Přednáška č. 2 – Oceňování aktiv 2) Oceňování v době držení aktiva 2 okruhy problémů: a) snížení hodnoty v důsledku používání - odepisování b) vykazování v účetních výkazech – historická cena x reálná hodnota
a) Odepisování Odpisová základna aktiva-pořizovací cena Doba životnosti - časové období využívání - počet jednotek produkce (km) Zvolená metoda odepisování by měla odrážet skutečný průběh opotřebení aktiva a její volba je na účetní jednotce (podobně jako v US GAAP). Jako hlavní metody odepisování jsou uváděny : 1) odepisování podle výkonu (není-li možné pak : 2) rovnoměrné odepisování 3) zrychlené odepisování (které je zastoupeno i jinými metodami než prostřednictvím stanoveného koeficientu (Metoda DDB -double-decliningbalance metod, která spočívá v konstantní odpisové sazbě a klesající odepsatelné částce, Metoda SYD -sum of the years digits- která stanovuje klesající odpisovou sazbu z konstantní odepsatelné částky.
Příklad odepisování dle výkonu: Příklad: Firma pořídí stroj na výrobu výrobku A za 110 000,- . Myslí, že s tímto strojem vyrobí 500 000 ks výr. A (žádný jiný výrobek) a že po vyrobení tohoto množství prodá stroj za 10 000,-. Na jeden vyrobený výrobek tak připadne : 110 000 – 10 000 / 500 000 = 0,2 kapitalizované hodnoty. Celková výše vynaložené kapitalizované hodnoty (odpisů) bude záviset na počtu vyrobených výrobků: 1. rok vyrobeno 220 000 ks výrobků = odpis bude proveden ve výši : 220 000 ks x 0,2 = 44 000,2. rok vyrobeno 180 000 ks = odpis bude ve výši 180 000 x 0,2 = 36 000,3. atd.
Postup účtování:
odpisy (náklad) MD
oprávky D
US GAAP nestanovuje závazně způsob odepisování ani metodu výpočtu výše odpisů. V praxi se používají ty, které známe i z naší praxe, ale používají se i jiné, vyhovující více požadavku věrného zobrazení snížení hodnoty. Mnohem více je rozšířeno odepisování podle výkonů. Existuje pouze povinnost, uvést a vysvětlit metody odepisování v příloze k účetní závěrce. Doba životnosti - která se do stanovení odpisů různým způsobem promítá, není centrálně stanovena (jak je tomu u nás), ale je jí chápána doba ekonomické životnosti u účetní jednotky: „časový úsek, po který se očekává, že jednotka PPE bude přinášet ekonomické výhody účetní jednotce“. Tzn. doba, po kterou účetní jednotka předpokládá využití majetku, tj. doba ekonomické životnosti aktiva. Odepsatelná částka - účel odpisů – zajistit reprodukci aktiv s dlouhodobým působením (užitím) V ČÚS – se požaduje, aby byla uhrazen objem výdajů spojených s pořízením aktiva (pořizovací cena) s tím, že po úplném odepsání nebude aktivum dále technicky schopné využití (bude fyzicky likvidováno – hodnota náhradních dílů je jediným příjmem uvažovaným z pozbytí, vyřazení aktiva).
V IAS/IFRS (i US GAAP) se dobou použitelnosti uvažuje doba, po kdy je aktivum zdrojem ekonomických užitků, tedy po kterou je ekonomicky výhodné jej k činnosti využívat. Uvažuje se dále, že bude schopno dalšího využití v jiných podmínkách zpravidla jiného subjektu, tzn. že bude moci být prodáno. Prodejní cena po době ekonomické použitelnosti aktiva je pak příjmem spojeným z pozbytí aktiva. A pak částka, kterou je třeba reprodukovat v odpisech, není celá pořizovací cena, ale pouze ta, která se nenavrátí v okamžiku prodeje po skončení doby ekonomické životnosti aktiva, tj. rozdíl mezi pořizovací cenou a prodejní cenou. Zdrojem prostředků, zajišťujících reprodukci aktiva, jsou kromě odpisů také prodejní cena, tzn. že není třeba do odpisů rozložit celou pořizovací cenu aktiva, ale pouze rozdíl mezi pořizovací cenou a čistou prodejní cenou, tj. tzv. odepsatelnou částku (≠ pořizovací cena)
Stanovení výše odpisů Rozlišují se : 1. standardní postupy odhadu opotřebení (odpisů) 2. nestandardní postupy odhadu opotřebení (odpisů) – je třeba vysvětlit jejich podstatu v příloze Standardní postupy – ty, které jsou běžně uváděny v účetní literatuře: - podle výkonu (units of production) - rovnoměrně (straight line) - zrychlené : - double declining balance (DDB) - sum of the years digits (SYD) Volba metody - metoda by měla vždy odrážet skutečný průběh opotřebení aktiva, resp. uspořádat a propojit tržby a náklady – pak nejvhodnější se jeví metoda podle výkonu – je častěji používaná, ale nelze ji použít vždy. - do rozhodování je třeba zahrnout i morální opotřebení – obor či odvětví, které se rychle vyvíjí (jak oblast výroby dlouhodobého majetku, tak oblast vyráběných výrobků) je třeba zachytit např. zrychleným odepisování (DDB, SYD). Nestandardní postupy - metoda tzv. zpomalených odpisů - snaha o co nejnižší náklady firmu vede k využívání i této metody: - je založena výpočtu současné hodnoty (prezent value nebo anuity metod) - vychází z implicitní (efektivní) úrokové míry, která byla stanovena jako očekávané zhodnocení při rozhodování o pořízení tohoto majetku. - na základě této úrokové míry a předpokládané doby použitelnosti se stanoví peněžní tok v jednotlivých letech předpokládaného využití. Roční odpis se pak vypočítá jak je uvedeno v příkladu.
Příklad výpočtu odpisů standardními metodami i nestandardní metodou: Výchozí zadání platí pro všechny metody: Symbol Význam C pořizovací náklady (cena) Z zbytková hodnota – předpokládaná prodejní cena po ukončení využití P vstupní cena (odepsatelná částka) n odhad použitelnosti (doby využití) D roční výše odpisů
Částka 112 000 32 000 80 000 4 roky
Standardní metody – u nás nepoužívané a) Metoda DDB (double-declining-balance method). Spočívá v konstantní odpisové sazbě a klesající odepisované částce. aa) Základní procento - cena se dělí počtem let použitelnosti. Vynásobí se dvěma. Při 4 letech to je 50% ab) výše odpisů se vypočte tak, že se zůstatková hodnota k počátku roku vynásobí DDB procentem. V našem příkladu: pro životnost 4 roky a odepsatelnou částku 80 000 platí: a) % DDB = 2*(100%/4) = 50% b) výše odpisu = %DDB*Zůstatková hodnota 1. rok: D = 0,50*(80 000) = 40 000 2. rok: D = 0,50*(80 000 – 40 000) = 20 000 3. rok: D = 0,50*(80 000 - /40 000 + 20 000/) = 10 000 4. rok: D = 0,50*(80 000 –70 000) = 5 000 Tato metoda nevede k nulové hodnotě zůstatkové ceny na konci posledního roku odepisování: celková výše odpisů za 4 roky je 75 000,- a odepsatelná částka 80 000,-. Proto v posledním roce odepíše celá zůstatková hodnota tj. 80 000,- – 75 000,- = 5 000,-.
