Přednáška č. 3 – Oceňování dlouhodobých aktiv 2) Oceňování v době držení aktiva 2 okruhy problémů: a) snížení hodnoty v důsledku používání - odepisování b) vykazování v účetních výkazech – historická cena x reálná hodnota
a) Odepisování Odpisová základna aktiva-pořizovací cena Doba životnosti - časové období využívání - počet jednotek produkce (km) Zvolená metoda odepisování by měla odrážet skutečný průběh opotřebení aktiva a její volba je na účetní jednotce (podobně jako v US GAAP). Jako hlavní metody odepisování jsou uváděny : 1) odepisování podle výkonu (není-li možné pak : 2) rovnoměrné odepisování 3) zrychlené odepisování (které je zastoupeno i jinými metodami než prostřednictvím stanoveného koeficientu (Metoda DDB -double-decliningbalance metod, která spočívá v konstantní odpisové sazbě a klesající odepsatelné částce, Metoda SYD -sum of the years digits- která stanovuje klesající odpisovou sazbu z konstantní odepsatelné částky.
Příklad odepisování dle výkonu: Příklad: Firma pořídí stroj na výrobu výrobku A za 110 000,- . Myslí, že s tímto strojem vyrobí 500 000 ks výr. A (žádný jiný výrobek) a že po vyrobení tohoto množství prodá stroj za 10 000,-. Na jeden vyrobený výrobek tak připadne : 110 000 – 10 000 / 500 000 = 0,2 kapitalizované hodnoty. Celková výše vynaložené kapitalizované hodnoty (odpisů) bude záviset na počtu vyrobených výrobků: 1. rok vyrobeno 220 000 ks výrobků = odpis bude proveden ve výši : 220 000 ks x 0,2 = 44 000,2. rok vyrobeno 180 000 ks = odpis bude ve výši 180 000 x 0,2 = 36 000,3. atd.
Postup účtování:
odpisy (náklad) MD
oprávky D
US GAAP nestanovuje závazně způsob odepisování ani metodu výpočtu výše odpisů. V praxi se používají ty, které známe i z naší praxe, ale používají se i jiné, vyhovující více požadavku věrného zobrazení snížení hodnoty. Mnohem více je rozšířeno odepisování podle výkonů. Existuje pouze povinnost, uvést a vysvětlit metody odepisování v příloze k účetní závěrce. Doba životnosti - která se do stanovení odpisů různým způsobem promítá, není centrálně stanovena (jak je tomu u nás), ale je jí chápána doba ekonomické životnosti u účetní jednotky: „časový úsek, po který se očekává, že jednotka PPE bude přinášet ekonomické výhody účetní jednotce“. Tzn. doba, po kterou účetní jednotka předpokládá využití majetku, tj. doba ekonomické životnosti aktiva. Odepsatelná částka - účel odpisů – zajistit reprodukci aktiv s dlouhodobým působením (užitím) V ČÚS – se požaduje, aby byla uhrazen objem výdajů spojených s pořízením aktiva (pořizovací cena) s tím, že po úplném odepsání nebude aktivum dále technicky schopné využití (bude fyzicky likvidováno – hodnota náhradních dílů je jediným příjmem uvažovaným z pozbytí, vyřazení aktiva).
