2008) Marcela Cupalová Václav Štěrba

VYBRANÁ

TÉMATA Jednání o Kosovu v národních parlamentech Ekonomika Kosova (1/2008)

Marcela Cupalová Václav Štěrba

Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny

Parlamentní institut

Vybraná témata 1/2008

Leden 2008

TÉMATA 1/2008

14. 1. 2008

OBSAH 1. JEDNÁNÍ O KOSOVU V NÁRODNÍCH PARLAMENTECH .....................3 2.1. PARLAMENTY OBECNĚ ...........................................................................3 2.2. ITÁLIE (Camera dei Deputati) ...........................................................................3 2.3. SLOVENSKO ................................................................................................4 2.4. VELKÁ BRITÁNIE (House of Commons).........................................................4 2.5. LITVA (Seimas)...............................................................................................6 2.6. SLOVINSKO (Drzavni sbor).............................................................................6 2.7. SRBSKO (Narodna skupstina) ............................................................................6 2. EKONOMIKA KOSOVA.....................................................................................8 Aktuální analýzy think-tanků ke Kosovu....................................................................11

Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

TÉMATA 4/2006

14.07. 2006

1. JEDNÁNÍ O KOSOVU V NÁRODNÍCH PARLAMENTECH 2.1. PARLAMENTY OBECNĚ1 Otázka Kosova byla v průběhu roku 2007 projednávána prakticky ve všech parlamentních komorách na starém kontinentu. Většinou však pouze na půdě specializovaných výborů a v rámci širších otázek – diskuse o zahraničněpolitických prioritách, rozpočtu pro zahraniční politiku, schvalování zahraničních misí, prostřednictvím parlamentních interpelací či v rámci schvalování vládního mandátu pro jednání Rady EU pro obecné záležitosti a vnější vztahy.2 V některých parlamentech byla vytvořena speciální poslanecká uskupení ke kosovské problematice (např. „studijní skupina“3 ve francouzském Assemblée Nationale nebo „skupina na podporu Kosova“ v estonském Riikogu). V rámci zahraničních cest se přímo na místě s problematikou seznamovaly delegace zahraničních výborů (např. dánského a belgického parlamentu, v září resp. v lednu 2007). Pouze v několika parlamentech (Rakousko, Litva, Velká Británie) byla diskutována příprava budoucí(ch) civilní(ch) mise(í) EU v Kosovu. Samostatná diskuse ke Kosovu, vedená na plénu, proběhla ve slovenském a italském parlamentu (oba viz níže), přičemž první zmíněný přijal i usnesení. Zajímavé debaty k tématu se uskutečnily v obou britských komorách a vzhledem ke zvláštní pozici zahraničních výborů též v Litvě a Slovinsku (podrobněji viz níže). Usnesení odmítající odtržení Kosova přijal 26. 12. 2007 srbský parlament. 2.2. ITÁLIE (Camera dei Deputati) Otázka statusu Kosova byla ve Sněmovně reprezentantů široce diskutována 17. ledna 2007, u příležitosti návštěvy zvláštního zmocněnce OSN M. Ahtisaariho. Zahraniční výbor přijal k tématu usnesení, ve kterém zdůraznil následující: 1) Řešení statusu Kosova musí být učiněno v širším kontextu vztahů Evropské unie se západním Balkánem. 2) Srbsku musí být nabídnuta jasná evropská perspektiva. 3) Menšinám v Kosovu musí být účinně garantována lidská, politická a kulturní práva. 26. listopadu 2007 byla diskuse ke Kosovu otevřena na plénu Sněmovny. Prozatím nebylo přijato žádné usnesení, předpokládá se však pokračování jednání v roce 2008.

