rýchlejší o (%)
Priemerný čas zvárania (min/m) Poloha PB Poloha PG 3,82 9,37 4,60 10,20 16,96 8,12
Tab. II. Priemerné hodnoty času potrebné na zhotovenie 1 m kútového zvaru.
Zvárací materiál Rúrkový drôt Plný drôt Rozdiel – rúrkový drôt rýchlejší o (%)
Rýchlosť zvárania (m/min) Poloha PB Poloha PG 15,70 6,40 13,04 5,88 20,40 8,84
Tab. III. Priemerná rýchlosť zvárania prepočítaná z časových hodnôt uvedených v Tab. II.
Zvárací materiál
Dĺžka zvarov (m)
Rúrkový drôt Plný drôt
233,7 240,0
Celková spotreba zváracieho drôtu (kg) 107,0 95,0
Priemerná spotreba (kg/m) 0,46 0,40
Tab. IV. Spotreba zváracích prídavných materiálov.
Zvárací materiál Rúrkový drôt Plný drôt Rozdiel v prospech rúrkového drôtu (%)
Priemerná spotreba (kWh/bm) Poloha PB Poloha PG 0,451 0,982 0,584 1,169 22,8 16,0
Tab. V. Priemerná spotreba elektrickej energie potrebnej na zhotovenie 1 m kútového zvaru
Zvárací materiál
Prácnosť opravy zvarov zváraním (NM/kg)
Rúrkový drôt Plný drôt
0,092 0,184
Prácnosť brúsenia a čistenia (NM/kg) 0,069 0,092
Celková prácnosť opravy, brúsenia a čistenia (NM/kg) 0,161 0,276
Tab. VI. Prácnosť opráv a čistenia zvarov prepočítaná na 1 kg hmotnosti konštrukcie
Prídavný materiál Klasifikácia PM Plný drôt Podávacia rýchlosť (m/min) Zvárací prúd (A) Zváracie napätie (V) Rýchlosť zvárania (m/min) Doba zvárania (min)
Plný drôt (OK Autrod 12.51) G 42 3 M G3Si1 G 38 2 C G3Si1 0,184 9,4
Rúrkový drôt (PZ 6102) T 46 4 M M 2 H5 0,276 15,5
Rozstrek zvarového 248 350 kovu, ktorý vzniká 28 33 najmä pri zváraní plným drôtom (skúšaný 0,82 1,4 rutilový rúrkový drôt 1,4 1,0 nemá prakticky žiadny Tab. VII. Porovnanie výkonov pri zváraní nádob ohrievačov vody rozstrek) je po zváraní potrebné z povrchu na jednoúčelovom stroji. Je samozrejme logické odstrániť. Prácnosť čistenia po zváraní, rovnako požadovať, aby toto nákladné zariadenie pracoako prácnosť nutných opráv zvarov zistená na valo čo najproduktívnejšie. obidvoch sekciách v rámci experimentu, bola Konkrétne skúšky sa robili pri zváraní obvozhruba v pomere 2:1 v prospech rúrkového dového spoja nádob priemeru 439 mm, hrúbka drôtu. Vychádzajúc z reálne nameraných hodnôt zváraných dielov bola 3 mm. Užívateľ požadoval prácnosti a celkovej hmotnosti bočnopalubnej dosiahnuť šírku zvaru 9,5 mm, aby sa spoľahlivo sekcie (26 020 kg) sa vypočítali orientačné údaje prekryli možné tolerancie zostavenia spoja. Pri prácnosti čistenia, brúsenia a opráv vyjadrené zváraní plným drôtom priemeru 1,2 mm sa musí v normominútach (NM) na kilogram zváranej používať pulzný režim, nakoľko je treba dosiahnuť konštrukcie. Výsledky sú v tab. VI. pomerne jemný kompromis medzi dostatočne 4. VÝROBA OHRIEVAČOV VODY širokým zvarovým spojom a súčasne zabrániť preTieto skúšky charakterizujú inú oblasť možnej páleniu relatívne tenkého základného materiálu. aplikácie rúrkových drôtov: Plne na mechanizoParametre zvárania pre obidva typy zváracích vané zváranie tenších plechov na jednoúčelomateriálov (priemer použitého rúrkového drôtu vom zváracom zariadení v sériovej výrobe, kde bol taktiež 1,2 mm), rýchlosti zvárania a časy rozhodujúcim parametrom je postupná rýchlosť potrebné na vyhotovenie spoja sú v Tab. VII. [5]. zvárania (pravda, pri dosiahnutí všetkých poPri použití rúrkového drôtu nebol potrebný pulzný trebných kvalitatívnych parametrov). Dosiahnutá režim, lebo principiálne širší a mäkšie pôsobiaci zváracia rýchlosť primárne ovplyvňuje využitie oblúk umožnil aj tak dosiahnuť požadovaný tvar a efektívnosť nasadenia účelového zváracieho zvarového spoja. Táto skutočnosť by výhľadovo stroja, ktorý predstavuje veľmi vysokú investíciu. mohla viesť k použitiu jednoduchších a lacnejších Základnú časť ohrievača vody tvorí nádoba zdrojov zváracieho prúdu. tvaru valca, pozostávajúca z plášťa, na ktorý sú Dodatočne sa na tej istej operácii vyskúšalo privarené dve dná. Zváranie obvodových spojov aj zváranie rúrkovým drôtom FLUXOFIL M 8 plášťa s dnami (obidve strany súčasne) sa robí priemeru 1,2 mm (T 42 2 M M1 H5). Pokiaľ sa /7
technologie svařování
chcela dosiahnuť šírka zvaru 9,5 mm pri rýchlosti zvárania 1,4 m/min, muselo sa zvárať prúdom až 410 A pri zváracom napätí 32 V. Pri takomto vysokom zváracom prúde dochádzalo k prepaľovaniu základného materiálu plášťa nádoby. Pravdepodobná príčina nižšej výkonnosti tohto rúrkového drôtu je zrejme v tom, že sa vyrába ťahaním z rúrky naplnenej náplňou na báze kovového prášku. Táto technológia dovoľuje dosiahnuť len nižšie hodnoty koeficientu zaplnenia. Výrobcovia síce nezvyknú udávať tento parameter, ale literatúra [6] udáva, že drôty ťahané z rúrky majú koeficient zaplnenia v priemere 12–14 %. Drôt PZ 6102, ktorý sa vyrába valcovaním, má koeficient zaplnenia vyše 20 %, čo mu dáva o niečo vyššiu výkonnosť [7]. Uskutočnené skúšky predstavujú ojedinelú príležitosť porovnať pri jednej aplikácii za dobre kontrolovaných podmienok dva materiály s rôznymi technológiami výroby. 5. ZÁVER Porovnávacie skúšky sa zamerali na dve skupiny rúrkových drôtov, ktoré sa v praxi najčastejšie používajú. Prvá z nich, univerzálny rutilový rúrkový drôt sa v širokej miere používa pri výrobe rozmerných konštrukcií, kde sa musí zvárať v rôznych polohách. Rúrkové drôty s náplňou kovového prášku sú zasa vhodné na mechanizované zváranie. Skúšky v lodeniciach poskytli dosť ojedinelú príležitosť na vzájomné porovnanie produktivity pri zváraní rozmerných konštrukcií plným a rúrko-
8/
vým drôtom a zaujímavý pohľad na problematiku zvárania pri výrobe častí lodného telesa. Použitie rúrkového drôtu s kovovým práškom vo výrobe častí železničných vagónov ukázalo efektívnosť tejto metódy a jej principiálnu vhodnosť na použitie v podmienkach mechanizácie zvárania. Skúšky pri zváraní ohrievačov vody preukázali vyššiu praktickú výkonnosť rúrkových drôtov s kovovým práškom, ich dobré vlastnosti pri mechanizovanom zváraní a navyše preukázali a čo je pomerne zriedkavé, umožnili aj exaktne dokumentovať výhody rúrkových drôtov s vyšším koeficientom zaplnenia. Údaje, získané pri skúškach v konkrétnych podmienkach môžu byť pre výrobcu dôležitým východiskom pri rozhodovaní o zavedení nového typu prídavného materiálu do používania. Nie sú to pochopiteľne jediné vstupné informácie, ktoré musí užívateľ vziať do úvahy pri výbere technológie zvárania, ktorá najvhodnejším spôsobom splní jeho nároky. Okrem cien zváracích materiálov a jednicových miezd treba uvažovať aj s réžiami, odpismi zariadení, frekvenciou defektov a nákladmi na ich opravu, potrebami a cenami náhradných a spotrebných dielcov atď., ako aj veľké množstvo aspektov súvisiacich s konkrétnymi podmienkami firmy. Takéto ekonomické porovnanie a následné rozhodnutia sú výsostne internou záležitosťou každého výrobcu, ktorý si sám musí urobiť prepočet vzhľadom na konkrétne pomery a vstupy. Ako pomôcka pri takomto vyhodnotení môže slúžiť napr. jednodu-
chý program [8], ktorý svojim zákazníkom bežne poskytuje ESAB Slovakia. LITERATÚRA [1] SHIMADA, H. - NAKASHIMA, H.: Production of welding consumables in Japan. Prednáška na semináre „Súčasný stav zvárania v strojárenstve Japonska“, VÚZ-PI, Bratislava, 3. 5. 2004. [2] JANOTA, M.: Vývoj štruktúry spotreby zváracích prídavných materiálov na slovenskom trhu. Zváranie/Svařování 49, 2000, č. 2, s. 27–30. [3] Poloautomatické svařování v ochranné atmosféře CO2. Jednotný normatív CNN30 – 5 – 10 – 0/II, FMHTS Praha 1979. [4] OSTATNÍK, L. - JANOTA, M.: Porovnanie produktivity pri MAG zváraní plným a rúrkovým drôtom. Zváranie – Svařování 53, 2004, č. 8 [5] GARBINSKÝ, L.: Správa z odskúšania zvárania s rúrkovými drôtmi. Tatramat, Poprad, 7. 5. 2004. [6] HUISMAN, M.: Flux- and metal-cored wires, a productive alternative to stick electrodes and solid wires. Svetsaren 51, 1996, č. 1–2, s. 6–14. [7] WIDGERY, D.: Tubular wire welding. Abington Publishing, Abington 1994. [8] STEMVERS,M.: Cored wire benefits. In: V. seminár ESAB – MTF STU, Trnava 2001, s. 11–20 (v slovenskom preklade).
SVĚT SVARU
partnerské stránky
Aktivity Českéh svářečského ústavu v roce 2008 Kurzy a semináře pro rok 2008
Termín
Mezinárodní svářečský inženýr
Leden 21. 01. – 21. 03. 2008
ČSÚ, s.r.o., Ostrava
L. Vrublová
21. 01. – 07. 03. 2008
ČSÚ, s.r.o., Ostrava
L. Vrublová
Únor 04. 02. – 06. 02. 2008
ČSÚ, s.r.o., Ostrava
L. Vrublová
Diplom CWS-ANB
11. 02. – 14. 02. 2008
ČSÚ, s.r.o., Ostrava
M. Ihazová
Pověření svářečského technika
Mezinárodní svářečský technolog Specializační kurz pro svařování betonářských ocelí Doškolení pro instruktory a učitele svařování Seminář – školení pro svářečský dozor a svářečské školy
Místo konání
Přihlášky
Výstup Diplom CWS-ANB IWI Diplom CWS-ANB IWT
13. 02. 2008
ČSÚ, s.r.o., Ostrava
M. Ihazová
Osvědčení
Mezinárodní svářečský inspekční personál Úroveň - C (inženýr/technolog), pracoviště ATG/ČSÚ
Březen 03. 03. – 31. 03. 2008
ČSÚ, s.r.o., Ostrava
J. Koukal
Diplom CWS-ANB IWI-C
Mezinárodní konstruktér svařovaných konstrukcí
31. 03. – 14. 04. 2008
ČSÚ, s.r.o., Ostrava
L. Vrublová
Diplom CWS-ANB
ČSÚ, s.r.o., Ostrava
L. Vrublová
Diplom CWS-ANB IWS
ČSÚ, s.r.o., Ostrava
L. Vrublová
Diplom CWS-ANB
ČSÚ, s.r.o., Ostrava
L. Vrublová
Mezinárodní svářečský specialista Specializační kurz pro svařování betonářských ocelí Mezinárodní svářečský inženýr Mezinárodní svářečský technolog Nové materiály, technologie a zařízení pro svařování 11. ročník mezinárodního semináře pro vyšší svářečský personál Seminář pro svářečské školy
Duben 14. 04. – 16. 05. 2008 Květen 26. 05. – 29. 05. 2008 Srpen 25. 08. – 24. 10. 2008 25. 08. – 10. 10. 2008 Září 17. 09. – 19. 09. 2008 Říjen 15. 10. 2008
Diplom CWS-ANB IWI Diplom CWS-ANB IWT
ČSÚ, s.r.o., Ostrava
L. Vrublová
Ostravice horský hotel Sepetná
A. Pindorová
Osvědčení
ČSÚ, s.r.o., Ostrava
M. Ihazová
Osvědčení
Mezinárodní konstruktér svařovaných konstrukcí
27. 10. – 07. 11. 2008
ČSÚ, s.r.o., Ostrava
L. Vrublová
Diplom CWS-ANB
Specializační kurz pro svařování betonářských ocelí
27. 10. – 29. 10. 2008
ČSÚ, s.r.o., Ostrava
L. Vrublová
Diplom CWS-ANB
Listopad 03. 11. – 05. 12. 2008
ČSÚ, s.r.o., Ostrava
L. Vrublová
24. 11. – 12. 12. 2008
ČSÚ, s.r.o., Ostrava
J. Koukal
03. 11 – 28. 11. 2008
ČSÚ, s.r.o., Ostrava
M. Ihazová
ČSÚ, s.r.o., Ostrava
M. Ihazová
Mezinárodní svářečský specialista Mezinárodní svářečský inspekční personál Úroveň - C (inženýr/technolog), pracoviště ATG/ČSÚ Mezinárodní svářečský praktik – instruktor svařování Ekonomika svařování (speciální kurz) - PŘIPRAVUJEME
2008 2 dny
Diplom CWS-ANB IWS Diplom CWS-ANB IWI-C Diplom CWS-ANB IWP, Certifikát Osvědčení
Podrobnosti ke kurzům Vám sdělí: Aurelie Pindorová, tel.: 59 732 3119, fax: 59 732 1587,
[email protected]; Ludmila Vrublová, tel.: 59 732 4510, fax: 59 732 4513,
[email protected] Miluše Ihazová, tel.: 59 732 1587, fax: 59 732 1587,
[email protected]; Český svářečský ústav, s.r.o., areál VŠB – TU Ostrava, 17. listopadu 2172/15, 708 33 Ostrava-Poruba, Osnovy, náplň kurzů, ceny, formuláře přihlášek a další informace, na adrese: www.csuostrava.eu
SVĚT SVARU
/9
technologie svařování
Produktivita práce 1. část – Ruční svařování Daniel Hadyna, Hadyna - International, Ostrava STANOVOVÁNÍ NOREM PRÁCE Nechceme se zde zmiňovat, jak která firma stanovuje své normy. V naší praxi se setkáváme s různým přístupem vedení k normám svářečů. Známe firmy, kde si normy diktují svářeči sami (pozor, není to ojedinělý případ). Známe také případy, kdy např. pro jeden průměrný metr svaru (koutový svar, poloha PA, PB, velikost 5) firma stanovila čas 200 s, tj. 30 cm/min. (5 mm/s). Tento čas není splnitelný ani pro robotizované pracoviště, kde jsou veškeré okolní časy minimalizovány. Tato rychlost odpovídá postupové rychlosti samotného svařovacího hořáku, tedy čistému času hoření oblouku. A kde jsou ostatní časy na přesun svářeče, přípravu před svařováním, čištění plynové hubice, výměnu drátu apod. Tento konkrétní případ byl použit u jedné firmy, která plánovala svůj marketingový záměr. Ale hned v úvodu počítala se špatnými údaji. MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ PRODUKTIVITY Pokud se jedná o další možnosti, jak zvyšovat produktivitu svařování, uvádíme některé z nich: OPTIMALIZACE VÝROBNÍCH POSTUPŮ Také u ručního svařování lze posoudit zvýšení produktivity práce. Stanovení optimálních norem není nikdy snadné. Svářeči si však nesmí sami tuto normu diktovat. Produktivita práce při svařování je jedním Postupová rychlost svařování je daná techz nosných témat, kterými se budeme v našem nologií svařování. Proto jedinou možnou hlavní časopisu v roce 2008 zabývat. V prvním úsporou je zorganizovat práci svářeče tak, aby vydání se pokusíme nastínit možnosti zvýšení mu svařovací oblouk z celkového fondu jeho produktivity práce při ručním svařování. pracovní směny hořel co nejvíce. V druhém vydání se zaměříme na produktiSamozřejmě jsou ještě další možnosti zvýšení vitu práce při svařování pomocí svařovacích produktivity práce. Tyto nastíníme dále v tomto automatů, ve třetím čísle pak nosným témačlánku. Avšak největší rezervy můžeme hledat tem bude produktivita svařování při použití právě v organizaci práce svářeče. průmyslových robotů. Nejvíce rozšířenou metodou obloukového svařování je metoda MIG/MAG. Proto i naše téma bude zahrnovat právě tuto metodu svařování.
