19. Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů OKEČ 34

Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů

VÝROBA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ DM

19. Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů – OKEČ 34

19.1. Charakteristika odvětví Český automobilový průmysl se zásadním způsobem podílí na celkových hospodářských výsledcích České republiky. Stále se zvyšuje jeho význam z hlediska tvorby hrubého domácího produktu a zaměstnanosti. Zároveň tvoří skoro pětinu domácího exportu a jeho zastoupení v zahraničním obchodu ještě poroste po spuštění výroby v nové automobilce TPCA v Kolíně. Česká republika se svojí tradicí v oblasti výroby automobilů a vhodnou polohou je stále atraktivní zemí z hlediska investic. Také proto mnoho zahraničních firem z oblasti automobilového průmyslu vybudovalo svoje pobočky na území České republiky. V souvislosti s novou automobilkou sem přišly další nejen japonské firmy, které budou dodávat do TPCA, ale i dalším výrobcům vozidel nebo autopříslušenství. Bohužel kupní síla obyvatelstva je stále na nízké úrovni v porovnání s průměrem Evropské unie a opět jsme zaznamenali pokles prodeje nových vozidel na českém trhu. S tím souvisí i struktura vozového parku České republiky, u kterého došlo k mírnému navýšení průměrného stáří vozidel. Automobilový průmysl se již několik let řadí mezi velmi výkonné a mimořádně významné obory českého hospodářství. I když ne ve všech výrobních komoditách byl vývoj jednoznačně pozitivní, souhrnně růstový trend dává dobré předpoklady pro rozvoj tohoto oboru i do budoucna. Jednoznačně dominantní postavení ve výrobě vozidel má výroba osobních automobilů, následovaná výrobou autobusů a nákladních vozidel. V roce 2004 opět produkce příslušenství, co do celkových tržeb, předstihla výrobu vozidel. Podle charakteru výrobního programu zahrnuje tato skupina následující výrobkovou skladbu: osobní a nákladní automobily, přívěsy a návěsy, autobusy, výrobu jejich částí, výrobu dílů. Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) člení toto odvětví do následujících oborů: 34.1 – Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) a jejich motorů, ● 34.2 – Výroba karoserií, přívěsů a návěsů, ● 34.3 – Výroba příslušenství pro motorová vozidla. ●

34.1 Dvoustopá motorová vozidla 45 %

34.3 Díly a příslušenství motorových vozidel 53 %

34.2 Karoserie motorových vozidel 2% Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 19.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004

311

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

V roce 2004 se podíl výrobců dílů a příslušenství zvýšil o jedno procento, o které se naopak snížil podíl výrobců vozidel. V tomto roce celková produkce vozidel zaznamenala 452 844 ks vozidel. V procentech vyjádřeno nárůst o 1,63 %. Škoda Auto, a.s. vyrobila 443 868 ks vozidel osobních vozidel. V kategorii nákladních vozidel došlo k poklesu výroby o 5,46 % (největší propad výroby vykázala společnost Daewoo Avia), naopak výrobci autobusů vyrobili o 198 ks vozidel více (+11,09 %). Výrobci přípojných vozidel zvýšili svoji výrobu na 986 přívěsů a 1 603 návěsů ( navýšení produkce o necelých 60 %). V roce 2005 předpokládáme výrazný nárůst produkce osobních automobilů v návaznosti na zahájení výroby osobních automobilů v TPCA. Zároveň se zvýší i tržby výrobců autodílů a autopříslušenství, nebo automobilka bude také odebírat autodíly i od domácích výrobců.

19.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Automobilový průmysl si drží tradičně přední místo. Do budoucna jeho zastoupení ještě vzroste nejen v podílu tržeb, přidané hodnoty, ale i celkového počtu zaměstnanců. Velké zahraniční firmy, ale i malé a střední společnosti podle počtu zaměstnanců, využívají možnosti čerpání investičních pobídek nebo Rámcového programu pro podporu vzniku a rozšíření technologických center, Rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb. Využití fondů OPPP je pro podniky automobilového průmyslu omezeno.