V IAS/IFRS (i US GAAP) se dobou použitelnosti uvažuje doba, po kdy je aktivum zdrojem ekonomických užitků, tedy po kterou je ekonomicky výhodné jej k činnosti využívat. Uvažuje se dále, že bude schopno dalšího využití v jiných podmínkách zpravidla jiného subjektu, tzn. že bude moci být prodáno. Prodejní cena po době ekonomické použitelnosti aktiva je pak příjmem spojeným z pozbytí aktiva. A pak částka, kterou je třeba reprodukovat v odpisech, není celá pořizovací cena, ale pouze ta, která se nenavrátí v okamžiku prodeje po skončení doby ekonomické životnosti aktiva, tj. rozdíl mezi pořizovací cenou a prodejní cenou. Zdrojem prostředků, zajišťujících reprodukci aktiva, jsou kromě odpisů také prodejní cena, tzn. že není třeba do odpisů rozložit celou pořizovací cenu aktiva, ale pouze rozdíl mezi pořizovací cenou a čistou prodejní cenou, tj. tzv. odepsatelnou částku (≠ pořizovací cena)
Stanovení výše odpisů Rozlišují se : 1. standardní postupy odhadu opotřebení (odpisů) 2. nestandardní postupy odhadu opotřebení (odpisů) – je třeba vysvětlit jejich podstatu v příloze Standardní postupy – ty, které jsou běžně uváděny v účetní literatuře: - podle výkonu (units of production) - rovnoměrně (straight line) - zrychlené : - double declining balance (DDB) - sum of the years digits (SYD) Volba metody - metoda by měla vždy odrážet skutečný průběh opotřebení aktiva, resp. uspořádat a propojit tržby a náklady – pak nejvhodnější se jeví metoda podle výkonu – je častěji používaná, ale nelze ji použít vždy. - do rozhodování je třeba zahrnout i morální opotřebení – obor či odvětví, které se rychle vyvíjí (jak oblast výroby dlouhodobého majetku, tak oblast vyráběných výrobků) je třeba zachytit např. zrychleným odepisování (DDB, SYD). Nestandardní postupy - metoda tzv. zpomalených odpisů - snaha o co nejnižší náklady firmu vede k využívání i této metody: - je založena výpočtu současné hodnoty (prezent value nebo anuity metod) - vychází z implicitní (efektivní) úrokové míry, která byla stanovena jako očekávané zhodnocení při rozhodování o pořízení tohoto majetku. - na základě této úrokové míry a předpokládané doby použitelnosti se stanoví peněžní tok v jednotlivých letech předpokládaného využití. Roční odpis se pak vypočítá jak je uvedeno v příkladu.
Příklad výpočtu odpisů standardními metodami i nestandardní metodou: Výchozí zadání platí pro všechny metody: Symbol Význam C pořizovací náklady (cena) Z zbytková hodnota – předpokládaná prodejní cena po ukončení využití P vstupní cena (odepsatelná částka) n odhad použitelnosti (doby využití) D roční výše odpisů
Částka 112 000 32 000 80 000 4 roky
Standardní metody – u nás nepoužívané a) Metoda DDB (double-declining-balance method). Spočívá v konstantní odpisové sazbě a klesající odepisované částce. aa) Základní procento - cena se dělí počtem let použitelnosti. Vynásobí se dvěma. Při 4 letech to je 50% ab) výše odpisů se vypočte tak, že se zůstatková hodnota k počátku roku vynásobí DDB procentem. V našem příkladu: pro životnost 4 roky a odepsatelnou částku 80 000 platí: a) % DDB = 2*(100%/4) = 50% b) výše odpisu = %DDB*Zůstatková hodnota 1. rok: D = 0,50*(80 000) = 40 000 2. rok: D = 0,50*(80 000 – 40 000) = 20 000 3. rok: D = 0,50*(80 000 - /40 000 + 20 000/) = 10 000 4. rok: D = 0,50*(80 000 –70 000) = 5 000 Tato metoda nevede k nulové hodnotě zůstatkové ceny na konci posledního roku odepisování: celková výše odpisů za 4 roky je 75 000,- a odepsatelná částka 80 000,-. Proto v posledním roce odepíše celá zůstatková hodnota tj. 80 000,- – 75 000,- = 5 000,-.