b) Metoda SYD (sum of the years digits) Spočívá v klesající odpisové sazbě a konstantní odepsatelné částce. ba) Při době použitelnosti zařízení 4 roky je součet let životnosti 1 + 2 + 3 + 4 = 10 , toto je jmenovatel zlomku pro stanovení výše odpisů v jednotlivých letech: roční odpis = zlomek x odepsatelná částka = (Zbývající počet let životnosti) (suma roků životnosti)
x
odepsatelná částka
Výše odpisů v jednotlivých letech : pro 1. rok: D = 4/(1+2+3+4) x 80 000 = 32 000 pro 2. rok: D = 3/10 x (80 000) = 24 000 pro 3. rok: D = 2/10 x (80 000) = 16 000 pro 4. rok: D = 1/10 x (80 000) = 8 000 ----------------------------------------------------------Celkem 80 000 Tato metoda vede k nulové zůstatkové hodnotě v posledním roce odepisování. Nestandardní metody – metoda prezent value - jde o stanovení takového peněžního toku v jednotlivých letech používání aktiva, který by v souhrnu svých současných hodnot (k okamžiku pořízení) dal právě odepsatelnou částku. - diskontní sazba, která je třeba pro výpočet současné hodnoty, je odvozována většinou od vnitřního výnosového procenta dosahovaného v podniku. - Odpis v jednotlivých letech : peněžní tok – zůstatková hodnota x disk.sazba Výpočet peněžního toku – diskontní sazba (VVP) = 20% - nutná aproximace. Rok Disk.sazba Peněžní tok Odúročitel Současná hodnota odpis (očekávané zhodnocení) a b c d e f a 1 20% 26 250,- 4.rok 31 500,- c/1+0,2 = 1,2 a 2 20% 21 875,- 3.rok 31 500,- c/1+0,2 = 1,44 a 3 20% 18 229,- 2.rok 31 500,- c/1+0,2 = 1,728 a 4 20% 15 191,- 1.rok 31 500,- c/1+0,2 =2,0736 81 545,- ≈ 80 000 (vstupní cena)
- Odpis v jednotlivých letech = peněžní tok – zůstatková hodnota x disk.sazba Zůst.hodn. a=a-e 80 000 64 500 45 900 23 580
Disk.sazba b 20% 20% 20% 20%
c=a.b 16 000,12 900,9 180,4 716,-
d 31 500,31 500,31 500,31 500,-
e=d-c 15 500,18 600,22 320,26 284,+/- rozdíl (-2 704,-)
Porovnáním údajů v posledních sloupcích obou tabulek (sloupec f a sloupec e) lze zjistit, že částky vypočtených odpisů a současná hodnota peněžních toků v jednotlivých letech jsou shodné, ale v obráceném časovém sledu (odchylky jsou dány zaokrouhlením peněžních toků v prvním kroku na celé stovky). V účetnictví se vede hodnota zařízení v obou případech v pořizovací ceně (brutto) na majetkovém účtu a na oprávkovém účtu se evidují kumulované odpisy (oprávky, korekce). Zůstatková hodnota je rozdíl (brutto – korekce), jde tedy o nepřímé snížení hodnoty shodně jako podle ČÚP Odepisování v roce pořízení - není upraveno, je možné účtovat celoroční odpis, žádný odpis, poloviční odpis nebo poměrný odpis. Poměrný odpis je možné založit na měsíci, týdnu nebo dni, nejčastěji se využívá měsíc. Problém nastává při použití nelineárních metod odepisování. Údržba vč. gen oprav se účtuje do nákladů, není možné vytvářet dlouhodobou rezervu na opravy (max. v rámci jednoho roku)
Komponentní odepisování Snaha o věrné zachycení ztráty hodnoty v důsledku užívání vede k požadavku odděleného odepisování částí jednoho aktiva lišící se dobou použitelnosti = komponentní odepisování Podle IAS se mají aktiva, která se skládají z částí, které mají různou dobu použitelnosti (resp. životnosti), odepisovat odděleně, jako samostatná aktiva. Cílem a výsledkem je rovnoměrnější zatížení nákladů a věrnější zobrazení výsledku hospodaření po celou dobu užívání aktiva. Příklad: odepisování částí aktiva s různou dobou použitelnosti Stanovte odpisy letadla, jehož pořizovací cena je 30, doba ekon. životnosti 20 let, motory v pořizovací ceně 5 mají technickou životnost 5 let a po pěti letech je třeba je vyměnit za nové. Předpokládáme odepisování časové, lineární. ČÚS považují letadlo za jeden celek včetně motorů a také jej tak odpisují. Podle IAS 16 se letadlo rozčlení na dvě části mající různou dobu životnosti a obě se odpisují samostatně. To vede k jinému průběhu odepisování a k jinému dopadu na vykazovaný hospodářský výsledek . Komponentní odepisování tak vlastně i zabraňuje tvorbě rezerv jako jinému způsobu pro vyrovnání vlivu na HV. Česká úprava Pořizovací cena letadla Odpisy tj. 30/20 lety Zůstatková cena letadla Náhradní díly Vliv na HV Úprava dle IAS Pořiz. cena letadla bez motorů Odpisy letadla tj. 25/20 lety Zůstatková cena letadla Pořiz. cena motorů Odpisy motorů Zůstatková cena motorů Zůstatková cena celkem Vliv na tvorbu HV
Rok 1 30 1,5 25,8
Rok 2 30 1,5 27
Rok 3 30 1,5 25,5
Rok 4 30 1,5 24
Rok 5 30 1,5 22,5
- 1,5 Rok 1 25 1,25 23,75 5 1 4 27,75 - 2,25
- 1,5 Rok 2 25 1,25 22,5 5 1 3 25,5 - 2,25
- 1,5 Rok 3 25 1,25 21,25 5 1 2 23,5 - 2,25
- 1,5 Rok 4 25 1,25 20 5 1 1 21 - 2,25
- 1,5 Rok 5 25 1,25 18,75 5 1 0 18,75 - 2,25
Rok 6 30 1,5 21 5 - 6,5 Rok 6 25 1,25 17,5 5 1 4 21,5 - 2,25
Ze srovnání plyne, že podle IAS je ovlivnění HV rovnoměrné, zatímco podle ČÚS je HV v každém 6. roce ovlivněn jednorázovou spotřebou náhradních dílůnového motoru.
Údržba rutinní a opravy tj. nahodilé náklady nezvyšují hodnotu majetku, jsou to náklady. Modernizace se počítá mezi náklady zvyšující hodnotu dlouhodobého majetku - viz výše
Odúčtování - je možno provést v okamžiku a) vyřazení b) kdy nelze očekávat další ekonomické užitky spojené s užíváním nebo prodejem aktiva
b) vykazování v účetních výkazech (historická x reálná hodnota), snížení hodnoty aktiv po dobu držení Systém IAS/IFRS zařazuje reálnou hodnotu jako plnohodnotnou metodu oceňování, kterou lze – na rozdíl od US GAAP - měnit směrem nahoru i dolů), omezení spočívá pouze v tom, že ji považuje za jedno ze dvou rovnocenných alternativních řešení (modelů): 1. základní – v historické ceně – (pořizovací) s vykazováním oprávek a ztrát ze snížení hodnoty (opravných položek) 2. alternativní – v reálné hodnotě – tj. aktuální hodnotě majetku k datu vykázání (přecenění) s odděleným vykazováním oprávek a ztrát ze snížení hodnoty. Toto řešení povoluje přecenění i směrem nahoru a kladnou opravnou položku, resp. fond z přecenění. Základní řešení – model historické ceny (pořizovací) – předpokládá, že aktiva budou vykazována v částce výdajů spojených s nabytím aktiva v okamžiku pořízení. V dalších obdobích bude sledováno postupné snižování hodnoty aktiva pouze v podobě odpisů, resp. oprávek, a aktuální cenou k okamžiku vykázání v jednotlivých obdobích bude rozdíl mezi pořizovací cenou a oprávkami, popř. ztrátou ze snížení hodnoty aktiva. Alternativní řešení – model reálné hodnoty – předpokládá vykazovat aktiva v hodnotě aktuální k datu vykázání (k rozvahovému dni). Toto řešení je pak upraveno dalšími pravidly, která jsou součástí tohoto modelu. Stanovení hodnoty aktuální k rozvahovému dni jako způsob ocenění aktiv ke konci každého účetního období (rozvahovému dni) zároveň předpokládá možnost měnit historickou cenu, resp. cenu předcházejícího období, oběma směry, na nižší, ale i vyšší částku a řeší způsob vypořádání rozdílů při přecenění – viz dále. K pravidlům, která se pojí s využitím modelu reálné hodnoty patří: 1. povinnost přeceňovat aktiva pravidelně, k datu účetní závěrky, tak aby hodnota vykázaná v účetnictví byla skutečně aktuální hodnotou. Potřeba přecenění závisí na změnách reálné hodnoty – pokud se reálná hodnota nemění, není třeba přeceňovat. K tomu jsou specifikovány další kroky, které mají indikovat zda a v jakém rozsahu ke změně reálné hodnoty došlo – jimi se zabývá specifický standard IAS č. 36 – Snížení hodnoty aktiv – viz dále).