19.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Tabulka 19.1 Produkční charakteristiky v roce 2003 podle velikostních skupin – OKEČ 34 (mil. Kč, osob)

0–9

Tržby za prodej V a S v b. c. Účetní přidaná hodnota v b. c. Počet zaměstnaných osob

10 – 49

503,7 96,3 490,0

6 543,2 1 016,0 2 923,0

50 – 249

250 – 999

Více než 1000

16 983,5 4 385,0 10 248,0

70 714,1 16 218,6 26 868,0

212 754,6 43 133,7 48 038,0

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

70 %

60 50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49

Tržby za prodej VV a S

50 - 249 Účetni přidaná hodnota

250 - 999

více než 1000

Počet zaměstnaných osob

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 19.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2003

312


Celkově došlo k nárůstu tržeb, zvyšování přidané hodnoty z výroby a počtu zaměstnanců v tomto odvětví. Největší nárůst tržeb zaznamenaly podniky s více jak 250 zaměstnanci. Výroba se přesouvala k podnikům středním a větším. U podniků nad 1000 zaměstnanců dochází k poklesu počtu pracovníků způsobenému snížením výroby u výrobců nákladních vozidel.

19.4. Regionální struktura odvětví Dominantní postavení získal Středočeský kraj díky automobilce Škoda Auto, a.s. Svoji pozici bude nadále posilovat s rostoucí produkcí v nově postavené automobilce TPCA v Kolíně. V roce 2003 představoval podíl Středočeského kraje 52 %, výhledově by měl tento podíl překročit 65 – 70 %. Do dvou let vzroste výroba osobních automobilů na dvojnásobek. Co do počtu firem mu „konkuruje“ sousední Liberecký kraj, kde se významnou měrou na jeho atraktivitě podílí přímé dálniční spojení s Mladou Boleslaví. Důvody logistiky jsou v tomto případě zcela zřejmé. Další významnou lokalitou je Jihočeský kraj, který je svou polohou příznivý pro firmy zaměřené na dodávky zejména pro západní trh. Také Severomoravský kraj zvyšuje svůj význam i díky investičním pobídkám významným zahraničním subjektům. Velikost tržeb v jednotlivých krajích určují významní výrobci v daném regionu. Pro Středočeský kraj je to ŠKODA AUTO, a.s., pro Královéhradecký KAROSA, a.s., v Moravskoslezském kraji TATRA, a.s. Mezi nejvýznamnější výrobce na Vysočině patří firma BOSCH Diesel, s.r.o. Tržby za VV a S

Účetní přidaná hodnota

Zaměstnanci

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha 0

5

10

15

%

20

0

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 19.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2003

19.5. Hlavní ekonomické ukazatele 19.5.1. Cenový vývoj Automobilový průmysl je charakteristický tím, že jeho cenová politika je směrem k zákazníkovi „přívětivá“ a navenek působí jako stabilizující faktor. O to tvrdší cenový boj se odehrává uvnitř tohoto odvět313


ví, a to zejména mezi výrobci dílů a jejich odběrateli – finálními výrobci. Tyto vlivy vedly ve firmách k opatřením zvyšujícím produktivitu práce a snižujícím náklady. Předpokládáme, že ani v následujícím období nedojde k podstatnému cenovému skoku (tabulka 2). V roce 2004 jsme zaznamenali největší propad prodejů nových osobních automobilů v rámci střední Evropy. Zvláště u prodejů v Polsku došlo k velkému poklesu. V oblasti automobilového průmyslu je stále větší tlak na snižování cen a cenová válka mezi jednotlivými výrobci. Ti se snaží snižovat svoje náklady. Záleží na cenovém vývoji ropy na světových trzích, jak se projeví na vstupu u dalších odvětví. U výroby přívěsů a návěsů došlo k mírnému navýšení cen i díky tomu, že prožívá konjunkturu projevující se ve zvýšeném zájmu o tyto výrobky. Tabulka 19.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000–2004 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3

105,3 99,2 104,8

100,1 95,4 99,2

100,0 99,8 100,0

97,5 101,4 97,9

SKP 34

104,5

99,2

100,0

98,1

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

19.5.2. Základní produkční charakteristiky V letech 2002 a 2003 jsme zaznamenali pokles výroby vozidel (skončila výroba ve společnosti LIAZ, automobilka Daewoo Avia se také potýkala s finančními problémy a poptávka po nových osobních automobilech v západní Evropě klesala nebo stagnovala.) Naopak u výrobců autodílů a autopříslušenství dochází k trvalému nárůstu i díky přesouvání výroby ze západní Evropy do střední Evropy. Společnosti Škoda Auto, a.s., Tatra, a.s. a Karosa, a.s. i SOR Libchavy, s.r.o. zaznamenaly rekordní výrobu v roce 2004. Pro rok 2005 všichni výrobci vozidel předpokládají nárůst výroby. Největší nárůst účetní přidané hodnoty zaznamenávají výrobci autopříslušenství, kteří zde staví nové podniky, které vybavují nejmodernější technikou. To se odráží na produktivitě tohoto odboru. Tabulka 19.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. a ve s. c. v letech 2000–2004 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*