b) Metoda SYD (sum of the years digits) Spočívá v klesající odpisové sazbě a konstantní odepsatelné částce. ba) Při době použitelnosti zařízení 4 roky je součet let životnosti 1 + 2 + 3 + 4 = 10 , toto je jmenovatel zlomku pro stanovení výše odpisů v jednotlivých letech: roční odpis = zlomek x odepsatelná částka = (Zbývající počet let životnosti) (suma roků životnosti)
x
odepsatelná částka
Výše odpisů v jednotlivých letech : pro 1. rok: D = 4/(1+2+3+4) x 80 000 = 32 000 pro 2. rok: D = 3/10 x (80 000) = 24 000 pro 3. rok: D = 2/10 x (80 000) = 16 000 pro 4. rok: D = 1/10 x (80 000) = 8 000 ----------------------------------------------------------Celkem 80 000 Tato metoda vede k nulové zůstatkové hodnotě v posledním roce odepisování. Nestandardní metody – metoda prezent value - jde o stanovení takového peněžního toku v jednotlivých letech používání aktiva, který by v souhrnu svých současných hodnot (k okamžiku pořízení) dal právě odepsatelnou částku. - diskontní sazba, která je třeba pro výpočet současné hodnoty, je odvozována většinou od vnitřního výnosového procenta dosahovaného v podniku. - Odpis v jednotlivých letech : peněžní tok – zůstatková hodnota x disk.sazba Výpočet peněžního toku – diskontní sazba (VVP) = 20% - nutná aproximace. Rok Disk.sazba Peněžní tok Odúročitel Současná hodnota odpis (očekávané zhodnocení) a b c d e f a 1 20% 26 250,- 4.rok 31 500,- c/1+0,2 = 1,2 a 2 20% 21 875,- 3.rok 31 500,- c/1+0,2 = 1,44 a 3 20% 18 229,- 2.rok 31 500,- c/1+0,2 = 1,728 a 4 20% 15 191,- 1.rok 31 500,- c/1+0,2 =2,0736 81 545,- ≈ 80 000 (vstupní cena)
- Odpis v jednotlivých letech = peněžní tok – zůstatková hodnota x disk.sazba Zůst.hodn. a=a-e 80 000 64 500 45 900 23 580
Disk.sazba b 20% 20% 20% 20%
c=a.b 16 000,12 900,9 180,4 716,-
d 31 500,31 500,31 500,31 500,-
e=d-c 15 500,18 600,22 320,26 284,+/- rozdíl (-2 704,-)
Porovnáním údajů v posledních sloupcích obou tabulek (sloupec f a sloupec e) lze zjistit, že částky vypočtených odpisů a současná hodnota peněžních toků v jednotlivých letech jsou shodné, ale v obráceném časovém sledu (odchylky jsou dány zaokrouhlením peněžních toků v prvním kroku na celé stovky). V účetnictví se vede hodnota zařízení v obou případech v pořizovací ceně (brutto) na majetkovém účtu a na oprávkovém účtu se evidují kumulované odpisy (oprávky, korekce). Zůstatková hodnota je rozdíl (brutto – korekce), jde tedy o nepřímé snížení hodnoty shodně jako podle ČÚP Odepisování v roce pořízení - není upraveno, je možné účtovat celoroční odpis, žádný odpis, poloviční odpis nebo poměrný odpis. Poměrný odpis je možné založit na měsíci, týdnu nebo dni, nejčastěji se využívá měsíc. Problém nastává při použití nelineárních metod odepisování. Údržba vč. gen oprav se účtuje do nákladů, není možné vytvářet dlouhodobou rezervu na opravy (max. v rámci jednoho roku)