Pokud vyrábíte různé typy výrobků delší dobu, možná by bylo vhodné přehodnotit výrobní postupy. Jedná se např. o zjednodušení konstrukce, unifikovat podsestavy pro různé typy výrobků a pokusit se je sjednotit, přehodnotit množství svarů apod. Při zavádění robotizace jsme se setkali s několika firmami, které z důvodů dodržení technických a technologických podmínek přehodnotili konstrukci jejich výrobků a zjednodušili celou technickou přípravu výroby. To mělo za následek zrychlení celého procesu svařování. Možná že
V České republice i na Slovensku stále v oboru svařování převažuje ruční práce, ruční svařování. Lze odhadnout, že podíl ručního svařování vůči automatizovanému či robotizovanému činí okolo 70 %. Pokud toto číslo srovnáme s Německem, může být tento podíl zcela jiný, okolo 40 %. V praxi se setkáváme stále častěji s tím, že je nedostatek kvalifikovaných svářečů a tato profese je čím dál tím více velmi ceněná. Proto všechny firmy, které se zabývají svařováním, hledají cesty, jak ušetřit náklady, jak zvýšit svou produktivitu svařování. POMĚR ČASU HOŘENÍ OBLOUKU Pokud porovnáváme, resp. hledáme cestu, jak zvýšit produktivitu ručního svařování, pak je zde jen jediný hlavní způsob, jak svařit více za jednu pracovní směnu. Je nutné organizačně upravit režim práce svářeče tak, aby jeho poměr hoření svařovacího oblouku vůči ostatním činnostem byl co nejvyšší. Běžný poměr času hoření oblouku vůči manipulaci se u ruční práce pohybuje 20 : 80. Jsou však také firmy, kde je poměr 10 : 90. Samozřejmě toto jsou obecné údaje pro průměrnou strojírenskou firmu a v řadě firem nemohou platit s ohledem na různé typy výrobků – svařenců. Tato čísla jsou však k zamyšlení. 10 /
Použitím třísložkového směsného ochranného plynu při svařování uhlíkových ocelí může svářeč zrychlit svou postupovou rychlost až o 5%.
SVĚT SVARU
technologie svařování
svařování až o 5 %. Toto platí ovšem v případě, že svářeč bude chtít upravit své svařovací parametry. Ceny dvousložkových a třísložkových směsných ochranných plynů pro svařování běžných uhlíkových ocelí jsou stejné. Stejně je tomu také při svařování nerezových materiálů metodou MAG. Zde lze použít ochrannou atmosféru s přídavkem hélia. Tento plyn je o cca 30 % dražší, než tradiční směsné plyny. Ovšem postupová Velkoobjemové balení svařovacího drátu přináší v porovnání s drátem na cívkách v řadě případech značné rychlost svařování je časové úspory. Další výhodou je přesnější podávání svařovacího drátu a přesné vinutí. vyšší až o 20 %. Výrazně se také sníží spotřeba svařovacího drátu. právě je nejvyšší čas se znovu nad konstrukU nerezových materiálů se jedná o významnou cí opakovaně vyráběných vlastních výrobků částku. zamyslet. Pokud se týká svařování hliníku a jeho slitin POUŽÍVAT PRODUKTIVNÍ OCHRANNÉ PLYNY metodou MIG, i zde již existují dostupné produktivní ochranné atmosféry, které zvyšují rychlost Pokud svařujete metodou MIG/MAG, pro svařování. Místo čistého argonu se zde používají téměř veškeré základní materiály lze použít směsné ochranné plyny argon + hélium. ochranné plyny, které svými vlastnostmi výrazně zvyšují produktivitu svařování. POUŽITÍ VELKOOBJEMOVÉHO BALENÍ DRÁTU Pokud svářeč za měsíc použije více než 5 cívek svařovacího drátu (u běžných nebo nerezových materiálů), je vhodné využít velkoobjemové balení svařovacího drátu. Drát je uložen v sudu Tento dílec svařený plněnou elektrodou snížil čas svařování o 25 % v porovnání s plným drátem. Zkoušky byly prováděny na svařovacích automatech. 200–250 kg. I když se to nezdá, tak svářeč při spotřebě 10. cívek Např. pro svařování běžných uhlíkových ocelí je za měsíc stráví ročně při výměně svařovacího vhodné používat třísložkové směsné plyny. Tedy drátu na cívkách jeden pracovní týden za rok. pokud možno nepoužívat CO2 (nižší postupová V případě velkoobjemového balení drátu pak jen rychlost až o 30 % než při použití směsných necelých 6 hodin. Ve firmě, která má dobře orplynů, vyšší spotřeba svařovacích drátů na metr ganizovanou práci svářečů, se jedná o značnou svarů až o 30 %) a z dvousložkových směsných úsporu. ochranných plynů přejít na třísložkové. Třetí složkou ochranného plynu je kyslík. Zpravidla POUŽITÍ PLNĚNÉ ELEKTRODY 2–3 % kyslíku v ochranném plynu zvyšuje napětí Plněná elektroda, nebo jak se lidově říká na oblouku a více usměrňuje energii svařovacího trubičkový drát, má své zajímavé vlastnosti. Má oblouku do jednoho bodu. Toto má za následek podstatně lepší penetraci do základního matemenší rozstřik svarového kovu a zvýšení rychlosti
Další dílce, u kterých vlivem použití plněné elektrody došlo k rapidnímu zvýšení kapacity výroby.
SVĚT SVARU
Svařování nadměrných dílců na svařovacích polohovadlech přináší pro svářeče větší komfort práce, pro zaměstnavatele pak podstatně vyšší produktivitu svařování a vyšší kvalitu.
riálu, snižuje vnesené teplo do svárů a zvyšuje postupovou rychlost. Avšak jednou z hlavních předností je, že jedna svarová výplňová housenka provedená plněnou elektrodou nahradí 2-3 svarové housenky provedené plným drátem. Vlivem lepší penetrace plněné elektrody do základního materiálu se snižuje riziko vad ve svarech až o 80 %. Takže lze obecně říci, že pokud svařujete tlakové nádoby, používáte vícevrstvé svary, svařujete sériovou výrobu, pak je vhodné spočítat, zda výměna plného drátu za plněnou elektrodu nepřinese v konečném důsledku podstatné snížení celkových nákladů. Plněná elektroda je zatím o více než 50 % na jeden kilogram dražší, ale výrazně produktivnější. POUŽÍT SVAŘOVACÍ POLOHOVADLA Pokud svařujete svařence nadměrných velikostí, kde je nutné svařenec polohovat do více pozic, pak je vhodné používat svařovací polohovadla. Pokud se polohovadla nepoužívají, otáčení nadměrných svařenců se zpravidla provádí jeřábem. Je to zdlouhavé a z hlediska bezpečnosti práce řekněme neoptimální, pokud neřekneme přímo nebezpečné. Svařovací polohovadlo může svářeči ušetřit mnoho času, až 50% podle tvaru svařence a délky svarů, které se na svařenci svařují. Pak se investice do svařovacího polohovadla může vrátit i za 3-4 měsíce. AUTOMATIZOVANÉ SVAŘOVÁNÍ Tímto článkem jsme otevřeli problematiku zvyšování produktivity svařování. V článku jsou samozřejmě obecné informace platné pro většinu aplikaci svařování. V příštím vydání se zaměříme na automatizaci svařování. Více informací také můžete najít na internetových stránkách http://www.smartwelding.cz.
Svařování na robotizovaných a automatizovaných pracovištích umožňuje zvýšit produktivitu práce až o 700 %.
/ 11
technologie svařování
Svařovací materiály vhodné pro svařování materiálů pracujících za zvýšených teplot Ing. Jiří Martinec, Ing. Aleš Plíhal
Typ oceli označení EN/ASME
www.esab.cz
CMnMo 16Mo3 18MnMoNi4-5 SA-204 SA-209 T1 SA-250 T1
MMA
EN 1599
AWS A 5.5
OK 74.46 OK 76.16* OK 76.18 OK 76.26* OK 76.28 OK 76.35 OK 76.96 OK 76.98
E Mo B 42 H5 E CrMo1 B 42 H5 E CrMo1 B 42 H5 E CrMo2 B 42 H5 E CrMo2 B 42 H5 E CrMo5 B 42 H5 E CrMo9 B 42 H5 E CrMo91 B 42 H5
E 7018-A1 E 8018-B2-H4R E 8018-B2 E 9018-B3 E 9018-B3 E 8015-B6 E 8015-B8 E 9015-B9
MAG
EN 12070
AWS A 5.28
OK AristoRod 13.09 OK AristoRod 13.12 OK Autrod 13.16* OK Autrod 13.17* OK AristoRod 13.22 OK Autrod 13.37
G MoSi G CrMo1Si
G CrMo2Si G CrMo9
ER 80S-G ER 80S-G ER 80S-B2 ER 90S-B3 ER 90S-G ER 80S-B8
TIG
EN 12070
AWS A 5.29
OK Tigrod 13.09 OK Tigrod 13.12 OK Tigrod 13.16* OK Tigrod 13.17* OK Tigrod 13.22 OK Tigrod 13.32 OK Tigrod 13.37 OK Tigrod 13.38
W MoSi W CrMo1Si
ER 80S-G ER 80S-G ER 80S-B2 ER 90S-B6 ER 90S-G ER 80S-B6 ER 80S-B8 ER 90S-B9
FCAW
EN 12071
AWS A5.29
Filarc PZ 6202 Filarc PZ 6204 Filarc PZ 6222 OK Tubrod 15.20 OK Tubrod 15.22
T Mo B M 2 H5 T CrMo5 B M 2 H5 T MoL P M 2 H5
E 71T5-A1M H4
x
E 81T1-A1M H4 E 81T5-B2M E 90T5-B3
x
SAW
EN 12070
AWS A 5.23
OK Flux 10.61/OK Autrod 12.24 OK Flux 10.61/OK Autrod 13.10SC* OK Flux 10.61/OK Autrod 13.20SC* OK Flux 10.62/OK Autrod 12.24 OK Flux 10.62/OK Autrod 13.10SC* OK Flux 10.62/OK Autrod 13.20SC* OK Flux 10.62/OK Autrod 13.33 OK Flux 10.62/OK Autrod 13.34 OK Flux 10.62/OK Autrod 13.35 OK Flux 10.63/OK Autrod 13.10SC* OK Flux 10.63/OK Autrod 13.20SC* OK Flux 10.63/OK Autrod 13.33 OK Flux 10.63/OK Autrod 13.34 OK Flux 10.63/OK Autrod 13.35
S Mo S CrMo1 S CrMo2 S Mo S CrMo1 S CrMo2 S CrMo5 S CrMo9 S CrMo91 S CrMo1 S CrMo2 S CrMo5 S CrMo9 S CrMo91
F7P2-EA2-A2 F8P2-EB2R-B2 F8P0-EB3R-B3 F7P6-EA2-A2 F8P2-EB2R-B2 F8P2-EB3R-B3
W CrMo2Si W CrMo5 W CrMo9 W CrMo91
1,25Cr0,5Mo 13CrMo4-5 13CrMoSi5-5 SA-182 F11 SA-213 T11 SA-387 12, Cl1
2,25Cr1Mo 10CrMo9-10 12CrMo9-10 SA-182 F22 SA-213 T22 SA-387 22, Cl1
5Cr0,5Mo X12CrMo5 X11CrMo5 SA-213 T5 SA-234 WP5
9Cr1Mo X11CrMo9-1 X11CrMo9-1+NT SA-234 WP9 SA-335 P9 SA-336 F9
9Cr1MoVNb X10CrMoVNb9-1 SA-182 F91 SA-213 T91 SA-335 P91
x x x x x x x x
x x x x x x
x x x x x x x x
x x x
x x x x x x x x x
F8P4-EB2R-B2R F8P8-EB3R-B3R
x x
Vzhledem k rychle rostoucímu vývoji energetického průmyslu se stále častěji setkáváme s otázkou řešení svarových spojů ocelí pracujících za zvýšených teplot. Na základě mnoha dotazů jsme se rozhodli uveřejnit následující článek s přehledem základních informací o používaných materiálech a s tím související problematiku jejich svařování. Do skupiny materiálů pracujících za zvýšených teplot řadíme ocele nízkolegované chromové, chrom-molybdenové a chrom molybden-vanadové, které jsou určené pro práci za teplot nad +450 °C. Tyto ocele, odolné proti tečení, jsou konstrukční materiály na elektrárenské kotlové systémy, kotlová tělesa, potrubní systémy, rotory turbín a jiné vysokonamáhané součásti. Nízkolegované Cr, CrMo, CrMoV ocele se používají v tepelně zpracovaném stavu, přičemž zejména posledně citované CrMoV ocele jsou velmi citlivé na přesnost tepelného zpracování. Základním typem tepelného zpracování je normalizační žíhání a popouštění nebo zušlechťování. Výsledkem tepelného zpracování je transformační zpevnění, pod kterým si představujeme zpevnění získané martenzitickou přeměnou. Všeobecně platí, že legující prvky zpomalují transformaci a snižují reakční rychlosti. Dalšími typy zpevnění, které se uplatňují při zpevňování CrMoV ocelí, jsou zpevnění dislokační a precipitační. Precipitační zpevnění nastává vylučováním disperzní karbidické fáze v matrici. Jako jednoho ze zástupců této skupiny můžeme uvést nízkolegovanou žárupevnou ocel typu 2,25 % Cr - 1 % Mo, která je celosvětově rozšířena a v poměrně velkém měřítku používána v konstrukčních prvcích energetických a chemických zařízení, dlouhodobě vystavených teplotám až do 600 °C. Jako samostatnou skupinu žáropevných materiálů bychom mohli uvést martenzitické žárupevné ocele legované 9–12 % Cr. Nejpoužívanějším materiálem z této skupiny je modifikovaná 9 % Cr ocel označená P91. Ocel P91 je typu CrMoVNbN s poměrně nízkým obsahem uhlíku, typicky 0,08–0,12 % C. Z chemického složení vyplývá, že ocel má martenzitickou strukturu v širokém rozsahu ochlazovacích rychlostí s tvrdostí pouze max. 420 HV. Je patrné, že na rozdíl od CrMo oceli přibyly V, Nb a N. Silně karbidotvorné prvky V a Nb tvoří s C a N karbonitridy, které jsou jemně dispergované v celém objemu. Tyto karbonitridy jsou dlouhodobě velmi stálé i za maximálních provozních teplot oceli a jsou hlavní zárukou udržení vysoké odolnosti proti creepu po celou dobu životnosti. Ocel P91 se používá zásadně v zušlechtěném stavu. Zušlechťování přibližně (pro orientaci) sestává z rozpouštěcího žíhání při +1 050 °C, ochlazování na vzduchu a následného vysokého popouštění při teplotě +780 °C /1/. V tomto stavu má tato ocel optimální vlastnosti pro práci za tepla (creepové), tak i plastické při pokojové teplotě, hodnocené např. zkouškou vrubové houževnatosti. V tabulce 1 naleznete přehled nejpoužívanějších žáropevných ocelí včetně doporučených přídavných svařovacích materiálů. Pracovníci technického servisu jsou připraveni Vám doporučit nejvhodnější svařovací materiál včetně doporučení podmínek svařování.