2. Vykazování v reálné hodnotě nemůže být použito pouze pro jednotlivou složku majetku, ale musí takto oceňovat majetek v celé „třídě“ – v souvislosti s tímto ustanovením jsou v IAS č. 16 jako příklad vymezení takových tříd uvedeny následující skupiny majetku: a) pozemky, b) pozemky a budovy, c) stroje, d) lodě, e) letadla, f) motorové dopravní prostředky, g) nabytek a příslušenství, h) kancelářské zařízení.. 3. Způsob řešení rozdílů vzniklých při přeceňování na reálnou hodnotu Zvýšení se promítá a) přímo do vlastního kapitálu (rozvahově) - jako položka „přírůstek z přecenění“ (někdy je označován jako „rezervní fond z přecenění“ či „fond z přecenění) b) do výnosů (tj. výsledkově) – tehdy, jestliže předtím zjištěný rozdíl z přecenění na nižší hodnotu byl účtován do nákladů Snížení se promítá a) do nákladů (tj. výsledkově) – jestliže dosud nebyl vytvořen „rezervní fond z přecenění“ b) do vlastního kapitálu (rozvahově) – jako čerpání „přírůstkuz přecenění“ (resp. „rezervního fondu z přecenění“či „fondu z přecenění) – jestliže tato složka vlastního kapitálu byla vytvořena v přecházejících přeceněních, ale pouze do její výše u téhož aktiva. Přesáhne-li tuto částku, je přebytek částky snížení nutno promítnout do nákladů běžného období. Při vyřazení aktiva se zůstatek „rezervního fondu z přecenění“ převede do položky nerozdělené zisky. Může docházet i k postupnému převodu v průběhu užívání aktiva v případě rozdílu mezi odpisy vypočítanými na základě historické (původní) ceny a odpisy stanovenými na základě reálné (nové) hodnoty.
4. Způsob řešení oprávek při přeceňování na reálnou hodnotu je stanoven také ve dvou podobách - účetní jednotka zvolí jeden nebo druhý způsob. Oprávky mohou být buď a) přepočteny stejným poměrem jako je poměr reálné (nové) a účetní hodnoty aktiva, stejným poměrem je přepočtena i hrubá (historická, vstupní) hodnota aktiva tak, aby účetní hodnota aktiva jako rozdíl mezi touto cenou a výší oprávek byl roven reálné hodnotě, nebo b) eliminovány tak, aby se účetní hodnota rovnala reálné hodnotě; pokud je reálná hodnota vyšší než původní pořizovací cena, je nutné navýšit hrubou hodnotu aktiva Druhým problémem při využití modelu oceňování reálnou hodnotou (kromě problému vypořádání rozdílů vzniklých při přecenění a vypořádání oprávek) je určení samotné reálné hodnoty. V Koncepčním rámci IAS jsou uvedeny čtyři oceňovací základny (způsoby) a jejich určení pro ocenění aktiv a závazků : Oceňovací základna Historická cena (historical costs) Běžná (reprodukční) cena (current costs) Realizovatelná hodnota (realisable value) Současná hodnota (present value)
Aktiva
Závazky
Částka vynaložená na jejich získání v okamžiku pořízení
Částka rovnající se příjmům, které by bylo možné získat směnou při postoupení závazku. Částka, která by musela být Nediskontovaná částka, kterou uhrazena za stejné nebo ekvi- by bylo třeba v současné době valentní aktivum, kdyby se vynaložit na vypořádání pořizovalo v současné době závazku. Částka, která by byla Nediskontovaná částka, kterou v současné době získána bude třeba uhradit pro z prodeje aktiva za vypořádání závazku za normálních podmínek normálních podmínek Současná hodnota budouSoučasná hodnota budoucích cích čistých peněžních čistých peněžních výdajů příjmů plynoucích z využití nutných k vypořádání závazku nebo prodeje aktiva za normálních podmínek
Využití těchto oceňovacích základen je v jednotlivých standardech je různé, závislé na problematice, kterou standard upravuje.
V oceňovacích základnách, uvedených v Koncepčním rámci, reálná hodnota jako oceňovací základna (způsob oceňování) ani způsob jejího určení uvedeny nejsou. Přesto s ní řada standardů pracuje a stanovuje jako způsob ocenění v dané oblasti (např. v IAS 16-Pozemky, budovy a zařízení nebo IAS 38Nehmotná aktiva). Reálná hodnota je např. v IAS č. 16 vymezena takto: Fair value (reálná hodnota) je částka, za kterou může být aktivum směněno mezi znalými, ochotnými stranami při transakcích za obvyklých podmínek. Východiska pro určení reálné hodnoty jsou zde uvedena v pořadí od nejvhodnějšího: - kótované tržní ceny na aktivním trhu, pokud ale aktivní trh neexistuje nebo informace není, pak je uvažována - cena podobné transakce, která byla v současnosti uskutečněna, pokud nedošlo ani k podobné transakci, pak je jí - cena, kterou by podnik zaplatil za aktivum v transakci mezi obeznalými stranami, které jsou ochotné transakci uskutečnit.