Komponentní odepisování Snaha o věrné zachycení ztráty hodnoty v důsledku užívání vede k požadavku odděleného odepisování částí jednoho aktiva lišící se dobou použitelnosti = komponentní odepisování Podle IAS se mají aktiva, která se skládají z částí, které mají různou dobu použitelnosti (resp. životnosti), odepisovat odděleně, jako samostatná aktiva. Cílem a výsledkem je rovnoměrnější zatížení nákladů a věrnější zobrazení výsledku hospodaření po celou dobu užívání aktiva. Příklad: odepisování částí aktiva s různou dobou použitelnosti Stanovte odpisy letadla, jehož pořizovací cena je 30, doba ekon. životnosti 20 let, motory v pořizovací ceně 5 mají technickou životnost 5 let a po pěti letech je třeba je vyměnit za nové. Předpokládáme odepisování časové, lineární. ČÚS považují letadlo za jeden celek včetně motorů a také jej tak odpisují. Podle IAS 16 se letadlo rozčlení na dvě části mající různou dobu životnosti a obě se odpisují samostatně. To vede k jinému průběhu odepisování a k jinému dopadu na vykazovaný hospodářský výsledek . Komponentní odepisování tak vlastně i zabraňuje tvorbě rezerv jako jinému způsobu pro vyrovnání vlivu na HV. Česká úprava Pořizovací cena letadla Odpisy tj. 30/20 lety Zůstatková cena letadla Náhradní díly Vliv na HV Úprava dle IAS Pořiz. cena letadla bez motorů Odpisy letadla tj. 25/20 lety Zůstatková cena letadla Pořiz. cena motorů Odpisy motorů Zůstatková cena motorů Zůstatková cena celkem Vliv na tvorbu HV
Rok 1 30 1,5 25,8
Rok 2 30 1,5 27
Rok 3 30 1,5 25,5
Rok 4 30 1,5 24
Rok 5 30 1,5 22,5
- 1,5 Rok 1 25 1,25 23,75 5 1 4 27,75 - 2,25
- 1,5 Rok 2 25 1,25 22,5 5 1 3 25,5 - 2,25
- 1,5 Rok 3 25 1,25 21,25 5 1 2 23,5 - 2,25
- 1,5 Rok 4 25 1,25 20 5 1 1 21 - 2,25
- 1,5 Rok 5 25 1,25 18,75 5 1 0 18,75 - 2,25
Rok 6 30 1,5 21 5 - 6,5 Rok 6 25 1,25 17,5 5 1 4 21,5 - 2,25
Ze srovnání plyne, že podle IAS je ovlivnění HV rovnoměrné, zatímco podle ČÚS je HV v každém 6. roce ovlivněn jednorázovou spotřebou náhradních dílůnového motoru.
Údržba rutinní a opravy tj. nahodilé náklady nezvyšují hodnotu majetku, jsou to náklady. Modernizace se počítá mezi náklady zvyšující hodnotu dlouhodobého majetku - viz výše
Odúčtování - je možno provést v okamžiku a) vyřazení b) kdy nelze očekávat další ekonomické užitky spojené s užíváním nebo prodejem aktiva
b) vykazování v účetních výkazech (historická x reálná hodnota), snížení hodnoty aktiv po dobu držení Systém IAS/IFRS zařazuje reálnou hodnotu jako plnohodnotnou metodu oceňování, kterou lze – na rozdíl od US GAAP - měnit směrem nahoru i dolů), omezení spočívá pouze v tom, že ji považuje za jedno ze dvou rovnocenných alternativních řešení (modelů): 1. základní – v historické ceně – (pořizovací) s vykazováním oprávek a ztrát ze snížení hodnoty (opravných položek) 2. alternativní – v reálné hodnotě – tj. aktuální hodnotě majetku k datu vykázání (přecenění) s odděleným vykazováním oprávek a ztrát ze snížení hodnoty. Toto řešení povoluje přecenění i směrem nahoru a kladnou opravnou položku, resp. fond z přecenění. Základní řešení – model historické ceny (pořizovací) – předpokládá, že aktiva budou vykazována v částce výdajů spojených s nabytím aktiva v okamžiku pořízení. V dalších obdobích bude sledováno postupné snižování hodnoty aktiva pouze v podobě odpisů, resp. oprávek, a aktuální cenou k okamžiku vykázání v jednotlivých obdobích bude rozdíl mezi pořizovací cenou a oprávkami, popř. ztrátou ze snížení hodnoty aktiva. Alternativní řešení – model reálné hodnoty – předpokládá vykazovat aktiva v hodnotě aktuální k datu vykázání (k rozvahovému dni). Toto řešení je pak upraveno dalšími pravidly, která jsou součástí tohoto modelu. Stanovení hodnoty aktuální k rozvahovému dni jako způsob ocenění aktiv ke konci každého účetního období (rozvahovému dni) zároveň předpokládá možnost měnit historickou cenu, resp. cenu předcházejícího období, oběma směry, na nižší, ale i vyšší částku a řeší způsob vypořádání rozdílů při přecenění – viz dále. K pravidlům, která se pojí s využitím modelu reálné hodnoty patří: 1. povinnost přeceňovat aktiva pravidelně, k datu účetní závěrky, tak aby hodnota vykázaná v účetnictví byla skutečně aktuální hodnotou. Potřeba přecenění závisí na změnách reálné hodnoty – pokud se reálná hodnota nemění, není třeba přeceňovat. K tomu jsou specifikovány další kroky, které mají indikovat zda a v jakém rozsahu ke změně reálné hodnoty došlo – jimi se zabývá specifický standard IAS č. 36 – Snížení hodnoty aktiv – viz dále).
2. Vykazování v reálné hodnotě nemůže být použito pouze pro jednotlivou složku majetku, ale musí takto oceňovat majetek v celé „třídě“ – v souvislosti s tímto ustanovením jsou v IAS č. 16 jako příklad vymezení takových tříd uvedeny následující skupiny majetku: a) pozemky, b) pozemky a budovy, c) stroje, d) lodě, e) letadla, f) motorové dopravní prostředky, g) nabytek a příslušenství, h) kancelářské zařízení.. 3. Způsob řešení rozdílů vzniklých při přeceňování na reálnou hodnotu Zvýšení se promítá a) přímo do vlastního kapitálu (rozvahově) - jako položka „přírůstek z přecenění“ (někdy je označován jako „rezervní fond z přecenění“ či „fond z přecenění) b) do výnosů (tj. výsledkově) – tehdy, jestliže předtím zjištěný rozdíl z přecenění na nižší hodnotu byl účtován do nákladů Snížení se promítá a) do nákladů (tj. výsledkově) – jestliže dosud nebyl vytvořen „rezervní fond z přecenění“ b) do vlastního kapitálu (rozvahově) – jako čerpání „přírůstkuz přecenění“ (resp. „rezervního fondu z přecenění“či „fondu z přecenění) – jestliže tato složka vlastního kapitálu byla vytvořena v přecházejících přeceněních, ale pouze do její výše u téhož aktiva. Přesáhne-li tuto částku, je přebytek částky snížení nutno promítnout do nákladů běžného období. Při vyřazení aktiva se zůstatek „rezervního fondu z přecenění“ převede do položky nerozdělené zisky. Může docházet i k postupnému převodu v průběhu užívání aktiva v případě rozdílu mezi odpisy vypočítanými na základě historické (původní) ceny a odpisy stanovenými na základě reálné (nové) hodnoty.