x x x
Tabulka 1 – Nejpoužívanější žárupevné oceli
12 /
SVĚT SVARU
bezpečnost práce
Lhutník kontrol, revizí a zkoušek
www.bozp.cz
Dandová Eva, internetový server www.bozp.cz Existuje obecný a platný lhůtník kontrol, revizí a zkoušek, ze kterého by mohl zaměstnavatel vybrat oblasti, které potřebuje pro zajištění provozu? Nevím asi přesně, co pod pojmem „lhůtník kontrol“ si představujete. Jestli to má být seznam, že kontroly toho a toho se provádí jednou za rok, toho a toho jednou za dva roky atd., tak to Vás musím zklamat – to neexistuje. To je totiž celá podstata prevence rizik. Již sedm let je v zákoníku práce ustanovení o tom, že zaměstnavatel musí přijímat opatření k prevenci rizik a že tím se rozumí všechna opatření vyplývají z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Dnes je toto ustanovení obsaženo v ustanovení § 102 zákoníku práce. Výslovně se zde také stanoví, že zaměstnavatel je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek. Tomu všemu se v teorii bezpečnosti a ochrany zdraví při práci říká optimalizace rizika neboli hodnocení a řízení rizik a to si musí provádět
SVĚT SVARU
každý zaměstnavatel sám. Žádný předpis mu nebude stanovit lhůty, v kterých má sledovat, jestli jeho pracoviště a pracovní podmínky, za nichž je vykonávána práce, vyhovují platným právním předpisům. To si musí každý zaměstnavatel stanovit sám. Sám si to musí stanovit ve vztahu ke kontrole pracoviště, sám si to musí stanovit např. ve vztahu ke strojům, nářadí a přístrojům, které se na pracovišti používají. Např. nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, jasně stanovilo, že stroje apod. musí mít průvodní dokumentaci obsahující návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení, a pokud ji nemají, musí zaměstnavatel si sám zpracovat místní provozní bezpečnostní předpis, v kterém stanoví, že revize konkrétního stroje se budou provádět např. jednou za rok. Něco obdobného si musí v praxi udělat zaměstnavatel i ve vztahu k nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Musí si stanovit sám pro sebe, jak často bude provádět revize
elektrické instalace, průmyslových rozvodů, nakládacích ramp apod. To všechno je prevence rizik. Toto vše ale musí zaměstnavateli zajistit odborně způsobilá osoba v prevenci rizik podle § 9 a 10 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Tuto odborně způsobilou osobu musí mít každý zaměstnavatel, s výjimkou zaměstnavatele zaměstnávajícího méně než 25 zaměstnanců, ten ji mít nemusí za podmínky, že má sám potřebné znalosti v prevenci rizik. Jediný pevný zákonem stanovený termín je termín prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovišti. Podle ustanovení § 108 odst. 5 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací nebo zástupcem zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zjištěné nedostatky odstraňovat.
/ 13
partnerské stránky
Ferrari Formule 1 www.migatronic.cz
Pavel Havelka
Migatronic je dnes již tradičním dodavatelem svařovacích strojů (BDH 400 a Flex 3000) pro autorizovaná servisní centra Ferrari na všech kontinentech pro opravy hliníkových dílů všech hliníkových karosérií vozů Ferrari. Ferrari je ale celosvětově uznávanou firmou nejen pro svoji výrobu superrychlých sportovních automobilů, ale i pro úspěchy v automobilovém sportu, především ve Formuli 1, potvrzenou např. sedmi vítězstvími v předchozích devíti letech.
Závodní vozy Formule 1 představují tu nejvyšší špičku technického a technologického vývoje všech jejich komponent (použitých materiálů, elektroniky, brzdových systémů, pneumatik, ...). Důraz kladený na kvalitu svarů při výrobě takového vozu je extrémní pro svoji kombinaci speciálních materiálů (titan, inconel, monel, duplex), extrémní proměnlivost tepelných a mechanických provozních podmínek a pro velmi tenké plechy, používané pro úsporu hmotnosti. Maximální ná-
roky jsou proto kladené i na vysoce kvalifikované svářeče a na svařovací stroje, které používají. Z důvodu zavádění stále náročnějších svařovacích postupů technici Ferrari provedli v průběhu roku 2007 ve vývojových dílnách Formule 1 v Maranellu porovnání mnoha různých TIG AC/DC svařovacích strojů. Požadovali totiž dva stroje 200– 250 A (výkonově pro konstrukce z tenkých materiálů naprosto dostačující): první pouze pro svařování titanových částí v hermetické komoře s řízenou ochrannou atmosférou, kde svářeč provádí operace zvenčí prostřednictvím utěsněných silikonových rukavic a druhý pro všechny ostatní aplikace. Pro pracovníky firmy Migatronic, kteří dobře znají funkční vlastnosti a možnosti strojů Migatronic Pi, nebylo žádným překvapením, když si vývojáři Ferrari vybrali ze všech testovaných strojů právě Migatronic Pi. Dva stroje Migatronic Pi 250 AC/DC tak byly dodány v prosinci 2007, aby byly ihned použity při svařování všech rozhodujících komponent nového prototypu Formule 1, představeného již 6. ledna 2008 veřejnosti, a právě v těchto dnech testovaného na závodních okruzích. Migatronic Pi tak přispěje malým, ale ne nevýznamným, dílkem k budoucím úspěchům Ferrari ve Formuli 1.
MIG/MAG hořáky Migatronic FKS otočné Další řešení pro svařování a navařování velkými proudy Pavel Havelka Hořáky Migatronic FKS 400/500 s dvojitým chlazením krku, které mají zvýšený průtok chladicí kapaliny a při stejném jmenovitém zatížení i menší rozměry, jsou již na našem trhu dobře známé. Jejich varianta s ohebným krkem MV 500 FKS FLEX, která při stejném zatěžovateli umožňuje svářeči měnit tvar i úhel zahnutí krku hořáku a tak mu usnadňuje přístup k místu svařování, je ale příliš speciální, než aby se stala běžným nástrojem pro denní používání ve všech oblastech průmyslové výroby. Pro běžné svařování (a s dostupnou cenou) Migatronic proto představuje další novinku
– hořák FKS 400/500 s otočným vodou chlazeným krkem. Toto řešení je možné pro běžné hořáky (bez regulace nebo s regulací, popř. s přepínačem sekvencí) i pro hořáky MIG Manager s digitálním zobrazovačem a s kompletním dálkovým ovládáním svařovacích parametrů. Tento hořák umožňuje svářeči přesně
natočit krk hořáku do pozice, která je pro svařování nejvhodnější nebo pro svářeče nejpohodlnější. Zkvalitnění procesu svařování nebo snížení únavy svářeče jsou pak jasným přínosem, a tedy i důvodem, proč se rozhodnout pro použití hořáků Migatronic FKS s otočným krkem.
Leirvik Sveis Technology v Norsku Pavel Havelka
Leirvik Sveis Technology v Norsku je více než 25 let předním dodavatelem obytných buněk pro offshore průmysl (vrtné plošiny v Severním moři). I po 25 letech jsou její první výrobky stále 14 /
v provozu. Firma s přibližně dvaceti svářeči klade na svařovací zařízení ty nejtěžší nároky, protože všechny svary jsou rentgenovány, a kvalita obecně je základním pilířem pro funkčnost jejich svařenců v obtížném prostředí vrtných plošin a těžních zařízení. Norský distributor strojů Migatronic z Bergenu, Gass-Service AS, oslovil Leirvik Sveis s nabídkou předvedení nového stroje Sigma 500 Pulse vybaveného 15m mezikabelem a speciálním minimalizovaným podavačem drátu MWF50, určeným díky své nízké hmotnosti a malým rozměrům právě pro svařování rozměrných konstrukcí z oceli nebo hliníku. Protože firma Leirvik Sveis soustavně inovuje své produkty i výrobní technologii, představení novinky z nabídky dán-
ské firmy Migatronic uvítala. Po téměř měsíčním testování se svářeči i vedení Leirvik Sveis ujistili o výhodách nabízeného řešení a následně firma Leirvik Sveis zakoupila 8 strojů Sigma 500 Pulse s podavači MWF50 a s 15m mezikabely. Hlavní přednosti tohoto řešení, tj. vysoký a kvalitní výkon kombinovaný se snadnou mobilitou a dálkovým řízením z hořáku i z čelního panelu podavače, výrazně pomohly zvýšit produktivitu procesu svařování při současném snížení servisních i manipulačních prostojů. Dnes, s několikaměsíčním odstupem času, svářeči Leirvik Sveis označují Sigmu 500 Pulse v kombinaci s malým podavačem MWF50 za nejlepší svařovací stroje. Nejen v Leirvik Sveis… SVĚT SVARU
partnerské stránky
MIGATRONIC MWF 50/55 YARD Malý podavač pro dokonalé svary na velkých konstrukcích www.migatronic.cz
Pavel Havelka Řídicí panel je ukryt v chráněné, ale přesto dobře přístupné, čelní části podavače. Samozřejmě jsou ale možná i jiná zákaznická řešení (závěsné provedení, výbava pro navádění drátu ze sudu atd.).
kým svařovacím programům Synergic Yardu ještě programy pro impulsní svařování. Ostatní funkce, včetně komfortního sekvenčního svařování, jsou shodné. Pulse Yard je tak především určený pro svařování hliníku a vysocelegovaných ocelí.
ŘÍDICÍ PANEL PRO KOMPLETNÍ DÁLKOVÉ ŘÍZENÍ ZDROJE SIGMA JE VŽDY SNADNO PO RUCE
Před více než 20 lety Migatronic vyvinul svůj první Yard Unit (minimalizovaný podavač) pro tyristorově řízené průmyslové svařovací stroje v dánských loděnicích. Od té doby se rychle vyvíjely svařovací procesy i svařovací stroje. Ale zůstal požadavek svářečů na kompaktní a přenosné podavače drátu pro kvalitní a produktivní svařování i v zúžených nebo těžce přístupných místech vzdálených od svařovacího zdroje (v loděnicích, na stavbách budov, těžních a úpravárenských zařízeních atd.). Nové podavače MWF 50/55 Yard jsou určené pro digitálně řízené MIG/MAG invertory Sigma 400/500 STB a připojují se k nim pomocí propojovacích mezikabelů volitelných délek. Centrální konektor umožňuje připojení různých typů hořáků, ve spojení s Migatronic Ergo hořáky nabízí navíc možnost používání sekvencí pro urychlení a zjednodušení procesu svařování. Migatronic MWF 50 Yard je uzavřený čtyřkladkový podavač pro 5kg cívky, MWF 55 Yard je otevřený čtyřkladkový podavač pro 5–15kg cívky drátu průměru až 1,6 mm, včetně trubičkových. Oba podavače jsou řešeny jako kompaktní snadno přenosná hliníková skříň s vysokou odolností proti nárazu nebo převrácení.
Podavače MWF 50/55 Yard jsou určeny pro standardní průmyslové svařovací zdroje Sigma 400/500 STB, které se vyznačují velice jednoduchou obsluhou. Kompletní řídicí panel zdroje je součástí podavače, a proto jsou všechny funkce svářeči snadno dostupné. Je pak jednoduché volit svařování s impulsem nebo bez impulzu, v sekvencích nebo ve stehovacím režimu, a to drátem průměru až 1,6 mm, záleží jen na volbě řídícího panelu. DVA ŘÍDICÍ PANELY PRO MWF 50/55 YARD Řídicí panel Synergic Yard má funkci DUO Plus™, která automaticky přepíná dvě sekvence a nabízí vice než 50 synergických svařovacích programů s pamětí pro až 9 sekvencí, v každém z nich pro opakovanou práci. Řídicí panel Pulse Yard přidává k 50 synergic-
MIGATRONIC CWF MULTI Podavač studeného drátu pro TIG a TIG Plasma pro produktivní svařování Pavel Havelka komplikovaná připojení různými systémovými kabely. Stejně dobře ale poslouží i pro ruční svařování s velkými nároky na produktivitu a kvalitu procesu svařování. OPTIMALIZACE VÝROBY A REDUKCE ZTRÁTOVÝCH ČASŮ
Nový podavač studeného drátu Migatronic CWF Multi (Cold Wire Feeder) je samostatný podavač pro TIG a TIG Plasma svařování stroji Migatronic Pi, především průmyslovými Pi 400 a Pi 500, které splňují všechny požadavky na kvalitní a produktivní svařování nelegovaných i legovaných ocelí, hliníku i dalších slitin. CWF Multi bovdenem podává bez přerušování přídavný materiál z cívky a je určený pro mechanizované a robotizované svařování s připojením pomocí interface (CAN BUS), které odstraňuje SVĚT SVARU
Při použití vhodného přídavného materiálu a při správně nastavené rychlosti podávání CWF Multi zvyšuje produktivitu výroby, protože snižuje ztrátový čas na minimum. Přídavný materiál z cívky je navíc ekonomičtější než tradiční TIG přídavné dráty, takže produktivita je doplněna i efektivitou výroby. SYNCHRONIZACE PROCESU SVAŘOVÁNÍ SE STROJI MIGATRONIC PI CWF Multi může být použitý se svařovacími stroji Migatronic Pi 400 a Pi 500 v provedení TIG HP (s vysokofrekvenčním zapalováním a se standardní funkcí Synergy PLUS™) i TIG AC s mnoha pokrokovými funkcemi pro profesionální svařování hliníku a jeho slitin (nejnovější generace D.O.C. s amplitudovou i fázovou
funkcí). Průmyslové stroje Pi 400/500 nabízejí tři pulsní funkce: tradiční puls, rychlý puls a Synergy PLUS™ puls, kdy zdroj programově dynamicky nastavuje všechny důležité pulsní parametry v synergickém režimu jen v závislosti na požadovaném svařovacím proudu. CWF Multi je vybaven synchronizací pulsace podávání drátu se všemi pulsacemi proudu. RYCHLOST PODÁVÁNÍ 0,2 AŽ 5 M/MIN Při kombinaci se zdroji Migatronic Pi lze programovat celý proces svařování přímo z panelu podavače CWF Multi. Rychlost podávání pak může být nastavena v rozsahu 0,2–5 m/min a její nastavená hodnota je zobrazena na řídicím panelu podavače. Dokonalá regulace pohonu umožňuje i velmi pomalé podávání, stejně tak jako synchronizaci pulsace podávání drátu s pulsací svařovacího proudu. Toto ovládání může být plně automatické, stejně tak jako manuální (pro případ zavádění, pro případ vytahování drátu).