1

Data pocházejí ze zvláštní ankety, kterou provedl Parlamentní institut prostřednictvím sítě ECPRD (European centre for Parliamentary Research and Documentation) v prosinci 2007. 2 Bez zajímavosti jistě není informace od ruských kolegů, že otázka Kosova nebyla v průběhu roku 2007 diskutována ani v Dumě, ani v Radě federace – a to ani na půdě specializovaných výborů. Ruští poslanci ovšem neváhají prezentovat ruskou pozici k tématu v rámci početných jednání se zahraničními partnery. 3 Groupe d´Études sur le Kosovo 3 Kontakt: Václav Štěrba - e-mail: [email protected], tel. 25717 2237

TÉMATA 4/2006

14.07. 2006

2.3. SLOVENSKO Kosovo bylo horkým tématem na plenárním zasedání slovenské Národní rady 28. března 2007. Výsledné kompromisní usnesení získalo podporu všech politických stran, s výjimkou Strany maďarské koalice, jejíž poslanci se zdrželi hlasování.4 Vyhlásenie Národnej rady Slovenskej republiky k riešeniu budúceho štatútu srbskej provincie Kosovo Národná rada Slovenskej republiky v y j a d r u j ú c p r e s v e d č e n i e, že úplná a ničím neobmedzená nezávislosť provincie Kosovo nie je v záujme stability regiónu vystaveného dlhé roky tragédiám a krízam; že všetky možnosti dialógu na dosiahnutie dohody neboli vyčerpané; že riešenie budúceho štatútu provincie Kosovo musí vychádzať z rešpektovania legitímnych požiadaviek Srbska, ako aj Charty Organizácie Spojených národov a ostatných medzinárodných právnych noriem; očakáva od vlády Slovenskej republiky, že bude hľadať spoločné riešenie budúceho usporiadania pomerov na Západnom Balkáne v spolupráci s ďalšími členskými krajinami Európskej únie a s jasnou perspektívou integrácie krajín Západného Balkánu do Európskej únie; v e r í, že takto vyjadrená vôľa Národnej rady Slovenskej republiky prispeje k stabilizácii pomerov v danom regióne.

2.4. VELKÁ BRITÁNIE (House of Commons) Podrobná debata k vládním pozicím v orgánech EU proběhla na půdě Zahraničního výboru 12. prosince 2007 (načasováno mezi zasedání Rady pro obecné záležitosti a vnější vztahy – 10.12. - a zasedání Evropské rady – 14.12.). Vládu reprezentoval státní tajemník David Miliband. Pokud jde o Kosovo, poslanci během jednání otevřeli několik zajímavých otázek:

4

SMK musela především brát v úvahu autonomistické ambice svého radikálního křídla, které se snaží tlumit. 4

Kontakt: Václav Štěrba - e-mail: [email protected], tel. 25717 2237

TÉMATA 4/2006

14.07. 2006

• Rusko v Radě bezpečnosti OSN blokuje přijetí nové rezoluce ke Kosovu. Je možné nalézt dostatečný právní základ pro implementaci Ahtisaariho plánu ve stávající rezoluci č. 1244? Jednání se nyní vrátí na půdu Rady bezpečnosti, nicméně uplynulé čtyři měsíce vyjednávání ukázaly, že řešení přijatelné pro obě strany se nalézt nedá. Ale rezoluce č. 1244 poskytuje dostatečný právní základ pro pokračující přítomnost NATO v Kosovu i pro civilní přítomnost EU – včetně mise ESDP zaměřené na asistenci kosovským policejním a soudním orgánům. • Souhlasí s tímto výkladem ostatní členské státy EU? Jsou některé připraveny takové řešení zablokovat? Velká většina členských států považuje rezoluci č. 1244 za dostatečný právní základ pro civilní misi EU a s největší pravděpodobností bude v této věci dosaženo konsensu. Jinou věcí je uznání kosovské samostatnosti – tu zřejmě některé členské státy EU neuznají hned v první vlně. • Kosovská vláda nemá prakticky žádné reálné pravomoci v severních oblastech provincie osídlených Srby. Uznáním nezávislého Kosova v jeho současných hranicích tak prakticky vytvoříme situaci obdobnou té na Kypru. Je skutečně naprosto vyloučena varianta rozdělení Kosova? Řešení situace rozdělením provincie se skutečně „vznášelo ve vzduchu“ během jednání vedených v uplynulých dvou letech. My takové řešení nepodporujeme a stejně tak většina partnerů. Rozdělení by nebylo řešením už i proto, že srbské obyvatelstvo nežije jen na severu Kosova, ale je roztroušeno po celé provincii. Ahtisaariho plán tento problém dobře řeší prostřednictvím významného přesunu pravomocí na místní úroveň a garancí ochrany práv menšin. • Jaký vývoj naberou události v Kosovu a Srbsku ve chvíli, kdy Kosovo přistoupí k jednostrannému vyhlášení nezávislosti? Bude záležet na způsobu provedení. Pokud tento krok bude proveden opatrně, za spolupráce s mezinárodním společenstvím, bez násilí a při respektování Ahtisaariho plánu pokud jde o práva menšin, je zde reálná šance, že se věci pohnou kupředu způsobem neohrožujícím životy a bezpečnost v zemi. • Srbové si určitě nechtějí komplikovat svoji cestu do Evropy. Bezpochyby ale nepřistoupí na ztrátu Kosova výměnou za cokoli. Srbové by byli akceptovali osamostatnění Kosova během balkánských válek, čehož jsme my mohli využít, kdybychom byli chtěli. Nyní Srbové věří, že Kosovo je nedílnou součástí jejich země a nedají ho. Rád bych zde slyšel závazek od státního tajemníka, že Británie se nezapojí do případné invaze vedené USA, která by nebyla založena na rezoluci Rady bezpečnosti OSN…nebo do vynucení nezávislosti prostřednictvím sil NATO.5 Bylo by velikou chybou využít mírové síly k zamezení srbské vládě vykonávat vládu v její vlastní zemi. Bude záležet na každé zemi zvlášť, zda uzná kosovský stát. Jisté jen to, že status quo je nadále neudržitelné a že musíme situaci v Kosovu řešit. Mandát sil NATO je chránit obyvatele před násilím, chránit lidské životy. Nic víc.