4. Způsob řešení oprávek při přeceňování na reálnou hodnotu je stanoven také ve dvou podobách - účetní jednotka zvolí jeden nebo druhý způsob. Oprávky mohou být buď a) přepočteny stejným poměrem jako je poměr reálné (nové) a účetní hodnoty aktiva, stejným poměrem je přepočtena i hrubá (historická, vstupní) hodnota aktiva tak, aby účetní hodnota aktiva jako rozdíl mezi touto cenou a výší oprávek byl roven reálné hodnotě, nebo b) eliminovány tak, aby se účetní hodnota rovnala reálné hodnotě; pokud je reálná hodnota vyšší než původní pořizovací cena, je nutné navýšit hrubou hodnotu aktiva Druhým problémem při využití modelu oceňování reálnou hodnotou (kromě problému vypořádání rozdílů vzniklých při přecenění a vypořádání oprávek) je určení samotné reálné hodnoty. V Koncepčním rámci IAS jsou uvedeny čtyři oceňovací základny (způsoby) a jejich určení pro ocenění aktiv a závazků : Oceňovací základna Historická cena (historical costs) Běžná (reprodukční) cena (current costs) Realizovatelná hodnota (realisable value) Současná hodnota (present value)
Aktiva
Závazky
Částka vynaložená na jejich získání v okamžiku pořízení
Částka rovnající se příjmům, které by bylo možné získat směnou při postoupení závazku. Částka, která by musela být Nediskontovaná částka, kterou uhrazena za stejné nebo ekvi- by bylo třeba v současné době valentní aktivum, kdyby se vynaložit na vypořádání pořizovalo v současné době závazku. Částka, která by byla Nediskontovaná částka, kterou v současné době získána bude třeba uhradit pro z prodeje aktiva za vypořádání závazku za normálních podmínek normálních podmínek Současná hodnota budouSoučasná hodnota budoucích cích čistých peněžních čistých peněžních výdajů příjmů plynoucích z využití nutných k vypořádání závazku nebo prodeje aktiva za normálních podmínek
Využití těchto oceňovacích základen je v jednotlivých standardech je různé, závislé na problematice, kterou standard upravuje.
V oceňovacích základnách, uvedených v Koncepčním rámci, reálná hodnota jako oceňovací základna (způsob oceňování) ani způsob jejího určení uvedeny nejsou. Přesto s ní řada standardů pracuje a stanovuje jako způsob ocenění v dané oblasti (např. v IAS 16-Pozemky, budovy a zařízení nebo IAS 38Nehmotná aktiva). Reálná hodnota je např. v IAS č. 16 vymezena takto: Fair value (reálná hodnota) je částka, za kterou může být aktivum směněno mezi znalými, ochotnými stranami při transakcích za obvyklých podmínek. Východiska pro určení reálné hodnoty jsou zde uvedena v pořadí od nejvhodnějšího: - kótované tržní ceny na aktivním trhu, pokud ale aktivní trh neexistuje nebo informace není, pak je uvažována - cena podobné transakce, která byla v současnosti uskutečněna, pokud nedošlo ani k podobné transakci, pak je jí - cena, kterou by podnik zaplatil za aktivum v transakci mezi obeznalými stranami, které jsou ochotné transakci uskutečnit.
IAS 36 – Snížení hodnoty aktiv Definice pojmů: Ztráta ze snížení hodnoty aktiva – částka, o kterou zůstatková cena aktiva převyšuje jeho zpětně získatelnou částku. Zpětně získatelná částka – je vyšší z čisté prodejní ceny aktiva a jeho hodnoty z užívání. Vyšší proto, aby nedocházelo k tvorbě tichých (černých) rezerv protože na rozdíl od US GAAP není podle IAS zúčtování ztrát ze snížení hodnoty nevratné. Hodnota z užívání – současná hodnota odhadovaných budoucích peněžních toků, u nichž se očekává, že vzniknou ze stálého užívání aktiva a z jeho pozbytí na konci jeho doby použitelnosti (budoucí peněžní přítoky a odtoky