/ 15
partnerské stránky
TIG Adjust hořáky Migatronic Kouzlo přizpůsobení www.migatronic.cz
Pavel Havelka Svařování metodou TIG přináší obvykle dokonalý výsledek, nicméně vyžaduje dobrý přístup k místu svařování a trpělivost a zručnost svářeče. Zejména ve výrobě chladicích, energetických a potravinářských zařízení je ale dobrá přístupnost ke svaru limitujícím faktorem pro konstrukci, výrobní technologii svařence a rychlost výroby,
popř. kvalitu výrobku. Dodavatelé hořáků nabízejí svářečům široký sortiment ohebných a otočných hořáků v různých kvalitách, cenách a s různou životností. I Migatronic průběžně své hořáky TIG Ergo doplňuje o další speciální, ale zákazníky oblíbené, detaily. Jedním z nich je otočný krk hořáku TIG Adjust, kterým se pevné krky hořáků Migatronic TIG Ergo změní na otočné a dokonale polohovatelné řešení se dvěma klouby. Přiložené obrázky jasně napoví o jednoduchosti a výhodnosti takového řešení.
Stadion Wembley v Londýně Pavel Havelka Věděli jste, že podpěrná konstrukce pro sedačky po celém stadionu Wembley v Londýně je vyrobena z hliníku a svařena stroji Migatronic? Vzpomeňte si na to, až budete příště sledovat televizní přenos fotbalového utkání ve Wembley nebo budete mít tu možnost navštívit ho osobně. Britská firma P & R Metal Design z Herefordshire při výběrovém řízení posuzovala kvalitu provedení testovacích svarů i jednoduchost obsluhy svařovacího zdroje. Z porovnání výrobků firem Kemppi, Oerlikon a Migatronic jednoznačně vybrala invertorové impulsní svařovací stroje Migatronic Flex 3000 C-L s hořáky vybavenými uhlíkovými bovdeny.
Hořáky Migatronic s přepínáním sekvencí Řešení pro produktivní a komfortní svařování Pavel Havelka Migatronic už v roce 1991 rozšířil synergické MIG impulsní svařování o předvolbu 2–10 svářečem definovaných hodnot svařovacího proudu, ke kterým synergický svařovací program stroje Migatronic BDH 320 přiřadil odpovídající hodnoty napětí, tvrdosti a správné impulsní parametry. Svářeč tak pouhým stisknutím tlačítka spouště na hořáku přepínal postupně jednotlivé předem předvolené hodnoty parametrů, tzv. sekvence. Velkou předností tohoto systému je jednoduchost a funkčnost se všemi standardními hořáky Migatronic. Plynulá regulace parametrů otočným kolečkem na hořáku je tím doplněna i o velice jednoduché přepínání předvolených svařovacích parametrů tlačítkem spouště hořáku, které je vhodné právě pro přesné dávkování vneseného tepla, plynulý přechod mezi svařováním kořene a krycí vrstvou, popř. přechod mezi polohami svařování. S nástupem digitálních svařovacích strojů, kdy byl trh zaplaven různými verzemi dálkové regulace parametrů, nebo přepínání programů (jobů) a jejich zobrazování na displeji umístěném přímo na hořáku, je původní řešení Migatronic stále nejjednodušší, nejspolehlivější, a z pochopitelných důvodů, i nejlevnější. Výhodou je, že dálková 16 /
regulace a přepínání sekvencí fungují i při použití toho nejjednoduššího hořáku Migatronic Ergo libovolného stavu a stáří. Stačí funkční tlačítko spouště. Tento systém je s výhodou používán na všech MIG/MAG svařovacích strojích Migatronic BDH, Flex a Sigma. Právě posledně jmenovaná řada strojů Sigma 300/400/500, určená pro průmyslové i řemeslnické aplikace v celém výkonovém spektru, byla rozšířena o novou verzi přepínání sekvencí, nazvanou MIG Ergo Sequence Mk II. Standardní regulace na rukojeti hořáku Migatronic Ergo je zde nahrazena novou, s aretovanými a uzamykatelnými 7 pozicemi. Svářeč na stroji nastaví počet požadovaných sekvencí (2–7), předvolí jejich hodnoty a prostým pootočením ovládacího knoflíku na rukojeti hořáku provádí v případě potřeby jejich přepínání. Pro zjednodušení obsluhy si dokonce může nepoužívané pozice uzamknout a tím usnadnit a urychlit volbu správných parametrů. Jednotlivé pozice jsou zřetelně očíslovány a přepínací knoflík je tvarově i nastavením citlivosti aretace uzpůsoben
pro přepínání ve svářečských rukavicích, takže svářeč se může dokonale koncentrovat na probíhající proces svařování a nemusí se rozptylovat opakovaným nastavováním stejných parametrů svařování. Přepínač MIG Ergo Sequence Mk II je dokonalým nástrojem pro zvýšení produktivity a komfortu obsluhy. Jeho velkou výhodou je i to, že může být namontován dodatečně, a to i na repasované hořáky Migatronic Ergo, takže žádný z uživatelů svařovacích strojů Migatronic Sigma nemusí mít obavu, že právě on tuto jednoduchou, ale velice funkční pomůcku, nemůže využít. Pro bližší informace kontaktujte svého prodejce Migatronic, popř. navštivte www.migatronic.cz. SVĚT SVARU
technologie svařování
Optimalizace svařovacích parametrů metody MAG při použití trubičkového drátu FILARC PZ 6102 Ing. David Hrstka, Technická univerzita v Liberci ÚVOD Už od počátku zařazení svařování MAG do technické praxe v 70. letech, se především v USA používaly kromě plných drátů i dráty trubičkové. Vzhledem k 5x vyšší ceně se rozšířily do ostatních průmyslových oblastí – Evropy a Japonska, až v 90. letech a to zejména v lodním průmyslu. V České republice je využití trubičkových drátů v praxi stále minimální. Trubičkový drát s náplní kovového prášku je určen pro vysoce produktivní automatické a robotické svařování. Cílem příspěvku je určení parametrické oblasti, ve které má svařování trubičkovým drátem s náplní kovového prášku maximální efektivitu provedení koutového svaru. Výsledky jsou porovnány s diplomovou prací provedenou stejnou metodikou a za srovnatelných podmínek s plným drátem [1]. EFEKTIVITA PROVEDENÍ KOUTOVÉHO SVARU Efektivita provedení koutového svaru je definována, jako dosažení co největší nosné velikosti koutového svaru při nejmenším objemu návaru a co nejmenším převýšením. Tyto dva požadavky jsou zohledněny ve vzorci (1.1.) pro výpočet celkové efektivity koutového svaru [2].
E = EZ x EN E . . . . celková efektivita provedení svaru EZ . . . efektivita závaru EN . . . efektivita návaru (1.1.)
Efektivita závaru EZ (rovnice 1.2.) je poměr maximální hloubky závaru z a teoretické nosné velikosti vt odpovídající skutečné ploše návaru, pokud by byla celá efektivně využita (tj. svar bez převýšení). Efektivita návaru EN (rovnice 1.3.) vyjadřuje vliv převýšení svaru (r). Je dána poměrem výšky svaru a k teoretické výšce svaru at odpovídající skutečné ploše návaru.
Z EZ = — VT
Tabulka 1 – Plán experimentu
EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST Cílem příspěvku je určení parametrické oblasti, ve které má svařování trubičkovým drátem FILARC PZ 6102, s náplní kovového prášku maximální efektivitu provedení koutového svaru. Výsledky jsou porovnány s diplomovou prací provedenou stejnou metodikou a za srovnatelných podmínek s plným drátem OK Aristorod 12.50 [1]. Použitý materiál svařovaných vzorků je podle ČSN EN 10027 – S275JR tloušťky 8 mm. Ochranný plyn pro oba typy drátu byl použit CORGON (82 % Ar + 18 % CO2). Proces svařování byl zaznamenán monitorovacím zařízením WeldMonitor 3.5. Tento systém monitoruje vlastní svařovací proces s výstupem dat. Na základě zkušeností s předchozím výzkumem efektivity byla vytipovaná blízko optimální oblast, podle které byl pomocí metody plánování experimentů (DOE) centrální kompozice, navržen soubor experimentů podle tabulky 1. Pro jednotlivá měření byly na zdroji BDH 550 nastaveny rychlosti posuvu drátu vd a odpovídající hodnoty napětí U. Na lineárním svařovacím automatu byla nastavena rychlost svařování vs. Ostatní parametry zůstaly neměnné.
VÝSLEDKY EXPERIMENTŮ PRO TRUBIČKOVÝ DRÁT FILARC PZ 6102 Výsledky byly zpracovány pomocí softwaru STATISTICA, kdy bylo vytvořeno parametrické pole s nejvyššími hodnotami efektivity. V tomto grafu je na vodorovné ose rychlost svařování (m/ min) a na svislé ose rychlost podávání drátu (m/ min). Velikost celkové efektivity je znázorněna pomocí uzavřených polí, kdy stupeň barevného odstínu udává velikost efektivity podle stupnice uvedené vedle grafu. Ve výsledném grafu je zobrazena také výpočtová průřezová plocha návaru Pm vypočtená podle vztahu (1.4.)
vd Pm = 1,08 – vs Pm – výpočtová průřezová plocha návaru (mm2) vd – rychlost podávání drátu (m/min) vs – rychlost svařování (m/min) (1.4.)
(1.2.)
a EN = — aT z (mm) . vt (mm). a (mm) . at (mm).
. . . .
. hloubka závaru . teoretická nosná velikost svaru . výška svaru . teoretická výška svaru
(1.3.)
Charakteristické rozměry koutového svaru pro výpočet efektivity jsou vyznačeny na schématickém obr. 1.
Obr. 1 – Koutový svar s hodnotami pro výpočet efektivity
18 /
Obr. 2 – Výsledná efektivita provedení svaru
SVĚT SVARU
technologie svařování
Naměřené parametrické pole se ukázalo jako stabilní. Provedené experimenty prokázaly, že poměrně velká parametrická oblast v rozmezí vd 14 až 17 m/min, vs 0,6 až 0,9 m/min pro plochy návaru Pm 16 až 25 mm2, což odpovídá velikostem účinné výšky 7 až 9 mm, vykazuje vysokou efektivitu provedení koutového svaru a dobrou geometrii, což dokládá srovnání svarů obr. 3. Svary s nízkou rychlostí svařování mají oproti svarům s vysokou rychlostí svařování širší závar menší hloubky a jsou výhodné jako svary výplňové. Svary s vyšší rychlostí posuvu mají větší převýšení. POROVNÁNÍ TRUBIČKOVÉHO A PLNÉHO DRÁTU Obr. 3 – Ukázky svarů s nízkou a vysokou rychlostí svařování
Obr. 4 – Závislost rychlosti podávání drátu na svařovacím proudu
Po vyhodnocení rozměrové analýzy svarů zhotovených trubičkovým drátem oproti svarům plným drátem se ukázalo, že výtěžnost trubičkového drátu byla o cca 9 % nižší, tudíž byl koeficient ve vztahu (1.4) snížen. S tímto poznatkem souvisí fakt, že při stejné hodnotě proudu má trubičkový drát vyšší tavnou rychlost oproti plnému drátu (viz graf na obr. 4). Z grafu je patrné, že rychlost podávání trubičkového drátu je cca o 1,5 až 2 m/min vyšší, ale vzhledem k nižší hustotě náplně se tento rozdíl neprojeví plně v nárůstu průřezové plochy návaru. Pro kontrolu jsme provedli ještě jednoduché měření měrné hmotnosti obou drátů zvážením stejné délky drátu. Poměr hmotností byl zjištěn 1,0885. To znamená, že trubičkový drát má o 8,85 % nižší měrnou hmotnost. (r plného drátu – 7,62 g/cm3, r trubičkového drátu – 7,00 g/cm3). [3] Na porovnávacím grafu na obr. 6 je patrné, že oblast efektivity u svařování plným drátem je v rozsahu rychlostí svařování – cca 0,8–1,2 m/min, ale horní hraníce rychlosti podávání drátu je max. 13 m/min. Tato oblast svařování odpovídá plochám návaru v rozmezí 10 až 12 mm2 proti oblasti efektivního svařování trubičkového drátu, která zahrnuje širší pole rychlostí drátu a tím i návarových ploch a velikostí svaru. S těmito parametry se přibližujeme svařování pod tavidlem. ZÁVĚR
Obr. 5 – Závislost napětí a proudu a napětí pro plný a trubičkový drát
Obr. 6 – Porovnávací graf výsledných efektivit plného a trubičkového drátu
SVĚT SVARU
Z publikovaných vlastností trubičkového drátu s náplní kovového prášku naše experimenty potvrdily vyšší tavný výkon a tedy i produktivitu svařování, a to i přes jeho nižší měrnou hmotnost. Maximální efektivita je sice o něco nižší než u plného drátu, ale velikost efektivity se v celém doporučeném rozsahu příliš neliší, takže se stejnou efektivitou lze svařovat svary v rozsahu proudu 350 až 420 A, s velikostí průřezové plochy návaru 12 až 24 mm2 při nosné velikosti (účinné výšce) 7 až 9 mm, při závaru 3 až 5mm a při vneseném teplu pouze 4,4 až 8,5 kJ/cm. Závar je širší, takže míra efektivity je méně citlivá na přesnost vedení hořáku. Společně s další potvrzenou vlastností – nízkým převýšením housenky a bezvrubovým napojením svaru na základní materiál je tento typ drátu velmi vhodný pro robotizované svařování. Vzhledem k velmi stabilní hodnotě započitatelné hloubky závaru přinese používání tohoto drátu přímé úspory v produktivitě i ostatních nákladech vzhledem k nižší hodnotě vneseného tepla do svaru. LITERATURA [1] Hrstka, D.: Vliv směsi plynu na efektivitu provedení svaru a stabilitu procesu MAG. [Diplomová práce]. Liberec 2007. TU Liberec, FS. [2] Hudec, Z.: Optimalizace konstrukčních a technologických parametrů koutových svarů zhotovených metodou MAG. [Disertační práce]. Liberec 2006. TU Liberec, FS. [3] Furmaník, P.: Vliv přídavného materiálu na efektivitu provedení svaru a stabilitu procesu MAG. [Diplomová práce]. Liberec 2007. TU Liberec, FS. / 19
zařízení pro použití technických plynů
ohřívací, čisticí a kalicí hořáky Gas Control Equipment
proces kalení oceli
kalicí hořák
ohřívací hořák PROPAN, ZEMNÍ PLYN k rukojeti RHÖNA SP 22 + detail
detail kalicího hořáku
Použití ohřívacích hořáků
•čištění materiálu •předehřívání kovové konstrukce Ohřívací hořák ACETYLEN k rukojeti KOMBI 20 + detail
Použití kalicích hořáků
•povrchové kalení loží obráběcích strojů, kolejnic, lanovodů, ozubených kol, pojezdových dílů
GCE, s.r.o. Žižkova 381 • 583 81 Chotěboř tel.: +420 / 569 661 111 fax: +420 / 569 661 107
[email protected] [email protected]
w w w. g c e . c z
partnerské stránky
Nové normy o zabezpečení nejen robotizovaných pracovišť www.sick.cz
Filip Pelikán, SICK, Praha SPOUŠTĚNÍ