OKEČ 34.1 OKEČ 34.2 OKEČ 34.3

144 482,0 3 751,1 94 970,6

160 354,3 4 270,1 120 012,5

149 871,7 5 654,5 130 760,5

148 668,9 4 691,0 154 139,2

157 693,1 6 500,4 184 666,0

OKEČ 34

243 203,7

284 636,9

286 286,7

307 499,1

348 859,5

x 100,0

117,0 117,0

100,6 117,7

107,4 126,4

113,5 143,4

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) (mil. Kč) s. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


144 482,0 3 751,1 94 970,6

160 712,8 4 330,6 119 930,2

156 917,3 6 070,3 136 109,4

155 137,3 5 024,8 160 157,0

163 786,5 6 911,8 190 898,4

OKEČ 34

243 203,7

284 973,6

299 097,0

320 319,1

361 596,7

x 100,0

117,2 117,2

105,0 123,0

107,1 131,7

112,9 148,7

meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)

* předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Růst počtu zaměstnanců v OKEČ 34.1 byl způsoben náborem nových pracovníků hlavně ve firmě TPCA, a.s., ale i společnost ŠKODA Auto, a.s. mírně navýšila počet svých zaměstnanců. U výrobců příslušenství pro motorová vozidla se projevuje nárůst přesouváním výroby z mateřských firem do poboček v České republice, ale i zvyšováním výroby související s dodávkami pro kolínskou automobilku. 314

Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů Tabulka 19.4 Účetní přidaná hodnota v b. c. a ve s. c. v letech 2000–2004 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


22 500,3 883,0 22 665,4

26 427,9 1 093,4 27 794,0

24 417,5 1 472,0 31 080,0

26 047,9 1 178,1 37 623,6

26 073,6 1 357,4 46 239,3

OKEČ 34

46 048,7

55 315,3

56 969,5

64 849,6

73 670,3

x 100,0

120,1 120,1

103,0 123,7

113,8 140,8

113,6 160,0

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) (mil. Kč) s. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


22 500,3 883,0 22 665,4

27 106,0 1 146,7 26 836,5

26 799,9 1 684,7 29 749,4

28 135,7 1 376,7 36 447,3

28 103,0 1 860,7 47 754,5

OKEČ 34

46 048,7

55 089,2

58 234,0

65 959,7

77 718,2

x 100,0

119,6 119,6

105,7 126,5

113,3 143,2

117,8 168,8



Tabulka 19.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000–2004 (osoby)

2000

2001

2002

2003


31 417 2 508 44 751

31 184 3 204 50 487

30 038 3 469 55 373

28 799 3 222 56 547

29 391 3 025 60 691

OKEČ 34

78 676

84 875

88 880

88 568

93 107

x 100,0

107,9 107,9

104,7 113,0

99,6 112,6

105,1 118,3

meziroční index kumulovaný index

2004*


315

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 170

120 %

%

150 110 130 100 110 90

90 2000

2001

2002

2003

2004*

2000

2001

2002

2003

Počet zaměstnaných osob OKEČ 34

Tržby za VV a S OKEČ 34

Počet zaměstnaných osob ZP

Tržby za VV a S ZP

170 %

150 130 110 90 2000

2001

2002

2003

2004*

Účetní přidaná hodnota OKEČ 34 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 19.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000–2004 Tabulka 19.6 Náklady celkem v b. c. v letech 2000–2004 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


164 386,2 4 808,4 104 176,2

180 809,0 5 292,1 132 586,6

173 981,2 7 354,6 146 265,8

166 207,4 6 418,4 162 720,6

170 562,2 6 764,5 195 303,8

OKEČ 34

273 370,8

318 687,7

327 601,6

335 346,4

372 630,5

x 100,0

116,6 116,6

102,8 119,8

102,4 122,7

111,1 136,3

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Tabulka 19.7 Osobní náklady v b. c. v letech 2000–2004 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