diskontované vhodnou úrokovou mírou k okamžiku zjišťování). Čistá prodejní cena – částka, kterou lze získat prodejem aktiva při transakci za obvyklých podmínek mezi informovanými ochotnými stranami, minus náklady pozbytí (někdy je nutné ji stanovit výpočtem až za 5 let dopředu - na delší dobu přichází v úvahu složitější extrapolační výpočty). Náklady pozbytí - přírůstkové náklady přímo přiřaditelné pozbytí aktiva s výjimkou finančních nákladů a nákladů na daň ze zisku. Penězotvorná jednotka – je nejmenší zjistitelná skupina aktiv, která vytváří peněžní přítoky ze stálého užívání, které jsou výrazně nezávislé na peněžních přítocích z jiných aktiv nebo skupin aktiv. Podnik by měl k datu každé účetní závěrky uvážit, zda neexistují náznaky, že u aktiva došlo ke snížení jeho hodnoty. Pokud taková domněnka existuje, podnik se má snažit odhadnout zpětně získatelnou částku z aktiva. Příznaky (identifikace) snížení hodnoty aktiva: 1. externí: - tržní cena poklesla více než se očekávalo jako důsledek odepisování - během období došlo nebo v blízké budoucnosti dojde ke značně nepříznivým změnám v technologickém, tržním, hospodářském nebo právním prostředí, v němž podnik působí - tržní úrokové sazby během období stouply (což sníží současnou hodnotu budoucích užitků) - zůstatková hodnota čistých aktiv je vyšší než jeho tržní kapitalizace. 2. interní : - je k dispozici důkaz o značné zastaralosti či fyzickém poškození - nastaly nebo v blízké době nastanou nepříznivé změn v oblasti využívání aktiva - signály snížení výkonnosti aktiva: vyšší náklady na opravy, údržbu,…
Měření realizovatelné hodnoty Zpětně získatelná částka je vyšší ze dvou částek: čisté prodejní ceny aktiva a jeho hodnoty z užívání Obě dvě hodnoty není třeba zjišťovat: - jestliže jedna z nich přesahuje účetní hodnotu, aktivum není znehodnoceno - jestliže hodnota z užívání nepřesahuje jeho čistou prodejní cenu, je zpětně získatelná částka rovna čisté prodejní ceně Čistá prodejní cena – nejlépe: na základě smlouvy o závazném prodeji - aktivní trh – tržní cena aktiva - na základě nejlepších dostupných informací Nelze-li stanovit : pak je touto cenou hodnota z užívání Hodnota z užívání – nutno stanovit: a) budoucí peněžní toky - zahrnují: - předpokládané pen.přítoky včetně výnosů z prodeje - předpokládané pen.odtoky pro vytváření pen. přítoků ze stálého užívání aktiva - čisté peněžní toky z pozbytí aktiva na konci jeho použitelnosti b) diskontní sazbu – měla by odpovídat výnosnosti, kterou by investoři požadovali od obdobného aktiva s obdobným rizikem. Východiskem může být: - vážený průměr nákladů kapitálu (metodou CAPM) - podniková přírůstková výpůjční úroková míra - jiné tržní úrokové míry Příklad Výpočet hodnoty z užití. Budova s 5 nájemníky (kanceláře) platícími částku 10 ročně, se smlouvou na 5 let, s inflační doložkou 5% ročně. Potom odejdou, budova bude znehodnocena těžbou nerostů, těžební společnost ji koupí jako sklad za částku 15 a daň z prodeje bude 2. Další peněžní odtoky jsou pro zjednodušení výpočtu stanoveny tak, aby “čistý peněžní tok“ bylo celistvé číslo. Rok 2003 2004 2005 2006 2007 Vyřazení
Projekce peněžních toků: Peněžní přítoky (+) 50,000 52,500 55,125 57,880 60,770 15,000
Peněžní odtoky (-) 10,000 12,500 16,125 19,880 22,770 2,000
Úroková míra stanovena na 5% p.a. Společnost vychází z vlastní přírůstkové úrokové míry, není upravována, riziko-inflace je již zahrnuta do projekce peněžních toků. Rok 2003 2004 2005 2006 2007 Vyřazen í Celkem