Dnes platí, že strojní zařízení smí být spouštěno pouze záměrným působením na ovládací zařízení, které je k tomu účelu určeno, s výjimkou opakovaného spouštění, které je bez rizika pro ohrožené osoby. Nová direktiva stanoví, že spouštění může být provedeno i jiným ovládacím zařízením než k tomu určeným, pokud to nevede k nebezpečné situaci, ale vypouští výjimku o opakovaném spouštění, které je bez rizika pro ohrožené osoby, v souladu s ČSN EN ISO 12100-2, která tzv. automatický restart vylučuje. TLAČÍTKO NOUZOVÉHO ZASTAVENÍ Nová direktiva vkládá do kapitoly 1.2.4.3, přílohy č. I tuto důležitou větu: Funkce nouzového zastavení musí být k dispozici a fungovat kdykoliv, bez ohledu na pracovní režim. Čímž se zdůrazňuje důležitost tlačítka nouzového zastavení. Od léta 2007 pozbyla platnost norma ČSN EN 418 (Zařízení pro nouzové zastavení) a byla nahrazena normou ČSN EN ISO 13850 (Nouzové zastavení). VYŘAZENÍ OCHRANY Pro potřeby servisu je někdy nutné ochranné zařízení vyřadit z funkce, ale stroj musí přesto fungovat, aby mohl být opraven, seřízen či jinak nastaven. Nová direktiva zpřesňuje podmínky, za kterých lze pracovat v pracovním režimu, kdy je ochranné zařízení vyřazeno z provozu. Pokud nejsou dané podmínky splněny, musí být aktivována jiná ochranná opatření, která jsou navržena a provedena tak, aby byl zajištěn bezpečný pracovní prostor. PLATNOST NOREM
NOVINKY VE ZMĚNÁCH LEGISLATIVY V minulém čísle Světa Svaru jsem se zmínil o nové direktivě EU. Ačkoliv nařízení vlády č. 24/2003 Sb. (směrnice 98/37/ES) začalo platit v plném znění po vstupu ČR do Evropské unie, tedy v roce 2004 je již v EU direktiva nová – 2006/42/ES, která musí být implementována do národního práva členských zemí EU nejpozději do 29. 12. 2009. Z mého pohledu jsou níže uvedené změny asi ty nejzásadnější: POSTUP POSUZOVÁNÍ SHODY Dnešní legislativa umožňuje v určitých případech výrobci strojního zařízení vystavit prohlášení o shodě bez nutnosti předložení vzorku notifikované osobě k přezkoušení. V případě, že výrobce vyrábí strojní zařízení uvedené v příloze č. 4, a na toto strojní zařízení existují příslušné státní nebo mezinárodní normy, je opět možné vystavit prohlášení o shodě bez nutnosti předložení vzorku notifikované osobě k přezkoušení, ale stačí pouze příslušnou notifikovanou osobu o novém strojním zařízení zasláním dokumentace informovat. Nová direktiva podmiňuje vlastní vystavení prohlášení tím, že výrobce, který vyrábí strojní zařízení, které není uvedeno v příloze č. 4, má management kvality řízení výroby. Pokud ale vyrábí strojní zařízení uvedené v příloze č. 4 a na které existují příslušné normy (např. robot), pak použije jeden z těchto postupů: SVĚT SVARU
– postup posuzování shody interním řízením výroby podle přílohy VIII – předloží notifikované osobě vzorek k přezkoušení dle přílohy IX a interním řízením výroby podle přílohy VIII, – přezkum platnosti certifikátu ES přezkoušení typu každých pět let – postup komplexního zabezpečování jakosti podle přílohy X. Pokud ale vyrábí strojní zařízení uvedené v příloze č. 4 a na které neexistují příslušné normy, pak použije jeden z těchto postupů: – předloží notifikované osobě vzorek k přezkoušení podle přílohy IX a interním řízením výroby podle přílohy VIII, – přezkum platnosti certifikátu ES přezkoušení typu každých pět let – postup komplexního zabezpečování jakosti podle přílohy X. POSOUZENÍ RIZIKA Nová direktiva, na rozdíl od dnes platícího nařízení vlády, jasně v příloze č. I zdůrazňuje, že výrobce strojního zařízení musí zajistit posouzení rizika s cílem určit požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost … a dále popisuje jak se má posouzení rizika provést. Stále ovšem platí, že za posouzení rizika odpovídá výrobce stroje nebo jeho odpovědný zástupce (dodavatel). Pokud není analýza/ posouzení rizika provedena, není možné použít správné ochranné prvky, na správném místě, zapojené správným způsobem.
V souladu s uvedením v platnost nové direktivy, potažmo nového nařízení vlády, vstoupí v platnost celá řada nových bezpečnostně relevantních norem. Některé normy platit přestanou, jako například ČSN EN 418. Protože na konci roku 2009 přestane platit ČSN EN 954-1 (bezpečnostní kategorie), bude nutno přepsat či upravit mnoho (několik stovek) norem, které se na tuto normu odkazují. Například ČSN EN 692 (lisy) dnes stanoví, že ochranné prvky musí splňovat kategorii 4 podle ČSN EN 954. Jen pro úplnost dodávám, že ČSN EN 954-1 bude nahrazena buď ČSN EN ISO 13849-1 (Performance Level), nebo ČSN EN 62061 (SIL). SICK ČESKÁ REPUBLIKA Zastoupení společnosti SICK, které tento rok slaví 10. výročí od svého založení, neposkytuje jen standardní dodávky zboží, ale i širokou škálu služeb. Prodejem zboží zákazníkovi vlastně jen pokračuje nikdy nekončící proces komunikace, který začíná u „rýsovacího prkna“ návrhem zabezpečení např. robotizovaného pracoviště případně návrhem integrace do řídicího systému stroje. Po spuštění strojního zařízení můžeme provést akreditované měření doběhu a akreditovanou inspekci bezpečnostních prvků. Standardní servisní zásahy po celém území České a Slovenské republiky jsou pro nás samozřejmostí. Náš posílený servisní tým čítá dnes šest techniků. Více informací vám poskytneme na www.sick.cz. / 21
technologie svařování
MOŽNOSŤI PREDĹŽENIA ŽIVOTNOSTI POJAZDOVÝCH KOLIES NAVÁRANÍM Ing. Ján VIŇÁŠ, PhD., IWE. Katedra technológií a materiálov, SjF. TU Košice, Mäsiarská 74, 040 01, Košice, e-mail:
[email protected] V príspevku sú prezentované výsledky výskumu vlastností pojazdových kolies renovovaných naváraním. Za účelom renovácie boli použité tri technológie navárania s rôznymi prídavnými materiálmi. Boli porovnávané vlastnosti takto renovovaných pojazdových kolies s novými kolesami z materiálu STN 42 2660 s povrchovo zakalenou vrstvou. Návary boli vystavené pôsobeniu adhezívneho opotrebenia, kde odolnosť povrchov bola stanovená na základe hmotnostných úbytkov. Pri adhezívnom opotrebení boli sledované aj časy do zadretia trecích dvojíc hodnotený materiál – materiál koľajnice. Chemické zloženie návarov bolo stanovené pomocou EDX analýz. Na základe realizovaných experimentov bolo možné overiť vhodnosť použitia jednotlivých prídavných materiálov a použitých technológií navárania pre renováciu pojazdových kolies. Na odolnosť renovovaných povrchov má vplyv štruktúra materiálu, jeho chemické zloženie a použitie vhodného tepelného spracovania návarov. Získané výsledky môžu prispieť k optimalizácií procesu renovácie pojazdových kolies naváraním, kde pomocou vhodne kombinovaných prídavných materiálov, použitých technológií a tepelného spracovania naváraných povrchov možno predĺžiť ich životnosť v prevádzkach.
CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÉHO MATERIÁLU Jedná sa o feriticko-perlitickú uhlíkovú oceľ na odliatky pre súčiastky namáhané vyššími tlakmi. Pre experimenty bol použitý materiál koľajníc STN 41 0420 – konštrukčná nízkouhlíková oceľ bez zaručeného chemického zloženia s medzou pevnosti Rm min = 750 MPa, obsah S max. je 0,050 % a obsah P max. je 0,050 %. Uvedenej medzi pevnosti zodpovedá tvrdosť 230 HV. Experimentálne skúšky boli realizované na pojazdových kolesách priemeru Ø 800 mm (obr. 1).
POUŽITÉ MATERIÁLY Skúmané pojazdové kolesá boli vyrobené z materiálu STN 42 2660, ktorého chemické zloženie je uvedené v tab. 1 a jeho mechanické vlastnosti v tab. 2. Chemické prvky %
II. Technológia navárania pod tavivom (SAW) Medzivrsta: – navárací drôt A 106 o priemere ø = 3,2 mm – tavivo F 11 Krycia vrstva: – navárací drôt RD 520 o priemere ø = 3,2 mm – tavivo F 56 III. Technológia navárania drôtom s vlastnou ochranou (GMAW) Medzivrsta: – navárací drôt C 113 o priemere ø = 2 mm – ochranná atmosféra zmesného plynu (Ar 80 % + CO2 20 %) Krycia vrstva: – navárací drôt Lincore 40-O o priemere ø = 2 mm.
22 /
REFERENČNÝ MATERIÁL Obr. 1 – Pojazdové koleso pred renováciou
Opotrebované kolesá boli pred naváraním vizuálne kontrolované a posudzované, či ich stav opotrebovanosti ešte umožňuje renováciu naváraním. Dôraz sa kladie na kontrolu prítomnosti trhlín na kolese. Kolesá, ktoré spĺňajú pomienky pre renováciu, sú sústružením upravované na požadovaný rozmer. Sledovaným parametrom je válcovitosť. Prípadné zavalcované vmestky a nečistoty musia byť obrábaním odstránené, aby po naváraní neboli iniciátormi pnutí a trhlín. Hrúbka návaru je volená v závislosti od opotrebovania kolesa s prídavkom na následné trieskové opracovanie. Naváranie opotrebovaných kolies sa realizovalo najskôr vytvorením jednej medzivrstvy a následne dvomi krycími vrstvami. Predohrev skúmaných kolies bol realizovaný za rotácie plynovým horákom na teplotu 180 °C–250 °C, rýchlosť ohrevu bola 300 °C.h-1. Valcové časti kolies boli navárané v skrutkovici s presadením húsenice o 1/3 jej šírky. Rozmery kolies boli upravené naváraním na pôvodné rozmery s prídavkom na opracovanie. Po naváraní boli kolesá renovované technológiou I. izotermicky žíhané v indukčnej peci, ktorá bola predohriata na teplotu 800–840 °C. Po ohreve kolies na teplotu 840 °C sa kolesá ochladzovali v peci na teplotu 620 °C, s následnou výdržou 2 až 3 hod. Po vybratí kolies z pece nasledovalo
C
Mn
Si
Pmax
Smax
P+S
0,40–0,50
0,40–0,80
0,20–0,50
0,050
0,050
max. 0,090
Tabuľka 1 – Chemické zloženie materiálu STN 42 2660
POUŽITÉ RENOVAČNÉ TECHNOLÓGIE A PRÍDAVNÉ MATERIÁLY I. Technológia navárania pod tavivom (SAW) Medzivrsta: – navárací drôt A 106 o priemere ø = 3,2 mm – tavivo F 11 Krycia vrstva: – navárací drôt A 508 o priemere ø = 3,2 mm – tavivo F 13
ÚVOD Ekonomické dôvody maximálneho využívania materiálov v oblasti strojárskej výroby sú neustále aktuálnymi témami vedeckého výskumu. Progres nových technológií a ich využívanie v moderných výrobných postupoch v značnej miere ovplyvňuje rozvoj priemyslu. Smer výskumu a vývoja predurčuje vývoj a používanie nových materiálov. Najčastejšími príčinami porúch strojných súčastí a konštrukcií sú tribologické procesy, ktoré prebiehajú na funkčných povrchoch. [2]. Pre správnu funkciu strojných súčastí a konštrukčných uzlov majú preto veľký význam tribologické charakteristiky použitých materiálov. Vzájomné pôsobenie funkčných povrchov pri ich relatívnom pohybe má za následok nežiadúce zmeny povrchových vrstiev vedúce k ich opotrebeniu. V oblasti prevencie materiálových strát je najdôležitejšia úloha pripisovaná technológiám aktívnej povrchovej ochrany materiálu v trecích uzloch. V oblasti renovácie sa využíva celý rad rôznych technológií, ktoré umožňujú obnovu strojových častí prípadne predĺžia jej životnosť. Pojazdové kolesá sú v technickej praxi vystavené značnému opotrebeniu v dôsledku ich namáhania vysokým plošným tlakom. Nahrádzať opotrebované kolesá novými je finančne náročné, preto je snaha čo najviac predlžovať životnosť kolies. [1]. Predkladaný príspevok sa zaoberá problematikou možnosti renovácie pojazdových kolies technológiami navárania a hodnotením naváraných vrstiev v náročných tribologických podmienkach.
voľné ochladzovanie na vzduchu. Po vychladnutí boli kolesá opracované trieskovým obrábaním na požadované rozmery a následne bol návar povrchovo zakalený. Povrchové kalenie sa uskutočnilo plameňom C2H2 + O2. Po ohriatí horákom bol návar ochladený vodnou sprchou. Hrúbka zakalenej vrstvy bola maximálne 3 mm. Pri II. a III. renovačnej technológii krycia vrstva nebola povrchovo zakalená.
Mechanické vlastnosti
Re min [MPa] 300
Pojazdové kolesá boli po naváraní porovnávané s novým kolesom z materiálu STN 42 2660, ktorého chemické zloženie je uvedené v tab. 1. Funkčná – kontaktná plocha kolesa bola povrchovo kalená plameňom C2H2 + O2 za rotácie kolesa. Teploty kalenia pre materiál STN 42 2660 boli v rozsahu 870 až 890 °C. Po ohreve nasledovalo ochladzovanie vo vode. Hĺbka prekalenia materiálu bola 3 mm. EXPERIMENTÁLNE SKÚŠKY Metodika štruktúrnej a EDX analýzy Štruktúrna analýza jednotlivých návarových vrstiev bola realizovaná na priečnych metalografických výbrusoch skúmaných vzoriek. Vzorky pre metalografické pozorovania boli z renovovaných kolies odobraté rezaním bez tepelného ovplyvnenia materiálu. Pred pozorovaním makro a mikroštruktúry boli vzorky leptané 3 % roztokom NITALU. Hodnotenie štruktúr a fotodokumentácia sa uskutočnili na svetelnom mikroskope ZEISS NEOPHOT II a elektrónovom rastrovacom mikroskope Hitachi S - 450. Chemický rozbor jednotlivých vrstiev návarov a ich prechodových fáz bol realizovaný na energiovo-disperznom spektrometre JEOL JSM-35 CF pomocou analyzátora LINK AN 10000. Metodika hodnotenia tvrdosti návarov Skúšky tvrdosti návarov sa realizovali podľa normy STN EN 1043-1 na skúšobných vzorkách Rm min [MPa] 590–740
A5 min [%] 12
Zmin [%] 15
KCUmin 3 Tvrdosť E [J.cm-2] HV [GPa] 20 173–214 209,4
Tabuľka 2 – Mechanické vlastnosti materiálu STN 42 2660
SVĚT SVARU
technologie svařování
odobratých mechanickým spôsobom bez tepelného ovplyvnenia, pripravených v zmysle noriem ISO 6507-1 a ISO 6507-2. Skúšobné vzorky boli odobraté z renovovaných pojazdových kolies z miest, kde dochádza ku styku kolesa s koľajnicou. Pre porovnanie bola hodnotená aj tvrdosť referenčného materiálu. Skúška bola realizovaná na skúšobnom stroji HPO 250. Hodnoty tvrdosti boli merané na metalografických výbrusoch smerom od stykových plôch kolies s koľajnicou do základného materiálu kolies. Smer a viedol cez rez nákolkom skúmaného kolesa a smer b viedol cez vodorovnú časť kolesa, podľa nákresu uvedeného na obr. 2.