5

KFOR má v Kosovu 16000 vojáků, z toho je 155 Britů. 5


TÉMATA 4/2006

14.07. 2006

2.5. LITVA (Seimas) Zahraniční výbor litevského parlamentu se v uplynulém roce věnoval Kosovu celkem desetkrát – z toho osmkrát v rámci projednávání mandátu vlády pro jednání v Radě EU a dvakrát jako samostatným tématem. Ačkoli nebylo k řešení statusu Kosova přijato žádné usnesení, hrál výbor klíčovou roli při vytváření vládní pozice k tématu. Pozice zahraničního výboru je v jednacím řádu Seimas mimořádně silná – např. v oblastech Společné zahraniční a bezpečnostní politiky a Evropské bezpečnostní a obranné politiky mají jeho usnesení váhu usnesení pléna. Významnou roli hraje pravidelné projednávání vládních pozic vždy těsně před jednáním Rady pro obecné záležitosti a vnější vztahy. 2.6. SLOVINSKO (Drzavni sbor) V listopadu 2007 uspořádal Zahraniční výbor mimořádné zasedání k tématu Kosova. Nebylo přijato usnesení ani žádný další formální výstup a jednání samotné bylo veřejnosti uzavřené. Na schůzi však bylo dosaženo širokého politického konsensu mezi stranami k budoucnosti Kosova. O tento konsensus se nyní může plně opřít slovinská vláda, která z pozice předsednictví musí koordinovat unijní politiku v této oblasti. 2.7. SRBSKO (Narodna skupstina) 26. prosince 2007 projednal srbský parlament zprávu vlády o průběhu jednání vedených mezinárodní trojkou a schválil vládní návrh usnesení k „ochraně suverenity, teritoriální integrity a ústavního pořádku Srbska.“ Pro usnesení hlasovalo 220 z 250 poslanců, 14 bylo proti. V tomto usnesení Národní shromáždění:6 • Souhlasí se závěry zprávy vlády, že albánská strana se po celou dobu vyhýbala skutečnému jednání, tak jako během první fáze jednání vedených M. Ahtisaarim. Hlavním důvodem jejich obstrukčního jednání je podpora ze strany některých západních států, které trvají na kosovské nezávislosti. Kosovští Albánci proto nemají skutečnou motivaci k hledání kompromisního řešení. • Má za to, že silný odpor některých západních států k pokračování jednání o budoucím statusu Kosova znemožnil Radě bezpečnosti OSN nalézt kompromisní řešení. Tyto státy povzbuzovaly kosovské představitele k vyhlášení nezávislosti a vyhrožovaly Srbsku, že tento nezákonný akt uznají. • Je toho názoru, že Evropská rada se ve svých závěrech z 14. 12. 20077 shodla na aktivitách, které přímo ohrozí suverenitu, teritoriální integritu a ústavní pořádek Srbska. • Má za to, že vyhlášení nezávislosti ze strany Kosova a její uznání ze strany kteréhokoli státu by bylo vážným porušením mezinárodního práva, zejména Charty 6 7