9 752,1 495,6 10 930,5

9 914,0 595,5 13 368,8

10 103,1 836,4 15 718,8

10 163,4 824,9 17 088,3

10 850,9 945,8 19 389,3

OKEČ 34

21 178,2

23 878,3

26 658,3

28 076,6

31 186,0

x 100,0

112,7 112,7

111,6 125,9

105,3 132,6

111,1 147,3

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

316

2004*


19.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Rostoucí výroba v automobilovém průmyslu znamená i zvyšování osobních nákladů, ale dochází i ke zvyšování produktivity. Celosvětově dochází ke zvyšování poptávky po oceli, což je následek rostoucí ekonomiky Číny jako jednoho z největších spotřebitelů. Společnosti se snaží nahrazovat lidskou práci pomocí robotizace a automatizace výroby. Zároveň také dochází ke zvyšování nároků na bezpečnost a ekologický provoz nejen vozidel, ale i samotných výrobců v automobilovém průmyslu. Nová vozidla jsou stále více vybavována elektronikou, což zvyšuje požadavky na jejich výrobu. Tabulka 19.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b. c. a ve s. c. v letech 2000–2004 (tis. Kč/pracovníka) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


716,2 352,1 506,5

847,5 341,3 550,5

812,9 424,3 561,3

904,5 365,7 665,4

887,1 448,7 761,9

OKEČ 34

585,3

651,7

641,0

732,2

791,2

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

x 100,0

111,3 111,3

98,4 109,5

114,2 125,1

108,1 135,2

(tis. Kč/pracovníka) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


716,2 352,1 506,5

869,2 357,9 531,6

892,2 485,6 537,3

977,0 427,3 644,5

956,2 615,0 786,8

OKEČ 34

585,3

649,1

655,2

744,7

834,7


x 100,0

110,9 110,9

100,9 111,9

113,7 127,2

112,1 142,6


Tabulka 19.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 2000–2004 (–)

2000

2001

2002

2003

2004*


0,433 0,561 0,482

0,375 0,545 0,481

0,414 0,568 0,506

0,390 0,700 0,454

0,416 0,697 0,419

OKEČ 34

0,460

0,432

0,468

0,433

0,423

* předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

105

130 %

%

120 100 110 95 100 90

90 2000

2001

2002

2000

2003

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 34 Produktivita práce z účetní PH ZP

2001

2002

2003

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 34 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 19.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000–2004

317


19.6. Zahraniční obchod 19.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod i díky vstupu do Evropské unie zaznamenal vyšší nárůst oproti předchozím rokům. Urychlila se výměna zboží, odpadly fronty na hranicích; bohužel většina výrobků se převáží kamionovou dopravou, jejíž zvýšení se negativně projevuje na celkové propustnosti hlavních dopravních cest. V roce 2004 poprvé vývoz výrobců autopříslušenství a autodílů byl vyšší než vývoz výrobců vozidel. Celkový přebytek zahraničního obchodu dosáhl skoro 37 % celkových tržeb. Stagnující nebo klesající poptávka na domácím trhu nutí výrobce vozidel orientovat se více na zahraniční trhy. V roce 2005 by opět měli výrobci vozidel mít vyšší vývoz něž výrobci autodílů. Škoda Auto, a.s. i TPCA budou vyvážet více jak 80 % své produkce. Velmi optimistické prognózy mají také Karosa, a.s. a Tatra, a.s. Tabulka 19.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 2000–2004

Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3

108 005,4 8 034,1 64 716,1

120 184,0 7 363,0 81 163,4

111 732,9 6 013,0 90 172,8

109 705,8 4 359,1 107 993,7

130 759,5 7 946,0 131 145,6

SKP 34

180 755,6

208 710,4

207 918,7

222 058,6

269 851,1

x

115,5

99,6

106,8

121,5

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3 SKP 34

2000

2001

2002

2003

2004

52 341,6 3 970,7 46 887,4

59 704,8 4 224,4 59 785,0

64 163,8 4 993,6 58 937,8

71 262,5 4 596,4 64 430,1

93 857,3 6 709,6 70 288,2

103 199,7

123 714,2

128 095,2

140 289,0

170 855,1

x

119,9

103,5

109,5

121,8

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3

55 663,8 4 063,4 17 828,7

60 479,2 3 138,6 21 378,4

47 569,1 1 019,4 31 235,0

38 443,3 –237,3 43 563,6

36 902,2 1 236,4 60 857,4

SKP 34

77 555,9

84 996,2

79 823,5

81 769,6

98 996,0

Pramen: ČSÚ

19.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu automobilového průmyslu do významných zemí za rok 2004 zachycuje graf č. 19.6. Tradičním významným obchodním partnerem pro Českou republiku i v automobilovém průmyslu zůstává Německo. Poklesl dovoz z Německa o 2 %, vývoz do této země zůstal na stejné úrovni. U zemí jako jsou Velká Británie, Francie, Itálie pokles podíl o jedno procento (zhoršený odbyt výrobců vozidel), u Slovenska, Polska a Španělska zůstal podíl na stejné úrovni. U dovozu největší pokles zaznamenalo Německo o 2 %, přestože v hodnotě vzrostl dovoz ze 70 mil. Kč na 81 mil. Kč.