Najvyššiu tvrdosť mali nové pojazdové kolesá povrchovo zakalené, kde sa maximálne hodnoty pohybovali v rozsahu od 669 HV 10 do 703 HV 10. U kolies renovovaných naváraním boli namerané hodnoty tvrdosti nižšie. Z hodnotených návarov najvyššiu hodnotu tvrdosti dosahoval návar zhotovený drôtom A 508 s tavivom F 13, čo je možné zdôvodniť tepelným spracovaním
Obr. 3 – Maximálne hodnoty tvrdosti namerané na skúmaných vzorkách
Obr. 2 – Meranie tvrdosti na skúšobných vzorkách
METODIKA HODNOTENIA MIKROTVRDOSTI NÁVAROV Mikrotvrdosť jednotlivých vrstiev návarov a prechodových fáz bola stanovená na priečnych výbrusoch odobratých vzoriek podľa STN EN 1043-1. Skúška bola realizovaná na skúšobnom prístroji SHIMADZU – DUH 202. Použité bolo zaťaženie 0,01 N a doba záťaže 5 s. Použité označenie vzoriek: Vzorky A – návar zhotovený kombináciou drôtu A 508 s tavivom F 13 s medzivrstvou tvorenou drôtom A 106 s tavivom F 11 Vzorky R – návar zhotovený kombináciou drôtu RD 520 s tavivom F 56 s medzivrstvou tvorenou drôtom A 106 s tavivom F 11 Vzorky L – návar zhotovený kombináciou drôtu Lincore 40-O s medzivrstvou tvorenou drôtom C 113 v plyne (Ar + CO2). Metodika hodnotenia adhezívneho potrebenia Pojazdové kolesá sú v technickej praxi namáhané vysokým plošným tlakom a zároveň dochádza ku kombinácii viacerých typov opotrebenia. Pri posudzovaní vzájomného vplyvu kolesa a koľajnice je treba zohľadniť najmä druh opotrebenia, ku ktorému dochádza pri ich vzájomnom dotyku a pohybe. Adhezívne opotrebenie skúmaných materiálov bolo hodnotené na prístroji AMSLER s plošným dotykom, ktorý dovoľuje skúšanie klzných dvojíc za sucha. Príložky boli vyrobené zo skúšaného materiálu a kotúčik z ocele STN 41 0420 (materiál koľajnice). Uloženie kotúčika a príložky bolo regulované na tlak v dotykovej ploche stlačením pružiny silou 1,5 kN. Oceľový kotúčik sa otáčal rýchlosťou 200 ot.min-1. Veľkosť adhezívneho opotrebenia bola hodnotená na základe hmotnostných zmien skúšobných vzoriek v jednotlivých etapách experimentu za dobu 30 sekúnd a do zadretia kinematickej dvojice. VÝSLEDKY EXPERIMENTOV Maximálne hodnoty tvrdosti boli zistené v miestach najbližších funkčnému povrchu skúmaných vzoriek v oboch skúmaných smeroch. Vzorka A R L
Krycia vrstva 475 462 448
Prechod krycej vrstvy do medzivrstvy 347 378 328
METALOGRAFICKÝ A CHEMICKÝ ROZBOR ŠTRUKTÚR Na vzorkách s návarmi a z referenčného materiálu sa uskutočnil chemický rozbor prvkov podľa uvedenej metodiky. Mikroštruktúra koľajníc je na obr. 4. Jedná sa o hrubozrnnú perlitickú štruktúru s minimálnym obsahom feritu.
324 340 262
Obr.5 – Makroštruktúra a mikroštruktúry návarov zhotovených kombináciou drôtu A 508 s tavivom F 13, s medzivrstvou zhotovenou drôtom A 106 s tavivom F 11
premene na bainitickú, čo potvrdili aj merania mikrotvrdosti v tejto oblasti. Hrúbka medzivrstvy je 2 mm. Na základe chemickej analýzy medzivrstvy sa dá povedať, že v nej došlo k poklesu množstva legujúcich prvkov oproti krycej vrstve. Pokles množstva spomínaných prvkov závisí aj od premiešania jednotlivých vrstiev návarov. Tepelne ovplyvnená oblasť medzi medzivrstvou a základným materiálom je tvorená acikulárnou feriticko-perlitickou štruktúrou, vplyvom tepelného ovplyvnenia došlo k rastu a zhrubnutiu zŕn. Je viditeľný plynulý rast a premena perlitu na bainit. V štruktúre sa vyskytoval aj doskovitý ferit a na hraniciach zŕn sú viditeľné cementitické fázy.
Obr. 4 – Mikroštruktúra koľajnice (materiál STN 41 0420) (zv. 100x)
Výsledné štruktúry jednotlivých vrstiev návarov sú zobrazené a popísané na obr. 5, 6, 7, a 8. Na obr. 5 je makroštruktúra návaru zhotoveného technológiou I. Keďže návar bol tepelne spracovaný, je možné pozorovať na vrchnej krycej vrstve povrchovo zakalenú vrstvu. Jedná sa o bainitickú štruktúru. V krycích vrstvách sú rozptýlené jemné častice karbidov chrómu, čo potvrdila aj EDX analýza. Zároveň bola potvrdená aj prítomnosť prvkov Mn a Si, ktoré návar získal z prídavného materiálu A 508, ale svoj vplyv malo aj použité mangánovo-kremičité tavivo F 13. Štruktúru medzivrstvy je možné označiť ako bainitickú, v niektorých miestach bola pozorovaná feriticko-perlitická štruktúra pri postupnej
Medzivrstva
Tabuľka 3 Priemerné hodnoty mikrotvrdosti HV 0,01 vzoriek A, R, L
SVĚT SVARU
návarov – povrchovým kalením. Maximálne hodnoty tvrdosti namerané na skúmaných vzorkách sú graficky znázornené na obr. 3. Priemerné hodnoty mikrotvrdosti HV 0,01 jednotlivých vzoriek s označením A, R, L sú uvedené v tab.3. Najvyššie hodnoty boli namerané v krycích vrstvách návarov. Pri vzorkách typu A hodnota mikrotvrdosti dosahovala 475 HV 0,01 a to v dôsledku zakalenia krycej vrstvy kolies. Maximálne hodnoty mikrotvrdosti návarov pri vzorkách typu R a L boli len o niečo nižšie a to bez použitia tepelného spracovania kolies po naváraní. Najnižšie hodnoty mikrotvrdosti dosahovala oblasť tepelne neovplyvneného základného materiálu 186–189 HV 0,01.
Prechod medzi medzivrstvou a zákl. mat. 241 220 215
Základný materiál 187 189 186
Obr. 6 – Makroštruktúra a mikroštruktúry návarov zhotovených kombináciou naváracieho drôtu RD 520 s tavivom F 56, s medzivrstvou zhotovenou drôtom A 106 s tavivom F 11
Na obr. 6 je makroštruktúra návaru zhotoveného technológiou II. Mikroštruktúru krycích vrstiev do hrúbky 3,5 mm od povrchu tvorí bainitická štruktúra. Bainitickú štruktúru potvrdila aj skúška tvrdosti a mikrotvrdosti. EDX analýzou bola v krycích vrstvách návaru zistená prítomnosť legujúcich prvkov ako Cr a Si, ale v návare mal ako legujúci prvok najväčšie zastúpenie Mn. Tieto legujúce prvky boli do návaru dodané z prídavného materiálu RD 520 a nemalú úlohu / 23
technologie svařování
zohralo pri legovaní návaru aj použité tavivo F 56. Medzivrstvu tvorí feriticko-perlitická štruktúra, v ktorej je možné pozorovať bainitické premeny. Hrúbka medzivrstvy je 2,0 mm. Z EDX analýzy medzivrstvy je možné konštatovať, že došlo k pomerne plynulému poklesu legujúcich prvkov Mn a Si v porovnaní s krycími vrstvami. Je to spôsobené nižším množstvom legujúcich prvkov v prídavných materiáloch pri naváraní medzivrstvy. V medzivrstve došlo k pomerne prudkému poklesu obsahu Cr, z toho dôvodu, že tento prvok prídavný materiál A 106 vôbec neobsahuje. Jeho obsah v medzivrstve klesá v závislosti od premiešania návarových vrstiev.
nozrnná bainitická štruktúra, ktorej zloženie sa mení plynulo vzhľadom na jej tepelné ovplyvnenie. V blízkosti vplyvu teplôt kalenia sa nachádza bainitická štruktúra. V prechodovej oblasti medzi základným materiálom je vidieť plynulé hrubnutie zŕn štruktúry, rast a premenu perlitu na bainit. Hrúbka TOO je 2,2 mm.
Obr. 8 – Makroštruktúra a mikroštruktúry nového povrchovo kaleného pojazdového kolesa
VÝSLEDKY SKÚŠOK ADHEZÍVNEHO OPOTREBENIA
Obr. 7 – Makroštruktúra a mikroštruktúry návarov zhotovených kombináciou drôtou s vlastnou ochranou Lincore 40-O a medzivrstvy zhotovenej drôtom C 113 v ochrannej atmosfére 80 % Ar + 20 % CO2
Na obr. 7 je makroštruktúra návaru zhotoveného technológiou III. Na makroštruktúre je zreteľná kresba návarových húseníc a spôsob vypĺňania návaru naváracím drôtom. Mikroštruktúru krycích vrstiev tvorí jemná acikulárna feritická štruktúra, v ktorej sú rozptýlené jemné zrná karbidu chrómu, čo potvrdil aj chemický rozbor návaru. Prítomnosť feritickej štruktúry potvrdilo aj hodnotenie tvrdosti a mikrotvrdosti. Z EDX analýzy vyplýva, že návar v oblastí krycích vrstiev obsahoval najvyššiu hodnotu Cr, o niečo nižšie zastúpenie v návare má Mn a Al. Najnižší výskyt v krycej vrstve návaru vykazoval Si. Medzivrstva je tvorená v prevažnej časti jemnozrnnou feritickou štruktúrou. Hrúbka medzivrstvy bola 2,0 mm. Z EDX rozboru medzivrstvy vyplýva, že pokles obsahu jednotlivých legujúcich prvkov v tejto oblasti je plynulý, výnimku tvoria prvky Cr a Al, ktoré nie sú v prídavnom materiáli drôtu C 113 zastúpené. Ich obsah v medzivrstve závisí iba od premiešania krycích vrstiev s medzivrstvou návaru. Detail mikroštruktúry kovu v prechodovej oblasti medzi medzivrstvou a základným materiálom poukazuje na bainitickú štruktúru. Na hraniciach zŕn bolo pozorované vylučovanie cementitu. Tepelne ovplyvnená oblasť základného materiálu je pomerne malá (1,5 mm). Na obr. 8 je zdokumentovaná štruktúra kaleného kolesa. Mikroštruktúru do hrúbky 3 mm od povrchu tvorí jemnozrnná martenzitická štruktúra, tvorená ihlicovitými útvarmi. Mikroštruktúra neobsahuje žiadne karbidické častice. Martenzitickú štruktúru potvrdila aj skúška tvrdosti a mikrotvrdosti, kde boli namerané hodnoty (700 HV a 790 HV 0,01) v porovnaní s tvrdosťou návarových vrstiev 470 HV a 480 HV 0,01. V tepelne ovplyvnenej oblasti (TOO) je jem24 /
Adhezívne opotrebenie bolo skúmané na laboratórnom stroji AMSLER. Skúšobné vzorky boli hodnotené na základe hmotnostných rozdielov a zároveň bol hodnotený aj čas do zadretia trecích kontaktných dvojíc. Priemerné hmotnostné úbytky na hodnotených materiáloch po 30 s adhezívneho opotrebenia sú uvedené na obr. 9. Z nameraných hodnôt vyplýva, že najmenšie hmotnostné úbytky boli zistené na vzorkách vyrobených z kaleného kolesa materiálu STN 42 2660. Hodnota hmotnostného úbytku je 0,00199 g na vzorku. Dôvodom nízkych hmotnostných strát je kalený povrch materiálu a jemnozrnná martenzitická štruktúra, dobre odolávajúca adhezívnemu opotrebeniu. Najnižšie hmotnostné úbytky z hodnotených vzoriek s návarmi ako aj najdlhšie časy do zadretia trecích dvojíc boli zistené na vzorkách vyrobených z kolies naváraných drôtom Lincore 40-O, obr. 10. Na odolnosť voči adhezívnemu opotrebeniu mala v tomto prípade vplyv prítomnosť Cr a jeho karbidov v trecej vrstve a istý vplyv zohráva aj prítomnosť Al.