Jedná se o vlastní překlad z anglické verze (ke stažení ZDE). Rezoluce v srbském originále je ke stažení ZDE. Pozn. Pasáž závěrů Evropské rady týkající se vyslání civilní mise. 6


TÉMATA 4/2006

14.07. 2006

OSN, helsinského Závěrečného aktu a rezoluce Rady bezpečnosti č. 1244. Realizace těchto aktů by přímo ohrozila suverenitu, teritoriální integritu a ústavní pořádek Srbska. • Má za to, že vytvoření navrhované mise EU za účelem implementace odmítnutého Ahtisaariho plánu by znamenalo porušení suverenity, teritoriální integrity a ústavního pořádku Srbska. V červenci 2007 Rada bezpečnosti odmítla celkem šest návrhů rezolucí vycházejících z Ahtisaariho plánu – a to včetně pasáží týkajících se civilní přítomnosti EU a vojenské přítomnosti NATO. Nahrazení současné civilní správy OSN jinou mezinárodní přítomností musí vycházet z nového kompromisního řešení schváleného Radou bezpečnosti OSN. Národní shromáždění žádá vládu, aby dosáhla dohody s Evropskou unií, že žádná nová mise v Kosovu nebude realizována bez příslušného rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. • Deklaruje neutralitu vůči existujícím vojenským aliancím8, dokud v této věci neproběhne v Srbsku referendum. • Stanovuje základní rámcové pozice, ze kterých by měly vycházet státní instituce a další veřejní činitelé při ochraně suverenity, teritoriální integrity a ústavního pořádku Srbska. (a) Ochrana Kosova jakožto integrální součásti Srbska bude prioritou státních institucí, dokud nebude přijata nová rezoluce Rady bezpečnosti OSN. (b) Akt vyhlášení nezávislosti Kosova a na něj navazující mezinárodní akty, bez ohledu na to kdo je přijme, budou prohlášeny za neplatné a v rozporu s ústavním pořádkem Srbska. Kosovo bude i nadále považováno za nedílnou součást Srbska, jak v jeho vnitřních, tak vnějších politikách. Budou přehodnoceny diplomatické a další vztahy se státy, které nezávislost uznají. (c) Je povinností vlády připravit souhrnný plán opatření, která by byla přijata v případě nezákonného vyhlášení nezávislosti. (d) Vláda bude mít i nadále povinnost uplatňovat v Kosovu své ústavní kompetence tak účinně, jak to bude možné. Především musí účinně chránit životy, majetek, práva a svobody svých občanů žijících v provincii, a to za všech okolností, které mohou nastat. (e) Navzdory úsilí některých západních států zablokovat v Radě bezpečnosti OSN další jednání o mírovém řešení statusu v souladu s rezolucí č. 1244, autorizovaní zástupci vlády by měli usilovat o obnovení jednání a nalezení kompromisního řešení, které by bylo v souladu s mezinárodním právem. (f) Všechny mezinárodní dohody, které srbská vláda uzavře, včetně Dohody o stabilizaci a přidružení s EU, musí být zaměřeny na zachování srbské suverenity a teritoriální integrity. (g) Národní shromáždění vyzývá příslušné státní orgány, aby využily všech právních nástrojů k obhájení suverenity a teritoriální integrity Srbska před příslušnými mezinárodními a národními soudními dvory. 8