IAS 36 – Snížení hodnoty aktiv Definice pojmů: Ztráta ze snížení hodnoty aktiva – částka, o kterou zůstatková cena aktiva převyšuje jeho zpětně získatelnou částku. Zpětně získatelná částka – je vyšší z čisté prodejní ceny aktiva a jeho hodnoty z užívání. Vyšší proto, aby nedocházelo k tvorbě tichých (černých) rezerv protože na rozdíl od US GAAP není podle IAS zúčtování ztrát ze snížení hodnoty nevratné. Hodnota z užívání – současná hodnota odhadovaných budoucích peněžních toků, u nichž se očekává, že vzniknou ze stálého užívání aktiva a z jeho pozbytí na konci jeho doby použitelnosti (budoucí peněžní přítoky a odtoky diskontované vhodnou úrokovou mírou k okamžiku zjišťování). Čistá prodejní cena – částka, kterou lze získat prodejem aktiva při transakci za obvyklých podmínek mezi informovanými ochotnými stranami, minus náklady pozbytí (někdy je nutné ji stanovit výpočtem až za 5 let dopředu - na delší dobu přichází v úvahu složitější extrapolační výpočty). Náklady pozbytí - přírůstkové náklady přímo přiřaditelné pozbytí aktiva s výjimkou finančních nákladů a nákladů na daň ze zisku. Penězotvorná jednotka – je nejmenší zjistitelná skupina aktiv, která vytváří peněžní přítoky ze stálého užívání, které jsou výrazně nezávislé na peněžních přítocích z jiných aktiv nebo skupin aktiv. Podnik by měl k datu každé účetní závěrky uvážit, zda neexistují náznaky, že u aktiva došlo ke snížení jeho hodnoty. Pokud taková domněnka existuje, podnik se má snažit odhadnout zpětně získatelnou částku z aktiva. Příznaky (identifikace) snížení hodnoty aktiva: 1. externí: - tržní cena poklesla více než se očekávalo jako důsledek odepisování - během období došlo nebo v blízké budoucnosti dojde ke značně nepříznivým změnám v technologickém, tržním, hospodářském nebo právním prostředí, v němž podnik působí - tržní úrokové sazby během období stouply (což sníží současnou hodnotu budoucích užitků) - zůstatková hodnota čistých aktiv je vyšší než jeho tržní kapitalizace. 2. interní : - je k dispozici důkaz o značné zastaralosti či fyzickém poškození - nastaly nebo v blízké době nastanou nepříznivé změn v oblasti využívání aktiva - signály snížení výkonnosti aktiva: vyšší náklady na opravy, údržbu,…
Měření realizovatelné hodnoty Zpětně získatelná částka je vyšší ze dvou částek: čisté prodejní ceny aktiva a jeho hodnoty z užívání Obě dvě hodnoty není třeba zjišťovat: - jestliže jedna z nich přesahuje účetní hodnotu, aktivum není znehodnoceno - jestliže hodnota z užívání nepřesahuje jeho čistou prodejní cenu, je zpětně získatelná částka rovna čisté prodejní ceně Čistá prodejní cena – nejlépe: na základě smlouvy o závazném prodeji - aktivní trh – tržní cena aktiva - na základě nejlepších dostupných informací Nelze-li stanovit : pak je touto cenou hodnota z užívání Hodnota z užívání – nutno stanovit: a) budoucí peněžní toky - zahrnují: - předpokládané pen.přítoky včetně výnosů z prodeje - předpokládané pen.odtoky pro vytváření pen. přítoků ze stálého užívání aktiva - čisté peněžní toky z pozbytí aktiva na konci jeho použitelnosti b) diskontní sazbu – měla by odpovídat výnosnosti, kterou by investoři požadovali od obdobného aktiva s obdobným rizikem. Východiskem může být: - vážený průměr nákladů kapitálu (metodou CAPM) - podniková přírůstková výpůjční úroková míra - jiné tržní úrokové míry Příklad Výpočet hodnoty z užití. Budova s 5 nájemníky (kanceláře) platícími částku 10 ročně, se smlouvou na 5 let, s inflační doložkou 5% ročně. Potom odejdou, budova bude znehodnocena těžbou nerostů, těžební společnost ji koupí jako sklad za částku 15 a daň z prodeje bude 2. Další peněžní odtoky jsou pro zjednodušení výpočtu stanoveny tak, aby “čistý peněžní tok“ bylo celistvé číslo. Rok 2003 2004 2005 2006 2007 Vyřazení
Projekce peněžních toků: Peněžní přítoky (+) 50,000 52,500 55,125 57,880 60,770 15,000
Peněžní odtoky (-) 10,000 12,500 16,125 19,880 22,770 2,000
Úroková míra stanovena na 5% p.a. Společnost vychází z vlastní přírůstkové úrokové míry, není upravována, riziko-inflace je již zahrnuta do projekce peněžních toků. Rok 2003 2004 2005 2006 2007 Vyřazen í Celkem
Výpočet současné hodnoty čistých peněžních toků Čistý peněžní tok Faktor současné Současná hodnota hodnoty čistých peněžních toků 40 0,95238 38,0952 40 0,90703 36,2812 39 0,86384 33,6897 38 0,82270 31,2626 38 0,78353 29,7740 13 0,78353 10,1858 -
-
179,2885
Poznámky: 1) Faktor současné hodnoty 1/(1+0,05)1,2,..5 2) Současná hodnota čistých peněžních toků je peněžní tok v jednotlivých letech * faktor současné hodnoty 3) Hodnota z užívání se rovná částce 179,2885 4) Projekce pro toto období je podle IAS 36 založena na rozpočtech schválených vedením. Pro období delší než 5 let nutno použít extrapolace, založená na konstantní nebo klesající míře růstu. Zpětně získatelná částka - je vyšší ze dvou : hodnota z užití čistá prodejní cena Příklad – pokr. Čistá prodejní cena budovy činí a) 175 -------------------------b) 185 Řešení: a) 175 < 179,29 , tzn. že pro porovnání s účetní hodnotou bude použita hodnota z užití ve výši 179,29 b) 185 > 179,29, tzn. že pro porovnání s účetní hodnotou bude použita hodnota čisté prodejní ceny ve výši 180,0
Ztráta ze snížení hodnoty aktiva – v případě, že účetní hodnota je 183,-, bude: v případě a) kdy zpětně získatelná částka je 179,29 bude vykázána ztráta ze snížení hodnoty v rozsahu 185 – 179,29, tj. 5,71 b) kdy zpětně získatelná částka vyšla 180,0 bude vykázána ztráta ve výši 3,0 Pokud je zpětně získatelná částka vyšší než účetní hodnota - ztráta nenastává Vypořádání ztráty ze snížení hodnoty aktiv: Účetní zachycení: a) jako náklad ve výsledovce (pokud aktivum nebylo předtím přeceněno a neexistuje „rezervní fond z přecenění“ ) b) jako snížení „rezervního fondu z přecenění“ (pokud aktivum bylo předtím přeceňováno a je již vytvořený „fond z přecenění“) c) jako snížení „rezervního fondu z přecenění“ a jako náklad ve výsledovce (pokud je vytvořen „fond z přecenění“, ale ne ve výši vykazovaného snížení ) Příklad Účetní hodnota aktiva činí 2000 Kč, jeho zpětně získatelná částka je vypočtena ve výši 1800 Kč. Zaúčtujte toto snížení, když rezervní fond z přecenění je ve výši a) 0,b) 100,c) 300,MD D 200,- Náklady Aktiva(opr.pol.) a) Snížení hodnoty(není fond z přec.) Fond b) Snížení hodnoty ba) čerpání fondu 100,- z přecenění bb) zúčtování do N 100,- Náklady bc) celkem 200,Aktiva(opr.pol.) 200,- Fond Aktiva(opr.pol.) c) Snížení hodnoty z přecenění
Zrušení ztráty ze snížení Ke dni závěrky má podnik také testovat, zda zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty nadále existuje. Pokud ne, pak musí být zrušena. Indikátory: - významný růst tržní hodnoty aktiva - změna v prostředí s příznivým dopadem na hodnotu aktiva … stejné jako pro snížení hodnoty aktiva Výjimkou je goodwill, u něhož je zpětné navýšení na původní hodnotu (tj. zrušení ztráty ze snížení hodnoty zakázáno. Celopodniková aktiva (budova ředitelství) – nevytvářejí samostatné peněžní toky , nelze stanovit jejich zpětně získatelnou částku. Pro testování na snížení hodnoty se pak používají dva testy: a) test „zdola nahoru“ b) test „shora dolů“ a) používá se tehdy, je-li možné celopodniková aktiva přiřadit k penězotvorné jednotce – pak hodnotu celopodnikových aktiv přiřadí ke zpětně získatelné částce této jednotky b) používá se tehdy, není-li možné celopodniková aktiva přiřadit k pen.jednotce - podnik určí nejmenší vyšší penězotvornou jednotku, která zahrnuje sledovanou penězotvornou jednotku, k níž je účetní hodnota celopodnikových aktiv přiřazena a porovná zpětně získatelnou částku se souhrnem aktiv této jednotky včetně přiřazených celopodnikových aktiv