318

Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů Vývozní teritoria v roce 2004

Polsko 6%

Francie 6% V. Británie 6% Slovensko 8%

Španělsko 5%

Rakousko 5% Itálie 3% Ostatní 23 %

Německo 38 % Dovozní teritoria v roce 2004

Španělsko 5% Ma arsko 6% Francie 10 %

Belgie 3% Slovensko 3% Polsko 3% Ostatní 18 %

Itálie 4%

Německo 48 % Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO

Graf 19.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2004 – SKP 34

19.6.3. Tuzemská spotřeba Tuzemská spotřeba se každoročně zvyšuje, ale její nárůst je menší než celkové navýšení tržeb. Z toho vyplývá, že se výrobci stále více uplatňují na domácím trhu. 19.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 19.11 Tuzemská spotřeba v b.c. výrobků SKP 34 v letech 2000–2004 (mil. Kč) b. c. SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3 SKP 34 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

2000

2001

2002

2003

2004

87 314,2 14 135,5 72 390,7

81 811,9 13 646,4 85 996,8

96 189,2 12 712,9 85 855,9

95 613,8 8 759,7 92 221,2

104 899,4 10 540,6 101 369,8

173 840,4

181 455,1

194 758,0

196 594,7

216 809,9

x 100,0

104,4 104,4

107,3 112,0

100,9 113,1

110,3 124,7

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO, pozn. změna metodiky výpočtu

319


19.7. Investice Mnoho zahraničních firem zvolilo Českou republiku jako zemi, kde budou realizovat investice pro svůj rozvoj a v řadě případů i pro převod části výrobního programu. Využívají k tomu systému investičních pobídek a programů technologických center, kterými vláda motivuje zahraniční investory k investování v ČR. Zákon o investičních pobídkách byl novelizován v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. O Českou republiku je stále velký zájem mezi zahraničními investory a tak předpokládáme nárůst zahraničních investic v návaznosti na blízkost nových automobilek na Slovensku. V roce 2003 investovali zahraniční dodavatelé více jak 8,1 mld. Kč. Největší investice v tomto roce v rámci automobilového průmyslu uskutečnily společnosti PEGUFORM PLASTIC, Aoyama Automotive Fasteners Czech, s.r.o., Koyo Steering Systems Czech, s.r.o. V roce 2004 zahraniční investoři investovali 33,8 mld. Kč do automobilového průmyslu. Mezi nejvýznamnější patří: Toyota Peugeot Citröen Automobile Czech, s.r.o., Siemens Elektromotory, s.r.o., Brose CZ, spol. s r.o. V loňském roce došlo k novelizaci zákona o investičních pobídkách. V této souvislosti bylo vydáno i nařízení vlády č. 310/2004 Sb., kterým se stanoví přípustná výše veřejné podpory v České republice. Toto nařízení stanovilo maximální přípustnou výši podpory pro investiční pobídky v jednotlivých regionech České republiky. Kromě toho nařízení vlády stanovilo další omezení pro investice, které přesahují 50, resp. 100 mil. EUR, takže u automobilového průmyslu může podpora činit jen 30 % výše podpory podle obecných ustanovení. Společnosti působící v automobilovém průmyslu stále ve větší míře využívají Program podpory rozvoje technologických center. Je to důkazem, že firmy začínají k vlastní výrobě také přidávat vývoj a výzkum nových výrobků v České republice. Nejvýznamnějším projektem technologického centra je nově budované v Mladé Boleslavi. Mezi další podniky, které se rozhodly v roce 2004 stavět technologická centra, patří společnosti Siemens Automobilové systémy, s.r.o., Robert Bosch a Behr. 19.7.1. Přímé zahraniční investice Zahraniční investice mají nepopiratelně velký vliv na celkový domácí automobilový průmysl. Většina bývalých českých firem byla koupena zahraničními nadnárodními společnostmi, které jim umožnily proniknout i na další trhy, získat nový výrobní program. Tabulka 19.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 34