Týká se NATO a případného budoucího členství Srbska v něm. 7


TÉMATA 4/2006

14.07. 2006

2. EKONOMIKA KOSOVA Kosovská ekonomika byla silně negativně ovlivněna občanskou válkou a dezintegrací bývalé Socialistické federální republiky Jugoslávie. Hrubý domácí produkt (HDP) na osobu se na počátku devadesátých let propadl na zhruba poloviční úroveň. Nevhodná ekonomická politika, mezinárodní sankce, nedostatečný přístup k financím a konflikt v letech 1998 a 1999 pak ekonomiku Kosova dále poškodily. Hrubý domácí produkt se po konfliktu snížil o dalších dvacet procent a Kosovo je tak v současnosti jednou z nejchudších ekonomik v Evropě. HDP na hlavu v roce 2005 činilo 1,600 USD.9 Spolehlivé údaje ke složení kosovské ekonomiky jsou omezené. Podle hodnotící zprávy Evropské komise z roku 2006 je skladba kosovské ekonomiky následující: Tabulka 1: Sektorová skladba ekonomiky Sektor % HDP Zemědělství a rybářství 9 Těžba, průmysl a výroba elektřiny 15 Služby 76 Zdroj: European Commission: Kosovo 2006 Progress Report Průmyslový sektor ekonomiky zůstává slabý, problémem jsou především nedostatečné a nespolehlivé dodávky elektřiny. V Kosovu naprosto převažují firmy menšího rozsahu (do čtyřiceti devíti zaměstnanců). Podnikatelé v Kosovu se kromě potíží s dodávkami elektřiny potýkají také s obtížným přístupem k vnějším zdrojům financování a s nedostatečně rozvinutou infrastrukturou. I přes neutěšený stav ekonomiky Kosova existují sektory, které mají určitý potenciál k rozvoji, jako je například energetika a těžba uhlí. Kosovo má poměrně bohaté zdroje hnědého uhlí, olova, zinku, feroniklu, magnezitu a štěrku a zároveň může profitovat z relativně nízkých dopravních nákladů na západoevropské trhy. Při efektivním využití hnědouhelných zdrojů by se mohl energetický sektor stát určitým motorem růstu. Mírné podnebí a úrodná půda pro zemědělskou činnost jsou dalším potenciálním zdrojem rozvoje. Následující tabulka zachycuje základní makroekonomické ukazatele Kosova. Po původní postkonfliktní akceleraci HDP v roce 2000 (21,2 %) ekonomický růst opět oslabil, a to především v důsledku klesající zahraniční podpory a slabé dynamiky ekonomiky. V první polovině roku 2006 došlo k mírnému oživení ekonomiky, celková 9

Zdroj: The World Bank, www.worldbank.org. Srovnání s ostatními zeměmi regionu (data za rok 2006): Albánie 2,935 USD, Bosna a Hercegovina 2,897 USD, Chorvatsko 9,704 USD, Makedonie 3,100. Srbsko (včetně Kosova) 4,297 USD. 8 Kontakt: Václav Štěrba - e-mail: [email protected], tel. 25717 2237

TÉMATA 4/2006

14.07. 2006

ekonomická situace Kosova ovšem zůstává špatná. Deficit běžného účtu (bez zahrnutí zahraniční pomoci) je stále vysoký. Vzhledem k nízkému objemu přímých zahraničních investic (FDI) záviselo navíc financování deficitu běžného účtu do velké míry na zahraniční pomoci, která se ovšem snížila (z 24 % HDP v roce 2004 na 21 % HDP v roce 2005), v menší míře pak na soukromých kapitálových převodech (v roce 2005 činily 17 % HDP). V roce 2005 sice došlo k mírnému nárůstu přímých zahraničních investic (na 3 % HDP v roce 2005). Export zboží a služeb ovšem zůstává extrémně nízký, v roce 2005 byl čtrnáctkrát nižší než import.

Tabulka 2: Makroekonomické trendy 2002e růst -0,1

2003e -0,5

2004r 2,5

2005r 0,5

2006r 3,3

2007p 2,3

Reálný HDP HDP na hlavu 1,141 1,147 1,156 1,143 1,161 1,168 (v EUR, 2002) Investice (v 634 594 635 627 677 772 EUR, 2002) Bilance -50,1 -41,6 -39,5 -40,7 -42,2 -40,5 běžného účtu (% HDP)1 Zahraniční 42,7 32,4 25,5 22,6 20,7 16,2 pomoc (% 2 HDP) Převody zahr. 35 125 215 262 300 342 pracovníků (mil. EUR)3 Inflace (CPI) 3,6 1,3 -1,4 -1,4 1,5 2,0 Zdroj: World Bank: Kosovo Poverty Assessment, e- odhad, r- revize, p – projekce, 1/ bez dárcovských příspěvků, 2/ celková zahraniční pomoc bez kapitálových transferů, 3/ včetně důchodů ze zahraničí Nejvýznamnějším obchodním partnerem je pro Kosovo Evropská unie. Export do EU činil v roce 2005 okolo 36 % z celkového vývozu zboží a služeb, dovoz z EU přibližně 35 %. Dalšími významnými partnery z hlediska objemu zahraničního obchodu jsou pro Kosovo Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko a Černá Hora, Albánie a Turecko.