IAS 17 – Leasing -
vykazování na leasing pořizovaného majetku se vztahuje také k oblasti stálých aktiv, IAS č. 17 zahrnuje však úpravu vykazování jak kapitálového (finančního), tak operativního leasingu (není tedy možné ho považovat za standard, týkající se jednoho či části prvku účetních výkazů)
Definice: Leasing – dohoda o převodu práv užívat aktivum po dohodnutou dobu na nájemce za úhradu (Nájemce – ten, kdo užívá aktivum, pronajímatel – ten, kdo vlastní aktivum a poskytuje je) Finanční leasing – na nájemce přecházejí všechna rizika i ekonomické užitky z vlastnictví aktiva. Vlastnické právo může a nemusí být převedeno. Operativní leasing - je leasing jiný než finanční Doba leasingu – je a) nevypověditelná doba, na kterou má nájemce sjednán leasing plus b) jiné lhůty, po které má nájemce opci pokračovat v leasingu aktiva (zdarma či za úhradu), přičemž je na počátku leasingu dostatečně jisté, že tuto opci využije Minimální leasingové platby – platby během doby trvání leasingu, které se nájemce zavázal uhradit (s výjimkou podmíněného nájemného) včetně kupní ceny aktiva na konci leasingu (pokud je výrazně nižší než jeho reálná hodnota) plus - v případě nájemce – částky, které se zavázal uhradit nájemce - v případě pronajímatele – zbytková hodnota, kterou se pronajímateli zavázal uhradit buď nájemce, strana spojená s nájemcem nebo nezávislá třetí strana Tyto platby jsou používány při výpočtu (implicitní) efektivní úrokové míry . Nevypověditelný leasing – který lze zrušit pouze za výjimečných podmínek Počátek leasingu – datum uzavření l. smlouvy nebo termín vázanosti stran hlavními ujednáními – co nastane dříve Zahájení leasingu – datum, od kdy je nájemce oprávněn užívat leasingu. K tomuto datu je také leasing vykázán v aktivech a závazcích, výnosech a nákladech Ekonomická životnost – doba, po kterou bude aktivum ekonomicky využitelné, nebo počet výrobků či podobných jednotek, které jsou získatelné z daného aktiva Doba použitelnosti – doba od zahájení leasingu, po kterou podnik spotřebovává ekon.užitky plynoucí z aktiva Implicitní úroková míra – diskontní sazba, stanovená na počátku leasingu tak, aby se souhrn současné hodnoty minimálních leasingových plateb a nezaručené zbytkové hodnoty rovnal součtu reálné hodnoty pronajatého aktiva a počátečních přímých nákladů pronajímatele Přírůstková výpůjční úroková sazba u nájemce– kterou by musel zaplatit za podobný leasing nebo pokud ji nelze stanovit která by byla vynaložena v případě, že by si na podobné aktivum musel vypůjčit prostředky Hrubá investice do leasingu – součet minimálních leas.plateb za dobu leasingu a nezaručené zbytkové hodnoty Čistá investice do leasingu – hrubá investice diskontovaná implicitní úrokovou sazbou Nezaručené zbytková hodnota – část zbytkového hodnoty aktiva, jejíž realizace není pronajímateli zaručena nebo je zaručena pouze stranou spojenou s pronajímatelem Zaručená zbytková hodnota – u nájemce: ta část zbytkové hodnoty, kterou se zavázal uhradit u pronajímatele: část zbytkové hodnoty, kterou se nájemce zavázal uhradit Nerealizovaný finanční výnos – rozdíl mezi hrubou a čistou investicí do leasingu
Počáteční přírůstkové náklady – náklady přímo přiřaditelné sjednání leasingu (ohodnocení bonity nájemce) Podmíněné nájemné – část leasingových splátek, která je závislá na stanovené proměnné veličině (např. tržbách) Indikátory finančního leasingu: - vlastnictví aktiva je převedeno na nájemce do konce nájemní doby - nájemce má možnost po skončení leasingu aktivum odkoupit za cenu podstatně nižší než je reálná hodnota aktiva k tomuto datu - doba trvání leasingu je podstatnou částí ekonomické životnosti aktiva - po dobu leasingu nájemce uhradí reálnou hodnotu aktiva - nájemce nese ztráty pronajímatele spojené se zrušením leasingu - zisky nebo ztráty vlivem pohybu reálné zbytkové hodnoty připadají nájemci Pozemky - neomezenou životnost, pouze operativní leasing - komplex budovy a pozemek – rozlišení finančního a operativního leasingu (pokud splátky nelze oddělit, je leasing klasifikován jako finanční) - rozlišení není nutné, jde-li o IAS-40 Investice do nemovitostí
Účtování - u nájemce Prvotní uznání – při zahájení leasingu - v nižší z částek reálná hodnota a současná hodnota minimálních leasingových splátek (disk.sazba = implicitní úroková míra leasingu nebo přírůstková výpůjční úroková sazba u nájemce) - hodnota aktiva se zvýší o počáteční přímé náklady nájemce Následné ocenění – finanční náklady –splátky se rozdělí na část uhrazující závazek a finanční náklady, úroková míra u zůstatku závazku by měla být konstatní - odpisy – stejně jako u aktiv, která nájemce vlastní Podmíněné nájemné – v období, kdy bylo vynaloženo Nájemce vykazuje finanční leasing v aktivech - podle druhu majetku - a v pasivech jako závazek. Platby splátek jsou nákladem běžného období. Výše aktiva se rovná výši závazku, bilanční suma vzroste – vliv na navazující ukazatele (ROA, ukazatele obratovosti apod.). ČÚS upřednostňují právní vztah, nájemce neuvádí majetek v aktivech.
U pronajímatele Prvotní uznání – jako dlouhodobá pohledávka v částce čisté investice do leasingu - leasingové splátky snižují hodnotu pohledávky a jsou finančním výnosem Následné ocenění – finanční výnosy – konstantní úroková míra ze zůstatku čisté investice do leasingu Pronajimatel přemístí majetek v aktivech do dlouhodobých pohledávek, nemění se tím bilanční suma.
Příklad účtování leasingu podle ČÚP a IAS Pronajimatel pořídil 1.1.2000 mikrobus za účelem jeho pronájmu za pořizovací cenu 800 000. Týž den byl pronajat nájemci formou finančního leasingu. Smlouva uzavřena na 3 roky a ihned uhrazena první zvýšená splátka (akontace) ve výši 150 000. Další splátky vždy koncem roku ve výši 230 000. K 1.1.2003 odkoupí najímatel mikrobus za 39 000. Uvedené částky jsou bez DPH, oba jsou plátci DPH. Účtování u pronajimatele podle ČÚP 1.1.2000 Pořízení mikrobusu Cena bez DPH DPH 1.1.2000 Do evidence dlouhodobého majetku 1.1.2000 Přijetí 1. zvýšené splátky - vlastní splátka - DPH 30.12.2000 Podle výpisu z BÚ běžná roční splátka - vlastní splátka - DPH 31.12.2000 Rozpuštění ¼ zvýšené splátky do výnosů 31.12.2000 Roční odpis 31.12.2001 Podle výpisu z BÚ běžná roční splátka - vlastní splátka - DPH 31.12.2001 Rozpuštění ¼ splátky do výnosů 31.12.2001 Roční odpis V r. 2002 stejně jako b r. 2001 30.12.2003 Podle výpisu BÚ úhrada - vlastní splátka - DPH 31.12.2003 Úhrada zbylé kupní ceny - vlastní cena - DPH 31.12.2003 Rozpuštění ¼ zvýšené splátky do výnosů 31.12.2003 Roční odpis 31.12.2003 Vyřazení z evidence, zůst. cena = 0 Účtování u nájemce podle ČÚP 1.1.2000 Zvýšená platba - vlastní splátka - DPH 27.12.2000 Běžná splátka - vlastní splátka - DPH 31.12.2000 Rozpuštění ¼ splátky do nákladů 27.12.2001 Běžná splátka - vlastní splátka - DPH 31.12.2001 Rozpuštění ¼ zvýšené splátky do nákladů
976 000 800 000 176 000 800 000 183 000 150 000 33 000 280 600 230 000 50 600 37 500 200 000 280 600 230 000 50 600 37 500 200 000 280 600 230 000 50 600 47 580 39 000 8 580 37 500 200 000 800 000
183 000 150 000 33 000 280 600 230 000 50 600 37 500 280 600 230 000 50 600 37 500
32. 04. 34. 02. 22.