(v mil. CZK)

k 31.12.2000

Stav zahraničních investic v ČR 5 Stav tuzemských investic v zahraničí

1 824,9 –395,6

k 31. 12. 2001

k 31. 12. 2002

k 31. 12. 2003

61 828,2 –388,1

64 524,0 –361,9

101 430,8 12,7

Pramen: ČNB

210

240 %

%

180

200

150

160

120

120

90

80 2000

2001

2002

2003

2000

2002

2003

Přímé zahraniční investice OKEČ 34

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 34

Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB

Graf 19.7 Tuzemské a zahraniční investice

320

2001


19.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Český automobilový průmysl si buduje silné postavení v rámci národního hospodářství. Zatím jsme stále země s nižšími náklady na pracovní sílu. Zahraniční společnosti mají zájem stěhovat svoji výrobu do regionů, kde ušetří. Firmy zde většinou postavily nové továrny na zelené louce s předpokladem rozšíření výroby v pozdějších letech. Některé společnosti začínají uvažovat o přestěhování výroby z mateřských továren na naše území a doma si nechat vývoj nových výrobků. Zatím Česká republika ještě využívá výhody země s nižšími mzdovými náklady, kvalifikovanou pracovní silou a geografickou polohou. Tabulka 19.13 Vývoj exportu do zemí EU v letech 2000–2003 výrobků SKP 34 (tis. EUR, %)

2000

2001

2002

2003

z CEFTA meziroční index

14 138 135 x

18 055 703 127,7

20 082 059 111,2

23 200 389 115,5

z toho z ČR meziroční index

3 736 355 x

4 636 607 124,1

4 984 022 107,5

5 165 975 103,7

Pramen: EUROSTAT

19.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Česká republika se stává významným výrobcem osobních automobilů ve střední Evropě. Předpokládaná roční výroba 800 tisíc osobních automobilů od roku 2006, z toho bude vývoz přestavovat více jak 700 tisíc vozů. Škoda Auto, a.s. jako nejvýznamnější vývozce se podílí na celkovém exportu více jak 9 %. K tomu připočtěme TPCA a výhledově tyto dvě automobilky budou představovat 12–15 % celkového exportu České republiky. Tržby v automobilovém průmyslu se za posledních pět let zvýšily o 50 %. Po vstupu do Evropské unie došlo k vyššímu nárůstu. Pro rok 2005 je odhad nárůstu o více jak 20 %, na kterém se nejvíce bude podílet nová automobilka TPCA v Kolíně a její dodavatelé. Výrobci v rámci Evropské unie se snaží dodržovat stále přísnější ekologické zákony, týkající se provozu vozidel (blíží se mimo jiné platnost normy EU IV, omezení používání olova a dalších těžkých kovů v automobilovém průmyslu). Také v sousedství nám vyrostou dvě automobilky a Slovensko během dvou let dožene ve výrobě osobních vozidel Českou republiku. Na Slovensku v roce 2004 dosáhly společnosti působící v automobilovém průmyslu 26,5 % na celkových tržbách. Výhled je, že automobilový průmysl bude tvořit více jak 40 % celkových tržeb Slovenska. Česká republika musí více investovat do vzdělávání, a to nejen na úrovni vysokoškolské, ale i středoškolské a učňovské. Automobilový průmysl potřebuje nejen pracovníky do výroby. Chceme-li se orientovat na toto odvětví do budoucna, budeme potřebovat technicky zaměřené vysokoškoláky, kteří budou moci pracovat ve výzkumných a vývojových centrech společností zabývajících se výrobou pro automobilový průmysl. Státní instituce by měly pomáhat zlepšovat podmínky na vysokých školách technického zaměření, podporovat projekty spolupráce mezi vysokými školami navzájem, ale i jejich společné projekty s firmami z oblasti automobilového průmyslu. Mnoho automobilek se snaží uchytit na čínském trhu, většinou zakládají společné podniky s domácími výrobci. Produkce bude zatím určena pro místní trh. Je otázkou, až společnosti začnou tyto automobily dovážet do Evropské unie, jak to ovlivní výrobu v rámci Evropské unie. Negativním vlivem je také stále se zvyšující cena ropy, která zdražuje vstupy a hlavně pro uživatele je stále dražší dopravovat se vlastním automobilem.

321

19. Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů OKEČ 34

Recommend Documents