Obr. 9 – Priemerné hmotnostné úbytky na hodnotených materiáloch po 30 s adhezívneho opotrebenia
Obr. 10 – Graf priemerných časov do zadretia skúmaných vzoriek
ZÁVER Príspevok prezentuje možnosti renovácie pojazdových kolies s cieľom overiť vhodnosť skúmaných prídavných materiálov v náročných tribologických podmienkach. Boli hodnotené vlastnosti návarových vrstiev a porovnávané z vlastnosťami nových povrchovo zakalených kolies z materiálu STN 42 2660. Chemické zloženie návarov realizované na priečnych výbrusoch vzoriek smerom od základného materiálu cez medzivrstvu po krycie vrstvy odpovedá použitému typu prídavných materiálov a premiešaniu materiálu vo vrstvách. Z rozboru mikroštruktúr vyplýva, že základný neovplyvnený materiál je tvorený feriticko-perlitickou štruktúrou. Po jej zakalení sa štruktúra základného materiálu zmenila na martenzitickú. Pri prvej technológií navárania, kde krycia vrstva bola povrchovo zakalená je štruktúra bainitická. Pri druhej technológií navárania je tiež krycia vrstva tvorená bainitom. Pri tretej technológii je krycia vrstva tvorená jemnou acikulárnou feritickou štruktúrou a v medzivrstve bola pozorovaná prítomnosť sieťovia feritických zŕn. Najvyššie hodnoty tvrdosti vykazovali vzorky odobraté z nových povrchovo kalených kolies. Tvrdosť a mikrotvrdosť zistená na vzorkách odobratých z návarov bola o tretinu nižšia ako hodnoty namerané na vzorkách z nových kolies (obr. 3, tabuľka 3). Na priečnych rezoch hodnotených návarov bolo možné sledovať vplyv premiešania materiálu a tepelného spracovania na tvrdosť a mikrotvrdosť. Na základe dosiahnutých experimentálnych výsledkov je možné konštatovať, že rozhodujúci vplyv na odolnosť materiálov voči hodnotenému typu opotrebenia má štruktúra materiálu a jeho chemické zloženie. Najväčšiu odolnosť vykazovali vzorky z nových povrchovo zakalených kolies, avšak čas do zadretia trecej dvojice bol najkratší. Zo vzoriek odobratých z navárov najlepšie výsledky boli dosiahnuté u návaru s krycou vrstvou zhotovenou drôtom Lincore 40-O. Uvedený materiál vykazoval najmenšie hmotnostné úbytky a zároveň najdlhšie časy do zadretia, kde v porovnaní s povrchovo kalenou vrstvou nových kolies dosahoval dvojnásobný čas (obr. 9, obr. 10). Laboratórne skúšky týchto materiálových kombinácií skončili, sú v súčasnosti overované v prevádzkových podmienkach. Na základe prevádzkových skúšok bude možné objektívnejšie posúdiť vhodnosť jednotlivých kombinácií materiálov na zvýšenie životnosti kolies. Realizované experimenty potvrdili, že renovácia naváraním je jedným z výhodných spôsobov predĺženia životnosti súčiastok. [1] BLAŠKOVITŠ, P. – ČOMAJ, M.: Renovácia naváraním a žiarovým striekaním. Alfa, Bratislava, 1991. [2] BLAŠKOVITŠ, P., SUKUBOVÁ, I., DURCOVÁ, J., KASALA, M.: Rozvoj procesov zvárania na zvárané konštrukcie. In.: Zváranie 2001, Tatranská Lomnica, 2001. [3] SUKUBOVÁ, I., KASALA, M.: Tvorba návarov odolných voči adhezívnemu opotrebeniu. Preparation of surface layer resistant to adhesive wearing. In.: Akademická Dubnica 2004. Bratislava: STU, 2004, II. diel, s. 525–528. ISBN 80-227-2076-3. [4] SUKUBOVÁ, I. – KASALA, M. Výber návarových materiálov pre abrazívne opotrebenie. Selection of surfacing materials for abrasive and erosive wear. In Welding technology – Technology for development of EU Industry. Stupava, B.v.ú. 2005. [5] ADAMKA, J.- PETRÍKOVÁ, G.: Vplyv štruktúry návarov na odolnosť proti abrazívnemu opotrebeniu. In.: Intertribo 93, Bratislava, 1993, s. 70. [6] BLAŠKOVITŠ, P., GRINBERG, N. A., SUCHÁNEK, J., GOUVEIA, H., REIS, M., DRUCOVÁ, J., SUKUBOVÁ, I., FARKAS, T., KASALA, M.: New hardfacing materials for abrasive and erosive conditions, In.: IIW Commission XII, Ljubljana: 2001. [7] VIŇÁŠ, J.: Renovácia valcov ZPO naváraním pre podmienky adhézno-abrazívneho namáhania. In: Transfer inovácií, Košice, TU-SjF, 2004: s. 110–112.
SVĚT SVARU
partnerské stránky
Robot Motoman ve společnosti AMMANN Autor: Ing. Rudolf Nágl, Motoman robotec Czech, Praha Společnost AMMANN Czech Republic, a.s., se sídlem v Novém Městě nad Metují, přední světový výrobce stavebních strojů, především silničních válců, zakoupila od firmy Motoman robotec robotizované svařovací pracoviště. Pracoviště je určeno pro svařování podskupin běhounů válců. Svařuje se několik mezikruží uvnitř válce, kde je jen malý prostor pro svařovací hořák. Základem robotizovaného pracoviště je průmyslový robot MOTOMAN typ EA1900N s „dutým zápěstím“. Tento typ robota je speciálně vyvinut pro svařování metodou MIG/MAG a konstrukce robota umožnuje vést svařovací drát, plyn a chladicí vodu ke svařovacímu hořáku středem horního ramene a zápěstím tohoto robota. Speciální hořák se otáčí okolo středu zápěstí o 360 stupňů. Tato vlastnost umožňuje nastavení optimální polohy svařovacího hořáku i v malém prostoru. Robot je vybaven svařovacím příslušenstvím firmy Fronius. Svařovacím zdrojem TPS 5000, vodou chlazeným hořákem a speciálním podavačem drátu, který je umístěn v ose horního ramene robota Motoman. Robot komunikuje se zdrojem pomocí digitálních signálů, svařovací stroj je plně programově řízen a umožňuje měnit svařovací parametry v průběhu hoření svařovacího oblouku. Při výběru svařovacího vybavení bylo nutné přihlédnout k velkému teplu, které při svařování vzniká. Pracoviště se dále skládá ze dvou polohovadel typu WG, které společnost Motoman robotec vyrábí. Obě polohovadla mají dvě robotem plně řízené osy, první naklápí svařenec a druhá se svařencem otáčí. Obě osy polohovadel jsou plně synchronizovány s pohybem robota, tvoří jeho 7. a 8. osu. Robot i obě polohovadla jsou řízeny z řídícího systému robota Motoman, typ NX100. Tento řídicí systém umožňuje řídit v jednom procesu až 36 os včetně jejich synchronizace. Pracoviště je dále vybaveno automatickým čističem hořáku s automatickou kalibrací koncového bodu svařovacího hořáku (TCP). Robot je dále vybaven vyhledávacím a sledovacím systémem COMARC. Tento sledovací systém umožňuje vyhledávat koutový svar a umožňuje přesné sledování „kořenové mezery při V svarech“. Celé pracoviště je oploceno a zajištěno bezpečnostnímy vraty. Bezpečnost a provoz pracoviště je řízeno řídicím PLC systémem firmy Siemens s ovládacím panelem a zobrazovací jednotkou. V průběhu práce robotizovaného pracoviště obsluha svařenec sestehuje. Po dokončení práce robota obsluha svařený kus odepne a pomocí jeřábu přesune na paletu. Sestehovaný dílec pak upne na pracovní desku polohovadla. Obsluha pak vyjde z pracovního prostoru polohovadla ven, zavře vstupní dveře a na panelu obsluhy stiskne tlačítko START. Polohovadlo nakloní pomocí jedné osy svařenec směrem k robotu. Robot přejede se svařovacím hořákem do vnitřního prostoru svařence a druhá osa polohovadla začne se svařencem otáčet. Robot pomocí systému COMARC vyhledá začátek svaru a začne postupně svařovat jednotlivá mezikruží. Při svařování je pohyb robota synchronizován s otáčením polohovadla. Po svaření jedné podskupiny běhounů válců je na druhý pozicioner připraven druhý svařenec a celý proces se opakuje také na druhé straně. Pracoviště je v provozu již 10 měsíců jeho produktivita a přesnost předčila očekávání a firma AMMANN uvažuje o nákupu dalšího pracoviště. SVĚT SVARU
www.motoman.de
Robotizované pracoviště Motoman je vybaveno dvěma pracovními místy. Každé z nich má samostatný vstup a obsahuje jedno dvouosé polohovadlo Motoman.
Dvouosé polohovadlo WL, na kterém je uchycen dílec. Robot pak provádí uvnitř dílce svařování mezikruží.
Příklady provedených svarů ve společnosti AMMANN.
/ 25
partnerské stránky
Novinka od společnosti Motoman – robot EA1800N www.motoman.de
Daniel Hadyna, Hadyna - International, Ostrava
3. Lepší dosahy robota než u standardních řešení průmyslových robotů. 4. Zlepšený přístup k úzkým místům na dílci a upínacím přípravkům. 5. Snížení času na programování z důvodů integrované kabeláže v rameni robota; programátor nemusí dávat pozor, aby kabeláží nezachytil o dílec nebo upínací přípravek. 6. Snížení pracovního taktu robota. 7. Snížení nákladů na spotřební díly, především kabeláž nástroje. 8. Jednoduchá údržba, především svařovacího hořáku a jeho součástí.
V závěru roku 2007 uvedla firma Motoman na trh nový robot řady EA, robot EA1800N. Roboty řady EA se vyznačují především tím, že mají přívodní kabeláž ke svařovacímu hořáku vedenou uvnitř horního ramene robota. Na trhu byly k dispozici svařovací roboty typu EA1400N a EA1900N s max. nosností 3,5 kg – tedy pro nesení svařovacího hořáku MIG/ MAG. Robot EA1800 má nosnost 15 kg a lze jej využít také pro další jiné aplikace. Robot Motoman EA1800N byl především vyvinut jako robot nejen pro svařování, ale také pro manipulaci s dílci a lepení apod. Využití robotů s technologií integrované kabeláže nástroje ve vnitřním prostoru ramene se tímto rozšiřuje. Výhodou těchto robotů je především lepší dosah robota zejména v úzkých prostorech dílce, programátor má méně starostí při programování robota – nemusí dávat velký pozor na to, aby
26 /
při pohybu robota nezavadil kabeláží nástroje o dílec nebo upínací přípravek. Další velkou výhodou je 5x vyšší životnost kabeláže, především pro svařovací hořák. Navíc bajonetové uchycení kabeláže a všech součástí svařovacího hořáku umožňují snadnou výměnu těchto dílců bez nutnosti odstavit robotizované pracoviště na delší dobu než několik minut. Při aplikaci svařování je možné svařovacím hořákem nepřetržitě protáčet. To rovněž přináší úspory v taktu robotizovaného pracoviště. Faktem je, že až 85 % svařovacích robotů je dnes dodáváno v provedení EA. Více informací získáte na internetových stránkách http://www.motoman.cz. VÝHODY A PŘEDNOSTI ROBOTA EA1800N: 1. Vhodný pro svařování a manipulaci. 2. Maximální nosnost robota je 15 kg.
SVĚT SVARU
partnerské stránky
Svět svaru ve zkratce 30˚
2 150
870
45
Ø56
6xM4, 10 mm depth
Ø45H7
P 3243
Ø122
Ø6H7, 6 mm depth
1535 760
A
Ø100
220
185
110
380 335 555
344 120
4 x Ø18
195 ± 0,1
2 x Ø12H7
1507
0
195 ± 0,1 50 120
170 ± 0,1
300
B
335 380
C
130 ± 0,1 130 ± 0,1
1807
07
R18
06
R3
180°
9. Je možné použít automatickou kalibraci nástroje, pokud se dokoupí potřebné příslušenství. DALŠÍ MOŽNOSTI ROBOTA EA1800N: – Svařování bez nutnosti použití upínacích přípravků; jeden robot drží svařenec a polohuje s ním do potřebných pozicí, zatím co druhý robot provádí svařování. Roboti jsou řízeni jedním řídicím systémem a jsou plně synchronizováni. – Snadná možnost využití navádění robota na místo svařování pomocí funkce COMARC. Možnost také pro využití svařování více vrstvých svarů.
* ±27,5 (for wall mounting)
180°
– Nastavení a seřízení režimů robota – ochrany při případných kolizích robota s pevnou překážkou. PROGRAMOVÁNÍ ROBOTA: – Dálkový ovládač – tzv. „Teachpendant“ je vybaven 6,5“ displejem s barevnou dotekovou obrazovkou, která činí programování přehledné a rychlé. – Displej může být individuálně upraven podle potřeb dané technologie použití průmyslového robota. – Řízení obsahuje češtinu a je vybaveno bohatou nápovědou.
VÝSTAVY 2008 A 2009 V květnu letošního roku se uskuteční výstava svařovací techniky Welding Brno, která se bude konat v době od 13.–16. 5. 2008 (úterý až pátek). Pokud budete chtít více informací o výstavě Welding Brno, získáte je na internetové adrese: http://www.bvv.cz/welding. V letošním roce se ještě konají výstavy: Eurowelding Nitra (SK), 20.–23. 5. 2008, http://www.agrokomplex.sk/akcie/ msv2008/, MSV Brno, 15.–19. 9. 2008, http://wwwbvv.cz/msv Časopis Svět Svaru je mediálním partnerem všech těchto výstav. A ještě jedna informace, v roce 2009 se bude konat největší evropská výstava zaměřená na svařovací techniku v německém Essenu – Schweissen & Schneiden, která se bude konat v září. Bližší informace přineseme včas. ROVNÝ SVAŘOVACÍ DRÁT Obecně platí, že běžný svařovací drát (např. dle EN 440 G3Si1) navinutý ve velkoobjemovém balení – tedy v sudu, je téměř rovný. Pokud byste vymotali kus svařovacího drátu ze sudu, odstřihli jej a hodili volně na podlahu, měl by se jen mírně vlnit. Vlnění by nemělo být větší než cca 120 mm na každou stranu v délce cca 1 m. Jedna z hlavních výhod drátů balených v sudech je fakt, že drát z kontaktní špičky vybíhá rovně. Hozený svařovací drát ustřižený z cívky drátu by měl na podlaze vytvořit kruh o průměru cca 980 mm. Z kontaktní špičky drát vybíhá mírně šikmo, avšak pro ruční svařování to nemá žádný negativní důsledek. U automatového nebo robotizovaného svařování, především u tenkých materiálů, může stroj zahájit svařování mimo požadovanou polohu. To může mít vliv na kvalitu svarů. PROČ JE NUTNÉ ČISTIT PLYNOVOU HUBICI Při svařování metodou MIG/MAG je nutné pravidelně čistit vnitřní prostor plynové hubice od rozstřiku svarového kovu, který se mj. lepí do vnitřního prostoru plynové hubice. Čištění je potřeba provádět obecně řečeno ze dvou hlavních důvodů. Pokud by byla plynová hubice příliš zanesena, nebude proudit kolem kontaktní špičky dostatek ochranného plynu a svary budou pórovat. Druhým důvodem je možnost vzniku elektrického zkratu mezi kontaktní špičkou, přes kterou je přenášen jeden z elektrických pólů přes svařovací drát na základní svařovaný materiál a mezi plynovou hubicí, která je součástí elektrického zemnění svařovacího stroje. Pak může dojít minimálně k poškození řízení svařovacího stroje. I když je pak svařovací stroj v záruce, oprava takové poruchy není nikdy záruční.