04. 38. 34.
22. 38. 55. 22. 38. 55.
60. 34. 60. 08. 60. 34. 60. 08.
22. 60. 34. 221 38. 55. 08.
64. 34. 60. 08. 02.
22. 38. 34. 22. 51. 34. 51. 51. 34. 51.
38. 22. 38
27.12.2002 28.12.2002 31.12.2002 1.1.2003
Běžná splátka - vlastní splátka - DPH Podle výpisu BÚ kupní cena - vlastní kupní cena - DPH Rozpuštění ¼ zvýšené splátky do nákladů Zařazení do evidence, zůstatková cena
280 600 230 000 50 600 47 580 39 000 8 550 37 500 39 000
221 518 343 221 042 343 518 022
381 042
Příklad účtování podle IAS Pronajimatel pořídil 1.1.2000 mikrobus za účelem jeho pronájmu za pořizovací cenu 800 000. Týž den jej pronajal formou finančního leasingu. Smlouva uzavřena na 3 roky a uhrazena první zvýšená splátka ve výši 150 000. Další splátky vždy koncem roku ve výši 230 000. K 1.1.2003 odkoupí nájemce mikrobus za 39 000. Uvedené částky jsou bez DPH, oba jsou plátci DPH. Účtování dle IAS u pronajimatele 1.1.2000 Pořízení mikrobusu - fakt.cena cena bez DPH - DPH 1.1.2000 Úhrada 1.1.2000 Zařazení do evidence 2.1.2000 Převedení na dlouhodobou pohledávku 2.1.2000 Vyřazení z evidence 2.1.2000 Mimořádná splátka - vlastní splátka - DPH - finanční výnos 30.12.2000 Přijata běžná splátka (vlastní splátka 230 000) - snížení pohledávky - finanční výnos - DPH 30.12.2001 Přijata běžná splátka (vlastní splátka 230 000) - snížení pohledávky - finanční výnos - DPH 31.12.2002 Podle výpisu z BÚ uhrazena kupní cena - z toho čistá kupní cena, snížení pohledávky - DPH 31.12.2002 Rozdíl ze zaokrouhlování při snižování pohledávky a finančního výnosu
976 000 800 000 176 000 976 000 800 000 800 000 800 000 183 000 150 000 33 000 0 280 600 118 395 111 605 50 600 280 600 138 723 91 277 50 600 47 580 39 000 8 580 889
321 042 343 321 022 378 082 221
221 042 082 022 378 343
221 378 665 343 221 378 665 343 221 665
378 343 378
Částka DPH 176 000 Kč se refunduje vůči Finančnímu úřadu. Ostatní částky DPH, celkem 243 980 Kč, jsou odváděny obvyklým způsobem finančnímu úřadu. Zaplatí celkem rozdíl 67 980 Kč. Odpovídá to dosaženému zisku. Úhrady ani refundace nejsou v příkladu vyznačeny. Celkem zaplatí nájemce 1 202 980 Kč, z toho 243 980 Kč DPH, kterou si refunduje vůči finančnímu úřadu. Celková částka se obvykle zachycuje v podrozvaze. Zbytek, do sumy 800 000 Kč, tvoří režie a zisk pronajimatele, je stanoven v hospodářské smlouvě.
Propočet implicitní úrokové míry Nezaručená zbytková hodnota je zjevně nulová, neboť aktivum získává na konci doby nájemce. Minimální platby jsou: - na poč. 1. roku 150 000 - na konci 1. roku 230 000 - na konci 2. roku 230 000 - na konci 3. roku 230 000 + 39 000 = 269 000 (39 000 je úrok) Implicitní úroková míra je v tomto případě 17,17% p.a. Je to úroková míra ze zůstatků závazku u nájemce i pohledávek u pronajimatele. Účtování dle IAS u nájemce, odpis 3 roky
1.1.2000 1.1.2000 1.1.2000
Finanční leasing ve vstupní ceně, smlouva 800 000 042 Zařazení mikrobusu do evidence 800 000 022 Mimořádná splátka 183 000 - vlastní splátka, snížení závazku 150 000 379 - finanční náklad 0 - DPH 33 000 343 27.12.2000 Úhrada z BÚ (vlastní splátka, 230 000) 280 600 - snížení závazku 118 395 379 - finanční náklad 111 605 568 - DPH 50 600 343 31. 12.2000 Odpis mikrobusu 200 000 551 27.12.2001 Úhrada z BÚ (vlastní splátka, 230 000) 280 600 - snížení závazku 162 542 379 - finanční náklad 67 458 568 - DPH 50 600 343 31.12.2001 Odpis mikrobusu 200 000 551 27.12.2002 Úhrada z BÚ (vlastní splátka, 230 000) 280 600 - snížení závazku 190 451 379 - finanční náklad 39 549 568 - DPH 50 600 343 28.12.2002 Úhrada kupní ceny z BÚ 47 580 - Snížení závazku 39 000 379 DPH 8 580 343 31.12.2002 Odpis mikrobusu 200 000 551 31.12.2002 Rozdíl ze zaokrouhlování při výpočtu snížení 889 379 závazku a finančního nákladu při splátkách DPH u nájemce se refunduje vůči finančnímu úřadu, není to v příkladu vyznačeno.
379 042 221
221
082 221
082 221
221 082 568
Proti účtování v ČR je rozdílné složení rozvahy u obou subjektů, bilanční sumy i časová a věcná struktura nákladů a výnosů. Ze standardu IAS 17 plynou změny: 1. V aktivech vykazuje majetek ten, kdo jej užívá a komu plynou přínosy, tedy nájemce. 2. Odpisy tvoří ten, kdo majetek užívá, i když právně není vlastníkem.
