1989, v televizi běží jeden z posledních přímých přenosů vojenské přehlídky k oslavám Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR) na Rudém náměstí v Moskvě.
1989, television shows one of the last live broadcasts of the military parade marking the Great October Revolution on Moscow’s Red Square.
27. 10. 1988 se uskutečnilo „slavnostní shromáždění k 70. výročí vzniku Československa“ na Václavském náměstí. V prořídlém davu zaměstnanců, kteří na tuto akci byli nakomandováni z různých státních podniků, zkušené oko tušilo nebývalé množství příslušníků Státní bezpečnosti v „nenápadném“ civilu.
On 27 Oct. 1988, a “gathering celebrating the 70th anniversary of the establishment of Czechoslovakia” took place on Wenceslas Square. Among the sparse crowd of employees of various state companies who had been ordered to attend, the trained eye could sense the uncommonly large number of state security officers in “inconspicuous” street clothing.
Muž s transparentem „Svobodu pravdivého slova“ se na jedné z fotografií, které studentský stávkový výbor rozlepoval po celé Praze, poznal a spojil se se mnou. Byl to bývalý politický vězeň, který strávil dlouhé roky v komunistických kriminálech v padesátých letech. Po revoluci použil tuto fotografii pro svou předvolební kampaň do Poslanecké sněmovny jako nezávislý na kandidátce Lidové strany. Do parlamentu se dostal a několik let poslancoval. Malý happy end té doby.
The man holding the banner “Let the truth be free” recognized himself on the photographs that the student strike committee posted all over Prague, and contacted me. He was a former political prisoner who had spent many years in communist prisons in the 1950s. After the revolution, he used the photograph for his parliamentary election campaign when he ran as an independent on the People’s Party ticket. He made it into parliament and spent several years as an MP. A little “happy end” of that era.
Sametové revoluce se s kočárky a svými ratolestmi zúčastnily také Pražské matky. Toto sdružení založila v květnu 1989 skupina maminek nespokojených kromě jiného s děsivým pražským smogem a žádajících zrušení lanovky na Sněžku.
Also attending the Velvet Revolution with their children and baby carriages were the members of Prague Mothers, an organization founded in May 1989 by a group of women dissatisfied, among other things, with the city’s awful smog. They also demanded the closure of the cable car on Sněžka Mountain.
V listopadových dnech se delegace studentů setkala v sídle Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti na Jarově s některými veliteli zásahu na Národní třídě. Nad plánkem zásahu se důstojníci tvářili zkroušeně a pronášeli věty „My to tak nemysleli“ a „My taky máme doma děti ve vašem věku.“
During the November revolution, a student delegation met at the riot police headquarters at Jarov with the commanders of the police crackdown on Národní třída. As they looked over a diagram of the incident, the officers tried to sound remorseful, uttering sentences such as “We didn’t mean for it to be like that” and “We have kids your age, too.”
During November 1989, sculptor Olbram Zoubek symbolically donated Jan Palach’s death mask to the students of Charles University’s Faculty of Arts. Zoubek had made the mask secretly in 1968, and had kept one copy hidden in his basement throughout the post-1968 period of “Normalization”.
V listopadových dnech roku 1989 daroval sochař Olbram Zoubek symbolicky kopii posmrtné masky Jana Palacha studentům Filosofické fakulty University Karlovy. Posmrtnou masku v roce 1968 tajně sejmul a jednu z kopií po celou normalizaci skrýval ve sklepě.
Václav Havel se chystá 21. listopadu 1989 poprvé promluvit z balkonu Melantrichu k demonstrantům na Václavském náměstí. V popředí dnešní pomocný biskup pražský Václav Malý.
On 21 November 1989, Václav Havel is preparing to give his first speech to demonstrators on Wenceslas Square from the balcony of the Melantrich building. In the foreground is Václav Malý, today an Auxiliary Bishop at the Archdiocese of Prague.
25. 11. 1989 se uskutečnila ve Svatovítské katedrále mše na počest kanonizace sv. Anežky Přemyslovny. Mši celebroval kardinál Tomášek.
On 25 November 1989, a mass was held at St. Vitus Cathedral in honor of the canonization of St. Agnes of Bohemia. The mass was celebrated by Cardinal Tomášek.