SVĚT SVARU
/ 27
partnerské stránky
Jak se chránit před blesky? por. PhDr. Petr Kopáček, internetový server www.pozary.cz - ohnisko žhavých zpráv on-line
Léto je za dveřmi a s ním také typické bouřky doprovázené nejen hromy, ale také blesky. Počet bouřkových dní za rok se pohybuje v rozmezí 25-40 a blesky každoročně způsobí několik požárů lidských obydlí. Jen v roce 2005 hasiči evidovali 66 požárů od blesku, bylo přitom zraněno 9 osob a způsobeny škody ve výši zhruba 9,8 milionu korun. Blesk je silný elektrický výboj vzniklý v atmosféře. Úder blesku lze chápat jako zkrat mezi mrakem a zemí, kdy se výboj sestupující z mraku setká s výbojem ze země. Takový výboj o několika desítkách až stovkách tisíc ampér může nejen způsobit požár, ale kvůli tzv. přepěťovým impulsům i značné škody na elektrických a elektronických přístrojích a zařízeních, a co hůř, zapříčinit i úrazy lidí elektrickým proudem. Jsou zaznamenány také případy, kdy po zásahu bleskem došlo k průmyslovým haváriím, a tedy i astronomickým ekonomickým ztrátám (např. v roce 2002 v Polsku udeřil blesk do zásobníků ropné rafinérie, což způsobilo požár několika tisíc tun paliva). Na vzniku těchto neštěstí se však bohužel často podílí lidská nedbalost. Řekněme si tedy ve stručnosti, jaká nebezpečí nám a našim obydlím v souvislosti s blesky hrozí a jak se jich vyvarovat. V prvé řadě je nutno mít v pořádku hromosvodní soustavu (bleskosvod). Bleskosvod slouží především jako vnější ochrana budov před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku. Také osoby nacházející se uvnitř nebo vedle objektu by měly být díky tomu chráněny před zraněním či dokonce smrtí kvůli průchodu bleskového proudu. Vnější ochrana budovy proti účinkům blesku funguje následovně: jímací soustava - tedy jímací tyč a jímací vodiče - zachytí přímý úder blesku do objektu, bleskový proud je bezpečně sveden pomocí systému svodů do uzemňovací soustavy, 28 /
která ho rozvede v zemi. Za podmínky, že je uzemnění správně zapuštěno do země a dostatečně odizolováno od samotné budovy, pak v zemi dojde k bezpečné neutralizaci blesku. Zde platí jedno velice důležité pravidlo: Nesnažit se vše dělat svépomocí a při výběru zařízení dát na radu kvalifikovaných odborníků. Instalaci a údržbu hromosvodní soustavy bychom určitě měli svěřit odborné firmě - ostatně jako v případě všech záležitostí souvisejících s elektřinou. Stejně jako všechny zařízení mající souvislost s elektřinou, musí být každá hromosvodní soustava udržována v provozuschopném stavu a procházet pravidelnou revizí. Ta by měla být provedena licencovaným revizním technikem přinejmenším každých 5 let u běžných objektů, v případě více rizikových budov (kde např. hrozí nebezpečí požáru a výbuchu) pak jednou za dva roky. Revize se rozhodně vyplatí, protože pokud není bleskosvod v pořádku, je to pro objekt i jeho obyvatele ještě nebezpečnější, než kdyby tam žádný nebyl. Nutné je také dávat pozor na mechanickou pevnost a na ošetření bleskosvodu proti korozi. Zvlášť opatrně postupujte v případě, že rekonstruujete budovu. Po skončení prací nezapomeňte celou hromosvodní soustavu znovu uvést do funkčního stavu. Bleskosvod musí mít instalovány zejména ty budovy, kde opravdu existuje reálné ohrožení a kde by mohl blesk ohrozit život a zdraví osob nebo způsobit značné majetkové škody. Jedná se například o činžovní domy, školské či zdravotnické budovy, průmyslové objekty, stavby na návrší atd. Záleží na odpovědnosti každého z nás, zda na svém rodinném domě, chatě či chalupě nechá nainstalovat hromosvodní soustavu, každý by si však měl uvědomit i rizika vyplývající z nedostatečně chráněného majetku. Stejně jako v případě jiných protipožárních opatření, také
v ochraně proti blesku a obecně přepěťovým impulsům se rozhodně nevyplatí šetřit. Pokud je hromosvodní soustava v pořádku, ochrání nás před následky 99% úderů blesku. Během bouřky však nejsme v ohrožení jen my, lidé, ale škody vpravdě fatální hrozí i našim elektrospotřebičům a vůbec všem přístrojům napájeným elektřinou. Stačí pouze, aby blesk udeřil přímo do elektrického vedení a přepěťový impuls způsobený zásahem blesku může poškodit či zcela zničit elektroniku v okruhu několika kilometrů. I na velké vzdálenosti pak může mít impulsní přepětí v elektrické síti způsobené úderem blesku za následek poruchy chodu elektronických (a elektrických) přístrojů a snížení jejich životnosti. Počítače, audiotechnika, domácí videa, ovšem i domácí kuchyňské spotřebiče, plynové kotle apod. - v každém z těchto přístrojů se dnes nachází elektronické obvody, které mohou být při bouřce nenávratně zničeny. Samotný bleskosvod, který je většinou konstruován především na ochranu budovy před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku, nám v ochraně domácích elektrospotřebičů příliš nepomůže. Ideální samozřejmě je, když tyto přístroje během bouřky odpojíme z elektrické sítě (Je nutno zdůraznit, že v podobném případě nestačí jen vypnout vypínač či jistič, kvůli malé vzdálenosti mezi jističem a vypínačem se již v minulosti mnohokrát stalo, že impuls přeskočil a neštěstí bylo hotovo). Bohužel takové řešení je mnohdy obtížně realizovatelné, a to vzhledem k tomu, že užíváme stále modernější a složitější přístroje napojené nejen na napájecí zdroj, ale také např. na telefonní vedení, kabely či datové sítě, a odpojení je tak nejen pracné, ale i nevhodné. Některé přístroje musí fungovat i během bouřky (koneckonců i třeba požární signalizace, telefon atd.). Právě skrze tyto nejrůznější sítě se k nám do budovy může dostat přepěťový impuls způsobený například bleskem, který udeří v blízkém okolí (např. do sousedova domu, v okolí do země apod.), a který nám pak nenávratně zničí všechny přístroje napojené na elektřinu. Řešením může být moderní zařízení sloužící k ochraně proti pulsnímu přepětí – tzv. přepěťová ochrana, která chrání nejen proti výbojům blesku, ale obecně proti jakýmkoliv prudkým výkyvům napětí v elektrické síti. Svodiče bleskových proudů a svodiče přepětí svedou přepěťový impuls bezpečně do země nebo do takového místa, kde nezpůsobí škodu. Stejně jako v případě bleskosvodů však platí jasná pravidla: vhodná zařízení a přístroje chránící náš dům před podobnými riziky bychom měli vybrat až po konzultaci s kvalifikovanými odborníky a odborné firmě bychom také měli svěřit jejich následnou instalaci a pravidelnou údržbu. Potřeba přepěťové ochrany se stále zvyšuje, s tím, jak neustále roste počet elektroniky a elektrických spotřebičů v domácnostech. Navíc moderní přístroje jsou právě kvůli své větší sofistikovanosti stále méně odolné proti náhlým výkyvům napětí v elektrické síti. V tomto případě se určitě vyplatí na ochraně své a svých příbytků nešetřit, protože případné škody mohou být mnohem vyšší a někdy nenahraditelné (např. ztráta dat v počítači). A protože léto je i obdobím výletů do přírody, je vhodné uvést také obecná pravidla, jak se chovat během bouřky, pokud nejsme schováni SVĚT SVARU
partnerské stránky
v budově. I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen zřídka, končívají podobné případy mnohdy tragicky, a proto je dobré chovat se za bouřky rozumně: • Během bouřky nevycházejte zbytečně ven a raději si neplánujte výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek. • Pokud se v době bouřky nacházíte venku, schovejte se. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné bleskosvodem. V přírodě se můžete bezpečně schovat v hustém lese a háji, nižším porostu, úzkém údolí nebo u úpatí vysoké skalní stěny. • Naopak se rozhodně neschovávejte pod osamělými stromy, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez bleskosvodu (např. staré hájence). Velké bezpečí neskýtají ani velká stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé kostely), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení. • Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení) a vysokých osamocených stromů. Jelikož je blesk jak známo silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými
a plynovými spotřebiči. Za bouřky venku nepřenášejte kovové předměty (ani deštník!!) – fungují totiž jako bleskosvod. Stojí za to si připomenout případ z loňského roku, kdy úder blesku připravil o život golfistu, který se hře věnoval i během bouřky. Ačkoliv za bouřky si většinou na nedostatek větru nemůžeme stěžovat, není vhodné ani pouštění draků. • Při pobytu v přírodě během bouřky neutíkejte ani se neschovávejte pod osamocenými stromy, v obou případech by vás blesk mohl zasáhnout. • Během bouřky nezůstávejte na kopcích a holých pláních. Překvapí-li vás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe. • Nezdržujte se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání. • Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 s mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňte až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem). • Většinu bouřek doprovází i silný vítr, který také představuje riziko. Proto se držte v bezpečné vzdálenosti od vysokých stromů (hrozí vývraty,
nebezpečné odletující větve mohou způsobit vážná zranění), nebo sloupů elektrického vedení (shozené dráty mohou být stále pod proudem). • Pokud vás zastihne bouřka v automobilu, nemusíte se blesku příliš obávat. Jestliže necháte okna i dveře zavřené, poskytne vám plechová karoserie spolehlivou ochranu. V případě silných nárazů větru však dávejte pozor na padající stromy či větve. • Pokud jste v budově, během bouřky se raději zdržujte na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu. Nezapomeňte zavřít okna a vypnout televizor a další přístroje, jejichž součástí je obrazovka. • Během bouřky dávejte pozor na vodu a všechny látky, které snadno vodí proud. Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření apod. Blesk je v podstatě koncentrovaná elektřina a jako takový může být neškodným, ale i velmi nebezpečným jevem, přinejmenším vůči našemu zdraví a majetku. Proto se snažme podobná rizika minimalizovat, abychom se ve zdraví mohli těšit z té „ochočené a nedivoké“ elektřiny proudící denně v našich domovech.
Modré světlo soutěž o nejhezčí fotografii svařování Daniel Hadyna, Hadyna - International, Ostrava Modré světlo – vzniká při obloukovém svařování. A soutěž Modré světlo je zaměřena na a fohlásil hlá silo o tografie zachycující svařovací oblouk. Ihned po vyhlášení soutěže se nám do soutěže přihlásilo velké množství čtenářů a své fotografie svařovacího oblouku nám do soutěže zaslali. A právě pro velký ohlas na tuto soutěž také v letošním roce připravujeme její druhý ročník. Informace a pravidla soutěže budou zveřejněny v našem druhém vydání časopisu Svět Svaru a pak rovněž na internetových stránkách http://www.svetsvaru.cz. Ihned po vydání časopisu č. 2/2008 bude soutěž odstartována a bude trvat do konce měsíce srpna. V září pak vylosujeme 3 účastníky soutěže, které pak odměníme zajímavými cenami. Hlavní cenou soutěže bude LCD televizor a pak dva digitální fotoaparáty značky CANON. Ceny budou předány v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, který se koná v září 2008. Pokud Vás zajímají informace z prvního ročníku soutěže a chcete se podívat na přihlášené fotografie, navštivte internetové stránky časopisu, sekce „Modré světlo“. Takže pozor! Začínáme v květnu. Těšíme se na nové zajímavé fotografie. Redakce časopisu Svět Svaru
SVĚT SVARU
/ 29
partnerské stránky
SVÁŘEČSKÝ ČESKO-ANGLICKÝ SLOVNÍK regál dílna podlaha čas cyklu pracovní disk řídicí systém řídicí ústrojí řetěz (např. kola) vrata redukční ventil koleje, cesta kolejnice továrna vývoj reklama odporové svařování obloukové svařování svařování pod tavidlem nosník H nosník U most mostárna tah (tažení) drát kolo
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ověřte si svou znalost technické angličtiny používané v oboru svařování. Nápověda: rack, workshop, floor, cycle time, default drive, control system, steering unit, chain, gate, reducer, track, rail, factory, development, advertising, spot welding, arc welding, submerget-arc welding, (submerget-melt welding), H-beam, channel, bridge, bridge building works, traction, wire, wheel
MURPHYHO NEJEN SVAŘOVACÍ ZÁKONY • Tvorba technologických postupů svařování vážně poškozuje zdraví! (Varování Ministerstva zdravotnictví) • Čím dražší technologii výroby si zaplatíte, tím více problémů na vás čeká. (Onassisova úměra) • Většina těchto technologií vás přímo ohrožuje na životě. (Dangerousův zákon) • Chystáte-li se na kontrolu s tím, že budete prima pozorovat svářeče v jejich pracovním prostředí, uvědomte si, že svářeči vaše nadšení nesdílejí. (Wildbeastův zákon) • Vždy se ve vaší firmě najde alespoň jeden kolega, kterému jste natolik protivný, že vás veřejně obviní z toho, že jste mu zahodil pracovní výkazy, rozšlápnul služební mobil nebo ukradl a snědl svačinu. (Guttersnipeův zákon)
30 /
SVĚT SVARU
=?< Mezinárodní veletrh technologií pro povrchové úpravy
Mezinárodní slévárenský veletrh
Mezinárodní veletrh plastů, pryže a kompozitů
Mezinárodní veletrh svařovací techniky
ntech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech f ng profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex weldi ex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex pl ntech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech f ng profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex weldi ex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex pl ntech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech f ng profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex weldi ex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex pl ntech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech f ng profintech ch fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding pr profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex weldi ex plastexx welding w g profi pprofintech ntech fondex plastex plastex welding we ding g profintech pprofi pro fintech fondex plastex p stex weldingg pprofintech pla pr profi oofintech fondex pl pplast plastex astex wel welding ding in profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex pl ntech fondex dex ex pla plastex l ste stex t xw welding eldi eld lding ing pr profi ofi finte ntech t ch h fon ffondex fond ondex dex pl plastex last astex tex wel weldi welding ldi dingg pprofi din rofi fint ntech tech h fo ffondex onde ndex d x pl pplastex lastex last las tex we weldi welding lding ldi ng pro profi fint fin n ntech tech ffondex tech tec ondex ond dex pla pl plastex aste welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech f Zaregistrujte se on-line před svou návštěvou veletrhu a ušetříte ng profin ntech tech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech ntecch fondex f plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex weldi ex plastexx welding welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex weld welding ding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex pl čas a peníze! ntech fondex dex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex pla plastex aste welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex welding profintech f ng profint ntech tech ech fo ffondex onde d x plastex de plas lastex last te we te welding eldi ld ng g pro pprofi ofi fint fin ntech ntec tech fondex tech fond o ddeex ex plastex pla l ste stex t x welding weld eldi lding ing g pr pprofi ofintech ofi nte t ch te ch fondex foondex fon de plastex de pllast aste tex ex welding wel elldi eldi d g profi din profi ofintech nttech fondex f plastex welding profintech fondex plastex welding profintech fondex plastex weldi ex plastex welding profi profintech ntech fondex plastex welding profintech profintech fondex plastex welding profintech profintech fondex plastex welding profintech profintech fondex plastex welding profintech profintech fondex plastex welding profintech profintech fondex pl
REGISTRACE GS C NÁVŠTĚVNÍKŮ Š Ů
www.bvv.cz/toptechnology
13.–16. 5. 2008 Brno – Výstaviště Společně s veletrhy PYROS/ISET, INTERPROTEC
Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno Tel.: +420 541 152 926 Fax: +420 541 153 044
[email protected] www.bvv.cz/toptechnology
Rozumíme Vašim potřebám.
Porozumění. Důvěra. Inovace. Tato tři slova popisují zaměstnance Air Products and Chemicals, Inc. a kvalitu služeb, které všem svým zákazníkům každodenně poskytují. Odrážejí naši úspěšnou historii a slibnou budoucnost, a to díky úsilí o rozvoj a udržení trvalých vztahů s našimi zákazníky, které stavíme především na vzájemném porozumění. Jedinečné znalosti a pracovní nasazení našich 22 000 zaměstnanců po celém světě nám umožnily získat vedoucí postavení v našem průmyslovém odvětví. Společnost Air Products, založená před více než 60 lety, je dnes jedinou společností dodávající jak technické plyny, tak chemikálie, s obratem přesahujícím 10 miliard USD. Poskytujeme služby statisícům zákazníků ve více než 40 zemích. Jejich loajalitu si získáváme pochopením potřeb, poctivým a čestným podnikáním a inovacemi, jež nám umožňují překonat tradiční očekávání.
tell me more
www.airproducts.cz Bezplatná infolinka ČR 800 100 700