IAS 40 – Investice do nemovitostí
(nový standard – platí od 1.1.2001)
Definice Investice do nemovitostí - je majetek (pozemek n. budova – n. část budovy – n. obojí) držený vlastníkem n. nájemcem v rámci finančního n. operativního leasingu) z důvodu příjmů spíše z nájemného n. kapitálového zhodnocení než pro: a) využití při výrobě n. k dodávání zboží n. služeb b) prodeje v rámci běžného podnikání c) pro administrativní účely (Majetek užívaný vlastníkem – naopak - je majetek držený (vlastníkem n. nájemcem v rámci finančního leasingu) pro využití při výrobě n. dodávání zboží n. služeb n. z administrativních důvodů.) Účetní hodnota je částka, v níž je aktivum uvedeno v rozvaze Reálná hodnota je částka za níž může být aktivum směněno mezi znalými, ochotnými stranami v nespřízněné transakci za obvyklých podmínek. Pořizovací cena (pořizovací náklady (cost value)) je částka zaplacená penězi n. peněžními ekvivalenty n. reálnou hodnotou jiné protihodnoty, vydaná za pořízení aktiva v době jeho pořízení n. výroby n. výstavby. Operativní leasing Nemovitost, která je předmětem operativního leasingu a kterou nájemce dále pronajímá, je klasifikována jako investice do nemovitostí tehdy a jen tehdy, a) jestliže v ostatních skutečnostech naplňuje definici investice do nemovitostí b) nájemce používá model reálné hodnoty Pokud zachytí jednu nemovitost v operativním pronájmu jako inv. do nem., pak musí i ostatní nemovitosti v operativním pronájmu, která dále pronajímá zachytit (vykázat) stejně. IAS 40 uvádí příklady nemovitostí: - pozemek držený spíše pro kapitálové zhodnocení, než z důvodu prodeje v krátké době, - pozemek držený pro v současnosti neurčené budoucí použití, - budova vlastněná vykazující společností (n. držená v rámci finančního leasingu) a pronajímaná v rámci operativního leasingu, - budova, která je prázdná, ale držená za účelem operativního pronájmu. Oproti tomu podle IAS 40 investicí do nemovitostí není: - nemovitost držená z důvodu prodeje v rámci běžného chodu společnosti n. nemovitost, která je pro prodej stavěna n. připravována (řeší IAS 2 – Zásoby), - Nemovitost stavěná na základě požadavku třetí strany (řeší IAS 11 – Stavební smlouvy), - nemovitost užívaná vlastníkem, včetně nemovitostí, které jsou drženy k užívání v budoucnu (řeší IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení), - nemovitosti, které jsou stavěny n. vyvíjeny aby se z nich v budoucnu staly investice do nemovitostí (do okamžiku dokončení jsou řešeny IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení). Určení bývá někdy dost obtížné.
IAS 38 - Nehmotná aktiva Definice: Nehmotné aktivum – je identifikovatelné nepeněžní aktivum nehmotné povahy, držené pro a) využití ve výrobě b) dodávku zboží nebo služeb c) pro pronájmy jiným subjektům d) pro administrativní účely + musí vyhovovat vymezení aktiva Výzkum – původní a plánované zkoumání s cílem získat nové vědecké nebo technické poznatky a vědomosti Vývoj – použití výsledků výzkumu nebo jiných poznatků k navrhování nebo konstrukci nových nebo podstatně zdokonalených materiálů, zařízení, výrobků, postupů, a to před zahájením jejich komerční výroby nebo použití. Uznání nehmotného aktiva – podmínky : - vyhovuje-li definici N.A. a aktiv obecně - lze-li jej spolehlivě ocenit. - je-li identifikovatelné Identifikovatelnost: - lze jej odlišit od goodwillu - lze jej samostatně prodat nebo pronajmout, aniž by se prodávala nebo pronajímala zároveň další aktiva (hmotný nosič, součást jiného hmotného majetku – rozhodující je, která povaha – hmotná či nehmotná – převažuje) Kontrola (ovládání) N.A - vyplývá z práv, kterými podnik disponuje a která jsou právně vymahatelná, - pokud je podnik schopen z aktiva získat budoucí prospěch nebo zamezit přístupu ostatních k tomuto užitku( portfolio zákazníků nemůže být jako N.A.uznáno, ani tým kvalifikovaných manažerů) Budoucí ekonomické užitky - budoucí výnosy nebo úspory nákladů Goodwill - rozdíl mezi kupní cenou podniku a cenou sumy jeho jednotlivých majetkových složek. Nedojde-li k prodeji není potenciální goodwill aktivem, nelze jej spolehlivě ocenit, z toho plyne důležitost externích operací
Pořízení aktiva : a) nákupem od externího dodavatele b) vlastní činností c) v rámci podnikové kombinace
a) ocenění pořizovací cenou b) ocenění vynaloženými výdaji spojenými se získáním aktiva do okamžiku jeho uznání. Výdaje na N.A., které byly vykázány jako náklady na předchozí výzkum nemohou být následně aktivovány. Náklady na vývoj mohou být aktivována (uznána) při splnění stanovených podmínek : proveditelnost dokončovacích prací, opravdovost záměru N.A. dokončit a používat či prodávat, schopnost jej využívat nebo prodávat, dostupnost finančních zdrojů k dokončení vývoje a použití či prodeji, znalost způsobu jak bude N.A. přinášet ekonomické užitky, schopnost jej spolehlivě ocenit. c) reálnou hodnotou (vykázány mohou být i tak N.A., která nejsou uznána v účetní závěrce nabývaného podniku). Vodítka pro stanovení reálné hodnoty: kótované tržní ceny na aktivním trhu, ceny podobné transakce, která byla v současnosti uskutečněna, cena, která by vzešla z prodeje mezi ochotnými a znalými stranami, cena stanovená pomocí nepřímých metod. Reálnou hodnotu nelze stanovit, kdy N.A. nejsou oddělitelná, není důkaz o podobné transakci. Následné výdaje mohou být aktivovány pouze tehdy, pokud jsou vynaloženy na vývoj, který splňuje podmínky pro uznání N.A.
Příklad: 1.1.2004 Podnik Vlk koupil 100% podíl v podniku Ovečka za 150 mil. Kč. Identifikovatelná čistá aktiva Ovečky činila k 1.1. 2004 100 mil. Kč. Ovečka má ve svém portfoliu výrobek značky Vlna oblíbený u zákazníků – znalec odhadli hodnotu této značky na 15 mil. Kč. Ovečka má dále vybudovánu síť stálých odběratelů – podíl na trhu je odhadován na 5 mil. Kč (věrnost není smluvně zajištěna). Určete, jaká nehmotná aktiva bude Vlk vykazovat ve své konsolidované rozvaze . Identifikovatelná čistá aktiva Značka Vlna Zákazníci Goodwill
100 15 0 35
Ocenění po výchozím uznání – podobné jako u Pozemků, budov a zařízení -
model pořizovací (historické) ceny model přecenění (reálné hodnoty) - alternativa
Doba použitelnosti -
určitelná – odepisují se, odpisy by měly odrážet získávané užitky z aktiva
-
neurčitelná - neodepisují se Zbytková hodnota by měla být nulová, s výjimkou přesně vymezených případů (smluvní závazek třetí strany o odkoupení, existence aktivního trhu s daným druhem aktiva a předpoklad jeho existence i po skončení doby použitelnosti
Zahajovací výdaje – nejsou nehmotným aktivem, zahrnou se do nákladů v období jejich vzniku, nelze je aktivovat. Tento standard zahrnuje všechen nehmotný majetek s výjimkou: - těch nehmotných aktiv, na která se vztahují jiné standardy (IAS 2, IAS 11, IAS 12, IAS 17, IAS 19, IFRS 4, IFRS 5) - těžebních práv a výdajů na průzkum, vývoj a těžbu nerostů, - finančních aktiv, která jsou definována IAS 39 – Finanční nástroje:Účtování a oceňování.