Výpočet současné hodnoty čistých peněžních toků Čistý peněžní tok Faktor současné Současná hodnota hodnoty čistých peněžních toků 40 0,95238 38,0952 40 0,90703 36,2812 39 0,86384 33,6897 38 0,82270 31,2626 38 0,78353 29,7740 13 0,78353 10,1858 -
-
179,2885
Poznámky: 1) Faktor současné hodnoty 1/(1+0,05)1,2,..5 2) Současná hodnota čistých peněžních toků je peněžní tok v jednotlivých letech * faktor současné hodnoty 3) Hodnota z užívání se rovná částce 179,2885 4) Projekce pro toto období je podle IAS 36 založena na rozpočtech schválených vedením. Pro období delší než 5 let nutno použít extrapolace, založená na konstantní nebo klesající míře růstu. Zpětně získatelná částka - je vyšší ze dvou : hodnota z užití čistá prodejní cena Příklad – pokr. Čistá prodejní cena budovy činí a) 175 -------------------------b) 185 Řešení: a) 175 < 179,29 , tzn. že pro porovnání s účetní hodnotou bude použita hodnota z užití ve výši 179,29 b) 185 > 179,29, tzn. že pro porovnání s účetní hodnotou bude použita hodnota čisté prodejní ceny ve výši 180,0
Ztráta ze snížení hodnoty aktiva – v případě, že účetní hodnota je 183,-, bude: v případě a) kdy zpětně získatelná částka je 179,29 bude vykázána ztráta ze snížení hodnoty v rozsahu 185 – 179,29, tj. 5,71 b) kdy zpětně získatelná částka vyšla 180,0 bude vykázána ztráta ve výši 3,0 Pokud je zpětně získatelná částka vyšší než účetní hodnota - ztráta nenastává Vypořádání ztráty ze snížení hodnoty aktiv: Účetní zachycení: a) jako náklad ve výsledovce (pokud aktivum nebylo předtím přeceněno a neexistuje „rezervní fond z přecenění“ ) b) jako snížení „rezervního fondu z přecenění“ (pokud aktivum bylo předtím přeceňováno a je již vytvořený „fond z přecenění“) c) jako snížení „rezervního fondu z přecenění“ a jako náklad ve výsledovce (pokud je vytvořen „fond z přecenění“, ale ne ve výši vykazovaného snížení ) Příklad Účetní hodnota aktiva činí 2000 Kč, jeho zpětně získatelná částka je vypočtena ve výši 1800 Kč. Zaúčtujte toto snížení, když rezervní fond z přecenění je ve výši a) 0,b) 100,c) 300,MD D 200,- Náklady Aktiva(opr.pol.) a) Snížení hodnoty(není fond z přec.) Fond b) Snížení hodnoty ba) čerpání fondu 100,- z přecenění bb) zúčtování do N 100,- Náklady bc) celkem 200,Aktiva(opr.pol.) 200,- Fond Aktiva(opr.pol.) c) Snížení hodnoty z přecenění
Zrušení ztráty ze snížení Ke dni závěrky má podnik také testovat, zda zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty nadále existuje. Pokud ne, pak musí být zrušena. Indikátory: - významný růst tržní hodnoty aktiva - změna v prostředí s příznivým dopadem na hodnotu aktiva … stejné jako pro snížení hodnoty aktiva Výjimkou je goodwill, u něhož je zpětné navýšení na původní hodnotu (tj. zrušení ztráty ze snížení hodnoty zakázáno. Celopodniková aktiva (budova ředitelství) – nevytvářejí samostatné peněžní toky , nelze stanovit jejich zpětně získatelnou částku. Pro testování na snížení hodnoty se pak používají dva testy: a) test „zdola nahoru“ b) test „shora dolů“ a) používá se tehdy, je-li možné celopodniková aktiva přiřadit k penězotvorné jednotce – pak hodnotu celopodnikových aktiv přiřadí ke zpětně získatelné částce této jednotky b) používá se tehdy, není-li možné celopodniková aktiva přiřadit k pen.jednotce - podnik určí nejmenší vyšší penězotvornou jednotku, která zahrnuje sledovanou penězotvornou jednotku, k níž je účetní hodnota celopodnikových aktiv přiřazena a porovná zpětně získatelnou částku se souhrnem aktiv této jednotky včetně přiřazených celopodnikových aktiv