První roky po sametové revoluci
The First Years after the Velvet Revolution
V říjnu 1990 se v podzemních prostorách o rozloze 6000 čtverečních metrů pod bývalým Stalinovým pomníkem uskutečnil festival Totalitní zóna. Zúčastnilo se ho 200 umělců ze 17 zemí. Ve spletitých podzemních prostorách, které byly až na zbytky Stalinovy sochy prázdné, bylo instalováno jeviště pro divadelní představení, bar a bylo sem shromážděno množství nejrůznějšího materiálu, který byl použit k volné umělecké tvorbě. „Nebylo žádné předem dané schéma, bylo to čistě organicky,“ uvedl jeden z pořadatelů. Dokonce i otrlí západní alternativní umělci byli zaskočeni: „Zápach, zemina , tma, vlhkost... je to originální místo.“ „Byl to pěkný blázinec... někdy opravdu vyvádělo z míry, když se nedalo sehnat co jsme potřebovali. Když jsme to nakonec zapnuli do zásuvky a odskočili si na záchod, tak to bylo pryč.“ (Mark a Hannah, San Francisco). Deník Die Presse referovaly o události pod titulkem „Psychohygiena v Stalinově sklepě“. Během výstavy došlo k realizaci studentského nápadu založit rádio. Nelegální vysílání stanice Radio Stalin začalo z podzemí 19. října. Trvalo do 25. října, kdy byla zabavena vysílačka a vysílání bylo úředně zastaveno. Tehdy vznikla petice za znovuobnovení vysílání, kterou podepsalo 30 tisíc lidí. Na začátku roku 1991 bylo zabavené vysílací zařízení vráceno, 15. února vzniklo Radio Ultra, které se záhy přejmenovalo na Radio 1. Bylo první nezávislou rozhlasovou stanicí v tehdejším Československu.
In October 1990, the 6,000m2 underground spaces beneath the former Stalin monument hosted the “Totalitní Zóna” festival, which was attended by 200 artists from 17 countries. The labyrinthine spaces, which were empty except for a few fragments of the Stalin statue, had been fitted with a bar and a stage for theater performances, and all manner of materials had been assembled for making works of art. “There was no preordained plan. It was purely organic”, one of the organizers said. Even hardened Western alternative artists were shocked: “Stench, bare ground, darkness, moisture... it’s an original place.” “It was really crazy... sometimes it could be really disconcerting when we couldn’t find what we needed. In the end, when we plugged it in and left to go to the bathroom, it disappeared.” (Mark and Hannah, San Francisco). Die Presse wrote about the festival under the headline “Psychohygiene in Stalin’s Basement”. During the exhibition, a group of students decided to start a radio station. The Radio Stalin pirate station began broadcasting from beneath the monument on 19 October, and did so until 25 October, when the transmitter was confiscated and broadcasts were officially banned. A petition to renew broadcasts was signed by 30,000 people, and in early 1991 the transmitter was returned. Radio Ultra was born on 15 February, but was soon renamed Radio 1. It was the first independent radio station in Czechoslovakia.
Na jaře roku 1995 se v jedné z petřínských jeskyní usídlil poustevník. Mluvil německy, byl velmi pořádkumilovný a čistotný a na dotaz novinářů, co ho sem přivedlo, prohlásil, že se musí setkat s novým českým panovníkem Václavem Havlem, aby ho zasvětil do umění správného vladaření. Na dotazy, v čem ono spočívá, odmítl odpovídat, neboť je to tajemství, které může sdělit pouze novému panovníkovi. Proslýchalo se, že s ním prezidentská kancelář skutečně vyjednává o schůzce, v té době se něco takového snad i mohlo stát... Po krátkém čase poustevník zmizel beze stopy a my se už nedozvíme, zda své tajemství panovníkovi předal.
In the spring of 1995, a hermit settled into one of the caves on Petřín hill. He spoke German, was very much into order and cleanliness, and when journalists asked him what had brought him here, he declared that he had to meet with the country’s new ruler, Václav Havel, in order to initiate him into the art of ruling. He refused to say what this art entailed, for it was a mystery that he would share only with the new ruler. There were rumors that the president’s office was actually trying to arrange a meeting with him. Back then, something like that was really possible. A short time later, the hermit disappeared without a trace, and we will never learn whether he passed on his secrets to the ruler.
20. 1. 1990 dorazil na Ruzyňské letiště (dnes Letiště Václava Havla) Frank Zappa. Na letišti ho vítalo několik stovek fanoušků. Zappa byl velice překvapen, že v zemi, o které on sám neměl téměř žádné ponětí, má tak početný fanklub. Na dotaz, jaké dojmy si odnesl ze setkání s veličinami českého undergroundu, odpověděl, že to bylo velice hezké, jenom nerozumí tomu, proč ti sympatičtí lidé tak strašně pijou.
On 20 January 1990 Frank Zappa arrived at Ruzyně Airport (today Václav Havel Airport). He was met at the airport by several hundred fans, and was very surprised that a country about which he knew next to nothing was home to such a large fan club. When asked what impressions he took home from his meeting with the legendary figures of the Czech underground, he answered that it was very nice, but that he didn’t understand why those nice people drink so much.