IFRS 5 - Aktiva držená k prodeji Účel a obsah položky Aktiva držená k prodeji Způsobu vykázání této složky prostředků se věnuje zvláštní standard, IFRS č. 5 – Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti. Tento standard vstoupil v platnost pro účetní období počínaje 1.1.2005 a nahradil standard IAS č. 35 – Ukončované činnosti. IFRS č. 5 upravil účetní zobrazení ukončovaných činností a svůj předmět rozšířil o související problematiku zachycování aktiv vyjmutých z používání a určených k prodeji, která dříve byla upravena pouze standardem IAS č. 16 – Pozemky budovy a zařízení. Cílem standardu je stanovit a sjednotit pravidla pro vykazování aktiv a skupin aktiv držených k prodeji tak, aby respektovalo zásadu opatrnosti a zajistit oddělené vykazování výsledků ukončovaných činností ve výsledovce (jde o ty části hospodářského výsledku, které se již nebudou opakovat v následujících obdobích). Předmětem úpravy jsou taková aktiva, která vzhledem k záměru účetní jednotky nejsou k datu vykázání aktuálně využívána v činnosti podniku (a k tvorbě hospodářského výsledku) – IFRS č. 5 pro ně zavádí pojem „aktiva držená k prodeji“. Mohou jimi být jak aktiva dříve používaná, tak aktiva nakoupená a určená primárně k dalšímu prodeji (standard stanovuje kritéria pro odlišení od běžných zásob zboží). Z účinnosti tohoto standardu jsou však vyjmuta některá aktiva, která podléhají úpravám jiných standardů (tzn. taková, která jsou určena k prodeji, ale jsou v systému IAS/IFRS vykazována podle jiných pravidel a postupů): - finanční aktiva – jsou vykazována podle postupů stanovených v IAS č. 32 a 39, - investice do nemovitostí – jsou vykazována podle postupů stanovených v IAS č. 40, - dlouhodobá biologická aktiva – vykazována dle postupů stanovených v IAS č. 41, - odložené daňové pohledávky – jejichž vykazování je upraveno v IAS č. 12, - aktiva, která vyplývají ze zaměstnaneckých požitků – jejich vykazování upravuje IAS č. 19, - aktiva vzniklá z pojistných smluv – jejich vykazování podléhá standardu IAS č. 4.
Pro rozpoznání aktiv určených prodeji jsou stanovena tato kritéria: - užitek očekávaný z aktiva bude dosažen zejména prodejem a nikoli dalším využíváním, - aktivum nebo skupina aktiv (či závazků) musí být k dispozici pro prodej, - prodej musí být více než pravděpodobný, - management firmy musí provádět kroky směřující k prodeji aktiva (vyhledávání kupce, aktivní nabídky na trhu) za cenu, která je přiměřená jejich současné reálné hodnotě, - prodej by měl být ukončen do jednoho roku (aktivum může být vykazováno jako určené k prodeji i delší dobu, pokud se ale prodej neuskuteční z důvodů nezaviněných účetní jednotkou a které nemohla ovlivnit - podnik zůstává zavázán plánem prodeje aktiv). Příklad Účetní jednotka získala prostřednictvím dražby majetek skládající se z pozemku a budov, které hodlá prodat. Je možné klasifikovat majetek jako aktiva určená k prodeji v následujících situacích? a) Účetní jednotka nehodlá převést majetek kupujícímu dokud nedokončí renovace, která zvýší prodejní cenu majetku. b) Po skončení renovace a klasifikaci majetku jako drženého k prodeji, ještě však před získáním závazného příslibu koupě se účetní jednotka dozví o ekologické škodě, která vyžaduje nápravu. Účetní jednotka stále hodlá majetek prodat, nemůže však majetek převést dokud nebude náprava škody provedena. Řešení: Ad a) Prodlení vyvolané účetní jednotkou (záměr renovovat) dokazuje, že majetek není okamžitě k dispozici a prodejný, a není tedy splněna jedna z podmínek pro zařazení mezi aktiva určená k prodeji – až do ukončení renovací nemůže být do této položky majetek zařazen. Ad b) Prodlení v možném převodu je vyvoláno jinými subjekty ještě před získáním příslibu koupě a opět dokazuje, že majetek není okamžitě prodejný. Podmínka pro zařazení mezi aktiva určená k prodeji i nadále není splněna a majetek musí být vykazován jako majetek držený a využívaný.
Může se stát, že vyřazovaná aktiva jsou ještě – až do okamžiku prodeje – využívána k činnosti, která bude ukončení s jejich prodejem. Ty výsledky, které se již v budoucnu nebudou opakovat – protože činnost bude ukončena – musí být vykázány odděleně (ukončované činnosti).
Za ukončované je možno považovat ty činnosti, které splňují alespoň některou z následujících charakteristik: - jsou nositeli samostatného významného oboru činnosti podniku (např. výroba mléka v zemědělském podniku) , - představují samostatnou významnou územní část podniku (např. samostatný závod), - jedná se o dceřinou společnost pořízenou za účelem prodeje. Oceňování aktiv držených k prodeji Vyřazení aktiva z důvodu ukončení činnosti ze souboru aktiv využívaných se provede v ocenění částkou nižší ze dvou: v účetní hodnotě (té, ve které je vedeno v daném okamžiku v účetnictví) nebo v reálné hodnotě snížené o náklady prodeje. Zařazení aktiva do položky Aktiva držená k prodeji se provádí vždy v ocenění na úrovni účetní hodnoty aktiva bezprostředně před jejich vyřazením. Rozdíl mezi účetní hodnotou a reálnou hodnotou se tak musí vypořádat v okamžiku přeřazení, a tím je umožněno přiřadit tento rozdíl (zisk nebo ztrátu ze snížení hodnoty aktiva) do oblasti běžné činnosti (tak, jak odpovídá věcné podstatě: aktivum ztratilo svou hodnotu ještě během využívání, nikoli až při prodeji). Ocenění v účetní hodnotě pro položku Aktiva držená k prodeji tak umožní oddělit výsledek prodeje od výsledku držení v době využívání. Aktiva držená k prodeji se neodepisují (protože nejsou používána), pouze nadále trvá povinnost testovat, zda nedošlo ke ztrátě jejich hodnoty. V případě, že k prodeji dojde výjimečně za delší období než jeden rok, pak jsou náklady prodeje odečítají od reálné hodnoty v diskontované podobě – ocenění aktiva se pak bude dále snižovat o příslušné úrokové navýšení těchto nákladů. V případě, že reálná hodnota aktiva drženého k prodeji se zvyšuje, cenu aktiva nelze zvyšovat nad úroveň již vykázaného snížení hodnoty (tj. nesmí převýšit původní účetní či reálnou hodnotu při zařazení do Aktiv určených k prodeji). Rozdíly z přecenění, kladné i záporné, jsou vypořádávány výsledkově. Předmětem přeřazování aktiv do aktiv určených k prodeji nemusí být pouze jedno samostatné aktivum, ale zpravidla jde o skupinu aktiv, která může zahrnovat i s aktivy související závazky. Skupina může být penězotvornou jednotkou nebo souborem penězotvorných jednotek. Tato klasifikace je používána pro aktiva využívaná – pro účely převodu do jiné skupiny mohou být tyto vymezené skupiny rozčleněny (desagregovány) na menší části – při prodeji
mohou generovat peněžní toky i menší skupiny či prvky aktiv, dříve, při využívání schopné přinášet peněžní prostředky pouze v kooperaci s dalšími. Penězotvornou jednotkou bude v případě prodeje nejmenší možná skupina aktiv, která může být předmětem prodeje. Zpětné vyřazení z aktiv určených k prodeji Pokud nejsou splněny podmínky pro klasifikaci aktiva jako určeného k prodeji, podnik jej převede ze skupiny aktiv držených k prodeji a ocení jej částkou nižší ze dvou: účetní hodnoty před přeřazením do skupiny aktiv k prodeji sníženou o neprovedené odpisy či přecenění a zpětně získatelné částky (určené stejným způsobem jako v případě měření ztráty ze snížení hodnoty aktiva). Požadavky na zveřejnění Je třeba odlišit způsoby zveřejnění ukončovaných činností – týká se výsledovky – a stálých aktiv držených k prodeji. Ukončované činnosti a jejich výsledek je třeba uvést ve výsledovce samostatně a rozčlenit ji na druhy výnosů a nákladů: zisk nebo ztráta z ukončované činnosti, zisku nebo ztráty z přecenění aktiv přeřazených k prodeji či jejich vyřazením. Aktiva (nebo skupina aktiv a závazků) držené k prodeji je třeba v rozvaze vykázat v samostatné položce, v členění podle hlavních kategorií, a stejně tak i závazky s nimi související je třeba vykázat odděleně od ostatních.