9 Kontakt: Václav Štěrba - e-mail: [email protected], tel. 25717 2237

TÉMATA 4/2006

14.07. 2006

Tabulka 3: Export Země Evropská unie Bývalá jugoslávská republika Makedonie Srbsko a Černá Hora Albánie

% z celkových vývozů 36 20 14 11

Tabulka 4: Import Země % z celkových dovozů Evropská unie 35 Bývalá jugoslávská republika Makedonie 19 Srbsko a Černá Hora 14 Turecko 7 Zdroj: Evropská komise: Kosovo 2006 Progress Report Problémem kosovské ekonomiky zůstává stále rozpočtový deficit, protože jediný zdroj financování deficitu, tj. rezervy akumulovaných peněžních depozit jsou na nízké úrovni (koncem roku 2005 činily pouze 113 mil EUR). Rozpočtový deficit dosáhl vrcholu v roce 2004 (6 % HDP), v roce 2005 se jej podle dostupných údajů podařilo snížit na 3,2 % HDP.10 Nezaměstnanost v Kosovu je stále velmi vysoká (tabulka 5), zvláště pak nezaměstnanost mladých do 24 let (67 % v letech 2002/2003 a 65 % v letech 2004/2005). Nezaměstnanost je přitom dlouhodobého charakteru, 90 % nezaměstnaných je bez zaměstnání déle než 1 rok. Přibližně 37 % kosovské populace žije v chudobě, 15 % pak v absolutní chudobě.11 Inflace naopak není v současnosti problémem, EURO jako hlavní oběživo pomáhá udržovat nízkou inflaci a stabilní měnové kurzy (viz tabulka 2). Tabulka 5: Míra zaměstnanosti a nezaměstnanosti v letech 2001 - 2005 2001 2002 2003 2004 2005 Míra zaměstnanosti 19,6 23,8 25,3 27,7 28,5 Míra nezaměstnanosti 57,1 55 49,7 39,7 41,4 Zdroj: World Bank: Kosovo Poverty Assessment

10 11

European Commisssion: Kosovo 2006 Progress Report. The World Bank, www.worldbank.org 10


TÉMATA 4/2006

14.07. 2006

Předvstupní pomoc12 Evropské unie Kosovu činila v roce 2006 59,5 milionů EUR. V dubnu 2006 přislíbila EU dalších 50 milionů EUR pro makroekonomickou finanční stabilizaci Kosova. Přítomnost Evropské komise v poválečném Kosovu byla zajištěna prostřednictvím Pilíře IV UNMIK13 – Rekonstrukce a ekonomický rozvoj Kosova. Podporu při realizaci projektů poválečné obnovy poskytovala EU prostřednictvím Evropské agentury pro rekonstrukci Kosova. Jednalo se především o projekty rekonstrukce a technické pomoci. Na financování tohoto pilíře bylo v roce 2006 poskytnuto 23,43 milionů EUR.14

Aktuální analýzy think-tanků ke Kosovu • EMERSON, Michael: Kosovo merits „special status as part of the EU“. CEPS Policy Brief, říjen 2007. Ke stažení ZDE. • VIDOJEVIC, Aleksandar: What could the EU Accomplish in Kosovo? Between the Hammer and the Anvil. ARAG, Balkans Series, říjen 2007. Ke stažení ZDE. • Kosovo: No good alternatives to the Ahtisaari plan. International Crisis Group, Europe report No. 182, květen 2007. Ke stažení ZDE. • Kosovo Countdown: a blueprint for transition. International Crisis Group, Europe report No. 188, prosinec 2007. Ke stažení ZDE.

12

V období 2007 – 2009 je pomoc poskytována v rámci nového předvstupního nástroje IPA (Instrument for Preaccession Assistance), který v sobě slučuje programy Phare, ISPA, SAPARD, CARDS a nástroj předvstupní pomoci pro Turecko. 13 Přechodná správní mise Organizace spojených národů v Kosovu 14

European Commisssion: Kosovo 2006 Progress Report. 11


2008) Marcela Cupalová Václav Štěrba

Recommend Documents